časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ
březen 2013
Tajemství ceny
elektřiny
slovo ředitele
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
posledních několik týdnů pro nás bylo
nesmírně náročných, zejména z pohledu
našich zahraničních akvizic na Balkáně.
V únorovém čísle ČEZ NEWS jste si
mohli přečíst o tom, jak se vyvíjí energetický
trh a co všechno děláme pro to, abychom
minimalizovali dopady na Skupinu ČEZ.
Koncem února jsme zveřejnili hospodářské
výsledky za rok 2012. Skupina ČEZ dokázala
navzdory negativnímu vývoji naplnit avizované výsledky. Čistý zisk meziročně jen mírně
poklesl o 1,5 % na 40,2 miliardy korun a byl
o 200 milionů nad očekáváním. Stále jsme
jednou z nejlepších energetických firem
v Evropě. I díky tomu jsme přispěli v loňském
roce českému státu dokonce o 1,3 miliardy
korun více než v předchozím roce. Na daních a dividendách jsme do společné kasy
odvedli celkem 44 miliard korun, což je více
než 4 tisíce korun na každého občana České
republiky. I když nás hospodářský vývoj nutí
optimalizovat naše investice, pokračujeme
v programu obnovy našich zdrojů. Dokládá to i úctyhodná částka, kterou jsme za
posledních dvacet let investovali do výstavby
a obnovy našich elektráren a distribučních
sítí – více než 580 miliard korun.
Minulý měsíc jsem se setkal s kolegy, kteří
pět let pracovali na úspěšném získání souhlasného stanoviska Ministerstva životního
prostředí ČR s výstavbou nových jaderných
bloků v Temelíně. Chtěl bych jim tímto ještě
jednou poděkovat. Jistě i vy se rádi seznámíte s jejich týmem v profilu na straně 24.
I další období nám přinese nejednu výzvu
a já věřím, že při jejich plnění jako tým obstojíme. Proto vám přeji klid na práci na nelehkých úkolech, které nás čekají, a příjemný
příchod dlouho očekávaného jara.
Daniel Beneš
předseda představenstva
a generální ředitel ČEZ, a. s.
Posledních
několik týdnů
bylo pro nás
všechny
nesmírně
náročných
Z obsahu
téma
8
Co stojí elektřina?
svět ČEZ
Ceny elektrické energie
hýbou světem. Nebo aspoň
Evropou. A tak jsme si
řekli, že je nejvyšší čas si
zopakovat, jak se cena
elektřiny vlastně tvoří.
Distribuce, přenosové
služby, bez kterých se
nikdo neobejde, samotný
odběr a další poplatky.
Důležitou roli navíc hraje
i trh a burzy, na nichž se
elektřina prodává.
4
rozhovor
14
Konzervativnost
se vyplácí
Martin Novák v rozhovoru
pro ČEZ News popisuje,
jak si stojíme mezi
ostatními evropskými
energetickými firmami.
A vedeme si opravdu
slušně.
Přečerpávací elektrárny
Podíl obnovitelných zdrojů
elektrické energie rok od roku
roste a tento trend se jen tak
nezastaví. Když k tomu přidáme
ještě další bloky Temelína spolu
s nutností postarat se o kvalitní
dodávky energie, máme před
sebou jasnou nutnost výkon
zdrojů více regulovat.
energetika
na návštěvě
23
28
Pěkně rušný trading
Je to tu trochu jako na Wall
Street. Ve vzduchu je cítit
napětí, jde o hodně. Naši
kolegové zde obchodují
s elektřinou.
naše
principy
ČEZ NEWS 3/2013 časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ
VYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 3/1444, 140 53 Praha 4 ŠÉFREDAKTORKA Marika Klíčová REDAKCE Ondřej Vichnar
ADRESA REDAKCE ČEZ NEWS, Duhová 3/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: [email protected], tel.: 211 042 459, NÁKLAD 13 500 výtisků.
Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFICKOU ÚPRAVU, DTP A TISK pro společnost ČEZ, a. s.,
zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.cz UZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 27. 2. 2013 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 18. 3. 2013
ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: 6395, ISSN: 1801–0350
svět ČEZ
foto archiv, Shutterstock
Fotoeditorial
Bobr zaměstnává naše montéry
Text známé ukolébavky o tom, co se
děje, když jde malý bobr spát, dostal v naší distribuci nový rozměr.
Kolegové si dobírají montéry, kteří na Šumavě a v Českém lese vyjíždějí k poruchám s úplně novou příčinou. V záznamu na dispečinku
se totiž v příslušné kolonce vyskytl
„bobr“. Příčinou přerušení dodávky
je v podstatě pád stromu do vedení.
Jeho kmen ale jasně vypovídá o tom,
že tentokrát za to nemohlo počasí.
„Leckdo se tím dobře baví, ale poruchy kvůli bobrům nejsou taková legrace. Bobr pokácené dřevo využívá
ke stavbě lagun, takže si
musíte dát pozor. Na
místě, kde se dá normálně potok přebrodit,
je najednou jezero,“ líčí
montér Štěpán Mucha.
Martin Sobotka
odečty
Samoodečty pro samostatné
leden 2011
leden 2012
leden 2013
Kromě standardních možností předání samoodečtu,
jako jsou zákaznická centra, smluvní partneři či virtuální obchodní kancelář, má zákazník možnost zadat samoodečet prostřednictvím „samoobsluhy“ call centra,
bez nutnosti spojení s operátorem. Zákazník se identifikuje zadáním zákaznického čísla a čísla odběrného místa nebo elektroměru prostřednictvím číselníku na telefonu. Zákazníci formu samoodečtů využívají, pokud chtějí
mít ve vyúčtování zohledněnou změnu v cenách elektřiny v průběhu zúčtovacího období ke konkrétnímu datu. Jedná
33 753 samoodečtů
se například o podnikatele
nebo pronajímatele nemovitostí, kteří pro
49 942 samoodečtů
své účetnictví potřebují vystavit mimořádnou fakturu
31 377 samoodečtů
při změně ceny elektřiny na konci roku.
Marta Ctiborová
4
jete
Rozhodnutí
o vyřazení Arevy
bylo správné
Vyloučení francouzské společnosti Areva z veřejné zakázky na dostavbu dvou
bloků Jaderné elektrárny Temelín z října
loňského roku bylo v pořádku. Na konci února to potvrdil Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže (ÚOHS) a zastavil
správní řízení. Areva se proti rozhodnutí může odvolat. Smlouvu s vítězem tendru sice zatím nemůžeme uzavřít (předběžné opatření, které úřad vydal loni
v listopadu, zatím platnosti nepozbylo),
nicméně můžeme dále pokračovat v posuzování zbylých dvou nabídek.
Renata Skupníková
veletrh
Skupina ČEZ se
tradičně představila
na veletrhu v Essenu
rada
Zeptejte se kandidátů
do dozorčí rady ČEZ
Chcete-li se dozvědět víc o názorech kandidátů do dozorčí rady
a seznámit se s tím, o co budou usilovat v případě svého zvolení, využijte Diskusní fórum na intranetu. Je pro vás otevřeno od
21. února do 11. dubna.
Monika Dobiášová
dohoda
Schválili jsme upravenou
dohodu o narovnání
s Evropskou komisí
Představenstvo a dozorčí rada ČEZ schválily upravenou dohodu o narovnání s Evropskou komisí, kterou se zavazujeme prodat jednu z elektráren Počerady, Chvaletice nebo společně elektrárny Tisová a Mělník III. Upravená dohoda již neobsahuje elektrárnu Dětmarovice a je
zásadním krokem k ukončení šetření vedeného Evropskou komisí. Nejpravděpodobnější variantou naplnění dohody se jeví prodej
elektrárny Chvaletice.
redakce
Výstavní expozice Skupiny ČEZ již pošesté přilákala návštěvníky mezinárodního energetického veletrhu v německém Essenu. Ve dnech 5. až 7. února jsme se společně s dalšími 610 vystavovateli z 22 zemí představili
na úspěšné výstavní akci E-World, jejíž význam v celoevropském měřítku každoročně roste. Letošní ročník nebyl výjimkou. Počet návštěvníků vzrostl o 10 % na celkových více než 22 000. Českou republiku reprezentovala
na veletrhu také energetická burza PXE a společnost
UniCredit Bank. Cílem naší přítomnosti byla prezentace Skupiny ČEZ jako významného energetického hráče
a posílení vztahů s našimi obchodními partnery. Uskutečnila se zde celá řada pracovních jednání, která souvisela s našimi zahraničními obchodními aktivitami. Po
dobu výstavy probíhal v našem stánku vědomostní kvíz
o drobné upomínkové předměty, kterého se zúčastnily
téměř tři stovky respondentů.
Milan Mika
Číslo m
ěsíce
581 289
000 000
Kč
Do této
výš
tice ČEZ e vystoupaly za
dvě dek
d
ády celk
ních sítí. o výstavby a ob
ové inve
novy ele
Srovnán
s
ktráren
í se nab
hou“ – jd
či distrib ízí jen s p
e o přib
učodobně
ližně po
státního
lovinu ro
„
rozpočtu
čních vý těžkou vá.
dajů čes
kého
5
svět ČEZ
foto archiv, Shutterstock
roadshow
Vedení společnosti
se vypraví za zaměstnanci
edě
Díky našim IT
odborníkům!
Po Počeradech byla na podzim 2012 vyčleněna do samostatné akciové společnosti již
naše třetí elektrárna – severomoravské Dětmarovice. Velký
podíl na jejím úspěšném vyčlenění má také podpora našich
ICT odborníků. Ti dokázali v rekordně krátkém čase založit pro
Dětmarovice nový účetní okruh
v systému SAP a ten napojit
na naše ostatní systémy, stejně jako v případě vyčlenění Počerad. Na rozdíl od předešlých
projektů byl tento díky podpoře CIO, managementu ČEZ ICT
Services i zadavatele realizován
interními zaměstnanci ČEZ ICT
Services. „Výhodou tohoto způsobu byla nejenom nižší celková cena pro zákazníka, ale také
zvýšení znalostí zaměstnanců
ČEZ ICT Services,“ vysvětluje
CIO Skupiny ČEZ Václav Špáňa. Díky obrovskému nasazení všech zúčastněných se podařilo splnit ambiciózní termín
spuštění 1. února 2013. Celému týmu patří velké poděkování
za odvedenou práci.
Monika Dobiášová Začínají tradiční jarní roadshows – pracovní setkání zaměstnanců divizí, elektráren a integrovaných dceřiných společností. Opět tak budete mít příležitost vyjádřit
svůj názor a otevřeně diskutovat s manažery. V programu setkání se vedle prezentací s vyhodnocením loňského roku,
prioritami a úkoly na rok 2013 objeví i předávání ocenění ČÉZAR, zajímavé video­
snímky a workshopy. Sérii menších lokálních setkání již za sebou mají zaměstnanci
společností, kterých se týká projekt SSC.
S průběhem přípravy a realizací projektu
ČEZ Korporátní služby a Síťové služby byli seznámeni již v lednu a v únoru. Prostor pro dotazování a vyjádření svých názorů budete mít samozřejmě i v průběhu roku na řadě menších pracovních, profesních i neformálních akcí. Využívat můžete i nástroje elektronické komunikace, k dispozici je vám Oranžová schránka na intranetu, on-line rozhovory a další. O termínech a místech
jarních set­kání vás budeme včas informovat.
Renata Skupníková
plyn
Doporučte plyn od Skupiny ČEZ
a získejte až 2800 korun
S dalším způsobem, jak rozšířit řady našich odběratelů plynu, přichází společnost ČEZ Prodej v rámci programu „Doporučte plyn od Skupiny ČEZ“. Každý náš zákazník může doporučit nového odběratele plynu z řad domácností, a získat tak zajímavou finanční odměnu. „Věříme, že nám tento krok
pomůže udržet pozici největšího alternativního dodavatele plynu na českém trhu,“ říká Zuzana Řezníčková, výkonná ředitelka ČEZ Prodej pro segment Retail. Stávající zákazník získá za doporučení
každého nového odběrného místa s předpokládaným ročním odběrem minimálně 7 MWh odměnu
700 korun. Maximálně může získat odměnu za čtyři nová místa, celkem tedy až 2800 korun. Každý
nový doporučený zákazník pak získá za uzavřenou smlouvu odměnu 300 korun. Stačí, aby nový zákazník předložil při sjednávání smlouvy identifikační údaje doporučující osoby uvedené na speciálním kuponu. Ten je k dispozici v zákaznických centrech, u smluvních partnerů a ke stažení na internetu. Oba zapojení obdrží svoji odměnu po zahájení dodávky zemního plynu na novém odběrném
místě. Tato aktivita není určena pro zaměstnance, jejichž pracovní náplní je prodej elektřiny a plynu.
Marta Ctiborová
Více najdete na www.cez.cz/doporucte
6
aktuality
perný měsíc
uživatelé
Kateřiny
Kociňákové
manažeři
5,0
4,5
4,0
3,690
3,823
3,897
3,971
3,947
3,891
3,756
3,5
3,0
2,5
3,175
3,339
3,428
3,517
3,431
2007
2008
2009
2010
3,286
3,461
2,0
2006
2011
2012
ptáme se
Průzkum spokojenosti
s ICT službami
Rádi bychom poděkovali všem, kteří se v roce 2012 zapojili do průzkumu spokojenosti zákazníků ICT, a poskytli nám tak důležitou zpětnou vazbu. Právě díky
ní můžeme i nadále pracovat na optimalizaci služeb, abychom dokázali naplnit vaše očekávání. „Na základě připomínek k videokonferencím jsme vyměnili
koncová zařízení v dalších lokalitách. RSA klíčenky nahradí levnější přihlašování do sítě Skupiny ČEZ pomocí SMS. Připravujeme standard pro použití soukromých mobilních telefonů pro služební účely,“ uvádí konkrétní příklady ředitel
úseku Delivery Milan Dorko. K hodnocení průzkumů používáme pětibodovou
Likertovu stupnici, kde 5 je maximum. Zatímco v případě uživatelů pokračoval mírný pokles spokojenosti po zavedení úsporných opatření (z 3,89 na 3,76),
u manažerů se blížíme střednědobé cílové hodnotě 3,5. Vynikajících výsledků dosáhl Service Desk, kde se v posledních přibližně dvou letech spokojenost
ustálila na hodnotě 4,8.
Monika Dobiášová
studenti
Jasná volba
Nejlepší studenti mají jasno. Chtějí pracovat u špiček
ve svých oborech. Potvrzuje
to průzkum největší sítě studentských organizací České studentské unie (ČeSU),
který se uskutečnil mezi
10 479 studenty vysokých
škol. Respondenti v něm vybírali zaměstnavatele, u kterých by v budoucnu rádi pracovali. Skupina ČEZ získala
první místo nejen v kategorii
Energetika a plynárenství, ale
díky absolutně nejvyššímu
počtu hlasů i ve speciální kategorii „Jasná volba“.
Lucie Ehrlichová
koordinátorky fakturace utilit společnosti ČEZ
Zákaznické služby
Když se v ostravské kanceláři fakturace zeptáte, kdo by mohl něco říci na téma
„perný měsíc“, celá zaburácí smíchy. Mnohé napoví tento výčet: mimořádná fakturace ke konci roku, kdy je třeba vystavit
faktury všem, kdo o to například z účetních důvodů požádají. Pravidelná elektronická měsíční fakturace, roční fakturace tepla a k tomu ještě testování
nového IT systému. To všechno dalo Kateřině Kociňákové pořádně zabrat.
Start každého roku bývá ve fakturaci náročný, ale
letos se sešlo mnohem víc povinností najednou. „Začalo to tím, že data potřebná pro
roční fakturaci tepla přišla až skoro v polovině ledna a druhý den již musely být vystaveny faktury,“ říká Kateřina Kociňáková. K tomu se měsíčně vystaví kolem tří
tisíc elektronických faktur za odběr energií, které pomocí systémů Tieta a České spořitelny doručíme zákazníkům. Do
toho jsme testovali novou účetní funkcionalitu Self-billing. Díky včasnému
„vychytání“ potenciálních problémů
šel systém nakonec 18. února do
ostrého provozu. „Nově tedy vystavujeme místo výrobců také
faktury na výplatu podpory výroby z obnovitelných zdrojů, což je
pro ně jednodušší a bez zbytečné administrativy,“ vysvětluje Kateřina Kociňáková.
Start každého
roku bývá ve
fakturaci náročný
Máte také perný měsíc?
Napište nám na
[email protected]
téma
připravil Ondřej Vichnar
foto WWA, Profimedia, Shutterstock
Tajemství ceny
elektřiny
Elektřina nás, zaměstnance Skupiny ČEZ, živí. Ve světle
neustávajících změn na evropském energetickém trhu si
pojďme připomenout, jak se tvoří její cena.
8
9
téma
Konečnou sumu, kterou zaplatíme jako koncoví zákazníci, samozřejmě netvoří pouze samotný odběr. Ve hře je také distribuce, přenosové služby, bez kterých se nikdo neobejde,
a další poplatky. Důležitou roli navíc hrají i trh
a burzy, na nichž se elektřina prodává.
Čím větší je
trh a čím více
producentů
elektřinu nabízí,
tím větší je tlak
na pokles cen
Co určuje úřad a co trh
Konečný účet za elektřinu se skládá z části regulované a části neregulované. Regulovanou složku tvoří platba za rezervovaný příkon
(tzn. „za jistič“) dle tarifu, za distribuci, za systémové služby (ty ze zákona provozuje společnost ČEPS a zahrnují zejména přenos v sítích velmi vysokého napětí a stabilizaci celé
soustavy), suma na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a cena za činnost
Operátora trhu s elektřinou. Tyto ceny vždy
určuje Energetický regulační úřad (ERÚ), fungující od roku 2001. „ERÚ při vydávání cenových rozhodnutí vychází z podkladů předložených provozovateli sítí. Postup pro stanovení
ceny se řídí zákonem – distributorovi kromě
náhrady za provoz náleží i přiměřený zisk zajišťující návratnost investic,“ říká Michal Křepelka, analytik útvaru analýzy trhů a prognózy
divize strategie ČEZ, a. s.
Žádný úřad však nemůže určit, kolik bude
stát silová elektřina. Tedy ta, kterou koncový zákazník ze sítě odebral. Pojem známe od
roku 2006, kdy došlo v českých domácnostech ke změně způsobu vyúčtování plateb.
Cena silové elektřiny pro zákazníky je urče-
na jednak vývojem a cenou elektřiny na energetické burze, dále pak odběrovým profilem
jednotlivých zákazníků, určeným zvolenou
produktovou řadou nebo tarifem. Některé
tarify mají dvě složky, odlišné podle odběru v určité denní době. Obecně platí, že silová elektřina tvoří zhruba 40 % z celkové ceny,
kterou zákazník uhradí.
Liberalizace změnila hranice i ceny
Cena silové elektřiny obchodované na energetické burze se významným způsobem promítá do ceny pro koncové zákazníky. Pražská
burza, na níž je aktivní většina českých obchodníků včetně ČEZ, se jmenuje Power Exchange Central Europe (PXE). Vznikla v roce
2007 a v prvních měsících nabízela pouze
obchodování v rámci České republiky. V říjnu
2008 zahájila obchod se slovenskou a v březnu 2009 s maďarskou elektřinou.
Český trh je součástí většího regionálního
celku dobře propojených soustav, sahajících
od Polska a Slovenska přes Českou republiku, Rakousko a Německo až do Belgie, Nizozemska a Francie. Dostatečné přenosové kapacity a možnosti přeshraničního obchodu
vedou ke sbližování cen na jednotlivých národních trzích. Liberalizace evropského trhu
s elektřinou tak změnila hranice. Pro české ceny to prakticky znamená, že jejich výše
i dynamika je ovlivněna zejména vývojem na
sousedním německém trhu, který je násobně větší.
Propojení trhu s elektřinou způsobuje rostoucí konkurenci. „Tím, že se do obchodování zapojuje řada společností z mnoha zemí,
nelze cenu ovlivnit zásahem zvenčí. Hranice
států se v tomto případě stírají, omezení tvoří
v podstatě jen dráty, tedy zejména přenosová
soustava. Je logické, že čím větší je trh a čím
více producentů elektřinu nabízí, tím větší je
tlak na pokles cen,“ upozorňuje Michal Křepelka.
Variabilní a fixní náklady
Jak tedy vzniká cena elektřiny? Výrobci předkládají trhu nabídky, kolik elektřiny jsou
ochotni v určitou hodinu vyrobit a za jakou
cenu. Operátor trhu seřadí cenové nabídky
od nejnižší po nejvyšší, čímž vytvoří nabídkovou křivku. Je-li trh dostatečně konkurenční, předkládají výrobci své cenové nabídky na
úrovni provozních nebo variabilních nákladů.
Ty představují sumu, kterou musí producent
10
v dané chvíli vynaložit k výrobě elektřiny. Zahrnují zejména náklady na palivo a emise, případně náklady na start elektrárny. Z pohledu
výše variabilních nákladů jsou na tom „nejlépe“ obnovitelné zdroje, jaderné a hnědouhelné elektrárny, naopak relativně drahý provoz
mají plynové elektrárny – kvůli vysokým nákladům na palivo.
Tam, kde se poptávka potkává s nabídkou, se ustanovuje cena, která v dané hodině platí pro všechny výrobce. Tržní cena je
tak rovna variabilním nákladům nejdražšího
zdroje, který je ještě potřebný k pokrytí momentální poptávky, jedná se o tzv. marginální elektrárnu.
Kromě variabilních nákladů mají elektrárny i náklady fixní. V jejich případě nezáleží na
tom, zda elektrárna právě vyrábí, či nikoliv. Typickým příkladem jsou platy zaměstnanců,
kteří jsou v práci a dostávají mzdu, i když samotný provoz stojí. Totéž platí například pro
údržbu a některé revize technických zařízení,
které je nutno udělat v pravidelných časových
intervalech bez ohledu na počet skutečných
provozních hodin. „Vzhledem k tomu, že středoevropský trh je velmi konkurenční, výrobci
si nemůžou do svých nabídek zahrnovat fixní
náklady ani žádné marže. Vystavili by se riziku, že s nabídkou neuspějí a vzniknou jim tzv.
náklady obětované příležitosti, tedy že budou
třeba muset elektrárnu odstavit a pak zase
draze startovat. Zároveň však výrobci doufají,
že cenu určí elektrárna s vyššími variabilními
náklady, což jim přinese zisk,“ upozorňuje Pavel Řežábek, ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy divize strategie ČEZ, a. s.
Klíčová je cena černého uhlí a povolenek
Na propojeném středoevropském trhu určují v současnosti cenu elektřiny po většinu
času německé černouhelné elektrárny. Platí, že dnešní cena elektřiny se primárně odvíjí od ceny černého uhlí. „Cena elektřiny na
pražské burze je tak vystavena globálním vlivům, často docela exotickým. Velkou roli můžou hrát například silné deště v Austrálii,
které omezí tamější uhelnou těžbu, nebo nedostatek vody v čínských přehradách, zvyšující poptávku po dovážených energetických
komoditách,“ podotýká Michal Křepelka.
Kvůli emisní náročnosti výroby z uhelných
zdrojů je významná i role emisních povolenek ovlivněných evropskou regulací. Kolaps
cen povolenek stejně jako nižší ceny černého
Minirozhovor
Co je základním problémem trhu
s povolenkami?
Trh generuje takové ceny, které nejsou pro rozvoj sektoru příliš příznivé.
Na straně povolenek je obrovský přetlak nabídky dané Evropskou komisí
nad poptávkou, která je silně ovlivněna ekonomickým útlumem posledních
let. Kolaps ceny povolenek je tedy důsledkem špatně nastavených pravidel,
zejména co se týká objemu vydaných
povolenek. Systém tak zcela přestal plnit svoji funkci základního pilíře EU pro
boj s dopady rostoucích emisí CO2.
Aktuální stav na
trhu s povolenkami
není udržitelný
V lednu 2013 odmítl hospodářský
výbor Evropského parlamentu
návrh Evropské komise na
odložení prodeje části emisních
povolenek. Jejich tržní cena
rázem klesla o desítky procent
a propadla se na historické
minimum. „Povolenky byly levné
už před tímto rozhodnutím.
Teď je ale situace kritická, není
možné dál prodlužovat agonii,“
říká k tomu Alan Svoboda, ředitel
divize obchod ČEZ, a. s.
Znamená to, že původní záměr
nevyšel?
Nevyšel, protože ve velkém opět vyrábí
méně účinné uhelné elektrárny a nové
moderní plynové elektrárny stojí. Navíc
se zmenšuje benefit, který měl z přidělení povolenek za investice plynout.
Dá se současná situace ustát?
Domnívám se, že trh s povolenkami je
buď potřeba zrušit, nebo napravit, není
ale možné prodlužovat aktuální agonii.
V Německu se cena na dodávku elektřiny propadla tolik, že je blízko svému dnu.
Co by trh mohlo napravit?
Systémová revize pravidel fungování
trhu s povolenkami. Nejjednodušší by
nejspíš bylo zapomenout na již splněný
cíl k roku 2020, díky zpomalení ekonomik, a nastavit nový ambiciózní cíl pro
rok 2030. Aspoň částečným zlepšením
by bylo to, co zrovna evropský parlament projednává. Jedná se o pozdržení vydání povolenek CO2 plánovaných
na následující roky až do let 2018–20.
To by pomohlo zvýšit ceny povolenek
CO2, tím i ceny elektřiny a zároveň vrátit důvěru, že Evropská komise na trh
s povolenkami stále spoléhá.
11
téma
Jak omezit rizika?
Cena elektřiny na burze zejména
v posledních letech výrazně kolísá.
Nikdo ale neumí s určitostí předpovědět, zda poroste, nebo bude klesat.
ČEZ se proti těmto výkyvům zajišťuje
prodejem své produkce na několik let
dopředu. Před začátkem roku jsme
již zpravidla vyprodaní. Významný
objem v řádu desítek procent máme
ale též prodaný na dva i tři roky
dopředu. Poslední rok také využíváme příležitostí uzavřít dlouhodobé
smlouvy na prodej za pevnou cenu až
do roku 2020.
Zásadní otázkou
budoucnosti je,
jak do systému
integrovat
obnovitelné
zdroje a zároveň
nezlikvidovat
přirozené
tržní prostředí
v energetice
12
uhlí vyústily v prudký pokles cen elektřiny
v uplynulých měsících.
Kromě vývoje variabilních nákladů ovlivňuje cenu elektřiny její spotřeba a změny
ve výrobních kapacitách. Zatímco poptávka po elektřině spíše stagnuje, nabídka vytrvale roste. Odstavování německých jaderných elektráren sice ceny podpořilo,
dnes je však těsně před zprovozněním
řada velkých uhelných i plynových zdrojů,
o jejichž výstavbě se rozhodlo ještě před
ekonomickou krizí.
Stále významněji vstupují do cenotvorby obnovitelné zdroje (OZE). A to přesto, že tyto zdroje na trhu přímo nesoutěží – vyrábějí na základě podpory pevných
cenových tarifů. Protože však pro zelenou
energii platí povinný výkup, má tato výroba
přednost, vytlačuje z nabídkové křivky jiné
konvenční zdroje a tržní ceny klesají. Tento
pokles cen silové elektřiny je však spotřebitelům bohatě „vykompenzován“ v konečné faktuře vysokým poplatkem za podporu OZE. Druhým problémem je volatilita
(míra kolísání hodnoty aktiva) výroby, zejména větrných a solárních elektráren, která se promítá do volatility cen a vyšších nároků na regulaci a provoz.
Minus 200 eur? I to se může stát
V minulém čísle ČEZ News jsme se zmínili o tom, že na konci roku 2012 se cena
elektřiny krátkodobě dostala do výrazně
záporných hodnot. V tomto případě se sešlo několik okolností naráz, vyloučit opakování takové situace však nelze. „V Německu v tu chvíli hodně foukal vítr, větrné
elektrárny vyráběly v některých hodinách
až 20 GWh. Dlouhé vánoční svátky a nadprůměrné teploty zapříčinily slabší poptávku, to byla druhá důležitá věc. A do třetice, někteří producenti nezastavili výrobu
především z jaderných a hnědouhelných
zdrojů, protože by se jim krátkodobá odstávka nevyplatila nebo prostě nebyli připraveni. Nabídka tak výrazně převýšila
poptávku a cena za MWh se opakovaně
dostávala pod hranici minus 200 eur, což
vyrábějícím elektrárnám přinášelo velkou
ztrátu,“ vzpomíná Michal Křepelka a dodává, že nastat může i opačný extrém –
například silný mráz, extrémní poptávka
a zapínání i těch zdrojů, které za běžných
okolností stojí, to vše doprovázené růstem cen.
Budoucnost trhu je nejistá
Aktuální podmínky a ceny na středoevropském trhu s elektřinou nejsou pro konvenční zdroje příznivé. Nízká cena povolenky CO2 a preference výroby z OZE
znamenají, že provoz je často ztrátový.
Řada evropských energetik se chystá zavírat nebo v ojedinělých případech zakonzervovat některé elektrárny. Jen v Německu může jít o celkové snížení výrobní
kapacity o 20 000 až 30 000 MW. Za současné tržní situace se do nových konvenčních zdrojů nevyplácí investovat. Na
druhou stranu je zřejmé, že další rozvoj výroby z OZE si vyžádá velkou potřebu flexibilního zajišťovacího výkonu.
Regulační úřady v jednotlivých zemích
se snaží zajistit dostatek kapacit pomocí
různých finančních podpor. „To by ovšem
vedlo k další deformaci až likvidaci trhu,
jenž už by po těchto reformách nemohl plnit jednu ze svých hlavních rolí, tedy signalizovat investorům, kdy a do čeho investovat,“ říká Michal Křepelka. Podle jeho
názoru je zásadní otázkou budoucnosti, jak do systému integrovat obnovitelné
zdroje a zároveň nezlikvidovat přirozené
tržní prostředí v energetice.
Vývoj ceny elektřiny
€/MWh
ČESKÉ VELKOOBCHODNÍ
CENY ZÁVISEJÍ ZEJMÉNA
NA VÝVOJI V NĚMECKU
70
65
Česká burza PXE důsledně sleduje
vývoj na německé burze EEX
60
55
50
45
40
35
30
leden 2010
leden 2011
PXE (CZ)
Nákladová křivka €/MWh
Region střední a východní Evropy
nízká
poptávka
leden 2013
EEX (DE)
PŘI DANÉ POPTÁVCE URČUJÍ
CENU ELEKTŘINY PROVOZNÍ
NÁKLADY ELEKTRÁREN –
PŘEDEVŠÍM PALIVO
A POVOLENKY CO2
vyšší
poptávka
100
Provozní náklady (€/MWh)
leden 2012
➡ Větší poptávka po elektřině vede
k růstu ceny elektřiny
75
➡ Obvykle určují cenu černouhelné
elektrárny, ve špičkách vypomáhá
plyn
7
ČU
50
➡ Vzrůst provozních nákladů (např.
cena paliva) vede k růstu ceny
elektřiny
6
5
HU
25
1
4
2
3
0
1
0
3
2
20
4
40
60
Dostupná kapacita (GW)
80
100
5
6
7
Větrné a solární elektrárny
Vodní elektrárny
Jaderné elektrárny
Hnědouhelné elektrárny
Černouhelné elektrárny
Paroplynové elektrárny
Plynové elektrárny
13
rozhovor
připravila Marika Klíčová
foto WWA
Martin Novák
Naším plus je
dlouhodobá a spíše
konzervativní
finanční politika
ČEZ je trvale nejziskovější a nejméně zadluženou
evropskou energetikou. Stále těžíme z dobré skladby
našeho portfolia. I když jsou naše výsledky vzhledem
k dnešní situaci v energetice dobré, rok 2013 před
nás opět staví vysoké cíle. „Pro jejich splnění bude
třeba zvýšeného úsilí nás všech,“ říká ředitel divize
finance Martin Novák.
14
15
rozhovor
Martin Novák se setkal
s oceněnými Čézary Milanem
Stříteským z controllingu
a Jaroslavem Jandou
z majetkových účastí
Skupina ČEZ dosáhla v roce 2012 čistého zisku 40,2 miliardy korun a provozního zisku
(EBITDA) ve výši 85,5 miliardy korun. Jak hodnotíte dosažené výsledky?
Naše provozní výsledky jsou srovnatelné s minulým rokem. Došlo k nepatrnému poklesu, a to jak
na EBITDA, tak na čistém zisku. V kontextu dění
v energetice jsme si ale vedli velmi dobře. Veškeré cíle například v oblasti výroby, distribuce, obchodu nebo těžby uhlí jsme splnili. Za to patří poděkování všem zaměstnancům Skupiny ČEZ.
Výjimkou je situace v Albánii. Nebýt té, byl by náš
provozní zisk pravděpodobně nejlepší v historii.
Zmínil jste Albánii jako hlavní důvod mírného
poklesu naší výkonnosti. Co naopak můžeme
hodnotit pozitivně?
V první řadě je to naše zajišťovací politika. Elektřinu prodáváme dostatečně dlouho dopředu, takže i relativně silné poklesy ceny v roce 2012 se
nás fakticky nedotkly. Druhým faktorem je zajištění kurzu eura a koruny. Dalším pak rekordní výroba v našich jaderných elektrárnách, což významně přispívá k výši naší hrubé marže. Můžeme se
spolehnout také na stabilní výnosy z distribuce
v České republice a úspěchy v oblasti získávání odběratelů zemního plynu. Stali jsme se největším alternativním dodavatelem plynu v České republice. Své cíle jsme splnili i v Severočeských
dolech. Dokončili jsme největší pevninskou větrnou elektrárnu Fântânele-Cogealac v Rumunsku,
která sama o sobě generuje několik miliard korun ročně.
K dobrým výsledkům přispívají i realizovaná
úsporná opatření.
Díky úsporným opatřením a snižování nákladů
jsme schopni částečně bojovat s klesajícími cenami elektřiny. Zde jednoznačně vidíme přínosy
programu Nová Vize. Základním externím opatřením jsou úspěchy divize nákup, které se daří
využívat současné hospodářské stagnace a dosahovat stále lepších cen nakupovaného materiá­
lu a služeb. V oblasti vnitřních úspor redukujeme náklady v podpůrných službách. Od 1. ledna
2013 fungují v Ostravě ČEZ Korporátní služby.
Od 1. července nás v této společnosti čeká další vlna snižování nákladů. Zároveň vzniká společnost ČEZ Distribuční služby, která přebírá veškeré podpůrné aktivity v oblasti distribuce. Podobný
projekt probíhá také v ČEZ Zákaznické služby.
16
Mění vývoj energetického trhu zásadně naši
investiční strategii?
Investiční záměry se u běžících projektů nemění.
Naše finanční politika je dlouhodobá a spíše konzervativní. Při plánování investic počítáme i s klesající cenou elektřiny a tvoříme si dostatečnou
rezervu. Obnova našich zdrojů či investice do
distribuce budou dokončeny podle plánu. Díky
konzervativnímu přístupu nemusíme na rozdíl od
jiných energetik zastavovat investice, zpomalovat
výstavbu, nebo dokonce prodávat aktiva.
Zvažuje ČEZ vzhledem k nízkým cenám emisních povolenek investice do prodloužení životnosti našich uhelných elektráren?
Po poklesu cen emisních povolenek na úroveň
kolem čtyř pěti eur se pomyslným vítězem mezi
zdroji paradoxně stávají uhelné elektrárny, které
mají relativně nízké náklady na uhlí, nemusejí platit penále ve výši vysoké ceny povolenky, a proto
jsou extrémně ziskové. V našem případě retrofitujeme dvě uhelné elektrárny. Tušimice už máme
hotové, minulý rok v září začala obnova Prunéřova. Ve velmi pokročilé fázi je výstavba Ledvic. Základním omezením pro další investice je zásoba uhlí.
Čekají nás nějaké nové investice?
Nadále budeme investovat do obnovy současného zařízení. Do čeho dalšího investovat, je
v dnešní nejisté době rozkolísaných cen elektřiny
opravdu otázka. Jako správná se jeví naše strategie z roku 2011 – investice do poloregulova-
Udrželi jsme rating A–
Mezinárodní
ratingová agentura
Standard & Poor’s v lednu
2013 potvrdila
rating ČEZ na stupni
A minus se stabilním
výhledem. Patříme
tedy k nejstabilnějším
společnostem v oblasti
energetiky. Pro
zajímavost rating České
republiky agentura
hodnotí známkou AA
minus.
Rating udělují
renomované agentury
na základě komplexního
posouzení hodnoceného
subjektu. Berou přitom
v úvahu kvantitativní
faktory (zisk, kapitálová
struktura, likvidita,
vývoj peněžních
prostředků a podobně)
a kvalitativní faktory
(řízení společnosti,
vztahy s obchodními
partnery, řízení rizik,
strategie, vládní politika,
konkurenční prostředí
a další).
Pokračovat v investicích
nám umožňuje stupeň
A od ratingových agentur
Standard & Poor’s a Moody’s
ných aktiv, konkrétně do teplárenství v České republice. Skvělým příkladem je nákup společnosti
Energotrans, která zásobuje teplem hlavní město Prahu. Dalším aktivem, do kterého jsme schopni investovat relativně bezpečným způsobem, jsou
obnovitelné zdroje. V našem případě větrné elektrárny mimo Českou republiku, zejména v Polsku
a Německu. Největším projektem je samozřejmě
práce na výběru dodavatele a vytvoření podmínek pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Pro
naši budoucí strategii je tento projekt nejzajímavější. V prvních letech je jeho provoz podmíněn garancí výkupní ceny, abychom měli jistotu návratnosti. Oproti obnovitelným zdrojům ale usilujeme
o asymetrickou podporu – v okamžiku, kdy budou
tržní ceny vyšší než úroveň podpory, budeme rozdíl vracet.
Na CMM zazněla informace o projektu Nová
energie. Můžeme prozradit, čeho se týká?
V projektu Nová energie intenzivně mapujeme
směry, kterými se může v nejbližších letech ubírat energetika. Trendy to mohou být z dnešního
pohledu netradiční, ale v budoucnu mohou zcela
změnit mapu energetiky. Příkladem je nejen elektromobilita, ale třeba mikrokogenerace (výroba
elektřiny a tepla přímo v domácnostech).
Jak se daří ČEZ na akciových trzích?
Pokud srovnáváme energetické firmy s jinými sektory, tak se nám obecně příliš nedaří. Například
bankovní či automobilový sektor si už svoje špatné časy odbyly a nyní jsou na vzestupu. Ve srovná-
ní s našimi konkurenty můžeme být ale hrdí na to,
že naše akcie klesají méně než akcie jiných energetik. Nedošlo k žádnému zásadnímu propadu,
jde o pozvolný pokles kopírující klesající ceny elektřiny. Navíc ceny elektřiny klesly podstatně rychleji
než cena našich akcií. Troufám si říct, že ze všech
našich konkurentů si vedeme nejlépe.
Jako jedna ze tří evropských energetik jsme
obhájili rating. Jak důležitý je pro nás tento fakt
s ohledem na plánované investice?
Rating vyjadřuje finanční zdraví společnosti a výhled na nejbližších zhruba pět let. Investorům, kteří
nám půjčují, říká, jak kvalitní jsme společnost a jak
bude jejich investice bezpečná. Udržení ratingu je
pro nás důležité i proto, abychom si mohli půjčovat na co nejdelší dobu a za co nejnižší úrokovou
sazbu. Při investici například do dostavby Temelína hraje velkou roli každá desetinka nebo setinka
procenta.
ROK 2012
v číslech
Jaký bude pro ČEZ rok 2013?
Rok 2013 dokážeme odhadnout na provozní úrovni velmi dobře, protože de facto veškerá naše elektřina na letošní rok je už prodaná. Naše EBITDA
bude mírně klesat vzhledem k trvajícímu poklesu cen elektřiny a nižší výrobě v České republice. Bude záležet na tom, jak se nám podaří udržet
naše zdroje v provozu, zda vygenerujeme plánované množství elektřiny, splníme plány v distribuci
a v těžbě, a samozřejmě také na tom, jak realizujeme úspory plánované v podpůrných službách.
215,1 mld. Kč
Můžeme představit guidance (očekávku zisku)
na rok 2013?
Guidance bude nižší než skutečnost roku 2012.
Konkrétně okolo 80 mld. korun EBITDA a okolo
37 mld. na úrovni čistého zisku. Zásadním důvodem pro pokles našeho očekávaného zisku na rok
2013 je pokles cen elektřiny, nižší příděl emisních
povolenek a nižší nasazení výrobních zdrojů.
44 mld. Kč
Provozní výnosy
85,5 mld. Kč
Provozní zisk před
odpisy (EBITDA)
40,2 mld. Kč
Čistý zisk Skupiny ČEZ
Tolik přispěl ČEZ
v loňském roce do
státního rozpočtu na
daních, dividendách
a darech. Představuje
to asi 4200 korun na
jednoho občana
Jak odhadujete další vývoj situace
v energetice?
Energetiku čeká složitá doba. Do vývoje vstupují neodhadnutelné mechanismy dotací obnovitelných zdrojů hlavně v Německu, které vytlačují
z trhu klasické výrobní zdroje. To se nás naštěstí netýká, protože všechny naše zdroje mají nižší
náklady než ty vytlačované. Ovlivňuje to ale cenu
elektřiny, která stále klesá či stagnuje.
17
aktuálně
připravily Monika Dobiášová, Marika Klíčová
Přes nepříznivý vývoj
v Albánii jsme dosáhli
dobrých výsledků
DOSUD JSME SE DOKÁZALI
PŘIZPŮSOBIT KLESAJÍCÍM CENÁM
ELEKTŘINY A ZŮSTÁVÁME JEDNOU
Z NEJMÉNĚ ZADLUŽENÝCH
ENERGETIK V EVROPĚ
Koncem února byly jako každoročně vyhlášeny výsledky hospodaření Skupiny
ČEZ. Přestože nás negativně zasáhl vývoj v Albánii, naplnili jsme avizované cíle.
Naše ostatní aktivity se vyvíjely navzdory ekonomickým a dluhovým problémům
evropské ekonomiky nad plánem, a to zejména v oblasti prodeje elektřiny a plynu
koncovým zákazníkům a v oblasti tradingu. Pozitivně se do celkových výsledků
promítla i rekordní a spolehlivá výroba obou jaderných elektráren, dokončení větrných farem v Rumunsku a začlenění společnosti Energotrans do Skupiny ČEZ.
Výnosy Skupiny ČEZ meziročně vzrostly o více než 5 miliard Kč a dosáhly
215,1 miliardy Kč. Náš provozní zisk před
odpisy (EBITDA) se meziročně snížil
o 2,1 % (1,8 miliardy Kč) na 85,5 miliardy Kč. Čistý zisk meziročně mírně poklesl
o 1,5 % na 40,2 miliardy Kč.
Na rok 2013 očekáváme EBITDA okolo
80 miliard Kč a čistý zisk kolem 37 miliard Kč. Očekávaný pokles zisku odráží
nepříznivý vývoj na evropských energetických trzích, výrazný pokles cen silové
elektřiny, nižší příděl emisních povolenek
a pokles výroby v České republice způsobený probíhající obnovou elektráren
a podmínkami pro dodávky uhlí.
Všechny velké energetiky v Evropě
bojují s nestabilním prostředím, silným
poklesem velkoobchodních cen elektřiny
a těžko předvídatelnou budoucností. Skupina ČEZ se dosud dokázala negativnímu
trendu přizpůsobit a zůstává jednou z nejméně zadlužených energetik v Evropě.
Vývoj EBITDA Skupiny ČEZ a ceny
silové elektřiny
89
91
89
87
86
80
75
65
50
40
Jak jsme splnili finanční
cíle roku 2012
íl EBITDA upravený Skupiny
C
ČEZ jsme splnili na 99 %
Cíl EBITDA upravený ČEZ, a. s.,
jsme splnili na 102 %
Cíl ROIC Skupiny ČEZ (rentabilita
investovaného kapitálu) jsme splnili
na 97,5 %
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013E
EBITDA Skupiny ČEZ (mld. Kč)
vývoj ceny silové elektřiny
E = expectation/očekávání
Čistý ekonomický dluh*/EBITDA
Hospodářské výsledky Skupiny ČEZ
(v mld. Kč)
Provozní výnosy
EBITDA
Čistý zisk
Provozní CF
CAPEX
Čistý dluh Instalovaný výkon GW
Výroba elektřiny
TWh
Distribuce elektřiny konc. zákazníkům
TWh
Prodej elektřiny konc. zákazníkům
TWh
Prodej plynu koncovým zákazníkům
TWh
Prodej tepla
tis. TJ
Fyzický počet zaměstnanců tis. osob
18
2011
209,8
87,3
40,8
61,8
51,1
156,2
2011
15,1
69,2
53,6
42,8
3,5
15,2
31,4
2012
215,1
85,5
40,2
64,6
50,4
161,0
2012
15,8
68,8
52,8
41,7
5,9
19,5
31,3
Rozdíl
+5,3
–1,8
–0,6
+2,8
–0,7
+4,8
%
+3 %
–2 %
–1 %
+5 %
–1 %
+3 %
Rozdíl
%
+0,7 +4 %
–0,4 –1 %
–0,8 –2 %
–1,1 –3 %
+2,4 +68 %
+4,3 +28 %
–0,1 –0 %
ČEZ
Enel
E.ON
Fortum
EnBW
Verbund
GDF Suez
RWE
Iberdrola
EDF
EDP
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
* Čistý ekonomický dluh = čistý finanční dluh + závazky
z titulu jaderných rezerv, zaměstnaneckých penzí,
rekultivačních a dalších rezerv
o čem se mluví
připravili Gabriela Pátková, Ondřej Vichnar
foto archiv, Shutterstock
K odebrání bulharské
licence není žádný důvod
Bulharský energetický regulátor zahájil v únoru řízení k možnému odebrání licence naší místní
distribuční a prodejní společnosti. K takovému kroku ale neexistuje žádný reálný důvod. Od
počátku svého působení v zemi v plném rozsahu naplňujeme veškeré povinnosti, které nám
ukládají tamní zákony a normy.
Vše začalo v první polovině února v Blagojevgradu, městě na jihozápadě Bulharska,
když několik set lidí vyšlo protestovat proti nečekaně vysokým účtům za elektřinu.
Demonstrace se rozšířily do všech velkých
měst v zemi a postupně přerostly v celonárodní protesty proti obecně neuspokojivým
životním podmínkám. Ačkoli máme pro nastalou situaci pochopení, neneseme na ní
vinu. K žádnému zdražení elektřiny totiž na
konci roku nedošlo, vyšší prosincové a lednové účty způsobila chladnější zima, větší spotřeba přes vánoční svátky a také prodloužení odečítacího období, právě kvůli
pravoslavným Vánocům. Ceny domácnostem navíc určuje energetický regulační
úřad. Ten je upravil naposled
loni v červenci, kdy
byly navýšeny o více než
13 %, zejména kvůli podpoře obnovitelných
zdrojů. Bulharský ČEZ získává z celkové faktury méně než 10 %, zbytek připadá výrobcům elektřiny, přenosové soustavě a daňovému úřadu.
Tlak veřejnosti na vládu premiéra Bojka
Borisova způsobil nejprve odstoupení ministra financí a později i celého kabinetu. V demisi je rovněž energetický regulační úřad, který
přesto vede řízení o odebrání licence distributorovi CEZ Razpredelenie a prodejní společnosti CEZ Elektro. „Vždy jsme naplňovali
veškeré zákonné povinnosti, proto jsme přesvědčeni, že k odebrání licencí ne­existuje jediný důvod. To jsme také doložili regulátorovi
v odevzdaných právních stanoviscích i v dalších dokumentech,“ říká Tomáš Pleskač, ředitel divize distribuce a zahraničí. Důvody k odnětí licence musejí být velmi závažné, patří
mezi ně ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny, soustavné porušování licenčních podmínek, neplnění pokynů regulátora nebo poskytnutí nesprávné informace při žádosti
o licenci. „Věříme, že po prozkoumání námi
dodaných podkladů a zohlednění dalších
okolností přehodnotí nezávislý regulační úřad
svůj záměr a řízení o odebrání licence ukončí,“ dodává Tomáš Pleskač.
V případě negativního postoje bulharského regulátora jsme připraveni bránit se
cestou žalob u bulharských soudů, paralelně bychom také zvažovali možnost stížnosti k Evropské komisi. Předpokládáme ale,
že Bulharsko bude jako člen Evropské unie
respektovat místní i evropskou legislativu
a k těmto krajním řešením nedojde.
Odmítáme jakékoli
pochybení, které
by mohlo být
důvodem pro
odebrání licence
19
den s
připravil Roman Peterka
foto Michal Matyáš
Karel Škranc
výcvikový inženýr
Školicí středisko Brno
V nevelké místnosti
sedí kolem stolu
skupina zkoušejících
s neproniknutelnými
výrazy ve tvářích.
Naslouchají mladíkovi, který právě
nervozitou roztřeseným hlasem rozebírá
problematiku systému separace a přehřívání v Jaderné
elektrárně Dukovany.
Opodál se na „potítku“ připravuje další
„nešťastník“.
20
Na první pohled to člověku připomene zážitek
z maturitní zkoušky – až na to, že proti téhle
zkoušce byla maturita procházkou růžovým
sadem. Toto jsou totiž závěrečné zkoušky základního školení budoucích operátorů Jaderné
elektrárny Dukovany. „Sami frekventanti o této
zkoušce říkají, že byla nejtěžší, jakou kdy prošli,“ říká výcvikový inženýr Karel Škranc, který
také patří k těm, kdo každého z dnešní várky
zkoušených adeptů na budoucí dukovanské
operátory potrápí záludnou otázkou. Zároveň
je však na úspěšné zvládnutí dnešní zkoušky
v uplynulém roce a půl usilovně připravoval.
Základní kurz pro operátory našich jaderných elektráren je odlišný pro dukovanské
a pro temelínské. „Fyzikální principy, na jejichž
základě obě elektrárny fungují, jsou samozřejmě shodné, každá je ale jinak postavená
a používají se v ní jiné technologie. Elektrárny
jsou natolik rozdílné, že je nutné školit operátory pro každou zvlášť,“ vysvětluje Karel Škranc.
V jaderné elektrárně přitom přímo v provozu
nikdy nepracoval, i když školicí středisko bylo
ve své historii pod Jadernou elektrárnu Dukovany nějakou dobu organizačně začleněno.
„S jadernými elektrárnami ale spolupracujeme
natolik úzce, že jsme tam jako doma,“ dodává
s úsměvem.
K náplni jeho práce nepatří jen příprava budoucích operátorů pro jaderné elektrárny. Zdejší výcvikoví inženýři zajišťují i řadu souvisejících
kurzů – podílejí se na vstupních lekcích pro
zaměstnance jaderných elektráren a pracovníky externích dodavatelů, na školeních pro vstup
do kontrolovaného pásma. „Požadavků je
v poslední době stále více, protože kdokoli, kdo
má pracovat v kontrolovaném pásmu jaderné
elektrárny a nejen tam, musí tímto procesem
projít. U dodavatelů jde o stovky lidí ročně,“ říká
Karel Škranc. Aby mohl učit jiné, musí se i on
sám neustále vzdělávat a udržovat v obraze.
„Jaderné elektrárny se modernizují a s tím
se mění i části technologie a její ovládání.
Rozhodně bych dnes nevystačil s tím, co jsem
se naučil před třiceti lety, kdy jsem nastoupil,“
potvrzuje Karel Škranc.
6.15
Do práce Karel Škranc přichází ve čtvrt na
sedm. Školení začíná v osm, je ale třeba se
na ně připravit. „Nemáme skripta dodaná
zvenku, musíme si na základě provozních
předpisů a dalších materiálů vše
připravit sami, samozřejmě ve spolupráci
s elektrárnami,“ vysvětluje.
9.00
Dnes probíhají zkoušky budoucích operátorů
pro Dukovany. Každý z adeptů se „griluje“
před zkušební komisí hodinu a půl. Během
této doby musí postupně zodpovědět deset
obsáhlých otázek.
16.30
Pracovní den Karla Škrance končí různě.
„Rozvrh máme někdy až do čtvrt na
sedm večer, běžně se učí do půl páté,“
objasňuje. Během celého dne odučí hodiny
v rámci různých kurzů – například jeden
pro Dukovany, dva pro Temelín. „Člověk
musí umět rychle přepnout na správnou
elektrárnu,“ říká s úsměvem.
lidé
Kde jinde
foto WWA, archiv
změny
Nová podoba divize
distribuce a zahraničí
Prostor pro mladé talenty
ČEZ Potentials – víc než trainee program
Talentovaní absolventi škol stále znamenají pro Skupinu ČEZ velmi cenný zdroj
potenciálních zaměstnanců, a proto jim
věnujeme velkou pozornost. Program
ČEZ Potentials za sedm let své existence
rozšířil naše řady o padesát mladých talentů. Jeho obsah a požadavky na účastníky se mění v závislosti na strategických
potřebách naší společnosti, situaci na externím trhu práce a výsledcích hodnocení a připomínek od účastníků programu
i jejich garantů. A v čem jsou změny nejvíce vidět? Na účastníky klademe vyšší
nároky a zpřísnili jsme jejich výběr. Zvýšili jsme rozsah rozvojových aktivit s přímou
vazbou na konkrétní pracovní úkoly (tzv.
„on-the-job“ aktivity) a zavedli krátkodobé
stáže. Díky opakovaným úspěchům ČEZ
v soutěžích o preferovaného zaměstnavatele jsme mohli snížit náklady na marketingové kampaně a nadále posilujeme
poptávku po uchazečích s technicko-ekonomickým profilem.
Těší nás, že program skvěle reprezentuje naši značku „Kde jinde“.
Romana Květoňová
Zeptali jsme se
Marek Zeidler
V čem vidíš největší přínos programu ČEZ Potentials
z hlediska startu tvé kariéry?
Oproti rotacím v ostatních trainee programech oceňuji možnost pracovat
v týmu pod jedním garantem s jasnými cíli a zpětnou vazbou. Díky programu
poznávám spoustu lidí napříč Skupinou ČEZ, se kterými bych se jinak možná
nesetkal, a mám možnost absolvovat trénink Self-leadership, který mi pomáhá
utřídit si cíle a vědomě podnikat kroky k jejich naplnění.
Alexandra Šipošová
Proč tě nabídkou trainee programu
oslovil právě ČEZ a jak náročný byl výběr?
Při hledání zaměstnání jsem si stanovila dva cíle: působit v odvětví energetiky a uplatnit se ve společnosti, jež je jedničkou ve svém oboru, takže ČEZ
byl z těchto dvou hledisek jednoznačnou volbou. Trainee program mi navíc
umožnil vybrat si tu pozici, která byla mé představě nejbližší. Výběrový proces probíhal formou náročného assessment centra. Při něm je nejtěžší zachovat si chladnou hlavu
a pozitivní přístup. Ne každý takovou nervozitu zvládne.
Organizační struktura divize distribuce a zahraničí dozná v dubnu několika
výrazných změn. Nové nastavení bude
více respektovat činnosti vykonávané
v rámci segmentu distribuce v České republice a povede k jeho efektivnějšímu
fungování. Dále dojde ke konsolidaci vybraných správních a ekonomických aktivit, změna zároveň umožní lepší komunikaci v rámci divize.
K 1. dubnu zanikne stávající útvar distribuce. Oblast distribuce v České republice zastřeší nový útvar výkonnost
distribuce. Pod vedením Tomáše Čejky (vpravo) bude řídit výkonnosti majetkových účastí v segmentu distribuce
v České republice s důrazem na ekonomické aspekty. Zároveň do něj z divize
generálního ředitele přejde část útvaru
legislativa a trh, jehož hlavním úkolem
je příprava bilancí nákupu a prodeje
pro oblast distribuce a prodeje elektřiny
a spolupráce na nastavení cen elektřiny
pro koncové zákazníky.
Útvar řízení výkonnosti vedený Petrem
Sedlákem (vlevo) bude nadále vykonávat původní činnosti s výjimkou aktivit týkajících se oblasti distribuce ČR.
Jeho hlavní kompetencí zůstane správní a ekonomické řízení divize jako celku,
řízení ekonomické výkonnosti zahraničních majetkových účastí včetně výkonnosti obnovitelných zdrojů v rámci Skupiny ČEZ u nás i v zahraničí a agenda
týkající se legislativy a regulace v zahraničí.
Gabriela Pátková
21
projekt
připravila Monika Dobiášová
infografika redakce
Nákup ve Skupině ČEZ se dále sjednocuje
V oblasti nákupu dochází v duchu strategie Skupiny ČEZ k další centralizaci.
Cílem je sjednocení nákupního procesu, jeho zefektivnění a automatizace
pro dceřiné společnosti. Vše tak bude probíhat v divizi nákup ČEZ.
Jak to vidím já
Petra Šárová
ředitelka úseku Finance
K 1. dubnu 2013 proběhne centralizace nákupních činností z osmi integrovaných dceřiných
společností – konkrétně z ČEZ Distribuce, ČEZ
Distribuční služby, ČEZ Měření, ČEZ Korporátní
služby, ČEZ ICT Services, ČEZ Prodej, ČEZ
Zákaznické služby a ČEZ Obnovitelné zdroje.
Samotnému sjednocení předcházela podrobná
analýza veškerých kroků probíhajících v rámci
nákupních procesů. Centralizace se v souladu s praxí Skupiny ČEZ uskuteční převodem
činností i zaměstnanců.
nastavení informačního systému tak, aby mohli
veškeré nákupní objednávky a kontrakty realizovat výhradně zaměstnanci divize nákup ČEZ.
Stejně jako dosud budou ale zákazníci využívat
pro zadávání požadavků nákupní košíky v systému SAP SRM.
Kromě zmíněné integrace nákupu z vybraných dceřiných společností se připravuje také
transformace společnosti ČEZ Logistika, která
bude mít vliv na nákupní procesy ve Skupině ČEZ. V minulém roce bylo v rámci tvorby
středisek sdílených služeb rozhodnuto, že
1. července 2013 dojde k převedení činnosti
nákupu a interního prodeje do divize nákup
ČEZ, a. s., a 1. listopadu 2013 budou převedeny činnosti skladování do společnosti ČEZ
Distribuční služby. Touto transformací dojde
k zániku společnosti ČEZ Logistika. Převáděné
činnosti však budou zajišťovat stejní pracovníci
jako dosud. Budeme se také maximálně snažit
o to, aby se ani krátkodobě nesnížila úroveň
poskytovaných služeb.
Co to pro nás znamená?
Pro interní zákazníky bude existovat jednotné
místo, kde bude realizován nákup – divize nákup ČEZ. Největší důraz klademe na kvalitu služeb, fungování procesu podle nových pravidel,
která objednávání dílčím způsobem zjednoduší,
a odstranění duplicitních činností. Důležitá je
i vyšší míra využívání informačního systému,
jenž povede k automatizaci nákupu vybraných
komodit. Součástí centralizace je i změna
Materiál pro
distribuci
Služby pro
výrobu
Služby pro
distribuci
a správa ČEZ Distribuce
K 1. dubnu 2013 dojde k vyčlenění nákupních činností prováděných v ČEZ Distribuci do
divize nákup. Již v současné době je většina nákupních činností pro naši
společnost zajišťována
touto divizí. Převodem zaměstnanců z dceřiných
společností do divize nákup ČEZ centralizace nákupu dále pokračuje. Tento krok logicky naváže na
již probíhající úzkou spolupráci v této oblasti. Očekáváme, že kvalita nákupního procesu zůstane
minimálně zachována na
stávající úrovni. Dle zpracovaného business case
se nám sníží náklady na
zajištění nákupního procesu a v neposlední řadě
to bude znamenat i další snížení cen nakupovaných komodit.
Materiál
pro výrobu
IT služby,
software
a hardware
Centrální nákup ČEZ
Projekty výstavby
a komplexní
obnovy elektráren
Stejná nebo ještě větší kvalita
nákupu za nižší ceny.
Facility
management
a autodoprava
22
Paliva
a provozní
hmoty
Režijní služby
a materiál
energetika
připravil Stanislav Cieslar
foto Profimedia, Shutterstock
Přečerpávací elektrárny –
akumulátor a regulátor energie
V následujících
letech vzroste podíl
obnovitelných
energetických zdrojů
na celkovém výkonu
elektráren v Česku.
Předpokládá se také
výstavba dalších
dvou bloků Jaderné
elektrárny Temelín.
Tyto skutečnosti
a nutnost zabezpečit
trvalou a kvalitní
dodávku elektřiny
vyvolají nutnost výkon
zdrojů více regulovat.
Dan Materna / Mafra / Profimedia.cz
Celkový objem horní nádrže
naší největší přečerpávací
elektrárny Dlouhé Stráně
v Jeseníkách činí 2 720 000 m3
Jednou z možností, jak zabezpečit
potřebný dynamický regulační výkon, je výstavba nových přečerpávacích vodních elektráren (PVE).
Více než zdrojem elektrické energie jsou v Česku regulátorem kvality dodávek. Vzhledem k tomu, že
naše přečerpávací elektrárny jsou
postaveny na tocích s minimálním
přirozeným průtokem, je výroba
elektrické energie v podmínkách
Česka zanedbatelná. Přečerpávací
elektrárny Dalešice a Dlouhé stráně
jsou ovládány ze dvou dispečinků,
a to z ČEPS a technického dispečinku ČEZ. Dispečink ČEPS aktivuje tyto elektrárny dálkově podle
uzavřené smlouvy. Technický dispečink ČEZ povoluje tyto elektrárny
také přímo a uplatňuje „rychle startující“ zdroje na krytí odchylek ČEZ
nebo je využívá pro obchodní příležitost. „Elektrárny jsou vybaveny
systémem kontroly a řízení v plně
automatizovaném provozu. Pro najetí a odstavení není nutný zásah
obsluhy,“ říká Jiří Švéda z největší
české přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.
Přečerpávací elektrárny se
v Česku nejčastěji využívají pro pokrytí přirozených fluktuací diagramu
spotřeby elektrické energie. „Čer-
pání je v době nízkého zatížení, výroba v období vysokého zatížení,“
vysvětluje Radim Chrapek, vedoucí odboru Hlavní dispečer ČEPS.
Méně časté, ale velice důležité je využití přečerpávacích elektráren pro
pokrytí velkých výpadků spotřeby.
„Dlouhé stráně a Dalešice se podílejí na udržování napětí v přenosové
soustavě. Je nutné zmínit i schopnost Dalešic obnovit svůj provoz po
poruše typu black-out bez dodání
napětí zvenčí a zahájit obnovu soustavy po tomto typu poruchy,“ říká
Radim Chrapek.
Stát chce „vodní baterky“
Akumulace elektřiny je čím dál zásadnější záležitostí, což si uvědomuje i stát. Do roku 2020 se Česká
republika zavázala, že 13 % hrubé
konečné spotřeby energie pokryje z OZE, což se týká také využívání vodních zdrojů. „Musíme zabezpečit rozvoj regionální spolupráce
v oblasti řízení energetických soustav a posílení rezerv. V této souvislosti se předpokládá podpora
rozvoje distribuovaných i centralizovaných systémů akumulace energie, tzn. i přečerpávacích vodních
elektráren, elektroakumulace a dalších možností,“ říká Tomáš Ge­
bauer z odboru komunikace a marketingu Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR.
V kontextu s potřebou energetických zásobníků se uvažuje i o výstavbě několika přečerpávacích
vodních elektráren, elektroakumulací a dalších systémů vhodných pro
řízení a regulaci elektrizační soustavy. „Společnost ČEZ má jeden
projekt ve stadiu přípravy. Nejde
však o klasickou výstavbu, ale o výměnu části technologie na stávající průtočné elektrárně za technologii umožňující přečerpávací cyklus,“
uvedl Zdeněk Saturka, ředitel Vodních elektráren ČEZ.
Víte, že…
Regulace všech zdrojů elektrické energie
je velmi složitá. Jaderná elektrárna najíždí
na plný výkon zhruba
týden, tepelná elektrárna (podle výchozího teplotního stavu) až 10 hodin, vodní
elektrárna jen 90 až
130 sekund.
V hydroenergetice
platí vztah „spád (průtok)/výkon“. Čím vyšší
spád, tím postačí menší
množství vody pro vyrobení stejného množství energie při stejném průtoku.
Při analýzách umístění přečerpávacích
vodních elektráren
se uvažuje také o využití podzemních prostor (bývalých dolů).
Při rozhodování nebo
při výběru možností se vždy jedná o soulad mnoha parametrů,
z nichž za nejvýznamnější lze považovat
krytí požadavků elektrizační soustavy,
ochranu životního
prostředí, vliv na krajinu a ochranu před
povodněmi.
23
tým
připravil Ondřej Vichnar
foto WWA
5
3
4
2
1
24
1
Iva Kubáňová
manažerka útvaru kvalita
a bezpečnost
2
Jiří Füzér
vedoucí útvaru bezpečnost
3
Jan Hora
vedoucí útvaru licencování
4
etr Třešňák
P
specialista útvaru bezpečnost
5
etr Závodský
P
ředitel útvaru výstavba
jaderných elektráren
Tým EIA: Naše práce
neskončila, jedeme dál
Téměř pět let trval
náročný proces posuzování vlivu výstavby a provozu třetího
a čtvrtého bloku JE
Temelín na životní
prostředí. Pečlivá
práce dvou stovek
odborníků nakonec
vedla ke kladnému ministerskému
stanovisku. „Tím ale
naše úloha nekončí.
V rámci další projektové přípravy stavby
a navazujících licenčních a povolovacích
řízení se musíme
vypořádat s devadesáti připomínkami,
jejichž splněním je
souhlas ministerstva
podmíněn,“ říká Jan
Hora, vedoucí útvaru
licencování.
Aby se vůbec dalo uvažovat o rozšíření Temelína, bylo potřeba získat souhlasné stanovisko v procesu, který se zkráceně nazývá EIA
(Environmental Impact Assess­
ment – Vyhodnocení vlivů na životní prostředí). Dokumentaci EIA,
popisující a hodnotící předpokládané vlivy připravované stavby na
životní prostředí a veřejné zdraví,
musí ministerstvu předložit zadavatel každé stavby, u které tak stanoví zákon, a předpokládá se, že
může mít dopad na životní prostředí. „V průběhu let se počet lidí,
kteří na všech potřebných úkonech spolupracovali, měnil. Na
analýzách a posudcích se dohromady podílelo zhruba dvě stě odborníků nejen ze Skupiny ČEZ,“
uvádí Jan Hora a jmenuje například ÚJV Řež, Český hydrometeorologický ústav, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR či
Výzkumný ústav vodohospodářský TGM.
V kanceláři i v terénu
Práce na EIA zahrnuje zmapování
a prozkoumání nejrůznějších oblastí a posouzení velkého spektra činností, které mohou mít vliv
na životní prostředí a veřejné zdraví. „Někteří členové týmu se věnovali zpracování a studiu modelů a technickým analýzám. Jiní se
pohybovali v terénu, protože potřebovali získat konkrétní data a podklady pro posouzení vlivů připravované stavby na veřejné zdraví, živé
organismy, na půdu, vodu, ovzduší,“ vyjmenovává Jan Hora. Vznikly
tisíce stran odborných podkladů,
posudků a analýz. Z nich vzešla
pětisetstránková dokumentace
„Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do
rozvodny Kočín“. Skupina ČEZ ji
v roce 2010 předala Ministerstvu
životního prostředí ČR.
Na řadu přišla i veřejná slyšení
K jednotlivým dokumentům se
v rámci procesu EIA může vyjádřit kdokoliv, tuto příležitost využili i občané a instituce sousedních
států. Všechny stěžejní podklady
byly přeloženy do němčiny a částečně i do polštiny. Česká vláda
navíc nabídla okolním zemím veřejné diskuse, i když tuto povinnost neměla. Debaty, kterých se
kromě veřejnosti za českou stranu
účastnili i experti podílející se na
zpracování jednotlivých dokumentů v procesu EIA a zástupci české
státní správy, se nakonec uskutečnily ve Vídni a v Pasově. V červnu
2012 proběhlo veřejné projednání v Českých Budějovicích, které bylo organizováno tak, aby se
jej mohla zúčastnit rovněž veřejnost ze zahraničí. „Celkově se délka veřejného projednání protáhla
na více než sedmnáct hodin. Veřejné projednání i celý proces EIA
a vše s tím související jsme chápali také jako příležitost poznat zpětnou vazbu veřejnosti, a to v rané
fázi projektu. A současně jako příležitost zvyšovat úroveň povědomí
o jaderné energetice,“ přibližuje
Jan Hora. V lednu 2013 vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR
rozhodující souhlas se záměrem
výstavby nových bloků JE Temelín.
Úspěch:
„Bylo to, a ještě určitě
bude, několik hodně náročných let. Z naší strany šlo
o každodenní práci mnoha
lidí, nutno říci, že velmi zajímavou a někdy i vzrušující.
Šlo o příkladnou týmovou
spolupráci jak v útvaru
výstavba jaderných elektráren, tak v dalších útvarech
jiných divizí. Z toho mám
opravdu dobrý pocit."
Iva Kubáňová,
manažerka bezpečnosti
a kvality nových
jaderných zdrojů
Jedeme dál
Kladné stanovisko rozhodně neznamená, že práce týmu EIA
skončila. Úřad ve zprávě definoval
devadesát bodů, jejichž naplnění
je v rámci navazujících licenčních
a povolovacích řízení nezbytné
k samotnému zahájení stavby.
„Jakmile jsme dokument dostali do rukou, začala podrobná analýza. Rozdělili jsme si úkoly podle
zodpovědnosti jednotlivých útvarů a pokračujeme v práci,“ uzavírá Jan Hora.
25
10 otázek
připravila Marika Klíčová
foto WWA
Dávid Hajmán
Začátkem listopadu 2012 nastoupil na pozici ředitele útvaru projektová kancelář (PK) v ČEZ a první,
do čeho se pustil, bylo zjištění představ kolegů, jak by měl jeho tým fungovat. Projektová kancelář by
pod jeho vedením měla být partnerem, na kterého se každý rád obrátí.
1
Jaké byly vaše první kroky v roli
ředitele?
Jako první jsem chtěl získat zpětnou vazbu od spolupracujících útvarů a divizí. Ptal
jsem se na jejich představu, jak bychom
měli fungovat v budoucnu.
2
Co jste zjistil?
Zpětná vazba byla pozitivní v tom, že kolegové chápou úlohu PK v mezidivizních
projektech stejně jako centralizaci některých procesů (např. alokace kapitálu, prioritizace ICT projektů atd.). Ocenili také,
že projektoví manažeři mají know-how na
řízení projektů. Je pravda, že někteří vidí
naši práci jako nepřínosnou byrokratickou
nutnost. To chceme změnit.
3
Můžete vysvětlit roli projektové kanceláře ve Skupině ČEZ?
Projektová kancelář se v současné době
stará o několik oblastí. Naši projektoví manažeři řídí některé skupinové iniciativy
a projekty, jako je koncepce poskytování
služeb ve Skupině ČEZ, outsourcing telekomunikačních služeb nebo design-to-cost
(např. v Severočeských dolech). Druhou
oblastí je řízení portfolia projektů – řídí iniciativu Nová vize, proces prioritizace ICT rozpočtu, rozpočet na poradenství nebo proces alokace kapitálu. A v neposlední řadě
jsou to čisté technologie. Staráme se o pilotní projekty, jako například elektromobilitu, smart grids nebo energy efficiency.
4
Změnila se pod vaším vedením nějak
její koncepce či filozofie?
26
Nechystám žádnou revoluci. V oblasti řízení portfolia projektů se zaměříme na optimalizaci procesů tak, abychom byli co nejméně vnímáni jako byrokratická nutnost,
a přitom byli co nejefektivnější. V útvaru
čistých technologií se zaměříme na co největší posun od technologických pilotů do
odzkoušení a vyhodnocování obchodních
příležitostí. A projektoví manažeři budou
mezidivizní projekty nebo projekty důležité
pro divize řídit nejen procesně, ale i po obsahové stránce.
5
Jak byste chtěli, aby vás vnímaly ostatní divize?
Jako fundovaného partnera do diskuse.
Kdyby nás brali jen jako „drába“, bylo by
to smutné.
6
Rodí se i nové projekty?
V lednu jsme nastartovali dva projekty –
design-to-cost ve ŠKODA PRAHA Invest
a přípravu na možnou reorganizaci divize investice. Pak jsou tady příklady mezidivizních projektů. Například SAP R4 nebo
Customer experience, kde chceme zjistit,
co si externí zákazník myslí o ČEZ a jaká
je naše interakce s ním, nebo Nová energetika, ve kterém hledáme potenciálně
vhodné příležitosti k rozvoji Skupiny. V neposlední řadě řešíme „smartgridovou“ tematiku, kde budeme pilotovat různé hypotézy jejího fungování.
7
Využívá projektová kancelář i externí
poradce?
Projekty, jako například design-to-cost
nebo reorganizace, se kterými máme zku-
šenosti, pokrýváme plně interně. Externí
pomoc budeme využívat jen v případech,
kdy nemáme specifickou znalost nebo to
může urychlit realizaci projektu.
8
Tři pozice projektových manažerů jsou
teď neobsazené. Vyžadujete v týmu
specializaci. Kdo u vás může pracovat?
Pracujeme se širokou škálou problémů.
Ideální kandidát by tudíž měl mít pestrou
paletu dovedností. Musí umět strukturovat problémy, dotahovat věci do konce, vycházet s lidmi a rozpoznat, co je důležité
a co méně, a podle toho stanovovat priority. No a takový nejspíš neexistuje. Proto
je moje role koučovat projektové manažery tak, aby se ještě zlepšovali v tom, v čem
jsou silní, a současně nezapomínali na své
slabší stránky.
9
Do ČEZ jste přišel z externí konzultační
společnosti. Jak jste jej vnímal zvenčí?
Vnímal jsem, že ČEZ dopadá velice dobře v různých porovnáních s jinými velkými
energetickými společnostmi. Ze zkušenosti vím, že se ve velkých korporacích děje
hodně zajímavých věcí, což se mi potvrdilo. Příkladem jsou projekty koncepce poskytování služeb, smart grids nebo Nová
energetika.
10
Překvapilo vás v ČEZ něco?
Příjemně mě překvapilo, že je ČEZ i přes
svoji velikost dynamičtější, než jsem viděl
u podobných společností.
Dávid Hajmán
Ředitel útvaru projektová
kancelář
42 let, rozvedený, tři děti –
Riikka, Alex a Isabel
Vzdělání
■ ČVUT FJFI – Matematické
inženýrství
■ CERGE EI (Centrum pro
ekonomický výzkum a doktorské
studium) – RESEARCHER
■ University of California San
Diego – Graduate Researcher
Kariéra
■ McKinsey & Company – partner,
Management Consulting se
zaměřením na energetiku
a těžký průmysl (1999–2012)
■ HB Reavis Group – COO, member
of the Board of Directors (2012)
■ ČEZ, a. s. – ředitel útvaru
projektová kancelář (listopad
2012)
ZÁJMY
■ Beach volejbal, Basketbal
■ Skialpinismus, lyžování
■ Předseda dozorčí rady
Nadace CERGE EI podporující
Ph.D. studenty z CEE/CIS
(střední a východní Evropa
a Společenství nezávislých
států)
27
na návštěvě
připravil Roman Peterka
foto Michal Matyáš
Jako na
Wall Street
V šestém patře budovy centrály společnosti ČEZ v Duhové
ulici v Praze, kde sídlí útvar tradingu, je rušno. Hlasy
těch, kdo tu pracují, hučí jeden přes druhý, tlumeně, ale
slyšitelně, každou chvíli někomu zvoní telefon. A ve vzduchu
je kromě kancelářského „šumu“ cítit i zvláštní napětí.
28
Ačkoli se to na první pohled nezdá,
práce tady je adrenalinový sport. I když
při něm všichni sedí u stolů a koukají do počítače. Obchodují s elektřinou.
A stejně jako mohou v jednu chvíli vydělat dobrým rozhodnutím firmě statisíce korun, mohou vzápětí jednou chybou vyrobit „sekeru“ za miliony.
V šestém patře spolu sdílí prostor dva
světy. Jeden reprezentují tradeři, kteří
se pohybují ve vodách čistě spekulativního obchodování – snaží se levně nakoupit a draho prodat a od svého kancelářského stolu nakupují a prodávají
megawatty elektřiny na energetických
burzách a přesouvají je po celé Evropě.
Obchodují hned na 15 trzích. „Obchodujeme i s plynem, uhlím a emisními
povolenkami,“ podotýká Chad Tchudi,
vedoucí útvaru commodity trading, který má ve spekulacích největší úspěch.
Druhým ze zmíněných světů tradingu
co jste možná netušili
V TRADINGU
JE STÁLE ŽIVO
je aktivní dispečink. Jde o optimalizační aktivitu, která se snaží co nejtěsněji
provázat fyzickou výrobu elektřiny s obchodem.
Dispečeři a spekulanti
V praxi to vypadá tak, že ve dne v noci
včetně víkendů a svátků spolu se dvěma technickými dispečery, kteří řídí na
dálku chod všech elektráren Skupiny
ČEZ, sedí ve směně i jeden obchodní
dispečer, který se snaží co nejpružněji reagovat na situaci na trhu s elektřinou: minimalizovat ztráty při výpadcích
zdrojů a maximalizovat zisky ve chvíli,
kdy všechny zdroje mohou vyrábět naplno. I on tak prodává a nakupuje elektřinu a snaží se vydělat na cenových
pohybech – popřípadě díky nim co nejvíce minimalizovat ztrátu, kterou způsobí výpadek některé z elektráren. Oproti svým kolegům z commodity tradingu
je ale ve svých spekulativních rozletech
mnohem více omezen. „Hlavní rozdíl
mezi aktivním dispečinkem a commodity tradingem je, že my jsme vázáni na
fyzickou výrobu – obchodujeme s elektřinou, kterou naše elektrárny vyrobí,
naším úkolem je vytěžit peníze z našich
elektráren a zároveň nenarušit jejich
bezpečný provoz,“ vysvětluje vedoucí
útvaru generation a dispečink Stanislav
Kostka. „Kolegové z commodity tradingu obchodují úplně se vším a nejsou
nijak vázáni tím, kolik toho vyrobí naše
elektrárny. Jejich úkolem je vytěžit peníze z trhu a jsou omezeni jen jeho zákony a pravidly,“ dodává.
Adrenalinové věštění z křišťálové
koule
Za rok v tradingu provedou zhruba
40 až 50 tisíc velkoobchodních transakcí. Ať obchodník sedí v aktivním
dispečinku nebo se oddává radostem čistě spekulativního obchodování, podstata práce zůstává stejná. Hlav-
ní je schopnost předvídat směr, jakým
se bude ubírat trh – jak se bude vyvíjet cena elektřiny, kde jí bude nadbytek a kde po ní naopak bude největší
hlad, kdy bude nejvýhodnější nakupovat a kdy naopak prodávat… A tak sledují vše, co může mít na trh s elektřinou vliv. Od předpovědi počasí přes
ekonomické zpravodajství z agentur,
jako jsou Bloomberg či Reuters, až po
aktuální zprávy z české i zahraniční politiky v televizi a na internetových zpravodajských serverech. Jak ale přiznává
šéf commodity tradingu Chad Tchudi,
i při snaze nashromáždit maximum informací se tradeři pohybují ve velké nejistotě a jejich snaha předvídat chování trhu se podobá snaze předpovídat
budoucnost. „Je to trochu, jako když si
házíte mincí – v zásadě nemůžete nikdy s jistotou předpovídat, co padne,“
prozrazuje. „Tradeři probírají všechny
možné varianty, a pokud se v dané situaci jeví vysoce pravděpodobné, že
když se nic nepředvídatelného nestane, mohli bychom vydělat peníze, jdou
do toho. Samozřejmě je tu vždy riziko, že to nevyjde. Rozhodování je velmi náročné a zodpovědnost obrovská.
Trader proto musí být hodně psychicky odolný a musí mít tenhle adrenalin rád. Jinak se to nedá vydržet,“ míní
Chad Tchudi. „Člověku se může stát,
že jeden den odchází domů s tím, že
se mu podařilo vydělat několik milionů,
a další den končí s tím, že jich o mnoho víc prodělal, protože se vše vyvíjelo jinak, než čekal,“ podotýká Stanislav
Kostka. Přes všechna rizika a neočekávané zvraty, které jejich práce přináší, jsou ale tradeři z ČEZ velmi zkušení a na trhu se dokážou orientovat více
než dobře. Vloni přispěl útvar trading
jako celek do zisku Skupiny ČEZ částkou 1,5 miliardy korun, přestože se trh
vyvíjel velmi chaoticky a celkově zaznamenal mírný pokles.
Informační páteř
Traderům při jejich náročné práci pomáhají moderní a výkonné IT systémy. Jejich páteří jsou aktualizovaný systém Endur a nový
systém APM (Active Position Management).
Jejich prostřednictvím probíhá obchodování,
řízení rizik, reporting i vypořádání obchodů.
APM umožňuje sledování všech obchodních
operací v technických i finančních jednotkách
téměř v reálném čase. Kdykoliv se udělá nový
obchod nebo se na trhu pohne cena, systém
ihned přepočítá údaje a zobrazí je traderovi
na obrazovce. Při vzniku nové transakce nebo
pohybu ceny dokáže během sekundy vychrlit
velké množství dat potřebných pro zdárné řízení obchodování.
Aktivní dispečink
Směnu Aktivního dispečinku tvoří dva techničtí a jeden obchodní dispečer. Smyslem je
co nejtěsněji propojit fyzickou výrobu elektřiny s dynamikou trhu, na kterém se s elektřinou obchoduje. Dispečink musí maximálně
pružně reagovat na měnící se trh – vyrábět
více, je-li cena elektřiny vysoká a tím jsou vysoké i zisky z ní, případně zvážit, zda není při
výpadku některého ze zdrojů levnější nakoupit elektřinu odjinud, než se ji snažit za kaž­
dou cenu zajistit z vlastních zdrojů – a tak
minimalizovat na nejnižší možnou míru případné ztráty. Vždy je ale nutné dospět k rozumnému kompromisu mezi možnostmi trhu
a možnostmi elektrárenského provozu.
29
anketa
text redakce
foto archiv
Největším bezpečnostním
rizikem je lidské selhání
Člověk a jeho selhání
je podle odborníků
na bezpečnost
nejčastější příčinou
pracovních úrazů.
Shodla se na tom
většina respondentů
naší ankety. Dobrý
pozor je ale potřeba
dávat i na silnici či
na kluzké podlaze.
Oslovili jsme šest
expertů a zeptali se:
„S jakým
bezpečnostním
rizikem se ve své
oblasti nejčastěji
setkáváte?“
Milan Burda,
vedoucí oddělení
BOZP, PO, EMS,
ČEZ Korporátní
služby
Ve společnosti ČEZ
Korporátní služby se
nejčastěji setkáváme
s rizikem pádu při chůzi a také s rizikem úrazu
při autonehodě. Naštěstí mohu konstatovat, že
za posledních pět let jsme zaznamenali pouze
dva úrazy s pracovní neschopností (jeden při
autonehodě, jeden v důsledku zakopnutí). Třetí
úraz byl způsoben pádem předmětu z výšky,
v tomto případě šlo o nedbalost dodavatelské
stavební firmy.
Karel Fiala, technik
BOZP, ČEZ Distribuční služby
Největším bezpečnostním rizikem je
lidská chyba. Nejde
přitom jen o omyl.
Jedná se především
o selhání, ke kterému je zaměstnanec „dotlačen“ vnějšími okolnostmi. Pro předcházení
těmto bezpečnostním rizikům není důležité
pouze vybavení a vyškolení zaměstnance, ale
i okolnosti, za kterých má práci provést. Jejich
zásadní část přitom vytváří zaměstnavatel.
Pavel Nechvátal,
manažer útvaru
BOZP a Ekologie,
ČEZ
30
Součástí mé práce je
vyhledávání a hodnocení bezpečnostních
rizik. Nejčastěji řešíme zasažení elektrickým proudem, ozáření pracovníků, pády z výšky nebo do hloubky,
nebezpečí výbuchu, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a znečištění životního
prostředí.
Martin Ryšavý, technik BOZP, PO, ČEZ
Distribuce
Největším bezpečnostním rizikem
v ČEZ Distribuci
je potenciální úraz
elektrickým proudem.
Ze statistik však zjišťujeme, že mu konkuruje
oblast dopravy. Na našich zařízeních pracují zaměstnanci s předepsanou kvalifikací a většinu
vykonávaných činností mohou sami ovlivnit. To
na silnici neplatí.
Petr Langášek,
inspektor bezpečnosti, ČEZ
Největším rizikem je
člověk. Člověk, kterému v daný okamžik
chybějí dostatečné
znalosti, schopnosti
nebo má nadbytek sebedůvěry. Kombinace je
smrtící. To platí pro všechny včetně vedoucích
pracovníků.
Milan Bazgier,
vedoucí útvaru
řízení kvality, ČEZ
Energoservis
Nejčastější bezpečnostní riziko pro nás
představuje selhání
lidského faktoru čili
neúmyslná chyba vlastního zaměstnance
nebo dodavatele. Pro jeho snížení se zaměřujeme na výcvik zaměstnanců, zvyšování
jejich kvalifikace a kompetence, nástroje pro
předcházení chybám, kontrolní systém a na
zpětnou vazbu z provozních událostí.
ke kávě
Výprava
za důlním obrem
Nedaleko obce Březno v Krušných horách bydlí
obrovský drak. Váží 4300 tun, tedy asi jako 17 plně
naložených letadel. Vysoký je 51, dlouhý 150 metrů.
Jmenuje se Severus a lidé v Březně se ho nemusejí bát.
Obří bagr na uhlí
Obří kolesová rypadla jsou při povrchové těžbě hnědého
uhlí nezbytnými pomocníky. Než se může začít těžit uhlí, je
nutné se k němu dostat, to znamená odhrabat zeminu nad
ním. Po odstranění skrývky (svrchní vrstvy zeminy) přicházejí na řadu opět velkorypadla. Ta už nabírají horninu, tedy
hmotu, která obsahuje to, oč tu běží – uhlí. Vytěžená hmota
putuje na pásové dopravníky, které ji odvážejí z dolu k dalšímu zpracování do úpravny uhlí.
Obří kolesová velkorypadla
dokážou hrabat 24 hodin denně,
365 dnů v roce. Pětičlenné
posádce rypadla velí bagrák,
který má zodpovědnost za
stroj za miliardu korun.
foto: archiv
Tenhle drak lidem celý život pomáhal. Těžil pro ně uhlí. Severus je totiž kolesové velkorypadlo KU 800. Svou přezdívku získal podle hornické pohádky o draku Severusovi, který
v dávné minulosti nejprve ohrožoval obec, ale po „domluvě“ chrabrého rytíře nakonec Březnu začal sloužit. Dnes už
je drak v důchodu. Aktivní kariéru ukončil teprve před dvěma lety, do té doby pracoval na skrývce dolu Merkur nedaleko Března. Do šrotu ale nepřišel a v zapomnění neupadl.
Dnes je z něj vyhledávaná atrakce, kterou jezdí obdivovat
lidé ze všech koutů České republiky.
V dobách svého pracovního nasazení makal „jako
šroub“ – každou hodinu vytěžil kolem 3000 tun hmoty. Od
roku 1979, kdy byl nasazen do provozu, odtěžil tento stroj
přes 268 milionů kubíků hmoty.
sudoku
6
Roman Peterka
3
1
6
Sraz u vrátnice
2
1
Kdo by se chtěl dozvědět o tajemstvích těžby hnědého uhlí víc a stanout obřímu stroji tváří v tvář, bude mít příležitost. Na 21. dubna se
chystá probouzení draka Severuse ze zimního
spánku. Připravena bude spousta soutěží pro
malé i velké. „Zatímco podzimní uspávání draka Severuse bylo věnováno především vláčkům
– součástí programu byla i jízda hornickou mašinkou – při letošním jarním probouzení se zaměříme na zábavu pro cyklisty,“ prozrazuje
něco z programu Renata Malíková ze Severočeských dolů.
5
2
7
2
4
3
4
9
8
7
2
5
7
4
2
7
8
2
1
8
2
6
3
1
7
31
VELIKONOČNÍ TRHY
CHRÁNĚNÝCH DÍLEN
Dovolujeme si vás pozvat k návštěvě tradičních trhů.
Nákupem velikonoční výzdoby máte příležitost
vyjádřit podporu hendikepovaným.
11. 3. 2013
Elektrárna Tisová
25. 3. 2013
JE Dukovany
26. 3. 2013
Plzeň
26.–27. 3. 2013
Hradec Králové
Ostrava
Praha
JE Temelín
intranet.cez.cz/plnimeprani
SKUPINA ČEZ
Download

Tajemství ceny elektřiny