FYZIKA
Metodická příručka pro učitele
vytvořená v rámci projektu ZŠ a MŠ Potštát:
„Technické a jazykové vzdělávání ZŠ Potštát: energetikou k udržitelnému rozvoji“
Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.04/01.0198
6. - 9. roník
1) Užití ekologických prvk v 6. – 9. roníku ZŠ...................................................................... 2
2) Pracovní list – délka............................................................................................................... 3
3) Pracovní list – hmotnost......................................................................................................... 7
4) Pracovní list – objem ........................................................................................................... 11
5) Pracovní list – hustota.......................................................................................................... 15
6) Pracovní list – teplota........................................................................................................... 20
7) Pracovní list – as ................................................................................................................ 21
8) 7. roník FYZIKA................................................................................................................ 24
9) Pracovní list – kapaliny........................................................................................................ 24
10) 8. a 9. roník FYZIKA....................................................................................................... 31
11) Pracovní list – Elektrostatika ............................................................................................. 31
12) Elektrický náboj ................................................................................................................. 32
Elektrování tles ................................................................................................................... 32
Elektrický náboj a elektrování tles ..................................................................................... 32
Elektrostatika pro volné chvíle............................................................................................. 32
Elektrostatika pro volné chvíle - píklady ............................................................................ 33
Elektrostatický odluova prachu ........................................................................................ 33
13) Stejnosmrný elektrický proud .......................................................................................... 34
Elektrické pole...................................................................................................................... 35
Elektrické naptí................................................................................................................... 35
Mení proudu a naptí ........................................................................................................ 35
Kdo to ví, odpoví.................................................................................................................. 35
Ohmv zákon ....................................................................................................................... 36
Elektrický odpor (Ohmv zákon)......................................................................................... 36
Pro volné chvíle.................................................................................................................... 36
14) 9.roník FYZIKA............................................................................................................... 37
15) Pracovní list – Elektrická energie ...................................................................................... 38
16) Elektrická energie .............................................................................................................. 39
17) Elektromagnetická indukce................................................................................................ 40
18) Generátory.......................................................................................................................... 41
19) Píklad kížovky nebo šifry................................................................................................ 42
20) Výroba elektrické energie, elektrárny................................................................................ 43
21) Elektrárny........................................................................................................................... 44
22) Odpady z energetiky .......................................................................................................... 44
23) Použité zdroje..................................................................................................................... 45
1
1) Užití ekologických prvk v 6. – 9. roníku ZŠ
Žijeme v dob rychlého technického rozvoje. lovka ovládá elektronika, výpoetní
technika, prvky robotiky, komunikaní technika, spolu s dopravními prostedky aj.
Všechna zaízení usnadují a v mnohých pípadech nahrazují lidskou práci, což výrazn šetí
as v zamstnání i v jednotlivých domácnostech.
Vzhledem k tomu, že všechny poznatky, suroviny i finální výrobky mají svj
prvopoátek v pírod, je nutné si neustále uvdomovat kontinuální nutnost pée o životní
prostedí.
Na základních školách je proto více než žádoucí vypstování dovedností, návyk a
pedevším pak zájmu o problematiku životního prostedí a rozvinutí schopnosti tvoivého
pístupu k ešení problém, souvisejících s ochranou životního prostedí.Rovnž je teba
rozvíjet charakterové rysy lovka, které by poté v dosplosti umožovaly ešení otázek
životního prostedí v souladu s dlouhodobými potebami a cíli naší spolenosti.
K tomu všemu je teba získat základní znalosti o vzniku a vývoji života na Zemi, o
pírodních jevech a zákonech, které z tohoto procesu vyplývají.
lovk se postupn uil využívat dary pírody. Dnes umíme rozpoznat stáí a význam
strom, víme, co jsou deštné lesy a pralesy, jakou hustotu má voda v moi, odkud se bere
voda ve vodovodním ádu, kolik vody, kyslíku i jiných plyn vyprodukují rostliny, pro
nelze plýtvat vodou a zneišovat vzduch……
To vše se objevuje v nkterých úlohách kapitol – délka, hmotnost, objem a hustota.
V kapitole teplota se žáci seznamují s typy meteorologických mení, zamyslí se
rovnž nad otázkami globálního oteplování planety Zem a budou provádt vhodná mení
v našem geografickém prostedí.
V kapitole kapaliny se nkteré úlohy zamují na život vodních živoich,
zneišování vod pi katastrofách i zneišováním odpadními látkami.
Rzné jevy a pírodní úkazy objasují nkteré kapitoly z elektiny. V oblasti
elektrostatiky lze na základ poznatk o stromech vysvtlit nutnost vysazování smíšených
les, vliv chemických prostedk, užívaných v domácnostech na vznik statické elektiny a
nebezpeí úniku odpad do vodních zdroj a pdy. Rovnž tak osvtluje možnosti užívání
nových pohonných hmot pro dopravní prostedky, odklánní dopravy a snižování hlunosti,
ochrany ovzduší a vln žijící zve.
Zdrojem elektrického naptí nemusí být jen baterie, ale také nkteré plody pírody,
napíklad jablko, citron apod. V dnešní dob umíme vysvtlit pvod a úinky blesku. Rovnž
nebezpeí, íhající v okolí rozvodných zaízení, nehrozí jen lovku, ale i ostatním živým
tvorm. Žáci zde mohou sami vysvtlit skutenost, pro mohou ptáci bez újmy sedt na
vodiích. V této kapitole najde uplatnní i ukazatel hladiny vody v nádrži vodojemu atp.
Z Ohmova zákona vyplývá význam úsporných žárovek, jejich bezpené užití a
odkládání použitého zbytného elektromateriálu.
Naše životní prostedí podmiuje gravitaní i magnetické pole.Zmny jejich úinku
mají vliv na lovka i pírodu. Orientaci v pírod pomocí zaízení založených na poznatcích
o magnetismu lze získat pi práci v kapitole magnetické pole.Je zde možno pipomenou i
orientaci, která spoívá na pírodních jevech – mraveništ, poloha Slunce,……
Kapitola elektromagnetická indukce nabádá k zamyšlení, jak fyzikální poznání a jeho
technické aplikace ovlivují naše obytné prostedí, slouží k separaci odpadu aj.
Téma elektrárny dává možnost k zamyšlení nad ešením problém, vyplývajících
z výroby elektrické energie, které jsou spojeny s narušováním ekologických systém pírody.
V jednotlivých kapitolách jsou zelen vyznaeny úlohy, které jsou spojeny s ekologií.
2
2) Pracovní list – délka
ešení nkterých píklad
1)
•
V encyklopedii nebo na internetu zjisti pibližné rozmry tchto jednotek:
palec – orientaní délka 20 až 30 mm, udává šíku palce, ne jeho délku
dla - má délku okolo 10 cm
pí - pibližn 20 cm
stopa – jde o délku chodidla, pibližn 30 cm
loket – vyjadoval vzdálenost mezi koncem prst a vrcholem loketního kloubu, asi 50 cm
míle – nap. staroeské - 1 míle eská = 9066m
1 míle staroeská = 11225m
Hodnoty jsou orientaní, žáci najdou jist i jiné íselné údaje, vzhledem na nejednost
jednotek délky v minulosti .
4)
Najdi trojice, které k sob patí a vybarvi je stejnou barvou:
5)
Vylušti kížovku a dopl vtu:
1
2 T
3 S T
4 M I L
5
6 M Í
7 V
M


I
D
L
O
3
E
L
E
M
T
E
V
E
E
D
A
R
S A
Í C
T R
6)
Vyber vhodné midlo pro mení daného pedmtu. Vytvo dvojice:
délka chodby
mící pásmo
rozmry uebnice
pravítko
obvod pasu
krejovský metr
rozmry skín
skládací metr
prmr mince
posuvné midlo
látka
devný tyový metr
tlouška papíru
mikrometr
7)
Uri správné poadí vt :
4
Na midlo se pi tení hodnoty díváme kolmo.
5
Zjistíme, jakému údaji na stupnici odpovídá konec pedmtu a peteme
na stupnici nejbližší dílek.
3
Poátek midla nastavíme k okraji pedmtu, pikládáme ho tsn
podél hrany tlesa, které míme.
2
Zjistíme jednotky stupnice, délku nejmenšího dílku a rozsah stupnice.
6
Zapíšeme výsledek mení a pipíšeme správnou jednotku.
1
Zvolíme vhodné midlo.
8)
Pi každém mení dochází k odchylce, což je polovina délky nejmenšího dílku stupnice.
Je-li nejmenší dílek stupnice 1cm, je odchylka mení ±0,5 cm. Je-li nejmenší dílek
stupnice midla 1 mm, je odchylka mení
± 0,5 mm. ím menší je odchylka mení,
tím pesnjší je mení.
10) Odhadni výšku budovy školy. Jak jsi postupoval?
Odhadne napíklad výšku jednoho patra a vynásobí potem pater.
4
11)
(215+217+210+216+x ) : 5 = 215
215.5=1075
215+217+210+216=858
1075-858= 217
x=217
ZK: (215+217+210+216+217):5=1075:5=215
12) Oprav chyby:
12 km = 12 000m
32 dm = 320cm
25 cm = 250 mm
13 500 dm = 1 350 000 mm
1 350 000 m = 1350 km
61 m = 61 000 mm
13) Pravda nebo lež?
pravda
14)
lež
Tloušku jednoho listu uebnice zjistíme tak, že tloušku všech
list vydlíme potem list.
Prmr kovové tyky zmíme posuvným midlem.
x
x
Základní jednotka délky je metr.
x
Hloubku otvoru mžeme zmit hrotem posuvného midla
x
Svtelný rok je jednotka délky, která se užívá v astronomii.
x
Jednotky míle, palec, yard se dnes v nkterých krajinách používají.
x
Centimetr je setina metru.
x
Svtelný rok je vzdálenost, kterou svtlo ve vakuu urazí za jeden rok. Není to jednotka
asu. Pro názornost je to 9 460 730 472 580 800 m. Rychlost svtla je 300 000 km/s.
5
15) Peve jednotky:
48 km = 48 000
m
5,2 dm =0,52
m
102 cm = 1 020
mm
5234 cm = 52,34
m
0,06 dm = 6
mm
118 m =0,118
km
14 dm = 140
cm
368 m = 368 000
mm
16) Uspoádej hodnoty sestupn:
1230mm
18)
20)
21)
0,001 km
4 dm 300 mm
0,29 m
7 cm
1 cm na map je ve skutenosti 700 m.
Žáci k mení použijí kružítko, do kterého si naberou vzdálenost 1 cm /což je 700m/ a
pibližn zmí danou vzdálenost.
délka tverce o rozloze 1 km2 je 1 km
6 500 000 tverc
1 km2=100ha
2 000 000 ha = 20 000 km2
6
22) Pexeso:
5 000 m
28 m
2 800 mm
1 mm
50 mm
1 /100 m
50 dm
0,1 dm
28 dm
5 cm
2 800 cm
500 mm
500 cm
28 mm
5 km
28 000 m
1 cm
1m
28 km
1/1000 m
2,8 cm
5 dm
10 mm
0,001 km
3) Pracovní list – hmotnost
7
ešení nkterých píklad
1) Dopl vty, aby byly pravdivé:
Hmotnost je základní fyzikální veliina, oznaujeme ji písmenem m. Hmotnost popisuje
množství látky v tlese. Základní jednotkou hmotnosti je kilogram (znaka kg ). Menšími
jednotkami jsou gram (znaka g ) a miligram ( znaka mg) . Vtší jednotkou je tuna (znaka
t ). V bžném živote se mžeme setkat i s jednotkami hmotnosti dekagram ( znaka dag, díve
dkg) a metrický cent (znaka q). Mení hmotnosti se nazývá vážení a mící zaízení váhy .
3)
Dopl text:
Nejstarší a stále používané váhy jsou rovnoramenné váhy.
Tvoí je rameno otáivé kolem svého stedu, na jehož obou
stranách jsou zavšeny misky. Na jednu misku položíme
pedmt, na druhou misku klademe závaží známé hmotnosti.
Pokraujeme tak dlouho, až nastane rovnováha. Souet
hmotností závaží je pak hmotnost pedmtu . Pi vážení tedy
porovnáváme hmotnost pedmtu s hmotností závaží .
4) Spoj správn dvojice:
1 kg
1 000 000 mg
1g
100 kg
1t
1 000 000 g
L
O
T
R
Ž
N
E
B
E
D
I
O
N
A
O
N
M
A
R
G
B
A
L
Í
K
Á
M
E
N
V
R
V
O
M
E
A
U
N
C
E
A
N
V
I

H
R
É
E
Á
R
T
N
E
L
A
T
Á
N
H
T
U
N
A
N
F
U
N
T
Y
1000g
1 kg
1 000 mg
1q
1 000 kg
1t
5)
Mincí - pružinové váhy, vzhledem pipomíná silomr, pružina se prodlužuje a zkracuje, tato
zmna délky se projeví na stupnici, kde odeteme hmotnost. Dodnes se asto používá v
zemdlství, nap. pro vážení pytl s obilím, zabitých zvíat nebo jejich ástí. Výhoda je v
tom, že je penosný a nepotebuje závaží, nevýhodou je menší citlivost i pesnost. Mincí
bývá opaten na jednom konci okem pro zavšení na strop nebo jinou konstrukci, na druhém
konci hákem pro zavšení váženého pedmtu. Slouží pro hrubá obchodní mení a umožuje
zjišování hmotnosti v rozsahu od kg do nkolika tun (jeábové váhy ).
6)
8
6
Opakujeme, až nastane rovnováha.
1
Zkontrolujeme, zda je deska vah vodorovná.
2
Odaretujeme váhy a zjistíme, na kterou stranu se kloní.
7
Seteme hmotnost závaží.
5
Pidáme nebo ubereme závaží.
8
Zapíšeme hmotnost pedmtu.
3
Použitím drobných pedmt vyvážíme prázdné váhy.
4
Na levou misku zaaretovaných vah položíme pedmt, na pravou stranu
závaží.
8) Vypoítej:
2g + 200mg + 100mg = 2 300 mg
200g + 100g + 5g + 2g = 307 g = 307 000mg
50g + 1g + 500mg = 51 500 mg
20mg + 200mg + 50mg = 270 mg
10)
Zjistíme hmotnost vtšího potu kapek a dlíme potem kapek.
13)
za den 48 kg = 48 000 g
240 lidí
14) Vystihni jednotlivé kartiky a vytvo dvojice, které k sob patí.
9
17 t
63 000 kg
630 000 g
1 dag
170 g
0, 000 001 t
630 kg
63 kg
0,001 t
17 dag
17 000 kg
1 000 kg
17 000 mg
1
 g
1000
17 000 g
1
 kg
100
1 kg
17 kg
17 g
1g
1 mg
1t
63 000 g
10
63 t
4) Pracovní list – objem
ešení nkterých píklad
1)
Pravda nebo lež:
Objem patí mezi základní fyzikální veliiny. Je to odvozená
fyzikální veliina
Hlavní jednotkou objemu je metr krychlový
Objem pravidelných tles mžeme vypoítat pomocí vzorce.
Objem oznaujeme písmenem V
Objem kapaliny uríme za pomoci odmrného válce.
pravda
x
x
Objem vyjaduje velikost prostoru, který tleso zaujímá.
x
Objem pevného tlesa mžeme odmit odmrným válcem.
x
Odmrným válcem mžeme zmit objem sypkých látek.
Pro krychlový metr se používá i oznaení kubický metr.
lež
x
x
x
x
x
2)
M
I
L
I
M
E
T
R
O
R

M

R
P
O
B
D
E
M

A
H
Á
V
D
C
L
E
K
I
H
O
V
É
H
Í
T
R
C
D
L
Ý
L
Y
M
A
R
G
O
L
I
K
L
E
F
Y
Z
I
K
O
A
K
T
A
D
N
U
K
E
S
A
R
R
Y
Í
Ž
A
V
Á
Z
Dopl vty:
Základní jednotkou objemu je metr krychlový.
Oznaujeme ho m3 .
Menšími odvozenými jednotkami objemu jsou decimetr krychlový, centimetr krychlový a
milimetr krychlový.
Vtší jednotkou je kilometr krychlový.
11
5) Z písmen u chybných zápis vytvoíš název praktické jednotky pro mení objemu:
M
I
T
A
2000 dm3= 2 m3
6,6 m3 = 6 600 000 cm3
17 m3 = 17 000 dm3
2 000 mm3 = 2 cm3
R
K
E
L
42,1 dm3 = 4 2100 cm3
2 120 000 m3 = 0,00212 km3
7 dm3 = 0,007 m3
0,013 m3 = 13 000cm3
7) LITR
Litr je setina hektolitru.
Decilitr je desetina litru.
Centilitr je setina litru.
Mililitr je tisícina litru.
Centilitr je desetina decilitru.
Mililitr je setina decilitru.
Mililitr je desetina centilitru.
8) Stejnou barvou vybarvi obdélníky, které k sob patí:
10) Pevádj jednotky:
8 ml = 8
7 m3 = 7 000
l
cm3
4,7 l = 4 700
12,7 dm3 =
0,56 m3 =
cm3
12,7
l
5,60
hl
12
11) Vypoítej objem krychle a kvádru, chybjící rozmry zm pravítkem:
V1 = 17.30.33=16 830mm3
V2 = 17.17.17=4 913 mm3
14) 170.12=2040 litr za rok
2040:365 je pibližn 5,6 litr vody za den
15) 40.4=160 l za den celá rodina
160.365= 58 400 l za rok
58 400: 12 je pibližn 4 867 litr vody za msíc
16) 4 hl za den, 4.365 = 1460 hl za rok
13
17) Pexeso:
7 m3
1 ml
7 000 dm3
2 500 l
25 000 dm3
25 l
70 l
25 cm3
25 m3
7 hl
0,01 hl
70 dm3
250 000 ml
7l
25 dm3
7 000 ml
25 ml
25 hl
700 l
250 l
7 000 l
1l
0,001 l
7 000 dm3
14
5) Pracovní list – hustota
ešení nkterých píklad
1) Doplovaka:
2)
4
2
M
1 T 3 E
H U S T
M N L R
O A U Á
T
N K
N
C
O
E
S
T
5
O
B
J
E
M
6
R
T
U

7
V
A
H
A
D
L
O
Pozoruj obrázky, správn dopl vty:
1.
Objemy krychliek jsou stejné –rzné.
Hmotnosti obou krychliek jsou stejné –rzné, protože krychliky jsou ze stejné látky
– z rzných látek.
2.
Objemy krychliek jsou stejné –rzné.
Hmotnosti obou krychliek jsou stejné –rzné, protože krychliky jsou ze stejné látky
–
z rzných látek.
15
Hmotnost 1 cm3 látky je pro rzné látky stejná - rzná, ale pro stejnou látku je vždy
stejná – rzná.
3)
Hmotnost vyjaduje množství látky v tlese, hustota uruje hmotnost látky v jednotce
objemu /nap. v 1 cm3, v 1 m3/. Proto hmotnost 1 cm3 nebo 1 m3 uruje hustotu dané
látky. Hustota se oznauje eckým písmenem . íseln je rovna podílu hmotnosti a
objemu. Základní jednotkou hustoty je kg/m3, používáme i jednotku g/cm3. Hustota
kapalin se mí hustomrem .
5)
Ve fyzikálních tabulkách najdi hustotu tchto látek a uri hmotnost 1 m3 dané látky:
látka
zlato
vzduch
voda
led
6)
7)
hustota
(v kg/m3)
19 300
hmotnost 1 m3
(v kg)
19 300
1,3
1,3
998
998
917
917
Dopl velikost hmotnosti nebo hustoty látky:
látka
hustota
(v g/cm3)
hmotnost 1 cm3
(v g)
máslo
0,950
0,950 g
moská
voda
1,025
1,025
dubové
devo
0,700
0,700 g
benzín
0,770
0,770
Krychle o objemu 2 m3 má hmotnost 4 200 kg. Zjisti, z jaké je látky:
1 m3 má hmotnost 2100 kg, proto hustota hledané látky je 2100 kg/m3. Danou hustotu
má beton.
16
8)
9)
Zjisti, jaký je vztah mezi jednotkami hustoty, použij hodnoty z 8. úlohy:
Hustota olova je 11 300kg/m3 nebo 11,3 g/cm3
Protože se jedná o hustotu tže látky, mžeme napsat
11,3 g/cm3 = 11 300 kg/m3
1 g/cm3 = 1 000 kg/m3
10) Dopl:
8,9
g/cm3 = 8 900 kg/m3
1,030 g/cm3 = 1 030 kg/m3
0,001 3 g/cm3 = 1,3 kg/m3
0,7
g/cm3 = 700 kg/m3
11) Dopl:
7 870 kg/m3 = 7,870 g/cm3
1 kg/m3 = 0,001 g/cm3
900
1,81
kg/m3 = 0,900 g/cm3
kg/m3 = 0,00181 g/cm3
17
12) Prsten má objem 2 cm3 a hmotnost 21 g. Je ze zlata?
1 cm3 má hmotnost 10,5 g, kov má teda hustotu 10,5 g/cm3, což je 10 500 kg/m3.
Prsten je ze stíbra.
13)
14)
=m:V
m = .V
V=m : 
V cistern je 500 hl neznámé kapaliny. Její hmotnost je 38,5 tuny. Zjisti o jakou
kapalinu se jedná.
500 hl=50 000 l=50m3
1m3 váží 38 500: 50= 770 kg
hustota kapaliny je 770 kg/m3, jedná se o benzín
15)
16)
V=5.6.11=330 cm3
m=0,500.330=165g
Každá z kapalin má jinou hustotu, takže vytvoí vrstvy. Dole bude kapalina s nejvtší
hustotou. Vhazované pedmty budou zstávat v rzných vrstvách, záleží na hustot
látky, z které je pedmt.
17) Pravda nebo lež:
Pravda
Každá látka má hustotu.
Hustota kapalných látek se dá mit hustomrem.
X
X
Hustota pevné látky se urí výpotem z objemu a hmotnosti.
Hustota vody klesá se stoupající teplotou.
Na vod plavou tlesa jejichž hustota je menší než hustota
vody.
Hustota je odvozená fyzikální veliina.
Tleso s vtší hustotou než má kapalina se potápí.
Hlavní jednotkou hustoty je kg/m3.
18
Lež
X
X
X
X
X
X
18)
20)
Dsledkem vysokého podílu solí je vyšší hustota vody Mrtvého moe, a tedy vyšší
vztlaková síla psobící na plovoucí pedmty. Pro udržení se nad hladinou proto není
poteba plavat – staí do vody usednout a nechat se nadnášet.
V=38:800= 0,0475 m3 papíru na jednoho žáka /47,5 l na jednoho žáka/
objem jedné popelnice je 120 l= 120 dm3= 0,120 m3
(0,0475 . poet žák ) : 0,120 = poet popelnic
19
6) Pracovní list – teplota
ešení nkterých píklad
1)
Pevné látky se pi zahívání roztahují, pi ochlazování svj objem zmenšují.
Kapaliny pi zahívání zvtšují svj objem, pi ochlazování naopak svj objem zmenšují.
Rzné kapaliny pi zahívání mní svj objem rzn.
Plyny pi zahívání zvtšují svj objem podstatn více než kapaliny nebo pevné látky,
pi ochlazování se jejich objem zmenšuje.
3)
1
T
U N
L
E
D
3
P
L
Y
M I
L
I
M E
T
A
2
4
4)
5 H U S
T
O
6
H
M O T
•
•
7
O D
M 
8
L
T
I
R N
A
N
T
R
N O S
T
Ý V Á L E C
R
princip teplomru je založen na tepelné roztažnosti kapaliny /rtuti/
Nemžeme, protože bod tuhnutí rtuti je pibližn –39 °C . Bod varu rtuti je 357 °C
/nap. u lihu je to -115°C, bod varu u lihu je asi 78 °C/.
13)
C
Kelvinova
stupnice
Lihový
teplomr
Bod varu vody
100 0C
Jednotka
teploty
t
Teplota tání
ledu
Roztažnost
kapalin
0 0C
Roztažnost
kov
Midlo
teploty
teplomr
teplota
Jednotka
kelvin(K)
0
Bimetalový
teplomr
20
7) Pracovní list – as
ešení nkterých píklad
1)
V dávné minulosti lidé nepotebovali mit as moc pesn. Stailo jim pozorovat
stoupání a klesání Slunce, poítat stídající se dny a noci. Všimli si také, jak se pravideln
mní tvar Msíce na obloze a podle toho dokázali dlit as na msíce. Stídání roních
období je vedlo k poítání asu na roky. Postupn však vznikala poteba dlit as na
kratší asové jednotky. Postupným dlením dne tak vznikly hodiny, minuty a sekundy.
V souasnosti je základní jednotkou asu sekunda. Ze sekundy se odvozují delší
jednotky asu: den, hodina, minuta. Jednotky kratší než sekunda jsou milisekunda a
mikrosekunda. Kalendání msíc a rok nejsou jednotky asu, protože jejich doba je rzná .
2) Vytvo správné dvojice:
21
5)
Tropický rok trvá 365 dní 5 h 48 min 45,4 s (tedy 31 556 925,4 s) a je základem
kalendáního roku. Bhem tropického roku se vystídají všechna tyi roní období.
Kalendání rok má 365 dní. Ale protože jeden tropický rok je dlouhý 365,24219 dne, musí
asem dojít k odchylce jednoho dne. To nastane jednou za tyi roky a práv tehdy se
vkládá jeden den navíc, kterému se asto íká pestupný den. Tím se docílí hodnoty
365,25 dne na rok.
6)
2 h=
12 h =
2,2 h =
0,4 h =
1,6 h =
7)
8)
120
720
132
24
96
min
min
min
min
min
15 min = 1/4
30 min = 1/2
45 min = 3/4
h=
h=
h=
90 min = 1,5
h
7 200 s =
2
h
2,5 h = 150
min
5 min =
s
1 h 45 min=
1,75
h
720 s =12
min
1
2
3
4
5
6
7
A L I N Y
D
Y
M O V É
300
180 min =
360 min =
30 min =
12 min =
54 min =
0,25
0,5
0,75
3
6
0,5
0,2
0,9
h
h
h
h
h
h
h
h
13)
.
K
Y
V
A
D
L
O
A
A
Á
T
E
P
R
H
O
N
H  O
22
V É
16)
1
—— min
2
1
—— min
5
12 s
30 s
den
1
—— dne
12
2h
8h
1
—— h
10
1 min
3
—— h
4
24 h
60 s
1
—— dne
3
rok
3 600 s
1
—— dne
24
1
—— h
2
6 min
pestupný
rok
23
365 dn
30 min
366 dn
45 min
8) 7. roník FYZIKA
9) Pracovní list – kapaliny
ešení nkterých píklad
1
E
L
E
K
T
R
O
N
2
V
A
K
U
U
M
3
S
P
O
J
K
A
4
D
É
L
K
A
1. Vylušti tajenku:
5
M
O
L
E
K
U
L
A
6
K 7
I N
L
O
G
R
A
M
8
R
Y
C
H
L
O
S
T
2.
Tvrzení
Pravda
Kapaliny se skládají z molekul, které jsou volné.
Lež
x
Hladina kapaliny v klidu je vodorovná.
x
Kapaliny nezachovávají svj tvar a zachovávají objem.
x
Molekuly kapalin se pohybují v celém objemu kapaliny.
x
Kapalina je snadno dlitelná na menší ásti.
x
Difúze je pronikání molekul jedné látky mezi molekuly jiné
látky bez pispní vnjší síly.
Kapaliny jsou tekuté.
x
x
Kapaliny jsou tém nestlaitelné.
x
Kapaliny pi zahívání zvtšují svj objem.
Molekuly kapalin jsou v neustálém neuspoádaném pohybu.
24
x
x
3.
Hladina kapaliny je hranicí mezi kapalinou a okolním prostorem. U klidné kapaliny se
hladina ustálí vodorovn. Na hladin vody je povrchová blána, která má uritou pevnost a
pružnost. íkáme, že v hladin kapaliny psobí povrchové naptí. Povrchová blána je
složená také z molekul vody, má však jiné vlastnosti než ostatní voda v nádob. Chová se
jako pružná blána. Pevnost povrchové blány je závislá na teplot kapaliny. S rostoucí
teplotou se její pevnost zmenšuje.
4.
•
Vysvtli, pro jehla zstává na hladin:
Povrchová blána jehlu udrží na hladin.
Opatrn po okraji misky pidej do misky saponát.
•
Popiš, co jsi pozoroval:
Jehla odskoí od místa, kam jsme nalili saponát a potom klesne ke dnu.
•
Vysvtli chování jehly:
Saponát zmenšil povrchové naptí vody.
•
Znáš ješt jiný zpsob, kterým bys dosáhl stejného výsledku, aniž by ses jehly
dotýkal?
Zahíváním kapaliny se zmenší povrchové naptí.
5. Najdi chyby v textu a oprav je:
Povrchové naptí vody je pi teplot 100 OC menší než pi teplot 0 OC. Ve studené
vod se proto pere he než v horké. Teplá voda snáze proniká k vláknm látky a
odstraní neistoty. Zmenšení povrchového naptí vody dosáhneme i použitím pracího
prostedku a saponátu. Ty povrchové naptí vody zmenšují více než její teplota. S pracím
prostedkem mžeme úinn prát již pi teplotách 30 OC až 60 OC.
Musíme ale myslet na to, že i když nám prací prostedky a saponáty usnadují práci,
všechny zatžují povrchové vody. Proto mžeme i my pispt k ochran životního
prostedí uvdomlou volbou pracího prostedku a saponátu a šetrným chováním pi praní
a používání saponát.
25
6. Spoj správné dvojice:
7. Pro se ve vod v klidu rozpouštjí krystalky cukru a látka se rozptyluje?
Molekuly kapaliny jsou v neustálém pohybu a promíchávají se s molekulami cukru.
8.
• Z otvor ve stejné výšce bude voda vytékat stejnou silou, protože je tam stejný
hydrostatický tlak. Z otvor nad sebou bude voda vytékat rznou intenzitou, nejsilnji
ze spodního otvoru, kde je nejvtší hydrostatický tlak. Smrem navrch se bude dostik
vody zmenšovat, protože se zmenšuje i hydrostatický tlak.
• Dopl vty:
Tlak v kapalin zpsobený její vlastní tíhou se nazývá hydrostatický tlak. Psobí
v kapalin ve všech smrech. Oznaujeme ho ph a v hloubce h ho uríme podle vztahu:
h..g. Hydrostatický tlak závisí na hloubce, hustot kapaliny a gravitaním poli.
9.
•
Je hmotnost vody v nádobách stejná nebo rzná ?
Hmotnost je rzná, v první nádob je více vody.
•
Je tíha vody v nádobách stejná nebo rzná?
Voda v první nádob má vtší hmotnost, proto má i vtší tíhu.
•
Je hydrostatický tlak u dna obou nádob stejný nebo rzný?
Stejný, protože výška kapaliny je v nádobách stejná.
•
10.
Je hydrostatická tlaková síla vody na dno v obou nádobách stejná nebo rzná?
Stejná, protože nádoby mají stejný obsah dna / tzv. hydrostatický paradox /.
Nakresli a popiš dvojice nádob, ve kterých bude voda ve stejné výšce:
•
a na dno bude psobit stejná tlaková síla
Nádoby musí mít stejný obsah dna.
26
•
a na dno bude psobit rzná tlaková síla
Nádoby musí mít rzný obsah dna.
•
a u dna bude rzný hydrostatický tlak
Pokud bude voda ve stejné výšce, tak rzný hydrostatický tlak nevznikne.
11.
12.
h (m)
0
p(Pa)
0
2
20 000
4
6
8
10
12
40 000
60 000
80 000
100 000
120 000
Zjisti velikost hydrostatického tlaku 55 metr pod volným povrchem moe.
ph=h..g= 55.1025.10=563 750 Pa
14) Když stoupají bublinky od skafandru potápe k hladin, zvtšuje se jejich velikost.
Vysvtli, ím je to zpsobeno.
Smrem k hladin na n psobí menší hydrostatický tlak.
15) Hlubokomoská ryba nepežije vytažení k moské hladin. Zdvodnte.
Tlak v jejím tle je velký, aby kompenzoval velký hydrostatický tlak vody. Když ji
vytáhneme nad hladinu, tak ji vnitní petlak roztrhne.
16) Voda vytéká z vany výpustí ve dn rychleji, jestliže se do ní celí ponoíme. Pro?
Hladina vody stoupne do vtší výšky, ve výtoku se zvtší hydrostatický tlak a voda
vytéká rychleji.
17) Amatérský potáp se hodlá ponoit do hloubky 10 m, pipravil si k tomuto úelu
dostaten dlouhou a proti stlaení odolnou hadici. Mže se mu podait splnit jeho
zámr? Pro?
Svj zámr nesplní, protože v hloubce 10 m se mu nepodaí rozšíit svj hrudní koš a
nadechnout. V hloubce vtší než 1 – 2 m mu to hydrostatický tlak nedovolí.
18) Na obrázku jsou dv konvice na aj. Jedna vysoká, druhá nízká, obsah dna mají stejný
Nálevky konvic jsou ve stejné výšce. Do které z nich se vejde více aje? Zdvodni.
27
Protože konvice a nálevka jsou spojené nádoby, i do vtší mžeme naplnit aj jenom do
úrovn nálevky, potom zane aj vytékat. Takže do obou ajník se vejde stejné
množství aje.
19.
D
P
A
L
A
C
S
A
P
20.
I
A
L
U
K
E
L
O
M
F
T
Í
A
V
T
L
A
K
Ú
O
S
N
O
I
L
A
N
Z
M
S
L
Z
K
E
N
P
E
A
C

Á
O
D
U
R
V
P
R
O
T
O
N
T
V
O
H
U
S
T
O
T
A
E
K
Y
L
A
T
S
Y
R
K
Ovení Pascalova zákona:
Voda bude vystikovat všemi smry stejnou intenzitou, kolmo na povrch. Podle
Pascalova zákona je tlak v kapalin pi psobení vnjší síly ve všech smrech stejný.
21.
Hydraulické zaízení je mechanický stroj, jehož hlavní souástí jsou 2 písty a mezi nimi
uzavená kapalina. Psobí-li síla na jeden píst, kapalina penese sílu k druhému pístu.
Princip hydraulického zaízení vychází z Pascalova zákona. Síla psobící na první píst
vytváí v kapalin tlak, který se penáší do všech míst kapaliny, tedy i k druhému pístu.
Na druhý píst tlaí kapalina stejn velkým tlakem a podle velikosti obsahu pístu psobí
celkovou silou, která mže být vtší než byla pvodní síla na první píst. Síla se tak nejen
penese, ale i zvtší. Kolikrát má jeden z píst vtší obsah prezu, tolikrát vtší síla na
nj psobí.
22.
Obsah malého pístu hydraulického lisu je 10 cm2, na píst psobí vnjší tlaková síla
200 N. Obsah velkého pístu je 200 cm2. Jak velikou tlakovou silou je píst zvedán?
Obsah pístu se zvtšil 20krát, proto i síla se zvtší 20krát. Píst bude zvedán sílou
4 000 N.
23.
Ovení platnosti Archimédova zákona:
Vztlaková síla a tíha vytlaené kapaliny by mly být pibližn stejné. Pokus má hlavn
názorn ukázat princip fungování Archimédova zákona.
28
24.
Uri, jestli na tlesa psobí stejná nebo rzná vztlaková síla (mžeš ovit pokusem se
silomrem). Svojí odpov zdvodni:
•
Dv stejná ocelová tlesa: Psobí stejná vztlaková síla, protože ta nezávisí na
hloubce.
•
Tlesa mají stejný objem, první je z hliníku, druhé z ocele: Psobí stejná FVZ,
protože ta nezávisí na látce, z níž je tleso. Objem tles je stejný.
•
Tlesa ze stejné látky mají stejný objem, rzný tvar: Psobí stejná FVZ, protože ta
nezávisí na tvaru tlesa, objem tles je stejný.
•
Tlesa jsou ze stejného materiálu, mají rzný objem: Psobí rzná FVZ, protože
tles mají rzný objem.
29
•
Dv stejná ocelová tlesa, rzné kapaliny: Psobí rzná FVZ, protože kapaliny mají
rzné hustoty.
•
Dv stejná ocelová tlesa, objem téže kapaliny je rzný: Psobí stejná FVZ, protože
vztlaková síla nezávisí na objemu kapaliny, tlesa jsou stejná.
25.
Pro lovk topící se ve vod nemá vyzdvihovat ruce a kiet?
Kiením vydechujeme vzduch z plic, zmenšujeme svj objem a tím se zmenšuje i
vztlaková síla. Vyzdvihování rukou zpsobí ponoení jiné ásti tla / hlavy/, protože
objem vynoené ásti zstává stejný.
26.
27.
Když do nádoby s vodou zaneme pidávat sl, zane se její hustota zvtšovat a
kinderko s istou i se slanou vodou se nám zane pohybovat smrem k hladin /podle
množství pidané soli /.
Jakým zpsobem je možné vyzvednout potopené lod ze dna moí?
K povrchu potopené lodi se pipevní speciální vaky a do nich je vypuštn stlaený
vzduch.
28.
Pro lod plavou?
Kulika plastelíny má vtší hustotu jako voda, proto klesá ke dnu. Uvnit misky je
vzduchová bublina, proto se její celková hustota zmenšila a mže plavat.
30
8. a 9. roník
10) 8. a 9. roník FYZIKA
11) Pracovní list – Elektrostatika
Roník : 8.
Téma: Elektrování tles - praktickými úkoly získat zájem o uivo
Elektrický náboj - osvtlení stavby atom a základních vlastností elektrického náboje
a zelektrovaných tles
- upevování základních pojm
Rozvoj klíových kompetencí :
Možnost formulování vlastních myšlenek
Vedení k dodržování vymezených pravidel a kvalit práce
Postupná adaptace na nové pracovní prostedí a podmínky
Porovnávání získaných znalostí s pírodními jevy
Rozvoj porozumní souvislostem v biosfée
Podncování aktivity, tvoivosti, vstícnosti a ohleduplnosti ve vztahu k okolnímu
prostedí
Uvdomování si svých projev a možnosti dopadu a odpovdnosti za své jednání
Pochopení významu ádu,pravidel a zákon pro fungování spolenosti
Pracovní vyuování, pírodopis, obanská a rodinná výchova
Výstup :
Opakování probraného uiva
Práce na zajímavých pokusech s jednoduchými pomckami (je možno zadat i za domácí
úkol)
Vyhledávání informací a rozvoj vlastních úvah o využití v bžném život.
Osvtlení základních pojm – elektrický náboj, elektrické pole
31
12) Elektrický náboj
Každá látka je složena z atom a molekul.
Molekuly se neuspoádan pohybují a psobí na sebe pitažlivými a odpudivými silami.
ástice - v jádru
…protony - kladný náboj
…neutron y- žádný náboj
- v obale
…elektrony - záporný náboj
Tento náboj je elektricky neutrální.
Z atomu se lehce uvolní elektrony.
Atom s pevahou kladných ástic se nazývá kation (kladný ion)
1. Balónek odskoí
2. Balónky se odpuzují
Pi vložení ruky se oddlí elektrické pole, balónky zstanou na míst.
Elektrování tles
Sklo a heben se pitahují.
Mžeme zelektrovat tlesa z rzných látek.
Elektrický náboj a elektrování tles
Kolíek, který je zelektrovaný by pi dotyku rukou ztratil elektrický náboj.
Všechna elektrovaná tlesa psobila na papír upevnný na špejli.
Všechny látky se neelektrují stejn. Zjistíme to elektroskopem nebo elektrometrem.
Elektrostatika pro volné chvíle
1. Vlasy se hebenem souhlasn zelektrují a souhlasné náboje se odpuzují.
2. Srst koky se elektruje a jednotlivé náboje se vybíjí jiskením (slyšíme zvuk).
3. Z kovového vodie bychom odvedli náboj do zem, ale plst je nevodivá.
4. Vlivem tení (šplíchání benzínu) dojde k zelektrování, je nebezpeí peskoení jiskry a
výbuchu.
5. Vlákna se zelektrují, náboj se vybíjí (jiskení), naptí mže být až 8 kV.
Elektroskop - Náboj peneseme dotknutím se plechovky. Staniol na plechovce se vychýlí,
protože plechovka i staniol mají souhlasný náboj.
Na suchou špejli nebo tyinku staniol nereaguje.
Rukou odvádíme elektrický náboj do zem. Staniol se vrátí zpt k plechovce.
Svíka ionizuje vzduch (kladné ionty vznikají teplem).Vybijí plechovku tím, že kladné ionty
pitáhnou z plechovky volné elektrony.
Záporný heben odpudil elektrony na stranu ruky. Prstem se elektrony odvedly do zem a
zstal na plechovce kladný náboj.
32
Elektrostatika pro volné chvíle - píklady
Obtížnjší úlohy:
1.Ve dev dubu se dobe indukuje elektrický náboj, nebo má dobe vodivá rostlinná pletiva,
je široko rozvtvený a má hluboký koenový sytém.
2.Antistatický prostedek vytvoí na povrchu vláken elektricky vodivou vrstvu a šaty se
tením nezelektrují (náboj se odvede do vzduchu a do zem).
3.Tením vzniká na povrchu plováku elektrický náboj a indukcí se na stnách nádrže vytvoí
náboj opaný. Mohlo by dojít k peskoení jiskry a výbuchu. Uzemnní odvádí náboj
z plováku pry.
Tenký proud vody se nahrbil, protože zelektrovaný balónek pitáhl jeho ástice.
V krabici od Ramy byl prach, protože tením o koberec získala krabika elektrický náboj,
který pitáhl lehká zrnka prachu.
Elektrostatický odluova prachu
Prachové ásteky zneištného koue získávají od visícího drátu záporný náboj, jsou od nj
odpuzovány a hromadí se na stnách odluovae. Ze stny odluovae vlastní tíhou padají do
sbrae prachu.
33
13) Stejnosmrný elektrický proud
Možnost využití pracovního listu íslo 2
Téma :
Posouzení vlivu elektrického pole
Orientace ve veliinách a schématických znakách užívaných v oborech elektiny
Možnosti užití Ohmova zákonu
Aplikace získaných znalostí v praxi
Rozvoj klíových kompetencí :
Dodržování a upevování pravidel bezpenosti pi používání pístroj a zaízení
Rozvíjení úvah o možnosti použití získaných poznatk v praxi
Vyjadování vlastních názor
Utváení vztah mezi spolupracovníky
Diskuse a naslouchání názor jiných
Zdokonalování a procviování vlastní praktické innosti
Rozvoj porozumní souvislostem jev v biosfée
Vytváení vztah lovka k prostedí
Vytváení názoru na dsledky lidských inností pro životní prostedí
Uvdomování si respektování názor ostatních, odpovdnosti za své jednání
Zapojování do spolené práce
Užití energie a vliv energetických zdroj na spoleenský rozvoj
Zpsoby šetení energie
Výstup :
Pokusy možno použít pro práci jednotlivce, dvojice nebo vtší skupiny
„Pro volné chvíle“ lze zadat jako tvrí práci
Otázky a úkoly mohou plnit jednotlivci nebo dvojice (i za domácí úkol)
34
Elektrické pole
Kolem magnetu je magnetické pole.
Souhlasné póly magnetu se odpuzují, nesouhlasné se pitahují.
Souhlasn zelektrovaná tlesa se odpuzují, nesouhlasn zelektrovaná se pitahují.
1.Noviny ze stny spadly.
2.Noviny zstaly na stn, nebo tením se zelektrovaly a pitáhly ke zdi.
3.Voda je elektrický vodi a prchodem proudu vzniká elektrické pole.Krupice ve tvaru kruh
vytváí elektrické siloáry.
Elektrické naptí
1. U volného konce vodie peskoí jiskra.Elektrické náboje se vyrovnávají.
2. Mraky mají pevahu nkterého elektrického náboje a vzniká elektrický výboj mezi dvma
mraky nebo mezi mrakem a zemí.
Ano, voltmetr ukázal malou výchylku. Citron má kladné i záporné volné elektrické náboje.
Žárovka se rozsvítí, nebo mince v citronové šáv tvoí jednoduchý voltv lánek.
Boukový mrak má opaný náboj jako zem. Indukované elektrické pole zem má nejvtší
intenzitu na hrotech.
Cestující nejsou v ohrožení, protože jsou v dutin vodie, kde je intenzita elektrického pole
nulová.
Mení proudu a naptí
Ampérmetr zapojíme do série s žárovkami.
Voltmetr pipojíme paraleln na jednu nebo ob žárovky.
Baterie musíme spojit kladný pól se záporným.
Ampérmetr a voltmetr jsou zapojeny opan.
Kdo to ví, odpoví
1. Dráty na zemi jsou pod naptím, pi kroku by mohlo být mezi chodidly velké (krokové)
naptí, které je životu nebezpené.
2. Nebezpený je jen proud jdoucí tlem ptáka. Okolní vzduch je pro nj izolant. Nebezpeí
hrozí, dotkne-li se souasn dvou vodi nebo vodie a stožáru.
3. Spojení lovka se zemí prostednictvím vody a potrubí je vodivé.Tlem lovka mže
projít velký proud.
Ukazatel hladiny - se zmnou hladiny se do elektrického obvodu zapojuje rzný poet závit
reostat (mní se odpor v obvodu), což se projeví zmnou výchylky ampérmetru.
35
Ohmv zákon
Proud je pímoúmrný naptí.Když roste naptí, roste i proud a naopak.
Elektrický odpor (Ohmv zákon)
Pi zvtšení odporu se proud snižuje a opan.
I=U/R
Elektrický proud je pímoúmrný naptí a nepímoúmrný odporu.
U=220V
R=500
I=0,44
I=220/500
I=0,44 A
Pro volné chvíle
1. Tento proud prochází obvodem s pomrn malým odporem. Tlo má velký odpor (ádov
kiloohmy), proto by tlem procházel jen malý proud.
2. Velkým odbrem proudu (desítky ampér) poklesne svorkové naptí akumulátoru.
3. V zásuvce je nedokonalý kontakt vodi, je tam tedy velký pechodový odpor a zásuvka se
heje.
4.
5.Horolezci se chrání ped pípadnou boukou
6.V míst pepálení dochází okamžit ke vzniku elektrického oblouku, který se postupn
rozšíí na celé vlákno.Tím klesá jeho odpor a roste velikost proudu (z 0,5A až nad 10A), jisti
tedy vyskoí.
36
14) 9.roník FYZIKA
Stídavý proud
Námty pro vyuující
(možnost práce s nkterými tématy)
Obsah:
Elektrická energie, spotebie
Elektromagnetická indukce
Ekofyzika – p..3
Generátory
Elektrárny
Ekofyzika – celé téma
Odpady z energetiky
Ekofyzika – celé téma
Bezpen s elektinou
37
15) Pracovní list – Elektrická energie
Roník : 9.
Téma: Výroba elektrické energie
Rozvoj klíových kompetencí :
- získávání a tídní informací
- komutativnost, porozumní pojmm
- upesování poznatk z bžného života
- vytváení vlastního názoru
- naslouchání a posouzení názoru jiných
- spolupráce ve skupin
- vliv energetických zdroj na spoleenský a hospodáský život rozvoj a prostedí, ve
kterém žijeme
Výstup :
- ujasnní výroby a rozvodu elektrické energie
- zjišování možností šetrného vyrábní elektiny
- zjišování jak ochránit životní prostedí
- zjišování jak zacházet s odpady
38
16) Elektrická energie
Spotebie
Cíl:
1. Ujasnní pojmu energie, druhy energií
2. Pemna elektrické energie na jiné druhy energií
3. Užívané elektrické spotebie
Rozvíjené kompetence:
Komunikativnost, porozumní pojmm
Upesování poznatk z bžného života
Tídní informací
Spolená práce, uplatnní vlastního názoru, zapojení do diskuze
Prezová témata, mezipedmtové vztahy:
Podmínky života, jejich ohrožování a ochrana
Mezipedmtové vztahy - chemie, pracovní vyuování, pírodopis
1. Uitel pipraví rozdlení žák do skupin podle volby veliin souvisejících s elektrickou
energií. Jména žák jednotlivých skupin poznaí na tabuli.
2. Do každé skupiny rozdá puzzle se schématickými znakami, vodii apod., ze kterých žáci
složí elektrický obvod. Zde také zjistí nkterý z druh energie.
3. Dalším úkolem skupiny bude:
a) Doplnit další druhy energií
b) Vybrat energie související s elektinou
c) Zástupce každé skupiny vysvtlí, jak a pro se projevuje souvislost dané energie s
energií elektrickou.
4. Na pipravený list papíru žáci vypíší druhy energií (tepelná, svtelná, mechanická,…)
Na svj list papíru si každý samostatn v zadaném ase vypíše rzné elektrické spotebie.
Jednotliví lenové skupiny si vylosují poadí v jakém budou doplovat své spotebie k
jednotlivým energiím (nap.svtelná-žárovka)
Pokud nastane neešitelný problém o umístní, zapíší spotebi mimo sloupec.
Vítzí ten, kdo umístil správn nejvíce spotebi.
O spotebiích zapsaných mimo sloupce bude probíhat po uplynutí hry diskuse celé tídy.
Hodnocení probhne v každé skupin stejn, bude obsahovat hodnocení jednotlivými leny
skupiny 0-3.
Sebehodnocení podle maximálního možného dosažení bod se žák ohodnotí sám podle toho,
jak si myslí, že se zapojil do spolené práce, jaké byly jeho výsledky apod.
Jestliže se liší od celkového hodnocení ve skupin o +/- 1 bod mže celkové hodnocení
skupiny zvýšit o tento jeden bod.
Pokud se jednotlivec ve skupin nadhodnotil nebo hodnotil velmi málo zstává poet bod
podle celkového hodnocení skupiny.
Úkol pro volné chvíle (alespo 2 týdny) –krátká úvaha
Téma - Jak bys ušetil elektrickou energii - spotebie
- mžeš být bez elektrické energie
- jak souvisí elektrická energie s ochranou životního
39
prostedí
17) Elektromagnetická indukce
Cíl: Nacházení závru z praktické innosti
Získávání poznatk (nenechat se odradit neúspchem)
Zodpovdná svdomitá práce na zadaném úkolu
Klíové kompetence:
Formulování vlastního názoru ze získaných poznatk
Rozvíjení sebevdomí a vdomí vlastních možností
Praktická innost
Ochrana zdraví pi práci
Prezová témata a mezipedmtové vztahy
Rozvíjení porozumní souvislostí nkterých jev v pírod
Využívání energie, možnosti a zpsoby šetení
Pracovní vyuování, obanská výchova
Žáci se libovoln rozdlí do skupin a provedou pokusy
1. Pipojte cívku ke galvanometru a pohybujte magnetem v okolí cívky
Prodiskutujte závry, ke kterým jste došli
Vyslovte jednotliv své názory na možnosti tento jev využít, zapište na pipravený lístek a
vyvste na nástnku k promyšlení ostatních.
2. Jednu cívku (primární) pipojte ke zdroji elektrického naptí, druhou cívku (sekundární)
pipojte ke galvanometru a dejte do blízkosti primární cívky.V primární cívce zapínejte
a vypínejte elektrický proud.
Co pozorujete na galvanometru ?
Po spolených úvahách a petení zápisu na nástnce spolen žáci navrhují zápis, který
provedou do sešitu.
V další ásti si žáci v daném asovém limitu vypíší jim známé zdroje elektrického naptí,
popípad zakreslí schématické znaky. Spolen zkontrolují a bodují (kolik žák mlo stejn,
tolik si pipíší bod).Vítzí žák s nejnižším potem bod.
Po ukonení rozvinou diskusi na téma - Užití zdroj naptí a jejich likvidace.
Ve volném ase (na píští hodinu) si pipraví jednoduché zpracování o tídní odpadu
- doma
- na pracovišti, ve škole
- v obci
Hodnocení: Žáci spolen shrnou, k jakým závrm došli (elektromagnetická indukce, zdroje
naptí)
Jak se jim práce daila?
Z každé skupiny vyjde hodnocení – zajímavosti innosti
- zapojení jednotlivých len
40
18) Generátory
Cíl: Porozumní stavb a funkci generátoru
Výroba elektrické energie
Klíové kompetence:
Využití získaných poznatk
Vytváení vlastního názoru
Schopnost obhájit své myšlenky vhodnou argumentací
Naslouchání a diskuse o názoru jiných
Práce s textem
Prezová témata a mezipedmtové vztahy:
Uvdomování si možných dopad nevhodných projev
Odpovdnost za své jednání
Vnímání odlišností jako zdroj obohacení, ne konfliktu
Tídní odpadu
Chemie, pracovní vyuování, eský jazyk
Co už víš ? (jednoduchý test)
1. Kolem vodie kterým prochází elektrický proud vzniká magnetické a elektrické pole.
2. Ve vodii nebo více závitech se zmnou magnetického pole indukuje elektrický proud.
3. Indukovaný proud v sekundárním obvodu vzniká pi zmn velikosti proudu
v primárním obvodu.
Dále uitel pipraví žáky vhodnou diskusí na ešení problému, jak by mohl vzniknout stídavý
proud.
Názory zapisuje na tabuli (mohou být i fantastické).
Žákm vysvtlí, že nebudou komentovat ani se vysmívat názorm spolužák.
Vybere nejpijatelnjší názory a vysvtlení (pohyb magnetu v okolí cívky nebo pohyb cívky
v magnetickém poli magnet).
Pro dvojice pipraví kížovky nebo šifru, kde jsou ukryty názvy generátor a jejich hlavních
ástí. Po vyluštní uitel ukáže a vysvtlí za pomoci žák innost generátor a doplní o ásti,
které nebyly uvedeny v kížovkách.
Uitel rozdá žákm pipravené texty popípad text z uebnice, které si žáci jednotliv
petou a na jejich základech sestaví vlastní zápis (stavba a funkce generátor, jejich
rozdlení a užití). Nejzdailejší zápis provedou do sešitu.
Hodnocení: Co jsem už vdl.
Co jsem se dovdl.
Na co jsem pišel sám.
41
Hodnocení aktivity pi spolených innostech provede uitel
19) Píklad kížovky nebo šifry
1.Generátor……meGa nEní NašE ukRytÁ moTorOvá Ruka
2.stator
3.rotor
42
20) Výroba elektrické energie, elektrárny
Cíl: Získání pehledu o výrob elektiny
Klíové kompetence:
Spolupráce ve skupin
Odpovdnost za práci skupiny
Diskuse ve tíd
Prezová témata a mezipedmtové vztahy:
Spoluvytváení dobrých podmínek v kolektivu
Uvažování o problémech v širších souvislostech
Vliv energetických zdroj na spoleenský rozvoj
a prostedí, ve kterém žijeme
Pírodní zdroje energie
Obanská výchova, chemie, pírodopis
Rozdlení do skupin:
Z pipravených a oíslovaných lístk si každý náhodn vybere (z klobouku,
rozhozením)
Práce skupiny :
Skupiny dostanou list papíru, na který zapisují znalosti a pojmy týkající se výroby
elektrické energie.
Z napsaných pojm vyberou – zdroje (generátor, akumulátor,…)
- typy elektráren
Zástupci skupin si postupn vybírají z pipravených typ elektráren vždy jeden typ
(tajn). Ostatní skupiny kladnou otázky tak, aby se pomoci odpovdí ano nebo ne
dovdly, o kterou elektrárnu jde.
Podle potu otázek získávají trestné body(pi dotazování se skupiny
pravideln stídají).
V další ásti si skupiny pipraví povídání o výhodách své elektrárny a nevýhodách
cizích elektráren.
Každá skupina obhajuje svou elektrárnu výhodami, ostatní skupiny se snaží tyto
výhody vyvrátit. lenové skupiny se poté dohodnou na potu bod podle toho, která
skupina mla nejnepíjemnjší argumenty.
Po ukonení pedstavování elektráren každý žák provede své hodnocení jednotlivých
typ elektráren známkou 1-5.
Podle tohoto hodnocení sestaví všichni dohromady žebíek úspšnosti elektráren.
Hodnocení:
1. Skupiny budou hodnoceny podle celkového potu získaných bod.
2. Celá skupina (každá) dostane od uitele celkem 60 bod, které si jednotliví lenové
musí rozdlit podle aktivity, správnosti odpovdí,odborností,….
3. Žáci prodiskutují s vyuujícím, jak byli spokojeni s touto formou.
43
21) Elektrárny
Cíl:
Vyhledávání a tídní informací
Klíové kompetence:
Volba povolání
Práce na internetu
Mezipedmtové vztahy:
Informatika, zempis, obanská výchova, pírodopis
1.
2.
3.
Žáci na internetu vyhledají místa v R, kde jsou elektrárny tepelné, vodní a jaderné.
Na pipraveném obrysu mapy pomocí barevných znaek oznaí místa jednotlivých
elektráren.
Ti žáci budou zamstnanci jednotlivých typ elektráren, o kterých budou postupn
mluvit. Ostatní hádají, o jakou elektrárnu jde.
Na internetových stránkách www.cez.cz najdou innost peerpávací elektrárny
Štchovice. Nad tímto problémem rozvinou diskusi o úelnosti a budou se snažit
zjistit, kde v R jsou další peerpávací elektrárny.
22) Odpady z energetiky
V rzných encyklopediích, uebnicích, internetu žáci vyhledají odpovdi na otázky, zda
-potebujeme elektinu
-mžeme ji ušetit
-jak ochráníme životní prostedí
-jaké jsou možnosti vyrábt elektinu šetrnji
-jak zacházet se odpady apod.
Své poznatky zpracují ve vlastním referátu (prezentaci). S tím ostatní spolužáky seznámí
v dalších hodinách.
44
23) Použité zdroje
[1]
AUGUSTA, P., KLNA, J. Tajemství pesnosti. SNTL, Praha 1990.
[2]
HALDA, V. Fyzika v pokusech, Mladý technik, 1952.
[3]
HOLUBOVÁ, D.: Environmentální výchova ve vyuování matematice. 1. vydání,
Brno: MU v Brn, 2004.
[4]
CHLUMSKÁ, H., ROSECKÁ, Z. Fyzika 6 - pracovní sešit, Tvoivá škola
[5]
KAŠPAR, E. Kapitoly z didaktiky fyziky, 1964.
[6]
MÍEK, A., ROSECKÁ, Z. Fyzika 6 - uebnice, Tvoivá škola
[7]
NAHODIL, J. Fyzika v bžném život. 1. vydání. Praha: Prometheus, 1996.
[8]
REICHL, J. Klí k fyzice aneb píbhy ze života pro stední školy, Albatros 2005.
Internetové zdroje:
www.mapy.cz
www.wikipedie.cz
www.priroda.cz
www.idos.cz
www.lesycr.cz
www.psas.cz/
www.mezistromy.cz
www.techmania.cz/edutorium/
www.slatinice.webzdarma.cz
www.mesto-hranice.cz
www.hvezdarnapv.cz
www.greenpeace.org/czech/
www.ekoporadna.cz
www.fyzweb.cz
www.tvorivaskola.cz
www.eberry.cz
www.odpadkovykos.cz
www.cez.cz
45
V rámci projektu byly vytvořeny i metodické příručky do těchto předmětů:
Prvouka
Přírodověda
Chemie
Anglický jazyk
Německý jazyk
Vydavatel: ZŠ a MŠ Potštát, Školní 76, 753 62 Potštát, www.zspotstat.cz
Text:
Mgr. Silvia Adzimová, Mgr. Emilie Roháčová
Grafická úprava a tisk: JUTTY Group s.r.o.
© 2010
Download

Fyzika - metodická příručka