Nutriční podpora novorozeného hříběte
Kevin T. T. Corley
Obecné zásady
V klinických podmínkách si můžeme u dospělého koně poměrně bez rizika dovolit omezit
přísun krmiva na dobu 3 – 5 dní. Novorozená hříbata však mají jen velmi málo tukových a
glykogenových rezerv, proto jsou mnohem citlivější na přerušení výživy.
Kalorické požadavky hříběte závisí na míře jeho aktivity a rychlosti růstu. Obecně lze říci, že
výživa kriticky nemocných hříbat by měla pokrýt pouze požadavky na klidovou energii (tzn.
hříbě je v klidu). Hříbata zotavující se z nemoci nebo hříbata s méně závažným onemocněním
by měla být krmena tak, aby byly pokryty nejen klidové požadavky, ale i potřeba energie na
svalovou aktivitu. Pouze sirotky je třeba krmit tak, aby byl umožněn i růst.
Normální chování hříběte
Zdravá hříbata sají během prvních dnů života velmi často, někdy každých 20 – 30 minut.
Objem přijatého mléka se pohybuje v rozmezí 20 – 25 % jejich tělesné hmotnosti.1,2 To
odpovídá přibližně 10 litrům mléka za den, rozděleným do dávek po 140 – 200 ml. Toto je
důležitá informace, protože při rozvrhování krmných dávek musíme mít na paměti nejen
nutriční požadavky, ale i kapacitu žaludku.
V prvních dnech života hříbě po většinu dne spí. Pokud má klisna dostatek mléka, hříbě
vykazuje pravidelnou aktivitu, kdy se po probuzení postaví, vymočí, napije a opět usne. Doba
sání přitom může trvat až 5 minut. Po sání někdy může vykazovat krátkodobou pohybovou
aktivitu. Při nedostatečné mléčné produkci tráví hříbě více času sáním a méně spánkem, a to
až do okamžiku, kdy je příliš slabé na to, aby dodržovalo tento návyk. Hříbě, jehož matka
nemá dostatek mléka, vykazuje poměrně typické chování. Takové hříbě se opakovaně snaží
sát, poté nerozhodně postává a navrací se k vemínku k dalším pokusům místo toho, aby bylo
po delší dobu přisáto k vemínku.
Požadavky energie, proteinů a lipidů
Klidové energetické požadavky nemocného hříběte jsou 45 kcal/kg/den (190kJ/kg/den).3
Hříbata, u nichž je nutno pokrýt i energii k určité svalové aktivitě, vyžadují 45 – 85
kcal/kg/den (190 – 360 kJ), zdravá hříbata potřebují až 120 kcal (505 kJ/kg/den).4
Normální hříbě přijme v prvním týdnu života přibližně 6,8 g bílkovin/kg/den. Nicméně
tradiční „výživové vzorce“, odvozené z nutričních požadavků lidských novorozenců, počítají
pouze s 2 – 3 g bílkovin/kg/den.4 Opravdové minimální požadavky na příjem bílkovin však
nejsou u hříbat prozatím známé.
Stejně tak nejsou známy požadavky na příjem lipidů. Většina referencí doporučuje 1 – 3 g
lipidů/kg/den. Je to ale méně, než hříbě přijme v mateřském mléce (4,5 g lipidů/kg/den).4
Požadavky tekutin
Denní příjem mléka je poměrně velký – až 200 ml/kg. Aby bylo toto množství tekutiny i
vyloučeno, močí hříbata ředěnou moč (izostenurie po první 2 dny života, poté hypostenurie).
Nicméně faktem je, že hříbě přijme mnohem více tekutin, než jsou skutečné požadavky
organismu. Ty jsou přibližně 100 ml/kg/den.
Možnosti výživy novorozeného hříběte
Mléko
Ideálním krmením pro hříbě je samozřejmě mateřské mléko. Větším chovům a na klinickým
pracovištím lze doporučit, aby si zamrazili mléko do zásoby pro případ, že bude nutné
postarat se o sirotka nebo hříbě, jehož matka nemá dostatek mléka. Od kojící klisny
s dostatečnou mléčnou produkcí lze bez obav oddojit 300 – 500 ml denně bez toho, aby tím
trpěl její potomek. Hříbata, která jsou hospitalizovaná kvůli průjmovým onemocněním nebo
kolice, nemusí mít chuť k příjmu krmiva. V takovém případě je možné klisně odlehčit
oddojováním a takto získané mléko lze zamrazit a uschovat pro budoucí pacienty.
Před dojením bychom měli důkladně očistit klisně vemínko. Mléko je pak ještě možné
přefiltrovat přes gázu. Pokud není k dispozici mléko klisny, můžeme využít nejrůznější
náhražky. Dobře tolerované bývá kozí mléko, přestože obsah dostupné energie je o 30 %
vyšší, než u mléka koňského.4 Proto je vhodné kozí mléko naředit vodou (2 díly mléka : 1 díl
vody).
Kravské mléko obsahuje vysoké množství tuku a příliš málo energie. Můžeme jej však upravit
– do kravského mléka s obsahem 2 % tuku přidáme glukózu nebo dextrózu (NE sacharózu,
tedy běžný cukr!) v množství 20 g/l.
V současné době jsou již v mnoha zemích běžně dostupné komerční mléčné náhražky. Často
mají stejné složení jako náhražky pro telata, proto mívají vysoký obsah tuku a nedostatek
energetické složky. Ve směsi s jinými produkty (ač jsou určené ke krmení hříbat) mohou
způsobit obstipaci. Z tohoto důvodu ředíme ve vodě pouze ¾ dávky doporučené výrobcem.
Glukóza nebo dextróza
Intravenózní aplikace glukózy nebo dextrózy je vhodná pro krátkodobou nutriční podporu
hříběte. Roztok 50 % glukózy obsahuje 1,9 kcal/ml, 50 %, dextróza 1,7 kcal/ml. Nicméně tyto
roztoky neobsahují bílkoviny ani lipidy, proto jejich aplikace postačí jen pro prvních 12 – 24
hodin. Pokud jsou všechny kalorické požadavky kryté pouze z glukózy, hrozí riziko
hyperglykémie. Abychom se tomu vyhnuli, aplikujeme pouze polovinu požadovaného
množství a po čtyřech hodinách přeměříme glykémii. Pokud je hladina krevní glukózy < 9,0
mmol/l, je infuze zvýšena na ¾ finálního objemu. Po dalších čtyřech hodinách znovu
změříme glykémii. Jestliže je stále < 9,0 mmol/l, dodáme i zbytek infúze. Na naší klinice stojí
dotace 45 kcal/kg/den na 50 kg hříbě pomocí 50% roztoku glukózy 14,42 Euro/den (bez
měření hladiny krevní glukózy, intravenózního katétru a ošetřovatelské péče).
V terénních podmínkách je možné dodat energii jako intravenózní bolus jednoho litru
tekutiny s přídavkem 20 – 40 ml glukózy.
Parenterální výživa
Hříbata vydrží na intravenózní výživě poměrně dlouhou dobu. Parenterálně podáváme směs
glukózy, aminokyselin, lipidů a vitamínů. Aplikace by měla být vždy do centrální žíly
s použitím elektronické infuzní pumpy.
Na naší klinice si připravujeme směs pro nitrožilní podáni sami. Nejčastěji používáme směs
připravenou z 1,5 litru 50 % glukózy, 1 litru 15% roztoku aminokyselin (Intrafusin 22,
Fresenius-Kabi), 500 ml 20 % roztoku lipidů (Intralipid 20 %, Fresenius-Kabi) a 1 ampule
Cernevitu (Baxter). Při aplikaci 1,266 ml/kg/hod poskytuje tento roztok 45 kcal/kg/den. Jak
již bylo popsáno v předchozím odstavci i zde platí, že nejdříve dodáme polovinu dávky
s následným přeměřením glykémie. Pro představu: parenterální výživa, poskytující 45
kcal/kg/den na 50 kg hříbě, stojí na naší klinice klienta 114,55 Euro/den (bez ošetřovatelské
péče, měření glukózy a katétru).
Možnosti podávání mléka
Krmení z nádoby
Nádoba by měla být dostatečně velká a otevřená, umístěná ve výšce mezi loktem a ramenem
hříběte. Krmení z nádoby poskytuje proti krmení z láhve řadu výhod. Především snižuje
riziko aspirace. Je také mnohem méně časově a personálně náročné, neboť během pití nemusí
být hříbě hlídáno. Podle naší zkušenosti nejsou mezi hříbaty krmenými z nádoby a z láhve
žádné rozdíly.
Krmení z láhve
Tento způsob krmení vyžaduje trpělivého „experta“ a vhodnou láhev. To může být problém,
protože komerčně vyráběné láhve jsou přizpůsobené pro lidské kojence nebo pro telata a je
těžké najít na trhu láhev, která by připomínala struk klisny. Dále vzniká riziko aspirace, pokud
je otvor v gumě příliš velký. Osobně jsem řešil velký počet aspiračních pneumonií
způsobených nevhodným krmením z láhve. Nejčastěji šlo o hříbata s mírnými projevy
perinatální asfyxie, která nebyla vhodně krmena. Kombinace krmení z láhve a nedostatečného
sacího a polykacího reflexu tedy může vést ke vzniku aspirační pneumonie poměrně snadno.
Na naší klinice už proto nemáme žádné kojenecké láhve.
Krmení sondou
Krmení sondou nejspíše využijeme zejména u hříbat s nedostatečně vyvinutým polykacím
reflexem, ale fungujícím trávicím traktem. Dalším důvodem je přikrmování hříběte při
snížené mléčné produkci matky. Jistě víte, že donutit hříbě pít z láhve nebo nádoby, pokud je
v boxu přítomna matka, může být nadlidský úkol. Sondáží lehce dodáme potřebný objem
mléka nebo jeho náhražky.
K sondáži může být použita jakákoliv užší sonda dostatečné délky. Pro jednorázové nakrmení
(např. dodání kolostra) s úspěchem používáme hřebčí močový katétr (Portex). K opakovaným
sondážím mohu doporučit MILA katétry rozměru 12 French (jsou pružné, dostatečně úzké,
nezpůsobují faryngitidu a lze je zavést i na delší dobu). Součástí těchto katétrů je i stylet
k snazšímu zavádění a ukotvení na příslušném místě. Zevní fixace je stejná jako u
endotracheální kanyly (pomocí depresoru jazyka a leukoplasti).
Krmení osiřelého hříběte
Většinu sirotků je možné krmit dle následujícího schématu:
Příjem mléka
Objem mléka
Věk hříběte
za 24 hod
Frekvence
při každém
(dny)
(v % tělesné
krmení
krmení na 50kg
Poznámky
hříbě
hmotnosti)
1
10 %
Každou hodinu
208 ml
2
20 %
Každou hodinu
417 ml
3-6
20 %
Každé 2 hod
917 ml
Přechod na vyšší dávky
po několika hodinách
7 - 13
20 %
Každé 4 hod
1,83 l
Přechod na vyšší dávky
po několika hodinách
14 - 27
20 %
Každé 4 hod*
2,75 l
*Přes
noc
možno
ponechat 8 hod pauzu
28 - 98
15 – 20 %
Každé 4 hod
2,75 l
Přidat pevné doplňkové
krmivo pro hříbata dle
návodu výrobce
98
(14 týdnů)
Odstav
Odstav
Odstav
Odstav by neměl být
proveden dříve, než ve
14 týdnech
Pozn.: Uvedená množství platí pro 50 kg hříbě. Hříbě však roste, takže je nutné uvedené hodnoty
přepočítat na aktuální váhu.
Osiřelá hříbata mají často řidší trus, popř. se u nich může vyvinout průjem. Pokud se hříbě
jeví zdravé navzdory průjmu, jde nejspíše o bakteriální přerůstání. Přibližně od sedmého dne
života projevují koprofágii. Příjem výkalů matky pomáhá při osidlování střeva potřebnými
bakteriemi. Osiřelá hříbata mohou o tuto důležitou fázi rozvoje GIT přijít. Proto v případě
výskytu průjmu není od věci dodat výkaly od zdravého (dobře antiparazitárně ošetřeného)
koně.
Seznam literatury
1. Oftedal OT, Hintz HF, Schryver HF: Lactation in the horse: milk composition and intake
by foals. J Nutr 113:2096-2106, 1983
2. Martin RG, McMeniman NP, Dowsett KF: Milk and water intakes of foals sucking grazing
mares. Equine Vet J 24:295-299, 1992
3. Paradis MR: Caloric needs of the sick foal – determined by the use of indirect calorimetry,
in Dorothy R. Havemeyer Neonatal Septicemia Workshop III. Talloires, France, 2001
4. Phelps MS: Nutritional management of the hospitalised horse, in Corley KTT, Stephen JO
(eds): The Equine Hospital Manual. Oxford, Wiley-Blackwell, 2008, pp 261-311
Download

Nutriční podpora novorozeného hříběte