KLÍČOVÉ ASPEKTY INSTITUTU MINIMÁLNÍ MZDY V PROSTŘEDÍ
ČESKÉ REPUBLIKY S KOMPARACÍ ÚROVNĚ MINIMÁLNÍ MZDY
V ZEMÍCH EU
THE KEY ASPECTS OF MINIMAL WAGE INSTITUTION IN THE CZECH
REPUBLIC CONDITIONS WITH THE COMPARISON OF MINIMAL WAGE LEVEL IN
THE EU COUNTRIES
Marcela Prausová
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
[email protected]
Abstrakt:
Minimální mzda – významný faktor trhu práce. Pro občany usilující o pracovní místo je motivačním
prvkem pro zabezpečení si obživy vlastní prací, pro zaměstnavatele hrozbou zvyšování nákladů práce
a s tím souvisejícím snižováním zaměstnanosti. Příspěvek se zabývá podmínkami stanovení výše
minimální mzdy, právní úpravou i tendencemi, které jsou s tímto institutem spojené. Současně nabízí
komparaci výše minimální mzdy ve vybraných zemích a předpoklady jejího dalšího vývoje.
Abstract:
Minimum wage - a significant factor in the labor market. For people seeking a job is the motivation for
the livelihood security of their own work for the employer's threat of increasing labor costs and the
associated reduction in employment. This article considered the problemacy of minimal wage,
conditions of its sizing, legislative and tendences, related to this institution. The article offers comparison
of minimal wage in separate countries and presumptions of its developement.
Klíčová slova:
mzda, minimální mzda, mzdové tarify, zaručená mzda, distorze trhu práce, motivace, demotivace
zaměstnanců.
Key words:
wage, minimal wage, wagw rates, guarantee wage, distorsion on the labour market, motivation,
demotivation of the employee.
JEL: J 30, J 31
Úvod
Minimální mzda - motivační faktor či hlavní distorze trhu práce? Názory na tuto mzdovou veličinu se
různí. Její obhájci v ní spatřují motivační stimul pro zaměstnance, kterého současně chrání před
chudobou a zvýhodňuje jej před občany, kteří jsou závislí pouze na sociálních dávkách. Její odpůrci
ji naopak považují za hlavní distorzi trhu práce a tvrdí, že zvyšuje nezaměstnanost a snižuje odvody do
státní pokladny.
Historie minimální mzdy je přibližně stoletá. Důvodem jejího vzniku byla ochrana zaměstnance, kterému
měla zabezpečit alespoň takovou výši odměny za jeho vykonanou práci, která by neklesla pod sociálně
únosnou míru. Minimální mzda směřovala především k námezdním dělníkům, jejichž postavení vůči
jejich zaměstnavatelům bylo vždy nerovné. Pozice zaměstnavatele v současnosti, ale i dávné minulosti
byla vždy významně silnější než pozice protistrany, tedy zaměstnance.
2
Úplně poprvé byl institut minimální mzdy zaveden v roce 1894 na Novém Zélandu. Poté následovaly
další země Evropy. Ne všechny země však institut minimální mzdy aplikují. Mezi státy EU zavedlo
minimální mzdu jako první v roce 1969 Nizozemsko, poté Francie v roce 1970. Naopak Irsko až v roce
2000. V České republice se hranice nejnižší mzdy poprvé aplikuje v roce 1991. Tehdy činila 2000 korun
měsíčně.
Samotný pojem minimální mzda představuje nejnižší přípustnou výši odměny za práci vykonanou
zaměstnancem pro zaměstnavatele. Institut minimální mzdy v tomto pojetí plní dvě základní funkce, a to
sociálně - ochrannou a ekonomicky - kriteriální.
Funkce sociálně - ochranná má zabezpečit ochranu zaměstnance před chudobou a umožnit mu žít na
úrovni skromné hmotné spotřeby a sociálních kontaktů. Druhé straně, tedy zaměstnavateli má zajistit
základní rovné podmínky mzdové konkurence, což představuje eliminaci mzdového podbízení domácí
i zahraniční pracovní síle. Ekonomicky - kriteriální funkce minimální mzdy podporuje a vytváří podmínky
pro motivaci občanů pracovat, vyhledávat si vhodné a adekvátní pracovní příležitosti. Minimální mzdou
by měli být motivováni k aktivní pracovní činnosti. Jejich pracovní úsilí by mělo být ohodnoceno natolik,
aby jejich hmotná spotřeba mohla být vyšší než u osob, které pasivně přistupují k otázce své
zaměstnanosti a jen využívají, mnohdy zneužívají systém sociálních dávek. Pro samotného
zaměstnavatele představuje vyplácená minimální mzda nejnižší úroveň jeho nákladů na mzdy
zaměstnanců. Institut minimální mzdy dává zaměstnavateli prostor pro zachování pracovních míst
v době krize či v době poklesu jeho ekonomické aktivity.
I přes existenci shora uvedených primárních funkcí minimální mzdy se pohled odborné
i laické veřejnosti na minimální mzdu značně liší. Zaměstnanci ji vnímají jako velmi nízkou, demotivující
a dávající prostor k dilematu, zda se jim ještě vyplatí pracovat či je výhodnější stát se pasivním na trhu
práce,
zaregistrovat
na
úřadu
práce
jako
uchazeč
o
zaměstnání
a pobírat podporu v nezaměstnanosti, případně jiné sociální dávky. Odborná veřejnost ji naopak vnímá
jako rušivý element, který je hlavní distorsí trhu práce. Distorzní účinky minimální mzdy se projevily
v existenci práce v tzv. šedé ekonomice. Zaměstnavatelé vyplácejí hrubou mzdu na úrovní minimální,
čímž jsou kráceny odvody na zákonném pojištění a dani z příjmu. Zbylou část mzdy pak vyplácejí
v hotovosti tzv. načerno, aniž by tato výše mzdy prošla daňovou procedurou. Tímto si zaměstnavatel
šetří náklady vynaložené na mzdy zaměstnanců. Dalším negativním efektem minimální mzdy je
nezájem českého zaměstnance o takto ohodnocenou práci a v neposlední řadě nelegální najímání
pracovní síly především z východní Evropy a Asie, která práci za minimální mzdu ochotně akceptuje.
Cílem příspěvku je objasnit elementární odlišnost v ekonomické, ale i pracovně právní praxi užívaných
termínů – minimální mzda a zaručená mzda, demonstrovat provázanost růstu minimální mzdy se
změnou výše průměrné mzdy a vymezit motivující charakter minimální mzdy ve vztahu
k zaměstnancům. Současně provést komparaci aplikace minimální mzdy v zemích EU.
1. Základní kritéria minimální mzdy
Minimální mzda je uplatňována v pracovněprávním vztahu. Její aplikace je upravena zákoníkem práce
(§ 111, zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Výši základní sazby minimální mzdy,
dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění
zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb.,
o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí
a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Mimo stanovení nejnižší úrovně příjmů za vykonanou práci je minimální mzda používána také jako
sekundární kritérium v řadě právních předpisů (například zákon o zaměstnanosti, zákon o všeobecném
zdravotním pojištění, zákon o daních z příjmu, zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele nebo zákon o inspekci práce) pro uplatnění příslušného nároku na sociální dávky,
pojistného, náhrady mzdy při ztrátě zaměstnání, stanovení výše pokut, poplatků, odškodnění, atd. .
3
Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu
založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Je irelevantní, zda je pracovní poměr
uzavřen na dobu určitou či neurčitou, nebo se jedná o souběžné pracovní poměry. Zákon stanovuje, že
nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru či právním vztahu založeném dohodami
o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně. Minimální mzda platí jako jediná mzdová
veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní
vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než
uvádí nařízení vlády o minimální mzdě. V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není
uzavřena kolektivní smlouva, či nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle
minimální mzdy nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je
shodná s výší minimální mzdy. Ve veřejných službách a správě, tedy ne podnikatelské sféře, se
uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.
Výše hrubé minimální mzdy v ČR s vazbou na délku pracovní doby
základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí
8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu,
2) sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance činí:
a) 90 % (tj. 7 200 Kč, resp. 43,30 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li o první
pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku
pracovního poměru,
b) 80 % (tj. 6 400 Kč, resp. 38,50 Kč/hod.) základní sazby měsíční minimální mzdy, jde-li
o mladistvého zaměstnance,
c) 75 % (tj. 6 000 Kč, resp. 36,10 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li
o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo
druhého stupně,
d) 50 % (tj. 4 000 Kč, resp. 24,10 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li
o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo
o mladistvého
zaměstnance,
který
je
invalidní
ve
třetím
stupni
a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
1)
Výše minimální mzdy 8 000 Kč uvedená v nařízení vlády se vztahuje ke stanovené týdenní
pracovní době 40 hodin. Paragraf 79 zákoníku práce stanovuje, že zaměstnanci mohou mít stanovenou
i jinou týdenní pracovní dobu. Například týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v podzemí
a zaměstnanců pracujících v nepřetržitém či třísměnném pracovním režimu nesmí překročit 37,5 hodiny
týdně. U zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem nesmí týdenní pracovní doba překročit
38,75 hodiny týdně. Toto zkrácení pracovní doby nesmí však pro cílovou skupinu zaměstnanců
představovat snížení základní výše minimální mzdy, tedy 8 000 Kč hrubého měsíčně. Ve všech těchto
případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je
zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance (při odpracování
stanovené doby) na stejnou výši minimální mzdy za týden, případně měsíc.
Vzorec pro zjištění hodinové sazby dle stanovené týdenní pracovní doby:
MMx = MMz x k
kde MM = minimální mzda stanovená pro týdenní pracovní dobu
4
z = 40 hodin
x = jiný počet odpracovaných hodin, například 38,75 hodin týdně.
k = 40/x
Příklad výpočtu minimální hodinové sazby u týdenní pracovní doby v délce 38,75 hodin:
MM38,75 = 48,10 x k
k = 40 /38,75 = 1,0323
MM38,75 = 48,10 x 1,0323 = 49,65 Kč za hod., zaokrouhleno na 49,70 Kč.
Příklad výpočtu minimální hodinové sazby u týdenní pracovní doby v délce 37,5 hodin:
MM37,5 = 48,10 x k
k = 40 /37,5 = 1,0667
MM37,5 = 48,10 x 1,0667 = 51,31 Kč za hod., zaokrouhleno na 51,30 Kč.
Tabulka 1: Příklady minimální mzdy podle délky stanovené týdenní pracovní doby a procentních sazeb
Týdenní pracovní doba
v hodinách
Minimální mzda v Kč/hod. (zaokrouhleno na 10 hal.)
100%
90%
80%
75%
50%
40,00
48,10
43,30
38,50
36,10
24,10
38,75
49,70
44,70
39,80
37,30
24,90
37,50
51,30
46,20
41,00
38,50
25,70
Zdroj: MPSV
Pokud však zaměstnanec pracuje například na tzv. poloviční úvazek, kdy místo základní týdenní
pracovní doby v délce 40 hodin odpracuje jen 20 hodin, pak se jeho minimální měsíční hrubá mzda
adekvátně snižuje, v tomto konkrétním případě z 8 000 Kč na 4 000 Kč.
2. Zaručená mzda
Institut „zaručené mzdy“ se v České republice zavádí k 1. lednu 2007, přičemž nahrazuje institut
„minimálních mzdových tarifů“. Zaručená mzda je upravena zákoníkem práce v § 112 odst. 1, který
stanovuje, že zaručenou mzdou je mzda či plat, na něž zaměstnanci vzniklo právo dle tohoto zákona,
kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového či platového výměru. Nejnižší úroveň minimální mzdy
stanovuje vláda, pokud tedy nebyla stanovena v kolektivní smlouvě. Vláda bere na zřetel vývoj cen na
trhu i vývoj mezd. Zaručenou mzdu musí již kromě zaměstnavatelů provozující podnikatelskou činnost
respektovat též zaměstnavatelé poskytující svým zaměstnancům plat, tedy na instituce státní a veřejné
správy a služeb. Mezi ně přísluší:
a)
b)
c)
d)
e)
stát,
územní samosprávný celek (obec nebo kraj),
státní fond,
veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení,
školská právnická osoba (zřízená Ministerstvem školství, krajem, obcí či dobrovolným svazkem
obcí podle školského zákona),
f) příspěvková organizace (jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně
zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad
podle zvláštních právních předpisů).
5
Zaručená mzda se na rozdíl od minimální mzdy nevztahuje na práce konané mimo pracovní poměr,
zaměstnanci s úkolovou mzdou na ni však mají nárok.
Zaručená mzda nesmí být nižší než mzda minimální. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. uvádí výše
zaručené mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu
40 hodin jsou odstupňovány dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací,
které jsou zařazeny do osmi skupin, a to následovně:
Tabulka 2: Nejnižší úrovně zaručené mzdy uvedené nařízením vlády č. 567/2006 Sb.
Skupina prací
40 hod. týdně
38,75 hod. týdně
37,5 hod. týdně
v Kč za měsíc
(Kč/hod)
(Kč/hod)
(Kč/hod)
1
48,10
49,60
51,30
8000
2
53,10
54,80
56,60
8900
3
58,60
60,50
62,50
9800
4
64,70
66,80
69,00
10 800
5
71,50
73,80
76,20
12 000
6
78,90
81,40
84,10
13 200
7
87,10
89,90
92,80
14 600
8
96,20
99,30
105,50
16 100
Zdroj: Nařízením vlády č. 567/2006 Sb.
Z tabulky vyplývá úměrné zvýšení sazby za hodinu práce, jestliže je pracovní doba zaměstnance kratší
než standardní doba 40 hodin týdně. Přepočítávání funguje podobně jako u stanovení nejnižší sazby
minimální mzdy při výkonu nižším jak 40 hodin práce za týden.
3. Vývoj minimální mzdy v České republice od jejího zavedení v roce 1991
V České republice byla minimální mzda poprvé uzákoněna v roce 1991. Její výše činila 2 000 Kč
měsíčně, minimální sazba na hodinu byla 10,80 Kč. K dnešnímu datu došlo celkem patnáctkrát k jejímu
navýšení. Poslední změna proběhla před třemi lety, tedy v roce 2007. Tehdy se částka minimální mzdy
dostala na úroveň 8 000 Kč. Od tohoto data k žádnému dalšímu navýšení nedošlo. Níže uvedené
tabulky mapují průběžně zaváděné změny minimální mzdy od roku 1991. Současně s ní je zobrazena
tabulka vývoje průměrné mzdy v rámci ČR s dílčím členěním na podnikatelský a nepodnikatelský sektor
v období let 2000 – 2009.
Tabulka 3: Vývoj minimální mzdy v letech 1991 - 1999
Rok
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
Minimální
Kč/m
2000
2200
2200
2200
2200
2500
2500
2650
3250
mzda
Kč/h
10,80
12,00
12,00
12,00
12,00
13,60
13,60
14,80
18,00
Zdroj: MPSV, 2011
Tabulka 4: Vývoj minimální mzdy v letech 2000 - 20101
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Min.
Kč/m
4000
5000
5700
6200
6700
7185
7570/7955
8000
8000
8000
8000
mzda
Kč/h
22,3
30,0
33,9
36,9
39,6
42,5
44,70/48,1
48,1
48,1
48,1
48,1
Zdroj: MPSV, 2011
1
Stejná výše minimální mzdy, tj. 8 000 Kč/ měsíc je zachována i v roce 2011.
6
Z obou tabulek (Tab. 3 a Tab. 4) je zřejmé, že za dobu 20 let existence minimální mzdy v České
republice vzrostla její výše čtyřnásobně. Z původních 2 000 Kč na současných 8 000 Kč. S tímto
zvýšením samozřejmě koresponduje růst průměrné mzdy v České republice a také inflace. Z tabulky je
také čitelné, že od roku 2007 nedošlo v České republice k navýšení minimální mzdy, což je nejdéle ze
všech zemí, kde je institut minimální mzdy zaveden. Svůj podíl má tomto stavu hospodářská krize.
Hranice minimální mzdy je vždy také otázkou politické reprezentace. Konkrétně „Topolánkova“ vláda po
svém nástupu zastavila růst minimální mzdy, která byla v období vlády ČSSD pravidelně navyšována,
v roce 2006 dokonce dvakrát.
Tabulka 5 : Vývoj průměrné mzdy v ČR od roku 2000 do 2009
Rok
Průměrná
hrubá měsíční
mzda
Průměrná
hrubá měsíční
mzda
v nepodnikatelské sféře
Průměrná
hrubá měsíční
mzda v
podnikatelské
sféře
Kč
index
nominální
mzdy
index
reálné
mzdy
Kč
index
nominální
mzdy
index
reálné
mzdy
Kč
index
nominální
mzdy
index
reálné
mzdy
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
13614
14378
15524
16430
17466
18344
19546
20957
22691
23598
106,4
108,8
108,0
105,8
106,3
105,0
106,6
107,2
108,3
104,0
102,4
103,9
106,1
105,7
103,4
103,0
104,0
104,3
101,9
103,0
13457
14733
16197
17692
18714
19877
20977
22387
23337
24433
102,1
109,5
109,9
109,2
105,8
106,2
105,5
106,7
104,2
104,7
98,3
104,6
108,0
109,1
102,9
104,2
102,9
103,8
98,0
103,7
13169
14304
15380
16149
17191
18019
19244
20661
22559
23411
107,6
108,6
107,5
105,0
106,5
104,8
106,8
107,4
109,2
103,8
103,6
103,7
105,6
104,9
103,6
102,8
104,2
104,5
102,7
102,8
Zdroj: MPSV, 2010
Průměrná mzda v České republice za II. čtvrtletí 2011 činila 23 984 Kč (v tabulce není uvedena). Pokud
poměříme výši minimální mzdy 8 000 Kč a průměrné mzdy, pak můžeme konstatovat, že minimální
mzda dosahuje zhruba 33,4% průměrné mzdy. Na tuto skutečnost poukazují čeští odboráři, kteří se
odvolávají na Evropskou sociální chartu, podle níž má minimální mzda dosahovat 68 % průměrné mzdy
v dané zemi. Jedině tak může motivovat lidi s nižší kvalifikací, aby usilovali o zajištění obživy vlastní
prací a nespoléhali se jen na pomoc státu, tedy podporu z peněz daňových poplatníků. 2
Ve světě je tento poměr asi 40%. Čím nižší je poměr mezi MM a MP tím více je demotivující pro
zaměstnance. Motivující by byl poměr dosahující alespoň 50% MM vůči PM. Takový poměr však není
nikde ve světě. V následující tabulce zjistíme poměr mezi MM a PM v období let 2000 – 2009 v ČR.
2
Citováno z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=710915
7
Tabulka 6: Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou v letech 2000 – 20093
MM
PM
Poměr
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
4000
5000
5700
6200
6700
7185
7570/7955
8000
8000
8000
13614
14378
15524
16430
17466
18344
19546
20957
22691
23598
29,38%
34,78%
36,72%
37,74%
38,36%
39,17%
40,70%
38,17%
35,26%
33,90%
Zdroj: MPSV, vlastní výpočet
Mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová říká: „V západoevropských
zemích je oficiální minimální mzda většinou konstruována tak, aby její příjemce byl schopen uživit
čtyřčlennou rodinu na úrovni alespoň životního minima,"4
Oponenty jí jsou však zaměstnavatelé, kteří zdůrazňují, že minimální mzda by měla být nižší. Dle jejich
názoru současná výše minimální mzdy zvyšuje náklady na pracovní místo, čímž přispívá k nižší
zaměstnanosti a vytváří tlak na obcházení zákona, například formou takzvaného švarcsystému.
Z postoje obou stran vyplývá, že jakákoli změna ve vývoji úrovně minimální mzdy směrem nahoru musí
být postupná a volena velmi citlivě s ohledem na avizované zdražování vstupů firem.
4. Mechanismy utváření minimální mzdy v Evropské unii
Aplikace institutu minimální mzdy je plně v kompetenci té země, jež si ji do své právní terminologie,
legislativy i samotné praxe zavedla. V žádném případě není jakkoli ovlivňována ze strany jiných
členských zemí Evropské unie. Rozhodnutí o jejím zavedení či případné změně je plně v rukou vlády
dané země.
Mechanismy utváření minimální mzdy je možné systémově rozdělit do dvou základních skupin:
a) Minimální mzda je stanovena zákonem. Tato varianta je aplikována ve 20 členských zemí
Evropské unie. Patří sem Belgie, Nizozemsko, Francie, Lucembursko, Irsko, Španělsko,
Portugalsko, Řecko, Spojené království, Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko,
Slovinsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Bulharsko a Rumunsko.
b) Minimální mzda je stanovena v kolektivních smlouvách. Tento způsob je typický pro Německo,
Rakousko, Itálii a skandinávské země. Důvodem neexistence institutu minimální mzdy ve
skandinávských zemích (Dánsko, Norsko, Finsko, Švédsko) je silná pozice odborů, které
upřednostňují kolektivní smlouvy jako prostředek pro zajištění ještě lepších mzdových
podmínek, než by mohl zajistit institut minimální mzdy. Postavení zaměstnance
a zaměstnavatele je na velmi dobré úrovni, uplatňuje se rovnováha v rovině kompromisu.
Podobně silné postavení odborů je viditelné také ve Francii, které zajišťují pravidelné
každoroční navyšování minimální mzdy a je to jedna z mála zemí, která navýšila minimální
mzdu i k 1. lednu 2010.
Z níže uvedené tabulky 7 je zřejmé, že Česká republika se řadí mezi země s nejnižší minimální mzdou,
přičemž od roku 2007 zůstává její výše na stejné úrovni. V České republice pracuje za minimální mzdu
asi jedno procento zaměstnaných, v Lucembursku je každý sedmý zaměstnanec. Lucembursko je však
zemí, kde je úroveň minimální mzdy nejvyšší. Nejnižší minimální mzda je zavedena v Estonsku,
Litvě, Lotyšsku, Rumunsku a Maďarsku. Pouze ve čtyřech zemích je v Evropě minimální mzda nižší než
100 euro měsíčně, a to v Moldavsku (43 €), Ukrajině (54 €), Černé Hoře (55 €) a Bělorusku (56 €).
Průměrná mzda v 2010 činila 23 797 Kč a poměr mezi MM a PM činil 33,6%, v roce 2011 se poměr ještě více snížil, a to na
33,4% (průměrná mzda za II. čtvrtletí. 2011 je 23 984 Kč.
4 Citováno z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=710915
3
8
Tabulka 7: Minimální měsíční hrubá mzda v zemích EU
Země
Měna
Měsíční
Poznámky
Belgie
EUR
1 440,67
Bulharsko
LEVA
240,00
Česká
republika
Dánsko
CZK
8 000,00
cca 312 EUR
Estonsko
EEK
4 350,00
Minimální mzda není zákonem stanovena, řeší se pomocí kolektivních
smluv.
cca 278 EUR
Finsko
EUR
Francie
EUR
1 343,77
Minimální mzda není zákonem stanovena, liší se podle konkrétních odvětví,
výše je zakotvena v kolektivních smlouvách.
Platí pro 35 hodinový pracovní týden.
Irsko
EUR
1 499,33
Itálie
EUR
Kypr
EUR
840,00
Litva
LIT
800,00
Platí pro určité skupiny zaměstnanců v odvětvích bez odborů, po 6ti měsíční
zkušební době.
cca 232 EUR.
Lotyšsko
LVL
180,00
cca 254 EUR
Lucembursko
EUR
1 682,76
Pro nekvalifikovanou pracovní sílu.
Maďarsko
HUF
73 500,00
cca 266 EUR. Minimální mzda se liší podle stupně dosaženého vzdělání
délky praxe.
Malta
EUR
634,75
Německo
EUR
Nizozemí
EUR
1 398,00
Polsko
Zl
1 317,00
cca 320 EUR
Portugalsko
Rakousko
EUR
EUR
475,00
1 000,00
Platí pro pouze pro úředníky. Manuální pracovníci mají nárok na 14. plat.
Pracovníci mají nárok na 14. plat.
Rumunsko
LEI
600,00
cca 143 EUR. Platí pro 170 hodin odpracovaných za měsíc.
Řecko
EUR
740,00
Platí pro pouze pro úředníky. Manuální pracovníci mají nárok na 14. plat.
Slovensko
EUR
307,70
Slovinsko
Španělsko
EUR
EUR
510,00
Švédsko
SEK
Velká Británie
GBP
DK
Minimální mzda není zákonem stanovena.
Minimální mzda není zákonem stanovena, liší se podle konkrétních odvětví,
výše je zakotvena v kolektivních smlouvách.
633,30
1 005,33
Do roku 2012 bude postupně růst na úroveň 562 EUR.
Platí pro pouze pro úředníky. Manuální pracovníci mají nárok na 14. plat.
Minimální mzda není zákonem stanovena, určuje se na základě kolektivních
smluv.
cca 1 211 EUR.
Zdroj: BusinessInfo.cz, 2010
Pokud porovnáme minimální mzdu v ČR a na Slovensku, pak je jejich úroveň přibližně stejně vysoká.
Slovensko ale na rozdíl o ČR zvýšilo i v době krize minimální mzdu od ledna 2010 o 4,2%, čímž se řadí
mezi země s nejvyšším nárůstem minimální mzdy od ledna 2010.
9
Závěr
V příspěvku byly popsány aspekty institutu minimální mzdy, který je mnohdy bouřlivě diskutovaným
tématem jak laické, tak především odborné veřejnosti. Je těžké jednoznačně stanovit pozitiva
či negativa této mzdové veličiny, jelikož na ni není možné pohlížet pouze z jednoho úhlu pohledu. Určitě
je však možné říci, že pro stranu zaměstnavatele představuje nízké mzdové náklady. Zaměstnavatel
však často využívá minimální mzdu k jednání, které přispívá k šedé ekonomice. Častokrát zneužívá
tohoto institutu na úkor svých zaměstnanců, odepírá možnost daňové procedury u tzv. prací načerno.
Část odpůrců minimální mzdy tvrdí, že především v době krize zvyšuje minimální úroveň mzdy
nezaměstnanost. Dle jejich názoru minimální mzda zdražuje firmám a podnikatelům cenu práce
a deformuje tak trh práce. Většina zemí, v nichž je minimální mzda zavedena, však zastává názor, že
nejnižší úroveň mzdy představuje významný motivační prvek pro občany hledající si práci. Aby
nedocházelo k deformitě trhu, je nezbytné správné nastavení výše minimální mzdy. Pokud se má
předejít situaci, kdy by minimální mzda opravdu zvyšovala nezaměstnanost, pak musí být nastavena
tak, aby nepřesahovala produktivitu práce většiny zaměstnanců, kteří pracují za minimální mzdu.
Jestliže je stanoven správný poměr mezi průměrnou a minimální mzdou, pak je možné říci, že minimální
mzda přispívá k zvyšování disponibilních důchodů zaměstnanců, prostřednictvím nichž vzrůstá jejich
spotřeba a zisky firem.
Literatura
[1] BAŠTÝŘ, I.: Porovnání úrovně, vývoje a postavení minimálních mezd a minimálních nákladů práce
ve státech Evropské unie: analýza statistických údajů. Praha: VÚPSV, 2007. ISBN 978-80-8700780-8.
[2] CHOMÁTOVÁ, L.: Optimalizace úrovně a relací minimální mzdy v ČR: Průběžná zpráva.
Praha:VÚPS, 2003. ISBN 80-239-2954-2.
[3] KOCOUREK, J.: TRYLČ, J.: Mzda, plat a jiné formy odměňování za práci v ČR. Olomouc. ANAG,
2004. ISBN 80-7263-226-4.
[4] KUBÁTOVÁ, K.: Daně a daňová politika. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-205-2.
[5] VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A.: Problematika trhu práce a politiky
zaměstnanosti. Opava: Optys, 2009. ISBN 978-80-85819-76-2.
[6] Kde jsou nejvyšší čisté mzdy? Finance [online]. Poslední úprava 7. prosince 2010. [cit. 2011-07-4].
Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/290168/.
[7] Minimální mzda vzroste nejvýše o 500 Kč, navrhne Drábek. Aktuálně. cz [online]. Poslední úprava
16. srpna 2011. [cit. 2011-08-28]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-vcesku/clanek.phtml?id=710915.
[8] Mzdy a náklady práce. ČSÚ [online]. Poslední úprava 9. března 2011. [cit. 2011-07-4]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prace_a_mzdy_prace.
10
Download

marcela prausová - klíčové aspekty institutu minimální mzdy v