Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy
Diplomová práce
Bc. Sandra Khazri
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.
Katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc.
Datum odevzdání diplomové práce: 2013-05-09
Datum obhajoby diplomové práce:
E-mail: [email protected]
Praha 2013
Master´s Dissertation
Social marketing in tourism in the Beskydy region
Bc. Sandra Khazri
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.
Department of Travel and Tourism Studies
Major: Tourism Destination Management
Thesis Advisor: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc.
Date of Submission: 2013-05-09
Date of Thesis Defense:
E-mail: [email protected]
Prague 2013
Čestné prohlášení
Prohlašuji,
že jsem diplomovou práci na téma Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu
Beskydy zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové
materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a
elektronická podoba práce je shodná.
V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím
se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve
veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
Bc. Sandra Khazri
V Praze dne 9. 5. 2013
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce doc. Ing. Marii Dohnalové,
CSc. za odborné vedení, připomínky, podání cenných rad a především za trpělivost. Dále
bych chtěla poděkovat paní Janě Arendášové, majitelce cestovní agentury Jana
Arendášová, Janě Dohnalové, sekretářce ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově
pod Radhoštěm, panu Mgr. Tomáši Grossovi, tiskovému mluvčímu města Rožnova pod
Radhoštěm, Mgr. Markovi Vašatovi, zprostředkovateli zaměstnání na Úřadu práce
v Rožnově pod Radhoštěm, CA Safiro a CK Jokratour v Rožnově pod Radhoštěm za
poskytnuté potřebné informace k mé diplomové práci.
Bc. Sandra Khazri
Abstrakt
Khazri Sandra. Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy. Diplomová
práce. Vysoká škola hotelová v Praze 8, s r. o. Praha 2013, 73 stran
Obsahem této práce je sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy. Nejprve
jsem si vybrala region, který budu zpracovávat. Informuji o základních pojmech a
informacích o regionu Beskydy. Zaměřím se na zaměstnanost z pohledu sociálního
marketingu. Zjistím nezaměstnanost a zaměstnanost v regionu Beskydy v posledních šesti
letech. Informuji o pracovních příležitostech v tomto regionu. Věnuji se tomu, zda najdou
uplatnění v zaměstnání všechny věkové skupiny. Uvedu zde nově vytvořené pracovní
příležitosti. Analyzuji nabídku cestovních kanceláří a cestovních agentur a vyhodnotím, na
jaké cílové skupiny se zaměřují. Jestli jsou to všechny cílové skupiny nebo pro některou
z nich není vytvořena nabídka. Použiji metodu sběru dat, analýzu dokumentů a
kvantitativní metodu dotazování. Dále zjištění statistických údajů. Zahrnu zde i
marketingový mix z pohledu komunikování a distribuce. Navrhnu SWOT analýzu pro
turistickou oblast Beskydy – Valašsko. Na závěr identifikuji cíle turistické oblasti, její vize
a poslání směrem k sociálnímu marketingu.
Klíčová slova
CA, cílové skupiny, CK, CR, region Beskydy, sociální marketing, turistické informační
centrum.
Abstract
Khazri Sandra. Social marketing in tourism in the Beskydy region. Master´s Dissertation.
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague 2013. 73 Pages
This work focuses on social marketing in tourism in the region of Beskydy. First, I chose a
region to process. I inform about the basic concepts and information about the area
Beskydy. I focus on employment from the perspective of social marketing. I want to learn
about employment and unemployment in the region of Beskydy in the last six years and to
give information about job opportunities in this region. I deal with the fact wheather all age
groups are able to find a job there. I will mention the newly created jobs. Analyzing an
offer of travel agencies and tour operators and evaluate on what target groups they focus. If
all target groups are included. Acquisition method is used in document analysis and
quantitative method of questioning. Further findings of statistical data. I include also a
marketing mix in terms of communication and distribution. I will suggest SWOT analysis
for tourist region Beskydy - Wallachia. Finally I identify the aims of the target area, its
vision and mission towards social marketing.
Keywords
Beskydy region, social marketing, target groups, tour operators, tourism, tourist
information centre, travel agencies
Obsah
Úvod..................................................................................................................................... 11
1. Uvedení do problematiky ......................................................................................... 14
1.1 Účastníci cestovního ruchu ................................................................................. 14
1.2 Význam cestovního ruchu .................................................................................. 15
1.3 Zvláštnosti služeb cestovního ruchu ................................................................... 15
1.4 Cestovní ruch podle motivace účastníka ............................................................ 16
1.4.1 Cestovní ruch podle způsobu realizace ........................................................ 17
1.5 Marketing ............................................................................................................ 20
1.5.1 Marketing neziskových organizací .............................................................. 21
1.5.2 Sociální marketing ....................................................................................... 23
2. Informace o regionu Beskydy .................................................................................. 26
2.1 Zaměstnanost a nezaměstnanost ve Zlínském a Moravskoslezském kraji ......... 30
2.2 Subjekty cestovního ruchu v regionu Beskydy................................................... 33
2.3 Analýza nabídky produktů cestovních kanceláří a cestovních agentur v regionu
Beskydy .................................................................................................................... 36
2.3.1 Profesní organizace cestovního ruchu – organizace cestovního ruchu,
agentury cestovního ruchu .................................................................................... 41
2.3.2 Společné znaky sociálního marketingu ........................................................ 45
2.4 Definice cílových skupin .................................................................................... 48
2.4.1 Zaměření na cílové skupiny ......................................................................... 51
2.5 Pracovní příležitosti v subjektech cestovního ruchu........................................... 52
2.5.1 Nově vytvořené pracovní příležitosti ve vybraných subjektech CR
v Beskydech .......................................................................................................... 56
2.6 Komunikování a distribuce směrem k cílovým skupinám.................................. 58
2.7 SWOT analýza turistické oblasti Beskydy – Valašsko ....................................... 59
2.8 Cíle turistické oblasti Beskydy – Valašsko......................................................... 61
2.8.1 Vize a poslání ............................................................................................... 62
3. Návrh na zlepšení situace v regionu Beskydy z hlediska sociálního marketingu .... 64
Závěr .................................................................................................................................... 68
Seznam ilustrací, tabulek a grafů:
Seznam obrázků:
Obr. č. 1 – Mapa Beskyd
Obr. č. 2 – Mapa turistických oblastí Beskyd
Obr. č. 3 – Půvabná krajina Beskyd
Obr. č. 4 – Město Rožnov pod Radhoštěm
Obr. č. 5 – Valašské muzeum v přírodě – Dřevěné městečko v Rožnově pod Radhoštěm
Obr. č. 6 – Hotel Eroplán v Rožnově pod Radhoštěm
Obr. č. 7 – Znak Valašského království
Obr. č. 8 – Logo organizace cestovního ruchu Lašské brány Beskyd
Obr. č. 9 - Turistická vizitka organizace cestovního ruchu Relaxu v podhůří Beskyd ve
Štramberku
Obr. č. 10 - Logo destinačního managementu turistické oblasti Beskydy - Valašsko
Seznam tabulek:
Tab. č. 1 – Průměrná míra nezaměstnanosti v % ve Zlínském a v Moravskoslezském kraji
Tab. č. 2 – Zaměstnanost a míra zaměstnanosti ve Zlínském a Moravskoslezském kraji
Tab. č. 3 -Vzdělanostní struktura zaměstnané populace v 1. pololetí 2011 v krajském
členění v %
Tab. č. 4 – Počet osob pracujících v cestovním ruchu v ČR, rozdělení podle odvětví za rok
2005 a 2006
Tab. č. 5 – SWOT analýza turistické oblasti Beskydy – Valašsko
Seznam grafů:
Graf č. 1 – Míra registrované nezaměstnanosti ve Zlínském kraji
Graf č. 2 – Cizinci ve Zlínském kraji v letech 2009 – 2011
Graf č. 3 – Míra registrované nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo
k 31. 12. 2011 podle krajů
Graf č. 4 – Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy
Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek:
Seznam zkratek:
a. s. – akciová společnost
A. T. I. C. – Asociace turistických informačních center
CA – cestovní agentura
CK – cestovní kancelář
CR – cestovní ruch
ČD – české dráhy
ČR – Česká republika
HDP – hrubý domácí produkt
CHKO – chráněná krajinná oblast
ILO – Mezinárodní organizace práce
KLACR – klastr cestovního ruchu
OP – operační program
PR – public relations (vztahy s veřejností)
s. r. o. a spol. s r. o. – společnost s ručením omezeným
SWOT – analýza silných (strengths) a slabých (weaknesses) stránek, příležitostí
(opportunities) a ohrožení (threats)
TIC – Turistické informační centrum
TO – turistická oblast
VŠ – vysoká škola
Úvod
Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala Sociální marketing v cestovním ruchu
v regionu Beskydy.
Při volbě tématu jsem nejprve zvolila region, o kterém budu svou diplomovou práci
vypracovávat. Hlavním důvodem, který mě k tomu vedl, bylo mé dlouholeté žití v tomto
regionu a dostatek informací o něm.
Uvádím základní pojmy a důležité informace o regionu Beskydy. Z hlediska tématu
diplomové práce zužuji sociální marketing na problematiku zaměstnanosti. Hlavním cílem
je identifikovat, jak se v rámci sociálního marketingu vytvářejí podmínky pro
zaměstnávání, zaměřuji se na nezaměstnanost a zaměstnanost v regionu Beskydy
v posledních šesti letech.
Dílčím cílem bylo zjistit možnosti uplatnění nezaměstnaných v oblasti cestovního ruchu.
Budu se věnovat tomu, v jakých subjektech cestovního ruchu v regionu Beskydy lze najít
vhodnou pracovní pozici. Jestli mají větší šanci uplatnit se absolventi a mladší lidé než
střední věková skupina a osoby se zdravotním postižením.
Dalším cílem je informovat o nově vytvořených pracovních příležitostech ve vybraných
subjektech cestovního ruchu a vypsat pracovní pozice, jaké dané subjekty nabízejí.
Dále analyzuji nabídku cestovních kanceláří a cestovních agentur, zmapuji, na jaké
cílové skupiny se zaměřují a jakými společnými znaky disponují.
Vyhodnotím, zda se cestovní kanceláře a cestovní agentury zabývají všemi cílovými
skupinami nebo pro nějakou není vytvořena tak bohatá nabídka služeb.
Nutné je zde zahrnout také marketingový mix. Abych věděla, co se bude nabízet, kde se
budou produkty nabízet, jakou formou a za jakou cenu.
Součástí diplomové práce je SWOT analýza, abych zjistila klíčové silné a slabé stránky,
příležitostí a hrozby pro rozvoj cestovního ruchu v turistické oblasti Beskydy - Valašsko.
SWOT analýza může být podkladem pro sociální marketing vztahující se na problematiku
zaměstnanosti.
Na závěr navrhuji cíle turistické oblasti, její vize a poslání. Je nutné vědět, kam se chce
region Beskydy dostat a co chce zlepšit. Cíle, vize i poslání formuluji ke vztahu
k sociálnímu marketingu s přihlédnutím k důležitosti vytváření nových pracovních míst a
k nabídce služeb určené cílovým skupinám.
11
Hypotézy:
Hypotéza č. 1 - V regionu Beskydy jsou cestovní kanceláře a cestovní agentury nejméně
zaměřeny na cílovou skupinu rodinu s dětmi
Hypotéza č. 2 – Nezaměstnanost v regionu Beskydy je vyšší než celostátní průměr
Hypotéza č. 3 – Nabídka pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu v regionu
Beskydy převyšuje poptávku
Hypotéza č. 4 – Cestovní agentury mají formu neziskových organizací (obecně prospěšné
společnosti, občanská sdružení aj.)
12
Použitá metodologie:
V diplomové práci používám z metod sběru dat analýzu dokumentů a kvalitativní
metodu dotazování. Metodami zpracovávám informace z hlediska cestovního ruchu
v regionu Beskydy. Dále se věnuji na základě statistických údajů zaměstnanosti a
nezaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu v tomto regionu. Dotazuji se paní Jany
Arendášové, majitelky cestovní agentury Jana Arendášová se sídlem v Rožnově pod
Radhoštěm, paní Jany Dohnalové, sekretářky ředitele Valašského muzea v přírodě
v Rožnově pod Radhoštěm, pana Mgr. Tomáše Grosse, tiskového mluvčího města
Rožnova pod Radhoštěm, který sídlí na Městském úřadě v Rožnově pod Radhoštěm na
odboru zahraniční spolupráce, cestovní ruch a Sdružení Mikroregion Rožnovsko, dále pana
Mgr. Marka Vašata, zprostředkovatele zaměstnání z Úřadu práce v Rožnově pod
Radhoštěm, paní Aleny Salawowé, majitelky cestovní agentury Safiro a pana Ing. Josefa
Kramoliše, majitele cestovní kanceláře Jokratour také se sídlem v Rožnově pod
Radhoštěm.
13
1. Uvedení do problematiky
Pojem cestovní ruch:
= „CR je sociálně-ekonomický jev, definovat ho je velmi obtížné
- sociální znamená, že subjektem je člověk, skupina lidí nebo větší či menší společnost
- je výrazem jednání člověka, jeho určitých potřeb, zájmů, úmyslů a jejich uspokojování
- je součástí životního stylu obyvatelstva ekonomicky vyspělých zemí
- zároveň je cestovní ruch jevem ekonomickým, je součástí obecné kategorie ekonomika
(hospodářství), a to jak na úrovni makroekonomické, tak mikroekonomické"1
- je to součet činností, které jsou zaměřeny na uspokojení potřeb souvisejících s cestou a
pobytem osob mimo místo trvalého bydliště po dobu kratší než 1 rok za účelem využití
volného času – poznání, zotavení, kulturní a společenské vyžití, společenský kontakt,
pracovní cesty, lázeňské léčení apod.
1.1 Účastníci cestovního ruchu
,,Turista v mezinárodním CR: je osoba, která v jiné zemi alespoň jednou přenocuje, avšak
nepobývá zde déle než jeden rok.
Turista v domácím CR: je osoba, která v zemi svého trvalého bydliště cestuje do jiného
místa, zde alespoň jednou přenocuje, ale nepobývá zde déle než šest měsíců.
Výletník v mezinárodním CR: je osoba, která cestuje do jiné země na dobu kratší než 24
hodin a nepřenocuje zde.
Výletník v domácím CR: je osoba, která v zemi svého trvalého bydliště cestuje do jiného
místa na dobu kratší než 24 hodin a nepřenocuje zde"2.
1
ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus 1. 1.vydání. Praha 8: Vysoká škola hotelová v Praze 8,
2004, 7s. ISBN 80-86578-37-2.
2
DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1.
vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 15s. ISBN 80-7168-901-7
14
1.2 Význam cestovního ruchu
1.) Společenský význam: zahraniční turistika nám dává možnost nejen poznání, ale i
posílení pochopení jiných národů, kultur a společenství = mírové vztahy. Přináší takový
odpočinek, který má podstatný význam pro zachování zdraví a pro obnovu pracovní síly,
naučný význam – nové dovednosti a znalosti, např. cizí jazyky aj. Cestovní ruch napomáhá
k zachování kulturních a přírodních památek, tradic atd.
2.) Ekonomický význam: kromě výnosů, které plynou přímo z ubytovacích, stravovacích a
rekreačních služeb nám rostou díky cestovnímu ruchu také příjmy ze všech ostatních druhů
služeb, z prodeje potravin a jiných průmyslových výrobků, rozvoj CR vyvolává nutnost
výstavby dopravních cest a dalších staveb. 10 – 12% přispívá CR na HDP, vytváří
pracovní místa.
1.3 Zvláštnosti služeb cestovního ruchu
„a) poskytnutí služby a její spotřeba jsou prostorově vázány na určitý rekreační prostor
(např. poskytování lázeňských služeb je vázáno na výskyt přírodního léčivého zdroje a
určuje charakter potřeby lázeňských služeb)
b) charakterem CR jsou převážně služby osobní = musí je vykonávat člověk
c) služby CR jsou ve svém provedení mnohotvárné a vystupují jako komplex různých,
zpravidla vzájemně podmíněných služeb (např. uspokojování potřeby dopravit se do
rekreačního střediska)ʺ3
- komplementarita služeb CR = služby cestovního ruchu jsou vzájemně provázány
- zastupitelnost služeb CR = nahrazujeme jednu službu jinou službou (např. místo autobusu
pojedeme vlakem)
d) rozsah služeb podmiňuje jejich včasné zabezpečení – hlavně u krátkodobých
hromadných akcí – dodržet termín, splnit požadavky
3
ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vydání. Praha 1: Idea servis, 1999, 6-7s.
ISBN 80-85970-27-9.
15
e) účastník CR zpravidla vystupuje ze své anonymity (např. při ubytování v ubytovacím
zařízení nebo při nákupu zájezdu)
1.4 Cestovní ruch podle motivace účastníka
Motivace v CR vytváří souhrn vnitřních i vnějších podnětů vedoucích k účasti na
cestovním ruchu. Podle tohoto kritéria rozlišujeme:
,,- rekreační CR – jde o odpočinkovou formu cestovního ruchu, kde je hlavním motivem
reprodukce fyzických a duševních sil člověka
- kulturně-poznávací CR – zaměřuje se především na poznávání kulturně-historických
památek (hradů, zámků, lidové architektury), kulturních zařízení (muzeí, galerií),
kulturních akcí (divadelních představení, festivalů, folklorních akcí), kulturní krajiny
(parků, zahrad)
- sportovně – turistický CR – zahrnuje krátkodobé i dlouhodobé pobyty se sportovní náplní
s cílem udržet a posílit kondici člověka."4
,,Člení se na:
- pěší turistiku
- cykloturistiku
- vodní turistiku
- horskou turistiku
- zdravotně orientovaný CR – hlavním důvodem jsou cesty do lázní nebo rekreačních
center za účelem zlepšení zdravotního stavu pomocí léčebných procedur (koupelí, léčivých
pramenů, masáží, relaxačních programů apod.), ale i z důvodu pobytu v příznivém
prostředí (u moře, na horách, v lesích)
4
DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1.
vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 17-18. ISBN 80-7168-901-7
16
- přírodní CR – účast na této formě je motivována pobytem a poznáváním přírody, zejména
nenarušených, výjimečných a atraktivních přírodních míst a krajiny (návštěva přírodních
rezervací, národních parků, míst vzdálených od civilizace – pralesů, pouští, arktických
oblastí). Zvláštním typem této formy je ekoturismus, což je pobyt v přírodě (např.
v chráněných krajinných oblastech, národních parcích)."5
- venkovský CR – jedná se o vícedenní pobyty s rekreačními aktivitami na venkově (např.
pěší turistika, pozorování přírody, vyjížďka na kole nebo na koni). Venkovský cestovní
ruch může zaujímat další formy jako např. agroturismus, při kterém účastníci bydlí na
venkově na rodinných farmách a poznávají zdejší způsob života spolu s kontaktem
s přírodou. Další formou může být ekoagroturismus – jde tedy o pobyty na rodinných
farmách s alternativním zemědělstvím a zároveň i konzumace a ochutnávka jídel ze zdrojů
vypěstovaných a upravovaných přímo na farmě. Pro Českou republiku je typickou formou
venkovského cestovního ruchu chataření a chalupaření.
- vzdělávací CR – je zaměřen na získávání znalostí a dovedností (něco se naučit či poznat)
,,- kongresový CR – motivem k účasti je zájem odborníků v určitém oboru setkat se se
svými kolegy, získávat nové informace a vyměňovat si zkušenosti na kongresech,
konferencích, přednáškách apod.
- cestovní ruch se společenskými motivy – jeho hlavním motivem je navázání kontaktů
s lidmi, získání přátel a poznání života určité skupiny lidí (návštěvy známých, pobyty
v rodinách, účast na společenských akcích apod."6
1.4.1 Cestovní ruch podle způsobu realizace
,,Podle způsobu realizace můžeme cestovní ruch členit následovně:
1.) z hlediska území, na kterém probíhá, rozlišujeme:
- domácí cestovní ruch - zahrnuje cesty domácího obyvatelstva na území jejich státu
- zahraniční cestovní ruch - účastníci vždy překračují hranice svého státu
5
DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1.
vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 17s. ISBN 80-7168-901-7
6
DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1.
vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 18s. ISBN 80-7168-901-7
17
- výjezdový cestovní ruch – (pasivní cestovní ruch, outgoing ) – občané dané země vyjíždí
do zahraničí
- příjezdový cestovní ruch – (aktivní cestovní ruch, incoming) – zahraniční návštěvníci
přijíždí do dané země
- tranzitní cestovní ruch – představuje průjezdy zahraničních účastníků cestovního ruchu
přes území určitého státu, aby dosáhli cíle své cesty v jiném státu"7
,,2.) podle délky pobytu rozlišujeme:
- krátkodobý cestovní ruch – představuje dobu pobytu zpravidla do tří přenocování
- dlouhodobý cestovní ruch – jedná se o více než tři přenocování, ale ne více než 6 měsíců
v domácím cestovním ruchu a ne více než 1 rok v zahraničním cestovním ruchu
3.) podle vlivu na platební bilanci státu, můžeme sledovat:
- aktivní cestovní ruch – příjezdy zahraničních návštěvníků znamenají příliv devizových
prostředků do platební bilance státu (zahraniční návštěvníci v dané zemi spotřebovávají
zboží a služby, což je určitou formou exportu)
- pasivní cestovní ruch – obyvatelé určité země odčerpávají devizové prostředky dané
země za účelem nákupu zboží a služeb v jiné zemi (mění si tuzemskou měnu na
zahraniční). Tento jev je podobný dovozu."8
4.) podle způsobu zabezpečení cest a pobytu rozlišujeme:
- organizovaný cestovní ruch – cestovní kancelář či jiný podnikatelský subjekt zařizuje
cestu i program. Účastník cestovního ruchu si kupuje předem připravený souhrn služeb, tj,
zájezd.
- neorganizovaný cestovní ruch – všechny služby a program si zajišťuje účastník sám nebo
částečně využívá služeb zprostředkovatelů (např. letenek, výměny valut)
7
DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1.
vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 18-19. ISBN 80-7168-901-7.
8
DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1.
vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 19. ISBN 80-7168-901-7.
18
,,5.) podle příslušnosti účastníků ve skupině můžeme rozlišit:
- individuální cestovní ruch – účastník cestuje sám nebo se členy své rodiny
- skupinový cestovní ruch – cestuje skupina účastníků, kteří se znají, tvoří zpravidla
kolektiv z jednoho podniku, školy, zájmového sdružení)
6.) podle způsobu financování – je uplatňováno hledisko, z jakých zdrojů jsou hrazeny
výdaje spojené s cestováním a pobytem:
- komerční (volný) cestovní ruch – veškeré výdaje hradí účastník z vlastních zdrojů
- sociální (vázaný) cestovní ruch – účast na cestovním ruchu je vázána na splnění určitých
podmínek (např. mít doporučení lékaře). Část výdajů na cestování a pobyt jsou hrazeny
z příspěvků příslušné organizace (např. zdravotní pojišťovnou, odborovou organizací,
podnikovými sociálními fondy). Může se jednat o podnikovou rekreaci, dětské tábory,
léčebné pobyty apod.ʺ9
7.) podle dopadu na životní prostředí:
- měkký cestovní ruch – velmi málo narušuje přirozené prostředí v navštíveném místě a
snaží se využít, co nejvíce místních zdrojů (původní obydlí, tradiční způsob života)
- tvrdý cestovní ruch – vytváří velké změny v původním životním prostředí, nebere ohled
na místní tradice a maximálně využívá všechny zdroje daného místa
,,Cestovní ruch se člení i na další odvětví, např: z hlediska věku účastníků, z hlediska
použitého dopravního prostředku, podle ročního období, podle způsobu ubytování, podle
převažujícího místa pobytu apod."10
9
DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1.
vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 19s. ISBN 80-7168-901-7.
10
DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1.
vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 20s. ISBN 80-7168-901-7.
19
1.5 Marketing
,,Historie marketingu: formy používání marketingu se projevily v USA v letech 1900 až
1910.ʺ11 V této době se vytvořily na trhu přebytky určitých druhů zboží, proto se výrobci
snažili nějak tuto situaci vyřešit. ,,Nebylo už možné zastávat staré přístupy, že vyrobené
zboží ve stávajícím množství a za stávající ceny se musí vždy prodat. U některého zboží to
tak nebylo. Průkopníkem nového přístupu k trhu a úspěšného uplatnění na trhu byl Henry
Ford v oblasti automobilového průmyslu.ʺ12 Zastával nové myšlení v podobě netradičních
pohledů na vzniklé problémy na trhu.
,,Marketing je společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují
jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot.
Marketing je také jednou z činností vykonávaných organizacemi a souhrn procesů pro
vytváření, sdělení a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky
takovým způsobem, z něhož má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené.
Zájmové skupiny představují spotřebitelé, kupci, prodejci, investoři, firmy, residenti a
podle Solomona a kol. i občané států, kde jsou zboží i služby vyráběny či prodávány.”13
Marketing znamená, že uspokojujeme všechny, kdo se marketingového procesu účastní.
Také uvedl do souladu zcela opačné cíle hlavních účastníků trhu. ,,Cíle zákazníků – co
nejlépe uspokojit individuální nebo skupinové potřeby při co nejhospodárnějším
vynaložení finančních prostředků. Cíle podnikatelů – dosáhnout co největšího zisku.14”
Marketing je proces rozvoje, stanovení cen, distribuce a propagace zboží nebo služby,
které uspokojí potřeby. Marketing tedy spojuje výzkum trhu, vývoj nových produktů,
distribuci, reklamu, propagaci, zlepšování produktu, a tak dále.15
11
KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: Marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání.
Český Těšín: SLAKUN, 1993, 73 - 74. ISBN 80-901211-0-1.
12
KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: Marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání.
Český Těšín: SLAKUN, 1993, 73 - 74. ISBN 80-901211-0-1.
13
JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 44
s. ISBN 978-80-247-3247-3.
14
VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Základy marketingu: pro střední školy. Praha 1: FORTUNA, 2003.
ISBN 80-7168-419-8.
15
MACKENZIE, Ian. Management and marketing. USA: Thomson, 1997. ISBN 1-899396-80-2.
20
Sociologie používá marketing jako nástroj ke zkoumání chování a jednání skupin a
jednotlivců, které vycházejí i z jejich sociálního složení a kupní síly. ,,Dále k rozmístění
prodejní sítě, výběru distribuční sítě, školení prodejců, výběru propagačních prostředků a
další."16 V marketingu existuje 5 marketingových koncepcí – výrobní, výrobková,
prodejní, marketingová a společenského marketingu, která se dělí na část sociálně –
ekonomickou a část sociálně - etickou. ,,Marketingová koncepce je založena na primárním
zjištění potřeb zákazníka marketingovým průzkumem (marketingovou studií)."17
1.5.1 Marketing neziskových organizací
Tento pojem jsem zde zavedla, jelikož sociální marketing je spojen s neziskovými
organizacemi. Chtěla bych proto zjistit, jestli jsou cestovní kanceláře a cestovní agentury
v regionu neziskovými organizacemi (obecně prospěšnými společnostmi, občanskými
sdruženími apod.
,,Non-profit marketing je součástí non-business marketingu, který se člení na dva okruhy, a
to:
1.) Marketing neziskových organizací
2.) Sociální marketing
Hlavním cílem non-business marketingu je získání odpovídající odezvy osloveného trhu.
Odezva může být formou výměny hodnot, finanční podpory, darů atd.18”
,,Neziskové organizace jsou vymezeny jako organizace nevytvářející zisk k přerozdělení
mezi jeho vlastníky, správce nebo zakladatele, mohou zisk vytvořit, ale musí ho zase vložit
zpět k rozvoji organizace a plnění jejich cílů.”19
16
KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: Marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání.
Český Těšín: SLAKUN, 1993, 93 s. ISBN 80-901211-0-1.
17
ČICHOVSKÝ, Ludvík. Marketing: na rozhraní dvou tisíciletí. Praha: RADIX, 2001, 8 s. ISBN 8086031-31-4.
18
JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76
s. ISBN 978-80-247-3247-3.
19
JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76
s. ISBN 978-80-247-3247-3.
21
,,Základním impulsem pro založení neziskové organizace je snaha řešit konkrétní
problémy nebo jim předcházet, a to bez ohledu na ziskovost činnosti.”20 Jako u
soukromých komerčních firem není hlavním ukazatelem finanční zisk, ale umění naplnit
poslání organizace.
,,Neziskové organizace lze klasifikovat různými způsoby např.:
- podle zakladatele
- podle kritéria globálního charakteru poslání
- podle kritéria právně organizační formy
- podle kritéria způsobu financování"21
,,Oblasti působení nestátních neziskových organizací:
- kultura, ochrana památek, umění
- výzkum a vzdělávání
- zdravotní péče a sociální služby
- ochrana životního prostředí, ekologická výchova
- ochrana lidských práv
- komunitní rozvoj
- práce s dětmi a mládeží
- rekreace, sport a tělovýchova
- ostatní (např. podpora neziskového sektoru, jeho PR, informační služby, podpora
dárcovství a dobrovolnictví)"22
20
JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76
s. ISBN 978-80-247-3247-3.
21
JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76
s. ISBN 978-80-247-3247-3.
22
,,Kromě nestátních neziskových organizací zahrnuje neziskový sektor:
- příspěvkové organizace
- rozpočtové organizace
- odbory
- politické strany a hnutí
- zájmová sdružení právnických osob
- družstva (pokud jsou zřizována k jiným účelům než k podnikání)
- nepodnikatelské obchodní společnosti (např. společnosti s ručením omezeným, pokud
jsou zřízeny k jiným účelům než k podnikání)
- případně i právnické osoby zřizované samostatnými zákony (např. Česká akademie věd,
Česká televize, Český rozhlas)"23
1.5.2 Sociální marketing
,,Sociální marketing neboli marketing v oblasti sociálních služeb obsahuje takové
marketingové iniciativy, které jsou určené k vlivu na všeobecné zlepšování společnosti.
Hlavním posláním sociální služby je umožnit lidem, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci
zůstat rovnocennými členy společnosti a využívat jejich přirozených zdrojů, žít nezávisle,
v kontaktu s ostatními lidmi a v přirozeném sociálním prostředí.”24
Sociální marketing má v odborné literatuře řadu definic. ,,Bačuvčík o něm mluví jako o
socio-marketingu (termín je převzatý z německého jazyka) a píše: Socio-marketing se
soustřeďuje na rozšiřování nebo změny společenských postojů, zatímco komerční a
nekomerční marketing se zabývá více zájmy jednotlivých organizací. Pan Kotler k tomu
22
JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 77
s. ISBN 978-80-247-3247-3.
23
JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 77
s. ISBN 978-80-247-3247-3.
24
JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 7678. ISBN 978-80-247-3247-3.
23
dodává, že sociální marketing je navrhování, implementace a kontrola programů, jejichž
cílem je zvýšit míru přijímání sociálních ideí, problémů nebo praxe v cílové skupině."25
Dále Bačuvčík uvádí, ,,že sociální marketing znamená využití principů a technik
marketingu k ovlivnění členů cílového publika tak, aby dobrovolně přijali, odmítli,
pozměnili nebo opustili určité chování ve prospěch jednotlivců, skupin nebo společnosti
jako celku."26
Sociální marketing je jevem globálním, který vznikl už o mnoho let dříve. Indie začala
vytvářet kampaně na plánování rodiny už v 50. letech 20. století. ,,V sedmdesátých letech
20. století začalo Švédsko s kampaněmi společenského marketingu. Usilovalo o to, aby se
stalo zemí nekuřáků a abstinentů."27 V této době prováděla také australská vláda kampaně
na jízdu v automobilech s bezpečnostními pásy. ,,V 80. letech začaly tento termín využívat
a zájem o společenský marketing propagovat Světová banka, Světová zdravotnická
organizace a Centra pro kontrolu a prevenci chorob."28
Cíle sociálního marketingu:
Sociální marketingové kampaně mohou sledovat cíle z pohledu nejrůznějších rovin. ,,Podle
Kotlera si mohou sociální marketingové kampaně dát za cíl dosáhnout vnímání,
zorganizovat jednorázovou akci (očkování proti chřipce) nebo změnit chování, hodnoty a
postoje."29
Oblasti realizace sociálních marketingových kampaní:
Sociální marketing se týká oblastí, které se zabývají také komerčním marketingem.
25
BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 s.
ISBN 978-80-87500-01-9.
26
BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 s.
ISBN 978-80-87500-01-9.
KOTLER Philip, KELLER Kevin Lane. Marketing Management. 12. vydání. Praha:
Grada Publishing, a. s., 2007, 751-752. ISBN 978-80-247-1359-5.
27
KOTLER Philip, KELLER Kevin Lane. Marketing Management. 12. vydání. Praha:
Grada Publishing, a. s., 2007, 751-752. ISBN 978-80-247-1359-5.
28
29
BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 s.
ISBN 978-80-87500-01-9.
24
,,Doménou sociálního marketingu může být jakákoliv plánovaná činnost určená
k ovlivňování jakéhokoliv lidského jednání, přičemž motivem je změnit jej ze spíše
sobeckého na spíše nesobecké. Obecně jsou sociální marketingové kampaně realizovány
ve čtyřech hlavních oblastech:
- ochrana zdraví – kampaně proti kouření, konzumaci alkoholu, prosazující fyzickou
aktivitu, ochranu před nechtěným těhotenstvím, kojení, upozornění na nebezpečí obezity,
vysoké hladiny cholesterolu apod."30
,,- bezpečnost a prevence zranění – kampaně proti požívání alkoholu před jízdou,
prosazující používání bezpečnostních pásů, dětských sedaček, prevenci domácího násilí,
informující, jak se chovat v případě havárie, požáru, zranění, varující před nebezpečnými
sporty apod.
- ochrana životního prostředí – kampaně prosazující omezení, třídění a recyklaci odpadu,
bojující proti znečisťování životního prostředí průmyslovými firmami apod.
- společenská angažovanost - kampaně týkající se dárcovství krve a orgánů, účasti ve
volbách, dobrovolnictví, pomoci při humanitárních katastrofách apod."31
Sociální marketingové kampaně nemají jen podobu mediálních reklamních kampaní, ale
mohou také používat různé netradiční prostředky, které mají často povahu events (např.
demonstrace). ,,Pro dosažení cílů v některých případech mohou být takové kampaně
dokonce mnohem účinnější než klasické kampaně, neboť dokážou více vtáhnout cílovou
skupinu do děje a na její členy emocionálně zapůsobit."32
30
BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 a 29 s.
ISBN 978-80-87500-01-9.
31
BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 29 s.
ISBN 978-80-87500-01-9.
32
BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 29 a 30 s.
ISBN 978-80-87500-01-9.
25
2. Informace o regionu Beskydy
Beskydy se nachází ve východním cípu Moravy při hranicích se Slovenskou republikou
na území Moravskoslezského a Zlínského kraje, na části bývalých okresů Vsetín, Nový
Jičín a Frýdek - Místek. Na území České republiky se Beskydy dělí na Moravskoslezské a
Slezské Beskydy. V příloze 1 na obrázku č. 1 je znázorněna mapa Beskyd.
,,Nejvyšší a nejrozsáhlejší je hornatina Moravskoslezských Beskyd, dále pak Vsetínské
vrchy. Moravskoslezské Beskydy členíme na Lysohorskou hornatinu s vrcholy Travný
(1 203m), Ropice (1 082 m) a nejvyšší vrchol v Beskydech Lysou horou (1 323 m) a
Radhošťskou hornatinu s vrcholy např. Smrk (1 276 m), Kněhyně (1 257 m) a Radhošť
(1 129 m), na západě pak končí hřbetem Veřovických vrchů. Vsetínské vrchy jsou pak
odděleny od Moravskoslezských Beskyd sníženinou Rožnovské brázdy, dále jsou odděleny
od Javorníků na jihu a na západě od Hostýnských vrchů údolím Vsetínské Bečvy. Na
severu hranice Moravskoslezských Beskyd je členitá Frenštátská brázda, omezena na
severu Štramberskou vrchovinou, která je součástí pásma pobeskydské pahorkatiny.
V příloze č. 2 na obrázku 2 vidíme mapu turistických oblastí Beskyd. K významným
městům regionu patří Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Frýdek-Místek, Nový
Jičín, Vsetín, Kopřivnice, Jablunkov, Frenštát pod Radhoštěm a Štramberk. Turisté mohou
navštívit řadu rekreačních míst, cyklostezek, stezek pro pěší turistiku a kryté nebo letní
koupaliště v krásné čisté přírodě. V zimních měsících pak využít lyžařská centra s
vysokým počtem sjezdovek."33
Beskydská oblast, byla turisty objevena už v druhé polovině 19. století. Je ideálním
místem pro milovníky aktivního odpočinku - pěší turistiky, cykloturistiky, zimních sportů
jak pro začátečníky, tak i pro náročné. Z vrcholů lze dohlédnout až na Velkou Fatru či
Praděd. Vše je možné také shlédnout i ze hřbetu koně, nejedna jízdárna nás pod odborným
dohledem instruktora provede malebnou krajinou divokých Beskyd. Další možností
odpočinku je rekreace u vody (u řek, vodních nádrží, koupališť). ,,Pro nadšence golfu se
nabízí 16-ti jamkové golfové hřiště, začleněné do krajiny pod horami na Čeladné. Nástupy
Region Beskydy Severní Morava a Slezsko. Region Beskydy [online]. 2013 [cit. 2013-0222]. Dostupné z WWW: <http://www.region-beskydy.cz>
33
26
na nejvyšší vrcholy usnadňuje jak hustá síť značených turistických cest, tak i přístup po
silnicích."34
V oblasti se nachází také CHKO Beskydy, svou rozlohou 1 160 km² patří mezi největší
chráněnou krajinnou oblast v České republice, s přírodními rezervacemi, přírodními
památkami a zajímavostmi. V posledních letech je opět zaregistrován v některých
oblastech Beskyd výskyt vlků, medvědů a rysů. V příloze 3 na obrázku 3 můžeme najít
zalíbení v půvabné krajině Beskyd.
,,Největšími turistickými a rekreačními oblastmi jsou např.: Visalaje, Bílý Kříž,
Bumbálka, Bílá, Pustevny, Radhošť, Rožnov pod Radhoštěm, Bečvy, Soláň, Kohútka,
Satina. Vrcholy jsou běžně dostupné a na některé vedou i lanové dráhy. V oblastech je
několik
naučných
stezek,
které
doprovodnými
tabulemi
seznamují
turisty
s
charakteristikami kraje a významnými památkami. V regionu jsou dvě městské památkové
rezervace. Ve Štramberku aglomerace lidové architektury a Novojičínská památková
rezervace tvořena historickým jádrem města s půvabným náměstím a sítí přilehlých
uliček."35
Počasí:
Nejteplejším měsícem jako na většině území České republiky je červenec. Naopak
nejstudenějším měsícem je leden. Vzhledem k rozdílu nadmořských výšek v oblasti je
nutno podotknout, že vrcholové partie hornatin jsou mnohem studenější než údolní polohy
a oblasti pahorkatin v podhůří. Nejchladnější jsou Moravskoslezské Beskydy, kde na Lysé
hoře průměrná roční teplota činí 2,5°C. ,,Teplotní rozdíl s přibývající nadmořskou výškou
je však v zimě menší než v létě. Způsobují to zimní teplotní inverze. Srážky jsou
klimatickým faktorem, u něhož se potvrzuje pravidlo, že v horách jsou větší než v nižších
polohách. Lysá hora a další lokality, například Morávka - Slavíč patří mezi srážkově
Beskydy.cz: Beskydy. In: Beskydy.cz [online]. 10.3.2010 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z
WWW: <http://www.beskydy.cz/content/beskydy-o-regionu-beskydy.aspx.>
34
Beskydy.cz: Beskydy. In: Beskydy.cz [online]. 10.3.2010 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z
WWW: <http://www.beskydy.cz/content/beskydy-o-regionu-beskydy.aspx.>
35
27
nejbohatší místa naší republiky vůbec."36 Nejvýznamnější formou srážek je sníh. V
horských polohách se objevuje již v brzkém podzimu a padá ještě kolikrát dlouho do jara.
Sněhová pokrývka vydrží na hřebenech 150 až 180 dní. Průměrná výška sněhové pokrývky
je mezi 120 až 190 cm, na Lysé hoře dosahuje až 198 cm. Beskydy a okolní pohoří patří k
oblastem s nejbohatší sněhovou pokrývkou u nás. Velice důležité je vědět, že v Beskydech
nedochází k lavinám.
Valašsko:
Jako v přírodním ráji si budeme připadat, jestliže vystoupáme na některý z hřebenů
Valašska. Nádherné výhledy na krajinu, udržované a dřevem vonící lesy, travnaté pláně a
valašské dřevěnice, to vše přitahuje návštěvníky Valašska, kteří zde přijíždějí za horským
vzduchem, klidem, ale i poznáním a požitkem z pohybu.
Rožnovsko:
Spadají zde města: Rožnov pod Radhoštěm a obce Dolní Bečva, Prostřední Bečva,
Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Střítež nad Bečvou, Valašská Bytřice, Vidče, Vigantice a
Zubří.
Obrázek č. 4 – Město Rožnov pod Radhoštěm
Zdroj: Živé firmy.cz
Rožnovsko je neodlučitelně spojeno s velmi silnou folklorní tradicí a lidovými stavbami
umístěnými ve Valašském muzeu v přírodě. Každý rok se zde koná více než šest
folklorních akcí, na kterých poznáme dřívější život Valachů. Tato krásná oblast nabízí ještě
mnohem více. Doporučuji jet na výlet na Pustevny, kde zažijete nezapomenutelný zážitek.
Beskydy.cz: Beskydy. In: Beskydy.cz [online]. 10.3.2010 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z
WWW: <http://www.beskydy.cz/content/beskydy-o-regionu-beskydy.aspx.>
36
28
Daleké výhledy z toho místa na krajinu jsou obzvláště zajímavé. Pustevny lze navštívit
v každém ročním období. Najdeme zde řadu horských chat architekta Dušana Jurkoviče,
známou sochu pohanského boha Radegasta i posvátnou horu Radhošť s kaplí Cyrila a
Metoděje. Jak jsem se již zmínila dříve, nachází se zde také CHKO Beskydy. Kromě
velkého množství sportovních a turistických aktivit nám oblast Rožnovska nabídne i
restaurace, hotely, kde je možnost zahrát si bowling, kuželky, zajít si do sauny či se
odreagovat na masáži. Možností, jak si odpočinout či posbírat nové zážitky je zde opravdu
spoustu.
Nyní si řekneme něco o mém velice oblíbeném městě Rožnově pod Radhoštěm. Rožnov
je malé moderní město, leží v údolí rožnovské řeky Bečvy na úpatí hory Radhošť a svahů
Vsetínských vrchů. Město leží ve výborné poloze, nabízí bohatou minulost a turistické
atraktivity. Často je označováno za srdce Valašska. Místní obyvatelé se živili hlavně
soukenictvím, tkalcovstvím, ale i zemědělstvím a pastevectvím. A právě odtud, podle
pastevců – valachů byli osadníci nazýváni Valaši a celá oblast Valašsko. Místo, které všem
připomene toto město, bychom určitě neměli zapomenout navštívit a tím je vyhlášené
Valašské muzeum v přírodě. Muzeum se dělí na tři části, a to na Dřevěné městečko,
Valašskou dědinu a Mlýnskou dolinu. Najdeme zde lidové stavby, které byly přeneseny
z celého Valašska do prostředí městského parku (Dřevěné městečko) a na přilehlou stráň
(Valašská dědina, Mlýnská dolina). Nejen dřevěné stavby, ale i tradiční řemeslná výroba a
živé tradice v nás vyvolají zvláštní chuť přesunout se zpátky do minulosti.
Obrázek č. 5 – Valašské muzeum v přírodě – Dřevěné městečko v Rožnově pod
Radhoštěm
Zdroj: Hotel Kahan
29
,,Starověkou historii města nám připomíná místní zřícenina gotického hradu Rožnov na
kopci Hradisku. Významnou památkou je i barokní kostel Všech svatých nedaleko
náměstí, který byl postaven v 18. století. Na rožnovském náměstí T. G. Masaryka stojí
také socha tohoto 1. československého prezidenta."37 Pro aktivní nadšence zde najdeme
různá sportoviště, koupaliště, krytý bazén, minigolf, golf, adrenalinové aktivity v Gibon
parku, jízdárnu a nesmíme opomenout, nově zrekonstruovaný zimní stadion. Také stojí za
vyzkoušení místní cyklotrasa, která vede podél parku. Pro milovníky rybaření je zde
možnost, zarybařit si v pstruhových vodách, či ve vodách přehrad a rybníků. Rožnov je
bývalé lázeňské město. Nyní je z lázeňského domu, společenský dům, kde se každoročně
konají plesy, karnevaly apod. Mezi oblíbené aktivity města patří Rožnovské slavnosti a
jarmarky, tradici má přehlídka dětských cimbálových muzik, anenská pouť, den řemesel a
kovářů a mnohé další zajímavé akce. Toto město žije také v zimě, kdy se můžeme
zúčastnit zejména oslav Mikuláše a Vánoc či stavění živého betlému.
Dále se zaměřím na stravovací a ubytovací zařízení. Občerstvení i příjemné posezení
najdeme v mnoha příjemných restauracích, barech, místních hospůdkách, kavárnách, či
pekárnách, které nabízí místní tradiční jídla, či typická česká jídla. Z tradičních jídel
doporučuji vyzkoušet domácí zabijačku s domácí uzeninou, brynzu, zelí, uzený sýr,
korbáčíky nebo oblíbené a pro město velmi typické valašské frgály a štramberské uši. Co
se týká výběru ubytovacích zařízení, jsou k dispozici dva autokempy s celoročním
provozem, několik penzionů a hotelů s bohatou nabídkou služeb pro nenáročné i náročné
klienty. Nyní se zaměřím ještě na jednu zajímavost a tou je, že v Rožnově pod Radhoštěm
začal v roce 1997 fungovat projekt Valašské království. Lze cestovat s pasy tohoto
království a platit královskou měnou, kterou je zdejší jurovalšár.
2.1 Zaměstnanost a nezaměstnanost ve Zlínském a Moravskoslezském
kraji
Nyní se zaměřím na podstatnou část mé diplomové práce a tou je zaměstnanost a
nezaměstnanost jak obecně v regionu Beskydy, tak z pohledu cestovního ruchu.
37
Turistický průvodce Valašsko: Rožnovsko. Zlín, 2011.
30
Tabulka č. 1 - Průměrná míra nezaměstnanosti v % ve Zlínském a v Moravskoslezském
kraji
Rok
2008
2009
2010
2011
Zlínský kraj
5,5
9,1
10,4
9,4
Moravskoslezský
8,4
11,1
11,9
11,3
kraj
Zdroj: vlastní zpracování
Rozdíl nezaměstnanosti mezi Zlínským a Moravskoslezským krajem v roce 2008 činil 2,9
%, v roce 2009 2%, v roce 2010 1,5 a v roce 2011 1,9%.
,,Regionální nezaměstnanost - míra nezaměstnanosti vyšší než celorepublikový průměr
(8,1 %) byla ke dni 30. 6. 2011 zjištěna v 8 krajích. Nejvyšší je však stále v Ústeckém
kraji, následuje Moravskoslezský, Olomoucký, Karlovarský a Liberecký kraj. V regionech
s nadprůměrnou nezaměstnaností je jak absolutně, tak i relativně vyšší dlouhodobá
nezaměstnanost."38 K 28. 2. 2013 dosáhla nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji
celých 10 %, ve Zlínském kraji 8,6 %.
Od pana Mgr. Marka Vašata, zprostředkovatele zaměstnání z Úřadu práce v Rožnově
pod Radhoštěm jsem zjistila, že dlouhodobou nezaměstnaností trpí nejvíce tyto kraje, které
jsem uvedla výše Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský a Olomoucký a Liberecký.
Vyšší podíl této nezaměstnanosti než je celorepublikový průměr mají kraje Zlínský,
Vysočina a Jihomoravský. Nejnižší podíl mají kraje s nízkou nezaměstnaností – Hlavní
město Praha, Královéhradecký, Jihočeský a Středočeský kraj. Velmi zajímavé také je, že
průměrná délka evidovaných uchazečů na úřadě práce v roce 2011 vystoupala
v Moravskoslezském a Zlínském kraji až na 250 dní.
Situace na trhu práce: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí
2011. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné
z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace>
38
31
Tabulka č. 2 - Zaměstnanost a míra zaměstnanosti ve Zlínském a Moravskoslezském kraji
Zaměstnanost 15 a více let (v tisících)
Míra zaměstnanosti 20 – 64 let (v
%)
Období
1. pololetí 1. pololetí rozdíl
2010
2011
2010
1. pololetí 1. pololetí rozdíl
- 2010
2011
2011
Zlínský kraj
2010
-
2011
263,1
265,8
2,8
68,3
69,3
1,0
Moravskoslezský 542,3
541, 7
- 0,7
66, 5
66,5
0,2
kraj
Zdroj: vlastní zpracování
Rozdíl zaměstnanosti za 1. pololetí roku 2010 a 2011 obyvatel ve věku 15 a více let ve
Zlínském kraji činí 2,8 tisíc a v Moravskoslezském kraji – 0,7 tisíc. Dále míra
zaměstnanosti obyvatel ve věku 20 – 64 let je za 1. pololetí roku 2010 a 2011 rozdílná ve
Zlínském kraji o 1,0 % a v Moravskoslezském kraji o 0,2 %.
Graf č. 1 – Míra registrované nezaměstnanosti ve Zlínském kraji
Zdroj: Český statistický úřad
32
Tabulka č. 3 - Vzdělanostní struktura zaměstnané populace v 1. pololetí 2011
v krajském členění v %
Kraj
Základní
a
Střední škola
Vysoká škola
neukončená
základní
bez
škola
maturity maturitou
s
Zlínský kraj
3,6
43,8
36,8
15,7
Moravskoslezský
4,7
43,0
35,1
17,2
kraj
Zdroj: vlastní zpracování
V Moravskoslezském kraji má základní či neukončené základní vzdělání o 1,1 % více
populace než ve Zlínském kraji. Vzdělání bez maturity je vyšší o 0,8 % a vzdělání
s maturitou o 1,7 % ve Zlínském kraji. Naopak vysokoškolsky vzdělaných obyvatel se
nachází více v Moravskoslezském kraji a to o 1,5 % než ve Zlínském kraji.
Pod pojmem zaměstnaný si můžeme představit všechny pracující ve věku 15 let a více,
kteří během referenčního týdne patří do kategorie placeného zaměstnání nebo jsou
zaměstnaní ve svém podniku. Za zaměstnané považujeme i učně, kteří dostávají za
vykonanou práci danou mzdu, plat či odměnu jako jiné osoby. Stejné je to u studentů,
důchodců, osob v domácnosti a ostatních osob zabývající se hlavně mimoekonomickými
aktivitami, které však v referenčním období byly navíc zaměstnány a jsou tak považovány
za zaměstnané. Naopak za zaměstnané nebereme osoby na rodičovské dovolené. ,,Jejich
postavení má podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) odlišný charakter."39
2.2 Subjekty cestovního ruchu v regionu Beskydy
Ráda bych se v této části zaměřila na subjekty cestovního ruchu, které se v oblasti
Beskydy nacházejí a většina z nich přináší i pracovní příležitosti. CR bude zkoumán podle
oblastí a podle právních forem subjektů v CR. Nejprve si povíme o ubytovacích zařízeních
Situace na trhu práce: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí
2011. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné
z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace>
39
33
ve městě Rožnově pod Radhoštěm (Rožnov p/R). Nabídka je opravdu široká, můžeme si
vybrat z hotelů, penzionů, campů, bungalovů a pro nenáročné i domovů mládeže.
Hotel AGH – Čechova 142, Rožnov p/R – www.hotel-agh.cz - fyzická osoba
Hotel Eroplán – Horní Paseky 451, Rožnov p/R – www.eroplan.cz – právnická osoba - a. s.
Hotel Horal – Horní Paseky 1691, Rožnov p/R – www.horal.cz – fyzická osoba
Beskydský hotel Relax – Lesní 1689, Rožnov p/R – www.hotelrelax.cz – právnická osoba
- a. s.
Hotel Forman – Rekreační 684, Rožnov p/R – www.hotel-forman.cz - fyzická osoba
Penzion Fusková – Horní Paseky 124, Rožnov p/R – www.pobyty.com/penzionfuskovaní fyzická osoba
Penzion Bečva – Meziříčská 1652, Rožnov p/R – www.penzion-becva.cz – fyzická osoba
Penzion Vinium – Dolní Paseky 55, Rožnov p/R – www.penzionvinium.cz – fyzická osoba
Škol. stř. České pošty – nám. Míru 1268, Rožnov p/R – fyzická osoba
Bungalovy Eroplán – Horní Paseky 0310, Rožnov p/R – www.eroplan.cz – právnická
osoba - a. s.
Camping Rožnov – Horní Paseky 940, Rožnov p/R – www.camproznov.cz – právnická
osoba - spol. s r. o.
Camp Sport – Horní Paseky, Rožnov p/R – tj-roznov.infomorava.cz – fyzická osoba
Hotel Stadion – Horní Paseky, Rožnov p/R – tj-roznov.infomorava.cz – fyzická osoba
Domov mládeže při SŠIEŘ – Zemědělská 1077, Rožnov p/R – www.roznovskastredni.cz –
fyzická osoba
Domov mládeže při SZeŠ – Zemědělská 500, Rožnov p/R – www.szesro.cz – fyzická
osoba
Penzion Viktoria – Ostravská 375, Rožnov p/R – www.viktoria-gastro.cz – fyzická osoba
Penzion Garni – Dolní Paseky 677, Rožnov p/R – www.ubytovani-valassko.cz – fyzická
osoba
Hotel Koruna – Palackého 445, Rožnov p/R – www.korunaroznov.cz – fyzická osoba
Penzion El Greco – Hradišťko 285, Rožnov p/R – www.elgreco.cz – fyzická osoba
Penzion Hradisko 431, Rožnov p/R – www.hradisko.cz – fyzická osoba
V příloze 4 na obrázku č. 6 vidíme hotel Eroplán v Rožnově pod Radhoštěm.
Ubytovací zařízení v dalších městech v Beskydech:
Horský hotel Antarik – Valašská Senice – fyzická osoba
34
Horský hotel Čarták – Hutisko Solanec – právnická osoba - s. r. o.
Horský hotel Soláň – Karolinka – fyzická osoba
Hotel Galik – Velké Karlovice – fyzická osoba
Penzion Rališka – Horní Bečva – fyzická osoba
Penzion Sklář – Karolinka – fyzická osoba
Penzion Staré časy – Horní Bečva – fyzická osoba
Penzion u Blinků – Dolní Bečva – fyzická osoba
Penzion u Pohodáře – Velké Karlovice – fyzická osoba
Rekreační středisko Marta – Horní Bečva – fyzická osoba
Spa hotel Lanterna – Velké Karlovice – fyzická osoba
Ubytovna Sportstadion – Dolní Bečva – fyzická osoba
Valašský dvůr – Velké Karlovice - fyzická osoba
Wellness hotel Horal – Velké Karlovice – fyzická osoba
Lázeňský léčebný dům Praha – Luhačovice – fyzická osoba
Dále se podíváme na cestovní kanceláře a cestovní agentury, které se na Valašsku
nacházejí.
,,Cestovní kancelář A21 - Palackého 203, Rožnov pod Radhoštěm - kancelář s tradicí již
14 sezón. Nabízí pobytové zájezdy pro jednotlivce a skupiny do Chorvatska, Dalmácie
včetně individuální autobusové dopravy, zimní zájezdy do Alpských destinací a poznávací
zájezdy po celé Evropě, zájezdovou autobusovou dopravu a pobyty v tuzemsku s programy
v Apartmánech Vila Hedvika v Rožnově pod Radhoštěm"40 – fyzická osoba
Marcel Vašut – 5. května 1555, Rožnov pod Radhoštěm - ubytování pro Vaši rekreaci,
školní výlety, sportovní soustředění, rekondiční pobyt či wellness víkend v Beskydech,
zejména pak v krásném a malebném městě Rožnově pod Radhoštěm a jeho blízkém okolí –
fyzická osoba
Cestovní agentura Safiro – Alena Salawová – Palackého 2192, Rožnov pod Radhoštěm –
fyzická osoba
A21 travel: cestovní a dopravní kancelář [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z
WWW: <http://www.a21.cz/>
40
35
A a B TRAVEL CA – 1. máje 823, Rožnov pod Radhoštěm – fyzická osoba
Jana Arendášová CA – Revoluční 715, Rožnov pod Radhoštěm – fyzická osoba
Markéta Trojáková SMARTOUR – Masarykovo náměstí 133 – Rožnov pod Radhoštěm –
fyzická osoba
JOKRATOUR CK - Pod strání 2834, Rožnov pod Radhoštěm – fyzická osoba
BOB TOUR CA – Poláškova 32, Valašské Meziříčí – fyzická osoba
CA VIA TOURS – Stříbrná 676, Valašské Meziříčí – fyzická osoba
CK Last Minute, s. r. o. – Mostní 98/8, Valašské Meziříčí – právnická osoba, s. r. o.
CK VALAŠKA spol. s r. o. – Mostní 99, Valašské Meziříčí – právnická osob, spol. s r. o.
JOKRATOUR VM CA – Vrbenská 837, Valašské Meziříčí – fyzická osoba
BESKYDTOUR CA – Masarykova 221, Luhačovice – fyzická osoba
Ing. Dáša Bačová – Masarykova 137, Luhačovice – fyzická osoba
PP TRAVEL – Nad Fojstvím 755, Zubří – fyzická osoba
INVIA.CZ a.s. – Námístí 11/9, Vsetín – právnická osoba, a. s.
JOKRATOUR VM CA – Žerotínova 1114, Vsetín – fyzická osoba
VSACAN TOUR s. r. o. – Smetanova 900, Vsetín – právnická osoba, s. r. o.
2.3 Analýza nabídky produktů cestovních kanceláří a cestovních agentur
v regionu Beskydy
CK A21
Tato cestovní kancelář se zaměřuje hlavně na destinaci Chorvatsko. Jsou to tedy pobytové
zájezdy do Chorvatska a zprostředkování dopravy do této země.
Dále nabízí zimní
lyžařské pobyty v Alpských střediscích a poznávací zájezdy s autobusovou dopravou po
celé Evropě. ,,Nabídka CK A21 je určena jednotlivcům i skupinám (lyžařské kurzy, školní
zájezdy, firemní školení).ʺ41
Marcel Vašut
Cestovní agentura se specializuje na zajišťování ubytování v městě Rožnově pod
Radhoštěm. Nabídka škol v přírodě, rekondiční pobyty a romantické wellness víkendy.
A21 travel: cestovní a dopravní kancelář [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z
WWW: <http://www.a21.cz/>
41
36
CA Safiro
Paní Salawová nám dle našich požadavků a přání zajistí pobytovou dovolenou v tuzemsku
i v zahraničí, poznávací zájezdy, odpočinkovou dovolenou, relaxaci, lázně, dovolenou v
exotických zemích, lyžování a také adrenalinovou dovolenou. Prodává letenky do celého
světa. Před odletem do zahraničí, nám prodejci zájezdů předají cenné informace, získané
mnohaletými osobními zkušenostmi s cestováním. Můžeme zhlédnout fotografie, prodejci
nám zapůjčí videokazety z mnoha vyhledávaných destinací a knižního průvodce námi
zvolené destinace. V cestovní agentuře SAFIRO lze využít služeb směnárny, kde si
můžeme vyměnit potřebné valuty pro naši dovolenou a bez manipulačních poplatků. S CK
Safiro cestují úplně všichni.
A a B Travel CA
,,Ubytování v Penzionu Beskyd na Dolní Bečvě. Nabídka ubytování ve dvou až
čtyřlůžkových pokojích s celkovou kapacitou do 20 osob s možností půjčení
společenských her, kol a vybavení pro běžkaře.42
Jana Arendášová CA
CA je zaměřena na pobytové a poznávací zájezdy jak v Evropě tak exotických destinacích.
V malé míře je nabízena Česká republika. Tato cestovní agentura je propojena
s autoškolou. Nabídka školení řidičů. Výcvik žadatelů o řidičské oprávnění skupin AM,
A1, A18, A25, B, C, CE, D. Paní Arendášová je velmi vstřícná a milá a vytvoří nám zájezd
přímo na míru. Je ochotna vytvořit nabídku jak pro rodiny s dětmi, tak páry a seniory.
Markéta Trojáková SMARTOUR
Cestovní agentura se zaměřuje jak na pobytové, tak poznávací zájezdy. Z pobytových
zájezdů si lze vybrat i dovolenou do exotických destinací (např. Indie, Spojené arabské
emiráty či Izrael aj.) z poznávacích zájezdů (např. Rakousko, Německo, Maďarsko aj.).
CA nabízí také velké množství eurovíkendů po Evropě, zajišťuje ubytování jak v České
republice, tak na Slovensku. Možnost rezervace chalup, chat a apartmánů, pro příznivce
pasivního odpočinku jsou v nabídce lázně a wellness. CA Smartour nezapomíná ani na
42
Penzion BESKYD [online]. 2011 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z
WWW: <http://www.penzionbeskyd.cz/>
37
nejmladší členy rodiny a to děti, pro které má připravenou bohatou nabídku táborů a
dětských zájezdů. Dále se CA zabývá lodními plavbami (např. do Karibiku, na Floridu, po
Středozemním moři apod.), pro klienty milující aktivní dovolenou je velký výběr z různých
aktivit, které Smartour nabízí a to jak výlety do hor, tak cyklozájezdy, turistiku, lyžování a
expedice. Pokud hledáme cestovní agenturu, která se nezaměřuje jen na zájezdy, tak je to
právě Smartour. Prodejci zájezdů nám prodají i pouhé letenky, mezinárodní jízdenky,
vstupenky do divadel, na koncerty, muzeí, balety, na plesy apod. Cestovní agentura se
zaměřuje na všechny věkové skupiny, ale její prioritou jsou hlavně děti a senioři od 55 let.
Zajímavostí je, že spolupracuje s německými cestovními kancelářemi a proto je výběr
destinací tak rozsáhlý. Odlety lze využít jak z České republiky, tak Německa.
Jokratour CK
Cestovní kancelář Jokratour nabízí jak pobytové, tak poznávací zájezdy. Z pobytových
zájezdů je specialistou hlavně na Chorvatsko, Itálii, Řecko a Španělsko. Můžeme si však
vybrat i z exotických zájezdů do velmi oblíbených destinací (např. Karibik, Hawai). Tyto
zájezdy nabízí Jokratour od jiných CK. Pokud hledáme jiný typ odpočinku, či nemáme čas
více jak jeden den, můžeme navštívit termální lázně nebo jet na jednodenní výlet. CK
Jokratour prodává i vstupenky na muzikály a kulturní akce. Zájezdy, které cestovní
kancelář nabízí, jsou vhodné pro kolektivy všech věkových skupin. Ale nejvíce s ním
cestují senioři. Ceny jsou pro ně maximálně dostupné.
BOB TOUR CA
U cestovní agentury si vybereme z mnoha pobytových i poznávacích zájezdů do většiny
zemí světa od více než 100 renomovaných cestovních kanceláří. ,,V regionu Beskydy
zastupuje tyto cestovní kanceláře: Canaria Travel, Eso Travel, Firo Tour, Fischer, CK
Azzuro, CK Ross, CK Vítkovice Tours, Kovotur Plus, Zlín Tour, Bonton, CK Alexandria,
a mnoho dalších.ʺ43 Dále CA propaguje letenky, termální koupaliště nebo ubytování
v karavanech a stanech. Dovolené jsou vhodné spíše pro střední věkovou skupinu, pro páry
a seniory.
BOB tour: cestovní agentura [online]. 2007 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW:
<http://bobtour.cz/>
43
38
CA VIA TOURS
Je smluvním partnerem hlavně CK Marine Tour a dalších méně známých CK. Zaměřuje se
na oblíbenou destinaci Turecko, ale také na výlety po památkách v regionu Slovácko,
kulturní a sportovní akce. Vhodné pro seniory.
CK Last minute s. r. o.
Jak už z názvu CK vyplývá, cestovní kancelář prodává zájezdy za výhodné ceny a pro stálé
klienty má připraveny velké slevy. Jde hlavně o pobytové a poznávací zájezdy v zahraničí,
které jsou vhodné pro všechny věkové skupiny. Spolupracuje s CK Valaška, která sousedí
s touto cestovní kanceláří.
CK Valaška spol. s r. o.
Nabízí pobyty u moře. Specializace na destinace Chorvatsko a Itálii, poznávací
a skupinové
zájezdy
po
celé
Evropě,
dovolená
po
České
republice
a
Slovensku. Relaxační pobyty, wellness zájezdy, termální koupaliště, aquaparky, aerobik,
lyžování. CK zajistí zájezdy podle přání – na míru. Prodej vstupenek a jízdenek. Vhodné
pro všechny věkové skupiny.
JOKRATOUR VM CA
Provizní prodejce CK Vsacan Tour, CK Erbia, CK Jokratour a dalších CK. Prodává
poznávací, pobytové zájezdy, výlety do termálních lázní a jednodenní výlety. Nabídka je
podobná CK JOKRATOUR. Vhodné pro všechny věkové skupiny.
BESKYDTOUR CA
Cestovní agentura Beskydtour.cz nabízí ubytování nejen v Beskydech, ale i v jiných
lokalitách České republiky a Slovenska. Ubytování v těchto ubytovacích kategoriích chaty, chalupy, hotely, penziony, campy a apartmány. Vhodné spíš pro střední věkovou
skupinu a seniory.
Ing. Dáša Bačová - CA
Prodej tuzemských a zahraničních zájezdů a pobytů. Směnárna v CA bez poplatku,
zahraniční autobusové jízdenky. Pro všechny věkové kategorie.
39
PP TRAVEL
Tato cestovní agentura je smluvním partnerem např. CK ČEDOK, CK Kovotour Plus aj.
Zaměřuje se jak na pobytové, tak poznávací zájezdy v České a Slovenské republice, tak
v zahraničí. S PP Travel cestují úplně všichni.
INVIA.CZ a.s.
,,Invia je největší online prodejce zájezdů. Nabízí zájezdy a dovolené od 342 cestovních
kanceláří. CA spolupracuje s CK Eximtours, CK Fischer, CK Čedok, CK Canaria Travel
aj.ʺ44 Nezáleží kolik nám je let, všem tato cestovní agentura vyhoví. Splní všechny naše
požadavky na dovolenou našich snů. Můžeme si vybrat z pobytových i poznávacích
zájezdů po tuzemsku i do zahraničí. Velice výhodné je využít slev Last Minute nebo First
Minute, které Invia svým klientům nabízí. Hodně oblíbené jsou skupinové zájezdy. Dále si
můžeme zakoupit jen pouhé letenky, vstupenky nebo víza do různých destinací.
JOKRATOUR VM CA
Provizní prodejce CK Vsacan Tour, CK Erbia, CK Jokratour a dalších CK. Prodává
poznávací, pobytové zájezdy, výlety do termálních lázní a jednodenní výlety. Nabídka je
podobná CK JOKRATOUR. Vhodné pro všechny věkové skupiny.
VSACAN TOUR s. r. o.
,,Cestovní kancelář je specialistou na poznávací zájezdy s tradicí již 20 let. Pořádá
autobusové zájezdy do Francie, Španělska, Turecka, Irska, Itálie, Portugalska, Ruska,
Řecka, Skandinávie a další. Letecké zájezdy do USA, Kanady, Jordánska, na Madeiru,
Nový Zéland.ʺ45 Dále CK může nabídnout pobytově – poznávací zájezdy do Albánie, na
Korsiku, do Španělska a jiných zajímavých destinací. Klienti milující aktivní dovolenou,
44
Invia.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW:
<?http://www.firmy.cz/detail/207444-invia-cz-praha-nove-mesto.html?source=fhint>
Sdovolena.cz: Vsacan Tour s.r.o. [online]. 2010 - 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z
45
WWW: <http://www.sdovolena.cz/firma/vsacan-tourvsetin/3809?&page=2&perPage=10>
40
mohou vyzkoušet své síly na vrcholkách hor na Černé hoře, v Bulharsku či Itálii. Ostatní si
mohou vybrat z lyžařských nebo lodních zájezdů. Zájezdy jsou vhodné spíše pro střední
věkovou skupinu a důchodce.
2.3.1 Profesní organizace cestovního ruchu – organizace cestovního ruchu, agentury
cestovního ruchu
V této kapitole se podíváme na další subjekty cestovního ruchu, které vytvářejí možnosti
pro zaměstnávání a těmi jsou profesní organizace cestovního ruchu. Spadají do nich
organizace a agentury cestovního ruchu.
KLACR, o.s. Klastr cestovního ruchu
Cílem tohoto občanského sdružení je vytvořit konkurenceschopný turistický region,
koordinovat aktivity v cestovním ruchu, komunikovat s veřejným sektorem, spolupracovat
se subjekty v cestovním ruchu a podpořit inovace.
Dílčími cíli jsou:
- ,,marketing značek v regionu
- jednotná internetová propagace navenek regionu
- vybudování regionálního statistického a rezervačního systému CR
- vzdělávání a zvyšování kvalifikace v CR, komunikace subjektů CR s VŠ
- certifikační systém a zpětná vazba ze strany zákazníků
- dopravní dostupnost regionu zaměřena na incoming
- vyhledávání a získávání veřejných finančních podpor a sponzorských darů k financování
činností uvedených výšeʺ46
Beskydy - Valašsko, regionální agentura cestovního ruchu
Toto zájmové sdružení právnických osob sídlí v Novém Jičíně, agentura byla vytvořena
jako společnost destinačního managementu turistické oblasti Beskydy - Valašsko, v této
době se skládá ze všech velkých měst v turistické oblasti (společníci Nový Jičín,
Kopřivnice, Frenštát pod Radhoštěm, Štramberk) a některých obcí s přesahem do
Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z
WWW: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_
_TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf
46
41
Zlínského kraje (společníci Valašské Meziříčí, Horní Bečva, TJ Rožnov) a dalších. ,,V
rámci územního pokrytí se jedná o západní polovinu Moravskoslezských Beskyd, kde
agentura Beskydy - Valašsko zajišťuje marketing a propagaci formou tištěných materiálů,
internetové prezentace a v rámci veletrhů a akcí.ʺ47 Dále koordinuje činnosti Informačních
center svých společníků, spolupracuje na propagaci partnerských obcí a pořádá odborné
akce na téma cestovní ruch (například vzdělávací cesta pro pracovníky informačních
center, konference CR Beskydy apod.). ,,Díky tomu, že členy jsou partneři ze Zlínského
kraje, spolupracuje agentura v rámci přeshraničních aktivit. Zástupce je členem poradního
sboru CR.ʺ48
Euroregion Beskydy, Sdružení region Beskydy, Beskydské informační centrum
Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Beskydy-Valašsko.
Sídlí ve Frýdku-Místku a Frýdlantu nad Ostravicí. Jedná se o tři subjekty, které v rámci
úzkého personálního propojení vytvářejí realizaci aktivit na podporu cestovního ruchu v
oblasti Centrálních Beskyd. Subjekty usilují o společnou propagaci formou tištěných
materiálů, webových stránek a prezentací na veletrzích a odborných akcích na téma
cestovní ruch. Propagace v rámci Euroregionu Beskydy má přeshraniční dopad na
beskydské regiony v Polsku a na Slovensku. ,,Kromě propagace se aktivity také odehrávají
např. v oblasti značení turistických tras přímo v terénu a podpory kulturního života ve
Frýdku-Místku. V období 2007 - 2013 je Sdružení Region Beskydy administrátorem
Fondu mikroprojektů OP Přeshraniční spolupráce. Zástupce je členem poradního sboru
CR.ʺ49
Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z
WWW: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_
_TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf
47
Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z
WWW: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_
_TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf
48
Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z
WWW: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_
_TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf
49
42
Beskydhost
Toto sdružení s 19 členy sídlí v Ostravici. Koordinuje aktivity podnikatelů v cestovním
ruchu v oblasti Beskyd (konkrétně Ostravice, Frýdlantu nad Ostravicí, Malenovic atd.).
Společným zájmem je podporovat rozvoj cestovního ruchu v regionu Beskydy a společná
propagace. Zástupce je členem poradního sboru CR.
Valašské království s. r. o.
Valašské království sídlí ve Frenštátě pod Radhoštěm. První aktivity začaly vznikat v roce
1997 jako projekt na propagaci a rozvoj regionu Beskyd a Valašska. Kromě provozu
informačních center se Valašské království podílí ještě na propagaci regionu, tvorbě
produktových balíčků – tzv. Balíčků zážitků. V rámci projektu funguje cestovní kancelář
nebo distribuce regionálních propagačních předmětů. ,,Valašské království je výjimečné v
tom, že se jedná o první příklad teritoriálního marketingu v České republice. Zástupce je
členem poradního sboru.ʺ50
Obrázek č. 7 – Znak Valašského království
Zdroj: Valašské království
Markrabství Lašské
Jde se o projekt teritoriálního marketingu. Sídlo má v Čeladné. V rámci tohoto projektu
jsou realizovány různé akce, vydávány propagační materiály. V současné době je doplněna
nabídka pro návštěvníky dané oblasti.
Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z:
http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_
_TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf
50
43
Lašská brána Beskyd
Sídlí v Kopřivnici. Lašská brána Beskyd je také projektem teritoriálního marketingu, který
má za úkol propagovat oblast Lašska. Patří zde Kopřivnice, Štramberk, Příbor a Hukvaldy.
Aktivita se zabývá hlavně marketingem, propagací služeb, atraktivit a akcí v této oblasti.
V příloze 5 na obrázku č. 8 se podíváme na logo organizace cestovního ruchu Lašské brány
Beskyd.
Relax v podhůří Beskyd
Sídlí ve Štramberku. Jedná se o aktivitu podnikatele Pavla Šmíry (Šmíra print s.r.o.), která
zajišťuje propagaci atraktivit v oblasti podhůří Beskyd různými formami (internet, tištěné
materiály, veletrhy). Současně se investuje do infrastruktury cestovního ruchu ve
Štramberku, Kozlovicích, Frýdlantě nad Ostravicí, ubytovacích a stravovacích zařízení,
muzea, skanzenu, informačního centra apod. Kromě toho se podílí na realizaci projektů
několika obcí v Pobeskydí, a tím také podporuje cestovní ruch. V příloze 6 na obrázku č. 9
poukazuji na turistickou vizitku organizace cestovního ruchu Relaxu v podhůří Beskyd ve
Štramberku.
Profesní organizace cestovního ruchu – cestovní kanceláře a cestovní agentury
působící v turistické oblasti (TO) Beskydy
,,Z incomingových cestovních kanceláří a agentur působí v turistické oblasti zejména
CK Juhász, CK Valašské Království a CK Prosper Golf Travelʺ51. Existuje i mnoho
dalších, které sice nesídlí v rámci turistické oblasti Beskydy – Valašsko, popřípadě se
jedná o on-line CK, ale tuto oblast v rámci svých služeb nabízí pravidelně. Jako
incomingový touroperátor působí v turistické oblasti Beskydy – Valašsko i zdravotní
pojišťovny a to především ve vztahu k lázeňskému cestovnímu ruchu (např. Beskydské
rehabilitační centrum v Čeladné a hotel Odra na Ostravici).
Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z:
http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_
_TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf
51
44
Místní akční skupiny
,,V rámci turistické oblasti Beskydy působí Místní akční skupina Pobeskydí, která patří
k nejaktivnějším v rámci celé ČR. Do cestovního ruchu se zapojuje jak poradenstvím při
přípravě projektů, tak i administrováním Programu rozvoje venkova v území.ʺ52
Návštěvníci přijíždějí do turistické oblasti Beskydy - Valašsko nejčastěji kvůli
sportovnímu vyžití (turistice, cykloturistice, lyžování, golfu), celkové relaxaci (koupání,
odpočinku, zábavě) nebo z důvodu poznání regionu (kultuře, folklóru a historie). Tyto
důvody se odlišují podle konkrétních návštěv oblastí turistů, podle ročních období, ale i
podle věku návštěvníků. Každý turista má jiné požadavky a představy o svém volném čase.
Velmi důležité pro přitáhnutí návštěvníků je neustálé vytváření inovací a nabídka nových
expozic a akcí.
2.3.2 Společné znaky sociálního marketingu
Pro účel mé diplomové práce jsem vybrala 3 společné znaky sociálního marketingu,
kterými disponují cestovní kanceláře a cestovní agentury. Prvním znakem bylo analyzovat,
jaká cílová skupina má zájem o služby. Z mé analýzy jsem se dozvěděla, že s beskydskými
CK a CA cestují všechny věkové skupiny, avšak nejvíce střední věková skupina a senioři.
Nejméně rodiny s dětmi. Jako druhý znak jsem zkoumala na jaký typ zájezdů se CK a CA
zaměřují. Cestovní agentury nabízejí více zájezdy do zahraničí a hlavně exotických zemí.
Cestovní kanceláře spíše poznávací a pobytové zájezdy po Evropě a výlety a ubytování po
Beskydech. Jako třetí znak jsem zjišťovala, zda CK a CA nabízejí něco vyjímečného, co
jiné CK tolik nenabízejí. Jako první se podíváme na aktivní sportovce, kteří si mohou
zakoupit lyžařské zájezdy, výlety do hor nebo navštívit památky v různých koutech
Beskyd a prohlédnout si tak veškeré krásy tohoto regionu. Pro pasivní klienty je možnost
návštěvy wellness, relaxační a rekondiční pobyty. Velice zajímavá je nabídka CA
Smartour paní Markéty Trojákové, která nabízí lodní výlety, ale úplně nejzajímavější jsou
různé expedice, které jen tak nějaká CK nebo CA nenabízí. A nezapomíná se ani na
dobrodruhy, kteří rádi poznávají neprozkoumaná místa. CA paní Arendášové mě zase
Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z:
http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_
_TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf
52
45
nadchla tím, že se zaměřuje i na klienty jako jsou budoucí či stávající řidiči. Provozuje ve
své cestovní agentuře autoškolu.
Celkově v cestovním ruchu je stěžejním faktorem doprovodná infrastruktura a služby,
které rozšiřují možnosti volnočasových aktivit a přispívají také k delší době pobytu v
destinaci. V regionu Beskydy, kterým se zabýváme, jsou situovány areály pro letní i zimní
turistiku. Chybí zde, ale bohužel vhodná turistická infrastruktura, doprovodné služby
prodlužující sezónnost v regionu a služby, které se zaměřují na cílovou skupinu rodiny
s dětmi. Pokud ji nedělíme pouze na věkovou skupinu, můžeme zde zařadit i lidi se
zdravotním postižením. Není pro ni v regionu dostatečně vytvořená nabídka služeb.
Abychom zvýšili atraktivitu, je důležité se napojit na kvalitní a husté sítě doprovodné
infrastruktury (hippostezky, posezení, přístřešky) a provázat je s doplňkovými službami
jako skibusy, cyklobusy, půjčovny kol, lyží, lyžařské školy apod. Je potřeba, aby
fungovalo v tomto regionu více hotelů, které se věnují skupině rodiny s dětmi. Pro děti by
byly připravovány animační programy se zkušenými animátory a pro rodiče pivní lázně,
kurzy zumby aj. Společně by mohla rodina zkusit let balónem nebo jízdu na vozítku
Segway. CK by se tak mohly, ve větší míře zaměřovat na tuto cílovou skupinu a vytvářet
bohatší nabídku služeb.
Pro osoby se zdravotním postižením bych vytvořila bezbariérové vstupy do hotelů,
restaurací, významných památek cestovního ruchu apod. Tito lidé mají také právo žít jako
ostatní – vést soběstačný život, možnost svobodně se pohybovat, využívat svůj volný čas
ke sportovním a kulturním aktivitám. Neměli by být tyto skupiny nijak omezovány
obyvateli regionu, měly by se zohlednit jejich specifické potřeby a zabránit jejich
sociálnímu vyloučení. Cestovnímu ruchu se zaměřením na osoby se zdravotním postižením
se odborně říká sociální cestovní ruch a v mé diplomové práci tedy tento název budu dále
používat. Aby byl region atraktivnější, i pro tuto formu cestovního ruchu je důležité
rozvinout dané aktivity. Z pohledu sociálního bych doporučila vytvořit více organizací
poskytující sociální a wellness služby pro zdravotně postižené. V portfoliu služeb by byly
zahrnuty jak různé rehabilitace, psychoterapie, tak rekondiční pobyty a dětská rekreace.
Z pohledu cestovního ruchu je nutná podpora aktivit a projektů zpřístupňující objekty,
turistické infrastruktury a turistické cíle – to znamená svoboda pohybu bez bariér. Města,
obce i turistické památky musí být přizpůsobeny sluchově, zrakově a pohybově
postiženým turistům. Prohlídky měst s profesionálními průvodci a osobními asistenty,
připravující výklad ve znakové řeči, by určitě tito lidé ocenili. Pro zkvalitnění těchto služeb
a odstranění bariér je podmínkou také zvýšení kompetencí a vzdělávací aktivity personálu
46
pracujícím s těmito osobami. Dále je dobré zlepšit informovanost a orientaci v nabídce
daných služeb a možnostech turismu – katalogy, letáky, turistický průvodce, systémy
klasifikace bezbariérových zařízení a další. Následné naplnění těchto cílů a vytvoření
aktivit by mělo v budoucnosti v regionu Beskydy zajistit provázání sociálních služeb
v cestovním ruchu, které budou určeny všem turistům bez ohledu na jejich handicap.
Chtěla bych také reagovat na malou nabídku služeb pro cílovou skupinu s domácími
mazlíčky. Někteří návštěvníci si nedovedou svou dovolenou bez nich představit. Ostatní je
nemají kam po dobu své dovolené odložit. Proto je vhodné, aby hotely, penziony a celkově
více subjekty cestovního ruchu umožňovaly vstup do těchto prostor bez omezení s těmito
zvířaty. A jen za symbolický poplatek. V subjektech cestovního ruchu bychom měli
nacházet misky na vodu pro psy a místo, kde bychom mohli naše domácí zvířata na chvíli
přivázat a nesmíme zapomenout na odpadkový koš, abyste po sobě nezanechali nepořádek.
Hotelové pokoje by měly obsahovat také misky na vodu pro psy i kočky, pelíšky a nějaké
hračky. Je-li to možné, bylo by dobré oddělit venkovní prostor jen pro tyto mazlíčky.
Pokud se hotely rozhodnou, že se budou věnovat i požadavkům této specifické cílové
skupiny, mohou i cestovní kanceláře a cestovní agentury zvýšit svou nabídku produktů a
služeb. Věřím, že o ně bude velký zájem.
Další specifickou cílovou skupinou, pro kterou je také nízká nabídka služeb
beskydských cestovních kanceláří a cestovních agentur, jsou klienti z arabských zemí.
Musíme si uvědomit, že v České republice nežijí pouze Češi, ale také lidé různých
odlišných kultur, kteří své tradice nehodlají změnit a požadují proto i zvláštní druh
dovolené. Samozřejmě, aby CK a CA mohly propagovat a prodávat takovou formu
cestovního ruchu, je zase nutné, aby i hotely a restaurace změnily svůj přístup a více se
zaměřily na požadavky těchto kultur. Mým názorem je, že by subjekty cestovního ruchu
měly nabízet pro arabské klienty halal jídlo. Pojem halal se využívá nejvíce pro potraviny,
které mohou muslimové jíst. Ty musí být správně upraveny, zvíře musí být podřezáno a
zbaveno krve, ne zastřeleno. Halal neobsahuje vepřové maso (prase domácí) a z divočiny
(prase divoké), dále hmyz, žáby apod. Konzumace všech alkoholických nápojů je v Islámu
přísně zakázána. Jako něco navíc, tzv. plus, které by zvedlo zájem o hotel, jsou modlící
koberce na pokojích, na kterých se muslimové modlí 5 krát denně a toalety s připevněnou
sprchou. Pokud se hotely a restaurace pokusí o takovéto zlepšení, v cestovních kancelářích
a agenturách stoupne poptávka a je možnost zaměstnat i další prodejce zájezdů jen se
specializací na tyto cílové skupiny. Je nutná však určitá praxe, vzdělání prodejců a
orientování se na cílového zákazníka dle jeho kultury tak, aby splnily jeho očekávání. Také
47
bych tímto chtěla říct, že dochází k průniku cestovních kanceláří a cestovních agentur
s cílovými skupinami. Každý z těchto subjektů je na některé z nich přímo zaměřen. O této
problematice si můžeme přečíst již v kapitole 2.3.
Graf č. 2 – Cizinci ve Zlínském kraji v letech 2009 – 2011
Zdroj: Český statistický úřad
2.4 Definice cílových skupin
V této části navazuji na kapitolu, která obsahuje společné znaky sociálního marketingu a
popis cílových skupin regionu Beskydy. Sociální marketing pro účely mé diplomové práce
zužujeme na vytváření nových pracovních míst a tím snižování nezaměstnanosti. Nyní
bychom tyto cílové skupiny více rozčlenili. Nejvíce má region připraven zájezdy,
ubytovací služby a ostatní služby pro střední vrstvu, seniory, dále pro pracující na
služebních cestách (velice zaměřen na tuto klientelu je hotel Eroplán), poté pro nenáročnou
klientelu, sportovní soustředění a také bohaté a majetné, na posledním místě pro děti na
táborech a rodiny s dětmi a lidi se zdravotním postižením. U této skupiny, jak jsme se dříve
dozvěděli, je nabídka nejmenší. Mezi specifické cílové skupiny, na které se CK A CA
minimálně zaměřují, patří turisté s domácími zvířaty a turisté jiných kultur, hlavně
arabové.
Tyto jmenované skupiny můžeme zúžit pouze na aktivní turisty, pasivní turisty či
pořadatele incentivních akcí (kongres, školení atd.). Největšími důvody návštěvy Beskyd
v letním období jsou poznání (32 %), relaxace (16%) a turistika a sport (15 %). V zimním
48
období je to turistika a sport (20 %), relaxace (19%), a poznání (18 %).
Nejnavštěvovanějšími místy jsou Pustevny, Radhošť, Valašské muzeum v přírodě
v Rožnově pod Radhoštěm, Štramberk a Lysá hora. Velmi důležitým faktorem je také
spokojenost návštěvníků se službami v regionu. ,,Spokojenost je zachycena v Monitoringu
návštěvníků v turistických regionech České republiky."53 V porovnání s ostatními
turistickými regiony jsou letní návštěvníci turistického regionu se službami a vybaveností
spokojeni podprůměrně. Pozitivně jsou zde hodnoceny tyto parametry: přátelskost místních
lidí, péče o čistotu a pořádek, místní orientační značení a péče o památky a turistické
atraktivity. Negativní ohlasy jsou na dopravní infrastrukturu a životní prostředí.
Velice mě překvapilo, že si návštěvníci myslí, že je zde špatné životní prostředí. Osobně
si myslím, že životní prostředí v Beskydech je velice čisté, avšak nemohu brát názory
návštěvníků, kteří na to mají jiný pohled. Pokud se podíváme na zimní návštěvníky, tak
spokojenost se službami a vybaveností tohoto regionu v porovnání s ostatními turistickými
regiony je průměrná. Velmi pozitivně hodnotí přátelskou povahu místních obyvatel,
nabídku stravovacích kapacit, místní orientační značení a veřejné stravování. Negativně
hodnotili jako letní návštěvníci dopravní infrastrukturu, dostupnost regionu hromadnou
dopravou, péči o životni prostředí a nabídku drobného prodeje. Celkově jsou návštěvníci
spokojeni se službami pro lyžaře, nákupními možnosti, vybavením regionu pro sportovní
aktivity a příležitostmi pro zábavu a společenské vyžití. Jako další bod jsem zjišťovala,
z jakých zdrojů jsou návštěvníci informováni o regionu Beskydy. Nejvíce lidí cestuje do
tohoto regionu na základě reklamy na internetu nebo je upoutá venkovní reklama, většina
také dá na doporučení rodiny či přátel.
Dne 1. 7. 2009 uskutečnil region Beskydy pomocí partnerů a financí Evropské unie
projekt Beskydská magistrála. Trval do 31. 3. 2011 a byl zaměřen na tyto cílové skupiny:
tuzemské návštěvníky, zahraniční návštěvníky, současné a potencionální podnikatele
v cestovním ruchu, místní obyvatelé a místní obce. Hlavním cílem projektu Beskydská
magistrála bylo zvýšení atraktivity Beskyd pro aktivní i pasivní trávení volného času,
zlepšení infrastruktury rekreačních sportů (běžecké trasy, cyklotrasy) a darovat
návštěvníkům co největší komfort v jakémkoliv ročním období. Důležitou aktivitou bylo
Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z:
http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_
_TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf
53
49
propagovat běžecké lyžování a cyklistiku pro všechny věkové skupiny a zvýšit tak
návštěvnost tohoto regionu. Dále bylo vystavěno na trasách více odpočinkových míst,
informační tabule, stojany na lyže a kola, zastřešená odpočívadla, elektronické informační
panely a další. Dílčími aktivitami bylo vytvoření orientačně-informačních systémů (systém
GPS, webové kamery, www stránky s aktuálními informacemi, informace o aktuálním
počasí, informace horské služby, informace o ubytovacích a stravovacích službách,
parkování apod. Partnery projektu byli Běžecký areál Pustevny, o. s., Klub českých turistů
– Moravskoslezská oblast, SKI Vítkovice-Bílá, o. s., Skialpin Pustevny, s. r. o. atd.
Dalším projekt byl s názvem Frýdkem-Místkem na kole. Tento projekt fungoval od
června 2009 do května 2010. Město Frýdek–Místek má vhodně vybudované cyklotrasy pro
aktivní cyklisty, ale i pasivní turisty ve formě odpočinkových míst jak pro seniory, tak pro
rodiny s dětmi. Hlavním důvodem vzniku projektu bylo rozšíření nabídky cykloturistiky
v tomto městě a její propagace na české i polské straně Beskyd. Polské straně je toto místo
velice blízké. V rámci projektu byly vybudovány čtyři okruhy cyklotras se zastávkami u
atraktivních míst. Každý z nich má své jméno a barvu. Mezi okruhy lze zařadit město
Frýdek-Místek a okolí ( Chlebovice, Palkovice, Skalice, Lískovec, Panské Nové Dvory,
Staré město, Dobrá). Pro snadnou orientaci jsou na každém okruhu postaveny informační
tabule v českém, polském a anglickém jazyce. Pokud turistu zajímá více informací o
cyklotrasách, je možnost navštívit infocentra na české i polské straně, každý z nich také
obdrží zdarma vydaný propagační materiál Zajímavosti Frýdku-Místku a okolí. Na základě
tohoto projektu byl uskutečněn tzv. FAMTRIP za účelem propagace a prezentace této
aktivity v Polsku. Jelikož se rozšířila nabídka služeb, otevřela se i nová Turistická
informační centra a vznikla nová pracovní místa. Jak na pozici prodejce služeb, tak
anglicky a polsky mluvících průvodců.
V období května až září 2010 se pořádal Beskydským informačním centrem projekt
Beskydské Veseléto. Byl zaměřen na letní akce pro všechny cílové a věkové skupiny ve
městě Frýdku-Místku. Tato akce se konala už pátý rok. Počet návštěvníků se vždy
pohyboval kolem dvou až čtyř tisíc. Do tohoto projektu byla vložena i další akce a tou byly
Beskydské rekordy. Dospělí poznávali tradice, lidovou zábavu a hudební vystoupení
zdejších lidí, pro děti byl připraven bohatý program ve formě pohádek, divadelních
představení a soutěží. Pro všechny bylo zajištěno po celý den občerstvení. Cílem této akce
bylo převýšení rekordu slovenského města Turzovka, které už má zápis ve Slovenské knize
a usilovat o zapsání do České knihy rekordů a poté do Guinnessovy knihy rekordů. Soutěž
50
je uskutečněna s maximálním počtem návštěvníků města a jde o štafetové skládání maxi
puzzle.
Další projekt, který trvá až do října 2013, je s názvem Poznávejte Beskydy na obou
stranách. Partnerem tohoto projektu je Bielsko-Bialski Osródek Sportu a Rekreacji
v Polsku. Cílem projektu je přilákat tuzemské i zahraniční návštěvníky na českou i polskou
stranu Euroregionu Beskydy. Zaměřen je také na obyvatele těchto Euroregionů, veřejnost,
ale cílovou skupinou jsou hlavně rodiny s dětmi. Projekt chce zaujmout krásami,
atraktivitami a zvláštními místy tohoto regionu. Dalším cílem je také zvýšení
ekonomického rozvoje, použití potenciálu regionu, prohloubení významu cestovního
ruchu, ukázat mladým lidem, jak mohou trávit svůj volný čas v přírodě a spolupráce
soukromého a veřejného sektoru atd.
Region Beskydy vytváří stále nové projekty, kterými chce pozitivně podpořit tento
region. Můžeme zde zařadit i Kulinářské dědictví. Zpracovatelem je Beskydské informační
centrum ve Frýdku-Místku. Jde o akci, kdy česká a polská strana regionu předvádí své
recepty. Své díla ukazují hlavně vesnické hospodyňky a předávají si vzájemně informace a
recepty. Cílem je navázání vztahů mezi Čechy a Poláky, obohacení o nové recepty
tradičních jídel druhého regionu a ponechání těchto zkušeností budoucím generacím. Jako
zábavný program probíhá ukázka tanečních souborů z České republiky i Polska.
K dalším projektům patří také Projekt Lysá hora královna Moravskoslezských Beskyd,
který trval od června 2009 do června 2010 nebo Porovnání turistického pohybu v BielskuBiałé a ve Frýdku-Místku, hlášení z marketingového výzkumu a další.
2.4.1 Zaměření na cílové skupiny
Cílové skupiny Beskyd rozdělíme do dvou skupin, a to na potenciální (to je taková
skupina,
na
kterou
se
chceme
v budoucnu
zaměřit)
a
současnou
skupinu.
Z pohledu potenciální skupiny z geografického hlediska by se region měl zaměřit na turisty
z větších měst - z Prahy, Brna, Ostravy, Pardubic, Ústí nad Labem apod. Co se týče
segmentačního hlediska, měly by to být rodiny s dětmi a kolektivy. Myslím si, že
z pohledu demografického hlediska by se měl region zabývat turisty zajímající se o
hippoturistiku, sportovní létání, účastníky, kteří zde vyhledávají events (různé akce a
události) či chtějí prožít vyjímečný zážitek a také o účastníky, kteří milují sportovněadrenalinové zážitky.
51
Ze současné skupiny to jsou podle mého názoru ze zahraničních turistů Němci, Poláci a
Slováci. Z českých turistů to jsou hlavně obyvatelé Karviné, Ostravy, Opavy a FrýdkuMístku.
Avšak abychom mohli splnit požadavky a přání návštěvníků, je nutné vědět z jakého
města či destinace k nám přijíždějí, jak dlouho zde plánují zůstat, za jakým účelem přijeli,
jaké jsou jejich finanční možnosti a kolik financí jsou ochotni utratit, co jim zde chybí, co
ovlivňuje jejich nákupní rozhodování a pomocí jakých zdrojů si vyhledávají informace.
U současných cílových skupin si Turistické informační centrum v Rožnově pod
Radhoštěm dělá statistiky o turistech a dříve také dávalo dotazníky o spokojenosti pobytu
v regionu. Tak aspoň město vědělo, v jakých oblastech mají své silné stránky a kde naopak
své slabé stránky posílit, na jaké nové příležitosti mohou své současné i potenciální turisty
nalákat a vyvarovat se určitým negativním vlivům. Informační centrum nabízí však cenné
informace a služby i občanům města Rožnova. Informuje o památkách, akcích a o
ubytovacích službách ve městě, zjišťuje vlakové a autobusové spoje, prodává mapy,
vizitky, pohledy. Můžeme si zde koupit vstupenky do rožnovského T-klubu na různé akce.
Zdarma také dostaneme průvodce Valašskem ve formě knihy a různé letáčky dle našeho
přání. Prodejci jsou velmi ochotní a rádi nám poradí kam zajít, co navštívit a také kde
získat ještě více detailnějších informací o regionu.
2.5 Pracovní příležitosti v subjektech cestovního ruchu
Nyní se budeme informovat o pracovních příležitostech v subjektech cestovního ruchu
v regionu Beskydy. Abychom vůbec tyto subjekty cestovního ruchu mohli provozovat, je
potřeba mít vystudovanou střední nebo vysokou školu v oboru a také nezbytnou praxi.
Středních škol se zde nachází kolem šestnácti. Záleží na zájmu studentů, kolik škol bude
otevřeno. Vyšší odborné školy jsou čtyři a vysoké školy tři. Studované obory jsou v oblasti
managementu a turismu, hotelnictví a gastronomie. Bohužel velkým problémem je, že
absolventi těchto škol mají pouze teoretické znalosti, ale praktických znalostí mají málo.
Profesoři je neučí pracovat např. ani s rezervačními systémy, které jsou důležité pro práci
v cestovních kancelářích a na recepcích. Z mé vlastní zkušenosti vím, že absolventi
Soukromé střední školy v Rožnově pod Radhoštěm tyto znalosti nemají, přestože se zde
vyučují předměty s prací na počítači. Avšak i tito studenti našli uplatnění v tomto městě
v cestovních kancelářích a hotelích.
52
I když nezaměstnanost výrazně stoupla, i v tomto období krize se zde pro ně vytvořila
nová pracovní místa v cestovním ruchu. Otevřely se nové cestovní agentury a
gastronomická zařízení s rychlým občerstvením. Hotely a restaurace začaly nahrazovat
stálé zaměstnance spíše absolventy. Ostatní o svá pracovní místa ve větší míře přicházejí a
musí se uplatnit ve větších městech, jsou na úřadu práce nebo odlétají do zahraničí za
lepšími pracovními podmínkami. Nejvíce obyvatel jezdí za prací do Itálie. Mohu ale říci,
že situace na trhu práce se začala trochu zlepšovat, i když je stále výrazná krize. V roce
2010 dosáhla nezaměstnanost úplného vrcholu.
Graf č. 3 – Míra registrované nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo
k 31. 12. 2011 podle krajů
Zdroj: Český statistický úřad
V letech 2004 – 2005 byl na tom Moravskoslezský kraj o mnoho hůře. Co se týká
zaměstnanosti jako celku a v oblasti cestovního ruchu, jsou na tom nejhůře lidé se
zdravotním postižením. Nalézt vhodné zaměstnání je pro ně velká potíž.
Od roku 2004 až 2008 byl tedy vytvořen projekt Beskydy pro všechny. ,,Projekt byl
realizován v rámci evropské iniciativy Equal. Hlavním projektovým cílem byl rozvoj
sociální ekonomiky a podpora zakládání sociálních podniků za účelem vzniku nových
pracovních příležitostí pro osoby znevýhodněné na trhu práce v Moravskoslezském kraji.
Zvláštní důraz byl kladen i na rozvoj sociálního cestovního ruchu v Těšínských Beskydech
a Pobeskydí. Mezi cílové skupiny patřily osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností,
osoby se zdravotním postižením, organizace komunitního sektoru a jejich zaměstnanci a
53
subjekty cestovního ruchu a jejich zaměstnanci."54 Výstupem projektu bylo zaměření na
jmenované cílové skupiny, zvýšení jejich zaměstnatelnosti v odvětví cestovního ruchu a
pomoci nalézt uplatnění v novém a zajímavém odvětví sociálního cestovního ruchu.
Ráda bych se teď zaměřila přímo na subjekty cestovního ruchu v regionu Beskydy, ve
kterých lze najít pracovní uplatnění. Navážu na kapitolu 2.2, kde jsem vyjmenovala
všechny cestovní kanceláře, cestovní agentury a ubytovací zařízení v regionu. Pracovní
příležitosti však můžeme najít i v dalších subjektech cestovního ruchu. Nachází se zde
množství zámků a hradů a je možnost najít pracovní pozici jako průvodce, např. na
frýdeckém zámku se sídlem na břehu řeky Ostravice. Dále na Žerotínském zámku v
Novém Jičíně, na hradě Hukvaldy na Hukvaldech, na hradě Starý Jičín, který se nachází
poblíž města Starý Jičín nebo na Štramberské trúbě ve Štramberku - Štramberský hrad
apod. V městech a obcích turistické oblasti Beskydy je bohatá nabídka sportovních
zařízení, které jsou využitelné pro zaměstnání v turismu. Jsou to jak tělocvičny, tenisové
kurty, tak volejbalové a fotbalové hřiště. Velmi oblíbená jsou i relaxační centra (squash,
bowling, fitness, masáže a různé terapie). Dalšími pozicemi jsou práce v aquaparku,
nachází se tady dva. Aquapark Frýdek – Místek a aquapark Frenštát pod Radhoštěm a
kryté či venkovní bazény. Beskydy jsou významnou lokalitou pro lyžaře a běžkaře.
Najdeme zde 9 lyžařských areálů a 20 udržovaných běžeckých stop. Z lyžařských areálů to
jsou: Lyžařský areál Palkovice, Lyžařský areál Radegast Sihly - Zlatník, Ski Mezivodí u
Bílé, Bílá – Ski Vítkovice, Lyžařské středisko Skialpin Pustevny, Ski areál Sviňorky na
Morávce a další. Fenoménem posledních let se zde stal i golf. Prvním je Golf Čeladná,
disponuje dvěma hřišti s 18 jamkami a rozlohou 140 hektarů. Zajímavostí je, že je vůbec
největším golfovým hřištěm v České republice. Golf Čeladná nabízí také restauraci
s terasou, hotel a krytou i venkovní jízdárnu. Druhým je Golf Ostravice také s 18-ti
jamkovým mistrovským golfovým hřištěm, které využívají jak začínající dospělí hráči, tak
děti. Beskydy v této oblasti nabízejí veškerý komfort a prvotřídní služby. Bohužel u
lyžařských středisek tomuto tolik není. Velkou úlohu hraje v cestovním ruchu také
lázeňství.
Mezi nový trend patří hlavně relaxace a wellness. Právě díky odvětví volnočasových
aktivit, mezi které můžeme zařadit i welness a relaxaci, narůstají konkurenční výhody
regionu Beskydy. Z lázní se zde nacházejí lázně Čeladná, Relaxační a regenerační centrum
Topregion.cz: Beskydy pro všechny. Topregion.cz [online]. 2006 [cit. 2013-03-04].
Dostupné z WWW: <http://www.topregion.cz/index.jsp?articleId=4328>
54
54
Lara Wellness a Lašské pivní kúpele ve Štramberku. Zaměstnání v oblasti relaxace a
wellness najdeme v řadě sportovních zařízení a hotelů. Je to hotel Odra na Ostravici, hotel
Sepetná na Ostravici, hotel Terasa ve Frýdku – Místku, Wellness centrum Sluníčko na
Ostravici, Sportovní a relaxační centrum Giff aréna (Kotelna) Frýdlant nad Ostravicí,
Fitpoint Frýdek – Místek, hotel Prosper Čeladná a dříve zmíněné aquaparky Frýdek –
Místek a Frenštát pod Radhoštěm.
Velmi praktickým a důležitým je pracovní uplatnění v Turistickém informačním centru.
Jak jsme si již dříve řekli, Turistické informační centrum poskytuje informace o daném
území, zajišťuje služby cestovního ruchu a je to bezplatný servis pro turisty, ale i místní
obyvatele. Poskytovatelé těchto služeb nám podají přehled o ubytovacích či stravovacích
zařízeních, kulturních památkách, zajímavých turistických místech, aktivitách cestovního
ruchu, kulturních a sportovních zařízeních v regionu. Také nám dají tipy na výlety,
informace o odjezdech autobusů a vlaků. Zdarma nám věnují různé katalogy, letáčky.
Zakoupit si můžeme pohlednice, upomínkové předměty, mapy, průvodce. Většina
Turistických informačních center má také připojení na internet.
Na Valašku nalezneme Informační centrum Přehrada Bystřička, Francova Lhota,
Pustevny, Horní Lideč, Karolinka, Nový Hrozenkov, Valašská Bystřice, Turistické
informační centrum Rožnov pod Radhoštěm A. T. I. C., ČD CENTRUM Valašské
Meziříčí, Rozvojová agentura VIA o. p. s. Valašské Meziříčí, Informační centrum Velké
Karlovice A. T. I. C. a Informační centrum Vsetín A. T. I. C. Zkratka A. T. I. C. znamená
Asociaci turistických informačních center České republiky. Celkově je v České republice
podle statistik v cestovním ruchu zaměstnáno 236 000 osob. V roce 2007 bylo zaměstnáno
v tomto odvětví 236 024 osob a v roce 2008 to bylo 241 236 osob. Příjmy z cestovního
ruchu v Moravskoslezském kraji vzhledem k jeho velikosti nejsou moc velké. Většinou se
pohybují od 340 - 380 mil. Kč za rok.
55
Tabulka č. 4 - Počet osob pracujících v cestovním ruchu v ČR, rozdělení podle odvětví za
rok 2005 a 2006
Rok
2005
2006
Hotely
38 749
39 339
Restaurace
73 493
72 349
Osobní železniční doprava
7 782
7 366
Osobní silniční doprava
15 071
15 658
Osobní lodní doprava
84
87
Osobní letecká doprava
4 441
4 419
Doplňkové služby dopravy
1 442
1 526
CK a CA
14 186
15 232
Kulturní služby
12 743
12 786
Sportovně-rekreační služby
2 149
2 278
Ostatní odvětví CR
67 602
68 273
Celkem
237 742
239 313
Odvětví cestovního ruchu
Zdroj: vlastní zpracování
V tabulce můžeme vyčíst, že počet osob zaměstnaných v oblasti cestovního ruchu bylo
v roce 2006 více než v roce 2005. Bylo to o 1571 osob.
Pokud se zaměřítme na cestovní kanceláře a cestovní agentury, jejich počet se během
posledních 20 let stále měnil. Bylo to způsobeno upravujícími podmínkami provozování
cestovních kanceláří (volná a koncesovaná živnost) a také situací na trhu cestovního ruchu.
Docházelo v určitých obdobích k převažující nabídce nad poptávkou a nakonec i krachem
některých cestovních kanceláří a cestovních agentur.
2.5.1 Nově vytvořené pracovní příležitosti ve vybraných subjektech CR v Beskydech
V této kapitole se zaměříme na některé nově zmodernizované subjekty cestovního ruchu
v regionu Beskydy a budeme zkoumat, v jaké oblasti cestovního ruchu nabízejí nové
pracovní příležitosti. U vybraných subjektů zjistíme, kolik nových pracovních míst
nabízejí. Jako první začneme hotelem Horal ve Velkých Karlovicích. Je součástí
turistického resortu Valachy, který se skládá ze tří hotelů. Horal prošel velkou
56
rekonstrukcí. Ta trvala od roku 2006 až do roku 2011. Nejdříve bylo postaveno relaxační
centrum, poté čtvrtá residence se 36 lůžky, dále golfové 9 - ti jamkové hřiště, parkovací
dům, sportovně-relaxační centrum s termálními bazény, termální bazén se slanou
vyhřívanou vodou na 36°C (možnost celoročního koupání), hřiště, saunový svět, venkovní
ochlazovací bazén, venkovní whirpool a další. I když tato část regionu trpí nejvyšší
nezaměstnaností, modernizace areálu velmi napomohla k nárůstu nových pracovních míst.
Jenom v hotelu Horal se počet pracovních míst zvedl z 18 na 70. Celkově areál zaměstnává
166 zaměstnanců. Mezi nimiž jsou i maséři z Thajska a Srí Lanky a je prvním hotelem
v ČR, který rozšířil i welness procedury o saunovací ceremoniály. Jinak téměř celý
personál pochází z regionu.
Dále jsme zjistili, že regionální agentura cestovního ruchu Beskydy – Valašsko
zaměstnává od jednoho do pěti zaměstnanců. Také Valašské muzeum v přírodě v Rožnově
pod Radhoštěm rozšířilo část pokladen a informačního centra. Zvýšil se počet průvodců a
pokladních. Navštívila jsem toto muzeum osobně, ale bohužel jsem nezjistila, o kolik
zaměstnanců se zvýšil minulý stav.
Nedávno v Rožnově pod Radhoštěm vybudovali také nové pivní lázně a k tomu
lázeňskou cukrárnu. Stále hledají nové maséry, recepční a další zaměstnance. O lázně je
velký zájem, a proto i nadále rozšiřují své služby. Dále se také rozšířily služby horského
hotelu Soláň se sídlem v Karolince. Hotel nově poskytuje wellness a spa služby. Lze
zakoupit i wellness pobyty. Hotel přibírá nové zaměstnance z odvětví wellness služeb.
Z nabídky můžeme vyzkoušet saunu, hydromasážní sprchy, Kneipovy lázně, různé typy
masáží, bylinný box Pohoda, wellness bar s množstvím čajů, nápojů a další.
Také velmi oblíbený a luxusní hotel AGH v centru Rožnova pod Radhoštěm přibírá
zaměstnance na pozici recepční. Bohužel platové podmínky nejsou moc lákavé. Ředitel
hotelu nabízí pouze 12 000 Kč hrubého.
Můj názor je, že u menších podniků hodlá zvyšovat počet zaměstnanců jen malé
procento zaměstnavatelů. Jednak nepotřebují tak početný personál k vykonávání činností a
také si jej nemohou dovolit z finančního hlediska. Nedá se tedy předpokládat, že budou
přírůstky u přibírajících zaměstnavatelů vysoké. Navýšení bude o jednu či několik málo
osob a půjde hlavně o brigádníky, kteří vypomůžou v hlavní letní sezóně.
57
Graf č. 4 – Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy
Zdroj: Český statistický úřad
2.6 Komunikování a distribuce směrem k cílovým skupinám
V mé diplomové práci se věnuji sociálnímu marketingu, a proto je nutné v této kapitole
vyjádřit i marketingový mix směrem ke všem cílovým skupinám. Víme, že marketingový
mix se skládá ze čtyř prvků neboli 4 P – produkt (výrobek), price (cena), place (místo,
distribuce), promotion (marketingová komunikace). Dalšími P jsou people (lidé),
packaging (balíčky služeb), programming (tvorba programů), partnership (spolupráce,
koordinace, partnerství), processes (procesy) a political power (politická moc). Pro účely
mé práce však postačí jen prvek promotion (marketingová komunikace) a place (místo,
distribuce). Někdy marketingovou komunikaci nazýváme jako komunikační mix. Lze ji
rozdělit na 5 částí: reklama, direkt marketing, podpora prodeje, public relations a jiné
nástroje. Jako první se podíváme na reklamu. Můžeme říci, že je to placená forma
neosobní prezentace a propagace myšlenek, zboží a služeb.
Reklama se v regionu Beskydy realizuje pomocí vkládání příloh do novin, knížek a
podobných periodik, které čtou cílové skupiny a ovlivňuje to tak proces nákupního
chování. Je jisté, že z důvodu vysokých nákladů se nebude používat forma televizní
reklamy. Vyjímkou této formy je pouze komunikace s cílovými skupinami golfové
turistiky. Další formou, která je využívána hlavně potenciálními návštěvníky eventů (akcí)
je rozhlasová reklama. Nejčastější formou reklamy tohoto regionu jsou však webové
stránky. Druhou částí je direkt marketing – nejvyužívanější je mailování a telefon.
Pozitivní je, že se dá velmi snadno měřit. V Beskydech se používá nejvíce pro komunikaci
s turisty konferenční turistiky, kdy je potřeba rychle reagovat a vytvořit nabídku a ceny na
58
míru dle přání a požadavků. Třetí částí je podpora prodeje – používá pouze krátkodobé
stimuly na podporu koupě produktu nebo služby. Reklama je důvod ke koupi, podpora
prodeje je spíše podnět ke koupi. U podpory prodeje je tedy mnohem rychlejší reakce než u
reklamy. Můžeme zde zařadit akce, happy hours (šťastné hodiny), službu zdarma, či
slevové poukázky apod. Tato forma komunikace je využívána nejvíce mimo hlavní sezónu
a v oblasti welness a pro relaxační pobyty. Čtvrtou částí je public relation. Jde o vytváření
dobrých vztahů s veřejností a veřejnými organizacemi, dále vybudovat pozitivní image,
příznivě nakloněné pozornosti ze strany veřejnosti, vytváření dobrého veřejného image a
řešení a odstranění nepříjemných pověstí, příběhů a událostí. Nejčastěji jsou to v regionu
Beskydy vztahy s tiskem, pozornost událostí a lobování. Public relations, většinou také
používán pod zkratkou PR je v našem regionu realizován v tiskových zprávách. Je
využíván všemi turisty. Poslední pátou částí jsou jiné nástroje. Jsou to různé suvenýry,
upomínkové předměty i módní doplňky. Nabídka je vytvářena většinou v Turistických
informačních centrech (TIC).
Dalším prvkem, který je potřeba zmínit v mé práci, je place (místo, distribuce).
Distribuce řeší, jak nejvíce přiblížit vyrobené produkty zákazníkovi. Musí také najít
způsob, jak produkty nabízet a propagovat. V regionu Beskydy je nejvíce používána
distribuce formou internetového prodeje – probíhá přes něho více jak 80 % rezervací
pobytů v Beskydech, hodně je oblíbený i prodej na veletrzích, přes informační centra,
prodej přes cestovní kanceláře a cestovní agentury a sociální sítě. Pokud chceme, aby
zájem o region Beskydy stále rostl a návštěvnost turistů neklesala, je nutné vynaložit určité
finanční prostředky a lidské zdroje do těchto prvků marketingového mixu. Distribuce
přináší nové pracovní příležitosti, co se týká oblasti cestovního ruchu. Jak jsem již výše
zmínila, jedná se o cestovní kanceláře, cestovní agentury, veletrhy, informační centra apod.
2.7 SWOT analýza turistické oblasti Beskydy – Valašsko
SWOT analýza se skládá ze silných (strengths), slabých (weaknesses) stránek,
příležitostí (opportunities) a ohrožení (threats). Jako první bychom se zaměřili na silné
stránky v oblasti Beskydy – Valašsko a to z hlediska propagace a marketingu cestovního
ruchu a organizací cestovního ruchu. Poté na slabé stránky, příležitosti a ohrožení.
59
Tabulky č. 5 – SWOT analýza turistické oblasti Beskydy - Valašsko
Silné stránky
- pravidelné vydávání tisku Beskydy Touristinfo
- finanční zdroje na propagaci v rozpočtech obcí
- pozitivní vnímání jména Beskydy
- celorepublikově známé značky Radegast, Valašsko, Pustevny, Štramberk
- akční skupina cestovního ruchu v turistické oblasti Beskydy-Valašsko – skupina
kvalifikovaných odborníků, kteří napomáhají k rozvoji cestovního ruchu v této oblasti
- menší organizace spolupracují při rozvoji cestovního ruchu na malých územích
(Beskydhost, Morávka)
Slabé stránky
- možnost najít pracovní uplatnění v subjektech cestovního ruchu pro střední věkovou
skupinu a seniory, které nejsou nově vybudovány
- jazyková vybavenost zaměstnanců v cestovním ruchu
- málo produktů cestovního ruchu a zkušenosti s jejich tvorbou
- velmi nízká prestiž v zaměstnání v cestovním ruchu
- packaging – balíčky služeb
- chybí plánovitý komunikační mix
- malá komunikace přes sociální sítě
- marketing není dostatečně cílený
- znalosti a dovednosti marketérů
- televizní reklama – drahá forma propagace
Příležitosti
- někteří zákazníci si tvoří své vlastní balíčky služeb
- větší zájem o wellness pobyty a pobyty zaměřené na zdravotní životní styl
- kongresový a incentivní cestovní ruch
- jedna dovolená, je nahrazena více krátkodobějšími dovolenými
- prodej produktů přes internet – on-line prodej
- zahraniční návštěvníci
- internetová reklama a propagace
60
- vzdělávací instituce cestovního ruchu
- pracovní příležitosti pro absolventy v oboru cestovního ruchu v Rožnově pod Radhoštěm
- nové pracovní příležitosti v nově vybudovaných subjektech cestovního ruchu v regionu
Beskydy pro absolventy i střední věkovou skupinu
- začínající oblíbenost návštěvy Turistických informačních center
Ohrožení
- kvalita poskytovaných služeb
- krátkodobější pobyty
- konkurence subjektů CR
- pokles neosobní reklamy z důvodu růstu forem sociálních sítí
- pracovní uplatnění v Rožnově pod Radhoštěm pro střední věkové skupiny a seniory
- pozdější přijetí zákona o cestovním ruchu
Zdroj: vlastní zpracování
Na závěr SWOT analýzy bych chtěla připomenout, že je využita pro hlavní cíl práce a
sociální marketing.
2.8 Cíle turistické oblasti Beskydy – Valašsko
Turistická oblast Beskydy – Valašsko má stanoveny cíle, které by chtěla do budoucna
zlepšit. Prvním cílem je zvýšení návštěvnosti této oblasti. Je nutné využít vhodné strategie
a také formu propagace, aby tuto oblast navštěvovalo ještě více návštěvníků než doposud.
Co se týká formy propagace, jsou vhodné výstavy a veletrhy v České republice i zahraničí.
K tomuto účelu musíme najít lidské zdroje z oblasti cestovního ruchu.
Druhým a dost důležitým cílem je zvýšení zaměstnanosti a zvýšení příjmů. Bylo by
vhodné vybudovat více subjektů cestovního ruchu (hotely, restaurace apod.), tím by se
vytvořila nová pracovní místa a určitě by se zvýšila i návštěvnost, jelikož by návštěvníci
chtěli vyzkoušet něco nového a neprobádaného. Pokud by se tyto cíle splnily a význam
cestovního ruchu by v této oblasti rostl, bylo by možné zvýšit i příjmy.
Specifickým cílem je zvýšení kvality informací o cestovním ruchu a vytvoření
komunikačního mixu podle chování cílových skupin. Druhým specifickým cílem je
rozšíření a inovace nabídky služeb a balíčků služeb. Pokud se podaří regionu uskutečnit i
61
tento cíl, návštěvnost bude o mnoho vyšší. Třetím specifickým cílem je lepší vybudování
infrastruktury a hlavně kvality a vzdělání lidských zdrojů. Posledním důležitým cílem je
poskytování know-how pro informační centra, která spolu spolupracují a také vytváření
projektů k rozvoji CR v regionu.
Zajímavým cílem je více se zaměřit na cílové skupiny zdravotně postižených. Je to
hlavně výstavba zařízení pro tyto znevýhodněné skupiny. Region Beskydy usiluje o
zařazení mezi tři nejlepší regiony z pohledu návštěvnosti. Pokud se mu podaří tyto všechny
cíle splnit, je velká pravděpodobnost, že se dostane mezi nejlepší regiony. Avšak stojí to
dost finančních prostředků, čas a úsilí zaměstnanců cestovního ruchu, kteří na tom mají
svůj podíl. V následující podkapitole bych ráda navázala na tuto kapitolu. Budu se zabývat
vizí a posláním regionu Beskydy.
2.8.1 Vize a poslání
,,Vize představuje soubor specifických ideálů a priorit firmy (organizace, regionu,
destinace apod.), obraz její úspěšné budoucnosti významně odlišné od současnosti, který
vychází za základních hodnot nebo z filozofie, se kterou jsou spojeny cíle a plány regionu.
Vize dává odpověď na otázky: Jak bude region vypadat v budoucnosti? Jaká bude jeho
organizační struktura, jeho produkty? Kde budou jeho zákazníci?"55 Poslání, někdy také
nazývaná mise je poukázání na smysl a existenci regionu. Vyjadřuje k jakému účelu a proč
region existuje, co by chtěl dokázat a co umí. Důležitým posláním je zákazníkům
poskytovat nebo prodávat služby a výrobky.
Nyní se zaměříme na vizi v regionu Beskydy. Vize v tomto regionu vychází z historie
Beskyd. Bohužel cestovní ruch, který byl centrálně plánovaný, nelze znovu vytvořit. Přesto
by chtěl tento region využít nových zkušeností, svých tradic a zvyklostí a zaměřit se na
nové pobídky cestovního ruchu. Beskydy usilují o to, aby se staly průkopníkem nových
inovací. Region by chtěl nabízet všechny druhy aktivit a to jak pro organizovaný, tak pro
individuální cestovní ruch. Podle požadavků a přání turistů. Dále zaměřit se na všechny
cílové skupiny. Zvýšit zaměstnanost, vytvořit nová pracovní místa v cestovním ruchu a
zlepšit kvalifikaci lidských zdrojů
55
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 84s.
ISBN 978-80-247-3247-3.
62
,,Beskydy symbolizují zdravý životní styl, respektují tradice, ale jsou mladé a
inovativní."56
Nyní si řekneme, co je posláním regionu Beskydy. ,,Destinační management turistické
oblasti Beskydy - Valašsko chce být organizací, která zastřešuje rozvoj cestovního ruchu
ve svěřeném území. Je servisní organizací pro podnikatele i samosprávu a dalších partnerů
(např. zájmové sdružení) při jakýchkoliv rozvojových záměrech."57 Tato organizace také
pomáhá soukromým subjektům vypracovávat nové produkty pro cílové skupiny turistů.
Organizace destinačního managementu se stará o to, aby byl manažerský informační
systém stále aktuální a nebránil se novým trendům. Destinační management spolupracuje
jak s podnikateli, tak samosprávou na různých úrovních. Posláním této organizace je
vylepšení image regionu Beskydy, zvýšení zaměstnanosti a hlavně návštěvnosti. Zvýšení
zaměstnanosti a návštěvnosti má uveden region i jako svou vizi a také cíl v kapitole 2.8.
V příloze 7 na obrázku č. 10 je znázorněno logo destinačního managementu turistické
oblasti Beskydy – Valašsko.
Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z:
http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_
_TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf
56
Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z:
http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_
_TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf
57
63
3. Návrh na zlepšení situace v regionu Beskydy z hlediska
sociálního marketingu
V návrhové části se budu věnovat cílům, které jsem si stanovila v úvodu. První si
zhodnotíme hlavní cíl, a tím byla identifikace podmínek pro zaměstnávání v rámci
sociálního marketingu a zaměření se na zaměstnanost i nezaměstnanost v regionu Beskydy
v posledních šesti letech. Co se týká nezaměstnanosti, nejdříve bysme se měli obrátit na
příslušný úřad práce. Bohužel poptávka převyšuje nabídku a úřady nemají často svým
uchazečům co nabídnout. Do roku 2013 dosáhla nezaměstnanost v Moravskoslezském
kraji 10 % a ve Zlínském kraji 8,6 %. Pokud se zaměříme na zaměstnanost v oblasti
cestovního ruchu, uchazeči musí splňovat určité požadavky, aby mohli zastávat určitou
pozici. Dle mého názoru je nutné mít praxi v oboru cestovního ruchu, vystudovanou
minimálně střední školu s maturitou v oboru, aktivně i pasivně využívat své jazykové
znalosti, výhodou je řidičský průkaz skupiny B, schopnost komunikace s lidmi a také praxe
v zahraničí.
Dílčím cílem byly možnosti uplatnění nezaměstnaných v oblasti cestovního ruchu.
V regionu Beskydy se nacházejí různé druhy subjektů cestovního ruchu, ve kterých lze
najít uplatnění. Zařadila bych zde hotely, restaurace, Turistická informační centra, cestovní
kanceláře, cestovní agentury, profesní organizace cestovního ruchu, průvodce po regionu,
hradech a zámcích či muzeích, lázeňská zařízení, relaxační centra, aquaparky, lyžařské
areály a golfová hřiště. Navrhla bych výstavbu více subjektů cestovního ruchu, tím by se
zvýšila návštěvnost, zájem o region a hlavně zaměstnanost v tomto oboru. Vhodným
krokem je také rekonstrukce a rozšíření subjektů. Pokud hotel rozšíříme o další služby
např. pivní lázně, masáže, kosmetické služby apod., tím se nám vytvoří nová pracovní
místa. Abyste dosáhli pozitivního účinku a snížili nezaměstnanost v tomto regionu na
minimum, je dobré zaměstnat zaměstnance výhradně z Moravskoslezského a Zlínského
kraje. Poté nabídnout pracovní příležitosti jak absolventům středních a vysokých škol, tak
středních věkovým skupinám, seniorům a znevýhodněným skupinám osob. Znevýhodněné
skupiny mohou působit v památkových subjektech, či být jen nápomocni při různých
akcích a veletrzích. Záleží na rozsahu postižení daného člověka. Podle mého názoru by
měly být pracovní příležitosti rozděleny rovnoměrně pro všechny skupiny lidí.
Dalším cílem byla analýza nabídky cestovních kanceláří a cestovních agentur v regionu
a jejich zaměření na cílové skupiny. Většina těchto subjektů se zaměřuje jen na konkrétní
cílové skupiny. Proto je důležité rozšířit nabídku služeb o tzv. balíčky služeb – packaging,
64
které jsou velmi oblíbené u všech věkových skupin a vytvořit produkt podle požadavků a
přání zákazníků. Zvýšit nabídku pro rodiny s dětmi. Můžeme zde zahrnout výlety do
aquaparků, hotely určené přímo pro rodiče s dětmi, kde by byl k dispozici i dětský koutek
či miniklub, animační programy pro děti i dospělé po celý den, dětská diskotéka. Velmi
zajímavou aktivitou je hippoturistika, jedná se o aktivitu, kdy jezdec cestuje většinou na
koni, někdy také na oslovi na vyhraněných hippostezkách. Účelem hippoturistiky není
závodění, ale požitek z jízdy na koni či oslovi a užívání si krásy přírody. Dalšími
zajímavými aktivitami pro rodiny s dětmi jsou výlety na farmy, výlety na kolech a
koloběžkách. Také bych rozšířila produkt o tábory pro rodiče s dětmi, zájezdy do
zoologických zahrad a okolí měst, zájezdy do zábavních parků, a o velikonoční a vánoční
akce.
Další cílovou skupinou, pro kterou není vytvořena nabídka, jsou zahraniční klienti. Je
nutné získat znalosti o mentalitě a zvycích jiných národností, abychom se mohli zaměřit i
na tuto cílovou skupinu. K tomu jsou nutné různé semináře, vzdělávací kurzy, jazykové
schopnosti a pobyty v zahraničí. U muslimů bychom se měli zaměřit na stravování a vědět,
že islámská kultura bere vepřové maso jako haram (zakázané), proto by se nemělo objevit
v jídelníčku. Hotelové pokoje by měly nabízet místo pro modlitbu a v pokoji modlící
koberce. Muslimům nesmí být nikdy podávány alkoholické nápoje. Pití alkoholu je
v islámských kulturách také zakázáno. Dalším jejich zvykem je jíst rukama, ne příborem.
Personál by měl být připraven na to, že arabové jsou velmi hluční, při kontaktu s druhou
osobou se jí více dotýkají a gestikulují. Místo podání pravé ruky, se líbají čtyřikrát na tvář.
Navrhovala bych, aby se zaměstnanci naučili rozumět jejich gestům a chování. Naopak u
japonských klientů bychom měli dbát na oddělené postele. Nemělo by nás odradit
mlaskání a srkání Japonců, je to projev toho, že jim jídlo a pití chutná. Další zajímavostí
je, že tyto kultury nepoužívají při rýmě kapesník, ale nosí přes obličej roušku, aby
nenakazili ostatní. Pracovníci v cestovním ruchu by také měli vědět, že Japonci uvádějí
jako první své příjmení a pak jméno a při vstupu do restaurace si někdy zouvají své boty.
Musíme si uvědomit, že Japonci jsou národ, který rád obdarovává ostatní, pokud však
chcete potěšit květinou, je nutné si pamatovat, že nelze darovat chryzantému. Považuje se
za pohřební květinu. Pokud by se to cestovním agenturám, cestovním kancelářím a
hotelům podařilo uskutečnit a zaučili by své zaměstnance, byly by vybudovány nové
pracovní pozice, které by se zaměřovaly jenom na tyto specifické cílové skupiny.
Jinými specifickými skupinami by mohly být lidé s domácími zvířaty, které jsem uvedla
dříve či znevýhodněné skupiny osob. Doporučila bych nabízet hotely přímo pro cílovou
65
skupinu s domácími zvířaty. Měly by se zde nacházet oddělené travnaté plochy
s odpadkovými koši jen pro psy. Navrhovala bych, aby byly v hotelových pokojích pelíšky
pro psy i kočky, misky na jídlo a pití, hřebeny pro psy apod. V hotelu by bylo vhodné
zavést wellness procedury pro tyto domácí mazlíčky. Majitelé, kteří si vezmou své zvíře na
dovolenou, se mu snaží dát veškerou péči. Bylo by dobré vymyslet programy a akce přímo
pro tyto cílové skupiny, např. výlety do přírody se psy, psí maraton apod.
Pro znevýhodněné skupiny osob bych vymyslela nabídku podle postižení člověka.
Zaměstnanci se musí chovat k takto znevýhodněným klientům stejně jako k ostatním
klientům. V hotelech bych navrhla bezbariérový přístup, upravila prostředí subjektů
cestovního ruchu tak, aby byly vybudovány širší dveře, rampy, přístupné toalety,
komunikační přístroje, upravené výtahy se zařízením, které ohlašují číslo patra a parkovací
místa před hotelem. Tato uvedená místa je vhodné vyznačit cedulemi v Braillově písmu.
Pokud by jeli tito lidé na výlet či exkurzi od cestovní kanceláře, objednala bych speciálně
upravený autobus, zajistila bych velké pokoje s upravenými koupelnami a toaletou, širšími
dveřmi a pomocnými držáky u postelí.
U volnočasových aktivit bych doporučila přístupné šatny, bezbariérový přístup ke
sportovním místům a speciální toalety. Majitelé gastronomických zařízení by měli
respektovat příchod nevidomého člověka i s asistenčním psem. Vyhradit místo jen pro ně a
zabezpečit vše potřebné pro psa i jeho majitele. Jak jsem se zmínila již dříve u muslimské a
japonské kultury, tak i zde je dobré vymezit zaměstnance, kteří se budou zabývat pouze
touto specifickou skupinou jak u znevýhodněných osob, tak u klientů s domácími zvířaty.
Tím se vytvoří další volné pozice a sníží se nezaměstnanost v cestovním ruchu.
Nyní identifikuji další cíl, a tím je návrh marketingového mixu. K mé práci jsou nutné
pouze jeho dva prvky, a to komunikace a distribuce. Co se týká komunikace a
zaměstnanosti. v cestovním ruchu, měli by umět prodejci produktů a služeb nabídnout a
prodat své služby. Aby měli produkty a služby komu nabídnout, je nutná propagace a
reklama o regionu, aby turisté věděli o jeho existenci. Osobně bych rozšířila televizní
reklamu, i když je to nejdražší způsob propagace. Vložila bych více článků do tisku,
v cestovních kancelářích a cestovních agenturách mimo region bych vystavila na výstavní
tabuli nabídku výletů a exkurzí do Beskyd. Na internetu je nabídka nyní rozšířena, což se
mi líbí. Majitelé cestovních kanceláří by měli svým stávajícím klientům zasílat nové
katalogy jak e-mailem, tak poštou. Získají tak i nové klienty, jelikož ti stávající ukážou
katalogy svým přátelům, kolegům z práce i rodině. Zaměřit bychom se měli na všechny
cílové skupiny a pokud možno uskutečnit dovolenou podle jejich představ a přání.
66
Pokud se podíváme na marketingový mix z pohledu distribuce, je vhodné vybrat správné
místo, kde budeme produkt a služby prodávat. Podle mého názoru je nejvýhodnější prodej
přes internet, kde nakupuje více jak 80 % lidí, dále přes cestovní kanceláře a agentury a na
veletrzích. Velice zajímavé jsou také stánky cestovních agentur v obchodních centrech,
které se během roku střídají. Formou distribuce jsou vytvořena nová pracovní místa
v oblasti cestovního ruchu.
Jako poslední cíl jsem měla stanovenou SWOT analýzu. Jelikož se nezaměstnanost
v Moravskoslezském kraji rovná 10 %, věnovala bych se více této problematice ve slabých
stránkách a ohrožení. Také bych doporučila zjistit, na kterých pracovních pozicích
v cestovním ruchu, je nezaměstnanost nejvyšší a kde naopak nejnižší. Mnohem větší důraz
bych dala na cílové skupiny, na které se region zaměřuje, a na které vůbec. Do slabých
stránek bych doplnila chybějící pracovní příležitosti pro znevýhodněné skupiny osob.
Na závěr se pokusím zlepšit turistické cíle, jejich vize a poslání z pohledu vytváření
nových pracovních míst a nabídky služeb určené cílovým skupinám. Co se týká těchto
bodů, dala bych jako hlavní cíl vystavět nové subjekty cestovního ruchu a některé rozšířit a
zmodernizovat, aby vznikly nové pracovní příležitosti jak pro absolventy středních a
vysokých škol, tak pro střední věkovou skupinu, seniory i znevýhodněné skupiny osob,
které mají také právo pracovat. Nejvýhodnější jsou lidské zdroje, které mají praxi
v cestovním ruchu v zahraničí. Vědí, jak se chovat k cílovým skupinám různých národností
a kultur. Mluví různými světovými jazyky a mohou se zaměřovat pouze na tuto cílovou
skupinu. Na cílové skupiny, které jsem zde uvedla dříve (muslimové, Japonci, rodiny
s dětmi, lidé s domácími zvířaty, znevýhodněné skupiny osob apod.) by se měly cestovní
kanceláře a cestovní agentury více zaměřit z pohledu nabídky služeb. Navrhnout větší
množství akcí, programů, výletů a exkurzí.
Návštěvnost tohoto regionu se mění podle sezónnosti, největší ji můžeme očekávat
v létě. Proto je dobré, zaměřit se více na letní akce a programy. Turisté dnešní doby jsou
náročnější a očekávají od destinace, stále vyšší kvalitu služeb cestovního ruchu. Jelikož
klesá počet strávených dnů v destinaci a vracejících se návštěvníků, je nutné zvýšit
vzdělanost pracovníků cestovního ruchu, přizpůsobit ceny určitým službám a produktům a
zpestřit nabídku pobytů. Stávající i noví návštěvníci se začnou o region zase zajímat a rádi
navštíví během jednoho dne více zajímavých míst. Výsledkem je spokojený host, který
kladně reaguje, např. na internetové diskusi o tomto regionu a s úsměvem a nadšením se
rád vrací.
67
Závěr
Na závěr bych se v mé diplomové práci chtěla věnovat vyhodnocení hypotéz, které jsem
si určila na počátku. Jde o potvrzení či vyvrácení hypotéz. Vyjádřím, jestli se podařilo
změnit cíle a dílčí cíle práce.
Nejprve vyhodnotím hypotézy. Má první stanovená hypotéza byla, že v regionu
Beskydy jsou cestovní kanceláře a cestovní agentury nejméně zaměřeny na cílovou
skupinu rodiny s dětmi. Tato hypotéza se potvrdila. Z analýzy cestovních kanceláří a
cestovních agentur jsem zjistila, že se nejméně zaměřují právě na skupinu rodiny s dětmi a
není pro ně vytvořena tak obsáhlá nabídka služeb. Je potřeba tuto nabídku rozšířit. Jak ze
strany regionu, který by měl vytvořit různé akce pro tyto cílové skupiny, tak ze strany
cestovních kanceláří a cestovních agentur. Podle mého názoru je region Beskydy velmi
atraktivní, s čistým životním prostředím, krásnými místy a zákoutími, které by měly využít
hlavně rodiny s dětmi.
Druhou určenou hypotézou bylo, že nezaměstnanost v regionu Beskydy je vyšší než
celostátní průměr. I tato hypotéza se potvrdila, jelikož nezaměstnanost dosáhla v roce 2013
v Moravskoslezském kraji celých 10 % a ve Zlínském kraji 8,6 %. Avšak nezaměstnanost
oproti roku 2010 lehce poklesla. V tomto roce byla nejvyšší a pohybovala se ve Zlínském
kraji okolo 10,4 % a v Moravskoslezském kraji okolo 11,9 %. Pokud se vybudují nové
podniky, vytvoří se nová pracovní místa, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Region
musí rozdělit rovnoměrně pracovní místa pro všechny věkové skupiny.
Třetí hypotézou bylo, že nabídka pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu
v regionu Beskydy převyšuje poptávku. Tato hypotéza se nepotvrdila. Bohužel z mých
průzkumů a analýz jsem se dozvěděla, že poptávka převyšuje nabídku pracovních
příležitostí v oblasti cestovního ruchu. Jak jsem se zmínila ve druhé hypotéze,
nezaměstnanost ve Zlínském a Moravskoslezském kraji je velmi vysoká a převyšuje
celostátní průměr. Je nedostatek pracovních míst. Poptávka po zaměstnání roste. Lidé musí
dojíždět za prací do velkých měst nebo do zahraničí. Otevírají se pouze nové pracovní
příležitosti pro absolventy škol ve stávajících subjektech cestovního ruchu. V nově
zrekonstruovaných subjektech se pomalu vytvářejí nová pracovní místa i pro další věkové
skupiny. Bude ještě nějakou dobu trvat, než se situace vylepší.
Čtvrtou poslední hypotézou bylo, že cestovní agentury mají formu neziskových
organizací (obecně prospěšné společnosti, občanské sdružení aj.). Tato hypotéza se
nepotvrdila. Z analýzy cestovních kanceláří a cestovních agentur vyplynulo, že se jedná
68
většinou o fyzické osoby. U čtyř cestovních kanceláří jde o právnickou osobu. (s. r. o.,
a.s.). Avšak pokud se zaměřím na profesní organizace cestovního ruchu, do kterých spadají
cestovní kanceláře a cestovní agentury, hypotéza by se potvrdila. U některých těchto
organizací se jedná o občanská či zájmová sdružení. Hypotézu jsem si stanovila přímo na
cestovní kanceláře a cestovní agentury. Neberu zde v úvahu profesní organizace
cestovního ruchu.
Nyní bych se zaměřila na cíle a dílčí cíle diplomové práce. Vyjádřím, zda se je podařilo
změnit a jak. Vymezím si čtyři cíle. Vybrala jsem si pro tento účel první dílčí cíl, možnosti
uplatnění nezaměstnaných v oblasti cestovního ruchu. Tento cíl se v regionu Beskydy
pomalu zlepšuje. Nějakou dobu ještě potrvá, než se situace úplně vylepší a zvýší se počet
pracovních míst. Doufám, že nastane i čas, kdy bude dostatek pracovních míst, aby našli
uplatnění a práci úplně všichni.
Druhým cílem je analýza nabídky cestovních kanceláří a cestovních agentur, a zda se
věnují všem cílovým skupinám. Jak jsem uvedla už dříve, cestovní kanceláře a cestovní
agentury se nezaměřují na všechny cílové skupiny. Chybí nabídka pro rodiny s dětmi. Je
malá nabídka služeb pro znevýhodněné skupiny osob, klienty s domácími mazlíčky a
cizince. Tento cíl nebyl zatím regionem Beskydy splněn v tak velkém množství. Po mém
příjezdu do Rožnova pod Radhoštěm v lednu 2013 jsem si všimla pár změn. Turistická
informační centra se zaměřují více na osoby s postižením.
Třetí cíl jsem si vybrala SWOT analýzu. Ze slabých stránek se zatím podařilo zlepšit cíl
komunikace přes sociální sítě. V této době je velice oblíbena sociální síť Facebook, kde se
schází lidé v určité skupině. Skupina Beskydy má k 13. 4. 2013 8175 fanoušků. Co se týká
ohrožení, zatím k výrazným změnám nedošlo. Zaměstnanci se pouze snaží o to, aby se
zlepšila kvalita služeb v subjektech cestovního ruchu. Posílají své zaměstnance na různé
semináře, kongresy a jazykové kurzy.
Jako čtvrtý cíl jsem si stanovila turistické cíle, vize a poslání regionu Beskydy. Z mého
průzkumu jsem se dozvěděla, že druhý turistický cíl se začal pomalu naplňovat. Nebudují
se nové subjekty cestovního ruchu, ale nastává modernizace stávajících subjektů. Hotelové
komplexy se rozrůstají na více částí a přibývají k nim také další služby, které hotel nabízí.
Jedná se např. o wellness služby (masáže, sauny, kosmetika, kadeřnictví), golfová hřiště
apod. Zvyšuje se počet volných pracovních míst. Jsou určeny hlavně pro obyvatele
Beskyd, aby se snížila nezaměstnanost v tomto regionu a lidé nemuseli dojíždět daleko za
prací. Tato změna má i svá negativa. Modernizace hotelů, restaurací a jiných subjektů je
velice finančně náročná. Bohužel ne každý majitel si ji může dovolit.
69
Z pohledu stanovené vize zatím žádná velká změna nenastala. Jak jsem poukázala ve
SWOT analýze, zaměstnanci se snaží zvýšit kvalifikaci svých zaměstnanců.
Posláním organizace destinačního managementu je vylepšení image regionu Beskydy,
zvýšení zaměstnanosti a hlavně návštěvnosti. Tento cíl se neuskuteční ze dne na den. Také
tento cíl je finančně náročný a mnohdy pro regiony nedostupný. Pevně věřím, že se poslání
regionu naplní. Zlepší se image regionu a zvýší se zaměstnanost nejen modernizací
subjektů, ale také další výstavbou nových subjektů v této destinaci. Při naplnění těchto cílů
se nemusíme obávat, že nám návštěvnost v regionu poklesne. Naopak se zvýší. Turisté,
kteří hledají něco neprobádaného, budou chtít navštívit nové hotely s neznámými
procedurami, které budou mít chuť za každou cenu vyzkoušet. Gurmáni si zajedou do
nových gastronomických zařízení ochutnat místní tradiční kuchyni. A cizinci si bez
problémů vyberou v cestovních kancelářích a cestovních agenturách dovolenou podle
svých snů a přání. Bez jakýchkoliv jazykových bariér a určené cílové skupině přímo podle
národnosti.
70
Literatura
[1] ANDREASEN, Alan R. Ethics in Social marketing. Georgetown University Press.
ISBN 0878408207.
[2] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus 1. 1.vydání. Praha 8: Vysoká škola hotelová v
Praze 8, 2004, 7s. ISBN 80-86578-37-2.
[3] BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011,
27 s. ISBN 978-80-87500-01-9.
[4] CANNON, Tom. Basic marketing. Vyd. 4. New York: Cassell, 1996. ISBN 0-30433221-6.
[5] ČICHOVSKÝ, Ludvík. Marketing: na rozhraní dvou tisíciletí. Praha: RADIX, 2001, 8 s.
ISBN 80-86031-31-4.
[6] DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro
veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 17-18. ISBN 80-7168-901-7
[7] JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s.,
2009, 44 s. ISBN 978-80-247-3247-3.
[8] KOTLER Philip, KELLER Kevin Lane. Marketing Management. 12. vydání. Praha:
Grada Publishing, a. s., 2007, 751-752. ISBN 978-80-247-1359-5.
[9] KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: Marketing spolehlivá cesta k úspěšnému
podnikání. Český Těšín: SLAKUN, 1993, 73 - 74. ISBN 80-901211-0-1.
[10] MACKENZIE, Ian. Management and marketing. USA: Thomson, 1997. ISBN 1899396-80-2.
[11] MORDEN, Anthony R. Elements of marketing. Vyd.3. London: The Guernsey Press,
1993. ISBN 1 85805 071 5.
[12] ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vydání. Praha 1: Idea servis,
1999, 15s. ISBN 80-85970-27-9.
[13] VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Základy marketingu: pro střední školy. Praha 1:
FORTUNA, 2003. ISBN 80-7168-419-8.
[14] A21 travel: cestovní a dopravní kancelář [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z
WWW: http://www.a21.cz/
[15] Beskydy.cz: Beskydy. In: Beskydy.cz [online]. 10.3.2010 [cit. 2013-02-25]. Dostupné
z WWW: http://www.beskydy.cz/content/beskydy-o-regionu-beskydy.aspx.
[16] BOB tour: cestovní agentura [online]. 2007 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW:
<http://bobtour.cz/>
71
[17] ČD Bonus. Hotel Eroplán [online]. 2002 - 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW:
http://www.czechhotels.net/cs/cdhotel/hotel-eroplan
[18] Český statistický úřad. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2012 [online]. 1997 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW:
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-12-r_2012-09
[19] Eseta Group. Eseta group [online]. 2008 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW:
http://www.eseta.cz/lokalita/moravskoslezsky-kraj/turisticka-oblast/beskydy/typ/-/strana/1
[20] Horský wellness hotel Tatra. Hotel Tatra [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW:
http://www.hoteltatra.cz/
[21] Hotel Kahan. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm [online]. 2013 [cit.
2013-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.hotelkahan.cz/skanzen_cz.htm
[22] Invia.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW:
<?http://www.firmy.cz/detail/207444-invia-cz-praha-nove-mesto.html?source=fhint>
[23] Kopřivnice oficiální web města. Kopřivnice [online]. 2012 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW:
http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=mobilni-pruvodce-bude-predstaven-na-veletrhuregiontour&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=688
[24] Penzion BESKYD [online]. 2011 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z
WWW: <http://www.penzionbeskyd.cz/>
[25] Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z
WWW: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_
_TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf
[26] Region Beskydy Severní Morava a Slezsko. Region Beskydy [online]. 2013 [cit. 201302-22]. Dostupné z WWW: http://www.region-beskydy.cz
[27] Regionální informační servis. Města a obce v Beskydech [online]. 2012 [cit. 2013-04-22].
Dostupné z WWW: http://www.risy.cz/cs/turisticke-ris/beskydy-cz/mesta-a-obce/
[28] Sdovolena.cz: Vsacan Tour s.r.o. [online]. 2010 - 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z
WWW: <http://www.sdovolena.cz/firma/vsacan-tourvsetin/3809?&page=2&perPage=10>
72
[29] Situace na trhu práce: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí
2011. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné
z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace>
[30] Topregion.cz: Beskydy pro všechny. Topregion.cz [online]. 2006 [cit. 2013-03-04].
Dostupné z WWW: http://www.topregion.cz/index.jsp?articleId=4328
[31] Turistický deník. Relax v podhůří Beskyd - Štramberk [online]. 2010 [cit. 2013-04-22].
Dostupné z WWW: http://www.turisticky-denik.cz/vizitka/1115-relax-v-podhuri-beskydstramberk.html
[32] Turistický průvodce Valašsko: Rožnovsko. Zlín, 2011.
[33] Valašské království. Valašské království [online]. 1997 - 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z:
http://www.valasske-kralovstvi.cz/
[34] Živé firmy.cz. Město Rožnov pod Radhoštěm [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z:
http://www.zivefirmy.cz/mesto-roznov-pod-radhostem_f223988
73
Přílohy
Příloha 1
Mapa Beskyd
Zdroj: Regionální informační servis - RIS
Příloha 2
Mapa turistických oblastí Beskyd
Zdroj: Eseta group
Příloha 3
Půvabná krajina Beskyd
Zdroj: Horský wellness hotel Tatra
Příloha 4
Hotel Eroplán v Rožnově pod Radhoštěm
Zdroj: Pivní lázně Rožnov pod Radhoštěm
Příloha 5
Logo organizace cestovního ruchu Lašské brány Beskyd
Zdroj: Oficiální web města Kopřivnice
Příloha 6
Turistická vizitka organizace cestovního ruchu Relaxu v podhůří Beskyd ve Štramberku
Zdroj: Turistický deník
Příloha 7
Logo destinačního managementu turistické oblasti Beskydy - Valašsko
Zdroj: Obec Horní Bludovice
Download

Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy