LOKÁLNÍ INSTITUCE PODPORUJÍCÍ MALÉ A STŘEDNÍ
PODNIKÁNÍ V POLSKU
Pavlína Pellešová, Pavla Sýkorová
Klíčová slova:
malé a střední podniky, firma, podpory podnikání, podnikatelské inkubátory, hospodářské
komory, Centrum pro transfer technologií, Polská agentura pro rozvoj podnikání, agentury
lokálního rozvoje, agentury regionálního rozvoje.
Key words:
small and medium-sized businesses, company, business support, business incubators,
chambers of commerce, the Center for Technology Transfer, Polish Agency for Enterprise
Development, local development agencies, regional development agencies.
Abstrakt
Článek je zaměřen na instituce, které se zabývají malým a středním podnikáním. Analyzuje
nejprve lokální instituce, které poskytují podporu malým a středním podnikům. Popisuje
průzkum realizovaný v rámci OPVK CZ.1.07/2.3.00/20.0016 „Cíleným výzkumem v oblasti
malého a středního podnikání k dosažení konkurenceschopné znalostní ekonomiky” využitím
řízeného rozhovoru zaměřeného na uvedené instituce, jejich vnímání, podporu a vztah k
malým a středním podnikům.
Abstract
Article is focused on institutions that deal with small and medium-sized businesses. It
analyzes first local institutions that provide support to small and medium enterprises. It
describes a survey conducted within OPVK CZ.1.07/2.3.00/20.0016 "Targeted research in the
area of small and medium enterprises to achieve a competitive knowledge-based economy"
using guided interview focused on those institutions, their perceptions, and relationship
support to small and medium enterprises.
Úvod
Projekt v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a
vývoji, CZ.1.07/2.3.00/20.0016 Cíleným výzkumem v oblasti malého a středního podnikání k
dosažení konkurenceschopné znalostní ekonomiky je realizován v období 1.9.2011 –
31.8.2014. Cílem projektu je zkvalitnění personálního zajištění výzkumu malého a středního
podnikání na Slezské univerzitě, Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné, včetně zlepšení
odborné přípravy a podmínek pracovníků. Konkrétním cílem je pak příprava a zapojení
pracovníků fakulty do mezinárodních sítí a vytvoření expertního vědecko-výzkumného týmu
v oblasti výzkumu faktorů rozvoje malého a středního podnikání a vývoje nových postupů a
strategií.
Prostřednictvím realizovaného projektu bude možné podpořit vznik silných a dlouholetých
mezinárodních vazeb a navázat kontakty se špičkovými odborníky v oboru na významných
zahraničních výzkumných pracovištích. Prostřednictvím posílení excelence vědeckovýzkumného týmu bude docíleno zvýšení kvality výstupů vědecko-výzkumné činnosti
s důrazem na internacionalizaci, multidisciplinaritu a spolupráci s privátní sférou.
235
Odborní řešitelé spolupracují při realizaci klíčových aktivit, rozvíjejí mezinárodní spolupráci s
renomovanými zahraničními institucemi v oblasti malého a středního podnikání. Pracují v
týmech a specializují se dle rozdělení na čtyři klíčové země, tj. Německo, Polsko, Švýcarsko a
Rakousko. S ostatními členy týmu a zahraničními spolupracovníky provádí vědeckovýzkumnou činnost, kterou posléze zaznamenávají a zpracovávají do výstupů a podílí se na
přípravě inovativních studijních materiálů pro zkvalitnění výuky.
1.
Malé a střední podniky – jejich vymezení
Po vstupu Polska do Evropské unie (EU) se obecně vycházelo z vymezení malého a středního
podniku dle doporučení Evropské komise č. 2003/361/EC (www.europa.eu.int). Definice
malého a středního podnikatele je v EU vymezena v příloze č. 1 Nařízením Evropské komise
(ES) č. 800/2008. Podnikem se dle Článku 1 Definice malých a středních podniků rozumí
každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto
subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající
řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají
hospodářskou činnost.
Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků je vymezen Článkem 2:
1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které
zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo
jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.
2. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky,
které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy
nepřesahuje 10 milionů EUR.
3. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky,
které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy
nepřesahuje 2 miliony EUR.
MSP hrají v každé ekonomice důležitou roli, podílejí se na tvorbě produktu, na tvorbě
pracovních míst, rychleji se adaptují na požadavky a změny trhu, jsou zdrojem a často
tvůrcem technických a technologických inovací, ale jsou i zdrojem sociálního i ekonomického
rozvoje regionu. Podpora podnikání MSP proto patří k podstatným nástrojům podporujících
ekonomický růst každého hospodářství. Podíl malých a středních podniků na tvorbě přidané
hodnoty je v Polsku cca 48 %, jejich podíl na zaměstnanosti představuje dvě třetiny z
celkového počtu zaměstnanců. V sektoru malých a středních podniků dominují mikropodniky,
kdy jejich podíl na celkovém počtu podniků činí 96% a je vyšší, než je evropský průměr
(91,8%). Mikropodniky tedy hrají mezi MSP klíčovou roli, zaměstnávají více než jednu
třetinu zaměstnanců (37,5%), generují čtvrtinu obratu (26,9%), podílejí se na tvorbě přidané
hodnoty (21,6%) a realizují jednu sedminu investic (14,2%).
2.
Instituce podporující MSP v regionu
Instituce, podporující podnikání mají za úkol stimulovat
konkurenceschopnost polských firem a zahrnují:
• Podnikatelské inkubátory,
• Hospodářské komory,
• Centra transferu technologií,
• Regionální a lokální agentury regionálního rozvoje.
236
inovace
a
zvyšovat
Podnikatelské inkubátory (IP), viz http://mojafirma.infor.pl/firma-w-unii/53461 se začaly
objevovat ještě před vstupem do Evropské unie. V současné době jsou mnohem více
populární a mají více příležitostí. Jejich činnost podporuje Evropský fond regionálního
rozvoje. IP je speciálně organizovaný prostor mající místní charakter, slouží k vytváření,
stimulaci a podpoře nově vzniklých (mladých) podniků. Na rozdíl od klastrů, které jsou
zaměřeny na podniky a instituce podporující podnikání již na místě a v určitém odvětví, IP
jsou živnou půdou pro začínající nové firmy.
Klíčovými prvky úspěchu podnikatelských inkubátorů jsou:
- rada, která organizuje zdroje a rozvíjí obchodní, marketingové a manažerské dovednosti
odpovídající potřebám podniky - klienti;
- společné kancelářské služby, školení, technické zázemí a vybavení;
- výběr klientů a proces rychlejšího rozvoje, vlivem čehož se podniky stávají více nezávislé
a schopné opustit tento IP;
- pomoc při získávání finančních prostředků pro rozvoj podniku.
Většina existujících inkubátorů byla vytvořena z iniciativy fondů, sdružení, organizací,
agentur nebo jiné organizace, které mají za cíl podporovat místní a regionální rozvoj.
IP je zaměřen na podporu nových a pomoc při rozvoji již existujících firem a jejich cílem je:
- vytváření a rozvoj podniků, získávání zkušeností pro pozdější nezávislé fungování na trhu,
- vytváření nástrojů, na výzkum objektu a technické prostředky, které umožní tvorbu
nových pracovních míst pro nezaměstnané pomocí inkubace nových a rozvoje stávajících
malých a středních podniků,
- podporovat a uplatňovat systém pobídek s cílem vytvořit nové podněty podnikání,
- podpora sociálních projektů zmírňujících a odstraňujících negativní dopady
nezaměstnanosti a na růst odborné způsobilosti osob se zdravotním postižením.
IP pomáhají podnikům a zajišťují pro podnikatele:
- pronájem kancelářských prostor, skladů, za nižší než tržní nájemné (např. kancelářské
prostory od 5 zł do 10 zł netto za 1 m2, v závislosti na kategorii pronajímatele a doba
pobytu firmy v inkubátoru, a k pronájmu skladovací prostory nebo výrobní využití - slevy
v závislosti na velikosti 10 až 20 %)
- poskytování administrativní podpory,
- poskytování infrastruktury jako je telefon, fax, kopírka, počítač, atd.,
- poskytování konferenčních prostor,
- právní a daňové poradenství,
- poskytovat kancelářské služby,
- pomoc při získávání kapitálu pro další rozvoj,
- marketingové služby,
- pořádání školení a seminářů pro tvorbu a správu firmy,
- organizace a provádění výměny zkušeností, propagace v oblasti rozvoje podnikání,
- pomoc při navázání obchodních kontaktů.
Akademický podnikatelský inkubátor (AIP), viz http://www.inkubatory.pl/pl/proceszakadania-firmy-w-aip/co-daje-aip pomůže začít s podnikáním prostřednictvím inovativního
způsobu, aniž by bylo nutné založit si vlastní firmu, což snižuje náklady, byrokracii a riziko
začínajícího podnikatele a umožňuje jim soustředit se na rozvoj vlastní činnosti podniku.
Posláním AIP je vytváření příznivého prostředí pro rozvoj podnikání mezi mladými lidmi. Za
tímto účelem bylo na univerzitách v Polsku vytvořeno 32 inkubátorů, které nabízejí balíček
inovativních služeb z oblasti účetnictví a finančního účetnictví, sepisování smluv a
poskytování právního poradenství, pomoc při udělování dotací a půjček.
237
Porovnání „nákladů“ na podnikání v AIP a samostatného podnikání:
- pronájem kancelářských prostor, skladů, za nižší než tržní nájemné (např. kancelářské
prostory od 5 zł do 10 zł netto za 1 m2, v závislosti na kategorii pronajímatele a doba
pobytu firmy v inkubátoru, a k pronájmu skladovací prostory nebo výrobní využití - slevy
v závislosti na velikosti 10 až 20 %)
- poskytování administrativní podpory,
- poskytování infrastruktury jako je telefon, fax, kopírka, počítač, atd.,
- poskytování konferenčních prostor,
- právní a daňové poradenství,
- poskytovat kancelářské služby,
- pomoc při získávání kapitálu pro další rozvoj,
- marketingové služby,
- pořádání školení a seminářů pro tvorbu a správu firmy,
- organizace a provádění výměny zkušeností, propagace v oblasti rozvoje podnikání,
- pomoc při navázání obchodních kontaktů.
AIP poskytuje:
1. Aktivity založené na principu rozdělení v inkubátoru.
2. Vedení účetnictví – účetní firmou.
3. Právní poradenství, tvorba a ověřování smluv.
4. Individuální bankovní účet.
5. Poradenství v období chodu firmy a přístup k informacím.
6. Propagace v médiích.
7. Dočasný přístup do kancelářských prostor a využívání adresy inkubátoru jako adresy
firmy.
8. Volné sdílení multimediálních učeben a zařízení pro prezentace.
9. Organizace obchodních jednání a pomoc při získávání kontaktů.
10. Pomoc při získávání finančních prostředků pro investice.
11. Balíček výhod Benefits4Business.
Spolupráce s AIP umožňuje jakékoli osobě založit firmu s co nejnižšími náklady, představuje
nejrychlejší a nejjednodušší způsob, jak podnikat v Polsku, s minimálním rizikem. Mladému
podnikateli, který nemá finanční prostředky, stačí dobrý nápad. AIP nabízí zajímavé portfolio,
které umožní rozvoj firmy.
AIP byly Ministerstvem hospodářství označeny jako nejlepší iniciativy propagující podnikání.
Na podnikání v AIP se v Polsku podílí zhruba 1000 lidí, asi 2000 přešlo z AIP na vlastní
podnikání, více než 10 milionů příjmů se tvoří každoročně v AIP, desítky tisíc zł - celková
hodnota zakázek získaných AIP pro firmy v AIP, více než 1500 nápadů bylo předloženo v
největší polské soutěži podnikatelských záměrů, bylo získáno více než 150 nenávratných
dotací v celkové hodnotě 2 miliony zlotých pro mladé lidi zakládající vlastní firmy.
V Polsku jsou Hospodářské komory (viz http://msp.money.pl/znajdz_adres/izbygospodarcze/) tvořeny 5 typy komor:
1. Regionální hospodářské komory se nacházejí v 53 městech: Łódź, Świdnica, Biała
Podlaska, Białystok, Bielsko-Biała, Bydgoszcz, Ciechanów, Częstochowa, Człuchów,
Dąbrowa Górnicza, Elbląg, Gdańsk, Gliwice, Iława, Jelenia Góra, KędzierzyńskoKozielska, Kalisz, Katowice, Kielce Staropolska, Kołobrzeg, Kościerzyna, Konin,
Koszalin, Krosno, Kutno, Leszno, Lublin, Nowy Sącz, Opole, Ostrów Wielkopolski,
Ostrołęka, Piła, Piotrków Trybunalski, Poznań, Przemyśl, Racibórz, Radom, Rybnik,
Rzeszów, Słupsk, Sanok, Stalowa Wola, Starachowice, Szczecin, Tarnów, Tarnowskie
Góry, Toruń, Turek, Włocławek, Warszawa, Wrocław, Zakopane, Zielona Góra.
238
2. Hospodářské komory odvětvové jsou tvořeny následujícími 73 komorami: Łódzka Izba
Budownictwa, Cukrownicza Izba Gospodarcza, Górnicza Izba Przemysłowo-Handlowa,
Geodezyjna Izba Gospodarcza, Hutnicza Izba Przemysłowo-Handlowa, Izba Architektów
RP, Izba Bawełny w Gdyni, Izba Budownictwa z Siedzibą w Katowicach, Izba
Gospodarcza Apteka Polska, Izba Gospodarcza Ciepłownictwo Polskie, Izba Gospodarcza
Energetyki i Ochrony Środowiska, Izba Gospodarcza Farmacja Polska, Izba Gospodarcza
Komunikacji Miejskiej, Izba Gospodarcza Medycyna Polska, Izba Gospodarcza Metali
Nieżelaznych, Izba Gospodarcza Producentów i Operatorów Urządzeń Rozrywkowych,
Izba Gospodarcza Przemysłu Elektrotechnicznego, Izba Gospodarcza Rękodzieła
Ludowego i Artystycznego Cepelia, Izba Gospodarcza Rolno-Przemysłowa, Izba
Gospodarcza Transportu Lądowego, Izba Gospodarcza Wodociągi Polskie, Izba Kupców i
Przemysłowców, Izba Notarialna, Izba Projektowania Budowlanego, Izba
Przedsiębiorców Branży Biurowo-Szkolnej, Izba Przemysłowo-Handlowa Branż Maszyn
Rolniczych i Spożywczych, Izba Przemysłowo-Handlowa Inwestorów Zagranicznych,
Izba Przemysłowo-Handlowa Rybackiego Okręgu Rybackiego, Krajowa Izba
Gospodarcza Bursztynu, Krajowa Izba Gospodarcza Elektroniki i Telekomunikacji,
Krajowa Izba Gospodarczo-Rehabilitacyjna, Krajowa Izba Gospodarki Morskiej, Krajowa
Izba Mody, Krajowa Izba Opakowań, Krajowa Izba Producentów Drobiu i Pasz, Krajowa
Rada Drobiarstwa - Izba Gospodarcza w Warszawie, Krajowe Forum Chłodnictwa,
Krajowe Stowarzyszenie Przemysłu Tytoniowego, Nowatorska Izba Gospodarcza,
Odlewnicza Izba Gospodarcza, Ogólnopolska Izba Gospodarcza Drogownictwa,
Ogólnopolska Izba Gospodarcza Producentów Mebli, Ogólnopolska Izba Gospodarcza
Recyklingu, Polska Izba AGD, Polska Izba Bielizny, Polska Izba Dodatków do Żywności,
Polska Izba Druku, Polska Izba Ekologii, Polska Izba Gospodarcza „Ekorozwój”, Polska
Izba Gospodarcza Importerów, Eksporterów i Kooperacji, Polska Izba Gospodarcza
Maszyn i Urządzeń Rolniczych, Polska Izba Gospodarcza Przemysłu Drzewnego, Polska
Izba Gospodarcza Transportu Samochodowego i Spedycji, Polska Izba Gospodarki
Odpadami, Polska Izba Handlu, Polska Izba Informatyki i Telekomunikacji, Polska Izba
Konstrukcji Stalowych, Polska Izba Motoryzacji, Polska Izba Nasienna, Polska Izba
Ochrony Osób i Mienia, Polska Izba Odzieżowo-Tekstylna, Polska Izba Paliw Płynnych,
Polska Izba Producentów Urządzeń i Usług Na Rzecz Kolei, Polska Izba PrzemysłowoHandlowa Budownictwa, Polska Izba Przemysłu Chemicznego - Związek Pracodawców,
Polska Izba Przemysłu Farmaceutycznego i Wyrobów Medycznych POLFARMED,
Polska Izba Przemysłu Skórzanego, Polska Izba Przemysłu Tekstylnego, Polska Izba
Systemów Alarmowych, Polska Izba Turystyki, Pomorsko-Kujawska Izba Budownictwa,
Wielkopolska Izba Budownictwa, Związek Banków Polskich.
3. Hospodářské komory řemeslné se nacházejí v 5 městech: Bygoszcz, Gorzów,
Wielkopolski, Kielce, Kraków, Olsztyn.
4. Národní hospodářská komora, která sídlí ve Varšavě: Krajowa Izba Gospodarcza (viz
http://www.kig.pl).
5. Obchodní komory zahrnují následujících 25 HK: Amerykańska Izba Handlowa w Polsce,
Brytyjsko-Polska Izba Handlowa, Czesko-Polska Mieszana Izba Handlowa, Francuska
Izba Przemysłowo-Handlowa w Polsce, Izba
Gospodarcza
Polsko-Włoska,
Izba
Przemysłowo-Handlowa Polska-Izrael, Jetro - Japoński Ośrodek Handlu Zagranicznego,
Korea Trade Center – Kotra, Niderlandzko-Polska Izba Gospodarcza, Polsko-Łotewska
Izba Handlowo-Przemysłowa, Polsko-Arabska Izba Gospodarcza, Polsko-Azerbejdżańska
Izba Gospodarcza, Polsko-Belgijsko-Luksemburska Izba Handlowa, Polsko-Białoruska
Izba Handlowo-Przemysłowa, Polsko-Brazylijska Izba Gospodarcza, Polsko-Chińska Izba
Gospodarcza, Polsko-Hiszpańska Izba Gospodarcza, Polsko-Litewska Izba Gospodarcza
Rynków Wschodnich, Polsko-Niemiecka Izba Przemysłowo-Handlowa, Polsko-
239
Południowoeuropejska Izba Handlowa, Polsko-Portugalska Izba Gospodarcza, PolskoSzwedzka Izba Gospodarcza, Polsko-Ukraińska Izba Gospodarcza, Skandynawsko-Polska
Izba Gospodarcza, Tajwańskie Centrum Handlowe – Cetra.
Centrum pro transfer technologií (CTT) představují různorodé skupiny nesledující zisk,
zahrnují poradenské pracoviště (firmy), školení a informace, které realizují podpůrné
programy pro transfer technologií a komercializaci, a všechny úkoly spojené s tímto
procesem. Činnosti CTT jsou na rozhraní vědy a podnikání, jsou výsledkem adaptace
moderních technologií, které působí v oblasti malých a středních podniků, a tím přispívají k
podpoře inovací a ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků a regionálních hospodářských
struktur, viz http://mfiles.pl/pl/index.php/Centrum_transferu_technologii. Hlavním cílem
činnosti je vytvoření široké sítě kontaktů mezi výzkumem a průmyslem. Jsou dva směry
vývoje tohoto typu vývojových center. Jeden se zaměřil na podporu univerzitních vztahů a
jejich právní formy. Druhý si vybral širší oblast činnosti, která se specializuje na řešení
malých a středních podniků působících v regionu a pomáhat jim při získávání nových
technologií a odborných znalostí.
Polská agentura pro rozvoj podnikání (PARP) je vládní agentura, podléhá ministru
hospodářství, byla zřízena zákonem ze dne 9. listopadu 2000. Agentura spravuje finanční
prostředky ze státního rozpočtu a Evropské unie na podporu podnikání a inovace a rozvoj
lidských zdrojů. Jejím posláním je vytvářet příznivé podmínky pro udržitelný rozvoj polské
ekonomiky prostřednictvím podpory inovací a mezinárodní obchodní aktivity a podporovat
ekologicky šetrné způsoby výroby a spotřeby. Cílem agentury je realizace programů
hospodářského rozvoje na podporu inovací a výzkumu malých a středních podniků (MSP),
regionální rozvoj, růst vývozu, rozvoj lidských zdrojů a využívání nových technologií. Ve
finančním výhledu na období 2007-2013 je agentura odpovědná za provádění činností v rámci
tří operačních programů pro inovaci ekonomiky, lidský kapitál a rozvoj polské a východní
Evropy. PARP zahrnuje síť Národního systému služeb, do kterého patří jednotlivé agentury
regionálního rozvoje, jako například:
-
Rzeszowska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A.,
Agencja Rozwoju Regionalnego w Częstochowie,
MARR - Małopolska Agencja Rozwoju Regionalnego,
GARR Górnośląska Agencja Rozwoju Regionalnego,
Górnośląska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A. pełniąca rolę Regionalnej,
Zachodniopomorska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A.,
Toruńska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A. ,
Dolnośląska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A.,
Agencja Rozwoju Gospodarczego Kraków-Wschód Sp. z o.o., atd.
Jejich posláním je podpora a propagace sociálně-ekonomického rozvoje regionu, aktivace a
podpora podnikání s důrazem na malé a střední podniky prostřednictvím provádění národních
a evropských dotačních programů. Strategickým cílem agentur je udržet v regionu vedoucí
postavení jako instituce podporující programy pomoci pro rozvoj podnikání a získání
postavení jako lídra pro poskytování souvisejících služeb, podporujících socio-ekonomický
rozvoj regionu.
Agentury lokálního rozvoje tvoří mnoho agentur, například:
- Agencja Rozwoju Lokalnego S.A. w Sosnowcu,
- Agencja Rozwoju Mazowsza,
240
-
Agencja Rozwoju Edukacji,
Agencja Kreatywnego Rozwoju,
Agencja Rozwoju Miasta S A,
Agencja Rozwoju Przemysłu S A,
Agencja Rozwoju Innowacji Sp. z o.o.,
Polska Agencja Rozwoju Regionalnego w Lublinie, atd.
Každá agentura má určité poslání, například posláním agentury Agencja Rozwoju Lokalnego
w Sosnowcu S A je podporovat rozvoj malých a středních podniků. Agentura vytvořila
komplexní systém podpory pro rozvoj malých a středních podniků, jako sektoru, který vytváří
nová pracovní místa. Podpora je realizována prostřednictvím těchto nástrojů:
- Kreditní a záruční fond,
- Místní úvěrový fond,
- Bezplatné konzultační místo,
- Místní evropské informační středisko,
- Investorské služby.
3.
Lokální instituce a podpora MSP
Formalizovaný rozhovor zaměřený na znalost podpor podnikání v Polsku byl realizován v
červenci až říjnu roku 2012. Rozhovoru se zúčastnilo 7 členů institucí zabývajících se
podporou malého a středního podnikání (MSP). Celkem bylo v rámci výzkumu OPVK
CZ.1.07/2.3.00/20.0016 „Cíleným výzkumem v oblasti malého a středního podnikání k
dosažení konkurenceschopné znalostní ekonomiky” položeno patnáct otázek.
Na první otázku: Je ve Vaší zemi uplatňován jednotný přístup k podpoře MSP nebo je přístup
diferencovaný dle typu podniku, předmětu podnikání, podpora zahraničního obchodu, apod.
odpověděli dotazovaní, že není uplatňován jednotný přístup cca 71 % (5) respondentů a 29 %
tyto informace nevědělo.
Druhá otázka se týkala podílů jednotlivých podpor podnikání, kdy dotazovaní nedovedli určit
podíl uvedených podpor na jednotlivé oblasti, jako jsou podpory na vzdělávání, poradenství,
poskytování informací, financování, inovační aktivity. Respondenti uvedli, že podpory jsou
poskytovány počínaje podporou na zahájení činnosti podniku, přes poradenskou činnost až po
podporu exportu. Podíl jednotlivých podpor podnikání za Polsko uvedení respondenti neznají.
Zda mají instituce právo nabízet výukové a školící programy, bylo předmětem třetího dotazu.
Všichni respondenti byli obeznámeni s tím, že jejich instituce podporující MSP nabízejí různé
druhy výukových a školících programů, jednalo se například i o poradenskou činnost,
bezplatná školení, apod.
Čtvrtá otázka navazovala na předchozí dotaz: Pokud ano, na základě jakých požadavků
vytváříte nabídku Vašich kurzů? Srovnejte je sestupně podle četnosti:
•
podle požadavků Úřadu práce,
•
podle požadavků malých a středních firem,
•
podle požadavků velkých firem,
•
podle požadavků města, regionu,
•
podle individuálních požadavků zákazníků,
241
•
jiné, uveďte.
Dotazovaní, pokud nebyli ve vedení institucí, nedovedli uvést, na základě jakých požadavků
poskytují nabídku služeb. Pouze dva dotazovaní (cca 28,6%) uvedli, že většina nabídky je
tvořena podle potřeb trhu a požadavků města (regionu) a rovněž odráží většinou zaměření
podpor poskytovaných v rámci Evropské unie. Například Akademie PARP nabízí školení v
oblastech: plánování kariéry, získání finančních prostředků EU na projekty v malých a
středních podnicích, obchodní jednání v malých a středních podnicích, marketingový plán pro
MSP, praktické aspekty veřejných vztahů a marketingu pro malé a střední podniky, praktické
řízení zaměstnanců v malých a středních podnicích, management kvality v malých a středních
podnicích, vymáhání pohledávek hotovosti a likvidity MSP, ochrana duševního a
průmyslového vlastnictví, jak založit svůj vlastní podnik, zdraví a bezpečnost v malých a
středních, vedení společnosti v době krize, E-podnikání, podnikatelský záměr, zadávání
veřejných zakázek, DPH, pracovní právo pro malé a střední podniky, průzkum trhu, ochrana
obchodních transakcí, jak rozvíjet firmu.
V Akademii PARP jsou realizovány rozhodovací hry (teorie her) a multimediální prezentace
zaměřené na aktuální témata probíhající na školeních pro sektor MSP.
Pátá otázka: Jaké trendy v rozvoji podpory MSP se u Vás projevují, v jakých oblastech a o
které oblasti podpory je největší zájem? Některé instituce poskytují bezplatně školení, právní,
poradenskou činnost, účetnictví, a proto je o ně velký zájem. Také mají MSP zájem investovat
a přitom využít prostředků z fondů EU. Nejvíce žádoucí formou podpory je v době krize
finanční pomoc poskytnutá za zvýhodněných podmínek.
Šestý dotaz: Realizujete průzkumy zpětné vazby od příjemců podpor
- podle preferencí a zájmů svých zákazníků,
- podle údajů Úřadů práce o aktuálních potřebách na trhu práce,
- zpětné zjišťování spokojenosti zákazníků s nabídkou a úrovní poskytovaných služeb,
- o které poskytované kurzy je největší zájem,
- úspěšnost absolventů Vašich kurzů na trhu práce,
- naše pobočka neprovádí žádná šetření.
Většina institucí sleduje zpětnou vazbu (6, tj. cca 85,7 %) a využívá k tomu formu
anonymního dotazníku. Rovněž jsme se dotazovali, zda existuje nějaká statistika. Oslovené
instituce si vedou vlastní statistiku, ale tyto údaje nezveřejňují.
Respondenti nebyli ochotni odpovědět na sedmou otázku, jakými způsoby realizujete
průzkumy, a tedy nevolili z následující škály:
- pomocí pravidelného dotazníkového šetření,
- šetří se pouze individuální podněty klientů,
- šetří se pouze stížnosti,
- jinak, prosím uveďte.
Uvedli však, že provádějí anonymní průzkumy, ze kterých pak vytvářejí nabídku školení.
O jaká témata je největší zájem (osmý dotaz)? Jednalo se zejména (5 dotazovaných, tj. cca
71,4 % uvedlo) o poradenské služby z různých oblastí a o bezplatné kurzy, které jsou
pořádány.
Devátý dotaz byl zaměřen na úroveň informovanosti o poskytovaných podporách mezi
příjemci. Většina dotazovaných (6) odpovědělo, že nezkoumají informovanost o podporách
242
podnikání, avšak dle jejich názoru jsou znalosti spíše povrchní. Pouze u těch podnikatelů,
kteří o podporu žádají, je známo, že dostupné materiály z internetu mají prostudovány. Jeden
respondent nekomentoval znalost podpor podnikání.
Desátá otázka ohledně členství v profesních organizacích zněla, zda je povinné či nepovinné.
Respondenti uvedli, že v některých organizacích je členství povinné (například v komorách) a
v jiných organizacích není členství povinné. Konkrétní typy organizací však neuvedli.
Na jedenáctou otázku: Jaká je úroveň zapojení do profesních a zájmových organizací
neodpověděl ani jeden z respondentů.
Jak hodnotíte úroveň spolupráce s orgány státní správy a samosprávy (12. dotaz)? Dotazovaní
byli při této odpovědi opatrní, 6 (tj. 85,7%) jich uvedlo, že při škále 1-5 (kde 5 je nejhorší)
hodnotí známkou 3, jeden hodnotil známkou 4.
Na otázku 13: S jakými hlavními problémy se setkáváte při organizování podpory MSP,
dotazovaní uvedli jako nejčastější problémy nízkou informovanost, nesrozumitelné
informační materiály, nízkou profesionalitu podnikatelů.
Na 14. dotaz: Kolik úrovní podpory u vás existuje, odpověděli všichni dotazovaní se 100%
znalostí. Vědí tedy, že podpory pro podnikání jsou poskytovány ze strany EU, státu, regionu a
města či obce.
Poslední otázka: Která z existujících úrovní podpory je u vás klíčová? Dle většiny
respondentů (6, tj. 85,7%) je důležitá především úroveň EU a regionu.
Závěr
Lokální instituce podporující malé a střední podnikání fungovaly v Polsku ještě před vstupem
do Evropské unie. Jejich činnost je podporována Evropským fondem regionálního rozvoje.
Z výzkumu realizovaného v institucích podporujících malé a střední podnikání vyplynulo, že
účast v institucích je v některých případech povinná, v jiných však pouze dobrovolná. Dle
těchto institucí je povědomí o podporách podnikání mezi malými a středními podniky na
dobré úrovni. Podnikatelské subjekty jsou „hladové“ po nabídce bezplatných školení,
poradenské a další činnosti. Nejvíce žádoucí formou podpory je v době krize finanční pomoc
poskytnutá za zvýhodněných podmínek. Na základě získaných informací prostřednictvím
řízených rozhovorů jsme vytvořili dotazník pro malé a střední podnikatele, kde jsme stanovili
otázky směřující na vnímání pomoci samotnými podnikateli a jejich vlastní zkušenosti a
doporučení.
Literatura:
[1] Materiály řízeného rozhovoru
[2] http://www.europa.eu.int
[3] http://archiwum.parp.gov.pl/partnerinfo/przewodnik/07dz03.rtf
[4] http://mfiles.pl/pl/index.php/Centrum_transferu_technologii)
[5] http://www.kig.pl
[6] http://parp.gov.pl
[7] http://msp.money.pl/znajdz_adres/izby-gospodarcze/
[8] http://www.inkubatory.pl/pl/proces-zakadania-firmy-w-aip/co-daje-aip
[9] http://mojafirma.infor.pl/firma-w-unii/53461,Inkubatory-przedsiebiorczosci-w-UniiEuropejskiej.html
243
Doc. Ing. P. Pellešová, Ph.D.
docent Katedra ekonomie
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Slezská univerzita v Opavě
Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná
[email protected]
Mgr. Pavla Sýkorová
asistent Katedra marketingu
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Slezská univerzita v Opavě
Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná
[email protected]
244
Download

lokální instituce podporující malé a střední