NÁRODNĺ
ZAOSTŘENO NA DROGY 6
MONITOROVACĺ
STŘEDISKO
PRO DROGY
A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI
Situace ve věcech drog v České republice v roce 2010
Souhrn výroční zprávy
o bs ah
1 PROTIDROGOVÁ POLITIKA A JEJÍ KONTEXT
1/1 Národní strategie protidrogové politiky
1/2 Změny právních předpisů
1/3 Iniciativy odborné a občanské veřejnosti
1/4 Financování protidrogové politiky
2 UŽÍVÁNÍ DROG A JEHO DŮSLEDKY
2/1
Užívání drog v obecné populaci
2/2 Problémové užívání drog
2/3 Infekce spojené s užíváním drog a drogová úmrtí
3 PREVENCE, LÉČBA A HARM REDUCTION
3/1
Prevence
3/2 Léčba a resocializace
3/3 Harm reduction
4 TRESTNĚPRÁVNÍ DATA
4/1 Primární a sekundární drogová kriminalita
4/2 Drogy ve vězení a péče o vězněné uživatele drog
4/3 Dostupnost drog, nabídka a spotřeba drog
Listopad - prosinec 2011
Hlavní trendy v roce 2010
n Vláda schválila novou Národní strategii protidrogové politiky na
n S novými syntetickými drogami má v ČR zkušenost necelých 5 % mla-
období 2010–2018, která bude implementována prostřednictvím
tříletých akčních plánů.
n Od 1. ledna 2010 je účinný nový trestní zákoník, který přinesl
podstatné změny v právní úpravě primárních drogových trestných činů.
n Výdaje z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku dosáhly
v roce 2010 celkové částky 627,4 mil. Kč. Ze státního rozpočtu bylo
vydáno 371,6 mil. Kč, kraje a obce přispěly částkou 193,7 a 62,1 mil. Kč.
n Užívání nelegálních drog v obecné populaci je na stabilní úrovni.
Nejčastěji užívanými nelegálními drogami v populaci jsou konopné
látky a extáze, které někdy užilo 23–34 %, resp. 4-10 % dospělých
osob. Užití konopných látek v posledním roce uvedlo 10–15 %
respondentů, užití jiných nelegálních drog méně než 4 % dotázaných
dospělých. Nejvíce zkušeností mají především mladí muži.
dých dospělých ve věku 15–34 let; obdobný výsledek přinesla i evropská
studie Eurobarometr mezi mladými Čechy ve věku 15–24 let (4 %).
n Vůbec poprvé byla provedena reprezentativní studie zaměřená na
užívání drog ve vězeňské populaci. Osoby nastupující do věznic mají
výrazně vyšší zkušenosti s užíváním drog než obecná populace – týká
se to především užívání heroinu, pervitinu a kokainu. Odhadem
desetina až čtvrtina vězňů (2–5 tis. osob) vykazuje při nástupu do
věznice znaky aktuálního problémového užívání opiátů nebo pervitinu
včetně aktuální injekční aplikace, což je 20–50krát vyšší prevalence
než v populaci ČR celkem.
n Meziročně roste střední odhad počtu problémových uživatelů drog
v ČR – za r. 2010 dosáhl hodnoty 39,2 tis. osob. Nárůst je daný zvýšením počtu uživatelů pervitinu (28,2 tis.), odhadovaný počet uživatelů
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 1
opiátů se v r. 2010 naopak snížil (11,0 tis.). Dále se zvýšil rovněž počet
injekčních uživatelů drog (na cca 37,2 tis.).
n Situace ve výskytu infekcí mezi injekčními uživateli drog je příznivá.
Promořenost injekčních uživatelů drog HIV je stále pod 1 %. Počet
nově hlášených případů virové hepatitidy typu B a C mezi injekčními
uživateli drog dlouhodobě klesá. V posledních třech letech je patrný
nárůst počtu provedených testů na infekční choroby mezi uživateli
drog v kontaktu s nízkoprahovými službami.
n Došlo k nárůstu počtu smrtelných předávkování nelegálními
drogami, bylo zaznamenáno celkem 55 případů. Vzrostl zejména počet
smrtelných předávkování těkavými látkami, počet předávkování
opiáty/opioidy a pervitinem zůstal prakticky na stejné úrovni. Poprvé
byly hlášeny případy předávkování, u kterých byl nalezen syntetický
opioid fentanyl.
n Roste počet nehod pod vlivem nealkoholových drog i počet osob při
nich zemřelých. Naopak počet a podíl nehod zaviněných pod vlivem
alkoholu i počet osob usmrcených při těchto nehodách klesá.
n V r. 2010 došlo ke snížení uživatelů nelegálních drog léčených
v psychiatrických lůžkových zařízeních i v psychiatrických ambulancích.
n Dlouhodobě roste počet klientů kontaktních center a terénních
programů i celkový počet kontaktů těchto zařízení s uživateli drog.
V r. 2010 nadále vzrostl počet stříkaček distribuovaných ve výměnných programech.
n Zvýšil se počet registrovaných zdravotnických zařízení poskytujících substituční léčbu a také počet registrovaných pacientů
v substituční léčbě, a to jak ve specializovaných centrech, tak
i v ordinacích ostatních lékařů předepisujících přípravky s obsahem
buprenorfinu.
n Poprvé za r. 2010 byl proveden sběr údajů o detoxifikaci v lůžkových
zdravotnických zařízeních – bylo zjištěno, že v ČR probíhá detoxifikace
v celkem 28 lůžkových zařízeních, bylo hlášeno celkem 6650 pacientů,
z toho 3091 uživatelů nelegálních drog a 3558 uživatelů alkoholu.
n Žadatelům o léčbu v souvislosti s užíváním drog registrovaným
napříč typy služeb dlouhodobě dominují uživatelé stimulancií (62,9 %),
druhou nejčetnější skupinu tvoří uživatelé opiátů (23,1 %) a dále
uživatelé konopných látek. Průměrný věk žadatelů o léčbu roste
a v r. 2010 dosáhl 27,3 let. Ženy tvoří stabilně třetinu žadatelů o léčbu.
n Počet osob stíhaných za drogové trestné činy dlouhodobě roste;
roste také podíl osob stíhaných za držení drogy pro vlastní potřebu.
Pod vlivem návykové látky bylo v r. 2010 spácháno celkem 19,6 tis.
z celkového počtu 117,7 tis. (16,6 %) trestných činů, z nich 17,3 tis.
(14,7 %) pod vlivem alkoholu a 2,3 tis. (1,9 %) pod vlivem nealkoholových drog.
n Nejvíce dostupnými drogami jsou marihuana a pervitin. Zvyšuje se
obliba a dostupnost kokainu. Ceny a čistota drog jsou dlouhodobě
stabilní.
n Od r. 2010 je v ČR patrný zvýšený výskyt nových syntetických drog.
Jednalo se o látky, které mají podobné účinky jako tradiční drogy, ale
toho času nebyly na seznamu zakázaných OPL a vymykaly se tak
mezinárodnímu i národnímu systému kontroly nelegálních drog
(od dubna 2011 na seznamu zakázaných OPL jsou). Šlo především
o syntetické kanabinoidy a deriváty katinonu, zejména mefedron.
1 PROTIDROGOVÁ POLITIKA A JEJÍ KONTEXT
1/1 Národní strategie protidrogové politiky
V r. 2010 byla vládou schválena nová Národní strategie protidrogové politiky na období 2010–2018. Strategie byla navržena
s účinností na 9 let a definuje 4 obecné cíle. Těm odpovídají
4 pilíře protidrogové politiky – prevence, léčba a sociální
rehabilitace, snižování rizik, snižování dostupnosti drog, které
doplňují 3 podpůrné oblasti – koordinace a financování,
monitoring, výzkum, evaluace a mezinárodní spolupráce.
Konkrétní postupy a aktivity v protidrogové politice na kratší
časové období jsou definovány v akčních plánech. V období
platnosti strategie budou sestaveny 3 akční plány, každý na
období 3 let.
Akční plán na období 2010–2012 definuje čtyři priority:
n Realizace intervencí zaměřených na snížení vysoké míry
užívání zejména konopných a dalších legálních i nelegálních
drog.
n Zaměření se na vysokou míru problémového užívání opiátů
a pervitinu formulací a aplikací programů specifických pro tuto
cílovou skupinu.
Posílení protidrogové politiky v oblasti legálních drog (alkoholu a tabáku), zejména v oblasti koncepčních a koordinačních
mechanizmů a léčebných opatření. K této prioritě byla v akčním
plánu nově vytvořena samostatná oblast Alkohol a tabák.
n Rozvíjení a zefektivnění celkových legislativních, finančních
a koordinačních mechanizmů protidrogové politiky.
n
1/2 Změny právních předpisů
Od 1. ledna 2010 je účinný nový trestní zákoník, který přinesl
podstatné změny v právní úpravě primárních drogových
trestných činů. Nová právní úprava částečně diferencuje drogy
podle zdravotních a společenských rizik, když rozlišuje konopné
a ostatní drogy u pěstování konopí pro vlastní potřebu a jeho
držení pro vlastní potřebu. U ostatních způsobů nedovoleného
nakládání s drogami již nový trestní zákoník (nTZ) mezi
jednotlivými druhy drog nerozlišuje. Kromě zmíněné
diferenciace drog trestní zákoník zavedl též novou
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 2
privilegovanou (mírněji trestnou) skutkovou podstatu trestného
činu nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo
psychotropní látku (§ 285 citovaného zákona).
V r. 2010 byl v důsledku nárůstu nabídky nových syntetických
drog (tj. nových látek, které toho času nebyly obsaženy
v seznamech mezinárodních úmluv týkajících se nedovoleného
nakládání s omamnými a psychotropními látkami) zákonem
z 6. dubna 2011 č. 106/2011 Sb. novelizován zákon č. 167/1998
Sb., o návykových látkách. Dosavadní přílohy zákona o návykových látkách, které obsahují omamné a psychotropní látky, byly
rozšířeny o 33 látek, především nových syntetických drog.
1/3 Iniciativy odborné a občanské veřejnosti
V r. 2010 a v prvním pololetí 2011 probíhaly diskuze a iniciativy
na téma léčebného využití konopí, kterých se účastnila jak
občanská a odborná veřejnost, tak politici a zástupci státní
správy.
V dubnu 2010 se v Poslanecké sněmovně konal seminář nazvaný
Perspektivy léčby konopím: Zdraví, legislativa, politika. V návaznosti na uvedený seminář byla odborníky, pacienty a občanskou
společností v srpnu 2011 iniciována petice Léčebné konopí
za legislativní změny, které by pacientům v České republice
zpřístupnily léčbu konopím a umožnily jeho výzkum.
V září 2011 byla pod sekretariátem Rady vlády pro koordinaci
protidrogové politiky pod záštitou předsedy vlády ČR a předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ustavena odborná
pracovní skupina, jejímž úkolem je do konce r. 2011 předložit
návrh legislativních změn tak, aby bylo v ČR možno využívat
konopí a konopné látky pro léčebné účely.
TABULKA 1: Výdaje na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu a z územních rozpočtů v letech 2006–2010 (v tis. Kč)
Snižování poptávky*
Snižování nabídky**
Rok
Státní
rozpočet
Rozpočty
krajů
Rozpočty
obcí
Celkem
Státní rozpočet
2006
2007
2008
2009
2010
192 170
206 135
219 794
220 687
222 244
94 917
128 358
162 878
172 631
193 710
48 141
62 278
62 479
59 476
62 055
335 228
396 771
445 151
452 794
478 009
171 221
160 791
152 142
154 718
149 367
Celkem
506 449
557 562
597 293
607 512
627 376
Pozn.: * v r. 2006 se jedná o výdaje RVKPP, MZ, MPSV, MŠMT a MO, od r. 2007 také část výdajů MS; ** v r. 2006 se jedná o výdaje na
činnost NPC, GŘC a z rozpočtu MS, od r. 2007 jsou výdaje MS rozděleny podle jejich typu do snižování poptávky i snižování nabídky.
TABULKA 2: Výdaje ze státního rozpočtu na protidrogovou politiku podle rezortů v letech
2006–2010 (v tis. Kč)
2006
2007
2008
2009
2010
RVKPP
MŠMT
MO
MPSV
MZ
MS
GŘC
NPC
108 788
10 809
4 875
49 698
18 000
41 251
23 488
106 482
104 442
12 557
3 595
57 013
22 241
12 610
26 725
127 743
99 979
12 447
5 276
79 472
18 874
7 385
10 656
137 846
97 476
11 263
4 280
86 785
15 057
10 817
3 180
146 548
85 504
14 967
4 384
91 743
21 462
7 081
2 100
144 370
Celkem
363 391
366 926
371 935
375 406
371 611
Zdroj
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 3
1/4 Financování protidrogové politiky
Výdaje z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku dosáhly
v roce 2010 celkové částky 627,4 mil. Kč. Ze státního rozpočtu
bylo na protidrogovou politiku vydáno 371,6 mil. Kč. Kraje
přispěly částkou 193,7 a obce 62,1 mil. Kč. Oproti r. 2009 došlo
k nominálnímu nárůstu souhrnných výdajů na všech třech
úrovních, a to o 3,3 %. Při posuzování změn je však třeba vzít
v úvahu nárůst počtu rozpočtových zdrojů, ve kterých se daří
výdaje na protidrogovou politiku identifikovat. Přehled výdajů
na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu a místních
rozpočtů uvádí tabulka 1.
Pokud jde o výdaje jednotlivých zdrojů státního rozpočtu na
protidrogovou politiku, k nejvýznamnějšímu poklesu došlo
zejména v případě Rady vlády pro koordinaci protidrogové
politiky a Ministerstva spravedlnosti. Vyšší prostředky na
protidrogovou politiku naopak v r. 2010 vydalo Ministerstvo
zdravotnictví (poprvé vykázalo finance na podporu výzkumu
v oblasti drog) a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Přehled
výdajů jednotlivých rezortů uvádí tabulka 2.
Na krajské úrovni došlo souhrnně k výraznému meziročnímu
nárůstu výdajů – ten se týkal zejména Karlovarského, Zlínského
a Moravskoslezského kraje. Více než třetina výdajů z krajů
je však určena na financování záchytných stanic a ošetřování
intoxikovaných osob. V souhrnu došlo k mírnému nárůstu
výdajů obcí.
Z celkové částky 627,4 mil. Kč vyčleněných na protidrogovou
politiku bylo 166,2 mil. Kč (26,5 %) určeno na služby harm
reduction, 108,9 mil. Kč (17,4 %) na léčbu, 62,3 mil. Kč (9,9 %)
na primární prevenci a 31,3 mil. Kč (5,0 %) na následnou péči.
Záchytné stanice financované výhradně z krajských rozpočtů
stály 87,2 mil. Kč (13,9 %) a 149,4 mil. Kč (23,8 %) bylo určeno
na prosazování práva.
V r. 2010 se poprvé podařilo získat údaje o nákladech zdravotních
pojišťoven na léčbu uživatelů drog za roky 2007–2009 z tzv.
systému zdravotních účtů. Na léčbu poruch spojených s užíváním
nealkoholových drog (dg. F11–F19) byly na základě dat
vykázaných pojišťovnami odhadnuty roční náklady ve výši
336 mil. Kč v r. 2007, 395 mil. Kč v r. 2008 a 448 mil. v r. 2009.
Největší podíl na celkových nákladech pojišťoven v r. 2009 měla
podle odhadů ve sledovaném období lůžková zdravotnická
zařízení, a to 73 % (z toho nemocnice 30 % a psychiatrické
léčebny 39 %) – v těchto nákladech jsou obsaženy jak náklady
na lůžkovou péči, tak i na ambulantní, lékárenskou a další péči
poskytovanou v lůžkových zařízeních. Samostatná ambulantní
zařízení se na celkových nákladech pojišťoven na léčbu uživatelů
drog podílela 7 %, z toho ordinace specialistů (převážně
psychiatrické ambulance) 3 %, a dále lékárny necelými 14 %.
2 UŽÍVÁNÍ DROG A JEHO DŮSLEDKY
2/1 Užívání drog v obecné populaci
V r. 2010 proběhla dvě nezávislá šetření na reprezentativním
vzorku populace ČR - Výzkum názorů a postojů občanů ČR
k problematice zdravotnictví a zdravého způsobu života
realizovaného agenturou INRES–SONES a studie Vybrané
aspekty drogové problematiky z pohledu občanů realizovaná
Institutem pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) ve spolupráci s agenturou Factum Invenio. Obě šetření se do velké míry
shodují ve zjištěných mírách prevalence užívání nelegálních
drog. Z výzkumů v posledních třech letech se ukazuje, že zkušenosti s užitím nelegálních drog jsou v obecné populaci stabilní.
Nejčastěji užívanými nelegálními drogami v dospělé populaci
GRAF 1: Srovnání míry prevalence užití nelegálních drog ve vybraných studiích v letech 2008–2010, pro
věkovou skupinu 15–64 let (v %)
40,0
30,0
20,0
10,0
0
LTP
LYP
LMP
Celopopulační studie 2008
(N = 4200)
34,3
15,2
Extáze
9,6
Pervitin
4,3
Kokain
2,0
Konopné látky
LTP
LYP
LMP
Výzkum občanů 2009
(N =1486)
8,5
27,6
11,1
3,6
1,2
4,6
1,7
0,7
2,5
0,7
0,4
1,5
0,4
LTP
LYP
LMP
Výzkum občanů 2010
(N =1487)
4,1
30,5
10,4
1,4
0,1
4,0
0,2
0,0
1,4
0,1
0,9
LTP
LYP
LMP
Vybrané aspekty drogové
probl. 2010 (N =1749)
4,2
23,4
9,7
4,5
0,7
0,1
7,2
2,2
0,7
0,3
0,0
3,4
0,9
0,2
0,3
0,1
1,6
0,4
0,2
Pozn.: LTP – celoživotní prevalence užití, LYP – prevalence užití v posledních 12 měsících, LMP – prevalence užití v posledních 30 dnech.
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 4
jsou konopné látky (23–34 %) a extáze (4-10 %). Užití konopných látek v posledním roce uvedlo 10–15 % respondentů, užití
jiných nelegálních drog méně než 4 % dotázaných dospělých
(graf 1). V posledním měsíci uvádí užití nelegálních drog mimo
konopné látky méně než 1 % respondentů. Mladí dospělí
ve věku 15–34 let vykazují vyšší míry užívání – přibližně pětina
má zkušenosti s konopnými látkami v posledním roce.
Na jaře 2011 realizovalo NMS ve spolupráci s agenturou Median
dotazníkový průzkum na reprezentativním vzorku uživatelů
internetu na téma užívání nových syntetických drog a tržní
zvyklosti týkající se nových syntetických drog (NSD), tzv. legal
highs – blíže viz rámeček. S novými syntetickými drogami má
podle studie v ČR zkušenost 4,5 % mladých dospělých ve věku
15–34 let (6 % mužů a 3 % žen); obdobný výsledek přinesla
i evropská studie Eurobarometr mezi mladými Čechy ve věku
15–24 let (4 %).
ČR se v r. 2010 již po páté zúčastnila studie HBSC zaměřené
na zdraví, životní styl a chování k vlastnímu zdraví mezi dětmi
ve věku 11, 13 a 15 let. Součástí studie bylo také mapování
zkušeností s užíváním alkoholu, tabáku a konopných látek
u skupiny dětí ve věku 15 let. Výsledky ukazují aktuálně rostoucí
zkušenosti s konopnými látkami (graf 2).
Studie Tanec a drogy 2010 již po čtvrté zkoumala rozsah užívání
legálních i nelegálních drog v prostředí noční zábavy. Oproti
minulým letům byl nově zařazen rovněž modul zkoumající
užívání nových syntetických drog a zkušenosti s jejich nákupem.
GRAF 2: Vývoj prevalencí užití konopných drog ve výzkumech HBSC v letech 2002, 2006 a 2010 v populaci 15letých (v %)
40
30
20
10
0
Celkem
Chlapci
Dívky
Celkem
Celoživotní prevence
Chlapci
Dívky
Celkem
Prevelace v posledních
12 měsících
Chlapci
Dívky
Prevelace v posledních
30 dnech
2002
30,5
34,6
26,7
26,9
30,9
23,2
2006
24,8
27,3
22,3
19,2
20,3
18,2
2010
30,5
31,3
29,8
21,5
21,4
21,6
10,9
12,1
9,7
GRAF 3: Celoživotní prevalence užití vybraných návykových látek mezi účastníky tanečních akcí v letech 2000,
2003, 2007 a 2010 (v %)
100
80
60
40
20
0
Alkohol
Konopné
látky
Extáze
Kokain
Pervitin
LSD
Lysohl.
Heroin
GHB
Poppers
2000
86,6
82,6
53,6
18,7
33,4
49,0
37,8
9,1
9,8
10,8
2003
97,9
91,9
66,9
20,1
44,6
45,2
43,0
6,1
6,7
35,1
2007
96,8
91,2
69,0
30,9
47,6
43,0
47,6
6,4
6,2
44,9
2010
99,1
94,9
70,2
47,2
47,4
47,6
51,2
6,8
6,4
41,8
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 5
Nejčastěji užívanou nelegální drogou je stále marihuana
následovaná extází a halucinogenními houbami. Srovnání
s předchozími lety potvrzuje rostoucí prevalenci užívání kokainu.
Dalšími poměrně četně užívaným látkami byly pervitin, LSD
a poppers (graf 3). Mefedron užilo někdy v životě 3,8 % respondentů, další nové syntetické drogy vyzkoušel menší podíl vzorku.
2/2 Problémové užívání drog
Problémové užívání drog zahrnuje podle definice Evropského
monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti injekční
užívání drog a/nebo dlouhodobé či pravidelné užívání opiátů
a/nebo drog amfetaminového typu a/nebo kokainu. V ČR není
do prováděných odhadů dosud zahrnováno užívání kokainu,
jehož výskyt zůstává dlouhodobě na velmi nízké úrovni.
Ze skupiny amfetaminů je z obdobných důvodů odhadován
Nové syntetické drogy
V roce 2010 bylo možné sledovat zvýšený výskyt látek označovaných jako nové drogy, nové syntetické drogy, designer drugs nebo legal highs (dále
jen NSD). Jsou to syntetické látky, které mají podobné účinky jako tradiční drogy (pervitin, marihuana, extáze, halucinogeny aj.), toho času však
nebyly uvedeny v seznamu zakázaných OPL a vymykaly se tak systému kontroly drog. Jde zejména o syntetické kanabinoidy, katinony,
fenetylaminy, piperaziny a rostlinné extrakty se zvýšeným obsahem účinné látky (např. Salvinorinu A).
NSD kupovaly a užívaly převážně osoby ve věku 15–35 let, především experimentátoři. Motivací pro nákup byla snadná dostupnost, nízká cena,
legálnost a tím případně i domnělá bezpečnost látek. Jak vyplývá z dotazníkového šetření mezi 151 uživateli NSD, celkem třetina respondentů
užila mefedron či jiný katinon, přibližně 10–15 % udalo užití rostlinných přípravků se syntetickými kanabinoidy. Ostatní uváděli vedle řady různých
chemických či komerčních názvů drog užití látek, které byly označovány jako „podobné“ tradičním drogám.
Prodej NSD probíhal typicky prostřednictvím internetových obchodů (e-shopů). V průběhu května a června 2011 bylo identifikováno
21 internetových obchodů nabízejících NSD v češtině nebo s českou doménou. Od konce r. 2010 do dubna 2011 došlo k rozmachu prodeje NSD
také v kamenných obchodech, které byly často propojeny s e-shopy. K prodeji v kamenných obchodech docházelo hlavně ve větších městech nebo
v příhraničních městech s Polskem, odkud se obchodní aktivity spojené s NSD přelily v důsledku potlačení prodeje NSD na polské straně. Prodejci
vydávali NSD za sběratelské a dárkové předměty, aby se vyhnuli zákonu. Typickým představitelem kamenných obchodů byla síť prodejen s názvem
„Amsterdam shop“. Bylo zjištěno, že do dubna 2011 se maloobchodní prodejny s NSD vyskytovaly prakticky ve všech krajích ČR s výjimkou krajů
Jihočeského, Plzeňského a Zlínského v celkem 24 městech, především v krajích Moravskoslezském, Pardubickém a Karlovarském. Celkový
uváděný počet mohl dosáhnout až 40 prodejen v celé ČR. V dubnu došlo k rozšíření seznamu zakázaných látek i o většinu NSD, které byly v nabídce
obchodníků. Následkem této zákonné změny ukončily vesměs prodejny svou činnost. V srpnu 2011 byly v ČR v cíleném průzkumu hlášeny již jen
3 možné prodejny nabízející NSD „pod pultem“.
TABULKA 3: Střední hodnoty prevalenčních odhadů problémového užívání drog provedených multiplikační
metodou za použití dat z nízkoprahových programů v letech 2002–2010
Problémoví uživatelé
drog celkem
Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Počet
Na
1 000 os.
15–64 let
35 100
29 000
30 000
31 800
30 200
30 900
32 500
37 400
39 200
4,89
4,02
4,14
4,37
4,13
4,20
4,39
5,04
5,30
Problémoví uživatelé
pervitinu
Problémoví uživatelé opiátů/opioidů
Uživatelé Uživatelé
heroinu Subutexu®
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
6 200
5 750
6 400
7 100
6 000
n.a.
n.a.
n.a.
n.a.
4 300
4 250
4 900
5 100
5 000
Celkem
Celkem na
1 000 os.
15–64 let
Počet
13 300
10 200
9 700
11 300
10 500
10 000
11 300
12 100
11 000
1,85
1,41
1,34
1,55
1,44
1,36
1,52
1,63
1,48
21 800
18 800
20 300
20 500
19 700
20 900
21 200
25 300
28 200
Na
1 000 os.
15–64 let
3,04
2,61
2,80
2,82
2,69
2,84
2,87
3,40
3,81
Injekční uživatelé
drog
Počet
Na
1 000 os.
15–64 let
31 700
27 800
27 000
29 800
29 000
29 500
31 200
35 300
37 200
4,41
3,86
3,73
4,10
3,97
4,01
4,21
4,75
5,03
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 6
pouze počet uživatelů pervitinu (metamfetaminu). Mezi opiáty
typicky užívanými v ČR patří především heroin a Subutex®.
V roce 2010 mírně vzrostl odhadovaný počet problémových
uživatelů drog. Střední hodnota odhadu využívajícího dat
o klientech z nízkoprahových programů dosáhla 39,2 tis. osob.
Na nárůstu se podílejí především uživatelé pervitinu (28,2 tis.),
v případě uživatelů opiátů došlo naopak k poklesu (11,0 tis.).
Zvýšil se také odhadovaný počet injekčních uživatelů drog,
a to na cca 37,2 tis (tabulka 3). Kraji s nejvyšším počtem
problémových uživatelů drog a zároveň s nejvyšším počtem
uživatelů opiátů jsou tradičně Praha a Ústecký kraj. Zejména
v Praze, ale i v dalších českých krajích je rozšířeno injekční
užívání Subutexu®. Běžné je také současné užívání pervitinu
a opiátů.
2/3 Infekce spojené s užíváním drog a drogová úmrtí
V r. 2010 přetrvávala relativně příznivá situace ve výskytu
infekcí mezi (injekčními) uživateli drog – promořenost HIV je
stále pod 1 %. Nově bylo identifikováno 7 HIV pozitivních osob,
u kterých mohlo dojít k nákaze injekčním užíváním drog.
K 31. 12. 2010 bylo v ČR evidováno celkem 1522 HIV pozitivních
osob s trvalým pobytem na území ČR, z toho 70 osob injekčních
uživatelů drog (IUD) a 27 dalších osob ve smíšené kategorii
zahrnující injekční užívání drog a homo/bisexuální pohlavní styk
(celkem 6,4 %). Injekční aplikace drog nadále zůstává výrazně
minoritním způsobem nákazy virem HIV v ČR (tabulka 4).
V posledních letech rovněž klesá počet nově hlášených případů
VHC u injekčních uživatelů drog, u VHB došlo v r. 2010 k mírnému meziročnímu nárůstu případů. Prevalence VHC mezi uživateli
drog se v závislosti na charakteristikách a výběrových kritériích
vyšetřovaného vzorku pohybuje od přibližně 20 % v nízkoprahových programech do 40 % ve věznicích a až 70 % u uživatelů
drog v substituční léčbě. Tyto výsledky je však třeba hodnotit
Intenzivní formy užívání dalších drog
V roce 2010 byla provedena extrapolace dat o míře prevalence opakovaného aktuálního užití drog (užití alespoň jednou týdně v posledním měsíci)
z Celopopulační studie užívání návykových látek v ČR v r. 2008 na celou populaci ve věku 15–64 let. Podle výsledků bylo v r. 2008 v ČR přibližně
360 tis. pravidelných uživatelů konopných látek, 37 tisíc uživatelů pervitinu, 36 tisíc uživatelů extáze a 31 tisíc uživatelů halucinogenních hub.
Nejvyššího počtu přitom dosahují uživatelé sedativ, kterých je v populaci pravděpodobně zhruba 990 tisíc.
Ze studie validizace škály intenzivního užívání konopných látek (CAST, cannabis abuse screening test) vyplynulo, že pro 71,2 % uživatelů konopných
drog představuje užívání relativně malé riziko. Naopak 9,5 % uživatelů (12,2 % mužů a 5,0 % žen) se užíváním konopných drog vystavuje značnému
riziku a bylo by tedy vhodné, aby jim byla poskytnuta odborná intervence. Extrapoluje-li se tento podíl na celou populaci ČR, znamená to cca
1,0–1,5 % dospělé populace, tj. 75–110 tis. uživatelů konopných látek ve vysokém riziku. Nejvyšší podíl uživatelů konopných látek, kteří jsou
vystaveni značnému riziku, přitom vykazuje věková skupina 35–44 let.
Pokud jde o užívání alkoholu, odhadovaný počet osob ve věku 18–64 let užívajících alkohol rizikově či škodlivě se v ČR pohybuje v intervalu od
990 tis. až 1,4 mil. (z toho 800 tis. až 1 mil. mužů a 220–320 tis. žen). Počet osob ve značném riziku závislosti nebo závislých na alkoholu se
odhaduje na 50–150 tis. osob (z toho 40–135 tis. mužů a 7–10 tis. žen).
TABULKA 4: Počet nově zjištěných případů HIV v ČR do roku 2010 podle jednotlivých let a způsobu přenosu
Způsob přenosu
(riziková skupina)
1985–2004
2005 2006
2007 2008 2009
2010
Celkem
Počet
%
Homo/bisexuální styk
Heterosexuální styk
IUD
IUD a homo/bisexuální styk
Ostatní
Nezjištěno
387
239
33
11
37
29
52
29
4
1
0
4
54
26
4
1
0
6
72
28
12
5
0
4
88
45
8
4
0
3
103
43
4
3
0
3
125
37
5
2
0
11
881
447
70
27
37
60
57,9
29,4
4,6
1,8
2,4
3,9
Celkem
736
90
91
121
148
156
180
1 522
100,0
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 7
TABULKA 5: Výsledky testování IUD – žadatelů o léčbu na HIV, VHA, VHB a VHC podle jejich vlastních výpovědí v r. 2003–2010
HIV
Rok
VHA
VHB
VHC
Celkem Pozitivní Celkem Pozitivní Celkem Pozitivní Celkem Pozitivní
testováno
v%
testováno
v%
testováno
v%
testováno
v%
2 471
2 483
2 253
2 196
1 905
2 332
2 558
2 865
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
0,8
0,4
0,2
0,5
0,3
0,6
0,5
0,6
2 132
2 059
1 931
1 997
1 774
2 271
2 307
2 515
7,1
5,5
4,5
3,3
3,3
8,4
6,1
5,8
opatrně z důvodu pravděpodobného zatížení výběrovou chybou.
Data o testování na infekční choroby u žadatelů o léčbu
v souvislosti s užíváním drog indikují stabilní a v posledních
letech spíš klesající výskyt infekcí mezi uživateli drog (tabulka 5).
Jedná se o informace od samotných klientů případně o údaje
z jejich dokumentace.
Také v r. 2010 přetrvával zvyšující se výskyt syfilis u injekčních
uživatelů drog. Od r 2006 je patrný nárůst syfilis, jak v celkovém
počtu případů, tak i u IUD (graf 4). Data o výskytu rizikového
chování u hlášených případů pohlavních nemocí ukazují na
poměrně vysoký současný výskyt prostituce a injekčního užívání
drog. V letech 2000–2010 bylo injekční užívání drog zjištěno
u celkem 20,0 % případů syfilis u komerčních sexuálních
2 504
2 581
2 332
2 290
2 004
2 463
2 553
2 837
11,2
9,9
10,1
10,0
8,4
8,9
8,3
8,1
2 884
2 913
2 577
2 497
2 168
2 636
2 852
3 189
31,5
33,6
35,0
32,6
31,0
32,0
29,8
30,4
pracovníků a u 17,9 % IUD (především se jednalo o ženy) byla
současně zjištěna prostituce.
V letech 1997–2010 bylo evidováno 151 případů tuberkulózy
(TBC) u uživatelů drog (131 mužů, 21 žen). Z celkového počtu
hlášení TBC u uživatelů (nealkoholových) drog bylo 96 %
případů tuberkulózy dýchacího ústrojí. Zatímco výskyt TBC
v populaci klesá a stejně tomu tak je i u uživatelů alkoholu,
u uživatelů nealkoholových drog má výskyt TBC mírně
vzrůstající tendenci.
V roce 2010 došlo k dalšímu nárůstu počtu smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami identifikovaných
na odděleních soudního lékařství na celkem 55 případů. Meziročně vzrostl zejména počet smrtelných předávkování těkavými
1400
140
1200
120
1000
100
800
80
600
60
400
40
200
20
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Syfilis celkem
967
1 376
976
976
849
684
502
822
850
997
1 022
Kapavka celkem
888
880
911
911
1 030
947
1 082 1 149
816
724
756
Syfilis u IUD
49
62
247
247
26
40
20
44
51
103
113
Kapavka u IUD
14
18
23
23
11
8
9
13
10
7
10
Počet případů u IUD
Počet případů celkem
GRAF 4: Hlášená incidence syfilis a kapavky celkem a u injekčních uživatelů drog v ČR v letech 2000–2010
0
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 8
Při srovnání s počtem předávkování hlášených v Informačním
systému Zemřelí (obecný registr mortality v ČR) lze dlouhodobě
pozorovat podobné trendy ve výskytu smrtelných předávkování
– souhrn dat na základě různých selekčních kritérií ukazuje,
že počet smrtelných předávkování nelegálními drogami
a těkavými látkami je v ČR v posledních 2 letech mezi 30
a 70 případy ročně. Výskyt smrtelných předávkování alkoholem
(etanolem) je na základě analogických selekčních kritérií
přibližně desetinásobný.
Podle evidence dopravní policie klesl v r. 2010 počet a podíl
nehod zaviněných pod vlivem alkoholu i počet usmrcených osob
při těchto nehodách – tento příznivý trend potvrzují data
látkami na dvojnásobek (16 případů). Počet případů smrtelných
předávkování opiáty/opioidy a pervitinem zůstal prakticky
na stejné úrovni (19, resp. 18 případů), ale vůbec poprvé v ČR
byla hlášena 2 smrtelná předávkování, u kterých byl nalezen
syntetický opiát fentanyl. Jeden případ předávkování nastal po
užití extáze (MDMA) a další předávkování způsobil derivát
amfetaminu 4-MTA, který se vyskytuje jako náhražka extáze.
Kokain nebyl v r. 2010 u žádného případu smrtelného
předávkování detekován – graf 5. V r. 2010 byl patrný další
nárůst nepřímých drogových úmrtí (tj. úmrtí z jiných příčin než
předávkování, zejména v důsledku nehod a sebevražd) s nálezem
pervitinu, naopak k poklesu došlo u THC.
GRAF 5: Smrtelná předávkování benzodiazepiny, nelegálními drogami a těkavými látkami v letech 1998–2010
identifikovaná na odděleních soudního lékařství
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Benzodiazepiny
41
56
65
66
50
91
94
56
50
58
77
74
49
Nelegální drogy a těkavé látky celkem
61
79
81
84
44
55
57
62
42
40
44
49
55
15
14
22
20
18
14
14
10
8
16
– z toho těkavé látky
– z toho opiáty/opoidy
40
45
47
56
21
21
19
24
10
14
15
20
189
– z toho amfetaminy (pervitin)
21
34
31
5
8
9
16
14
12
11
19
18
18
– z toho kokain
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
0
0
0
– z toho syntetické (taneční) drogy
0
0
0
0
0
1
0
2
0
0
0
3
2
– z toho halucinogeny
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
– z toho konopné látky
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
– z toho blíže neurčeno
0
0
1
8
1
2
1
3
5
0
0
0
0
Pozn.: Těkavé látky jsou samostatně sledovány od r. 2001. Od r. 2002 jsou data z oddělení soudních lékařství k dispozici v elektronické databázové formě.
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 9
z pitev zemřelých při dopravních nehodách vyšetřovaných na
odděleních soudního lékařství. Naopak roste počet nehod pod
vlivem nealkoholových drog i počet osob při nich zemřelých;
srovnání s daty ze soudních lékařství však ukazuje, že počet
udávaný policií je podhodnocen.
3 PREVENCE, LÉČBA A HARM REDUCTION
3/1 Prevence
V r. 2010 došlo ke změně dotačního řízení MŠMT z hlediska
termínů a překryvu témat s dalšími rezorty. Důraz byl kladen
na vyvážení přerozdělení finančních prostředků ze státního
rozpočtu mezi poskytovateli služeb. Jako hlavní kritérium byla
posuzována kvalita služeb, a to na základě certifikace odborné
způsobilosti. V přidělování dotací byla výrazně posílena role
krajů, a to prostřednictvím nově zřízeného Výboru krajských
školních koordinátorů prevence.
V rámci projektu EU-Dap 2 vznikl tým certifikovaných trenérů,
kteří se podílí na šíření metodiky programu Unplugged jakožto
efektivního nástroje ovlivnění míry kouření, častého kouření,
opilosti a užívání konopných látek mezi žáky 6. tříd.
V roce 2010 byla spuštěna internetová e-learningová aplikace
určená pro rodiče Prevention-Smart Parents, která obsahuje
důležité informace a tipy z oblasti užívání návykových látek
a jejich prevence.
Na VII. ročníku konference Primární prevence rizikového chování
byla v r. 2010 mj. prezentována monografie Primární prevence
rizikového chování ve školství, která představuje základní koncepty primární prevence rizikového chování uplatňované v ČR.
TABULKA 6: Léčebné programy poskytující služby uživatelům drog v ČR v roce 2010
Celkem1
Typ programu
Ambulantní zdravotnická zařízení oboru psychiatrie
Ambulantní (nezdravotnické) programy provozované NNO
Denní stacionáře
Registrovaná zdravotnická zařízení poskytující substituční léčbu
Záchytné stanice
Detoxifikační jednotky v lůžkových zdravotnických zařízeních
Psychiatrické léčebny pro dospělé
Psychiatrická oddělení nemocnic
Dětské psychiatrické léčebny
Ostatní lůžková zařízení s psychiatrickým oddělením
Terapeutické komunity
Specializovaná oddělení pro děti ohrožené drogovou závislostí v pobytových
zařízeních speciálního školství
Programy následné péče
Detoxifikační jednotky ve věznicích
Substituční léčba ve věznicích
Oddělení pro diferencovaný výkon trestu (dobrovolná léčba)
Oddělení pro výkon ochranné protitoxikomanické léčby ve věznicích
Bezdrogové zóny ve věznicích
Programy NNO ve věznicích
Počet zařízení /
programů
Kapacita
(míst, lůžek)
Využití
(počet osob)
453
13 5
1
45
16
16 6(28 7)
17
31
3
3
15–20
10
157
163
3
9 058 (1 354 4)
1 374 3
260 3
126
160 5
40 198 2
5
68
137
25–30
5
8
7
3
33 8
15/32 9
127 5
987 5
n.a.
n.a.
300
109
2 075
-
686
67
437
128
3 443
707 10
1 813 5
40
2 113
30 487
6 650 2
10 835 2
4 024 2
33 2
469 2
408 5
Pozn.: 1U některých služeb se jedná o celkovou kapacitu a celkový počet uživatelů všech návykových látek včetně alkoholu. 2Jedná se o počet pacientů se zákl.
dg. F10–F19 léčených ve sledovaném roce. 3Počet všech psychiatrických lůžek. 4Počet lůžek na pracovištích pro léčbu AT pacientů. 5Údaje z programů podpořených v r. 2010 v dotačním řízení RVKPP (13 ambulantních programů,10 terapeutických komunit, 16 programů následné péče celkem, z nich 13 programů
intenzivní následné péče poskytujících chráněné bydlení). 6Počet detoxifikačních jednotek s vyčleněnými lůžky. 7Celkový počet lůžkových zařízení poskytujících
detoxifikaci AT pacientům včetně 12 zařízení poskytujících detoxifikaci na různých odděleních bez vyčleněných lůžek. 8Bezdrogové zóny nejsou v zásadě léčebným
programem, spíše zajišťují bezpečné a motivující prostředí pro odsouzené připravené abstinovat, nicméně 4 z bezdrogových zón jsou s terapeutickým programem.
Počet programů/počet věznic ve kterých působily. 10Počet návštěv ve věznicích.
9
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 10
3/2 Léčba a resocializace
Přehled počtu jednotlivých typů programů vč. jejich kapacity
a využití uvádí tabulka 6.
V síti léčebných zařízení významně vzrostl počet psychiatrických
ambulancí, které vykazují data o pacientech léčených v oblasti
závislostí (z 298 na 453 zařízení). Nejedná se ovšem pouze
o ordinace specializované na léčbu závislostí (tzv. AT ordinace),
ale hlášení se týká všech ordinací oboru psychiatrie, které
vykázaly léčbu alespoň jednoho pacienta.
I přes nárůst počtu hlásících ambulancí klesl v r. 2010 počet
ambulantně léčených AT pacientů, na což měl vliv především
pokles pacientů užívajících nelegální drogy (bez alkoholu
a tabáku), meziročně se snížil jejich počet o více než 7 %.
Zvýšil se také počet registrovaných zdravotnických zařízení
poskytujících substituční léčbu a také počet registrovaných
pacientů v substituční léčbě, a to jak ve specializovaných
centrech, tak i v ordinacích ostatních lékařů předepisujících
přípravky s obsahem buprenorfinu (Subutex® a Suboxone®),
léčba těmito preparáty však stále není v plném rozsahu
evidována v Registru substituční léčby. Pro substituční léčbu
závislosti na opiátech byl v r. 2010 v ČR k dispozici metadon
a dále přípravky Subutex® a Suboxone®, během r. 2011 byly
uvedeny na trh další 2 preparáty (Buprenorphine Alkaloid®
a Ravata®). Novinkou v substituční léčbě je stanovení částečné
úhrady preparátu Suboxone® 8 mg ze zdravotního pojištění,
v praxi však k úhradě nedochází z důvodu nastavení podmínek.
Do Národního Registru uživatelů lékařsky indikovaných
substitučních látek (NRULISL) nahlásilo údaje o pacientech
45 zařízení z celkového počtu 96 registrovaných. Jak ale
vyplynulo z průzkumu realizovaného NMS, pouze 71 % lékařů
poskytujících substituci je registrováno, přičemž aktivně hlásí
pacienty pouze třetina z nich. V roce 2010 bylo v NRULISL
evidováno 2113 léčených osob, což znamená oproti předchozímu roku nárůst o 37 % (565 osob).
Vůbec poprvé jsou za r. 2010 dostupná data o detoxifikaci
v lůžkových zdravotnických zařízeních. Během roku 2010
podstoupilo detoxifikaci celkem 6650 pacientů, z toho
3091 pacientů od nelegálních drog a 3558 od alkoholu.
Vůbec poprvé od roku 2002 došlo ke snížení počtu hospitalizací
pro poruchy způsobené kombinací látek (F19). Další změna byla
zaznamenána v případě hospitalizací pro poruchy způsobené
užíváním stimulancií vyjma kokainu (F15). Počet těchto
hospitalizací od roku 2007 mírně klesal, v roce 2010 však došlo
k meziročnímu nárůstu.
Následná péče je v ČR zajišťována prostřednictvím ambulantních
doléčovacích programů, jejichž součástí mohou být programy
chráněného bydlení a chráněné pracovní programy (chráněná
dílna, chráněné zaměstnání a podporované zaměstnání). V ČR
funguje přibližně 30 programů následné péče o uživatele drog.
V Registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV se k září 2011
nacházelo 34 programů následné péče, jejichž cílovou skupinou
jsou osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových
látkách.
V Registru žádostí o léčbu spojenou s užíváním drog, který vede
GRAF 6: Počet všech žadatelů o léčbu podle užívané drogy v letech 2003–2010
6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0
Pervitin
Opiáty
Konopné látky
Těkavé látky
Extáze
Kokain
LSD
Ostatní
Celkem
2003
4 490
2 133
1 403
226
50
22
15
183
8 522
2004
4 790
2 169
2 462
221
37
18
19
129
8 845
2005
4 855
2 058
1 238
183
23
15
10
152
8 534
2006
4 889
2 126
1 044
124
12
12
4
155
8 366
2007
5 177
1 961
1 083
94
11
22
7
132
8 487
2008
4 925
2 063
1 053
62
14
24
6
132
8 279
2009
5 209
2 053
1 121
47
8
38
6
281
8 763
2010
5 632
2 084
1 050
46
7
23
3
160
6 005
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 11
hygienická služba, bylo v r. 2010 hlášeno celkem 9005 osob, tj.
o zhruba 300 osob více než v r. 2009. Z toho 4362 osob požádalo
o léčbu poprvé, což je téměř stejný počet prvožadatelů jako
v r. 2009. V porovnání s předchozími lety se obrací trend a počty
žadatelů o léčbu mírně rostou a dostávají se tak na úroveň let
2004 a 2005. Ženy tvoří stabilně přibližně třetinu žadatelů
o léčbu. Žadatelům o léčbu dominují uživatelé stimulancií, a to
jak u všech žadatelů (62,9 %), tak i mezi prvožadateli (67,5%),
zejména se jednalo o pervitin (62,5 %, resp. 67,2 %). Druhou
nejpočetnější skupinu mezi všemi žadateli tvoří uživatelé opiátů
(23,1 %) a mezi prvožadateli uživatelé konopných látek (15,9 %).
Trendy ve vývoji počtu žadatelů o léčbu podle užívané drogy
uvádí graf 6.
rodinní příslušníci a přátelé. Odhaduje se, že v kontaktu s těmito
zařízeními a programy je až 70 % problémových uživatelů drog,
v Praze až 80 %. V r. 2010 dosáhl počet uživatelů drog v kontaktu s nízkoprahovými programy 32,4 tis. osob, což představuje
nejvyšší meziroční nárůst od roku 2003. Největší podíl tvoří
uživatelé pervitinu. Přehled o klientech nízkoprahových harm
reduction programech uvádí tabulka 7.
Nejvyužívanější službou v nízkoprahových programech byla
výměna a distribuce injekčního náčiní a parafernálií. V roce 2010
došlo k poklesu počtu realizovaných výkonů výměn, počet
vyměněných stříkaček a jehel se však dále zvýšil. Kromě
injekčního náčiní a parafernálií distribuovalo celkem 30 programů
také želatinové kapsle určené k perorální aplikaci drogy jako
alternativy injekčního užívání. V posledních třech letech byl dále
zaznamenán nárůst počtu výkonů v rámci hygienického servisu,
individuálního poradenství a krizové intervence (tabulka 8).
Jinou velmi často využívanou službou je provádění testů na
vybrané infekce. Dostupnost této služby v posledních 3 letech
roste a zvyšuje se i počet provedených testů.
3/3 Harm reduction
Síť služeb v oblasti snižování rizik užívání drog sestávala v r. 2010
z 96 kontaktních center a terénních programů. Jejich cílovou
skupinou jsou problémoví uživatelé drog, experimentátoři, jejich
TABULKA 7: Klienti českých nízkoprahových programů v letech 2002–2010
Ukazatel
2002
92
Počet nízkoprahových programů
n.a.
Počet uživatelů drog
19 000
– z toho injekčních uživatelů
12 900
– z toho uživatelů pervitinu
8 000
– z toho uživatelů opiátů/opioidů
n.a.
– z toho uživatelů heroinu
n.a.
– z toho uživatelů Subutexu®
– z toho uživatelů konopných látek 3 400
n.a.
– z toho uživatelů těkavých látek
22,0
Průměrný věk uživatelů drog (roky)
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
93
25 200
16 700
11 300
6 100
n.a.
n.a.
5 500
705
23,2
92
24 200
16 200
12 200
6 000
n.a.
n.a.
4 100
560
23,4
92
27 800
17 900
12 300
6 800
n.a.
n.a.
3 600
470
25,0
90
25 900
18 300
12 100
6 900
4 000
2 900
2 700
450
25,3
109
27 200
20 900
14 600
7 300
4 100
3 200
2 000
390
26,1
100
28 300
22 300
14 900
8 300
4 600
3 700
1 700
300
26,4
95
30 000
23 700
16 000
8 900
4 950
3 950
2 200
250
27,4
96
32 374
24 500
17 500
8 100
4 200
3 900
1 908
324
27,0
TABULKA 8: Klienti českých nízkoprahových programů v letech 2002–2010
Ukazatel
Výměna injekčního náčiní
Potravinový servis
Hygienický servis
Individuální poradenství
Zdravotní ošetření
Krizová intervence
Skupinové poradenství
Počet kontaktů celkem
2004
139 800
94 700
34 500
27 300
13 500
3 000
1 800
317 900
2005
2006
2007
2008
2009
249 000 191 000 215 800 217 200 237 800
99 500 97 600 94 100 87 800 108 800
40 900
41 100 40 000 34 800 44 300
25 800
21 900 24 100 21 000 27 800
12 500
10 500
9 400
7 700 10 200
2 500
1 800
1 600
1 100
1 600
1 500
1 500
1 000
1 100
1 300
403 900 322 900 338 100 329 500 365 600
2010
234 900
107 700
56 300
37 600
9 700
2 400
1 300
396 800
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 12
4 TRESTNĚPRÁVNÍ DATA
4/1 Primární a sekundární drogová kriminalita
V roce 2010 bylo pro drogové trestné činy stíháno přibližně
2,4 až 2,5 tis. osob, obžalováno bylo necelých 2,2 tis. osob, což
odpovídá dlouhodobému podílu 90 % stíhaných. Soudy vynesly
v r. 2010 rozsudek nad necelým 1,7 tis. osob. Z hlediska pohlaví
pachatelů drogové trestné činnosti tvořily ženy 15 %. Nejvyšší
podíl trestných činů (cca 80 %) byl spojen s výrobou, pašováním
a prodejem drog. Drogová kriminalita přitom nejčastěji souvisela
s pervitinem (55–70 % v závislosti na zdroji dat) a konopnými
látkami. Mezi kraje s nejvyšším výskytem drogové trestné
činnosti v přepočtu na 100 tis. obyvatel patřily v roce 2010
Praha, Středočeský, Karlovarský a Ústecký kraj.
V dlouhodobém horizontu roste celkový počet osob stíhaných za
drogové trestné činy. V roce 2010 pokračoval nárůst podílu osob
stíhaných za držení drogy a naopak klesal podíl osob stíhaných
za šíření toxikomanie. Z hlediska jednotlivých drog se dlouhodobě zvyšuje podíl trestných činů nedovoleného nakládání
s pervitinem. V případě extáze a heroinu dochází od roku 2008
k poklesu. Počet případů nedovoleného nakládání s kokainem
roste, stále se však jedná o relativně nízký absolutní počet. Trend
počtu a podílu pachatelů vybraných drogových trestných činů
znázorňuje graf 7.
Za drogové trestné činy uložil soud v roce 2010 podmíněný trest
odnětí svobody 1003 osobám (61 %). K nepodmíněnému trestu
bylo odsouzeno 509 osob (31 %). Délka trvání nepodmíněných
trestů se nejčastěji pohybovala v rozpětí od 1 do 4 let. Nejvyšší
podíl přitom jednoznačně tvořila odsouzení za trestné činy
spojené s výrobou a pašováním drog.
Ochranné léčení protitoxikomanické bylo v roce 2010 uloženo
celkem 116 osobám, ve 48 případech se jednalo o osoby, které
spáchaly drogovou trestnou činnost. Protialkoholní léčbu uložil
soud 162 osobám.
V roce 2010 bylo objasněno celkem 19,6 tis. trestných činů
spáchaných pod vlivem návykové látky (tj. 16,6 % ze všech
objasněných trestných činů), z toho 17,3 tis. (14,7 %) pod vlivem
alkoholu a 2,3 tis. (1,9 %) pod vlivem nealkoholových drog.
V obou skupinách se nejčastěji jednalo o trestné činy ohrožování
pod vlivem návykové látky a opilství. Mezi dalšími trestnými činy
spáchanými pod vlivem alkoholu byly opilství, silniční dopravní
nehody z důvodu nedbalosti, úmyslné ublížení na zdraví,
výtržnictví, poškozování cizí věci a nebezpečné vyhrožování.
V případě trestných činů spáchaných pod vlivem nelegálních
drog se jednalo o opilství, maření výkonu úředního rozhodnutí,
různé druhy krádeží nebo krádeží vloupáním a nedovolená
výroba OPL.
Přestupky držení drogy nebo pěstování rostliny obsahující OPL
v malém množství pro vlastní potřebu byly v r. 2010 předmětem
řešení příslušných obecních úřadů v 1021 případech. Nejčastěji
šlo o držení drogy (94 %), pouze malá část přestupků se týkala
pěstování rostlin obsahujících OPL (6 %).
4/2 Drogy ve vězení a péče o vězněné uživatele drog
V roce 2010 spravovala Vězeňská služba ČR celkem 36 zařízení
pro výkon vazby a trestu odnětí svobody. K 31.12.2010 evidovala
celkem 21 900 osob, z toho 19 449 odsouzených a 2 443 vazebně stíhaných osob. V detenčním ústavu bylo umístěno 8 osob.
Nejvíce osob vykonávalo trest ve věznici s ostrahou.
GRAF 7: Celkový počet stíhaných osob a množství a podíly osob stíhaných za držení/pěstování pro vlastní
potřebu (§ 187a sTZ/§ 284 a § 285 nTZ) a za šíření toxikomanie (§ 188a sTZ/§287 nTZ) v letech 1999–2010
2 500
15 %
2 000
12 %
1 500
9%
1 000
6%
500
3%
0
Počet DTČ celkem
§ 187a sTZ, § 284 a § 285 nTZ
§ 188a sTZ, § 287 nTZ
Podíl držení/pěstování pro sebe
Podíl šíření toxikomanie
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
0%
1 753 1 815 1 952 2 204 2 295 2 149 2 209 2 344 2 023 2 296 2 415 2 437
98
139
166
178
232
173
184
240
250
278
302
348
177
186
181
149
110
64
53
49
32
28
17
8
5,6 % 7,7 % 8,5 % 8,1 % 10,1 % 8,1 % 8,3 % 10,2 % 12,4 % 12,1 % 12,5 % 14,3 %
10,1 % 10,2 % 9,3 % 6,8 % 4,8 % 3,0 % 2,4 % 2,1 % 1,6 % 1,2 % 0,7 % 0,3 %
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 13
Podle výsledků dotazníkové studie realizované NMS ve spolupráci s VS ČR uvedlo celkem 52,2 % z 1668 respondentů zkušenost
s nějakou nelegální drogou v průběhu svého života. V posledních
12 měsících užilo nelegální drogu 22,0 % a v posledních 30 dnech
8,5 % dotázaných respondentů. Vězeňská populace vykazuje ve
srovnání s obecnou populací výrazně vyšší celoživotní prevalenci
užívání heroinu, pervitinu a kokainu. Užití drogy během pobytu
ve vězení udalo 26,2 % dotázaných. Nejčastěji šlo o konopné
látky (14,5 %), alkohol (14,3 %), pervitin (12,5 %) a tlumivé
léky bez předpisu (11,6 %). Celkem 8,4 % respondentů uvedlo
injekční aplikaci drogy v průběhu některého z pobytů ve vězení.
Sdílení jehel či stříkaček ve vězení udalo 6,6 % respondentů. Na
základě výsledků studie lze odhadnout, že desetina až čtvrtina
vězňů vykazuje při nástupu do VTOS znaky aktuálního problémového užívání drog (absolutně tedy 2–5 tisíc osob). To je přibližně
20–50krát vyšší prevalence, než je prevalence problémových
uživatelů drog v obecné populaci (přibližně 0,5 %). Ovšem
přibližně jen čtvrtina osob, které lze při nástupu do VTOS označit
za problémové uživatele drog, je ve věznicích zařazena na
specializovaná nebo jiná odborná oddělení jako bezdrogové
zóny.
Pro uživatele drog jsou ve věznicích k dispozici poradny drogové
prevence (36 věznic), detoxifikace (5 věznic), bezdrogové zóny
(33 věznic), specializovaná léčebná oddělení (10 věznic), substituční léčba (8 věznic) a programy neziskových organizací
(32 věznic). Drogové služby ve věznicích zajišťovalo v roce 2010
celkem 15 neziskových organizací, z toho 6 subjektů sdružených
v sekci Drogové služby ve věznicích A.N.O. vykazuje intenzivnější
činnost.
4/3 Dostupnost drog, nabídka a spotřeba drog
Pro rok 2010 nebyl realizován odhad spotřeby drog v ČR.
K dispozici byla pouze data za r. 2008, podle kterých se v ČR
spotřebovalo téměř 19 tun konopných drog, 4,7 mil. tablet
extáze a 1 mil. kusů LSD. Do ČR bylo dovezeno 550 kg kokainu
o průměrné čistotě 70 %, avšak ke konečnému uživateli se tato
droga dostala v množství téměř 1 tuny o průměrné koncentraci
45 %. Odhadem byly vyrobeny 4,2 tuny pervitinu o průměrné
čistotě 80 %. Při prodeji na ulici nebo při vývozu se však čistota
snižuje na 70 %. Spotřeba pervitinu v ČR se odhadovala na
4,4 tuny. Heroin se do ČR dovezl v množství 330 kg o průměrné
koncentraci 40 %, na trhu se však prodával v koncentraci cca
10 %. Jeho spotřeba v ČR činila 1,3 tuny.
Většina vypěstované marihuany v r. 2010 byla určena pro
domácí trh. Od r. 2005 dochází k nárůstu indoorového
pěstování marihuany s vysokým obsahem THC (8–18 %).
Většina odhalených pěstíren byla v r. 2010 provozována
osobami vietnamské národnosti a velká část jejich produkce
směřovala do zemí západní Evropy.
Popsat struktury trhu s marihuanou v ČR bylo cílem studie
Marihuanové trhy v České republice realizované Centrem
adiktologie 1. LF UK v Praze za podpory NMS. Podle výsledků
studie poklesla v poslední dekádě průměrná cena za 1g
marihuany z 250 na 200 Kč, a to v důsledku rozmachu
velkopěstíren organizovaných občany vietnamské národnosti
a rozšíření domácího indoor pěstování, jehož přebytky směřují
často na trh. Outdoor pěstování představuje podle respondentů
rizika okradení a proto pěstitelé často přechází na pěstování
indoor způsobem. Nejčastěji byl uváděn nákup marihuany na
polo-otevřeném trhu, tj. přes známého. Řada intenzivních
uživatelů nakupovala marihuanu ve větším množství
a s minimální nebo žádnou marží ji dále rozdělovala mezi
své kamarády a známé.
Pervitin vyrábí tuzemští výrobci hlavně v malých domácích
laboratořích. Výroba pervitinu se stále častěji přemisťuje
z větších měst do více odlehlých míst (např. malé vesnice,
rekreační chatové oblasti), aby se snížilo riziko prozrazení.
Pervitin směřuje zejména na domácí trh, menší část produkce
je určená pro vývoz do zahraničí. Pervitin se vyrábí téměř
výhradně z léčiv obsahující pseudoefedrin (LOP), znovu se však
objevuje efedrin jakožto prekurzor. LOP jsou vzhledem
ke kontrolovanému vydávání v ČR dováženy hlavně z Polska,
kde jsou nakupovány především v polských příhraničních
lékárnách, ale také z Německa, Slovenska a Vietnamu.
Poptávka po heroinu je na českém trhu saturována prostřednictvím menších zásilek do 10 kg, které jsou před samotným
prodejem koncovým uživatelům ředěny, a to nejčastěji
paracetamolem a kofeinem. Čistota pouličního heroinu se
pohybuje v rozmezí 5–10 %.
Extáze je dovážena hlavně z Nizozemska, Polska a ze Slovenska.
Jedná se nejčastěji o individuální dovoz desítek až stovek tablet.
V posledních letech se snižuje poptávka po tabletách extáze,
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 14
neboť dovážené tablety obsahují převážně mCPP a nikoliv
MDMA a její deriváty. Cena tablet extáze se oproti minulému
roku výrazně snížila.
Z dostupných zdrojů vyplývá, že určité skupiny turistů navštěvují ČR (zejména Prahu) za účelem sexuálního a drogového
vyžití. Téma drogového turizmu je svou povahou multioborové
a jeho analýza je obtížná. Problematika drogového turizmu není
výrazněji zachycována a analyzována. Na internetu se objevují
informace popisující ČR jako místo se zvýšenou dostupností
drog a sexuálních služeb. Lze předpokládat, že příslušníci této
cílové skupiny, kteří přijedou do ČR na omezenou dobu, se do
typických drogových služeb dostávají ve velmi omezené míře.
Explicitně se však drogový turizmus neobjevuje v žádném
z dostupných oficiálních zdrojů.
Zdroje informací
Toto číslo bylo zpracováno na základě Výroční zprávy o stavu ve věcech
drog v České republice v roce 2010 [Mravčík, V., Pešek, R., Horáková, M.,
Nečas, V., Chomynová, P., K., Šťastná, L., Grolmusová, L., Kiššová, L.,
Sopko, B., V., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, Preslová, I.,
Doležalová, P., Koňák, T. (2011). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog
v České republice v roce 2010. Praha: Úřad vlády České republiky.
ISBN 978-80-7440-056-8]. Zdroje jednotlivých informací podle citačních
standardů jsou uvedeny ve Výroční zprávě.
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 15
Oznámení NMS a užitečné odkazy
n Veškeré
publikace vydané Národním monitorovacím střediskem pro
drogy a drogové závislosti včetně všech čísel Zaostřeno na drogy jsou
v elektronické podobě ke stažení na http://www.drogy-info.cz/index.
php/publikace. Případné objednávky tištěných publikací zasílejte na
email: [email protected]
n Mapa pomoci: http://www.drogy-info.cz/index.php/map/ – změny
kontaktních údajů zasílejte na email: [email protected]
n Kalendář akcí: http://www.drogy-info.cz/index.php/calendar/
– informace o vzdělávacích akcích a seminářích v adiktologii nebo
zajímavých pro obor adiktologie, které je možno v kalendáři zveřejnit,
zasílejte na email: [email protected]
n Informace o celoživotním vzdělávání v oboru adiktologie jsou
dostupné na http://www.adiktolog.cz/.
n Aplikace UniData a PrevData k evidenci klientů a intervencí
v drogových službách včetně uživatelské podpory:
http://www.drogovesluzby.cz/
n
Monitoring médií na drogy-info.cz:
http://www.drogy-info.cz/index.php/info/monitor
n Internetová stránka Evropského monitorovacího centra pro drogy
a drogovou závislost: http://www.emcdda.europa.eu/.
Zaostřeno na drogy
Vydává n Úřad vlády České republiky
nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1
IČO 00006599
Adresa redakce n Vladislavova 4, Praha 1, tel. 296 153 222
Odpovědný redaktor n Mgr. Lucie Grolmusová
Autoři tohoto čísla n Mgr. Kateřina Grohmannová, Mgr. Lucie Grolmusová,
Mgr. Pavla Chomynová
Poděkování
Velké poděkování za pomoc a spolupráci při tvorbě výroční zprávy
patří všem spolupracovníkům, členům pracovních skupin,
organizacím, institucím a orgánům, které poskytly potřebná data
a přispěly k jejich interpretaci. Bez spolupráce s nimi by nevzniklo
ani toto číslo Zaostřeno na drogy.
Toto číslo vyšlo 17. listopadu 2011. Vychází nejméně 6x ročně.
Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 14088.
ISSN 1214 -1089
Neprodejné. Distribuci zajišťuje vydavatel.
© Úřad vlády České republiky, 2011
Toto číslo Zaostřeno na drogy připravilo Národní monitorovací středisko pro
drogy a drogové závislosti.
Editoři tohoto čísla: MUDr. Viktor Mravčík, Mgr. Vlastimil Nečas
ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý)
Vydává Úřad vlády ČR
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
nábřeží E. Beneše 4
118 01 Praha 1
tel. 296 153 222
www.drogy-info.cz
str. 16
Download

ZAOSTŘENO NA DROGY 6 - Drogy