Obsah
Výuková videa ............................................................................................... 2
Úvod .............................................................................................................. 3
1. Seznámení s prostředním QGIS ................................................................ 4
2 Data v QGIS ................................................................................................ 7
3 Úprava dat a atributová tabulka ................................................................ 9
4 Tvorba vlastních vrstev (vektorizace) ..................................................... 12
5 Mapová kompozice ................................................................................... 16
Použité zdroje .............................................................................................. 21
Publikace s GIS tematikou online ............................................................... 21
Výuková videa
1. Úvod do QGIS
2. Připojení WMS vrstvy
3. Úprava dat a atributová tabulka, cvičení
4. Vektorizace 1. část, 2. část , cvičení
5. Tvorba mapy, mapová kompozice
Úvod
Geografický informační systém (GIS) (Geographic information system) je na počítačích
založený informační systém pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci dat, která mají prostorový
vztah k povrchu Země. Geodata, se kterými GIS pracuje, jsou definována svou geometrií, topologií,
atributy a dynamikou.
Geografický informační systém umožňuje vytvářet modely části zemského povrchu pomocí
dostupných softwarových a hardwarových prostředků. Takto vytvořený model lze pak využít
například při evidenci katastru nemovitostí, předpovídání vývoje počasí, určování záplavových zón
řek, výběru vhodné lokace pro čistírnu odpadních vod, plánování výstavby silnic apod.
Dostupné z : http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m
V tomto materiálu se nebudeme příliš zabývat definicemi, co je to gis a podrobným
vysvětlováním všech jeho principů, pro zájemce jsou k dispozici skripta Úvod do GIS ze Západočeské
Univerzity v Plzni. V těchto materiálech je obsažena základní teorie ohledně GIS. Teorie ke zvládnutí
kapitoly bude uvedena přímo v textu.
Co budete potřebovat ke zvládnutí Úvodu do QGIS ?
 Počítač (nejlépe s os. Windows, ale funguje i Linux, či Mac)
 Software QGIS – gis je freeware geografický informační systém, který zvládne i
pokročilejší funkce. Jeho výhoda spočívá v české lokalizace a jeho volné šířitelnosti.
Pokud se naučíte na gis, zvládnutí nejrozšířenějšího systému ArcGis od firmy Esri
bude hračkou.
 Data, která bude využívat při cvičení, odkaz ke stažení bude vždy na začátku kapitoly.
V následujících 5 kapitolách si projdeme základní práci se systémem QGIS, založení vlastního
projektu, editaci vrstev, tvorba vlastních vrstev až po vytvoření jednoduché mapy. Uvedené postupy
jsou pouze informativní a slouží k ukázání principu věci,
1. Seznámení s prostředním QGIS
Cíl
Po prostudování této kapitoly budete umět:
 Základní orientaci v QGIS
 Založit a nastavit nový projekt
 Nahrát vrstvu
Doba potřebná k prostudování kapitoly: 30 minut. Data ke stažení. Tyto data využijete i při dalších
kapitolách, není nutné znovu stahovat.
Nejprve je nutné nainstalovat QGIS, po instalaci můžete spustit program.
Obr.1 : Úvodní obrazovka QGIS
Po spuštění (obr.1) se vám nejprve bude zdát systém velmi nepřehledný, ale postupně během
kapitol se s ním seznámíme.
Teorie
Souřadnicové systémy
Pro mapování území po celém světe bylo nutné zvolit souřadnicový systém do kterého se promítal
zemský povrch. Území ČR. bylo mapováno pomocí několika souřadnicových systémů, my budeme
používat nejčastěji S-JTSK (Greenwich) / Krovak East North, nebo WGS 84.
Zvolit správný souřadnicový systém, je velmi důležité, pro správné zobrazení dat!!! Každá
data byla vytvořena v nějakém systému, proto je důležité používat systém, ve kterém byla vytvořena.
Souřadnicové systémy jsou dále popsány ve skriptech nebo na stránkách zcu.
V této kapitole si vytvoříme nový projekt, kterému nastavíme souřadnicový systém a nahrajeme vrstvu
ČR. Video s postupem.
Nastavení souřadnicového systému
Po spuštění klikneme vlevo nahoře na tlačítko projekt a zvolíme nový.
Nastavení vlastností projektu: projekt → vlastnosti projektu.
Položka SRS → povolit on the fly… a vybereme S-JTSK E.N. obr.2
Obr.2: Nastavení vlastností projektu
Dále je možno nastavit např. Název na záložce obecné a další parametry.
Další krok bude přidání vrstvy. V GIS se pracuje s daty (vrstvami), která mohou být vektorová,
rastrová. Blíže si je představíme v dalších kapitolách. Zde nám půjde pouze o to, jak nahrát do
projektu vektorovou vrstvu krajů.
Přidání vrstvy
Na základní obrazovce v horní liště zvolíme záložku vrstva → přidat vektorovou vrstvu.
Objeví se nám tabulka. Zde zvolíme soubor a dále klikneme na tlačítko procházet a vybereme
požadovanou vrstvu.
Obr. 3 Vložení nové vrstvy
Zde vybereme soubor s koncovkou shp. a klikneme na otevřít. (obr. 4)
Obr.4: Výběr souboru shp.
Po přidání vrstvy byste měli vidět obrys ČR. s jednotlivými kraji. Obr. 5,6
Obr. 5: Zobrazení vrstvy v systému S-JTSK Krovak
Obr. 6 :Zobrazení vrstvy v systému WGS84
Na obrázcích 5,6 vidíme rozdíl, při použití souřadnicových systémů projektu. Na obrázku 5 je
ČR. správně zobrazena, protože data jsou vytvořena v systému S-JTSK a je použit souřadnicový
systém S-JTSK. Na obrázku 6 je použit nesprávný souřadnicový systém projektu (WGS 84) a celá ČR.
je zobrazena nesprávně. Zde vidíme, jak jsou důležité souřadnicové systémy a jejich nastavení.
Závěr
Pokud jste došli až sem a zobrazuje se vám vrstva krajů správně, gratuluji! Úspěšně jste dokončili
první kapitolu.
2 Data v QGIS
První zkušenost s QGISEM už máme, takže můžeme jít dále. Pro každou práci s gis jsou nejdůležitější
data.
Cíl



Seznámit se s typy dat
Nahrání různých typů dat
Připojení mapového serveru do QGIS
Doba potřebná k prostudování kapitoly: 30 minut.
Teorie
Pro veškerou práci v GIS jsou nutná určitá data. Více se dočtete ve skriptech str. 15. Pro naše účely
nám zatím postačí vědět, že prostorová data mohou být 2 typů. Vektorového a Rastrového
V GIS se budeme setkávat s pojmem vrstva. Jednotlivá data jsou obvykle organizována v
tématických vrstvách (layer, theme, coverage).(Břechovský,Jedlička).
Všechny typy rastr i vektor nesou (měly by nést) souřadnice, aby mohly být zobrazeny
v mapě.
Vektorová data
Vektorová data uchovávají informace o jednotlivých objektech zájmového území formou
bodů(dům), linií (silnice) a polygonů(železnice). Objekty jsou sdružovány do vrstev podle určité
tématické souvislosti (např. vodstvo, lesy, budovy, památné stromy). Tyto datové vrstvy propojujeme
s atributy objektů - jedná se o popisnou složku dat, která se společně s polohopisnou složkou
(zakódovaná geometrie objektů) ukládá do geodatabáze.
(dostupné z http://www.geoportalpraha.cz/cs/clanek/11/co-je#.U9uclmNRZSc)
Důležité je si uvědomit, že každá data, ať už rastrová, či vektorová reprezentují určité
informace. Vektory se používají pro znázornění silnic, stromů. Rastr pro nadmořskou výšku, či jako
podkladová mapa. Kraje ČR. které jste nahráli v kapitole 1. byla vektorová vrstva.
Obr.7: dostupné z : http://gis.vsb.cz/dokumenty/git
Rastrová data
U rastrových formátů dat je nositelem informace pixel - může reprezentovat jeden celý objekt, jeho
část, nebo je v pixelu ukryto více objektů, které pak nemůžeme rozeznat. Toto významně souvisí s
hodnotou pixelové velikosti, která udává prostorové rozlišení rastru. Například ortofoto pořízené z
leteckého snímkování může mít pixelovou velikost 10 cm (objekt o velikosti 10x10 cm zabírá v rastru
právě jeden pixel).
dostupné z http://www.geoportalpraha.cz/cs/clanek/11/co-je#.U9uclmNRZSc)
Nahraávání jednotlivých vrstev ať už rastru či vektoru probíhá stejně. Tento postup jsme si vyzkoušeli
v kapitole 1.
WMS server
Další data, která se dají snadno využít, jsou různé podkladové mapy, které jsou dostupné pomocí
serveru. Velkou výhodou je, že nemusíte mít data fyzicky ve svém počítači, pouze k ním přistupujete
pomocí serveru. Sice tyto data nemůžete dále upravovat, ale poslouží dobře např. jako podkladová
mapa.
WMS map je na internetu celá řada a jsou snadno vyhledatelné. My si ukážeme, jak se připojit
k mapové službě na stránkách čuzk. Konkrétně ZM 25, základní mapa v měřítku 1:25 000. Stejným
způsobem připojíte wms služby z ostatních serverů.
Připojení WMS služby video s postupem
1. na horní liště záložka vrstva → přidat vrstvu WMS → v nahoře v okně zvolit nové
2. v okně vyplníme název a url.( adresu služby) a dáme ok.(obr.8)
3. Poté klikneme nahoře vlevo na tlačítko připojit
4. V novém okně si označíme požadovanou službu (pokud jich je víc), nastavíme kódování
dat, vybereme si souřadnicový systém a dáme přidat.(obr.9)
5. Pokud jste si správně zvolily souřadnicový systém ( S-JTSK) měli byste vidět ČR.(obr.10)
Obr. 8.: Vytvoření wms vrstvy
Obr.9: Přidání wms vrstvy
Obr. 10: ZM 25
Závěr
Po absolvování této kapitoly, byste měli mít základní přehled o datech , které se využívají v GIS.
Úkoly :
1) Zkuste si připojit některou mapu ze stránek geoportálu.
2) Prozkoumejte další možnosti, zoomování mapy, vypínání zapínání apod,.
3 Úprava dat a atributová tabulka
V předchozích kapitolách jsme si už ukázali, jak do QGIS nahrát nějaká data, ale stále s nimi neumíme
pracovat. V této kapitole si ukážeme jednodušší úpravy dat.
Cíl


základní úpravu dat (popisky, název, barvy)
seznámit se s atributovou tabulkou
Doba potřebná k prostudování kapitoly: 35 minut.
Postup
Nahrajeme si vrstvu krajů.(kraje.shp)
V postranním sloupci vlevo, klikneme pravým tlačítkem na kraje → zvolíme vlastnosti
Otevře se nám nové okno se záložkami: obecné, styl, popisky, pole …
záložka obecné: zde můžeme měnit název vrstvy, souřadnicový systém, a další
záložka styl: slouží k nastavení průhlednosti vrstvy (layers transparency), barvu výplně, druh obarvení
(symbol – kategorizovaný, odstupňovaný)
záložka popisky: zde se dají nastavit popisky, dle jednotlivých atributů
záložka pole: (atributová tabulka)
záložka diagramy: V této záložce je možné vytvořit diagramy za základě atributů.
Atributová tabulka:
Pro otevření klikněte pravým tlačítkem na vrstvu kraje → otevřít atributovou tabulku
Zde vidíme jednotlivé informace , které vrstva nese. Jsou v sloupcích(atributech).Počet řádků udává,
kolik je ve vrstvě prvků. Každý atribut představuje nějakou informaci . např. NK – název kraje.
Můžeme zde také editovat jednotlivé data, či přidávat nové sloupce.Vždy ale pouze při zapnuté
editaci!!!
Vytvoření nového sloupce
Když zakládáme nový sloupec, je důležité zvolit typ dat, které bude sloupec představovat. Integer(celá
čísla), real(desetinná čísla), string(text), datum
Obr.11 : Atributová tabulka
Všechny uvedené úpravy si ukážeme na následujícím příkladu. Jako vždy je tento příklad i na videu.
Cvičení video s postupem
Zobrazte kraje ČR s popisky. Vybarvit jednotlivé kraje podle počtu obyvatel. Zobrazit sloupcový
diagram ( počtu vysokých škol v kraji) ke každému kraji.
1) nejprve je nutné zapnout popisky : vlastnosti→ popisky → zaškrtnout vytvořit popisky z → zvolit
nazevkr→ok . Dále je možné tyto popisky různě upravovat, podobně jako v textovém editoru.
2) musíme zjistit, který atribut představuje obyvatel. Otevřeme si atributovou tabulku a vidíme že jsou
to atributy OB(XX). My použijeme poslední údaj ze sčítání 2011- OB11.
Vlastnosti→styl→ odstupňovaný→ sloupec OB11→ nastavíme 4 třídy a barvu necháme modrou →
ok. (obr.11)
Obr. 11 : Kategorizace krajů
3) Zobrazení sloupcového grafu. Máme za úkol vytvořit graf z počtu vysokých škol v krajích, ale tyto
data chybí v atributové tabulce. Musíme si je nejprve vytvořit.
Otevřeme si atributovou tabulku → zapneme editaci → klikneme na vytvořit nový sloupec
Název zvolíme skoly → typ integer, šířku (počet cifer)→ ok
Nový sloupec se vytvořil úplně na konci tabulky. Nyní už stačí jen vyplnit údaje. Já jsem použil zcela
náhodná čísla, pro urychlení práce  Poté klikneme na uložit.
Obr. 12 : Vytvoření nového sloupce
Obr. 13 :Vtvoření sloupcového daigramu
Diagram vytvoříme v sekci vlastnosti → diagramy → zobrazit diagramy, typ diagramu histogram
→ atributy skoly přidáme zeleným křížkem → ok. Dále se zde může upravovat vzhled a nastavení
diagramu.
Správnost postupu si můžete ověřit na obrázku č.14.
Obr. 14 :Výsledek cvičení
Závěr
Po absolvování 3.kapitoly, už máte poměrně slušné základy k tomu, abyste mohli vytvořit jednodušší
tematickou mapu. V další kapitole se podíváme na vytváření vlastních vrstev.
Úkol video s postupem
Zobrazte mapu krajů ČR. (kraje shp.) a rozlište (obarvěte) kraje, podle míry nezaměstnanosti. U všech
krajů zobrazte popisky. Dále znázorněte kartodiagramem počet národních parků (nutné vytvořit nový
sloupec).
4 Tvorba vlastních vrstev (vektorizace)
V této kapitole se zaměříme na to, jak vytvořit vlastní vektorové vrstvy. Vektorizovat můžeme
prakticky cokoliv. Můžeme si vytvořit bodovou vrstvu stromů v ulici, kdy ke každému stromu
doplníme např. jeho výšku či druh. Nebo můžeme vytvořit vrstvu budov ve Vašem okolí.
Cíl


osvojit si vytváření vrstev
zvládnout principy vektorizace
Vektorizace
Je převod rastru na vektor. V našem případě se budeme věnovat pouze ruční vektorizaci, tudíž
všechny prvky budeme „zaklikávat“ ručně. Vektorizace probíhá nejčastěji na podkladové mapě (
ortofoto, …)
Cvičení video s postupem 1. část , 2. část
Vytvořit vektorové vrstvy bodu, linie, polygonu (zastávky, silnice, vodní plocha). Doplnit jejich
atributy a zobrazit popisky. My budeme vektorizovat na pouhém obrázku, ale podkladová mapa musí
být vždy georeferencovaná!!! (zasazená v souřadnicové síti). V tomto cvičení jde ale o procvičení
vektorizace, tudíž nám toto nebude vadit.
1) Nahrejte si vrstvu uzemi.jpeg. vrstva→přidat rastrovou vrstvu
2) Vytvořte nejprve bodovou vrstvu pro železniční zastávku. Vrstvy vytvoříme přes záložku vrstvy.
Vrstva→nový→nová shapefile vrstva. Zde si zvolíme, zda chceme vytvořit bod, linii či
polygon.
Bodová
zaškrtneme bod → určíme SRS(nemáme georeferencovaný podklad, není třeba)
Vyplníme atributy které chceme mít u daného prvku. V našem případě u zastávky to bude
(nazev,typ). Vyplníme pole název (název atributu) → typ dat text → přidat do atributů→ok zvolíme
místo uložení a název vrstvy.
Obr. 15 :Vytvoření bodové vrstvy
Obr. 16 : Vytvoření polygonu
Liniová vrstva – silnice
Stejný postup jako u bodové. Vytvoříme atribut typ(string)
Polygonová vrstva- vodní plochy
Stejný postup. Atributy nazev,typ.
Celý postup najdete ve videu.
3) po připravení všech vrstev můžeme začít vektorizovat. Celý postup vektorizace je na videu.
Bodová vrstva- zastávka
Klikneme levým tlačítkem na vrstvu zastávka → zapneme editaci
klikneme na tlačítko přidat prvek
vytvoříme bod → vyplníme atributy.
→
→ klikneme na požadované místo a levým tlačítkem
Pokud jsme s umístění spokojeni, klikneme na ikonu editace a dáme uložit změny.
Liniová vrstva – silnice
Stejný postup jako u bodové vrstvy. „Naklikáme“ zvlášť hlavni silnici a vedlejší. Prvek ukončíme
pravým tlačítkem myši.
Polygonová vrstva – vodní plochy
Vytváříme stejným způsobem jako předešlé. „Obklikáme“ rybník a prvek ukončíme pravým tlačítkem.
4) Po vytvoření všech vrstev navážeme na kapitolu 3 a upravíme vzhled.
Bodová vrstva- zastávka
Klikneme na vrstvu zastávka → vlastnosti → styl→ nastavíme symbol, barvu a
velikost dle libosti.
Vlastnosti→popisky→vytvořit popisky z název
Liniová vrstva- silnice
Zde máme 2 druhy silnic. 1. Třída a 2. Třída. Proto je nutné tyto druhy komunikace od sebe
odlišit.
Vlastnosti → styl → kategorizovaný → sloupec typ → klikneme na klasifikovat → změníme
symboly pro 1. A 2. Třídu. → ok
Obr. 17 : Vrstva silnice
Polygonová vrstva – vodní plochy
Vlastnosti → styl→ nastavíme vhodnou výplň pro vodní plochy (např modrou )
→popisky →vytvořit popisky z nazev → ok
5) Vypneme vlevo vrstvu území a uspořádáme vrstvy od spodu v pořadí Polygony→linie→body.
Pozici upravíme kliknutím levým tlačítkem na vrstvu a přetáhnutí na správnou pozici.
Pokud jste vše provedli správně, měli byste vidět výsledek (obr. 18)
Obr.18 :Výsledek cvičení
Závěr
Po prostudování této kapitoly, byste měli mít základní znalosti pro sestavení jednoduché mapy.
Poslední 5. Kapitola bude věnována právě mapové kompozici a tvorbě vlastní mapy.
Úkol: video s postupem
Nahrajte si vrstvu krajů (kraje.shp) a vytvořte novou bodovou vrstvu měst. V této vrstvě vyznačte
Prahu, Brno, Ostravu a přidejte ke každému počet obyvatel (přidání atributu. Dále vytvořte
polygonovou vrstvu a v ní vyznačte vodní nádrž Lipno včetně její rozlohy (využít podkladové mapy).
Rozloha nádrže byla ve videu získána pomocí kalkulátoru polí.
5 Mapová kompozice
V závěrečné kapitole Úvodu do QGIS 1 se podíváme na mapovou kompozici a sestavíme si
jednoduchou mapu. Ukážeme si také funkci kalkulátor polí, ale té se budeme podrobněji věnovat
v úvod do QGIS 2.
Cíl


Osvojit si základní kartografické zásady
Tvůrce mapy
Teorie
Pro zájemce jsou na internetu dostupná skripta VŠB. Tyto skripta se věnují hlouběji kartografii a
rozvržení mapy. My si zde ale uvedeme několik základních pravidel.
Co všechno by měla obsahovat každá mapa? Základní prvky
 Titulek (Nadpis)
 Legenda
 Mapové pole
 Měřítko
 Tiráž
Nadstavbové prvky
 Směrovka
 Obrázky, grafy, tabulky, texty
 Vedlejší mapy
Základní prvky
Titulek: Zpravidla bývá umísťován v horní části uprostřed mapy.Někde bývá členěn na
hlavní a vedlejší. Používá se bezpatkové písmo!(např.arial) Je psán velkými písmeny. Obsahuje
věcné, místní, časové vymezení jevu. V titulku se slovo MAPA nepoužívá!!!.
Příklad nadpisu.
ROZMÍSTĚNÍ BENZÍNOVÝCH STANIC V OKRESE SVITAVY
V roce 2012
Legenda: Nepoužívá se nadpis LEGENDA!!! Slouží k výkladu použitých mapových
prvků, ostatních vyjadřovacích prostředků a stupnic. Legenda musí být úplná (obsahuje všechny
prvky nutné ke kompletnímu sdělení informace),
Uspořádaná (prvky seřazené do logických skupin), srozumitelná. Co je v mapě, mělo by být
v legendě.(dostupné z http://gis.zcu.cz/studium/tka/Slides/kompozice_map.pdf)
Měřítko: Udává v jakém poměru ke skutečnosti je mapa změnšená. Může být 3 typů.
Číselné, grafické nebo slovní. Nejvýhodnější je měřítko grafické, protože při kopírování mapy se
nemění. Číselné měřítko se zpravidla vyjadřuje kulatými čísly. Např. 1:25 000 ( tzn. 1cm na mapě =
25 000 cm ve skutečnosti.
0
10 000
20 000 km
Obr. 19 : Grafické měřítko
Tiráž: Obsahuje údaje o autorovi, místě a času vzniku mapy. Další informace o mapě (
použitá data apod.) Nejčastěji bývá umístěna v dolním pravém okraji mapy.
Obr. 20 : Kompozice mapy
Zdroj: Voženílek, Kaňok (2011)
Směrovka
Mapový ukazatel severu. Strany směrovky se popisují ve stejném jazyku jakým je popsána mapa.
Pokud je mapa česky, tak sever bude S a ne N. Směrovka se nepoužívá ve 3 případech. Území je
jasně orientované. Mapa obsahuje zeměpisnou síť, Mapa je součástí souboru map nebo atlasu, v
němž mají všechny mapy stejnou orientaci.
Cvičení video s postupem
V tomto cvičení je za úkol vytvořit mapu hustoty zalidnění v krajích ČR. v roce 2011.
Postup:
1) nahrejte si vrstvu kraje.shp.
2) otevřete si atributovou tabulku → zapněte editaci → klikněte na kalkulátor polí
3) necháme zaškrtlé vytvořit nové pole → vyplníme název → typ výstupního pole integer → šířka
výstupního pole 4 → přesnost 0, počet cifer za desetinnou čárkou
V poli výraz, napíšeme : (ob11 / vymera) *100 Výraz v závorce představuje vzorec pro
výpočet hustoty obyvatelstva. My chceme ale hustotu ob/km2 a atribut vymera je v ha, proto musíme
celý výraz ještě vynásobit *100. (1km2=100 ha.) Obr.21
Obr.21 : Kalkulátor polí
Po vytvoření nového atributu hustota_11 provedeme kontrolu údajů, jestli sedí. Hodnota u Prahy je
2557 ob/km2.
4) klikneme na vrstvu → vlastnosti → styl→ zvolíme odstupňovaný, sloupec hustota_11, barevný
rozsah podle vlastního uvážení, já zvolil ten nejspodnější → nastavíme rozsah 5 tříd → režim (jak
mají být rozděleny intervaly (doporučuji kvantil) → klikneme na klasifikovat.
Vytvořilo se nám 5 intervalů. Je zde ale problém, že intervaly obsahují stejné hodnoty. Což je ale
chyba!!!
Např. 62-83,4 83,4 -115,4. Zde nám nezbývá nic jiného, než hodnoty přepsat a to i popisek.
Provedeme u všech intervalů. → ok
62-83,4 83,4 -115,4.
původní
62-83,4 83,5-115,4
přepsané
5) Zapneme popisky krajů. Vlastnosti → popisky → vytvořit popisky z nazkr.
Zde si ukážeme ještě malé vylepšení. Klikněte na záložku obalová zóna → zakšrtněte draw text buffer
a velikost nechte 1 mm → ok. Kolem textu se vytvoří bílá zóna a název bude v mapě více výrazný.
Máme hotové vše, co se týče tvorby mapového pole. Nyní už můžeme přistoupit k tvorbě samotné
mapy.
6) otevřeme si tvůrce mapy. Projekt → nový tvúrce mapy. Otevře se nám nové okno tvůrce mapy,
kde budeme přidávat legendu měřítko apod.
7) Nejprve je nutné přidat samotnou mapu. Projděte si lištu tlačítek a klikněte na: přidat mapu
Pomocí levého tlačítka vytvořte obdélník a vložte mapu. Vytvořte ji taky velkou, aby se vám
vešly kolem ostatní mapové prvky.
Klikneme na vlastnosti položky vpravo → nastavit na rozsah mapového okna → můžete
zaškrtnout okno rám a mapové pole se orámuje. Polohu mapy v rámu upravujeme v pracovním
okně QGIS. Nastaví se nám podle mapového okna. Ve videu názorná ukázka.
8)
Vložíme
titulek
mapy. Nejprve vložíme hlavní nadpis HUSTOTA OBYVATEL
V KRAJÍCH ČR,
Poté vložíme podnadpis: v roce 2011
9) Do mapy vložíme legendu. Klikněte na tlačítko vložit legendu v horní liště.
Legendu vložíte kliknutím do prostoru. Po vložení je třeba smazat
nadpis
legenda a změnit nápis kraje. Nadpis kraje přepíšeme po kliknutí na nápis kraje a editační tlačítko.
Kraje přepíšeme na hustota zalidnění [ob/km]Obr.22
10) Měřítko vložíme stejným způsobem jako legendu.
Je však nutné upravit několik věcí. V položce segmenty upravíme nalevo 0 a napravo 3. Pokud
nemáme měřítko v hezkých číslech, nastavíme velikost na na kulatou hodnotu , např.5000 jednotek.
Tyto jednotky jsou ale provázány na položku mapové jednotky na jednotku měřítka. Obr.23
Obr.23: Úprava měřítka
Obr.22: úprava legendy
11) Nyní zbývá vložit tiráž. Vloží se stejným způsobem jako nadpis. Co uvedete v tiráži je vaše volba,
ale minimálně byste měli úvést Jméno a Příjmení autora mapy, místo a rok vzniku mapy. Příjmení se
píše velkými písmeny, aby se odlišilo od jména. Např. Jan NOVÁK.
Příklad tiráže: Petr PUCHEJŘ
Praha, 2014
Po dokončení všech úprav uložíme projekt kliknutím na ikonku diskety v levém horním rohu. Mapu
můžeme také exportovat ve formě obrázku (jpeg.) či pdf. Tvůrce mapy →exportovat jako …
Můžete přidat další prvky dle libosti, tabulky, obrázky, doprovodné text. Záleží jen na Vás 
Výslednou mapu si můžete porovnat na obrázku 24,
Obr. 24: Výsledná mapa
Závěr:
Po absolvování všech 5 kapitol, byste měli ovládat základní funkce aplikace QGIS. Nicméně je to jen
nepatrný zlomek toho, co tento software nabízí. V úvodu do QGIS 2 se budeme věnovat pokročilejším
funkcím.
Proto sledujte dále stránky
http://rege.xf.cz
Youtube channel
Použité zdroje
Veškeré obrázky (pokud není uvedeno jinak) pochází z vlastní tvorby.
Geografický informační system[online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m
Co je GIS ?. Geoportal praha [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné z:
http://www.geoportalpraha.cz/cs/clanek/11/co-je#.U-ZrmWNRZSd
RAPANT, Petr. Geoinformační technologie. Ostrava, 2005. Dostupné z:
http://www.gis.vsb.cz/dokumenty/git
Publikace s GIS tematikou online
VOJTEK, David. Institut geoinformatiky VŠB-TUO [online]. 2011 [cit. 2014-08-09].
Studijní materiály.
Dostupné z http://gis.vsb.cz/vojtek/index.php?page=main/index
Mendelova univerzita v Brně [online]. 2008 [cit. 2014-08-09]. Geografické informační
systémy. Dostupné z http://mapserver.mendelu.cz/gis
Západočeská Univerzita v Plzni [online]. [cit. 2014-08-09]. Výukové materiály k
předmětu KMA/UGI. Dostupné http://gis.zcu.cz/studium/ugi/cviceni/index.html
Download

3 Úprava dat a atributová tabulka