Projekt:
ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ
Úloha:
5. Broušení
TÉMA 5.3
BRUSNÉ KOTOUČE, UPÍNÁNÍ, OROVNÁNÍ A VYVAŽOVÁNÍ Obor:
Mechanik seřizovač
Ročník: I.
Zpracoval(a): Pavel Fuka
Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín, 2010
OBSAH :
1./ Brusné kotouče
2./ Upínání brusných kotoučů
3./ Orovnávání brusných kotoučů
4./ Vyvažování brusných kotoučů
5./ Zadání procvičení – upínání kotoučů, vyvažování a orovnání
6./ Použitá literatura
1./ Brusné kotouče
Skladování brusných kotoučů
Brusné kotouče mají být skladovány v suchém a větraném skladu. Teplota ve skladu
má být 10° - 30°C, relativní vlhkost nemá přesáhnout 70%.
Při těchto skladovacích podmínkách si brusné kotouče uchovají mechanické, fyzikální a
chemické vlastnosti po dobu dvou let
Značení brusných kotoučů
Brusné kotouče - tvary
Brusné stopkové kotouče - tvary
2./ Upínání brusných kotoučů
Při upínaní brousících kotoučů je bezpodmínečně nutné dodržet veškerá ustanovení normy
ČSN EN 13218.
Upnutí brousících nástrojů musí být provedené v souladu s pokyny výrobců nástrojů
a brusek. Upínání smí provádět pouze kvalifikované osoby. Po každém upnutí je nutné
provést zkoušku bezpečné rychlosti po určitou dobu (nejméně 5 minut), přičemž nesmí být
překročena specifikovaná maximální rychlost brousícího nástroje. Při zkoušce a následně
i při práci je nutné dodržovat platné bezpečností předpisy.
Před upínáním brousícího nástroje je nutno provést vizuální kontrolu, zda není brusný nástroj
prasklý, nebo jinak poškozený. U brusných nástrojů s keramickou vazbou je vhodné provést
zvukovou zkoušku. Lehké kotouče nasunout na trn, těžší kotouče postavit na pevnou podlahu
a nekovovým předmětem poklepat na několika místech.
Nepoškozený brousící nástroj vydává jasný zvuk, poškozený tupý, tlumený zvuk.
V závislosti na jednotlivých tvarech brusných nástrojů musí být prováděno i upínání.
a) Upínací příruby pro brousící nástroje se středovým otvorem.
Upínací příruby musí mít stejný průměr a tvar obou příložných ploch. Příložné plochy musí být rovné
a čisté.
Musí překrývat všeobecně 1/3 průměru brousícího kotouče a v oblasti otvoru musí být odpovídající
odlehčení ( zápich ) viz obrázek
Je-li na upínací přírubě více upevňovacích šroubů, pak tyto utahovat do kříže a dle možnosti
použít momentový klíč. Mezi brousící kotouče a upínací přírubu je nutno vložit podložky
z měkké, nebo elastické látky. Rozměry podložek: vnější průměr podložky musí být alespoň
o 20 mm větší než je vnější průměr přírub. Vnitřní průměr podložek musí být takový,
aby překrýval minimálně prstencovou dosedací plochu příruby. Tloušťka podložky je
min. 0,2 a max. 1 mm (neplatí pro nástroje s magnezitovými pojivy).
b) Upínání složených brousicích kotoučů - brousících sad
Při upínání složených sad brousících kotoučů je nutné vkládat tyto podložky i mezi
jednotlivé kotouče. Účelem je zajištění přenosu potřebného kroutícího momentu a vymezení
výrobních geometrických úchylek jednotlivých kotoučů (klínovitost, axiální házivost).
Z uvedených důvodů musí být tloušťky podložek mezi kotouči min. 0,6 a max. 1 mm.
Tyto zásady spolu s určením utahovacích momentů přírub vyplývají z normy ČSN EN 13218
- Bezpečnost. Pevně umístěné brusky.
Kotouče každé jednotlivé sady značeny číslem výrobní série(např. 577) - při montáži
na hřídel brusky musí být použity kotouče stejného čísla - zaměnit kotouče z různých sad je
nepřípustné.Obvody kotoučů jsou označeny šipkami - šipky umístit při montáži k sobě a
dodržet u vícedílných sad pořadí značených kotoučů (viz. obr. 1). Tato poloha kotoučů
zajišťuje nejnižší nevyvážení u sady.Signování kotoučů (brousící materiál např. A99,
zrnitost např. 60, kvalita tvrdosti např. M atd.) je po složení sady na vnějších čelech.
Na čelech kotoučů (u složené sady z vnějších stran) je označen symbolem V nebo symbolem
šipky nejlehčí bod na každém kotouči - informativně pro zákazníka (viz. obr. 2).
c) Redukční vložky
Jsou-li používány volné redukční vložky pro zmenšení otvorů brousících kotoučů, musí být
dbáno na to, aby přítlačné plochy upínacích přírub neležely na redukčních kroužcích. Viz.
obr.
d) Upínání brousících segmentů
Při upínání segmentů bez vlastních upevňovacích elementů je nutno dbát toho, aby nedošlo
k přímému kontaktu segmentu s přiloženou upínací plochou. Vždy je nutno použít elastické
podložky.
Volně vyčnívající délka segmentu L nesmí přesáhnout 1,5 násobek výšky segmentu C.
e) Brousící kotouče nalepované a brousící kotouče s upínacími maticemi.
Dle provedení jsou brousící kotouče nalepovány na nosnou podložku, nebo našroubovány
pomocí matic, zapuštěných v brousícím kotouči.Při lepení musí být nosná podložka očištěna,
odmaštěna a vrstva lepidla rovnoměrně nanesena na celou plochu nosné podložky, aby
lepidlem nebylo způsobeno žádné pnutí. Při šroubování musí být všechny šrouby dotaženy
momentovým klíčem, přičemž délka šroubů musí být upravena tak, aby se konec šroubu
nedotýkal dna.
Viz. obr.
f) Upínání stopkových tělísek
Při upínání stopkových tělísek musí být ocelový dřík pevně upnut.
Při průměru dříku s = 3 a 6 mm musí být upínací délka L alespoň 10 mm a při průměru dříku
s 8 a 10 mm musí být L alespoň 15mm.
3./ Orovnávání brusných kotoučů
Použití diamantových orovnávačů:
- Volba velikosti diamantu:
Velikost (hmotnost) diamantu měříme v karátech. Pro karát používáme zkratku ct. (1ct =
0,2g) Velikost diamantu volíme v závislosti na průměru a šířce brousícího kotouče, dle níže
uvedené tabulky. Hodnoty uvedené v tabulce platí pro střední zrnitost a tvrdost kotoučů. Se
zvyšující se zrnitostí a tvrdostí kotoučů je nutno volit větší diamant.
Například pro kotouč průměru 300 - 400 mm šíře 80 mm použijeme diamant 1,00 ct.
- Zásady orovnávání:
Je nutné tuhé upnutí orovnávače a co nejvýkonnější chlazení. Hloubka záběru se pohybuje
mezi 0,01 a 0,05 mm. Posuv zase od 0,05 až 0,15 mm/ot. Špička orovnávače musí být v ose,
nebo mírně pod osou kotouče. Osa orovnávače musí být skloněna pod úhlem 5 - 12 stupňů. S
orovnávačem se musí pravidelně otáčet o 90 stupňů kolem vlastní osy. Ploška diamantu může
být maximálně 0,5 - 1 mm, pak je nutno dát orovnávač opravit.
4./ Vyvažování brusných kotoučů
U nevyváženého kotouče vzniká při vysokých rychlostech setrvačná nevyvážená síla Fi, která
působí na vřeteno a jeho ložiska. Při rotaci kotouče působí síla Fi na ložiska střídavým
zatížením, které se mění podle zákona harmonického kmitání (tFi*sin ).
Při práci s nevyváženým kotoučem vznikají tedy vibrace, které v důsledku vysokých otáček
brousicího kotouče negativně ovlivňují přesnost broušení a funkci brusky.
Vyvážení brousicího kotouče spočívá v uspořádání hmoty tak, aby se jeho těžiště shodovalo s
jeho geometrickým středem (osou otáčení). Nevyvážené síly se eliminují vyvážením kotouče
a kotouč pracuje klidně i při vysokých obvodových rychlostech, což je nezbytné k dosažení
vysoké přesnosti rozměrů a kvalitního povrchu a ke snížení opotřebení ložisek brousicího
vřetena.
Na základě působení nevyvážených sil rozlišujeme dva základní druhy nevyváženosti –
statickou a dynamickou. Podle toho se potom mluví o statické nebo dynamické metodě
vyvážení brousicího kotouče
Statická nevyváženost
Při malé šířce brousicího kotouče stačí jeho statické vyvážení. V tomto případě rotující hmoty
mají stejnou velikost a polohu a jsou stejně vzdáleny od těžiště nebo se jedná o jednu jedinou,
dvojnásobně velikou nevyváženost, která působí v těžišti, tedy ve středu rotoru.
Těžiště nevyvážené hmoty vytváří vzhledem k ose rotace statický moment, který otáčí
kotoučem tak, aby těžnice procházela středem otáčení.
Uložíme-li takový kotouč na dva vodorovné břity, bude se tak dlouho otáčet (kolébat), než
bude jeho "těžké místo" směřovat dolů. Přidá-li se na protilehlé straně ve stejné vzdálenosti
hmota m´ (m´=m) nebo odebere-li se odpovídající hmota m, lze kotouč staticky úplně vyvážit.
Takto se brousicí kotouče vyvažují na dílenském vyvažovacím stojánku za pomoci
vyvažovacích tělísek v upínací přírubě.
Dynamická nevyváženost
Je-li výška kotouče H > 0,1D, je statické vyvážení nedostačující, neboť nevyvážené hmoty
obvykle nahodile působí kolem osy rotace. Tyto se mohou nahradit dvěma výslednými
nevyváženostmi ve dvou libovolných rovinách, které obecně mají rozdílnou velikost a
úhlovou polohu.
Toto rozdělení nevyváženosti se již nemůže zjistit prostým odvalením kotouče, protože
kotouč nezaujme za klidu žádnou jednoznačnou polohu, proto se dá kompletně zjistit pouze
za rotace, mluví se o dynamické nevyváženosti
Dynamická vyvažovačka VS 450 s digitálním
řízením, používaná pro vyvažování brusných
kotoučů odvalovacích brusek
5./ Zadání procvičení – upínání kotoučů, vyvažování a orovnání
Na přiděleném pracovišti po předvedení upínání kotoučů, vyvažování a orovnání
a) proveďte samostatné a praktické vyzkoušení:
¾ Upnutí brusného kotouče na BPH
¾ Upnutí brusného kotouče na BK
¾ Upnutí brusných segmentů na BPV
b) praktické předvedení :
9 Vyvážení brusného kotouče
9 Orovnání brusného kotouče
6./ Použitá literatura
OUTRATA, J. Technologie pro brusiče., SNTL Praha 1965
OUTRATA, J. Příručka pro brusiče. , SNTL Praha 1960
DILLINGER, J. a kolektiv. Moderní strojírenství pro školu a praxi.
EAN: 9788086706191
ISBN: 80-86706-19-2
Nakladatel: Europa - Sobotáles cz. s.r.o.
Rok vydání: 200712
Svatopluk Černoch -Strojně technická příručka I. díl. Vydána v nakl. Práce v r. 1947.
B. Janyš, K. Raftl, A. Václavovič, V. Bíza, SNTL, Praha, 1969
.
Internetové zdroje
http://www.turbin.cz/poradenstvi.html
http://www.gearspect.com/index.php/obrabci-stroje.html
Download

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ