Co se naučit v Obecné didaktice?
Vážení kolegové – studenti,
textů, které musíte ke zkoušce prostudovat, je poměrně hodně, nicméně účelem není naučit se (zapamatovat si) vše
od A do Z, ale naopak – načtené informace by měly sloužit jako základ pro navazující předměty (Metodiky
zájmových činností, nebo Didaktika náboženství). Ať chceme nebo nechceme, vytvoření onoho všeobecného
přehledu předpokládá, že si osvojíte některá fakta – teprve s jejich využitím má smysl (na přednáškách i mezi
sebou navzájem) „pilovat“ své kritické i tvůrčí myšlení.
Protože ne vždy je snadné vybrat, která fakta jsou v záplavě informací klíčová, nabízím stručný přehled, který
by vám měl pomoci. Najdete v něm:
 orientační pokyny k práci s povinnou literaturou1
 výčet témat, která jsou obsahem předmětu,
 seznam souvisejících pojmů, které je třeba znát a kterým je třeba rozumět,
 seznam jmen, které je dobré si pamatovat.
V závěru studijní pomůcky najdete příklady otázek, které budou použity v závěrečném testu.
(1)
(2)
(3)
(4)
(5)
Doporučuji postupovat takto:
nahlédnout do tabulky a pro konkrétní téma si přečíst výčet pojmů a jmen, které byste neměli přehlédnout;
zamyslet se nad tím, zda pojmům už nějak předem rozumíte (zda je např. dokážete mezi sebou odlišit, zda mezi
nimi vidíte nějaký vtah apod.)
přečíst příslušné texty přiřazené k tématu;
vrátit se k bodu 2 – pokud si ani po novém prohledání textu nebudete vědět rady, zkuste to probrat s kolegy,
případně se obraťte na mne;
teprve na závěr se podívejte na zkouškové otázky, ty by měly být jen pomyslnou tečkou na závěr, tj. pokud se
rozhodnete pořídit si k nim výpisky a učit se pak z nich, proč ne, rozhodně ale nestudujte z cizích výpisků bez
předchozího studia literatury, takto byste nepochopili potřebné souvislosti.
Pokud v textech nenajdete některý pojem (příp. jméno), může to znamenat dvě věci: 1) tato znalost se
předpokládá i bez četby nebo byste ji měli mít již osvojenu absolvováním Úvodu do pedagogiky, nebo 2) danou
věc se dozvíte na přednášce. V každém případě bude na přenáškách dostatek prostoru pro dotazy; můžete se zeptat
i na témata spadající do Úvodu do pedagogiky, k dispozici jsou Vám rovněž mé konzultační hodiny, případně email.
Přeji mnoho vytrvalosti při studiu a hlavně pevné nervy 
Petr Bauman
P.S. Pamatujte na B. S. Blooma a jeho teorii Mastery learning: nikdo ve zkoušce nepropadne kvůli nedostatečným
schopnostem, ale kvůli nedostatečné přípravě (nedostatečnému času, který jí věnoval)...
1
Stránkování je uvedeno podle vydání uvedených v bibliografii na konci textu, stránkování ostatních vydání je buďto totožné,
nebo se liší jen o minimum stran. Ačkoli novější vydání obsahují aktuálnější data, to podstatné zůstává zachováno, takže
můžete studovat z jakéhokoli vydání, které seženete.
1
Pokyny k povinné literatuře
velmi důležité
O.K.
obsaženo v jiných předmětech
možno zcela vynechat
= prostudovat velmi pečlivě;
= prostudovat;
= letmo pročíst / prolistovat, případně dohledat použití některých pojmů uvedených níže;
=
Texty čtěte tzv. „očima svého oboru“, tj. studenti PVČ popřemýšlejí o aplikaci na vychovatele a výchovu ve volném čase,
budoucí učitelé náboženství a etiky popřemýšlejí o aplikaci ve výuce.
1. KALHOUS, Z.; OBST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X.
- kap. 1 (úvod):
velmi důležité, 1.6.1 možno zcela vynechat
- kap. 2:
obsaženo v jiných předmětech
- kap. 3-4:
O.K.
- kap. 5:
možno zcela vynechat
- kap. 6:
O.K.
- kap. 7.1.1-7.1.6: obsaženo v jiných předmětech
- kap. 7.1.7-7.2.6: O.K.
- kap. 7.3.:
obsaženo v jiných předmětech
- kap. 7.4.:
možno zcela vynechat
- kap. 8:
obsaženo v jiných předmětech
- kap. 9:
O.K.
- kap. 10:
velmi důležité
- kap. 11-14.1.:
O.K.
- kap. 14.2:
možno zcela vynechat
- kap. 15-závěr: O.K.
2. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 2. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 80-247-1821-7.
- celá kniha kromě kap. 5 O.K.
- kap. 5
možno zcela vynechat
3. BAUMAN, P. Ideová dimenze kurikula základní školy [online] <http://www.tf.jcu.cz/katedry/kpd/vyuka/bauman>
- jedná se o disertační práci, tedy není to text úplně jednoduchý a vhodný ke studiu, aktuálně je to ale to nejstručnější
a současně nejucelenější, co mohu nabídnout k tématu teorie kurikula; pokud budete na přednáškách, to podstatné
z textu vysvětlím:
- úvod:
možno zcela vynechat
- kap. 1.1–1.3:
O.K.
- kap. 1.4:
velmi důležité
- kap. 2:
O.K.
- kap. 3:
velmi důležité
- kap. 4:
O.K.
- kap. 5:
možno zcela vynechat
4. MŠMT. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice; Bílá kniha. Praha: ÚIV, 2001. ISBN 80-211-0372-8.
- úvod – kap. 2: O.K.
- kap. 3:
možno zcela vynechat
- kap. 4:
obsaženo v jiných předmětech
- kap. 5 (závěr): O.K.
5. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2005. ISBN 80-87000-02-1.
- znát celkovou strukturu dokumentu
- kap. 1:
velmi důležité
- kap. 2:
obsaženo v jiných předmětech
- kap. 3-4, 5 (úvod): velmi důležité
- kap. 5.1- kap. 7:
stačí orientačně prolistovat (dokázat obsah kapitol stručně charakterizovat, znát jejich strukturu)
- kap. 8-9:
obsaženo v jiných předmětech
- kap. 10-11:
stačí orientačně prolistovat (dokázat obsah kapitol stručně charakterizovat)
- slovníček:
velmi důležité
6. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E. – MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2.
- hesla vztahující se k pojmům, jejichž znalost je vyžadována
2
7. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 3. vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7367-047-X.
- Obecná didaktika navazuje na Úvod do pedagogiky; předpokládá se znalost v rozsahu požadovaném v ÚP (kromě
kapitoly 11; naopak doporučuji přečíst kapitolu 7, která v ÚP požadována nebyla)
8. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru. 2. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7178-944-5.
- Obecná didaktika navazuje na Úvod do pedagogiky; předpokládá se znalost v rozsahu požadovaném v ÚP, kromě části
III (infrastruktura pedagogické vědy)
- důležité jsou zejména kapitoly 4.14 a 4.15 vztahující se k didaktice a znalost přehledu disciplín tak, abyste byli schopni
vymezit pozici didaktiky mezi ostatními disciplínami
3
Probíraná témata a související povinná literatura
Téma
KALHOUS, Z. – OBST, O. Školní didaktika.
Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika.
2. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 80-247-1821-7.
Další literatura
A. Didaktika jako disciplína pedagogiky:
- vymezení předmětu,
- pojetí didaktiky v ČR a v zahraničí
- místo didaktiky mezi ostatními disciplínami
- výzkum
1 Úvod: Didaktika jako věda a jako nástroj učitele
1.1 Je vůbec didaktika k něčemu?
1.4 Didaktika jako exaktní, anebo humanitní obor?
1.5 Didaktika preskriptivní, deskriptivní, nebo normativní?
1.6 Klasifikace teorií v didaktice (stačí úvod, 1.6.1. už ne)
1.1 Problémy předmětu didaktika
1.2 Didaktika ve struktuře vědního pole
1.3 Vztah didaktiky a oborových didaktik
1.4 Metody didaktických výzkumů
6.2 Struktura celistvého procesu vyučování
11 Závěrem - didaktika v systému širších souvislostí
Přehled pedagogiky:
- znalost přehledu disciplín tak, abyste byli schopni
vymezit pozici didaktiky mezi ostatními disciplínami
- důležité jsou zejm. kapitoly 4.14, 4.15, 6 a 7
Moderní pedagogika (zopakovat si):
- 2 Edukační realita: základní pojmy a vztahy
- 3 Edukační procesy v kontextu společnosti
B. Vývoj didaktiky, paradigmata v didaktice
(behaviorismus, konstruktivismus)
1.3 Vývoj didaktiky ve dvacátém století
1.7 Teorie učení – východisko didaktických teorií
1.8 Konstruktivismus v současné didaktice
6.1 Vyučování a různé teorie jeho výkladu
C. Obecný model kurikula
4.4 Kurikulum
D. Koncepční forma kurikula
1.2 Dvě pojetí vzdělávání: Komenský a Dewey
4.1 Vzdělání
20 Závěr
2 Vzdělání v didaktickém systému
E. Ideová dimenze kurikula
10 Výukové cíle a jejich taxonomie
6.3 Funkce cíle v procesu vyučování
F. Projektová forma kurikula
G. Realizační forma kurikula (výuka)
H. Obsahová dimenze kurikula (učivo)
I. Organizační formy výuky
J. Výukové metody
K. Rezultátová forma kurikula
4.5 Konkretizace učiva v pedagogických dokumentech
4.6 Didaktická analýza učiva
4.7 Učebnice
7.4 Evaluace učebnic (možno vynechat)
15 Význam jednotlivých faktorů ve výuce
16 Projektování výuky
2 Žák sekundární školy (obsaženo v jiných předmětech)
3 Učitel ve výuce
6 Mimoškolní prostředí – rodina, komunita,...
7.1 Diagnostika vnitřních podmínek výuky
7.3 Evaluace klimatu třídy (obsaženo v jiných předm.)
8 Pedagogická komunikace... (obsaženo v jiných předm.)
9 Didaktické zásady
13 Učební úlohy ve výuce
14 Materiální didaktické prostředky
17 Realizace výuky; 18 Kázeň ve výuce
4.2 Učivo a jeho struktura
4.3 Zprostředkující a vstřícný přístup k učivu
11 Organizační formy výuky
12 Výukové metody
7.2 Hodnocení vzdělávacích výsledků žáků
19 Hodnocení výsledků výuky
4 Uspořádání učiva v pedagogických dokumentech
5 Učebnice v multimediálním systému... (vynechat)
6.4 Vzájemný vztah učitele a žáků ve vyučování
7.2 Činnostní a zkušenostní orientace vyučování
7.3 Osvojování pojmových systémů ve vyučování...
7.4 Problémové situace a rozvíjení tvořivosti žáků
7.5 Vytváření dovedností v procesu vyučování
7.6 Komunikativní a emocionálně motivační dimenze...
10 Didaktické prostředky v procesu vyučování
3 Učivo a jeho výběr
7.1 Didaktická transformace učiva v činnosti učitele
9 Organizační formy vyučování
8 Vyučovací metody (8.1-8.6)
7.7 Hodnocení jako nedílná součást procesu vyučování
8.7 Metody diagnostické a klasifikační
4
Poznámky z přednášek
Ideová dimenze kurikula základní školy: kap. 1
Moderní pedagogika: kapitola 6 - Kurikulum
Ideová dimenze kurikula základní školy: kap. 2, 3
Bílá kniha (kap. 3: možno vynechat, kap. 4: obsaženo
v jiných předmětech)
Ideová dimenze kurikula základní školy: kap. 4
RVP ZV, kapitoly 3+4
Ideová dimenze kurikula základní školy: kap. 3
RVP ZV:
- celková struktura dokumentu
- kapitola 1
- úvodní pasáž kapitoly 5
- kapitoly 10+11
Moderní pedagogika:
- 8 Profil edukace ve školní třídě
Přehled důležitých pojmů a jmen obsažených v jednotlivých tématech
Témata Důležité pojmy
A.
Důležitá jména
Didaktika jako disciplína pedagogiky: vymezení předmětu, pojetí didaktiky v ČR a v
zahraničí, místo didaktiky mezi ostatními disciplínami; výzkum
1. teorie, výzkum, poznatek, předpoklad, fakta a interpretace
2. edukační realita, edukační procesy, edukační prostředí, edukační konstrukty, vstupní
determinanty, kontext, multifaktorová povaha edukačních procesů; bezděčné, záměrné,
řízené učení; intencionalita; struktura edukačního procesu
3. vyučování, učení, výuka, vzdělání, vzdělávání, výchova, výcvik, edukace, edukátor,
edukant, socializace, enkulturace,
4. předmět didaktiky: didaktika jako umění vyučovat / teorie vyučování / teorie vzdělá(vá)ní /
teorie učení a vyučování
5. „didaskein“, didaktika, „die Didaktik“, „didactic“, „pedagogy“, „curriculum and
instruction“, „curriculum research and development“, instruction research and development
6. souvislost didaktiky a ostatních pedagogických disciplín (obecná pedagogika, dějiny
pedagogiky, dějiny školství, srovnávací pedagogika, filozofie výchovy, teorie výchovy,
sociologie výchovy, pedagogická antropologie, ekonomie vzdělávání, pedagogická
psychologie, speciální pedagogika, sociální pedagogika, pedagogika volného času,
andragogika, obecná didaktika, oborové a předmětové didaktiky, psychodidaktika,
technologie vzdělávání, pedagogická evaluace, pedagogická diagnostika, pedeutologie,
teorie řízení školství, vzdělávací politika, pedagogická prognostika); souvislost didaktiky
s jinými obory (kognitivní psychologie, epistemologie, management)
B.
Vývoj didaktiky, paradigmata v didaktice
1. Herbartův (didaktický) trojúhelník
2. management (taylorismus), (neo)behaviorismus, technologie vyučování, systémová analýza
3. kognitivní obrat, konstruktivismus: prekoncept, kognitivní konflikt, asimilace, akomodace
4. sociální konstruktivismus, sociální konstruování reality, kulturní antropologie, kulturní
psychologie
5. sociální odpovědnost školy
C.
Obecný model kurikula
1. model, konceptuální rámec
2. kurikulum jako smysl edukace
3. kurikulum, zprostředkující (means-end) x vstřícné (encounter) / zkušenostní pojetí kurikula
4. roviny kurikula, typy kurikula; formální kurikulum, neformální kurikulum, skryté
kurikulum, nulové kurikulum; explicitní a implicitní kurikulum
5. variantní formy / fáze kurikula (koncepční, projektová, realizační, rezultátová, efektová);
kurikulum zamýšlené, realizované a dosažené
6. dimenze kurikula (ideová, obsahová, organizační, metodická)
D.
Koncepční forma kurikula (cíle a pojetí vzdělání v perspektivě vývoje)
1. koncepce, cíle výchovy a vzdělávání, školská politika, priority, standardy
2. normativní přístup x postmoderní myšlení
3. politické / sociální / ekonomické cíle vzdělávání
4. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha); Dlouhodobý záměr
vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky; Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon); Strategie
rozvoje lidských zdrojů;Strategie celoživotního učení ČR; Strategie vzdělávání pro
udržitelný rozvoj České republiky, 2008–2015; Koncepce státní politiky pro oblast dětí
a mládeže na období 2007-2013
5. vzdělávací soustava, transformace, OECD, Rada Evropy, UNESCO, zaměstnatelnost,
zájmové vzdělávání, nadání, integrace (individuální, skupinová), celoživotní učení; primární,
sekundární a terciární vzdělávání; formální, neformální a informální vzdělávání; počáteční
a další vzdělávání
6. soudobé koncepce vzdělávání (sociálně-funkcionalistické, personalistické / progresivistické,
funkcionálně-materialistické / technologické, esencialistické / perenialistické, akademické,
spiritualistické / idealistické, psychologické, sociálně-kritické, postpedagogické / antipedagogické)
7. tradice, hodnotová orientace, historická podmíněnost vzdělání, trivium, kvadrivium, septem
artes liberales, kalokagathia, rétorika, scholastika, humanistická koncepce vzdělání, novověká
věda, osvícenství, encyklopedizmus, vzdělávací realizmus x novohumanistické vzdělávání,
5
W. Ratke
J.A.Komenský
J.F.Herbart
J.Dewey
W. Klafki
J. Průcha
T. S. Kuhn
F.W. Taylor
B. F. Skinner
E.L. Thorndike
J. S. Bruner
J. Piaget
L. S. Vygotskij
Témata Důležité pojmy
pragmatická pedagogika; tradicionalizmus, aktualizmus, utopizmus; všeobecné x odborné
vzdělání, teoretické x praktické vzdělání, formální x materiální vzdělání, všeobecné x
elementární vzdělání; humanizace, demokratizace vzdělávání, lidský kapitál
Důležitá jména
B. S. Bloom
B. Niemierko
D. B. Kraftwohl
E.
Ideová dimenze kurikula
1. kompetence, znalosti, dovednosti, hodnoty, postoje, dispozice, schopnosti, zájmy
2. výukové cíle: kognitivní (vzdělávací), afektivní (postojové), psychomotorické (výcvikové)
3. zprostředkující x vstřícný model stanovení cílů; chyby při vymezení výukových cílů, aktivní
slovesa; SMART
4. vlastnosti výukových cílů: komplexnost, konzistentnost, kontrolovatelnost, přiměřenost
5. Bloomova / Niemierkova taxonomie kognitivních cílů, Niemierkova / Kraftwohlova
taxonomie afektivních cílů, taxonomie psychomotorických cílů
6. konkretizace, hierarchizace, operacionalizace cílů
7. klíčové kompetence (k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální,
občanské, pracovní)
8. (pedagogické) myšlení učitele/vychovatele (učitelovo pojetí výuky)
F.
Projektová forma kurikula
1. národní kurikulum, Národní program vzdělávání; vzdělávací program: Základní škola, Obecná
škola, Národní škola, RVP, ŠVP, cílové standardy, evaluační standardy, Standard základního
vzdělávání, RVP ZV
2. kmenové učivo, kurikulární obsah, cílové zaměření vzdělávací oblasti, integrace vzdělávacího
obsahu, očekávané výstupy, učební osnovy, učivo, rámcový/školní učební plán, vzdělávací
oblast, průřezová témata, vyučovací předmět, vzdělávací obory, vzdělávací oblasti, vzdělávací
obsah, časově-tematický plán
3. předmětové x projektové x modulové / lineární x cyklické x spirálové uspořádání učiva,
didaktická analýza učiva
4. funkce učebnice (ve výuce): formativní, informativní, metodologická, organizační
5. projektování (plánování) výuky
G.
Realizační forma kurikula (výuka)
1. pedagogická komunikace: verbální, nonverbální, komunikace činem, psychosociální klima
2. pedagogicko-psychologická diagnostika, prekoncept, pojmová mapa
3. kognitivní styl, učební styl: povrchový, utilitaristický, hloubkový
4. normovaný čas vyučování, reálný čas vyučování, příležitost k učení, čas pokrytý učivem, čas
aktivního učení
5. subjekt, objekt, reciprocita (reciproční působení), facilitace, facilitátor, pedocentrizmus,
logotropní – paidotropní orientace
6. didaktické zásady (principy)
7. učební úloha, taxonomie učebních úloh, poznávací náročnost, problémová úloha, obtížnost,
složitost, algoritmický postup, heuristický postup, pamětní učení
8. materiální didaktické prostředky, učební pomůcky, (technické) výukové prostředky;
názornost: předmětná, slovně obrazná; programované učení; hypertext
9. motivace k učení: vnitřní (primární), vnější (sekundární); odměna, trest; aktivita, aktivizace,
tvořivost; pygmalionský efekt, sebesplňující předpověď
10.kázeň: biologické, sociální a situační faktory; šikana; situační myšlení; formální a
neformální autorita
11.činnostně (zkušenostně) orientované vyučování
12.metakognitivní regulace; rozvíjející vyučování, úroveň aktuálního / nejbližšího vývoje
13.dovednosti: intelektové, senzomotorické, pracovní, komunikativní
14.fáze výuky: motivace, expozice, fixace, diagnóza, aplikace
J. Dewey
L. S. Vygotskij
H.
Obsahová dimenze kurikula (učivo)
1. výběr učiva, základní učivo (kmenové učivo, jádrové kurikulum), exemplární vyučování,
kategoriální vzdělávání, plodná (generativní) témata, struktura pojmů (učiva),
2. didaktická znalost obsahu, didaktická transformace učiva
3. struktura učiva, vědomosti, fakta, pojmy, generalizace, zákony, principy, teorie, generalizace
(procesuální, kauzální), dovednosti, hodnoty, hodnotová orientace, zájmy
4. zprostředkující a vstřícný přístup k učivu
L. S. Shulman
6
Témata Důležité pojmy
Důležitá jména
I.
Organizační formy výuky
1. kritéria pro klasifikaci organizačních forem výuky
2. výuka individuální, individualizovaná, hromadná, frontální, diferencovaná, skupinová,
kooperativní, projektová, otevřená; domácí úlohy; individuální vyučování
3. vyučování s asistentem (asistenty); párové vyučování; týmové vyučování
4. vnitřní a vnější diferenciace
5. organizační formy výuky / výukové přístupy často označované jako (komplexní) výukové
metody:činnostně orientovaná výuka (učení se zkušeností); e-learning, blended learning,
výuka podporovaná počítačem (CAL); exkurze; koučink; otevřené učení; prezentace;
projektová výuka; přednáška; RWCT; seminář; situační metody (metoda rozboru situace,
řešení konfliktní situace, metoda incidentu, dynamická situační metoda,...); simulace;
televizní výuka; učení v životních situacích; výuka dramatem; workshop; situované
(kontextualizované) učení, autentické učení, komunitní vzdělávání
J.
Výukové metody
1. dělení z hlediska fází výuky: metody motivační, expoziční, fixační, diagnostické, aplikační
2. dělení z hlediska pojetí role pedagoga / studenta: metody transmisivní, aktivizující
(brainstorming, situační metody, inscenační metody, didaktické hry,...), facilitační,
diagnostické, samostatná práce, metody badatelské (heuristické), problémové
3. dělení z hlediska pramene poznání a typu poznatků: metody slovní - ústní (vysvětlování,
výklad, přednáška, debata, dialog, diskuse…), písemné práce (písemná cvičení,
kompozice…), práce s textovým materiálem; metody názorně demonstrační - pozorování
předmětů a jevů, předvádění (předmětů, činností, pokusů, modelů, statických obrazů,...),
projekce statická a dynamická, instruktáž; metody praktické - nácvik pohybových a
pracovních dovedností, laboratorní činnost, pracovní činnost (v terénu)
4. dělení z hlediska převládajícího cíle: metody kognitivní, afektivní, psychomotorické
5. „alternativní metody“: sugestopedie, hypnopedie, superlearning
K.
Rezultátová forma kurikula
1. výsledky a efekty edukace, kauzální atribuce
2. kvalita, přidaná hodnota, akontabilita, efektivnost
3. EURYDICE, OECD, PISA, TIMSS, PIRLS
4. chyba (práce s chybou)
5. diagnostika, evaluace, hodnocení, klasifikace, cílový standard, evaluační standard
6. ústní zkouška, didaktický test, (ne)standardizovaný, testy rychlosti / úrovně, kognitivní /
psychomotorické, studijních výsledků / předpokladů
7. testy (hodnocení): absolutního výkonu (ověřující, kriteriální), relativního výkonu (rozlišující,
normativní), sumativní / formativní
8. objektivní / subjektivní skórovatelnost, testová položka (úloha), úlohy: otevřené,
dichotomické, s výběrem odpovědí, obtížnost a citlivost testových úloh
9. slovní hodnocení, hodnocení známkou (klasifikace), portfolio, klasifikační řád
7
W. H. Killpatrick
Příklady otázek ke zkoušce
A.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
Didaktika jako disciplína pedagogiky: vymezení předmětu, pojetí didaktiky v ČR a v zahraničí, místo didaktiky mezi
ostatními disciplínami; výzkum
Co je předmětem zkoumání didaktiky?
Jaký je rozdíl mezi didaktikou ve středoevropském a anglosaském pojetí?
Co znamená výraz „curriculum and instruction“ / „pedagogy“ / „curriculum research and development“?
Co znamená výraz „teorie učení“ / „teorie vyučování“ / „teorie vzdělávání“?
Jaký by byl rozdíl v pojetí didaktiky jako „umění vyučovat“ a didaktiky jako „vědy o vyučování“?
Jaký je rozdíl mezi didaktikou a metodikou?
Jaký je rozdíl mezi didaktikou a vyučováním?
Jaký je rozdíl mezi didaktikou jako teorií vyučování a teorií vzdělávání?
Uveďte příklad explorativního / explanativního / normativního pojetí didaktiky.
Na příkladu nějakého problému, který je v rámci didaktiky zkoumán, vysvětlete souvislost mezi didaktikou a nějakou jinou
disciplínou v rámci pedagogiky / jiným vědním oborem mimo pedagogiku.
Jak souvisí didaktika a filozofie výchovy / kognitivní psychologie / pedagogická evaluace / pedagogika volného času /
vzdělávací politika, …?
Uveďte příklad interdisciplinárního problému, který je pro didaktiku relevantní.
Uveďte příklady alespoň tří pojetí výchovy (viz definice v Pedagogickém slovníku).
Jaký je rozdíl mezi vzděláváním a výcvikem?
Jak spolu souvisí procesy socializace, enkulturace, výchovy a vzdělávání?
B. Vývoj didaktiky, paradigmata v didaktice
16. Co je to Herbartův (didaktický) trojúhelník? Co vyjadřuje a jaký má / měl v didaktice význam?
17. Vysvětlete behavioristické / konstruktivistické / sociálně-konstruktivistické pojetí teorie učení a jeho důsledky pro
didaktiku.
18. Doložte, jak se v didaktice projevuje paradigma managementu / systémové analýzy / behaviorismu / sociálního
konstruktivismu,….
19. Na vybraném paradigmatu ukažte jeho filozofická východiska a důsledky pro didaktiku.
20. Stručně popište vývoj paradigmat v didaktice od 60. let 20. století po současnost.
C.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
Obecný model kurikula
K čemu je dobré modelování pedagogických jevů (např. kurikula)?
Co (všechno) znamená výraz „kurikulum“?
Popište obecný model kurikula (formy/fáze, dimenze, vrstvy).
Jaký je rozdíl mezi koncepční fází kurikula a ideovou dimenzí kurikula?
Jaký je v tom rozdíl, hovoříme-li o fázích kurikula, nebo o formách existence kurikula?
Je možné hovořit o formálním kurikulu v neformálním vzdělávání?
Na příkladu vysvětlete, jak souvisí ideová dimenze kurikula s ostatními dimenzemi.
Popište, jak se ideová dimenze prolíná jednotlivými fázemi kurikula?
Popište a na příkladech vysvětlete dimenze kurikula / fáze (formy) existence / vrstvy kurikula (formální, neformální,
skryté, nulové).
30. Vysvětlete, jak souvisejí výukové metody, cíle, obsahy a organizační podmínky.
31. Co je to zprostředkující a vstřícné pojetí kurikula?
D. Koncepční forma kurikula (cíle a pojetí vzdělání v perspektivě vývoje)
32. Jakou funkci má koncepční fáze kurikula v rámci celého modelu? (z čeho vychází, co dalšího ovlivňuje, v čem se od
ostatních liší, co je její podstatou)?
33. Co je to tradice? Utváří nějak soudobé pojetí výchovy a vzdělávání?
34. Charakterizujte historická východiska a základní principy koncepcí všeobecného a odborného / teoretického a praktického
/ formálního a materiálního / všeobecného a elementárního vzdělání a uveďte příklady jejich současného uplatnění.
35. Charakterizujte antické pojetí vzdělanosti / pojetí vzdělanosti období osvícenství. Projevuje se jeho odkaz ještě
v dnešních koncepcích vzdělávání?
36. Co znamená tvrzení, že vzdělávání je historicky podmíněno? Souhlasíte s ním?
37. Co je to vzdělávací koncepce?
38. Co je to vzdělávací politika?
8
39. Co to znamená, jsou-li nějaké koncepce výchovy a vzdělávání označovány jako tradicionalistické, aktualistické nebo
utopistické?
40. Jak se v praxi projevuje trend „demokratizace vzdělávání“ / „humanizace vzdělávání“?
41. Jak ovlivňuje formulaci vzdělávacích koncepcí tzv. postmoderní myšlení?
42. Které mezinárodní organizace se aktivně podílejí na formulaci vzdělávacích koncepcí? Jak?
43. Popište (v základních rysech) aktuální vzdělávací koncepci v ČR, resp. cíle této koncepce.
44. Co je to „celoživotní učení“? Jaké místo tento koncept zaujímá v aktuální vzdělávací koncepci.
45. Co je to formální, neformální a informální vzdělávání? Vysvětlete, jak tyto koncepty souvisejí s konceptem celoživotního
vzdělávání?
46. Jakou funkci plní standardy ve vzdělávání? Uveďte příklady takových standardů.
47. Jaký je rozdíl mezi prognózou vývoje vzdělávání a vizí vývoje vzdělávání?
48. Uveďte příklad tří cílů vzdělávání uvedených v (dokument vzdělávací politiky).
49. Stručně charakterizujte (sociálně-funkcionalistické, personalistické / progresivistické, funkcionálně-materialistické /
technologické, esencialistické / perenialistické, akademické, spiritualistické / idealistické, psychologické, sociálně-kritické,
postpedagogické / antipedagogické) soudobé koncepce vzdělávání.
50. V čem jsou si blízké a v čem se odlišují… a … koncepce vzdělávání?
E.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
Ideová dimenze kurikula
Co je to ideová dimenze kurikula? Jakou funkci plní v celku kurikula?
Co jsou to taxonomie vzdělávacích cílů a k čemu jsou dobré?
Vysvětlete a na příkladu ilustrujte rozdíl mezi zprostředkujícím a vstřícným modelem stanovení vzdělávacích cílů.
Vysvětlete a na příkladu ilustrujte, co jsou to afektivní / kognitivní / psychomotorické výukové cíle.
Na příkladu vysvětlete požadavek komplexnosti / kontrolovatelnosti / konzistentnosti / přiměřenosti výukových cílů.
Na příkladu vysvětlete proces hierarchizace / konkretizace / operacionalizace výukových cílů.
Na příkladu popište proces stanovení vzdělávacích cílů pro konkrétní vyučovací hodinu, lekci, schůzku apod.
Popište na praktické situaci vstřícný / zprostředkující způsob stanovení vzdělávacích cílů.
Popište na praktické situaci, jak by bylo možné propojit zprostředkující a vstřícný způsob stanovení vzdělávacích cílů.
Popište Bloomovu taxonomii cílů v kognitivní oblasti a vysvětlete její význam.
Popište Niemierkovu taxonomii cílů v kognitivní oblasti a vysvětlete její význam.
Popište vybranou taxonomii cílů v afektivní / psychomotorické oblasti a vysvětlete její význam.
Popište, jak souvisejí pojmy znalosti, dovednosti, hodnoty, postoje, dispozice a kompetence.
Uveďte a na příkladech vysvětlete, jaké požadavky jsou obvykle kladeny na formulaci výukových cílů.
Popište, jak spolu souvisí komplexnost a kontrolovatelnost výukových cílů.
Uveďte příklady obvykle uváděných chyb při vymezení výukových cílů.
Uveďte příklady jednotlivých typů dovedností (intelektové, senzomotorické, pracovní, komunikativní).
Vysvětlete význam pojmu „kompetence“, popište jakou funkci plní z hlediska aktuálních vzdělávacích koncepcí.
Vyjmenujte a uveďte příklady klíčových kompetencí uváděných v RVP.
Vysvětlete, co je/jsou to kompetence k řešení problémů / k učení / komunikativní / občanské / pracovní / sociální a
personální.
71. Jaké klady a zápory představuje skutečnost, že klíčové kompetence jsou kategorií behaviorální?
F. Projektová forma kurikula
72. Co je to národní kurikulum?
73. Co je to vzdělávací program?
74. Vysvětlete rozdíl mezi učebními osnovami a vzdělávacím programem / učebním plánem a časově-tematickým plánem /
Národním programem vzdělávání a Národním programem rozvoje vzdělávání v České republice / RVP a ŠVP.
75. Charakterizujte cíle vzdělávání uvedené v Bílé knize / Rámcových vzdělávacích programech.
76. Popište rámcovou strukturu RVP.
77. Je součástí RVP ZV etická výchova?
78. Co je to projektová forma/fáze kurikula? Jakou funkci plní v celku kurikula?
79. Co jsou to vzdělávací oblasti, vzdělávací obory a průřezová témata?
80. Na příkladu popište fáze přípravy na vyučovací hodinu (nebo jinou výchovně-vzdělávací jednotku).
81. Vysvětlete uspořádání vzdělávacích programů na úrovní základního vzdělávání (stávající a předchozí).
82. Kde v praxi se můžeme například setkat s předmětovým x projektovým x modulovým / lineárním x cyklickým x
spirálovým uspořádáním učiva?
9
G. Realizační forma kurikula (výuka)
83. Vysvětlete a zhodnoťte funkci odměn a trestů ve výchově.
84. Vysvětlete koncept efektivity ve vzdělávání, mj. v souvislosti s pojmy normovaný čas vyučování, reálný čas vyučování,
příležitost k učení, čas pokrytý učivem a čas aktivního učení.
85. Co je to psychosociální klima?
86. Co to znamená, vystupuje-li pedagog v roli facilitátora? Jaký je rozdíl mezi facilitátorem a animátorem?
87. Co je to autentické učení?
88. Co je to činnostně (zkušenostně) orientované vyučování? Vysvětlete filozofické kořeny tohoto konceptu a jeho aplikaci
ve vzdělávání / v oblasti výchovy ve volném čase.
89. Co je to formální a neformální autorita? Zhodnoťte funkci autority ve výchově a vzdělávání.
90. Co je to metakognitivní regulace? V čem spočívá důležitost tohoto konceptu?
91. Popište, jak se v praxi může projevovat pygmalionský efekt.
92. Co je to realizační forma/fáze kurikula? Jakou funkci plní v celku kurikula?
93. Na příkladech vysvětlete biologické, sociální a situační faktory (ne)kázně.
94. Na příkladech vysvětlete rozdíl mezi názorností předmětnou a slovně obraznou.
95. Na příkladech vysvětlete rozdíl mezi vnitřní (primární) a vnější (sekundární) motivací k učení.
96. Co jsou to strategie učení? Zhodnoťte místo pamětního učení mezi strategiemi učení.
97. Popište a na příkladech vysvětlete, co je to kognitivní styl.
98. Popište a na příkladech vysvětlete, co je to učební styl: povrchový, utilitaristický a hloubkový.
99. Uveďte příklady materiálních didaktických prostředků a zhodnoťte možnosti jejich využití.
100. Vysvětlete, co je to úroveň (zóna) aktuálního a nejbližšího vývoje; popište východiska a možnosti aplikace tohoto
konceptu.
101. Co je to programované učení?
102. Co je to pedocentrizmus?
103. Jak se v praxi projevuje logotropní / paidotropní zaměření pedagoga?
104. Na příkladu vysvětlete fáze výuky: motivace, expozice, fixace, diagnóza, aplikace.
105. Vysvětlete rozdíl mezi algoritmickým a heuristickým postupem řešení učebních úloh.
106. Na příkladech vysvětlete, co je to obtížnost a složitost učebních úloh.
107. Popište a na příkladech vysvětlete vybranou taxonomii učebních úloh. Jaký má taková taxonomie smysl?
H.
108.
109.
110.
111.
112.
113.
114.
115.
116.
117.
Obsahová dimenze kurikula (učivo)
Co je to obsahová dimenze kurikula? Jakou funkci plní v celku kurikula?
Popište, jak probíhá proces didaktické analýzy učiva.
Co je to didaktická transformace učiva?
Co je to didaktická znalost obsahu? Jak by se v praxi projevilo, pokud by ji pedagog postrádal?
Co je to kmenové učivo?
V souvislosti s pojmy základní učivo (kmenové učivo, jádrové kurikulum), exemplární vyučování, kategoriální
vzdělávání, plodná (generativní) témata vysvětlete problém výběru učiva.
Na příkladech vysvětlete lineární, cyklické a spirálové uspořádání učiva.
Na příkladech vysvětlete předmětové, projektové a modulové uspořádání učiva.
Vysvětlete, co je to zprostředkující a vstřícný přístup k výběru učiva.
Na příkladu vysvětlete základní pojmy struktury učiva: vědomosti, fakta, pojmy, zákony, principy, teorie, generalizace
(procesuální, kauzální).
I. Organizační formy výuky
118. Na příkladech vysvětlete typy organizačních forem výuky. Podle jakých kritérií je můžeme členit?
119. Vysvětlete, jak souvisejí výukové metody a organizační formy výuky.
120. Co je to situované (kontextualizované) učení / týmové vyučování?
121. Kde se v praxi můžeme setkat s realizací vnitřní a vnější diferenciace?
122. Co je to komunitní vzdělávání?
J. Výukové metody
123. Popište metodu … a zhodnoťte možnosti jejich uplatnění v náboženské výchově / v kontextu výchovy ve volném čase /
zájmového vzdělávání apod.
10
K. Rezultátová forma kurikula
124. Co je to rezultátová forma/fáze kurikula? Jakou funkci plní v celku kurikula?
125. Co je to akontabilita ve vzdělávání?
126. Co je to teorie kauzálních atribucí?
127. Co znamenají zkratky PISA, TIMSS a PIRLS?
128. Jaký je rozdíl mezi hodnocením a klasifikací?
129. Jaké jsou funkce hodnocení ve výchově a vzdělávání?
130. Jaký je rozdíl mezi výsledky a efekty edukace?
131. Na příkladech vysvětlete rozdíl mezi sumativním a formativním hodnocením.
132. Na příkladech vysvětlete rozdíl mezi testy absolutního a relativního výkonu.
133. Popište několik příkladů metod sdělování výsledků hodnocení vzdělávacích výsledků.
134. Popište několik příkladů metod zjišťování vzdělávacích výsledků.
135. Vysvětlete koncept přidané hodnoty ve vzdělávání a možnosti jeho uplatnění.
136. Jaký je rozdíl mezi pedagogicko-psychologickou diagnostikou a pedagogickou evaluací?
11
Download

Co se naučit v Obecné didaktice?