č.1-2/2013
Spravodaj
Antoine Pourbaix na Slovensku
Syn slávneho koróznika z Belgicka na konferencii v Košiciach
Reportáž z Argentíny
Výskum Lítiových batérií s Andreou Strakovou-Fedorkovou
Medzinárodná spolupráca
FP7 projekt s Brunel University London - Hard Chrome
Konferencie pod záštitou SSPÚ
Korózia úložných zariadení 2013, Galvanická konferencia
2013, Povrchové inžinierstvo 2013
Slovenská spoločnosť pre povrchové úpravy
Obsah Spravodaja 1-2/2013
Spolupracovať, kooperovať, pomáhať (M.Halama) ..................................
3
Třicet prípadu mylných predatav o korozi kovu (P. Novák) ......................
4
Výskum Lítiových batérií v Argetíne (A.Straková-Fedorková) .................
11
Rozhovor s IAESTE študentom z Indie (M.Halama).................................
15
Predstavujeme GALVANOTECHNIK (M.Halama)..................................
19
Medzinárodná spolupráca – FP7 projekt s Brunel UniversityLondon
21
(J.Híveš) ......................................................................................................
55. Medzinárodná galvanická konferencia (J.Híveš) ..................................
22
Korózia úložných zariadení 2013 alebo Antoine Porbaix na Slovensku
24
(M.Halama)................................................................................................
Povrchové inžinierstvo 2013 (D.Draganovská)..........................................
26
Pripravované konferencie v roku 2014 ......................................................
28
Študentské ocenenia SSPÚ – Cena korózneho tigra..................................
31
Kontaktné adresy SSPÚ .............................................................................
32
Oznamy ......................................................................................................
34
Spolupracovať,
kooperovať,
pomáhať.
V dnešnej dobe vládnu
menšie ekonomické ťažkosti v priemyselnej
sfére pri súčasnom trende menšieho záujmu o
vzdelanie, ktoré sa premieta do chodu
niektorých vysokých škôl. Redukcia počtu
študentov sa vo finále odzrkadlí ako menší
prísun rozpočtu z MŠVaV SR. Za zmienku
stojí fakt, že Rumunsko dáva do vedy viac %
z HDP ako SR. Aby sme nenechali krajinu
napospas montážnym halám, ktoré môžu biznis
kedykoľvek zabaliť, mali by sme ísť cestou
severských krajín ako Švédsko, Fínsko
a podporovať vedu a výskum. Prvé lastovičky
už prilietajú a minister školstva podpísal
Centrá excelencie pre vybrané vedecké smery
ako materiálový výskum a medicínu. To je
výborná správa a konečne koncepčné riešenie
s dlhodobým zámerom. Keďže však počty
vyštudovaných
kvalitných
technických
inžinierov ubúdajú, nielen z dôvodu nižšej
pôrodnosti, ale aj všeobecného nezáujmu
o technické smery, v priestore dlhodobého
podfinancovania vedy, nastal ten pravý čas na
zmenu. Cesta však nie je vonkoncom diaľnicou
a spôsob ako to uskutočnímebude závisieť aj
na kreativite a udržateľnosti zamestnancov
týchto centier. V časoch, keď nebude viac
domácich
študentov
a priemysel
do
výskumu, vývoja aprevencie dáva nevyhnutné
minimum, je aktuálna otázka zvýšenia
spolupráce so zahraničím cestou vzájomných
stážových pobytov študentov, vedeckých
pracovníkov a hosťujúcich profesorov. Tento
trend už nastúpil a úspešne ho implementovalo
Poľsko, ktoré čelí podobným problémom. Chce
to
zaradiť
vyšší
prevodový
stupeň
a spolupracovať, kooperovať a pomáhať vede
a tým aj ekonomike. Nikdy nie je neskoro...
EDITORIÁL
Ročník 13. © Copyright SSPÚ
Autorské práva sú vyhradené
a vykonáva ich vydavateľ.
Autori článkov súhlasili z ich
uverejnením v tomto vydaní.
VYDAVATEĽ
SSPÚ
Slovenská spoločnosť pre
povrchové úpravy
Radlinského 9
81237 Bratislava
URL: www.sspu.sk
Špeciálne dvojčíslo. Obvykle
vychádza 2x ročne.
REDAKCIA
Maroš Halama, Ján Híveš,
Dagmar Draganovská, Andrea
Fedorková, Marta Chovancová
ADRESA REDAKCIE
SSPÚ
Slovenská spoločnosť pre
povrchové úpravy
Pobočka pri HF TUKE,
Letná 9, 042 00 Košice
[email protected]
tel.: + 421 55 602 2537
fax: + 421 55 602 2243
DÁTUM UZÁVIERKY:
30.11.2013
Rizikové upozornenie: Tento
spravodaj je pripravovaný v
dobrej viere s najvyššou možnou
odbornosťou. Použité
informácie a dáta v ňom
obsiahnuté boli získané zo
zdrojov, ktoré sa pokladajú za
spoľahlivé.
Foto na titulnej strane: snímok
korózneho napadnutia bodového
spoja (3D konfokálny mikrosk.)
Maroš Halama
TŘICET PŘÍPADU MYLNÝCH PŘEDSTAV O KOROZI KOVů
THIRTY CASES OF MISCONCEPTIONS ABOUT METAL CORROSION
PAVEL NOVÁK
Prof., VŠCHT Praha, Fakulta chemické technologie, Ústav chemické technologie
restaurování památek
ABSTRACT
The paper deals with common mistakes and incorrect simplifications when
it comes to explanation of principles of corrosion processes, as well as examples
of alarming news about dangerous impacts of corrosion products and biased
information intriguing customers when choosing effective corrosion protection.
Mystery-seekers’ corrosion evergreens are included.
ÚVOD
Abych se vyhnul možným výhradám dotčených autorů a šiřitelů, nebudu
úmyslně citovat konkrétní informační zdroje bludů, omylů a polopravd o korozi
kovů. S řadou pochybných znalostí, souvisejících s korozí kovů, se setkávám i u
posluchačů, kteří si je přinášejí z předchozího školního vzdělání nebo z literatury.
K pochopení principů korozních procesů v elektrolytech je třeba mít
správnou představu o významu základních elektrochemických termínů. Patří mezi
ně pojmy „anoda“ a „katoda“. Velmi často dostávám odpověď, že „anoda je
kladná elektroda“ nebo „elektroda, na které probíhá oxidace“. To je ale téměř
stejná polopravda, jako když řeknu, že „anoda je záporná elektroda a probíhá na
ní redukce“.
Když se na kovové elektrodě ustaví rovnovážný nebo smíšený (samovolný
korozní) potenciál, tak elektrodou žádný vnější proud neprochází, protože rychlost
anodického děje (oxidace) je stejně velká, jako rychlost katodického děje
(redukce). Rychlost uvolňování elektronů oxidační reakcí je stejně velká jako
rychlost spotřeby elektronů redukční reakcí. O anodě nebo katodě má smysl mluvit
až v případě, když je taková elektroda vodičem elektronů spojena buď
s materiálově odlišnou elektrodou v tomtéž elektrolytu, nebo s materiálově
shodnou elektrodou v odlišném elektrolytu (mezi těmito elektrolyty musí být
iontové spojení), nebo je elektroda polarizována ze zdroje stejnosměrného proudu
pomocí další pomocné elektrody. V prvém případě se jedná o samovolně fungující
galvanický (bimetalický, koncentrační) článek, ve druhém o článek elektrolytický
(elektrolyzér). Potenciál naší elektrody se pak v případě galvanického
(bimetalického nebo koncentračního) článku posunuje k potenciálu připojené
elektrody a v případě elektrolyzéru se potenciál mění podle toho, zda je elektroda
připojena k plus nebo minus pólu zdroje. V případě změny potenciálu kladným
směrem se, pokud nedochází k pasivaci, urychluje anodický děj, zatímco se
potlačuje děj katodický a naopak. Při poměrně mírné polarizaci, a o tu většinou při
korozních procesech jde, se potlačovaný děj nezastaví, je pouze pomalejší než děj
opačný. Oba děje (anodický i katodický) tedy probíhají jak na anodě, tak na
katodě, ale různou rychlostí. Anodu charakterizuje, že na ní převládá anodický
(oxidační) děj, katodu naopak převládající děj katodický (redukční). Polarita
elektrod je závislá na tom, zda pracuje článek samovolně (anoda je v tomto
případě záporná), nebo se jedná o děj vynucený proudem z vnějšího zdroje (anoda
bude v tomto případě kladná) a budou z ní nuceně odváděny elektrony.
V souvislosti s průchodem proudu elektrolytem v článcích, dochází
k transportu iontů. Ke které z elektrod budou složky elektrolytu (anionty, resp.
kationty) putovat (migrovat) se velmi často vysvětluje tím, že „kladně nabitý
kation je přitahován na katodu, protože je záporně nabitá a záporně nabitý anion
na anodu, protože je kladně nabitá“. To je ale nesprávné vysvětlení, protože
kation jde ke katodě i v případě, že je v bimetalickém či koncentračním článku
kladně nabitá a anion na anodu nabitou záporně. Skutečnou příčinou migrace iontů
k elektrodám článku je pohyb do míst elektrolytu, kde je tendence k přebytku
opačného náboje, což vyplývá z podmínky elektroneutrality v elektrolytu. Anionty
putují k anodě (ať je kladná nebo záporná), protože zde jsou v důsledku
převládajícího anodického děje (oxidace) do elektrolytu dávkovány kationty,
případně zde ubývají anionty a naopak kationty putují ke katodě, neboť je zde v
elektrolytu tendence k přebytku záporného náboje z převládajícího katodického
děje.
Jedním z častých elektrochemických bludů je, že„při elektrolýze chloridu
sodného se na katodě nejdříve vyloučí sodík, který ihned reaguje s vodou za vzniku
vodíku“. Tato nesprávná úvaha nebere v úvahu, že sama voda je elektrolýzou
rozkládána (na katodě se z ní vylučuje vodík) a vylučování velmi neušlechtilých
kovů, jako je sodík, draslík, hořčík, hliník, titan je z vodného prostředí na pevných
elektrodách nemožné. Daří se to pouze z nevodných elektrolytů (např. tavenin).
V případech, kdy lze z vodného roztoku vyloučit na pevných elektrodách
neušlechtilé kovy např. mangan, zinek a chrom, děje se to pouze díky jejich
relativně menší neušlechtilosti a díky vodíkovému přepětí.Vylučování sodíku na
katodě z vodného prostředí je možné pouze na povrchu rtuti, na té se vodík z vody
v důsledku velkého vodíkového přepětí nevylučuje a vyloučený sodík utvoří ihned
amalgám.
Matoucí bývá také označení běžných elektrických baterií za „zinkouhlíkový článek“. Uhlík slouží v těchto typech baterií pouze jako sběrač elektronů,
skutečným materiálem katody je burel (MnO2), který se redukuje. Články zinek
(anoda) – burel katoda) jsou nejběžnějšími primárními galvanickými články,
označovanými podle způsobu provedení jako „zinko-uhlíkový“, „zinkochloridový“ nebo alkalický.
Často je také používáno zjednodušené tvrzení, že „anodická polarizace
vede ke zvýšení korozní rychlosti kovu, zatímco katodická polarizace vede ke
snížení korozní rychlosti kovu“.To samozřejmě není pravda v případech, kdy
anodickou polarizací dojde k pasivaci kovu (toho např. využívá anodická ochrana),
případně katodickou polarizací dojde k aktivaci původně pasivního povrchu. Při
polarizaci v neutrálních vodných elektrolytech je rovněž třeba brát v úvahu i
změny hodnoty pH katolytu, tj. u katodicky polarizovaného povrchu. Takové
změny mohou mít za následek např. tzv. katodickou korozi hliníku nebo
katodickou pasivaci oceli.
Ani tvrzení, že„v korozním článku koroduje vždy rychleji anoda“, nemusí
být pravdivé. Tento omyl vyplývá z nesprávného pochopení pojmu anoda, resp.
katoda. Článek s diferenční aerací s průběžnou výměnou elektrolytu je toho
dokladem, ovzdušňovaná ocelová katoda koroduje rychleji než neovzdušňovaná
ocelová anoda. Ve skutečnosti ale k výměně elektrolytu většinou nedochází, a pak
skutečně ocelová anoda v článku s diferenční aerací koroduje rychleji než
zapasivovaná katoda.
Článek s diferenční aerací se obvykle demonstruje tzv. Evansovým
kapkovým pokusem. Tato velmi rozšířená korozní demonstrace ale vlastně
švindluje. Na ocelový plech je při ní nanesena kapka roztoku chloridu sodného
s indikátory pH a železnatých iontů. Po okrajích kapky dojde k zbarvení, které
dokazuje, že hodnota pH roste, uprostřed kapky dochází k indikaci vzniku Fe2+.
Má to být důkaz, že místa na okrajích jsou snadno dostupná pro kyslík, proto je
zde katoda a roztok se alkalizuje, uprostřed, kde je málo oxidovadla, je anoda.
Problém je, že jako indikátor železnatých iontů je v Evansově pokusu používán
hexakyanoželezitan, který sice indikuje zmodráním vznik železnatých iontů
(Turnbullova modř), ale sám má také oxidační účinky. Pokud nanesete kapku
solného roztoku z okraje a nikoli na střed vymezené plochy, vznikne modré
zabarvení na okraji. Kapkový pokus může správně demonstrovat článek
s diferenční aerací, ale musíte použít neoxidující indikátor železnatých iontů (např.
2,2-bipyridil), pak se skutečně projeví vliv různého ovzdušnění (diferenční
aerace).
Často je chápán termín „elektrochemická koroze pouze jako důsledek
činnosti bimetalického článku a chemická koroze jako důsledek expozice jednoho
kovu v elektrolytu“. K elektrochemické korozi kovu v agresivním elektrolytu
dochází vždy a nezáleží na tom, zda je to v důsledku činnosti článku či nikoli.
Odlišnost mezi elektrochemickou a chemickou korozí je pouze v anonymitě
předání elektronu mezi kovem a oxidovadlem, což je dáno tím, že dílčí anodická a
katodická reakce nemusí při elektrochemické korozi probíhat na tomtéž místě
povrchu elektrody. V případě velmi vzácné „chemické koroze“ se musí potkat
atom kovu s oxidující látkou přímo. Za chemickou korozi bychom např. mohli
pokládat interakci molekuly kyslíku s atomem železa při tzv. vibrační korozi.
Elektrochemickou korozí je nejen koroze kovů v elektrolytech (včetně
atmosférické koroze), ale i interakce kovu a plynu za vysokých teplot při vzniku
tuhých reakčních produktů, často nesprávně označovaná za chemickou korozi.
Dělení koroze na chemickou a elektrochemickou je zcela zbytečné a matoucí.
Zjednodušující úvahy předpokládají, že „mírou korozní odolnosti kovů je
jeho umístění v tzv. Beketovově (elektrochemické) řadě rovnovážných potenciálů“.
Tato řada je sice měřítkem, jak snadno lze kov zoxidovat v aktivním stavu, ale
protože korozní odolnost většiny technických kovů je založena na
pasivovatelnosti, je poloha kovu v této řadě špatnou informací pro jeho korozní
odolnost. Například titan je v Beketovově řadě podstatně méně ušlechtilý než
železo.
Mnoho omylů a bludů je spojeno s katodickou protikorozní ochranou. Už
konstatování, že „katodická ochrana je posun potenciálu uhlíkové oceli do oblasti
imunity“je velmi vzdálené realitě, ve skutečnosti je to, buď potlačení rychlosti
anodického rozpouštění v aktivním stavu na přípustnou míru, nebo katodická
pasivace. Dogmatem se pro některé „odborníky“ také stala hodnota tzv. Khunova
ochranného potenciálu a z toho plynoucí závěr, že „když je ochranný potenciál
kladnější než - 850 mV (CSE), uhlíková ocel není chráněna“.
Často se v případě katodické ochrany ignoruje její omezená hloubková
účinnost, která je závislá na geometrii chráněného zařízení, na geometrii
elektrolytické cesty a na konduktivitě elektrolytu. Nesmyslné nápady, že
„lzechránit katodicky dutiny karoserie automobilů katodickou polarizací
z akumulátoru“, nebo „katodická ochrana vnějším zdrojem proudu proti
atmosférické korozi oceli“ jsou toho projevem. Sem také patří i často zcela
zbytečná instalace hořčíkových obětovaných anod do boilerů s pitnou vodou a
rovněž dávno vyvrácené představy, že „zinek v nátěrové hmotě působí jako
obětovaná anoda“.
Stává se také, že ochrana obětovanou anodou je chybně pokládána za
anodickou ochranu.S hloubkovou účinností katodické polarizace také souvisí
některé nesmyslné návrhy na „elektrochemické odsolování zkorodovaných
kovových archeologických nálezů“podlehesla „anionty jdou na anodu“.
Zkorodované archeologické nálezy jsou umístěny do katodicky polarizovaného
kovového držáku v domnění, že neplatí ani Kirchhoffovy zákony, ani není třeba
k nezkorodovanému kovovému jádru přivést proud vodičem elektronů.
Ve všeobecném povědomí je na vrcholu „obecné“ korozní odolnosti, spolu
se zlatem, titan. Jedná se sice o velmi neušlechtilý, ale zato velmi snadno
pasivovatelný kov. Z toho ovšem také plyne, že chemické, mechanické či
katodickou polarizací způsobené porušení pasivity titanu vede k jeho velmi
intenzivní korozi. Obchodníci zneužívají dobrou pověst titanu např. v tzv.
„titanzinku“, vydávajíc někdy tento materiál za neobyčejně korozně odolný.
Přitom je obsah titanu v této slitině pouze v desetinách procenta a jeho obsah na
korozní odolnost zinku nemá prakticky žádný vliv. Vliv titanu (a mědi) je pouze
na snadnější tvářitelnost zinkových plechů. Korozní odolnost „titanzinku“ je se
všemi ctnostmi i nectnostmi srovnatelná se běžným zinkem.
Zinek je často používán jako univerzální protikorozní povlak uhlíkové
oceli. Bohužel ale také zcela nevhodně na rozvody horké vody a někdy i
v případech, kdy součástí okruhu jsou měděné části. Vede to k častému a dávno
známému koroznímu selhání se známými příčinami, což ovšem nebrání tomu, aby
to bylo opakovaně řešeno jako aktuální výzkumný problém.
Mnoho nejasností je spojeno s korozním poškozením korozivzdorných
ocelí. Pro málo informované je překvapující, že korozivzdorných ocelí je asi 200
různých typů a jejich korozní odolnost je velmi rozdílná. Řada lidí se diví, že
„nerezi“ reziví. Hlas z lidu praví: Pravá nerez skutečně nerezaví, jenže to, co je
dnes na trhu, je převážně nekvalitní a ošizený šmejd a brak z Asie, která sice
zdařile kopíruje, ale kašle na normy, autorská práva a zákony nejen právní, ale jak
vidno, i fyzikální. Přitom z historie jsou známy i příklady, jež vydržely až 1600 let,
viz: „Nerezavějící“ sloup v Indii v Dillí svářkové železo stáří 1600 let. Der Eiserne
Mann v Německu u Bonnu šedá litina, stáří 380 let.
Termín korozivzdorná ocel (nerez) je vyhrazen pouze pro slitiny železa a
chromu s minimálním obsahem 12%. Pokud železo (uhlíková ocel, litina, svářkové
železo) v některých prostředích nerezaví, neznamená, to že se jedná o nerez.
Korozní problémy s korozivzdornými ocelemi (např. jejich rezavění) jsou většinou
spojeny buď s nesprávnou volbou typu oceli, nebo s nesprávnou technologií
zpracování nebo úprav povrchu.
Českou specialitou je, že se stále traduje, že „nejvýznamnějším korozním
poškozením korozivzdorných ocelí“ je mezikrystalová koroze. Je to fáma, protože
tento typ nerovnoměrné koroze je dávno ve většině případů vyřešen. Také korozní
zkoušky na citlivost k mezikrystalové korozi jsou někdy chybně pokládány za
univerzální k určení „obecné“ korozní odolnosti korozivzdorných ocelí.
Korozní produkty z kovových biomateriálů jsou často vydávány za
nebezpečí pro lidský organizmus. Do této skupiny patří tvrzení, že „používání
dentálních amalgamů je velmi nebezpečné pro otravu lidského organizmu rtutí“.
Odhlédneme-li od toho, že rtuť se uvolňuje z amalgámů nikoli korozním
procesem, je rychlost, s jakou je dávkována z amalgámových zubních výplní do
organizmu velmi malá. Podle údajů WHO se za tolerovatelnou denní dávku
anorganické rtuti považuje množství 2 µg/kg hmotnosti. Expoziční dávka rtuti
zjišťovaná v ČR je velmi malá a představuje pro českou populaci maximálně 2,5%
standardu WHO. Odhaduje se, že z jedné zubní výplně se může za den uvolnit
kolem 15 µg rtuti. Denní příjem rtuti, pocházející z amalgamových výplní, se
pohybuje mezi 1,2-27 µg, což může i při velmi malých dávkách rtuti z jiných
zdrojů, představovat až 50% denní zátěže organizmu rtutí.
Za problém biomateriálů je pokládáno i tvrzení, že „koroze endoprotéz
z korozivzdorných ocelí je nebezpečná z hlediska dávkování chromu do
organizmu“. Vážnost tohoto tvrzení nebyla nikdy prokázána, protože korozním
produktem je oxidační stupeň (mocenství) chromu plus tři. Chrom v tomto
oxidačním stupni patří mezi stopové prvky zúčastněné v metabolismu člověka.
Naopak nedostatek chromu může vyvolat zdravotní problémy. Hlavním zdrojem
chromu je čerstvá strava a pivní kvasinky. Chrom v oxidačním stupni plus tři je
zdraví prospěšný samozřejmě jen do určitého množství, při vyšších dávkách může
být i zdraví škodlivý. Toto podezření se určitě hodí výrobcům keramických dílů
endoprotéz. Za přiměřenou denní dávku chromu se považuje množství 50 až 200
µg, přičemž korozí z jedné endoprotézy z korozivzdorné oceli se při maximální
korozní rychlosti 0,1 µm za rok může za den uvolnit jen 0,5 µg.
Do skupiny poplašných zpráv patří i tvrzení, že „koroze hliníkového nádobí
způsobuje Alzheimerovu nemoc“. Rozhodně je to v rozporu s vysokou korozní
stabilitou hliníku v neutrálních vodných roztocích a se skutečností, že člověk je
v kontaktu s látkami s obsahem hliníku od svého vzniku. Také běžné používání
antacid s vysokým obsahem hliníku svědčí proti vině hliníkového nádobí. Určitě
se ale toto podezření líbí výrobcům nádobí z korozivzdorných ocelí.
Výrobci zařízení pro energetické i běžné rozvody vody je šířena informace,
že „měď je nejlepší materiálové řešení“. Měď bohužel v řadě případů v rozvodech
vody selhává, závisí to na složení vody (nevhodná hodnota pH, malá tvrdost,
vysoký obsah kyslíku (oxidovadel), obsah oxidu uhličitého, ….), na vysoké
rychlosti proudění, na znečištění povrchu uhlíkem, možný je i vliv
mikroorganizmů. Chybné také je, když měděné potrubí nenásleduje ve směru
proudění vody až po ocelovém.
S mědí je spojena také další přežívající pověra, že „patina vzniklá na mědi v
atmosféře je uhličitan měďnatý“. V našich podmínkách je to ale nejčastěji zásaditý
síran měďnatý (brochantit, antlerit).
Korozní bludy jsou spojeny také s ocelovými výztužemi do betonu. Jednak
sem patří nepravdivé tvrzení, že „zkorodovaná výztuž v betonu drží lépe“.
V případě silněji povrchově zrezivělé výztuže navíc nelze po zabudování zajistit
ani v čerstvém betonu maximální přijatelnou korozní rychlost 1 až 2 µm za
rok.Tvrzení, že tzv. „migrující korozní inhibitory v betonu hledají železo“nebo že
tzv. „vypařovací inhibitory mohou zajistit dlouhodobou korozní stabilitu ocelové
výztuže v atmosféricky exponovaném betonu“, také patří do oblasti neseriózních
korozních informací. Výrobci a prodejci přikládají svým látkám (migrujícím
inhibitorům) jakési nadpřirozené vlastnosti, které je neomylně přivedou ke
korodujícímu povrchu. Hnací síla transportu tzv. „migrujících inhibitorů“ je
především gradient koncentrací (difúze) a případně tok v důsledku kapilárních sil.
Migrující korozní inhibitory nemigrují v odborném elektrochemickém slova
smyslu a určitě nic nehledají. To, že se na některých místech dostanou až na
povrch kovu, je spíše náhoda. Ani vypařovací inhibitory nemohou v pórovém
systému betonu dlouhodobě snižovat korozi, a to vzhledem k jejich snadnému
odpařování.
Mnoho nepřesných údajů až bludů a obchodnických triků je spojeno i
s protikorozními nátěrovými hmotami. Patří sem nabídka nátěrových hmot, která
vás ujišťuje, že „ocelový povrch není třeba pod nátěr zbavit rzi“. Nepochybně
mezi ně patří i dobré nátěrové hmoty, ale tvrzení, že jsou „přímo na rez“, cílí
především na vaši lenost, rozumným důvodem je nemožnost zajistit v amatérských
podmínkách povrch zcela zbavený rzi. Takový povrch je totiž nejlepší pro všechny
nátěrové hmoty, i ty „přímo na rez“. O bludu, že částice zinku v nátěrové hmotě
působí jako obětovaná anoda, jsem se zmiňoval již výše. Ve skutečnosti je účinek
zinku v tomto případě destimulační.
Jak dalece je pravdivé tvrzení, že bezkonkurenčně nejlepší je zakazovaný
suřík, nemohu jednoznačně posoudit, ale tvrzení, že „žádné jiné (rozuměj mimo
suříkové) dobré protikorozní nátěrové hmoty neexistují“, pokládám za blud. Do
natěračské latiny také patří tvrzení, že „pozinkovaný plech je třeba před nátěrem
nechat zoxidovat“. To obvykle skončí tím, že už to nikdo nikdy nenatře. V
současné nabídce nátěrových hmot jsou jistě takové, které mají dobré ochranné
vlastnosti a lze je úspěšně nanášet na nový čistý odmaštěný pozinkovaný plech.
Traduje se také, že „litina má větší korozní odolnost než uhlíková ocel“.
Takový dojem je většinou způsoben tím, že litinový výrobek má obvykle větší
tloušťku stěny (trubky, radiátory), a přispívá k tomu i to, že na povrchu litinového
výrobku bývá z výroby magnetitová vrstva, která korozi dočasně omezuje. I
litinové povrchy je třeba pro dlouhodobou expozici ve vnějších atmosférických
podmínkách chránit před korozí povlaky.
Někdy se také setkáme se zjednodušujícím závěrem, že „železo ve vodě bez
kyslíku nekoroduje“. Ve skutečnosti železo ve vodě bez kyslíku koroduje za
vylučování vodíku z rozkladu vody, ale korozní rychlost nepřevyšuje 10 µm za
rok, což je pro běžná technická zařízení zanedbatelná korozní rychlost.
Nezanedbatelná je ovšem např. pro kontejnery jaderného odpadu, které mají
vydržet více než 100 tisíc let. V takovém případě by byl korozní úbytek 1 m, a to
už určitě zanedbatelné není.
A na závěr evergreen prodavačů záhad tzv. “nerezavějící sloup v Novém
Dillí“. Je až trapné číst po letech odpovědi na náš článek, který shrnoval racionální
důvody z bohaté odborné literatury pro „korozní odolnost“ tohoto sloupu (velká
hmotnost omezující kondenzaci vody v době poklesu teploty, zvýšený obsah
fosforu a malý obsah síry ve svářkovém železe, v minulosti malá agresivita
atmosféry v Novém Dillí).
Cituji šiřitele bludů: „Když vezmete jakékoliv železo a vystavíte ho působení
tzv. slunečního větru,…, ošetří se tím dané železo tak, že nebude reznout. Tato
teorie byla ověřena laboratorním pokusem s umělým "slunečním větrem". Jenže
"sluneční vítr" na povrch Země nikdy nedopadne - zanikne v atmosféře. Pokud
tedy nějaký předmět na Zemi rezne málo nebo vůbec ne, nemá za sebou náhodou
cestu mezihvězdným prostorem?“ Nikomu ze šiřitelů nesmyslů o mimozemském
původu sloupu, o blahodárném protikorozním účinku slunečního větru, i o
„směšnosti“ racionálního vysvětlení jeho malé korozní rychlosti nevadí, že sloup
je na všech fotografiích zjevně zrezivělý.
Záhadologové mi tehdy mimo jiné sdělovali: „byli bychom mu vděčni,
kdyby upustil od své zásady s lidmi jako jsme my nekomunikovat a rozšířil náš - a
tím i váš - obzor. Rovněž mu budeme povděčni, pokud by se vyjádřil (pokud možno
slušně) k onomu nekorodujícímu sloupu v Německu. Nachází se v Kottensdorfu
(tzv.Eisernermann je v Kottenforstu – pozn. autora), několik kilometrů od Bonnu, a
z větší části (odhadovaná délka až 30 metrů) je zapuštěn do země. Od nepaměti se
mu říká "Železný muž".
Když před mnoha lety nesmysl o tomto údajném evropském nekorodujícím
železném sloupu, zapuštěném 30 m do země, napsal světově známý guru
záhadologů, vzali rozumně uvažující pracovníci bonnského muzea motyky a
zjistili, že v zemi je z celkové délky 2,18 m sloupku asi polovina, a že se jedná o
zrezivělý ingot litiny, kterým si nechal majitel panství v 17. století vymezit
pozemek.
Bludy jsou věčné, stejně jako je věčná lidská hloupost a nevzdělanost. Tím
se ale v žádném případě nechci dotknout kohokoli ze čtenářů, který v tomto textu
nalezl poučení, ale ani čtenářů, kteří se mnou v jednotlivých případech nebudou
souhlasit a dokážou to racionálně zdůvodnit.
/pozn. redakcie: obsah článku bol prezentovaný na konferencii Korózia úložných
zariadení 2013 v Košiciach/.
Reportáž - Výskumná stáž v Argentíne
Argentína je druhým najväčším štátom Južnej Ameriky. Zároveň je aj
najrozvinutejším štátom, čo sa týka ekonomickej, kultúrnej a vedecko-výskumnej
oblasti. Hlavným mesto je Buenos Aires, kde žije asi tretina všetkých obyvateľov
(hlavné mesto + okolité provincie). Počet obyvateľov je približne 38 miliónov.
Argentína má 39 štátnych vysokých škôl a univerzít, financovaných
ministerstvom školstva od roku 1946. Taktiež tu pôsobí aj niekoľko súkromných
vysokých škôl. Tieto univerzity navštevuje viac ako 1,5 milióna študentov (zhruba
polovica populácie študentského veku). Argentína nemá komplexný systém
skúšania na záver strednej školy – maturitu. Preto si každá univerzita určuje svoje
podmienky na prijatie študentov. Niektoré univerzity majú aj „nulté“ ročníky a po
skončení tohto roka si vyberajú najlepších absolventov, ktorí nastúpia na riadne
štúdium. Doktorandské študijné odbory sú orientované hlavne na vedecké smery
a sú medzinárodne uznávané. Najčastejšie sa absolventom po skončení tretieho
stupňa udelí titul doktor filozofie, doktor vied, doktor medicíny, doktor práv a iné.
Počas môjho pobytu v Argentíne (november 2013) som navštívila tri
renomované pracoviská: Univerzitu Buenos Aires, Národnú univerzitu v La Plate
a Atómové centrum v Bariloche. Na Univerzite v Buenos Aires som absolvovala
týždňový workshop o Li-iónových batériách, ktorý viedol svetoznámy profesor
z Bar Ilan univerzity (Izrael) Doron Aurbach. Na ďalsích dvoch inštitúciách som
vykonávala aj vedecko-výskumnú činnosť a taktiež som prezentovala výsledky
môjho doterajšieho výskumu.
Andrea Straková-Fedorková po prednáške a v laboratóriu INIFTA.
Ústav teoretickej a aplikovanej fyziky (INIFTA) v La Plate je akademická
inštitúcia, zaoberajúca sa štúdiom problémov základného a aplikovaného
výskumu v oblasti všeobecnej chémie, fyzikálnej chémie a aplikovanej
fyziky. Ústav INIFTA patrí pod National University of La Plata (UNLP) a
akademicky pod oddelenie chémie fakulty prírodných vied . V súčasnej
dobe pôsobí na ústave viac ako 100 učiteľov a výskumných pracovníkov, z
ktorých väčšina sú učitelia prírodovedných predmetov. V posledných
rokoch došlo k výraznému nárastu v interdisciplinárnych štúdiách v oblasti
nanomateriálov a nanotechnológií.
Letecký pohľad na Atómové centrum Bariloche.
Atómové centrum v Bariloche vzniklo v 50-tychrokoch 20. storočia pod
názvom „Oddelenie vysokých teplôt“. V tej dobe už bola Argentína a Bariloche
zapojené do oblasti jadrového výskumu. Z toho dôvodu sa rozhodlo, že pôvodná
inštitúcia sa premenuje a okrem výskumu sa bude venovať aj vzdelávaniu
a akademickej činnosti. Najprv sa organizovali len školenia, semináre a letné
školy. Neskôr začalo Národné atómové centrum prijímať aj študentov
na magisterský a doktorský stupeň štúdia a stalo sa jedným z najprestížnejších
miest v oblasti výskumu, vývoja a vzdelávania jadrových inžinierov, doktorov a
mechanikov. V súčasnej dobe má centrum okolo 900 zamestnancov, v jeho
rozsiahlom areály nájdete učebne, laboratóriá, výskumný reaktor, dielne, knižnicu,
administratívne budovy a ubytovacie zariadenia pre študentov a zamestnancov.
Toto centrum sa nachádza v krásnom prostredí Patagónie, len 35 km od hraníc
s Chile. Bariloche je veľmi vyhľadávané turistické mesto obklopené Andami
a jazerami zo všetkých strán. Nachádza sa tam aj najväčšie lyžiarske stredisko
Južnej Ameriky – Catedral.
Praktická časť výskumného pobytu bola zameraná na prípravu a
charakterizáciu nových katódových materiálov pre lítium-iónové batérie na báze
síry. Využívala som vybavenie laboratórií ako sú potenciostaty, glove-box,
planetárny guľový mlyn, XRD, TEM mikroskopiu a ďalšie. Všetky spomínané
inštitúcie sa okrem materiálového a jadrového výskumu venujú aj skúmaniu
nových elektródových materiálov pre Li-iónové batérie. Dôvodom sú hlavne
bohaté ložiská lítia na severozápade krajiny. Na hraniciach s Bolíviou a Chile leží
„zlatý trojuholník“, ktorý je jedným z najbohatších ložísk lítia celosvetovo. Preto
sa vláda Argentíny rozhodla podporiť základný a hlavne aplikovaný výskum
v oblasti Li-iónových akumulátorov.
Andrea Straková-Fedorková pri vstupe do centra.
Najbohatšie ložiská lítia na hraniciach Argentína-Čile-Bolívia.
Andrea Fedorková
Interview with IAESTE student - Nihal Matif
Latoo from Cologne Unversity in Germany
Dear Nihal, You have several opportunities for selection of
country for Your IAESTE satge. Why You have chosen Kosice
for intership. What reasons lead You to final decision?
Firstly, Internship in Kosice offered me a challenging task to work
in my area of Specialization which I was fascinated about as it
would help me to a large extent to get a good job in my area of
expertise in upcoming years after I finish my Masters in
Automation and IT from Germany. Another reason was that Kosice
is the European cultural capital city which means that this city has
something unique which makes it a fascinating city in
Europe.Considering these two reasons I decided to Pack up my
bags and head towards this Cultural Heaven.
The Education system in Europe by any standards is far superior
than India.The Indian education system of which I was a part upto
my A-level equivalents narrows your thinking of subject area and
most of the evaluations are just based on cramming the required
subject material which just produces individuals who are robots
and can’t really come up with something new. I realised that from a
very young age that I would not be part of this system for long and
decided to head off for Europe. The Professors in India also tend to
be more strict which restricts open conversation when discussing
topics of various subjects which hampers the individual’s self
confidence to a large extent.
Among the European countries in which I have studied or done my
internship are UK, Germany and Slovakia. When I compare these
three countries, I find that Education in Germany and Slovakia tend
to be more demanding than UK. I know UK is famous for having
some of the Best universities in the world but these universities
Tpast couple of decades. The Positive thing that came up after I
completed my Bachelor’s in Electronic Engineering from
Birmingham city University located in the centre of England is that
my Communication and Analytical skills improved to a large extent
and I began to feel more confident about myself when I worked at
a small British company after my Bachelor’s. Education in
Germany and Slovakia is much more superior in terms of quality
and subject material and the thing which I like most is that
Education in both these countries is State Sponsored for
International students as well apart from domestic student which
makes these countries as fair players in providing quality education
.
I completed my A-level equivalent from a small state of India
known as Kashmir. Completing my A-level equivalent was a bit of
challenge as well because of the civil war and chaotic situation of
Kashmir. The state had been in turmoil for over 3 decades and
completing education and going to school was a bit difficult .After I
completed my A-level equivalent, I headed to UK to do my
bachelor’s degree in Electronic Engineering which is for 3 years .I
managed to completed my UK Bachelor’s degree in Electronic
Engineering (Hons) with success .
Most part of my degree was focussed on Analog and Digital
Electronic Circuits with some part laying stress on communication
and Embedded design technique in robots.However, most
significant part of my bachelor’s degree was my Final year Degree
project ‘Analog Filter Implementation’
as a single
IPIC(IntegratedPart IntegratedCore) in Field Programmable Analog
Arrays (FPAA’s). The main aim of the Project was to Implement
Different Filter types like Butterworth, Chebyshev,Elliptical using
different configurations like Low pass, High pass and Bandpass as
Discrete cells and thus create a mini frequency spectrum unit.
After completing my Bachelor’s I worked for a small
manufacturing firm called Mel secure systems for some time as an
RF engineer in which my main job was Programming,Testing and
De-Bugging of Circuit Boards using Field Programmable gate
Arrays (FPGA) Devices.But I wanted to achieve more in life so I
decided to opt for specialization in Masters in Automation and IT in
Germany which would give me more skills.So I went to Germany
to pursue my Masters in Cologne university of applied sciences
where I fell in love with Control and Instrumentation side which
includes Optimisation and Data analysis of control processes
specially in Oil and gas industry. Most of the projects in my first
year of masters focussed on Design of Tank Storage systems which
mostly consist of PID Controllers using softwares like Unisim and
Matlab to simulate the flow rate of liquids specially oil in these
systems and check for stability. I hope to do more challenging work
with Advanced PID controllers and Model Predictive controllers in
my third semester and than look to do my Masters thesis in some
company like Siemens P&G, Schneider Electric, ABB etc. in
Control Engineering.
My Project here in Technical University Kosice was to find Corelation between different Fatigue Parameters which may be static
as well as dynamic to predict the life time of Steel pipelines
specially X-60 Family of steels. The main part of the project was to
compare the classical mathematical approach to predict the life time
to Simulative and experimental approach where the main focus was
to find the life time in steel pipelines. The Project required the use
of Neural network softwares which works on the principle of
neurons in Brain and can efficiently find the co-relation between
fatigue parameters which influence most the life time of steel
pipelines.In this project I had to combine my automation and
Statistical data skills which I had acquired in my university through
courses like control engineering, optimization and Data mining. I
had also created a robust data base based on extensive research of
fatigue parameters specially from Scientific papers from world
renowned scientists like Dr. Ros Fatemi and J.H Ong. The project
will prove quite useful for oil industry to accurately predict the
fatigue life in it and can save them quite a lot of money if they
know when their pipelines cross the threshold of bursting. During
my Project I received extensive guidance and support from my
supervisor Maroš Halama who was well versed in this discipline
and without him it would have been hard for me to complete the
project. So, I would like to thank him for all his work and support
and his helping nature which inspired me to a large extent.
Slovakia is a great country. I found Slovak people to be very
friendly and hospitable. I ate some good Slovak foods like pirohy
and halusky which were quite amazing. As Kosice is the European
cultural capital, so I had the chance to visit many great places like
St.Elisabeth cathedral, St.Urban tower and some of the castles in
the town which are quite historic. The tatra mountains are the most
significant feature of Slovakia and I would definitely recommend a
trip to them for any one visting Kosice. I also got a chance to visit
Budapest, Hungary which is also a historic city and is only 3 and a
half hours from Kosice by train.
Editoriál
|||||||||||| Predstavujeme časopis GALVANOTECHNIK ||||||||||||
Renomovaný nemecký časopis Galvanotechnik obsahuje príspevky a odborné
články o najnovších technologických novinkách, informáciách z praxe, správ z
podnikov, výstav a odborných akciách, patentoch a pod. Ide o jeden z najstarších
časopisov v Európe s vyše storočnou tradíciou.
Obsahuje tematické odborné bloky: Fotovoltaika - Tenkovrstvová a plazmová
technika - Mikrosystémová technika - Technológia životného prostredia.
Cieľovou skupinou sú firmy a odborníci z kovopriemyslu, najmä strojárskeho
a elektrotechnického, už tradične s automobilovým lídrom , ale aj ďalších
priemyselných odvetví, ktoré súvisia s povrchovou úpravou a antikoróznou
ochranou. Podľa prieskumu časopisu z roku 2009 patrí až 42% čitateľov medzi
pracovníkov s rozhodovacou právomocou v oblasti technických a organizačných
procesov, ktorí sú často zapojení do priamych obchodných rozhodnutí. Z roku
2012 vyberáme:
||||||||||||||||||||||||||||||
GALVANOTECHNIK 6/2012
||||||||||||||||||||||||||||||
Odhad vplyvu elektrického potenciálu v tryske ECM: Elektrochemické obrábanie
s uzavretou elektrolutickou voľnou tryskou (Jet-ECM) je inovatívnou technológiou
pre tvorbu mikroštruktúrovaných povrchov a komplexných trojdimenzionálnych
mikrogeometrií. Špecifikom metódy sú vysoké prúdové hustoty s vysokým
lokálnym úberom materiálu, vysokou lokalizáciou erózie a vysokou kvalitou
povrchu. Elektrodepozícia zlata, Overview:Technické a dekoratívne aplikácie
elektrodoponovaného zlata, séria článkov o súčasnom stave technlógie, čo sa týka
typov elektrolytov a parametrov depozície.Štúdium koróznych mechanizmov
využívajúc cyklickú voltampérmetriu:Niektoré aktívne zložky v „post-dip“
procese môžu inhibovať oxidáciu Au, Ni alebo Cu povrchov. Niektoré testované
vzorky nevykazovali žiadnu koróziu.
||||||||||||||||||||||||||||||
GALVANOTECHNIK 7/2012
||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrodepozícia zlata, Overview:Séria článkov o rôznych procedúrach
elektrodepozície zlata, nekyanidových elektrolytoch. Elektrolyty ako Au-síranové
komplexy naberajú na dôležitosti, využívajú sa v dentálnych aplikáciách.
Nanomateriály a nanotechnológie, nové idey pre priemysel:Poznatky z Európskej
konferencie Nanofair 2012, informácie z vedy, výskumu a inžinierstva
v globálnom svete organizátora Fraunhofer Inštitútu IWS v Drážďanoch.
Olympiáda 2012 – Medaile:Príspevok rozoberá aktuálne olympijské medaile a ich
chemické zloženie. Zaujímavosťou je, že zlatá medaila obsahuje len 1,3% zlata,
zvyšok pozostáva zo striebra 92,5% a medi. Strieborná je z 92,5% striebro, zo
7,5% meď a bronzová medaila je 97% meď, 2,5% zinok a 0,5% cín. Pre všetkých
2300 olympijských medailí sa spotrebovalo 9 t kovov v baniach v Utahu (USA)
a v Mongolsku.
||||||||||||||||||||||||||||||
GALVANOTECHNIK 9/2012
||||||||||||||||||||||||||||||
Všetko čo sa leskne: Hodnotenie stého výročia objavu korózivzdornej ocele.
Americká a EÚ legislatíva je založená na definícii mikroúpravy korózivzdorných
ocelí, známej ako „# 8 Grade“. Na základe produktov od rôznych dodávateľov sa
zistilo, že aj napriek tomu vykazujú rôznu povrchovú drsnosť, zrkadlovú
odrazivosť rezultujúce do straty lesku, objavu škvŕn a korózie. Defekty pri
chrómovaní a od neho odvodené nové procesy: Vychádzajúc z úvah o povrchovej
drsnosti a „uzlíkovitosti“) ako aj pórovitosti (08/2012), sú diskutované problémy
praskania a tvorby trhlín v elektrodeponovaných chrómových povlakoch.
Inkorporácia nanočastíc v zinkovej pasívnej vrstve pre zvýšenie koróznej
odolnosti a odolnosti voči opotrebeniu. Tvrdé častice inkorporované do zinkovej
vrstvy ako napr. SiO2, Al2O3 v kombinácii s komerčne dostupnými tenkými
filmami pasivátorov zvyšujú odolnosť k mechanickému namáhaniu a korózii.
Alessandro Volta – vynálezca batérie: Voltove štúdie galvanizmu, dlhá
zdiskretizovaná rola elektriny v živočíšnom metabolizme a ústredná storočná
polemika medzi Európskymi vedcami.
||||||||||||||||||||||||||||||
GALVANOTECHNIK 12/2012 ||||||||||||||||||||||||||||||
Napoleon Bonaparte a začiatky elektrolytického pokovovania: Článok ilustruje
ako môžu politické rozhodnutia ovplyvniť vedu a životy vedcov. Aj dnes
zažívame niečo podobné v príjmaní EÚ legislatívy REACH.Elektrodepozícia
zlata, časť 7: Zmerané na mechanické vlastnosti a opotrebenie povlakov zlata.
Vysoko efektívne „post- ponáranie“ na prevenciu tónovania cínových povlakov:
Pocínované komponenty podliehajú rôznym formám sfarbovania, ktorý záleží od
spôsobu skladovania a povrchovej úpravy. Sfarbenie je formou korózie, špeciálne
oxidácie cínu. Výsledkom sú významné technické problémy ako znížená
zvariteľnosť a tvorba koróznych whiskrov. Redukcia emisií H2SO4 z továrni na
výrobu DC anodizovaného hliníka katodickým tienením:Pri anodizácii hliníka
(ELOXAL) využijúc DC a elektrolyty na báze H2SO4sú dlhotrvajúcim problémom
aerosólové výpary, ktoré u 43% prevažujú AGW koncentračné hladiny pre
pracovné prostredie (0,1mg/m3). 70 rokov a stále viac užitočný! V roku 1942
Hickling predstavil nový prístup v štúdiu elektrochemických reakcií
potenciostatom s riadenou kontrolou. Elektronický prístroj vtedy nazval
potenciostat. Takto začala ozajstná revolúcia a úspešný príbeh...
Medzinárodná spolupráca s Brunel Uni. London –
FP7 projekt „HardAlt“
Od 1.12.2013 je Spoločnosť pre povrchové úpravy zásluhou prezidenta SSPÚ
prof. Jána Híveša (FCHPT STUBA) súčasťou EÚ FP7 projektu No. 606110
„HardAlt“ - New generation of protective coatings alternative to hard chrome,
s alokáciou 2 281 391 €, ktorý sa najbližšie 3 roky bude venovať horúcej téme,
a to alternatívnym povlakom k tvrdému chrómu. Koordinátorom projektu je
Brunel University London a celkovo na nej participuje 11 európskych
výskumných inštitútov, univerzít, odborných spoločností a firiem.
Objective of the project
The total annual estimated direct cost of corrosion, not including wear
damage, in the worlds is estimated at about 3.1% of the world’s Gross Domestic
Product (GDP). Protective coatings serve to prevent wear and corrosion and thus
reduce the total loss from corrosion and wear. Hard chromium plating is one of the
most widely used techniques for production of such coatings. However, hard
chromium faces many problems: EU restrictions due to use hexavalent chromium,
health issues for the plating industry personnel due to cancers events, functional
defects of the coatings and low current efficiency. Thus, there is an urgent need to
substitute chrome plating with an alternative one that could provide the same or
even enhanced benefits that chrome has, without causing the above problems.
The target of the project is to eliminate the use of hard chromium plating in
European electroplating industry by delivering a suitable alternative, which will be
the nano structured Ni-P and Ni-P composite coatings (with SiC or WC as
reinforcingnanoparticles).
The successful outcome of the HardAlt project will lead to the restriction or even
elimination of the use of hexavalent chromium in electrodeposition industry and
will not be subjected in EU legislations. As HardAlt coatings will present equal or
even enhanced functional properties compared to hard chrome, they will be
adopted by the metal working industry in applications where wear and corrosion
resistance is of crucial importance. Significant benefit will be the customization of
the HardAlt coatings in the need of each application using the same bath leading to
raw materials saving and minimization of wastes from electroplating industry.
Ján Híveš
55. Medzinárodná galvanická konferencia 2013
Konferencia sa konala v dňoch 12.-13.6. 2013 v Kočovciach v novom
konferenčnom centre. Zahájil ju prezident SSPÚ, prof. Híveš. V dopludňajšej
sekcii sme si vypočuli prednášky pána Ramischa, zástupcu DGO (Nemecko)
o aktivitách skupiny v problematike šesťmocného chrómu. Ďalším prednášajúcim
bol prezident ČSPU, Ing. Obr, s prednáškou Technológie povrchových úprav.
Pokračovali sme prednáškou Ing. Mindoša zo SVÚOM-u v oblasti životnosti
protikoróznej ochrany.
Pobednajšie prednášky boli venované aktuálnym zmenám v chemickej
legislatíve na Slovensku, problematike koróznych komôr, a aktivitách firmy Mac
Dermid na Slovensku.
Vo večerných hodinách prebehlo valné zhromaždenie SSPÚ. Nasledujúci
deň odzneli prednášky z oblasti funkčných povlakov, zinkovania, železanov
a osobných informačných systémov. Konferencie sa zúčastnilo 35 účastníkov zo
Slovenska, Čiech a Nemecka.
Prezident SSPÚ privítal na konferencii aj významných plenárnych prednášateľov
p. Ramischa z (DGO) a p. Obra (ČSPU)
Raut sa konal v priestoroch tradičného zámočku
Nové kongresové centrum STUBA v Kočovciach
Ján Híveš
Konferencia KORÓZIA ÚLOŽNÝCH ZARIADENÍ 2013alebo
Antoine Pourbaix na Slovensku. V dňoch 24. a 25. mája 2013 sa konala už 18.
medzinárodná
konferencia organizovaná
v spolupráci Hutníckej fakulty Technickej
univerzity v Košiciach, SPP - distribúcie
a.s., Slovenského plynárenského a naftového
zväzu
a Slovenskej
spoločnosti
pre
povrchové
úpravy
(SSPÚ).Hosťujúcou
inštitúciou bola TUKE, konkrétne kongresové
priestory Univerzitnej knižnice, kde súčasne
prebiehala aj jej výstavná časť. Bolo veľkou
cťou pre organizátorov, že mohli privítať syna
slávneho koróznika Antoine Pourbaixa
z Belgicka (CEBELCOR), ktorý pokračuje
v otcových šľapajach. S plenárnou prednáškou
„Measurement and analysis of AC induced
corrosion“ zanechal trvalú nezmazateľnú
stopu v hlavách slovenských, českých,
poľských,
ukrajinských
odborníkov
a
študentov korózie. Takisto plenárna prednáška
profesora Pavla Nováka (VŠCHT) na tému
„Tricet případu mylných představ o korozi
kovu“ nastolila otvorené otázky a konfrontovala zaužívanú teóriu s dlhoročnou
praxou v odbore. Treťou plenárnou prednáškou otvárala piatkovú sekciu
profesorka Malgorzata Makowska-Janusik (Uni. Czestochowa) s „The
computer simulations of physical properties of solid state by local field
approach“. Ing. Maroš Meliš (SPP-distribúcia a.s.) prednášal ohľadomhodnotenia
technického stavu miestnych sietí v SPP a o inšpekčných meraniach
vysokotlakových plynovodov. Ing. Milan Lacena ponúkol nové, rozšírené
merania parametrov katódovej ochrany prepravných plynovodov v blízkosti
elektrickej rozvodne vysokého napätia. Praktickú časť konferencie okorenila
talianska firma IBIX S.r.l. Tecno Supply Division so zástupkyňou Mrs. Susannou
Giovanni. Firma v priestoroch Katedry náuky o materiáloch na Hutníckej
fakulte aplikovala nástrek „high-tech“ 3-vrstvového LPE povlaku na dimenziu
potrubia z plynárenských línií. Program kulminoval spoločenským večerom
spojeným s kačacími hodmi a degustáciou vybraných lokálnych vín v pivnici
u Ostrožoviča v Tokajskej oblasti. Ostáva sa už len tešiť na nové výsledky
rozbehnutých projektov v plynárenskom priemysle a stretnúť sa na pozvanie
prezidenta konferencie Dr.h.c. prof. Ing. Jaroslava Kocicha PhD. opäť o 2 roky na
19. medzinárodnej konferencii Corrosion of underground structures 2015...
viacna http://www.tuke.sk/metalcor
Foto 1: Stretnutie „slávnych“ koróznikov A. Pourbaixa a J. Kocicha po 20-rokoch
Foto 2: „Get-together“
Maroš Halama
manažér konferencie
Konferencia Povrchové inžinierstvo – INTERANTIKOR
2013
V dňoch 17. a 18. 11. 2013 sa uskutočnila v Tatrách (Gerlachov, Hotel
Hubert) 10. medzinárodná vedecká konferencia Povrchové inžinierstvo Interantikor 2013 pod taktovkouKatedry technológií a materiálov Strojníckej
fakulty Technickej univerzity v Košiciach.Tak ako po minulé roky, SSPÚ
participovalo na organizácii.
Konferenciu otvorila prodekanka SjF TUKE doc. Ing. Janette Brezinová
PhD, ktorá od tohto ročníka preberá odbornú garanciu nad podujatím. Slávnostné
zahájenie uviedol prorektor TUKE prof. Ing. Emil Spišák, CSc. Na konferencii
odzneli prednášky týkajúce sa správnych návrhov pri aplikácií náterových
systémov (Hoblíková, R.), alternatívnom nanášaní Zn povlaku zinganizáciou (Jaš,
F.), procesom odmastenia a dvojstupňového fosfátovania vo VW (Karch, P.),
chemickým odhranením uhlíkových ocelí nanotechnologickými prípravkami
(Haluza, M.), vplyvom povrchovej úpravy pigmentovaných častíc vodivými
polymérmi (Hájková, T.).
V poobednajšej sekcii odzneli prednášky korózneho monitoringu
a vplyvu ekologickej posypovej soli (Halama, M.), povlaky pre krátkodobú
protikoróznu ochranu výrobkov hutnej produkcie (Pavelková, D.), vlastnosti
ochranných organických povlakov v závislosti na štruktúre a objemovej
koncentrácii pigmentov (Hejdová, M.), takisto boli zaujímavé prierezové
prednášky Slotu, J. a Guzanovej, A. týkajúce sa prehľadu vedecko-výskumnej
činnosti na KTaM SjF TUKE. Povrchové inžinierstvo zaujalo aj dvomi
prednáškami, ktoré sa zaoberali aplikovaním povlakov na drevené konštrukcie
(Donders, K., Kúdela, J.).
Na konferencii odbornými príspevkami zúčastnilo viac ako 40 zástupcov
vedecko – výskumných inštitúcií a praxe zo Švajčiarska, Poľska, Čiech a
Slovenska. Táto skutočnosť dokazuje, že konferencia má svoju tradíciu a dostala
sa už do povedomia domácej i zahraničnej vedecko – akademickej obce a prístupy,
ktoré sa využívajú na kovových materiáloch nachádzajú svoje opodstatnenie aj pri
úprave dreva.
Recenzované príspevky z konferencie budú publikované v časopise
Transfer inovácií, vybrané príspevky budú uverejnené v prvom čísle
2014 časopisuActa Metallurgica Slovaca.
Na záver organizačný výbor ako i prítomní účastníci vyslovili
presvedčenie, že poznatky, získané v priebehu konferencie, vyústia do vytvorenia
fungujúcich spoluprác s užitočnými výstupmi pre rozvoj vzdelávania a prax a že
ďalší ročník konferencie opäť osloví a pritiahne odborníkov z oblasti tvorby
povrchov, protikoróznej ochrany a predúprav povrchu.
Dagmar Draganovská
Konferencie pripravovanéSSPÚ v roku 2014
KORÓZIA V ENERGETIKE 2014
CORROSION IN POWER INDUSTRY 2014
23. medzinárodná konferencia spojená s výstavou materiálov,
laboratórnej a meracej techniky
05.06. -06. 06.2014
Relax Park Veľký Šariš
Už tradičná konferencia sa bude zaoberať problematikou korózie materiálov
tepelných energetických zariadení elektrární a teplární s klasickou a jadrovou
energetickou bázou, ako aj moderných ekologických prevádzok spaľujúcich
biomasu, využívajúcich alternatívne zdroje energie a príbuzných odvetví. Hlavná
pozornosť bude venovaná nasledujúcim tematickým okruhom:
obecné a špecifické prípady korózie v energetike
korózia a využívanie obnoviteľných zdrojov energie
ochrana energetických zariadení proti korózii(úprava vôd, povlaky)
metódy monitorovania korózneho stavu zariadenia
laboratórna a meracia technika
Konferenciu organizuje Technická univerzita v Košiciach, Hutnícka
fakulta v spolupráci so Slovenskou spoločnosťou pre povrchové úpravy, členom
ZSVTS.
ĎALŠIE INFORMÁCIE:
tel.: +42155602 2537, 602 2541
http://www.tuke.sk/metalcor
e-mail: [email protected]
Maroš Halama
56. MEDZINÁRODNÁ GALVANICKÁ KONFERENCIA 2014
56th INTERNATIONAL GALVANIC CONFERENCE 2014
24.06. -25. 06.2014
Kongresové centrum STUBA, Kočovce
Zameranie konferencie:
•
•
•
•
Vplyv technológií povrchových úprav na životné prostredie
Progresívne technológie povrchových úprav
Aktualizácia legislatívy a problematika odpadov
Diskusný večer (porada SSPÚ)
ĎALŠIE INFORMÁCIE:
tel.: +4212/59325468, 0917 674560, 0903 013691
http://www.chtf.stuba.sk/katedry/kant/rozne/sspu.html
e-mail: [email protected]
Matilda Zemanová
NANOMATERIALS: FUNDAMENTALSAND APPLICATIONS
2014
2. medzinárodná vedecká konferencia venovaná problematike nanomateriálov, ich
základným vlastnostiam a aplikáciám
Október 2014
Košice
Konferenciu organizuje Prírodovedecká fakulta Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v
Košiciach v spolupráci so Slovenskou chemickou spoločnosťou.Partnerom je
Technická Univerzita v Košiciach a Slovenská spoločnosť pre povrchové úpravy.
Zameranie konferencie:
1. Nanomateriály pre obnoviteľné zdroje energie: Li-iónové batérie,
solárne články, palivové články, katalýza, vodíkové technológie.
2. Nanoštruktúrované materiály: povrchové vlastnosti, mechanizmy úpravy
nanopovrchov, tvarovanie, leptanie, sol-gel metódy, nanozariadenia a
nanoarchitektúra.
3. Samousporiadané materiály: nanomedicína, imobilizácia DNA, DNA
čipy a sensory nukleových kyselín, iné aplikácie.
4. Nové aplikácie a nové vlastnosti: chemické (katalýza, senzory,
uskladňovanie plynov, nanobezpečnosť) a fyzikálne (magneticke, optické
vlastnosti, vodivosť).
5. Bionanomaterály: biomoleculárne komponenty, prírodné a syntetické
receptory, organizmové a bunkove biosenzory.
6. Čipy a nanoanalytické miniaturizované systémy: separačné technológie,
detekčné technológie, mikrofluidika (DNA, lab-on-a-chip).
ĎALŠIE INFORMÁCIE:
http://nfa2014.science.upjs.sk/
e-mail: [email protected]
Študentské ocenenia SSPÚ - Cena
korózneho tigra 2013
V roku 2013 zaviedla SSPÚ (člen ZSVTS)
v spolupráci s firmou CorOne s.r.o. cenu „Korózneho tigra“ pre
najlepšiu prácu v rámci ŠVOK – Študentskej vedeckej
odbornej konferencie v bakalárskom a inžinierskom štúdiu.
Peňažnú cenu a diplom si prebrala študentka inžinierskeho štúdia Bc. Jana
Cervová (Technická univerzita v Košiciach) za tému „Vplyv koncentrácie
inhibítorov korózie na účinnosť ochrany kovových materiálov“, v ktorej
experimentálne overila účinnosť inhibítorov na prototype firmy KURITA Gmbh.
Na základe rozhodnutia VV SSPÚ o propagácii Spoločnosti a práci s
mládežou ocenila komisia Bc. Janu Vávrovú cenou SSPÚ v sume 50.- € v súťaži
ŠVOČ na FCHPT Slovenskej technickej univerzite v Bratislave.
Maroš Halama
Kontaktné adresy Výkonného výboru 2013
Valné zhromaždenie spoločnosti zvolilo výkonný výbor a revíznu komisiu pre
obdobie rokov 2013 – 2015 v nasledovnom zložení:
prezident:
viceprezident:
Prof. Ing. Ján Híveš, PhD.
Mgr. Maroš Halama, PhD.
členovia:
doc. Ing. Marta Chovancová, PhD.
Ing. Dagmar Draganovská, PhD.
Ing. Peter Ivic
Ing. Jaroslav Matúz
Mária Schwarzkopfová
Ing. Štefan Svetský, PhD.
doc. Ing. Stanislav Tuleja, CSc.
členovia revíznej komisie:
Ing. Marta Bielková, CSc.
Ing.Igor Miština
doc. Ing. Matilda Zemanová, PhD.
sekretárka spoločnosti:
doc. Ing. Marta Chovancová, PhD.
Ing. Marta Bielková, CSc.
ELCHEM SR, s.r.o.
Rybničná 4O
831 07 Bratislava 36
tel:
02/44 87 31 09
tel/fax 02/44 87 12 63
mobil: 0905935525
e-mail:[email protected]
Ing. Dagmar Draganovská, PhD.
Katedra technológií a materiálov
Strojnícka fakulta TU
Mäsiarska 74
040 01 Košice
tel:
055/602 3515
fax:
055/622 5186
email:[email protected]
Mgr. Maroš Halama, PhD
Hutnícka fakulta TU
Katedra náuky o materiáloch
Letná 9
042 00 Košice
tel:
fax:
mobil:
e-mail:
055/602 2537
055/602 2243
0903 663 207
[email protected]
Prof. Ing. Ján Híveš, PhD.
OAT ÚACHTM FCHPT
Radlinského 9
812 37 Bratislava 1
tel:
02/59 32 54 68
fax:
02/59 32 55 60
e-mail: [email protected]
Doc. Ing. Marta Chovancová, PhD
OAT ÚACHTM FCHPT
Radlinského 9
812 37 Bratislava 1
tel:
fax:
mobil:
e-mail:
Ing. Peter Ivic
Atotech SK,s.r.o.
Sládkovičova 41
974 03 Banská Bystrica
mobil: 0903 805 161
e-mail: [email protected]
02/59 32 54 59
02/59 32 55 60
0903 013 691
[email protected]
Ing. Jaroslav Matúz
MATÚZ consulting, s.r.o.
Janka Kráľa 23
986 01 Fiľakovo
mobil: 0918349996
e-mail: [email protected]
Mária Schwarzkopfová
Inpochem, s.r.o.
Nám. hrdinov 311/7
010 03 Žilina Budatín 3
tel:
041/56 20 183
mobil: 0903 523 242
e-mail: [email protected]
Ing. Štefan Svetský, PhD.
Detašované pracovisko MTF
018 41 Dubnica nad Váhom
tel:
fax:
mobil:
e-mail:
Doc. Ing. Stanislav Tuleja, CSc.
Vodná 4
040 01 Košice
mobil: 0905 438 125
e-mail: [email protected]
Doc. Ing. Matilda Zemanová, PhD.
OAT ÚACHTM FCHPT
Radlinského 9
812 37 Bratislava 1
tel:
02/59 32 54 59
fax:
02/59 32 55 60
e-mail: [email protected]
042/44 87 314
042/44 87 298
0907 071 126
[email protected]
Oznamy
Uznesenie
z Valného zhromaždenia SSPÚ konaného dňa 12. 6. 2013 v Kočovciach.
1.
VZ SSPÚ berie na vedomie Správu o činnosti SSPÚ za obdobie rokov
2011 – máj 2013, ktorú predniesol prezident spoločnosti prof. Híveš bez
pripomienok.
2.
Schvaľuje správu revíznej komisie za obdobie od 15. 6. 2011 – 30. 4.
2013, ktorú predniesla Doc. Zemanová, bez pripomienok.
3.
Valné zhromaždenie zvolilo Výkonný výbor pre obdobie 2013 - 2015
v nasledovnom zložení:
prezident:
Prof. Ing. Ján Híveš, PhD.
viceprezident: Mgr. Maroš Halama, PhD.
členovia:
Ing. Dagmar Draganovská, PhD.
Doc. Ing. Marta Chovancová, PhD.
Ing. Peter Ivic
Ing. Jaroslav Matúz
Mária Schwarzkopfová
Ing. Štefan Svetský, PhD.
Doc. Ing. Stanislav Tuleja, CSc.
členovia revíznej komisie:
Ing. Marta Bielková, CSc.
Ing. Igor Miština
Doc. Ing. Matilda Zemanová, PhD.
4.
VZ SSPÚ ukladá VV spoločnosti realizovať vo svojej činnosti
pripomienky uznesení
v rámci diskusie počas valného zhromaždenia spoločnosti.
Návrhová komisia:
Ing. Štefan Svetský, PhD.
Ing. Marta Bielková, CSc.
Ing. Igor Miština
Zápisnica
z Valného zhromaždenia Slovenskej spoločnosti pre povrchové úpravy
konaného dňa 12. 6. 2013 v Kočovciach.
Prítomní: podľa prezenčnej listiny
Program: 1. otvorenie
2. schválenie programu zhromaždenia
3. voľby komisií: mandátovej a volebnej + návrhovej
4. správa o činnosti spoločnosti
5. správa revíznej komisie
7. predloženie kandidátky do orgánov spoločnosti – predseda
mandátovej a volebnej komisie
8. diskusia
9. prestávka, počas ktorej sa vykonajú tajné voľby orgánov
spoločnosti
10. správa volebnej komisie a prijatie uznesení
11. správa návrhovej komisie a prijatie uznesení
1.
Schôdzu Valného zhromaždenia viedol Ing. Peter Ivic.
2.
Schválenie programu zhromaždenia.
Program schôdze bol schválený všetkými hlasmi.
3.
Voľba komisií:
do mandátovej a volebnej boli zvolení: M. Schwarzkopfová, doc. M.
Zemanová, Ing. J. Matúz.
do návrhovej boli zvolení: Ing. M. Bielková, CSc., Ing. Š. Svetský, PhD.,
Ing. I. Miština.
4.
Správu o činnosti spoločnosti za obdobie 2011 – 2013 predniesol
prezident spoločnosti prof. Ing. J. Híveš, PhD.. Správa je priložená
k zápisnici.
5.
Správu revíznej komisie za obdobie od 6. 2011 – 30. 4. 2013 predniesla
Doc. Ing. M. Zemanová, PhD.. Správa je priložená k zápisnici.
6.
Predloženie kandidátky do orgánov spoločnosti.
Návrh kandidátky predniesol Ing. J. Matúz. Kandidátka je priložená k
zápisnici.
7.
Diskusia. V diskusii vystúpili:
Prof. Híveš
‒ oznámil valnému zhromaždeniu výsledok schvaľovania nového loga
Spoločnosti, ktoré sa bude distribuovať ako súbor, pripravia sa nové
hlavičkové papiere Spoločnosti. Logo Spoločnosti sa pošle aj ČSPÚ,
menovite Ing. Obrovi a pani Majerovej,
‒ žiadal členov Spoločnosti, aby dôsledne dokumentovali akcie, ktoré
organizuje Spoločnosť a v písomnostiach uvádzali logo Spoločnosti a tiež
ZSVTS.
Ing. Svetský
‒ informoval o aktivitách v práci v komisii VTV pri ZSVTS, pričom
upozornil na skutočnosť, že nejestvujú žiadne všezväzové aktivity,
‒ navrhol vzájomné zosieťovanie, partnerstvo a spoločné konferencie
Zväzu, výsledkom je príprava prvej spoločnej konferencie Zväzu,
‒ v stanovách Zväzu je článok o tom, že Zväz môže vstupovať do
návrhov projektov.
Ing. L. Obr, CSc.
‒ uviedol, že aj ČSPÚ je partnerom v projektoch, čím napomáha šíreniu
dosiahnutých technických výsledkov medzi verejnosťou.
8.
Správa volebnej komisie:
Správu predniesol Ing. Matúz. Protokol o výsledku volieb je priložený
k zápisnici.
9.
Správu návrhovej komisie predniesol Ing. Miština. Uznesenia boli
schválené všetkými
hlasmi a sú priložené k zápisnici.
Zapísala: doc. Ing. Marta Chovancová, PhD.
Ing. Peter Ivic
Prioritne určené pre členov Slovenskej spoločnosti pre povrchové úpravy
® 2013Editoriál SSPÚ
Download

Spravodaj - Slovenská spoločnosť pre povrchové úpravy