Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu
ochranné známky. Dne 28. 11. 2014 byl Radou
pro vědu, výzkum a inovace zařazen do aktualizovaného seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR (www.vyzkum.
cz). Odborné články jsou posuzovány dvěma
recenzenty. Recenzní posudky jsou uloženy v redakci. Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští,
je využití bez svolení vydavatele trestné. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou
lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání
zadavatele korigovány.
Vydávání časopisu se řídí zásadami publikační
etiky. Časopis je registrován v Ulrich’s International Periodicals Directory.
časopis pro slévárenský průmysl
foundry industry journal
®
r o č n í k L X I I I . 2 015 . č í s l o 1 – 2
ISSN 0037-6825
Číslo povolení Ministerstva kultury ČR –
registrační značka – MK ČR E 4361
tematické zaměření / sekundární metalurie / secondar y
metallurgy
o d b o r n ý g a r a n t / d o c . I n g . J a r o s l a v Š e n b e r g e r, C S c .
Vydává © Svaz sléváren České republiky
IČ 44990863
Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce.
Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce.
Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis
objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Klečákova 347, 180 21 Praha, tel.: +420 242 459 202,
242 459 203, [email protected]
obsah
Redakce / editorial office:
CZ 616 00 Brno, Technická 2896/2
tel.: +420 541 142 664, +420 541 142 665
fax: +420 541 142 644
[email protected]
[email protected]
www.slevarenstvi.svazslevaren.cz
ÚVODNÍ SLOVO
5
Vladár,Z.
6
Šenberger,J.
SEKUNDÁRNÍ METALURGIE – recenzované články
7
Čech,J.
Využití sekundární metalurgie při výrobě oceli na odlitky
Use of secondary metallurgy in manufacture of cast steel
11 B a l c a r, M . – F i l a , P. – M a r t í n e k , L .
Zkušenosti se sekundární metalurgií ve ŽĎAS, a. s.
The experience with secondary metallurgy in the joint-stock company of ŽĎAS, a. s.
16 Bulín,J.– Odehnal,J.
Vychází 6krát ročně / 6 issues a year
Číslo 1–2 vyšlo 27. 2. 2015.
Cena čísla Kč 80,–. Roční předplatné Kč 480,–
(fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné.
Cena čísla Kč 130,–. Roční předplatné Kč 780,–
(podniky) + DPH + poštovné + balné.
Subscription fee in Europe: 80 EUR (incl.
postage). Subscription fee in other countries: 140 USD or 90 EUR (incl. postage)
Výroba jakostních ocelí na rafinačním zařízení ASEA-SKF
Manufacture of high quality steels on the ASEA-SKF refining device
20 Záděra,A.– Carbol,Z.–Schaffer,R.
Sazba a tisk: Reprocentrum, a. s., Bezručova 29,
CZ 678 01 Blansko, tel.: +420 516 412 510
[email protected]
Do sazby 16. 1. 2015, do tisku 6. 2. 2015.
Náklad 500 ks.
vedoucí redaktorka / editor-in-chief
Mgr. Helena Šebestová
redaktorka / editor
Mgr. Milada Písaříková
jazyková spolupráce / language
collaboration
Edita Bělehradová
Mgr. František Urbánek
redakční rada / advisory board
prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc.
prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc.
Ing. Štefan Eperješi, CSc.
Ing. Jiří Fošum
Ing. Josef Hlavinka
prof. Ing. Milan Horáček, CSc.
Ing. Jaroslav Chrást, CSc.
prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c.
Richard Jírek
Ing. Radovan Koplík, CSc.
Ing. Václav Krňávek
doc. Ing. Antonín Mores, CSc.
prof. Ing. Iva Nová, CSc.
Ing. Ivan Pavlík, CSc.
doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc.
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D.
Ing. Vladimír Stavěníček
prof. Ing. Karel Stránský, DrSc.
Ing. František Střítecký
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
Ing. Jiří Ševčík
Ing. Jan Šlajs
Ing. Josef Valenta, Ph.D.
Ing. Zdeněk Vladár, předseda
Použití sekundární metalurgie pro zvýšení jakosti oceli
Use of secondary metallurgy for increasing steel quality
26 Šenberger,J.– Pernica,V.– Pešek,J.
Příspěvek ke kinetice reakcí probíhajících během vakuování ve vakuové
indukční peci
1. díl – kinetika změny obsahu dusíku v oceli
Contribution to the kinetics of reactions ongoing during vacuuming in a vacuum induction furnace
1st part – kinetics of changes of nitrogen content in steel
Z PRAXE
31 Zikmund,T. a kol.
Rentgenová nano- a mikrotomografie pro analýzu odlitků
Vlevo oba modely před sesazením, vpravo vizualizace rozdílů pomocí barevné mapy
s. 32
4
ÌïÚ ó™ì å hï] ë Þ ç™( ˙ڙë è 䙫 © ª ­
ÆéÔí“æßbéWåØá“"œé“åâÖؓ¥£¤§“ãâÞåÔ`âéÔߓé“áÔãßuâéWák“
ÃåâÚåÔàâébÛâ“ãåâÛßWƒØák¡“É“åâÖؓ¥£¤§Ÿ“éíÛßØ×Øà““
ޓáÔåæçÔÝkÖkà“ãåâÕßbàà“æ“ÞéÔßÜÙÜÞâéÔáŽàܓãåÔÖâéákÞ쟓
ÝæàؓãâÞåÔ`âéÔßܓé“íÔãâ`ÔçŽÖۓÔÞçÜéÜçWÖۓíÔàc€ØáŽÖۓ“
áԓâ×Õâåáb“éí×cßWéWák“ãåÔÖâéákލ¡“ÍÔãâÝØákà“é“ÁWåâ×ák“
æâèæçÔéc“ÞéÔßÜÙÜÞÔÖk“›Áƾœ“Ýæàؓçèçâ“ãåWÖܓæìæçbàâéc“
ãåâãâÝÜßܓæ“çØÖÛáÜÖގà“éí×cßWéWákà“`ØæÞbÛⓃÞâßæçék¡“
ÀÃ
ÆÙ饗¬¥—— ÍðßæÛåæÚÜåo—ç„oåæꑗØéÞæåæí[¤
åo—í—ç[åíà—åؗáØâæêë—æÛãàëâ‘
¹ÜÚ¡“¨¡““ ¸éÔßèÔçÜâᓠâٓ ÕØáØÿçæ“ âٓ ÔåÚâáÜáړ
Üá“Ô“ßÔ×ßؓâá“ÖÔæçÜáÚæ“äèÔßÜçì
ÆÙ饗¯¥—— Çæéæíå[åo—å[éØñæíf—çé[ÚܗÂ͗ÒÁԗ
æÚÜãà—¾¨®ºéÄæͬ¨§—çéæ—ØÞéÜÞ[ëð—
¼ÆǗؗý—
¶âàãÔåÜæâá“âٓÜàãÔÖç“êâåޓ¾É“νГ
âٓº¤ª¶åÀâɨ¤£“æçØØߓÙâå“çÛؓØßØÖçåÜ֓
Ôå֓ÙèåáÔÖؓÔáדçÛؓßÔ×ßؓÙèåáÔÖØ
ɓåâÖؓ¥£¤¨“Õè×ØàؓæÔàâí€ØÝàc“ãâÞåÔ`âéÔç“é“áÔãßuâéWák“
ÃåâÚåÔàâébÛâ“ãåâÛßWƒØák¡“ÉíÛßØ×Øà“Þ“çâà蟓‘Ø“åâޓ“
©§¨¬—Ùðã—íðßã[‡Üå—éæâÜä—çé‘äðêãì—Ø—ëÜÚßåàÚâfßæ—
íñÛgã[í[åo“›éÜí“æ¡“§§Ÿ“ãâíᡓåØסœŸ“Ô“éíÛßØ×Øà“Þ“çâà蟓“
‘Ø“Ü“é“áԃØà“âÕâåè“æçWßؓékÖؓæÖÛWík“çØÖÛáÜÖÞì“éí×cßÔák“
ãåÔÖâéákÖܟ“ÖÛÖØàؓæؓéŽåÔíác݃kà“íãæâÕØà“íÔãâÝÜ瓓
×â“ÔÞçÜéÜç“æ“çkà“æãâÝØáŽÖÛ¡“Áԃk“ãåÜâåÜçâè“Õè×ؓáÔæçÔéØák“
æìæçbàâéŽÖۓ€ØƒØák“ãåâ“íkæÞWéWák“áâéb“ÚØáØåÔÖؓæßbéW åØáæގÖۓçØÖÛáÜލ¡“ÍÞåWçÞԓÖÛÖØà؟“ÔÕì“àcߓáWƒ“âÕâå“
áØÝØá“éŽíáÔàáâè“ÛÜæçâåÜܟ“ÔßؓçÔÞb“áÔ×cÝáâè“Õè×âèÖáâæ硓
ÃØéác“éc€kàŸ“‘Ø“é“çâàçâ“áWæ“ãâ×ãâ€k“Ô“ã€kãÔ×ác“áWà““
ܓãâàâÛâè“éƒÜÖÛáܟ“ÞçØåŽà“áWƒ“âÕâå“áØák“ßÛâæçØÝᎡ
ÆÙ饗­¥—— ¿àêëæÞéØäð— æÙêØߑ— ŗ çéæ— æÚÜã—
¹¬§¸¨®¯¿—Ø—ØÞéÜÞ[ëð—¼ÆǗؗý—
¹ÜÚ¡“©¡““ »ÜæçâÚåÔàæ“ âٓ Á“ ÖâáçØáç æ“ Ùâå“
µ¨£´¤ª«»“æçØØߓÔáדçÛؓØßØÖçåÜ֓Ôå֓
ÙèåáÔÖؓÔáדçÛؓßÔ×ßؓÙèåáÔÖؓ
ÆÙ饗°¥—— ¿àêëæÞéØä—ÛæêØßæíØå’Úߗêåo•Üåo—
ÚÜãâæífßæ—æÙáÜäì—íØۗì—æÛãàë⑗
ãàë’Úߗñ—æÚÜão—ñçéØÚæíØå’Úߗí—ý—
¹ÜÚ¡“¬¡““ »ÜæçâÚåÔà“ âٓ ÔÖÛÜØéØד åØ×èÖçÜâáæ“
âٓ çÛؓ çâçÔߓ Ôàâèáç“ âٓ ×ØÙØÖçæ“ Üá“
ÖÔæçÜáÚæ“Ùåâà“æçØØßæ“çåØÔçØדâá“çÛؓ
ßÔ×ßؓÙèåáÔÖؓ
Ñ[ígéÜä—äà—ÛæíæãëÜ£—ØÙðÚߗí[ä—í‡Üä—çæç„[㗗
í—éæÚܗ©§¨¬—ßæÛåg—‹êçgÚߑ£—ñÛéØío—Ø—æêæÙåo—çæßæÛð£—
æçëàäàñä죗çæÛåàâØëÜãêâfß旇ëgêëo£—Úæ—åÜáäfåg—
íãØêëåoÚߗÚßðٗؗçÜíåf—åÜéíð¥—
“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼ ¼“¡“ß Ø × Ø á ā ‡ á â 哥£¤¨“¡“¤ā¥ “
“®
5
ÆÙ饗¨¨¥—— ¿àêëæÞéØäð—ëؕåæêëà—¸¬—Ҝԗؗå[¤
éØñæíf— çé[Úܗ  ͗ ÒÁԗ çéæ— æÚÜã—
¾¨®ºéÄæͬ¨§£—ØÞéÜÞ[ë—Í»
¹ÜÚ¡“¤¤¡““ »ÜæçâÚåÔàæ“âٓ×èÖçÜßÜç쓴¨“ΘГÔáד
ÜàãÔÖç“êâåޓ¾É“νГâٓº¤ª¶åÀâɨ¤£“
æçØØߓÙâå“çÛؓéÔÖèèà“×ØÚÔææÜáړèáÜç“
¹ÜÚ¡“«¡““
“
ÆÙ饗¨©¥—— ¿àêëæÞéØä—ÛæêØßæíØå’Úߗêåo•Üåo—
ÚÜãâæífßæ—æÙáÜäì—íØۗì—æÛãàë⑗
ãàë’Úߗñ—æÚÜão—ñçéØÚæíØå’Úߗåؗñؤ
„oñÜåo—Í»—í—çæéæíå[åo—ê—æÛãàëâð—ãà¤
ë’äà—ñ—æÚÜão—ñçéØÚæíØå’Úߗçæìñܗ
헼ÆǗ
¹ÜÚ¡“¤¥¡““ »ÜæçâÚåÔà“ âٓ ÔÖÛÜØéØד åØ×èÖçÜâáæ“
âٓ çÛؓ çâçÔߓ Ôàâèáç“ âٓ ×ØÙØÖçæ“ Üá“
ÖÔæçÜáÚæ“Ùåâà“æçØØßæ“çåØÔçØדâá“çÛؓ
éÔÖèèà“×ØÚÔææÜáړèáÜç“Üá“ÖâàãÔåÜ æâá“êÜçۓçÛâæؓâáØæ“çåØÔçØדâá“çÛؓ
ØßØÖçåÜ֓Ôå֓ÙèåáÔÖؓâáßì“
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼ ¼“¡“ß Ø × Ø á ā ‡á â 哥£¤¨“¡“¤ā¥ “
ÆÙ饗­¥—— DŽÜÛçæíge—çéæ—í’éæÙì—æÛãàë⑗ñܗêãàëàå—ßãàåoâì—íܗêígëg—Ûæ—éæâ엩§¨¯—Òäà㥗ëÔ
¹ÜÚ¡“©¡““ ¹âåØÖÔæç“èáçÜߓ¥£¤«­“ÔßèàÜáÜèà“ÖÔæçÜáÚæ“ÎàÜß¡“çâáæÐ
ÆÙ饗®¥—— DŽÜÛçæíge—çéæ—í’éæÙì—æÛãàë⑗ñܗêãàëàå—ßãàåoâì—í—¼íéæçg—Ûæ—éæâ엩§¨¯—Òäà㥗ëÔ
¹ÜÚ¡“ª¡““ ¹âåØÖÔæç“èáçÜߓ¥£¤«­“ÔßèàÜáÜèà“ÖÔæçÜáÚæ“ÜᓸèåâãؓÎàÜß¡“çâáæÐ
“²
9
ÆÙ饗¬¥—— DŽÜÛçæíge—çéæ—í’éæÙì—æÛãàë⑗ñ—ãàëàåð—Ø—æÚÜãà—í—¼íéæçg—Ûæ—éæâ엩§¨¯—Òäà㥗ëÔ
¹ÜÚ¡“¨¡““ ¹âåØÖÔæç“èáçÜߓ¥£¤«­“Üåâá“ÔáדæçØØߓÖÔæçÜáÚæ“ÜᓸèåâãؓÎàÜß¡“çâáæÐ
­¯™™
46
µâæáԓԓ
»ØåÖØÚâéÜáÔ
µåÔíkßÜØ
"káÔ
·WáæÞ❝
¹ÜáæÞâ
¹åÔáÖÜØ
¶ÛâåéÔçæÞâ
¼á×ÜØ
¼çWßÜØ
½ÔãâáæÞâ
½ÜÛâÔÙåÜÖÞW“
åØãèÕßÜÞԝ
¾ÔáÔ×Ô
¾âåØÔ
ÀÔaÔåæÞâ
ÀØëÜÞ❝
ÁcàØÖÞâ
ÁâåæÞâ
ÃWÞÜæçWá
ÃâßæÞâ
ÃâåçèÚÔßæÞâ
ÆåÕæÞâ
Géb×æÞâ
GéŽÖÔåæÞâ
ÇÛÔÝæÞâ
ÇÖÛÔÝ êÔá
ÌÅ+Ï˾ÇÌÍÏ4™f§™ªć « ¨ «©ª®
ÚÜãâÜä—
í—éæÚܗ©§§ª
ÚÜãâÜä
ÚÜãâÜä—í—
éæÚܗ©§§¯
¦¦
¦¬
¤¨
£
£
¤“¦¨¥
¤“¦§£
¤“£££
«©
¦§
©¦
¤«¦
¥££
¤¬§
¤ª“£££
¨“£££
«“£££
¦£“£££
¦£“£££
¤¥“£££
¬
ā
¤¤
¥£
¤ª
¤«
¤§
¨
¤©
¦¨
¦¤
§¦
«¬
¥©
ā
¤§¬
«¤ª
©¦
¦©
¨
ā
¦£¦
§¤
§“ª££
§“¨££
¤“¤©ª
¤“¤¦¬
¤“ª£¥
¤“ª¤¦
¤“£«ª
¥“£«¨
¤«£
¥¨¨
¥©¬
¤«£
¤«¨
¤¬¨
¬¤£
«ª¦
ª©¬
¥ª
¤¬
¤ª¨
¤©ª
ā
»
¤§¦
¦¦¬
¦§¤
¤¬£
¥¤£
©«¤
ā
¤“ª«ª
¨¬¬
©££
©
¤©
§£
¤££
¤“©§£
ā
ā
¤«¨
§«
¥¨¨
§««
§¦£
§¨§
ª
¦£
§
¦¦
©¥
ªª
©
¦¬
¨¨
¤¦§
¤ª©
¦§¦
¤“¥££
¤“¬££
¤“¬££
ā
©«
¥£
´
¦¥
¨¤
ā
ā
¥
¨
¤¨
ª«
¨¦
¤¥
¦§
¤«
«
¦£
¤¦
§
§£
¤«
¦«
¨¥
¤¦£
ªª
¤¥§
¨£
ª¥
¥©£
¨«£
ā
¤§¦
¤¦¤
©¦
§ª©
¤“¥§©
¤“£¨ª
¬££
¤“£ª£
¬©£
¤“££¤
¥“££¤
¥“¤ª£
äØÚá
çäà•
ÆÙ饗©¥—— ͒éæÙؗæÛãàë⑗íܗêígëg—çæÛãܗæÛãfíØåfßæ—äØëÜéà[ãì
Ï ”ë èÛڙè Ýåâí 䓙çڙìåhï] ëçî
¥“©¥£
¥¥¤´
ā
¥£¨
§¥©
§ª¨
¨¥§
©ª—®«®
­—®§¨
¨¬—ª¨ª
¬¨—¬­¨
¬¨—©©¯
ª«—®©§
“‡×ÔÝؓí“åâÞ蓥£¤¥Ÿ““‡×ÔÝؓí“åâÞ蓥£¤¤Ÿ“´œ“æßÜçÜá쓑ØßØíáŽÖۓÞâ鍓ÖØßÞØà
ÖØßÞâéŽÖۓ §§Ÿ¨“ àÜß¡“ ç“ â×ßÜçލ“ ›ëØÙ¥— ÀÀœ¡“
ÇØáçⓠéíØæçè㓠ã€Ø×æçÔéèÝؓ éØßÞâè“ `Wæ瓓
í“ ÖØßÞâébÛⓠáWåæçè“ ÖØßâæécçâéb“ ãåâ ×èÞÖ؟“Ö⑓ÝØá“ãâçéåíèÝ؟“‘Ø“"káԓܓáÔ×W ßؓãâÞåÔ`èÝؓé“åâíƒÜ€âéWák“æébÛâ“ãâ×kßè“
áԓ çåÛ術 ÈÆ´Ÿ“ ×åèێ“ áØÝécçƒk“ éŽåâÕÖ؟““
éìÞWíÔߓ ¦Ÿ¬˜“ áWåæç“ áԓ ¤¥Ÿ¥¨“ àÜß¡“ 硓“
ÍÔçkàÖⓠçÜçⓠ×éԓ áØÝécçƒk“ ãåâ×èÖØáçܓ“
×âßâ‘ÜßܓáWåæç“éŽåâÕ쟓è“âæçÔçákÖۓíØàk“
çbçâ“×ØækçÞì“çâàè“Õìßâ“áÔâãÔÞ¡“¹åÔáÖÜ؟“
ÁÀ¼•
èáÞéÞãî•ÝáÞãmàê•
ā
«¬§
¤“£¦¨
¦¤£
¦©£
ÁÁ¼
ª¦
«§«
¦©©
¦£¨
©§£
ÐâÞᣕéÒ
©£
ā
©©
¥«¨
º¼Ã¼Ä
ÐéÞ裕éÒ
ÆÙ饗¨¥—— ÇéæÛìâÚܗ¨§—åÜáígë‡oÚߗí’éæÙڑ—æÛãàë⑗åؗêãfí[éåì
ÁcàØÖÞâ“íæçWéW“Ü“áÔ×Wßؓí×ÔßØÞԓáØÝãåâ×èÞçÜéác݃k“íØàkŸ“Öâ“æؓçŽ`ؓâÕÝØàè“
éŽåâÕì“áԓæßbéWåá術ÈÆ´“éìÞWíÔßì“é“åâÖؓ¥£¤¦“ãâèíؓàkå᎓áWåæ硓"káԓԓ¼á ×Ü؟“íØàc“æ“áØÝé샃kà“ãâ`çØà“æßbéWåØ៓æܓé“ãåâ×èÞçÜéÜçc“åâéác‘“ãâßØãƒÜß쟓âéƒØà“
ܓçÔޓíæçWéÔÝk“íԓécçƒÜáâè“í“èéØ×Øáb“×ØækçÞì¡
¤§¨
ā
©£¦
ÈÆ´
»çÖãØÞÚ¯•©•¥­ª
¦£©
ā
ÇèåØÖÞâ
ÈÞåÔÝÜáԓ
ÉØßÞW“µåÜçWáÜØ
ā
ÀäçÚÖ¯•§•­¦ª
¾éYáÞÚ¯•¦•­¦¨
¥¦
ā
ª
«
§«
ÃeâÚØà䯕­•«ª®
Çêèà䯕¨•©¦¬
¤¤¨
ā
¤¥
¥«£
¿Öåäãèà䯕§•«ª«
·çÖïmáÞÚ¯•§•§¬§
©¨¤
¦
¤“¨££
¦¤
Êȶ¯•«•¦§§
¾ãÙÞÚ¯•§•¦¨¨
¨¥¬
§¤
§“©££
¬¤
¤¤£
¥¦¬
ª
§¬¬
¨«
ā
¬¤¦
¤“¤¬¦
¥©
¥¬
¤§©
¥¨«´
§¥«
¥ª
¥¨
ª¨
§¤
¨¥¨
¥¨
GãÔácßæÞâ
¥¨
§
ª£§
§£
ÅèæÞâ
ª
§
¤§«
ÅÔÞâèæÞâ
ÆßâéØáæÞ❝
©
ª
ÅèàèáæÞâ
ÆßâéÜáæÞâ
êãàëàåð
åܕÜãÜñå’Úߗ
âæí‘
æÚÜã
¤¥
¨££
$mãÖ¯•¦•©­¨
¦¥•ãÚßëeé…mØݕëçä×؏•äÙáÞéà•
µØßÚÜØ
"ØæÞW“
åØãèÕßÜÞÔ
ãàëàåð
ÑÜäg
ÁcàØÖÞâ“Ô“ÅèæÞâ“ÛßWæÜß쓦ā¨˜“ãâÞßØæ¡
¼á×ÜؓæܓæéŽàܓ¬Ÿ«¤“àÜß¡“ç“â×ßÜçލ“è×å‘Øßԓ
áԓ‘ØՀk`Þè“ç€Øçk“ãâíÜÖܓԓåâéác‘“§¡ā¤£¡“
àkæçâ“íæçÔßâ“áØíàcácáâ“ā“½ÔãâáæÞâ“éì åâÕÜßⓠ¨Ÿ¨§Ÿ“ ÁcàØÖÞⓠ¨Ÿ¤¬Ÿ“ ÅèæÞⓠ§Ÿ¤Ÿ“
µåÔíkßÜؓ ¦Ÿ£ªŸ“ ¾âåØԓ ¥Ÿ¨©Ÿ“ ¼çWßÜؓ ¤Ÿ¬ª““
ԓ¹åÔáÖÜؓ¤Ÿª¨“àÜß¡“ç“â×ßÜçލ¡“
½Ü‘“ âד åâÞè“ ¥£¤¥“ ã€Ø×æçÔéèÝؓ éŽåâÕԓ“
â×ßÜçލ“ é“ çcÖÛçⓠíØàkÖۓ ««“ ˜“ ÖØßÞâéb“
ÖØßâæécçâéb“ãåâ×èÞÖØ¡
Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼ ¼“¡“ß Ø × Ø á ā ‡á â 哥£¤¨“¡“¤ā¥
“
Ɠãâ`çØà“¥“££¤“æßbéWåØá“Ô“ãåàcåáâè“
ãåâ×èÞÖk“ ©“ ¤¥¥“ ç“ áԓ æßbéWåáè“ ×âæWÛßì“
ÈÆ´“í鎃Øák“ãåâ×èÞÖؓ§Ÿ§“˜¡“ÁcàØÖÞ⟓
æécçâ鎓ßk×å“é“çbçâ“ÞÔçØÚâåÜܟ“æ“ãåâ×èÞÖk“
¨“©¨¬“ç“íÔíáÔàØáÔߓáØãÔçå᎓åæ矓ԓçâ“
ⓧ¤“ç“áԓæßbéWåá蓛æÙ饗¨œ¡
"káԓԓ¼á×Ü؟“íØàc“æ“áØÝé샃kà“ãâ`çØà“
æßbéWåØ៓ ÛßWæÜßì“ áWåæç“ §Ÿª¦“ ԓ ¥Ÿª“ ˜¡““
Ãåâ×èÞçÜéÜçԓ Ýؓ éìãâ`çØáԓ ÝÔÞⓠÖØßÞâ鎓
âÕÝØà“éŽåâÕì“â×ßÜçލ“é“íØàܓ×cßØáâ“ãâ `çØà“æßbéWåØᓛëØÙ¥—ÀÀÀœ¡
ÆÚíÞëâ]å™èÝåâíä“
¶ØßÞâéW“ éŽåâÕԓ ßÜçÜáì“ éíåâæçßԟ“ ã€Ü`Øà‘““
蓿¿º“çâ“ÕìߓáWåæç“ⓧŸ©“˜Ÿ“è“¿¾º“¤Ÿ¦“˜Ÿ“
íÔçkàÖâ“ãåâ×èÞÖؓâ×ßÜçލ“í“çØàãØåâéÔ áb“ßÜçÜáì“ÞßØæßԓⓥªŸ¤“˜¡“È“âÖØßܓÕìߓíÔ íáÔàØáWᓣŸ¤˜“ãâÞßØ染ԓáÔâãÔޓè“æßÜ çÜá“ÛßÜákÞè“áÔ鎃Øák“⓬Ÿ¬“˜“›æÙ饗©œ¡
Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿ Ë ¼ ¼ ¼“¡“ß Ø × Ø á ā ‡ á â 哥£¤¨“¡“¤ā¥ “
ωÞèÛÞÜçh™óÚæi†Þçq
·ßؓàbÛâ“áWíâåè“Õè×ؓåâޓ¥£¤¨“âÕ×âÕ᎓ÝÔÞâ“åâޓ¥£¤§¡“
͓ãâÛßØ×è“ØÞâáâàÜÖގÖۓâ×Õâåákލ“Ô“ãåâÚáâæçÜލ“Õ쓓
àcߓՎç“æÜÖؓßØãƒk“éíÛßØ×Øà“Þ“âãçÜàÜæçÜÖÞì“ã€Ø×ãâÞßW ×Ôábàè“Ûâæãâ×W€æÞbàè“åæç蟓ã€Øæçâ“æؓ×âàákéWàŸ““
‘Ø“áØßíؓâ`ØÞWéÔç“íWæÔ×ák“íßØãƒØák“Ô“éŽíáÔàác݃k“åæç“
ØÞâáâàÜÞ졓·Ô߃k“éŽéâݓéíçÔۍ“àØíܓÅèæÞØà“Ô“ÈÞåÔÝÜáâ蓓
ԓã€kæçè㓸ȓޓçbçâ“âçWíÖؓÕè×âè“éØßàܓéŽíáÔàáŽàܓ
ÙÔÞçâåì“ãåâ“ØÞâáâàÜÞì“æçW獓¸éåâã졓
¹ÜÚ¡“ª¡““
ËØÙ¥—ÀÀÀ¥—— ÇædÜë— dàåå’Úߗ êãfí[éÜå— çæÛãܗ ñÜäo— í— éæÚܗ ©§¨ª— ؗ çæ¤
éæíå[åo—ê—éæâÜ䗩§§ª—Ø—©§§¯
Æ ¿ % É Å ¸ Á ƾ “ É R Å Â µ ´ “ É “ Í ´ » Å ´ Á ¼ ".
¼ è™è f Þ ä]ï] æ ޙè ݙë è ä  © ª ®¸
ÆÙ饗®¥—— Çæéæíå[åo—ëؕåæêëà—¸¬—ҜԗæÚÜãà—
¾¨®ºéÄæͬ¨§—çéæ—ØÞéÜÞ[ëð—¼ÆǗ
ؗý—
¶âàãÔåÜæâᓠâٓ ×èÖçÜßÜçì“ ´¨“ ΘГ âٓ
º¤ª¶åÀâɨ¤£“æçØØߓÙâå“çÛؓØßØÖçåÜ֓
Ôå֓ÙèåáÔÖؓÔáדçÛؓßÔ×ßؓÙèåáÔÖؓ
Ãåâæç€Ø×áÜÖçékà“ÀߓÆÃ"œáØÕâ“æãâßØ`áâæçܓ¶íØÖÛÇåÔ×ؓ
ÝæàؓáÔ×Wßؓãâ×ãâåâéÔßܓãåâØëãâåçák“ÔÞçÜéÜçì“áԃÜÖۓ`ßØ፟“
ԓçâ“íØÝàbáԓ铇`ÔæçØÖۓáԓéØßØçåíkÖۓ铻ÔááâéØå蟓ÃԀk‘Ü“
ԓ×Ô߃kÖÛ¡“Áâéc“Ýæàؓã€ÜæçâèãÜßܓޓéØßØçåÛ蓹ÂÁ· ¸ËŸ““
Þ×ؓÝæàؓ`ßØáà“áÔÕk×ßܓàâ‘áâæç“ÔÞçÜéák“‡`ÔæçܓÝÔÞâ“
æãâßèéìæçÔéâéÔçØßؓé“åWàÖܓæçWáÞè“æéÔí術ÇÔÞçb‘“
íâåÚÔáÜíâéWák“æØçÞWák“æßØéÔ`“æ“×Ô߃kàܓéìæçÔéèÝkÖkàܓ
ÙÜåàÔàܓáԓÀÆɓ铵åác“èå`Üçc“ã€Üæãcßâ“Þ“ãåâãÔÚÔÖܓ“
áԃØÛâ“âÕâå術´ÞçÜéák“‡`Ôæçk“áԓÝØ×áWákÖۓÆéÔíè“ãåàìæßè“
ԓ×âãåÔéì“"œ×âÞÔíèÝØà؟“‘Ø“áWƒ“âÕâå“ãÔç€k“áØâ×àìæ ßÜçØßác“Þ“ãåàìæßâéb“éŽåâÕc“"Å¡“ÆÔàâí€ØÝàâæçk“Õìßԓ
ÞâàèáÜÞÔÖؓæéÔíè“æ“`ßØáæÞâè“íWÞßÔ×áâ蟓ÞçØåW“áWà““
×WéW“áWàcçì“Ô“æàcåèÝؓáԃܓãåWÖÜ¡“͇ܣ—Úæ—êܗå[ä—Û؄o—
ñØáà‡‰æíØë—í—é[äÚà—ãÜÞàêãØëàíð£—êܗë’â[—ÚÜãfßæ—æÙæé죗
åàâæãàí—áÜå—dãÜ呗êíØñ쥓“çâ“ék֓áWæ“ãÔޓàåík“áØãâ ÖÛâãØák“`ܓéìãâ`kçÔéâæç“ácÞçØåŽÖۓíWæçèã֍“æßbéWåØ៓“
Þç؀k“æçWßؓéWÛÔÝkŸ“í×ԓæؓޓáWà“ã€Ü×Ô矓`ܓáÜÞâßÜ顓
“
ÌïÚ ó™ì å hï] ë Þ ç™( ˙ڙë è 䙫 © ª ®
ÆÙ饗«¥—— DŽÜÛçæíge—çéæ—í’éæÙì—æÛãàë⑗ñ—ãàëàåð—Ø—æÚÜãà—íܗêígëg—Ûæ—éæâ엩§¨¯—Òäà㥗ëÔ
¹ÜÚ¡“§¡““ ¹âåØÖÔæç“èáçÜߓ¥£¤«­“Üåâá“ÔáדæçØØߓÖÔæçÜáÚæ“ÎàÜß¡“çâáæÐ
v
§ « ¡ “ 㠀 Ø Û ß Ø × “ æ é c ç â é b “ é Ž å â Õ ì “ â × ß Ü ç Þ  “ í Ô “ å â Þ “ ¥£¤¦
׀Øák“íáÔàØáW“Øáâåàák“çßÔޓáԓæáܑâéW ák“ÖØáì“â×ßÜçލ¡
¶â“æؓçŽ`ؓâ×ßÜçލ“íؓæßÜçÜá“áؑØßØíáŽÖۓ
Þâ鍓›æÙ饗ªœŸ“à‘ØàؓíØàc“¸éåâãì“åâí ×cßÜç“×â“`ç쀓æÞèãÜ᭓¤¡“ÁcàØÖÞâ“Ô“¼çW “
ßÜؓÝÔÞâ“áØÝécçƒk“ãåâ×èÖØáç쓛«¨£“ā“¤“£££“
çÜ桓 ç“ â×ßÜçލœ®“ ¥¡“ ÃâßæÞ⟓ ¹åÔáÖÜؓ ԓ Çè åØÖÞⓛ¦¨£ā§££“çÜ桓眮“¦¡“ĈæçâçÜækÖâébû“
éŽåâÕÖؓ ÅÔÞâèæÞ⟓ GãÔácßæÞ⟓ ÉØßÞW““
µåÜçWáÜ؟“ ÀÔaÔåæÞⓠԓ "ØæÞW“ åØãèÕßÜÞÔ®““
§¡“ íÕìßb“ íØàc“ éìÞÔíèÝkÖk“ ãåâ×èÞÖܓ ãâד
¨£“ çÜ桓 ç“ åâ`ác¡“ ¶ØßÞâéW“ éŽåâÕԓ ¥“ «©¥““
çÜ桓ç“íáÔàØáÔßԓáWåæç“éŽåâÕì“ⓦŸ¦“˜“
é“âÕÝØàâébà“éìÝW׀Øák“Ô“Ý×ؓåèÞè“é“åèÖؓ“
擦Ÿ¨˜“åæçØà“é“Ûâ×áâçâébà“éìÝW×€Ø “
ák¡“ ´áܓ í×ؓ áØák“ éìékÝØᓠçßÔޓ áԓ ÖØá蓓
ԓ â×ßÜçÞì“ áÔÖÛWíØÝk“ èãßÔçácák“ íØÝàbáԓ“
é“ÔèçâàâÕÜßâébà“ãåàìæßè¡
ɓ ëØÙ¥— À— Ýæâè“ èéØ×Øáì“ Ûâ×áâçì“ Ûèçák““
ãåâ×èÞÖؓé“ßØçØÖۓ¥£¤¦“Ô“ã€Ø×ãâÞßÔדãåâ“
ßbçԓ¥£¤§“Ô“¥£¤¨¡“ÁWæßØ×èÝkÖk“æÙ饗«ą®“
ã€Ø×æçÔéèÝk“ éŽÛßØ×ì“ æécçâéb“ ãåâ×èÞÖؓ
â×ßÜçލ“×â“åâÞ蓥£¤«¡“
¸éåâãԓÕè×ؓè×å‘âéÔç“æçØÝ᎓éŽÞâá“ÝÔÞâ“
×âãâæèס“ ͓ Üá×èæçåÜWßákÖۓ âãÔç€Øák“ íÔ éW×cáŽÖۓé“ÈÆ´“Õè×ؓãåâÿçâéÔç“æÞèãÜáԓ
Á´¹Ç´“ ›íØàc“ æØéØåâÔàØåÜÖÞb“ ÔßÜÔáÖ؜Ÿ“
ԓçâ“ã€Ø×Øéƒkà“ÀØëÜÞ⡓ÆçWßؓãâåâæçؓãâ ×kߓ"káì“Ô“¼á×Üؓáԓæécçâébà“çåÛè¡
ōæç“éŽåâÕì“æؓ×W“â`ØÞWéÔç“é“íØàkÖÛ“éŽ ÖÛâ×ák“ ¸éåâãì“ Ô“ é“ ÇèåØÖÞ術 ÍØàc“ íW ãÔ×ák“¸éåâãì“æܓÕè×âè“è×å‘âéÔç“ã€ÜÕßܑác“
æçØÝáb“âÕÝØàì“éŽåâÕ졓ÆçÜàèßWçâåØà“éŽ åâÕì“Õè×ؓáÔ×WßؓÁcàØÖÞâ“Ô“¼çWßÜØ¡“
¸éåâãԓÕè×ؓܓ×WߓåâíƒÜ€âéÔç“éŽåâÕ蟓éؓ
éŽÖÛâ×ák“ ¸éåâãc“ éƒÔޓ Õè×ؓ åæç“ ×ìáÔ àÜ`çc݃k¡“ÂÕ×âÕác“ÝÔÞâ“é“ã€kãÔ×c“â×ßÜçލ“
íؓ æßÜçÜᓠ‘ØßØíáŽÖۓ Þâ鍓 Õè×ؓ ãâíÜçÜéák“
çØàãâ“åæçè“é“íØàkÖۓÁ´¹Ç´“›íØàc“æØ éØåâÔàØåÜÖÞb“ÔßÜÔáÖ؜¡“É“´æÜܓÕè×ؓè×W éÔç“çØàãâ“"káÔ¡
ɓ áWæßØ×èÝkÖkà“ âÕ×âÕk“ Õè×ؓ åæç“ ãåâ ×èÞÖؓ âéßÜéuâéWᓠáâéŽàܓ ÞÔãÔÖÜçÔàܓ“
éŽåâÕì“é“ÇèåØÖÞè“Ô“áԓÆßâéØáæÞè“×ÔᎠ“
àܓ áWåæçØà“ ÔèçâàâÕÜßâéb“ ãåâ×èÞÖؓ“
é“ çcÖÛçⓠçØåÜçâåÜkÖÛ¡“ ·âàÜáÔáçákàܓ áÔ ×WßؓíæçWéÔÝk“ÁcàØÖÞâ“Ô“¼çWßÜØ¡
ɎÛßØד×â“åâÞ蓥£¤«“æؓ×W“áÔíéÔç“ÝÔÞâ“
ÚßâÕWßák“ åæç“ ãâç€ØÕì“ â×ßÜçލ¡“ ɎÞ⠓
áâéŽà“ ãÔåÔàØçåØà“ Õè×ؓ ÝÔÞⓠ×âæèד“
ÔèçâàâÕÜßâ鎓 ãåàìæߓ ā“ ×âãåÔéák“ ãåâ æç€Ø×Þ졓 Çâçⓠâ×écçék“ Õè×ؓ ÔÞçÜéâéÔç“
ãâç€ØÕì“é“áÔéÔíèÝkÖkÖۓâ×écçékÖ۟“ÝÔÞâ“Ýؓ
æçåâÝkåØáæçékŸ“ ÖÛØàÜÖގ“ ãåàìæߓ ԓ ØáØå ÚØçÜÞÔ¡“ÉؓæçÔéØÕáÜÖçék“æؓ×ÔÝk“â`ØÞWéÔç“
ÜáéØæçÜÖؓ ×ⓠÜáÙåÔæçåèÞçèå쟓 ԓ çⓠáØÝØᓓ
铸éåâãc“Ô“´àØåÜÖ؟“ÔßؓܓáԓåâíékÝØÝkÖkÖۓ
æؓçåíkÖۓ´æÜØ¡“ÁWåâ×áâæçákŸ“ãâßÜçÜÖÞb“`ܓ
áWÕâ‘ØáæÞb“áØãâÞâÝؓÕè×âè“âéßÜéuâéÔç“
Ĉã€ØßbéWákû“ ãåâ×èÞÖؓ â×ßÜçލ“ ×ⓠØÞâ áâàÜÖÞì“æçÔÕÜßákÖۓæécçâéŽÖۓ‡íØàk¡
“ ®°
57
FIREMNÍ PREZENTACE
34 G r ö n i n g , P. – Ku h l g a t z ,C .
Budoucnost pojivových systémů pro výrobu jader v regionu Německo
(Hüttenes-Albertus-Chemische Werke GmbH)
38 Kotas,P– Hahn,I.
Zvyšování jakosti ocelových ingotů za pomoci numerické simulace
v SW MAGMA5 (MAGMA GmbH, Pardubice)
RUBRIKY
42 Roční přehledy
44 Zprávy Svazu sléváren České republiky
47 Zprávy České slévárenské společnosti
49 Ze zahraničních časopisů
51 Transactions AFS 2014
52 Vysoké školy informují
53 Zahraniční slévárenské časopisy
55 Slévárenská výroba v zahraničí
59 Umělecké odlitky
60 Blahopřejeme
61 Z historie
Ediční plán Slévárenství na rok 2015, CD 2014
inzerce
Ë è 䙫 © ª ­™
ÇØáçâ“åâޓáØÕìߓÔáܓãåâ“áW染Ôáܓãåâ“ÖØßb“`ØæÞb“Ô“ØéåâãæÞb“
Ûâæãâ×W€æçék“ÝØ×áâ×èÖێŸ“ã€Øæçâ‘Ø“æؓãâçéå×ÜߓâãçÜàÜíàèæ“
ØÞâáâàÜÖގÖۓâ×Õâåákލ“Ô“ãåâÚáâæçÜލ“Ô“é“åWàÖܓ
Ûâ×áâÖØák“ÖØßbÛâ“åâÞè“×âƒßâ“Þ“àkåábàè“Ûâæãâ×W€æÞbàè“
åæç蟓ޓâ‘ÜéØák“åæçè“ãåàìæßâéb“éŽåâÕì“Ô“ãåâØëãâåçác“
âåÜØáçâéÔáŽà“ÙÜåàWà“ã€ÜáWƒØߓãåâæãcÖۓÞèåí“Þâåèá쓓
é`ܓØèå術»ßÔéákà“Ô“çåÔ×Ü`ákà“çÔÛâèáØà“ØÞâáâàÜÞ쓓
ÕìߓÔèçâàâÕÜßâ鎓ãåàìæß¡“ÇÔÞçb‘“ÝàØáâéWák“áâéb“éßW×쓓
áԓãâ`WçÞè“åâÞè“ãâàâÛßâ“ÞؓæçÔÕÜßÜíÔÖܓãåâæç€Ø×k“è“áW桓
Áԓ×åèÛb“æçåÔác“ãâÞåÔ`èÝkÖk“ØÞâáâàÜÖÞb“ãåâÕßbàì“æçW獓
ÝÜÛ蓸éåâã쟓ãåâÛßèÕèÝkÖk“æؓéáÜçåâæçWçák“ãåâÕßbàì“íØàk““
ԓã€Ø×Øéƒkà“ãåâÕßbàì“àØíܓÈÞåÔÝÜáâè“Ô“ÅèæÞØàŸ“Ýؑ“æؓ
ãåâàkçßì“áØÝØá“é“àØíÜáWåâ×ákÖۓéíçÔíkÖ۟“Ôßؓã€Ø×Øéƒkà““
éؓéíWÝØàáŽÖۓØÞâáâàÜÖÞâ âÕÖÛâ×ákÖۓéíçÔíkÖۓàØíܓ
éƒØàܓæçWç쓸ȓԓÅèæÞØàŸ“éØ×ßì“Þ“çâà蟓‘Ø“àkåáb“
ÞåWçÞâ×âÕb“åæçì“ØÞâáâàÜÞì“Õìßì“æç€k×Wáì“æçÔÚáÔÖk““
áØÕâ“é“ácÞçØåŽÖۓâÕßÔæçØÖۓܓãâÞßØæØࡓ
ÆÙ饗¨§¥—— ¿àêëæÞéØäð— æÙêØߑ— ŗ çéæ— æÚÜã—
¾¨®ºéÄæͬ¨§— ؗ ØÞéÜÞ[ë𗠼ÆǗ—
ؗͻ—
¹ÜÚ¡“¤£¡““ »ÜæçâÚåÔàæ“ âٓ Á“ ÖâáçØáç æ“ Ùâå“
º¤ª¶åÀâɨ¤£“æçØØßæ“ÔáדçÛؓØßØÖçåÜ֓
Ôå֓ÙèåáÔÖؓÔáדçÛؓéÔÖèèà“×ØÚÔæ æÜáړèáÜç“
Í Ã Å É Ì “ Æ É´ Í È “ Æ ¿ % É Å ¸ Á “ " ¸ Æ ¾ % “ Å ¸ Ã È µ ¿ ¼ ¾ Ì
ã å Ø í Ü × Ø á ç “ Æ é Ô í è “ æ ß b é W å Ø á “ " œ
£
7
¼áÚ¡“Í×ØácޓÉßÔ×Wå
×âéâßçؓàܟ“ÔÕìÖۓéWæ“ã€ÜékçÔߓáԓãåÔÛè“áâébÛâ“åâÞ蓥£¤¨¡“
ÁØÝãåéؓéƒÔޓàÔßb“âÛßb×áèçk“íԓåâÞØà“èãßìáèߎà¡
Æ ¸¾ È Á · Å Á . “ À ¸ Ç´ ¿ È Åº ¼ ¸
KÉ·Á.“Æ¿ÂÉÂ
Í[•Üåf—âæãÜÞðåg£—
í[•Üåo—âæãÜÞæíf£—
½ â æ Ø Ù“» ß Ô é Ü á Þ Ô
É ì è ‘ Ü ç k“æ Ø Þè á × W å á k“à Ø ç Ô ß è å Ú Ü Ø “ã € Ü“é Ž å â Õ c“â Ö Ø ß Ü“áԓâ × ß Ü ç Þ ì“““½ ¡“"Ø Ö Û
Í × Ø á c Þ“É ß Ô × W å
5
4
/
% &
$ ˜3
7
- 3 – 4 / 2 015 / o d b o r n é č l á n k y ; G I FA 2 015 / s p e c i a l i z e d
a r t i c l e s ; G I FA 2 015
OBÁLKA
Hüttenes-Albertus CZ, s. r. o.,
Děčín
MAGMA GmbH, Pardubice
Ediční plán Slévárenství 2015
+ CD 2014
USOB s. r. o., Brno
inzerce
37
37
41
41
4
DeutscheMesse, Německo,
Hannover Messe
Heraeus Electro-Nite
International N.V.,
Seekirchen, Rakousko
Kuličkové šrouby
Kuřim, a. s., Kuřim
SAND TEAM, spol. s r. o.,
Holubice
Svaz sléváren ČR
25. výročí
41
Synthesia, a. s., Pardubice
15
Veletrhy Brno, a. s.
GIFA
1
Veletrhy Brno, a. s.
Stainless 2015
statistika ekonomika vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy
a výstavy cd katalog sléváren
statistika ekonomika vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy
a výstavy
časopis slévárenství
statistika ekonomika vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy a
výstavy cd katalog časopis slévárenství
ekonomika
vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy a výstavy cd katalog
sléváren časopis slévárenství statistika ekonomika vzdělávání ekologie
veletrhy a výstavy propagace oboru cd katalog sléváren časopis slévárenství
statistika
vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy
a výstavy cd katalog sléváren časopis slévárenství
vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy a výstavy cd katalog sléváren
časopis statistika ekonomika vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy
a výstavy cd katalog sléváren časopis slévárenství statistika ekonomika
ekologie propagace oboru veletrhy a výstavy cd katalog sléváren časopis
slévárenství cd katalog sléváren ekonomika
ekologie
propagace cd katalog sléváren cd katalog sléváren časopis slévárenství
cd katalog
sléváren ekonomika časopis
slévárenství oboru časopis slévárenství statistika ekonomika vzdělávání
ekologie propagace oboru cd katalog sléváren cd časopis slévárenství
oboru
vzdělávání ekologie
propagace
cd katalog sléváren statistika ekonomika vzdělávání ekologie
časopis slévárenství
cd katalog sléváren
statistika
Get new technology first
HANNOVER MESSE 2015
13.–17. dubna 2015
Zájemci o návštěvu veletrhu si mohou
zaregistrovat permanentní vstupenku
na: http://www.hannovermesse.de/promo?cahg6
Jsme tu pro vás již
ekologie
25 let ekonomika
1990–2015
vzdělávání
propagace oboru
veletrhy a výstavy
Svaz sléváren České republiky
technická 2, 616 00 brno
tel.: +420 541 42 681, fax: +420 541 142 644
[email protected]
www.svazslevaren.cz
statistika ekonomika vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy
a výstavy CD katalog sléváren
statistika ekonomika vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy
a výstavy
časopis Slévárenství
statistika ekonomika vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy a
výstavy CD katalog časopis Slévárenství
ekonomika
vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy a výstavy CD katalog
sléváren časopis Slévárenství statistika ekonomika vzdělávání ekologie
veletrhy a výstavy propagace oboru CD katalog sléváren časopis Slévárenství
statistika
vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy
a výstavy CD katalog sléváren časopis Slévárenství
vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy a výstavy CD katalog sléváren
časopis statistika ekonomika vzdělávání ekologie propagace oboru veletrhy
a výstavy CD katalog sléváren časopis Slévárenství statistika ekonomika
ekologie propagace oboru veletrhy a výstavy CD katalog sléváren časopis
Slévárenství CD katalog sléváren ekonomika
ekologie
propagace CD katalog sléváren CD katalog sléváren časopis Slévárenství
CD katalog
sléváren ekonomika časopis
Slévárenství oboru časopis Slévárenství statistika ekonomika vzdělávání
ekologie propagace oboru CD katalog sléváren CD časopis Slévárenství
oboru
vzdělávání ekologie
propagace
CD katalog sléváren statistika ekonomika vzdělávání ekologie
časopis Slévárenství
CD katalog sléváren
statistika
Jsme tu pro vás již
ekologie
25 let ekonomika
1990–2015
vzdělávání
propagace oboru
veletrhy a výstavy
Svaz sléváren České republiky
Technická 2, 616 00 Brno
tel.: +420 541 142 681, fax: +420 541 142 644
[email protected]
inzerat.indd 1
www.svazslevaren.cz
05.02.08 12:12:58
Zdeněk Vladár
ú vodn Í slovo
Vážené kolegyně,
vážení kolegové,
Ing. Zdeněk Vladár
dovolte mi, abych vás přivítal na prahu nového roku 2015.
Nejprve však malé ohlédnutí za rokem uplynulým.
prezident Svazu sléváren ČR
Rok 2014
Tento rok nebyl ani pro nás, ani pro celé české a evropské
hospodářství jednoduchý, přestože se potvrdil optimizmus
ekonomických odborníků a prognostiků a v rámci
hodnocení celého roku došlo k mírnému hospodářskému
růstu, k oživení růstu průmyslové výroby a proexportně
orientovaným firmám přinášel prospěch kurz koruny
vůči euru. Hlavním a tradičním tahounem ekonomiky
byl automobilový průmysl. Taktéž jmenování nové vlády
na počátku roku pomohlo ke stabilizaci prostředí u nás.
Na druhé straně pokračující ekonomické problémy států
jihu Evropy, prohlubující se vnitrostátní problémy zemí
a především problémy mezi Ukrajinou a Ruskem, jež se
promítly nejen v mezinárodních vztazích, ale především
ve vzájemných ekonomicko-obchodních vztazích mezi
všemi státy EU a Ruskem, vedly k tomu, že mírné
krátkodobé růsty ekonomiky byly střídány stagnací
nebo v některých oblastech i poklesem.
Prostřednictvím MPO, SPČR nebo společnosti CzechTrade
jsme nadále podporovali proexportní aktivity našich členů,
a to zejména v účastech na veletrzích v Hannoveru, Paříži
a dalších. Nově jsme přistoupili k veletrhu FOND-EX,
kde jsme členům nabídli možnost aktivní účasti jako
spoluvystavovatele v rámci stánku svazu. Taktéž
zorganizování setkání slevačů s dalšími vystavujícími
firmami na MSV v Brně určitě přispělo k propagaci
našeho oboru. Aktivní účastí na jednáních Svazu průmyslu
a dopravy ČR dokazujeme, že náš obor patří neodmyslitelně k průmyslové výrobě ČR. Samozřejmostí byla
komunikace svazu s členskou základnou, která nám
dává náměty a směruje naši práci. Vše, co se nám daří
zajišťovat v rámci legislativy, se týká celého oboru,
nikoliv jen členů svazu. O to víc nás pak mrzí nepochopení či vypočítavost některých zástupců sléváren,
kteří stále váhají, zda se k nám přidat, či nikoliv.
C o o č e ká vá m e o d r o k u 2 0 1 5?
Sva z s l évá r e n Č R a r o k 2 0 1 5
Dle mého názoru bude rok 2015 obdobný jako rok 2014.
Z pohledu ekonomických odborníků a prognostiků by
měl být sice lepší vzhledem k optimisticky předpokládanému hospodářskému růstu, přesto se domnívám,
že nelze očekávat zásadní zlepšení a významnější růst
ekonomiky. Další vývoj vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou
a přístup EU k této otázce budou velmi významnými
faktory pro ekonomiky států Evropy.
V roce 2015 budeme samozřejmě pokračovat v naplňování
Programového prohlášení. Vzhledem k tomu, že rok
2015 byl vyhlášen rokem průmyslu a technického
vzdělávání (viz s. 44, pozn. red.), a vzhledem k tomu,
že i v našem oboru stále více schází technicky vzdělaní
pracovníci, chceme se výraznějším způsobem zapojit
do aktivit s tím spojených. Naší prioritou bude nastavení
systémových řešení pro získávání nové generace slévárenských techniků. Zkrátka chceme, aby měl náš obor
nejen významnou historii, ale také nadějnou budoucnost.
Pevně věřím, že v tomto nás podpoří a případně nám
i pomohou všichni, kterým náš obor není lhostejný.
Sva z s l é vá r e n Č R a r o k 2 0 1 4
Svaz sléváren ČR v roce 2014 pokračoval v naplňování
Programového prohlášení. V roce 2014, vzhledem
k narůstajícím problémům s kvalifikovanými pracovníky,
jsme pokračovali v započatých aktivitách zaměřených
na odborné vzdělávání pracovníků. Zapojením v Národní
soustavě kvalifikací (NSK) jsme tuto práci systémově
propojili s technickým vzděláváním českého školství.
MP
Závěrem mi dovolte, abych vám všem popřál v roce 2015 hodně úspěchů, zdraví a osobní pohody,
optimizmu, podnikatelského štěstí, co nejméně
vlastních chyb a pevné nervy.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 L a d j i T i k a n a / A n d r e a s Ke s s l e r
roční přehledy
Těžké neželezné
kovy
L adji Tikana , Andreas Kessler
roční p ř ehled y
M ě ď a s l é vá r e n s ké s l i t i ny
mědi
Přehled, získávání, výzkum a vývoj
Měděné doly s více kovy nejsou žádnou
zvláštností. Především ve východní Africe (Kongo) se zdá, že doly s mědí a kobaltem jsou pravidlem. M. Zhang aj. [1]
vyvinuli postup louhování k získávání
obou kovů ze smíšené rudy, který využívá chlorid amonný.
P. Meshram aj. [2] referují o získávání měděného prášku z odpadního elektrolytického roztoku z měděných hutí solvo-termální syntézou. Jako pomocný prostředek
přitom kromě jiného používají i vodík.
Výroba měděných pěnových materiálů
je předmětem práce Y. Zhoua aj. [3]. Výchozím materiálem byla pro výzkumníky
měď a karbonáty v práškové formě.
Jako alternativní postup výroby pěnového měděného materiálu navrhuje Y.-S.
Lee [4] odstředivé lití. Do taveniny se fouká vodík pod normálním atmosférickým
tlakem.
C. Schopf aj. [5] navrhují ve své práci jako
alternativní zkušební metodu měření
pevnosti v lomu cyklickým ohybem přes
konzolu (něm. Cantileverbiege Verfahren, obr. 1). Zkoušené nanodráty byly
vyrobeny postupem PVD. Výzkumníci
mohli konstatovat dobrou shodu teoretických výpočtů s výsledky zkoušek.
Nový postup je tvarově tolerantnější
a dává tak přesnější výsledky.
J.-B. Dubois aj. [6] se zabývali výrobou
a hodnocením drátů z nanokompozitních materiálů vyrobených ze slitiny CuNb.
Zkoušky korozivzdornosti systémů na
rozvod pitné vody z mědi jsou zpravidla
časově náročné a nákladné. Čas, který
je k tomu nutný, by měl umožnit přenos
výsledků na reálnou fázi používání.
Dlouholeté zkušenosti to také potvrdily.
A. Armanious a K. Johannsen [7] vyvinuli zkušební postup, který výrazně zkracuje dobu zkoušení, a přesto vede k výsledkům přenosným na dané použití.
Tenké pásy z měděných drátů k propojování jednotlivých solárních článků
v solárním modulu jsou tepelně namáhané jak ve výrobě, tak v provozu. Může
to vést ke vzniku mechanických pnutí
způsobujících jejich přetržení. R. Meier
aj. [8] zkoumali ve své práci výrobní procesy drátěných pásů s cílem zlepšit mikrostrukturu tak, aby odolala namáhání.
A. Zilly, S. Kött a N. Jost [9] se zabývali
slitinami mědi s hořčíkem se schopností
odmíšení. Materiály CuMg se dobře
osvědčily jako náhrada za slitiny CuCd.
J. H. Choi [10] vyvinul a ověřoval slitinu
CuFeMnP. Nově vyvinutá nízkolegovaná
slitina CuFe s obsahem manganu má
schopnost odmíšení a obsahuje intermetalické sloučeniny FeMnP pro zvýšení
pevnosti.
Předmětem práce F. Taoa aj. [11] byla
kinetika tvoření fází a také podmínky
tavení a odlévání slitiny se složením 4 %
Cr, 0,2 % Zr, 0,15 % Mg a zbytek Cu
(všechny údaje v hmot. %). Zkušební od-
Obr. 1. Zatěžovací cyklus nanovlákna v elastické (a–b) a v plastické oblasti (c–d)
42 S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
litky byly odlity odstředivě při různých
licích teplotách. Analýza struktury ukázala rozličné odmíšeniny v základní kovové hmotě bohaté na měděnou fázi
alfa. Vedle dobře rozmístěných odmíšenin Cr byly zjištěny hlavně intermetalické fáze obsahující hořčík a zirkon typu
CuCr2(ZrMg) a Cu 2 Zr7Mg. Nejlepších
vlastností, tzn. pevnosti 212 MPa a tažnosti cca 24 %, se docílilo při licí teplotě 1 150 °C.
Slévárenské slitiny mědi
Odlévání a mechanické zpracování za
tepla měděných materiálů s vysokým
obsahem stříbra (5 až 15 % Ag) ve formě kompozitního materiálu zkoušeli
A. Kawecki aj. [12]. Cílem jejich práce
bylo vyvinout materiály s vysokou vodivostí a pevností pro speciální účely,
jako jsou např. dráty pro vysoce výkonné
magnety a větrné generátory energie.
Obecně pojatý příspěvek anglického
svazu sléváren (Cast Metals Federation)
[13] popisuje souhrnně vlastnosti a užitné profily slitin CuAl.
Slitiny s hliníkem jako hlavním legujícím
prvkem kombinují v odlitcích ze slitin
CuAl vysokou pevnost a vysokou korozivzdornost (obr. 2). Počínaje lodními
šrouby přes architektonické prvky a sochy až po celou řadu dalších uplatnění,
včetně čerpadel mořské vody, nabízejí
slitiny mědi s hliníkem pro použití v mořské vodě a jiném korozivním prostředí
řešení nevyžadující údržbu.
S. Sahu a M. Sahoo [14] popisují ve své
práci vývoj ložiskových materiálů nového druhu na bázi bizmutu.
T. Nyyssonen aj. [15] zjišťovali vliv postupu lití na cínové bronzy s obsahem olova a na jejich vlastnosti při tření za sucha.
Hlavní pozornost byla zaměřena na legující prvek olovo, které může při tření
tvořit film maziva, a tím pozdržet výpadek
systému tření. Srovnávalo se plynulé a odstředivé lití a lití do pískové formy.
Obr. 2. Armatura ze slitiny měď-hliník
pro použití v mořské vodě [13]
L a d j i T i k a n a / A n d r e a s Ke s s l e r
Obr. 4. Titanové žebro (TiAl6V4, 1030 × 110 × 180 mm, 3,7 kg)
pro vojenský dopravní letoun A400M [25]
Obr. 3. Forma třísek nové slitiny s obsahem PCa (a) ve srovnání
s referenční slitinou CuZn39Pb1 (b) [17]
S l i t i ny n i k l u
Na základě superslitiny na bázi niklu
značky LEK94 posuzují I. Lopez-Galilea
a S. Huth [19] účinky různého izostatického zpracování za tepla (HIP – Hot
Isostatic Pressure) na mikrostrukturu
a také lokální distribuci prvků. V rámci
zkoušek analyzují vliv tlaku, teploty
a rychlosti chladnutí.
J. Yu aj. [20] předkládají výsledky studie
vlastností a vhodnosti recyklované monokrystalové superslitiny SRR99 na bázi
niklu. V jejím rámci zkoumali účinky použití vratného materiálu této slitiny na
chemické složení, mechanické vlastnosti a mikrostrukturu.
C. Dahmen [21] předkládá dizertační
práci na téma postup odlévání intermetalické slitiny NiAl zn. FG 75 na výrobu
složitých konstrukčních součástí.
W. Ling aj. [22] zjišťovali vliv chemické
segregace a přeměny fází na hustotu taveniny během tuhnutí superslitiny na
bázi niklu zn. Inconel 718.
P. Liwen aj. [23] předkládají výsledky
svých zkoušek mikrostruktury a mechanizmu tuhnutí slitiny NiTi43Al4Nb3Hf2.
Materiál se tavil v obloukové peci a odléval se pro srovnání jak konvenčním, tak
s řízeným tuhnutím při různých rychlostch (2, 18, 30 a 60 mm/min). U obou
postupů se struktura skládá ze základní
kovové hmoty NiTi, fáze beta-Nb a fáze
Ti2Ni. U zkušebních odlitků litých konvenčním postupem byla pozorována souosá struktura, zatímco u řízeně ztuhlých
se vyskytuje táhlá a jehlicovitá struktura.
Na hranicích zrn jsou malá množství fáze
beta Nb a Ti2Ni. Stejnoměrnou distribuci
fáze beta Nb a nepatrný podíl fáze Ti2Ni
hodnotí příznivě z hlediska zlepšení mechanických vlastností.
O vlivu procesních parametrů na mikrostrukturu při přesném lití monokrysta
S l i t i ny t i t a n u
O přesném lití titanových slitin pro leteckou výrobu referuje E. Einenkel [25].
Autor hodnotí přesné lití jako hospodárnou alternativu k soustružení a kování,
protože se vně u konstrukčních součástí dají realizovat velké možnosti úspor.
Možnosti optimalizace jsou ukázány na
příkladě titanového žebra (obr. 4) pro
dopravní letoun A400M, u kterého se
přešlo z frézování z plného materiálu na
přesný odlitek. U surové součásti o hmotnosti 3,9 kg se přitom podařilo uspořit
materiál o hmotnosti 119 kg. Obrobení
se zkrátilo z 22 h na 6 h. Změnou způsobu výroby bylo možné docílit úspory
nákladů o 39 %.
Lomové vlastnosti zcela lamelárních binárních slitin gamma-TiAl jsou s ohledem
na lamelární orientaci mimořádně anizotropní. Pro slitinu Ti46Al0,5W0,5Si
má proto existence silicidových klastrů
velký vliv na lomové vlastnosti. Na základě těchto skutečností zkoumali C. Hui
aj. [26] vliv silicidů na lomové vlastnosti
plně lamelární slitiny Ti46Al0,5W0,5Si.
O výrobě, mechanických vlastnostech
a struktuře odlitků ze slitin TiAl vyrobených v zirkonových keramických formách
referují C. Yanfei aj. [27]. Na výrobě lopatek a zkušebních tyčí na zkoušky v pevnosti tahem postupem přesného lití dokazují proveditelnost tohoto postupu. Při
teplotě okolí naměřili pevnost v tahu
450 MPa při tažnosti 0,8 %, při teplotě
700 °C pak 410 MPa při tažnosti 2,7 %.
S. Wu aj. [28] zkoumali strukturu tuhnutí tenkostěnných součástí z titanové
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 43
roční p ř ehled y
Kinetiku tvoření fází soustavy CuAlFe
zkoumal na slitině CuAl10Fe2 I. Cenoz
[16].
Předmětem práce Q.-L. Zhua a X.-M.
Zhanga [17] je výroba slitin mědi a zinku na základě CuZnPCa. Výzkumníci vycházeli z klasické slitiny s 39 % Zn, 1 %
Pb a zbytek Cu a nahradili olovo fosforem (P) a vápníkem (Ca). Obsah olova se
přitom měnil od 0,30 do 1 % a současně obsah vápníku od 0,25 do 0,50 %.
Autoři zjistili, že metalurgické optimum
je při složení 40 % Zn, 0,7 % P, 0,5 %
Ca a zbytek Cu. S tímto optimálním složením byly vyrobeny a hodnoceny ingoty. Zkouškami se u nové slitiny zjistila
pevnost v tahu asi 360 MPa při poměrném prodloužení do přetržení 15 %. Tvrdost ingotu činila přibližně 105 HB.
Maximální hloubka odzinkování se udává asi 360 µm. S prvky P a Ca se výrazně
změnila struktura. Ta je sice dvoufázová
(fáze alfa/beta), avšak obsah intermetalických sloučenin je relativně vysoký.
Jsou to zpravidla sloučeniny fosforu různých druhů (CuxP, CaxCuyZnzP), které lze
najít jak na hranicích, tak i uvnitř zrn.
Zkoušela se obrobitelnost slitiny s obsahem PCa a zjistilo se, že je stejně dobrá jako výše uvedená referenční slitina
s 1 % Pb (obr. 3). Tyto povzbudivé výsledky autorů lze brát jako dílčí úspěch.
Kromě obrobitelnosti by se mělo rovněž
srovnat zpracování v celé šířce od slévatelnosti, tváření za tepla a za studena
apod. Teprve potom by bylo možné
smysluplné posouzení.
T. El-Bitar, S. Soliman a M. Ghobrial [18]
se ve své práci zabývali souvislostí mezi
složením lehce legovaných jednofázových materiálů (alfa)měď-zinek, které se
používají zvláště pro součásti lisované
protlačováním za studena, jako jsou nábojnice, a parametry tepelného zpracování (teplota, čas) pro účely simulace.
lické slitiny DD3 na bázi niklu referují
G. Sifeng aj. [24]. Zkoušky probíhaly
v upravené Bridgmanově peci při teplotním spádu cca 45 K/cm a rychlosti
odtahu od 30 do 200 m/s. Výsledky ukazují pokles vzdálenosti větví primárních
a sekundárních dendritů (PDAS a SDAS)
se zvyšováním rychlosti odtahu. Srovnání experimentálních dat PDAS ukázalo dobrou shodu s teoretickým modelem Trivedi.
VERTIKÁLNÍ VARIANTA / SEKUNDÁRNÍ PROVEDENÍ VE STUPNÍCH ŠEDI
L a d j i T i k a n a / A n d r e a s Ke s s l e r / J o s e f H l a v i n k a
slitiny Ti6Al4V, odlitých vertikálním odstředivým litím. Konstatují, že velikost
zrna se pomalu zmenšuje s rostoucí
vzdáleností od osy otáčení. Interlamelární vzdálenost ve zkušebních tlustostěnných odlitcích je větší než v tenkostěnných a není ovlivňována vzdáleností od
osy otáčení.
HORIZONTÁLNÍ VARIANTA / SEKUNDÁRNÍ PROVEDENÍ VE STUPNÍCH ŠEDI
zprávy
Svazu sléváren
České republiky
roční p ř ehled y / zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
L i t e ra t u ra
[1] Hydrometallurgy, 2012, 129–130,
listopad, s. 140–144.
[2] Powder Technology, 2013, 233, leden, s. 335–340.
[3] Chinese Journal of Rare Metals,
2012, 36.6, prosinec, s. 889–892.
[4] Materials Letters, 2012, 78, červenec, s. 92–94.
[5] Advanced Engineering Materials,
2012, 14(11), 975–980.
[6] Advanced Engineering Materials,
2012, 14(11), 998–1003.
[7] Materials and Corrosion, 2012,
63(5), 438–444.
[8] Metall, 2012, 66(11), 510–513.
[9] Metall, 2012, 66(11), 492–495.
[10] Materials Science and Engineering
A: Structural Materials: Properties,
Microstructures and Processing,
2012, 550, červenec, s. 183–190.
[11] Chinese Journal of Rare Metals,
2012, 36.6, prosinec, s. 858–863.
[12] Archives of Metallurgy and Materials, 2012, 57(4), 1261–1270.
[13] Foundry Tr. J., 2012, (3694), 106–107.
[14] AFS Transactions, 2011, s. 239–250.
[15] Tribologia, 2012, 31(1–2), 4–11.
[16] Archives of Metallurgy and Materials, 2010, 55(4), 1029–1033.
[17] Chinese Journal of Nonferrous
Metals, 2012, 22(5), 1421–1429.
[18] World of Metallurgy-Erzmetall,
2012, 65(4), 255–260.
[19] International Foundry Research,
2011, (3), 14–22.
[20] Institute of Metal Research, Chinese Academy of Sciences, 2010,
s. 329–332.
[21] Gießerei-Institut der RWTH Aachen,
dizertační práce, Aachen 2010.
[22] China Foundry, 2012, (3), 263–268.
[23] China Foundry, 2012, (2), 101–107.
[24] China Foundry, 2012, (2), 159–164.
[25] Giesserei-Praxis, 2012, (4), 128–130.
[26] China Foundry, 2012, (2), 108–113.
[27] China Foundry, 2011, (4), 371–375.
[28] China Foundry, 2011, (2), 218–222.
(Zkrácený překlad z časopisu Giesserei,
2014, 101, č. 3, s. 54–59.)
Recenzent: doc. Ing. Rudolf Kořený,
CSc.
44 TATO VARIANTA JE J
PŘI TISKU V ŠEDÉ ŠK
POKUD TEDY TECHN
NAŘIZUJÍ POUŽÍT M
POUŽIJTE TUTO VAR
Ing. Josef Hlavinka
v ýkonný ředitel SSČR
A s s o c iat i o n of F o un d r i e s
of t h e Cze ch R e p u b li c
G i e s s e re i ve r b a n d d e r
Ts c h e c his ch e n R e p u b lik
Te c hni c ká 28 9 6 / 2
616 0 0 B r n o
te l.: + 420 5 41 142 6 42
te l.: + 420 5 41 142 6 81
tel. + fax: + 420 541 142 6 4 4
[email protected]
w w w.s va z s l e va re n.c z
Váš par tner pro čerpání z fondů EU
Svaz sléváren České republik y
je členem Svazu průmy slu a doprav y ČR
Freyova 9 4 8 /11
19 0 0 0 Praha 9 – V y so č any
tel.: + 420 225 279 111
spcr @ spcr.c z
w w w.spcr.c z
Svaz sléváren České republik y
je př idruženým členem CA EF
Commit tee of A ssociations
of European F oundries
( A sociace evropsk ých
slévárensk ých s vazů)
Hans aallee 203
D - 4 05 49 Düsseldor f
tel.: + 49 211 6 87 12 17
[email protected]
w w w.caef.eu
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
Rok 2015 byl Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími partnerskými organizacemi vyhlášen rokem průmyslu a technického vzdělávání. Jde o celonárodní
kampaň propagující novou, moderní podobu průmyslu 21. století a rozmanitost,
inovativnost a společenskou odpovědnost současných průmyslových oborů.
Současně si klade za úkol vyzdvihnout
důležitost a nepostradatelnost kvalitního
technického vzdělávání jak pro budoucnost průmyslu v ČR, tak i pro osobní perspektivu jednotlivců. Nedílnou součástí
kampaně jsou návrhy systémových změn
v oblasti vzdělávání tak, aby působily
ve prospěch zvyšování zaměstnanosti
v průmyslových odvětvích.
V průběhu celého roku budeme zviditelňovat spolupráci firem a podniků se školami na nejrůznějších úrovních. Pod hlavičkou kampaně budou realizovány rozmanité akce a činnosti: například společné dny otevřených dveří, exkurze ve
firmách, vědomostní soutěže pro žáky
a studenty, projekty vzdělávání učitelů
odborných vyučovacích předmětů a praktického vyučování ve firmách a na pracovištích reálné praxe. Připraveny jsou
rovněž tematicky související konference,
semináře a workshopy, diskuzní kulaté
stoly, motivační akce pro rodiče s dětmi
či popularizační pořady o průmyslu
a technických oborech v Českém rozhlase a v České televizi.
Základním a hlavním nosičem informací
a široké diskuze je interaktivní webová
stránka informující netradičním způsobem o průmyslu a technickém vzdělávání. Samotná kampaň byla oficiálně
odstartována 19. ledna 2015, webové
stránky www.rokprumyslu.eu byly
spuštěny bezprostředně poté.
UPOZORNĚNÍ
Do kampaně se můžete přihlásit i vy
prostřednictvím registračního formuláře na uvedených stránkách či
prostřednictvím e-mailové adresy
[email protected]
Josef Hlavinka
Slévárenská výroba
v zahraničí v roce
2013 a výhledy
do budoucna
Obr. 1. Evropský slévárenský průmysl v roce 2013
Fig. 1. European foundry industry 2013
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
Vážení čtenáři, v následujících tabulkách
a grafech vám chceme poskytnout informace o slévárenské produkci za hranicemi naší země. Vycházíme z materiálů jednání CAEF (Evropské slévárenské
asociace), a proto uvádíme kromě českých i anglické popisky. Věříme, že následující údaje pro vás budou zajímavé
a doplní váš odborný přehled.
Jak je patrné z obr. 1, evropským lídrem
v produkci odlitků je Německo s celkovou výrobou přesahující 5 mil. t odlitků.
Měsíční hodnota výroby této země odpovídá celkové roční produkci odlitků
v České republice. S velkým odstupem
následuje Itálie, Francie, Turecko, Polsko
a Španělsko. ČR je srovnatelná s produkcí Velké Británie a zaujímá na pomyslném
žebříčku 8. místo.
Postavení jednotlivých zemí v podílu odlitků ze slitin železných kovů na celkovou
produkci EU (obr. 2) je obdobný jako
v předcházejícím případě, evropskou
jedničkou je tedy opět Německo. Obecně má výroba odlitků ze slitin železa
klesající tendenci. Celková produkce EU
ve výši 9,33 tis. t znamenala pokles o cca
2 %. Pokles o 4 % v hodnotovém vyjá-
Obr. 2. Produkce odlitků z litiny a z oceli v Evropě v roce 2013
Fig. 2. Europe: iron and steel castings 2013
Tab. I. Hutní průmysl
Tab. I. Steel industry
Země
ASU [mil. t]
tempo růstu [%]
2014*
2015*
Evropská unie
140
146
150
0,8
4,0
2,9
ostatní země
Evropy
37
38
39
8,2
1,9
3,8
CIS
2013
2014*
2015*
2013
59
57
58
2,8
–3,8
1,9
130
138
141
–2,4
6,4
2,2
Střední a Jižní
Amerika
49
48
50
4,2
–2,4
3,4
Afrika
34
35
37
10,8
2,8
8,0
Střední Východ
50
52
55
0,2
2,3
6,0
Asie a Oceánie
1 032
1 050
1 064
4,9
1,7
1,4
CELKEM SVĚT
1 531
1 564
1 594
3,8
2,0
2,0
388
405
411
–0,2
4,3
1,7
1 143
1 157
1 182
5,2
1,2
2,2
0,8
NAFTA
Rozvinuté
ekonomiky
vznikající a rozvíjející se ekonomiky
Čína
741
748
754
6,1
1,0
BRIC
884
893
904
5,5
1,0
1,3
65
68
72
1,8
3,3
6,6
790
814
840
1,7
3,0
3,2
MENA
SVĚT kromě Číny
Obr. 3. Produkce odlitků ze slitin neželezných kovů v Evropě v roce 2013
Fig. 3. Europe: non-ferrous castings 2013
Pozn.: ASU (Apparent Steel Use); * prognóza
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 45
Josef Hlavinka
zpr áv y svazu sl é vá ren česk é republik y
Obr. 4. Prognóza pro výrobu odlitků z litiny a oceli ve světě do roku 2018 [mil. t]
Fig. 4. Forecast until 2018: iron and steel castings [mil. tons]
Obr. 5. Prognóza pro výrobu odlitků z litiny a oceli v Evropě do roku 2018 [mil. t]
Fig. 5. Forecast until 2018: iron and steel castings in Europe [mil. tons]
Obr. 6. Prognóza pro výrobu odlitků ze slitin hliníku ve světě do roku 2018 [mil. t]
Fig. 6. Forecast until 2018: aluminium castings [mil. tons]
Obr. 7. Prognóza pro výrobu odlitků ze slitin hliníku v Evropě do roku 2018 [mil. t]
Fig. 7. Forecast until 2018: aluminium castings in Europe [mil. tons]
46 S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
dření znamená enormní tlak na snižování ceny odlitků.
Co se týče odlitků ze slitin neželezných
kovů (obr. 3), můžeme země Evropy rozdělit do čtyř skupin: 1. Německo a Itálie jako největší producenty (850 – 1 000
tis. t odlitků); 2. Polsko, Francie a Turecko (350–400 tis. t); 3. „stotisícové“
výrobce Rakousko, Španělsko, Velká
Británie, Maďarsko a Česká republika;
4. zbylé země vykazující produkci pod
50 tis. t ročně. Celková výroba 2 862
tis. t znamenala nárůst výroby o 3,3 %
v objemovém vyjádření a jde ruku v ruce
s 3,5% růstem v hodnotovém vyjádření. Ani zde není vyvíjen tlak na cenu
a odlitky nacházejí uplatnění zejména
v automobilovém průmyslu.
V tab. I jsou uvedeny hodnoty hutní
produkce v letech 2013 a předpoklad pro
léta 2014 a 2015. Následující obr. 4–7
představují výhledy světové produkce
odlitků do roku 2018.
Evropa bude udržovat stejný výkon jako
doposud. Z industriálních opatření zaváděných v USA bude profitovat skupina
NAFTA (země severoamerické aliance),
a to především Mexiko. Stále poroste podíl Číny a Indie na světovém trhu.
Růst výroby se dá očekávat v zemích východní Evropy a v Turecku. Země západní Evropy si budou udržovat přibližně
stejné objemy výroby. Stimulátorem výroby bude nadále Německo a Itálie.
Evropa bude i dál rozšiřovat výrobu, ve
východní Evropě však bude růst dynamičtější. Obdobně jako v případě odlitků
ze slitin železných kovů bude pozitivní
tempo růstu v zemích NAFTA (země severoamerické aliance). V Asii bude udávat tempo Čína.
V následujícím období bude růst produkce ovlivňován novými kapacitami
výroby v Turecku a na Slovensku danými nárůstem automobilové produkce
v těchto teritoriích. Dominantními nadále zůstávají Německo a Itálie.
Výhled do roku 2018 se dá nazvat jako
globální růst potřeby odlitků. Výkonovým parametrem bude jako dosud
automobilový průmysl – dopravní prostředky. Toto odvětví bude aktivovat
potřeby v navazujících odvětvích, jako je
strojírenství, chemický průmysl a energetika. Ve stavebnictví se dají očekávat
investice do infrastruktury, a to nejen
v Evropě a Americe, ale i na rozvíjejících
se trzích Asie. Národnostní, politické či
náboženské nepokoje budou ovlivňovat
„přelévání“ produkce odlitků do ekonomicky stabilních světových území.
F r a nt i š e k U r b á n e k / J i ř í P a zd e r k a
zprávy
České
slévárenské
společnosti
Plán aktivit
České slévárenské
společnosti na
rok 2015
M g r. F r a n t i š e k U r b á n e k
tajemník ČSS
21. 1. 2015 / 278. zasedání Oblastního
výboru východočeského regionu, Hradec Králové ([email protected])
2. 2. 2015 / Oponentura Projektu XV. OK
ekonomické, Brno ([email protected])
Cze c h F o un d r y m e n S o c i e t y
Ts c h e c his c h e G i e s s e re i g e s e ll s c haf t
5.–6. 3. 2015 / 143. zasedání Odborné
komise pro tavení oceli na odlitky, Svratka ([email protected])
18.–19. 3. 2015 / 6. Holečkova konference, Podlesí ([email protected])
25. 3. 2015 / 280. zasedání Oblastního
výboru východočeského regionu, Hradec Králové ([email protected])
25. 3. 2015 / XIV. ekonomický seminář,
Uničov ([email protected])
26. 3. 2015 / 48. zasedání Odborné komise ekonomické, Uničov (vaclav.kafka@
upcmail.cz)
2. 4. 2015 / Volební valná hromada České slévárenské společnosti, Technické
muzeum Brno ([email protected])
Česká slévárenská spole čnos t
je členem Českého s vazu
vě deckotechnick ých spole čnos tí
N ovotného lávka 5
110 0 0 Praha 1
tel.: + 420 221 0 82 295
c s v t [email protected] s v t s.c z
w w w.c s v t s.c z
8.–9. 4. 2015 / 33. zasedání Odborné
podskupiny pro bentonitové formovací
směsi, Kutná Hora ([email protected])
22. 4. 2015 / 281. zasedání Oblastního
výboru východočeského regionu, Hradec
Králové ([email protected])
14. 5. 2015 / 23. seminář Ekologie a slévárenství, Hradec Králové ([email protected] )
17. 6. 2015 / 282. výjezdní zasedání Oblastního výboru východočeského regionu, Nové Ransko ([email protected])
18.–19. 6. 2015 / 144. zasedání Odborné komise pro tavení oceli na odlitky,
Svratka ([email protected])
ČSS je členskou organizací W F O
World Foundr ymen Organization
c /o T he National Met alforming Centre
47 Birmingham Road, Wes t Bromwich
B70 6PY, Anglie
tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79
fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81
secret ar y @ thew fo.com
19. 8. 2015 / 283. zasedání Oblastního
výboru východočeského regionu, Hradec Králové ([email protected])
16. 9. 2015 / 145. zasedání Odborné komise pro tavení oceli na odlitky, Svratka
([email protected])
17.–18. 9. 2015 / XXII. celostátní školení tavičů a mistrů oboru elektrooceli
23. 9. 2015 / 284. zasedání Oblastního
výboru východočeského regionu, Hradec Králové ([email protected])
16. 10. 2015 / Tematický zájezd Oblastního výboru východočeského regionu, Nové Ransko ([email protected])
10.–11. 11. 2015 / 52. slévárenské dny ®,
Brno ([email protected])
18. 11. 2015 / 285. zasedání Oblastního
výboru východočeského regionu, Hradec Králové ([email protected])
9. 12. 2015 / 286. zasedání Oblastního
výboru východočeského regionu, Hradec Králové ([email protected])
10.–11. 12. 2015 / 146. zasedání Odborné komise pro tavení oceli na odlitky,
Svratka ([email protected])
Prosincové zasedání
bentonitové
podskupiny
Ing. Jiří Pazderka
vedoucí bentonitové podskupiny
Již 32. zasedání bentonitové podskupiny Odborné komise pro formovací látky
proběhlo ve dnech 2.–3. 12. 2014. Pořa-datelem byly slévárny strojírenskometalurgické společnosti UNEX, a. s.,
sídlící v Olomouci a Uničově. I přes nepřízeň zimního počasí dorazilo na zasedání 30 členů podskupiny spolu se
13 hosty.
Na úvod letošního druhého zasedání
jsme si pietně připomněli kolegy, kteří
patřili mezi „pískařskou elitu“. Pan Josef
Dlezek a pan Vladimír Janský nás letos
navždy opustili. Po obligátním kolečku
s výměnou informací a zkušeností ze sléváren a dodavatelských firem jsme poblahopřáli významným členům podskupiny k životním jubileím. Ing. Jiřímu
Fošumovi a Ing. Josefu Sedlákovi, CSc.,
byly předány děkovné listy. Ocenění prvního stupně pak od ČSS obdržel dlouholetý předseda bentonitové podskupiny Ing. Alois Neudert, Ph.D. Odbornou
část odpoledního programu tvořily
přednášky sponzorů. Jako první informovali zástupci společnosti SAND TEAM,
s. r. o., o profilu společnosti, pokračovali odbornými přednáškami na téma
Ostřiva pro formovací směsi a Stroje
a zařízení pro přípravu bentonitových
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 47
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti
s e k re t a r iát
p.s . 13 4, D i va d e lní 6
657 3 4 B r n o
te l., z á z na mní k , fa x :
+ 420 5 42 214 4 81
m o b il: + 420 6 03 3 42 176
s l e va re ns ka @ vo lny.c z
w w w.s l e va re ns ka.c z
18. 2. 2015 / 279. zasedání Oblastního
výboru východočeského regionu, Hradec Králové ([email protected])
a litiny s kuličkovým grafitem, Svratka
([email protected])
J i ř í P a zd e r k a / M a r t i n B a l c a r
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti
Momentky z prvního a druhého dne zasedání bentonitové podskupiny
směsí. Štafetu po nich převzala firma
MAGMA s prezentací o využití simulačních programů. Na závěr představila
firma WÖHR své ramenové mísiče.
Zasedání pokračovalo přednáškou ze
slévárny JMA, s. r. o., Hodonín, na téma
Odhlučnění slévárny – nový sklad jader.
Slévárna Kuřim, a. s., prezentovala nové
skladování CB jader a diskutované téma Zkrápění vratné směsi. Dr. Neudert
informoval o likvidaci odpadů vzniklých
při formování technologií do bentonitových směsí. Tato přednáška vznikla za
spolupráce všech členů bentonitové
podskupiny, kteří poskytli své údaje
k anonymnímu zpracování. Celkové
množství zaregistrovaných odpadů se
zastavilo na čísle 100 868 t. Z provedené
analýzy údajů vyplývá, že 79 % sléváren
likvi-duje odpady vyvezením na skládku,
k druhotnému zpracování stavebnímu
průmyslu je určeno 10 %, cementárny
využívají 8 %, do jiné slévárny k vylepšení jakosti směsi odchází 3 % ze sledovaných odpadů. Již nedílnou součástí
zasedání je řešení neobvyklých slévárenských vad. I nyní byly k posouzení
předloženy dva případy slévárenských
vad, třetí slévárna se s námi naopak
o výsledky svého zkoumání neobvyklé
vady způsobené penetrací vycezováním
nepodělila.
Druhý den pokračovalo zasedání exkurzí do provozů UNEX, a. s. Výrobní možnosti zahrnují širokou škálu produktů
o hmotnosti od 50 g do 18 t z legované i manganové oceli a litiny s lupínkovým i kuličkovým grafitem. Z pískařského hlediska stojí za zmínku skutečnost,
že si slévárna vyrábí obalovanou směs
sama.
Všem kolegům nejen z bentonitové podskupiny přejeme do roku 2015 hodně
zdraví a pracovních i osobních úspěchů.
142. zasedání
Odborné komise 04
tavení oceli
na odlitky
I n g . M ar t in B a l c ar, P h . D.
předseda OK 04
Ve dnech 11. až 12. prosince 2014 se
v příjemném prostředí hotelu Svratka na
Českomoravské vrchovině uskutečnilo
142. zasedání OK 04 tavení oceli na odlitky. Tradiční předvánoční zasedání bylo
jako vždy příležitostí pro zhodnocení
uplynulého roku a současně i výzvou pro
období nadcházející.
Z pohledu bilance roku 2014 lze za úspěchy považovat zejména pořádání 21. celostátní konference „Výroba a vlastnosti oceli na odlitky a litiny s kuličkovým
grafitem“ a významnou participaci OK 04
na organizaci konference 51. slévárenské
dny ®. Souhrnnou informaci o technických i ekonomických aspektech 51. SD
přednesl na zasedání organizační garant
doc. Ing. Antonín Záděra, Ph.D. Obdobně byly přítomným prezentovány údaje
z 21. celostátní konference a průběžný
stav hospodaření OK 04 v roce 2014,
které na zasedání předložila Bc. Jarmila
Malá.
Je třeba připomenout, že organizace
vlastních konferencí a pravidelná školení
personálu oceláren a sléváren byla vždy
zásadní věcnou náplní a také finančním
zdrojem pro fungování OK 04. Pozitivní
výsledky hospodaření tak umožní i v letošním roce realizovat tradiční akce, ke
kterým patří nejen pravidelná setkání
členů komise, ale především 22. celostátní školení tavičů a mistrů oboru elektro-
Obr. 1. V ystoupení uznávaného metalurga a altsaxofonisty Ing. Břetislava Pěluchy
Obr. 2. Prezentace zhudebněného zápisu z jednání OK 04 v podání váženého baviče a pedagoga prof. Ing. Františka Kavičky, CSc.
48 S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
M a r t i n B a l c a r / Vá c l a v K a f k a / D u d e k , P. a ko l .
atmosférou a vskutku uměleckými výstupy uznávaného metalurga a altsaxofonisty Ing. Břetislava Pěluchy (obr. 1)
a váženého baviče a pedagoga prof. Ing.
Františka Kavičky, CSc., (obr. 2).
Závěrem tohoto příspěvku si dovolím využít příležitosti k vyjádření poděkování
všem členům Odborné komise 04 organizované při ČSS za jejich poctivou práci a entuziasmus, se kterým se věnují
řešení aktuálních problémů výroby a odlévání oceli, včetně stálé snahy o zvyšování kvalifikace zaměstnanců našeho
oboru v rámci pořádaných konferencí
a školení. Věřím, že tato práce má smysl,
a proto přeji zdar i v roce 2015.
ze zahraničních
časopisů
Výzkum technologie
ablativního odlévání
hliníkových slitin
Research on ablation casting
technology for aluminium
alloys
D u d e k , P. a k o l .
POZVÁNKA
POZVÁNKA
POZVÁNKA
Odborná komise
ekonomická
se Slévárnou UNEX
Uničov, a. s., zve
na XIV. seminář
do c . I n g . Vá c lav Kafka , C S c .
Ve dnech 25.–26. 3. 2015 se v Uničově
sejdou slevači, které zajímá nákladovost
výroby odlitků, přičemž současně proběhne 48. zasedání Odborné komise
ekonomické na téma ekonomická efektivnost sléváren. Zástupci pořadatelské
slévárny a Sléváren Třinec, a. s., seznámí
přítomné se svými zkušenostmi v této
oblasti. Poté proběhne řízená diskuze.
Na XIV. semináři budou účastníci seznámeni s výsledky práce řešitelského
kolektivu v oblasti nákladovosti tryskání a tepelného zpracování odlitků (PROJEKT XV) za rok 2014. V něm tým osmi
sléváren, dvou specialistů, koordinátora
a studentů nejprve rozšířil soubor sledovaných odlitků. U tryskání byl následně zjištěn velký nákladový rozptyl
u výrobních nákladů stanovených metodou NVN (neúplných vlastních nákladů) u ocelových i litinových odlitků od
0,20 do 3,70 Kč/kg. Řešitelské práce se
soustředily na hledání příčin tohoto
POZVÁNKA
POZVÁNKA
POZVÁNKA
POZVÁNKA
stavu, a to od konstrukce a hodnocení
účinnostního ukazatele JSA (jednotná
spotřeba abraziva) přes posouzení technického stavu tryskacích zařízení. Navazovala řada doporučení a návrhů.
Účastníci budou rovněž seznámeni
s opatřeními technického a motivačního
charakteru, která se již ve slévárnách
osvědčila.
Podobně i u tepelného zpracování byl opět
za srovnatelných podmínek konstatován
značný nákladový rozptyl u ocelových
odlitků od 1,16 do 7,88 Kč/kg. Nákladově byly ve dvou variantách posouzeny
i žíhací pece zúčastněných sléváren. Také
tam byl zjištěn nemalý nákladový rozdíl.
Pro posouzení efektivnosti tepelného
zpracování byl pracně vyvinut ukazatel
účinnosti cyklu, jeho maximální hodnota se však bohužel blíží pouze 24 %.
Nejvíce žíhacích pecí se ovšem pohybuje okolo 10 %. Obdobně i zde byl posouzen technický stav žíhacích pecí včetně pojmenování příslušných doporučení
a návrhů.
Účastníci budou také seznámeni se záměry řešení v navazujícím PROJEKTU XVI.
Proběhne rovněž navštěva hostitelské
slévárny a seznámení s probíhajícími
intenzifikačními rekonstrukcemi a se záměry, jak významně zvýšit kvalitu vyráběné oceli a efektivnost výroby.
Bližší informace: Mgr. František Urbánek, tel.: 542 214 481, [email protected]
POZVÁNKA
POZVÁNKA
POZVÁNKA
Insty tut odlewnict wa, Krakov
Technologie lití odlitků do pískových forem, které jsou intenzivně chlazeny vodou během procesu tuhnutí a po rozpadu
formy po ztuhnutí, je nazývána ablativní
odlévání. Název procesu je pravděpodobně odvozen od latinského slova ablutio,
které znamená mytí, lázeň, čistění. Jde
o odlitky především z hliníkových a hořčíkových slitin, odlévané do forem s vodou rozpustnými pojivy. Je to technologie relativně nová a zájem o její využití
se objevil v Severní Americe po udělení
patentu firmě Alotech v roce 2006.
V současnosti je vyvíjena ve výzkumných
centrech AFS, ARISA, CISA a USCAR
(automobilový výzkum Ford, Chrysler
a GM). Tekutá slitina je odlita do formy,
a když je ještě v tekutém stavu, forma
je pomocí trysek promývána chladicím
médiem (např. vodou). Forma je rozrušena až k povrchu odlitku, je zabráněno
vzniku vzduchové mezery, která je charakteristická při běžném tuhnutí odlitků
a která limituje odvod tepla z odlitku.
Velký teplotní gradient v rozdílných průřezech odlitku tak eliminuje staženinovou
pórovitost. Tuhnutí za takto extrémních
podmínek z vysoké teploty rychlých gradientů vytváří mikrostrukturu s velice
fragmentovanými fázemi. Z literárních
údajů vyplývá, že mechanické vlastnosti
s jemnou zrnitou strukturou jsou po ablativním chlazení podobné nebo lepší než
vlastnosti při tlakovém lití. Tato technologie je předurčena především pro výrobu odlitků s rozdílnými tloušťkami
stěn a složitými tvary, které by v pískových formách tuhly relativně pomalu
s nevhodným rozdělením a velikostí zrn.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 49
zpr áv y česk é sl é vá rensk é společnosti / ze zahraničních časopis ů
oceli a litiny s kuličkovým grafitem, plánované na 16. až 18. září 2015. Příprava tematických okruhů a odborných
příspěvků, které zaujmou a přivedou na
školení zaměstnance českých oceláren
a sléváren, je tedy hlavní výzvou tohoto
roku.
V rámci zasedání byli členové dále informováni o průběhu jednání výkonného
výboru ČSS (přednesl předseda ČSS Ing.
L. Martínek, Ph.D.). Tradiční informace
z podniků a škol zastoupených přítomnými členy OK 04 uzavřely pracovní část
setkání. Slavnostní rozloučení s rokem
2014 u společné večeře v kruhu kolegů
a přátel OK 04 bylo naplněno příjemnou
D u d e k , P. a ko l . / Vo i g t , R . a ko l . / El - Fa w k h r y, M . a ko l .
Polští autoři prezentují výsledky zkoušek
ablativního lití odlitků. Jsou zde popsány
zásady konstrukce zařízení pro vedení
tohoto procesu. Ke stanovení vlivu tryskání proudů vody na stěny odlité a rozpadající se formy bylo provedeno mnoho pokusů. Účinek rychlosti chlazení byl
testován na různých částech odlitků,
mikrostruktura byla studována metalograficky a radiograficky. Zavedení této
technologie při výrobě složitých a speciálních odlitků může pomoci i našim
slévárnám.
(Zkrácený překlad článku z časopisu Prace Instytutu Odlewnictwa, 2014, č. 2,
s. 23–36.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
Přitažení uzdy
nákladům,
řízení emisí
ze zahraničních časopis ů
Reining in costs,
controlling emissions
Voigt , R . a kol.
P e n n S t a t e U n i v i v e r s i t y, U n i v e r s i t y o f
W y o m i n g , L e h i g h U n i v e r s i t y, N e e n a h
Industries, Furness Newburge Inc.
Inovace v pojivech, částečná náhrada
koksu a moderní oxidace vratných bentonitových směsí může snížit spotřebu
a zvýšit účinnost sléváren vyrábějících
litiny s lupínkovým a kuličkovým grafitem. Světově druhým výrobcem odlitků
z LLG a LKG jsou USA, v roce 2012 reprezentovaly 68 % z celkového objemu.
Americký slévárenský průmysl však také
bojuje s konkurencí nízkých nákladů ve
světě, s vysokými cenami jakostního
surového železa a ocelového odpadu, se
stále více se zužujícími standardy kvality
životního prostředí.
Výzkumný tým složený z odborníků
z předních amerických univerzit, vývojových pracovníků a metalurgů ze sléváren představil a odzkoušel vhodné
technologie se zaměřením na výrobu litinových odlitků. Jako základní model
pro měření výrobních nákladů, profilu
a cen zneškodňování emisí u existujících
a perspektivních technologií byla kalibrována aktuální slévárna ve Wisconsinu
s kupolovou pecí používající metalurgický koks, běžné formování do bentonitových směsí, bez recyklace zachycované-
50 ho prachu a bez očištění písku nebo jílu
od uhlíkového obalu (oolitizace). Jádra
vyráběná metodou hot box jsou vytvrzována aminy. U modelové slévárny byla
počítána energie, materiály, emisní znečistění, operační a kapitálové náklady
ve všech stadiích výroby zahrnující produkci tekutého kovu, výrobu jader, formování, lití, chlazení a vytloukání odlitků. Výsledky byly porovnávány s inovačními technologiemi.
Výsledkem je návrh tří hlavních inovací
pro slévárenský průmysl:
1. Náhrada fenolických polyuretanových
jádrových pojiv novými pojivy na bázi
hydrolyzovaného kolagenu, alkalických
silikátů a dalších aditiv, které mohou
snížit emise organických těkavých látek
a hazardních polutantů až o dvě třetiny.
Nový systém vyžaduje modifikovaný
vstřelovací stroj s přídavným zařízením,
nepotřebuje však akumulátor pro pohlcování aminů s jedovatým odpadem.
I když je výrobní cyklus pomalejší, jakost
jader je srovnatelná; jediná emise z jaderny je voda.
2. Částečná náhrada metalurgického
koksu v kuplovnách lisovanými cihlami
z prachového antracitu s hydrolyzovaným kolagenem, ligninem a ostatními
přísadami. Antracit hoří stejně rychle
jako koks, přičemž produkuje objemově
o 35–40 % více energie. Cihly obsahují
85 % prachového antracitu, 10 % biomateriálu a 5 % silikon/silikátu. Cihly
obsahující křemík také částečně nahrazují ferosilicium, které se druhuje do
kuplovny k úpravě složení litiny, a udržují oxidačně redukční prostředí pece.
Antracitové cihly byly užity v plném běhu
kuplovny v Pennsylvánii při 25% náhradě koksu. Při vsázkování zůstaly neporušeny a zůstaly v pevném tvaru, když
klesaly kolem průzorů dmyšních trubic,
kde teplota dosáhla 1 550 °C. Během
této substituce se celkový uhlík druhovaný do pece snížil o 6 %, při konstantní teplotě taveniny byl naměřen
vhodnější poměr CO/CO2 a příznivě olivově zelená barva strusky indikovala
snížení podmínek tvorby kovového železa. Nebezpečné emise z kuplovny jsou
podstatně sníženy a celkové náklady
redukovány o 20,6 %.
3. Aplikace moderních oxidantů a hydroakustické kavitace vede k regeneraci
vratné bentonitové směsi a odsávaného
prachu, ke zvýšení pojivosti jílu, k vyčistění ostřiva a snížení sloučenin BTX,
které vznikly při spalování uhlíkatých látek ve směsi. Tato moderní technologie
nabízí úspory 27–60 % jílu a uhelné
moučky, spotřebu o 20–37 % méně křemenného písku a o 19–70 % nižší vývin
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
nebezpečných emisí během odlévání,
chlazení a vytloukání odlitků. Proces je
v současnosti v USA zaveden v padesáti
slévárnách LLG a LKG.
(Pozn.: Oxidační technologie s aplikací
ozonu, hydroxidu vodíku a ultrazvuku
byla úspěšně odzkoušena na vratných
bentonitových směsích v roce 2007 na
VUT v Brně).
(Zkrácený překlad článku z časopisu
Modern Casting, 2014, č. 3, s. 39–53.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
Hadfieldova ocel
pro otěruvzdorné
aplikace bez
tepelného
zpracování
Eliminating heat treatment
of Hadfield steel in stress
abrasion wear application
El - Fawkhr y, M . a kol.
Central Metallurgical Research
Institute, Káhira, Egypt
Stupňující se světová energetická krize
vyvolává hledání alternativních řešení
pro snižování energií ve slévárnách
oceli. V roce 1882 sir Robert Hadfield
vyvinul vysoce legovanou ocel s obsahem 1,1–1,4 % uhlíku a 11–14 % manganu. Ocel je zajímavá tím, že kombinuje vysokou houževnatost se zvyšenou
pracovní tvrdostí a s dobrou otěruvzdorností. Mikrostruktura v litém stavu
obsa-huje austenit a cementit. Vzniklý
cementit je sekundární fáze, která precipituje na hranicích zrn jako karbidická
síť zlepšující tvrdost, současně však také
snižující houževnatost, což znemožňuje
použití této oceli v litém stavu. Proto je
nezbytné rozpustit karbidy žíháním do
1 100 °C s následným zakalením k dosažení jednotné γ-fáze. Kromě vysoké
spotřeby energie při tepelném zpracování je zde důležitá znalost citlivosti této
oceli na rychlost kalení tak, aby ve struktuře došlo k dokonalému rozpuštění
karbidů. Nevhodná struktura je nejčastěji příčinou lomových vad. Možnost
změny morfologie sítě cementitu pomocí Mg, Si, a Y na sferoidální substráty
El - Fa w k h r y, M . a ko l . / Tr a n s a c t i o n s A F S 2014
(Zkrácený překlad článku z časopisu
International Journal of Metalcasting,
2014, č. 1, s. 29–35.)
prof. Ing. Karel Rusín, DrSc.
IBF – Mezinárodní
stavební veletrh
Te r m í n : 22. –25. d u b na
M í s t o ko n á n í : B r n o, BV V
Bližší informace:
w w w.s t ave b ni ve l e t r hy b r n o.c z
Transactions
AFS 2014
Výtahy článků
z Transactions AFS,
2014, sv. 122
I. část
Přednáška Hoytova memoriálu. Vše
je o marketinku
Hoyt memorial lecture. It’s all about marketing
Hayrynen, K. L.
s. 1–6, 1 obr., 1 tab., lit. 11
Pojednáno o významu marketinku pro
prosperitu a konkurenceschopnost slévárenské výroby. Přednáška se podrobněji zabývá stěžejními oblastmi marketinku: marketink v komunitě, kde je slévárna, v okruhu zákazníků, mezi studenty, marketink zaměřený na vývoj
a výzkum (novinky v oboru), mezi potenciálními slévárenskými pracovníky
v dorůstající generaci apod.
Jakost a ergonomie
Quality and ergonomics
Schom, T. J.
s. 7–14, 2 obr., lit. 35
Přednáška je založena na obsáhlé literatuře a navazuje na předchozí práci, která
ukázala, že jak jakost, tak bezpečnost
a ochrana zdraví při práci vychází ze stejných hodnot a kultury řízení. Hájí výrok,
že zlepšování bezpečnosti práce a speciálně zlepšování ergonomie zvýší i jakost
výroby slévárny a omezí zmetkovitost.
Popisuje programy zaměřené na bezpečnost práce a ukazuje, jak nevhodná
ergonomie poškozuje jakost produktů.
Řešení rizik záruky stromovou analýzou vad
Resolving warranty risk through fault
tree analysis
Schom, T. J.
s. 15–24, 10 obr., 4 tab., 4 rovnice, lit. 13
Vysvětlena podstata a způsob použití
tzv. stromové analýzy vad, kterou lze vyřešit obtíže při hledání reklamovaných
vad výrobku nejen ve slévárenství.
Staženiny, dosazování a konstrukce
nálitku
Shrinkage, feeding and riser design
Sigworth, G. K.
s. 25–36, 17 obr., 6 rovnic, lit. 38
Úvodem pojednáno o chování hliníkových
slitin v průběhu tuhnutí a faktorech, které ho ovlivňují. Pro úplné pochopení procesu dosazování je nezbytné brát v úvahu vlastnosti polotuhého materiálu ve formě. Je podán přehled o zásadách konstrukce formy a nálitku pro odlévání slitin Al a ty se srovnávají se zásadami konstrukce nabízenými předtím pro odlévání
ocelových odlitků. Jsou popsány a srovnány různé přístupy ke konstrukci nálitku.
Zkušenosti s přímým litím lopatky
z hliníkové slitiny A356
Experience in the direct pour casting of
an aluminum A356 blade
Chiesa, F. aj.
s. 37–43, 15 obr., 2 tab., lit. 7
Srovnává se lití do pískové formy s tradiční vtokovou soustavou a technologie
přímého lití, při které se tavenina odlévá
přímo přes keramický filtr do dutiny formy. U obou postupů se srovnávaly parametry, jako licí teplota a doba plnění
spolu s metalurgickými vlastnostmi.
V celém objemu odlitku se na 13 místech
měřila úroveň pórovitosti a DAS. Vyhodnoceny výsledky a uvedeny hlavní
výhody přímého odlévání.
Vývoj slitin pro vysoce namáhané
hlavy válců naftových motorů
Alloy development for highly stressed
diesel engine cylinder heads
Bourassa, B., Jean, D., Major, J. F.
s. 46–52, 6 obr., 5 tab., 1 rovnice, lit. 12
Je popsán vývoj, výroba a vlastnosti nové
generace slitiny založené na řadě typu
2xx (podobné slitině 201 nebo A/B206).
Cílem bylo získat materiál s maximálně
možnými vlastnostmi na výrobu odlitků
hlav válců. Stejně jako A/B206 má tato
slitina velmi vysokou pevnost a tvárnost
s možností předcházet obvyklému problému se vznikem trhlin. Přísadou V a Zr
se dosáhne i velmi dobré odolnosti proti tečení.
Optimalizace mechanických vlastností hliníkových slitin s přilitými
zkušebními tyčemi
Optimizing mechanical properties in aluminum alloys with separately cast test bars
Chen, C. J., Schwam, D., Neff, D.
s. 53–60, 12 obr., 2 tab., 1 rovnice, lit. 14
Úvodem shrnuty používané přilité tyče
pro zkoušení mechanických vlastností Al
slitin a konstatováno, že neposkytují dostatečně dobré informace. Byla proto navržena upravená forma (Case-H) se štěrbinovým vtokem mezi nálitkem a dutinou
formy a dalšími úpravami. Jsou předloženy výsledky jejich zkoušek jak v laboratorních, tak provozních podmínkách.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 51
ze zahraničních časopis ů / transactions A F S 2 0 1 4
v austenitické matrici byla známa z literatury.
Ke zkouškám byla použita ocel ASTM
A128 Standard o složení v hm. d.: 1,1 %
C, 11,0 % Mn, 0,027 % Si, 0,0020 %
Al, 0,0118 % S, 0,036 % P. Tavenina
o teplotě 1 600 °C byla modifikována
rozdílným množstvím kovového hořčíku
v pánvi sendvičovou metodou od 0,14
do 0,4 % hm. d. Mg / hm. d. roztavené
oceli. Vzorky byly odlévány do kovových
forem při teplotě 1 480 – 1 520 °C. Modifikace taveniny Hadfieldovy oceli hořčíkem zjemňuje velikost zrn a současně
zlepšuje mechanické vlastnosti. U snímků SEM bylo zjištěno, že MgS působí
jako heterogenní zárodek pro nukleaci
austenit-cementitického eutektika. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u tavby
s 0,3 hm. d. Mg / hm. d. roztavené oceli;
ve struktuře jsou rozděleny eutektoidní
jehlice vevnitř austenitických zrn a rázová houževnatost dosahuje 30,16 J/cm2
(referenční tavba 12,5 J/cm2). Zkouška
tvrdosti HV30 ukázala na zvýšení 327 HV
oproti 254 HV a modifikovaná ocel měla
o 300 % vyšší otěruvzdornost než referenční tepelně zpracovaná ocel (6,58 ×
× 10 −5 g/s oproti 2,2 × 10 −4 g/s). Výsledky ukázaly, že modifikace hořčíkem
může nahradit běžné tepelné zpracování Hadfieldovy oceli, která je určena pro
použití odlitků při nižším a středním
deformačním namáhání.
Tr a n s a c t i o n s A F S 2014 / I v a n a K r o u p o v á / Da n a B o l i b r u c h o v á
transactions A F S 2 0 1 4 / v y sok é škol y informují
Parametr y řídící houževnatost
a lomové vlastnosti slitin na bázi
Al-2%Cu
Parameters controlling the impact properties and fracture behavior of Al-2 %Cu
based alloys
Elgalled, E. aj.
s. 61–73, 12 obr., 2 tab., 3 rovnice, lit. 26
Cílem studie bylo zjistit účinky určitých
přísad na houževnatost a charakter lomu
slitiny Al-2%Cu-1,3%Si-0,4%Mg určené pro automobilové odlitky. S označením 220 byla tato slitina vyvinuta jako
slibný materiál vedle důležitých slitin jak
typu Al-Cu, tak Al-Si-Mg. Zkoumal se
vliv zpracování taveniny (přísadami Sr, Ti,
Fe, Mn, Ag, Sn a Bi), intermetalických
sloučenin Fe a tvrzení na její houževnatost a lomové vlastnosti. Popis podmínek
a průběhu prací.
Vlastnosti slitin typu Al-Si-Cu-Mg
za vysokých teplot pro použití ve výrobě automobilů
High temperature performance of Al-Si-Cu-Mg type alloys for automotive
applications
Alkahtani, S. A., Mohamed, A. M. A.,
Samuel, F. H.
s. 75–81, 5 obr., 1 tab., lit. 14
Cílem práce bylo zjistit pevnostní vlastnosti slitiny Al-Si-Cu-Mg s obsahem Zr a
Ni za vysokých teplot. Slitiny byly podrobeny rozpouštěcímu žíhání s následným
umělým stárnutím při 190 °C. Pak se
zkoušela jejich pevnost při různých teplotách. Popis podmínek a průběhu prací.
Mechanické a lomové vlastnosti
kompozitních materiálů na bázi
Al-15vol%B4C obsahující Zr a Ti
On the mechanical properties and fracture behavior of Zr and Ti containing
Al-15vol%B4C based metal matrix composites
Ammar, H. R. aj.
s. 83–93, 11 obr., 2 tab., lit. 27
Práce zjišťovala roli zpevnění základní
kovové hmoty a vliv podmínek tepelného zpracování na pevnost a mechanizmus lomu slitiny Al-15vol%B4C obsahující Zr a Ti (ve srovnání s čistým Al).
Zatímco přísady tranzitních prvků Zr,
Sc a Ti u slitin Al ovlivňují příznivě jejich
vlastnosti za vysokých teplot, mohou
být jejich účinky v kompozitních materiálech jiné. Jsou uvedeny podmínky
a průběh zkoušek, shrnuty a vyhodnoceny výsledky.
vysoké školy
informují
Pracovní workshop
oboru umělecké
slévárenství
Ing. Ivana Kroupová
VŠB – TU Ostrava
Dne 12. 12. 2014 proběhl v laboratořích
a učebnách katedry metalurgie a slévárenství, FMMI, VŠB – TU Ostrava pracovní workshop zaměřený na oblast
uměleckého slévárenství. Akce byla
určena pro studenty třetího a čtvrtého
ročníku Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy technické Brno. V úvodu byli studenti seznámeni se strukturou studijních programů a oborů v rámci Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství. Byly předány informace o možnostech studia v nově akreditovaných
studijních programech, přičemž hlavní
důraz byl kladen na studijní obor umělecké slévárenství a moderní metalurgické technologie. V této úvodní části studenty rovněž osobně přivítala paní proděkanka pro pedagogickou činnost
doc. Ing. Kamila Janovská, Ph.D.
Další částí programu byly praktické ukázky používaných slévárenských technologií při výrobě odlitků. Představené technologie byly založeny na gravitačním lití
do jednorázových forem s využitím trvalého modelu a přesném lití s využitím
spalitelného nebo odpařitelného modelu. Účastníci měli možnost aktivně se zapojit do kterékoliv výrobní fáze, čehož
se zájmem využili.
Akce se zúčastnilo celkem 14 osob včetně pedagogického doprovodu. Touto cestou bychom chtěli poděkovat vedení výše
jmenovaných institucí za podporu a vstříc-
Úplné znění přednášek je k dispozici v Informačním středisku Svazu sléváren České republiky, E. Bělehradová, úterý–čtvrtek, tel.: 541 142 646.
52 S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
nost při realizaci této akce. Velké díky
patří panu Mgr. Ivanu Hostašovi (Střední
průmyslová škola a Vyšší odborná škola
technická Brno) za spoluorganizaci
a dále pak lektorům tohoto workshopu
– Ing. Petru Lichému, Ph.D., Ing. Filipu
Radkovskému a Ing. Ivaně Kroupové.
Úspěch tohoto workshopu nám ukázal
správnou cestu v přístupu ke studentům
středních škol technického zaměření.
V případě zájmu bychom v těchto aktivitách rádi pokračovali i v letech následujících.
Úspech študenta
Žilinskej univerzity
v súťaži KIA
Innovation Award
prof. I ng. Dana B olibruchová ,
PhD.
vedúca Katedr y technologického
inžinierstva
Študent 2. ročníka inžinierskeho štúdia
programu Strojárske technológie Bc. Ján
Ščury sa so svojou vedúcou diplomovej
práce prof. Ing. D. Bolibruchovu, PhD.,
zúčastnil súťaže KIA Innovation Award
s projektom na tému „Možnosti použitia
recyklovaných hliníkových zliatin na výrobu hláv valcov“. Uvedená téma je súčasťou jeho diplomovej práce.
Súťaž prebiehala v dvoch kolách. V prvom
kole odborná komisia posudzovala projekt v stanovených kritériách:
1. Projekt obsahovo/tematicky spĺňa kritéria stanovené vo výzve;
2. Projekt formálne spĺňa kritéria stanovené vo výzve;
3. Ciele projektu sú explicitne a jasne
stanovené;
4. Výstupy projektu sú aplikovateľné
v praxi (výstupy projektu majú reálny
praktický základ);
Da n a B o l i b r u c h o v á / z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y
Obr. 1. Finálové tímy
F onderie
M aga z ine
www.etif.fr
Obr. 2. Viceprezident KIA Motors Seong
Gyu Lee pri odovzdávaní cien Bc. Jánovi Ščurymu
5. Inovatívnosť projektu;
6. Kreatívnosť projektu;
7. V projekte je vhodne používaná terminológia;
8. Merateľný prínos študentov – vlastné
merania, poznatky a výstupy.
Na základe rozhodnutia odbornej komisie projekt splnil požadovanú úroveň
v zmysle uvedených kritérií a bol odbornou komisiou vybraný do finále. Finále
sa uskutočnilo dňa 10. 12. 2014 vo Vzdelávacom stredisku KIA v Gbeľanoch
pri Žiline za účasti šiestich finálových
tímov zo slovenských univerzít (obr. 1).
Bc. Ján Ščury (obr. 2) v záverečnom hodnotení obsadil 3. miesto a získal vecnú
cenu a pre Katedru technologického
inžinierstva, Strojníckej fakulty ŽU v Žiline finančnú odmenu 2000 € na nákup
prístrojov.
REGHEERE, G. a kol.: Více účinné vysoce pevné nízkolegované oceli (Des
avers micro-alliés plus performants),
2014, č. 3, s. 16–31.
MORALES, F. a kol.: Tribologická
studie hliníkové slitiny s vysokým
obsahem křemíku užitá v motorech
s vnitřním spalováním (Propriétés tribologiques d’un alliage d’aluminium
hypersilicié pour moteurs á combustion
interne), 2014, č. 2, s. 17–30.
G iesserei
www.vdg.de
G iesserei
E rfa h rungs austaus c h
www.vdg.de
HEID, R. a kol.: Koncept chlazení blízkých tvarů ve složitém hliníkovém
odlitku (Konzept zur konturnahen
Kühlung im Aluminiumstrukturguss),
2013, č. 11, s. 22–27.
SALEEM, M. a kol.: Inteligentní řízení procesu ve slévárnách (Intelligente
Prozesssteuerung in Giessereien), 2013,
č. 11, s. 28–43.
SCHÜTT, K. H.: Konstrukce odlitků
PREUS, T.: Rychlejší broušení při poloviční hmotnosti (Schneller Schleifen
bei halbem Gewicht), 2014, č. 5–6,
s. 10–12.
MÜLLER, A.: Technologický skok
u jaderníků – nová licí pryskyřice
Biresin U1320NT (Technologische
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 53
v y sok é škol y informují / zahraniční sl é v á rensk é časopis y
zahraniční
slévárenské
časopisy
a jejich použití (Gusskonstruktion und
Gussanwendung), 2013, č. 11, s. 44–61.
KONZACK, CH.: Odjádrování prototypových odlitků nárazovými vlnami
(Entkernen von Gussprototypen mit
Stosswellen), 2013, č. 11, s. 62–63.
KRAWETZKE, M.: Bezpečné ukládání
nebezpečných látek – čemu je třeba
věnovat pozornost a jaké jsou možnosti (Gefahrstoffe sicher lagern – was
zu beachten ist und welche Möglichkeiten es gibt), 2013, č. 11, s. 64–65.
ADOLF, S.: Nová strategie zajištění
jakosti pomocí optických měřicích
metod zůstává konkurenceschopná
(Neue Strategie in der Qualitätssicherung
mit optischen Messverfahren wettbewerbsfähig bleiben), 2013, č. 12, s. 26–28.
ERNST, F. a kol.: Kliková skříň z hliníku s tepelně nastříkaným nátěrem
na bázi železa (Aluminiumkurbelgehäuse mit thermisch gespritzter Eisenbasisbeschichtung), 2013, č. 12, s. 44–51.
THOMA, Ch. a kol.: Numerická optimalizace topologie systémů vtokových zářezů pro tlakově lité složité
součásti (Numerische Topologieoptimierung von Angusssystemen für druckgegossene Strukturbauteile), 2013, č. 12,
s. 52–61.
RIENASS, G.: Lehké kovy – odlitky
do pískových a kovových forem, díl
2: Slitiny hořčíku (Leichtmetall – Sandund Kokillenguss, Teil 2: Magnesiumguss), 2013, č. 12, s. 62–69.
DÖTSCH, E. a kol.: Velká pohotovost
a jistota u indukčního tavení (Hohe
Verfügbarkeit und Sicherheit beim induktiven Schmelzbetrieb), 2013, č. 12,
s. 70–75.
ZAUNER, CH.: Klíč pro optimalizovanou produkci (Der Schlüssel für eine
optimierte Produktion), 2013, č. 12, s.
76–79.
VERSMOLD, R.: Technologie CFi – plně
automatická impregnace odlitků
(CFi-Technologie – vollautomatische
Imprägnierung von Gusswerkstücken),
2013, č. 12, s. 102–105.
z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y
Quantensprung bei Kernkasten – neues
Giessharz Biresin U1320NT), 2014, č. 5–6,
s. 22–25.
G iesserei
P raxis
zahraniční sl é v á rensk é časopis y
www.giesserei-praxis.de
CÖLLE, D.: Aluminosilikát – vysokoteplotní surovina s výjimečným inovačním potenciálem (Alumosilikat
„Made in Germany“: Hochtemperaturrohstoff mit ausgezeichnetem Innovationspotential), 2014, č. 1–2, s. 14–19.
MÜLLER, J. a kol.: Další vývoj v oblasti anorganických pojivových systémů (Weiterentwicklungen im Bereich
anorganischer Bindersysteme), 2014,
č. 1–2, s. 20–25.
BÖHNKE, S. a kol.: Oživení, odprášení a oolitizace bentonitových for-
movacích směsí a jejich vliv na vlastnosti směsí a jakost odlitků (Auffrischung, Verstaubung und Oolithisierung bentonitgebundener Formstoffe und deren Einflussnahme auf die
Formstoffeigenschaften und Gussqualität), 2014, č. 1–2, s. 26–33.
POLZIN, H. a kol.: Křemenný písek
z Nobitzu jako základní surovina pro
bentonitové formovací směsi (Quarzsand aus Nobitz als Formgrungstoff für
bentonitgebundene Formstoffe), 2014,
č. 1–2, s. 34–39.
FRANK, T. a kol.: Zvýšení celkové
účinnosti výroby jader s anorganickými pojivy při použití zvlhčovacího
zařízení (Steigerung der Gesamteffektivität bei Kernherstellung mit anorganischen Bindemitteln durch den Einsatz
einer geeigneten Befeuchtungseinrichrung), 2014, č. 1–2, s. 40–42.
DORNER, F.; HOFMANN, D.: Optimální temperování při tlakovém lití hliníku pomocí regulace obsahu tepla
(Optimale Temperierung durch Regelung des Wärmeinhalts beim Aluminium-Druckguss), 2014, č. 1–2, s. 67–70.
STAUDER, B. a kol.: Vliv legování
a tepelného zpracování na termomechanické vlastnosti hlav válců (Einfluss von Legierung und Wärmebehandlung auf thermomechanische Eigenschaften von Zylinderköpfen), 2014,
č. 3, s. 98–103.
SCHÖNWELSKI, W. a kol.: Neoxidické pojivové systémy pro žáropevné
produkty k tavení kovů (Nichtoxidische Bindersysteme für feuerfeste Produkte für Metallschmelzen), 2014, č. 3,
s. 104–107.
54 SHAPIRO, E.: Některé aspekty měření tekutosti vakuovou metodou na
příkladu hliníkové slitiny A380 (Einige Aspekte zur Messung des Fliessvermögens mit der Vakuum-Methode am
Beispiel der Aluminium- Legierung
A380), 2014, č. 3, s. 108–111.
ARISTIZABAL, R. E. a kol.: Studie vodou chlazené kuplovny – chování
koksu (Studien am wasser-abgeschreckten Kupolofen – Verhalten des Kokses),
2014, č. 3, s. 112–120.
RÖHRIG, K.: Legovaná litina – díl. 11
(Legiertes Gusseisen – Teil 11), 2014, č. 3,
s. 121–126.
G ie S serei
R unds c h au
w w w.voeg.at /web/giesserei_rundschau.html
www.verlag-strohmayer.at
HAGENAUER, J.; ALBERTINU, A.: Porovnání energetických požadavků
na tlakové a gravitační lití do kovových forem při výrobě komplexních
odlitků (Vergleichende Energieeinsatzbetrachtung von Druckguss und Kokilenguss zur Produktion von komplexen
Gussteilgeometrien), 2013, č. 5–6, s.
118–122.
FLENDER, E.: Výzkum a vývojové
trendy ve slévárenské technologii
(Forschung und Entwicklungstrends in
der Giessereitechnologie), 2013, č. 5–6,
s. 123–127.
ERHARD, N.; BABIC, S.: Moderní tlakové lití dnes a inovace zajišťující budoucnost (Modernes Druckgiessen –
Heute und für die Zukunft mit Inovationen), 2013, č. 7–8, s. 202–210.
HOFER, P. a kol.: Zkoušení vlivu lokálního chlazení a dolisování na
vlastnosti mikrostruktury tlakově
litých odlitků (Untersuchung des Einflusses lokalen Kühlens und Nachverdichtens auf die Gefügeeigenschaften
von Druckgussbauteiles), 2013, č. 7–8,
s. 211–217.
AMBOS, E. a kol.: Stav a výhledy tlakově litých hliníkových odlitků s nejlepší zárukou lehké hmotnosti (Stand
und Zukunftaussichten von Al-Druckgussteilen mit bestmöglicher Gewährleistung des Leichtbauprinzip), 2013,
č. 7–8, s. 221–226.
HERRMANN, CH. a kol.: Metody pro
hodnocení a zvýšení účinnosti tlakově litých odlitků (Methoden zur
Bewertung und Steigerung der Ressourceneffizienz im Aluminiumdruckguss),
2013, č. 7–8, s. 227–234.
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
China Foundry
www.foundryworld.com
YUGANG, Z. a kol.: Vliv přídavku částic SiC na mikrostrukturu kompozitu
Mg2Si/Al (Effect of SiC particle addition
on microstructure of Mg2Si/Al composite), 2014, č. 2, s. 91–97.
WENMING, J.; ZITIAN, F.: Optimalizace vtokového systému pro nízkotlaké lití odlitků sacích kanálů z hliníkové slitiny A356 na bázi nume-
rické simulace (Gating system optimization of low pressure casting A356
aluminium alloy intake manifold based
on numerical simulation), 2014, č. 2,
s. 119–124.
LIANG, S. a kol.: Účinek Bi na morfologii grafitu a mechanické vlastnosti v těžkých sekcích odlitků z LKG
(Effect of Bi on graphite morfology and
mechanical properties of heavy section
ductile cast iron), 2014, č. 2, s. 125–131.
YONG, Z. a kol.: Nová slitina Al-10Si-2Fe a její vliv na očkování eutektických buněk ve slitině A356 modifikované stronciem (A novel Al-10Si-2Fe
alloy and its effect on inoculation of eutectic cells in Sr-modified A356 alloy),
2014, č. 2, s. 98–102.
International
Foundry
Researc h
www.giesseri-verlag.de
SALEEM, M. a kol.: Inteligentní proces řízení slévárenské výroby (Intelligent process control in foundry manufacturing), 2014, č. 2, s. 10–23.
POLYAKOV, S. N. a kol.: Vliv gravitačních tlaků a nasycení taveniny
plynem na pórovitost odlitků (Effect
of gravity forces and gas saturation of
the melt on the porosity in castings),
2014, č. 2, s. 24–29.
International
Journal of
Metalc asting
www.afsinc.org/technical/
IJM.cfm
SIGWORTH, G. K.: Základy tuhnutí
hliníkových odlitků (Fundamentals of
solidification in aluminium castings),
2014, č. 1, s. 7–20.
z a h r a n i č n í s l é v á r e n s ké č a s o p i s y / 4 8 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 2013
ISSN 0024-449X
ПРОИЗВОДСТВО
Lit ě jnoje
proi z vodstvo
M odern
Casting
www.modern-casting.com
TORIELLI, R. a kol.: Přitažení uzdy
nákladům, řízení emisí (Reining in
costs, controlling emissions), 2014, č. 3,
s. 39–53, (viz s. 50, pozn. red.).
KAPEL, D.: Příčina a vady (Cause and
defects), 2014, č. 3, s. 54–57.
SIGWORTH, G.: Fázový diagram – základ pro tuhnutí (Laying a foundation
for solidification), 2014, č. 4, s. 34–37.
P rac e
I nstitutu
odle w ni c t wa
TECHNOLOGY & EQUIPMENT
LEUSHIN, I. O. a kol.: Charakteristiky
vzniku struktury a výroby kovových
detailů sklářských forem (Features of
the formation of structure at manufacturing of the iron details of glass-molds),
2013, č. 5, s. 2.
TACHIROV, A. A. a kol.: Vliv tepelného zpracování na otěruvzdornost
a strukturu Cr-Ni litiny s kuličkovým
grafitem (Effect of heat treatment on
wear resistance and structure of nodular
chromium-nickel iron), 2013, č. 9, s. 6.
ŽIŽKINA, N. A.: Sledování jakosti
odstředivě litých válců (Investigation
into the core quality of centrifugal-cast
rollers), 2013, č. 9, s. 9.
AFANASJEV, B. K. a kol.: Slévárenská
slitina mědi s malou tepelnou expanzí (The copper alloy casting with a
low thermal expansion), 2013, č. 9, s. 12.
JEVLAMPIJEV, A. A. a kol.: O technologičnosti konstrukce odlitku bočních rámů (On the workability of the
side frame casting ), 2013, č. 9, s. 16.
TOLYMBEKOV, M. Ž. a kol.: Výzkum
pěchování forem nízkoimpulzní
metodou (Investigation into the low-impulse method of molding sand compaction), 2013, č. 9, s. 22.
KIDALOV, N. A. a kol.: Vliv lignin alkalinového reagentu na viskozitu jílových suspenzí pro pískové směsi
(The effect of lignin-alkaline reagent on
viscosity of water-clay suspensions for
sandy mixtures), 2013, č. 9, s. 27.
Zpracoval: prof. Ing. Karel Rusín,
DrSc.
Všechny uvedené časopisy jsou
k dispozici v Informačním středisku
Svazu sléváren České republiky,
E. Bělehradová, úterý–čtvrtek, tel.:
541 142 646.
www.iod.krakow.pl
www.foundrymag.ru
FOUNDRY.
with horizontal parting lines), 2014,
č. 3/4, s. 94–105.
KRANC, M. a kol.: Karbidická ADI litina, řízení struktury k dosažení odpovídajících tribologických vlastností (Carbidic austempered ductile
iron, structure controll aimed at obtaining particular tribological properties),
2014, č. 3/4, s. 124–128.
MADEJ, W. a kol.: Ekologická a materiál šetřící technologie výroby brzdových bloků se stabilními parametry jakosti (The ecological and material
saving technology for producing brake
blocks with stable parameters of quality), 2014, č. 2, s. 3–22.
DUDEK, P. a kol.: Výzkum technologie ablativního odlévání hliníkových
slitin (Research on ablation casting technology for aluminium alloys), 2014, č. 2,
s. 23–35, (viz s. 49–50, pozn. red.).
DLUGOCZ, P. a kol.: Polétavý popílek
pro zpevnění matrice kompozitů
z lehkých kovů (Fly ash as a reinforcement of light metal matrix composites),
2014, č. 2, s. 57–72.
P R z egl ą d
O dle w ni c t wa
w w w. p r z e g l a d o d l e w nictwa.pl
Kolczyk, J.; Zych, J.: Kinetika tuhnutí a sušení keramických forem
s novou generací koloidiálního křemenného pojiva (The kinetics of hardening and drying of ceramic moulds
with new generation colloidal silica binder), 2014, č. 3/4, s. 84–93.
ZYCH, J.; ŽYREK, A.: Výroba odlitků
z vermikulární litiny technologií inmould na formovacích linkách s horizontální dělicí rovinou (Employing
in mould technology to obtain vermicular cast iron on moulding machines
slévárenská
výroba
v zahraničí
48. přehled světové
výroby odlitků
za rok 2013
C e l o s vě t ov ý r ů s t p r o d u kc e
V roce 2013 pokračoval růst výroby odlitků po celém světě, a to o 3,4 mil. t,
což představuje celkovou produkci 103,2
mil. t (tab. I), tedy 3,4% nárůst v porovnání s rokem 2012, kdy nárůst činil
v porovnání s předchozím obdobím
2,4 %.
Z 31 zemí, které v posledních dvou letech poskytly údaje pro celosvětový přehled výroby odlitků, jich 18 hlásilo při
porovnání roku 2013 a 2012 pokles roční produkce. Polsko zvýšilo svou výrobu
o 18 %, přičemž nárůst se týkal všech
druhů slitin. Pákistán naopak vykázal
propad výroby ve slévárenství o 23,2 %.
N e j vě t š í v ý r o b c i
Mezi deseti největšími výrobci odlitků
byla nejúspěšnější Brazílie s 6,9% zvýšením výroby v roce 2013. K tomuto obratu došlo rok poté, co Jižní Amerika vykázala snížení celkové produkce o 16,9 %.
Čína navýšila svou výrobu o 2 mil. t na
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 55
zahraniční sl é v á rensk é časopis y / sl é v á rensk á v ý roba v zahraničí
PATEL, A.; NASTAC, L.: Matematické
modelování tvorby mikrostaženin
během tuhnutí hliníkových odlitků
(Mathematical modeling of microshrinkage formation during solidification of
A356 castings), 2014, č. 1, s. 21–28.
TORIELLI, R. a kol.: Environmentální
výkonnost a náklady inovačních
technologií LKG (The environmental
performance and cost of innovative
technologies for ductile iron foundry production), 2014, č. 1, s. 37–48.
JAE-IK, Ch.; CHEOL-WOO, K.: Vztah
mezi DAS a rychlostí chlazení u tlakového lití odlitků z Al-Si slitin (The
relationship between dendrite arm spacing and cooling rate of Al-Si casting
alloys in high pressure die casting), 2014,
č. 1, s. 49–56.
4 8 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 2013
Tab. I. Přehled výroby odlitků v roce 2013 [t]
LLG
SVĚT
tempe-
rovaná
litina
LKG
47 821 690 25 057 669
925 565
ocel
slitiny Cu
slitiny Mg
slitiny Zn
ostatní
neželezné
kovy
celkem
175 816
453 861
525 672
103 229 774
slitiny Al
slitiny Mg
slitiny Zn
ostatní
neželezné
kovy
celkem
slitiny Al
11 123 572 1 788 602 15 357 327
AMERIKA
tempe-
rovaná
litina
země
LLG
LKG
Brazílie
1 825 000
746 300
–
232 500
17 700
241 700
4 600
3 600
–
Kanada
377 789
–
–
91 983
14 536
220 729
–
–
–
705 037
Mexiko**
771 700
58 947
–
78 746
140 701
600 469
109
1 007
–
1 651 679
4 083 000
4 251 500
81 250
1 422 850
321 400
1 682 000
108 000
238 400
61 600
12 250 000
země
LLG
LKG
ocel
slitiny Cu
slitiny Al
slitiny Mg
slitiny Zn
Belgie
35 000
5 800
–
30 600
–
646C
9 738
1 675
–
4 385
–
USA
ocel
slitiny Cu
3 071 400
EVROPA
Bosna a
Hercegovina
Česká republika
7 158
ostatní
neželezné
kovy
celkem
–
–
–
72 046
C
–
–
–
22 956
408 358
169 564
48 202
8 605
76 380
6 609
87 744
–
10 182
1 072
Dánsko**
31 800
47 400
–
–
1 273
3 172
–
–
290
83 935
Finsko
19 300
37 000
–
13 900
4 346
2 996
–
258
–
77 800
Francie
635 414
703 141
–
80 688
17 618
290 721
–
17 765
2 819
1 748 166
33 900
8 600
100
200
16 400
19 781
–
30
–
79 011
689 000
387 600 B
–
69 700
63 122
695 697
–
6 729
59 120
1 970 968
Chorvatsko
Itálie
Maďarsko
30 900
39 400
13
5 000
2 333
97 960
331
3 798
170
179 905
Německo
2 381 462
1 541 737
30 243
207 585
68 523
885 661
16 371
55 142
3
5 186 727
13 613
37 183
–
2 493
–
6 474C
–
–
–
59 763
700 000
156 000
1 100
55 000
6 000
340 000
–
8 000
–
1 266 100
Norsko
Polsko
Portugalsko
33 140
67 641
–
7 557
9 502
20 014
–
1 073
–
138 927
Rakousko
40 751
116 966B
–
13 084
–
125 768
5 818
–
14 408
316 795
Rumunsko
25 385
3 024
875
15 420
4 216
48 725
5 050
175
168
103 038
2 700
18 200
–
4 100
–
46 000C
–
–
–
71 000
77 500
34 900
3 800
31 400
59 800
35 521
–
2 650
–
245 571
Slovensko**
sl é v á rensk á v ý roba v zahraničí
tempe-
rovaná
litina
Slovinsko
Srbsko*
37 251
15 162
10 328
9 050
2 220
4 958
–
–
7 528
86 497
Španělsko
321 300
579 700
5 100
75 300
11 756
110 601
–
8 288
–
1 112 045
Švédsko
163 000
44 900
–
20 400
10 300
35 700
1 400
6 500
–
282 200
15 900
29 600
–
1 800
1 207
15 646
4 960
–
–
69 113
Ukrajina
360 000
120 000
35 000
470 000
40 000
250 000
12 000
20 000
58 000
1 365 000
Velká Británie
121 000
175 000
650
64 000
9 200
101 600
3 400
7 900
1 000
483 750
LLG
LKG
slitiny Cu
slitiny Al
slitiny Mg
slitiny Zn
ostatní
neželezné
kovy
Švýcarsko
ASIE
země
Čína
tempe-
rovaná
litina
celkem
600 000
5 500 000
750 000
5 200 000
–
–
300 000
44 500 000
Indie
6 700 000
1 000 000
60 000
1 100 000
–
950 000C
–
–
–
9 810 000
Japonsko
2 135 794
1 683 250
45 001
181 679
76 611
1 382 015
–
27 293
6 394
5 538 037
Korea
1 086 400
705 100
6 000
164 100
26 400
560 900
–
–
13 100
2 562 000
150 000
15 000
–
35 000
10 000
10 000
–
–
–
220 000
2 800 000
–
–
700 000
–
600 000C
–
–
–
4 100 000
Pákistán
Rusko
Thajsko
20 550 000 11 600 000
ocel
72400
28800
29500
29800
26100
105400
Tchaj-wan
560 989
190 941B
–
75 872
42 429
280 571
6 748
24400
–
–
1 157 550
316 400
Turecko
600 000
500 000
8 000
135 000
14 000
270 000
–
16 000
–
1 543 000
AFRIKA
země
Jihoafrická
republika*
LLG
LKG
tempe-
rovaná
litina
ocel
slitiny Cu
slitiny Al
slitiny Mg
slitiny Zn
ostatní
neželezné
kovy
celkem
161 000
59 000
–
118 000
14 300
21 000
300
1 400
–
375 000
* údaje z roku 2012; ** údaje z roku 2011,
56 A)
včetně slitin Mg, B) včetně temperované litiny, C) všechny neželezné kovy
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
4 8 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 2013
7
25
33
39
7
4
4
15
0
0
500
148
704
1 352
1 340
1 000
86
34
63
183
200
194
17 000
5 000
8 000
30 000
30 000
12 000
9
–
11
20
17
18
Finsko
14
5
16
35
31
43
Francie
89
36
303
428
499
529
Chorvatsko
26
5
27
58
41
41
Indie
–
–
–
4 600
4 700
4 500
Itálie
149
25
913
1 087
1 167
1 139
Japonsko
817
75
1 193
2 085
1 702
1 713
63
26
91
180
255
269
Bosna a
Hercegovina
Brazílie
Česká
republika
Čína
Dánsko**
Jihoafrická
republika*
Kanada
ocel
41
29
110
180
185
195
525
146
239
910
873
769
Maďarsko
27
19
97
143
190
210
Mexiko**
175
Korea
Německo
Norsko
Pákistán
Polsko
167
339
681
–
1 787
A
–
341
599
600
651
7
3
6
16
20
23
1 500
40
100
1 640
–
–
258
48
255
488
430
454
31
7
30
68
92
115
Rakousko
25
4
33
62
77
96
Rumunsko
40
39
55
134
176
343
–
–
–
1 200
1 900
1 900
12
7
32
51
–
–
8
2
5
15
78
53
Rusko
Slovensko**
Slovinsko
Srbsko
12
8
18
38
–
–
Španělsko
48
30
52
130
143
306
Švédsko
34
13
77
124
131
145
Švýcarsko
18
4
50
72
63
60
280
40
260
580
476
73
Thajsko
Tchaj-wan
Turecko
–
–
–
–
848
894
603
66
366
1 035
1 246
1 057
Ukrajina
285
305
310
900
1 070
960
USA
640
360
1 001
2 001
2 170
2 620
Velká Británie
221A
–
205
426
475
524
23 747
6 701
15 313
51 561
51 228
34 720
CELKEM
* údaje z roku 2012, ** údaje z roku 2011,
A)
USA: 6 122
Indie: 2 133
Japonsko: 2 656
Německo: 8 659
Rusko: 3 417
Brazílie: 2 272
Korea: 2 815
Itálie: 1 813
Francie: 4 085
[tis. t]
Obr. 1. Produkce 10 největších výrobců odlitků na slévárnu
Německo zůstává i nadále zdaleka nejproduktivnější zemí, co se týče objemu
výroby na slévárnu. USA vykázaly v roce 2013 pouze mírný nárůst. Čína a Indie, země s nejvyšším počtem sléváren, si v produktivitě rovněž polepšily, ovšem
i tak zůstávají za většinou z uvedené desítky.
[mil. t]
LLG
LKG
slitiny hliníku
ocel
rok
Obr. 2. Výroba odlitků ve světě podle odlévaného materiálu
Výroba odlit ků na slévárnu
slitiny železných kovů celkem
celkových 44,5 mil. t odlitků (tab. II).
Tento vzestup představuje velkou část
z celkového nárůstu celosvětové produkce, což jen potvrzuje, že Čína i nadále pokračuje v rozšiřování svého podílu
na trhu. USA, druhý největší výrobce,
vykázal 3,9% nárůst na 12,25 mil. t.
Zatímco tito dva největší producenti
doložili nárůst výroby, u ostatních zemí
této desítky tomu bylo naopak. Francie,
Německo a Rusko hlásily 3–5% pokles.
Indie si svými 9,81 mil. t odlitků udržela
na žebříčku třetí pozici a rovněž 4.–10.
místo zůstalo nezměněno – Japonsko vyrobilo 5,54, Německo 5,19, Rusko 4,1,
Brazílie 3,07, Korea 2,56, Itálie 1,97
a Francie 1,75 mil. t odlitků.
Již od roku 2012 představuje výroba
odlitků v těchto zemích 88 % celkové
celosvětové produkce.
S počtem 2 001 sléváren a průměrnou
produkcí 6 122 t na slévárnu dosáhly
USA zvýšení produkce 4,4 %. Německo,
světový lídr v této kategorii, s produkcí
5 659 t zaznamenal nepatrný růst, a to
o 41 t na slévárnu (obr. 1).
Čína a Indie, země s nejvyšším počtem
sléváren, hlásily nárůst 4,73 a 2,7 %.
Produktivita je vypočtena jako celkový
objem výroby odlitků v zemi děleno počtem sléváren (tab. III).
Materiál odlitků
Celková výroba litiny vzrostla, přičemž
u LLG to byl nárůst o 4,6 %, u LKG 1,3 %,
zatímco produkce odlitků z temperované litiny klesla o 27,1 %. U oceli byl zaznamenán 0,1% pokles, a naopak u slitin hliníku navýšení o 9,9 % (obr. 2).
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 57
sl é v á rensk á v ý roba v zahraničí
185
Portugalsko
Čína: 1 483
10 největších výrobců odlitků
celkem
v roce 2003
6
Belgie
celkem
12
Země
litiny
celkem v
roce 2008
slitiny
neželezných
kovů
Tab. III. Počet činných sléváren podle zemí v roce 2013 a porovnání s rokem 2003 a 2008
4 8 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 2013
Tab. II. 10 největších výrobců odlitků [t]
1. Čína
LLG
20 550 000
LKG
11 600 000
ocel
5 500 000
slitiny neželezných
kovů
6 250 000
celkem
2. USA
LLG
4 083 000
LKG
4 251 500
ocel
1 422 850
slitiny neželezných
kovů
2 411 400
sl é v á rensk á v ý roba v zahraničí
6. Rusko
7. Brazílie
8. Korea
3 750 000 11 600 000
6 420 000
–
–
1 430 000
–
–
–
–
48 777
108 232
–
112 583
110 078
379 670
Francie
3 877 500A
–
–
–
3 341 250
7 218 750
Itálie
4 937 500
8 062 500
Čína
Finsko
3 125 000A
–
–
–
Japonsko
3 824 000
4 197 000
177 000
1 166 000
Maďarsko
232 500A
–
–
–
Německo
7 548 875
–
–
1 548 375
– 89 700 000
10 002 000 19 366 000
355 000
600 000
6 383 000 15 480 250
132 500
–
42 500
55 000
293 750
61 375
126 125
–
59 750
–
247 250
LKG
1 000 000
Rakousko
581 250A
–
–
–
1 095 000
1 676 250
1 100 000
Španělsko
2 160 000A
–
–
–
937 500
3 097 500
12 250 000
950 000
Thajsko
105 096
51 096
52 822
57 677
374 000
640 691
Turecko
887 500
875 000
40 000
437 500
1 775 000
4 015 000
1 790 000
5 184 000
celkem
9 810 000
Ukrajina
1 116 000
440 000
138 000
1 700 000
LLG
2 135 794
USA
5 300 000
6 735 000
163 000
4 295 000
13 810 000 30 303 000
LKG
1 683 250
570 822 10 849 385
48 715 328 197 864 611
ocel
181 679
CELKEM
A)
35 351 623 12 664 953
všechny slitiny neželezných kovů
slitiny neželezných
kovů
1 492 313
celkem
5 538 037
LLG
2 381 462
Země
LKG
1 541 737
ocel
207 585
Belgie
72 046
75 164
–4,1
116 542
Bosna a Hercegovina
22 956
24 878
–7,7
–
–
3 071 400
2 859 898
7,4
3 355 232
–8,5
–23,9
slitiny neželezných
kovů
1 025 700
celkem
5 186 727
LLG
2 800 000
ocel
700 000
slitiny neželezných
kovů
600 000
Tab. V. Vývojové tendence celkového objemu výroby
Brazílie
Česká republika
Čína
Dánsko
Finsko
Francie
celkem r. 2012
± % vs. 2012
celkem r. 2008
± % vs.
2008
–38,2
408 358
424 358
–3,8
536 789
44 500 000
42 500 000
4,7
33 500 000
32,8
83 935**
–
–
87 604
–4,2
77 800
85 507
–9
152 888
–49,1
1 748 166
1 800 156
–2,9
2 388 038
–26,8
79 011
53 797***
46,9
72 448
9,1
9 810 000
9 344 400
5
6 840 500
43,4
Itálie
1 970 968
1 959 680
0,6
2 638 011
–25,3
232 500
Japonsko
5 538 037
5 342 837
3,7
5 653 798
–2
576 600
375 000*
–
–
368 700
1,7
Kanada
–17,7
4 100 000
LLG
1 825 000
LKG
746 300
ocel
slitiny neželezných
kovů
Chorvatsko
celkem r. 2013
Indie
celkem
Jihoafrická republika
celkem
3 071 400
Korea
LLG
1 086 400
Maďarsko
LKG
705 100
Mexiko
ocel
164 100
Německo
slitiny neželezných
kovů
600 400
2 562 000
Norsko
Pákistán
Polsko
705 037
734 414
–4
856 316
2 562 000
2 435 800
5,2
2 065 900
24
179 905
186 099
–3,3
149 772
20,1
1 651 679**
–
–
1 827 665
–9,6
5 186 727
5 214 114
–0,5
5 783 691
–10,3
–47,6
59 763
58 375
2,4
113 975
220 000
271 000
–18,8
–
–
1 266 100
1 036 800
22,1
936 600
35,2
LLG
689 000
Portugalsko
138 927
146 082
–4,9
119 249
16,5
LKG
387 600
Rakousko
316 795
292 381
8,4
355 134
–10,8
ocel
69 700
Rumunsko
celkem
824 668
1 970 968
LLG
635 414
LKG
703 141
ocel
80 688
slitiny neželezných
kovů
celkem
328 923
1 748 166
Pozn. k tab. V: Celkový objem výroby se může lišit
od úhrnů jednotlivých zemí, protože nebyly zahrnuty země, které dodaly údaje pouze z jednoho roku.
Rusko
103 038
115 818
–11
123 946
–16,9
4 100 000
4 300 000**
–4,7
7 800 000
–47,4
56,2
Slovensko
71 000**
–
–
45 445
Slovinsko
245 571
192 367
27,7
182 404
34,6
1 112 045
1 124 684
–1,1
1 359 113
–18,2
Španělsko
Švédsko
282 200
283 400
–0,4
368 700
–23,5
Švýcarsko
69 113
69 452
–0,5
106 151
–34,9
Tchaj-wan
–22,2
1 157 550
1 298 149
–10,8
1 487 010
Thajsko
316 400
–
–
304 100
4
Turecko
1 543 000
1 445 000
6,8
1 265 080
55
Ukrajina
1 365 000
1 532 000
–10,9
974 170
40,1
483 750
520 300
–7
618 200
–21,7
Velká Británie
USA
CELKEM
12 250 000
11 788 866
3,9
10 783 829
13,6
103 229 774
97 798 587
3,4
93 449 270
10,5
* výsledky z roku 2012, ** výsledky z roku 2011, *** výsledky z roku 2010
58 celkem
63 750
slitiny neželezných
kovů
10. Francie
slitiny
neželezných
kovy
ocel
Portugalsko
celkem
9. Itálie
temperovaná litina
LKG
Norsko
slitiny neželezných
kovů
5. Německo
Brazílie
LLG
6 700 000
ocel
4. Japonsko
Země
LLG
celkem
3. Indie
44 500 000
Tab. IV. Dodávky odlitků [tis. USD]
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
4 8 . p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů z a r o k 2013 / u m ě l e c ké o d l i t k y / P a v e l H o r á k
Zdroje dat
Údaje pro 48. přehled světové výroby
odlitků dodávají slévárenské společnosti jednotlivých zemí nebo podobné
organizace. Zeměmi, které se v roce
2012 statistiky nezúčastnily, jsou Dánsko, Mexiko, Srbsko, Slovensko a Jihoafrická republika. V přehledu jsou uvedeny údaje získané z posledního roku
jejich účasti. Mongolsko, které nedodává údaje již od roku 2009, bylo ze seznamu vyřazeno. Naopak Thajsko se po
delší době absence na seznam opět vrátilo, a to s údajem 316 400 t vyrobených
odlitků.
Po t e n c i á l n í v í t ě z ové
Busta Václava Havla
v americkém
kongresu
Nádoba „you“
s dekoracemi hadů
Období Jara a Podzimu
(770–475 př. n. l.)
Materiál: bronz
Celková výška: 50 cm
Vnitřní průměr: 24,4 cm
„You“ je obřadní nádoba na víno používaná v Číně v době bronzové.
Jak víko, tak samotná nádoba je zdobena vzory hadů a žab. Bronzové nádoby
s podobnými dekoracemi, které představovaly silné náboženské prvky, byly
většinou nalezeny ve vesnicích v povodí
řeky Jang-c’-ťiang.
V ý k y v y ve v ý r o b ě n a p ř í č
z e m ě ko u l í
Jak již bylo zmíněno výše, výroba odlitků
v roce 2013 vzrostla, ovšem oproti velkým nárůstům v Číně se celková produkce v t zvýšila méně než o 0,5 mil. t.
Po velice působivém nárůstu výroby ve
výši 15,1 % v roce 2012 rostl trh v USA
mnohem mírnějším tempem. Zatímco
se celosvětová ekonomika i nadále snaží stabilizovat po období recese, ekonomická nestálost znamenala pro určité
země velké ztráty, nebo naopak velké
úspěchy. U menších výrobců mohlo
mnohem pravděpodobněji dojít ke
ztrátám nebo ziskům ve dvouciferných
číslech, zatímco většina ze skupiny největších producentů oznámila pouze
plynulý růst nebo mírný pokles. Země
z desítky největších výrobců odlitků vykázaly tempo růstu 1,9 %, což indikuje,
že nestálost ekonomiky se týká spíše
menších trhů.
Tab. IV a V podávají přehled o dodávkách odlitků a vývojových tendencích
celkového objemu výroby.
(Zkrácený překlad z časopisu Modern
Casting, 2014, č. 12, s. 17–21. Dostupné
na http://content.yudu.com/web/y5b2/
0A1snzj/ModCastingDec2014/flash/resources/18.htm)
Pavel Horák
j e d n a t e l H V H , s p o l . s r. o . , H o s t i n n é
w w w.hv h.c z
V americkém kongresu byla k 25. výročí
pádu železné opony odhalena busta
bývalého československého a českého
prezidenta Václava Havla. Plastiku hlavy
v nadživotní velikosti vymodeloval českoamerický sochař Lubomír Janečka
(obr. 1). Sochu odlila umělecká slévárna
HVH z Horní Kalné v Podkrkonoší. Jak
říká Pavel Horák, spolumajitel slévárny:
„Práce do Sněmovny reprezentantů je
pro nás velkou ctí, není to velikostně největší socha, ale významem jedna z největších.“
Autor sochy J. Janečka dostal nejprve
zakázku do Štrasburku, kde byla v sídle
Rady Evropy slavnostně odhalena první
busta dne 2. října 2012. Janečka vybíral
mezi dvěma slévárnami, pro slévárnu
HVH v Podkrkonoší se rozhodl na doporučení sochaře Jiřího Sozanského, který
se slévárnou dlouhodobě spolupracuje.
Janečka jako emigrant přitom neměl
v Česku ateliér. Prostory k modelaci mu
poskytli jeho přátelé z Uherského Brodu, kde hliněný model vytvořil.
A jaký je vlastně postup při výrobě? Podstata je stejná už od starověku, mění se
pouze materiály a technologie. Sochař
nejprve zhotoví model sochy. Ten může
být z čehokoli: z hlíny, sádry nebo ze dřeva; ve slévárně se už odlévala i vycpaná
zvířata. Nejprve slevači potřou povrch
Celá nádoba „you“ je zdobena úzkým
vypouklým žilkováním, které bylo vytvořeno tak, že do hliněné formy byly
ručně vyhloubeny dutiny těchto žilek.
Po odlití nebyly dekorativní žilky nijak
upravovány a ukazuje se, že formy měly
během lití vynikající zabíhavost.
Hadí ocasy na nádobě jsou zatočeny
směrem nahoru a jsou spojeny se zmíněnými žilkami. Jak byly ovšem tyto hadí
ocasy odlity, zůstává stále záhadou.
(Zkrácený překlad z časopisu China Foundry, 2008, roč. 5, č. 2, 2. s obalu.)
Obr. 1. Busta Václava Havla – v popředí
sochař Lubomír Janečka
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 59
sl é v á rensk á v ý roba v zahraničí / uměleck é odlitk y
Mexiko, Ukrajina a Turecko se ve výrobě
drží velice těsně za deseti největšími
producenty. Hodně bude záležet na ekonomické situaci příštích let, ovšem tyto
tři země by mohly ve svých pozicích
ohrozit jednoho nebo více zavedených
výrobců, jako jsou např. Francie a Itálie.
umělecké
odlitky
Pavel Horák
uměleck é odlitk y / blahop ř ejeme
silikonem. Po jeho zaschnutí vznikne
takzvaný negativ. Do negativu se vleje
vosk, čímž vznikne vosková kopie původního modelu. Voskový odlitek pak
řemeslníci ponoří do jakéhosi sarkofágu z kaše sádry a antuky. Ten pak vloží
do pece a nahřejí na vysokou teplotu
(700 °C), při které vosk vyteče a v „sarkofágu“ zůstane prostor ve tvaru sochy.
Do uvolněného prostoru se nalije rozžhavený bronz (ČSN 423135). Po vychladnutí sarkofágu se z něj vytluče
bronzová část, jejíž povrch je v poslední
fázi výroby možné upravit cizelováním,
případně patinovaním.
Výrobu je přitom třeba přizpůsobit formátu každé sochy. Protože by byl složitý
transport hliněného originálu z Uherského Brodu a hrozilo by poškození, bylo
třeba sejmout otisk přímo na místě.
V případě Havlovy busty byla tloušťka
stěny voskového modelu maximálně
5 mm – jak je tlustá stěna voskového
modelu, tak je tlustý bronz. Někteří výtvarníci nechávají cizelování a patinování přímo na řemeslnících ve slévárně.
Jiní, jako Lubomír Janečka v případě
Havlovy busty, chtějí mít nad finální
úpravou kontrolu a na tomto procesu se
ve slévárně přímo podílejí. Slévárna na
přání Janečky nechala už první sochu
určenou do Štrasburku po odlití galvanicky pozlatit. Autor chtěl bustu vyleštit
tak, aby nanesené zlato zůstalo ve spárách. Busta byla tedy pozlacena. Jak autor neustále zdůrazňoval, „zlato symbolizovalo Havlovu osobnost“.
Také druhou bustu určenou do Washingtonu nechal autor pozlatit, načež
ve slévárně strávil měsíc, aby hledal tu
správnou patinu. Přemýšlel přitom nad
Havlovou osobností „plnou vnitřní síly,
energie, optimizmu“. Bustu nakonec polil blátem a znovu vyleštil, aby znázornil
„marast komunizmu“, jemuž Havel čelil. „Posypal bustu hlínou, špínou a pak
to leštil a čistil, jako kdyby se v blátě našlo zlaté zrnko. Prožili jsme se sochařem
měsíc. Je to velmi skromný člověk, který neměl a nemá lehký život,“ říká o spolupráci s autorem Pavel Horák, spolumajitel slévárny.
blahopřejeme
doc. Ing. Miroslav
Jagoš, CSc.
Dne 20. února 2015
oslavil 85. narozeniny.
Gratulujeme!
Ing. Ivo Lána, Ph.D.
Dne 12. března 2015
oslaví 65. narozeniny.
Gratulujeme!
15. Int. Deutscher Druckgusstag
SUBFORNITURA
Te r m í n ko n á n í : 4 . – 5. b ř ez na
M í s t o ko n á n í : B a d H o m b urg, N ě m e c ko
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.b d g us s .d e
Te r m í n ko n á n í : 26 . –28 . b ř ezna
M í s t o ko n á n í : Pa r ma, I t á li e
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.m e c s p e.co m
Projektování a provoz povrchových
úprav
Metal and Steel Saudi Arabia 2015
Te r m í n ko n á n í : 11. –12. b ř ez na
M í s t o ko n á n í : P ra ha, h ote l P y ra m i d a
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.j e linkova zd e nka.e u w e b.c z
Te r m í n ko n á n í : 6 . – 9. d u b na
M í s t o ko n á n í : R i ya d h, S aú d s ká A rá b i e
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.m e t a ls te e ls au d i.co m
FOUNDRY 2015
BLECH Russia 2015
Te r m í n ko n á n í : 25. –27. b ř ez na
M í s t o ko n á n í : P e t ro hra d, Rus ko
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.b l e c hr us s s ia.co m /e n g lis h /
60 S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
Te r m í n ko n á n í : 16 . –17. d u b na
M í s t o ko n á n í : P l e ve n, Bulha r s ko
B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.m e t a l c a s t in g.e u
St ránsk ý, K . a ko l.
z historie
Hutnické zpracování
polymetalických rud
na Českomoravské vrchovině
II. díl
prof. I ng. Karel Stránsk ý, Dr Sc .
Ing. Drahomíra Janová
I ng. Lubomír Stránsk ý, C Sc .
doc . I ng. L ib or Pant ě lejev, Ph. D.
prof. Ing. František Kavička, CSc.
Ing. Zdeněk Spotz, Ph.D.
Karel Křížek
R e n t g e n ová d i f ra kč n í a n a l ý z a s o u b o r u
h u t n i c k ýc h s t r u s e k
Této analýze byl podroben soubor osmi hutnických strusek
nalezený na povrchu pole v blízkém okolí bývalé dědičné
štoly (obr. 8) nad Mistrovským rybníkem v Jezdovicích. Cílem
analýzy bylo stanovit mineralogickou strukturu fází, které korespondovaly s chemickým složením souboru strusek v tab. I
uvedeným pod číslem 8. Výsledná rtg. analýza souboru osmi
hutnických strusek je obsažena v tab. II, z níž je zřejmé, že
mineralogické složení celého soboru strusek je velmi pestré,
avšak v identifikovaných minerálech jednoznačně dominoval fayalit. Další mineralogickou složkou byl goethit a jemu
strukturně blízký lepidocrocit, který se také často nachází
v rudních minerálech [5]. Abychom postihli celé mineralogické
spektrum souboru strusek z okolí bývalé dědičné štoly, byla
rentgenová difrakční analýza souboru všech osmi vzorků
vyhodnocena jako celek. Přehled identifikovaných minerálů
je doložen včetně podílu jejich hmotností v tab. III a také na
obr. 17.
Prvních pět minerálů v tab. III přináší do strusky hlavně železo, křemík, ale i vápník a hořčík, přičemž tvoří cca 85 hm. %
všech minerálů identifikovaných rentgenovou difrakční analýzou. Wurtzit vzniká ze sfaleritu při teplotě 1 020 °C [6] (s. 52),
obsahuje zinek a síru (ZnS) a téměř vždy se váže na galenit
(PbS) [11] (s. 46). Clinofersilit přináší jako minerál železo a křemík, grosulár, jehož název byl odvozen podle převládající
zelené barvy [12] (s. 200), vzniká přeměnou vápenců společně
s kalcitem; kromě vápníku, železa, křemíku a hliníku jsou
minerály, které neobsahují síru, také zdrojem kyslíku. Jadeit
patří k drahým kamenům a jako minerál přináší do hutnické
strusky sodík [13]. Zbývajících šest až čtrnáct v této hutnické
strusce identifikovaných druhů minerálů (tab. III) tvoří pouze
necelou šestinu jejich stanovené hmotnosti. Je pozoruhodné,
že vysoké přísady železa do základní rudné vsázky vedly při
předpokládaném pražně reakčním až pražně redukčním hutnickém režimu k velmi nízkým obsahům olova ve zbylé hutnické strusce.
To se odráží také v nízkých podílech stanovených hmotností
galenitu – PbS, což činí celkem 4,1 hm. % u jednotlivě odebraných vzorků souborů hutnických strusek 1, 3 a 4 podle
tab. II, popřípadě pouhých ~ 0,50 hm. % galenitu (PbS), hodnotíme-li soubor hutnických strusek 8 v tab. I jako celek.
V souboru hutnických strusek 8 od bývalé dědičné štoly činí
analyzovaný obsah olova jen pouhých 0,85 hm. % Pb. Tento
obsah olova může na sebe vázat obsah 0,1340 hm. % S ve
formě ~ 0,98 hm. % PbS. Určený obsah galenitu PbS cestou
rentgenové difrakční analýzy v tab. III, tj. ~ 0,5 hm. %, představuje pouze přibližný zkušenostní odhad, takže obsah PbS
určený z chemické analýzy ~ 0,98 hm. % lze pokládat za uspokojivě shodný s obsahem ~ 0,5 hm. %.
Tab. I. Hutnické strusky pražně-reakčního tavení polymetalických Pb-Cu-Zn-Ag rud, chemické složení vybraných souborů hutnických
strusek
Soubor
1
2
3
4
5
6
7
8
Jihlava
(halda)
x z. p.
Jezdovice
dědičná
n8
9
x z. p.
n8
n8
n7
n9
Růženina
štola
n9
O
33,63
38,39
33,34
32,67
29,15
33,28
33,83
33,46
35,99
33,75
Na
Mg
Al
Si
P
S
K
Ca
Ti
Cr
Mn
Fe
Cu
Zn
Pb
Ag
Ba
As
Bi
–
0,22
1,38
13,17
–
2,16
0,64
1,92
–
–
0,09
42,56
0,39
2,83
0,98
0,03
–
–
–
0,37
0,92
4,50
20,63
0,21
0,21
2,02
2,83
0,30
0,09
3,83
15,63
0,36
2,00
6,39
0,26
–
–
–
0,79
0,79
3,98
19,97
0,28
0,28
2,01
2,39
0,31
0,16
2,52
24,29
0,61
1,54
5,63
0,18
–
–
–
0,67
1,03
4,53
23,90
0,28
0,28
1,97
2,74
0,31
0,06
2,59
24,93
0,11
2,09
0,79
0,25
–
–
–
0,01
0,68
3,37
16,13
0,27
0,27
1,13
0,89
0,27
0,00
0,26
33,50
1,07
7,74
1,62
0,13
–
–
–
1,08
1,31
4,11
21,09
0,42
1,04
1,83
2,31
0,30
0,15
2,63
25,84
0,62
2,30
1,43
0,21
–
–
0,04
0,74
1,13
3,29
12,54
–
1,94
1,67
2,62
–
–
1,76
25,56
0,81
9,23
5,44
0,18
–
–
–
0,62
0,63
3,91
14,03
0,32
1,03
1,35
2,41
0,38
0,12
2,25
34,70
0,44
2,42
0,85
0,18
0,42
0,34
–
0,55
0,66
4,00
13,79
0,39
1,54
1,31
2,31
0,39
0,15
1,63
29,69
0,91
1,77
2,21
0,28
2,31
–
–
0,60
0,82
3,67
17,25
0,31
0,97
1,55
2,27
0,32
0,10
1,95
28,52
0,59
3,55
2,82
0,19
1,37
0,34
0,04
Místo
Kutná Hora Grodlův mlýn
Simtany
Střibrné Hory Bartoušov
Puchýrna
Průměr
n6
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 61
z historie
Poznámka: x z. p. – základní počet vzorků; n – počet vzorků
St ránsk ý, K . a ko l.
Obr. 9. Příčinný vztah mezi obsahem olova
(Pb) a součtovým obsahem (Fe + Mn)
ve strusce pro soubor devíti hutnických taveb uvedených v tab. I
Obr. 10. Sumární graf zobrazující příčinný
vztah mezi obsahem Pb a obsahem
(Fe + Mn) v souborech hutních strusek dle tab. I (kroužky – viz také
obr. 8) a z oblastí Grodlův mlýn,
Simtany, Stříbrné Hory, Bartoušov
(čtverce) dle [13]
Obr. 11. Graf zobrazuje příčinný vztah mezi
obsahem Pb a obsahem (Fe + Mn)
v souborech hutních strusek Jihlavsko a Havlíčkbrodsko (lokalita
Kutná Hora zahrnuta do oblasti
Jihlavské)
Obr. 12. Graf zobrazuje příčinný vztah mezi
obsahem Pb a obsahem (Fe + Mn)
v souborech hutních strusek Jihlavsko a Havlíčkobrodsko (lokalita
Kutná Hora zahrnuta do oblasti
Havlíčkobrodské)
Obr. 3. Vodní nádrž nad bývalým Grodlovým mlýnem
Obr. 14. Příčinný vztah mezi obsahem Pb a obsahem (Fe + Mn) u souborů hutnických strusek z Puchýrny (trojúhelníky) a Jezdovic (kroužky)
Obr. 15. Mistrovský rybník mezi Salavicemi a Jezdovicemi, pohled od jihu
Obr. 16. Příčinný vztah mezi obsahem Pb a obsahem (Fe + Mn) u souborů hutnických strusek od Grodlova mlýna, Simtan, Stříbrných Hor a Bartou š ova (t mavé trojúhelní k y) a souboru odebraného z haldy u Jihlavy (štola sv. Jana Nepomuckého, kroužek)
Obr. 17. Výsledky rtg. difrakční analýzy minerálů obsažených
v souboru hutnických strusek (viz také tab. II)
z historie
Obr. 8. Lokalita odběru strusek od dědičné
štoly nad Mistrovským rybníkem v Jezdovicích a strusek od Prachovny a z polních cest Puchýrnou
62 S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
St ránsk ý, K . a ko l.
Tab. II. J ezdovice – bývalá dědičná štola, v současnosti zasutá,
výtok pitné vody (obr. 16), v tab. I značena 8 – rtg. difrakční analýza souboru hutnických strusek
Soubor
Fáze
strusek
Fe2SiO4
1
3
6
7
Pbnm
orthorombic
fayalite
83,3
1,8
Fm3m
cubic
galena
hexagonal
quartz
7,2
ZnS (+ AlP)
P63mc
hexagonal
wurtzite
6,6
R3m
rhomboedral
FeOOH
Pbnm
orthorombic
FeOOH
Cmcm orthorombic lepidocrocite
SiO2
P3221
hexagonal
quartz
2,5
Fe2SiO4
Pbnm
orthorombic
fayalite
77,3
PbS
Fm3m
cubic
galena
1,8
C2c
monoclinic
diopside
20,9
Pbnm
orthorombic
fayalite
31,6
1,1
goethite
88,3
9,2
Fe3O4
Fd3m
cubic
magnetite
23,4
SiO2
P3221
quartz
hexagonal
20,6
MgFeSI2O6
Pbca
orthorombic
enstatite
10,5
CaMgO6Si2
C2c
diopside
diopside
14,0
Fe2SiO4
Pbnm
orthorombic
fayalite
75,9
Fe2SiO3
C2c
Ca10 Fe3Al7Si12O 48
Ia3d
cubic
grossular
SiO2
C2c
monoclinic
coesite
6,0
Fe2SiO4
Pbnm
orthorombic
fayalite
75,9
ZnS (+AlP)
P63mc
hexagonal
wurtzite
9,0
R3c
hexagonal
calcite
7,8
Fe3O4
Fd3m
cubic
magnetite
6,9
PbS
Fm3m
cubic
galena
0,5
Fe2SiO4
Pbnm
orthorombic
fayalite
89,4
ZnS (+AlP)
P63mc
hexagonal
wurtzite
4,7
R3c
hexagonal
calcite
5,9
Fe2SiO4
Pbnm
orthorombic
fayalite
63,4
FeO
Fm3m
cubic
wuestite
18,5
NaAlSi2O6
C12c1
monoclinic
jadeite
18,1
CaCO3
CaCO3
8
[hm.
%]
P3221
Fe2SiO4
5
Minerál
SiO2
CaMgO6Si2
4
Mřížka
PbS
ZnS
2
Grupa
monoclinic clinoferrosilite 21,3
13,1
Po z n á m ka k t e r é n n í m u p r ů z k u m u
l o ka l i t t ě ž by p o l y m e t a l i c k ýc h r u d
Dlouhodobý terénní průzkum spojený s identifikací dávno
zaniklých středověkých železářských hamrů a hutí a raně středověkých stop po těžbě a zpracování železných a polymetalických rud probíhající déle než půl století (cca od poloviny
60. let 20. století) nabádá realizátory průzkumu k jisté obezřetnosti a opatrnosti. Ta se týká především průzkumu a osobních návštěv slepých, často poddolovaných šachet a zejména
slepých šachtic. Průzkum těchto oblastí je nebezpečný především v jarních měsících, po dlouhotrvajících podzimních deštích a silných zimních mrazech. K základním opatrnostem patří nevstupovat na dno slepých šachtic, kde hrozí nebezpečí
propadu zeminy do spodních, poddolovaných pater.
Uveďme alespoň dva případy, s kterými jsme se při vlastním
terénním průzkumu těžby polymetalických rud na Českomoravské vrchovině v předchozím období setkali. V roce 2000 se
ve Stříbrných Horách začátkem měsíce dubna propadla zemina na mírném návrší necelých sto metrů severozápadně
od kostela sv. Kateřiny do poddolovaných prostor. Vytvořením
propadliny přitom vznikl prostor o hloubce 2 až 3 m2 o plošných rozměrech přibližně 4 až 5 metrů. K propadnutí zeminy došlo asi 2 až 3 týdny před naším vlastním průzkumem
téhož terénu. Dnes je totéž místo severozápadně od kostela
sv. Kateřiny propadlé nad štolou v dubnu roku 2000 zasypáno,
zarovnáno s povrchem okolního terénu a chráněno (viz např.
[1] s. 86, obr. 3).
V roce 2011 se v Jezdovicích u Třeště v lokalitě místně jmenované jako Prachovna, popř. Na prachovně, propadlo staré
důlní dílo jmenované jako Stará šachta. Jde o nevelký lesní porost patrný na obr. 8, na němž je místo propadliny označeno
čtvercem. Propadlina vznikla v místech původní rozměrné
slepé šachtice, kdy byla celá oblast Prachovny předmětem
našeho vlastního terénního průzkumu. V této době byla dnes
nazývaná již propadlá Stará šachta postupně zavážena odpadkovou stavební zeminou. Vstup do bývalé a rovněž pravděpodobně poddolované slepé šachtice (blind shaft) Staré
šachty je zcela přirozeně zakázán (obr. 18).
Z ávě r
Tab. III. Jezdovice – bývalá dědičná štola, souhrnná tabulka podílů jednotlivých minerálů
Celkový hm.
podíl
1
fayalit
60,84
2
goethit
11,94
3
diopsid
4,27
4
křemen
3,71
5
magnetit
3,71
6
wurtzit
2,62
7
clinofersilit
2,60
8
wustit
2,26
9
jadeit
2,21
10
kalcit
1,67
11
grosulár
1,60
12
enstatit
1,28
13
coesit
0,73
Obr. 18. Lokalita Stará šachta (místně zvaná Prachovna) v Jezdovicích
14
galenit
0,50
S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2 63
z historie
Minerál
Počet
Charakteristika vybraných souborů hutnických strusek se opírá o výsledky terénního průzkumu těžby a hutnického
zpracování polymetalických, převážně
olovnato-stříbrných rud v široké oblasti
Českomoravské vrchoviny [1]. Terénní
průzkum, který byl důsledně spojován
s chemickou analýzou rudnin a produktů jejich hutnického zpracování, tj. hutnických strusek, se zároveň opíral o běžně dostupné literární prameny a jeho výsledky byly postupně zveřejňovány v časopisech Slévárenství a Hutnické listy.
Terénnímu průzkumu těžby a hutnického
zpracování polymetalických rud předcházel nedlouho předtím obdobně pojatý terénní průzkum těžby a hutnického
zpracování železných rud, který byl také
důsledně spojován s analýzami železných
rud a s technologiemi jejich hutnického
zpracování.
z historie
St ránsk ý, K . a ko l.
Při těchto terénních průzkumech spojených s fyzikálně-chemickými a metalurgickými analýzami byla zároveň ověřena
fyzikálně-chemická podobnost, která spojuje jak těžbu polymetalichých rud, tak těžbu železných rud a tím i jejich hutní
zpracování. Následně bylo ukázáno, že příčinnou souvislost
polymetalických a železných rud lze z hlediska teorie fyzikální
podobnosti vyjádřit jako funkci dvou bezrozměrových kritérií
podobnosti:
– simplexu, který je dán poměrem teploty redukčního žíhání
Tred a teploty tavení čistého těženého kovu Tliq;
– komplexu, v jehož čitateli je součin tří rozměrových veličin
měrné hustoty čistého těženého kovu r, času redukčního
žíhání vytěžené rudy pred a čtverce, tj. druhé mocniny skupenského tepla čistého vytěženého kovu L2skup. Ve jmenovateli téhož bezrozměrového kritéria je součin teplotní
vodivost čistého vytěženého kovu l a jeho teploty likvidu
Tliq [1] (s. 91–94).
Podobnost hutnického zpracování polymetalických olovnato-stříbrných rud plyne z průběhu přímky na obr. 9 a polohy
souborů hutnických taveb 1 až 9 podle tab. I v jejím okolí.
Nad přímkou leží nejprve soubory s vyššími obsahy olova ve
strusce od Grodlova mlýna 2, od Simtan 3, strusky od Jihlavy
(halda) 7 a postupně při zvýšeném obsahu železa a manganu
v téže strusce je to struska z Kutné Hory od Vrbova mlýna 1.
Pod touto, lze říci rozdělující přímkou leží hutnické strusky od
Stříbrných Hor 4, Růženiny štoly 6, Puchýrny 9, Bartoušova 5
a od Jezdovic 8. Pro tyto hutnické strusky je už charakteristický nižší obsah olova a zvýšený obsah železa a manganu
v téže hutnické strusce.
První tři strusky zároveň značí starší dobu těžby a hutního
zpracování (13. st.), zatímco struska z Kutné Hory od Vrbova
mlýna postihuje pravděpodobně již začátky prudkého nástupu
kutnohorské těžby a hutního zpracování zdejších polymetalických rud.
Na obr. 10 značí přímky proložené rovněž metodou nejmenších čtverců fyzikální podobnost hutního zpracování rozsáhlého souboru rudnin od Grodlova mlýna 2, od Simtan 3, Stříbrných Hor 4 a Bartoušova 5 s celým souborem hutnických
strusek 1 až 9 podle tab. I.
Hutnicky zpracovaný soubor rudnin ze čtyř Havlíčkobrodských
lokalit 2, 3, 4 a 5, který po hutním zpracování zahrnoval soubor 32 strusek, se téměř shoduje s hutnicky zpracovaným souborem rudnin 1 až 9 pocházejících z lokalit v Jihlavě, z okolí
Třeště, z Jezdovic a také přímo z Kutné Hory.
Na obr. 11 byly také doloženy znaky podobnosti hutnických
strusek z lokalit od Grodlova mlýna 2, Simtan 3, Stříbrných
Hor 4 a Bartoušova 5 (kroužky) se struskami z lokalit Kutná
Hora 1, Jihlava (halda) 7, Růženina štola 6, Puchýrna 9 a z Jezdovic 8 (čtverce). Tyto znaky byly nicméně testem statistické
významnosti potvrzeny jako nevýznamné.
Obdobně byly shledány jako statisticky nevýznamné znaky podobnosti hutnických strusek na obr. 12 z lokalit od Grodlova
mlýna 2, Simtan 3, Stříbrných Hor 4, Bartoušova 5 a Kutné
Hory 1 (čtverce) ve srovnání s lokalitami Jihlava (halda) 7, Růženina štola 6, Puchýrna 9 a Jezdovice 8 (kroužky).
Na dalším grafu na obr. 14 byly shledány znaky podobnosti
u šesti hutnických strusek z Puchýrny 9 (trojúhelníky) a osmi
hutnických strusek z Jezdovic 8 (kroužky), avšak také v těchto případech nešlo o znaky statisticky významné.
Poslední variantu zahrnuje graf na obr. 16, kdy byly porovnány čtyři průměrné hodnoty strusek od Grodlova mlýna 2, Simtan 3, Stříbrných Hor 4 a Bartoušova (trojúhelníky) s možnou
podobností hutnické strusky z Jihlavy (haldy) od uzavřené
a chráněné štoly sv. Jana Nepomuckého (kroužek). Dva těsně
sousedící body – trojúhelník 3 a kroužek 7 – mají souřadnice
(Fe + Mn) / Pb: 26,81/5,63 (trojúhelník), resp. 27,32/5,44 (kroužek). Jistá, i když nevelká podobnost chemického složení zde
existuje.
L i t e ra t u ra
[1] STRÁNSKÝ, K. a kol.: Těžba a hutnické zpracování polymetalických rud na Českomoravské vrchovině. Brno: ČSS,
2013. 106 s. ISBN 978-80-02-02248-0.
[2] QUADRAT, O.: Základy metalurgie kovů. Výroba barevných kovů a slitin v theorii a praxi. Praha: Nakladatel Josef Hokr, 1948. 239 s.
[3] MURDOCH, J.; J. A. BARNES: Statistical Tables for Science,
Engineering, Management and Busineass Studies. Cranfield: Macmillan, 1970. 40 s.
[4] Atlas turistických map České republiky. Geodezie Brno,
a. s., a Geodézie ČS, a. s., list 99 – Jihlavsko, 1998.
[5] STRÁNSKÝ, K.; J. BRHEL; J. BLAŽÍKOVÁ: In Z dějin Hutnictví 30. Rozpravy NTM v Praze 172, s. 68–76.
[6] ROUS, P.; K. MALÝ: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku. Mediaevalia archeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Praha: Archeologický ústav
AV ČR, 2004, s. 121–144. ISBN 80-85124-48-7.
[7] MALÝ, K.: Současný stav lokalit starého dolování v okolí
stříbrných Hor u Havlíčkova Brodu. In: Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd společenských, Jihlava 1998,
s. 45–58.
[8] MALÝ, K.; P. ROUS: Ověření výpovědních možností strusek z Jihlavska a Havlíčkobrodska. In: Archaeologica historica 26/01, 2001, s. 67–87.
[9] SEVRJUKOV, N. N.; B. A. KUZMIN; J. V. ČELIŠČEV: Obecné hutnictví. Praha: SNTL, 1958. 563 s.
[10] STRÁNSKÝ, K.; D. JANOVÁ; L. STRÁNSKÝ: Technologie
tavení olovnato-stříbrných rud v hutních revírech na
Havlíčkobrodsku, I. část. Slévárenství, 2011, 59(7–8),
275–278; II. část. Slévárenství, 2011, 59(9–10), 335–338.
ISSN 0037-6825.
[11] STRÁNSKÝ, K. a kol.: Fyzikálně-chemická podobnost při
těžbě a hutnickém zpracování polymetalických a železných rud. Slévárenství, 2013, 61(5–6), 184–188. ISSN
0037-6825.
[12] MEDENBACH, O.; C. SUSIECKOVÁ-FORNEFELDOVÁ:
Minerály. Knižní klub & Ikar Praha, 1995. 287 s. ISBN
80-85830-97-3.
[13] PELLANT, CH.; H. PELLANTOVÁ: Horniny a minerály. Martin: OSVETA, s. r. o., 1994. 256 s. ISBN 80-217-0582-5.
Poděkování
Tato práce byla realizována v rámci projektu NETME Centre
financovaného z Operačního programu výzkum a vývoj pro
inovace, který je spolufinancovaný ERDF, reg. č. projektu: CZ.
1.05/2.1.00/01.0002, identifikační kód: ED0002/01/01.
(I. díl byl zveřejněn ve Slévárenství č. 11–12/2014, s. 470–474.)
64 S l é vá re ns t v í . L X I I I . l e d e n – ú n o r 2015 . 1–2
Download

ro č n í k LXIII . 2015 . č í slo 1– 2 - Časopis SLÉVÁRENSTVÍ