STRATEGIE SPOLEČNOSTI
PLZEŇ 2015
PhDr. Alexandra Brabcová
a tým společnosti Plzeň 2015
Srpen 2011
© Plzeň 2015, o.p.s., 2011
Obsah
ÚVODNÍ ČÁST ...............................................................................................................6
1.
Úspěch projektu EHMK a hlavní cíle společnosti v procesu jeho přípravy a realizace .7
1.1.
Úspěch projektu EHMK a jeho faktory ................................ ................................ ..... 7
1.2.
Cíle, jichž se má při přípravě a realizaci projektu EHMK dosáhnout, a aktivity společnosti
k dosažení cílů ................................ ................................ ................................ .... 8
2.
Pojetí dokumentu a informace o jeho zpracování ................................................... 10
2.1.
Proč vznikla a co je Strategie společnosti Plzeň 2015 ................................ ............... 10
2.2.
Projekt EHMK, program, participace, společnost................................ ...................... 10
2.3.
Metodologie použitá při zpracování strategie ................................ .......................... 11
2.3.1.
Pracovní skupiny ................................ ................................ ......................... 11
2.3.2.
Pracovní setkání ................................ ................................ ......................... 11
2.3.3.
Autoři ................................ ................................ ................................ ....... 12
2.3.4.
Použitá literatura a zdroje................................ ................................ ............. 13
2.4.
3.
Zakotvení projektu EHMK ve strategických dokumentech města ................................ 14
Kontext projektu EHMK ......................................................................................... 16
3.1.
Evropský kontext projektu EHMK ................................ ................................ ......... 16
3.1.1.
Proměna chápání role kultury v Evropě ................................ ........................... 16
3.1.2.
Vývojové fáze iniciativy EHMK ................................ ................................ ....... 17
3.1.3.
Motivace pro město být EHMK ................................ ................................ ....... 17
3.1.4.
Dlouhodobá udržitelnost změn iniciovaných v souvislosti s projektem EHMK po jeho
skončení v roce 2015 ................................ ................................ ................... 18
3.2.
Plzeňský kontext ................................ ................................ ............................... 18
3.2.2.
Návaznost získání titulu EHMK na historický vývoj města, jeho tradice a potenciál pro
budoucí rozvoj ................................ ................................ ............................ 18
3.2.3.
Evropské hlavní město kultury 2015 jako rozvojové téma Plzně .......................... 19
3.3.
Nejvýznamnější konkurence pro projekt EHMK v roce 2015 ................................ ...... 20
3.3.1.
Biennale di Venezia (Benátské Bienále), 56. ročník ................................ ........... 21
3.3.2.
Expo Milan ................................ ................................ ................................ . 21
3.3.3.
Projekt EHMK Mons ................................ ................................ ..................... 21
3.3.4.
Česká republika v roce 2015 ................................ ................................ ......... 21
STRATEGICKÁ ČÁST..................................................................................................... 22
4.
Připravenost města být nositelem projektu EHMK .................................................. 23
4.1.
Východisko................................ ................................ ................................ ....... 23
4.1.1.
Republikové a evropské souvislosti stavu plzeňského kulturního prostředí............. 23
4.1.1.
Systémové předpoklady Plzně pro realizaci projektu EHMK v oblasti kultury .......... 23
4.2.
Kulturní infrastruktura města z hlediska evropských měřítek ................................ ..... 24
4.2.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 24
4.2.2.
Nezbytně nutná kulturní infrastruktura pro realizaci projektu EHMK ..................... 25
4.2.3.
Úkoly pro společnost Plzeň 2015 v oblasti plzeňské kulturní infrastruktury a zajištění
jejích parametrů pro pořádání EHMK ................................ .............................. 26
4.3.
Stávající kulturní nabídka města z hlediska evropských parametrů ............................. 26
1
4.3.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 26
4.3.2.
Plzeňská kulturní nabídka jako základ projektu EHMK ................................ ........ 28
4.3.3.
Úkoly pro společnost Plzeň 2015 v oblasti plzeňské kulturní nabídky a jejích
evropských parametrů ................................ ................................ ................. 28
4.4.
Připravenost plzeňského a tuzemského publika ................................ ....................... 28
4.4.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 28
4.4.2.
Příprava programu EHMK 2015 jako divácká laboratoř ................................ ....... 29
4.4.3.
Úkoly pro společnost Plzeň 2015 v oblasti přípravy plzeňského publika z hlediska
evropských parametrů ................................ ................................ ................. 29
4.5.
Podpora kultury ze strany veřejné správy ................................ .............................. 29
4.5.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 29
4.5.2.
Podpora stávající kulturní nabídky jako páteře programu ................................ ... 30
5.
Příprava a realizace programu .............................................................................. 32
5.1.
Východisko - závazné podmínky pro přípravu programu ze strany EU ......................... 32
5.2.
Vlastní příprava programu jako těžiště činnosti společnosti ................................ ....... 33
5.2.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 33
5.2.2.
Cíle přípravy programu ................................ ................................ ................ 34
5.2.3.
Způsob začlenění projektů do přípravy programu................................ .............. 34
5.3.
4x4 Cultural Factory Světovar - projekt zvláštního významu pro přípravu programu...... 39
5.3.1.
Projekt 4x4 Cultural Factory Světovar................................ ............................. 39
5.3.2.
Hlavní cíle projektu ................................ ................................ ..................... 39
5.3.3.
Hlavní aktivity ................................ ................................ ............................ 40
5.3.4.
Cílové skupiny projektu ................................ ................................ ................ 40
5.3.5.
Předpoklady realizace ................................ ................................ .................. 41
5.4.
Přesah programu do regionu ................................ ................................ ............... 41
5.4.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 41
5.4.2.
Důvody pro zahrnutí regionu do projektu Plzeň EHMK 2015 ................................ 41
5.4.3.
Začlenění regionu do projektu ................................ ................................ ....... 42
5.4.4.
Hlavní cíle ................................ ................................ ................................ .. 42
5.4.5.
Hlavní aktivity ................................ ................................ ............................ 43
5.4.6.
Předpoklady realizace ................................ ................................ .................. 44
5.5.
Přesah programu do České republiky ................................ ................................ .... 44
5.5.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 44
5.5.2.
Důvody pro zahrnutí České republiky do přípravy programu ............................... 44
5.5.3.
Hlavní a dílčí cíle ................................ ................................ ......................... 44
5.5.4.
Hlavní aktivity ................................ ................................ ............................ 45
5.5.5.
Předpoklady realizace ................................ ................................ .................. 45
5.6.
Přesah programu do zahraničí ................................ ................................ ............. 46
5.6.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 46
5.6.2.
Hlavní cíle ................................ ................................ ................................ .. 46
5.6.3.
Hlavní aktivity ................................ ................................ ............................ 46
5.6.4.
Předpoklady realizace ................................ ................................ .................. 47
2
6.
Zapojení obyvatel Plzně do projektu EHMK ............................................................ 48
6.1.
Východisko – podmínky pro účast obyvatel v projektu EHMK ze strany EK................... 48
6.1.1.
Účast obyvatel na kultuře ................................ ................................ ............. 48
6.1.2.
Udržitelnost ze střednědobého a dlouhodobého hlediska ................................ .... 48
6.2.
Zapojení plzeňských obyvatel do projektu EHMK 2015 ................................ ............. 49
6.2.1.
6.3.
Děti, mládež a mladí lidé do 25 let ................................ ................................ ....... 50
6.3.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 50
6.3.2.
Důvody pro zapojení cílové skupiny do projektu ................................ ............... 50
6.3.3.
Situace v Plzni a Plzeňském kraji ................................ ................................ ... 51
6.3.4.
Hlavní a dílčí cíle ................................ ................................ ......................... 51
6.3.5.
Předpoklady zapojení cílové skupiny do projektu EHMK................................ ...... 52
6.4.
Organizace sídlící na území města, působící zejména v kultuře a souvisejících oblastech 52
6.4.1.
Východisko – potřeba posilování profesionální kapacity plzeňských organizací ....... 52
6.4.2.
Arts management (management kultury a profesionalizace plzeňských neziskových
organizací)................................ ................................ ................................ . 53
6.5.
Podnikatelé ................................ ................................ ................................ ...... 54
6.5.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 54
6.5.2.
Sbližování podnikatelského a kulturního sektoru – současný evropský trend.......... 56
6.5.3.
Situace v Plzni a v Plzeňském kraji ................................ ................................ . 56
6.5.4.
Hlavní cíle ................................ ................................ ................................ .. 57
6.5.5.
Hlavní aktivity ................................ ................................ ............................ 57
6.5.6.
Předpoklady zapojení podnikatelů do projektu EHMK ................................ ......... 58
6.6.
Obyvatelé města Plzně ................................ ................................ ....................... 59
6.6.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 59
6.6.2.
Důvody pro zapojení obyvatel Plzně do projektu ................................ ............... 59
6.6.3.
Situace v Plzni a v Plzeňském kraji ................................ ................................ . 60
6.6.4.
Hlavní cíle zapojování veřejnosti do projektu EHMK ................................ ........... 60
6.6.4.
Práce s dobrovolníky................................ ................................ .................... 60
7.
Vztahy a komunikace ............................................................................................ 61
7.1.
Vnější vztahy společnosti ................................ ................................ .................... 61
7.1.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 61
7.1.2.
Cílové subjekty ................................ ................................ ........................... 61
7.1.3.
Hlavní cíle ................................ ................................ ................................ .. 62
7.1.4.
Hlavní aktivity ................................ ................................ ............................ 62
7.2.
8.
Cílové skupiny ................................ ................................ ............................ 50
Komunikace ................................ ................................ ................................ ..... 62
7.2.1.
Východisko ................................ ................................ ................................ 62
7.2.2.
Komunikační aktivity pro zviditelnění projektu EHMK ................................ ......... 63
7.2.3.
Hlavní cíle ................................ ................................ ................................ .. 63
7.2.4.
Hlavní aktivity ................................ ................................ ............................ 63
7.2.5.
Součinnost s Odborem prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně .............. 65
Sledování a hodnocení programu .......................................................................... 67
3
8.1.
Východisko................................ ................................ ................................ ....... 67
8.2.
Hlavní cíle ................................ ................................ ................................ ........ 67
8.2.
Hlavní aktivity................................ ................................ ................................ ... 67
8.2.1.
Hodnocení práce společnosti ................................ ................................ ......... 67
8.2.2.
Sledování a hodnocení procesu přípravy a realizace projektu ze strany Evropské
komise ................................ ................................ ................................ ...... 68
8.2.3.
Sledování a hodnocení dopadů přípravy a realizace projektu............................... 69
9.
Zajištění financování projektu EHMK ..................................................................... 72
9.1.
Východisko................................ ................................ ................................ ....... 72
9.2.
Hlavní cíle ................................ ................................ ................................ ........ 72
9.3.
Financování projektu EHMK ................................ ................................ ................. 72
9.3.1.
Rozpočet projektu EHMK ................................ ................................ .............. 72
9.3.2.
Předpokládané zdroje financování a jejich vztahy ................................ ............. 73
9.3.3.
Předpoklady efektivního využití finančních zdrojů................................ .............. 76
PROVÁDĚCÍ ČÁST ........................................................................................................ 77
10. Organizační zajištění aktivit společnosti ................................................................ 78
10.1.
Východisko - podoba organizací, které zajišťují realizaci projektu v zahraničí ............... 78
10.2.
Role společnosti Plzeň 2015 v přípravě a realizaci projektu EHMK .............................. 78
10.3.
Koordinace projektu v Plzni ................................ ................................ ................. 79
10.4.
Orgány společnosti Plzeň 2015 a její vnitřní organizace ................................ ............ 79
10.4.1.
Orgány společnosti ................................ ................................ ...................... 79
10.4.2.
Vnitřní organizace společnosti ................................ ................................ ....... 81
11. Souhrnný přehled aktivit, cílů a úkolů společnosti ................................................. 84
A.
Zabezpečení místních podmínek pro realizaci programu ................................ ........... 84
A.1.
Zajištění dostatečně infrastruktury ................................ ................................ . 84
A.2.
Proměna kulturní nabídky v Plzni ................................ ................................ ... 85
A.3.
Příprava plzeňského publika ................................ ................................ .......... 85
B.
Příprava a realizace programu ................................ ................................ ............. 86
B.1.
Rozpracování projektů začleněných do přihlášky a projektů vzešlých z práce
pracovních skupin ................................ ................................ ....................... 86
B.2.
Zapojení projektů ze čtyřletých grantů města ................................ .................. 87
B.3.
Zajištění výběru projektů formou otevřených výzev ................................ .......... 87
B.4.
Banka kreativního kapitálu................................ ................................ ............ 87
B.5.
Přesah programu do regionu ................................ ................................ ......... 87
B.6.
Přesah programu do České republiky ................................ .............................. 88
B.7.
Přesah programu do zahraničí ................................ ................................ ....... 89
B.8.
Projekt 4x4 CF Světovar................................ ................................ ............... 89
B.9.
Asistenční pomoc projektům a jejich tvůrcům ................................ .................. 90
C. Zapojení obyvatel Plzně do projektu ................................ ................................ .............. 90
C.1.
Zapojení dětí a mládeže ................................ ................................ ............... 90
C.2.
Zapojení NNO, jejich profesionalizace ................................ ............................. 91
C.3.
Zapojení podnikatelů ................................ ................................ ................... 91
C.4.
Zapojení obyvatel ................................ ................................ ....................... 92
4
D.
Komunikace ................................ ................................ ................................ ..... 93
D.1.
Vnější vztahy ................................ ................................ ............................. 93
D.2.
Komunikace ................................ ................................ ............................... 93
E.
Sledování a hodnocení projektu ................................ ................................ ........... 94
E.1.
F.
Sledování a hodnocení projektu ................................ ................................ ..... 94
Financování projektu EHMK ................................ ................................ ................. 95
F.1.
Zabezpečení finančních zdrojů pro přípravu a realizaci aktivit společnosti.............. 95
12. Harmonogram činnosti na období srpen 2011 – červen 2012................................. 96
Přílohy v samostatných souborech:
1. Harmonogram realizace projektů z přihlášky
2. Kvalifikovaný odhad počtu projektů
3. Porovnání počtu projektů a nákladů na programovou část ve vybraných EHMK 2008 –
2010
4. Rámcový harmonogram přípravy 4x4 Cultural Factory Světovar
5. Předpokládaný rozpočet projektu EHMK na léta 2011 –2015
5
ÚVODNÍ ČÁST
1.
Úspěch projektu EHMK a hlavní cíle společnosti
v procesu jeho přípravy a realizace
1.1. Úspěch projektu EHMK a jeho faktory
Evropské hlavní město kultury (dále též EHMK) je svou historií, svým dopadem i svým významem
jednou z nejúspěšnějších aktivit Evropské unie. Za posledních 26 let prošlo pojetí EHMK určitými
změnami. Z původní reprezentativní kulturní přehlídky se EHMK vyvinulo v příležitost pro rozvoj
měst a regionů. Na přístupu k projektu EHMK a na kvalitě jeho přípravy v tom kterém městě závisí
jeho úspěšnost, rozsah a dlouhodobost dopadů na prostředí města.
Jak ukazují zkušenosti již padesáti dosavadních držitelů titulu, úspěšně zrealizovaný projekt EHMK
má přímé pozitivní dopady na rozvoj měst, jejich image i jejich hospodářskou situaci. Nejzřetelnější
je přínos pro sektor služeb a cestovního ruchu. Významný ekonomický vliv se projevuje též
v oblastech znalostní ekonomiky a rozvoje malého a středního podnikání, neboť se výrazně zvyšuje
atraktivita prostředí pro podnikatele a všechny občany.
Úspěšný projekt EHMK se ale neodráží jen v ekonomické oblasti. Podstatné a mnohem významnější
jsou dopady na oblast kulturní a společenskou. Zkvalitnění a diverzifikace kulturní nabídky, rozvoj
občanské společnosti, zvýšení sounáležitosti obyvatel s městem, celkové zlepšení společenského
klimatu ve městě a vytvoření dobrého jména města v evropském měřítku jsou přínosy, které (byť
zatím nejsou v České republice dostatečně oceňovány) jsou základem celkového příznivého vývoje
města a velmi úzce souvisí s výše uvedenými přínosy ekonomickými.
Nezanedbatelná je i fyzická proměna města spojená s realizací nových staveb kulturní
infrastruktury a se zlepšením stavu veřejných prostranství. I ta je faktorem zlepšení atraktivity
města.
Evropská komise (EK) nastavila pro současnou etapu EHMK dvě základní velmi obsáhlá kritéria –
„Evropská dimenze“ a „Město a občané“. Tato kritéria jsou definována tak, aby při jejich dobře
zvládnutém naplnění byly přínosy projektu EHMK pro město co největší a dlouhodobě udržitelné.
Uvedená kritéria sleduje odborná mezinárodní komise jako rozhodující při posuzování přihlášek
jednotlivých kandidátů na titul EHMK.
Naplnění cílů daných přihláškou je podmínkou udělení Ceny Meliny Mercouri, což je jediný finanční
příspěvek EK do projektu EHMK. Respektování přihlášky v průběhu přípravy je tedy základem
myšlenkové a obsahové kontinuity projektu EHMK a významným faktorem úspěchu. I přes
turbulence v oblasti finančního zabezpečení je nutné přihlášku vnímat jako základní vizi veškerých
kroků v přípravném období i v roce 2015.
Úspěch projektu EHMK závisí na zvládnutí celého procesu přípravy a realizace celého vrcholného
roku a rovněž zabezpečení udržitelnosti změn v kulturním, společenském a ekonomickém prostředí
města iniciovaným projektem EHMK.
Jako úspěšný lze tedy označit projekt EHMK, který:
-
přispívá k dlouhodobému zlepšení situace v kulturní, společenské a ekonomické
oblasti města;
-
přispívá k fyzickému zlepšení stavu města;
-
přispívá k pozitivnímu zviditelnění města v evropském měřítku;
-
dobře a promyšleně zvládne naplnění kritérií stanovených Evropskou komisí.
Pro úspěch projektu EHMK jsou v procesu přípravy klíčovými faktory:
-
udržení obsahové kontinuity projektu EHMK, tedy korespondence přípravy a
realizace programu s programovou vizí uvedenou v přihlášce
-
dostatečný čas;
-
dostatečně velký, kvalifikovaný a nezávislý tým včetně dobrovolníků;
-
otevřená komunikace přípravy;
-
technické zázemí;
-
podpora a spolupráce městské správy.
Z hlediska obsahového pak úspěch projektu EHMK závisí na:
-
přípravě kvalitního, atraktivního programu reflektujícího evropský kulturní
kontext a zabezpečení následujících podmínek pro jeho realizaci:
·
technické a prostorové podmínky;
7
·
příprava publika a podmínek pro něj;
·
vytvoření podmínek pro evropskou spolupráci v oblasti umění,
managementu kultury, kulturních politik i v dalších souvisejících
oblastech;
-
zapojení partnerů z města i regionu do přípravy a realizace programu;
-
úspěšné komunikaci projektu EHMK na úrovni místní, regionální, celostátní i
mezinárodní;
-
zajištění vícezdrojového financování projektu EHMK.
Z výše uvedeného lze generovat následující základní principy, jimiž se společnost bude
ve své činnosti dále řídit:
-
kultura je vnímána i jako proces, nejen jako produkt;
-
příprava programu a zapojování obyvatel se děje v souladu se strategickými
rozvojovými dokumenty veřejné správy a přihláškou;
-
zapojování obyvatel
mezigenerační dialog;
-
pro projekt EHMK je důležitá spolupráce s Plzeňským krajem a všemi městskými
částmi Plzně;
-
jádrem projektu EHMK a podstatou jeho udržitelnosti je již existující plzeňská
kultura;
-
projekt EHMK bude připravován a realizován tak, aby pomáhal propagovat
zejména město i region v České republice a město, region i celou Českou
republiku v zahraničí.
zohledňuje
všechny
cílové
skupiny
a
zdůrazňuje
Výše uvedené charakteristiky úspěšného projektu EHMK i faktory úspěchu jsou do značné míry
zkratkou. Podrobnější informace jsou uvedeny dále v textu tohoto dokumentu a rovněž
v dokumentu Pilsen, Open Up! – přihláška do druhého kola soutěže o titul EHMK 2015 (dále též
přihláška).
1.2. Cíle, jichž se má při přípravě a realizaci projektu EHMK
dosáhnout, a aktivity společnosti k dosažení cílů
Cílem je pro účely tohoto dokumentu stav, jehož chce město a společnost Plzeň 2015 realizací
projektu EHMK dosáhnout. Z tohoto pohledu lze rozlišit dva druhy cílů. Prvním jsou cíle spojené
s činností společnosti Plzeň 2015 při přípravě a realizaci projektu EHMK. Hlavními cíli činnosti
společnosti sledovanými při přípravě a realizaci projektu EHMK jsou:
1. Realizovat kvalitní a atraktivní program.
2. Naplnit kritéria EU, tedy evropskou dimenzi a zajistit účast obyvatel a získat Cenu
Meliny Mercouri.
3. Vytvořit podmínky pro dlouhodobou udržitelnost změn, ke kterým dojde díky
projektu EHMK.
Druhý typ cílů se zaměřuje na dlouhodobé dopady projektu EHMK a reflektuje nutné změny a
pozitivní efekty těchto změn pro město.
Zcela zásadním cílem projektu EHMK z hlediska dopadu na oblast rozvoje města je
vytvořit z Plzně obecně známou značku nejen pro pivo, ale i pro kulturu a kreativitu.
K tomu je zapotřebí navázat na všechny pozitivní tradice města, vyrovnat se i s jeho traumaty a
mezerami v paměti. Společnost Plzeň 2015 bude usilovat o představení možné strukturální
proměny města prostřednictvím kultury tak, jak se uskutečňuje v současné Evropě. Jedná se
zejména o to, jak přidat do plzeňského patriotismu i evropský obsah. V případě úspěšnosti se
město může stát příkladem pro jiná města v České republice a být prvním postkomunistickým
městem, které se, mj. i díky svému výše zmíněnému potenciálu, s tímto úkolem vypořádalo se ctí.
Nutným předpokladem je dosáhnout toho, aby co nejvíce obyvatel města považovalo projekt
EHMK za vlastní a poté vytvořit prostor pro seberealizaci plzeňské i mimoplzeňské
kulturní scény a jiných oborů. Indikátory úspěšnosti projektu EHMK bude to, zda se podaří
dosáhnout, aby v roce 2015:
-
co největší počet Plzeňanů cítil hrdost na to, že žije v Evropském hlavním městě kultury;
8
-
Plzeň byla nadregionálně rozpoznávána jako město, které se ve svém rozvoji vydalo
zajímavým směrem, tedy jako zdroj inspirace.
V současné Evropě se podnikavost nosí a země jako Británie, severské státy nebo Holandsko usilují
o to, aby vznikla (světová) značka Evropa jako místo k tvorbě. V tomto kontextu se před Plzní
prostřednictvím EHMK a možnosti soustředit kolem projektu EHMK nejzajímavější lidský potenciál
v ČR otevírá i příležitost být rozpoznávána jako „místo pro tvorbu v České republice“.
Příprava a realizace projektu EHMK zahrnuje následující oblasti aktivit, které směřují k naplnění
určitých cílů:
A. Zabezpečení místních podmínek pro realizaci programu.
B. Příprava a realizace programu.
C. Zajištění participace cílových skupin.
D. Komunikace a vnější vztahy.
E. Sledování a hodnocení projektu EHMK.
F. Zajištění financování programu.
9
2.
Pojetí dokumentu a informace o jeho zpracování
2.1. Proč vznikla a co je Strategie společnosti Plzeň 2015
Plzeň v soutěži o titul EHMK pro rok 2015 deklarovala snahu být městem úspěšným při realizaci
projektu EHMK a přiblížit se tak k řadě měst v západní Evropě, která se EHMK zhostila excelentně a
vytvořila si tak výborné předpoklady pro další rozvoj. Plzeň se chce vyhnout problémům, které
neumožnily většině předchozích EHMK ve střední a východní Evropě zařadit se mezi úspěšné
nositele titulu. Jakkoliv to může znít zvláštně, hlavními problémy jsou snahy o politizaci projektu
EHMK či jeho komercionalizaci. S těmito problémy se nyní velmi výrazně potýkají města Košice a
Marseille, v nichž se bude EHMK odehrávat v roce 2013. Úspěšnost projektu negativně ovlivňují též
zásahy do programové přípravy, nestabilita přípravného týmu a celého procesu přípravy.
Nedostatek finančních prostředků nelze za současné situace veřejných rozpočtů brát jako hrozbu,
ale jako fakt, s nímž je při přípravě programu nutné pracovat.
S cílem zajistit dosažení maximálního možného úspěchu projektu EHMK v Plzni vypracovala
společnost Plzeň 2015 dokument, který popisuje:
-
strategický přístup společnosti k realizaci projektu EHMK (strategická část);
-
přehled aktivit, cílů a úkolů společnosti pro úspěšnou realizaci projektu (prováděcí část);
-
akční plán na období srpen 2011 – květen 2012.
Dokument tedy představuje jak strategii, tak dlouhodobý plán činnosti společnosti v rámci
projektu EHMK. Ve strategické části je významný prostor věnován východiskům a odůvodnění
přijatého strategického přístupu a jeho zarámování do požadavků a potřeb spojených s titulem
EHMK, jehož se město Plzeň stalo nositelem a v němž je prostřednictvím kultury iniciována změna
města.
Zde je nutné upozornit, že dokument není typickou strategií či programem rozvoje v podobě
užívané pro obecné či odvětvové programy měst či regionů (jako jsou např. Program rozvoje města
Plzně, Program rozvoje Plzeňského kraje a Program rozvoje kultury ve městě Plzni) nebo strategií
související s programováním v rámci Evropské unie. Jde o strategii pro řízení společnosti, která
byla pověřena městem připravit a realizovat podstatnou část projektu EHMK.
V tomto smyslu se nejedná, ani se nemůže jednat o vyčerpávající materiál. Společnost počítá s tím,
že na něj v budoucnu bude navazovat řada dalších, zejména pro interní potřebu vytvářených
plánovacích dokumentů, které budou dále rozpracovávat jednotlivé linie její činnosti (např. oblast
mezinárodních vztahů či participace).
2.2. Projekt EHMK, program, participace, společnost
Ve strategii se velmi často uplatňují následující termíny – projekt EHMK, program a participace.
Jejich význam je pro účely strategie následující:
-
projekt EHMK představuje celý proces od kandidatury přes přípravy programu pro rok
2015, až do získání titulu, včetně souvisejících efektů proměny města s dlouhodobou
udržitelností;
-
programem je zde míněn konkrétní produkt, vzniklý z činnosti společnosti, jímž bude
kalendář kulturních a dalších akcí a aktivit, odehrávajících se v roce 2015;
-
participací se rozumí zapojení co nejširšího počtu obyvatel města i regionu různými
cestami – od přímé účasti v realizaci přípravných projektů či vlastního programu až po čistě
mentální podporu projektu EHMK.
Participace a program jsou procesy, které nelze věcně oddělit, ale z důvodu přehlednosti materiálu
jsou v textu popsány odděleně.
V textu se též velmi často uvádí termín projekt bez spojení se zkratkou EHMK. V tomto případě
jde o jednotlivé konkrétní umělecké, komunitní či jiné akce a aktivity jako jsou vystoupení,
přehlídky, festivaly, výstavy, semináře, konference a další.
Společnost Plzeň 2015, o.p.s. je v dokumentu označována jako „společnost Plzeň 2015“ nebo
jen „společnost“.
10
2.3. Metodologie použitá při zpracování strategie
Strategie společnosti Plzeň 2015 byla zpracována participativním způsobem. Určitou formou se
celého procesu účastnili všichni členové týmu společnosti.
Zpracovatelka Strategie společnosti Plzeň 2015 použila pro tvorbu dokumentu metodologii, která
byla založena na pracovních seminářích pro členy kreativního týmu. V jejich rámci došlo
k zformování 11 pracovních skupin podle jednotlivých oblastí činnosti společnosti.
Pro každou skupinu byl ustaven vedoucí týmu, který byl odpovědný za společnou práci skupiny a
za psaný výstup (projektové fiše) na jednotném formuláři. Cílem práce skupin bylo vytyčit
strategické směřování společnosti v jednotlivých oblastech její činnosti (cíle, úkoly a aktivity).
Všechny skupiny byly svými vedoucími minimálně dvakrát svolány v únoru – březnu 2011.
V průběhu dubna došlo k zveřejnění podkladů na sdíleném webu tak, aby se s výstupy mohli
seznámit všichni členové kreativního týmu společnosti. Tyto podklady byly dále zpracovány do
souhrnné pracovní rešerše k činnosti společnosti, která byla týmem projednána 28. dubna 2011 a
stala se základem oddílu č. 3. této strategie.
2.3.1. Pracovní skupiny
Rolí pracovních skupin bylo naplánovat činnosti společnosti tak, aby došlo k zajištění participace
obyvatel, k zajištění komunikace a k pokrytí jednotlivých oblastí, jimž se bude potřeba věnovat pro
úspěšnou realizaci programu,. Jejich počet nebyl definitivní. Předpokládalo se, že v průběhu
projektu EHMK splní některé svou roli dříve a zaniknou, jiné budou vznikat. Pro účely zpracování
strategie vznikly tyto pracovní skupiny:
1. Architektura, design, urbanismus;
2. Světovar;
3. Region;
4. Zahraničí;
5. Česká republika;
6. Komunikace;
7. Byznys;
8. Arts management;
9. Zapojení škol;
10. Živé umění;
11. Komunita.
Obsahové zaměření skupin nebylo kompletní, vznikalo na základě aktuálních možností týmu
zpracovat podklady pro činnost společnosti do strategie. Některá související témata, např.
kulturně-historické dědictví nebo cestovní ruch, z kapacitních důvodů obsazena nebyla.
Hlavním nositelem této práce byl kreativní tým společnosti, jehož jádro tvoří lidé, kteří jsou spjati
s určitými uměleckými oblastmi a kteří byli zapojeni již do přípravy kandidatury, mají tudíž i paměť
projektu EHMK, nutnou pro jeho kontinuitu. Na posledním pracovním setkání v Nečtinech se
členové kreativního týmu shodli, že ve fázi realizace projektu EHMK bude nutné, aby zaujali nové
role a stali se hybateli procesů realizace programu formou nově vzniklé struktury – v roli odborných
garantů programu.
Členy pracovních skupin byli (v abecedním pořadí) Jiří Boudník, Alexandra Brabcová, Roman
Černík, Vilém Dubnička, Tomáš Froyda, Anna Hacaperková, Denisa Haubertová, Šárka Havlíčková,
Ida Kaiserová, Lenka Kavalová, Petr Klement, Petr Klíma, Eva Kraftová, Yvona Kreuzmannová,
Marcela Krejsová, Vladimír Líbal, Kateřina Melenová, Soňa Rychlíková, Květa Sokolová, Milan
Svoboda, Petr Šimon.
2.3.2. Pracovní setkání
1. Výjezdní zasedání kreativního týmu společnosti (Spálené Poříčí, 4. 2. – 5. 2. 2011);
výstupem bylo zformování 11 pracovních skupin a vytvoření projektové fiše k popisu
jednotlivých oblastí činnosti společnosti Plzeň 2015.
2. Jednodenní jednání o výsledcích zpracování 11 projektových fiší do rešerše k činnosti
společnosti (Divadlo Alfa, Plzeň, 28. 4. 2011);
3. Jednodenní jednání o způsobu práce na strategii společnosti (Ústav umění a designu, Plzeň,
30. 5. 2011)
11
4. Vypořádání připomínek ke strategii od kreativního týmu společnosti a dopracování strategie
v některých oblastech (Školicí středisko Západočeské univerzity, Nečtiny 18. 7. –
22. 7. 2011).
Výsledná podoba Strategie společnosti Plzeň 2015, zpracovaná výkonným a kreativním týmem
EHMK, je šířeji definovaným souborem postupů a kroků, vedoucích k rozvoji města Plzně jako
evropské regionální metropole 21. století. Na tento dokument bude v budoucnu navazovat řada
dalších dílčích „provozních“ plánů (např. komunikace, participace, roční plány činnosti), které
budou tyto postupy konkretizovat do podoby jednotlivých opatření.
2.3.3. Autoři
Na výsledné podobě předkládané strategie se podílel kolektiv autorů:
Alexandra Brabcová
Struktura dokumentu a jeho zpracování, příprava metodologie ke zpracování a vedení pracovních
seminářů s kreativním týmem a v menších skupinkách, zpracování analytických a důvodových částí
v celém dokumentu včetně bibliografie; vedoucí pracovních skupin č. 8 a 9.
Šárka Havlíčková
Zpracování a kompletace podkladů pro programovou část dokumentu; konzultace k oblasti živého
umění; vedení dvoudenního pracovního semináře k tvorbě harmonogramu a realizační struktury
programu; vedoucí pracovních skupin č. 5 a 10.
Kateřina Melenová
Zpracování podkladů pro přesah programu do regionu a Světovar; konzultace k oblasti živého
umění; spolupráce na vytvoření příloh; vedoucí pracovních skupin č. 2 a 3.
Yvona Kreuzmannová
Odborná obsahová redakce dokumentu; zpracování oblasti přesahu programu do zahraničí; vnější
vztahy a mezinárodní spolupráce v oblasti sledování, hodnocení a organizačního zajištění projektu
EHMK; konzultace k obsahu strategie.
Milan Svoboda
Celková redakce dokumentu, zpracování oblasti financování projektu EHMK, organizace společnosti
Plzeň 2015, sledování a hodnocení projektu EHMK, seznamu aktivit a úkolů; konzultace k obsahu
strategie.
Marcela Krejsová
Zpracování podkladů pro oblast participace – spolupráce s podnikatelským sektorem a s veřejnou
správou, zajištění podkladů a konzultací k předpokladům Plzně; konzultace k obsahu strategie;
vedoucí pracovní skupiny č. 7..
Denisa Haubertová
Zpracování oblasti komunikace; vedoucí pracovní skupiny č. 6.
Petr Šimon
Zpracování podkladů pro oblast participace a dobrovolnické práce; srovnávací přehled tvorby
programu a organizačních struktur v jiných městech EHMK; vedoucí pracovní skupiny č. 4.
Vilém Dubnička
Zpracování podkladů pro oblast živého umění (v rámci programu), zpracování přesahu programu
do České republiky a aktivní účast v mnoha pracovních skupinách.
Ida Kaiserová
Zpracování podkladů pro oblast participace, zejména začleňování komunit; zpracování podkladů
pro oblast participace obyvatel; vedoucí pracovní skupiny č. 11.
Roman Černík
Spolupráce na zpracování podkladů pro oblast živého umění a pro oblast participace; konzultace
k organizačnímu zajištění programu.
Petr Klíma
Spolupráce na zpracování podkladů pro oblast živého umění (architektura, design, urbanismus).
Jiří Boudník
12
Spolupráce na zpracování podkladů pro oblast živého umění (architektura, design, urbanismus);
vedoucí pracovní skupiny č. 1.
Tomáš Froyda
Aktivní účast v pracovních skupinách.
Lenka Kavalová
Aktivní účast v pracovních skupinách.
Soňa Rychlíková
Koordinace činnosti pracovních skupin č. 1, 2, 10; zpracování přílohy č. 3.
Eva Kraftová
Koordinace činnosti pracovních skupin č. 3, 5, 6, 9.
Petr Klement
Koordinace činnosti pracovních skupin č. 4, 7, 8, 11.
Květuše Sokolová
Podklady a konzultace k oblasti spolupráce společnosti s veřejnou správou; účast v pracovních
skupinách.
Vladimír Líbal
Podklady a konzultace k oblasti spolupráce společnosti s veřejnou správou; účast v pracovních
skupinách.
2.3.4. Použitá literatura a zdroje
Strategické rozvojové dokumenty města Plzně
Program rozvoje města Plzně. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, 2003 – 2011.
Integrovaný plán rozvoje města. Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Útvar koordinace
evropských projektů města Plzně, p.o., 2008.
Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 – 2019. Magistrát města Plzně, 2009.
Dokumenty EHMK
Pokyny pro města kandidující na titul Evropské hlavní město kultury, příloha D, s. 30 – 34, viz
http//www.mkcr.cz (23. 1. 2009).
Kritéria zveřejněná ve Výzvě k podání žádosti do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury
2015 na webových stránkách Ministerstva kultury ČR v rámci tiskového servisu dne 23. 12. 2008
v souladu s Rozhodnutím Evropské komise č. 1622/2006/EC.
Přihláška města Plzně do soutěže o titul EHMK 2015 (1. kolo). Město Plzeň, 2009.
Pilsen, Open Up! Přihláška města Plzně do soutěže o titul EHMK 2015 (2. kolo). Město Plzeň, 2010.
Závěrečná zpráva poroty – Final Selection Report pro ČR k doporučení jury z 8. 9. 2010.
Závěrečná zpráva poroty o španělském EHMK (Selection of the European Capital of Culture for
2016 in Spain Selection Panel Final Selection report) publikovaném 14. července 2011 v Madridu.
Studie, průzkumy a jiné dokumenty
Plzeň – Evropské město kultury 2015. Předběžná studie proveditelnosti. DHV spol. s.r.o., 2008.
Hra na téma Plzeň město kultury 2015. Future City Game. CpKP Západní Čechy, 2008.
Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Názory osobností plzeňského kulturního dění. CpKP,
2007.
Výzkum problematiky kultury ve městě Plzni. Souhrnná studie. Shrnutí výsledků dílčích
empirických šetření provedených v listopadu 2004 a v březnu 2005.
Literatura a prameny
Ambrožová, Vendula. Měření podmínek pro rozvoj kreativní ekonomiky pomocí indexu kreativity a
jeho aplikace pro Českou republiku. Abstrakt, 2008.
13
Brabcová, Alexandra. Vztah firmy a komunity jako součást společenské odpovědnosti firem.
Kulturní a sociální standardy udržitelného rozvoje ve vztahu ke společenské odpovědnosti firem
(SOF) skupiny Appian Group. Součást projektu UVV “Monitoring, analýza a reporting faktorů
udržitelného rozvoje AG“. ZČU v Plzni, 2004.
Alexandra Brabcová (ed.). Brána muzea otevřená. Nakladatelství JUKO, 2002.
Cikánek, Martin. Kreativní průmysly. Příležitost pro novou ekonomiku. Publikace vydaná v rámci
projektu Ministerstva kultury ČR Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních
průmyslů v ČR. Praha, Institut umění, 2009.
Creative Cities, Cultural Clusters and Local Economic Development. Ed. Philip Coke. Edward Elgar
Publishing Limited, 2008.
Cultural Tourism in Europe. Edited by Greg Richards. Re-issued in 2005 in electronic format by the
Association for Tourism and Leisure Education (ATLAS):
http://www.tram_research.com/cultural_tourism_in_europe.pdf (10. 2. 2009).
Kloudová, Jitka. Developing Creative Economy and its Impact on Regional Economic Growth in the
Czech Republic.
Kultura jako katalyzátor kreativity a inovací. Tisková zpráva ze 2 941. setkání Výboru pro
vzdělávání, mládež a kulturu Rady Evropy. Brusel, květen 2009.
Montgomery, John. Cultural Quarters as Mechanisms for Urban Regeneration. Part 1:
Conceptualising Cultural Quarters. In: Planning, Practice and Research, Vol. 18, No. 4, s. 293-306,
listopad 2003 viz http://halliejones.com/Resources/CulturalQuarters.pdf (5. 5. 2009).
Palmer, Robert, Richards, Greg. European Cultural Capital Report. Issue no.1. Atlas, 2007.
European Cities and Capitals of Culture. Part I.,II. Study Prepared for the European Commission.
Palmer/Rae Associates. Bussels, 2004.
Platform on the Potential of Cultural and Creative Industries. Recommendations for Cultural and
Creative Industries. Brusel,, 2008 – 2009.
http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/doc/platform_CCI_paper.pdf
Richards, Greg. The Cultural Capital events as a stimulus for sustainable creative development.
http://www.kreativwirtschaft.hrw.de/kongress 2007/Richards.pdf (27. 1. 2009).
The Economy of Culture in Europe. http://www.keanet.eu/ecoculturepage.html
The indirect contribution of the cultural and creative sector to the Lisbon Agenda.
http://ec.europa.eu/culture/pdf/doc889_en.pdf (20. 1. 2009).
Webové stránky
http://www.kickstarter.com/
http://www.fundedbyme.com/
http://www.ideaswatch.com/
Využita byla řada dalších nespecifikovaných materiálů z internetové sítě, z nichž byla čerpána data
v rozmezí únor – červenec 2011.
2.4. Zakotvení projektu EHMK ve strategických dokumentech
města
Zásadními dokumenty tvořícími rámec pro zpracování Strategie společnosti Plzeň 2015 jsou
Program rozvoje města Plzně a Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 –
2019.
Program rozvoje města Plzně (dále jen PRMP) je základním strategickým dokumentem města. Byl
schválen usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 686 dne 11. 12. 2003 a je pravidelně ročně
aktualizován. Vize rozvoje města, obsažená v PRMP definuje Plzeň jako moderní evropské město a
stojí na třech pilířích:
1. Plzeň jako ekonomicky silné, moderní a v Evropě konkurenceschopné město, zaměřené na
vzdělanost, znalostní ekonomiku a práci s vysokou přidanou hodnotou.
14
2. Plzeň jako významné kulturní a společenské centrum přesahující region, atraktivní
turistická destinace.
3. Plzeň jako příjemné město pro život.
Na základě analýzy potřeb města definuje PRMP projekty k naplnění této programové vize,
které jsou rozčleněny do 8 prioritních oblastí. Projekty, které se vztahují zároveň k EHMK jsou tyto:
3.2.1.4.
Studie revitalizace kasáren Světovar;
3.2.2.7.
Divadlo – nová budova;
3.2.2.8.
Západočeská galerie – nová budova;
3.2.2.13.
Planetárium – nová budova;
3.2.2.15.
Revitalizace objektu Peklo;
3.2.3.12.
Revitalizace kasáren Světovar;
3.4.1.1.
Fond na podporu architektonických soutěží;
5.3.3.
Rozšíření prostor podnikatelského inkubátoru BIC Plzeň pro začínající projekty;
5.4.2.
Podporování volnočasových a mimoškolních aktivit zaměřených na rozvoj kreativity
a pozitivního vztahu k vědě a technice;
5.4.3.2.
Program Plzeň – město vzdělaných lidí
6.1.4.4
Rezidenční stipendia umělců;
6.3.3.
Opatření – Plzeň město kultury;
6.3.3.6.
Plzeň – EHMK 2015; získání titulu EHMK a vybudování doprovodné infrastruktury.
Na tyto výše uvedené projekty navazují integrované plány rozvoje města Plzně, zpracované za
účelem čerpání investičních prostředků z ROP NUTS II. Jihozápad – prioritní osa 2. – Stabilizace a
rozvoj měst a obcí, oblast podpory 2.1. – Integrované projekty rozvojových center. Město
zpracovalo dva integrované plány rozvoje města (dále také IPRM): Plzeň – univerzitní město
2015 a Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.
Souvisejícím odvětvovým strategickým dokumentem je Program rozvoje kultury ve městě
Plzni na léta 2009 – 2019 (dále jen PRK), schválený usnesením č. 597 dne 15. 10. 2009 všemi
hlasy Zastupitelstva města Plzně.
Výjimečně vysokou politickou podporu projektu EHMK vyjádřilo městské zastupitelstvo
schválením přihlášky do 1. kola soutěže dne 15. 10. 2009 usnesením č. 586. Město Plzeň v prvním
kole soutěže postoupilo spolu s městem Ostrava do druhého kola. Přihláška do druhého kola byla
rovněž schválena Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 290 ze dne 17. 6. 2010 všemi hlasy
přítomných zastupitelů.
Po prostudování přihlášek finalistů navštívili zástupci mezinárodní jury obě města na přesně
stanovenou stejnou dobu. V rámci ověřování připravenosti těchto měst na realizaci předložených
projektů proběhlo i setkání s politickou reprezentací města Plzně a Plzeňského kraje, kde zástupci
vládnoucích i opozičních politických stran deklarovali podporu kandidatuře města Plzně na titul
EHMK s tím, že se jedná o apolitický projekt. Tuto jednomyslnou politickou podporu
mezinárodní komise vyzdvihla i v závěrečném písemném hodnocení.
Přihlášky do obou kol kandidatury vycházely z výše uvedených strategických dokumentů a vykazují
mimořádný stupeň souladu s prioritami, které si město stanovuje již od roku 2003.
Přípravný tým vzal zodpovědně v úvahu tyto parametry a samotná koncepce projektu EHMK
představuje jeden z vysoce účinných implementačních nástrojů realizace PRM a vize jeho
rozvoje.
15
3.
Kontext projektu EHMK
3.1. Evropský kontext projektu EHMK
Jak ukazují zkušenosti s pořádáním největší evropské kulturní akce – Evropského
hlavního města kultury, jen málokteré město si dokázalo předem představit, co všechno
bude obdržení titulu obnášet.
EHMK patří dnes k nejúspěšnějším a vysoce prestižním projektům Evropské unie. Z původního
záměru řecké ministryně kultury Meliny Mercouri propagovat kulturu se v průběhu 26leté historie
stal vysoce flexibilní nástroj kulturního, sociálního a ekonomického vývoje jednotlivých měst a
efektivní nástroj evropské kulturní politiky. Evropské hlavní město kultury představuje v současné
době nástroj, jehož smyslem a cílem je systémová proměna v chápání role a postavení kultury
v evropských městech a regionech i v jednotlivých členských zemích, nastavení mechanismů její
podpory, zajištění její hlubší provázanosti do evropských souvislostí a sítí, revitalizace kvality
kultury i aktualizace její podoby. Zhostit se pořadatelství EHMK znamená mnohem více než zajistit
originální, kvalitní a vyváženou dramaturgii kulturního kalendáře v konkrétním roce. Aby město
dopadlo dobře v porovnání s ostatními městy (zejména těmi velmi úspěšnými), musí se aktivním a
tvůrčím způsobem vypořádat s problémy a tématy, které často nejsou řešeny na úrovni celé země,
a stát se tak katalyzátorem změny.
3.1.1. Proměna chápání role kultury v Evropě
Koncept tradičního pojetí kultury se v uplynulých desetiletích v Evropě dramaticky a rychle
proměnil. Kultura začala být uznávána1 jako jeden ze zdrojů tvořivosti a nových
myšlenek, které jsou základem konkurenceschopnosti Evropy na globálním trhu. Role
kultury je rozpoznávána v oblastech, se kterými dříve nebyla spojována, např. v rozvíjení lidských
vztahů a regeneraci místního společenství – pro její schopnost jít napříč věkovými kategoriemi a
sociálními skupinami. Řada regionů a měst ji využila jako nástroj obnovy původně zničených
průmyslových území, jimž dodala jako přidanou hodnotu nové funkce.
V nejnovějším pojetí, které se vynořilo v posledním desetiletí, je kultura chápána jako základ
tzv. kreativních průmyslů (móda, design, současná architektura, reklama, počítačové hry a
videohry, fotografie a filmová produkce), ve kterých je spatřováno nové perspektivní odvětví, jež
nahrazuje mizející evropské průmyslové podniky, které se stěhují do Asie. Investice do kultury jsou
tak součástí investic do lidského potenciálu, který je nezbytnou podmínkou ekonomického růstu a
konkurenceschopnosti Evropy v globální ekonomice.
Přestože umění a kultura nemohou samy o sobě vytáhnout oblast z úpadku nebo zajistit její
prosperitu, jsou nezbytnou součástí jiných rozvojových trendů, kterým je i nová orientace na
znalostní ekonomiku, tedy na inovace a technologie. Životně důležitými součástmi některých
regionálních i městských ekonomik se staly strategické investice do kultury, vytváření
podmínek a systémové podpory pro malé a střední podnikání v kultuře, politika podpory
výměny umělců a uměleckých děl – se zvláštním důrazem na objevování nových talentů a
jejich rozvoj, propagace evropské kultury na regionální, národní i mezinárodní úrovni.
Objevily se také nové definice kulturního sektoru. Byly provedeny analýzy faktorů – jak kultura
přispívá ekonomice – počet pracovních míst, multiplikační efekty kultury v oblasti celkové
zaměstnanosti a rozvoje služeb, dopady na místní rozvoj a cestovní ruch, příspěvek k sociální
soudržnosti apod. O kultuře se začalo mluvit v socioekonomických termínech. Studie Ekonomika
kultury v Evropě2 je založena na tom, že právě rozmanitá kulturní dědictví, mnohojazyčnost a
různé umělecké tradice jsou společným vlastnictvím evropských národů a zakládají identitu
Evropské unie v globálním světě. Pro Evropu se kultura stala jednotícím prvkem rozmanitých
národních identit a součástí společenských procesů, jako je budování sociální soudržnosti, rozvoje
lidského kapitálu a prevence kriminality. Kultura rovněž hraje roli zdroje místní regenerace, hrdosti
a kulturní výměny. Vypořádat se s tímto kontextem na městské úrovni je obtížné pro kterékoliv
město, o to více pro města z postkomunistické části Evropy, která zůstala stranou etapy rozvoje
poválečné spolupráce a výměny mezi evropskými zeměmi, a to i v oblasti kultury. Přes tyto
náročné skutečnosti a přes celkově nepříznivou ekonomickou situaci splňuje právě Plzeň
1
Kultura jako katalyzátor kreativity a inovací. Tisková zpráva ze 2 941. setkání Výboru pro vzdělávání, mládež
a kulturu Rady Evropy. Brusel, květen 2009.
2
The Economy of Culture in Europe viz http://www.keanet.eu/ecoculturepage.html.
16
některé významné charakteristiky, které jsou předpokladem pro úspěšnou realizaci
projektu EHMK.
3.1.2. Vývojové fáze iniciativy EHMK
Inciativa Evropské hlavní město kultury prošlo ve svém vývoji několika etapami.
1. 1985 – počátek devadesátých let: počáteční fáze vývoje. Pod pojmem Evropské
město kultury si hostitelská města představovala rozšíření počtu a kvality kulturních aktivit,
většina uchazečů pocházela z řad hlavních měst, která již měla vybudovánu kulturní
infrastrukturu a stvrzovala titulem EHMK svou vysokou úroveň kulturní nabídky.
2. Počátek devadesátých let – 2004: konsolidace EHMK jako hlavního motoru
kulturního a ekonomického vývoje hostitelského města. Většina uchazečů pocházela
z řad „druhé po hlavním městě“ a viděla v akci příležitost jak rozvinout svou kulturní
infrastrukturu a rozvinout mezinárodní renomé. Velká pozornost byla věnována
infrastrukturním projektům a přilákání turistů.
3. 2005 – doposud: trend k podpoře infrastrukturních projektů pokračuje a ve většině
případů kapitálové náklady převyšují operační rozpočet. Ačkoliv města západní Evropy
všeobecně mají větší možnosti v operačních nákladech, nové členské země
z postkomunistické Evropy hojně využívají strukturálních fondů na obnovu své kulturní
infrastruktury3. Zároveň je kultura pojímána ve větší šíři s důrazem na chápání její role pro
rozvoj společnosti. Je vnímána jako jeden z nástrojů realizace zásadních společenských
změn a aktivizace občanů k zájmu o místo, ve kterém žijí.
Čtvrtá předpokládaná fáze nastane po roce 2019. EU si uvědomuje sníženou schopnost kandidátů,
kteří ještě nezahájili na celoměstské úrovni příslušné kroky vedoucí k transformaci hospodářské
základny směrem ke znalostní a kreativní ekonomice. Měli by se úspěšně se vypořádat s akcí dle
evropských kritérií. Iniciativa se dle současných záměrů patrně posune směrem k tomu podpořit ta
města, která jsou připravena, a nikoliv se pokoušet nabídnout EHMK jako nástroje transformace
městům, která se nejsou schopna zorientovat v systémových přeměnách, ke kterým v Evropě
dochází. Lze očekávat i větší otevřenost vůči zemím mimo EU (Balkán, země bývalého Sovětského
svazu apod.).
3.1.3. Motivace pro město být EHMK
Bez ohledu na velikost či ekonomickou situaci země města obyčejně o kandidaturu na EHMK bojují.
O tom, jak vážně bralo na národní úrovni svou kandidaturu např. Maďarsko (EHMK 2010), svědčí
skutečnost, že se do 1. kola na nominaci přihlásilo 11 žadatelů, z nichž 7 postoupilo do užšího
výběru. Na Slovensku (EHMK 2013) kandidovalo 9 měst, z nichž čtyři postoupily do druhého kola.
Vítězství Liverpoolu (EHMK 2008) v nominaci na EHMK mezi dalšími 12 anglickými městy, která se
ucházela v rámci britské kandidatury, ovlivnily kvalita programu s dlouhodobým dopadem pro
nominaci a vynikající analýza situace města spolu s jeho klady a zápory4.
Do soutěže o titul EHMK 2016 podalo přihlášku 15 španělských měst, což byl nejvyšší počet
kandidátů v celé historii EHMK. Toto mj. dokazuje kulturní bohatství Španělska, jakož i vysokou
pozornost, kterou místní vláda věnuje kulturní politice. Do 2. kola soutěže postoupilo 6 měst,
porota se shodla na vysoké úrovni všech předložených projektů. Všichni kandidáti vsadili na kulturu
jako na ústřední téma spojené s dalším rozvojem města a jeho budoucností5. Velký zájem o titul
EHMK 2016 byl i v Polsku, kde kandidovalo 11 měst.
Kandidující města vidí v získání titulu a v aktivitách s ním spojených:
-
příležitost k marketingu města jako kulturní destinace v mezinárodním měřítku;
-
impuls k dlouhodobějšímu ekonomickému rozvoji, který umožňují finance získané
prostřednictvím zvýšeného turistického ruchu;
3
European Cities and Capitals of Culture. Part I.,II. Study Prepared for the European Commission. Palmer/Rae
Associates. Brusel, 2004.
4
Fleming, David. Managing Change in Museums. The Museum and Change, Interantional Conference 2005,
Prague viz http://www.intercom.museum/conference/2005/documents/DavidFlemingPaper.doc (12. 1. 2009).
5
Závěrečná zpráva poroty o španělském EHMK (Selection of the European Capital of Culture for 2016 in Spain
Selection Panel Final Selection report) publikovaná 14. července 2011 v Madridu.
17
-
šanci na zvýšení diverzity kulturní nabídky a s ní atraktivity prostředí pro podnikatele,
obyvatele a návštěvníky.
S tím, jak narůstá počet kandidujících měst nejrůznějších typů (velkoměsta versus malá města,
památková versus průmyslová města, historická versus moderní města), se také různí jejich
přístupy a programové schéma události. Průměrná velikost kandidujícího města v dlouhodobém
pásmu je okolo 200 000 obyvatel. Dramaturgie kalendáře v daném roce obsahuje i u menších měst
zpravidla nejméně okolo stovky akcí, včetně systémových změn ve městě a investičních projektů.
V prestiži města před a po EHMK hraje stěžejní roli změna image. Některá města v tom byla velmi
úspěšná. V Lille (podobně jako v případě Glasgow 1990 a Antverp 1993) došlo k určitému posunu
vnímání města zvenčí zejména díky EHMK. Totéž platí o Liverpoolu, v němž se kultura stala jádrem
regenerace již dvě desetiletí před kandidaturou. Oproti tomu pro řecká města Thessaloniki (1997) a
Patras (2006) zhoršil špatný program EHMK image města6.
3.1.4. Dlouhodobá udržitelnost změn iniciovaných v souvislosti
s projektem EHMK po jeho skončení v roce 2015
Dlouhodobá udržitelnost změn iniciovaných projektem EHMK je sledována Evropskou komisí jako
jeden ze základních pilířů úspěšnosti projektu EHMK. I bez pozornosti EK je však nutné vnímat
dlouhodobost změn nastartovaných v průběhu přípravy a realizace projektu EHMK jako stěžejní,
neboť souvisí s návratností nemalých finančních prostředků investovaných do projektu EHMK. Pro
udržitelnost projektu EHMK po roce 2015 je nezbytné:
1. Nastavení spolupráce s veřejnou správou (včetně zřizovaných organizací).
2. Vytvoření transparentních mechanismů administrace kultury ve městě, a to zejména
v následujících oblastech:
a) grantová politika města Plzně;
b) analýza potřeb a činnosti městských kulturních organizací;
c) profesionalizace neziskového sektoru v oblasti umění a kultury;
d) nastavení monitorovacích a evaluačních mechanismů (včetně indikátorů pro kulturní
organizace zřizované a založené městem Plzní);
e) kontinuální práce se strategickými rozvojovými dokumenty města (aby zůstaly živými
dokumenty);
f)
vytvoření strategie rozvoje kulturního turismu.
Pro splnění cílů projektu EHMK a podmínek evaluačních a monitorovacích zpráv je nutné zajistit
dlouhodobou udržitelnost změn vyvolaných EHMK ve městě. Rolí společnosti Plzeň 2015 je
napomáhat ve výše uvedených oblastech veřejné správě tak, aby příprava projektu EHMK měla
dopad i do konkrétních opatření a mechanismů, jimiž je kultura administrována.
Hlavním partnerem společnosti Plzeň 2015 v této oblasti její činnosti jsou Odbor kultury Magistrátu
města Plzně, Odbor prezentace a marketingu MMP a oddělení koordinace EHMK Kanceláře
primátora města Plzně, další spolupráce by se měla odehrávat s dalšími dotčenými odbory MMP.
3.2. Plzeňský kontext
3.2.2. Návaznost získání titulu EHMK na historický vývoj města, jeho
tradice a potenciál pro budoucí rozvoj
Není náhodou, že mezi městy, která usilovala o získání titulu EHMK, se objevuje celá řada adeptů,
jejichž hlavní etapa rozvoje je spjata s industriální revolucí. Útlum nebo zánik celých
průmyslových odvětví či jejich přesun do zemí třetího světa představuje nutnost hledat
na úrovni městské správy nové zdroje identity, konkurenceschopnosti a prosperity. V této
souvislosti se hovoří o další revoluci, kterou procházejí postindustriální země do etapy znalostní
ekonomiky, rozvinutých technologií a kreativních průmyslů, využívajících kulturu jako svůj primární
6
European Cities and Capitals of Culture. Part I., II. Study Prepared for the European Commission. Palmer/Rae
Associates. Brusel, 2004.
18
inspirační zdroj. Do tohoto konceptu patří obnova a dostavba veřejné kulturní infrastruktury od
prestižních architektů, splňující současná kritéria uživatelských standardů veřejných budov a jejich
provozní funkčnosti.
Plzeň díky vzniku Škodových závodů ve městě patřila na konci 19. a počátkem 20. století
k městům s nejvyšší dynamikou rozvoje v Rakousku-Uhersku. Během padesáti let (1850 –
1900) se počet obyvatel zvýšil devětkrát, z původních 10 000 na 90 000 obyvatel a do roku 1920
na 132 000 osob. Demografický vývoj a prosperita města přinesly tlak nejen na stavbu nových
předměstí, ale vnesly novou stavební činnost i do jeho historického jádra. Do plejády tvůrců, kteří
se podíleli na proměně města, patřilo mnoho významných architektů, stavitelů a umělců. Do první
světové války byla v poměrně krátkém časovém intervalu postavena většina významných
veřejných budov, z nichž mnohé slouží svému účelu doposud a určují charakter města, včetně
Divadla královského města Plzně (1899 – 1902, dnes budova Velkého divadla v Plzni),
Uměleckoprůmyslového muzea (1897 – 1900, dnes Západočeské muzeum v Plzni), Měšťanské
besedy, Pekla a Sokolovny. Na svou historii může nyní město navázat a zvýraznit ji právě
prostřednictvím projektu EHMK. Ostatně tento s industriální revolucí spojený stavební boom má
přímou paralelu ve výstavbě nové evropské kulturní infrastruktury, vyhovující současným nárokům
tentokrát ve spojení s postindustriální revolucí, jejíž součástí je koncept EHMK.
Jiným fenoménem, který Plzeň sbližuje s řadou předchozích nositelů titulu, je podnikavost obyvatel
města a jejich sklon se spoléhat na vlastní síly, a to jak v minulosti, tak i v současnosti. Obyvatelé
Plzně se byli schopni vypořádat s následky spojeneckých náletů, během nichž byla postupně
zničena velká část centra města, obytné čtvrti, Škodovy závody, hlavní nádraží a značně poškozen
byl i zbytek města, včetně obou pivovarů. Touto zkušeností většina českých měst neprošla. Jejím
následkem je poškozená urbanistická struktura města a určitá nesoudržnost širšího městského
jádra (často zmiňovaná obyvateli jako výrazné negativum města), kterou právě projekt EHMK
zohledňuje.
Osvobození města divizí 3. americké armády je rovněž v rámci ČR unikátním fenoménem.
V poválečných dějinách zaujímají rovněž významné místo červnové události v Plzni roku 1953. Tzv.
plzeňská vzpoura proti měnové reformě 1. června 1953 byla největší protivládní demonstrací, proti
níž byly do města vyslány jednotky vojsk ministerstva národní bezpečnosti, milic a StB z jiných
měst. Po jejím potlačení následovala politická msta, perzekuce účastníků a politické procesy
s mnoha oběťmi. V souvislosti s povstáním bylo zabito 10 osob, 2 300 jich bylo zraněno, řada lidí
byla zatčena a uvězněna. V masových perzekucích byly postiženy tisíce lidí, doklady o násilném
vystěhovávání celých rodin z města byly zničeny, ale odhaduje se, že se jednalo o 100 – 250 rodin.
Pro tyto skutečnosti Plzeň nepatřila k premiantským městům komunistického režimu a některé
investice na státní úrovni nebyly ve městě nikdy provedeny (např. naprosto marná každoroční
snaha vedení Západočeské galerie, od jejího vzniku v roce 1954 až do roku 1989, zajistit pro její
unikátní sbírky budovu se stálou expozicí).
V 70. letech bylo rozhodnuto o zbourání historické budovy divadla (původně Německé divadlo, poté
přejmenováno na Malé divadlo) a o provizorním umístění do bytového domu s bývalým kinem
s přistavěnou montovanou a nikdy nezkolaudovanou budovou klubu a zkušeben – současné
nevyhovující, morálně i fyzicky opotřebované a zastaralé Komorní divadlo. Podařilo se dosáhnout
rekonstrukce Velkého divadla, ovšem za cenu úbytku míst v hledišti a zmenšení orchestřiště. Druhá
etapa měla vystavět zázemí pro divadlo jako celek, zkušebny atd. K tomu již nedošlo, objekty, kde
měly být tyto provozy umístěny, byly vráceny v restitucích.
3.2.3. Evropské hlavní město kultury 2015 jako rozvojové téma Plzně
Historické charakteristiky vymezují Plzeň jako hrdé soběstačné město. Ve strukturální přeměně
Evropy hraje identita měst s podobnou historií významnou roli. Ve srovnání s jinými regionálními
centry ČR se Plzeň vyznačuje nadprůměrnou ekonomickou aktivitou obyvatel; je zde nejvyšší
procento podnikatelských subjektů na počet obyvatel – 33 %, ve srovnání s Hradcem Králové
(27,5 %), Olomoucí (24,5 %) a Zlínem (23,5 %) –
a nejnižší procento nezaměstnanosti.
Vzdělanostní úroveň obyvatel města je ve srovnání s celorepublikovým průměrem rovněž příznivá7.
Působí zde 45 % středoškolských kapacit kraje a žije zde 40 % obyvatel kraje s vysokoškolským
nebo středoškolským vzděláním. Vysoký vliv na rozvoj vzdělanosti má působení Západočeské
univerzity (dále též ZČU) ve městě, která se již stala etablovanou a jednou z nejvýznamnějších
univerzit v republice a má vysoký potenciál pro spolupráci na projektu EHMK.
7
Zdroj: Živnostenský úřad Plzeň
19
Tyto souřadnice předurčují Plzeň k transformaci směrem ke znalostní ekonomice, ekonomice služeb
a technologií. Přestože jde o dlouhodobou orientaci města (dle PRMP), nedosahuje Plzeň potřebné
akcelerace rozvoje této ekonomické oblasti. Z hlediska potenciálu pro inovativní rozvoj (dle
Indexu kreativity regionů ČR v roce 2007) se však celá oblast Plzeňského kraje nachází podle
odhadů hluboko v kvadrantu „opozdilců“8. Ve schopnosti regionu rozvíjet technologie je
Plzeňský kraj na 11. místě v ČR.9 Oproti tomu např. Jihomoravský kraj byl již v roce 2007
rozpoznáván v kvadrantu „v růstu“, čemuž výrazně napomáhá vývoj Brna s vysoce prestižními
projekty mezinárodního významu (Univerzitní kampus Brno-Bohunice, CEITEC – Středoevropský
technologický institut, ICRC – Mezinárodní centrum klinického výzkumu ve spolupráci se špičkovou
americkou Mayo Clinic a Kreativní centrum Brno). Na nepříznivé pozici Plzeňského kraje se
nesporně podílí zřetelná disproporce mezi městem Plzní a ostatním územím kraje, přesto stojí tato
data za pozornost.
Ve strategických rozvojových materiálech EU se často objevuje teze, že budoucnost Evropy závisí
na schopnosti měst, regionů a zemí přesáhnout místní identitu a na druhé straně na zajištění
přítomnosti mnoha místních identit na evropské scéně. Kultura hraje v těchto procesech
strukturálních přeměn velmi významnou roli. Společnost Plzeň 2015 usiluje o to komunikovat
městu rozvojové příležitosti, postavené mj. na kultuře, které se nabízejí prostřednictvím projektu
EHMK do budoucna.
Místní identita města, kterou Strategie společnosti Plzeň 2015 rozpoznává jako předpoklad pro
úspěch projektu EHMK a kterou bude zvýrazňovat svým působením, je tvořena těmito prvky:
-
podnikatelské město, které uznává individuální sílu a soběstačnost (příležitost začít
spatřovat uplatnění těchto kvalit i pro malé a střední podnikání v kultuře);
-
výborná poloha, hranice s Německem a prokazatelný zájem z německé strany (příležitost
pro město díky dobrým sousedským vztahům akcentovat Německo jako vstupní bránu do
Evropy);
-
dynamika a patriotismus starší a částečně střední generace obyvatel, jejich kulturnost a
zájem o věci veřejné (příležitost zvýraznit historii a tradice města v evropském kontextu);
-
přítomnost mnoha mladých lidí ve městě (příležitost vyjít vstříc jejich nespokojenosti
s malým nadregionálním přesahem města projektem EHMK, zejména jeho dlouhodobě
udržitelnými efekty);
-
velký potenciál pro vzdělanostní a znalostní společnost (Západočeská univerzita,
vysoké procento vysokoškolsky vzdělaných obyvatel – příležitost představit koncept
kreativity, založený na kultuře jako rozvojovém tématu pro město);
-
ojedinělá dvacetiletá tradice systémové podpory kultury ve městě (Zpráva o stavu
plzeňské kultury a návrh koncepce kulturní politiky města Plzně 2000, Program rozvoje
kultury ve městě Plzni na léta 2009 – 2019 – příležitost transformace systému administrace
kultury do evropských souvislostí v průběhu a prostřednictvím projektu EHMK).
3.3. Nejvýznamnější konkurence pro projekt EHMK v roce 2015
V roce 2015 bude konkurencí evropského rozměru EHMK v Plzni Itálie, protože se zde uskuteční
hned dvě z nejvýznamnějších akcí tohoto roku současně, a to 56. ročník Bienále v Benátkách a
světové Expo v Miláně. Těžko říci, zda se jedná o shodu okolností, nebo promyšlenou politiku,
neboť Bílá kniha kreativity, která je speciálním italským modelem k podpoře kreativních průmyslů
v zemi, zdůrazňuje tezi, že italskou prioritou (a přínosem světu) je kvalita života a blahobyt
komunity, založený na individuálních estetických preferencích v souvislosti s módou, gastronomií a
potravinářstvím.
Úlohou společnosti Plzeň 2015 je obrátit hrozbu konkurence v příležitost a v maximálně možné
míře využít uvedených akcí ve prospěch projektu EHMK. Je možné využít synergie zejména
v oblasti komunikační a marketingové podpory EHMK a konkurenčních akcí.
8
Kloudová, Jitka. Developing Creative Economy and its Impact on Regional Economic Growth in the Czech
Republic.
9
Pozn.: Nejedná se o analogii hodnocení ekonomické síly krajů, které vykazuje jiné hodnoty, pro Plzeňský kraj
zřetelně příznivější. V tomto případě se jedná o zkoumání potenciálu pro inovace.
20
3.3.1. Biennale di Venezia (Benátské Bienále), 56. ročník
Benátské Bienále je jednou z nejvýznamnějších světových akcí na poli současného umění, která se
od roku 1895 koná každé dva roky v italských Benátkách. Již od jeho počátku bylo důležitou
součástí akce užité umění. Po první světové válce se jeho záběr rozšířil zejména směrem k novým
směrům v moderním umění. Součástí bienále jsou Benátský filmový festival, Benátské bienále
architektury a Mezinárodní festival současného tance. Od roku 1980 se bienále stalo jednou
z důležitých uměleckých scén, na níž se objevují vynořující se umělecké směry a trendy, a je
v tomto smyslu rovněž etablovanou platformou, kde se objevuje nové umění a kde jsou
vychováváni diváci. Sestává se z 30 národních pavilonů a koná se od začátku června do konce
listopadu. Pokrývá umělecké žánry v oblastech umění, architektura, film, tanec, hudba a divadlo.
K rozšíření nabídky pro veřejnost od roku 1998 patří prostory pro děti, nová studijní a vědecká
knihovna (která slouží i jako místo setkávání), dále dílny a semináře, projekty pro školy a
komentované prohlídky. Za dobu svého trvání se Benátské bienále stalo jednou z nejprestižnějších
kulturních akcí světa. Od svého vzniku je v první linii podpory a výzkumu v oblasti nejnovějších
uměleckých trendů a tuto roli se mu podařilo uchovat dodnes. Poslední Mezinárodní bienále
architektury navštívilo 170 000 návštěvníků, což představuje nárůst o 31 % oproti roku 2008.
23 % z nich tvoří studenti, kteří dohromady s jinými kategoriemi mladých lidí představují 49 %
z úhrnného počtu návštěvníků.
3.3.2. Expo Milan
Expo Milan 2015 nese titul Uživit planetu, energie pro život. Téma tedy zdánlivě běží paralelně
s EHMK a nepřekrývá se. V pojetí organizátorů se zejména jedná o kvalitu jídla a jeho dostatek pro
obyvatele, spolu se souvisejícími technologiemi, inovacemi, kulturou, tradicemi a kreativitou.
Napříč 1,1 milionu m² původně industriální zóny povede tříkilometrový bulvár, podél něhož se
budou nacházet výstavní pavilony, včetně tematických (např. Příběhy země, vzduchu a vody, V říši
smyslů – Piazza Italia, Umění jídla apod.). Pavilony jsou navrženy významnými architekty. Součástí
areálu je umělé jezero, které bude obklopeno pavilony reprezentujícími 20 italských regionů. Tato
část s kapacitou 24 000 návštěvníků bude sloužit pro pořádání ohňostrojů a open-air uměleckých
produkcí a instalací, koncertů, operních představení na plovoucích pódiích a jevištích. Mimoto zde
bude kryté Performance Centre, navržené jako polyfunkční auditorium, divadlo a multimediální
laboratoř se čtyřmi studii.
Celková koncepce má vysoký potenciál přilákat zájemce o alternativní životní styl, kteří považují
kulturu za jednu z jeho součástí, nikoliv za jeho epicentrum. Zvláštní pozornost bude na Expu
věnována ochraně ekosystémů a biodiverzity, ochraně životního prostředí, podpoře organického
zemědělství a místních produktů, právu lidí na nejen zdravé, ale i chutné potraviny, Fair trade
obchodu a podnikání, mikroekonomice pro malé farmáře, roli jídla pro harmonický rozvoj člověka a
také kvalitě stolování s rodinou a přáteli – beze spěchu a stresu.
Expo Milan je stylově čistou modelovou akcí 21. století se vším všudy – i s důsledným užitím
recyklovatelných materiálů pro všechny stavby a energeticky úsporných technologií. .
Tým společnosti již aktivně vstoupil do debat o české účasti na Expo 2015 a jedná s Monsem o
společné prezentaci EHMK na této světové výstavě.
3.3.3. Projekt EHMK Mons
Další Evropskou konkurencí bude realizace EHMK v druhém městě – nositeli titulu – belgickém
Monsu. Přestože obě města budou kooperovat, k čemuž byly přípravné kroky učiněny již v době
kandidatury, budou do určité míry soupeřit o pozornost kulturních turistů.
3.3.4. Česká republika v roce 2015
Kromě pravidelných kulturních akcí nadnárodního významu se v roce 2015 uskuteční v ČR Pražské
Quadriennale, které rovněž souhlasí s novou formou spolupráce na EHMK.
Vedle toho se bude v ČR konat Mistrovství světa v ledním hokeji, které je zásadní příležitostí ke
zviditelnění projektu EHMK.
Je zřejmé, že v roce 2015 se budou v ČR konat i další významné akce, které dosud naplánované
nejsou. Úkolem týmu bude tyto akce sledovat a optimálně využít pro propagaci EHMK. Lze
očekávat, že ze strany pořadatelů některých významných celorepublikových a mezinárodních akcí
v ČR bude zájem o provázání s projektem EHMK.
21
STRATEGICKÁ ČÁST
4.
Připravenost města být nositelem projektu EHMK
4.1. Východisko
4.1.1. Republikové a evropské souvislosti stavu plzeňského kulturního
prostředí
K roku 2011 si své pojetí kultury jako součásti evropského městského života poměřilo celkem 50
měst. Realizace projektu EHMK se odehrává v souvislostech, kdy zahraniční kulturní turisté mají
velkou možnost srovnání nejenom s předchozími nositeli titulu, ale i s městy, která na kulturu
vsadila jako na jedno z klíčových rozvojových témat a stala se novými evropskými regionálními
kulturními metropolemi. Jedná se např. o rakouský Graz, jenž vybudoval kompletně novou kulturní
infrastrukturu města a mimoto se stal nositelem titulu UNESCO – Město designu. S těmito městy
bude Plzeň srovnávána.
Kultuře v celé České republice vznikl zejména v posledních desetiletích komunistického režimu
výrazný dluh. A v prvních dvou desetiletích po pádu železné opony, kdy se vytvářely plošně nové
struktury demokratické společnosti, se dostaly do popředí jiné priority. Plzeň získala titul
Evropského hlavního města kultury v době, kdy se kultura v západní Evropě již viditelně
proměnila - mimo chápání kultury i její pozice ve společnosti (jak je zmíněno v úvodu), také
samotná administrace kultury, její podpora a podoba. Změnila se infrastruktura kulturních
organizací stejně jako jejich architektura. Vývoje doznaly i pozice a působení umělců ve
společnosti. Rozvíjí se umělecký trh, stejně jako národní a mezinárodní kulturní sítě. Jsou
dopracovávána pravidla výměn umělců v evropském prostoru i systémy podpory umění, včetně
tvorby mladých začínajících umělců. Investice ze strukturálních fondů EU směřovaly v řadě měst do
obnovy kulturně-historického dědictví a jeho využití pro současné potřeby obyvatel, stejně jako do
novostaveb kulturních institucí (divadel, koncertních sálů, muzeí a galerií) od prestižních světových
architektů, které se staly novými dominantami měst. V neposlední řadě dochází k efektivní
rekonverzi industriálních budov.
Absenci mnoha těchto faktorů, které působí na celorepublikové úrovni, není možné samotným
projektem EHMK v Plzni, byť sebekvalitněji připraveným, zacelit. Před městem Plzní se otevírá
velká příležitost a zároveň nesnadný úkol, se kterým se potýkala i řada západních měst, ale
zejména města v postkomunistické části Evropy (Kraków 2000, Praha 2000, Sibiu 2007, Vilnius
2009, Pécs 2010, Tallinn 2011 a v současné době Maribor 2012, Košice 2013 nebo Riga 2014).
Nesnadným úkolem je vytvořit ve městě takové podmínky, aby se projekt EHMK 2015 ve své
realizaci přiblížil standardům nastaveným úspěšnými evropskými městy.
Finanční prostředky na realizaci projektu by byly vždy omezené, i v období hospodářské
konjunktury. Předmětem Strategie společnosti Plzeň 2015 je proto hledat taková řešení, která
umožní městu se tvořivě, elegantně a systémově vyrovnat se zadáním být kulturním centrem
regionu v současném evropském kontextu. Důležitou roli zde bude hrát podpora společnosti
Plzeň 2015 i důvěra ze strany veřejné správy a obyvatel města v její činnost.
4.1.1. Systémové předpoklady Plzně pro realizaci projektu EHMK
v oblasti kultury
Detailní analýzu systémových předpokladů bude teprve nutno provést. Jakkoliv by tento krok mohl
vypadat opožděně, má svou logiku až po získání a potvrzení titulu EHMK pro město. Bez této
skutečnosti by město bylo pravděpodobně asi méně motivováno k tomu, aby zkoumalo svou
kulturu z hlediska evropských souvislostí. Samotná analýza bude prováděna organicky a postupně,
tak jak budou zkoumány nároky na prostory a jejich vybavení v rámci projektů, zařazených do
programu; stejně jako potřeby neziskových, zejména kulturních, organizací, organizací v oblasti
dalšího vzdělávání apod. Níže uvedená analýza pro účely strategie je tudíž pouze orientačním
východiskem, které bude dále podléhat profesionálnímu zpracování v rámci týmu EHMK. Výstupem
této práce by mělo být vytvoření modelu městské kultury z hlediska evropských měřítek pro
regionální metropoli 21. století, která může být jedním z inspiračních zdrojů Plzně pro další města
ČR i střední a východní Evropy. Zároveň jsou tím naplňována kritéria udržitelnosti projektu
požadovaná EK.
23
Hlavními stávajícími předpoklady pro realizaci projektu EHMK 2015 jsou:
1. Kulturní infrastruktura města.
2. Současná kulturní nabídka města.
3. Připravenost domácího a tuzemského publika.
4. Podpora kultury ze strany samosprávy a veřejné správy.
4.2. Kulturní infrastruktura města z hlediska evropských měřítek
4.2.1. Východisko
Plzeňská kulturní infrastruktura je tvořena prostory provozovanými neziskovými kulturními
organizacemi bez ohledu na jejich právní formu. Zřizovateli a zakladateli ve městě sídlících
kulturních organizací jsou město Plzeň, Plzeňský kraj či soukromé subjekty.
Z hlediska evropských standardů je kulturní infrastruktura Plzně v mnoha ohledech již
zastaralá a neodpovídá současným nárokům, které západoevropské publikum, kulturní
turisté, tvůrci i manažeři kultury považují v regionálním centru této velikosti za
samozřejmost. Manažeři kultury potřebují v současnosti ke své činnosti splnění celé řady
podmínek, které současné kulturní instituce, jež neprošly zásadními rekonstrukcemi, nemohou
nabídnout. Ve městě sídlí řada kmenových kulturních institucí (především např. Západočeské
muzeum, Západočeská galerie, Divadlo Josefa Kajetána Tyla), jejichž uživatelské standardy jsou
poměrně nevyhovující a limitují rozvoj jejich činností na požadovanou evropskou úroveň.
Společnost Plzeň 2015 je schopna nabídnout městu nová řešení – např. vytvořit mezinárodní tým
expertů a využít jejich zkušeností s nízkonákladovými provozy, flexibilním prostorovým a
technologickým řešením moderních budov pro různé umělecké žánry a hledat finančně dostupná
řešení.
Nevyhovující je stav muzejních institucí spravovaných Plzeňským krajem. Přes provedené úpravy
v hlavní budově nedisponuje Západočeské muzeum vyhovujícími moderními a interaktivními
expozicemi, které by reprezentativně představily bohatství jeho sbírek (2 miliony sbírkových
předmětů s některými mimořádně cennými sbírkami) a identitu města a regionu, jejich historii a
tradice. Západočeská galerie nemá od svého vzniku v roce 1954 k dispozici vlastní budovu, která
by umožnila vystavit její sbírky (10 000 sbírkových předmětů, jádro sbírky patří mezi
nejvýznamnější kolekce českého umění 19. a první poloviny 20. století). Do profesionálních
standardů na poli muzejní praxe dnes patří zavedení systémů kontroly klimatu, vlhkosti, osvětlení,
teploty a bezpečnosti ve výstavních i expozičních prostorách. Modernizace výstavních sálů
v Masných krámech a výstavní síni „13“ umožnila překonat některé zcela zásadní nedostatky,
přesto však není Západočeská galerie v současné podobě dostatečným magnetem celosezónní
nabídky, kterým obvykle muzea umění v regionálních evropských metropolích jsou. Prostorové a
technické podmínky vystavovaní nevyhovují evropským výpůjčním protokolům pro zapůjčení
významnějších děl na výstavy a galerie postrádá i prostory pro práci s veřejností. Z rozhodnutí
Plzeňského kraje bude projektová dokumentace stavby nové budovy dovedena do fáze vydání
stavebního povolení. Je velmi žádoucí hledat zdroje pro realizaci této stavby.
Vzhledem k nevyhovujícímu stavu Komorního divadla rozhodlo město o stavbě nové divadelní
budovy, která výrazně překročí význam provizorního Komorního divadla a nabídne divákům
komfortní sál s nastavitelnou akustikou, sál pro experimentální a progresivní umělecké projekty,
zkušebny pro tanečníky, herce i hudebníky včetně divadelního zázemí v provozní budově.
Plzni chybí i kapacitní koncertní sál s akustikou současných evropských parametrů, nahrávací
studia a zkušebny pro hudebníky. Menší plzeňské kulturní organizace postrádají vyhovující
zázemí pro svou činnost a prezentaci – flexibilní sály a studia s multifunkčním technologickým
vybavením pro experimentální soudobou tvorbu a s potřebným zázemím (zkušebny pro různé
hudební žánry, performing arts včetně současného tance, otevřené ateliéry pro výtvarníky). Do
tohoto spektra patří i rezidenční prostory pro tvorbu všech žánrů a pro evropskou kulturní výměnu,
hlavně v oblasti soudobého tance, performing arts (nové formy pohybového, nonverbálního,
vizuálního divadla a cross-over). Zásadní roli v doplnění této infrastruktury hraje plánovaná
rekonstrukce Moving Station a Světovaru (viz dále).
Ve vybavenosti moderní kulturní infrastrukturou se Plzeň neodlišuje od řady jiných krajských měst,
i když je možno nalézt výjimky. V Kongresovém centru ve Zlíně, jehož autorkou je architektka a
zlínská rodačka Eva Jiřičná, má sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů a město jej bude rovněž
využívat pro pořádání kulturních nebo společenských akcí. Budovy 14. a 15. Baťova areálu, kterým
24
se také říká "zlínská dvojčata", se do roku 2013 promění na Krajské kulturní a vzdělávací centrum,
do něhož se přesunou tři instituce, které jsou dosud v pronajatých budovách. Jedná se o Krajskou
galerii výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajskou knihovnu Františka Bartoše.
Rekonstrukce zachová industriální vzhled obou budov, uvnitř budou budovy vyhovovat současným
profesionálním i uživatelským nárokům. Zlín se tímto projektem přihlásil k dokončení myšlenky
Antonína Bati, který už v roce 1935 založil Studijní ústavy, v nichž soustředil kulturní, vzdělávací a
výzkumné instituce. Tento projekt nebyl pozastaven ani při současné nepříznivé hospodářské
situaci. Při posuzování kulturní infrastruktury pro Plzeň 2015 je nutno uvážit, že i toto
jsou kritéria, kterými bude město poměřováno ve srovnání s dalšími evropskými a
českými městy podobné velikosti.
4.2.2. Nezbytně nutná kulturní infrastruktura pro realizaci projektu
EHMK
Od devadesátých let 20. století začala většina kandidujících měst chápat projekt EHMK jako
příležitost k revitalizaci místní kulturní infrastruktury – k rekonstrukci stávajících či stavbě nových
budov pro kulturní instituce, zejména muzea výtvarného umění, městská muzea, divadla, koncertní
sály, nové multifunkční prostory pro mladé publikum a umělecké školy. Velké investiční projekty,
vycházející z analýzy potřeb místní kultury, se staly součástí většiny přihlášek kandidujících měst.
Některé přihlášky kandidujících měst obsahovaly grandiózní investiční projekty, jež se pak
nepodařilo k danému roku realizovat nebo dokončit. Plzeň tuto cestu nezvolila, a to jí přineslo body
v konečné nominaci na nositele titulu. Inspirací pro realizaci programu v Plzni může být příklad
Liverpoolu, který hlavní linie programu postavil na menších změnách, synergicky uskutečněných ve
všech muzeích na území města (a zároveň na existujících pouličních festivalech). Velkolepý projekt
Městského muzea Liverpool jako modelového muzea 21. století zůstal v daném kalendářním roce
rozestavěn.
Pro úspěšnou realizaci programu EHMK v roce 2015 je však naprosto nutnou podmínkou zajistit
prostor pro tvůrčí proces všech druhů a žánrů, včetně jejich prolínání, který potřebuje současné
umění a na který se váže značná část projektů uvedených v přihlášce.
Řešením absence těchto prostor v Plzni je revitalizace areálu Světovar. Originální využití
starých průmyslových objektů může zásadním způsobem přispět k zvýšení přidané hodnoty
původně zanedbaného území. S étosem moderní evropské společnosti se pojí progresivní formy
využití těchto lokalit pro kulturní účely – zejména v oblasti současného divadla, hudby, tance a
výtvarného umění, pro muzea a dále pro účely vzdělávání, komunitní práce, rekreace, kreativních
průmyslů a sportu.
Experimentální a multimediální scény oslovují zejména mladou generaci, a to jak tvůrce, tak
diváky. Příkladů rekonverzí továrních prostor je celá řada, např. Fabrik Théâtre Avignon, která je
divadlem založeným v devadesátých letech 20. stol. v bývalé tovární hale pro opravy automobilů.
Tato elektronická divadelní „továrna“ nabízí experimentální prezentace v oblasti multimédií,
internetu, syntézy obrazů, projekce videa a živé elektronické hudby. V německé Postupimi vzniklo
v tovární strojírenské hale taneční divadlo Fabrik Potsdam, které patří mezi uznávaná divadla
současného tance a sídlí zde mezinárodní taneční společnost, která pořádá Mezinárodní
postupimské dny za účasti předních světových choreografů a tanečních skupin. Rotten Fabrik
Curych - architektonicky ceněná průmyslová budova bývalé tkalcovny hedvábí nyní slouží jako
Centrum pro volný čas, kulturu a vzdělávací aktivity. Podobným kulturním a komunikačním
centrem disponuje Kampnagel Hamburg v budově bývalé strojírenské továrny.
Projekt 4x4 Cultural Factory Světovar (4x4 CF Světovar) je navržen tak, aby objekt poskytl
zázemí pro dialog umělců, profesionální uměleckou tvorbu v symbióze s komunitní prací
a vzdělávacími projekty. Realizace projektu 4x4 CF Světovar zároveň zajišťuje nutnou podmínku
v rámci celého projektu, jíž je trvalá udržitelnost projektu po roce 2015 (podrobněji viz kap. 5.3. či
samostatná studie10).
Další podmínkou řešení situace je vyhledání nevyužívaných prostor ve městě (včetně
periferních území), které mohou sloužit do roku 2015 jako nízkonákladová komunitní
centra či zkušebny a v roce 2015 se v nich může odehrávat také prezentace současných
uměleckých forem pro místní publikum s důrazem na mladé. Jedná se o haly, sklepy, ale i
10
Melenová Kateřina. 4x4 Cultural Factory Světovar Plzeň. Podrobná studie. 2010.
25
jiné prázdné prostory, které je možno vyčistit, zateplit, osvětlit, zajistit a vybavit mobilním
technologickým zázemím tak, aby mohly sloužit pro tvorbu i prezentaci současného umění (divadlo,
hudba, tanec, performing arts). Pro tyto autonomní buňky ve městě pak Světovar může plnit roli
koordinačního a konzultačního centra a zázemí. Tato praxe je rovněž v EU obvyklá, velké akce
vyžadují dočasnou infrastrukturu, která po skončení akce může být nadále využívána, byť s menší
intenzitou. Např. Bienále v Benátkách (pořádané kontinuálně od roku 1895), se koná ve velké míře
v nevyužívaných prostorách ve městě, které jsou ve vlastnictví různých subjektů, a pořadatel akce
je vyzývá na svých webových stránkách k zapůjčení za předem stanovených podmínek.
4.2.3. Úkoly pro společnost Plzeň 2015 v oblasti plzeňské kulturní
infrastruktury a zajištění jejích parametrů pro pořádání EHMK
1. Zmapovat požadavky projektů, které jsou již začleněny v přihlášce, na prostory, v nichž by
se měla odehrávat jejich realizace.
2. Analyzovat potřebu prostor pro všechny druhy uměleckých žánrů, které se mohou objevit
v souladu s otevřenými výzvami do programu a ve spolupráci s českou a mezinárodní
uměleckou scénou.
3. Iniciovat ve městě profesionální dialog o povaze žádoucí proměny institucí, jejich chodu i o
technických parametrech v oblasti evropských norem pro současnou kulturní infrastrukturu
– jako předpoklad efektivního vynaložení dalších investic.
4. Zmapovat existující prostory vhodné pro realizaci nízkonákladových komunitně-kulturních
center v celém městě.
5. Zajistit, aby projekt revitalizace Světovaru probíhal v souladu s evropskými standardy a
požadavky pro prezentaci současných uměleckých žánrů.
4.3. Stávající kulturní nabídka města z hlediska evropských
parametrů
4.3.1. Východisko
Kulturní nabídka v Plzni je bohatá a rozmanitá, má dlouhodobou tradici i demokratickou
kvalitu (unikátní množství kvalitních bezplatných akcí, odehrávajících se ve veřejném prostoru).
Jejím úskalím je to, že je převážně tradiční, většinou postrádá územní přesah požadovaný
EU a je nedostatečně propagovaná. Rizikovým faktorem pro úspěch EHMK je také nízké
zapojení místní kultury do mezinárodních sítí.
4.3.1.1. Názory obyvatel na kulturu a jejich potřeby
Plzeňští obyvatelé vyjadřují se svou městskou kulturou spokojenost, byť v průzkumech veřejného
mínění sami přiznávají, že jí chybí nadregionální rozměr. Starší a část střední generace si cení
nejvíce divadelní tradice Plzně a fenoménu Divadla Josefa Kajetána Tyla ve městě. Divadelní
tradice města, jakkoliv úctyhodná, vytváří na druhé straně disproporci kulturní nabídky ve městě,
v porovnání i s ostatními klasickými žánry – zejména výtvarným uměním a vážnou hudbou, natož
ve srovnání s novými uměleckými formami. Nedostatečná systémová podpora těchto aktivit také
vede k tomu, že se nemohou rozvinout na evropskou úroveň. Vedle toho řada projevů subkultury
je nezávisle na veřejné podpoře aktivní právě v evropských sítích.
Zřetelně nejslabší pozici má město v tom jak oslovit mladou generaci (cca 35 000 středoškoláků
a vysokoškoláků), která je s kulturním životem ve městě, zejména v oblasti programů pro svou
věkovou skupinu, nespokojená. Podle namátkových a bleskových průzkumů také existuje řada
aktivit mladé generace, které v rámci systémové podpory kultury nejsou rozpoznávány jako nové
vynořující se umělecké žánry a ocitají se mimo rámec možností získat finance z veřejných rozpočtů,
a tudíž i dalšího rozvoje. Nelze však zároveň pochybovat o tom, že žadatelé postrádají patrně
schopnost adekvátní komunikace a profesionality na požadované úrovni.
Přesto se v úhrnu jedná o poměrně kvalitní základnu pro uspořádání takového projektu, jakým je
Evropské hlavní město kultury, s vysokým potenciálem pro obohacení o evropskou dimenzi a větší
diverzifikaci kulturní nabídky.
26
4.3.1.2. Plzeňská kulturní scéna a její konkurenceschopnost z hlediska
evropských měřítek
Při posuzování plzeňské kulturní scény je třeba vzít v úvahu celkovou situaci v ČR. Na rozdíl od
tradiční kulturní nabídky, která si víceméně udržuje svou kvalitu, není většinou celá česká kulturní
scéna v oblasti současného umění v souladu s kulturními trendy a tématy, které proudí západní
společností. Na zajištění evropské mobility českých umělců nejsou vyčleněny dostatečné
prostředky. Proto se neúčastní probíhajícího dialogu evropských umělců z různých zemí v takové
míře, která by byla potřebná pro to, aby živá česká kultura zůstávala v širším měřítku
konkurenceschopná (týká se to jak výjezdů českých umělců do zahraničí, tak dovozu umělců ze
zahraničí).
Rezidenční tvůrčí pobyty pro uměleckou tvorbu, stejně jako činnost kulturních asociací, jejich
sítě a nové formy vzdělávání umělců, jsou v ČR roztříštěnou, nedostatečně finančně i systémově
podporovanou oblastí. Tím vzniká v rámci celé země poněkud provinční, do sebe zahleděná kultura,
která celkově ztrácí schopnost rozpoznání, že se ocitá mimo pole evropské kulturní výměny.
Na druhé straně silnou stránkou české kultury je její komunitní aspekt, rovněž požadovaný EU.
Značná část české kultury vzniká již od dob národního obrození takřka na koleně, bez velkých
finančních nároků. Tento stav se však, vyjma kamenných institucí, které zase zápolí s nevyhovující
infrastrukturou, stal trvalým a zafixovaným provizoriem české kultury, které není předmětem
celospolečenského dialogu a kritické reflexe.
Přitom je v Plzni celá řada projektů, které mají jak evropský potenciál, tak komunitní aspekt.
Z úhlu pohledu EHMK se jedná o nevyužitý a poněkud podceněný potenciál, kterému se nedostává
finančních prostředků na dostatečné PR, marketing a další rozvoj.
4.3.1.3
Výzvy - nové umělecké formy a žánry
Mimo klasické a tradiční druhy umění (malba, plastika, kresba, grafika, balet, divadlo, vážná hudba
a celé spektrum hudebních stylů), na které je veřejnost zvyklá, se dnes mluví o vynoření se nových
přesahových uměleckých forem a žánrů. Jedná se zejména o multimediální interaktivní instalace,
prolínání výtvarného umění s tancem a konceptuálním uměním. V divadle se mísí tradiční i
experimentální tvorba a pouliční umění; tanec, balet i současný tanec, pohybové divadlo a nový
cirkus. Vzniká tzv. cross-over = dialog žánrů, který vyžaduje variabilitu prostorů pro prezentaci.
Umělecká tvorba rovněž integrovala nové technologie, které vyžadují speciální prostředí pro
prezentaci. Vedle toho umění vyšlo do ulic intenzivněji než kdy předtím, řada žánrů přímo vznikla
na ulici na chudých předměstích, např. hip-hop, street dance, rap, slam poetry atd.
Hlavní nedostatky v této oblasti se v ČR projevují v rozpoznávání některých rámců, v nichž vzniká
současné umění. Jedná se zejména o rezidenční pobyty pro uměleckou tvorbu a „site specific“
umění. Umělecké tvůrčí pobyty (programy „Artist-in-Residence “) nabízejí příležitost rezidenčního
pobytu v jiné zemi jako prostor pro vlastní tvorbu. Většinou jsou to pobyty v oblasti výtvarného
umění, literatury, hudby, performing arts, divadla, architektury, designu a tance. Doby pobytu se
liší od dvou týdnů do půl roku, výjimečně rok. Pobyt končí výstavami prací nebo uměleckými
prezentacemi, které vznikly v období pobytu umělce. Umělci v západoevropských zemích získávají
na tyto pobyty granty.
Rezidenční pobyty umělců se uskutečňují v zásadě již od dvacátých let 20. století. Jejich
institucionální podoba vznikla v šedesátých letech a v devadesátých letech zaznamenaly skutečnou
renesanci, s tím jak globalizace podpořila „nomádské tendence“ umělců. Mezinárodní umělecká
výměna vždy patřila k tradicím evropské kultury a v rezidenčních pobytech umělců našla svou
novou podobu. Industriální architektura a památky jsou častou destinací rezidenčních umělců, ať již
jako objekt umělecké tvorby anebo fyzicky vznikem rezidenčních ubytovacích kapacit. Právě
projekty tohoto typu jsou však požadovány EU jako součást evropské dimenze programu.
Pojmy použité v této kapitole
Site specific11 (místu na míru) je pojem, který v češtině nemá ekvivalent, ani pro něj neexistuje
oficiální český překlad. Označuje převážně divadelní aktivity, které svým zaměřením na autentický
prostor (veřejná místa, průmyslové objekty, opuštěné sakrální prostory nebo rurální prostředí)
upoutávají pozornost všech aktérů stejně jako diváků k autentické situaci. Jsou založeny na
11
Brána muzea otevřená. Alexandra Brabcová (ed.). Nakladatelství JUKO, 2002., s. 416.
27
důkladném teoretickém i fyzickém průzkumu místa, kde se projekt odehrává. Site specific pracuje
s geniem loci – příběhem místa, okolní krajiny a společenství, s oživením vědomí sounáležitosti
s místem prostřednictvím společného prožití uměleckého zážitku. Při tomto typu projektu, který má
interdisciplinární charakter, se mohou setkat studenti i odborníci různých disciplín – např.
antropologie, divadelní antropologie, filozofie, historie a sociologie, s hudebníky, výtvarníky,
tanečníky nebo light designery. Námětem site specific dílny může být dopad historických událostí
na současný život komunity jako podnět pro uměleckou akci. Site specific projekty obsahují v různé
míře práci s místní komunitou, snaží se do projektu zapojit důležité místní aktéry a věnovat
pozornost problémům, s nimiž se místní komunita potýká.
Mimo site specific projektů se v souvislosti s industriálním dědictvím objevují také projekty
světelného designu; jedná se o vizuální komunikaci, založenou na originálním společném
prožitku. Světelné a osvětlovací techniky využívají za účelem vytvoření svébytného uměleckého
díla dané prostředí a mohou být kombinovány s dalšími uměleckými žánry – se zvukem, obrazem a
pohybem. Prostřednictvím světelného designu je možné názorně proměnit architekturu
tak, aby bylo možné naznačit i možnosti její revitalizace.
4.3.2. Plzeňská kulturní nabídka jako základ projektu EHMK
Společnost Plzeň 2015 vychází z toho, že je důležité zachovat celou skladbu plzeňské kulturní
nabídky a učinit z ní páteřní osu programu. Svou asistenční pomocí chce přispět
k profesionalizaci plzeňské kulturní scény a její konkurenceschopnosti v rámci Evropy. Systém této
práce je dále rozpracováván v celé strategii. Jedná se především o to analyzovat všechny aktivity,
které se na území města vyskytují a mají potenciál pro zapojení do projektu. V případě potřeby
chce společnost jejich nositelům nabídnout možnost dalšího profesního vzdělávání, uměleckého
koučinku a případného zapojení do evropských sítí. Dále se jedná o vytipování dosud
nerozpoznaných aktivit mladých lidí, kteří mají potenciál oslovit své vrstevníky a nalezení
mechanismů jejich zapojení do podpory ze strany veřejné správy. Ve všech těchto oblastech chce
dále společnost Plzeň 2015 přispět k vytvoření standardů kompatibilních s evropskými. Týká se to
zejména prostor, které jednotlivé umělecké žánry potřebují pro svůj rozvoj a prezentaci. zejména
v případě současných uměleckých forem.
4.3.3. Úkoly pro společnost Plzeň 2015 v oblasti plzeňské kulturní
nabídky a jejích evropských parametrů
1. Analýza potenciálu plzeňské kulturní nabídky a identifikace jednotlivých subjektů z hlediska
jejich schopnosti mezinárodní spolupráce.
2. Analýza žánrů – zejména s ohledem na subjekty v Plzni, které se nepodílely na přípravě
přihlášky a přitom jsou pro kulturní život města důležité (instituce i nezávislá scéna);
koordinace aktivit s těmito subjekty s ohledem na jejich možné zapojení do programu
v roce 2015; vyjednání spolupráce.
3. Vytváření podmínek pro zapojení plzeňských organizací všech typů do mezinárodních sítí a
spolupráce s nejlepšími umělci ČR i Evropy.
4. Podpora prostředí pro nové žánry a diverzifikaci kulturní nabídky.
5. Zajištění měkkých opatření pro využívání veřejného prostoru ke kulturním aktivitám (mimo
již běžně konané festivaly a přehlídky).
4.4. Připravenost plzeňského a tuzemského publika
4.4.1. Východisko
Další nezanedbatelná oblast zaostávání České republiky za západní Evropou (kromě kulturní
nabídky v současných uměleckých žánrech a stavu kulturní infrastruktury) se týká publika a jeho
schopnosti přijímat nové žánry. Současné evropské publikum si, díky přítomnosti nové a
technologicky vybavené kulturní a umělecké scény ve městech, zvyklo na užití jiného uměleckého
jazyka v současném umění, jiných výrazových prostředků i integrovaných technologií, na něž se
v ČR rovněž nedostává prostředků. Zkušenosti z hostování řady současných (a nově vznikajících)
forem ukazují, že české publikum má potíže s přijetím některých uměleckých žánrů, které jsou již
v zahraničí vcelku běžné a nepatří k provokativní avantgardě. Vznik tohoto nového umění není
28
možný jednoduchou přenositelností z jednoho prostředí do druhého – je tvůrčím výsledkem
individuálního kulturního dialogu umělců, hledajících společně rozmanité podoby evropské identity.
4.4.2. Příprava programu EHMK 2015 jako divácká laboratoř
Důležitým předpokladem a součástí celého procesu přípravy programu pro rok 2015, včetně
postupného zapojování veřejnosti, je i příprava plzeňského publika, které je hlavní cílovou skupinou
projektu. Příprava programu je průběžně probíhajícím procesem, jejímž výsledkem bude to, že
publikum nebude apriorně odmítat nové umělecké žánry a formy, bude ochotné se ptát a
diskutovat a otevřeně se podílet na tvůrčím procesu. Záměrem společnosti Plzeň 2015 je přispívat
k tomu, aby se plzeňské publikum stalo skutečných partnerem projektu EHMK, který si chce
prostřednictvím kultury a umění ujasňovat sám sebe a zároveň je schopen vnímat umění i jako
proces, ne jen jako hotové umělecké dílo na jeho konci.
Mimořádnou důležitost v tomto procesu má příprava mladého publika, které je jednou
z hlavních cílových skupin projektu. Mladí lidé dnes přijímají přes internet a počítače informace
jiným způsobem, než na jaký byla zvyklá generace jejich prarodičů a často i rodičů. Týká se to
především vizuální oblasti. Porozumění jejich světu klade velké nároky na celou dospělou populaci,
protože se jedná o jiný estetický systém a jiný způsob vnímání. Tato situace je natolik závažná, že
se dostala i do evropských politik na úrovni zemí jako Francie nebo Švédsko.
Stěžejním problémem, rozpoznávaným i na vládní úrovni, je to, že si stále více mladých
kvalifikovaných lidí uvědomuje, že se na sjednocujícím se evropském pracovním trhu nemusí doma
zapojovat do řešení situací, které jim nevyhovují, ale mohou se přestěhovat jinam. Tito lidé jsou již
od středních škol na studentských výměnách, mají srovnání a vědí, co je zajímá. V bleskových
průzkumech se objevovalo i srovnání např. se Západočeským divadlem v Chebu, které je pro
mladou generaci mnohem atraktivnější než Divadlo Josefa Kajetána Tyla, např. i kvůli aktivnímu
zapojení diváků po představení. Na druhé straně je s touto věkovou skupinou třeba vést
mezigenerační dialog, aby i mladí lidé chápali svět, který není pouze virtuální, protože se často
vyjadřují prostředky, které nejsou starší generaci srozumitelné. Z jejich strany se zároveň objevuje
zřetelná potřeba nalézt v této generaci vzory, které by v celkovém klimatu České republiky chápali
jako přijatelné. I v tomto ohledu může EHMK sehrát určitou roli, a to bližším představením tvůrců,
zastoupených v programu, jako osob hodných následování, které jsou nositeli určitých životních
hodnot.
Hlavním cílem, který si společnost Plzeň 2015 klade, je přispět k tomu, aby lidé v Plzni a
regionu více chápali kulturu jako součást své identity. Příprava programu by měla umožnit,
aby vznikla špičková kultura, která snese evropské srovnání, která však není elitářská a najde
připravené publikum.
4.4.3. Úkoly pro společnost Plzeň 2015 v oblasti přípravy plzeňského
publika z hlediska evropských parametrů
1. Příprava publika bude zohledněna v označení kulturních a uměleckých akcí, které dostanou
určitou značku, symbolizující to, že je možné se s tvůrci setkat po představení, po němž
bude následovat debata nebo dílna.
2. Řada dílčích projektů bude aktivně zapojovat diváky do vzniku nebo průběhu uměleckého
díla.
3. Práce s publikem bude součástí vzdělávacího cyklu Arts Managementu, připraveného
společností Plzeň 2015 pro plzeňské kulturní organizace.
4. V oblasti nových uměleckých žánrů budou připraveny dílny a diskuse, které umožní lidem
jim lépe porozumět a najít si k nim vlastní přístup.
5. Publikum bude předem připraveno na to, kteří evropští umělci do Plzně přijedou v rámci
programu, jaký je jejich význam a v jakém kontextu tvoří.
4.5. Podpora kultury ze strany veřejné správy
4.5.1. Východisko
Oproti jiným lokalitám v České republice je „plzeňským stříbrem“ kontinuita systémové podpory
kultury ve městě, její zakotvení ve strategických rozvojových plánech města a vznik dvou
samostatných dokumentů, které jsou v České republice ojedinělé (Zpráva o stavu plzeňské kultury
a návrh koncepce kulturní politiky města Plzně, Program rozvoje kultury ve městě Plzni 2009 –
29
2019). Tyto dokumenty nesporně přispěly k vítězství Plzně nad Ostravou ve druhém kole
kandidatury, neboť jsou ze strany Evropské unie jedním z ceněných předpokladů potenciálního
úspěchu akce. V tomto smyslu Plzeň naplňuje evropské parametry. Důležitá je však kontinuita
financování plzeňských kulturních organizací, zejména v letech 2011 – 2016.
4.5.2. Podpora stávající kulturní nabídky jako páteře programu
Pro realizaci projektu EHMK je klíčové zachovat celou skladbu plzeňské kulturní nabídky,
pracovat na jejím rozšíření s cílem její větší diverzifikace, a učinit z ní, vzhledem
k požadovaným kritériím, páteřní osu programu akce. Tímto způsobem bude zajištěno, že
základem programu v roce 2015 bude skutečně místní plzeňská kultura a nikoliv pouze
akce a projekty přivezené zvenčí. Půjde o ty projekty místních pořadatelů a umělců, které splňují
kritéria evropské dimenze a dosahují vysoké kvality. Zároveň tím bude naplňováno kritérium trvalé
udržitelnosti projektu, požadované v kritériích EU. Za základ této nabídky jsou dále považovány
projekty kulturních organizací, sídlících na území města, bez ohledu na právní formu a zřizovatele
(či zakladatele). Z tohoto hlediska pro skladbu programu EHMK v roce 2015 připadají
v úvahu tyto typy projektů:
1. Projekty uvedené v přihlášce.
2. Projekty vzniklé v pracovních skupinách týmu EHMK.
3. Projekty z otevřených výzev.
4. Projekty z Banky kreativního kapitálu.
5. Projekty vzešlé z mezinárodní spolupráce.
6. Projekty vzešlé z participace.
7. Projekty ve spolupráci s městskými kulturními institucemi a veřejnou správou.
8. Projekty z grantových řízení města Plzně a Plzeňského kraje.
9. Projekty, jimž bude propůjčena značka EHMK.
Vzhledem k tomu, že čtyřletý grantový program Odboru kultury Magistrátu města Plzně
(MMP) pokrývá období 2012 – 2015 a do doby realizace programu nebude nový vyhlášen, je ve
strategii věnována zvláštní pozornost právě tomuto grantovému řízení a projektům v něm
předloženým. Je proto žádoucí, aby byly plzeňské kulturní organizace dostatečně podpořeny
požadovanými finančními částkami v rámci grantového řízení MMP (čtyřleté granty), které jsou
předpokladem jejich udržitelnosti.
Díky probíhající spolupráci mezi společností Plzeň 2015 a Odborem kultury Magistrátu města Plzně
v rámci dotačního řízení čtyřletých grantů byly odbornou komisí navrženy k podpoře významné
grantové projekty, které jsou zároveň v 33 % shodné s projekty uvedenými v rámci 4
hlavních programových proudů přihlášky. Tímto způsobem dojde k jednoznačné synergii ve
financování projektů z rozpočtu města Plzně, správnou alokací prostředků na přípravu
programového období 2012 – 2014 a stěžejního roku 2015. Řada místních (páteřních) projektů
s evropským rozměrem tak bude v roce 2015 spolufinancována prostřednictvím
čtyřletých grantů.
Mimoto je důležité zajistit soulad s grantovými řízeními jednoletých grantů i s prostředky
přidělovanými nadacemi a nadačními fondy v rámci Plzně tak, aby zde byla prioritou synergie
s projektem EHMK a došlo k efektivnímu využití vynaložených prostředků. Ve spolupráci
s Odborem kultury MMP byla do koncepce jednoletých grantů začleněna kritéria, zohledňující
zapojení veřejnosti do projektu a soulad s tématy přípravných let programu EHMK (Duše pro
Evropu 2012, Průmyslové dědictví a současné umění 2013, Napříč generacemi a žánry 2014), a
dále významná výročí, spojená s plzeňskými rodáky a osobnostmi (např. 120. výročí narození J.
Skupy a 100. výročí narození J. Trnky v roce 2012). V rámci přihlášky bylo dále identifikováno
přibližně 20 plzeňských kulturních subjektů, u nichž lze předpokládat, že na své projekty
budou žádat o podporu v rámci jednoletých grantů.
Společným postupem a spoluprací mezi týmem projektu EHMK a odbornými složkami MMP při
výběru projektů v rámci všech dotačních a grantových řízení je možno dosáhnout společných cílů:
dlouhodobá udržitelnost kulturní nabídky v Plzni, její rozvoj a vytvoření kvalitní
struktury programu pro rok 2015. Dvojkolejným postupem by mohlo dojít k neefektivnímu
rozmělňování finančních prostředků bez viditelného zvyšování kvality předkládaných projektů.
Projekt Evropského hlavního města kultury 2015 je projektem Města Plzně. Společnost Plzeň
2015, o.p.s. je organizací, která městu pomáhá dosáhnout cílů v této oblasti stanovených
již strategickými dokumenty (Program rozvoje města Plzně, IPRM Plzeň – univerzitní město
2015, IPRM Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, Program rozvoje kultury ve městě Plzni
30
na léta 2009 – 2019, Koncepce komunikační strategie města Plzně pro období 2010 – 2015) a
navíc zajistit vysoce kvalitní program roku 2015.
Již v rámci současného systému všech grantových řízení MMP (jednoleté, víceleté a čtyřleté granty)
je podmínkou udělení grantu vícezdrojové financování. Ve svém výsledku by projekt EHMK měl
přispět Plzni k dalšímu propracování systému podpory kultury ze strany veřejné správy
po roce 2015.
31
5.
Příprava a realizace programu
5.1. Východisko - závazné podmínky pro přípravu programu ze
strany EU
Hlavními kritérii projektu EHMK, které musí město v souladu s přihláškou dodržet12, jsou
Evropský rozměr programu a Město a jeho občané. Tyto dvě kategorie jsou zároveň
podmínkou pro přidělení Ceny Meliny Mercouri (příspěvek EK ve výši 1,5 milionu eur) na
základě splnění kritérií druhé monitorovací zprávy v roce 2014.
Kategorie Evropský rozměr projektu je jedním ze dvou témat, jejichž splnění je posuzováno EU
i z hlediska úspěšnosti akce po jejím skončení. Bývá obvykle předmětem selhání právě v případě
kandidatury měst z postkomunistických zemí. Přílišné zvýraznění místních perspektiv a
lokálního měřítka vedlo zpravidla spolu se špatným mezinárodním marketingem akce ke
snížení její úspěšnosti v řadě zemí. V rámci kategorie Evropský rozměr projektu se jedná
zejména o tyto oblasti:
-
spolupráce mezi kulturními operátory, koprodukce kulturních projektů a výměna umělců;
-
zapojení do evropských témat a problémů, aktivní účast v evropských sítích a přenášení
evropských diskusí na domácí půdu;
-
partnerství mezi městy v rámci EU;
-
zdůraznění evropské kulturní rozmanitosti v rámci programu;
-
přínos projektu společnému Evropskému kulturnímu dědictví.
Pro Evropský rozměr projektu stanoví čl. 4 rozhodnutí č.1622/2006 ES, že program
v daném kalendářním roce zejména:
-
podporuje spolupráci mezi kulturními subjekty, umělci a městy z dotyčných členských
států a jiných členských států v jakékoliv kulturní oblasti;
-
zviditelňuje společné znaky evropských kultur.
Nadregionální a nadnárodní přesah programu, který bude v Plzni realizován v roce 2015, bude
posuzován především z hlediska témat, která projekt nabídne, a způsobu, jakým bude program
organizován.
Evropský rozměr témat, která Plzeň zvolí do svého programu, se týká mj. těchto oblastí:
1. Umělecká a kulturní hnutí a styly, které jsou v Evropě všeobecně sdíleny a známy a
které byly inspirovány městem nebo k nimž město významným způsobem přispělo.
2. Nejnovější vývoj uměleckých a kulturních hnutí a stylů.
3. Oslava těch aspektů evropské historie, identity a dědictví, které jsou přítomny
v daném městě, a zvýšení povědomí evropské veřejnosti o osobnostech a událostech, které
poznamenaly historii a kulturu města.
4. Rozvoj evropských témat a otázek: výzvy, před nimiž stojí současná Evropa.
5. Akce zaměřené na talentované evropské umělce.
6. Místo a postavení kultur přistěhovalců ve městě.
Evropský rozměr bude v rámci projektu zajišťován několika způsoby. Bude k němu zejména sloužit
mezinárodní komunikace společnosti Plzeň 2015 v rámci jejích zahraničních vztahů, pravidelné
pořádání konference ke Dni Evropy, která bude sloužit k výměně zkušeností se zahraničními hosty,
a asistenční pomoc významných zahraničních kulturních aktérů přípravnému týmu Plzeň EHMK
2015 (poradní skupina, koučink, mezinárodní umělecká rada). Zásadního zviditelnění projektu na
mezinárodní scéně hodlá společnost Plzeň 2015 dosáhnout též uspořádáním výročních zasedání či
jiných akcí velkých evropských sítí v roce 2014 v Plzni („zahřívací rok“). Jedná se konkrétně o IETM
(Informal European Theatre Meeting), Aerowaves, TEH (Trans Europe Halles) a další.
12
Kritéria byla zveřejněna ve Výzvě k podání žádosti do soutěže o titul „Evropské hlavní město kultury 2015“
na webových stránkách Ministerstva kultury ČR v rámci tiskového servisu dne 23. 12. 2008 v souladu
s Rozhodnutím Evropské komise č. 1622/2006/EC.
32
Doporučení z praxe měst EHMK, kde akce již proběhla, se týká i toho, že největší dopad mohou mít
nejambicióznější evropské projekty nebo projekty a priori kontroverzní a že by se organizátoři
neměli obávat případných obtíží. Program by měl být zaměřen do budoucna, aniž by
opomíjel historii města, na níž se zakládá jeho identita. Prvořadý význam má inovativní
povaha akce, prostor věnovaný současným kulturním formám a schopnost podněcovat kreativitu
zapojením místních a evropských umělců. Program by se měl vyznačovat kulturním
dynamismem, který přesahuje kulturně-historické bohatství města.
5.2. Vlastní příprava programu jako těžiště činnosti společnosti
5.2.1. Východisko
Evropská komise stanovila v podmínkách pro kandidující města následující požadavky na přípravu
programu. Citace: „Program předložený kandidátskými městy musí splňovat přísné požadavky na
uměleckou a kulturní kvalitu. Kvalita žádosti spočívá v důkladném pochopení koncepce projektu
EHMK a kritérií výběru. Město není jmenováno EHMK pro to, čím je nebo co vykonalo. Titul je
udělen díky programu konkrétních kulturních událostí, inovací a investic, které má v úmyslu
představit v daném roce, jenž by měl být rokem výjimečným – symbolem vrcholného okamžiku
města v kulturní oblasti, specificky vytvořeném pro daný rok. Město by se mělo snažit využít
svých osobitých rysů a projevit určitou kreativitu. Pamětihodnosti a obvyklý kulturní život
jsou přednostmi, nemohou však poskytovat základ pro realizaci projektu a nejsou uvažovány
v rámci kandidatury jako program“13.
Příprava programu Plzeň EHMK 2015 je těžištěm činnosti společnosti Plzeň 2015, realizace
programu je tím hlavním, k čemu byla organizace zřízena. Na druhé straně projekt Evropského
hlavního města kultury přesahuje samotný program a je nositelem systémové změny ve městě.
V tomto smyslu je příprava programu hlavním nástrojem této změny a procesem její realizace
v průběhu celého přípravného období. Program v daném kalendářním roce spolu s kroky vedoucími
k trvalé udržitelnosti projektu jsou ve skutečnosti navenek prezentací toho, zda k těmto změnám
došlo.
Významnou součástí přípravy programu je propojení plzeňské kulturní scény s českými a
mezinárodními profesními uměleckými a kulturními špičkami tak, aby bylo možné v průběhu
přípravy programu nastavit mechanismy zapojení co nejkvalitnějších a progresivních
mimoplzeňských kulturních aktérů do tvorby, rozvoje a uměleckého koučinku celého projektu
EHMK 2015.
Již přihláška, kterou se Plzeň ucházela o získání titulu EHMK pro rok 2015, je postavena na
předpokladu, že kultura v sobě obsahuje dostatečnou sílu, aby proměnila město i region a
napomohla jejich rozvoji udržitelným směrem. Přípravný tým zde vycházel z dostatečně ověřených
zkušeností některých evropských měst (Liverpool, Glasgow, celá oblast Porúří a řada dalších), kde
se kultura stala dostatečným nábojem pro rozvoj původně průmyslového regionu. V tomto smyslu
vychází projekt EHMK Plzeň 2015 ze stejných východisek – jedná se především o využití místního
potenciálu, který je již přítomen, ale je možno k němu přistupovat s novým pohledem. Zejména se
jedná o revitalizaci průmyslového kulturně-historického dědictví, které je součástí identity města
(např. Světovar), či o zkvalitnění činnosti stávajících plzeňských kulturních organizací (jejich
profesionalizací na evropskou úroveň a zapojením do evropských sítí).
Pojmy použité v této kapitole
Otevřené výzvy jsou jedním z nejužívanějších způsobů výběru kulturního programu v rámci
Evropských hlavních měst kultury. Otevřené výzvy jsou pozitivně rozpoznávány Evropskou unií
jako demokratická technika pro zapojení místní i evropské umělecké scény do projektu EHMK
v konkrétním městě. Od roku 2012 do roku 2014 proběhnou nejméně tři otevřené programové
výzvy, které budou fungovat jako nástroj pro doplnění vhodných projektů do čtyř hlavních
programových proudů. Projekty z otevřených výzev se ucházejí o specifický procentuální podíl
13
Kritéria byla zveřejněna ve Výzvě k podání žádosti do soutěže o titul „Evropské hlavní město kultury 2015“
na webových stránkách Ministerstva kultury ČR v rámci tiskového servisu dne 23. 12. 2008 v souladu
s Rozhodnutím Evropské komise č. 1622/2006/EC.
33
spolufinancování od společnosti Plzeň 2015. V roce 2012 budou na základě inventarizace projektů
z přihlášky formulována specifická kritéria I. otevřené výzvy. Cílem bude posílit téma přípravného
roku a obsahové potřeby jednotlivých programových proudů. Vyhlášení II. otevřené výzvy v roce
2013 již bude probíhat na mezinárodní úrovni s cílem posílit evropskou dimenzi programu v roce
2015. Parametry výzvy musí zajistit konkurenceschopnost připravovaných aktivit ve spektru
současné evropské kulturní nabídky. Všechny projekty, předložené v otevřených výzvách, budou
posuzovány uměleckým realizačním týmem. Mezinárodní umělecká rada doporučí Flagship projects
– hlavní projekty pro hlavní programovou část tak, aby byla definována do konce roku 2013.
Kvalitním projektům, které nebudou vybrány do hlavního programu, bude nabídnuto zviditelnění
dostupnými formami a možnost vložit svůj záměr do Banky kreativního kapitálu.
Banka kreativního kapitálu bude další formou pro doplnění projektů do programu. Bude
nástrojem pro financování zajímavých kulturních, ale také společensky prospěšných inovativních
projektů. Přestože podobné webové servery existují již v řadě západních zemí, ambicí plzeňské
banky je mít komplexnější funkci než je financování jednorázových akcí umělců, jako např. server
www.kickstarter.com nebo www.fundedbyme.com či www.ideaswatch.com. Bude se jednat o
vytvoření systému, do něhož vkládají lidé své nápady nebo dovednosti a který je zprostředkovává
těm, kteří o tyto nápady a dovednosti mají zájem a jsou ochotni je financovat.
Banka kreativního kapitálu bude mít speciální účty pro podporu všech druhů současného umění a
bude inovativním způsobem propojovat umělce a kulturní aktéry s diváky a soukromými
podporovateli v Plzni, ČR i EU. Zároveň bude demokratickým sítem skutečného zájmu obyvatel
Plzně o nápady, týkající se zlepšení kvality života ve městě i krajině, nové filozofie a aktivní tvorby
evropského životního stylu ve 21. století. Přes webovou stránku budou mít jednotlivci i subjekty
možnost vyjádřit svůj zájem mimo jiné i aktivním finančním vstupem do podpory konkrétního
projektu (propojení programu s druhou linií, požadovanou EU – Město a občané).
5.2.2. Cíle přípravy programu
Hlavní cíle:
1. Zajistit
Plzni
renomé
mezinárodního formátu.
prestižního
středoevropského
kulturního
centra
2. Vytvořit Plzni image významného inovativního centra živého umění, vzbudit chuť
umělců, odborné veřejnosti i turistů jezdit do Plzně za současnou kulturou.
3. Nastartovat mechanismy vedoucí k dlouhodobě udržitelné kvalitativní proměně
plzeňské kultury, které by mohly sloužit jako modelový příklad zajišťování a
administrace městské kultury v rámci ČR.
Dílčí cíle a úkoly:
1. Přípravou špičkového programu podpořit a upozornit na nutnost řešit akutní potřebu
funkční a technicky vybavené infrastruktury pro prezentaci všech forem současného umění
v Plzni a plzeňském regionu.
2. Nabídkou profesního rozvoje a pracovních příležitostí přitáhnout přední české i evropské
umělce, manažery a další související profese ze všech uměleckých žánrů k zapojení do
příprav programu na rok 2015.
3. Vývozem plzeňské kultury a kreativního kapitálu do regionů ČR a Evropy posílit její prestiž
na české a evropské kulturní scéně.
4. Zapojovat se do všech relevantních procesů, probíhajících v plzeňské kultuře za účelem
dosažení synergických efektů a zajištění multiplikace vynaložených finančních prostředků
(např. účast v odborných a poradních komisích, grantových řízeních, zajištění zpracovávání
některých odborných studií a analytických podkladů pro rozhodování veřejné správy).
5.2.3. Způsob začlenění projektů do přípravy programu
Pro přípravu programu je určující schéma, tvořené čtyřmi programovými proudy (Umění a
technologie, Vztahy a city, Tranzit a menšiny, Příběhy a prameny), popsanými v přihlášce. Ty
budou hlavní osou celého programu v roce 2015 a všechny další nově vznikající projekty do nich
budou zařazeny. Pro to, aby bylo dosaženo cílů projektu EHMK 2015, je nutné respektovat toto
hlavní schéma, jež vzniklo z výstupů kulatých stolů a různých participativních procesů v období
kandidatury. Vyjadřuje rovněž způsob, jakým se Plzeňané rozhodli prezentovat světu a za který ve
skutečnosti získali titul EHMK.
34
5.2.3.1. Zdroje projektů pro program
Pro realizaci programu v roce 2015 bude společnost Plzeň 2015 pracovat dále s těmito
zdroji projektů:
1. Projekty uvedené v přihlášce, které jsou základem programu.
2. Projekty vzniklé v pracovních skupinách týmu EHMK (podpůrné projekty k naplnění
cílů, stanovených přihláškou).
3. Projekty vzešlé z využití existující nabídky na úrovni Plzně, Plzeňského kraje, ČR
a EU (projekty, jejichž kvalita a náplň umožňuje zařazení do programu, ale které nekladou
nároky na financování ze zdrojů společnosti Plzeň 2015 ani města Plzně).
4. Projekty z otevřených výzev (kritéria otevřených výzev budou reflektovat potřeby
analyzované rozborem přihlášky, např. přihláška neobsahuje žádný projekt, který by
v programovém proudu Umění a technologie naplňoval téma kreativních průmyslů).
5. Projekty z Banky kreativního kapitálu (tento druh projektů je popsán dále v textu).
6. Projekty mezinárodní spolupráce vycházející z dohod s městem Mons, ostatními EHMK,
z uměleckého koučinku, ze stáží a praxí, mezinárodních uměleckých rezidencí; spolupráce
se zeměmi třetího světa a rozhodnutí umělecké rady o slavnostním zahájení a slavnostním
zakončení.
7. Projekty vzešlé z participace (jejich cílem je umožnit co největšímu počtu Plzeňanů se
aktivně účastnit programu v roce 2015 a prezentovat své dovednosti a schopnosti).
8. Projekty ve spolupráci s městskými kulturními institucemi a veřejnou správou (na
základě jednání s těmito subjekty budou zjišťovány jejich dramaturgické plány a plány
činnosti na celé období 2012 – 2015 a bude s nimi projednáváno smysluplné zapojení jejich
aktivit do projektu).
9. Projekty z grantových řízení města Plzně a Plzeňského kraje (jedná se zejména o
drobná zpřesnění témat vypisovaných výzev v oblasti jednoletých grantů, jejichž cílem je
zajistit co nejvyšší synergii a úsporu financí vzhledem k naplňování programu EHMK;
systematická spolupráce s příjemci čtyřletých grantů).
Záměrem společnosti Plzeň 2015 při přípravě programu je v maximální míře respektovat potenciál
plzeňské kultury a zajistit dostatečnou otevřenost pro všechny, kteří nejsou zahrnuti v přihlášce a
chtějí se do projektu zapojit. Mimo popsané okruhy projektů připadají též v úvahu projekty, které
výrazně podporují témata programových proudů a nejsou primárně asociované s EHMK (odehrávají
se jako součást jiných mechanismů – např. samostatné projekty města Plzně). Záměrem
společnosti Plzeň 2015 je přispět všemi dostupnými možnostmi k posílení témat a dramaturgie
programu pro rok 2015. Z tohoto důvodu bude usilovat o spolupráci s dalšími paralelně
realizovanými projekty jiných subjektů. To se může týkat např. i projektů, které rezonují
s programovým zaměřením EHMK 2015, neusilují o finanční podporu, ale budou mít zájem o
společný marketing pod hlavičkou projektu. Všichni inovátoři plzeňské kultury by měli být
projektem EHMK zviditelněni.
Reprezentativní špičku uměleckého programu EHMK pak bude od roku 2013 zaštiťovat mezinárodní
umělecká rada, která bude dohlížet zejména na kvalitu předložených projektů pro hlavní program
propagovaných mezinárodně (flagship projects – hlavní projekty), jejich evropský rozměr a
zapojení evropských partnerů do spolupráce.
Kvalifikovaný odhad celkového počtu projektů, zařazených do programu činí více než
tisíc aktivit a událostí (viz příloha č. 3). Je počítáno s finanční participací a podporou (ze strany
společnosti Plzeň 2015 i města) pro cca 200 projektů zařazených do hlavního programu. Ostatní
projekty budou financovány z jiných zdrojů, některým bude nabízena fundraisingová asistence,
všem pak možnosti zviditelnění.
5.2.3.2. Rozpracování projektů začleněných do přihlášky
Pro začlenění projektů do přípravy programu je východiskem přihláška ke kandidatuře; tyto
projekty jsou základem programu. Stanoviskem společnosti Plzeň 2015 je, že je nutné pracovat
s maximálním počtem subjektů, které se zapojily do příprav. Společnost projedná se všemi
zúčastněnými podmínky realizace navrhovaných záměrů. Členové uměleckého realizačního týmu
budou pracovat s projekty podle revize jejich začlenění do jednotlivých programových proudů.
Tento proces se bude odehrávat v následujících krocích (které jsou dále detailně ilustrovány
v přílohách strategie):
35
1. Dotazníkové šetření s nositeli projektů s cílem zjistit jejich aktuální schopnost projekt
připravit a realizovat (součástí šetření budou i osobní pohovory se všemi jednotlivci i
institucemi, jejichž projekty jsou začleněny do vítězné přihlášky).
2. Vyhodnocení potřeb nositelů projektu, včetně potřeb na zajištění nutných podmínek
pro jeho realizaci.
3. Finanční proveditelnost a reálný rozpočet projektu, analýza efektivity a zdrojů financování.
4. Předpoklady subjektu v oblasti dovedností a schopností pro úspěšnou realizaci
záměru (zjišťování potřeb v oblasti uměleckého koučinku a arts managementu) a
předpoklad garance umělecké kvality.
5. Mapování možností společné dramaturgie a témat jednotlivých projektů,
koordinace a animace obsahu jednotlivých programových proudů, vytváření programových
balíčků.
S nositeli projektů bude tým pracovat prostřednictvím osobních jednání, dílen a seminářů (formou
uměleckého vedení – koučinku) v rámci čtyř programových proudů s cílem usměrňovat úspěšnou
realizaci programu. Půjde o to, najít nové způsoby distribuce plzeňské kultury (směrem ven i
dovnitř) a skrze živé kontakty s profesionály na české i evropské úrovni vytvořit pružné a finančně
udržitelné způsoby spolupráce (těžiště programu, tvořené plzeňskou kulturní scénou, obohacenou o
evropský rozměr).
5.2.3.3. Typy projektů z hlediska jejich zařazení do programu
Do každého ze čtyř programových proudů (Umění a technologie, Vztahy a city, Tranzit a menšiny,
Příběhy a prameny) budou z výše uvedených zdrojů zařazeny tři hlavní typy projektů, a to na
základě různého procesu realizace jejich ideového záměru a podle míry odborné
profesionální kvalitativní garance.
To znamená, že do programu budou vplývat projekty z různých zdrojů, jednak podle toho,
jak se budou jejich nositelé chtít do projektu EHMK připojit, a dále podle možných zdrojů
financování. Společnost zde vychází z toho, že je zapotřebí zajistit, aby měl každý, kdo projeví
zájem, možnost se projektu účastnit a zároveň musí ohlídat nutné parametry kvality
těchto aktivit. Kromě uměleckého programu, tvořeného profesionály špičkové evropské úrovně,
budou zastoupeny i projekty komunitního charakteru. Záměrem je vytvořit otevřené, ale jasně
čitelné prostředí, ve kterém se mohou současně na programu objevit jak občanské a komunitní
aktivity, tak uznávané umělecké hvězdy.
Z hlediska zařazení do programu se rozlišují tři hlavní typy projektů:
1. Hlavní (vlajkové) projekty / Flagship Projects.
2. Projekty s uměleckým koučinkem / Artistic Coaching Projects.
3. Projekty, jimž bude propůjčena značka EHMK.
1. Hlavní (vlajkové) projekty / Flagship Projects
Hlavní projekty tvoří v každém EHMK špičku uměleckého a kulturního programu a ve vrcholné míře
naplňují požadavky na kvalitu a jeho evropský rozměr. Vybírá je mezinárodní umělecká rada na
základě vytipovaných projektů z přihlášky a projektů vzešlých z otevřených výzev a mezinárodní
spolupráce dle kritérií konkurenceschopnosti evropské kulturní nabídky. Umělecká rada doporučuje
rovněž konkrétní formy podpory projektu, včetně možnosti ucházet se o podíl na Ceně Meliny
Mercouri.
2. Projekty s uměleckým koučinkem / Artistic Coaching Projects
Z analýzy projektů uvedených v přihlášce provedené pracovními skupinami vznikne soupis projektů
zařazených do programu, které nebudou v kategorii hlavních projektů. Další projekty tohoto typu
vzejdou i z otevřených výzev, z Banky kreativního kapitálu a dalších zdrojů programu. Umělecký
realizační tým vybere a schválí uměleckého kouče pro každý z těchto projektů. Tato osobnost bude
aktivně participovat na realizaci projektu. Motivací pro nositele projektu bude i spolupráce
s uměleckým koučem, který může nabídnout profesionální a umělecké zkušenosti, které nositel z
různých důvodů neměl příležitost ve své předchozí činnosti získat. Uměleckými kouči projektů se
stanou osobnosti z evropské i české kulturní scény. Koučink přípravy a realizace projektu zajistí
jeho vysokou úroveň a zároveň zlepší schopnosti nositelů iniciovat a samostatně realizovat
obdobné aktivity v budoucnu. Systém je vzájemně prostupný, tzn. že procesem koučinku mohou
nejlepší projekty vyhovět kritériím pro zařazení do hlavních projektů.
36
3. Projekty, jimž bude propůjčena značka EHMK
Z výše uvedených zdrojů budou přicházet projekty, které budou naplňovat kritéria uvedených
programových proudů. Některé z nich budou potřebovat kofinancování, zatímco jiné budou mít
financování zajištěno. Záměrem je zajistit co nejvyšší počet kvalitních projektů, zařaditelných do
programu v roce 2015, které mají zároveň zajištěno financování z jiných zdrojů. Právě pro tuto
oblast je extrémně nutná synergie činnosti společnosti Plzeň 2015 a veřejné správy na jedné straně
a podnikatelského sektoru na straně druhé. Tato největší část projektů bude ve skutečnosti tvořit
jádro široce pojatého programu, mj. z hlediska jejich proporčního pokrytí v rámci celého
přípravného období a z hlediska zajištění časové a teritoriální vyváženosti programu v roce 2015
(pokrytí celého kalendářního roku z hlediska časového, dostupnost nabídky pro okrajové části
města, region a přilehlé oblasti z hlediska teritoriálního).
5.2.3.4. Kritéria evropské dimenze projektů pro začlenění do programu
Důležitou součástí celého procesu pro začlenění do programu je zohledňování evropského rozměru
projektů. Týká se to zejména těchto oblastí:
-
společná práce, koprodukce, výměny a jiné způsoby rozvoje spolupráce mezi umělci,
kulturními organizacemi a skupinami z různých zemí Evropy, putovní inscenace a výstavy
v jiných zemích;
-
zvláštní partnerství mezi dvěma nebo více městy nebo v rámci jednoho regionu a EU;
-
realizace zvláštních činností určených na podporu a rozvoj tvůrčí práce, podnícení inovace
v umění a vytvoření nových forem kulturních akcí a dialogu;
-
realizace zvláštních kulturních projektů určených k podnícení zájmu mladých lidí o umění;
-
realizace zvláštních kulturních projektů zaměřených na zvýšení sociální soudržnosti;
-
rozvoj kvalitního a inovativního evropského cestovního ruchu, který bude pamatovat na
význam ochrany kulturního dědictví a inovativní formy jeho využití;
-
užívání jiných evropských jazyků;
-
rozvoj evropských sítí.
5.2.3.5. Hlavní aktivity společnosti v rámci přípravy programu
Smyslem hlavních aktivit v rámci přípravy programu je zajistit kvalitu programu v roce 2015, jeho
evropskou dimenzi, konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku a trvalou udržitelnost
kvalitativních změn po skončení projektu. K tomuto účelu bude plzeňská kulturní scéna propojena
pracovními vazbami s českými a mezinárodními kulturními aktéry. Plánované aktivity uspíší
transformaci místní kulturní nabídky do otevřené evropské umělecké laboratoře. Příprava programu
by měla Plzni sloužit k tomu, aby se stala inkubátorem pro vývoj nového kulturního zázemí, které
bude schopno naplňovat potřeby tvůrčího sebevyjádření a kulturního vyžití všech sociálních skupin.
V rámci přípravy programu se jedná o tyto hlavní aktivity:
1. Výběr projektů.
2. Asistenční pomoc projektům a jejich tvůrcům.
3. Zajištění podmínek realizace programu a jeho kvality.
1. Výběr projektů
Pro výběr projektů do programu budou sloužit dva základní mechanismy – otevřené výzvy a Banka
kreativního kapitálu. Otevřené výzvy vyzývající k zapojení do programu budou formulovány tak,
aby jejich parametry zajišťovaly konkurenceschopnost připravovaných aktivit ve spektru současné
evropské kulturní nabídky. Všechny projekty předložené v otevřených výzvách budou posuzovány
uměleckým realizačním týmem. Část projektů, která vzejde z otevřených výzev, by měla být
vzkazem Plzně poslaným do světa – o tom jak chce být město vnímáno. Kvalitním projektům, které
umělecký tým nevybere, bude nabídnuta možnost vložit záměr do Banky kreativního kapitálu. Ta
bude sloužit jako databanka pro vkládání originálních tvůrčích záměrů, které mají potenciál přispět
ke kvalitě života v Plzni, k sociálním inovacím a ke zdravému oživení veřejného prostoru města a
regionu. Pokud tyto projekty a náměty najdou svého mecenáše a budou díky zapojení do Banky
kreativního kapitálu realizovány, ponesou prestižní ochrannou známku „Made in Pilsen“. Banka
kreativního kapitálu bude také sloužit jako nástroj k zapojení obyvatel do projektu, má tudíž
význam i v naplňování kritéria Město a občané;
37
2. Asistenční pomoc projektům a jejich tvůrcům
V přípravné fázi programu bude hrát také velkou roli asistenční pomoc, kterou bude společnost
Plzeň 2015 nabízet, zprostředkovávat a poskytovat jednotlivcům a organizacím, zapojeným do
projektu EHMK. Zde je počítáno s mezinárodními tvůrčími dílnami, stážemi a praxemi, výměnami a
rezidenčními pobyty, které poskytnou možnost, aby zahraniční kulturní aktéři sdíleli své know-how
s místními tvůrci. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat vytvoření rezidenčních programů pro
tanečníky, choreografy a spisovatele. Součástí vzdělávání v rámci projektu EHMK bude také
umělecký koučink. Bude se jednat o asistenční pomoc těm projektům, které projdou výběrem
otevřených výzev, ale kapacita a předchozí zkušenosti navrhovatele nebudou dostatečně
garantovat kvality prováděcích postupů pro realizaci v roce 2015. Mezi formy uměleckého koučinku
budou mj. patřit:
1. Programy výchovy a vzdělávání publika s cílem představit jim současné trendy a jejich
představitele ze světové umělecké scény.
2. Organizace výjezdů pro plzeňské kulturní pracovníky na významné a mezinárodně uznávané
festivaly, jednání sítí a události současného umění.
3. Iniciování schůzky plzeňských nakladatelů s cílem založit živou plzeňskou literární platformu
s napojením na festival spisovatelů v Praze apod.
4. Vytvoření systému veřejných prezentací v různých žánrech.
Tyto formy asistenční pomoci budou dále doplněny vzděláváním v oblasti arts managementu, které
je jedním z pilířů druhé oblasti činnosti společnosti Plzeň 2015, kterou je zapojování obyvatel.
Zatímco hlavním cílem asistenční pomoci v rámci uměleckého koučinku je zajištění kvality projektu
a jejího evropského rozměru, v případě arts managementu je to trvalá udržitelnost změn na
plzeňské kulturní scéně. Obě oblasti se jako v případě Banky kreativního kapitálu logicky prolínají a
budou předmětem spolupráce ve společnosti Plzeň 2015 – mezi sekcí připravující program a sekcí
zajišťující účast obyvatel, tedy participaci (viz kap. 6).
3. Zajištění podmínek realizace programu a jeho kvality
Pro zajištění realizace programu a jeho kvality je nezbytnou podmínkou zlepšení infrastruktury pro
současné umění ve městě. V Plzni je nedostatek infrastruktury pro realizaci programu EHMK, a to
zejména pro prezentaci současného výtvarného umění, současného tance a pro projektovou práci
nezávislé profesionální divadelní scény. Základním předpokladem je revitalizace areálu Světovar
pro účely 4x4 Cultural Factory Světovar (anotace je uvedena ve strategii samostatně, jedná se o
pilotní projekt). Mimoto bude pro realizaci programu EHMK v Plzni chybět prostorové zázemí pro
tvůrčí práci hostujících umělců. Ve městě je přitom mnoho prázdných a nespravovaných prostor a
sálů (s různými majetkovými vztahy). Bude třeba vyjednat a připravit podmínky, jak s tímto
prostorovým zázemím ve městě pracovat. Aby byla Plzeň schopna absorbovat příliv umělců a
mezinárodních projektů, bude nutné vytvořit nová kulturní a komunitní centra (na území
městských obvodů). Jedná se o koncept nízkonákladově zrekonstruovaných prostor, který vznikl
v Lille 2004, kde byla za minimálních nákladů vytvořena provizorní a dočasná infrastruktura, která
byla schopna hostit plánovaný rozsah programu. K rezidenčním pobytům a přípravám
koprodukčních projektů potřebují současní umělci často jen prázdný, čistý a vytopený prostor.
K tomu bude nutné specifikovat potřeby jednotlivých přihlášených projektů, porovnat je
s existujícími možnostmi a nalézt řešení pro jejich realizaci. Pro potřeby vytipování a zajištění
vhodných prostor pro programové projekty bude vytvořena pozice lokátora uvnitř uměleckého
realizačního týmu EHMK Plzeň 2015.
5.2.3.6. Konkrétní kroky v rámci přípravy programu v letech 2011 - 2013
1. Analyzovat projekty z přihlášky v jednotlivých pracovních skupinách a navrhnout další
postup práce s nimi.
2. Nastavit podmínky a mechanismy otevřených výzev, jimiž se organizace či jednotlivci
(kulturní aktéři z Plzně, ČR a EU) přihlásí do uměleckého programu EHMK tak, aby plzeňská
kulturní scéna dostala mezinárodní rozměr a program byl realizován na základě
mezinárodních měřítek. Podmínky otevřených výzev budou garantovat reprezentativní
charakter vybraných projektů a jejich potenciál, transformovat povědomí o Plzni jako o
novém a progresivním centru současného evropského umění.
3. Vyprojektovat a zahájit projekt Banka kreativního kapitálu – jako modelového
nástroje pro podporu všech druhů současného umění, který bude prostřednictvím principů
kolektivního financování (crowd fundingu) propojovat umělce a kulturní aktéry s diváky a
soukromými podporovateli v Plzni, ČR i EU.
38
4. Zpracovat nabídku zapojení do přípravy programu EHMK 2015 pro českou i
evropskou scénu ve všech oblastech kultury. Plzeň může českým i evropským
profesionálům nabídnout prostor pro tvůrčí seberealizaci a vytěžit tak jejich nejlepší
potenciál pro vytvoření image města, kde se dějí nové a zajímavé věci.
5. Vytvořit síť spřátelených kulturních center, institucí a organizací po celé ČR, které se
stanou informačními majáky EHMK a budou sloužit jako spojky pro vývoz plzeňských aktivit
v rámci přípravy i realizace programu po regionech ČR – v návaznosti na síť Shakesbeer´s,
která je modelovým nástrojem pro přesah projektu do ČR (viz kap. 5.5.).
6. Zahájit oboustranně přínosnou spolupráci se zavedenými mezinárodními
kulturními projekty v Plzni a zapojit je v přípravných letech EHMK jako komunikační a
informační kanály směrem k mezinárodní kulturní scéně a zahraničnímu publiku (např.
festival Divadlo, Smetanovská klavírní soutěž apod.).
7. Ustavit synergické mechanismy spolupráce mezi tvorbou programu ve městě Plzni a
v regionu Plzeňského kraje (viz kap. 5.4.).
8. Trvale propojovat obě hlavní linie projektu – přípravy programu a participace –
zapojování obyvatel do projektu.
9. Zajistit při rekonstrukci Světovaru prostřednictvím odborné pomoci a koordinace
projektu parametry, které jsou předpokladem pro uskutečnění programu v roce 2015 (viz
kap. 5.3.).
5.2.3.7. Předpoklady úspěšné přípravy programu
-
Vyhledání prostor pro síť komunitních center – vytipování a zajištění nákladově nenáročné
infrastruktury pro absorpci programu EHMK 2015 na území města i plzeňského regionu;
-
ochota příspěvkových kulturních organizací města a kraje spolupracovat při přípravě
programu a poskytnout zázemí pro realizaci programových projektů;
-
podpůrný přístup veřejné správy města i kraje k EHMK a nefinanční podpora projektu
v rámci vstřícných opatření napomáhajících vytvoření tvůrčího zázemí pro vznik a
prezentaci projektů;
-
zajištění finančních prostředků pro rozšíření výkonného programového týmu –
dramaturgové a manažeři pro čtyři hlavní programové proudy a produkční výkonný
programový tým.
5.3. 4x4 Cultural Factory Světovar - projekt zvláštního významu
pro přípravu programu
Nutným systémovým předpokladem pro realizaci programu v jeho přípravné fázi je projekt
kulturního centra 4x4 Cultural Factory Světovar. V rámci celého projektu EHMK Plzeň 2015
představuje rekonstrukce Světovaru bezpodmínečně nutné zázemí, z tohoto důvodu je nutné
zajistit souběh a koordinaci přípravy programu a investice do 4x4 CF Světovar a připravit podmínky
a dramaturgii budoucího provozu, jímž byla společnost Plzeň 2015 pověřena usnesením Rady
města Plzně č. 329 ze dne 24. 3. 2011.
5.3.1. Projekt 4x4 Cultural Factory Světovar
Revitalizace industriálního kulturně-historického dědictví, které je významným způsobem svázáno
s identitou města, tvořila významnou součást velké části projektů nositelů titulu EHMK. Vzhledem
k oblibě industriálního dědictví u evropské veřejnosti jsou města mj. poměřována svou schopností
kultivovaně se vypořádat s otázkami jeho obnovy a nalezení nových funkcí.
Projekt 4x4 CF Světovar je klíčovým projektem EHMK Plzeň 2015. Jedná se o revitalizaci areálu
bývalého pivovaru Světovar v městské čtvrti Slovany pro účely kulturního a komunitního centra,
které bude sloužit jako zázemí pro realizaci značné části programu. Podstatou projektu je v ČR
doposud nerealizovaný produkční, organizační a provozní model otevřeného kulturního centra,
které bude v roce 2015 jedním z programových „ohnisek“ EHMK.
5.3.2. Hlavní cíle projektu
1. Vytvořit funkční kulturní klastr (tj. místní koncentrace vzájemně propojených komunitních,
vzdělávacích, uměleckých aj. organizací) a prostor k vytváření a prezentaci uměleckých
projektů místního i nadregionálního významu.
39
2. Vytvořit otevřenou organizační strukturu ekonomicky udržitelného kulturního organismu,
založeného na participativním sdílení prostorů širokou skupinou uživatelů.
3. Odborně zajistit vznik unikátního prostoru pro umění „pro třetí tisíciletí“, založeného na
principu trvale udržitelného provozu. Měl by být výzkumnou laboratoří nejnovějších
scénických technologií, stejně jako nízkonákladových nízkoenergetických provozních
technologií.
5.3.3. Hlavní aktivity
Světovar lze označit jako komplexní projekt, v němž je zapotřebí souběžně koordinovat a rozvíjet
několik činností. Ty je možno rozdělit do dvou hlavních oblastí:
-
organizační, provozní a programová příprava a realizace projektu;
-
stavebně-technická příprava a realizace projektu.
Pro zajištění obou hlavních činností bude důležitá součinnost všech zúčastněných a zapojených
subjektů, jimiž jsou Magistrát města Plzně, Útvar koordinace evropských projektů města Plzně,
p.o., společnost Plzeň 2015, o.p.s., Světovar, o.s. Projekt 4x4 CF Světovar není standardní
investiční akcí a vyžaduje jak implementaci speciálních odborných hledisek, tak nalézání
inovativních řešení.
Podstatnou součástí projektu 4x4 CF Světovar je účast veřejnosti, zejména v přímém zapojení
uměleckých a kulturních občanských aktivit.
5.3.3.1. Organizačně provozní a programová příprava
Tato oblast činností zahrnuje několik aktivit, jejichž zajištění je žádoucí ještě v roce 2011. Jedná se
o tyto aktivity:
-
„Světovar od zítra“ – podpora okamžitého obydlení a animace prostor občanským
sdružením Světovar, o.s. jako podmínka nezbytného získávání zkušeností budoucích
uživatelů a operátorů;
-
pořádání vzdělávacích pracovních setkání s členy Světovar, o.s. jako příprava na budoucí
profesionální provoz a programová příprava pro rok 2015;
-
příprava metodických manuálů, pořádání seminářů, workshopů, stáží;
-
navazování kontaktů se zahraničními partnery – mezinárodní síťování Světovar, o.s.;
-
aktivní činnost mezinárodní sítě „ TO BEER OR NOT TO BEER“ a společnosti Plzeň 2015. a
její koordinace;
-
dialog se zástupci městského obvodu Plzeň 2 – Slovany, obyvateli obytných zón
v sousedství areálu Světovar, obyvateli Slovan i celého města;
-
medializace projektu v rámci města, regionu, ČR i EU.
5.3.3.2. Stavebně realizační příprava
Společnost Plzeň 2015 se bude jako budoucí provozovatel podílet na přípravě projektové
dokumentace pro územní řízení, na výběru zhotovitele a přípravě dokumentace pro stavební
povolení i prováděcího projektu a samozřejmě i na realizaci investice.
Společnost bude usilovat zejména o zajištění deklarovaných inovací v oblasti nízkonákladového
provozu a moderních jevištních technologií a bude garantovat tým expertů na tyto oblasti.
V souvislosti s tím bude iniciovat podpůrné činnosti pro zdárnou realizaci projektu (např.
monitoring možné grantové podpory z EU, fundraising, týmy expertů ze zahraničí, semináře
příkladů dobré praxe).
5.3.4. Cílové skupiny projektu
-
Obyvatelé města Plzně v nejširším spektru věkových skupin, pro něž přinese zkvalitnění a
rozšíření kulturní nabídky ve městě místo pro osobní rozvoj i pracovní příležitosti;
-
odborná veřejnost – umělci a kulturní operátoři, tvůrci kulturních projektů, pro které
projekt bude příležitostí k rozvoji vlastních aktivit a činností, poskytne vyhovující zázemí a
možnost se dále profesionalizovat a rozvíjet;
-
návštěvníci města Plzně a plzeňského regionu, kteří získají další důvod k návštěvě města a
k delšímu pobytu v něm.
40
5.3.5. Předpoklady realizace
-
Politická podpora projektu i v jeho předrealizační fázi schválením výpůjčky Světovar, o.s.;
-
vzdělávání a získávání zkušeností budoucích uživatelů – členů Světovar, o.s.;
-
profesionalizace týmu Světovar, o.s.;
-
navázání na mezinárodní sítě a sdílení zahraničních zkušeností, spolupráce s tuzemskými i
zahraničními experty;
-
ochota realizovat investici jako nestandardní inovativní akci;
-
získání dotace na realizaci;
-
důslednost v prosazování stanovených cílů nízkonákladového udržitelného provozu;
-
práce s širokou veřejností a příprava na kladné přijetí projektu.
5.4. Přesah programu do regionu
Přesah projektu Plzeň EHMK 2015 do regionu má dvojí povahu. Jedná se v něm jak o zapojení
obyvatel Plzeňského kraje do aktivit, které nebudou příspěvkem k programu v roce 2015, tak o
aktivity, které budou v daném kalendářním roce dovršeny a prezentovány na území města nebo
kraje. Vzhledem k tomu, že základní kritéria hodnocení akce ze strany EU jsou doposud nastavena
vzhledem k městům, je region více začleněn do linie participace.
5.4.1. Východisko
S vývojem EHMK řada kandidujících měst zahrnula do projektu EHMK širší region a většinou se
jednalo o úspěšnou strategii. Pojetí města jako reprezentanta regionu a vytváření místních
partnerství je ze strany EU značně podporováno. Kandidatura širšího regionu představuje možné
zapojení většího množství místních aktivit do akce, jejich hlubší provazování a následnou
dlouhodobější udržitelnost.
Extrémní přístup v zahrnutí regionu zvolil německý Essen (2010), který kandidoval za celé Porúří
pod heslem Essen pro Porúří (Essen for Ruhr). V tomto rozsahu byl také jeho velmi úspěšný
projekt realizován.
Luxembourg (2007) včlenil do programu EHMK okolní region i s jeho kulturním a turistickým
zázemím a v jeho rámci rozvinul vazby s druhým pořadatelským městem, rumunským Sibiu, které
je navíc jeho partnerským městem.
Maďarská Pécs (2010) vytvořila programovou síť jak maďarských, tak zahraničních partnerů pro
daný rok. Do budoucna se ve stejném duchu připravuje na svou nominaci v roce 2018 skupina
holandských měst (Breda, Eindhoven, Helmond, Hertobgenbosch a Tilburg, jejichž populace čítá
dohromady okolo 800 000 obyvatel) pod sdruženým názvem regionu Brabantstad.
5.4.2. Důvody pro zahrnutí regionu do projektu Plzeň EHMK 2015
Pro zahrnutí regionu do projektu Plzeň EHMK 2015 existuje řada závažných důvodů. Disproporce
mezi kulturní nabídkou ve městě Plzni a na venkově je, přes státem garantovaný rovný přístup ke
kultuře, značná. Aktivitám občanů, kteří se snaží tuto mezeru zaplnit, však většinou schází podpora
ze strany veřejné správy, která často nechápe význam a potenciál tohoto fenoménu, který má
v Čechách historickou tradici. V západní Evropě je obvykle předmětem systémové podpory navíc
samotný vznik těchto aktivit, napomáhajících udržet kvalifikovanou a konkurenceschopnou
pracovní sílu v místě a zamezit vylidňování venkova.
Regionu Plzeňského kraje citelně schází zmapování kulturních aktivit a jejich informační a
propagační propojení. Nejhorší situace panuje v oblasti nedostatečné kulturní infrastruktury, která
byla často po roce 1989 pronajata, vybydlena nebo zničena. Chybí prostory pro kulturně-komunitní
činnost, umělecké aktivity dětí a mládeže, prostory pro prezentaci a pořádání kulturních programů.
Tuto funkci často nesou muzea a knihovny, což je důležité, ale nedostatečné. Provoz těchto
institucí a jejich prostorové možnosti nejsou často slučitelné s potřebami živé kultury. Přerušená
kulturní a spolková činnost venkova vede k závislosti na médiích.
41
Pro řešení rozvoje kulturních služeb v malých místech a městech chybí příklady dobré praxe v tom:
-
jak přeměnit nefunkční objekty v majetku obcí na komunitní a kulturní centra;
-
jak nefinančně podpořit vznikající subkulturní aktivity;
-
jak podporou jejich profesionalizace zajistit vznik pracovních příležitostí;
-
jak využít historického a přírodního potenciálu míst pro rozvoj služeb a cestovního ruchu.
Z těchto důvodů vyplývá, že úspěšná realizace projektu Plzeň EHMK 2015, soustředěná pouze na
území města, by ještě prohloubila již existující propast mezi kulturní nabídkou města a kraje.
Negativním a nezamýšleným důsledkem akce by se mohlo stát to, že kultura bude víceméně
ztotožněna s městským životním stylem. Proto je záměrem společnosti Plzeň 2015 jednoznačně
začlenit region do projektu a napomáhat k vytváření systémových předpokladů pro to, aby bylo
možné uskutečnit celou řadu aktivit v daném kalendářním roce na území Plzeňského kraje a
zároveň přispět k revitalizaci udržitelné kulturní infrastruktury, umožňující rozvoj autentické
regionální kultury.
5.4.3. Začlenění regionu do projektu
Regionem je pro projekt EHMK chápáno území vymezené správním územním celkem Plzeňského
kraje. Vzhledem k tomu, že EU používá pro vymezení těchto územních celků s rozmanitou
historickou a správní tradicí slovo region, je zde užíván tento pojem, zakotvený v evropském
kontextu.
Začlenění regionu bude jedním z těžišť celého projektu Plzeň EHMK 2015. Úvodní fáze bude
komunikační a propagační, neboť je nutné podnítit zájem u místních institucí, iniciativ i obyvatel
v Plzeňském kraji. Souběžně s touto činností bude mapován i jejich potenciál a potřeby, ať již se
jedná o nezávislou či institucionální kulturu v regionu. Tento proces bude založen na sběru dat, na
moderovaných veřejných debatách, cílených výjezdech a na kontaktování klíčových aktérů a
zájmových skupin. Data budou sloužit, podobně jako údaje získané z analýzy stavu plzeňské
kultury, pro účely zpracování souhrnných zpráv o stavu kultury města a kraje a o předpokladech
jejich rozvoje.
V další fázi, po základním zmapování možností a terénu, bude zahájen proces koučinku či
koordinace a propojování aktivit za účelem přípravy společných programů. Veřejnost bude v této
fázi zapojena prostřednictvím regionálních kreativních týmů. Všechny aktivity budou sledovat
záměr provázanosti se smyslem a cílem projektu Plzeň EHMK 2015. Projekty vznikající v rámci
regionu budou přiřazovány k jednotlivým programovým proudům celého projektu.
Argumenty pro rozšíření programového působení z města do regionu jsou především:
-
podpora cestovního ruchu v regionu (animací památek, krajiny, industriálního dědictví;
vytvořením takové nabídky, která přitáhne zájem návštěvníků Plzně a prodlouží tak
pobytový čas);
-
možnost rozvoje kulturních služeb v regionu a vznik pracovních příležitostí;
-
znásobené socioekonomické přínosy projektu EHMK Plzeň 2015.
Ve prospěch záměru spolupracovat s partnery v regionu hovoří příklady dobré praxe z EHMK Lille
2004, kdy byla umožněna široká participace regionálních obcí a měst.
5.4.4. Hlavní cíle
1. Zapojit Plzeňský kraj do projektu EHMK pod heslem „Plzeň pro Plzeňský kraj / Plzeňský
kraj pro Plzeň“ jako nedílnou součást území, ve kterém se projekt bude realizovat.
Spolupracovat na tomto úkolu s širokým spektrem partnerů za účelem rozvoje území
prostřednictvím kultury. Tento proces by měl vytvořit chybějící platformu pro propojení
regionální metropole s malými městy, obcemi a venkovem a zahájit organickou spolupráci
na principu „zdola“ s důrazem na dlouhodobou udržitelnost.
2. Ustavit komunikační mechanismy, které by projekt Plzeň EHMK 2015 „tlumočily a
sdělovaly“ široké veřejnosti. Jasně formulovaná poselství a vzkazy budou definovat
potenciál projektu spojený s možností žádoucích změn a budou napomáhat přijetí myšlenky
projektu EHMK prostřednictvím jednoduché, vtipné a interaktivní kampaně, která bude
přitažlivá a srozumitelná.
42
3. Vytvořit atraktivní program pro rok 2015 – v synergickém efektu a návaznosti na
program realizovaný ve městě Plzni. Kulturní akce v regionu přispějí k atraktivitě programu
a nabídnou návštěvníkům možnost prodloužit čas návštěvy. Záměrem je zde přispět
k rozvoji služeb a cestovního ruchu na úrovni individuální turistiky, zviditelnit kulturněhistorický potenciál regionu a vytvořit nové povědomí o Plzeňském kraji u jeho obyvatel i
návštěvníků.
5.4.5. Hlavní aktivity
Za účelem začlenění regionu do projektu budou realizovány čtyři hlavní aktivity, které budou
koučované a zajišťované týmem společnosti Plzeň 2015 ve spolupráci se strategickými partnery.
Jedná se o aktivity:
1. Baroko.
2. Land Art.
3. Kultura v pohybu.
4. Industriální dědictví.
1. Baroko
Památky západočeského baroka, od drobných sakrálních staveb, soch, cest, poutních míst až po
monumentální díla Jana Blažeje Santiniho Aichela, tvoří ojedinělý, evropsky neobjevený soubor.
Vytvoření image Plzeňského kraje jako otevřené „galerie barokního umění“ může změnit vnímání
tohoto území jak v rámci ČR, tak Evropy. Společnost bude usilovat o obnovu zapomenutých míst a
jejich animaci prostřednictvím živého i výtvarného umění.
2. Land Art
V návaznosti na programový směr Baroko bude obrácena pozornost na krajinu. Programový směr
Land Art bude rozvíjen ve spolupráci se ZČU, s obcemi a městy Plzeňského kraje, školami a
vzdělávacími institucemi a bude koncipován jako multidimenzionální:
-
oblasti vzdělávání (spojující environmentální, ekologickou a estetickou výchovu na úrovni
základních a středních škol);
-
oblasti komunitních programů (obnova míst, lokalit se širokým zapojením veřejnosti,
občanských aktivit a spolků);
-
oblast umění (vznik uměleckých děl v krajině s využitím přírodních materiálu daných
lokalit, prezentace živého umění v krajině – Art in Land).
3. Kultura v pohybu
Nedostatečnost kulturní infrastruktury v regionu je překážkou rozvoje kulturního a komunitního
života malých míst. „Pojízdná kreativní ambulance“ – speciálně upravený autobus umožňující vznik
zastřešené divadelní a hudební scény a současně mobilního infocentra, bude nabízet filmové
projekce, výstavy, prezentace konkrétního programu, umělecké produkce „na míru“ a prodej
vstupenek na akce EHMK Plzeň 2015. Kreativní ambulance bude zajíždět do „kulturně
neobsloužených míst“ a bude podporovat, inspirovat a informovat místní komunity. Hlavním cílem
je interaktivní propagace projektu Plzeň EHMK 2015 v regionu prostřednictvím živého a výtvarného
umění.
4. Industriální dědictví
Cílem programu je přispět k obnově a k rozvoji kulturní infrastruktury v regionu. Vytvoření
prostoru pro kulturu nemusí být spojeno s velkou investicí, může vzniknout nízkonákladovou
obnovou již nevyužívaných industriálních objektů. Na programu budeme spolupracovat
s Výzkumným centrem industriálního dědictví (http://vcpd.cvut.cz) a propagovat příklady dobré
praxe z jiných evropských měst a regionů.
Vyjma těchto čtyř aktivit budou všechny ostatní realizovány zapojenými regionálními subjekty na
základě:
-
propojení s programovou strukturou a programovými proudy EHMK v Plzni;
-
koordinace regionálního marketingu;
-
propagace začlenění regionu do projektu.
43
5.4.6. Předpoklady realizace
-
Politické rozhodnutí na úrovni města Plzně a Plzeňského kraje o systémovém zapojení
regionu do projektu a jejich dohoda o spolupráci; vymezení rozsahu této spolupráce a
nalezení finančních mechanismů jak začlenění regionu podpořit;
-
ochota k přijetí kultury jako rozvojového faktoru regionu a možnost koncipovat projekt jako
dlouhodobě udržitelný;
-
vytvoření podmínek pro profesionalizaci neziskových organizací a pro vznik nových
pracovních příležitostí;
-
jasná komunikace o tom, proč je důležité se do projektu zapojit, aby bylo možno přesvědčit
a zapojit co největší množství regionálních partnerů a vytvořit synergii s programem
v Plzni;
-
personální zajištění projektu prostřednictvím regionálního týmu; regionální produkce, PR a
marketing, produkce autobusu, výjezdů, koordinace;
-
realizace výsledných programů.
V případě, že nedojde k systémovému řešení spolupráce mezi městem Plzní a Plzeňským
krajem, bude společnost Plzeň 2015 realizovat navržený regionální program pouze se
samotnými regionálními městy, která již projevila zájem spolupracovat formou
partnerské smlouvy, což by omezilo šance realizovat celý záměr.
5.5. Přesah programu do České republiky
5.5.1. Východisko
Jednou z nutných podmínek přípravy projektu je zvýšit povědomí o EHMK v rámci ČR a vytvořit
konkrétní cesty k zapojení měst, institucí, profesních sítí a osobností z celé ČR do projektu Plzeň
EHMK 2015. Z evropského hlediska se stává město pomyslným reprezentantem celé země na
mapě světa a není posuzováno izolovaně jako vyjmuté z národního kontextu.
5.5.2. Důvody pro zahrnutí České republiky do přípravy programu
O projektu EHMK a o plzeňské kultuře má česká veřejnost nedostatečné povědomí. K získání
důvěry, podpory a pozornosti v rámci ČR bude třeba zajistit celonárodní provázání projektu
s klíčovými českými kulturními a společenskými subjekty a osobnostmi. Jde o to zaujmout nejen
jejich pozornost, ale nabídnout jim také konkrétní a přínosné možnosti účasti v tomto prestižním
projektu. Aby se Plzeň mohla stát úspěšnou mezinárodní kulturní metropolí, musí si renomé
významného kulturního centra získat také v ČR. Přes informační centra partnerských měst,
regionální kulturní sítě a sítě kulturně-historického dědictví bude vytvořena síť spřátelených
kulturních center, která se stanou informačními spojkami EHMK ve všech českých regionech. Bude
třeba také zapojit klíčové umělecké a kulturní subjekty a osobnosti na národní úrovni a vytvořit
s nimi konkrétní formy spolupráce. Záměrem je poskytnout nabídku profesionálních příležitostí pro
umělce a kulturní aktéry po celé republice tak, aby se Plzeň stala atraktivním prostorem pro tvůrčí
seberealizaci a vznik progresivních kulturních projektů s celonárodním rozměrem. Jednou z forem
této spolupráce bude vytvoření VIP poradního programového orgánu složeného z významných
českých osobností – Programové rady (viz kap.10.4.1.).
5.5.3. Hlavní a dílčí cíle
Hlavní cíle:
1. Zlepšit renomé Plzně v rámci ČR jako magnetizující kulturní a turistické regionální
metropole.
2. Podnítit aktivní zájem Čechů o Plzeň jako o Evropské hlavní město kultury
prostřednictvím spolupráce s partnerskými městy, s regionálními i národními
sítěmi a klíčovými institucemi a osobnostmi.
3. Vést komunikační kampaně projektu napříč ČR tak, aby se Plzeň stala inspirací
pro další česká města.
44
Dílčí cíle a úkoly:
1. Sestavit seznam klíčových institucí, střešních organizací, regionálních a národních
kulturních sítí a vypracovat analýzu přínosů jejich zapojení ke zlepšení povědomí o projektu
EHMK v ČR. Na základě analýzy oslovit 20 nejvlivnějších subjektů ke spolupráci
s konkrétními náměty na zapojení a podporu projektu. Zvláštní pozornost věnovat
subjektům s působností v Praze.
2. Zahájit konkrétní spolupráci s partnerskými městy, která vyjádřila podporu při kandidatuře
na titul EHMK, a vytvořit synergie těchto aktivit s plánovanými programovými proudy.
3. Rozvinout spolupráci s městy Ostrava, Hradec Králové a zapojit členy bývalých
kandidátských týmů do vývozu plzeňského kreativního kapitálu do regionů ČR a umožnit
prezentaci kvalitní nabídky těchto kandidátských měst v roce 2015 v Plzni.
4. Vyhledat a připravit celorepublikovou mapu „příběhů a vazeb“ na město Plzeň v jiných
místech ČR: historie, osobnosti, památky, příběhy a komunikační zkratky, které budou
sloužit jako nástroje pro tvorbu obsahů v celonárodních komunikačních kanálech a pro
provokativní a humorné kampaně prostřednictvím sociálních sítí.
5. Zahájit a nastavit podmínky spolupráce s Českou televizí. Ve spolupráci s kulturní redakcí
ČT24 vytvořit pokud možno pravidelný celonárodní pořad o kultuře prizmatem EHMK (např.
20:15), který posílí prestiž projektu a přitáhne pozornost k tématu rozvojového potenciálu
kultury. Obdobně nastavit další mediální partnerství (viz kapitola Komunikace).
5.5.4. Hlavní aktivity
Hlavními aktivitami budou projekty spolupráce s partnery v ČR, které posílí proměnu vnímání
města Plzně jako významného středoevropského centra kultury a kreativity. Jedná se o tyto
aktivity:
1. Síťování s klíčovými střešními institucemi a organizacemi v ČR.
2. Plzeňský Pantheon.
3. Shakesbeer´s.
1. Síťování s klíčovými střešními institucemi a organizacemi v ČR
Na základě analýzy bude vybráno 20 nejvlivnějších subjektů, se kterými bude vypracován
konkrétní plán spolupráce na podporu projektu EHMK. Příkladem takového projektu může být
nabídka Národnímu památkovému ústavu na projekt o kulturní animaci památek a historickém
dědictví, kde tým EHMK nabídne spolupráci od konzultací přes vytváření koncepcí, vzdělávání
odborníků až ke konkrétní realizaci akcí na klíč včetně propagace a marketingu EHMK. Cílem je
vytvoření systému oboustranně přínosné podpory jak pro památky, tak pro Plzeň; výstupem může
být prestižní cena EHMK o nejlepší projekt na animaci památek pro kastelány.
2. Plzeňský Pantheon
Síň slávy budou tvořit významné osobnosti z historie i současnosti z různých oborů lidské činnosti
spjaté s Plzní. Jedná se o takové osobnosti, které svou působností, tvořivostí a důvtipem přispěly
do vývoje české společnosti (např. J. K. Tyl – česká hymna). Příběhy lidí ze síně slávy budou tvořit
obsah pro celonárodní kampaně EHMK; na základě jejich vazeb a působení v dalších regionech ČR
a jejich otisků do české mentální mapy. Pantheon bude s příběhy pracovat jak odbornou, tak
vzdělávací formou.
3. Shakesbeer´s
Ve spolupráci s kulturními neziskovými organizacemi bude ustavena v regionech ČR celonárodní síť
„kulturních plzeňských hospod“, ve kterých se bude ve spolupráci s lokálními tvůrci představovat
plzeňské živé umění. Shakesbeer´s budou tvořit základní síť a platformu pro osobní kontakty
kulturních promotérů, tvůrců a producentů z Plzně, aby se mohli „tváří v tvář“ představovat
českým kolegům a divákům v regionech ČR a zároveň zapojovat osobnosti z celé ČR do spolupráce
na přípravě programu pro rok 2015.
5.5.5. Předpoklady realizace
-
Analýza klíčových institucí, střešních organizací, regionálních a národních kulturních sítí;
-
analýza plzeňských osobností a známých tváří s vysokým renomé v celonárodním měřítku
vhodných pro Plzeňský Pantheon – databáze historicky vlivných Plzeňanů a podporovatelů
Plzně s přínosy pro rozvoj Česka;
45
-
realizace adekvátní celorepublikové kampaně ve spolupráci se spolupracujícími městy a
organizacemi;
-
zapojení dopravních firem typu Student Agency s nabídkou tvorby „kulturních svozů“ za
kulturou do Plzně (konkrétní krok pro PR – zapojit velké přepravní české firmy; nabídku
Plzně dát do jejich materiálů s informacemi o EHMK);
-
zajištění finančních prostředků pro rozšíření týmu nebo externí management a koordinaci
hlavních aktivit.
5.6. Přesah programu do zahraničí
Zajištění přesahu programu do zahraničí je pouze jednou z částí mezinárodní spolupráce
společnosti a města v rámci projektu EHMK a je optimálním prostředkem propagace projektu
v rámci EU i celého světa. Mezinárodní rozměr programu má dvě dimenze: zapojení
zahraničních umělců do přípravy a realizace programu 2015 v Plzni a prezentace českých umělců
v zahraničí v rámci specifických projektů mezinárodní spolupráce (spolu)pořádaných společností
Plzeň 2015.
5.6.1. Východisko
Česká republika měla po pádu železné opony výjimečné renomé, které v posledních letech rapidně
klesá. Politické změny a skandály během i po českém předsednictví v Radě EU vzbuzují
pochybnosti o skutečně demokratickém vývoji naší společnosti. Projekt EHMK je zcela výjimečnou
příležitostí k vylepšení image naší země v rámci EU i celého světa. Plzeň se v tomto kontextu
stává nositelem pozitivních změn a významným reprezentantem celé České republiky.
Evropská dimenze programu je zároveň závaznou podmínkou EU pro získání Ceny Meliny Mercouri
(viz kap. 8.2.2.).
5.6.2. Hlavní cíle
1. Zlepšit renomé ČR jako kulturní a demokratické země s přidanou hodnotou pro
konkurenceschopnost Evropy prostřednictvím města Plzně, jehož jméno je ve
světě známo.
2. Zlepšit mezinárodní povědomí o přínosech projektu Evropské hlavní město kultury
jako inspiraci pro občany i osvícené politické reprezentace, které neváhají vložit
investice do lidského kapitálu.
3. Využít potenciálu, geografické polohy i letitých vazeb Plzně s partnerskými městy
a sítě EHMK k nastartování aktivní spolupráce v oblasti kultury a cestovního
ruchu.
5.6.3. Hlavní aktivity
Hlavní aktivity v přesahu programu do zahraničí se rozpadají do dvou oblastí, které lze označit jako
export a import umělců. Jedná se o oblasti:
1. Prezentace českých umělců v zahraničí.
2. Zapojení zahraničních umělců do přípravy a realizace programu 2015 v Plzni.
5.6.3.1. Prezentace českých umělců v zahraničí
1. Mons a další EHMK
Umělecké vedení projektu ve spolupráci s týmem Mons 2015 a dalšími EHMK vytvoří různé formy
společné mezinárodní prezentace EHMK, které poběží již od roku 2012 a budou pokračovat až do
konce roku 2015 i po něm. S ohledem na finanční náročnost mezinárodních projektů je počítáno
s jejich koprodukcí tak, aby byla zajištěna kontinuita, synergie a efektivnost. Na základě dosud
vedených jednání s týmem Mons 2015 byly jako možné v této oblasti definovány projekty
European Creative Truck/Train, společná účast na Expo 2015, výměnné pobyty umělců se
závěrečnými veřejnými prezentacemi, stáže a praxe, společná databáze expertů pro umělecký
koučink.
46
2. Prezentace prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí ČR
Významným partnerem pro zahraniční prezentaci českých umělců v rámci programu 2015 je
Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV ČR) a jeho instituce, zejména Správa českých center a
velvyslanectví ČR v zahraničí. Formy spolupráce jsou projednávány tak, aby prezentace EHMK
gradovala k roku 2015. Již od roku 2011 jsou velvyslanci ČR informováni na každoročním
společném setkání na MZV ČR o základních principech a příležitostech projektu Plzeň 2015.
Podstatné je též dojednat možnou podporu MZV ČR při realizaci projektů.
3. Partnerská města
Třetí oblastí subjektů pro zahraniční spolupráci jsou partnerská města Plzně: Regensburg, Liège,
Limoges, Winterthur, Žilina a Takasaki. Společnost ve spolupráci s příslušným oddělením MMP
zahájí jednání o možnostech spolupráce v rámci projektu EHMK.
4. Programy EU
Významnou příležitost pro zapojení českých umělců do mezinárodních projektů dává program EU
Culture. Společnost Plzeň 2015 se již zapojila prostřednictvím partnerů do projektů Parkinprogress
a M4M a dále bude rozšiřovat nabídky uměleckých rezidencí, stáží, workshopů a dalších praktických
příležitostí k získávání zkušeností v evropských sítích a vlastní prezentaci v zahraničí.
Kromě programu EU Culture společnost Plzeň 2015 systematicky vyhledává další možnosti zapojení
do dalších projektů financovaných z ESF, např. Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko, Central
Europe, Youth in Action atp. Z těchto programů chce společnost získat finance na nutnou podporu
přípravy a realizace programu.
5.6.3.2. Zapojení zahraničních umělců do přípravy a realizace programu 2015
v Plzni
1. Umělecké rezidence a prezentace významných zahraničních umělců
Evropská dimenze projektu je mj. naplněna právě otevřenou spoluprací s umělci na mezinárodní
scéně. Nemusí se však jednat o jednorázový „dovoz“ špičkových produkcí, společnost Plzeň 2015
preferuje rezidence významných uměleckých osobností v Plzni s cílem, aby jejich stopy zůstaly
zapsány daleko po roce 2015. Umělecké vedení společnosti proto jedná s konkrétními osobnostmi o
jejich působení v Plzni v letech 2014 – 2015 tak, aby místní umělci poznali jejich způsob práce a
v ideálním případě i spoluúčinkovali v produkcích, které budou zařazeny do programu.
Řada významných osobností nemá kapacitu pracovat v Plzni po delší dobu, ale je ochotna vyjádřit
svou podporu projektu jiným způsobem. Jedná se o individuální formy podpory a prezentace
v rámci programové vize pro rok 2015, které budou v přípravném období dojednány.
2. Projekt Impuls 2015
Specifickou pozici má aktivita Impuls 2015. Jde o již úspěšně připravený projekt s Centrem Bavaria
Bohemia v Schönsee. Projekt je podpořen z programu EU Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko.
Smyslem je zprostředkování informací zájemcům o projekt EHMK na německé straně, tedy
v Horním Falcku a Dolním Bavorsku. Projekt má tři části: úkolem první z nich je informovat
zájemce o projektu EHMK, druhá je zaměřena na umělecký koučink subjektů, které chtějí připravit
projekty pro program a třetí se týká komunikační strategie projektu EHMK v Německu. Partnery
projektu jsou Centrum Bavaria Bohemia a město Regensburg.
5.6.4. Předpoklady realizace
-
Aktivní zapojení společnosti a plzeňských kulturních aktérů v evropských sítích („bodysystem“ pro orientaci v sítích, rozšíření grantového systému města na podporu mezinárodní
spolupráce a možnost hradit členství uměleckých organizací Plzně v těchto sítích atd.);
-
analýza výrazných osobností s vysokým renomé v zahraničí vhodných pro podporu a image
projektu;
-
včasné projednání konkrétní spolupráce s městem Mons a sítí EHMK;
-
zapojení dopravní firmy pro realizaci truck/train a podpora kulturní turistiky;
-
finanční prostředky pro rozšíření týmu, externí management i uměleckou realizaci aktivit.
47
6.
Zapojení obyvatel Plzně do projektu EHMK
6.1. Východisko – podmínky pro účast obyvatel v projektu EHMK
ze strany EK
Příležitost umístit své jméno zvýrazněným písmem na mapu Evropy a představit svoji originalitu i
sounáležitost s jinými Evropany dává obyvatelům možnost pocítit větší hrdost na své město, jeho
kulturu a identitu. Kategorie Město a občané je jednou ze dvou (mimo Evropský rozměr projektu)
povinných kategorií, kterým musí projekt vyhovět v přihlášce a poté je podmínkou pro přidělení
Ceny Meliny Mercouri. Řada měst projevila značnou invenci v zapojení místních usedlíků do
vzdělávacích a komunitních programů a do programů kulturní participace.14
Pro „Město a občané“ stanoví čl. 4 rozhodnutí č.1622/2006 ES, že program:
a) podněcuje k účasti občany, žijící ve městě a jeho okolí, zvyšuje jejich zájem i zájem
občanů z jiných zemí;
b) je udržitelný a tvoří nedílnou součást dlouhodobého kulturního a sociálního
rozvoje daného města, který přesahuje pomíjivost jednotlivých kulturních akcí. Jde o to,
aby celá příprava projektu EHMK byla založena na dlouhodobých projektech a místní
spolupráci.
V rámci toho je třeba, aby město vyhovělo dvěma dalším požadavkům, a to aby:
1. projekt zajistil širokou účast obyvatel na kultuře;
2. byl dlouhodobě udržitelný.
6.1.1. Účast obyvatel na kultuře
V pojetí EU je jednou z priorit projektu zajištění široké demokratické účasti obyvatel na kultuře.
Nejedná se tedy pouze o to, aby obyvatelé navštěvovali kulturní akce jako publikum, ale aby
kulturu v širším slova smyslu sami vytvářeli, spoluutvářeli a chápali ji jako nedílnou součást svého
života. Jsou zde sledovány 3 hlavní kategorie:
-
účast občanů na kulturním životě města;
-
občanství a kulturní identita dětí a mladých lidí;
-
oslava/propagace města za jeho hradbami.
6.1.2. Udržitelnost ze střednědobého a dlouhodobého hlediska
Ve zkoumání kritéria dlouhodobé udržitelnosti projektu hrají roli všechny faktory, kterými projekt
prokáže, že se nejedná pouze o jednorázovou akci, jež po uplynutí daného kalendářního roku beze
stopy vyšumí. Jedná se zejména o tyto kategorie:
-
vliv titulu EHMK na celkovou obnovu města a jeho atmosféru;
-
vybudování nové kulturní infrastruktury a nové formy využití stávajících objektů;
-
vybudování aktuální a komunikující kulturní identity města;
-
vliv projektu na žádoucí ekonomický rozvoj města.
Trvalý charakter projektu EHMK je jednou z kritických výzev tohoto projektu. Program musí být
impulsem k dosažení dlouhodobějšího cíle, nikoliv ojedinělou událostí bez širšího kontextu. EK
konstatuje, že až doposud nebyl v mnoha městech, jež se stala EHMK, dostatečně využit potenciál
dlouhodobého vývoje, který může mít rozdílné formy podle toho, jak odpovídá zvláštnostem
daného města – jeho přednostem a slabinám. Jedním z prvků tohoto rozvoje může být obnova
infrastruktury za podmínky, že bude účelně využívána i po daném kalendářním roce.
Dále se jedná o projekty, sítě a organizace, které budou fungovat v budoucnu, o image města, jeho
postavení z hlediska cestovního ruchu apod. Všechny tyto účinky lze kombinovat, a to
prostřednictvím dlouhodobé politiky obnovy města, např. díky kultuře. Podstatným dlouhodobým
přínosem je atraktivita města pro investice v oblasti znalostní ekonomiky včetně kreativních
průmyslů.
14
Pokyny pro města kandidující na titul Evropské hlavní město kultury, příloha D, s. 30-34.
48
Projekt EHMK je tedy nutno vnímat jako proces, který předpokládá zejména investici do lidského
kapitálu a přinese rozvoj vzdělanostní společnosti s vysokým podílem lidí schopných využít nově
nabytých kompetencí k rozvoji malého a středního podnikání.
6.2. Zapojení plzeňských obyvatel do projektu EHMK 2015
Těžištěm činnosti společnosti je vlastní příprava programu pro rok 2015. Tato oblast byla
rozpracovávána již od prvního kola kandidatury města na titul EHMK. I některé z projektů,
zařazených do přihlášky v druhém kole kandidatury, mají spíše participativní než umělecký
charakter.
Společnost Plzeň 2015 má však zájem na tom, aby každý Plzeňan pocítil přínos z projektu EHMK.
Hlavním cílem je zde vytvořit v rámci projektu otevřený prostor, ve kterém budou moci obyvatelé
města prezentovat svoje schopnosti, dovednosti a tvořivý potenciál bez obvyklých hodnotících
schémat, uplatňovaných např. ve škole nebo dle kritérií profesionální umělecké práce.
Současné pojetí participace obyvatel na kultuře se zakládá mimo jiné na vytváření bezpečného a
vstřícného prostoru pro vlastní nápady, aspirace a tvorbu lidí, kteří v běžném slova smyslu nejsou
součástí uměleckého provozu či účastníky volnočasových kulturních aktivit. Komunitní umění a
občanská kultura jsou založeny na aktivitách lidí, jejichž umělecké sebevyjádření a jejichž nápady
jsou součástí především jejich vnitřního a intimního světa a nejsou a priori sdíleny s ostatními.
Právě prostřednictvím participace může vzniknout skutečná citová mapa města, která na
emocionálním základě představuje vztah obyvatel k městu a je protiváhou profesionálních
uměleckých aktivit.
Dalším, mnohostranně uplatňovaným, prvkem v zapojování obyvatel do projektu bude jejich
aktivní účast v programových projektech a výchova publika.
Principy, které bude společnost Plzeň 2015 užívat k zapojování veřejnosti:
-
princip důvěry a identity, aby se lidé chtěli účastnit projektu EHMK, vzali jej za svůj,
měli důvěru v jeho kvalitu; v kompetenci společnosti Plzeň 2015 projekt realizovat a ve
smysluplnosti změn, aby pochopili možnost, kterou EHMK městu skýtá a konkrétní přínos,
které to pro ně může mít;
-
princip otevřenosti ke vstupu do projektu každému, kdo se jej chce účastnit.
K zapojování veřejnosti do realizace programu budou sloužit jak Banka kreativního
kapitálu, tak i Klub strážných andělů projektu EHMK, kde bude mít veřejnost možnost
aktivně přispět svou individuální tvůrčí myšlenkou nebo nabídkou konkrétní tvůrčí aktivity.
Nejširší vrstva programu bude postavena na dobrovolném zapojení obyvatel Plzně skrze
Klub strážných andělů.
Vzhledem k tomu, že hlavním účelem společnosti Plzeň 2015 je vytvořit konkrétní program EHMK
v roce 2015, je nutné nejprve analyzovat a uvážit, co může kultura skutečně nabídnout
každodennímu životu města a jeho obyvatel. V oblasti participace bude tým řešit tyto úkoly:
-
systematická analýza aktuálních témat a problémů, týkajících se jednotlivých cílových
skupin obyvatelstva, kde má kultura potenciál přispět k jejich řešení nebo o nich otevřít
dialog;
-
výběr témat a jejich porovnání s tématy z přihlášky, a na základě toho vytvoření nabídky
dlouhodobé možnosti zapojení umělců a kulturních aktérů do řešení daného tématu;
-
zpracování dílčích strategických postupů a plánů k zapojování níže uvedených cílových
skupin;
-
dosažení toho, aby se aktivity všech obyvatel, kteří o to budou mít zájem, mohly stát
součástí programu EHMK v roce 2015.
V rámci kategorie Město a občané jsou pro zajištění účasti obyvatel Plzně v projektu klíčové čtyři
dále uvedené cílové skupiny, které mají na charakter města určující vliv a na něž se chce
společnost Plzeň 2015 zaměřit.
Kmenovou akcí participace je Fórum pro kreativní Plzeň, které slouží k zapojování jednotlivých
cílových skupin. V každém kalendářním roce je soustředěno na jednu zvolenou skupinu (kulturní
aktéři města Plzně a Plzeňského kraje v roce 2011, představitelé podnikatelského sektoru v roce
2012). Z jednodenní konference bude vždy vycházet celoroční program aktivit, připravených pro
danou cílovou skupinu ve spolupráci s uměleckým realizačním týmem.
49
6.2.1. Cílové skupiny
Principem zapojování jednotlivých cílových skupin bude analýza toho, jak jsou zahrnuty do
programu v roce 2015, jaké projekty a aktivity jsou pro ně navrhovány. K aktivní účasti cílových
skupin v projektu by měla mj. jako zázemí sloužit navrhovaná místní kulturní a komunitní centra
na území města jako uzlové body participace. Vzhledem k tomu, že je participace druhou
kmenovou činností, vedle přípravy programu, které se bude společnost Plzeň 2015 věnovat, bude
nutno pro ni zpracovat samostatný plán. Její součástí bude i koordinace aktivit v otázce zapojování
obyvatel regionu do projektu.
Pro účely strategie byly identifikovány 4 hlavní cílové skupiny participace: děti a mládež,
podnikatelé, neziskové organizace (zejména působící v kultuře, bez ohledu na jejich právní formu)
a obyvatelé města.
Prioritní cílové skupiny:
1. Děti a mládež, zejména žáci ZŠ, studenti SŠ a VŠ a mladí lidé obecně jsou určující cílovou
skupinou pro budoucnost města, která se bude dříve či později rozhodovat, zda bude ve
městě žít a pracovat. Z hlediska nepříznivé demografické křivky Plzně se jedná o
potenciální adresáty projektu EHMK 2015, kteří v něm mohou spatřovat vizi proměny
města, na níž se mohou podílet.
2. Organizace sídlící na území města, působící zejména v kultuře a souvisejících oblastech.
3. Podnikatelé – Plzeň je městem s dominantní průmyslovou a podnikatelskou tradicí, ve
srovnání s jinými krajskými městy vykazuje nejvyšší koeficient podnikatelských subjektů a
nejnižší nezaměstnanost. Jedná se o to, aby i tato cílová skupina viděla v projektu EHMK
rozvojové příležitosti pro město, v němž se již rozhodla žít a pracovat.
4. Obyvatelé Plzně, široká veřejnost, včetně menšin a marginalizovaných skupin (město se
vyznačuje vysokým počtem menšin, stárnoucí populací a četnými sociálními problémy).
Hlavní témata kritéria Město a občané, která bude společnost v rámci zapojování cílových
skupin sledovat:
1. Sounáležitost obyvatel s městem (firemní občanství a společenská odpovědnost u
podnikatelských subjektů; aktivní angažovanost u mladých lidí).
2. Vytváření společenství – komunita (pěstování sounáležitosti obyvatel mezi sebou;
mezigenerační dialog; komunikace mezi jednotlivými zájmovými, profesními a místními
skupinami).
3. Veřejný prostor (rozšiřování počtu veřejných prostranství a míst, kde se může odehrávat
setkávání lidí; péče o kvalitu, estetičnost a bezpečnost veřejného prostoru).
4. Profesionalizace organizací (příspěvek k dlouhodobé udržitelnosti projektu po skončení
programu v roce 2015).
6.3. Děti, mládež a mladí lidé do 25 let
6.3.1. Východisko
Děti, mládež a studenti byli klíčovou cílovou skupinou v každém evropském městě, které se stalo
nositelem titulu. Pro mladé lidi v Plzni může být projekt Evropského hlavního města kultury určitou
převodovkou do světa, v němž se mohou doma pohybovat hlavně díky elektronickým médiím.
Přelom mezi generacemi, ke kterému došlo díky rozšíření technologií, počítačů a internetu, je
v evropském prostoru rozsáhle komunikován, mj. i na úrovni politik ministerstev školství, mládeže
a kultury. Mladí lidé mají od středních škol na studentských výměnách možnost srovnání a velmi
dobře rozumějí možnostem, které se jim otevírají právě v těch městech a regionech Evropy, jež
vsadily na technologie, kreativitu a kulturu. Rolí projektu EHMK 2015 bude ukázat, že se jim taková
možnost může otevírat i v Plzni a jak se na jejím rozvoji mohou sami podílet. Důležitou součástí
práce s touto cílovou skupinou bude také výchova mladých lidí jako budoucího publika programu
v roce 2015 a zdůraznění potřeby mezigeneračního dialogu.
6.3.2. Důvody pro zapojení cílové skupiny do projektu
Děti a mládež jsou, vedle podnikatelů, druhou nejvýznamnější cílovou skupinou EHMK. Občanství
dětí a mladých lidí je kritériem kategorie Město a občané. Tato cílová skupina je však extrémně
početná a věkově diferencovaná. Zajišťování rozsáhlých a dlouhodobých aktivit pro tuto skupinu je
50
také organizačně i finančně nad možnosti stávajícího pracovního týmu EHMK. Z těchto důvodů se
společnost Plzeň 2015 chce zaměřit zejména na zapojení dětí a mládeže formou volnočasových
aktivit, zájmové a mimoškolní činnosti a integrovat do projektu i otázku dobrovolnictví a realizace
projektů mladých lidí v rámci uskutečňování programu a jeho přípravy.
Na druhé straně tato cílová skupina však hraje v Plzni stěžejní roli, a proto se s ní počítá v celém
průběhu přípravy a realizace programu. Početně se jedná takřka o třetinu obyvatel širší Plzně.
V dosahu integrované dopravy navštěvuje mateřské školy více než 6 000 dětí, v základní školní
docházce se nachází cca 18 000 žáků, na středních školách studuje 16 000 studentů a dalších více
než 20 000 mladých lidí je studenty plzeňských vysokých škol. Samostatnými kategoriemi, které
jsou v těchto datech zahrnuty, ale měly by být předmětem hlubšího zájmu ze strany společnosti
Plzeň 2015, jsou žáci navštěvující základní umělecké školství (cca 6 500), studenti gymnázií (cca
3 500), studenti výtvarných oborů středních škol (cca 370), studenti Filozofické fakulty a Fakulty
pedagogiky ZČU (cca 6 500) a studenti Ústavu umění a designu (cca 360). Bezprostředně se tedy
nachází v zařízeních školské soustavy širší Plzně 60 000 dětí a mladých lidí. Dalších zhruba 40 000
dětí a mladých lidí (od MŠ po SŠ) se nachází ve vzdělávacích zařízeních Plzeňského kraje.
6.3.3. Situace v Plzni a Plzeňském kraji
Pro základní školy existuje v rámci Plzně dost dobře propracovaná nabídka školních vzdělávacích
programů, které jsou součástí vyučování na půdě řady kulturních a dalších institucí v Plzni
(Muzeum loutek, Divadlo Alfa, Pivovarské muzeum, Techmania Science Center, ZOO Plzeň a
Botanická zahrada Plzeň). Většina těchto institucí je navíc sdružena do programového balíčku
nabídky školních zájezdů. Zájmem společnosti není vytvářet konkurenci těmto organizacím a
v porovnání s omezenými možnostmi týmu EHMK není ani možné plošně skupinu dětí a mládeže
v období 2011 – 2014 zapojit do příprav akce.
Na druhé straně většina z nich se bude dříve nebo později rozhodovat o tom, jaká kritéria by mělo
splňovat město, ve kterém chce žít, pracovat a bavit se. Z těchto důvodů se zapojování této cílové
skupiny do projektu soustřeďuje na vytvoření kvalitní a vtipné nabídky mimoškolní, zájmové a
umělecké činnosti, jejímž primárním cílem není stát se součástí školního vyučování. U vybraných
škol, které projeví zájem o hlubší spolupráci, se bude uvažovat o formě projektového vyučování,
které by bylo v souladu s jejich školními vzdělávacími programy a jde napříč předměty. Příkladem
těchto aktivit může být např. Den Meliny Mercouri, který byl v roce 2011 věnován studentům se
záměrem, aby zvýraznil téma jejich budoucnosti ve městě. Podstatou akce bylo navázat
bezprostřední kontakt se samotnými studenty, bez ohledu na jejich příslušnost ke konkrétní škole.
Počítalo se také s tím, že nejvýraznějším účastníkům bude dále nabídnuto, aby se zapojili do
dalších aktivit (např. účast v sítích mezinárodní evropské spolupráce).
6.3.4. Hlavní a dílčí cíle
Hlavní cíle:
1. Získat děti a mladé lidi pro myšlenku EHMK, umožnit jim získat hlubší porozumění
pro to, že se jich osobně tato akce týká a že ji mohou spoluvytvářet.
2. Představit dětem a mladým lidem projekt jako šanci jak změnit Plzeň v lepší místo
pro jejich život, podnikání a zábavu, kde se budou dobře cítit i na základě kritérií,
odpovídajících mladé generaci.
3. Motivovat děti a mladé lidi, aby po zkušenostech z výměnných stáží a studiu
v zahraničí měli zájem vrátit se a začínat a rozvíjet svůj kariérní a rodinný život
právě v Plzni.
Dílčí cíle:
1. Přispět k výchově ke společenské odpovědnosti dětí a mladých lidí za město, ve kterém se
narodili a/nebo v němž žijí a chodí do školy.
2. Umožnit dětem a mladým lidem, aby pocítili, že mohou ovlivnit to, jak jejich město vypadá,
jak se mění a kam se ubírá.
3. Stát se kontaktním bodem spolupráce se školami a volnočasovými zařízeními pro kvalitní
projekty, které zohledňují kvalitu života ve městě, jeho budoucnost a pěstují k němu vztah.
4. Podpořit rozvoj kreativního vzdělávání a zavádění nových oborů estetické výchovy na
školách.
51
6.3.5. Předpoklady zapojení cílové skupiny do projektu EHMK
Předpokladem pro širší zapojení cílové skupiny dětí a mládeže do projektu EHMK je především
ochota dětí a mladých lidí spolupracovat a podílet se na projektu. V případě zapojení jednotlivých
škol vzdělávací soustavy je to ochota jednotlivých institucí a jejich vedení. Možnostmi, které bude
společnost Plzeň 2015 využívat, budou: efektivní komunikační kampaň, zaměřená na tuto cílovou
skupinu a využití elektronických médií a webové stránky společnosti jako dalších forem
komunikace. K tomu bude zapotřebí systémová podpora projektu na webových stránkách
společnosti Plzeň 2015, vhodná a zajímavá grafika pro tuto cílovou skupinu v jednotném a na první
pohled čitelném vizuálním stylu. Důležitá je také spolupráce s MMP vzhledem k nutnosti alokovat
finanční prostředky na akce škol a volnočasových zařízení, které půjdou nad rámec samotného
programu či na rozsáhlejší akce společnosti Plzeň 2015 , připravované pro děti a mladé lidi. Pro
masivnější zapojení této cílové skupiny bude zapotřebí personální posílení týmu.
6.4. Organizace sídlící na území města, působící zejména
v kultuře a souvisejících oblastech
Role kulturních organizací (zřizovaných či založených městem, krajem nebo státem) působících na
území Plzně a regionu je považována za zásadní a neopominutelnou. Jejich profesionální činnost
zejména v oblasti kultury tvoří páteřní osu kulturního života v Plzni a Plzeňském kraji. Zapojení
těchto organizací do projektu EHMK pokládá společnost Plzeň 2015 za logickou a spolupráci s nimi
za samozřejmou.
Stejně tak za velmi důležitou považuje společnost činnost organizací nezávislých na veřejné
správě, které doplňují kulturní nabídku a jejichž činnost je pro některé skupiny publika výhradním
zdrojem kulturních prožitků.
6.4.1. Východisko – potřeba posilování profesionální kapacity
plzeňských organizací
V roce 2010 působilo v Plzni na 800 nestátních neziskových organizací (dále též organizací nebo
NNO), spolků a sdružení nejrůznějšího zaměření – od sdružení zdravotně postižených občanů,
kulturních spolků, divadel až např. po zahrádkáře či sportovní oddíly. Pro jejich velký počet a
rozmanitost jejich činnosti ve společnosti nejsou ale v současné době známa přesná data
vypovídající o tom, kolik z těchto organizací je skutečně aktivních ve veřejném prostoru a jaké (a
v jaké kvalitě) poskytují plzeňské veřejnosti služby. V roce 1995 bylo založeno Centrum
neziskových organizací Plzeň, které pracuje doposud. Svoji činnost zaměřuje především na
informovanost a komunikaci uvnitř neziskového sektoru i na spolupráci a komunikaci s veřejnou
správou ve městě. Stav této komunikace doposud není na takové úrovni, která je běžná ve státech
s vyspělou občanskou společností. Jedním z největších nedostatků je přetrvávající provizorium,
v němž neziskové organizace vyvíjejí svou činnost. Jejich udržitelnost je závislá mj. na
každoročním příspěvku na činnost, který doposud není garantován. Za těchto okolností je obtížné
profesionalizovat neziskový sektor ve městě a začít vytvářet prostředí, v němž by neziskové
organizace mohly kontinuálně působit jako jeho stabilní součást garantující kvalitu poskytovaných
služeb a jejich rozvoj. Na druhé straně samotný prostor občanské společnosti je fragmentovaný.
Jednotlivé oblasti neziskových aktivit nejsou propojené do společných projektů a mezi organizacemi
existuje rivalita, částečně způsobená tím, že se ucházejí o limitované finanční prostředky.
Z kulatých stolů uspořádaných v rámci přípravy přihlášky pro kandidaturu vyplynula potřeba
postupné profesionalizace neziskových organizací tak, aby mohly v rámci Plzně a Plzeňského kraje
poskytovat garantovanou veřejnou službu ve své oblasti působnosti. Dalším tématem byla práce na
tom, aby kultura byla politickou reprezentací města vnímána v souvislosti s titulem EHMK jako
prioritní téma.
V rámci činnosti společnosti není možné zajistit plošnou profesionalizaci celého plzeňského
neziskového sektoru, a ani to není žádoucí. Je však ve společném zájmu společnosti Plzeň 2015 a
města zajistit větší míru profesionalizace organizací, které budou se svými projekty buď součástí
programu v roce 2015 anebo se budou podílet na zapojování obyvatel do projektu v průběhu jeho
přípravy. Pro tyto organizace je navržen vzdělávací modul v rámci celoživotního vzdělávání, který
společnost Plzeň 2015 připraví, bude garantovat a koordinovat. Jedná se zároveň o asistenční a
konzultační aktivitu ve formě jakési kulturní ambulance, kde bude také možno konzultovat záměry
projektů participace. Projekt Arts Management není totožný se záměrem uměleckého koučinku
v rámci přípravy programu, jehož primárním záměrem je zkvalitnění programu v roce 2015.
Záměrem projektu Arts Management je napomoci dlouhodobé udržitelnosti plzeňských neziskových
52
organizací, a to i těch, které se nezapojí do programové části projektu. Proto je zařazen do oblasti
participace.
6.4.2. Arts management (management kultury a profesionalizace
plzeňských neziskových organizací)
V Plzni existuje vedle sebe řada rozvinutých a etablovaných organizací (např. Centrum pro
komunitní práci) a mnoho organizací, zejména kulturních, které mají za sebou řadu let činnosti,
solidní základ a potřebují systémovou podporu v podobě další profesionalizace. V souvislosti se
získáním titulu EHMK se bude zvedat v Plzni a Plzeňském kraji nová vlna kulturních, uměleckých,
ale i jiných neziskových aktivit.
Ze zmíněných názorů zástupců NNO, v rámci jednání u kulatých stolů, uskutečněných v souvislosti
s kandidaturou, vyplynula potřeba profesionalizace neziskových organizací tak, aby mohly v Plzni a
Plzeňském kraji poskytovat veřejnosti garantovanou službu v oboru své působnosti. Potenciál
EHMK v Plzni spatřovaly NNO zejména v možnosti větší synchronizace činnosti organizací a
v koordinaci akcí, a dále ve vytvoření mechanismů udržitelnosti.
Původní záměr počítal zejména se vznikem oboru Arts managementu na Ústavu umění a designu
při ZČU s cílem napomoci tomu, aby v budoucích letech působili v Plzni absolventi, kteří budou
schopni kvalifikovaně uskutečňovat množství nových kulturních projektů, objevovat a uvádět
v život otevřený kulturní potenciál a invenci občanů. Vedle toho se však ukazuje jako nezbytné,
zejména v přípravných letech 2011 – 2014, uskutečnit v rámci celoživotního vzdělávání řadu
aktivit, které napomohou profesionalizaci již existujících organizací. Jejich cílem je maximálně
využít potenciál těchto organizací (= vlastní potenciál města a kraje) pro zajištění kvalitní realizace
programu v roce 2015 a udržení dosažené proměny kulturního života i v následujících letech.
Projekt Arts Management je významnou součástí aktivit participace společnosti Plzeň 2015.
6.4.2.1. Cíle projektu
1. Napomoci vytvářet prostředí, v němž je neziskový sektor stabilní součástí města a
je schopen garantovat kvalitu poskytovaných služeb.
2. Zajistit kvalitu realizace programu v roce 2015 a udržitelnost nastartovaných
změn po roce 2015.
3. Přispět k zapojení co největšího množství NNO do realizace programu.
6.4.2.2. Hlavní aktivity projektu
Hlavní aktivity převážně vzdělávacího projektu se budou uskutečňovat ve dvou základních
oblastech, které si budou v průběhu let 2011 – 2014 budovat vlastní účelovou síť organizací,
iniciativ a jednotlivců ke spolupráci na jednotlivých komponentech programu:
1. Arts management pro kulturní a umělecké organizace.
2. Strategické plánování a management změny.
1. Arts management pro kulturní a umělecké organizace
Cílem je zajistit profesionalizaci NNO zejména v oblasti umělecké produkce. Zde se bude jednat o
sestavení konkrétního blokového schématu studia na základě vytipování oblastí studia a
kvalifikovaných praktiků, kteří jsou schopni předat své zkušenosti. V počátečních letech 2012 –
2013 se počítá s účastí tuzemských odborníků (včetně členů kreativního týmu), v letech 2014 –
2015 bude usilováno i o přizvání renomovaných zahraničních lektorů. Tento modul by měl nahradit
chybějící profesionální přípravu kvalitních manažerů kultury.
2. Strategické plánování a management změny
Jedná se o modul pro zainteresované neziskové organizace, včetně organizací zaměřených na jiné
oblasti než kultura a umění. Cílem tohoto modulu je profesionalizace plzeňských (případně
regionálních) NNO: lepší orientace v nových formách komunikace, získání nového slovníku a nové
formulace své nabídky tak, aby se organizace staly více uznávaným partnerem veřejné správy i
podnikatelského sektoru, udržely a zkvalitnily kontinuitu svých služeb ve městě. Smyslem modulu
je naučit NNO komunikovat svůj příspěvek společnosti a pružněji reagovat na vývoj jejích potřeb.
53
6.4.2.3. Předpoklady realizace projektu
-
Zpracovat analýzu potřeb NNO v oblasti arts managementu a strategického plánování;
-
zajistit finanční prostředky pro externí lektory obou modulů.
Zásadním předpokladem pro obě uvedené vzdělávací aktivity je sestavení řízeného sebehodnotícího
dotazníku, který umožní zmapovat potenciál plzeňských NNO a jejich vzdělávací potřeby.
Na základě vyhodnocení vyplněných dotazníků pak bude možno vytvořit na míru požadavkům
konkrétní nabídku obou vzdělávacích modulů. Po zpracování vstupních dat a ověřovacím modulu
(2012 – 2013) poběží oba moduly v letech 2014 – 2015 pro zainteresované zájemce tak, aby mohli
maximálně využít potenciál této nabídky. Oba moduly počítají s možným provázáním do
komponentu společenské odpovědnosti firem – při zajištění špičkových lektorů z oblasti byznysu.
Hlavním předpokladem přípravy programu Plzeň EHMK 2015 je zahájení jasné komunikace mezi
společností a plzeňskou kulturní scénou o povaze projektu EHMK a o žádoucích posunech ve
vývoji městské kultury. Součástí tohoto procesu je analýza stávající plzeňské kultury z hlediska
současných evropských standardů v oblastech (viz kap. 4.3.):
-
městská kulturní infrastruktura;
-
městská kulturní nabídka;
-
zajištění účasti obyvatel Plzně na kultuře;
-
nadregionální a nadnárodní kvalita plzeňské kultury;
-
míra profesionalizace plzeňských kulturních aktérů (umělců, kulturních promotérů,
managerů apod.).
6.5. Podnikatelé
6.5.1. Východisko
Cílová skupina podnikatelů a podnikatelských subjektů hrála významnou roli v přípravách projektu
každého města, které získalo titul EHMK. Je nezbytné, aby společnost Plzeň 2015 usilovala od
počátku své činnosti o to, aby se co největší počet plzeňských podnikatelských subjektů zapojil do
projektu EHMK 2015.
Mnohé procesy, které se v současném podnikatelském prostředí odehrávají, se v uplynulých letech
staly integrální součástí projektů západoevropských EHMK. Role byznysu ve společnosti se totiž
v uplynulých desetiletích značně proměnila. Podnikatelský sektor je významným motorem a
realizátorem inovací, zaměstnavatelem, tvůrcem HDP a hlavní složkou ekonomiky státu. Společnost
očekává společensky odpovědné chování firem a jejich aktivní podílení se na životě v místě, kde
podnikají.
Mj. vznikl koncept PPP (Public-Private-Partnership) jako institucionalizovaná forma vícezdrojového
financování projektů, které jsou v ohnisku společného zájmu veřejné správy a podnikatelského
sektoru. Jak ukázal každoročně prováděný průzkum European Business Survey15 (Průzkum
evropského podnikatelského sektoru), téma společenské odpovědnosti firem prosáklo bez jakékoliv
větší pozornosti médií a veřejnosti do běžné praxe malých a středních podniků (SME) napříč
Evropou, a to zejména v oblasti jejich firemního občanství. Podle vyjádření závěrečné zprávy
výzkumu to malé a střední podniky udělaly tiše, bez nějaké zvláštní podpory.
I další velké plošné výzkumy provedené v letech 2000 – 201016 v řadě evropských zemí, zaměřené
na postoje spotřebitelů a občanů, také vykazují značnou dynamiku vývoje konceptu společenské
odpovědnosti firem a Fair trade. Většina z nich prokazuje, že přinejmenším polovina populace ve
zkoumaných zemích věnuje této problematice pozornost. Veřejnost sleduje, jak se firma chová a
zviditelňuje a i tyto aspekty ovlivňují její konkurenceschopnost na trhu.
Grant
Thornton
International
and
Business
Strategies
http://www.gti.org/marketsurvey/mark-ebs-pr-release9.htm.
15
54
Ltd.
European
Business
Survey,
Další velkou změnou je orientace na vývoj produktů, které vycházejí vstříc očekáváním zákazníků
nebo tato očekávání vytvářejí (produkce zahrnující zákazníka), v níž hraje velkou roli spolupráce
s uměleckými tvůrčími silami ve společnosti. V souvislosti s Lisabonskou strategií se objevilo nové
pojetí konkurenční výhody pro firmy i regiony založené na kreativitě. Není náhodou, že některé
evropské země přijaly systémová opatření na úrovni veřejné správy k podpoře malého a středního
podnikání v oblasti kulturních a kreativních průmyslů. Jiné země (Velká Británie, Finsko, Švédsko,
Dánsko) se dokonce na vládní úrovni věnují podpoře kreativity a inovací, založených na kultuře,
vědě a znalostní ekonomice. Ekonomika založená na vědě, umění a kultuře je sama o sobě součástí
konceptu EHMK, protože usiluje o stejný cíl, jímž je ekonomicky, společensky a environmentálně
udržitelný rozvoj lokality.
Kromě orientace na vývoj produktů, jimiž se chtějí „dobře zapsat“ u zákazníků, by měly být firmy
vnímány jako významní zaměstnavatelé a mělo by jim záležet na jejich obraze v očích veřejné
správy, stávajících či potencionálních zaměstnanců či v očích mládeže rozhodující se o svém studiu
a budoucím zaměstnání.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR představilo nově svou Strategii mezinárodní
konkurenceschopnosti pro období 2012 až 2020 nazvanou „Zpět na vrchol“, která by měla zajistit
rámec pro vznik přívětivých podmínek pro kreativní podnikání, inovace a růst. Tato strategie je
konzistentní s evropskou strategií Evropa 2020 a při tvorbě Strategie společnosti Plzeň 2015 byla
významně zohledněna.
Pojmy použité v této kapitole
Pojem společenská odpovědnost firem (SOF)17 je českým překladem anglického výrazu
Corporate Social Responsibility (zkratka CSR). Tento koncept se objevil počátkem 2. poloviny
20. století a znamená takový způsob vedení firmy a budování vztahů s partnery, který přispívá ke
zlepšení reputace a zvýšení důvěryhodnosti podniku. Evropská komise v tzv. Zelené knize, vydané
v roce 2001, definuje SOF takto: společenská odpovědnost firem dobrovolně integruje sociální a
ekologické ohledy do podnikatelských činností firmy, a to ve spolupráci se zainteresovanými
stranami podniku neboli stakeholdery. Jako stakeholdeři jsou označovány všechny zainteresované
osoby či skupiny osob uvnitř a v okolí firmy – patří sem zákazníci, akcionáři, zaměstnanci, obchodní
partneři, dodavatelé a další.
Bussines Leaders Forum a jeho členské firmy vymezují společenskou odpovědnost jako dobrovolný
závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, ve které
podnikají. Společensky odpovědné firmy staví na první místo plnění legislativních požadavků. Nad
jejich rámec poté dobrovolně uplatňují odpovědné chování. Výsledkem je pozitivní vliv na
společnost a zároveň prospěch a konkurenční výhoda pro firmu.
Firemní občanství (Corporate Citizenship) – řízení komplexu vztahů mezi firmou (podnikem) a
komunitou, ve které podnik působí, a to na místní, národní či globální úrovni (např. to že se firma
chová odpovědně a angažovaně vůči okolí, ve kterém působí jako každý občan).
Partnerství veřejného a soukromého sektoru, PPP (Public-Private-Partnership) – soubor
nástrojů a metod pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru při přípravě, realizaci a
provozování určitých typů veřejných služeb. Public-Private-Partnership (PPP) neboli partnerství
veřejného a soukromého sektoru v oblasti veřejné infrastruktury a veřejných služeb je označení
rozšířené prakticky ve všech vyspělých zemích pro soubor metod spolupráce, v nichž soukromý
subjekt zajišťuje poskytování veřejné služby nebo dodávku veřejného statku. Může se jednat jak o
placené převzetí provozování stávajících aktiv, tak i o financování a budování nové infrastruktury
(např. projektů dopravní infrastruktury, školství, zdravotnictví apod.).18
Fair trade19 – spravedlivý obchod je způsob obchodu, jehož cílem je přímá a účinná podpora
znevýhodněných pěstitelů a řemeslníků z rozvojových zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Je
založen na vytvoření partnerství mezi producentem na straně jedné a spotřebitelem na straně
druhé. Výrobcům Fair trade nabízí spravedlivé obchodní podmínky, možnost vymanit se z bludného
17
http://www.csr-online.cz/page.aspx?csr.
18
Vládou schválená reforma veřejných financí obsahuje i návrh implementační strategie zavedení PPP v České
republice (usnesení č. 7. ze dne 7. ledna 2004 „Politika vlády České republiky v oblasti partnerství veřejného a
soukromého sektoru). Zdroj: tisková zpráva(6. 8. 2003) Ministerstva financí ČR a www.mfcr.cz.
19
http://www.fairtrade.cz/5-fair-trade/.
55
kruhu bídy, žít důstojný život a plánovat budoucnost. Spotřebitelům pak dává Fair trade možnost
se prostřednictvím každodenního nakupování snadno a účinně zapojit do snižování chudoby lidí na
celém světě a koupí označených výrobků vyjádřit svou solidaritu s lidmi, kteří je vyrobili. Obchod
Fair trade nesmí být zaměňován s charitou.
Kreativní průmysly – jako kreativní průmysly jsou označována všechna odvětví, která potřebují
jako zdroj své existence umění a technologie. Jedná se o módu, design, moderní architekturu,
video a počítačové hry či reklamu. V malém a středním podnikání v oblasti kreativních průmyslů je
v současnosti spatřováno jedno z rozvojových témat ekonomiky Evropské unie. Některé země
(zejména Francie a Belgie) mají podporu kreativních průmyslů zakotvenu v národních rozvojových
strategiích, ojediněle se objevuje již i propracování systému daňových úlev pro vznikající subjekty.
6.5.2. Sbližování podnikatelského a kulturního sektoru – současný
evropský trend
Mnoho procesů, které se odehrávají v současném podnikatelském prostředí, má relevanci pro
kulturní sektor a naopak. Je to patrné zejména v kreativních průmyslech, které jsou podnikáním
založeným na lidech, kde tvorba není řízena, ale podporována, usnadňována a povzbuzována.
Rovněž internet vnesl do této sféry mnoho nového – zejména v oblasti tzv. sdílené ekonomiky
(např. Wikipedia, YouTube), která oproti komerční ekonomice přinesla přeměnu režimu založeného
na vlastnictví do režimu založeného na přístupu k informacím.
Současná firma potřebuje silnou značku, motivované pracovníky a management, který respektuje
tvořivost a rozumí jejím procesům. Další potřebou je vývoj produktů, které vycházejí vstříc
očekáváním zákazníků nebo tato očekávání vytvářejí. Kreativita založená na kultuře přináší
produkci jedinečných produktů a zvýšení konkurenceschopnosti řady evropských firem.
Ekonomický dopad designu na současný byznys je už dávno znám. Současné firmy využívají
spolupráce s umělci pro firemní komunikaci, zejména v oblasti jednotného vizuálního stylu.
Umělecké vyjádření finančních výsledků ve výročních zprávách je již neodmyslitelnou součástí
prezentace firem. Mimo něj však firmy nacházejí mnohá další pole spolupráce s kulturním a
uměleckým prostředím, jako např. design interiérů od uměleckých návrhářů, firemní suvenýry a
prezentace.
Nutnost začlenit do celoživotního vzdělávání rozvoj tvořivých kompetencí a nezbytnost nalézat
tvořivá řešení v pracovním i sociálním prostředí pod tlakem konkurence přinesla další formy této
spolupráce. Příkladem může být projekt švédské organizace Tillt, který propojuje umělce s firmami.
Jedná se o 150 podniků a 1 100 kulturních ambasadorů. Mezi lety 2002 – 2008 bylo realizováno 64
celoročních projektů. V rámci jednoho z nich působili umělci celoročně jeden den v týdnu ve
vybrané firmě za účelem zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti švédských podniků.
6.5.3. Situace v Plzni a v Plzeňském kraji
Z výsledků experimentálního měření kreativity na základě údajů ze statistických šetření pro regiony
České republiky, který byl proveden v roce 2007, vyplývá, že se Plzeňský kraj spolu s většinou
ostatních regionů ČR (vyjma Prahy, Jihomoravského a Středočeského kraje, které jsou v růstu)
nachází v tzv. kvadrantu opozdilců. Z hlediska situační matice této situace je však zřejmé, že
předpoklady k růstu zde jsou. Jak vyplývá z uvedené tabulky, potenciál Plzně pro zavádění inovací
a zvyšování konkurenceschopnosti by měl být poměrně silný:
Město
Počet obyvatel
Počet
podnikatelských
subjektů
Procento
podnikatelských
subjektů na počet
obyvatel
Hradec Králové
Olomouc
Zlín
Plzeň
České Budějovice
Procento
nezaměstnanosti
na počet obyvatel
95 800
26 400
27,5 %
6,5 %
110 000
26 950
24,5 %
10,9 %
75 800
19 200
23,5 %
8,1 %
169 800
56 530
33 %
5,9 %
94 600
25 400
26,9 %
6,5 %
Zdroj: Živnostenský úřad Plzeň
56
6.5.4. Hlavní cíle
1. Podněcovat spoluzodpovědnost firem za město, jeho prostředí a prostředí uvnitř
firem, vyvolat chuť zúčastnit se projektu EHMK 2015 formou firemního občanství.
2. Proměnit Plzeň v město společensky odpovědných firem, které se hlásí ke
konceptu SOF. Společensky odpovědné chování firem se může projevovat jak
filantropií, tak poskytováním služeb, prostor či dobrovolnické práce (uvolňování a
zapojování zaměstnanců).
3. Pomáhat měnit Plzeň v místo podporující Fair trade; pomáhat s propagací Fair
trade výrobků, zapojit do projektu veřejnou správu.
4. Přispět projektem EHMK v rámci spolupráce s firmami k tomu, aby Plzeň byla
rozpoznávána jako dobrá adresa pro podnikání, aby firmy a společnosti toto
sdělení mohly uvádět na svých webech.
5. Vytvářet prostředí pro rozvoj kreativní ekonomiky.
6.5.5. Hlavní aktivity
Společnost si je ve svých cílech vědoma toho, že může projektem EHMK pouze napomáhat určité
proměně, dílčím způsobem ji iniciovat a podporovat. Na druhé straně se však může stát
prostředníkem mezi firmami, statutárním městem Plzní a místním společenstvím a v posunu do
sféry kreativní ekonomiky může i firmám něco nabídnout. Je v zájmu společnosti napomáhat
budování společenské prestiže firem a zvýrazňovat jejich roli jako firemních občanů města, kteří
jsou pro jeho rozvoj nepostradatelní.
Firmám se ve vztahu k EHMK 2015 a rozvoji města nabízí řada možností se profilovat jako
odpovědný investor, který pomáhá vytvářet stav prostředí, v němž působí; např. revidovat svou
strategii v oblasti firemní filantropie a postavit ji na pojmově i obsahově nově formulované
základně, která odpovídá současnému pojetí SOF v evropském kontextu, a dále ji komunikovat na
veřejnost.
Studie, připravená pro Evropskou komisi v roce 2009 organizací KEA, formuluje jako jeden z cílů
podpory EU v oblasti fondů, programů a aktivit podporu kvalitních inovací, podniků a výzkumných
center, produkujících výstupy založené na kreativitě. Dalšími oblastmi žádoucí podpory jsou:
-
sociální inovace založené na kultuře;
-
geografická teritoria využívající kulturu jako nástroj rozvoje a kulturní spolupráce napříč
těmito teritorii.
Společnost Plzeň 2015 hodlá vyjít vstříc podnikatelskému prostředí těmito aktivitami:
1. Vytváření vztahu s firmami, partnerství.
2. Koncept Plzeň – město společensky odpovědných firem (SOF).
3. Podpora Fair trade.
4. Podpora zvyšování kvality v oblasti služeb zejména cestovního ruchu.
5. Podpora kreativní ekonomiky.
1. Vytváření vztahu s firmami, partnerství
Vytváření vztahu s firmami je dlouhodobý proces zahrnující i všechny dále uvedené aktivity. Tento
proces bude nastartován zmapováním potenciálu spolupráce s firmami dotazníkovou formou.
Součástí procesu budou bilaterální jednání, prezentace společnosti a projektu EHMK v klubu
podnikatelů Business for Breakfast, ve kterém je Plzeň 2015 čestným členem, setkávání s firmami
a využití dalších jiných komunikačních nástrojů.
Výsledkem aktivity bude vytvoření partnerů z podnikatelského sektoru, kteří se budou podílet
na podpoře projektu EHMK či jednotlivých akcí. Partnerství v projektu bude zdůrazněno členstvím
v Klubu 2015, kde budou partnerům zprostředkovány jisté reciprocity za jejich podporu projektu
EHMK. S partnerstvím bude též spojeno oprávnění označovat firmu či provozovnu partnerským
logem.
Významným nástrojem pro vznik partnerství bude Banka kreativního kapitálu (viz kap. 5.2.)
Prostřednictvím banky budou firmám nabízeny umělecké ideje a produkty a firmy budou
poskytovat finanční zdroje k realizaci jednotlivých projektů či nápadů. Finanční prostředky
inkasované od firem se stanou buď příjmem realizátora konkrétního projektu, nebo příjmovou částí
rozpočtu Plzeň 2015.
57
2. Koncept Plzeň – město společensky odpovědných firem (SOF)
V rámci konceptu je úkolem společnosti Plzeň 2015 představit podnikatelskému prostředí
současnou evropskou úroveň konceptu SOF jako významnou součást jejich image a dlouhodobou
investici do rozvoje firmy v místě. To bude realizováno prostřednictvím konference a brožury,
vydané k tomuto tématu. Tyto aktivity by měly pomoci podnikatelskému subjektu formulovat,
které normy a standardy SOF, týkající se řízení firmy, životního prostředí, sociální oblasti nebo
firemního občanství (dobrovolnictví, vzdělávání, komunitní život) chce zakotvit do své praxe.
Myšlence SOF bude věnováno Fórum pro kreativní Plzeň 2012, jehož témata budou zvýrazňovat i
cílovou skupinu podnikatelů. Jednou z částí SOF je i firemní filantropie podporující rozvojové nebo
komunitní projekty na území města; takovým projektem EHMK bezesporu je.
2. Podpora Fair trade
Společnost Plzeň 2015 chápe Fair trade jako příležitost podpory zodpovědného podnikatelského
přístupu. Vytvoří prostor pro prezentaci myšlenky Fair trade a firem, které se tímto způsobem
odchodu zabývají.
3. Podpora zvyšování kvality v oblasti služeb zejména cestovního ruchu
Zabezpečení kvality služeb, včetně např. schopnosti jejich poskytovatelů předat návštěvníkům
Plzně v roce 2015 relevantní informace v cizích jazycích, je předpokladem úspěchu projektu
v oblasti cestovního ruchu.
Společnost Plzeň 2015 připravila spolu s dalšími partnery projekt vzdělávání manažerů firem na
úroveň relevantní pro projekt EHMK. Projekt je zaměřen na poskytovatele služeb v cestovním ruchu
– hoteliéry, restauratéry, taxíkáře, provozovatele turistických cílů a obchodníky. Na financování
tohoto projektu byla podána žádost do OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Zájem o obdobnou certifikaci kvality služeb ve vtahu k EHMK mají i samotné firmy (hotely) a je
nutné zajistit synergii obou přístupů.
Ke zvýšení kvality a podtržení specifických rysů plzeňské pohostinnosti přispěje i projekt EHMK
menu, který je připravován obdobně jako ve městě Mons. Jeho principem je vytvoření sítě
Plzeňských restaurací nabízejících specifické EHMK menu charakterizované jak originalitou, tak
vysokou kvalitou.
4. Podpora sbližování podnikatelského a uměleckého prostředí
Smyslem aktivity je poskytnout firmám určité výhody spočívající ve využití nabídky kreativního
potenciálu pro jejich rozvoj. Obsahem je nabídnout spolupráci firmám v oblasti kreativního
marketingu, zpracování materiálů na úrovni současného informačního designu (např. výroční
zprávy), pomoci s designovými úpravami firemních prostor v rámci vizuálního stylu apod. Jako
jeden z hlavních nástrojů zde bude sloužit Banka kreativního kapitálu – jako zdroj tvořivých
nápadů pro rozvoj Plzně trvale udržitelným způsobem, tj. dobré adresy pro život i podnikání.
5. Podpora kreativních průmyslů
Kreativní průmysly jsou velkým tématem dalšího směřování ekonomického rozvoje Evropy. Na
rozdíl od tradičních ekonomik, které ztrácí v konkurenci se společnostmi z Asie, mají kreativní
průmysly založené na specifických evropských kulturních tradicích, zkušenostech a znalostech šanci
být konkurenceschopné.
Aktivita společnosti spočívá v prezentaci existujících i potenciálních kreativních podniků a tvůrců a
podporu jejich uchycení se na trhu. K tomu budou sloužit kromě předchozí aktivity např. přehlídky
tvorby.
Žádoucí je též do projektu EHMK zařadit vytváření podmínek pro investice v oblasti kreativních
průmyslů v Plzni. Ideálním prostorem je areál Světovar, který má rozlohu více než 5 ha, a vedle
4x4 CF Světovar (viz kap.5.3.) a Muzea designu a životního stylu by se zde mohly realizovat
investice v kreativních oborech. Došlo by tak k výhodnému propojení kulturní infrastruktury
s podnikáním v inovativních a kreativních oborech, jako je tomu např. v pražských Holešovicích a
v řadě jiných lokalit v Evropě.
6.5.6. Předpoklady zapojení podnikatelů do projektu EHMK
Všechny výše uvedené aktivity předpokládají týmovou kontinuální práci skupiny, sestavené
z předních tuzemských odborníků, představitelů plzeňských firem, MMP a zástupců společnosti
58
Plzeň 2015, která zajistí návaznost na tyto strategické materiály: Program rozvoje města, Program
rozvoje kultury a na přihlášku ke kandidatuře. Základním předpokladem realizace je úspěšné
navázání komunikace, nastolení vzájemné důvěry mezi společností Plzeň 2015 a firmami a podpora
města Plzně. Mimoto se bude jednat o způsobu zapojení firem do projektu s tím, že investice do
kulturních projektů jsou dlouhodobě návratné. Je třeba, aby firmy uvěřily, že v současném
evropském pojetí jsou kultura a kreativita významnou součástí prosperity. V návaznosti na to:
prosperující Plzeň (Plzeňský kraj) = prosperující firmy a naopak.
6.6. Obyvatelé města Plzně
6.6.1. Východisko
V České republice se místní lidé setkávají v práci a v sousedství, ale také na schůzkách
rodičovských sdružení, hasičských bálech, v místním fotbalovém klubu nebo na výstavě
zahrádkářů. Před společností stojí úkol definovat, co v plzeňském prostoru znamená místní
společenství, neboli komunita. Komunita v evropském kontextu zahrnuje hlubší úroveň
odpovědnosti k veřejnému prostoru a závazek k vytváření sociální soudržnosti. Jedním z nástrojů
budování komunity je komunitní filantropie, se kterou do tohoto tématu vstupují i podnikatelské
subjekty. Společnost vychází z předpokladu, že v rámci projektu EHMK povzbudí činnost stávajících
a již existujících komunit v Plzni, či se pokusí povzbudit komunitní vědomí u skupin, které mají
potenciál komunitou být. Nejedná se o snadný úkol. Odpovědnost lidí k pospolitosti a veřejnému
prostoru a jejich angažování se ve prospěch druhých odehrává většinou na půdě občanské
společnosti, nikoliv v rámci místního společenství, kde by šlo napříč generacemi a sociálním
statutem. V případě projektu EHMK bude nástrojem k vytváření sociální soudržnosti a společenské
odpovědnosti kultura.
Pojmy použité v této kapitole
Pojem participace označuje především podíl, účast nebo účastenství. V sociologii je vnímán jako
svazek mezi lidmi založený na citové blízkosti a vzájemném vztahu, který je důležitým
sjednocujícím prvkem.
Podobně jako řada jiných pojmů, je i pojem komunita v českém pojmosloví doposud neustálený
novotvar, pocházející z anglosaské terminologie pro geograficky vymezenou místní pospolitost,
spojenou předivem vzájemných vztahů, vazeb, historického vývoje a společným zájmem. Protože
se jedná o pojem ustálený v evropském slovníku a jeden z klíčových pojmů pro projekt, musí s ním
společnost Plzeň 2015 pracovat.
Komunitou je v projektu míněna především síť vzájemných lidských vztahů v Plzni, ale také síť
vztahů ke konkrétnímu prostoru města. Komunita ve smyslu místního společenství představuje
skupinu lidí se společnou charakteristikou, žijící v určité oblasti, spojenou sdílenou historií,
ekonomickým a politickým zájmem nebo také skupinu profesního zájmu. Úkolem společnosti bude
také vymezení typologie komunit, které se vztahují k projektu v Plzni (komunity odborné,
menšinové, teritoriální nebo zájmové).
V rámci EHMK to znamená vyvinout a osvojit si slovník různých skupin, které bude chtít společnost
oslovit. Rovněž bude potřeba využívat formy, které spojují lidi napříč generacemi a sociálním
statutem, vytvářet prostor pro zkušenost a vzpomínky starší generace, stejně jako oslovovat
mladou generaci jejím jazykem.
Klíčovou otázkou je zde role partnerství. Vztah mezi společností a komunitou obyvatel (a institucí)
Plzně musí být skutečný, postupně budovaný, nikoliv epizodický nebo náhodný. Příprava programu
bude zázemím a oporou pro řadu občanských a neziskových aktivit, bude vytvářet sítě, kombinovat
finanční zdroje, nacházet dobrovolníky a spolupracovníky, přičemž všechny tyto aktivity se musejí
odehrávat v rámci vzájemné reciprocity a důvěry.
Komunita je ale zároveň tvořena veřejnou správou (včetně místní samosprávy), podnikateli,
společenskými, kulturními, sociálními a vzdělávacími organizacemi, občanskými asociacemi a
aktivitami. V tomto směru se bude společnost Plzeň 2015 snažit definovat svou roli ve vytváření
místního společenství v přípravě programu pro rok 2015.
6.6.2. Důvody pro zapojení obyvatel Plzně do projektu
Plzeň patří v České republice k městům, na které jsou jeho obyvatelé hrdí. Je zajímavé, že se
objevuje jistá disproporce mezi hodnocením kulturnosti města v očích jeho obyvatel a v očích
59
zbytku populace v ČR. Ta si město v průzkumech image regionů a jejich potenciálu pro turistický
ruch spojuje stále s pojmy jako pivo, průmysl, fotbal, nikoliv však kultura. Město se přitom
vykazuje celou škálou kvalitních kulturních aktivit (např. vysoký podíl festivalů, včetně pouličních),
které obyvatelé vysoce oceňují. Plzeň má také nepřetržitou divadelní tradici od roku 1832. Tyto
aktivity by jako součást identity města mohly být vnímány i za jeho hranicemi. Podobně jako
v případě kategorie Evropský rozměr projektu, je tradiční pojímání kulturnosti města jedním
z dostatečných předpokladů pro jeho kandidaturu na titul EHMK, nikoliv však zárukou
úspěchu samotného projektu. Zapojení obyvatel do projektu musí v rámci kategorie Město a
obyvatelé přesahovat jejich běžnou účast na kulturních akcích a být podloženo aktivitami,
slibujícími trvalejší udržitelnost změn, které projekt EHMK do města vnáší.
6.6.3. Situace v Plzni a v Plzeňském kraji
K tomuto účelu považuje společnost Plzeň 2015 za nejdůležitější v širokém měřítku iniciovat
dlouhodobý a průběžný dialog na téma, co to je komunita v plzeňských (a zároveň současných
evropských) podmínkách, jaké komunity žijí ve městě, zda jsou pro Plzeň přínosem či problémem a
jaká je jejich role v projektu EHMK 2015. V tomto smyslu se nejedná o celkovou veřejnost, která je
dále nerozlišitelnou skupinou, ale o obyvatele sdružené do jednotlivých uchopitelnějších komunit
z hlediska teritoriálního, věkového, národnostního, náboženského nebo zájmového. Důležitou
součástí práce je hledání forem pro širší zapojení některých specifických skupin, zejména seniorů,
rodin s dětmi a menšin. Vzhledem k tomu, že má Plzeň ve srovnání s celorepublikovým průměrem
vyšší počet obyvatelstva v postproduktivním věku (20 %), bude tato skupina rovněž v ohnisku
zájmu společnosti Plzeň 2015, mimo podnikatele a děti a mládež. S pojmem veřejnost bude
v projektu pracováno jako s obecnou kategorií a také v souvislosti s aktivitami, týkajícími se
veřejného prostoru a jeho kultivace.
6.6.4. Hlavní cíle zapojování veřejnosti do projektu EHMK
-
Zabezpečit informovanost o projektu;
-
zapojit co největší množství lidí z různých cílových skupin do jeho přípravy;
-
dosáhnout toho, aby se aktivity všech obyvatel, kteří o to budou mít zájem, mohly stát
součástí programu EHMK v roce 2015;
-
rozvinout efektivní práci s dobrovolníky.
6.6.4. Práce s dobrovolníky
Jednou z forem zapojení obyvatel do projektu EHMK bude také práce s dobrovolníky. V této práci
se uplatní zejména studenti a senioři, tedy lidé bez ekonomické aktivity. Vyloučena ovšem není ani
aktivní účast ekonomicky aktivních lidí s vysokým zájmem o projekt (forma podpora projektu).
Jednou z možností je jejich zapojení do již existujícího Klubu strážných andělů, další je
systémové zapojení tuzemských i zahraničních dobrovolníků do projektu.
Společnost Plzeň 2015 bude hostitelskou organizací pro zahraniční dobrovolníky. Cílem je
získat zahraniční dobrovolníky a následně je zapojit do činnosti organizace. Pro to bude využita (a
pro úspěch projektu je třeba využívat silněji) zejména síť EVS/EDS (Evropská dobrovolnická
služba), ale i další organizace (GFPS – Organizace pro studentskou a kulturní výměnu ve střední a
východní Evropě, Erasmus aj.). V této oblasti je také již navázána spolupráce s dalšími plzeňskými
organizacemi využívajícími evropské dobrovolníky, zejména Totem či Tandem – koordinační
centrum česko-německých výměn mládeže.
Pro realizaci jednotlivých aktivit bude nezbytné zapojovat místní dobrovolníky. Navzdory tomu, že
dobrovolnictví v ČR nemá – na rozdíl od zemí západní Evropy – silnou tradici, je nutné vytvořit
systém motivace, koordinace, evaluace dobrovolníků a jejich práce. Příklady z jiných EHMK
(Liverpool, Porúří) dokazují, že úspěch projektu byl z velké části založen na nadšeném, ale zároveň
profesionálním zapojení lidí z různých cílových skupin (co se věku, zájmů, sociálního postavení či
uměleckého vkusu týče).
60
7.
Vztahy a komunikace
7.1. Vnější vztahy společnosti
7.1.1. Východisko
Rozsah a charakter projektu klade mimořádné nároky na vytváření vztahů napříč třemi klíčovými
sektory (veřejná správa, podnikatelský a neziskový sektor) a to na úrovni místní, celorepublikové i
mezinárodní. Řada těchto vazeb dosud neexistuje a je v zájmu všech stran, aby vznikly a měly
trvalý charakter. Ze zkušeností jiných EHMK vyplývá, že podcenění včasného navázání partnerství
s místní správou má stejně negativní důsledky pro úspěch projektu jako např. nedostatečné
vyhovění kritériu Evropské dimenze. Zpráva komise z hodnocení přihlášky Plzně v druhém kole
soutěže uvádí: „Komise zdůrazňuje důležitost zachování rovnováhy mezi vedením města (radnice,
radní), jeho dlouhodobou strategií a kulturní politikou na straně jedné a vedením projektu a jeho
uměleckou vizí na straně druhé. Komise bude kontrolovat, zda bude tato vyváženost zachována a
garantována i v případě výměny politické reprezentace na radnici v budoucích letech a zda projekt
bude dokončen v rozsahu, v jakém je v současnosti navržen“.
7.1.2. Cílové subjekty
Společnost Plzeň 2015 sleduje nastavení korektních vztahů a spolupráce s těmito subjekty:
1. Veřejná správa
a) město Plzeň a Magistrát města Plzně s důrazem na úzkou spolupráci společnosti
Plzeň 2015 s Odborem kultury, Odborem prezentace a marketingu, Kanceláří
primátora, Kanceláří ředitele Úřadu služeb obyvatelstvu MMP, Odborem investic,
Ekonomickým úřadem a ostatními relevantními odbory;
b) příspěvkové organizace města: Útvar koordinace evropských projektů města Plzně,
Útvar koncepce a rozvoje města Plzně , Správa veřejného statku města Plzně, Divadlo
Josefa Kajetána Tyla, Knihovna města Plzně, divadlo Alfa, Hvězdárna a planetárium,
Zoologická a botanická zahrad města Plzně, Esprit;
c) kulturní instituce založené městem: Galerie města Plzně, Divadlo pod lampou,
Plzeňská filharmonie, American Center Plzeň, Dominik Centrum;
d) Plzeňský kraj a krajský úřad Plzeňského kraje s důrazem na Odbor kultury,
památkové péče a cestovního ruchu a Kancelář hejtmana;
e) příspěvkové organizace kraje: Západočeská galerie, Západočeské muzeum a
krajská muzea a galerie, ZUŠ, Konzervatoř Plzeň, Krajská vzdělávací centra;
f)
města a obce v Plzeňském kraji a jejich kulturní zařízení;
g) Svaz měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje
a další střešní organizace na úrovni samospráv;
h) Ministerstvo kultury ČR a jeho příspěvkové organizace: Institut umění – Divadelní
ústav, Umělecko-průmyslové muzeum, NIPOS, Národní památkový ústav;
i)
ostatní relevantní ministerstva a jejich zařízení: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
(Česká centra, ambasády, Expo), Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (Czechinvest a
Czechtrade), Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (Czech Tourism, evropské fondy);
j)
města a obce v ČR, které podporují projekt EHMK s důrazem na kandidátská města
Ostrava a Hradec Králové.
2. Podnikatelský sektor (viz kap. 6.5.)
3. Neziskový sektor (viz též kap. 6.4.)
a) klíčové kulturní a vzdělávací organizace s důrazem na spolupráci se Západočeskou
univerzitou a Techmania Science Centre;
b) široké spektrum NNO ve všech dalších relevantních oblastech s důrazem na sociální
inkluzi.
4. Zahraniční subjekty (viz též kap. 5.6.)
a) Mons - EHMK 2015;
b) síť EHMK z předchozích let a pro léta 2011 – 2016;
c) EK s důrazem na DG Culture, Rada Evropy;
61
d) partnerská města Plzně;
e) přeshraniční oblast: Regensburg, Bavorsko a Horní Falcko, euroregion Dunaj – Vltava;
f)
Evropa a vybrané země z ostatních kontinentů s důrazem na kulturní sítě.
Mezinárodní vztahy nebude společnost Plzeň 2015 zabezpečovat pouze v kontextu programu a jeho
evropské dimenze a zabezpečení PR, ale musí být připravena přijímat zahraniční návštěvy a vysílat
členy týmu do zahraničí tak, aby plnila roli reprezentanta celé ČR. K tomu účelu musí propracovat
společenský protokol a posílit tým pro zabezpečení oblasti mezinárodních vztahů již od roku 2012.
Tato agenda bude s blížícím se rokem 2015 narůstat.
Společnost Plzeň 2015 proto již aktivně vstoupila do pracovní skupiny pro mezirezortní spolupráci
iniciované MZV ČR, projednává spolupráci se zastupitelskými úřady ČR v zahraničí, Českými centry,
Czech Tourism a zároveň vstupuje do kontaktu s diplomaty zemí, které mají zkušenosti s projekty
EHMK nebo jeví o tuto oblast zájem.
Protokol bude společnost řešit v úzké spolupráci s Kanceláří primátora a podle potřeb také
s příslušnými kabinety ministrů. Vrcholné akce v Plzni, např. Den Evropy, počítají s účastí
společensky i politicky vysoce postavených osobností, např. z Evropského parlamentu či Rady
Evropy.
7.1.3. Hlavní cíle
1. Nastavit vztahy důvěry a funkčního partnerství s cílovými subjekty.
2. Rozvinout a rozšířit mezinárodní kontakty města.
7.1.4. Hlavní aktivity
Zásadní aktivity společnosti směřující k partnerům podílejícím se na tvorbě programu a partnerům,
kteří budou zapojeni do projektu EHMK, jsou popsány v kapitolách 5. a 6.
V období srpen 2011 – červen 2012 bude s uvedenými subjekty probíhat proces jednání o možných
formách spolupráce a vytváření partnerství či jiných forem spolupráce. Na úrovni města Plzně je
žádoucí nastavit takové formy vzájemné spolupráce, které budou garantovat pravidelnou
informovanost a otevřenou komunikaci a koordinaci činností. Hlavní náplní činnosti společnosti
Plzeň 2015 je zajištění vysoké kvality a atraktivity programu na rok 2015 a podmínek pro jeho
realizaci. Město nese plnou odpovědnost za své investiční akce, cestovní ruch, bezpečnost a
dopravní obslužnost, což jsou oblasti přímo ovlivňující úspěch a trvalou udržitelnost projektu.
Stejně tak kraj a stát jsou důležitými partnery pro zajištění spolufinancování systémových změn,
které jediné mohou být ku prospěchu i po roce 2015.
Na celostátní a mezinárodní úrovni bude třeba využít všech dostupných příležitostí ke zviditelnění
projektu a zvýšení povědomí o EHMK (viz kapitoly Přesah programu do zahraničí a Komunikace).
7.2. Komunikace
7.2.1. Východisko
Komunikace je klíčovou součástí přípravy i realizace projektu Plzeň EHMK 2015, což zdůrazňuje i
Evropská komise ve svém hodnocení přihlášky města Plzně z druhého kola soutěže: „Komise
doporučuje navýšení rozpočtu na komunikaci a marketing tak, aby bylo možné zajistit skutečně
evropský dopad projektu. Komise není přesvědčena, že stávající rozpočet bude dostačující“.
Ze zkušeností jiných EHMK i dalších významných projektů je zřejmé, že komunikace je
rozhodujícím faktorem úspěchu projektu. Na této premise je založen marketing používaný
podnikatelským sektorem i např. politickými stranami ve volbách. Je jasné, že kvalitně provedený
marketing a komunikace mohou zajistit úspěch i produktu, který sám o sobě kvalitní není.
Samotná zkušenost z kandidatury na titul EHMK v České republice ukázala sílu marketingu.
Manipulativní a masivní marketing Ostravy (samozřejmě podpořený relevantní finanční částkou)
přesvědčil veřejnost o tom, že Ostrava je v soutěži jedničkou a Plzeň má roli outsidera.
V oblasti komunikace a marketingu je velmi důležitá součinnost s Odborem prezentace a
marketingu MMP (OPM MMP), který má nezávisle na projektu EHMK hlavní kompetence
v prezentaci města jako turistické destinace. V průběhu roku 2011 již byly nastaveny základní
způsoby spolupráce (viz kap. 7.2.5). Stejně efektivní spolupráce vedoucí k synergii aktivit a
efektivnímu využití rozpočtů musí být nastavena i s příslušným odborem Krajského úřadu
Plzeňského kraje.
62
7.2.2. Komunikační aktivity pro zviditelnění projektu EHMK
Komunikační aktivity v průběhu projektu musí zajišťovat:
-
informaci pro široké spektrum cílových skupin o existenci projektu a zejména o jeho smyslu
a přínosu pro město, region i ČR;
-
využití faktu, že město je nositelem výjimečného titulu EHMK ve prospěch cestovního
ruchu;
-
informaci o konkrétních aktivitách a projektech;
-
informaci o programu v letech 2014 – 2015.
Komunikační aktivity musí zohlednit schopnost cílových skupin absorbovat informace o projektu
EHMK. Z tohoto pohledu je komunikace projektu velmi obtížná, protože se soustřeďuje na
geograficky rozsáhlé a diferencované území – město, kraj, ČR, Evropu, a také na velmi odlišné
skupiny příjemců – laickou i odbornou veřejnost.
Jakkoliv se může zdát, že cílová skupina laická veřejnost (široká veřejnost bez specifického
zájmu o kulturní dění resp. o projekt EHMK z Plzně, regionu, ČR i EU) je z hlediska komunikace a
marketingu okrajová, opak je pravdou. Již v kapitolách týkajících se zapojení obyvatel Plzně je
zdůrazněna potřeba maximální informovanosti o projektu. V této oblasti byla situace mnohem
jednodušší v době kandidatury, kdy se řada obyvatel Plzně, kteří nejsou v kulturní oblasti nijak
aktivní, ztotožnila se soupeřením s Ostravou a o vývoj kandidatury se zajímala. Paralelou je postup
FC Viktoria Plzeň do Ligy mistrů, která ke sledování fotbalu a zájmu o výsledky plzeňského klubu
přivedla i lidi bez většího zájmu o sport či fotbal.
Proto je nezbytné vytvořit efektivní a atraktivní kampaň, která přesvědčí obyvatele města i
regionu o výjimečnosti projektu, jeho významu a přínosu pro Plzeň i pro obyvatele samotné.
Přestože obecně se chce společnost Plzeň 2015 opřít o atypické způsoby komunikace a marketingu,
v této kampani se neobejde, alespoň v její počáteční fázi, bez užití standardních reklamních
prostředků, na které jsou obyvatelé zvyklí.
Odborná veřejnost zahrnující stávající i potenciální partnery projektu, kulturní aktéry a další
„zapojené“ skupiny či jednotlivce je z hlediska komunikace jednodušší, neboť informace o projektu
systematicky vyhledává a dokáže s nimi pracovat. O to více je však nutné být v komunikaci s touto
skupinou profesionální a využívat moderní a netradiční nástroje komunikace a marketingu.
Intenzita informování se bude v průběhu procesu zvyšovat stejně jako teritoriální zásah
(Plzeň/region/ČR/EU) komunikace.
Základními principy komunikace projektu jsou:
-
otevřenost, která je zároveň horizontálním tématem;
-
jednotná pozitivní komunikace týmu a města navenek;
-
dobré vztahy s médii a mediální partnerství;
-
fungující systém brandingu;
-
atraktivní jednotný vizuální styl;
-
funkční spolupráce s městem, krajem a relevantními organizacemi.
7.2.3. Hlavní cíle
1. Zvýšit povědomí laické i odborné veřejnosti, včetně médií, o projektu EHMK, jeho
přípravách a pozitivním dlouhodobém vlivu na město, region a celou ČR.
2. Získat podporu veřejnosti a motivovat k zapojení do projektu.
3. Prohlubovat důvěru lidí i společností a organizací ve společnost Plzeň 2015 i
město jako nositele titulu EHMK.
4. Zviditelnit zdejší potenciál v rámci ČR a celé Evropy tak, aby se Plzeň stala
permanentním zdrojem inspirace a výměny zkušeností.
5. Zatraktivnit město i region jako turistickou destinaci a šířit pozitivní obraz města i
regionu.
7.2.4. Hlavní aktivity
Hlavní komunikační aktivity se budou odehrávat ve čtyřech oblastech:
1. Marketingová kampaň vůči laické veřejnosti.
63
2. Budování jednotného audiovizuálního stylu projektu a kreativní marketing.
3. Kultivace a formalizace vztahů s médii.
4. Přímá komunikace a komunikace prostřednictvím mediátorů.
1. Marketingová kampaň vůči laické veřejnosti
Cílem této kampaně je „prodat“ projekt EHMK jako projekt, který stojí za zájem veřejnosti, a
přesvědčit obyvatele města a regionu, že projekt není přínosný jen pro úzkou skupinu lidí, ale pro
všechny Je zřejmé, že všechny tyto informace ponesou i aktivity uvedené dále. Dosavadní vývoj po
získání titulu ukazuje však potřebu této specifické kampaně, která bude využívat zkušenosti
z efektivního marketingu a reklamy.
2. Budování jednotného audiovizuálního stylu projektu a kreativní marketing
Tato aktivita směřuje již více k zapojené či s projektem obeznámené části veřejnosti. Je založena
na atraktivním vizuálním stylu společnosti Plzeň 2015 a kreativním marketingu.
V červnu 2011 vybrala společnost Plzeň 2015 ve veřejné soutěži nový vizuální grafický styl, který
chce doplnit o audio znělku a video znělku.
Aktivita zahrnuje tyto hlavní úkoly a nástroje:
1. Vypracování manuálu jednotného vizuálního stylu projektu EHMK včetně funkčního systému
brandingu.
2. Vytvoření a spuštění webových stránek projektu EHMK, systematická aktualizace a
postupné rozšiřování jazykové mutace.
3. Využití atraktivních způsobů komunikace prostřednictvím sociálních sítí a obdobných
webových aplikací (Facebook, YouTube…).
4. Vytvoření podmínek pro kreativní formy marketingu.
5. Zajímavé formy reklamních a propagačních předmětů s využitím Fair trade, tvorby
chráněných dílen, recyklovaných materiálů apod.
6. Propagace klíčových aktivit společnosti Plzeň 2015.
7. Zavedení pravidelného newsletteru.
8. Úzká spolupráce s Odborem prezentace a marketingu MMP a aktivní účast v pracovní
skupině pro cestovní ruch.
9. Využití multiplikátorů informací.
10. Vytvoření systému co-brandingu s významnými partnery.
11. Guerilla marketing (nekonvenční, nenákladné formy kreativní propagace).
3. Kultivace a formalizace vztahů s médii
Aktivita zahrnuje práci s médii na všech úrovních (plzeňská, regionální, celostátní, evropská a
světová). Hlavním principem práce s médii je a bude aktivní a pravidelné poskytování
informací. Aktivita zahrnuje tyto úkoly a nástroje:
1. Neformální pravidelná setkávání zástupců médií a členů týmu.
2. Formální setkávání – tiskové konference.
3. Press tripy – organizované návštěvy novinářů v Plzni a kraji gradující k roku 2015.
4. Tiskové zprávy a press kity.
5. Vyhledání mediálních partnerů a uzavírání mediálních partnerství – klíčová média s vysokou
sledovaností a četností, vybraná alternativní média.
6. Navázání vztahů se zástupci zahraničního tisku v ČR a agenturami.
4. Přímá komunikace a komunikace prostřednictvím mediátorů
Obecně platí, že veškerá činnost společnosti Plzeň 2015 je přímým nástrojem komunikace.
Zejména všechny akce programu v přípravném období (např. Den Evropy, Den Meliny Mercouri,
Fórum pro kreativní Plzeň) i v letech 2014 a 2015 jsou komunikačními příležitostmi, jež musí
společnost Plzeň 2015 využít k prezentaci projektu a konkrétních témat.
Již v průběhu kandidatury se přípravný tým stal prostředníkem otevřené diskuse mezi veřejností
a městskou správou a to i o tématech, která byla pro vedení města citlivá a kritická. Tuto roli si
společnost Plzeň 2015 chce uchovat i nadále a přispět tak ke zvýšení důvěry v projekt EHMK i
64
město Plzeň. Proto již od května 2011 běží cyklus diskusí společně s Českým rozhlasem Plzeň. I
v období přípravy a realizace projektu EHMK se chce společnost Plzeň 2015 věnovat i složitým
tématům, v nichž je kritická situace.
Vedle uvedených rozhlasových diskusí bude společnost organizovat besedy a setkávání na
témata spojená s projektem EHMK. Své sídlo v Pražské ulici chce využít k vytvoření prostoru pro
neformální debaty o projektu s vedením města i veřejností.
Vzhledem k tomu, že zástupci společnosti Plzeň 2015 fyzicky nemohou obsáhnout celý prostor,
v němž je žádoucí realizovat komunikační aktivity, bude společnost využívat spolupráci
s mediátory. Je pravdou, že mediátorem se stává každý, kdo o projektu EHMK hovoří. Takto je i
postavena nejširší kategorie Strážných andělů.
Společnost Plzeň 2015 vytvoří síť spřátelených subjektů v kraji, ČR i v Evropě, které se stanou
informačními prostředníky projektu EHMK. Mohou jimi být např. významné osobnosti, kulturní
centra a instituce a organizace v kraji a v ČR, Česká centra, ambasády, zastoupení Czech Tourism
a partnerská města (viz též kap. 5.4., 5.5. a 5.6.).
7.2.5. Součinnost s Odborem prezentace a marketingu Magistrátu města
Plzně
Odbor prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně (OPM MMP) zajišťuje propagaci města
Plzně v nejširším slova smyslu a je nositelem aktivit města v oblasti cestovního ruchu.
7.2.5.1. Součinnost v oblasti komunikace a marketingu
Vzhledem k zisku titulu EHMK 2015 a ustanovení společnosti Plzeň 2015, o.p.s., bylo nutné
definovat kompetence a role obou subjektů a dále pravidla vzájemné spolupráce.
Cílem OPM MMP je maximálně využít potenciálu projektu EHMK pro:
a) budování značky a image města;
b) rozvoj cestovního ruchu v Plzni.
Jedná se o cíle dlouhodobé, které se nepojí pouze k projektu EHMK 2015, nicméně realizace
projektu může výrazně přispět k jejich naplnění. A naopak OPM MMP může tímto systematickým
budováním značky a rozvojem cestovního ruchu přispět k úspěšné realizaci projektu.
Cílem společnosti Plzeň 2015 je na druhé straně úspěšná realizace projektu a pozitivní dopad na
budoucí kulturní prostředí ve městě. Tomu se podřizují i komunikační a marketingové aktivity
společnosti.
Role obou subjektů v projektu EHMK jsou následující:
OPM MMP:
-
zodpovídá za marketing města jako nositele titulu, propaguje projekt jako celek;
-
zajišťuje na národní i mezinárodní úrovni co nejvyšší informovanost o tom, že je Plzeň
EHMK 2015, s cílem přesvědčit širokou veřejnost, že Plzeň nese tento titul právem;
-
v letech 2014 – 2015 zajišťuje marketing celkové programové náplně, nikoliv marketing
jednotlivých programových akcí;
-
zajišťuje a hradí marketing a produkci „vlastních“ akcí města, které budou začleněny do
projektu 2015 (Slavnosti svobody, Plzeňské dny v Senátu a další prezentační akce);
-
řídí veškeré aktivity v oblasti cestovního ruchu spojené s projektem EHMK 2015, vede
pracovní skupinu „Cestovní ruch“(viz dále).
Společnost Plzeň 2015:
-
zajišťuje komunikaci a medializaci projektu EHMK jako takového, jeho obsahu, směřování,
cílů;
-
zajišťuje komunikaci a medializaci projektu a činnosti společnosti Plzeň 2015;
-
zajišťuje marketing jednotlivých programových akcí pořádaných společností Plzeň 2015
v rámci projektu EHMK 2015;
-
zajišťuje a ve spolupráci s oddělením komunikace KP koordinuje aktuality, mediální výstupy
projektu EHMK směrem k veřejnosti atp.;
-
účastní se pracovní skupiny cestovní ruch a poskytuje potřebnou součinnost se zpracovateli
koncepčního dokumentu v oblasti cestovního ruchu.
65
Pro koordinaci činností a aktivit obou subjektů je důležité, aby jednotlivé subjekty, jejichž produkce
bude součástí programu 2015, byly schopny hradit propagaci svých akcí z příspěvku, který jim
bude udělen v grantovém programu. Marketing jednotlivých programových akcí si hradí
organizátoři, kampaň ovšem plánují ve spolupráci se společností tak, aby byla v souladu
s vizuálním stylem a programovou vizí projektu EHMK.
Marketing města jako nositele titulu EHMK 2015 na národní a mezinárodní úrovni bude
zahrnovat zejména:
a) lokální outdoor kampaň;
b) reklamní kampaň ve sportovních a kulturních areálech;
c) reklama (inzerce) v médiích;
d) prezentaci města ve webovém prostředí;
e) famtripy, presstripy pro zahraniční novináře a incomingové cestovní agentury.
7.2.5.1. Součinnost v oblasti cestovního ruchu
Z výše uvedených bodů vyplývá, že propagace města Plzně jako nositele titulu EHMK 2015 je
z velké části marketingem turistického produktu. Cestovní ruch je jedním z hlavních témat, kterým
bude muset být během přípravy a realizace projektu EHMK 2015 věnována velká pozornost. Město
by mělo využít potenciál titulu EHMK 2015 pro rozvoj cestovního ruchu a zároveň se musí
přizpůsobit realizaci projektu, připravit se na příval domácích i zahraničních návštěvníků.
Po dohodě se společností Plzeň 2015 se OPM MMP ujal role koordinátora cestovního ruchu a
projektu EHMK 2015. Vznikla pracovní skupina „Cestovní ruch“ pod vedením OPM MMP, jejímiž
členy jsou kompetentní zástupci týmu Plzeň 2015, OPM MMP, informačního centra, krajského
úřadu, NPÚ, dále reprezentanti turistických cílů, hoteliérů, a dalších subjektů, jejichž činnost je
spjata s cestovním ruchem ve městě Plzni. Tato skupina bude řešit aktuální témata v oblasti
cestovního ruchu s ohledem na projekt EHMK 2015.
Paralelně s touto aktivitou poptal OPM MMP aktualizaci jediného stávajícího koncepčního
dokumentu „Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu“, který vznikl v roce 2007 a nyní je
již neaktuální. Nový dokument zhodnotí současný stav a úroveň služeb cestovního ruchu a
v porovnání s daty získanými před čtyřmi lety posoudí vývoj města v oblasti turismu. Důležitou
součástí dokumentu bude návrh metodiky sběru dat, která v současné době prakticky neexistuje.
Město nemá relevantní data o návštěvnosti, počtech přenocování, typologii návštěvníků, atd. Tato
metodika bude využita pro kontinuální sběr dat v budoucnu. Hlavním cílem zpracování dokumentu
je však zohlednit zisk titulu EHMK 2015 a definovat akční plán aktivit OPM MMP, jakýsi soubor
činností k úspěšnému naplnění cílů projetu EHMK 2015 z pohledu cestovního ruchu. Tvůrci
dokumentu se budou účastnit zasedání pracovní skupiny tak, aby nový dokument reflektoval reálný
stav, potřeby a cíle skutečných tvůrců cestovního ruchu ve městě Plzni.
Propagace Plzně jako nositele titulu EHMK 2015 v oblasti cestovního ruchu bude zahrnovat:
a) tvorbu nové řady informačních materiálů o Plzni;
b) webové prezentace města;
c) prezentační akce a veletrhy cestovního ruchu;
d) prezentace Plzně jako EHMK 2015 ve stánku ČR na Expo 2015;
e) tvorbu materiálů pro prezentaci města v rámci výše uvedených bodů;
f)
zkvalitnění nabídky služeb informačního centra;
g) tvorbu kvalitního dvojjazyčného navigačního systému na území města;
h) posílení role cestovního ruchu;
i)
propagační materiály.
7.2.5.3. Předpoklady úspěšné součinnosti
Výše uvedené přehledy aktivit v oblasti marketingu a cestovního ruchu jsou jen orientační. Akční
plán činnosti OPM MMP směrem k projektu EHMK 2015 v oblasti cestovního ruchu bude definován
zmiňovaným koncepčním dokumentem.
Taktéž komunikační kampaň Plzně jako nositele titulu EHMK 2015 bude tvořena v ročních plánech
směrem k roku 2015.
Podmínkou je souhlas vedení města, že aktivity směřující k podpoře projektu EHMK budou
předmětem činnosti OPM MMP.
66
8.
Sledování a hodnocení programu
8.1. Východisko
V procesu přípravy a realizace projektu budou realizovány tři systémy sledování a hodnocení
projektu EHMK.
Prvním z nich je systém hodnocení práce společnosti Plzeň 2015. Již v průběhu prvních
měsíců existence společnosti se ukázalo, jak kriticky sleduje její počínání vedení města, kulturní
aktéři i veřejnost v Plzni. Soustředění se na přípravu strategie a postupů v přípravě projektu EHMK
vedlo k všeobecnému rozšíření názoru, že společnost nepracuje dostatečně efektivně a výkonně.
Přestože s tímto názorem nelze souhlasit, lze ho logicky odvodit z obavy, že společnost odsaje
finance pro konkrétní kulturní aktivity bez hmatatelného dopadu. Je faktem, že společnost bude
skládat účty ze své činnosti až po roce 2015, nicméně její vnitřní procesy jsou a budou zcela
transparentní.
Druhý systém zahrnuje sledování a hodnocení přípravy a realizace projektu dle pravidel
Evropské komise. V průběhu přípravy projektu provede EK dvě povinná monitorovací setkání za
účasti členů mezinárodní poroty, která Plzeň doporučila. Setkání se budou konat v roce 2012 a
2014.
Třetí systém se týká sledování a hodnocení dopadů realizace projektu. Tento systém bude
sledovat naplňování programových záměrů projektu a dosažení určených cílů. Průběžné
vyhodnocování napomáhá flexibilně reagovat na vývoj poptávky, v rámci možností interaktivně
vstupovat do struktury programu (např. prodloužením termínu trvání akcí, o které je mimořádný
zájem) a zároveň provádět jak analýzy celkového dopadu a rozvoje potenciálu města během
daného roku, tak i analýzy udržitelnosti dalšího rozvoje. Dále uvádíme navrženou metodologii
plánovaných výzkumných programů spojených s monitorovacím a evaluačním procesem a popis
tohoto procesu v praxi včetně řídící struktury a časového harmonogramu s hlavními aktivitami a
požadovanými výstupy.
8.2. Hlavní cíle
1. Zajistit transparentnost a kontrolovatelnost projektu EHMK.
2. Vytvořit podklady pro porovnání projektu EHMK v Plzni s jinými EHMK z hlediska
jeho úspěšnosti.
8.2. Hlavní aktivity
8.2.1. Hodnocení práce společnosti
Hlavním předpokladem úspěchu činnosti společnosti je důvěra obyvatel v projekt EHMK, celý
proces jeho přípravy a pozitivní dopad na podobu města a život jeho obyvatel.
V tomto ohledu bude příprava projektu citlivě moderovaný, postupně vytvářený a vrstvený proces,
který nemůže přinášet okamžité viditelné výsledky. Proměna města v konkurenceschopnou
regionální evropskou kulturní metropoli vyžaduje zejména velkou investici do mnoha malých, ale
dobře připravených akcí a aktivit, jejichž dopad se projeví až po čase.
Vytváření důvěry
prostřednictvím:
se
zakládá
na
principu
transparentnosti
činnosti
dokladované
-
předkládaných ročních plánů činnosti a rozpočtů na jednotlivé roky;
-
otevřených výzev na zadání větších zakázek i v případě, kdy to nevyžaduje zákon o
zadávání veřejných zakázek nebo relevantní směrnice města;
-
zveřejnění rozpočtu společnosti Plzeň 2015 a pravidelných informací o využívání finančních
prostředků na webových stránkách společnosti;
-
pravidelných informací o činnosti společnosti na jednání koordinační skupiny (viz kap.
10.3.) a formou informativních zpráv o činnosti organizace předkládaných zastupitelstvu
města;
-
výročních zpráv, ročních účetních závěrek a účetních auditů;
-
vytvoření prostoru pro setkání s vedením města a obyvateli v sídle společnosti a diskuse o
projektu EHMK i o činnosti společnosti;
67
-
funkční spolupráce s městem, krajem a relevantními organizacemi;
-
komunikační kampaně v rámci města.
Nejvýznamnější součástí hodnocení práce společnosti Plzeň 2015 bude sledování a hodnocení
finančního managementu, které bude prováděno na třech úrovních:
1. Interní kontrola a monitorování finančních operací.
2. Externí kontrola a monitorování finančních operací zakladatelem a poskytovateli finančních
prostředků.
3. Nezávislý audit.
1. Interní kontrola a monitorování finančních operací
Interní kontrola a monitorování finančních toků budou probíhat podle interních pravidel, která
budou zapracována do statutu společnosti. Účelem interní kontroly bude sledování:
-
rozpočtu;
-
úrovně nákladů a výnosů;
-
efektivního využití prostředků kulturní společnosti.
Interní kontrola se zaměřuje na:
-
kontrolu rozpočtu a kontrolu nákladů a výdajů ředitele společnosti, finančního ředitele a
dalších osob jednou měsíčně;
-
předběžnou, průběžnou a zpětnou kontrolu finančních operací nad 100 000 Kč;
-
inventuru prostředků společnosti dvakrát ročně;
-
kontrolu finančních výdajů na správní radu minimálně jednou ročně;
-
odsouhlasení rozpočtu správní radou;
-
odsouhlasení ročních finančních uzávěrek a odsouhlasení výročních zpráv společnosti.
2. Externí kontrola a monitorování finančních operací
Kontrola finančního managementu bude prováděna zakladatelem společnosti a dalšími
poskytovateli prostředků a darů z veřejných rozpočtů popř. i soukromých zdrojů. Bude vyplývat ze
zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a jeho změnách.
Externí kontrola využití prostředků z EU bude provedena na základě příslušné platné legislativy a
metodologie České republiky či legislativy EU.
Externí kontrola darů a grantů z neveřejných zdrojů bude podléhat podmínkám stanoveným
dárcem.
3. Nezávislý audit
Finanční uzávěrka (audit) bude provedena jednou ročně na základě zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví a zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a jejich změnách. Audit
bude proveden autorizovaným nezávislým auditorem.
8.2.2. Sledování a hodnocení procesu přípravy a realizace projektu ze
strany Evropské komise
Město Plzeň a společnost Plzeň 2015 mají vůči Evropské komisi závazek projít procesem dvou
povinných monitorovacích jednání za účasti členů mezinárodní jury, která Plzni titul doporučila,
a to v období příprav projektu na podzim 2012 a na jaře 2014. Celá realizační fáze projektu bude
v průběhu roku 2015 podléhat nezávislému monitoringu zadanému Evropskou komisí. Za přípravu
podkladů pro hodnocení bude odpovídat vedení společnosti (ředitel a umělecký ředitel) spolu
s nejvyšší reprezentací města (primátor) za možné limitované účasti dalších manažerů týmu dle
potřeb.
Výsledek druhého monitoringu v roce 2014 je základním kritériem pro udělení nebo
neudělení Ceny Meliny Mercouri Plzni.
Na základě zkušeností z předchozích let nabízí EK první neformální monitoring za účasti členů
jury, vedení města i vedení týmu již o rok dříve (listopad 2011) tak, aby se předešlo případným
chybným krokům v přípravách projektu. Hlavním důvodem monitoringu je napomoci městům ke
včasné přípravě vysoce kvalitního programu s výraznou evropskou dimenzí. Výsledky prvního
neformálního monitoringu dostává k dispozici tým a město, ale nejsou, na rozdíl od povinných
68
monitoringů, zveřejněny. Mají mj. sloužit k precizní přípravě oficiálního procesu monitoringu
v dalším roce. Společnost Plzeň 2015 již obdržela obsáhlý dotazník a zná otázky a zásadní témata,
která EK zajímají.
Na všech monitorovacích jednáních bude porovnávána realita s přihláškou, a to rámcově
v těchto bodech:
1. Shrnutí dosavadních kroků a postupů společnosti Plzeň 2015 (např. v r. 2011 se dotazy
týkají založení o.p.s., sídla společnosti, vytvoření a doplnění týmu, strategie, finančního
krytí první fáze příprav, reálné přípravy investic atd.).
2. Organizační struktura, vztah k zakladateli, garance umělecké nezávislosti.
3. Geografický dopad v dané fázi přípravy akce.
4. Finanční zajištění projektu a jeho předpokládaný vývoj.
5. Dodržování původní programové vize, prostorové podmínky pro realizaci programu, rozvoj
spolupráce s městem Mons, zapojení Ostravy do přípravy programu.
6. Evropská dimenze a její garance.
7. Záruky pro zapojení občanů.
8. Finanční možnosti a nástroje komunikace.
9. Reálné šance na dobudování infrastruktury.
10. Systém evaluace a monitoringu pro společnost Plzeň 2015.
8.2.3. Sledování a hodnocení dopadů přípravy a realizace projektu
V předchozích kapitolách jsou uvedena mnohá očekávání, spojená s přípravou a realizací projektu
EHMK. Jde zejména o pozitivní efekty v oblastech:
-
kulturní nabídky (zkvalitnění, diverzifikace, obohacení o nové žánry, zavedení nových forem
kulturní výměny apod., profesionalizace kulturních aktérů);
-
zapojení občanů do kulturního dění i ostatních oblastí chodu města;
-
zlepšení vzhledu města (zlepšení a zatraktivnění stavu veřejných prostranství, odstranění
urbanistických závad, realizace nových staveb);
-
zlepšení image města;
-
zvýšení atraktivity města pro turisty nejen v roce 2015;
-
zvýšení atraktivity města pro investory v oblastech podnikání s vyšší přidanou hodnotou
(inovativní podnikání, kreativní průmysly);
-
zlepšení podmínek menšin, jejich lepší zapojení do života města;
-
zatraktivnění města pro mladé lidi (Plzeň by měla být dobrým domovem i místem pro
seberealizaci, aby neměli mladí lidé potřebu stěhovat se do Prahy či jiných měst).
Přihláška obsahuje základní směřování procesu sledování a hodnocení dopadů, který bude vycházet
z úspěšně ozkoušeného procesu v Liverpoolu v roce 2008 (systém Impacts 08).
8.2.3.1. Metodika
Při navrhování systému sledování a hodnocení dopadů projektu EHMK byly vzaty v úvahu
zkušenosti, chyby a rady dřívějších Evropských hlavních měst kultury, které ve své studii shrnul
mimo jiné Robert Palmer. V souvislosti s evaluačními metodologiemi byla za jednu z největších
chyb označena nejasně vymezená a nekonzistentní kritéria. Proto jsou evaluační kritéria a
prostředky nastaveny tak, aby je bylo možno aplikovat nejen v roce 2015, ale i po něm. Kromě
toho je nutné od začátku nastavit jasnou a přesnou metodologii, aby monitorovací a evaluační
procesy zůstaly transparentní.
Při sledování a hodnocení projektu EHMK bude použita metodika Impacts 15, která je založena na
systému Impacts 08 obohaceném o systém reflexí a zveřejnění současného stavu a hodnocení
měkkých, obtížně měřitelných kritérií (sociální změny a návratnost sociální investice).
Metodika Impacts 15 obsahuje:
-
identifikaci a stanovení priorit zainteresovaných nositelů a partnerů projektu;
-
definici a ověření indikátorů vyplývajících z cílů;
-
sběr a analýzy dat z dostupných zdrojů (např. Český statistický úřad);
-
vytvoření speciálních výzkumných projektů na sběr a evaluaci základních dat a vytvoření
partnerství na regionální, sektorové a také evropské úrovni;
69
-
expertní hodnocení výsledků;
-
průzkumy veřejnosti k ověření hodnocení měkkých faktorů;
-
zprávy a jiné formy prezentace výsledků.
8.2.3.2. Cíle a indikátory
Mimořádná příležitost spojená se získáním titulu EHMK může iniciovat zásadní procesy v rozvoji
plzeňského potenciálu. Cíle spojené s jednotlivými aktivitami přípravy a realizace projektu jsou
uvedeny v kap. 11. Následující přehled zahrnuje výběr cílů z tohoto obsáhlého souboru, který je
relevantní pro sledování a hodnocení dopadů. V případě, že některé aktivity sledují cíle se stejným
nebo velmi podobným obsahem, jsou tyto cíle uvedeny jen jednou.
Pro sledování a hodnocení projektu EHMK 2015 jsou relevantní tyto cíle:
1. Doplnit kulturní infrastrukturu v Plzni s dlouhodobým
současného umění ve všech žánrech.
efektem
pro realizaci aktivit
2. Orientovat město na moderní technologie a efektivní formy provozu kulturní infrastruktury
s minimálními provozními náklady.
3. Vytvořit modely nízkonákladového využití volných prostor pro kulturní účely.
4. Rozšířit trvale plzeňskou kulturní nabídku o nové formy kulturních aktivit a nové žánry.
5. Vytvořit podmínky pro otevřenost plzeňské kulturní scény evropským a celosvětovým
trendům.
6. Zvýšit počet lidí v Plzni a v regionu, kteří jednoznačně chápou kulturu jako součást své
identity.
7. Aktivizovat plzeňské příp. tuzemské publikum tak, aby bylo schopno přijímat nové žánry a
bylo ochotno a schopno diskutovat o uměleckých dílech a o roli kultury a otevřeně se
podílet na tvůrčím procesu.
8. Zvýšit zájem mladých lidí o kulturní dění v Plzni a podpořit jejich aktivní zapojení do
tvůrčích procesů.
9. Zajistit Plzni renomé prestižního středoevropského kulturního centra mezinárodního
formátu.
10. Vytvořit Plzni image významného inovativního centra živého umění, vzbudit chuť umělců,
odborné veřejnosti i turistů jezdit do Plzně za současnou kulturou.
11. Připravit kvalitní a diverzifikovanou programovou nabídku splňující požadavky na evropský
rozměr projektu.
12. Nastartovat mechanismy, vedoucí k dlouhodobě udržitelné kvalitativní proměně plzeňské
kultury, které by mohly sloužit jako modelový příklad zajišťování a administrace městské
kultury v ČR.
13. Zefektivnit využívání finančních prostředků vložených do kultury.
14. Vytvořit chybějící platformu pro propojení regionální metropole s malými městy, obcemi a
venkovem a zahájit organickou spolupráci na principu „zdola“ s důrazem na dlouhodobou
udržitelnost.
15. Podnítit aktivní zájem Čechů o Plzeň jako o Evropské hlavní město kultury prostřednictvím
spolupráce s partnerskými městy, s regionálními i národními sítěmi a klíčovými institucemi
a osobnostmi.
16. Inspirovat další česká města a obce k proměně kulturní nabídky.
17. Zlepšit renomé ČR prostřednictvím města Plzně, jehož jméno je ve světě známo, jako
kulturní a demokratické země s přidanou hodnotou pro konkurenceschopnost Evropy.
18. Využít potenciálu, geografické polohy i letitých vazeb Plzně s partnerskými městy a sítě
EHMK k nastartování aktivní spolupráce v oblasti kultury a cestovního ruchu.
19. Vytvořit unikátní prostor pro umění „pro třetí tisíciletí“ založený na principu trvale
udržitelného provozu.
20. Podnítit vznik čtvrti kreativních průmyslů ve Světovaru.
21. Vytvořit síť umělecky a manažersky zdatných kulturních operátorů schopných připravit a
realizovat atraktivní projekty v roce 2015 i následně.
22. Motivovat děti a mladé lidi, aby po zkušenostech z výměnných stáží a studiu v zahraničí
měli zájem vrátit se a začínat a rozvíjet svůj kariérní a rodinný život právě v Plzni.
70
23. Napomoci vytvářet prostředí, v němž je neziskový sektor stabilní součástí města a je
schopen garantovat kvalitu poskytovaných služeb.
24. Podněcovat spoluzodpovědnost firem za město, jeho prostředí a za prostředí uvnitř firem,
vyvolat chuť zúčastnit se projektu EHMK 2015 formou firemního občanství.
25. Proměnit Plzeň v město společensky odpovědných firem, které se hlásí ke konceptu SOF.
26. Proměnit Plzeň ve Fair trade město, napomáhat s propagací Fair trade výrobků, zapojit do
projektu veřejnou správu.
27. Přispět projektem EHMK v rámci spolupráce s firmami k tomu, aby Plzeň byla rozpoznávána
jako dobrá adresa pro podnikání, aby firmy a společnosti toto sdělení mohly uvádět na
svých webech.
28. Vytvářet prostředí pro rozvoj kreativní ekonomiky.
29. Rozvinout a rozšířit mezinárodní kontakty města.
30. Zviditelnit zdejší potenciál v rámci ČR a celé Evropy tak, aby se Plzeň stala permanentním
zdrojem inspirace a výměny zkušeností.
31. Zatraktivnit město a region jako turistickou destinaci a šířit pozitivní obraz města i regionu.
Indikátory budou odvozeny od těchto cílů. Indikátory budou monitorovány a průběžně hodnoceny
za účelem zjištění, zdali jsou definované cíle plněny a jaké úpravy nebo korekce je třeba udělat.
Podrobnou definici a ověření správnosti indikátorů je teprve nutné udělat, proto jsou v následujícím
přehledu uvedeny pouze některé z nich:
-
počet akcí a návštěvnost;
-
různorodost kulturní nabídky;
-
spokojenost publika;
-
spokojenost s organizačním zabezpečením;
-
udržitelnost zájmu o kulturní akce během dalších tří let;
-
vnímání minorit žijících ve městě;
-
procento návštěvníků i občanů, kteří se zúčastnili alespoň jedné akce, která byla v Plzni
poprvé;
-
průměrný počet návštěvníků na akci;
-
počet návštěvníků města a regionu;
-
počet návštěvníků, kteří zůstali ve městě/regionu přes noc;
-
průměrná úroveň denní útraty návštěvníků města/regionu;
-
kladné versus záporné články/reportáže v médiích;
-
počet nových partnerství na místní i mezinárodní úrovni;
-
počet článků/reportáží v národních a mezinárodních médiích;
-
kvalita manažerů pro řízení kultury – růst kapacit.
8.2.3.3. Zabezpečení sledování a hodnocení dopadů
Pro zabezpečení sledování a hodnocení dopadů bude vytvořen nezávislý tým, který bude podávat
zprávy správní a dozorčí radě společnosti Plzeň 2015 a orgánům města.
V čele týmu bude osobnost se zkušenostmi s hodnocením projektů EHMK v jiných městech, která
bude vybrána na základě mezinárodního konkursu. Do týmu bude zapojena Západočeská univerzita
v Plzni, která vytvoří hodnotitelský tým z řad svých zaměstnanců, především odborníků
z Ekonomické fakulty. Vedle Ekonomické fakulty Západočeské univerzity budou zapojeny i další
fakulty, například Fakulta filozofická, Fakulta aplikovaných věd a Fakulta pedagogická.
Zkušení pedagogové a vědečtí pracovníci těchto fakult budou řídit jednotlivé výzkumy a šetření,
pro které využijí dalších kapacit univerzity, studentů, dobrovolníků a partnerských organizací.
Účelem šetření a výzkumů bude zajistit dostatečná data pro hodnocení.
Společnost Plzeň 2015 připravuje projekt, jehož smyslem bude co nejvíce přiblížit systémy
sledování a hodnocení dopadů jednotlivých EHMK a umožnit tak porovnání výsledků a úspěšnosti
jednotlivých EHMK.
71
9.
Zajištění financování projektu EHMK
9.1. Východisko
Financování jakéhokoliv projektu je vždy klíčovou a velmi kritickou otázkou jeho přípravy a
realizace. Stejně jako v jiných městech, i plzeňský projekt EHMK se setkává s „žárlivostí“ subjektů
v určité části kulturního prostředí zejména z důvodu jeho finanční náročnosti. Zde je však potřeba
znovu zopakovat, že v úspěšném projektu se finance do něj vložené vrátí, i když ne v podobě
příjmů z veřejných rozpočtů, ale v podobě výnosů v oblasti služeb, zejména v cestovním ruchu.
Dlouhodobě by bylo možné vyhodnotit ekonomické dopady projektu na hospodářskou základnu
města a i na společenské klima v Plzni.
V souvislosti s ekonomickým poklesem, který se výrazně negativně projevuje v oblasti veřejných
rozpočtů, je však logické, že jsou sledovány zejména konkrétní nároky projektu EHMK na rozpočet
města a dalších subjektů veřejné správy.
Rozhodnutí Zastupitelstva města Plzně zúčastnit se soutěže o titul EHMK znamenal závazek, že
zajistí veškeré podmínky pro jeho úspěšnou realizaci v případě získání titulu.
Základní zásadou financování projektu EHMK je jeho vícezdrojovost. Velmi dobrým příkladem
v této oblasti je město Linz (EHMK 2009), kde se na financování programu rovnoměrně podílely
město, spolková země i Rakousko a to každý dvaceti miliony eur. Druhým velmi inspirativním
příkladem je Essen (EHMK RUHR 2010), kde projekt EHMK získal ze státní pokladny subvenci vyšší,
než požadoval. Srovnání finančních nároků programové části EHMK Graz 2003, Stavanger 2008,
Linz 2009, Pécs 2010 a RUHR 2010 je uvedeno v tabulkové příloze č. 4.
Plzeňský projekt není finančně tak ambiciózní jako projekt Linze či Essenu, přesto však klade na
veřejné rozpočty velké nároky.
9.2. Hlavní cíle
Zajistit finanční krytí programu pro rok 2015 a s ním souvisejících aktivit v takovém
rozsahu, aby byly zaručeny očekávané přínosy projektu do ekonomické i společenské
oblasti města i regionu.
9.3. Financování projektu EHMK
9.3.1. Rozpočet projektu EHMK
Tabulka v příloze č. 6 ukazuje optimální předpoklad souhrnného rozpočtu projektu EHMK,
který by měl zajistit úspěch projektu. Jde o rozpočet upravený a upřesněný oproti přihlášce. Změny
rozpočtu vycházejí z těchto faktů:
-
došlo k významným posunům v nákladech na investice, u investic Muzeum designu a
životního stylu (investor ČR), nová budova Západočeské galerie (investor Plzeňský kraj) a
Greenways (investor město Plzeň) nejsou zajištěny prostředky na realizaci;
-
vláda ČR rozhodla svým usnesením č. 601 ze dne 10. 8. 2011 o spolufinancování projektu
EHMK, neuvolnila však na tento projekt další prostředky, ale uložila ministrovi kultury ČR
najít je v rozpočtu Ministerstva kultury ČR;
-
Ministerstvo kultury ČR uvolní finance v rozsahu 20 milionů Kč v letech 2012, 2013 a 2014
a 40 milionů Kč v roce 2015 na přípravu a realizaci programové části projektu EHMK a na
aktivity s tím spojené (komunikace, marketing, hodnocení…);
-
přepokládané provozní náklady společnosti Plzeň 2015 budou kryty z rozpočtu města;
-
doposud nebyly dojednány podmínky finanční účasti Plzeňského kraje na financování
programové části projektu;
-
společnost Plzeň 2015 aktivně pracuje na získávání financí z programů EU.
Je pravděpodobné, že dojde ke změně poměrů krytí investic projektu 4x4 CF Světovar a stavby
nové budovy divadla z rozpočtu města a z dotace z Regionálního operačního programu, neboť
projekt 4x4 CF Světovar byl označen za projekt, na který se vztahuje pravidlo o veřejné podpoře a
z evropských peněz zde bude možné hradit pouze 30 % nákladů.
72
Údaje o investicích uvedené v tabulkové příloze č. 6 vychází z údajů poskytnutých z rozpočtu
města.
Zásadním ohrožením financování projektu jsou úvahy o změnách rozpočtového určení daní,
které by znamenaly významné ztráty pro rozpočet města. Záležitost je dosud v jednání a není tedy
více sledována.
9.3.2. Předpokládané zdroje financování a jejich vztahy
Dále uvedené informace o financování projektu EHMK se vztahují na zajištění chodu
společnosti Plzeň 2015 a na aktivity zajišťované společností popsané v této strategii
v kap. 4 – 8, tedy aktivity v oblastech:
A. Zabezpečení místních podmínek pro realizaci programu.
B. Příprava a realizace programu.
C. Zajištění participace cílových skupin.
D. Komunikace a vnější vztahy.
E. Sledování a hodnocení projektu EHMK.
F. Zajištění financování programu.
Náklady na investice v dále uvedených přehledech zahrnuty nejsou.
Předpokládané zdroje financování chodu společnosti a jejích aktivit, které jsou považovány za
optimální pro úspěšnou přípravu a realizaci projektu EHMK, celkově představují následující výši
financí z těchto zdrojů v letech 2011 – 2015 (v Kč, bez investic):
1. Rozpočet města Plzně ………………………………………246 595 000,2. Rezervní fond společnosti Plzeň 2015 ……………………4 000 000,3. Rozpočet Plzeňského kraje ……………………………… 128 000 000,4. Rozpočet Ministerstva kultury ČR …………………..… 100 000 000,5. Operační programy pro léta 2007 – 2013 ………..……12 700 000,6. Operační programy pro léta 2014 – 2020 ……………………………?
7. Ostatní granty a dotace ……………………………..……… 85 750 000,8. Sponzoring a vlastní příjmy …………………………………65 800 000,-
1. Rozpočet města
Rozpočet města bude do financování projektu EHMK vstupovat třemi způsoby:
1. Dotace společnosti EHMK určené na:
·
provoz společnosti;
·
komunikační aktivity;
·
sledování a hodnocení;
·
programové aktivity:
o pravidelné akce – Den Evropy, Den Meliny Mercouri v letech 2011 – 2015;
o provoz kulturního centra 4x4 CF Světovar v letech 2014 a 2015;
o programové projekty v letech 2014 a 2015 (hlavní projekty, umělecký
koučink);
·
participační aktivity:
o Fórum pro kreativní Plzeň 2011 – 2015;
o Arts management;
o další.
2. Využití grantů (čtyřleté granty, jednoleté granty) na kulturní projekty na podporu:
·
propagačních, iniciačních a participačních projektů v Plzni v letech 2012 – 2014;
·
programových aktivit (hlavní programové projekty) v letech 2014 a 2015.
3. Přímé aktivity ve prospěch projektu, zejména hrazení části nákladů na komunikační aktivity
zajišťované OPM MMP (viz kap. 7.2.5).
Výše uvedené nároky projektu EHMK jsou částečně zapracovány do rozpočtu 2011 a platného
rozpočtového výhledu města. Tyto nároky budou i nadále zohledňovány v rámci přípravy návrhu
rozpočtu na rok 2012 a rozpočtového výhledu na období 2013 – 2015, a to v závislosti na
73
predikovaném vývoji příjmové stránky rozpočtu města, zejména pak vývoji daňových příjmů
s ohledem na možné legislativní změny. Z tohoto hlediska bude nutné průběžně aktualizovat a
vyhodnocovat možnosti rozpočtu města a financovat potřeby projektu v jednotlivých letech při
zachování bilanční stability. V případě nepříznivého vývoje se bude město snažit hledat další zdroje
možného krytí s vědomím závazků plynoucích ze zvolení města Plzně Evropským hlavním městem
kultury 2015.
V rozpočtu města bude od roku 2013 vytvořena rozpočtová rezerva EHMK ve Fondu rezerv a
rozvoje. Tato rozpočtová rezerva bude dotována prostředky z rozpočtu určenými na aktivity
spojené s projektem EHMK, avšak v daném rozpočtovém roce nespotřebované. Dalšími případnými
zdroji mohou být dary městu na projekt EHMK, které nebudou přímo určeny na konkrétní aktivitu.
Finanční prostředky z uvedené rozpočtové rezervy budou uvolněny společnosti Plzeň 2015 pro krytí
nákladů na hlavní programové projekty v roce 2015. O uvolnění prostředků rozhodne Rada města
Plzně nebo Zastupitelstvo města Plzně. Zastupitelstvo může též rozhodnout o jiném užití rezervy
v rámci projektu EHMK.
2. Rezervní fond společnosti Plzeň 2015
Z hlediska velikosti není rezervní fond společnosti nijak podstatným zdrojem, je zmiňován
z hlediska kompletnosti zdrojů.
Rezervní fond bude tvořen kladným hospodářským výsledkem. Předpokládá se užití prostředků
rezervního fondu pro krytí programových aktivit.
3. Rozpočet Plzeňského kraje
Přestože zatím nedošlo k dohodě mezi městem a Plzeňským krajem o spolufinancování projektu
EHMK, předpokládá rozpočet využití prostředků z krajského rozpočtu a to výhradně na krytí
aktivit přesahu programu do regionu (viz kap. 5.4.).
Z hlediska finančních toků se uvažuje s:
1. podílem kraje na financování komunikačních aktivit; Plzeňský kraj zapracuje do svých
marketingových akcí a nástrojů prezentaci kraje jako „regionu EHMK“ a bude se tímto
způsobem prezentovat na domácí i mezinárodní úrovni a prezentovat i projekt EHMK;
2. přímou podporou programových aktivit zaměřených na území kraje, tedy:
-
propagačních, iniciačních a participačních projektů na území kraje v letech 2012 – 2015;
-
hlavních programových projektů a uměleckého koučinku projektů s dopadem do území
kraje v letech 2014 – 2015.
4. Rozpočet Ministerstva kultury ČR
Jak již bylo zmíněno, schválila vláda ČR 100 milionů Kč na kofinancování projektu EHMK
prostřednictvím rozpočtu MK ČR. Tyto prostředky budou postupně převáděny do rozpočtu města.
Vzhledem k tomu, že o spolufinancování projektu EHMK rozhodla vláda ČR až v srpnu 2011, nebyly
do dokončení této strategie k dispozici podmínky určující, jak může město přesně finance
z rozpočtu MK využít, ani jakým způsobem může město finance distribuovat. Následující přehled
využití financí z rozpočtu MK ČR představuje navrhovanou variantu.
Prostředky MK ČR budou použity na:
1. Komunikační aktivity projektu EHMK převážně přes rozpočet společnosti.
2. Programové a participační aktivity:
-
spolufinancování pravidelných akcí společnosti přes rozpočet společnosti (Den Evropy, Den
Meliny Mercouri, Fórum pro kreativní Plzeň) v letech 2012 – 2014;
-
propagační, iniciační a participační projekty v Plzni přes rozpočet města Plzně (posílení
grantů) v letech 2012 – 2014;
-
propagační, iniciační a participační projekty v Plzeňském kraji, ČR a zahraničí v letech 2012
– 2014 přes rozpočet společnosti;
-
programové aktivity v letech 2014 a 2015 (hlavní programové projekty, umělecký
koučink).
74
5. Operační programy 2007 – 2013
Možnosti získat finanční prostředky z operačních programů v období 2007 – 2013 na programovou
část projektu jsou již značně limitované. Společnost Plzeň 2015 systematicky sleduje tyto zdroje a
analyzuje jejich využitelnost pro financování svých aktivit.
Prvním úspěchem společnosti Plzeň 2015 je projekt Impuls 2015. Z programu Přeshraniční
spolupráce ČR – Bavorsko získal finanční podporu ve výši téměř 340 tisíc eur německý partner (na
české straně nejsou již v programu žádné finanční prostředky). Tato situace umožní realizovat
v nadstandardní míře spolupráci společnosti Plzeň 2015 a kulturních aktérů v SRN prostřednictvím
Centra Bavaria Bohemia. Partnerem projektu je též město Regensburg.
Společnost je dále partnerem mezinárodního projektu CROSS-INNOVATION, který je ve stádiu
rozhodování o podpoře.
V červenci 2011 připravila společnost Plzeň 2015 s Krajským vzdělávacím centrem – Jazykovou
školou a Střední odbornou školou a SOU obchodu, služeb a provozu hotelů projekt Další vzdělávání
v oblasti cestovního ruchu v Plzeňském kraji, který je zaměřen na jazykové a odborné vzdělávání
poskytovatelů služeb v oblasti cestovního ruchu (hotely, stravovací zařízení, informační centra,
taxislužby, dopravci) cílené k projektu EHMK. Celková výše žádosti o dotaci je 5 196 452,- Kč,
rozpočet aktivit společnosti je 784 792,- Kč. Úkolem společnosti je připravit výukové materiály
v oblasti kulturně-společenských znalostí o Plzni, regionu a projektu EHMK.
V současné době společnost připravuje projekt zaměřený na zvyšování kompetencí kulturních
aktérů s žádostí o podporu z Operačního programu Mezinárodní spolupráce Central Europe.
6. Operační programy 2014 – 2020
Využití operačních programů v příštím programovacím období EU je zásadní příležitostí jak pro
projekt EHMK, tak pro udržitelnost změn a jejich další akceleraci po roce 2015. Pro podobu
v novém programovém období jsou rozhodující dva dokumenty – Strategie 2020 na úrovni EU a
Národní Program reforem zpracovaný na úrovni ČR. Oba dokumenty jsou stále připomínkovány.
Pro zajištění silné pozice města je žádoucí vyvinout tlak ve spolupráci s dalšími velkými městy v ČR
a Svazem měst a obcí (Komora statutárních měst) na vytvoření specifické dimenze podpory pro
velká města stejně jako tomu bylo v roce 2006. Podpora regionálních center jako pólů rozvoje
konvenuje představám EU, kde se již z důvodu nedostatku financí opouští představy o plošné
podpoře a odstraňování regionálních disparit. V novém období nelze očekávat masivní investice do
samotné infrastruktury bez vazby na podporu místní ekonomiky a růst konkurenceschopnosti. Lze
očekávat menší disponibilní zdroje a větší kofinancování.
Město již zahájilo určité kroky, Útvar koordinace evropských projektů města Plzně zpracoval poziční
dokument „Plzeň 2014+“. Probíhají jednání na řadě úrovní.
Žádoucí je vyjednat vznik samostatného programu na podporu rozvoje velkých měst napříč tématy
a vytvořit prostor pro podporu rozvoje kulturních aktivit jako předpokladu žádoucích směrů
ekonomického rozvoje (inovativní podnikání, kreativní průmysly).
7. Ostatní granty a dotace
Dalším zdrojem financí pro podporu projektových aktivit společnosti jsou fondy řízené přímo
z Evropské komise. Jedná se např. o:
-
-
Komunitární programy EU v oblasti školství, vzdělání a mládeže:
·
Life-long Learning Programme (prostřednictvím Národního ústavu odborného
vzdělání);
·
Leonardo, Erasmus a Grundtvig;
·
Culture Programme;
·
Youth for Europe;
·
Europe for Citizens.
Komunitární programy EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí:
·
Progress Programme (genderová problematika);
·
Mutual Learning Programme.
75
-
Ostatní komunitární programy, např. The Return Fund, Integration Fund (problematika
migrantů).
-
Europe Direct (komunikace s EU).
Ve hře jsou i zdroje na úrovni Plzně, regionu, ČR a Evropy, např.:
-
Nadace 700 let města Plzně a nadační fondy města – zvažuje se možnost vyjednání
synergických grantových programů;
-
nadace a nadační fondy nezávislé na veřejné správě;
-
kulturní instituty zemí zastoupených v ČR: Goethe institut, British Council, Francouzský
institut, Institut Cervantes, Italský institut, Rakouské kulturní fórum, Maďarský, Polský,
Rumunský institut a další;
-
Norský finanční mechanismus;
-
Švýcarský finanční mechanismus.
V tabulce uvedené v příloze č. 6 je mezi ostatní zdroje zahrnuta i Cena Meliny Mercouri
pojmenovaná po zakladatelce iniciativy EHMK. Tato cena ve výši 1,5 milionu eur je jedinou přímou
podporou EK projektům EHMK. Plzeň ji obdrží v roce 2014 pouze v případě, že úspěšně obhájí
naplnění programové vize a parametrů projektu EHMK, obsažených v přihlášce při druhém
monitorovacím jednání na jaře 2014.
Z výše uvedených ostatních zdrojů již společnost zčásti využívá podporu z programu EK Culture.
Společnost Plzeň 2015 se již zapojila prostřednictvím partnerů do projektů Parkinprogress a M4M a
dále bude rozšiřovat nabídky uměleckých rezidencí, stáží, workshopů a dalších praktických
příležitostí k získávání zkušeností v evropských sítích a vlastní prezentaci v zahraničí.
8. Sponzoring a vlastní příjmy
Do této významné skupiny zdrojů patří jednak sponzorské dary převážně z podnikatelského
sektoru, tak vlastní příjmy společnosti z různých aktivit.
Získávání sponzorských darů velice úzce souvisí s procesem zapojení podnikatelského sektoru do
projektu. Je zřejmé, že (a zvláště v době ekonomického poklesu) není možné pouze žádat o
sponzorské dary, ale je nutné partnerům ze soukromého sektoru nabídnout adekvátní protiplnění.
Podrobnosti jsou popsány v kapitole 6.5.
Velmi významným inovativním nástrojem v oblasti sponzoringu, který je nutné znovu zmínit, bude
Banka kreativního kapitálu (BKK). Tato virtuální banka bude mít strukturu peněžního ústavu
s různými typy produktů, kde jsou namísto finančních prostředků uloženy nápady, ideje, náměty,
nabídky, poptávky, termínově uložené projekty. Prostřednictvím BKK budou firmám nabízeny a
vyhledávány tímto způsobem finanční zdroje k realizaci jednotlivých projektů či nápadů. Finanční
prostředky inkasované od firem se stanou buď příjmem realizátora konkrétního projektu, nebo
příjmovou částí rozpočtu společnosti Plzeň 2015. Prostředky, které získá společnost z BKK, budou
užity výhradně na podporu programových aktivit.
V roce 2011 získala společnost Plzeň 2015 sponzorské dary ve výši 400 000,- Kč na projekt
Plzeňské ikony.
Do vlastních příjmů společnosti spadají dary a honoráře za odborné služby (školicí činnost,
poradenství). Do vlastních příjmů realizátorů projektů pak budou spadat příjmy z prodeje
reklamních předmětů, vstupenek apod.
9.3.3. Předpoklady efektivního využití finančních zdrojů
V předchozí kapitole jsou popsány jednotlivé zdroje a jejich vztahy. Z tohoto textu vyplývá, jak
náročné bude řídit efektivní využívání těchto zdrojů.
Zejména pro dohodnutí a koordinované naplnění postupu společnosti Plzeň 2015, města a kraje
bude nutné systematicky jednat o financování aktivit projektu EHMK. Základním předpokladem
úspěchu vícezdrojového financování, u něhož se nepočítá se stoprocentním tokem všech financí
přes rozpočet společnosti Plzeň 2015, bude vyžadovat souhru všech partnerů a podřízení se
společným pravidlům.
Nejcitlivější bude vzájemná kooperace společnosti, města a kraje v oblasti podpory projektů města,
kde rozhodující slovo bude mít programová nebo mezinárodní umělecká rada (viz kap. 10. 4. 1.).
Zcela zásadním předpokladem efektivního financování směřujícího k úspěchu projektu je
tedy shoda na společném cíli.
76
PROVÁDĚCÍ ČÁST
10. Organizační zajištění aktivit společnosti
10.1. Východisko - podoba organizací, které zajišťují realizaci
projektu v zahraničí
Linz 2009 (Kulturhauptstadt Europas Organisations GmbH) byla podřízena městu a byla
financována rovnoměrně státem, zemí Horní Rakousy a městem Linz. Jednalo se o společnost
s ručením omezeným neziskového typu s dozorčí radou, jejímž předsedou byl náměstek primátora
pro kulturu a turismus. Dozorčí rada dohlížela na obchodní procesy společnosti, ale neměla právo
ovlivňovat program. Ve struktuře organizace figuroval umělecký ředitel, šéf programu a finanční
ředitel.
Turku 2011 je nezisková nadace, která byla zvolena jako nejvíce vyhovující typ organizace ze tří
možných forem (dále městská příspěvková společnost nebo soukromý subjekt). Forma nadace byla
vybrána pro možnost zapojit rovnoměrným způsobem zástupce soukromého sektoru, veřejné
správy, akademické a umělecké obce. Nadace je nezávislá na městě a jeho rozhodování, ale
město, které se nejvíce podílí na jejím financování, nominuje předsedu správní rady a většinu jejích
členů na dvouleté období.
K realizaci projektu Guimarães 2012 byla ustavena rovněž nadace, zřizovaná magistrátem a
ministerstvem kultury, jimiž je financována. Příprava a realizace programu je na těchto subjektech
nezávislá. Organizace je zřizována na dobu neurčitou, po skončení akce by měla převzít
management kulturně-historického dědictví.
Marseille-Provence 2013 je nezávislá nezisková organizace se správní radou, v níž má
zastoupení stát, kraj, okres, město a přidružená města.
Kandidaturu i realizaci partnerského projektu Mons 2015 zajišťuje nadace, ve správní radě jsou
zástupci pěti stran, které se podílejí finančně na realizaci projektu. Mimoto jsou orgány nadace
řídící rada, koordinační rada partnerských měst, komisař (zodpovědný za řízení nadace a výběr
projektů pro rok 2015), umělecký a výkonný tým. Společným principem všech organizací je
nezávislost a samostatnost organizace v oblasti realizace projektu, podřízená uměleckým radám, a
finanční kontrolní mechanismy, ustavené subjekty, které poskytují finanční prostředky. Mimoto
organizace podléhají kontrolním mechanismům ze strany EU v oblasti evaluace a monitoringu.
V případě Plzně byla zvolena forma neziskové obecně prospěšné společnosti, se kterou má město
bohatou zkušenost i v případě jiných městských organizací.
10.2. Role společnosti Plzeň 2015 v přípravě a realizaci projektu
EHMK
Hlavní rolí společnosti EHMK 2015 je realizace projektu EHMK, tedy v předchozích kapitolách
popsaných aktivit zajišťujících úspěch projektu EHMK v roce 2015 a jeho dlouhodobou udržitelnost.
V tomto smyslu není účelem společnosti Plzeň 2015 být další kulturní agenturou města, produkující
aktivity, kterými by pouze obohacovala stávající kulturní nabídku města a čerpala na to další
prostředky z omezených rozpočtů.
Na druhé straně je nutno uvést, že aktivity společnosti směřují k využití následujících příležitostí
spojených s projektem EHMK:
-
profesionalizace plzeňských kulturních organizací v evropském kontextu;
-
zviditelnění města na kulturní mapě Evropy;
-
vytvoření osobitého programu, který bude odrážet hodnoty, jimiž se město chce představit
světu;
-
zkvalitnění a modernizace stávající kulturní infrastruktury města novými investicemi.
Velmi důležitou podmínkou pro úspěšné naplnění role společnosti je zachování stávající kulturní
nabídky města, její rozvoj a diverzifikace a zajištění jejího udržitelného financování.
Hlavním předpokladem úspěchu činnosti společnosti Plzeň 2015 je vytváření důvěry obyvatel v celý
proces přípravy, smysluplnost projektu EHMK a jeho pozitivní dopad na podobu města a život jeho
obyvatel. V tomto ohledu se bude jednat o citlivě moderovaný, postupně vytvářený a vrstvený
proces, který nemůže přinášet okamžité viditelné výsledky. Proměna města v konkurenceschopnou
regionální evropskou kulturní metropoli vyžaduje zejména velkou investici do mnoha malých, ale
dobře připravených akcí a aktivit, jejichž dopad se projeví až po čase.
78
Vytváření důvěry
prostřednictvím:
se
zakládá
na
principu
transparentnosti
činnosti
dokladované
-
předkládaných ročních plánů činnosti a rozpočtů na jednotlivé roky;
-
otevřených výzev na zadání větších zakázek i v případě, kdy to nevyžaduje zákon o
zadávání veřejných zakázek nebo směrnice města;
-
pravidelných informací o využívání finančních prostředků;
-
pravidelných informací o činnosti společnosti na jednání koordinační skupiny (viz dále) a
formou informativních zpráv o činnosti organizace;
-
výročních zpráv, ročních účetních závěrek a účetních auditů;
-
vytvoření prostoru pro setkání s obyvateli v sídle společnosti a diskuse o projektu EHMK i o
činnosti společnosti;
-
funkční spolupráce s městem, krajem a relevantními organizacemi;
-
komunikační kampaně v rámci města.
10.3. Koordinace projektu v Plzni
Společnost Plzeň 2015 byla založena za účelem organizovat v rámci města projekt Plzeň –
Evropské hlavní město kultury 2015. Založením samostatné, v otázkách přípravy projektu EHMK
relativně nezávislé společnosti, město naplnilo požadavek Evropské komise20.
Společnost má za úkol přípravu a realizaci programové části projektu včetně všech souvisejících
aktivit popsaných v kapitole 3. Na úrovni města jsou do přímé realizace projektu zapojeny ještě
tyto subjekty městské správy:
1. Město Plzeň - Koordinační skupina projektu EHMK 2015 – koordinace projektu mezi městem
Plzní a společností Plzeň 2015.
2. Magistrát města Plzně, Kancelář primátora, Oddělení koordinace projektu EHMK 2015 –
administrativní zázemí koordinační skupiny, zajišťování koordinace projektu mezi městem
Plzní a společností Plzeň 2015.
3. MMP, Ekonomický úřad – financování projektu.
4. MMP, Technický úřad, Odbor investic – zajištění investičních akcí.
5. MMP, Úřad služeb obyvatelstvu (ÚSO), Odbor kultury – příprava programu, administrace
čtyřletých a jednoletých grantů, implementace Programu rozvoje kultury.
6. MMP, ÚSO, Kancelář ředitele – zapojení příspěvkových organizací města do oblasti kultury.
7. MMP, ÚSO, Odbor prezentace a marketingu – prezentace města – nositele titulu EHMK
2015 jako turistické destinace; rozvoj cestovního ruchu.
8. Příspěvková organizace Útvar koordinace evropských projektů města Plzně – implementace
integrovaného plánu rozvoje města Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, příprava
žádostí o dotace na investiční i neinvestiční akce.
9. Příspěvková organizace Útvar koncepce a rozvoje města Plzně – řešení územních aspektů
projektu; veřejná prostranství.
Společnost Plzeň 2015 má jako hlavní orgány správní a dozorčí radu. Statutární pravomoci nese
ředitel společnosti, jehož v souladu s příslušným zákonem jmenuje správní rada. Zvláštními orgány
společnosti jsou umělecká ředitelka, která spolu s manažerkami programu tvoří umělecké vedení, a
mezinárodní umělecká rada. Vnitřně se společnost člení na výkonný a kreativní tým.
10.4. Orgány společnosti Plzeň 2015 a její vnitřní organizace
10.4.1.
Orgány společnosti
Základními orgány společnosti definovanými zákonem21 jsou správní a dozorčí rada. Oba orgány
jsou šestičlenné a jejich členy jmenuje zakladatel, tedy město, na základě principu partnerství. Ve
20
Pokyny pro města kandidující na titul Evropské hlavní město kultury, 2009.
79
správní i dozorčí radě jsou kromě členů navržených městem zastoupeni členové jmenovaní na
návrh Plzeňského kraje, Západočeské univerzity a ve správní radě je jeden člen jmenován na
základě návrhu generálního sponzora.
Oba tyto orgány jsou, kromě rolí daných jim zákonem, mostem spojujícím zájmy a cíle zakladatele
a partnerských subjektů s činnostmi společnosti Plzeň 2015. Předseda správní rady22 zároveň
plní i společenskou a reprezentační úlohu a je jednou z tváří projektu.
Statutárním zástupcem společnosti je ředitel, který rozhoduje samostatně v souladu se zákonem,
dalšími obecně závaznými předpisy a směrnicemi zakladatele (pokud se na společnost vztahují
zejména díky financování společnosti z rozpočtu města) a rozhodnutími a doporučeními správní
příp. dozorčí rady. Zodpovídá se správní radě.
Dalšími orgány, zřízenými specificky pro potřeby přípravy a realizace projektu EHMK, jsou:
1. Mezinárodní umělecká rada
Skupina odborníků evropské úrovně, jejímž úkolem bude výběr hlavních programových projektů
(viz kap. 4). Bude jmenována v roce 2012 pro zajištění vrcholné úrovně programu (splnění
požadavku na evropský rozměr projektu).
Práce mezinárodní umělecké rady bude honorována.
2. Kreativní tým
Původní kreativní tým má důležitou funkci při sestavování struktury programu a jeho prováděcích
mechanismů. S ohledem na kontinuitu a dlouhodobou účast těchto osobností, které se od počátku
podílejí na tvorbě obsahu a jeho dramaturgickém usměrňování, bude část členů původního
kreativního týmu i nadále úzce spolupracovat s uměleckou ředitelkou a hlavní programovou
manažerkou. Jde o zabezpečení kontinuity obsahu vítězné přihlášky při vytváření celkové struktury
programu a jeho složek. Další část členů původního kreativního týmu přejde dle svých časových
možností do skupiny odborných garantů.
3. Skupina odborných garantů projektu EHMK
Skupina odborných garantů postupně nahradí dosavadní kreativní tým a jeho pracovní skupiny.
Skupina odborných garantů projektu EHMK bude založena na členech stávajícího kreativního týmu
a rozšířena o další osobnosti z Plzně, regionu i ČR.
Někteří členové původního kreativního týmu společnosti zaujmou nové role v projektu a stanou se
garanty procesů přípravy a realizace programu.
První kolo nominace členů skupiny odborných garantů bude provedeno na základě vyhodnocení
dotazníkového šetření navrhovatelů programových projektů z přihlášky.
Skupina odborných garantů se zúčastní procesu příprav jednotlivých programových proudů a
zároveň se budou jeho členové dle potřeb – jednotlivě nebo v operativních pracovních skupinách scházet k řešení konkrétních problémů a poskytovat uměleckému realizačnímu týmu odborné
konzultace, posudky a zpětnou vazbu s ohledem na kontinuitu projektu.
Práce skupiny odborných garantů bude honorována, jejich činnost bude vkladem společnosti do
financování vybraných projektů.
4. Skupina uměleckých koučů
Skupina uměleckých koučů je otevřeným seskupením uměleckých osobností a pedagogů z ČR i
zahraničí, kteří budou ochotni a schopni poskytovat individuální asistenci a vedení projektům
vybraným do programu. Specifikace odborných dovedností bude prováděna dle potřeb konkrétního
projektu.
Práce uměleckých koučů bude honorována, jejich činnost bude vkladem společnosti do financování
vybraných projektů.
21
Zákon č. č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech v aktuálním znění.
22
Z důvodu obecné platnosti dokumentu jsou všechny pozice popsány v mužském rodu bez ohledu na jejich
současné obsazení.
80
5. Programová rada
Programová rada (Advisory Board) bude VIP poradním orgánem složeným z 10 osobností z různých
oblastí, vztahujících se k programu EHMK 2015. Do programové rady budou vybrány osobnosti,
které lze označit za tzv. opinion makery, tedy lidé z celé ČR, kteří významně formují veřejné
mínění. Rada se bude scházet maximálně 4x ročně s uměleckým realizačním týmem a poskytovat
vnější zpětnou vazbu k obsahu a procesu vzniku projektů v rámci projektu Plzeň – EHMK 2015.
Práce programové rady bude honorována v rozsahu pokrytí režijních nákladů.
10.4.2.
Vnitřní organizace společnosti
10.4.2.1.
Principy řízení a organizace práce společnosti
Pro zajištění procesů souvisejících s tak výjimečným a organizačně náročným projektem, jakým
EHMK bezesporu je, je zapotřebí flexibilní řešení, které neodpovídá zaběhnutým modelům řízení a
organizace práce městské správy. Procesy řízení a organizace práce jsou podřízeny požadavku
udržovat akceschopnost v trvale se měnícím prostředí.
Plzeň 2015 bude fungovat jako decentralizovaná nehierarchická organizace, fungující na
principu sítí, týmové spolupráce a osobní zodpovědnosti.
Z hlediska řízení a organizace práce se činnost společnosti rozpadá na dvě oblasti:
-
zajištění chodu organizace (provoz);
-
zajištění aktivit uvedených v kapitolách 4 – 9 (projektové aktivity).
Práce společnosti je (s výjimkou provozu) organizována projektově, tedy na základě úkolů s jasně
definovaným cílem, podmínkami pro realizaci a maximální zodpovědností a samostatností
vedoucího úkolu. Flexibilita řízení a organizace práce spočívá zejména ve vytváření ad hoc
projektových týmů pro řešení úkolů pracujících bez ohledu na zařazení členů týmů ve struktuře i na
vztahy podřízenosti a nadřízenosti.
Z pohledu struktury bude společnost organizována jako maticová organizace, jejímž hlavním
principem je operativní souhra mezi výkonnou a kreativní složkou organizace, a na ně navázanými
vnějšími mechanismy.
Pro zajištění maximální flexibility je nutná možnost experimentování, které se většině subjektů
městské správy nedostává. Z tohoto pohledu má organizace spíše podobu neziskového podniku.
V podnicích je experimentování nezbytným předpokladem dosažení úspěchu a růstu. Výsledek
činnosti podniku je vždy naprosto jasný, lze jej vyhodnotit dle objektivních měřítek. V případě
společnosti Plzeň 2015 je výsledkem činnosti realizace projektu EHMK, který musí společnost
„vyrobit“.
Pro řízení a organizaci práce jsou zásadní tato pravidla:
1. Ředitel společnosti jakožto statutární zástupce společnosti nese plnou zodpovědnost za
činnost a hospodaření společnosti a tudíž má konečné rozhodovací právo ve všech věcech
vyjma umělecké autonomie projektu EHMK.
2. Umělecký ředitel garantuje programovou vizi a koncepci, dohlíží na její naplňování
v činnosti organizace a garantuje synergii komunikace, mezinárodních vztahů a programu.
Zodpovídá za evaluaci a monitoring projektu EHMK vůči EK.
3. Manažeři pracují samostatně na základě strategie činnosti společnosti, statutu společnosti
příp. vnitřních předpisů a programové vize.
4. Manažeři řídí práci koordinátorů.
10.4.2.2.
Struktura společnosti
Vnitřní strukturu společnosti tvoří čtyři dále uvedené týmy, které se různě intenzivně podílí na
zajištění provozu a projektových aktivit.
1. Výkonný tým
Výkonný tým tvoří organizační a realizační jádro organizace. Do jeho kompetence náleží provoz
společnosti po administrativní, právní a ekonomické stránce, tedy zejména:
-
zajištění prostor pro práci společnosti a jejich vybavení;
-
personální práce a pracovně právní vztahy;
81
-
administrativní, právní a ekonomické vztahy společnosti s orgány a úřadem města Plzně,
zakladatelem, orgány a úřadem Plzeňského kraje, Západočeskou univerzitou,
Ministerstvem kultury ČR a dalšími relevantními ústředními orgány veřejné správy,
zahraničními subjekty, Evropskou komisí, městy, regiony a dalšími subjekty;
-
smluvní vztahy s poskytovateli služeb;
-
účetnictví, zúčtování dotací a další ekonomické náležitosti společnosti;
-
administrativní náležitosti činnosti správní a dozorčí rady společnosti;
-
provoz kulturního centra 4x4 CF Světovar po jeho realizaci.
V oblasti projektových aktivit zajišťuje výkonný tým:
-
financování projektu, fundraising, dotace;
-
projekty zaměřené na podporu aktivit společnosti (financování aktivit).
Do struktury výkonného týmu náleží:
-
ředitel společnosti;
-
asistent ředitele;
-
finanční manažer s týmem zahrnujícím manažera fundraisingu a grantů, koordinátora
fundraisingu a provozní.
2. Umělecký realizační tým
Umělecký realizační tým vede a zajišťuje v oblasti projektových aktivit:
-
zabezpečení místních podmínek pro realizaci programu (viz kap. 4);
-
přípravu a realizaci programu (viz kap. 5);
-
zajištění přípravy projektu 4x4 CF Světovar;
-
dramaturgii a produkci pravidelných akcí společnosti jako je Den Evropy, Den Meliny
Mercouri a dále příležitostných kulturních akcí.
V oblasti provozu zajišťuje umělecký realizační tým komunikaci s uměleckými orgány společnosti
(skupina odborných garantů, skupina uměleckých koučů, programové rady a mezinárodní
umělecké rady).
Do struktury uměleckého realizačního týmu patří:
-
umělecký ředitel;
-
hlavní programová manažerka s týmem zahrnujícím umělecké vedoucí čtyř programových
proudů, manažer projektu Světovar, manažer pro region, koordinátor zahraničních
programových aktivit a koordinátor přípravy programu.
3. Realizační tým participace
Realizační tým participace v projektové oblasti vede a zajišťuje spolupráci jednotlivých cílových
skupin (kap. 6.) a projektů, vzešlých z participace obyvatel na projektu EHMK.
Do struktury týmu patří:
-
manažer participace;
-
koordinátoři participace.
Mezi uměleckým realizačním týmem připravujícím program a týmem zajišťujícím participaci
obyvatel bude v rámci společnosti po celou dobu realizace projektu zajišťována velmi úzká
součinnost. Jedná se o dvě vzájemně se podporující a provázané oblasti činnosti, které jsou
oddělovány pouze z organizačních důvodů.
4. Tým komunikace a mezinárodních vztahů
Tým komunikace a mezinárodních vztahů zabezpečuje v projektové oblasti průřezově:
-
komunikaci projektu EHMK v intencích kap. 7.;
-
mezinárodní vztahy společnosti;
-
protokol.
82
Do struktury týmu komunikace patří:
-
manažer komunikace;
-
manažer kreativního marketingu;
-
manažer mezinárodních vztahů;
-
koordinátoři komunikace, marketingu a mezinárodních vztahů;
-
vedoucí informačního centra a pracovníci informačního centra.
83
11. Souhrnný přehled aktivit, cílů a úkolů společnosti
Na základě popisu strategického přístupu k přípravě a realizaci projektu EHMK ve Strategické části
(kap. 4. - 9.) byl vytvořen systém oblastí aktivit a jejich cílů a úkolů k naplňování cílů.
Tato kapitola obsahuje přehled všech aktivit společnosti Plzeň 2015 při přípravě a realizaci
projektu EHMK v letech 2011 – 2015. Aktivity jsou rozděleny do těchto oblastí:
A. Zabezpečení místních podmínek pro realizaci programu.
B. Příprava a realizace programu.
C. Zajištění participace cílových skupin.
D. Komunikace a vnější vztahy.
E. Sledování a hodnocení projektu EHMK.
F. Zajištění financování programu.
Pro každou aktivitu jsou v přehledu uvedeny cíle a úkoly k naplnění cílů. Úkoly budou rozpracovány
do jednotlivých kroků při přípravě ročních plánů činnosti společnosti, které budou spolu
s rozpočtem předkládány vedení města, partnerům i veřejnosti k informaci.
A.
Zabezpečení místních podmínek pro realizaci programu
Cíl oblasti aktivit
Vytvořit v Plzni technické, společenské i ekonomické
kvalitativní rozvoj a diverzifikaci kulturní nabídky.
A.1.
podmínky
pro
dlouhodobý
Zajištění dostatečně infrastruktury
Cíle aktivity:
1. Doplnit kulturní infrastrukturu v Plzni s dlouhodobým efektem pro realizaci aktivit
současného umění ve všech žánrech.
2. Orientovat město na moderní technologie a efektivní formy provozu kulturní
infrastruktury s minimálními provozními náklady.
3. Vytvořit modely nízkonákladového využití volných prostor pro kulturní účely.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1.
Zmapovat projekty, které jsou již začleněny v přihlášce, s ohledem na
potřebu prostor pro jejich realizaci.
2011 – 2012
2.
Provést analýzu potřeb prostor pro všechny druhy uměleckých žánrů,
které se mohou objevit v souladu s otevřenými výzvami do programu
a ve spolupráci s českou a mezinárodní uměleckou scénou.
2012
3.
Zmapovat existující prostory
komunitně-kulturních center.
2012
4.
Iniciovat profesionální dialog o povaze žádoucí proměny institucí,
jejich chodu i o technických parametrech v oblasti evropských norem
pro současnou kulturní infrastrukturu – jako předpoklad efektivního
vynaložení dalších budoucích investic.
pro
realizaci
84
nízkonákladových
2012
A.2.
Proměna kulturní nabídky v Plzni
Cíle aktivity:
1. Posunout současnou kulturní nabídku na úroveň umožňující, aby se stala páteří
programu pro rok 2015.
2. Rozšířit trvale plzeňskou kulturní nabídku o nové formy kulturních aktivit a nové
žánry.
3. Vytvořit podmínky pro otevřenost plzeňské kulturní scény pro evropské a
celosvětové trendy.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1.
Provést analýzu potenciálu plzeňské kulturní nabídky a identifikace
jednotlivých subjektů z hlediska jejich schopnosti mezinárodní
spolupráce.
2011 – 2012
2.
Provést analýzu žánrů zastoupených v plzeňské kulturní nabídce
zejména s ohledem na subjekty v Plzni, které se nepodílely na
přípravě přihlášky, a přitom jsou pro kulturní život města důležité
(instituce i nezávislá scéna), a zajistit spolupráci s těmito subjekty.
2012
3.
Prezentovat
místní
kulturní
nabídku
formou
a festivalů a zajistit konfrontaci s evropskými trendy.
4.
Umožnit kulturním operátorům zapojit se do asistenční pomoci
projektům programu, kde to bude možné, a zpřístupnit výstupy.
2012 – 2013
5.
Zprostředkovat možnosti zapojení plzeňských
kulturních organizací do mezinárodních sítí.
2011 – 2015
6.
Prezentovat nové žánry a napomoci jejich vzniku a rozvoji v Plzni.
2011 – 2015
7.
Zajistit měkká opatření pro využívání veřejného prostoru ke kulturním
aktivitám (mimo již běžně konané festivaly a přehlídky).
2011 – 2014
8.
Realizovat pravidelně odborné akce při příležitosti Dne Evropy a
přinášet tak aktuální informace o evropském kulturním dění.
2011 – 2015
9.
Vytvořit virtuální knihovnu na webových stránkách společnosti Plzeň
2015 umožňující získání aktuálních odborných informací.
2011 – 2015
10. Vytvořit informační databázi na webových stránkách společnosti Plzeň
2015 umožňující sdílení informací, síťování, nekomerční nabídky apod.
2012 – 2015
A.3.
příp.
přehlídek
regionálních
2012 – 2013
Příprava plzeňského publika
Cíle aktivity:
1. Zvýšit počet lidí v Plzni a v regionu, kteří jednoznačně chápou kulturu jako
součást své identity.
2. Aktivizovat plzeňské i tuzemské publikum tak, aby bylo schopno přijímat nové
žánry a bylo ochotno a schopno diskutovat o uměleckých dílech a o roli kultury a
otevřeně se podílet na tvůrčím procesu.
3. Zvýšit zájem mladých lidí o kulturní dění v Plzni a jejich aktivní zapojení do
tvůrčích procesů.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
1.
Rámcový termín
Provést výběr projektů vhodných pro aktivní zapojení diváků do
vzniku nebo realizace uměleckého díla a ve spolupráci s realizátory
uměleckých děl zajistit tuto formu práce s diváky.
85
2012 – 2014
Úkol
Rámcový termín
2.
Vytvořit specifické označení kulturních a uměleckých akcí, které
umožní besedu či diskusi s tvůrci díla v souladu s grafickým stylem
projektu EHMK.
2012
3.
Zařadit téma práce s publikem do vzdělávacího cyklu Arts
Managementu připraveného společností pro plzeňské kulturní
organizace.
2012 – 2013
4.
Zajistit realizaci dílen a diskusí, které umožní lidem lépe porozumět
novým žánrům a najít si k nim vlastní přístup.
2012 – 2014
5.
Připravit a realizovat kampaně osvětlující veřejnosti, kteří evropští
umělci do Plzně přijedou v rámci programu, jaký je jejich význam,
v jakém kontextu tvoří a co ve skutečnosti znamená být umělcem.
2014 – 2015
B.
Příprava a realizace programu
Cíle oblasti aktivit
1. Zajistit
Plzni
renomé
mezinárodního formátu.
prestižního
středoevropského
kulturního
centra
2. Vytvořit Plzni image významného inovativního centra živého umění, vzbudit chuť
umělců, odborné veřejnosti i turistů jezdit do Plzně za současnou kulturou.
3. Nastartovat mechanismy, vedoucí k dlouhodobě udržitelné kvalitativní proměně
plzeňské kultury, které by mohly sloužit jako modelový příklad zajišťování a
administrace městské kultury v ČR.
B.1.
Rozpracování projektů začleněných do přihlášky a projektů
vzešlých z práce pracovních skupin
Cíle aktivity:
1. Zvýšit/obnovit důvěru aktérů předkládajících konkrétní projekty v projekt EHMK.
2. Vytvořit základní linii pro realizaci programu projektu EHMK.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1.
Provést šetření mezi navrhovateli projektů s cílem zjistit jejich
aktuální schopnost projekt připravit.
2011 – 2012
2.
Vyhodnotit potřeby navrhovatelů konkrétních projektů na zajištění
podmínek pro realizaci projektů vč. potřeb umělecké asistence a
podpory.
2011 – 2012
3.
Prověřit finanční proveditelnost a reálnost rozpočtů projektů a analýzu
zdrojů financování.
2011 – 2012
4.
Zmapovat možnosti společné dramaturgie a témat jednotlivých
projektů; koordinace a animace (režie) obsahu jednotlivých
programových proudů, vytváření programových balíčků.
2011 – 2012
86
B.2.
Zapojení projektů ze čtyřletých grantů města
Cíle aktivity:
1. Vytvořit finanční podmínky pro vznik a rozvoj místních projektů tvořících kvalitní
základ pro program projektu EHMK.
2. Zefektivnit využívání finančních prostředků vložených do kultury.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
1.
Rámcový termín
Zajistit synergie v podpoře iniciačních a propagačních projektů a
programových projektů s podporou čtyřletých grantů
B.3.
2012 – 2014
Zajištění výběru projektů formou otevřených výzev
Cíl aktivity:
Připravit kvalitní a diverzifikovanou programovou nabídku splňující požadavky na
evropský rozměr projektu.
Úkoly společnosti k naplnění cíle:
Úkol
Rámcový termín
1.
Stanovit podmínky, vyhlásit a organizačně zajistit první otevřené
výzvy a výběr projektů.
2.
Sestavit mezinárodní uměleckou radu.
2012 – 2013
3.
Stanovit podmínky, vyhlášení a organizační zajištění druhé otevřené
výzvy a výběr projektů.
2012 – 2013
B.4.
2012
Banka kreativního kapitálu
Cíl aktivity:
Vytvořit inovativní nástroj pro „trh“ s kreativními nápady a tak podpořit jejich
realizovatelnost.
Úkoly společnosti k naplnění cíle:
Úkol
Rámcový termín
1.
Zpracovat podrobný návrh podoby, obsahu a struktury webové
aplikace a zajistit její naprogramování.
2.
Zajistit nezbytný prostor pro chod aplikace a její zkušební spuštění.
3.
Zajistit provoz aplikace.
B.5.
2011 – 2012
2012
2012 – 2015
Přesah programu do regionu
Cíle aktivity:
1. Vytvořit vzájemně výhodnou formu spolupráce na projektu EHMK pod heslem
„Plzeň pro Plzeňský kraj / Plzeňský kraj pro Plzeň“.
2. Vytvořit chybějící platformu pro propojení regionální metropole s malými městy,
obcemi a venkovem a zahájit organickou spolupráci na principu „zdola“
s důrazem na dlouhodobou udržitelnost.
87
3. Ustavit komunikační mechanismy, které by projekt Plzeň EHMK 2015 „tlumočily a
sdělovaly“ široké veřejnosti.
4. Vytvořit atraktivní program pro rok 2015 – v synergickém efektu a návaznosti
na program, realizovaný ve městě Plzni.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1.
Připravit podklady pro dohodu města a kraje o konkrétních formách
spolupráce na přípravě programu.
2011
2.
Vytvořit síť regionálních spolupracovníků – vývozců myšlenky EHMK
do kraje.
2012
3.
Vyjednat spolupráci společnosti Plzeň 2015 a měst a obcí v kraji a
konkrétních kulturních aktérů.
2011 – 2012
4.
Připravit konkrétní postup v programové aktivitě Baroko a realizovat
jednotlivé kroky.
2012 – 2015
5.
Připravit konkrétní postup
a realizovat jednotlivé kroky.
2012 – 2015
6.
Připravit konkrétní postup v programové aktivitě Kultura v pohybu
a realizovat jednotlivé kroky.
2012 – 2015
7.
Připravit konkrétní postup v programové aktivitě Industriální dědictví
a realizovat jednotlivé kroky.
2012 – 2015
8.
Zpracovat a zveřejnit nabídku na zapojení kulturních aktérů v regionu
do programu formou projektů se značkou EHMK.
2013 – 2014
B.6.
v programové
aktivitě
Land
Art
Přesah programu do České republiky
Cíle aktivity:
1. Vytvořit renomé Plzně v rámci ČR jako magnetizující kulturní a turistické
regionální metropole.
2. Podnítit aktivní zájem Čechů o Plzeň jako o Evropské hlavní město kultury
prostřednictvím spolupráce s partnerskými městy, s regionálními i národními
sítěmi a klíčovými institucemi a osobnostmi.
3. Inspirovat další česká města a obce k proměně kulturní nabídky.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1.
Sestavit seznam klíčových institucí, střešních organizací, regionálních
a národních kulturních sítí a vypracovat analýzu přínosů jejich
zapojení ke zlepšení povědomí o projektu EHMK v ČR.
2011
2.
Na základě analýzy oslovit 20 nejvlivnějších subjektů ke spolupráci
s konkrétními náměty na zapojení a podporu projektu.
2012
3.
Dohodnout konkrétní spolupráci s městy, která vyjádřila podporu při
kandidatuře na titul EHMK.
2011 – 2012
4.
Vyhledat a připravit celorepublikovou mapu „příběhů a vazeb“ na
město Plzeň v jiných místech ČR.
2012 – 2015
5.
Vytvořit podmínky a zveřejnit nabídku na zapojení restaurací do sítě
Shakesbeer´s a ustavit tuto síť.
2012 – 2015
6.
Zpracovat a zveřejnit nabídku na zapojení kulturních aktérů v ČR do
programu formou projektů se značkou EHMK.
2013 – 2014
7.
Dohodnout s velkými dopravci podmínky pro dopravu „za kulturou“
z Prahy a dalších míst ČR, příp. SRN do Plzně.
2012
88
Úkol
8.
Rámcový termín
Vytvořit síť spřátelených kulturních center, institucí a organizací po
celé ČR, které se stanou informačními majáky EHMK a budou sloužit
jako spojky pro vývoz plzeňských aktivit v rámci přípravy i realizace
programu po regionech ČR.
B.7.
Přesah programu do zahraničí
Cíle aktivity:
1. Zlepšit renomé ČR jako kulturní a demokratické země s přidanou hodnotou pro
konkurenceschopnost Evropy prostřednictvím města Plzně, jehož jméno je ve
světě známo.
2. Zlepšit mezinárodní povědomí o přínosech projektu Evropské hlavní město kultury
jako inspiraci pro občany i osvícené politické reprezentace, které neváhají vložit
investice do lidského kapitálu.
3. Využít potenciálu, geografické polohy i letitých vazeb Plzně s partnerskými městy
a sítě EHMK k nastartování aktivní spolupráce v oblasti kultury a cestovního
ruchu.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1.
Připravit společné projekty s městem Mons příp. dalšími EHMK a
realizovat je.
2011 – 2015
2.
Vytvořit
systém
prezentací
českých
umělců
v zahraničí
prostřednictvím Českých center MZV ČR a českých ambasád a
zastoupení a dohodnout formy podpory ze strany MZV ČR.
2011 – 2012
3.
Vytvořit a realizovat projekty zaměřené na umělecké výměny v rámci
programu EU Culture.
2011 – 2015
4.
Navrhnout společné projekty
projekt EHMK a realizovat je.
2012 – 2015
5.
Vytvořit a realizovat projekty zaměřené na podporu programu z ESF.
2011 – 2014
6.
Vytvořit podmínky pro každoroční rezidence a prezentace významných
zahraničních umělců v Plzni příp. v kraji a zajistit tyto rezidence.
2012 – 2015
7.
Ve spolupráci s Centrem Bavaria Bohemia realizovat postupně projekt
Impuls 2015.
2011 – 2013
9.
Zpracovat a zveřejnit nabídku na zapojení kulturních aktérů ze
zahraničí (např. z partnerských měst, EHMK) do programu formou
projektů se značkou EHMK.
2012 – 2014
10. Zahájit
oboustranně
přínosnou
spolupráci
se
zavedenými
mezinárodními kulturními projekty v Plzni a zapojit je v přípravných
letech EHMK jako komunikační a informační kanály směrem
k mezinárodní kulturní scéně a zahraničnímu publiku (např. festival
Divadlo, Smetanovská klavírní soutěž apod.).
2012 – 2015
B.8.
s partnerskými
městy
prezentující
Projekt 4x4 CF Světovar
Cíle aktivity:
1. Vytvořit funkční kulturní klastr a prostor k vytváření a prezentaci uměleckých
projektů místního i nadregionálního významu.
2. Vytvořit inovativní model otevřené organizační struktury a ekonomicky
udržitelného kulturního organismu, založeného na participativním sdílení prostorů
širokou skupinou uživatelů.
89
3. Vytvořit unikátní prostor pro umění „pro třetí tisíciletí“ založený na principu trvale
udržitelného provozu.
4. Podnítit vznik čtvrti kreativních průmyslů ve Světovaru.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1.
Aktivně ovlivňovat přípravu projektové dokumentace a realizaci
projektu.
2011 – 2013
2.
Zabezpečit odborný tým specialistů na technologie a nízkonákladový
provoz jako poradní orgán investora.
2012 – 2013
3.
Ve spolupráci s o.s. Světovar vytvořit systém debat a vzdělávacích
aktivit směřujících k profesionalizaci provozu a užívání 4x4 CF
Světovar.
2012 – 2013
4.
Vytvořit podrobný model provozu 4x4 CF Světovar po dokončení
investice.
2013
5.
Zahájit kampaň o přínosech projektu, zapojit místní aktéry do dění
kolem projektu.
2012 – 2014
6.
Vytvořit dramaturgický plán 4x4 CF Světovar pro roky 2014 – 2015.
2013 – 2014
B.9.
Asistenční pomoc projektům a jejich tvůrcům
Cíl aktivity:
Vytvořit síť umělecky a manažersky zdatných kulturních operátorů schopných
připravit a realizovat atraktivní projekty v roce 2015 i následně.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1.
Ustanovit skupinu uměleckých koučů jako orgán společnosti.
2.
Ve spolupráci se skupinou uměleckých koučů připravit systém
koučinku (vzdělávací aktivity, exkurse, využití rezidencí apod.)
projektů a realizovat ho.
C.
2011
2012 – 2013
Zapojení obyvatel Plzně do projektu
Cíl oblasti aktivit
Dosáhnout toho, aby se obyvatelé města v co největším počtu do projektu EHMK
zapojili, měli z něj radost a cítili hrdost na Plzeň jako na město, kde žijí, pracují, tvoří
a tráví volný čas.
C.1.
Zapojení dětí a mládeže
Cíle aktivity:
1. Získat děti a mladé lidi pro myšlenku EHMK, umožnit jim získat hlubší porozumění
pro to, že se jich osobně tato akce týká a že ji mohou spoluvytvářet.
2. Představit dětem a mladým lidem projekt jako šanci jak změnit Plzeň v lepší místo
pro jejich život, podnikání a zábavu, kde se budou dobře cítit i na základě kritérií
odpovídajících mladé generaci.
3. Motivovat děti a mladé lidi, aby po zkušenostech z výměnných stáží a studiu
v zahraničí měli zájem vrátit se a začínat a rozvíjet svůj kariérní a rodinný život
právě v Plzni.
90
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
1.
Rámcový termín
Vytvořit ve spolupráci s Ústavem umění a designu ZČU a dalšími
relevantními partnery (např. ZBZMP, Techmania Science Center, Dům
dětí a mládeže, Junák) společný program prezentace projektu EHMK,
kulturního a uměleckého vzdělávání dětí a mládeže.
2.
Zprostředkovat příp.
v zahraničních EHMK.
3.
Poskytnout studentům z Plzně možnost realizovat ve společnosti Plzeň
2015 seminární, bakalářské a diplomové práce, stáže a praxe.
2011 – 2015
4.
Připravit a realizovat Fórum pro kreativní Plzeň zaměřené na děti a
mládež, oblast vzdělávání, volnočasových aktivit a dobrovolnictví.
2013
C.2.
zajistit
stáže
a
praxe
mladým
lidem
2011
2012 – 2015
Zapojení NNO, jejich profesionalizace
Cíle aktivity:
1. Napomoci vytvářet prostředí, v němž je neziskový sektor stabilní součástí města a
je schopen garantovat kvalitu poskytovaných služeb.
2. Zajistit kvalitu realizace programu v roce 2015 a udržitelnost nastartovaných
změn po roce 2015.
3. Přispět k zapojení co největšího množství NNO do realizace programu.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1.
Připravit a realizovat Fórum pro kreativní Plzeň zaměřené na kulturní
aktéry a vysvětlit zde přístup ke spolupráci s NNO.
2011
2.
Ve spolupráci s Odborem kultury MMP zpracovat adresář plzeňských a
regionálních kulturních subjektů jako základ kulturní databáze.
2011
3.
Provést a vyhodnotit šetření o potřebách NNO v oblasti vzdělávání.
2011
4.
Na základě vyhodnocení potřeb připravit modul Arts Management a
realizovat ho.
2012 – 2015
5.
Na základě vyhodnocení potřeb připravit modul Strategické plánování
a realizovat ho.
2011 – 2015
C.3.
Zapojení podnikatelů
Cíle aktivity:
1. Podněcovat spoluzodpovědnost firem za město, za jeho prostředí a za prostředí
uvnitř firem, vyvolat chuť zúčastnit se projektu EHMK 2015 formou firemního
občanství.
2. Proměnit Plzeň v město společensky odpovědných firem, které se hlásí ke
konceptu SOF.
3. Proměnit Plzeň ve Fair trade město; pomáhat s propagací Fair trade výrobků,
zapojit do projektu veřejnou správu.
4. Přispět projektem EHMK ve spolupráci s firmami k tomu, aby Plzeň byla
rozpoznávána jako dobrá adresa pro podnikání, aby firmy a společnosti toto
sdělení mohly uvádět na svých webových stránkách.
5. Vytvářet prostředí pro rozvoj kreativní ekonomiky.
91
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1.
Provést a vyhodnotit šetření o potenciálu spolupráce s podnikatelským
sektorem.
2.
Systematicky
a partnerství.
3.
Účastnit se pravidelných setkávání hospodářských komor, prezentovat
jim vývoj projektu.
2011 – 2015
4.
Propojit webovou prezentaci společnosti Plzeň 2015 na webových
stránkách Business for Breakfast – www.obchodnisnidane.cz.
2011
5.
Zpracovat databázi a adresář firem – potenciálních partnerů.
2012
6.
Připravit věcné, administrativní a právní podmínky vzniku Klubu 2015
a zahájit jeho činnost.
2012
7.
Připravit a realizovat Fórum pro kreativní Plzeň zaměřené na
podnikatele a vysvětlit zde přístup ke spolupráci.
2012
8.
Připravit a realizovat konferenci a publikaci na téma společenské
odpovědnosti firem.
2012
9.
Zpracovat koncept pro zapojení podnikatelského sektoru do projektu.
2012
jednat
s podnikateli
o
možnosti
spolupráce
2011
2011 – 2015
10. Systematicky prezentovat Fair trade na akcích společnosti Plzeň 2015.
2011 – 2015
11. Realizovat projekt vzdělávání v oblasti služeb cestovního ruchu a
koordinovat ho s obdobnými aktivitami podnikatelů.
2011 – 2013
12. Připravit a realizovat projekt Ochutnej Plzeň 2015.
2011 – 2015
13. Vytvořit a nabízet portfolio možností kreativní podpory firem při jejich
rozvoji.
2012 – 2015
14. Podporovat realizace přehlídek tvorby plzeňských a regionálních
umělců v oblasti užité tvorby jako předpoklad pro rozvoj kreativních
průmyslů.
2012 – 2015
15. Analyzovat možnost využití areálu Světovar pro investice v oblasti
kreativních průmyslů.
2011 – 2012
C.4.
Zapojení obyvatel
Cíle aktivity:
1. Zabezpečit informovanost o projektu EHMK.
2. Zapojit co největší množství lidí z různých cílových skupin do jeho přípravy.
3. Dosáhnout toho, aby se aktivity všech obyvatel, kteří o to budou mít zájem, mohly
stát součástí programu EHMK v roce 2015.
4. Rozvinout efektivní práci s dobrovolníky.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1.
Připravit a realizovat kampaň prezentující plzeňské veřejnosti projekt
EHMK jako příležitost pro město, pozitivní změny a rozvoj.
2011
2.
Vytvořit podmínky pro zapojení obyvatel do přípravy projektu formou
webové aplikace.
2011
3.
Asistenční pomoc projektům participace obyvatel v rámci programu i
mimo něj.
2011 – 2015
4.
Realizovat a rozvíjet koncept Strážní andělé.
2011 – 2015
5.
Dokončit certifikaci
dobrovolníky.
společnosti
Plzeň
92
2015
pro
zahraniční
2012
Úkol
6.
Rámcový termín
Vytvořit a realizovat systém práce s dobrovolníky z Plzně a regionu,
jejich motivace a uplatnění.
D.
2012
Komunikace
Cíl oblasti aktivit
Vytvořit důvěryhodný obraz projektu EHMK a města jako jeho nositele.
D.1.
Vnější vztahy
Cíle aktivity:
1. Nastavit vztahy důvěry a funkčního partnerství s cílovými subjekty.
2. Rozvinout a rozšířit mezinárodní kontakty města.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
1.
2.
D.2.
Rámcový termín
Vyjednat způsoby spolupráce se subjekty z oblasti veřejné správy
(MMP, příspěvkové organizace města, Krajský úřad Plzeňského kraje,
příspěvkové organizace kraje, ostatní města a obce), podnikatelského
sektoru, neziskového sektoru a uzavřít smlouvy či dohody o
partnerství a spolupráci.
2011 – 2012
Vyjednat způsoby spolupráce s relevantními subjekty ze zahraničí
a uzavřít dohody o partnerství a spolupráci.
2011 – 2012
Komunikace
Cíle aktivity:
1. Zvýšit povědomí laické i odborné veřejnosti, včetně médií, o projektu, jeho
přípravách a pozitivním dlouhodobém vlivu na město, region a celou ČR.
2. Získat podporu a motivovat k zapojení do projektu.
3. Prohlubovat důvěru ve společnost Plzeň 2015 i město jako nositele titulu EHMK.
4. Zviditelnit zdejší potenciál v rámci ČR a celé Evropy tak, aby se Plzeň stala
permanentním zdrojem inspirace a výměny zkušeností.
5. Zatraktivnit město a region jako turistickou destinaci a šířit pozitivní obraz města
a regionu.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1. Vytvořit manuál jednotného vizuálního stylu projektu EHMK včetně
funkčního systému brandingu.
2011
2. Připravit a realizovat kampaň pro laickou veřejnost „prodávající“
projekt EHMK jako zajímavý a prospěšný pro celé město i region.
2011 – 2012
3. Vytvořit, spustit a řádně udržovat webové stránky projektu EHMK.
2011 – 2015
4. Využívat atraktivní způsob komunikace prostřednictvím sociálních sítí a
obdobných webových aplikací (Facebook, YouTube …).
2011 – 2015
5. Vytvořit prostor pro kreativní formy marketingu.
2011 – 2015
93
Úkol
Rámcový termín
6. Využívat formy reklamních a propagačních předmětů s využitím Fair
trade, tvorby chráněných dílen, recyklovaných materiálů apod.
2012 – 2015
7. Připravovat kampaně pro propagaci klíčových aktivit společnosti.
2011 – 2015
8. Připravit
a
realizovat
vydávání
distribuovaného spolu s Radničními listy.
2011 – 2015
pravidelného
newsletteru
9. Spolupracovat s OPM MMP v oblasti prezentace města jako turistické
destinace a v oblasti kulturního cestovního ruchu.
2011 – 2015
10. Vytvořit a realizovat systém co-brandingu s významnými partnery.
2012 – 2015
11. Připravit a realizovat akce guerilla marketingu.
2011 – 2015
12. Realizovat pravidelná setkávání zástupců médií a členů týmu.
2011 – 2015
13. Připravovat tiskové konference k významným akcím společnosti.
2011 – 2015
14. Připravit a realizovat press tripy.
2012 – 2015
15. Vydávat tiskové zprávy a pořádat kity k významným akcím, aktivitám a
událostem v životě společnosti.
2011 – 2015
16. Vyhledat mediální partnery a uzavřít s nimi mediální partnerství.
2011 – 2013
17. Navázat vztahy se zástupci zahraničního tisku v ČR a agenturami.
2012 – 2013
18. Využívat veškeré aktivity společnosti k přímé komunikaci projektu
EHMK.
2011 – 2013
19. Realizovat diskuse společně s Českým rozhlasem Plzeň na aktuální
témata relevantní projektu EHMK.
2011 – 2015
20. Připravit a realizovat besedy a setkání na témata relevantní projektu
EHMK.
2011 – 2015
21. Vytvořit podmínky pro neformální setkávání se zástupci městské
správy, kulturními aktéry i s veřejností v sídle společnosti.
2011 – 2015
22. Vytvořit funkční síť spřátelených subjektů – mediátorů, které se stanou
prostředníky informací o EHMK v kraji, ČR a Evropě.
2012
E.
Sledování a hodnocení projektu
E.1.
Sledování a hodnocení projektu
Cíle aktivity:
1. Zajistit transparentnost a kontrolovatelnost projektu EHMK.
2. Vytvořit podklady pro porovnání projektu EHMK v Plzni s jinými EHMK z hlediska
jeho úspěšnosti.
Úkoly společnosti k naplnění cílů:
Úkol
Rámcový termín
1. Zapracovat podmínky vnitřní kontroly finančního managementu do
statutu společnosti.
2011
2. Důsledně uplatňovat vnitřní kontrolu finančních operací.
2011 – 2015
3. Pravidelně informovat vedení města, koordinační skupinu EHMK a
veřejnost o rozpočtu a jeho vývoji a činnosti společnosti (webové
stránky, informativní zprávy apod.).
2011 – 2015
4. Zveřejňovat roční účetní závěrky, výroční zprávy, roční plány aktivit
atp. na webu.
2012 – 2015
5. Vytvořit podmínky pro pravidelná setkávání s vedením města a
s veřejností v sídle společnosti.
2011
94
Úkol
Rámcový termín
6. Připravit podklady a absolvovat monitorovací jednání s EK.
2011, 2012, 2014
7. Dojednat se ZČU organizaci nezávislého sledování a hodnocení dopadů.
2011
8. Nastavit a ověřit indikátory pro sledování dopadů.
2011 – 2012
9. Zřídit nezávislý hodnotící orgán a zajistit jeho činnost.
2012 – 2015
F.
Financování projektu EHMK
F.1.
Zabezpečení finančních zdrojů pro přípravu a realizaci aktivit
společnosti
Cíl aktivity:
Zajistit finanční krytí programu pro rok 2015 a s ním souvisejících aktivit v takovém
rozsahu, aby byly zaručeny očekávané přínosy projektu do ekonomické i společenské
oblasti města i regionu.
Úkoly společnosti k naplnění cíle:
Úkol
Rámcový termín
1. Systematicky sledovat vývoj rozpočtu a jednat o jeho nutných
změnách a úpravách.
2. Připravit pro vedení města kvalifikovaný podklad
s Plzeňským krajem o spolufinancování projektu EHMK.
3. Systematicky sledovat možné
připravovat žádosti o dotace.
pro
jednání
zdroje dotací z různých zdrojů a
4. Systematicky pracovat s potenciálními sponzory.
2011 – 2015
2011
2011 – 2015
2011 – 2015
5. Nastavit uvnitř mechanismy pro koordinaci a efektivnost financování
aktivit ze strany společnosti, města a kraje.
2011 (– 2012)
6. Připravit změnu statutu fondu rezerv a rozvoje a vytvořit rozpočtovou
rezervu EHMK.
2012
7. Vytvořit pravidla pro prodej reklamních a propagačních předmětů apod.
2012
95
12. Harmonogram činnosti na období srpen 2011
– červen 2012
Tato kapitola obsahuje prováděcí plán činnosti společnosti pro období srpen 2011 – červen 2012.
V prosinci 2011 bude připraven podrobný harmonogram činností pro rok 2012, který bude
provázán s rozpočtem na rok 2012. Adekvátně budou připravovány podrobné roční prováděcí plány
činnosti pro další roky, přičemž východiskem bude strategie jako celek a zejména přehled cílů a
úkolů společnosti uvedený v kap. 11.
Roční prováděcí plány činnosti budou průběžně doplňovány o aktivity, jejichž začlenění do činnosti
společnosti Plzeň 2015 vyplyne z vazeb na město, z dohod s partnery i z relevantních nabídek
jiných subjektů.
Podrobný harmonogram činností na výše uvedené období obsahuje následující tabulka. Na tento
seznam je nutné pohlížet tak, že je základním plánem činnosti. Společnost bude flexibilně reagovat
na aktuální nabídky a zvažovat jejich využití a zařazení zajímavých aktivit do své činnosti nad
rámec tohoto základního plánu. Jako příklad lze uvést jednání s pořadatelem přehlídky
Designblok 11 o možnosti realizace části přehlídky v Plzni, která byla zahájena v době finalizace
strategie a projekt tedy není uveden v přehledu.
96
Přehled konkrétních kroků a aktivit společnosti Plzeň 2015 v období srpen 2011 – červen 2012
Čas
Téma
Aktivity
Výstupy
(1. 8.) – 5. 9.
2011
Zapojování dobrovolníků
Přípravná jednání a vypracování dokumentu „Systém
zapojení dobrovolníků do projektu Plzeň 2015“
Dokument „Systém zapojení dobrovolníků do projektu Plzeň
2015“
1. 8. – 8. 9. 2011
5P pro Plzeň
Příprava akce k prvnímu výročí vítězství v boji o titul EHMK
příprava sídla společnosti, doprovodný program a výstava
Plzeňské ikony
Akce 5P pro Plzeň 8. 9. 2011
Den otevřených dveří, vernisáž Plzeňských ikon, otevření sídla
společnosti veřejnosti s prezentací nového vizuálního stylu,
barokní ohňostroj
(1. 8.) – 22. 9.
2011
Strategie společnosti
Plzeň 2015
Finalizace a projednávání dokumentu
Prezentace Strategie společnosti Plzeň 2015 na semináři ZMP
8. 9. 2011
Prezentace Správní radě a schválení Správní radou 22. 9.
2011
(1. 8.) – 14. 10.
2011
Projekt pro Central
Europe
Oslovení partnerů a zpracování žádosti pro projekt v rámci
Central Europe
Žádost o dotaci ve 4. výzvě OP Central Europe do
14. 10. 2011
15. 8. – 31. 10.
2011
Fórum pro kreativní
Plzeň
Dokončení oslovovacího dopisu, adresáře, rozeslání dopisu
cílovým skupinám, koordinace s OK MMP, oddělením
protokolu MP a s Kanceláří primátora, propagace a realizace
akce
Konference Fórum pro kreativní Plzeň 2011 – 31. 10. 2011
(1. 8.) – 15. 11.
2011
Projekt Impuls 2015
Iniciační fáze – koordinační schůzky zástupců společnosti
Plzeň 2015, města Plzně a Centra Bavaria Bohemia
v Schönsee; rozdělení kompetencí; určení konkrétních úkolů
v projektu
Schůzka v Centru Bavaria Bohemia 23. 8. 2011
Zahájení projektu 15. 11. 2011
(1. 8. 2011)
průběžně
Interaktivní webová
aplikace kulturních
aktérů, akcí a prostor
Návrh struktury, zahájení sběru dat; napojení na projekt
Central Europe; propojení s projektem Banky kreativního
kapitálu
Funkční webová aplikace 1. 7. 2012
(1. 8. 2011)
průběžně
Rozhlasové debaty
Příprava diskuse, nominace hostů ve spolupráci s ČRO Plzeň
Rozhlasové debaty každý poslední čtvrtek v měsíci (28. 8.
2011 na téma Světovar, 29. 9. 2011 na téma festival Divadlo)
1. 8. 2011
průběžně
Spolupráce s MZV ČR a
mezirezortní pracovní
skupinou
Série jednání na MZV ČR, příprava prezentace pro
zastupitelské úřady ČR, mezirezortní spolupráce
1. 8. 2011
průběžně
Zapojování umělců
Plzně do evropských sítí
Nabídka stáží a dalších forem zapojování umělců Plzně do
sítí, např. M4m aj.
Kontinuální projekt s průběžnými výstupy ve formě
pravidelných pracovních a vzdělávacích zapojení plzeňských
umělců v evropských kulturních aktivitách
1. 8. 2011
průběžně
Spolupráce s ostatními
EHMK
Jednání s EHMK, účasti na konferencích a setkáních EHMK
Jednání s týmem Košice 2013, 18. – 19. 8. 2011
Jednání s týmem Wroclav 2016, 11. 9. 2011
Účast na ECoC meeting Tallinn, 23. – 24. 9. 2011
97
Přehled konkrétních kroků a aktivit společnosti Plzeň 2015 v období srpen 2011 – červen 2012
Čas
Téma
Aktivity
Výstupy
1. 9. 2011
Spolupráce s MZV ČR
Prezentace projektu Plzeň 2015 na poradě velvyslanců na
MZV ČR, jednání o spolupráci se zástupci MZV ČR včetně
Českých center, MMRČR, MK ČR, SMOČR aj.
Prezentace a navázání spolupráce
1. – 27. 9. 2011
Spolupráce s budoucími
EHMK
Příprava návštěvy zástupců města Varna, kandidáta na
EHMK 2019
Návštěva delegace z Varny
1. – 30. 9. 2011
Monitoring projektu EK
Příprava detailních odpovědí jako podkladu pro první
neformální monitoring v EK, zajištění účasti zástupců města
na jednání v Bruselu
Zaslání dotazníku DG EC 30. 9. 2011
Účast na neformálním monitoringu v Bruselu 9. 11. 2011
1. – 30. 9. 2011
Zapojování plzeňských
umělců do evropských
projektů
Oslovení plzeňských grafiků ze soutěže na nový vizuální styl
k práci pro projekt v rámci EU Culture M4m
Výběr vizuálního stylu projektu
1. – 30. 9. 2011
Oslovení mezinárodně
uznávaných osobností
pro Honorary Board
Jednání s Robertem Palmerem (šéf kultury v Radě Evropy) o
členství v Honorary Board projektu Plzeň – EHMK 2015
Dohoda o zapojení R. Palmera do Honorary Board
1. 9. – 5. 10.
2011
Program Culture
Příprava projektu Creative Culture Lab, jednání s vedoucím
partnerem (organizace Dedale Paris), příprava žádosti
Podání žádosti do 5. 10. 2011
1. 9. – 12. 10.
2011
Fórum 2000 v Plzni
Zajištění akce navazující na Fórum 2000 v Praze
Realizace akce 12. 10. 2011
1. 9. – 31. 10.
2011
Zapojení vytipovaných
skupin/komunit
(národnostní menšiny,
sociálně vyloučení)
Vytvoření plánu postupného zapojování jednotlivých skupin
Plán zapojování jednotlivých skupin a jeho realizace
v následném období
1. 9. – 30. 11.
2011
Inventarizace projektů
z přihlášky a projektů
vzniklých z práce
pracovních skupin
kreativního týmu
Vznik dotazníku pro nositele projektů s cílem zmapovat stav
připravenosti projektů k realizaci; kontaktování jednotlivých
nositelů; úvodní rozhovory a formulace potřeb k zajištění
jejich realizace
Analýza životaschopnosti projektů
Analýza konkrétních podmínek nutných k zajištění realizace
projektů z přihlášky jako podklad pro další postup
Podklad pro vytvoření kritérií pro otevřené výzvy tak, aby se
obsahově naplnily plánované programové proudy
1. 9. 2011
– 29. 2. 2012
Banka kreativního
kapitálu
Dokončení konceptu BKK; návrh struktury webové aplikace;
programování a zkušební provoz webové aplikace
Funkční nástroj k zajištění finanční podpory projektů ze
soukromého sektoru a přes sociální sítě
1. 9. – 31. 12.
2011
Komunikační strategie
Nové formy komunikace týmu elektronickými médii;
obohacení webových stránek o aktuální vstupy a více
informací o EHMK v dalších zemích (postupně)
Postupné doplnění webových stránek, doplnění informací o
projektu na Facebooku, využití YouTube a dalších médií
1. 9. – 31. 12.
2011
Nové webové stránky
projektu
Příprava webu s novým vizuálním stylem a update struktury,
spuštění začátkem roku 2012
www.plzen2015.eu – web s novým vizuálním stylem,
interaktivními prvky (kalendář akcí) a jazykovými mutacemi
1. 9. 2011
– 9. 5. 2012
Den Evropy 2012
Přípravná jednání s A Soul for Europe a dalšími subjekty,
zajištění a realizace akce vč. doprovodného programu
Mezinárodní profilová akce s tématem A Soul for Europe
9. – 10. 5. 2012
98
Přehled konkrétních kroků a aktivit společnosti Plzeň 2015 v období srpen 2011 – červen 2012
Čas
Téma
Aktivity
Výstupy
1. 9. 2011
– 30. 6. 2012
Zajištění mediální
podpory projektu
Oslovení médií a vyjednání podmínek spolupráce; uzavření
vztahů s mediálními partnery
Mediální partnerství
1. 9. 2011
– 30. 6. 2012
Branding – manifestace
zapojení jednotlivců i
subjektů do podpory
projektu
Nastavení vizuálního používání značky projektu na různých
úrovních spolupráce na projektu v průběhu příprav
Funkční systém brandingu
1. 9. 2011
– 31. 12. 2012
Spolupráce s EHMK
Mons 2015
Vyjednávání praxí a stáží; spolupráce v rámci mezinárodní
umělecké rady; jednání o spolupráci v oblasti PR a
marketingu, evaluace a monitoringu aj.
Dílčí dohody a konkrétní kroky společně s městem Mons 2015
1. 9. 2011
– 31. 12. 2012
Oživení Světovaru
v roce 2012
Spolupráce společnosti Plzeň 2015 a Světovar, o.s. na plánu
aktivit v objektu, získávání financí pro program a provoz
areálu v roce 2012, průběžná koordinace přípravy
programové náplně
Aktivity Světovar, o.s. v prostoru Světovar
1. 9. 2011
průběžně
Rekonstrukce Světovaru
a budoucí provoz 4x4
CF Světovar
Aktivní účast zástupce společnosti při přípravě projektové
dokumentace, přípravě studie proveditelnosti a realizace
rekonstrukce
Rekonstrukce 4x4 CF Světovar odpovídající požadavkům
budoucího provozovatele
1. 9. 2011
průběžně
Spolupráce v oblasti
cestovního ruchu
Nastavení spolupráce s OPM MMP v oblasti cestovního ruchu,
navázání spolupráce, jednání s Czech Tourism a dalšími
subjekty, koordinace kroků
Průběžné výstupy v oblasti cestovího ruchu
1. 9. 2011
průběžně
Spolupráce s diplomaty
v ČR
Projednávání možností prezentace pro vybrané diplomaty
v ČR se zastoupením EU v ČR a velvyslanectvím SR,
navázání spolupráce; realizace setkání vedení města a týmu
s diplomaty v ČR
Průběžné výstupy v oblasti spolupráce s diplomaty v ČR
19. 9. – 31. 12.
2011
Sledování a hodnocení
dopadů projektu
Příprava plánu systému sledování a hodnocení;, jednání se
ZČU o jejím zapojení; výběr garanta sledování a hodnocení
(vedoucího nezávislého týmu)
Plán sledování a hodnocení 30. 11. 2011
Výběr garanta sledování a hodnocení do 31. 12. 2011
19. 9. 2011
– 14. 2. 2012
Zapojení dobrovolníků
Zapojení stážisty přes systém GFPS, náplň práce: spolupráce
na revizi stavu projektů, správa databáze nositelů projektů
Obsazení pozice „stážista GFPS“
26. – 30. 9. 2011
Participační procesy
Zapojení společnosti Plzeň 2015 do workshopu se
zahraničními odborníky zaměřeného na hodnocení a výsledky Aktivitní zapojení do workshopu
participačních procesů z praxe v Evropě
26. – 30. 9. 2011
Zapojení dobrovolníků
Návštěva akreditační komise z EVS týkající se registrace
společnosti Plzeň 2015 jakožto přijímající organizace v rámci
EVS
Úspěšné splnění jedné z podmínek k získání akreditace.
1. – 31. 10. 2011
Personální doplnění
společnosti
Výběrová řízení na doplnění týmu o manažery marketingu a
mezinárodních kulturních projektů od ledna 2012
Obsazení pozic
99
Přehled konkrétních kroků a aktivit společnosti Plzeň 2015 v období srpen 2011 – červen 2012
Čas
Téma
Aktivity
Výstupy
1. – 31. 10. 2011
Zapojení dobrovolníků
Příprava žádosti týkající se místa pro stážistu na období únor
- červen 2012 (GFPS)
Podání žádosti, získání dobrovolníka/stážisty GFPS na období
únor – červen 2012
1. 10. – 30. 11.
2011
Festival Bonjour Plzeň!
Aktivní spolupráce s festivalem, propojení aktivit společnosti
a Alliance Française; společná přehlídka dokumentárních
filmů s městem Mons 2015 (festival v La Louvière, rezidenční
pobyt plzeňského zástupce – Lukáš Kellner); využití festivalu
k prezentaci projektu Plzeň – EHMK 2015; jednání o další
spolupráci
Prohloubení spolupráce mezi P2015 a Alliance Française,
městem Mons 2015 a městem Liège
Realizace festivalu filmů
Seznam společných projektů pro r. 2012
1. 10. – 31. 12.
2011
Zapojení škol a mládeže
Oslovení plzeňských a regionálních středních škol
v souvislosti s projektem „V roce 2015 mi bude 20 let“
Minimálně dvě školy zapojené do projektu
1. 10. – 31. 12.
2011
Koordinace projektu se
čtyřletými granty MMP
Dohoda o spolupráci s příjemci čtyřletých grantů MMP,
zajištění synergie s projektem EHMK 2015
Programový plán specificky zapojující příjemce čtyřletých
grantů do EHMK 2015, specifikace asistenční pomoci
příjemcům s realizací projektu.
1. 10. – 31. 12.
2011
Cena Ladislava Sutnara
Zahájení přípravy a vytvoření podmínek pro udělení ceny
Statut ceny a podmínky jejího vyhlášení
1. 10. – 31. 12.
2011
Networking
Analýza stavu a možností zapojení společnosti Plzeň 2015 do
mezinárodních sítí; rekapitulace stavu a plán dalšího
postupu, nabídka body-systému na IETM Kraków
Členství v sítích nebo spolupráce s nimi
1. 10. – 31. 12.
2011
Zapojení dobrovolníků
Příprava kampaně týkající se zapojení lokálních dobrovolníků
na základě dokumentu odevzdaného v září 2011 („Systém
zapojení dobrovolníků do projektu Plzeň 2015“)
Plán realizace kampaně
1. 10. 2011
– 30. 4. 2012
Výjezd reprezentace
města do EHMK
Příprava a realizace zahraniční cesty Ruhr – Mons – Liège pro
Radu MP, ředitele úřadů MMP a vedoucí odborů MMP
Realizace cesty na jaře 2012
spolupracujících na EHMK
19. – 20. 10. 2011 Mezinárodní aktivity
Workshop k programu Culture a konference Culture Action
Europe
Aktivní účast na workshopu
21. 10. 2011
Účast na mezinárodní konferenci Donumenta v Regensburgu
Aktivní účast na konferenci
24. – 31. 10. 2011 Aerowaves
Projednání konání Spring Forward – Evropské platformy pro
mladé choreografy v Plzni (2014 nebo spíš 2015 Světovar)
Dohoda o pořádání akce v Plzni
1. – 30. 11. 2011
Zapojení škol a mládeže
Vytvoření plánu „spanilých jízd“ – informačních setkání
týkajících se zapojení plzeňských a regionálních základních a
středních škol do projektu Plzeň 2015
Plán „spanilých jízd“
1. – 30. 11. 2011
Komunikační strategie
Rozpracování jednotné komunikace a FAQ, key messages
Doplnění komunikační strategie
1. 11. 2011
– 31. 12. 2011
Vytvoření konceptu a
nabídky vzdělávání Arts
Managementu pro NNO
Formulace nabídky vzdělávání pro kulturní NNO v návaznosti
na výsledky čtyřletých grantů MMP
Vzdělávací program pro plzeňské kulturní NNO
Mezinárodní aktivity
100
Přehled konkrétních kroků a aktivit společnosti Plzeň 2015 v období srpen 2011 – červen 2012
Čas
Téma
Aktivity
Výstupy
1. 11. 2011
– 31. 12. 2011
Prezentace Strategie
společnosti Plzeň 2015
stakeholderům projektu
v regionu
Prezentace strategie Zastupitelstvu Plzeňského kraje;
dohoda o spolupráci a podpoře projektu ze strany Plzeňského
Dohody o spolupráci s aktéry v regionu
kraje; prezentace místním akčním skupinám v regionu a
zástupcům mikroregionů; zahájení jednání o spolupráci na
konkrétních projektech (porady starostů)
1. 11. 2011
– 31. 6. 2012
Zapojení vytipovaných
skupin/komunit
(národnostní menšiny,
sociálně vyloučení)
Kontaktování jednotlivých skupin; postupná setkání
s jednotlivými skupinami, získání informací o jejich
možnostech a prioritách stran; jejich zapojení do projektu;
vytvoření databáze kontaktů a možné spolupráce
Zapojení skupin do projektu
1. 11. 2011
– 30. 6. 2012
Pasportizace prostor
vhodných k dočasnému
vytvoření infrastruktury
pro zajištění programu
Plzeň – EHMK 2015
Nastavení spolupráce s Útvarem koncepce a rozvoje města
Plzně; sběr dat; vytvoření pozice lokátora pro program na
celé období, jednání s majiteli objektů, domluvení podmínek
užívání, zajištění bezpečnosti, čistoty a nízkonákladového
provozu prostor, produkční plán
Přehled prostor vhodných k absorpci přípravy a realizaci
programu EHMK 2015 na celém území města; určení
konkrétních lokací pro zapojení do nízkonákladové kulturní
infrastruktury
1. 11. 2011
– 30. 6. 2012
Spolupráce
s plzeňskými kulturními
institucemi a veřejnou
správou
Nastavení programové spolupráce: jednání o
dramaturgických plánech a plánovaných projektech těchto
subjektů a o zapojení jejich aktivit do programu Plzeň –
EHMK 2015, včlenění do programových proudů
Programový plán specificky zapojující do EHMK 2015 plzeňské
kulturní NNO, instituce a veřejnou správu
15. 11. 2011
průběžně (do
2013)
Realizace 8 coachingových workshopů pro přihlášené subjekty
(leden – únor 2012)
Projekt Impuls 2015
Realizační fáze: přeshraniční spolupráce s regionem Dolní
Bavorsko a Horní Falcko; nastavení systému spolupráce
s Centrem Bavaria Bohemia; plán oslovení potenciálních
účastníků výměn (umělci, organizace, instituce); v průběhu
prvního pololetí 2012 jednání se zájemci o zapojení do
projektu
1. – 31. 12. 2011
Zapojení dobrovolníků
Získání akreditace pro společnost Plzeň 2015 jakožto
přijímající organizace v rámci EVS
Akreditace pro společnost Plzeň 2015 jakožto přijímající
organizace v rámci EVS
1. – 31. 12. 2011
Spolupráce s MZV ČR a
mezirezortní pracovní
skupinou
Konkrétní nastavení spolupráce s Českými centry,
zastupitelskými úřady a dalšími partnery na rok 2012
Konkrétní dohody o spolupráci
1. 12. 2011
– 31. 3. 2012
Hudební znělka projektu
Vyhlášení soutěže o hudební znělku projektu doplňující nový
vizuální styl
Hudební znělka projektu
1. 12. 2011
– 29. 2. 2012
Otevřené výzvy
Na základě inventarizace projektů z přihlášky formulace
kritérií otevřených výzev v rámci ČR s ohledem na potřeby
jednotlivých programových proudů a naplnění cílů projektu
Vyhlášení otevřených výzev do programu EHMK 2015 se
specifickými kritérii
1. 12. 2011
– 31. 3. 2012
Zapojení škol a mládeže
„Spanilé jízdy“ – informační setkání týkající se zapojení
plzeňských a regionálních základních a středních škol do
projektu Plzeň 2015
Realizace „spanilých jízd“
101
Výlety za kulturou do Plzně a z Plzně k bavorským sousedům
Výstavy, přednášky, kulturní akce, další průběžní výstupy
Přehled konkrétních kroků a aktivit společnosti Plzeň 2015 v období srpen 2011 – červen 2012
Čas
Téma
Aktivity
Výstupy
1. 12. 2011
– 30. 6. 2012
Mezinárodní umělecká
rada
Oslovování zahraničních expertů
Sestavení mezinárodní umělecké rady
1. 12. 2011
průběžně (do roku
2013)
Další vzdělávání
v cestovním ruchu
V případě získání finanční podpory z OP Vzdělání pro
konkurenceschopnost na projekt zahájení realizace projektu;
příprava vzdělávacích materiálů; semináře
Zahájení projektu v květnu 2012, realizace do prosince 2013
1. – 31. 1. 2012
Komunikační dovednosti
Příprava a realizace odborného semináře pro tým společnosti
Plzeň 2015
Realizace semináře
1. – 31. 1. 2012
Zapojení dobrovolníků
Začátek kampaně týkající se zapojení lokálních dobrovolníků
na základě dokumentu odevzdaného v září 2011 („Systém
zapojení dobrovolníků do projektu Plzeň 2015“)
Realizace kampaně
1. – 31. 1. 2012
Spolupráce s dalšími
EHMK
Maribor a Guimarães 2012 – zahájení konkrétních forem
spolupráce
Konkrétní společné aktivity
1. – 31. 1. 2012
Odborní garanti
projektu
Vytvoření systému nominace odborníků do operativní tvůrčí
skupiny projektu (odborní garanti budou osobnosti z Plzně i
ČR, popř. zahraničí a budou pracovat jak jednotlivě, tak i
v operativních pracovních skupinách na konkrétních úkolech
a při aktuálních potřebách řešit program a jeho náplň)
Odborné profesionální konzultační zázemí pro realizaci
programu a pro asistenční pomoc řešitelům jednotlivých
projektů
1. 1. – 15. 3.
2012
I. otevřená výzva
Příprava a vyhlášení I. otevřené výzvy dle potřeb a kritérií
vyplývajících z inventarizace projektů v přihlášce a s cílem
posílit obsah a téma roku 2015
Vyhlášení I. otevřené výzvy
1. 1. – 31. 3.
2012
Plán zapojení obyvatel
do projektu
Zpracování koncepce zapojení jednotlivých cílových skupin
vyjma podnikatelů
Plán participace jednotlivých cílových skupin včetně
harmonogramu a finanční rozvahy
1. 1. – 31. 3.
2012
Zapojení podnikatelů
Zpracování konceptu zapojení podnikatelského sektoru
Plán participace podnikatelského sektoru včetně
harmonogramu a finanční rozvahy
1. 1. – 30. 4.
2012
Advisory board
Nominace odborníků do VIP poradního programové panelu,
cca 10 osobností tzv. opinion makerů z celé ČR, kteří se
budou 4x ročně scházet s programovým týmem a poskytnou
vnější zpětnou vazbu k obsahu a procesu vzniku projektů
v rámci EHMK Plzeň 2015; oslovení vybraných osobností
Ustavení advisory board
1. 1. – 31. 6.
2012
Den Meliny Mercouri
Zahájení přípravy akce, návrh formátu a zahájení
komunikace s účastníky a partnery; realizace, návrh
produkčního manuálu akce, produkční zajištění akce
Realizace profilové akce (16. 6. 2012)
1. 1. – 31. 10.
2012
Fórum pro kreativní
Plzeň 20120
Příprava adresáře a databáze firem; příprava akce: návrh
formátu a zahájení komunikace s účastníky a partnery;
realizace; návrh produkčního manuálu akce; produkční
zajištění akce
Realizace profilové akce v říjnu 2012
102
Přehled konkrétních kroků a aktivit společnosti Plzeň 2015 v období srpen 2011 – červen 2012
Čas
Téma
Aktivity
Výstupy
1. 1. – 31. 12.
2012
Autobus bláznů –
pojízdná kultura
Začátek prací na realizaci pojízdného kulturního zařízení pro
mobilní prezentaci Plzeň – EHMK 2015 v regionu; zajištění
výtvarného a technického řešení autobusu; vytvoření
kulturního jízdního řádu (programu) na rok 2013; výběr
týmu obsluhy na pilotní rok provozu prostřednictvím castingu
a otevřených výzev
Zveřejnění kulturního jízdního řádu do 31. 12. 2011
Zajištění provozu
1. 1. 2012
průběžně
Kreativní marketing
Nové formy marketingu v úzké spolupráci s OPM
Průběžné marketingové výstupy
1. 1. 2012
průběžně
Mezinárodní spolupráce
Detailní příprava protokolu a forem mezinárodní spolupráce
Protokol mezinárodní spolupráce
1. 1. 2012
průběžně
Newsletter Plzeň –
EHKM 2015
Začátek vydávání různých formátů newsletteru a jeho
distribuce
Pravidelné vydávání tiskoviny s periodicitou dva měsíce
1. 1. 2012
průběžně
Sledování a hodnocení
Nastavení a realizace systému sledování ukazatelů dopadů
projektu, zajištění nezbytných šetření, vyhodnocování
výsledků, zveřejňování zpráv
Monitorovací zprávy
1. – 31. 3. 2012
Zapojení dobrovolníků
Příprava žádosti na dobrovolnickou pozici v rámci EVS pro 2.
pololetí 2012
Podání žádosti
1. 2. – 31. 6.
2012
Zapojení dobrovolníků
Zapojení stážisty přes systém GFPS
Obsazení pozice stážista GFPS do června 2012
1. 2. 2012
průběžně
Odborní garanti
projektu
Operativní setkání pracovních skupin, odborné posudky na
projekty; animace programových proudů, kontakt s nositeli
projektů: vývoj projektu, cílové skupiny, partneři, účastníci,
záruky naplnění kritérií inovativnosti, participace, vztah
k tématům EHMK a evropské dimenzi (dohled nad
technickými nároky projektu, detaily rozpočtu a zdroji
financování)
Odborné profesionální konzultační zázemí pro realizaci
programu a pro asistenční pomoc řešitelům jednotlivých
projektů
1. – 31. 3. 2012
Synergie projektu
s jednoletými granty MP
a granty PK
Dohoda o spolupráci s příjemci jednoletých grantů MMP a
grantů KU PK a zajištění synergie s projektem Plzeň – EHMK
2015 v roce 2012
Programový plán specificky zapojující příjemce jednoletých
grantů do EHMK 2015, specifikace asistenční pomoci
příjemcům s realizací projektu
1. – 31. 3. 2012
Vyhodnocení konkursu
na šéfy programových
proudů
Konkurs na vedoucí programových proudů (deadline 28. 2.
2012, pohovory do 30. 3. 2012, nástup od 1. 5. 2012
částečně a od 1. 9. 2012 naplno)
Vznik programového realizačního týmu; koordinace
přípravných procesů a výstupů v jednotlivých programových
proudech
103
Přehled konkrétních kroků a aktivit společnosti Plzeň 2015 v období srpen 2011 – červen 2012
Čas
Téma
Aktivity
Výstupy
1. 3. – 30. 4.
2012
Banka kreativního
kapitálu
Spuštění webové aplikace Banky kreativního kapitálu spojené
s veřejnou výzvou a medializací procesu spolupráce se
Nástroj pro zapojení investorů a podporovatelů ze
soukromými subjekty (výzva pro Banku kreativního kapitálu
soukromého sektoru; aktivace financování EHMK 2015 přes
bude opět spojena s veřejnými diskusemi o programových
sociální sítě; nabídka projektů do programu EHMK 2015
proudech a motivační kampaní k ukládání a sdílení projektů
v BKK)
1. 3. – 30. 4.
2012
Umělecká rada
Dokončení nominací a oslovení členů mezinárodní umělecké
rady, příprava prvního jednání v časové koordinaci s Dnem
Evropy
Ustavení umělecké rady
1. 3. – 30. 4.
2012
Uzavření konkursu na
šéfy programových
proudů
Vznik realizačního programového týmu částečně fungujícího
od května a v plném obsazení nástup 1. 9. 2012
Programový realizační tým
1. 3. – 30. 11.
2012
Plzeňské ikony
Příprava akce, návrh konceptu a zahájení komunikace
s porotou a partnery realizace, plán veřejného vyhlášení
nominací a vyhlášení výsledků, produkční zajištění výstavy
Realizace profilové akce
15. 5. – 15. 6.
2012
Uzavření I. veřejné
výzvy
Rozčlenění na hlavní projekty s nositelem a na projekty
s uměleckým koučinkem; výběr projektů s koučinkem bude
spojen s oslovením/hlasováním veřejnosti a s diskusemi
v cílových skupinách projektu se záměrem motivovat tyto
skupiny k participaci na vybrané aktivitě; zajištění hlasování
i přes sociální sítě na internetu
Výběr nových projektů do programu EHMK 2015
Vyhlášení výsledků 16. 6. 2012
1. – 31. 6. 2012
Zapojení dobrovolníků
Vypracování plánu týkající se výměny dobrovolníků mezi
Plzní 2015 a Monsem 2015
Plán výměny dobrovolníků mezi městy Plzeň 2015 a Mons
2015
1. 6. 2012
– 31. 5. 2013
Zapojení dobrovolníků
Zapojení stážisty přes systém EVS
Obsazení pozice stážista (EVS) do května 2013
1. – 31. 6. 2012
opakovaně
Czech street party
Příprava realizace zapojení společnosti do české akce
v Bruselu
Prezentace
104
105
Download

STRATEGIE SPOLEČNOSTI PLZEŇ 2015