Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
Zřizovatel:
Provozovatel činnosti:
adresa:
Střední zdravotnická škola
Studentská 1095, 753 01 Hranice
pracoviště: Hranice
Provozní řád
elektrických a tepelných spotřebičů
- seznámení v rozsahu ustanovení § 3, vyhlášky č. 50/1978 Sb., a ČSN 33 16 00 edice 2
- dodatek č. 2 ke směrnici BOZP školy – Střední zdravotnícká škola, pracoviště: Hranice
Přílohy:
1. První pomoc při úrazu el. proudem.
2. Výňatek z ČSN 06 1008 - (bezpečné odstupové vzdálenosti).
3. Výpis z ČSN 33 16 00 edice 2 – „Revize a kontroly elektrických spotřebičů během
používání“.
4. Vnitřní předpis ředitele školy na provádění kontrol elektrických spotřebičů ve
smyslu ČSN 33 16 00 edice 2 – „Revize a kontroly elektrických spotřebičů během
používání“.
5. Prezenční listina
Ve vazbě na požadavky platných českých technických norem, zejména ČSN EN 50110-1, ČSN 34 3100,
33 1310, ČSN IEC 930, 33 1600 edice 2, ČSN 06 1008 a Vyhlášky č. 23/2008 Sb., vydávám k zajištění
bezpečnosti provozu elektrických a tepelných spotřebičů během jejich používání tento provozní řád:
Vysvětlení některých pojmů
malé napětí do 50 V střídavých
nízké napětí do 400 V střídavých
živá část el. zařízení část zařízení sloužící k vedení el. proudu nebo s ní vodivě spojená
bezpečné napětí v bezpečných prostorách do 50 V, v nebezpečných prostorách do 24 V, ve
zvlášť nebezpečných prostorách do 12 V střídavého proudu
prostředí - parametr určující míru vzájemného ovlivňování okolního prostředí
a elektrického zařízení. Stanovuje se určením vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-32
osoba bez elektrotechnické kvalifikace - osoby podle Vyhlášky č. 50/1978 Sb. "seznámené",
jde o pracovníky, kteří nemají elektrotechnickou kvalifikaci, nejsou přezkoušeni podle Vyhlášky
č. 50/1978 Sb. a nemají příslušná oprávnění a osvědčení
spotřebič s ochranou I. třídy –ochrana je provedena tzv. nulováním, tzn. ochranný vodič je
svorkou spojen s kostrou el. spotřebiče
spotřebič s ochranou II. třídy (tzv. dvojitá izolace) zesílená izolační ochrana, zabraňující i při
průrazu izolace tomu, aby se na plášti spotřebiče objevilo napětí - na výrobním štítku zařízení
označena symbolem čtverce s menším čtverečkem uvnitř
spotřebič s ochranou III. třídy – spotřebič pracující s bezpečným napětím (BN/SELV)
Strana 1 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
I. Obsluha elektrických zařízení, zajišťování bezpečného stavu
1) Každý zaměstnanec je povinen řídit se při používání elektrických spotřebičů pokyny
a návodem výrobce pro jejich obsluhu. Zaměstnancům bez elektrotechnické kvalifikace je dovoleno
stanoveným způsobem obsluhovat pouze elektrická zařízení malého a nízkého napětí, pokud při jejich
obsluze za běžných provozních podmínek nemohou přijít do styku s větším napětím než bezpečným.
Spotřebič smí být provozován jen v prostředí, pro které je výrobcem určen.
2) „Před každým prvním použitím“ ve směně se obsluhovatel přesvědčí o stavu spotřebiče,
při - čemž kontroluje zejména:
1. stav krytů a držadel,
2. neporušenost ovládacích prvků,
3. stav pohyblivého přívodu, který nesmí mít poškozenou, zpuchřelou nebo nadměrně ztvrdlou
izolaci, u vstupu do spotřebiče musí být opatřenou ochrannou návlačkou nebo průchodkou a
musí být zajištěn proti vytržení,
4. stav zástrčkové vidlice, která nesmí být poškozena,
5. připojení pohyblivého přívodu a vidlice, které musí být spojeny neoddělitelně u spotřebičů třídy
II a III,
6. stav čepiček držáků kartáčků, které nesmí být poškozeny, prasklé nebo nevhodně nahrazené
větrací otvory, které nesmí být zakryté nebo nadměrně zaprášené.
Pokud nejde o spotřebič trvale připojený k elektrické síti, provede dále zkoušku chodu, přičemž kontroluje
zejména:
a) funkčnost ovládacích prvků,
b) pravidelnost chodu,
c) u spotřebičů s elektrickým motorem dále kontroluje, zda nedochází k nadměrnému
jiskření na
komutátoru a nadměrnému hluku.
3) Je-li kontrolou zjištěn nevyhovující stav, příslušný elektrický spotřebič se vyřadí z užívání a viditelně
se označí. Jeho opětovné zprovoznění je možné až po opravě s doložením bezpečného stavu revizí.
4) Revize elektrických spotřebičů se provádějí ve lhůtách stanovených technickou normou. Každý
zaměstnanec je povinen k revizi předložit všechny elektrické spotřebiče, které má svěřeny do užívání.
5) Pokud se kdykoliv během používání elektrických spotřebičů zjistí závada na zařízení, např. poškození
izolace, zápach po spálenině, kouř, neobvykle hlučný nebo nepravidelný či nárazový chod, silné
bručení, trhavý rozběh, nadměrné oteplení některých částí, jiskření, brnění od elektrického proudu,
musí se elektrické zařízení vypnout a závada ohlásit - dále se postupuje dle bodu 3 tohoto článku.
6) Před přemisťováním nebo pojížděním pracovních strojů nebo spotřebičů, připojených na elektrickou
síť pohyblivým přívodem s vidlicí, musí se provést bezpečné odpojení od sítě vytažením vidlice ze
zásuvky, aby nemohlo dojít k přerušení nebo vytržení připojených vodičů.
7) V rámci běžné obsluhy je osobám bez elektrotechnické kvalifikace dovoleno prodlužovat pohyblivá
elektrická vedení pomocí prodlužovacích kabelů za předpokladu jejich ochrany před kroucením,
vytržením ze svorek a mechanickým namáháním (zákaz protahování kolem zárubní dveří, kladení přes
komunikace s horizontální dopravou atp.). Použití spojovacích a rozbočovacích členů (rozdvojky,
roztrojky...) je dovoleno pouze pro připojení spotřebičů provedených v třídě ochrany II. (spotřebiče s
"dvojitou izolací"), přičemž součet příkonů připojených spotřebičů nesmí přesáhnout 2,2 kW, je-li
rozvod el. proudu jištěn pojistným prvkem (závitová pojistka, jistič, proudový chránič) dimenzovaným
na nižší hodnotu, nesmí být překročena tato hodnota.
8) Dojde-li k pádu spotřebiče, je nutno jej před opětovným použitím důkladně zkontrolovat.
Strana 2 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
9) Při instalaci elektrického spotřebiče je nutno též dbát na dodržení odstupových vzdáleností od
hořlavých materiálů, případně správnou instalaci nehořlavých podložek a clon. Mezi spotřebičem a
okolními konstrukci musí být dostatečná mezera pro zajištění přístupu vzduchu. Bezpečné vzdálenosti
a další podmínky instalace stanovuje výrobce zařízení, není-li údaj výrobce znám, postupuje se podle
vyhl. č. 23/2008 Sb., nebo ČSN 06 1008 .
II. Zakázané činnosti
1) Osobám bez elektrotechnické kvalifikace je zakázáno provádět na elektrických zařízeních jakékoliv
činnosti nad rámec běžné obsluhy a údržby uvedené v návodu a pokynech výrobce. Zejména je
zakázáno:
a) odstraňovat, poškozovat nebo přestavovat ochranné prvky,
b) odstraňovat kryty,
c) svépomocně provádět opravy nebo jiné zásahy do elektrického zařízení,
d) používat elektrické zařízení, o němž není známo, že je bezpečné (např. neprošlo pravidelnou
revizí),
e) opravovat vložky závitových nebo přístrojových pojistek,
f) provádět jakékoliv další činnosti na elektrických zařízeních, k nimž nemá platné oprávnění podle
zvláštních předpisů a jimiž nebyla pověřena.
2) Dále je zakázáno přibližovat se k nekrytým živým částem elektrického zařízení jakoukoliv částí těla
(např. zvednutou či předpaženou paží) nebo oděvu, popř. předmětu používaného při práci na
vzdálenost menší než 1 m (stanovená minimální pracovní vzdálenost).
II. Vypnutí a zajištění vypnutého stavu elektrického zařízení
1) Je-li potřeba vypnout elektrické zařízení, např. pro čištění, úpravu, výměnu, přemístění apod., musí
provozovatel elektrického zařízení po vypnutí zařízení před zahájením prací provést opatření, aby
nepovolaná osoba nemohla v průběhu prací uvést elektrické zařízení pod napětí. Těmito opatřeními
např. jsou uzemnění, zkratování, dohled, uschování spojovacích částí, uschování pojistek, úplné
odpojení apod.
2) V případě, kdy by osoba bez elektrotechnické kvalifikace měla pracovat v blízkosti nekrytých živých
částí elektrického zařízení musí být provozovatelem zařízení zajištěno jeho vypnutí. Osoba bez
elektrotechnické kvalifikace nesmí zahájit práci dříve, než jí bude odborným pracovníkem
provozovatele elektrického zařízení předáno pracoviště vypnuté a zajištěné, jehož beznapěťový stav
musí být prokázán tím, že ji tento pracovník přesvědčí dotknutím se vypnutých částí holou rukou.
3) Skončení prací a případné uvedení pracoviště do původního stavu oznámí osoba, která práce
prováděla, provozovateli elektrického zařízení. Od této chvíle se zařízení považuje za zařízení pod
napětím, zapnutí tohoto zařízení smí provést jen odborný pracovník provozovatele.
IV. Závěrečná ustanovení
Při nákupu nových spotřebičů je nutno po dodavateli důsledně vyžadovat dodání průvodní dokumentace
spotřebiče (min. obsah: návod pro obsluhu, údržbu a instalaci).
Tato směrnice nabývá platnosti dnem 1. ledna 2011.
Strana 3 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
Příloha č. 1:
155
1. První pomoc při úrazech elektrickým proudem a při popálení elektrickým obloukem
Všichni pracovníci, kteří obsluhují nebo pracují na elektrickém zařízení, musí být v rámci své
odborné elektrotechnické kvalifikace školeni a zkoušeni z poskytování první pomoci při úrazech
elektrickým proudem. I když tato povinnost není dána obecně platnými předpisy i pro ostatní kategorie
pracovníků, v energetice je tento nepsaný zákon dán dlouholetou tradicí a je obvykle zakotven
vnitropodnikovými řídicími akty.
Vliv elektrického proudu na lidský organismus:
Při napětí do 50 V poškození kožní vrstvy je sporadické, při napětí 220 V dochází k silnému
poškození kožní vrstvy do 1 sekundy a při napětích nad 700 V dochází okamžitě k průrazu kůže. Celkový
vnitřní odpor lidského těla při dotyku ruka-ruka činí v průměru asi 1200 ohmů.
Velikost proudu procházejícího tělem závisí na velikosti napětí, odporu lidského těla a na
přechodových odporech v místě dotyku.
Určit hranici absolutně bezpečného proudu není prakticky možné. Rozdíl je u mužů a žen, značný význam
má i zdravotní stav. Pro střídavý proud 50 Hz platí tyto hodnoty:
o slabé svědění, práh vnímání: 0,7 - 1,1 mA,
o neztracená kontrola nad svaly: 1,2 - 1,8 mA,
o nepříjemný šok, neztracená kontrola nad svaly: 6,0, - 9,0 mA,
o ztracená kontrola nad svaly: 10,5 - 16,0 mA,
o svalové stahy a dýchací potíže: 15,0 - 23,0 mA.
Rozhodujícím faktorem při úrazu elektrickým proudem je velikost proudu a doba jeho působení. Tento
faktor je úměrný součinu obou veličin.
Cesta proudu: má význam pro velikost tělového odporu a je významná na možné ovlivnění srdce. Podíl
proudu, který prochází srdcem, závisí především na bodech dotyku. Při cestě noha-noha neprochází
srdcem buď vůbec žádný nebo malý proud. Naproti tomu při dotyku levá ruka-pravá noha prochází proud
z větší části dobře vodivými plícemi a tkáněmi srdečních svalů.
Frekvence proudu: pro úrazy elektrickým proudem do hodnoty 500 Hz jsou stejně nebezpečné jako
proudy průmyslového kmitočtu 50 Hz. Při kmitočtu nad 1000 Hz dochází ke zmenšení biologických vlivů
a u proudů nad 10 kHz je již riziko fibrilace srdečních komor poměrně malé.
Projevy při úrazu střídavým elektrickým proudem:
Při styku postiženého s živými částmi elektrického zařízení nízkého napětí škodlivé účinky
elektrického proudu spočívají v dráždivém působení na tkáň (nervy, svaly, srdce) a současně v silném
působení tepla v oblasti průchodu proudu. U kmitočtu do 500 Hz dochází tak ke křečovitému stažení
muskulatury ruky, paže, hrudi a zad. Tato křeč povolí teprve při přerušení proudu.
Při průchodu proudu srdcem je narušen jeho přirozený rytmus, který je potřebný pro udržení
krevního oběhu. Dochází tím k šoku, fibrilaci srdeční komory nebo u větších proudů k zástavě srdce.
Narušení srdečního rytmu nebo zástava srdce se však po přerušení proudu spontánně neobnoví.
Při průchodu proudu tělem si proud volí dráhu nejmenšího odporu, přičemž „vodiče“ tvoří svaly,
cévy a nervy. Při delším působení proudu se nejen v místě dotyku, ale i uvnitř části těla tkáň zahřívá
a dochází k jejímu termickému rozkladu. Následně vzniklé rozkladné produkty pak nepříznivě působí i na
ledviny.
Strana 4 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
Lze tedy říci, že účinky elektrického proudu se primárně projevují:
a) fibrilací nebo zástavou srdeční činnosti,
b) tepelnými účinky v místě dotyku (popáleninami).
Kromě toho působení elektrického proudu na člověka vyvolává i sekundární účinky, a to zejména v
důsledku reflexních nekontrolovatelných pohybů postiženého (např. pád ze žebříku, sloupu apod.).
Úraz elektrickým proudem: je charakteristický tím, že i nízké napětí do 1 000 V může vyvolat
srdeční arytmii nebo dokonce zástavu srdeční činnosti. I když v některých případech bude dýchání ještě
zachováno, je však málo účinné.
Vysoké napětí obvykle vede k úplné zástavě dýchání. Proto po vyproštění postiženého z dosahu
elektrického proudu je třeba bezodkladně zjistit činnost oběhové a dechové soustavy a v případě jejího
selhání ihned zahájit umělé dýchání a zevní masáž srdce.
Při úrazu elektrickým proudem: se klade zvýšený důraz na trvalou kontrolu dechové a srdeční
činnosti (tepu), neboť v daném případě velmi často dochází k recidivám zástav. V každém případě, i při
vědomí postiženého, je třeba jej převézt na odborné nemocniční vyšetření.
Popáleniny a další poranění rukou, nohou, obličeje i těla se ošetřují až ve druhé fázi poskytované první
pomoci.
Proto prvním krokem při záchranných pracích je vyproštění postiženého z dosahu elektrického proudu.
U vysokého, velmi vysokého a zvláště vysokého napětí dochází při přiblížení se na nebezpečnou
vzdálenost k živým částem pod napětím k přeskoku elektrického oblouku na tělo nebo na s ním vodivě
spojený vodivý předmět. Tento oblouk způsobí kromě průchodu elektrického proudu tělem též rozsáhlé
povrchové popáleniny jeho termickým působením. Stupeň popálení je různý - od zarudnutí kůže přes
puchýře až do odumření tkáně. Při tomto poranění je si třeba uvědomit, že každá popálenina je otevřená
brána infekci. Proto je třeba postupovat tak, aby ošetření bylo v prvé řadě aseptické.
Při větším plošném (nad 20% povrchu těla) nebo při hlubším popálení vzniká tzv. popáleninový
šok, který je doprovázen rychlým poklesem obsahu kyslíku ve tkáních, plicním postižením a nestabilitou
krevního oběhu. Dále se jedná především o značnou bolest a v případě puchýřů o jakési zahuštění krve s
ucpáním jemným vlásečnicových cest, což je pro vývin popáleninového šoku typické.
U popálenin je nezbytné postižená místa okamžitě chladit nejlépe tekoucí studenou vodou po dobu 5 až 10
minut nebo přiložením samo-chladicích roušek. Nikdy se nesmí používat oleje a masti. Puchýře se zásadně
neotevírají, pouze se kryjí sterilní gázou nebo čistou textilií. Při rozsáhlých popáleninách je třeba
postiženého celkově zabalit do čistého, pokud možno sterilního prostěradla. Při hlubších popáleninách s
přiškvařeným nebo přilepeným oděvem se šaty z těla neodtrhávají. Postiženému je třeba podávat tekutiny
v malých dávkách s časovými přestávkami. Po poskytnutí základní první pomoci musí být postižený co
nejrychleji a nejšetrněji převezen k odbornému ošetření, protože při větších popáleninách jde již o přežití
postiženého.
Vyproštění postiženého z dosahu elektrického proudu:
Protože se postižený v důsledku křečovitého stažení svalstva sám nemůže pustit předmětu, který svírá,
je třeba jej vyprostit z dosahu proudového obvodu, a to:
a) vypnutím přívodu elektrického proudu,
b) odsunutím vodiče,
c) odtažením postiženého z dosahu elektrického proudu,
d) přerušením vodiče.
Při vyprošťování postiženého: musí zachránce vždy dbát, aby se sám nedostal do proudového
obvodu stykem s vodičem nebo s postiženým. Proto musí stát na suché izolované podložce nebo i obout
pryžové přezůvky a vyvarovat se dotyků s kovovými a jinými vodivými předměty.
Při úrazu nízkým napětím je třeba vypnout vypínač (nejlépe hlavní) příslušného síťového obvodu
nebo odpojit vadné zařízení vyjmutím pojistek. Není-li možné zařízení nízkého napětí vypnout, přikročí se
k vyproštění postiženého odsunutím vodiče nebo odtažením postiženého.
Strana 5 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
Odsunutí vodiče nebo odtažení postiženého musí být provedeno nevodičem (např. záchranným hákem,
dřevěnou holí, suchým provazem).
Nelze-li postiženého vyprostit, je nutno vodič mezi zdrojem proudu (přívodem) a postiženým
přerušit přeseknutím, přestřižením izolačními nůžkami nebo kleštěmi. Toto přerušení může provádět pouze
osoba, která je s daným postupem a s možnými riziky dokonale seznámena.
U elektrického zařízení vysokého, velmi vysokého a zvláště vysokého napětí je krajně nebezpečné
přibližovat se k postiženému (nebezpečí krokového napětí), dokud není zařízení odpojeno od zdroje.
Proto v této etapě se záchranné práce musí především soustředit na co nejrychlejší zabezpečení
odborného odpojení zařízení, pokud se působením ochran nevypne samo. Tím však ohrožení zachránce
nekončí, neboť následně opět může dojít k automatickému zapnutí obvodu.
Je-li vodič na zemi, zachránce se k postiženému může přiblížit drobnými kroky a za pomoci
nevodivého předmětu se jej snažit odtáhnout mimo dosah vodiče.
Hoří-li na postiženém oděv účinkem oblouku nebo z jiné příčiny, je třeba jej po vypnutí elektrického
proudu uhasit suchou houní nebo vlastním oděvem.
Při práci na rozvodných zařízeních bývá často úraz elektrickým proudem kombinován s dalším poraněním
(zejména se zlomeninami), a to v důsledku pádu z výšky z podpěrného bodu. Další komplikace, a to
zejména časové ztráty mohou nastat při snášení postiženého z podpěrného bodu, kdy v důsledku svalové
křeče zůstane viset na vodičích nebo při ztrátě vědomí v postroji.
Shrnutí zásad první pomoci při úrazu elektrickým proudem:
• Zásada:
o zachránce musí dbát, aby sám nebyl zasažen elektrickým proudem nebo obloukem,
o zařízení s neznámým napětím považovat za vysoké nebo velmi vysoké napětí.
• Záchranný postup:
o vyprostit postiženého z dosahu proudu (vypnutím proudu, odsunutím vodiče, odtažením
postiženého, přerušením vodiče),
o je-li postižený v takové poloze, že by po přerušení elektrického proudu nebo styku s vodičem
spadl, musí být před přerušením elektrického proudu nebo styku s vodičem zajištěn před
spadnutím a dalším úrazem,
o hoří-li postižený, hasí se po vypnutí elektrického proudu suchou houní nebo šatem, ne z
umělých hmot, nejlépe speciální pokrývkou,
o postižený nesmí být ponechán o samotě, neboť i když je při vědomí, může je za chvíli ztratit,
o ihned zavést umělé dýchání, pokud postižený nedýchá,
o ihned zahájit nepřímou srdeční masáž, není-li hmatný tep,
o u popálenin postižené místo chladit vodou, nepřikládat olej a masti, popáleniny překrýt sterilní
gázou,
o přivolat lékaře,
o co nejdříve uvědomit příslušného vedoucího pracoviště.
• Nebezpečí:
o zástava dýchací činnosti,
o zástava srdeční činnosti,
o popáleniny vyššího stupně,
o další poranění v důsledku pádu z výšky.
Strana 6 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
Příloha č. 2:
Výňatek z ČSN 06 1008 – orientační stanovení bezpečných odstupových vzdáleností spotřebičů od
hořlavých materiálů.
Spotřebič
Bezpečná vzdálenost (mm)
druh paliva
účel použití
ve směru hl. sálání v ost. směrech
k ohřevu vody,
300
200
P
300
100
K
50
10
G
50
10
E
500
200
P
k vytápění:
- konvekční kamna, včetně přenosných,
500
100
K
500
100
G
500
100
E
800
200
P
k vytápění
- sálavá kamna kromě infračervených
500
100
K
zářičů,
500
100
G
500
100
E
E
k vytápění:
- akumulační kamna,
500
100
- průtokové ohřívače vody,
50
10
Poznámky: U kombinovaných spotřebičů platí pro každý uzel bezpečné vzdálenost stanovená
P = pevné
pro spotřebič užívající stejné palivo.
E = elektřina
G = plyn
K = kapalné
Příloha č. 3:
Výpis z ČSN 33 16 00 ed. 2 - Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání
Nahrazení předchozích norem:
S účinností od 31.12.2010 se nahrazují ČSN 33 16 00 z května 1994 a ČSN 33 16 10 z března 2005, které
do uvedeného data platí společně s touto normou.
Změny proti předchozím normám:
Tato norma obsahuje požadavky na revize a kontroly během používání elektrických spotřebičů, mezi něž je
zahrnuto též elektrické ruční nářadí. Norma obsahuje revidované požadavky dvou norem, které nahrazuje.
Upravily se lhůty revizí a kontrol, metody měření byly přivedeny na současnou úroveň techniky.
Strana 7 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
Vysvětlivky k textu normy:
Tato norma doporučuje řešení bezpečnosti elektrických spotřebičů včetně elektrického ručního nářadí
během jejich provozování. Neřeší bezpečnost nových elektrických spotřebičů.
Pro zajišťování bezpečnosti elektrických spotřebičů během jejich provozování platí předpisy vycházející ze
zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, na něj navazujícího zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších
podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle § 101, odst. 1, zákoníku práce je zaměstnavatel
povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení
jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Podle § 4 odst. 1 c) zákona č. 309/2006 Sb., musí být
stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány
a revidovány. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních
prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis, kterým je nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se
stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Norma řeší bezpečnost elektrických spotřebičů včetně elektrického ručního nářadí ve smyslu minimálních
požadavků podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Touto normou jsou řešeny minimální požadavky na
bezpečný provoz a používání elektrických spotřebičů. Za bezpečný výrobek se považuje výrobek splňující
požadavky zákona č. 102/2001 Sb., a zákona č. 22/1997 Sb.
Úvod:
Pokud se dále v této normě hovoří o spotřebičích, jedná se o elektrické spotřebiče připojované pohyblivým
přívodem do zásuvky i v případě dobíjení baterií nebo akumulátorů, a to včetně elektrického ručního
nářadí.
Rozsah platnosti:
Tato norma stanovuje způsob, rozsah a postup revizí a kontrol nepřipevněných elektrických spotřebičů
během jejich používání a revizí nepřipevněných elektrických spotřebičů po opravách.
Norma platí pro:
elektrické spotřebiče ve veřejných prostorách a objektech (školy a školská zařízení)
elektrické spotřebiče v prostorách a objektech pro administrativní činnost
elektrické spotřebiče typu spotřebičů pro domácnost a podobné účely
elektrické spotřebiče v průmyslu a řemeslné činnosti
elektrická nepřipevněná svítidla
elektrická zařízení informační techniky
přístroje spotřební elektroniky
přístroje používané v laboratořích
prodlužovací a odpojitelné přívody
elektrické ruční nářadí
ostatní elektrické spotřebiče podobného charakteru.
Norma se nevztahuje ne elektrické spotřebiče na napětí SELV nebo PELV, které se nepřipojují k síti nn
a elektrické spotřebiče podléhající zvláštním předpisům, tzn. na:
elektrické spotřebiče, které jsou součástí pevného rozvodu
zdravotnické elektrické spotřebiče
elektrická technická zařízení používaná při hornické činnosti
elektrická zařízení do prostorů s nebezpečím výbuchu
strojní zařízení a svářečky.
Strana 8 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
Definice:
Kontrola elektrického spotřebiče – činnost, při které se prohlídkou a zkouškou chodu
zjišťuje technický stav spotřebiče z hlediska bezpečnosti.
Revize elektrického spotřebiče – souhrn úkonů, při kterých se prohlídkou, měřením a zkoušením zjišťuje
stav spotřebiče z hlediska bezpečnosti; součástí revize spotřebiče je vypracování dokladu o revizi.
Prohlídka elektrického spotřebiče – pohledové posouzení stavu elektrického spotřebiče
z hlediska bezpečnosti před úrazem elektrickým proudem.
Elektrický spotřebič – elektrické zařízení určené k užívání.
Nepřipevněný spotřebič – spotřebič, který není připevněný.
Připevněný spotřebič – spotřebič, který je určen k používání, když je připevněn k podložce nebo jiným
způsobem trvale zajištěn na určitém místě.
Spotřebič držený v ruce – nepřipevněný spotřebič určený k tomu, aby byl během normálního používání
držen v ruce, přičemž případný motor nebo elektrický pohon je nedílnou součástí spotřebiče.
Elektrické ruční nářadí – nářadí držené při práci v ruce a využívající ke své činnosti elektrickou energii
(elektrické ruční nářadí se ve smyslu této normy zahrnuje mezi spotřebiče držené při práci v ruce).
Provozovatel elektrického spotřebiče – právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vlastní nebo
pronajatý elektrický spotřebič poskytuje k činnosti jeho přímému uživateli, nebo jej sama přímo užívá.
Uživatel elektrického spotřebiče – osoba, která elektrický spotřebič užívá k činnosti, ke které je výrobcem
určen.
Rozdělení elektrických spotřebičů podle užívání:
Skupina A – spotřebiče poskytované formou pronájmu dalšímu provozovateli nebo přímému uživateli.
Skupina B – spotřebiče používané ve venkovním prostoru (na stavbách, při zemědělských pracích atp.)
Skupina D – spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorách (školy).
Skupina E – spotřebiče používané při administrativní činnosti.
Provádění kontrol a revizí elektrických spotřebičů:
Kontroly nepřipevněných elektrických spotřebičů provádí jejich uživatel před jejich použitím.
Termín „před použitím“ se u spotřebičů skupiny „D“ vztahuje na zahájení činnosti (např. výuky ve škole
tp.).
K tomu, jak tuto činnost provádět, musí být uživatel poučen (k tomuto poučení slouží ve smyslu nařízení
vlády č. 378/2001 Sb., návod výrobce nebo dodavatele obsažený v jeho průvodní dokumentaci nebo místní
provozní bezpečnostní předpis)!!
Strana 9 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
Lhůty pravidelných revizí elektrických spotřebičů držených v ruce a nepřipevněných spotřebičů jsou
stanoveny v tabulce.
Skupina
elektrických
spotřebičů
A
B
D
E
nepřipevněné spotřebiče držené v ruce
ostatní nepřipevněné spotřebiče
před vydáním provozovateli nebo uživateli a dále podle skupiny jejich užívání
Třídy I
1 x za 3 měsíce
Třídy II a III
1 x za 6 měsíců
Třídy I
Třídy II a III
1 x za 12 měsíců
1 x za 24 měsíců
1 x za 12 měsíců
1 x za 24 měsíců
Třídy I
Třídy II a III
1 x za 6 měsíců
Poznámky:
1. První pravidelná revize se provádí nejpozději ve lhůtě dané tabulkou od uvedení do provozu.
2. Kontroly a revize se vztahují i na prodlužovací a odpojitelné přívody.
3. Pro prodlužovací přívody se při stanovení lhůt pravidelných revizí použijí stejné lhůty jako lhůty
uvedené pro spotřebiče držené v ruce. Pro odpojitelné přívody se při stanovení lhůt pravidelných
revizí použijí stejné lhůty jako pro spotřebič, se kterým se používají.
4. Lhůty pravidelných revizí mohou být případně na základě analýzy rizik stanoveny odlišně.
Lhůty pravidelných revizí připevněných elektrických spotřebičů jsou stejné jako lhůty revizí elektrických
instalací a řídí se lhůtami uvedenými v ČSN 33 15 00.
Rozsah kontrol a revizí elektrických spotřebičů:
Při provádění kontrol a revizí elektrických spotřebičů podle ustanovení této normy je třeba respektovat
příslušné požadavky obsažené v průvodní dokumentaci obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci,
opravy, údržbu, výchozí a následné kontroly a revize spotřebičů.
Prohlídka při kontrole elektrického spotřebiče:
Při prohlídce se elektrický spotřebič důkladně prohlédne zevně:
1) kryty, držadla, ovládací prvky apod. nesmějí být poškozeny,
2) pohyblivé přívody nesmí mít poškozenou, zpuchřelou nebo nadměrně ztvrdlou izolaci,
3) pevně připojený pohyblivý přívod u elektrického ručního nářadí a elektrických spotřebičů musí být
neoddělitelně spojen s vidlicí,
4) větrací otvory nesmějí být zaprášené nebo zakryté,
5) evidenční či jiné označení umožňující jednoznačnou identifikaci spotřebiče nesmí chybět ani být
poškozeno tak, že to identifikaci spotřebiče znemožňuje.
Při zjištění závad se příslušný elektrický spotřebič vyřadí z užívání a viditelně se označí. Tato skutečnost
musí být neprodleně oznámena provozovateli.
Strana 10 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
Vyhodnocení výsledků revizí a kontrol elektrického spotřebiče.
Kontroly:
Provozovatel elektrického spotřebiče:
provede prokazatelné seznámení uživatele s rozsahem kontrol příslušných používaných spotřebičů.
Seznámení je třeba provádět vždy při předání příslušného elektrického spotřebiče uživateli a opakuje se dle
vnitřního předpisů provozovatele. V případě zjištění nevyhovujícího stavu se příslušný elektrický spotřebič
vyřadí z užívání a viditelně se označí. Tato skutečnost musí být neprodleně oznámena provozovateli.
Příloha č. 4:
Vnitřní předpis ředitele školy na provádění kontrol elektrických spotřebičů ve smyslu ČSN 33 16 00
edice. „2“ – „Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání“
Pro zajišťování bezpečnosti elektrických spotřebičů během jejich provozování platí předpisy
vycházející ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, na něj navazujícího zákona č. 309/2006 Sb., o
zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle odst. 1, § 101, zákoníku práce je
zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika
možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Podle písm.c), odst. 1, § 4, zákona č.
309/2006 Sb., musí být stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí pravidelně a řádně
udržovány, kontrolovány a revidovány.
Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních
prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis, kterým je nařízen í vlády č. 378/2001 Sb., kterým se
stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Norma řeší bezpečnost elektrických spotřebičů včetně elektrického ručního nářadí ve smyslu
minimálních požadavků podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Touto normou jsou řešeny minimální
požadavky na bezpečný provoz a používání elektrických spotřebičů.
Provádění kontrol elektrických spotřebičů:
Kontroly nepřipevněných elektrických spotřebičů provádí jejich uživatel před jejich použitím.
Termín „před použitím“ se u elektrických spotřebičů vztahuje na zahájení činnosti ( např. výuky ve škole
apod.). K tomu, jak tuto činnost provádět, musí být uživatel poučen (k tomuto poučení slouží ve smyslu
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., návod výrobce nebo dodavatele obsažený v jeho průvodní dokumentaci).
Rozsah kontrol elektrických spotřebičů:
Při provádění kontrol elektrických spotřebičů podle ustanovení této normy je třeba respektovat příslušné
požadavky obsažené v průvodní dokumentaci obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy,
údržbu, výchozí a následné kontroly elektrických spotřebičů.
Prohlídka při kontrole elektrického spotřebiče:
Při prohlídce se elektrický spotřebič důkladně prohlédne zevně:
a) kryty, držadla, ovládací prvky apod. nesmějí být poškozeny,
b) pohyblivé přívody nesmí mít poškozenou, zpuchřelou nebo nadměrně ztvrdlou izolaci,
c) pevně připojený pohyblivý přívod u elektrického ručního nářadí a elektrických spotřebičů musí být
neoddělitelně spojen s vidlicí,
d) větrací otvory nesmějí být zaprášené nebo zakryté,
e) evidenční či jiné označení umožňující jednoznačnou identifikaci spotřebiče nesmí chybět ani být
poškozeno tak, že to identifikaci spotřebiče znemožňuje.
Strana 11 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
Při zjištění závad se příslušný elektrický spotřebič vyřadí z užívání a viditelně se označí. Tato skutečnost
musí být neprodleně oznámena provozovateli.
Vyhodnocení výsledků kontrol elektrického spotřebiče:
Provozovatel elektrického spotřebiče provede prokazatelné seznámení uživatele s rozsahem kontrol
příslušných používaných spotřebičů. Seznámení je třeba provádět vždy při předání příslušného elektrického
spotřebiče uživateli a opakuje se opakovaně po 5 letech.
Prohlášení:
Jmenovaný byl seznámen podle ČSN 33 16 00 edice. 2 s návodem k obsluze elektrických spotřebičů
a rozsahem kontroly. Provede kontrolu elektrického spotřebiče před jeho použitím, a to při zahájení
činnosti (před výukou). Při provedení kontroly podle ustanovení této normy je třeba respektovat příslušné
požadavky obsažené v průvodní dokumentaci obsahující návod výrobce pro výchozí a následné kontroly
elektrického spotřebiče.
V Hranicích
dne 4. ledna 2011
Mgr. Karel Ančinec
ředitel školy
Zpracoval:
Ing. Juraj Valašek
Technik BOZP – OZO prevence rizik
Odborně způsobilá osoba požární ochrany Z – OZO – 110/2003
[email protected]
mobil 606 788 386
Strana 12 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
Příloha č. 5:
PREZENČNÍ LISTINA
školení zaměstnanců pracoviště: Hranice z oblasti bezpečnosti práce, „seznámení dle ČSN 33 16 00
edice. 2 s návodem k obsluze elektrických spotřebičů a rozsahem kontroly.
p.č.
jméno a příjmení
funkce
datum seznámení
podpis
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
Strana 13 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
p.č.
jméno a příjmení
funkce
datum seznámení
podpis
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
Strana 14 (celkem 15)
Výtisk jediný, založit do dokumentace BOZP a do PC sekretariátu školy.
p.č.
jméno a příjmení
funkce
datum seznámení
podpis
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
Účastník školení stvrzuje svým podpisem, že porozuměl školené tématice a je mu známá jeho
odpovědnost za případné nedodržování školených předpisů, odpovědnost za jejich vědomé
porušování.
Školení provedl:
dne 4. ledna 2011
Strana 15 (celkem 15)
Download

dodatek č. 2 ke směrnici BOZP. - Střední zdravotnická škola Hranice