A8
Ekonomika
€
27,64
12. 2.
27,36 -0,01
27,36
19. 2.
$
24,22
12. 2.
24,02
PALIVA
včera
BURZY
před týd.
Nikkei 225
Hang Seng
FTSE 100
DAX
CAC 40
WIG 20
19. 2.
24,02 -0,07
Benzin
Nafta
30,17
30,31
30,03
30,16
MLADÁ FRONTA DNES ❘ pátek 20. 2. 2015
29,72
29,80
index
změna%
18 264,79
24 832,08
6 888,90
11 001,94
4 833,28
2 348,06
0,36
0,19
-0,13
0,37
0,71
0,06
Nejdražší voda v Česku. Vítejte v Trnové
81,7
87,9
88,6
92,5
89,5
97,9
93,9
97,3
100
98,8
102,3
103,0
102,5
104,3
107,6
9
08,9
0,6
10,6
120
1
12,9
1
21,0
0
121,0
4
137,4
140
1
129,0
160
158,9
180
161,0
Vývoj spotřeby vody (litry na osobu a den)
80
60
40
20
1990 1991 1992 1993 1994 1995
2012 2013
95 1996
96 1997
1997 1998 1999
1999 2000
2000 2001 2002 2003 2004
2004 2005
20 2006 2007 2008 2009
09 20
2010 2011 20
Kolik se vyrobilo vody (v mil. m3)
6000
60
6000
675
5500
550
00
650
5000
0
6
23,5
5
623,5
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Čištěné odpadní vody (v mil.. m3)
525
80
60
497,6
485,0
472 2
472,2
2007
40
472,7 471,5
200
20
2008
8
2009
20
459,4
2008
2009
2010
2010
20
25,7 28,0
29,4 31,0
34,3
2011
2012
2011
2012
0
36,8 37,9
Stočné
Vodné
20
* bez srážkových vod
2006
2007
2007
20
100
100
500
450
2006
2006
200
06
Kolik stál kubík vody
Ko
ody
od
y (v Kč za m3)
510,6
475
4000
400
00
00
81,13
2006
4 351
4500
450
00
7
3,5
5
73,5
600
623,
78,56
625
73
56
673
62,32
700
ch)
ráta
rá
ta v
vody
ody
od
y na 1 k
litrec
lilit
trec
rech)
ch)
Ztráta
km řadů (v litrech)
699,0
59,76
0
54,76
TRNOVÁ K Vltavě to mají obyvatelé
obce Trnová ležící na jih od Prahy
zhruba kilometr vzdušnou čarou,
přesto Trnovští platí za kubík vody
takovou sazbu, jako by jejich obydlí
obklopovala Sahara. Za tisíc litrů si
tamní dodavatel vody účtuje 162 korun a obyvatelé středočeské obce
doufají, že jim pomůže stát.
Problém s drahou vodou začal na
přelomu tisíciletí, kdy v obci začala
výstavba nových rodinných domů.
Do té doby měli lidé v obci vodu
z vlastních studní a vznik nových zamezili místní vyhláškou.
Developer, firma C.B.C. Building,
který stavěl novou část obce, proto
přivedl povrchovou vodu z Vltavy
kilometrovým přivaděčem. Firma
později převedená na Vodárnu Trnová však zkrachovala a celá infrastruktura byla mimo vyhlášenou
dražbu následně převedena na společnost S.O.N.Y. International Proprietary Limited ze Seychel, kterou
na základě generální plné moci zastupuje Tomáš Kubík.
Přitom podle původní smlouvy
mezi developerem a obcí měla vodovod získat obec, a to nejpozději
momentem kolaudace, a obec by
tak mohla síť i provozovat. To se
však nestalo. Majitel infrastruktury
z vodného do sítí prakticky nic neinvestoval, od provozovatele nepoža-
Spotřeba vody
přestala
po letech klesat
Češi a voda
11
16
116,2
Jan Sůra
redaktor MF DNES
doval žádné poplatky ani příspěvky
do fondu oprav a sítě začaly dosluhovat. I proto došlo najednou ke
skokovému zdražení.
Vodovod majitel pronajal společnosti Reinwasser, která oficiálně patří firmě také ze Seychel, jednatel pochází z Ukrajiny a doposud ho nikdo
z Trnové neviděl. Složitost vrcholí
tím, že samotný provoz zajišťuje ještě další společnost – Ekovak Dobříš.
Za Reinwasser i S.O.N.Y. na jednání v obci jezdí Tomáš Kubík, který
se prokazuje plnou mocí. Kdo za firmou skutečně stojí, nechce uvést.
Kubík vysoké ceny vysvětluje vysokými náklady. „Lidé si myslí, že
je někdo okrádá, když platí tolik.
Vše ale máme doložitelné,“ řekl Kubík. Podle něj jsou vysoké náklady
například kvůli tomu, že se voda
musí čerpat, i tím, že je v obci malý
počet odběratelů.
Vysoké ceny už zkoumá Specializovaný finanční úřad. Úřady může zajímat například oprávněnost některých nákladů či zda nedochází k vyvádění zisků například tím, že je jiný
vlastník, nájemce a provozovatel.
Podle starosty Štefana Moravčíka
by mohlo být řešením, že by došlo
k napojení obce na hlavní přivaděč
z Prahy do Mníšku pod Brdy. Starostu část obyvatel kritizuje za nečinnost. „Obec pod tlakem nás občanů
připravuje trestní oznámení, soud
by měl tak určit, koho vodovod je,“
říká Slavomír Rozman, předseda
místní občanské iniciativy Brdy.
Ani nová přípojka nevyřeší problém úplně: vodovod by totiž zůstal
nadále v majetku seychelské firmy.
Lidé si stěžují i na kvalitu vody.
„Když jsme žádali o měření Krajskou hygienickou stanici, přijeli za
dva týdny. Mezitím došlo k odkalení a najednou byla voda v pořádku,“ řekl Slavomír Rozman. Firma
výtky ke kvalitě vody odmítla.
173,5
Obyvatelé Trnové platí za kubík vody 162 korun, dvakrát více, než
je republikový průměr. Vodovod ovládá
firma ze Seychel.
29,1 31,8
2008
2009
33,0 35,0
39,2
41,8
43,2
2010
2012
2013
2014
2011
Pramen: MZe, ČSÚ
PRAHA Více než deset let trvající
pád spotřeby vody v Česku zřejmě
končí. Vodárny hlásí za loňský rok
zastavení poklesu spotřeby vody
nebo i mírné oživení.
„Je to zatím odhad na základě údajů našich členů, oficiální statistiku
za loňský rok ještě nemáme. Domnívám se, že propad spotřeby už
se zastavil,“ řekl šéf Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Sovak
František Barák.
Spotřeba vody v přepočtu na občana klesla v posledních letech pod
100 litrů na den, což je objem uváděný jako hygienické minimum.
Může za to jak nástup úspornějších
spotřebičů, tak snaha lidí šetřit. Ve
vodárenství však vzhledem k vysokým fixním nákladům platí, že čím
menší spotřeba, tím je pak vyšší jednotková cena, i proto cena vody
roste mnohem rychleji než inflace.
Řada lidí kvůli úsporám začala vrtat vlastní studny.
Vodárenské společnosti mají zatím za loňský rok odlišné výsledky,
co se týče trendu zastavení spotřeby vody. „Pokles spotřeby u domácností se však meziročně stále zmenšuje,“ říká například mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací Iveta Kardianová. Podle ní může celková změna trendu vyplývat i ze změny metodiky ministerstva zemědělství vykazování vody pro domácnosti.
Ceny vody letos vzrostly podle statistik Sovaku zhruba o dvě až
2,5 procenta. Ve výši vodného
a stočného panují mimořádně velké regionální rozdíly. (js)
Státní exportní banka se vrací do Ruska a obnovuje půjčky
PRAHA Česká exportní banka by
letos chtěla na vývoz českých výrobků a služeb rozpůjčovat až deset miliard korun. A za zpřísněných
podmínek i do Ruska, kde slabý
rubl dlužníkům komplikuje splácení úvěrů v eurech a dolarech.
„Podmínky jsou tvrdší než standardně do jiných zemí a exportéři si
to mohou nechat pojistit za zvýšené
pojistné prémie u státní pojišťovny
EGAP,“ říká v rozhovoru pro
MF DNES šéf banky Karel Bureš.
Před Vánocemi přitom státní exportní banka pozastavila nové úvěry do Ruska – tam půjčovala v drtivé
většině případů v eurech. „Schopnost splácení dlužníků se dvojnásobně zhoršila, půjčovali si na úrovni
35 až 40 rublů za euro a na konci
roku byl kurz 75 až 80 rublů za
euro,“ říká Bureš. Protože další oslabování rublu už po Novém roce nepřišlo, rozhodla se tento týden banka do Ruska opět začít půjčovat.
EGAP pojišťovat nepřestal nikdy,
nedávno například pojistil část úvěru na stavbu železničního terminálu Bělyj Rast na okraji Moskvy, jehož generálním dodavatelem je otrokovická firma PSG International.
Tam, kde je dnes kvůli rublu pro-
blém, snaží se banka s dlužníkem
domluvit a přizpůsobit splátky. Většinu plateb posunout do doby, až
současná krize odezní. Jinými slovy
– banka nechce kvůli aktuálním problémům s rublem zaříznout zaúvěrované projekty, které fungují a vyrábějí.
Dalších 10 miliard do Ruska
V Rusku má ČEB rozpůjčováno
zhruba 30 miliard korun, tedy třetinu všech klientských úvěrů. Do Ruska je přitom připravena půjčit dohromady ještě deset miliard korun
– tolik jí dovolují její vnitřní limity.
Banka na konci roku uvedla, že
má v bilanci ztrátové pohledávky
za téměř 19 miliard korun. Za poslední čtvrtletí loňského roku se přitom její špatné pohledávky zvýšily
téměř o pět miliard. Spadl mezi ně
jeden z největších úvěrů banky vůbec, který má v Rusku, jméno kvůli
bankovnímu tajemství neuvedl.
S dlužníkem aktuálně jedná. „Pokud se dohodneme na řešení, přesuneme pohledávku do vyšší kategorie bez selhání a budeme moci
obnovit financování,“ říká.
Z dosud zveřejněných informací
vyplývá, že za velkou částí nespláce-
ných pohledávek stojí projekty
v Rusku, jde například o zkrachovalé sklárny v Rusku či elektrárnu za
polárním kruhem Poljarnaja. Problematické obchodní případy pocházejí z let 2007 až 2011, některé
z nich vyšetřuje policie. Banka si
při podpisu smlouvy nepohlídala
zajištění pohledávek, a když dlužník přestal splácet, měla smůlu. V
souvislosti s pohledávkami v Rusku
padlo zatím jedno trestní oznámení. Další trestní stíhání jdou za projektem v Tunisu a v Číně.
Co bude s nesplácenými pohledávkami banka dělat, je hlavní úkol
pro tento rok. „Naši akcionáři nám
říkají: Vyřešte problémy z minulosti co nejdříve, ideálně v tomto
roce, nerozkládejte to v čase,“ říká
Bureš.
Ministerstvo financí jako největší
akcionář projevilo přání pohledávky co nejrychleji prodat. Možnost
je buď v balíku, nebo jednotlivě.
Obojí už banka zkoušela, jednu pohledávku za sklárnami se jí podařilo prodat za slušnou cenu, prodej
dalšího balíku sklářských pohledávek pak zkrachoval kvůli politickým tlakům i špatnému načasování. — Jitka Vlková
Download

MFD_Nejdrazsi_voda_v_zemi_150220