13.
MOŽNOSTI
ZÍSKÁNÍ
POTŘEBNÝCH
INFORMACÍ O NEBEZPEČNÝCH LÁTKÁCH
V této kapitole se dozvíte:
•
•
•
•
•
Jaké informační systémy byly zpracovány.
K čemu lze využít informační systém HAZCHEM.
K čemu slouží informační systém DIAMANT.
Jaké druhy pomoci poskytuje systém TRINS.
Jaké databáze jsou nejvhodnější pro získávání potřebných informací.
Po jejím prostudování byste měli být schopni:
•
•
•
•
Použít zpracované informační systémy.
Pochopit význam systému TRINS.
Získat potřebné informace z odborné literatury.
Orientovat se v databázích.
Klíčová slova této kapitoly:
HAZCHEM, DIAMANT, TRINS, NEBEL, MEDIS-ALARM.
Průvodce studiem
Potřebné informace o nebezpečných vlastnostech a účincích chemických látek,
informace pro bezpečné nakládání s nimi a v případě havárie informace pro provedení
zásahu, o ochranných prostředcích nebo poskytnutí první pomoci, je možno čerpat z
různých firemních katalogů, tabulek, databází a odborné literatury, též lze využít
zpracovaných informačních systémů.
Doba potřebná ke studiu:
Na prostudování této kapitoly budete potřebovat 5 hodin svého volného času.
Informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek můžeme rozdělit do dvou
skupin:
•
•
jedna skupina materiálů nás informuje o fyzikálně chemických vlastnostech a
technicko bezpečnostních parametrech, zaměřuje se i na toxicitu a poskytuje i
vstupní informace pro bezpečnou přepravu a poskytnutí první pomoci,
druhá skupina materiálů uvádí informace o vlastnostech látky stručně a
zaměřuje se více na provedení vlastního zásahu, hasební prostředky i na
provedení dekontaminace.
13.1 Informační systémy
nebezpečnými látkami
pro
zdolávání
havárií
13.1.1 Informační systém HAZCHEM
Informační systém HAZCHEM (Hazard Chemicals) není určen pro identifikaci látky, ale
pro stanovení prvořadých opatření při zásahu. Byl vyvinut hasiči města Londýna a je
využíván v informačních databázích nebezpečných látek.
Dává okamžité pokyny o použití vhodných hasebních prostředků, o možnosti snížení
nebezpečí při úniku látky především jejím zředěním vodou nebo ohrazením místa úniku
s následnou neutralizací uniklé látky a informuje o potřebných opatřeních pro ochranu
nasazených sil. Dále upozorňuje na potřebu evakuace osob z ohrožené oblasti.
Je složen z číslice a skupiny písmen. Číslice je vždy na prvním místě a charakterizuje
doporučenou hasební látku. Písmeno na druhém místě informuje o potřebném stupni
ochrany zasahujících jednotek, možných dalších reakcích a o způsobu zacházení s
látkou. Písmeno na třetím místě upozorňuje na potřebu evakuace. Vysvětlení
používaných číslic a písmen je uvedeno v tabulce 10.
Ve Velké Británii je informační systém HAZCHEM tzv. HAZCHEM-kód součástí
výstražných tabulí, umístěných na silničních a železničních dopravních prostředcích a
používá se i k označení skladů nebezpečných látek.
Tabulka 1 Informační systém HAZCHEM
1 - vodní proud, 2 - vodní mlha, 3 - pěna, 4 - prášek
Písmeno
Pomocný
význam
P
úplná ochrana
R
dýchací přístroje
S
[S]
v
ZŘEDIT
dýchací přístroje pouze při
požáru nebo rozkladu
[T]
W
úplná ochrana
X
[Y]
dýchací přístroje pouze při
požáru nebo rozkladu
dýchací přístroje
T
Y
Opatření vzhledem k
Opatření vzhledem
nutnosti použití ochranných
k látce
prostředků
úplná ochrana
úplná ochrana
v
OHRADIT
dýchací přístroje
dýchací přístroje pouze při
s
požáru nebo rozkladu
Z
dýchací přístroje
[Z]
E
dýchací přístroje pouze při
požáru nebo rozkladu
zjistit možnost evakuace
[písmeno] - znamená inverzní zobrazení písmene
Vysvětlení pojmů:
vodní mlha v (violent) úplná ochrana dýchací přístroj zředit ohradit -
není-li k dispozici, lze použít roztříštěnou vodu,
látka může prudce nebo výbušně reagovat (není součástí značení),
ochranný a protichemický oděv, dýchací přístroj,
dýchací přístroj, ochranné rukavice a pracovní stejnokroj,
látku lze spláchnout do kanalizace,
je nutné všemi prostředky zabránit úniku látky do kanalizace a
vodotečí.
13.1.2 Informační systém DIAMANT
Informační systém DIAMANT vznikl na základě dlouhodobých výzkumů a zkušeností
NFPA (National Fire Protection Association) USA. Standart NFPA 704 (Standart System
for the Identification of the Hazards of Materials for Emergency Response) řeší
identifikaci nebezpečí materiálů pro připravenost na havárie. Je postaven na zásadě,
že před zahájením hasebních nebo záchranných prací musí být odhadnuta situace a
významná nebezpečí, která mohou následně vzniknout.
Informační systém DIAMANT slouží pro rychlé posouzení nebezpečí při haváriích
(mimořádných událostech) s nebezpečnou látkou, které se vztahuje na:
•
•
•
nebezpečí poškození zdraví (toxicita),
nebezpečí požáru (hořlavost),
nebezpečí reaktivity (prudká chemická reakce, výbušnost).
Rovněž upozorňuje na další možná nebezpečí např. zda látka nebezpečně reaguje s
vodou, zda je zdrojem radioaktivního záření.
Označování nebezpečných látek se provádí etiketou ve tvaru kosočtverce, který je
rozdělen na čtyři barevné pole:
modré pole (vlevo) - nebezpečí poškození zdraví,
červené pole (nahoře) - nebezpečí požáru,
žluté pole (vpravo) - nebezpečí reaktivity,
bílé pole (dole) - další (specifické) nebezpečí.
Všechna nebezpečí jsou podle intenzity působení rozdělena na stupně nebezpečí 0 - 4,
přičemž platí, že čím vyšší je číslo, tím vyšší je nebezpečí. V bílém poli se používají
symboly, které upozorňují na další možná nebezpečí, např. W, nesmí být použita voda,
lze očekávat chemickou reakci (viz obr. 1).
Které látky jsou zařazeny v příslušných polích do určitého stupně nebezpečí, bližší
informace o jejich působení a ochranných prostředcích uvádí následující přehled.
Obr.13.1 Informační systém Diamant
Nebezpečí poškození zdraví
4
3
2
1
0
Smrtelný účinek, trvalé poškození zdraví
Vážné poškození zdraví při krátkodobé expozici
Dočasné nebo trvalé poškození zdraví při dlouhodobé expozici
Otrava lehčího rázu bez trvalých následků
Bez nebezpečí
Nebezpečí požáru
4
3
2
1
0
Nebezpečí snadné iniciace (plyny, hořlavé kapaliny)
Nebezpečí iniciace při normalních teplotách
Nebezpečí iniciace při teplotním působení
Nebezpečí iniciace při silném teplotním působení
Bez nebezpečí
Nebezpečí reaktivity
4
3
2
1
0
Nebezpečí výbuchu za normálních podmínek
Nebezpečí výbuchu po zahřátí
Nebezpečí prudké chemické reakce
Nestabilní za vysokých teplot
Bez nebezpečí
Specifické nebezpečí
W
Nesmí přijít do styku s vodou
Nebezpečí poškození zdraví (modré pole)
Stupeň 4
Plyny nebo páry, které mají na lidský organismus smrtelný účinek již při nízkých
koncentracích. Aerosoly nebo kapaliny, které mohou snadno pronikat normálním
oděvem, popř. ochranným oděvem, proti sálavému teplu a působení látek poskytuje
ochranu pouze protichemický oděv a dýchací přístroj.
Příklady - kyanovodík, fluor, fosgen (karbonylchlorid), fluorovodík, dimethylsulfid.
Stupeň 3
Látky velmi nebezpečné pro lidský organismus, které již při krátké expozici mohou
vyvolat vážné poškození zdraví (trvalé nebo dočasné). Při vstupu do zamořeného
prostoru je nutné zachovávat opatrnost, použít ochranný oděv včetně dýchacího
přístroje, gumové rukavice a boty a rovněž těsnící pásky kolem rukou, nohou a pásu.
Účinku těchto látek nesmí být vystavena volná pokožka.
Příklady - čpavek (amoniak), chlor, anilin, methylalkohol, oxid dusičitý, zkapalněný
dusík, bílý fosfor.
Stupeň 2
Látky nebezpečné pro lidský organismus hlavně vstupem přes dýchací cesty. Při
vysokých koncentracích nebo při dlouhodobé expozici mohou způsobit dočasné nebo
trvalé poškození zdraví. Do zamořeného prostoru lze vstoupit s dýchacím přístrojem.
Příklady - benzen, formaldehyd,
trihydrogenfosforečná, chlormethan.
acetaldehyd,
kyselina
octová,
kyselina
Stupeň 1
Látky málo nebezpečné pro lidský organismus. Při zasažení mohou vyvolat podráždění
nebo otravu lehčího rázu bez trvalých následků. Do zamořeného prostoru lze vstoupit s
dýchacím přístrojem, stačí i filtrační dýchací přístroj (respirátor).
Příklady - aceton, cyklohexanon, butan, acetylen (ethin), kyselina šťavelová.
Stupeň 0
Látky, které při požáru nevyvolávají zdravotní riziko lišící se od netoxických hořlavých
látek. Dojde- li k zasažení organismu, neprojeví se žádné příznaky vážnějšího
poškození zdraví.
Příklady - dusičnan sodný, chlorečnan draselný, vodík, síran amonný.
Nebezpečí požáru (červené pole)
Stupeň 4
Zde se zařazují snadno iniciovatelné (zapalitelné) hořlavé plyny, velmi těkavé hořlavé
kapaliny a látky ve formě prachu, které mohou snadno vytvořit výbušné směsi. Při
likvidaci požáru je nutné zastavit proud plynu nebo výtok kapaliny a ochlazovat
zásobníky s těmito látkami vodním proudem. Při hašení látek ve formě prachu
nepoužívat kompaktní vodní proud, hrozí nebezpečí vzniku oblaku prachu.
Příklady - propan, butan, acetylen, diethylether, benzoylperoxid.
Stupeň 3
Kapaliny, které mohou být iniciovány při běžných teplotních podmínkách. Tuhé látky
hořící rychle, obvykle proto, že obsahují v molekule kyslík, a iniciující se na vzduchu
při pokojové teplotě.
Příklady - aceton, cyklohexan, ethylalkohol, diethylzinek, bílý fosfor.
Stupeň 2
Látky, které jsou za běžných teplotních podmínek hůře zapalitelné a vytvářejí i menší
množství par. Nebezpečí požáru vzniká při zahřátí nebo tepelném působení.
Příklady - cyklohexanol, fenol, motorová nafta, lehké topné oleje, kyselina mravenčí.
Stupeň 1
Látky, které musí být předehřáty na určitou teplotu, aby došlo k požáru. Patří zde
kapaliny s teplotou vzplanutí nad 100 °C a většina tuhých látek.
Příklady - glycerin, dinitrotoluen, kyselina šťavelová, těžké topné oleje, síra.
Stupeň 0
Látky, které v čistém stavu nejsou hořlavé.
Příklady - síran amonný, chlorid amonný, hydroxid sodný, dusičnan sodný,
tetrachlormethan.
Nebezpečí reaktivity (žluté pole)
Stupeň 4
Látky, které jsou schopné se výbušně rozkládat nebo detonovat za normálních
podmínek. Tyto látky jsou citlivé na mechanické nebo lokální tepelné podněty. Jsou-li
tyto látky vystaveny účinkům požárů musí být okolní prostor evakuován.
Příklady - benzoylperoxid, trinitritoluen, chloristan amonný.
Stupeň 3
Látky, které jsou schopné se výbušně rozkládat nebo detonovat po zahřátí nebo
působením tlaku. Jsou rovněž citlivé na mechanické nebo tepelné podněty při zvýšené
teplotě a tlaku. Některé reagují výbušně při kontaktu s vodou.
Příklady - acetylen v rozpuštěném stavu (dissous plyn), nitromethan, dusičnan amonný,
nitrocelulosa.
Stupeň 2
Látky, které jsou za normálních podmínek relativně málo stabilní. Patří zde látky,
které podléhají prudké chemické reakci buď při normální teplotě a tlaku nebo za
zvýšené teploty a tlaku. Některé z nich prudce reagují s vodou za tvorby výbušné
směsi.
Příklady - butadien, ethen, akrolein, sodík, karbid vápenatý, kyselina akrylová.
Stupeň 1
Látky, které jsou za normální teploty a tlaku stabilní, stabilitu ztrácejí při vysokých
teplotách. Některé z nich mohou nepříliš prudce reagovat s vodou za vývinu tepla.
Příklady - kyselina octová, peroxid vodíku (30 – 50 %), hydroxid sodný, kyselina sírová.
Stupeň 0
Látky, které jsou stabilní a nepředstavují nebezpečí z hlediska chemických reakcí.
Příklady - propan, butan, vodík, aceton.
Zvláštní pokyny (bílé pole)
Toto pole je určeno pro zvláštní (specifické) informace. Informuje o možnosti použití
vody jako hasební látky (prázdné pole). Symboly, které se zde uvádějí jsou znázorněny
na obr. 1.
Jedná se o srozumitelný a informačně vhodně provedený systém, pomocí kterého lze
rychle a dostatečně zhodnotit nebezpečí a související rizika, vyplývající z charakteru
látky. Je vhodný pro zasahující jednotky z hlediska získání rychlých informací o druhu
a stupni hrozícího nebezpečí.
13.2 Registr nebezpečných látek
Registr nebezpečných látek poskytuje základní informace o látkách, upozorňuje na
nebezpečí, která mohou vzniknout při nakládání s nimi, a naznačuje řešení těchto
situací. V registru jsou zahrnuty nebezpečné látky, které jsou uvedeny v seznamu látek
ADR a RID (abecedním, skupinovém i podle UN-kódů). Je určen pro poskytnutí
uvedených informací zejména pracovníkům přicházejících do styku s touto
problematikou při přepravě nebezpečných látek a je srovnatelný s podobnými registry
ze zahraničí. Poskytuje prvotní informace pracovníkům IZS, při řešení mimořádné
události s výskytem nebezpečných látek, pro posouzení situace na místě zásahu.
Předpokladem pro identifikaci látky je znalost pojmenování chemické látky (chemický
název) nebo UN-kódu. Registr obsahuje seznam nebezpečných látek (abecední a podle
UN-kódu), v těchto seznamech je každá látka zařazena do určité skupiny (skupinového
katalogu). Z abecedního seznamu látek (v českém, anglickém a německém jazyce)
nebo ze seznamu látek podle UN-kódu lze ve zpracovaných skupinových katalozích
nalézt informace o charakteristických nebezpečných vlastnostech látek, o ochranném
vybavení, o hasících prostředcích, o opatřeních a postupu při úniku látek i při
požárech, rovněž jsou zde uvedeny opatření první pomoci.
Registr nebezpečných látek je příručka vydaná Sdružením pro nadaci GALLUS RUBER ve
spolupráci s ředitelstvím HZS ČR. Tato příručka byla vydána ve formátu A6 (kapesní
formát), formátu A4 i elektronické podobě. Příručka byla publikována v roce 1995 a
její tištěné kapesní provedení (formát A6) nebylo dosud aktualizováno. Vzhledem k
tomu, že od té doby došlo ke změnám v UN-kódech, byly zařazeny nové UN-kódy a
došlo i přeřazení látek a k rozšíření identifikačních čísel nebezpečnosti (viz kapitola 3),
je třeba tyto skutečnosti brát v úvahu. Ve formátu A4 lze změny zapracovat např.
podle údajů ADR a RID.
13.3 Systém TRINS
Svaz chemického průmyslu ČR, společnosti sdružené v něm, jsou připraveny v souladu s
cíli programu Responsible care - Odpovědné podnikání v chemii poskytovat v rámci
svých možností pomoc při mimořádných událostech spojených s přepravou nebo jinými
manipulacemi s nebezpečnými látkami na území ČR. Na základě uzavření dohody o
vzájemné spolupráci mezi Ministerstvem vnitra - ředitelstvím HZS ČR a Svazem
chemického průmyslu ČR zabezpečuje Svaz chemického průmyslu ČR poskytnutí výše
uvedené pomoci prostřednictvím Transportního informačního a nehodového systému
(TRINS).
TRINS je otevřený a dále rozvíjený systém pomocí zapojených členských společností
(regionálních středisek) a je možné dobrovolně a kdykoliv k jeho činnostem
přistupovat. Základem systému je síť regionálních středisek a republikového centra.
Republikovým koordinačním střediskem je CHEMOPETROL, a.s. Litvínov.
Operační středisko HZS (případně IZS) okresu může vyžadovat pomoc od středisek
TRINS v otázkách:
•
•
•
údajů k výrobkům, látkám a jejich bezproblémové přepravě a skladování,
zkušeností z praxe s manipulací s nebezpečnými látkami nebo s likvidací
mimořádných událostí (MU) spojených s nebezpečnými látkami,
praktické pomoci při odstraňování škod a likvidaci MU spojené s nebezpečnou
látkou.
Pomoc může být poskytnuta ve třech stupních:
1. stupeň - telefonická porada
•
podání informace, konzultace či porada s odborníkem - specialistou pomocí
telefonu,
2. stupeň - porada v místě havárie
•
vyslání odborníka - specialisty do místa havárie v co nejkratší možné době od
požádání, přičemž způsob přepravy do místa havárie bude z důvodu nebezpečí z
prodlení vždy dohodnut dle konkrétní situace a řešen buď prostředky HZS (IZS)
nebo příslušné požádané společnosti TRINS,
3. stupeň - praktická pomoc v místě havárie
•
vyslání sil a prostředků do místa havárie v co nejkratší možné době od požádání
k poskytnutí praktické pomoci při likvidaci MU.
Schéma činnosti TRINS je znázorněno na obr. 2.
Funkce systému TRINS nespočívá pouze v řešení havarijních situací při přepravě a
skladování nebezpečných látek, ale v rámci jednání členských společností vznikají i
návrhy na potřebná preventivní opatření s cílem snížit možné následky při haváriích
(např. vytvoření tzv. phenothiazinové sítě pro zajištění přepravy kyseliny akrylové).
Svaz chemického průmyslu a republikové koordinační středisko TRINS vydává
každoročně příručku Systém pomoci při haváriích spojených přepravou
nebezpečných látek - TRINS, která je dána k dispozici všem okresním úřadům,
zainteresovaným ministerstvům, Českým drahám a všem členským společnostem TRINS.
Příručka je rozdělena do dvou částí.
Část 1- Seznam společností zapojených do činnosti TRINS obsahuje:
•
•
mapku ČR s vyznačením sídel společností TRINS a čísel jejich středisek,
seznam společností TRINS s uvedením
o čísla střediska,
o názvu a sídla společnosti,
o stupňů poskytované pomoci,
o kontaktního čísla telefonu a faxu,
o doby, po níž středisko zabezpečuje poskytnutí pomoci.
Část 2 - Seznam nebezpečných látek, pro něž společnosti TRINS poskytují pomoc,
obsahuje:
•
•
abecední seznam nebezpečných látek s uvedením čísel středisek, které jsou
schopné poskytovat pomoc příslušného stupně,
seznam nebezpečných látek dle UN-kódů s uvedením čísel středisek, které jsou
schopné poskytovat pomoc příslušného stupně.
Obr. 2 Schéma činnosti systému TRINS
13.4 Příručky, tabulky, katalogy, odborná literatura
Příručka nebezpečných látek - HOMMEL
Příručku nebezpečných látek - HOMMEL vydává Springerovo nakladatelství v Berlíně a
podle potřeby je prováděna její aktualizace. Příručka obsahuje ve čtyřech svazcích
katalogové listy nebezpečných látek (cca 1300 listů). K usnadnění práce při
vyhledávání byly části, které platí pro celou publikaci, shrnuty do zvláštní přílohy.
Jednotlivé katalogové listy obsahují následující informace:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vzorec látky, UN-kód, číslo katalogového listu,
název látky (německy, francouzsky, anglicky a latinsky),
vlastnosti látek - teplota tání a varu, mísitelnost s vodou, tenze par, atd.,
technicko bezpečnostní parametry (požárně technické charakteristiky) - teplota
vzplanutí a vznícení, hranice výbušnosti, atd.,
přepravní třída (ADR, RID),
vzhled látky a její stav,
chování látky při úniku a směšování se vzduchem,
chování látky při úniku a mísení s vodou,
zdravotní rizika a příznaky,
hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace (NPK),
pokyny pro skladování
údaje o reaktivitě látky,
bezpečnostní opatření pro osádku vozidla, policii a jednotky PO,
úkoly říční policie a jednotek PO,
ochranná a záchranná opatření,
zásady postupu při haváriích,
informace o znečištění vody,
zásady první pomoci,
poznámky pro lékaře.
V jednotlivých částích katalogového listu je daná problematika řešena velice
podrobně. Pro potřebu jednotek PO splňuje tato publikace nejvíce požadavky
komplexní informace. Údaje uvedené pro jednotlivé látky jsou prakticky stejného
charakteru, jak vyžaduje bezpečnostní list. Je však nutné upozornit na německý jazyk,
což klade jazykové nároky na uživatele.
Tabulky hořlavých a nebezpečných látek
Tabulky hořlavých a nebezpečných látek (Požárně a bezpečnostně technické
charakteristické hodnoty nebezpečných látek) mohou být využity v oblasti výrob, v
projektových organizacích i všemi pracovníky, kteří přicházejí do styku s nebezpečnými
látkami. Obsahují fyzikálně chemické vlastnosti a technicko bezpečnostní parametry
(požárně technické charakteristiky), to znamená hodnoty, které jsou jedny z
nejdůležitějších údajů pro hodnocení nebezpečí i při navrhování preventivních
opatření.
Jedná se o tabulky, které jsou dílem kolektivu německých autorů. V ČR jsou k dispozici
v českém překladu ve dvou verzích, první jednodílné vydání z roku 1980 (černé
tabulky) a druhé upravené dvoudílné vydání z roku 1990 (červené tabulky). Údaje jsou
poskytovány tabulkovou nebo popisnou formou. Publikace je zpracována následovně:
•
•
Toxikologické účinky
Hasební látky
•
•
•
Anorganické látky
Organické látky
Průmyslové výrobky, směsi výrobků, přírodní látky
O jednotlivých látkách jsou k dispozici tyto informace (červené tabulky) - název látky a
jeho synonyma, chemický vzorec, charakteristika látky, relativní molekulová hmotnost,
hustota, teplota tání a varu, hustota par vztažená k hustotě vzduchu, výhřevnost,
rozpustnost ve vodě, teplota vzplanutí a vznícení, třída nebezpečnosti, teplotní třída,
hranice výbušnosti (koncentrační i teplotní), stechiometrická koncentrace, MIE, MEBS,
skupina výbušnosti, LOI, maximální výbuchový tlak, maximální brizance, NPK a údaje o
toxických účincích, vhodné hasební prostředky i informace pro přepravu. U nejvíce se
vyskytujících nebezpečných látek jsou uvedeny i pokyny pro zdolávání požáru a pro
ochranu nasazených jednotek PO.
Vyhledávání informací o látce je možné pouze pomocí rejstříku při znalosti
chemického názvu látky nebo jeho synonyma.
Vzhledem k datu vydání tabulek a k tomu, že technicko bezpečnostní parametry látek
jsou stanoveny německými metodikami, existuje možnost rozdílů mezi údaji v nich
uvedenými a údaji v databázích nebezpečných látek.
Přehled průmyslové toxikologie
Mezi nejpoužívanější speciální literaturu by měl patřit Přehled průmyslové toxikologie
od J. Marholda. Tato kniha poskytuje toxikologické informace a doporučení pro
poskytnutí zdravotnické pomoci při otravách.
Přehled průmyslové toxikologie je třísvazkový. První svazek z roku 1980 uvádí
informace o anorganických látkách, zbylé dva z roku 1986 pak obsahují informace o
organických látkách.
Informace lze v zásadě získat ve třech úrovních. Především je možné získat rychlé
informace pro poskytování zdravotnické pomoci při otravách. Tato informace je vždy
uvedena na konci popisu každé látky pomocí klíčového slova. Na další úrovni lze získat
toxikologické údaje o jednotlivých látkách s uvedením metod, kterými byly získány.
Poslední úroveň představují údaje potřebné k soustavnému studiu průmyslové
toxikologie.
Informace o poskytované pomoci při otravách se, stejně jako v případě potřeby
toxikologických údajů, vyhledávají podle abecedně řazeného rejstříku látek.
Pro jednotky PO je významná především část toxikologických údajů potřebných pro
poskytování první pomoci, při ředění nebezpečných látek a jejich následném
spláchnutí.
Kromě uvedeného lze získat informace a údaje o nebezpečných látkách např. v:
Chemical Engineers´ Handbook - zde jsou uvedeny především fyzikální a chemické
vlastnosti, ale i informace o přepravě a skladování kapalin i tuhých látek, kinetice a
mechanismu chemických reakcí, termodynamické veličiny.
Katalogu firmy MERCK - abecední seznam výrobků této firmy s uvedením chemického
i obchodního názvu, CAS čísla, čísla EINECS, fyzikálně chemických vlastností i
základních technicko bezpečnostních parametrů, údajů o přepravě (třídy, číslice a
písmena ADR a RID, IATA DGR, IMDG kód). Je vydáván každoročně v angličtině nebo v
němčině a lze jej získat bezplatně.
13.5 Databáze nebezpečných látek
INFODAT, ALFADAT a BETADAT
Jedná se o příruční elektronické přístroje s databázemi nebezpečných látek. Tyto
přístroje se postupně zdokonalují a zvyšuje se tím možnost i účelnost jejich využití v
praxí.
Nejjednodušším je INFODAT, který předpokládá úplnou znalost identifikačního čísla
látky (UN-kódu) a který informuje prostřednictvím předem stanovených údajů (např.
hořlavost, toxicita, možná hasiva atd.). Přístroje ALFADAT a zatím nejdokonalejší
BETADAT jsou již schopny vyhledávat nejen podle UN-kódu, ale i podle názvu látky,
části názvu látky a nebo podle synonyma. K zadané látce poté podají informace o
identifikačním čísle nebezpečnosti (Kemler-kód), o příslušném informačním systému
(Hazchem, Diamant), upozorní na zdravotní rizika a jiná nebezpečí, informují o
vhodných způsobech likvidace úniku nebo požáru látky a o fyzikálně chemických
vlastnostech látky. U některých látek jsou uvedeny i doby použitelnosti jednotlivých
druhů ochranných obleků. Do obou přístrojů lze doplňovat nově získané poznatky o
látkách. Přístroj BETADAT lze za tímto účelem napojit na PC a doplňovat jej jeho
prostřednictvím. V databázích dvou posledně jmenovaných přístrojů je uvedeno cca
2500 látek.
Hommel - Handbook of Dangerous Goods
Je samostatnou databází DANGEROUS GOODS CD-ROM (GEFAHRGUT CD-ROM),
obsahuje faktografické údaje o více než 1500 látkách. Záznam je zpracován
následovně:
•
•
•
•
•
název látky,
chemický vzorec,
UN-kód,
identifikační číslo nebezpečnosti (Kemler-kód),
informační systém Diamant.
Další údaje tvoří bezpečnostní opatření při havárii, bezpečnostní značky, hasební látky
a způsob hašení, nebezpečí úniku látky a možné ohrožení životního prostředí,
vlastnosti při reakci se vzduchem nebo vodou, opatření zásahových jednotek v případě
havárie, příznaky projevující se při působení na člověka, opatření při zasažení člověka
a ohrožení jeho zdraví, smrtelná dávka (koncentrace) látky pro člověka.
Z dalších samostatných databází lze uvést Chemdata, obsahující bezpečnostní údaje o
18 000 látkách, především identifikační čísla pro přepravu a opatření v případě havárie
a MERCK Catalogue, elektronická podoba již popsaného katalogu.
CHEM-BANK
Soubor databází obsahuje víc než 110 000 záznamů potenciálně nebezpečných látek.
Údaje tvoří pět relativně samostatných databází, které jsou však navzájem provázány
odkazy a možností jednotného vyhledávání pomocí vyhledávacího jazyka SPIRS.
1. Integrovaný informační systém o riziku - IRIS
Databáze IRIS (Integrated Risk Information System) obsahuje kromě údajů o
identifikaci látky a o jejich fyzikálně chemických vlastnostech také údaje o
toxicitě látky při jejím vnitřním požití (Rfd), údaje o inhalačních koncentracích
(RfC) a souhrnné přehledy vybraných předpisů EPA (U.S. Environmental
Protection Agency) - Národního úřadu USA pro ochranu životního prostředí.
2. Registr toxických účinků chemických látek - RTECS
Databáze RTECS (Registry of Toxic Effects of Chemical Substances) obsahuje
údaje o toxických účincích 96 000 chemických látek, včetně smrtelné dávky pro
člověka při požití, údajů o mutagenitě, vlivu na pokožku a oči i vlivu na vznik
nádorových onemocnění.
3. Databáze nebezpečných látek - HSDB
V databázi HSDB (Hazardous Substance Data Bank) jsou obsaženy údaje o
účincích a ošetření při zasažení lidského organismu více než 4400 chemickými
látkami. Kromě toho tato databáze obsahuje i údaje o identifikaci
nebezpečných látek, jejich výrobě, používání, chemických a fyzikálních
vlastnostech, manipulaci, ochraně životního prostředí apod.
4. Informační systém o riziku v chemickém průmyslu - CHRIS
Databáze CHRIS ( C hemical Hazard Response Information System ) obsahuje
informace o 1150 chemických látkách. Záznam obsahuje název látky a
synonyma, chemický vzorec, možné nebezpečí ohrožení zdraví a požární
nebezpečí, způsob hašení, ochranné obleky a pomůcky, chemické a fyzikální
vlastnosti. Údaje jsou uváděny hlavně v souvislosti s přepravou nebezpečných
látek.
5. Informační systém o nebezpečných látkách a petrochemických výrobcích
(OHM –TADS)
Databáze OHM-TADS (Oil and Hazardous Material Technical Assistance Data)
obsahuje údaje o petrochemických výrobcích nebo nebezpečných látkách. Údaje
představují technickou informační podporu pro případ úniku petrochemických
výrobků nebo nebezpečných látek. Záznam obsahuje název látky, obchodní
název a chemický vzorec. Součástí záznamu jsou také fyzikální vlastnosti,
toxicita, požární nebezpečí, způsob hašení požáru a hasební látka, manipulace a
návod na použití.
NEBEL
Vznik databáze nebezpečných látek je datován k roku 1990, kdy ji Hlavní správa sboru
PO MV ČR zpracovala v systému FoxPro. Databáze byla poskytnuta jednotlivým
ohlašovnám požáru a používala se relativně dlouhou dobu.
S přechodem na operační systém Windows vznikla potřeba řešení této databáze v
novém prostředí i její aktualizace. Aktualizaci provedlo Sdružení požárního a
bezpečnostního inženýrství (SPBI) v Ostravě, programové řešení zajišťovala firma
Medium Soft a.s. Tato databáze obsahuje obdobné údaje jako příručka HOMMEL chemický název látky včetně synonym, označení látky dle mezinárodních přepravních
předpisů, identifikaci nebezpečí (informační systém DIAMANT), informační systém
HAZCHEM, fyzikálně chemické vlastnosti a TBP, možnosti dekontaminace, informace o
použitelnosti ochranných oděvů.
Vzhledem k další aktualizaci mezinárodních předpisů o přepravě nebezpečných látek
byla provedena další aktualizace NEBELu a její rozšíření o CAS čísla, R-věty a S-věty
(požadavky zákona o chemických látkách).
Vzhledem k tomu, že gesci nad databází převzalo SPBI, je databáze aktualizována
každoročně. Programové řešení databáze je v současné době prováděno také SPBI.
MEDIS-ALARM
MEDISTYL, spol. s r.o. průběžně aktualizuje databázi MEDIS-ALARM. Poslední
aktualizovaná verze MEDIS-ALARM obsahuje cca 4400 záznamů a jsou do ní zapracovány
informace podle nových legislativních předpisů o chemických látkách a chemických
přípravcích a prevenci závažných havárií. Jsou zde uvedeny všechny látky ze Seznamu
závazně klasifikovaných látek a zařazeny všechny látky jmenovitě uvedené v
předpisech ADR (RID).Tato verze je zpracována v novém grafickém pojetí, včetně
zobrazení nálepek a symbolů na obaly a je čtvrtletně aktualizována.
Existuje celá řada dalších databází poskytujících informace o nebezpečných látkách
(např. TOXLINE), v předcházejícím textu byly uvedeny ty nejpodstatnější.
13.6 Další informace
Toxikologické informační středisko
Toxikologické středisko (TS) je zřízeno při Klinice nemocí z povolání v Praze se stálou
24 hodinovou službou. Hlavním úkolem TS je poskytovat informace o příznacích a léčbě
intoxikací pro potřeby celé ČR.
Dále může TS poskytnout nezbytné informace i právnickým a fyzickým osobám a
orgánům, kteří řeší vzniklou mimořádnou událost s výskytem nebezpečných látek.
Informace mohou být podány prostřednictvím telefonu 224919293 nebo 224915402.
Státní zdravotní ústav
Centrum pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu (SZÚ) má k dispozici
databázi údajů o chemických látkách a chemických přípravcích a několik zahraničních
databází toxikologických údajů. Odborní pracovníci centra jsou schopni poskytovat i
odborné konzultace. Informace lze vyžadovat v pracovní době na telefonu 267082658
nebo faxem 267311236.
Internetové adresy
http://www.cdc.gov/niosh/ipcs/icstart.html
Obsahuje bezpečnostní listy chemických látek zpracované v rámci mezinárodního
programu zajištění bezpečnosti.
http://www.atsdr.cdc.gov/hazdat.html
HazDat Agentury pro toxické látky a nemoci způsobené nebezpečnými látkami je
databáze poskytující přístup k informacím o úniku nebezpečných látek ze zařízení nebo
při havarijních stavech a o jejich působení na zdraví lidí. Obsahuje následující
informace: charakteristiky, činnosti, kontaminující látky a maximální hodnoty
koncentrací, dopad na člověka, chování látky v životním prostředí, fyzikální nebezpečí
apod.
http://www.atsdr.cdc.gov/toxfaq.html
ToxFAQs(tm) je série výsledků o nebezpečných látkách zpracovaná Divizí toxikologie
ATSDR. Informace byly převzaty z toxikologických profilů a zdravotních vyjádření
ATSDR.
http://ehis.niehs.nih.gov/roc/
Tato databáze obsahuje chemické názvy a synonyma karcinogenních látek. Jsou zde
uvedeny známé karcinogeny i ty látky, u nichž lze předvídat, že budou mezi
karcinogeny zařazeny.
http://www.chemexper.be/
ChemExper je společnost sjednocující oblasti chemie, výpočetní techniky a
telekomunikací. Společnost nabízí např. Chemexper chemical directory – adresář
chemických látek. Jedná se o neplacenou službu, která umožňuje nalézt informace o
chemických látkách na základě jejich názvu podle IUPACu, chemického vzorce, CAS
čísla nebo podle fyzikálních charakteristik. Obsahuje informace o cca 70 000
chemických látkách.
http://www.chemindustry.com/
Obsahuje informace o způsobech výroby, technologiích a zařízeních i údaje o
chemických látkách.
http://hazmat.dot.gov/gydebook.htm
Příručka havarijní připravenosti (ERG) byla zpracována společně ministerstvem dopravy
USA, kanadským ministerstvem dopravy a sekretariátem dopravy Mexika pro hasiče,
policii a ostatní složky záchranného systému. Jsou zde uvedeny informace o první
pomoci, o rychlé identifikaci látek a materiálů vyskytujících se při haváriích, o
možnosti ochrany zasahujících jednotek i obyvatelstva.
Kontrolní otázky:
1.
2.
3.
4.
K čemu slouží i nformační systém HAZCHEM.
K čemu slouží i nformační systém DIAMANT.
Jaké stupně pomoci poskytuje TRINS.
Co je úkolem Toxikologického střediska.
Úkoly k zamyšlení:
1. Zamyslete se nad obsahem databáze NEBEL.
Korespondenční úkol:
1. Zvolte si nebezpečnou látku, najděte a zpracujte informace o jejich fyzikálně
chemických vlastnostech.
Shrnutí obsahu kapitoly:
V této kapitole jste se seznámili se zpracovanými a v praxi používanými informačními
systémy. Důraz byl kladen i na odbornou literaturu, tabulky a další materiály, kde lze
nalézt potřebné informace o nebezpečných látkách. Velká pozornost byla věnována
databázím nebezpečných látek.
Literatura
[1] Bartlová, I. : Nebezpečné látky a odpady. SPBI, Ostrava 2005, 2. rozšířené vydání.
s. 211, ISBN 80-86634-59-3
Download

13. možnosti získání potřebných informací o nebezpečných látkách