„Sedmnáctka”
The
“Seventeen”
Stíhací letoun Mikojan-Gurjevič MiG-17 v československém vojenském letectvu
The Mikoyan-Gurevich MiG-17 in the Czechoslovak Air Force
Věnováno bývalým čs. letcům, pilotům a technikům, kteří sloužili na letounech S-104/MiG-17.
Dedicated to former airmen, pilots and technicians who served on S-104/MiG-17 aircraft.
Miroslav Irra
Jakab
1
velitelství 3. sld, podléhaly mu tyto stíhací pluky:
- 1. slp České Budějovice, převzat od 1. sld,
- 4. slp Pardubice, převzat od 1. sld,
- 11. slp Žatec, převzat od zrušené 3. sld.
Z dosavadních čtyř stíhacích divizí nyní zůstává jen 1. sld
(5., 9. a 17. slp) v podřízenosti velitele 1. ssmls, 3. a 22. sld
byly zrušeny a 2. sld byla reorganizována na 2. sbold. V její
sestavě zůstal 2. a 6. sbolp (reorganizované 2. a 6. slp), od 22.
sld byl převzat 20. slp a reorganizován na 20. sbolp.
Touto reorganizací byl završen desetiletý proces hledání
optimálního modelu řízení a velení letectvu a PVOS. V dalším
období až do roku 1990 proběhly v podstatě již jen dílčí změny,
jejichž cílem bylo většinou snižování počtů osob a výzbroje.
Pouze u změn provedených na podzim 1968 bylo hlavním
důvodem odstoupení čtyř letišť sovětským okupačním silám.
K 20.4.1962 se u 3. sboru PVOS nenachází ani jediný
MiG-17. Roli přepadových stíhačů pro každé počasí již u
sboru plně zastávají MiG-19PM u přepadových letek pluků,
dále sbor disponuje letouny MiG-19S a MiG-15bis:
Typ
MiG-19PM
MiG-19S
MiG-15bis
Vel. roj sboru
1
2
MiG-19S od 3. slp (L. Zika).
MiG-19S of 3rd FAR (L. Zika).
1. slp
12
11
13
4. slp
11
13
13
Kromě bojových strojů sbor disponuje také třemi letouny
C-11 u 1. a 11. slp a po jednom dopravním Li-2, vrtulníku Mi-1
a spojovacím L-200 u velitelského roje sboru. Z celkem 165
pilotů sboru má 113 pilotů I. třídu a z nich 48 je vycičeno jako
přepadoví piloti.
Všechny zbývající „sedmnáctky“ se již nacházejí u 2.
sboru PVOS, konkrétně u přepadových letek 3. a 7. slp po 12
letounech. U 3. slp je tento počet dokladován již k 19.7.1961,
navíc byl u pluku také MiG-17F č. 0872. Podle zjištěných,
bohužel neúplných záznamů, se zdá, že ke 3. slp byly
směrovány letouny s radarem RP-1, a k 7. slp letouny
s radarem RP-5. Ke dni 28.2.1962 vykazoval sbor tuto
připravenost pilotů:
Útvar
Štáb sboru
Pilotů celkem
6
3. slp
54
7. slp
54
8. slp
53
Sbor celkem
167
Typ
MiG-15bis
MiG-19S
přepadový
MiG-15bis
MiG-19S
přepadový
MiG-15bis
MiG-19S
přepadový
MiG-15bis
MiG-19S
přepadový
MiG-15bis
MiG-19S
přepadový
11. slp
12
12
13
Sbor celkem
35
37
41
MiG-19PM od 1. slp, u letounu Miloslav Majer (M. Majer via V. Havner).
MiG-19PM of 1st FAR, Miloslav Majer by the plane (M. Majer via V. Havner).
I. třída
4
2
7
2
16
6
10
11
9
4
10
26
16
39
II. třída
10
13
4
6
5
3
6
5
17
25
10
III. třída
5
1
11
9
6
25
7
-
Bez třídy
-
-
1
1
2
Velitelé rojů: kpt. Josef Horák, kpt. Vítězslav Jeřábek, kpt.
Jan Přibyl
Starší piloti: kpt. Ladislav Zapletal, kpt. Jaroslav Hort,
kpt. František Drábek, kpt. Bohumil Novák, kpt. Jan Mazálek,
kpt. Milan Kurfürst, kpt. Augustin Štanga, kpt. Jindřich
Vaníček, kpt. Ladislav Šorfa.
U 3. slp byly „sedmnáctky“ ve výzbroji 3. letky, která
k 1.2.1962 působila v této sestavě:
Velitel:
kpt. Jaroslav Husák
Zástupce velitele:
kpt. Jaromír Mrázek
Letovod letky:
kpt. Jaroslav Uher
Střelecký důstojník: kpt. Miroslav Martiňák
45
Piloti 1. letky 3. slp ve chvíli volna při mariáši: zleva J. Vaníček, B. Novák, J.
Mrázek, J. Mázdra, J. Mazálek, M. Kurfürst, F. Drábek, B. Zugar (J. Mazálek).
Pilots of 1st Sqn. 3rd FAR playing cards in a quiet moment: from left J. Vaníček, B. Novák, J.
Mrázek, J. Mázdra, J. Mazálek, M. Kurfürst, F. Drábek, B. Zugar (J. Mazálek).
MiG-19S ze stavu 11. slp (pozůstalost P. Pilného via Marta Pilná)
MiG-19S of 11th FAR (Estate of P. Pilný via Marta Pilná) K 7.9.1963 velel letce nyní již mjr. Husák, dále byli u letky
piloti mjr. Jeřábek, kpt. Uher, Zapletal, Novák, Kurfürst,
Horák, Kačerovský, Mazálek a Vaníček.
Letouny letky (č. 0001, 0002, 0101, 0201, 0202, 0203,
0311, 0314, 0407, 0409, 0410, všechny s radarem RP-1, dále
UTI MiG-15 2512 a 2601) měla v péči 3. provozní skupina
pod velením kpt. Hejduška, dále zde byli zařazeni kpt. Juříček,
Prohas, npor. Blinka, Růžička, Samson, pprap. Smejkal, nrtm.
Koubek, Raisingel, rtm. Korotvička a Oulehla.
3. slp, cca 1960: předběžná příprava roje mjr. Jeřábka na létání: zleva kpt. M.
Kurfürst, kpt. J. Mazálek, velitel roje mjr. V. Jeřábek, kpt. B. Novák, velitel 1.
letky mjr. J. Husák (J. Mazálek). .
3rd FAR, ca 1960: preliminary pre-flight preparation of Sqn Ldr Jeřábek's flight: from
left Flt Lt. M. Kurfürst Flt Lt. J. Mazálek, OC Flight Sqn Ldr. V. Jeřábek, Flt Lt. B. Novák, OC
1st Squadron Sqn Ldr. J. Husák (J. Mazálek).
Roj MiG-17PF 1. letky 3. slp na letišti Mošnov během týdenního cvičení v létě
roku 1960 (J. Mazálek).
MiG-17PF flight of 1st Sqn. 3rd FAR on airbase during a one week training exercise in the
summer of 1960 (J. Mazálek).
výhledu až 430 ks, sníženém o nejprve na 246, až po 180 ks ale
ani toto číslo nebylo ve skutečnosti k danému termínu
splněno. Plán ještě počítá s MiG-19 v počtech 110 MiG-19S,
19 MiG-19P a 40 MiG-19PM k 1.1.1962. U „sedmnáctky“ se
předpokládá postupný úbytek z výchozího stavu 24 ks MiG17PF k 1.1.1962 bez dalších dodávek. K 31.12.1965 byl
očekáván zůstatek sedmi MiG-17PF, s plánovaným úbytkem
v letech 1962-64 po jednom stroji, v roce 1965 14 letounů.
Rok 1963 proběhl v rámci stíhacího letectva PVOS,
pokud se týká reorganizací a redislokací, v poměrném klidu.
Také u 7. slp disponovala 3. letka letouny MiG-17PF. 7.
slp vznikl dnem 1.10.1953 v Mladé prostým přečíslováním 51.
leteckého stíhacího pluku proudového na 7. letecký stíhací
pluk proudový, pod názvem 7. slp působil od 1.11.1954, to již
v Košicích, kam se přesunul v říjnu 1954. Jeho krycí číslo bylo
VÚ 7349. Od srpna do listopadu se dočasně nacházel
v Malackách a k 12.11.1959 se přemístil z Malacek do Piešťan.
Původní 51. let. pluk vznikl na bázi osob a materiálu zrušeného
Bezpečnostního letectva ke dni 15.12.1951. K 1.2.1962 byli u
3. letky 7. slp zařazeni:
Velitel:
mjr. Václav Jaroš
Zástupce velitele:
kpt. Pavol Hurajt
Letovod letky:
mjr. Jaroslav Žemlička
Střelecký důstojník: kpt. Milan Kotrsal
Velitelé rojů:
kpt. Zdeněk Bambas, mjr. Antonín
Valdman, kpt. Jaromír Šulcer
Starší piloti:
kpt. Josef Hanzlík, kpt. Vladimír
Novotný, kpt. Karel Figura, kpt. Jiří
Novotný, kpt. Jiří Dušánek, kpt.
Lubomír Bekr, kpt. Ferdinand Ivan,
kpt. Bořivoj Novosad, kpt. Bedřich
Zugar.
Z letounů MiG-17PF se u letky nacházely pravděpodobně
tyto: 1003, 1005, 1006, 1007, 1010, 1014, 1015, 1018, 1101,
1107, všechny s radarem RP-5.
V „Plánu přezbrojení útvarů PVOS do roku 1965“,
zpracovaném v roce 1962, se již počítá s přechodem na nový
stíhací typ MiG-21. Odhadovaný počet jejich dodávek do
konce roku 1965 se postupně vyvíjel od velmi optimistického
Hotovostní stojánka 7. slp v Piešťanech – dvojice MiG-17PF ve společnosti
dvou MiG-19S (foto B. Novosad via S. Vystavěl).
Emergency stand 7th FAR in Piešťany – a pair of MiG-17PF planes along with two MiG19S planes. (Photo B. Novosad via S. Vystavěl).
46
MiG-17PF č. 0203 a 0101 na hotovostní stojánce 7. slp (foto B. Novosad via S.
Vystavěl).
MiG-17PF no. 0203 and 0101 on standby, 7th FAR (Photo B. Novosad via S. Vystavěl).
Tříčlenný roj MiG-17PF na leteckém dni v Prievidzi v blíže neurčené době.
Letouny jsou pravděpodobně od 2. nebo 7. slp (I. Zetík)..
A three-plane MiG-17PF flight on an air day in Prievidza on an unspecified date. The
planes are probably from 2nd or 7th FAR (I. Zetík).
Následující rok 1964 přinesl ale opět některé nové reorganizace a redislokace. K 1.9.1964 byl zrušen 3. slp v Brně a 17. slp
v Hradčanech, čímž byly 2. sbor PVOS i 1. sld oslabeny o
jeden stíhací pluk. Proto byl k témuž datu převeden 4. slp
Pardubice od 3. sboru PVOS k 1. sld 10. letecké armády, čímž
i 3. sbor PVOS oslabil o jeden stíhací pluk. 2. sbolp byl
přemístěn z Bratislavy do Hradčan místo 17. slp, fakticky však
z Bratislavy přišlo jen několik osob a 2. sbolp v Hradčanech
byl téměř kompletně postaven na bázi 17. slp. Tímto přesunem
přešel nový 2. sbolp do podřízenosti 34. sbold 10. letecké
armády a jeho místo v sestavě 2. sbold zaujal 30. sbolp od 34.
sbold.
Po této, do roku 1968 posledný výraznější organizační a
dislokační změně, zůstaly zbývající „sedmnáctky“ ve výzbroji
již jen u přepadové letky 7. slp v Piešťanech. Na konci roku
1964 vypadá situace u 2. sboru PVOS takto:
Útvar
7. slp
8. slp
Sbor celkem
Pilotů celkem
54
57
117
I. třída
45
41
92
II. třída
6
14
20
III. třída
3
2
5
U 3. sboru PVOS již bylo ve výzbroji 29 letounů MiG-21F, doplněných 29 letouny MiG-19S, 12 MiG-19PM a sedmi MiG-15bis.
První MiG-21F-13 přišel do výzbroje čs. letectva v srpnu r.
1962. Na snímcích zleva jsou MiG-21F-13 č. 0101, dodaný v
květnu 1964 k VSL Mladá (J. Bartáček), stroj č. 0616 dodaný
v červnu 1967 k 8. slp (J. Rail), a plnění letounů LPH na
letišti Planá (pozůstalost P. Pilného via M. Pilná).
The first MiG-21F-13 came into CS Air Force armament in
September 1962. The photos show, from left, MiG-21F-13 no. 0101,
delivered to FAFC Mladá in May (J. Bartáček), plane no. 0616
delivered to 8th FAR in June 1967 (J. Rail), and refuelling at Planá
airbase (Estate of P. Pilný via M. Pilná).
47
7. slp vykazoval k 1.1.1965 tyto počty osob a techniky:
Kategorie
Důstojníci
Absolventi ŠDZ
Absolventi VKVŠ
Praporčíci
Poddůstojníci dsl
Vojáci v z.sl.
Plánovaný počet
180
4
0
74
0
148
Skutečný počet
170
3
1
46
9
140
Druhý stíhací pluk 2. sboru PVOS, 8. slp v Mošnově, měl u
přepadové letky MiG-19P, ostatní letky měly MiG-15bis a
MiG-19S.
„Plán komplexní výstavby vojsk PVOS a letectva v letech
1965-1970“ předpokládal do r. 1970 dokončit přezbrojení
stíhacího letectva letouny MiG-21 a v r. 1970 zahájit přezbrojení novým typem, ještě blíže nespecifikovaným. Stíhací pluk
PVOS by měl po přezbrojení disponovat jednou letkou MiG21F a dvěma letkami MiG-21PF. S předpokládaným rozvojem
PLRV, který by výrazně zvýšil bojové možnosti PVOS, bylo na
rok 1967 plánováno zrušení jednoho stíhacího pluku.
Tento plán byl v následujícím roce upraven. V dokumentu
„Návrh na úpravu komplexního plánu výstavby vojsk PVOS a
letectva“ ze 17.10.1966 se konstatuje zhruba následující:
stíhací letectvo bude přezbrojeno ro roku 1970 na
-
3. s PVOS
Celkem
MiG-21, ale nový typ zatím nebude. V letech
1969-70 zvýšit dodávky MiG-21PFM na celkem
76 ks oproti původně plánovaným 53 ks.
bojové možnosti PVOS zůstanou do r. 1970
stejné, účinnost v malých výškách se nezvýší.
Jako dočasné řešení se navrhuje ponechání letky
MiG-17PF u 7. A PVOS do r. 1970, oproti
původnímu záměru zrušit ji k 1.9.1967.
Coming full-circle
The cancellation of 7th FAR went ahead on 01.09.67 as
planned in 1965, and its “seventeens” were flown to Žatec,
where 4th Sqn. 11th FAR was formed. Here they were to serve in
the SAAD system, resources permitting, in interventions
against low-flying targets. It was anticipated that the squadron
would later be re-equipped with L-29 planes and reorganised as
a training squadron, serving a flypast role for SAAD radiolocators. However, it is apparent that only about 15 planes were
flown to Žatec of the 22 registered in 7th FAR on 01.01.65, of
which one was lost on 14.07.66. Thus, after more than ten
years, many of these planes had once again returned to the place
where they began their career in the CS Air Force. Their
journey around fighter units of Moravia and Slovakia had come
full-circle, this time definitively. As at 26.05.68, twelve MiG17PF planes are evidenced in 11th FAR, other armament
consisted of 14 MiG-21F and 24 MiG-21PF planes. The basic
K 1.9.1967 byl zrušen 7. slp, jak bylo plánováno v r. 1965,
a jeho „sedmnáctky“ přelétly do Žatce, kde vznikla 4. letka 11.
slp. Do vyčerpání resursů zde měly sloužit v systému PVOS k
zásahům proti nízko letícím cílům, poté se počítalo s jejím
přezbrojením na letouny L-29 a reorganizací na výcvikovou
letku, sloužící k obletům radiolokátorů PVOS. Do Žatce však
přelétlo zřejmě již jen kolem 15 letounů z oněch 22, vykazovaných u 7. slp k 1.1.1965, z nichž jeden byl ztracen 14.7.1966.
Mnohé z těchto strojů se tak po více jak deseti letech opět
vrátily na místo, kde v r. 1956 započaly svou kariéru v čs.
letectvu. Kruh jejich putování po stíhacích útvarech na Moravě
a Slovensku se tak uzavřel, tentokrát již definitivně. Celkově v
rámci PVOS již plně kralují letouny MiG-21, jejichž piloti v
převážné většině dokončili výcvik na úroveň I. třídy. K
7.11.1967 byl v rámci stíhacího letectva PVOS tento stav
vycvičenosti pilotů :
2. s PVOS
Počet
15
12
22
5
1
Návrhy týkající se ostatních druhů letectva ponechme
stranou. Návrh na prodloužení služby MiG-17PF byl následujícího roku skutečně realizován, o čemž bylo rozhodnuto ještě do
konce roku 1966: k 1.9.1967 bude 11. slp reorganizován na
čtyři letky a tato 4. letka bude vyzbrojena letouny MiG-17PF.
Tak se i v následujícím roce stalo.
Kruh se uzavírá
Svazek
Technika
MiG-15bis
MiG-19S
MiG-17PF
UTI MiG-15
Mi-4
Pilotu
celkem
60
129
189
Letoun
I. trída
MiG-21F
MiG-21PF
MiG-15bis
MiG-21F
MiG-21PF
MiG-21PFM
MiG-17PF
MiG-21F
MiG-21PF
MiG-21PFM
MiG-17PF
MiG-15bis
36
18
1
47
41
15
12
83
59
15
12
1
I. trída
celkem
55
115
170
K 26.5.1968 je u 11. slp vykazováno 12 MiG-17PF, ostatní
výzbroj tvoří 14 MiG-21F a 24 MiG-21PF. Kromě toho má
pluk dva MiG-21U, jeden UTI MiG-15 a jeden vrtulník Mi-1.
Celkově v rámci letectva a PVOS je k 25.7.1968 vykazováno
II. trída
III. trída
3
0
0
0
0
0
0
3
0
0
0
0
2
0
0
7
0
0
4
9
0
0
4
0
Bez
trídy
0
0
0
0
0
0
3
0
0
0
3
0
personnel of the squadron was a group of MiG-17PF pilots
transferred from the cancelled 7th FAR.
The daily routine of life in units of the Air Force and SAAD
was disrupted by the events of 20 – 21.08.68 when occupation
48
14 letounů MiG-17PF, takže dva letouny by měly být
k 11. slp dodány mezi 26.5. a 25.7.1968, pokud jsou
vykazovaná čísla pravdivá. Podle pamětnických
údajů, publikovaných S. Vystavělem, byly u 4. letky
11. slp min. tyto letouny MiG-17PF: 0101, 0201
(podle údajů LM Kbely však tento stroj dolétal v
Piešťanech již 16.12.1966), 0203, 0311, 0409, 0410
s radary RP-1, z nichž č. 0203 byl ztracen
30.11.1967, dále 1013, 1015, 1101 s radary RP-5.
Kromě nich zde muselo být ještě dalších šest - sedm
letounů zatím nepotvrzených, v úvahu připadají č.
1003, 1005, 1006, 1007, 1010, 1018, 1106.
Personálním základem letky byla skupina pilotů
MiG-17PF přemístěná od zrušeného 7. slp. V lednu
1968 se letka nacházela v této sestavě:
Velitel:
mjr. Jaroslav Žemlička
Zástupce velitele:
mjr. Ferdinand Ivan
Letovod letky:
mjr. Jaromír Šulcer
Střelecký důstojník: mjr. Bořivoj Novosad
Velitelé rojů:
mjr. Miroslav Přibyl, kpt.
Tomáš Šrámek, mjr. Vladimír Novotný
Starší piloti:
mjr. Jiří Dušánek, mjr.
Jiří Novotný, mjr. Josef Hanzlík
Piloti:
mjr. Bedřich Zugar, mjr. Lubomír
Bekr, por. Zdeněk Trnka, por.Dimitrij Nerandžič (Neranžič?),
por. Jaroslav Kraml.
Na podzim roku 1968 byli k letce přemístěni někteří piloti
od zrušeného 2. sbolp v Hradčanech: npor. Václav Havner,
npor. Pavel Veselý, kpt. Miloš Žalud.
Běžný režim denního života útvarů letectva a PVOS
narušily známé události 20. - 21.8.1968, kdy okupační vojska
Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou zahájila
operaci „Dunaj“, s cílem vojensky obsadit území Československa a zardousit tak od jara 1968 slibně se rozvíjející demokratizační proces. Především byl MNO vydán zákaz létání, čímž byl
v podstatě paralyzován systém PVOS a letecký výcvik. V
dalších dnech okupační síly obsadily čs. vojenská letiště,
přičemž způsobily značné hmotné škody a vyvolaly řadu
incidentů. V „Souhrnné zprávě o nejvážnějších incidentech a
mimořádných událostech mezi ČSLA a armádami pěti zemí do
21.8. do 19.9.1968“ jsou uvedeny některé případy týkající se
letectva:
- způsobeny značné škody, došlo k řadě incidentů většinou
vyvolaných cizími vojsky,
- zraněno pět příslušníků ČSLA, z toho čtyři střelbou,
- byla vedena palba do vojenských objektů na letištích
Čáslav, Náměšť, České Budějovice, Líně,
MiG-17PF č. 1015, 0410 a 0311, Žatec 1967-69 (foto S. Štěpánek via S.
Vystavěl).
MiG-17PF no. 1015, 0410 and 0311, Žatec 1967-69 (Photo S. Štěpánek via S. Vystavěl).
„Sedmnáctky“ u 11. slp v letech 1967-69. Rozdíly v tvarování přídí strojů s
radary RP-1 a RP-5 jsou zřejmé (J. Máče).
"Seventeens" at 11th FAR in the years 1967-69. The difference in the nose shape of
planes with RP-1 and RP-5 radar is apparent (J. Máče).
forces of the Warsaw Pact, led by the Soviet Army, began
“Operation Danube” to impose a military occupation of
Czechoslovakian territory to stifle the process of
democratisation which had been developing promisingly since
the spring of 1968. First of all the MND issued a flying ban,
which effectively paralysed the SAAD system and air training.
In the following days the occupation forces took over CS
military airbases, causing considerable material damage in the
Hlavní funkcionáři 4. letky 11. slp: zleva mjr. Jaroslav Žemlička, velitel letky (S. Vystavěl), mjr. Ferdinand Ivan, zástupce velitele letky (F. Ivan), mjr. Bořivoj Novosad,
střelecký důstojník letky (S. Vystavěl).
Senior officials of 4th Sqn. 11th FAR: from left Sqn Ldr. Jaroslav Žemlička, Squadron OC (S. Vystavěl), Sqn Ldr. Ferdinand Ivan, Squadron Deputy OC (F. Ivan), Sqn Ldr. Bořivoj Novosad,
Squadron Gunnery Officer (S. Vystavěl).
49
- hlášeno 33 případů vyhrožování čs.
vojákům,
- zaznamenáno 58 úmyslných útoků proti
majetku ČSLA,
- 24.8.1968 byl okupačními vojsky
zadržen velitel 28. sbolp pplk. Kloboučník,
- 15.9.1968 opilí sovětští důstojníci
násilím odvezli telefonního mechanika 8. slp,
- na letišti Pardubice úmyslně poškodili
sovětští vojáci radiolokátor, škoda 200-300
tis. Kčs,
- na letišti Hradčany vnikli sověti do
letounu Il-14 a ukradli z něj součástky,
- na letišti Prešov se okupanti vloupali do
skladu a ukradli výstrojní materiál. Tamtéž
byl zničen tankem tahač radaru P-35,
- na letišti České Budějovice byl z 12ti
letounů MiG-21 odčerpán líh z odmrazovacího systému, zcizeny přístroje a sedm pistolí.
Na všech letištích byl násilím vynucen
odběr LPH, 26.9.1968 bylo násilně obsazeno ÚVS PVOS a
velitelství 7. armády PVOS.
Žatec, zima 1968-69? Zleva npor. Jaroslav Kraml, mjr. Tomáš Šrámek, kpt.
Václav Havner (foto D. Nerandžič via S. Vystavěl).
Žatec, winter 1968-69? From left Fg Off. Jaroslav Kraml, Sqn Ldr. Tomáš Šrámek, Flt Lt.
Václav Havner (Photo D. Nerandžič via S. Vystavěl).
České Budějovice 23.8.1968, před Jihočeským divadlem (archiv autora).
České Budějovice 23.08.68, in front of South Bohemia Theatre (author's archive).
Českobudějovické náměstí 23.8.1968 (archiv autora).
Main square České Budějovice 23.08.68 (author's archive).
Tyto události vyvolaly u velké části
personálu letectva a PVOS nesouhlas s
násilnou okupací a u mnohých také nemalé
zklamání a rozčarování nad postupem
sovětského spojence, doposud propagandou
prezentovaného a převážně také skutečně
chápaného jako „přítele nejvěrnějšího“. Již
29.8.1968 bylo leteckým útvarům vydáno
nařízení zastavit protisovětskou propagandu
a konsolidovat vztahy se sovětskými vojsky.
Generální inspektor ČSLA genpor. Miroslav
Šmoldas píše ve své „Souhrnné zprávě o
výsledcích kontroly R MNO č. 12/1968 za dny
10. -13.9.1968“ toto:
„Se strany sovětských vojsk je stále tlak
na navazování bližších styků ve formě družby
a různých společensko-kulturních a sportovních akcí. Ve větším rozsahu prozatím k těmto
stykům nedochází. … Většina velitelů v
souladu s myšlením vojsk je toho názoru, že
navazování bližších přátelských styků by v
současné době nepřineslo žádoucí politický
výsledek.“
Pokud jde o letiště Žatec, i zde během 21.9.1968 okupační
jednotky zablokovaly obrněnou technikou stojánky i VPD a
Srpnová nálada u 1. slp na letišti Planá (J. Oberflazer).
Summertime mood in 1st FAR at Planá airbase (J. Oberflazer).
50
ozbrojenými strážemi znemožnily
přístup čs. personálu do hangárů.
Téhož dne na letišti přistály dva
sovětské letecké stíhací pluky, 31.
gardový stíhací pluku ze základny
Falkenberg v NDR s letouny MiG21PF/PFM, a stíhací pluk z
Kaliningradu s letouny MiG-19P.
Dále se v Žatci objevila část dopravního pluku s letouny An-12, zásobující okupační vojska. Okupační letecké
síly opustily žatecké letiště po 20.
říjnu 1968.
14.9.1968 bylo povoleno létání
na L-29 a 25.10.1968 byl zrušen
zákaz létání. Konsolidace a normalizace života pozvolna započala.
24.10.1968 hodnotí velitelství 10.
letecké armády situaci u podřízených
svazků a útvarů:
„Naprostá většina důstojníků a
vojáků základní služby hodnotí
příznivě polednový vývoj. Nejpočetnější skupina v letectvu
nesouhlasí se vstupem, podporuje politiku strany a státu.
Začíná se formovat druhá skupina – nesouhlasí se vstupem, ale
přehodnocuje polednový vývoj. Příčiny vstupu vidí v nerozhodném postupu strany a vlády vůči extrémům v polednovém
vývoji. Nepočetná skupina schvaluje vstup, ztotožňuje se s
argumenty okupantů.“
MiG-17PF č. 1013 jako statický exponát na leteckém dni v Plané u Č. Budějovic
1.6.1969 (OZL Č. Budějovice).
MiG-17PF no. 1013 as a static exhibit at an air day in Planá, České Budějovice 01.06.69
(ARW České Budějovice).
process and provoking numerous incidents. On all airbases
personnel were forced to drain fuel from planes. On 26.09.68
Central Command HQ SAAD and Command HQ 7th Army
SAAD were forcibly occupied.
Among the majority of
personnel of the Air Force and
SAAD these events were met with
disagreement with the forceful
occupation and in many people also
considerable disappointment and
disillusion with the approach of our
Soviet ally, until now presented in
propaganda, and largely also
considered to be our “most loyal
friend”. On 29.08.68 an order was
given to Air Force units to stop any
anti-soviet propaganda and to
consolidate relations with Soviet
forces.
Events also affected Žatec
airbase. On 21.09.69 units of
occupying forces used armoured
cars to block the airfield apron and runway and armed guards
denied CS personnel access to hangars. Occupation forces left
Stojánka MiGů-17PF, Žatec 1967-69 (J. Máče).
MiGů-17PF aircraft stand, Žatec 1967-69 (J. Máče).
Násilná okupace ČSSR byla smluvně zpečetěna podpisem
smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk. Na jejím
základě letectvo muselo odstoupit okupantům letiště Mladá,
Hradčany, Olomouc a Zvolen. Čs. letecké útvary zde umístěné
byly přesunuty na jiná letiště nebo v případě Hradčan i zrušeny
(2. sbolp a jeho zabezpečovací útvary). Postupem normalizace
se také mění postoje a názory. Nejpočetnější skupina, která
souhlasila s polednovým vývojem a odsoudila okupaci,
postupně slábne, zato skupina schvalující vstup vojsk a
argumenty okupantů mohutní. Nakolik za tímto hromadným
úkazem bylo skutečné prozření a ztotožnění se s normalizační
propagandou a nakolik jen pragmatický přístup k další vlastní
existenci nebo i snaha využít situace pro lepší kariéru, není
předmětem tohoto pojednání.
Rok 1969 přinesl poslední velkou reorganizaci letectva
před rokem 1990, v tomto případě však šlo v některých
případech spíše o rušení vyvolané důsledky okupace. Na
MiG-17PF přistává na letišti Žatec, 1967-69 (foto K. Masojídek via L+K).
MiG-17PF landing at Žatec airbase, 1967-69 (Photo K. Masojídek via L+K).
51
Odstavená „sedmnáctka“ na letišti Žatec (V. Havner).
A decommissioned "seventeen" at Žatec airbase (V. Havner).
nejvyšších úrovních velení letectva a PVOS byla k 1.9.1969
reorganizována Hlavní správa letectva a vojsk PVOS (vznikla
1.11.1966 na bázi aparátu náměstka MNO pro PVOS a
letectvo) na Správu letectva a vojsk PVOS, ke stejnému datu
byly reorganizovány sbory PVOS na divize PVOS. Byla
zrušena velitelství dvou leteckých divizí (2. sbold, 46. dvld),
jedné letecké technické divize (5. ltd) a pět leteckých útvarů
spolu s jejich zabezpečovacími útvary (7. letecký oddíl, 12. a
24. vrtulníkový pluk, 45. dělostřelecký průzkumný pluk, 10.
protiradiotechnický letecký oddíl). Některé útvary byly
zrušeny mj. i z kádrových důvodů jakožto „semeniště kontrarevoluce“ (7. letecký oddíl), velitelství 46. dvld a 12. vrtulníkový
pluk byly dislokovány v Olomouci a navíc se větší počet jejich
personálu zúčastnil protisovětských demonstrací po druhém
vítězném zápase našich hokejistů nad SSSR na mistrovství
světa v březnu 1969. Jejich zrušením se letiště OlomoucNeředín uvolnilo pro okupační síly a kádrově nepohodlné
osoby mohly být rozprášeny po jiných útvarech, pokud nebyly
rovnou propuštěny do civilu.
Loučení, loučení, to je smutná věc… Poslední sbohem svým strojům dávají T.
Šrámek, J. Kraml a V. Havner (V. Havner).
It's so hard to say goodbye… T. Šrámek, J. Kraml a V. Havner say a final farewell to their
planes (V. Havner).
Žatec airbase after 20th October 1968.
On 14.09.68 permission was given for L-29 planes to fly
and on 25.10.68 the flying ban was lifted.
Life gradually began to consolidate and
assume normality. The forcible
occupation of Czechoslovakia was
contractually sealed by the signature of an
agreement for temporary residence of
Soviet forces. On the basis of this the Air
Force had to hand over Mladá, Hradčany,
Olomouc and Zvolen airbases to
occupying forces. CS Air Force units at
these facilities were transferred to other
airbases or, in the case of Hradčany, even
cancelled (2nd FBAR and its support
units).
1969 brought the last big
reorganisation of the Air Force before
1990, although in many instances this was
more a case of eliminating the results of
the occupation. At the highest level of Air
Force and SAAD command, on 01.09.69,
the Air Force and SAAD Forces Head
Office (formed on 01.11.66 on the basis
of apparatus of the MND Deputy for Air
Force and SAAD) was reorganised as the Air Force and SAAD
Forces Office. On the same date SAAD Corps were
reorganised as SAAD Divisions. Cancellations included the
command of two air divisions, one air technology division and
five air units along with their support units. Certain units were
cancelled for personnel reasons, among other things, to
eliminate “hot-beds of counter-revolutionism”.
4 th Sqn 11 th FAR remained unaffected by this
MiG-17PF č. 0201 v LM Kbely (I. Zetík).
MiG-17PF no. 0201 in Kbely Air Museum (I. Zetík).
4. letky 11. slp v Žatci se však tato reorganizace nedotkla.
Letka disponuje k 30.6.1969 i k 12.9.1969 stále čtrnácti MiG17PF, u nichž se však začaly projevovat závady v elektroinstalaci. Údajně šlo o následek GO prováděných v Polsku
(„Lotnicze Zaklady Remontove“ ve městě Bydgoscz, které
prováděly všechny GO čs. „sedmnáctek“), při nichž na žádost
čs. strany nebyla provedena výměna kabeláže v trupu a její
52
MiG-17PF č. 1015 prošel před předáním do muzea úpravami v LVO Č. Budějovice (OZL Č. Budějovice).
Before being handed to the museum MiG-17PF no. 1015 underwent general repair in MAW, Č. Budějovice (ARW Č. Budějovice).
zhoršující se stav byl poté příčinou závažných poruch ovládání
forsáže. Stávalo se, že po zapnutí forsáže již nešla vypnout a
palivo vytékající z forsážních trysek pak dohořívalo v trupu
letounu. V té době bylo i bez toho už dříve rozhodnuto o
přezbrojení 4. letky letouny L-29 „Delfín“, jichž byly u 11. slp
již k 23.9.1969 čtyři kusy, zřejmě úplně první stroj výr. č.
993301 byl do Žatce dodán v květnu 1969. Zároveň již spěly k
dovršení předepsané resursy letounů, stanovené na 1100
letových hodin nebo 15 let, takže v roce 1970 se měl naplnit čas
technické životnosti letounů z dodávky roku 1955, a v roce
1971 pro ostatní zbylé stroje z dodávky roku 1956. Kvůli výše
zmíněným problémům s elektrickou instalací byly během září
– října 1969 provedeny komisí hlavního inženýra letectva
technické prohlídky zbývajících letounů, které byly od září
1969 mimo provoz. Zřejmě ve všech případech komise
konstatovala, že elektrická instalace nevyhovuje a pro další
provoz by byla nutná její GO (tento závěr je zapsán v letadlových knihách strojů č. 0101 a 1015, uložených v LM Kbely).
Protože však z výše uvedených důvodů by další GO nebyla
rentabilní a stejně nebylo již pro ně další využití, byl provoz
„sedmnáctek“ definitivně ukončen a většinu zbylých strojů
čekalo šrotiště. Naštěstí se v té době již dobře etablovalo
letecké muzeum Kbely, které do svých sbírek převzalo v
prosinci 1970 letouny č. 0101 a 1015, kde již na ně čekali jejich
sourozenci MiG-17F č. 0872 a MiG-17PF č. 0201.
reorganisation. As at 30.06.69 and 12.09.69 the squadron still
had fourteen MiG-17PF planes, although these were beginning
to suffer from electro-installation faults. This was allegedly the
result of general repairs carried out in Poland (“Lotnicze
Zaklady Remontove” in the town of Bydgoscz, which carried
out general repairs on all CS “seventeens”) during which, at
the instruction of the CS side, wiring in the fuselage was not
replaced. The deteriorating condition of this wiring was later
the cause of serious problems with afterburner controls. Even
without this, the decision had already been made to re-equip 4th
Sqn. with L-29 “Delfin” aircraft. The MiG-17 planes were also
approaching their service limit, set at 1100 flying hours or 15
years, so in 1970 the technical life-span would expire for planes
delivered in 1955, and in 1971 for the other remaining planes
delivered in 1956. Because of the aforementioned electrical
installation problem a technical inspection of all remaining
planes was carried out by a senior engineer's committee during
September – October 1969. From September 1969 the planes
were out of service. As further general repair was not
economically viable and there was already no further use for
the planes, the service of the “seventeens” came to a definitive
end and most of the remaining planes were to be scrapped.
Fortunately, at that time the Air Museum in Kbely was already
well established. In December 1970 the museum acquired
planes no. 0101 and 1015. The museum's collection already
included MiG-17F no. 0872 and MiG-17PF
no. 0201.
Do Kbelského muzea se pak 1015 vydal „po svých“ (OZL
Č. Budějovice).
Plane no. 1015 went to Kbely Air Museum under its own steam
(ARW Č. Budějovice).
53
103
S-104 neznámého čísla, s nímž v r. 1957 létal u 1. letky 1. slp na letišti Planá npor. Jan Oberfalzer
An S-104, number unknown, in which Fg Off. Jan Oberfalzer flew with 1st Sqn. 1st FAR at Planá airbase in 1957.
S-104 pravděpodobně č. 0311 ze stavu 1. letky 1. slp se v r. 1956 objevil na obálce časopisu Křídla vlasti s cenzurou upraveným označením TW-11. T
An S-104, probably no. 0311 of 1st Sqn. 1st FAR, appeared on the cover of Křídla vlasti magazine in 1956 with the ID no. TW-11, as altered by the military censor.
Příloha č. 1:
Appendix 1:
Přehled letounů MiG-17 v čs. letectvu:
Overview of MiG-17 aircraft in CS Air Force:
MiG-17F:
Přestože byly do ČSR dodány jen dva letouny, ještě donedávna neměli o nich někteří autoři jasno. Např. M. Janoušek připisuje plk.
Kúkelovi letoun v. č. 0872 a genpor. Vosáhlovi letoun v. č. 0852, J. Máče pak v ATM č. 7/2008 na str. 58 jako Kúkelův letoun
prezentuje stroj v. č. 0972, naštěstí na téže stránce u fotografie je uvedeno správné v. č. 0952.
Výrobní číslo
Záznamy o službě
Serial number
Record of service
Vyroben
Převzat pro ČSR
Předán k útvaru
Zrušen
Date of production
Received in CS
Assigned to unit
Scrapped
0872
30.3.1955
12.10.1955
1.11.1955, vel.letka
1966
Smontován po dodání do ČSR v LOK 25.10.1955, 1.11.1955 přidělen k Velitelské letce Kbely. 25.11.1955 přidělen genpor. Josefu
Vosáhlovi jako osobní letoun, technik letounu por. Zdeněk Zika. 8.3.1956 poškozen při pokusu o vzlet na letišti Kbely, pilot genpor.
Vosáhlo, motor č. 511019, letoun předán 10.3.1956 do opravy v LOK. V té době měl drak nálet 11,03 hod. a 22 přistání, motor 11,48
hod., z toho 5,28 hod. na zemi a 32 min. s forsáží. Zálety po opravě 10 - 11.4.1956 npor. Taranza, 17.4.1956 předán Vel. letce Kbely
a poté dále používán genpor. Vosáhlem. 2.9.1956 vystaven jako statický exponát na leteckém dnu k oslavám Dne čs. letectva na
Ruzyni, přelet ze Kbel 1.9.1956 genpor. Vosáhlo. Od 19.2.1957 byl technikem letounu por. Josef Vráblík. 14.1.1958 předán k 8. slp
Kbely, zde běžně používán ve výcviku. 28.7.1958 předán ke 3. slp Brno a zařazen k přepadové letce. 2.2.1960 došlo za letu po
zapnutí forsáže k zaseknutí regulace výtokové trysky a přehřátí turbiny, pilot kpt. Jaroslav Husák s letounem přistál. Motor zničen,
drak bez poškození, oprava dokončena 28.8.1960. 11.10.1961 přemístěn k 7. slp Piešťany, zde ukončil provoz po posledním letu
dne 28.2.1966 s náletem 756 letů, 441 hodin 29 minut. 16.12.1966 předán do LM Kbely.
0952
1955
1955
1955 1. sld
1965
U velitelského roje 1. sld Č. Budějovice jako osobní letoun velitele divize plk. Jozefa Kúkela, označení EP-01. 2.9.1956 veřejně
předveden na Ruzyni v rámci let. dne ke Dni čs. letectva plk. Kúkelem. K 1.7.58 vykazován u LTU. V neurčené době údajně u 7. slp
Piešťany.
MiG-17PF (radar RP-1):
Všech 12 bylo dodáno v roce 1955 počínaje květnem, rozděleny po šesti k 1. a 11. slp. Koncem roku 1956 po dodávce dalších
dvanácti strojů s radarem RP-5 byly soustředěny u 1. slp.
0001
1955
1955
1955
5.9.1965
K 27.10.1955 u 1. letky 1. slp jako IW-10, porucha generátoru během orientačního letu České Budějovice-Brno-Piešťany a zpět,
pilot npor. Drahomír Pácl, vynucené přistání v Košicích. K 7.9.1963 u 3. provozní skupiny 3. slp, k 2.1.1964 tamtéž, přidělen do
ošetřování des. Kožuchovi. Po zrušení pluku předán k 7. slp.
0002
1955
1955
1955
8.12.1965
K 7.9.1963 u 3. provozní skupiny 3. slp, k 2.1.1964 tamtéž, přidělen do ošetřování voj. Žuchovskému. 1964-1965 u 7. slp.
0101
1955
17.7.1955
1955
1970
24.4.1959 předán k 3. slp, k 19.7.1961 tamtéž mimo provoz, provádí se periodická prohlídka. K 7.9.1963 u 3. provozní skupiny 3.
slp, k 2.1.1964 tamtéž, přidělen do ošetřování voj. Somogyimu, poté do července 1964 stále u 3. slp, 11.7.1964 předán k 7. slp. Od
18.1.1965 do 16.7.1965 na GO v Polsku, zpět k 7. slp, 5.7.1967 k 11. slp. 14.2.1969 stanovena životnost 1 100 letových hodin nebo
15 let, lhůta končí 16.7.1970. 8.9.1969 poslední let u 11. slp, celkem 1259 letů, 1006 hodin 19 minut. 3.10.1969 provedena komisí
hlavního inženýra letectva prohlídka el. instalace, shledána nevyhovující, vyžaduje GO, letoun neschopen provozu. Zrušen a
9.12.1970 předán do LM Kbely.
0201
1955
1.8.1955
1955
8.12.1965
1956-58 u 11. slp, k 16.10.1959 u 3. slp mimo provoz, provádí se periodická prohlídka. K 7.9.1963 u 3. provozní skupiny 3. slp, k
2.1.1964 tamtéž, přidělen do ošetřování pprap. Smejkalovi. 15.7.1964 předán k 7. slp. 5.10.1965 poslední let u 7. slp, pilot mjr.
Kadlíček (podle jiných zdrojů 16.12.1966), celkem 937 letů, 692 hodin 14 minut. Dnes LM Kbely.
0202
1955
1955
1955
5.8.1965
K 16.10.1959 u 3. slp mimo provoz, provádí se periodická prohlídka. K 7.9.1963 u 3. provozní skupiny 3. slp, k 2.1.1964 tamtéž,
přidělen do ošetřování voj. Bukovskému. 1964-65 u 7. slp.
0203
1955
1955
1955
30.11.1967
K 7.9.1963 u 3. provozní skupiny 3. slp, k 2.1.1964 tamtéž, přidělen do ošetřování voj. Friedelovi. V září 1964 k 7. slp, v září 1967 k
11. slp. Dne 30.11.1967 u 11. slp zničen při katastrofě, zahynul pilot por. Pavol Stopka. Letoun dopadl do lesa u Krušovic okr.
Rakovník a vybuchl. Celkový nálet 693,44 hod.
104
120
Download

náhled publikace