KAPITÁLOVÉ INVESTICE PROJEKTU PLZEŇ – EVROPSKÉ
HLAVNÍ MĚSTO KULTURY 2015 A JEJICH MÍSTO VE
STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ MĚSTA PLZNĚ
Marta Šlehoferová
ÚVOD
Projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 (dále jen EHMK 2015) bude bez diskuzí
největším kulturním projektem, se kterým se kdy město, ale i celý Plzeňský kraj setkal. Není proto
překvapením, že proces přípravy tohoto projektu zabral několik let a město jej s předstihem zahrnulo i
do svých strategických plánů. Tento příspěvek se konkrétně zaměří na finančně náročnější kapitálové
investice do kulturní a volnočasové infrastruktury související s EHMK 2015 a na rozbor strategických
dokumentů, které se jimi zabývají.
Cílem příspěvku je nejen poukázat na nutnost dlouhodobého plánování kapitálových investic
v rámci projektů EHMK, ale i zhodnocení úspěšnosti tohoto plánování v případě projektu plzeňského.
Příspěvek se tedy nejprve zaměří na charakteristiku kapitálových investic v rámci projektů EHMK,
na stručné představení projektu Plzeň EHMK 2015, dále na jednotlivé kapitálové investice, které se
mají v rámci projektu EHMK 2015 realizovat a na s nimi související strategické dokumenty města
Plzně,
a následně bude provedeno zhodnocení současného stavu a vyhodnocení úspěšnosti plnění daných
strategických plánů.
1
ANALYZOVANÁ DATA
Hlavním dokumentem, který bude v tomto příspěvku analyzován je Program rozvoje kultury ve
městě Plzni na léta 2009–2019 (dále jen Program), který byl schválen 15. října 2009 na základě
Usnesení
č. 597 Zastupitelstvem města Plzně. Tento Program již v úvodu uvádí, že „Programu rozvoje kultury je
úzce provázán s kandidaturou města na titul Evropské hlavní město kultury 2015“, avšak hned
vysvětluje, že „plánovaná opatření stanovená v tomto Programu jsou ale k naplnění vize potřeba i bez
ohledu na probíhající soutěž kandidátských měst“ [4, s. 3].
Dále jsou velmi cenným zdrojem informací vydaná Usnesení Zastupitelstva města Plzně (dále jen
Usnesení ZMP), která jsou volně přístupná veřejnosti prostřednictvím webových stránek. Díky těmto
dokumentům se podařilo úspěšně zmapovat proces rozhodování ZMP týkající se analyzovaných
projektů i jejich zařazení do investičních akcí města.
2
PROJEKT PLZEŇ EHMK 2015
K začátku dlouho očekávaného roku 2015 chybí již jen několik měsíců, avšak cesta k němu trvala
několik let. První podstatné kroky Plzně jako EHMK 2015 byly podniknuty již v roce 2009, kdy byla
zastupitelstvem schválena přihláška města do prvního kola soutěže o titul EHMK 2015. Další
podstatné datum je 8. září 2010, kdy město Plzeň zvítězilo v druhém kole nad Ostravou a stalo se tak
městem, které bude za ČR nominováno na EHMK v roce 2015. Následně byla k 21. říjnu 2010
založena společnost Plzeň 2015, o. p. s., která měla začít připravovat program [7].
Ten má obsahovat více než 50 velkých kulturních událostí a dalších 600 aktivit v průběhu roku
2015, žánrově se bude jednat o divadlo, hudbu, výstavy, architekturu, tance, vědecké programy či
vystoupení alternativních umělců. Celkový rozpočet měl být okolo 420 milionů Kč [3] a mezi léty
2010–2013 bylo zatím vynaloženo 95 milionů Kč. Některé akce jsou již známé, jiné jen nastíněné
v hrubých rysech.
3
INVESTICE DO INFRASTRUKTURY PROJEKTŮ EHMK
Velké kapitálové investice jsou již po mnoho let tradiční součástí projektů EHMK a jsou často také
jedinými dlouhodobými odkazy, které po projektu v regionu zůstávají. Často se staví nové koncertní
haly, knihovny či divadla nebo se alespoň opravují ty původní.
Příkladem projektu EHMK, který byl v tomto směru v posledních letech úspěšný, může být např.
Pécs (EHMK 2010). Zde byla v rámci EHMK postavena nová koncertní hala, regionální knihovna,
revitalizován areál bývalé továrny (přestavěn na místo sloužící kulturním účelům) a renovována
veřejná prostranství a divadlo [6]. Naopak méně úspěšným projektem z hlediska těchto investic do
infrastruktury byl Maribor (EHMK 2012), který sice měl v plánu postavit novou uměleckou galerii,
knihovnu, kulturní centrum nebo rekonstruovat starou nevyužívanou továrnu či zlepšit nábřeží okolo
řeky, ale žádný z těchto projektů se jim nepodařilo uvést v život. Jen několik menších investic bylo
provedeno v partnerských městech Mariboru, kde byla opravována divadla, muzeum či jiná kulturní
zařízení [5].
Takových příkladů by bylo možno v historii EHMK, zejména v posledních letech, najít mnoho,
avšak nyní bude již pozornost zaměřena na projekt plzeňský.
4
INVESTICE DO INFRASTRUKTURY V RÁMCI EHMK 2015
I Plzeň naplánovala několik projektů investic do infrastruktury, avšak ne všechny se jí podařilo
splnit. Přehled těchto klíčových investic do kulturní a volnočasové infrastruktury uvádí přihláška
[2, s. 207]:
„1. Vytvoření nového multidisciplinárního kulturního centra v areálu bývalého pivovaru Světovar.
2. Stavba nové divadelní budovy.
3. Stavba nové budovy Západočeské galerie v Plzni.
4. Revitalizace území Štruncových sadů.
5. Vytvoření sportovně rekreačních tras v údolí řek.
6. Využití veřejných prostranství pro kulturní účely.“
Tyto projekty však nevznikly jen kvůli projektu EHMK, ale byly do přihlášky zakomponovány ze
strategických plánů týkajících se rozvoje města Plzně a dost pravděpodobně by (alespoň některé
z nich) vznikly i pokud by Plzeň titul nezískala. To ostatně uvádí i již zmíněný Program.
4.1
VÝSTAVBA KULTURNÍ FABRIKY V AREÁLU SVĚTOVARU
První bod se týká přestavby areálu Světovar, jehož osud je v současnosti dosti nejasný. Světovar
je místo o rozloze zhruba 6 ha nacházející se v městské části Slovany. Jedná se o bývalý pivovar,
který byl později využíván pro vojenské účely. Tento komplex měl být přestavěn na moderní areál, ve
kterém se bude nacházet nejen vlajkový projekt EHMK Plzeň 2015 4x4 Cultural Factory (zázemí pro
kulturní neprofesionální organizace a umělce), ale i městský archiv, moderní byty, kanceláře či
obchody.
První oficiální rozhodnutí týkající se revitalizace areálu Světovar padlo v roce 2006 na základě
Usnesení ZMP č. 202 [8]. Část důležitá pro projekt EHMK, tzv. 4x4 Cultural Factory byla v roce 2009
schválena také ve zmíněném Programu rozvoje kultury. Dle tohoto Programu měla stavba začít v roce
2011 a kolaudována měl být v roce 2015 [4].
V realitě se ale začalo v areálu se stavebními pracemi až ke konci roku 2013 a o dokončení
přestavby lze zatím jen spekulovat. Při demolici některých objektů byly totiž nelezeny škodlivé látky a
díky tomu vznikly další náklady, které stavbu poněkud zkomplikovaly. Následně radnice na základě
Usnesení ZMP č. 296 [12] svolila část těchto nákladů uhradit a pokusit se vybudovat alespoň část ze
slíbeného areálu, ale jestli bude 4x4 Cultural Factory funkční v roce 2015 nelze zatím říci.
Na příkladu Světovaru lze tedy vidět, že i když plánování začalo včas, realizace plánu již nebyla
příliš zdařilá.
4.2
STAVBA NOVÉ DIVADELNÍ BUDOVY
Co se týče budovy divadla, zde již bylo město úspěšnější. Divadlo bylo slavnostně otevřeno
2. září 2014 a stalo se tak novým zázemím divadelní společnosti Divadlo J. K. Tyla. Cesta k otevření
této budovy však byla také poměrně dlouhá.
První oficiální dokument, kterým je schválen záměr vystavit v Plzni novou divadelní budovu, jež by
měla nahradit stávající Komorní divadlo, a který zmiňuje i lokalitu Palackého – Jízdecká, je usnesení
ZMP č. 343 z roku 2007 [9]. Stavba nové divadelní budovy byla samozřejmě zmíněná i Programu,
který vymezuje, že stavba má být zahájena nejpozději v roce 2011 a kolaudace v roce 2014 [4]. Až
v roce 2011 však byla stavba divadla zařazena do investičních aktivit města a základní kámen byl
položen až 13. června 2012. Následovalo několik problémů při výstavbě samotné a bylo zjevné, že je
zde velký tlak, aby byla budova dokončena do termínu plánovaného otevření.
Budova, která dostala název „Nové divadlo“ nakonec byla otevřena včas a může návštěvníkům
nabídnout 2 scény s celkovou kapacitou 700 návštěvníků. Ani tento projekt však nelze označit za
ukázkový případ strategického plánování, jelikož důležitou součástí každé strategie je i její
implementace a zde opět v této fázi nastaly problémy a celé léto 2014 nebylo jasné, zda bude stavba
kompletně dokončena včas. Kromě toho i v tomto případě došlo k navýšení nákladů na rozdíl od
původního rozpočtu.
4.3
STAVBA NOVÉ BUDOVY ZÁPADOČESKÉ GALERIE
Třetím důležitou investicí do kulturní infrastruktury v Plzni měla být nová budova Západočeské
galerie, jejíž stavba se však zatím nepodařila zrealizovat vůbec. Již dlouhou dobu město počítá
s lokalitou U Zvonu, kde po povodních v roce 2002 musel být zbourán obytný dům. Hned v roce 2004
byla uspořádána architektonická soutěž, která měla tento prostor řešit, ale žádný z návrhů se
nezrealizoval. Poté v roce 2007 začal o tento pozemek projevovat zájem kraj, který zde chtěl postavit
novou budovu galerie. Tento zájem se v roce 2009 podařilo kraji prosadit a sjednal s městem smlouvu
o budoucím prodeji pozemku (ten na něj přejde po dokončení výstavby, momentálně je kraj pouze
nájemcem pozemku). Kraj následně v roce 2009 vypsal svojí vlastní soutěž na návrh galerie a vybral
vítěze. Tuto stavbu však od začátku komplikuje nedostatek finančních prostředků, které chce Plzeňský
kraj získat jako dotaci od EU a momentálně se počítá s dostavbou galerie v roce 2020 [1].
4.4
REVITALIZACE ŠTRUNCOVÝCH SADŮ
Dalším projektem byla revitalizace území Štruncových sadů, která byla úspěšně realizována
v průběhu roku 2012. Jednalo se výstavbu nových promenád, cyklostezek a zóny pro moderní sport
(skate centrum, horolezecká stěna, lanové centrum) v místech na soutoku Radbuzy a Mže. Tato
revitalizace měla ještě více oživit areál, kde se nachází nově zrekonstruovaný fotbalový stadion,
sokolovna a také vybudována lávka přes Radbuzu do areálu pivovaru. Tento projekt není sice přímo
zmíněn v Programu, avšak úzce souvisí s posledními dvěma body klíčových investic (vytvoření
sportovně rekreačních tras v údolí řek a využití veřejných prostranství pro kulturní účely), které již
tento dokument řeší. Přesto i zde bylo nutno plánovat poměrně dlouho, o čemž svědčí první
rozhodnutí ohledně existence Sportovně-relaxačního centra, které padlo již v roce 2008 [10] a
zařazení jeho realizace do investičních akcí města Plzně v roce 2009 [11]. V roce 2010 a 2011 bylo
řešeno jeho financování a výsledek Plzeňané vyzkoušeli právě v roce 2012. Tento projekt lze tedy
hodnotit jako úspěšný, a to nejen z hlediska plánování, ale i z hlediska realizace.
4.5
SPORTOVNĚ REKREAČNÍ TRASY V ÚDOLÍCH ŘEK A VYUŽITÍ
VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
Poslední dva projekty již nejsou tak investičně výrazné a jsou viděny spíše jako doplňkové. Oba
jsou zmíněny v Programu. Co se týče prvního, Program vymezuje, že sportovně rekreační trasy
v údolí řek mají být dokončeny do roku 2014. Ohledně druhého řeší pouze náměstí Republiky, kde
zmiňuje nové kašny a pořádání tradičních řemeslných trhů [4], avšak ze současných akcí v centru
města je zřejmé, že se pravděpodobně v současnosti jedná o širší záměr.
Oba tyto projekty byly a jsou úspěšně zrealizovány a vzhledem k tomu, že byly uskutečněny
v poměrně krátkém časovém rozpětí (na rozdíl od ostatních), a realizují se na různých částech města,
není snadné o nich zjistit konkrétní údaje, a nebudou tedy předmětem tohoto článku.
5
ZHODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ
Z výše uvedeného je zřejmé, že první čtyři plánované investice do infrastruktury začaly být v Plzni
řešeny ještě dříve, než bylo jisté, že město získá titul EHMK (výjimku snad tvoří Světovar, jelikož
v roce 2006 padlo rozhodnutí revitalizovat areál, ale konkrétně o realizaci 4x4 Cultural Factory v tomto
areálu se mluví až v roce 2009). To je poměrně zajímavá skutečnost, která příliš neprospívá samotné
inciativě EHMK. Ta se často pyšní tím, že město (či region), jež titul získá, má velkou šanci na
zlepšení své kulturní infrastruktury, ale z hlediska Plzně se zdá, že vlastně nepřinesla skoro nic
nového. Na druhou stranu, je pravděpodobné, že bez titulu EHMK by město Plzeň nebylo schopno na
některé z těchto projektů získat finanční prostředky, a jejich realizace by se tedy vůbec neuskutečnila.
Přestože město titul EHMK získalo, velkou úspěšnost, co se týče realizace slíbených projektů,
nemá. Ze čtyř velkých projektů infrastruktury byly úspěšně dokončeny jen dva, a to Nové divadlo a
Sportovně relaxační zóny Štruncovy sady. Co se týče výstavby 4x4 Cultural Factory v areálu
Světovar, není zatím vůbec jisté, zda a v jakém rozsahu bude projekt dokončen a je zřejmé, že galerie
nebude postavena do roku 2015 vůbec.
Stručnější přehled, který byl sestaven na základě dostupných dokumentů Usnesení ZMP a dalších
volně dostupných informací uvádí tabulka č. 1.
Tabulka č. 1: Přehled jednotlivých projektů a jejich dokončení
Projekt
začátek plánování
termín dokončení
Světovar/4x4 Cultural Factory
2006/2009
nelze určit
Nové divadlo
2007
2014
Nová budova galerie
2007
cca 2020
Sportovně-relaxační zóna Štruncovy sady
2008
2012
Zdroj: vlastní zpracování dle [1], [4], [8], [9], [10]
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že ač všechny tyto projekty začaly být plánovány poměrně brzy,
a to v rozmezí 4–8 let před jejich požadovaným dokončením, není to zárukou schopnosti jejich
realizace. Velmi častým faktorem, který ohrožuje uvedení projektů v život, je nedostatek finančních
prostředků, ať již z důvodu, že se je nedaří získat pomocí dotace (např. u galerie) nebo z důvodu, že
je potřeba o dost větší množství, než bylo původně plánováno (Světovar).
Dalším problémem je fakt, že s plánováním se často začne sice velmi brzy, ale samotná realizace
předchází jen několik (desítek) měsíců před datem, kdy má být stavba dokončena. V případě divadla
naštěstí nenastaly žádné vážné komplikace a vše se stihlo vyřešit a dostavět budovu včas, avšak
v případě Světovaru se objevily tak závažné problémy, že není dostatečné množství času na to situaci
vyřešit a termín dokončení stavby je v současnosti (podzim 2014) nejasný.
Na druhou stranu projekt Sportovně relaxačních zón ve Štruncových sadech je poměrně kvalitní
ukázkou dlouhodobého plánování a úspěšné realizace daného plánu, a to i přesto, že tento projekt byl
financován z dotací EU.
Všeobecně lze tedy říci, že analyzované projekty nejsou příliš příkladnými a ve většině případů
nebyla ani tak zanedbána fáze plánování, jako fáze realizace, která měla začít o mnoho dříve.
ZÁVĚR
Kapitálové investice do kulturní a sportovní infrastruktury jsou pravidelně součástí projektů EHMK a
ani v Plzni tomu není jinak. Klíčovými problémy, které mohou narušit realizaci těchto projektů je
nedostatek času na jejich přípravu a samozřejmě nedostatek finančních prostředků.
Z příkladu Plzně je zřejmé, že dlouhodobé plánování v případě kapitálových investic je v rámci
EHMK nutné, avšak často není zárukou úspěchu a finance jsou vždy tím faktorem, který ve finále o
úspěchu rozhodne. Na druhou stranu ani bez včasného plánování by nebylo možno tyto investice
zrealizovat. Z dostupných informací totiž vyplývá, že s uvedenými investicemi v rámci EHMK 2015 se
počítalo dlouhodobě, a to ještě před získáním titulu a byly důležitou součástí přihlášky do soutěže o
tento titul.
Příspěvek tedy poukázal na fakt, že dlouhodobé plánování je v případě projektů EHMK velmi
důležité a u velkých investic do infrastruktury nezbytné. Dokonce je často nutné začít ještě dříve, než
město titul získá.
Na závěr lze říci, že Plzeň nelze označit za příkladné město, co se týče realizace deklarovaných
investic, avšak na druhou stranu ji nelze ani odsoudit za neúspěch, o čemž hovoří nedávné otevření
budovy Nového divadla a příjemné prostředí Štruncových sadů.
LITERATURA
[1]
Archiweb. 2011. Kraj stále připravuje v Plzni novou budovu galerie za 600 milionů. [online]
[cit. 2014-09-22]. Dostupné z:
<http://www.archiweb.cz/news.php?type=&action=show&id=14505>
HAVLÍČKOVÁ, Š., KAISEROVÁ, I., KOMIŠOVÁ, J. a kol. Přihláška města Plzně do soutěže o
titul Evropské hlavní město kultury 2015. TRICO spol. s r. o.: Plzeň, 2010. ISBN: 978-80-2547575-1.
[3] iDNES. Součástí kulturní megaakce Plzeň 2015 bude i sokolský slet v novém kabátě. 2013
[online] [cit. 2014-09-23]. Dostupné z:
<http://kultura.idnes.cz/plzen-2015-ctn-/divadlo.aspx?c=A131213_164326_divadlo_ts>
[4] KREJSOVÁ, M., ČERNÍK, R., PELCL, P. a kol. Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta
2009-2019. [online]. Plzeň: Zastupitelstvo města Plzně, 2009. [cit. 2014-09-17]. Dostupné z:
<http://www.plzen.eu/download.aspx?dontparse=true&FileID=651>
[5] MCATEER, N., MOZURAITYTE, N, MCDONALD, N. Ex-post Evaluation of 2012 European
Capitals of Culture. Final Report for the European Commission DG Education and Culture.
[online]. London: Ecorys UK Ltd, 2013. [cit. 2014-09-23]. Dostupné z:
<http://ec.europa.eu/culture/our-programmes-and-actions/capitals/evaluation-commissioned-bythe-eu_en.htm>
[6] Pécs Portál. 2013. [online] [cit. 2014-09-23] Dostupné z < http://en.pecs.hu/>
[7] REIFOVÁ, M., KREJSOVÁ, M., BRABCOVÁ, A. FROYDA, T. Plzeň 2015, o. p. s. – výroční
zpráva za rok 2011. [online]. Plzeň 2015, o. p. s.: Plzeň, 2012. [cit. 2014-09-17]. Dostupné z:
<http://www.plzen2015.cz/sites/default/files/plzen2015-vyrocni-zprava-2011.pdf>
[8] Usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 202. Plzeň, 2006.
[9] Usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 343. Plzeň, 2007.
[10] Usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 309. Plzeň, 2008.
[11] Usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 219. Plzeň, 2009.
[12] Usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 296. Plzeň, 2014.
[2]
Adresa autora:
Ing. Marta Šlehoferová
Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická, Katedra geografie
[email protected]
CAPITAL INVESTMENTS OF THE PILSEN EUROPEAN CITY
OF CULTURE 2015 PROJECT AND THEIR PLACE IN THE
STRATEGIC PLANNING OF PILSEN
Abstract
This article is focused on the analysis of strategic documents and plans regarding big infrastructural
investments of the Pilsen European Capital of Culture 2015 project. The aim of this paper is to
evaluate how successful Pilsen was in implementation of these stated plans and in making these big
projects alive. Article deals with 4 main infrastructural projects: building of 4x4 Cultural Factory in area
of the former brewery and barracks in Světovar, building of a new theatre, a new gallery and
revitalization of the area in Štruncovy sady. All these projects were planned in advance, but
unfortunately only 2 of them were finished on time. The paper focuses on each of these projects,
analyses the process of decision making and compiles a timeline of building of each of them. At the
end, the strategic planning of all of these investments is evaluated.
Key words
capital investments in culture, infrastructural investments in culture, ECoC 2015
JEL Classification
R58
Download

kapitálové investice projektu plzeň – evropské hlavní město kultury