HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
ODBOR STAVEBNÍ
Sp.zn.: S-MHMP 172120/2012/OST/Vr/Ku
V Praze 17.5.2012
ROZHODNUTÍ
Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební, jako odvolací správní orgán příslušný dle
ustanovení § 81 odst. 3 písm. a) zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
předpisů, a dle § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
rozhodl o odvolání Ing. Aleše Výborného, nar. 22.1.1964, bytem Havlovického 169/11, Praha 4,
a Mgr. Kateřiny Výborné, nar. 13.5.1970, bytem Ládevská 825/30, Praha 8, proti rozhodnutí
odboru výstavby Úřadu městské části Praha 8 č.j.: MCP8 118625/2011, spis. zn. MCP8
025738/2011/OV.Hom ze dne 8.12.2011, kterým byla ve spojeném řízení umístěna a povolena
stavba nazvaná „Novostavba dvoupodlažního rodinného domu s garáží, vjezd na pozemek, nové
přípojky vody, elektro a telefonu Praha, Dolní Chabry, U Větrolamu“, umístěná na pozemcích č.
parc. 1040, 1499/1 a 1499/38 v k.ú. Dolní Chabry v Praze 8, takto:
1. podle ust. § 90 odst. 1 odst. b) správního řádu rozhodnutí odboru výstavby Úřadu městské
části Praha 8 č.j. MCP8 118625/2011, spis. zn. MCP8 025738/2011/OV.Hom ze dne 8.12.2011
ruší a věc vrací k novému projednání.
2 . odvolání Mgr. Kateřiny Výborné proti napadenému rozhodnutí podle ust. § 92 odst. 1
správního řádu jako opožděné z a m í t á .
Odůvodnění:
Odbor stavební Úřadu městské části Praha 8 (dále jen stavební úřad) výše uvedeným
rozhodnutím k žádosti stavebníků, Jany Polívkové, nar. 28.1.1974, bytem Bojasova 5/1244,
Praha 8 a Tomáše Polívky, nar. 15.5.1974, bytem Bojasova 5/1244, Praha 8, oba zastoupených
Janou Čadilovou, nar. 28.4.1969, bytem Železničářů 17/1343, Praha 7, ve spojeném řízení podle
§ 78 odst. 1 správního řádu, umístil podle ust. § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a povolil dle ust.
Sídlo: Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1
Pracoviště a podatelna: Jungmannova 29, 111 21 Praha 1
e-mail: [email protected]
tel.: +420 236 004 647
fax : +420 236 007 045
S-MHMP 172120/2012/OST
§ 115 stavebního zákona stavbu rodinného domu, vjezd na pozemek, elektrickou přípojku,
vodovodní přípojku a připojení k veřejné komunikační síti na pozemcích č. parc. 1040, 1499/1
a 1499/38 v k.ú. Dolní Chabry v Praze, 8 nazvanou „Novostavba dvoupodlažního rodinného
domu s garáží, vjezd na pozemek, nové přípojky vody, elektro a telefonu“ (dále jen stavba).
Stavební úřad pro umístění a provádění stavby stanovil podmínky a rozhodl o námitkách
účastníků řízení, Ing. Aleše Výborného a Mgr. Kateřiny Výborné, které byly uplatněny v průběhu
spojeného řízení.
Proti výše uvedenému společné odvolání podali dne 13.1.2012 účastníci řízení, Ing. Aleš
Výborný a Mgr. Kateřina Výborná, v zákonem stanovené lhůtě. O podaném odvolání vyrozuměl
stavební úřad všechny účastníky řízení písemností ze dne 18.1.2012.
Stavební úřad neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a předal proto
podle st. § 88 odst. 1 správního řádu spis odvolacímu orgánu.
Odvolání Ing. Aleše Výborného a Mgr. Kateřiny Výborné (dále též odvolatelé) dle jejich
slov směřuje jak proti rozhodnutí o umístění stavby, tak i proti rozhodnutí o povolení stavby.
Stěžejní námitkou odvolatelů je výška stavby a s tím související možné zastínění jejich budoucí
stavby. Proto požadují, aby dokumentace byla doplněna o odbornou zastiňovací studii, která
posoudí dopady na pozemek č. parc. 1038 a poměry oslunění a zastínění. V souvislosti s tím
požadují snížení hřebene střechy o cca 1,1 – 1,5 m. Dále nesouhlasí s umístěním výdechu
tepelného čerpadla směrem k jejich pozemku. Požadují doplnit projektovou dokumentaci
o odbornou hlukovou studii, která hlukové poměry a dopad na jejich pozemek posoudí.
A v neposlední řadě požadují umístění přepadu z akumulační jímky na dešťovou vodu na
protilehlé straně pozemku stavebníka a to proto, že sklon pozemku a nepříznivé geologické
poměry v dané lokalitě mohou způsobit podmáčení jejich pozemku.
Odbor stavební MHMP jako odvolací správní orgán nejprve zkoumal otázku přípustnosti
a včasnosti podaného odvolání.
Odbor stavební MHMP nejprve ověřil, zda napadené rozhodnutí bylo oznámeno,
tj. doručeno účastníkům řízení a zda bylo odvolání uplatněno v rámci zákonné patnáctidenní
lhůty. Ze správního spisu a z dodejek v něm založených bylo zjištěno, že účastnici řízení,
Mgr. Kateřině Výborné, bylo napadené rozhodnutí řádně oznámeno dne 20.12.2011 Dnem
následujícím počala běžet odvolací lhůta, tj. dnem 21.12.2011. Odvolání proti tomuto rozhodnutí
bylo učiněno až 13.1.2012 k místě příslušnému správnímu orgánu Úřadu městské části Praha 8.
Na odvolání Mgr. Kateřiny Výborné je nutno pohlížet jako na odvolání opožděné, neboť bylo
podáno po uplynutí patnáctidenní odvolací lhůty, která je obecně vymezena v ust. § 83 odst. 1
správního řádu. Opožděné odvolání odvolací správní orgán ve výroku tohoto rozhodnutí pod
bodem č. 2 zamítl.
Napadené rozhodnutí bylo vypraveno dne 15.12.2011 formou poštovní zásilky. Protože
druhý odvolatel, Ing. Aleš Výborný, v den 22.12.2011, kdy došlo k doručování této písemnosti,
nebyl zastižen, písemnost mu byla uložena v provozovně provozovatele poštovních služeb.
Zároveň dle ust. § 23 odst. 4 správního řádu byl odvolatel vyzván vložením oznámení
o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 15
dnů vyzvedl. Podle ust. § 24 odst. 1 správního řádu, jestliže adresát si uložené písemnosti ve
lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za
doručenou posledním dnem této lhůty. Odvolateli písemnost byla fikcí doručena dne 2.1.2012.
Následujícím dnem počala běžet patnáctidenní odvolací lhůta. Odvolatel je vlastník nemovitosti
2
S-MHMP 172120/2012/OST
sousedící s předmětnou stavbou, proto jeho odvolání je přípustné a včasné, neboť je podané před
uplynutím patnáctidenní zákonné lhůty pro podání odvolání.
Odvolání Ing. Aleše Výborného je včasné, a proto odvolací správní orgán je povinen
přezkoumat napadené rozhodnutí v souladu s ust. § 89 odst. 2 správního řádu, podle kterého
odvolací orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí
předcházelo s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává dle uvedeného
ustanovení správního řádu jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžadujeli to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad
napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě jeho správnost, se nepřihlíží. Naopak
odvolání Mgr. Kateřiny Výborné je dle ust. § 92 odst. 1 správního řádu opožděné, a tudíž se jím
dále odvolací správní orgán nebude zabývat. A to poroto, že odvolání prvého odvolatele je včasné
a odvolací správní orgán se jím zabývá v plném rozsahu, a není nutné ve smyslu ust. § 92 odst. 1
správního řádu zkoumat, zda nejsou dány důvody pro mimořádné opravné prostředky.
Při přezkoumání souladu napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného
rozhodnutí předcházelo, odvolací správní orgán shledal níže uvedené skutečnosti a dospěl k níže
uvedenému závěru:
Obsahové náležitosti rozhodnutí pro umístění stavby upravuje § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb.,
o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Přesto, že se
na toto ustanovení stavební úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí odvolává, nerozhoduje
v souladu s ním.V odstavci 1) tato vyhláška vymezuje povinné náležitosti výroku rozhodnutí. Pod
písmenem a) je stanoven druh a účel stavby. Tím musí být splněno přesné označení staveb, které
jsou předmětem umístění a jejich účel. Je nevhodné a zároveň matoucí, aby stavební úřad stavby,
které jsou předmětem umístění, byly stanoveny do uvozovek a doplněny o další nadbytečné
informace. Předmětem umístění je stavba rodinného domu, vjezd na pozemek, vodovodní
přípojka, elektrická přípojka a připojení k veřejné komunikační síti. Odbor stavební MHMP
upozorňuje stavební úřad na nutnost používat ty termíny, které jednotlivé právní předpisy upravují.
Stavební zákon nezná pojem novostavba a ve spojení se slovem dvoupodlažní se pro stavbu
rodinného domu jeví jako nevhodný. Naopak uvedení podlažnosti rodinného domu je namístě při
plnění podmínky bod bodem d), která vymezuje určení prostorového řešení stavby, zejména
půdorysnou velikost, výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě. To znamená, že absence
náležitostí vyplývajících z bodu d) a nepřesnost podle bodu a), činí územní rozhodnutí v rozporu
s daným právním předpisem. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších
předpisů, definuje v ust. § 3 odst.1 vodovodní přípojku a nikoliv přípojka „ vody“, jak uvádí
stavební úřad. Elektrická přípojka je definovaná ust. § 45 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb.
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Končí v případě kabelového vedení
hlavní domovní kabelovou skříní. Tato skříň je součástí přípojky. Z projektové dokumentace
vyplývá, že předmětem návrhu je pouze pilíř s přípojkovou skříní a elektroměrovým rozváděčem
ER na hranici pozemku. Kabely vedoucí od této skříně k navržené stavbě nejsou již elektrickou
přípojkou. Je nutné, aby stavební úřad při novém projednání o jejím umístění zohlednil, že
předmětem umístění není stavba elektrické přípojky v plném definovaném rozsahu. Z části
Zařízení silnoproudé a slaboproudé elektrotechniky projektové dokumentace vyplývá, že
předmětem návrhu není telekomunikační přípojka, neboť bude řešena samostatnou projektovou
dokumentací Telefonica O2 Czech Republik. Zda se jedná o tuto dokumentaci, nemůže odbor
stavební MHMP dovodit. Takže, zda předmětem umístění bude připojení k veřejné komunikační
síti ve formě zřízení koncového bodu sítě v pevném místě dle zákona č. 127/2005 Sb.,
3
S-MHMP 172120/2012/OST
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, musí v novém projednání stavební úřad dostatečně posoudit.
Obdobně je definována kanalizační přípojka v ust. § 3 odst. 2 zákona o vodovodech a
kanalizacích jako samostatná stavba tvořená úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby
nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Z projektové dokumentace vyplývá, že
předmětem návrhu je revizní šachta na konci stávající části splaškové kanalizační přípojky, která je
zakončena na pozemku stavebníka, od které pokračuje další část splaškové kanalizační přípojky až
k obvodové zdi stavby, kde začíná vnitřní splašková kanalizace stavby. Z daného vyplývá, že
stavební úřad opomněl umístit druhou část splaškové kanalizační přípojky.
Výroková část A) napadeného rozhodnutí je dále v rozporu s ust. § 9 odst. 1 písm. c) této
vyhlášky, neboť postrádá umístění stavby na pozemku, zejména vzdálenosti od hranic pozemků a
sousedních staveb. Tyto náležitosti stavební úřad uvedl až do odůvodnění, což je nedostatečné.
Umístění stavby postrádá podmínky zakotvené v ust. § 2 této vyhlášky, která zabezpečuje další
požadavky na stavbu. Jedná se zejména o absenci urbanistické a architektonické podmínky pro
zpracování projektové dokumentace, podmínky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených
orgánů, podmínky napojení na veřejnou a dopravní a technickou infrastrukturu.
Stavební zákon ustanovením § 79 odst. 3 konečným výčtem vymezuje kategorie staveb
a zařízení, které nepodléhají umístění. Pod písmenem n) jsou zařazeny sjezdy z pozemních
komunikacích na sousední nemovitosti. V daném případě stavební úřad postupoval v rozporu se
zákonem, když do části A) výroku napadeného rozhodnutí mezi stavby určené k umístění zahrnul
vjezd na pozemek stavebníka. Z projektové dokumentace vyplývá, že pozemek vjezdu č. parc.
1499/38 v k.ú. Dolní Chabry je veden jako komunikace (zatříděná jako místní komunikace
III. třídy), na které jsou navrženy stavební úpravy vjezdu. Dále projektová dokumentace řeší návrh
oplocení při ulici U Větrolamu. Stavební úřad tuto stavbu nezahrnul do staveb pro umístění.
Nedostatky obsahových náležitostí rozhodnutí podle ust. § 9 odst. 1 a odst. 2 dané
vyhlášky staví rozhodnutí do rozporu s touto vyhláškou. Je proto nutné, aby stavební úřad
v novém řízení ve výroku pro umístění stavby vymezil náležitosti vyplývající z tohoto
ustanovení. S tím souvisí i to, že výroková část, ve které stavební úřad vyjadřuje, jakým
způsobem v projednávané věci, jež byla předmětem řízení, rozhodl – stane se srozumitelnou,
přesnou a určitou, neboť pouze tato část rozhodnutí je závazná, schopná právní moci
a vykonatelná. Proto stavební úřad nemůže náležitosti výroku přesouvat až do části odůvodnění.
Obdobně podmínky pro provádění stavby v části B) výroku napadeného rozhodnutí
vykazují nepřesnosti. Podmínkou č. 8 je stavba rodinného domu zahrnuta do režimu užívání
stavby až na základě kolaudačního souhlasu. Přitom druhy staveb, které lze užívat pouze na
základě kolaudačního souhlasu, plyne z ust. § 122 odst. 1 stavebního zákona. Stavba rodinného
domu není stavbou, pro kterou stavební zákon zakládá povinnost jejího užívání až na základě
kolaudačního souhlasu. Stavebník má pouze povinnost ve smyslu ust. § 120 stavebního zákona
oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby a předem je povinen zajistit
provedení a vyhodnocení všech předepsaných zkoušek zvláštními právními předpisy. O této
skutečnosti může stavební úřad informovat stavebníka v odůvodnění vydaného stavebního
povolení. Naopak stavební úřad podmínkou pro provádění stavby nezajistil věcnou a časovou
koordinovanost se stávajícími stavbami garáže a zahradního domku (sdělení k záměru odstranit
stavbu z 9.3.2011 pod č.j. MCP8 016094/2011).
Z ust. § 149 odst. 1 správního řádu vyplývá, že obsah závazného stanoviska, které není
samostatným rozhodnutím ve správním řízení, je závazný pro výrokovou část rozhodnutí
správního orgánu, jemuž je závazné stanovisko určeno. To znamená, že v případě, kdy odbor
4
S-MHMP 172120/2012/OST
životního prostředí Úřadu městské části Praha 8, jako dotčený orgán na úseku odpadů, vydal
závazné stanovisko dne 21.2.2011 pod č.j. MCP8 015261/2011 s podmínkou, že k oznámení o
užívání stavby, popř. ke kolaudačnímu souhlasu budou předloženy doklady
o způsobu
odstranění odpadů ze stavební činnosti, pokud jejich další využití není možné, bylo povinností
stavebního úřadu přenést do podmínek pro provádění stavby. V novém řízení stavební úřad dané
pochybení musí napravit. Obdobě odbor ochrany prostředí MHMP, dotčený orgán na úseku
ochrany zemědělského půdního fondu, stanovil podmínku, že skrývka kulturních vrstev půdy ze
zastavěných a zpevněných ploch a její následné umístění bude stanovena dle § 10 odst. 3
vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, v územním
a stavebním řízení. Ani tato podmínka nebyla zohledněna.
V případě, kdy stavební úřad přistoupí na režim spojeného řízení je nutné, aby dbal na
správné vypořádání jak v odůvodnění pro umístění stavby tak v odůvodnění povolení stavby
a dále na správné vypořádání s námitkami směřující do umístění stavby a do řízení o povolení
stavby. Námitky, které svým obsahem směřují do řízení o umístění stavby, musí být odlišeny od
námitek, které svým stavebně technickým charakterem spadají do námitek uplatněných proti
projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání staveb nebo požadavkům dotčených
orgánů (§ 114 odst. 1 stavebního zákona). Toto rozlišení je vhodné zejména pro aplikaci ust.
§ 114 odst. 2 stavebního zákona, kdy se k námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny
v územním řízení, se ve stavebním řízení nepřihlíží. Tato vada řízení sama o sobě však
nepředstavuje vadu, jenž by mohla mít zásadní vliv na správnost rozhodnutí. Námitka k umístění
výdechu tepelného čerpadla je námitkou směřující proti projektové dokumentaci, tudíž bylo o ní
správně rozhodnuto.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen vodní zákon) ve
znění pozdějších změn a doplňků, ustanovením § 104 odst. 9 podmiňuje kromě jiného vydání
rozhodnutí o umístění a povolení stavby vydáním závazného stanoviska, který je pro stavební
úřad závazný. To znamená, že stavební úřad je povinen postupovat v součinnosti s dotčeným
orgánem na úseku ochrany vod, tj. místně a věcně příslušným vodoprávním úřadem při umístění
a povolení stavby rodinného domu. Toto závazné stanovisko odborem stavebním MHMP ve
spise nebylo dohledáno. Absence tohoto závazného stanoviska způsobila nedostatečné posouzení
likvidace srážkových vod ze stavby rodinného domu. Odvolací spis obsahuje
inženýrskogeologický průzkum pro výstavbu rodinného domu (zpracovaný Mgr. Václavem
Kořánem z listopadu 2010), kde v kapitole č. 6 - Posouzení možnosti likvidace srážkových vod
zasakováním do místního geologického prostředí se pouze uvádí zjištěný koeficient filtrace
s konstatováním, že bude vhodné zasakovat formou vsakovací jámy případně krátkého
zasakovacího příkopu. Tento dokument ani projektová dokumentace neprokázala (chybí výpočet)
bezpečnou a dostatečnou funkci zásaku navrženého zasakovacího zařízením, a to zejména
s ohledem na možné podmáčení sousedního pozemku, a to z důvodu svažitosti terénu k hranici
pozemku č. parc. 1038 v k.ú. Dolní Chabry a umístění zasakovacího objektu v malé vzdálenosti
od hranice pozemků, kdy hraniční hodnoty koeficientu filtrace n . 10-6 jsou v třídě VI s klasifikací
propustnosti - slabě propustná. Odbor stavební MHMP upozorňuje na existenci normy
ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod, která může být vodítkem pro prokázání
dostatečného retenčního objemu a vsakovacího odtoku z navrženého podzemního vsakovacích
zařízení. S tím souvisí odvolací námitka o nevhodném umístění zasakovací rýhy 2 m od hranice
pozemku č. parc. 1038 v k.ú. Dolní Chabry, která dle výše uvedeného je námitkou oprávněnou.
Vedle toho uvedený posudek navrhuje umístění zasakovacího objektu do vzdálenosti 10 m od
stavby z důvodu eliminace pronikání likvidovaných vod pod její základy, a to z důvodu
geologické skladby v místě stavby, která představuje m.j. zcela nevhodné prostředí pro
5
S-MHMP 172120/2012/OST
vsakovací podmínky - spraše a sprašové hlíny až do hloubky 2,15 m. V daném případě
zasakovací objekt je navržen pouze 4 m od navržené stavby rodinného domu.
Odvolatel druhou odvolací námitkou nesouhlasí s umístěním výdechu z technologie
tepelného čerpadla vyústěného na fasádě stavby směrem k jeho pozemku, protože bude tento
výdech generovat nepřiměřený hluk. Tato námitka byla odvolatelem uplatněna ve stavebním
řízení, kdy stavební úřad tuto námitku zamítl, protože stavba je v souladu s podmínkami OTPP
z hlediska odstupových vzdáleností i podmínek pro vnitřní prostředí. S takto vypořádanou
námitkou odvolatel nesouhlasí a požaduje doplnění projektové dokumentace o hlukovou studii.
V tomto případě je nutné přisvědčit odvolateli. Ochrana před hlukem nemůže být zajištěna
odstupovými vzdálenostmi ani dostatečným denním osvětlením a osluněním. Veřejnoprávní
ochranu před hlukem zajišťuje hygienický orgán, který má postavení dotčeného orgánu na úseku
ochrany zdraví. V případě, kdy stavba vykazuje zdroj hluku (tepelné čerpadlo), je pro prokázání
souladu s poslední větou čl. 4 odst. 1 OTPP (Umístěním stavby a její následným provozem nesmí
být nad přípustnou míru obtěžováno okolí, zejména v obytném prostředí....) nutným podkladem
pro stavební úřad závazné stanovisko hygienického orgánu, kterým se zajistí soulad s právními
předpisy stanovující limity hluku. V daném případě v průběhu odvolacího řízení stavebník
předložil odboru stavebnímu MHMP závazné stanovisko Hygienické stanice hl. m. Prahy (č.j.
HSHMP 18866/2012, sp. zn.: S-HSHMP 18866/2012/5225 z 27.4.2012) s podmínkami. Tyto
podmínky v novém projednání stavební úřad musí převzít do podmínek pro provádění stavby tak,
aby tím bylo zajištěno dodržení exaktně stanovených limitů hluku.
Třetí a poslední námitkou odvolatele je vyslovený nesouhlas s navrženou výškou stavby
a s tím související zastínění pozemku odvolatele, kdy odvolatel požaduje předložit odbornou
zastiňovací studii. Výška stavby bezprostředně souvisí s urbanistickým a architektonickým
charakterem prostředí (čl. 4 odst. 1 OTPP), kdy stavebnímu úřadu přísluší posouzení souladu
navržené stavby s urbanistickým charakterem dané městské části. Posouzení povahy stavby
(hmota, výška stavby, její začlenění...) přísluší pouze a jen stavebnímu úřadu, neboť je to
stavební úřad, kdo při svém rozhodování má ze zákona povinnost dbát, aby byla zajištěna
ochrana veřejných zájmů a práv a oprávněných zájmů subjektů. Pouze stavební úřad disponuje
odbornými znalostmi z oblasti stavebnictví a architektury a v oblasti posuzování zásahu do
krajinného rázu je vázán závaznými stanovisky dotčených orgánů chránící veřejné zájmy podle
zvláštních právních předpisů. Stavebnímu úřadu je také znám architektonický ráz budov v okolí
a urbanistický charakter městské části a rovněž stávající praxe v posuzování umístění ostatních
staveb rodinných domů v okolí. Vedle toho stavebník na základě dožádání stavebního úřadu
předložil výškovou studii, která porovnává výšky jednotlivých rodinných domů v okolí stavby
jako důkaz toho, že stavba svojí navrženou výškou výrazně nepřevyšuje okolní zástavbu. Tento
posudek odbor stavební MHMP považuje v tomto případě za dostatečný podklad pro rozhodnutí,
jako listinný důkaz ve smyslu ust. § 50 odst. 2, resp. § 52 věta druhá správního řádu, a tudíž je
bezpředmětné požadovat předložení dalšího důkazu, kterého se domáhá odvolatel. Navíc
v průběhu stavebního řízení na základě námitek došlo k úpravě projektové dokumentace
spočívající ve snížení hřebene střechy stavby. Odbor stavební MHMP upozorňuje stavební úřad,
že při posuzování výšek staveb, ale i celkového začlenění stavby mezi okolní zástavbu, je vhodná
zpracovaná studie rozvinutého uličního pohledu. Vypořádání této námitky odbor stavební
MHMP uzavírá konstatováním, že zastínění pozemku není explicitně žádným právním předpisem
upraveno.
Kótu odstupových vzdáleností od hranice pozemku postrádá jižní strana stavby, a to
v případě zavěšeného zastřešovacího prvku (stříšky) palisádové stěny kotvené do fasády v přízemí
stavby, která tvoří předsazenou část stavby. Pro absenci této kóty nelze posoudit plnění požadavků
6
S-MHMP 172120/2012/OST
vyplývající z čl. 8 odst. 4 OTPP. Dále čl. 35 odst. 4 OTPP stanovuje podmínky pro na umístění
komína, jeho výšku a ústí s odkazem na normové hodnoty. V daném případě návrh postrádá kótu
ústí komína od hřebene střechy pro kontrolu souladu s čl. 8.4. ČSN 73 42010 – Navrhování
komínů a kouřovodů. Obdobně navržená zábradlí postrádají výškovou kótu pro posouzení souladu
s čl. 38 odst. 4 OTPP, který stanovuje požadavky na nejmenší dovolené výšky zábradlí s odkazem
na normové hodnoty(čl. 26 ČSN 74 3305 – Ochranná zábradlí).
Projektová dokumentace v případě spojeného řízení má vykazovat všechny obsahové
náležitosti a rozsah dokumentace, které upravuje jak vyhláška č. 503/2006 Sb.,o podrobnější
úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, tak i vyhláška č. 499/2006
Sb., o dokumentaci staveb. V daném případě projektová dokumentace postrádá strukturu pro
stavební řízení. Chybí část C, která má mimo koordinační situace obsahovat i návrh vytyčovací
sítě a část označená E. Zásady organizace výstavby. V části F. Dokumentace stavby, bod 1.
Pozemní objekty, odstavec 1.1.2. písm. b) přílohy č. 1 k této vyhlášce je m.j. zakotven požadavek
na výkresovou část půdorysu střechy včetně polohy okapů a svodů. Tento požadavek projektová
dokumentace nesplňuje. Dále projektová dokumentace postrádá návrh technického řešení
akumulační jímky na srážkovou vodu a zasakovací objekt (je pouze zákres do situace).
Stavba rodinného domu je umístěna v souladu s územním plánem hlavního města Prahy, a to
v území OB (čistě obytné) resp. OC – B9 (čistě obytné území pro rodinné domy, atriové domy 1-3
NP s podílem bydlení v území 90%). Pro danou funkční plochu je koeficient podlažní plochy KPP
= 0,3 a koeficient zeleně KZ=0,65. Při prokázání souladu návrhu stavby s regulativy územního
plánu a při výpočtu těchto koeficientů je nutné vycházet z rozlohy funkčního plochy daného území,
která v daném případě činí 6.1172 ha. V daném případě výpočet v průvodní zprávě i doplňku č. 1
projektové dokumentace vycházel z plochy pozemku (821 m2).
Z projektové dokumentace jednoznačně nevyplývá úroveň původního a upraveného terénu.
Z řezu je možné dovodit, že dojde k navýšení terénu pod stavbou oproti okolnímu terénu, a to
z důvodu zajištění vjezdu do garáže, umístěné v suterénu RD. Z řezu B-B je zřejmé, že bude
stavba mít úroveň přízemí přibližně 0,4 m nad původním terénem a terén bude upraven k této
výšce. Vzhledem k tomu, že rozdíl nivelety komunikace v ulici se liší před sousedními pozemky
téměř o 1,0 m, lze se domnívat, že stavba není vyprojektovaná na terénu, který je rovný, jak je
zakresleno v dokumentaci. V řezu A-A je vyznačena pouze jedna výška komunikace (304,65 m
n.m). K této výšce je úroveň přízemí na kótě 305,60 m n.m., tj. téměř o celý 1,00 m výše. Na
hranici s pozemkem č. parc. 1038 je na situaci vyznačena výška 304,96 m n.m., což neodpovídá
výšce označené v řezu C-C (305,20 m n.m). Výška úrovně podlahy přízemí ±0,000≡ 305,60 m n.m
znamená, že stavba bude mít podlahu přízemí 0,65 m nad terénem a nikoliv uváděných 0,4 m.
Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem bylo napadené rozhodnutí v odvolacím řízení
zrušeno a věc vrácena k novému projednání. Z věcného hlediska byly shledány výše popsané vady
a nedostatky, které brání potvrzení napadeného rozhodnutí a které nebyly odstranitelné
v odvolacím řízení. V novém projednání stavební úřad v souladu s právním názorem odvolacího
správního orgánu, kterým je dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu vázán, po odstranění shora
uvedených nedostatků a pochybení ve věci rozhodne.
7
S-MHMP 172120/2012/OST
Poučení o odvolání:
Proti tomuto rozhodnutí o odvolání se podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu nelze
dále odvolat.
.
otisk úředního razítka
Ing. Ivana Jakoubková
ředitelka odboru stavebního
Rozhodnutí se doručuje: (N)
I. účastníkům územního řízení dle § 85 odst. 1 stavebního zákona, doporučeně, fyz. osobám do
vl.rukou
1) Tomáš Polívka, Bojasova 5/1244, 182 00 Praha 8 - stavebník
2) Jana Polívková, Bojasova 5/1244, 182 00 Praha 8 - stavebník
3) Hlavní město Praha, zast. URM HMP, Vyšehradská 57, 120 00 Praha 2
II. účastníkům územního řízení podle § 85 odst. 2 stavebního zákona, městské části Praha 8,
městské části Praha - Dolní Chabry, odvolatelům, veřejnou vyhláškou vyvěšením na úřední
desce MHMP po dobu 15 dnů
- bez účinků doručení, pouze pro informaci se doručuje veřejnou vyhláškou vyvěšením na
úřední desce ÚMČ Praha 8 a MČ Praha – Dolní Chabry
III.účastníkům stavebního řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu a odvolatelům, doporučeně, fyz.
osobám do vl. rukou:
1)
2)
3)
4)
Tomáš Polívka, Bojasova 5/1244, 182 00 Praha 8 – stavebník
Jana Polívková, Bojasova 5/1244, 18/2 00 Praha 8 - stavebník
Ing. Aleš Výborný, Havlovického 169/11, 147 00 Praha 4
Mgr. Kateřina Výborná, Ládvecká 825/30, 184 00 Praha 8
IV.účastníkům stavebního řízení dle § 27 odst. 2 správního řádu doporučeně, fyz. osobám do vl.
rukou /vlastníci nemovitostí sousedících s navrhovanou stavbou/:
1)
2)
3)
4)
Václava Nádvorníková, U Větrolamu 742/26, 184 00 Praha 8
PVS a.s., DS: a75fsn2
PREdistribuce, a.s., DS:vgsfsr3
Telefonica O2 Czech Republic, a.s., DLSS Praha, DS: d79ch2h
V. dále se doručuje:
- stavební úřad MČ Praha 8 spolu se spisem
VI. na vědomí:
1) Jana Čadilová, Železničářů 1343/17, 170 00 Praha 7
2) MHMP OST - spis
3) MHMP OST/1- Kr
8
S-MHMP 172120/2012/OST
4) MHMP OST/1-So
5) MHMP OST/3 - Jr
6) MHMP OST/2 - Vr
9
Download

Sablona dokumentu MHMP - Městská část PRAHA DOLNÍ CHABRY