Zpráva delegáta ČAMB z mistrovství ČR „U13“
chlapců 2013/2014
Termín: 8. – 11. 5. 2014
Pořadatel: Sokol Pražský, Sokolský dům, Žitná 42, Praha
Účastníci :
BK Pardubice – trenér Josef Potoček, as. Jiří Šoula
Sršni Písek – trenér Jan Čech, as. Aleš Kyrián
BK Torola Snakes Ostrava – trenér Richard Marek
BC Kolín – trenér Miroslav Sodoma, as. Ludmila Soudková
Sokol Pražský – trenér Matěj Veselý, as. Milan Horák a Martin Jindra
BK Opava – trenér David Klapetek
Slavoj BK Litoměřice – trenér Radim Novák, as. Rudolf Šotnar
USK Praha – trenér Petr Mondschein, as. Jan Prágr
ZÁKLADNÍ SKUPINY
B
A
BK Pardubice
Sokol Pražský
Sršni Písek
BK Opava
Snakes Ostrava
BK Litoměřice
BC Kolín
USK Praha
Výsledky:
Skupina A:
BK Pardubice
-
BC Kolín
81:54
13:12 36:21 62:37
Sršni Písek
-
Snakes Ostrava
47:61
16:17 26:33 30:49
BC Kolín
-
Snakes Ostrava
65:72
25:19 42:39 59:54
BK Pardubice
-
Sršni Písek
67:60
15:21 34:28 47:47
Sršni Písek
-
BC Kolín
66:60
23:18 33:32 49:48
Snakes Ostrava
-
BK Pardubice
55:44
18:11 28:22 39:30
tabulka skupina A
1.
Snakes Ostrava
3
3
0
188:156
6
2.
BK Pardubice
3
2
1
192:169
5
3.
Sršni Sokol Písek
3
1
2
173:188
4
3
0
3
179:219
4.
BC Kolín
3
Skupina B:
Sokol Pražský
-
USK Praha
85:46
24:12 56:20 69:33
BK Opava
-
BK Litoměřice
37:42
6:4 14:15 22:28
USK Praha
-
BK Litoměřice
59:61
17:11 29:29 44:35 51:51 57:57
Sokol Pražský
-
BK Opava
74:41
20:17 35:25 63:37
BK Opava
-
USK Praha
35:57
6:20 16:34 23:47
BK Litoměřice
-
Sokol Pražský
28:80
6:28 9:41 19:58
tabulka skupina B
1.
TJ Sokol Pražský
3
3
0
239:115
6
2.
Slavoj Litoměřice
3
2
1
131:176
5
3.
USK Praha
3
1
2
162:181
4
4.
BK Opava
3
0
3
113:173
3
Osmifinále o 5. - 8. místo:
Sršni Písek – BK Opava
58 : 57
USK Praha – BC Kolín
79 : 50
Semifinále:
Snakes Ostrava - Slavoj BK Litoměřice 45:58
Sokol Pražský - BK Pardubice 85:44
Utkání o umístnění:
Zápas o 7. místo:
BK Opava - BC Kolín 34:56
Zápas o 5. místo:
Sršni Písek - USK Praha 40:44
Zápas o 3. místo:
Snakes Ostrava - BK Pardubice 48:64
Zápas o 1. místo:
Slavoj BK Litoměřice - Sokol Pražský 32:59
Individuální ocenění
MVP - Statis Kandilakis (Sokol Pražský)
Nejlepší střelec - Gabriel Pták (Sršni Písek)
Nejlepší obránce - Matyáš Korityák (Sokol Pražský)
FairPlay - Jakub Ježek (Slovan BK Litoměřice)
AllStars - Tadeáš Manas (Sokol Pražský), Jakub Kotala (Snakes Ostrava),
Jakub Trusina (Slavoj BK Litoměřice), Michal Svojanovský (BK Pardubice),
Richard Barac (Sokol Pražský)
Nejlepší hráči týmů:
BK Opava - Ondřej Týn
BC Kolín - Filip Somberg
Sršni Písek - Gabriel Pták
USK Praha - Tomáš Čurda
Snakes Ostrava - Zapletal Aleš
BK Pardubice - Šrámek Jakub
Slavoj BK Litoměřice - Radimský Jaroslav
Sokol Pražský - Abrahám Maurer
Charakteristiky jednotlivých družstev a nejlepších hráčů:
Sokol Pražský:
Jednoznačný vítěz turnaje. Fyzicky, mentálně i technicky nejvyspělejší tým.
Agresivní obrana po celém hřišti přinášela své ovoce v počtu získaných míčů.
Současně přispěla k fyzickému utahání soupeře. Maximální rotací se dařilo
neustále udržovat vysoké tempo hry. Vysoké postavy hráčů umožňovaly kvalitní
doskok, čehož domácí svou dravostí plně využívali. Tyto atributy pak
umožňovaly realizovat výborně prováděný rychlý protiútok. Dokládá to i fakt,
že každý druhý poločas proběhl za velké převahy Sokolíků. Své fyzické
přednosti využili hlavně Statis Kandilakis (zřejmě nejlepší hráč turnaje),
Tadeáš Manas a Abrahám Maurer.
Většina hráčů SoPru by v dalších týmech hrála prim. Organizace útočné činnosti
byla založena na hře 1 – 1 a následném útočném doskoku. Též týmová chemie a
výborná atmosféra v celém kolektivu přispěla k zisku zaslouženého titulu, který
je ve správných rukách. Domácí neměli konkurenci, ostatní celky za sokoly
výrazně zaostávaly, což nejlépe dokumentují výsledky jednotlivých utkání.
Slavoj BK Litoměřice:
Největší překvapení turnaje, kde se k hráčům r.2001, připojili výbornými
výkony hlavně mladší hráči, kteří jsou vyhraní z nižších věkových kategorií.
Limitovaly je nižší postavy, ale toto negativum nahrazovali bojovností, rychlým
pohybem a taky příslovečným štěstíčkem, kterému však šli Severočeši naproti.
Hru skvěle dirigoval Jakub Trusina, který předvedl několik famózních akcí, a
to jak během celého turnaje, tak zejména v první čtvrtině finále, kde zamotal
hlavu i Sokolíkům. Když se přidal Jaroslav Radimský, Tomáš Dvořák (2003)
i dobré koučování, bylo překvapení na světě. Celoplošnou obranu doplňoval
slušný doskok. Hru v útoku 1 – 1, s výše uvedenými hráči, zpestřila i dobrá
střelba z menší a střední vzdálenosti. Výkon týmu měl stoupající úroveň, který
gradoval nejen v semifinále s Ostravou, ale i ve finále.
BK Pardubice:
Tradičně výborně technicky připravený tým, který tentokráte postrádal kvalitní
podkošové hráče. Hlavní útočnou zbraní byla hra 1 – 1, kterou doplňoval
v útoku rychlý protiútok a dobrá střelba. První pětka (r. 2001) patřila
k nejlepším turnajovým sestavám MČR. První čtvrtina semifinálového souboje
se Sokolem Pražským, byla vrcholem turnaje. K vidění byla oboustranně skvělá
presinková obrana, ale i individuální činnosti jednotlivců nesly značku vysoké
kvality.. Druhá pětka (r.2002) již byla o něco slabší a ne vždy dokázala prodat
své technické dovednosti. Prim hrál hlavně Michal Svojanovský, který patřil
k nejlepším hráčům turnaje. V dobrém výkonu ho brzdí emoce, ale i tak dotáhl
svůj tým k medailím. Více než slušně ho doplňovali především Lukáš Boháček
a Jakub Novák.
BK Snakes Ostrava:
Celek, který pomýšlel na medaile, doplatil na velmi nevyrovnané výkony.
Nejlepší výkon podali Hadi v utkání o vítězství ve skupině s BK Pardubice.
Nátlaková hra, presink po celém hřišti, dobrý protiútok, útočný doskok i
úspěšnost střelby charakterizovala toto utkání. V dalších utkáních se hráči
nedostali do obrátek a vítězství s Pískem a Kolínem byla hodně vydřená. Toho
plně využily k semifinálovému úspěchu Litoměřice. Družstvo táhl Jakub
Kotala a i když byl všude, na všechno nestačil. Dobré chvíle měli i Aleš
Zapletal i Karel Vachutka, ale právě jejich nevyrovnanost výkonů stála
Ostravu medaile. Musím vzpomenout ještě Adama Rovenského, který se
prezentoval jako výborný obránce. Oproti Sokolu Pražskému a Pardubicím se
nemohl trenér Marek opřít o dostatečné množství kvalitních hráčů a jen
zopakování výjimečného výkonu ve skupině, mohlo Ostravu posunout
k medailím. To se však nestalo.
USK Praha:
Dosažené umístnění odpovídá síle dalšího pražského družstva. V celoplošné
vytažené obraně dominoval Mathias Michálek, jehož snaha a aktivita vedla
k zisku velkého počtu míčů. Problémem USK bylo menší procento úspěšnosti
střelby současně s malým počtem hráčů, kteří by byli schopni jednotlivé akce
úspěšně zakončovat. Mimo vzpomínaného Mathiase se uplatnili Martin Zídek a
Tomáš Čurda. Nejlepší výkon předvedly mladé sovy paradoxně proti
Litoměřicím, kde měli blíže ke konečné radosti. V rozhodujících momentech, se
zranil Mathias Machálek, který odehrál svůj nejlepší zápas a to rozhodlo o
prohře USK. Oproti soupeřům však měli mínus v doskakování pod oběma koši,
na čemž se podepsal nižší vzrůst vysokoškoláků. Přesto bojovností dosáhli na
solidní 5. místo, které mohou na Folimance považovat za úspěch.
Sršni Sokol Písek:
Sršni přijeli do Prahy s nejlepším střelcem turnaje Gabrielem Ptákem. Ten
výrazně přispěl k tomu, že jeho sestava neopouštěla palubovku se svěšenými
hlavami. Ostatní hráči zatím v individuálních činnostech zaostávali. Vyšší
postavy Václava Kinského a Matěje Koce, přece jenom pomohli týmu při
doskakování. Jako jediný tým mistrovství pravidelně používal clony od výše
uvedených hráčů, se snahou dále dostat míč pod koš k zakončení, což se dařilo
se střídavými úspěchy.
Agresivita v obraně zaostávala proti ostatním účastníkům, spíše se vycházelo
ze zabezpečené obrany na vlastní polovině. Skvělé střetnutí odehráli proti
Pardubicím, i když toto utkání nakonec ztratili. Technické nedostatky
nahrazovali nezměrnou bojovností, což bylo oceněno otočeními nepříznivého
stavu s Opavou. O konečnou pátou pozici přišli Jihočeši, až v poslední minutě
soupeření proti USK. Polovina hráčů je ročníku 2002, z nich na sebe nejvíce
upozornil rozehrávač Adam Ťupa.
BC Kolín:
Družstvo se opíralo hlavně o výkony svých lídrů, které doplňovali další snaživí
spoluhráči. Filip Somberk a David Vetor, vedli svůj tým k výborným výkonům
v prvních polovinách utkání. Ve druhém poločase vždy docházel družstvu dech,
a tak se naděje na vítězství ke konci utkání rozplynula. V boji o 7. místo,
svěřenci kouče Sodomy našli v sobě více motivace než Opava, což bylo
odměněno jediným dvoubodovým ziskem na MČR. Kolín předváděl
celoplošnou osobní obranu. Na útočné polovině spoléhal na hru 1 – 1. Doplatil
na užší kádr hráčů, kteří by dovedli vyrovnaná utkání do zdárného konce.
Vzhledem ke složení hráčského kádru je 7. místo úspěchem.
BK Opava:
Družstvo, které důsledně uplatňovalo hru 1 – 1. Tým neměl ve svém středu
vysoké hráče, a tak prohrával hodně soubojů na doskoku. Tomu se snažil
předejít vysunutou obranou po celém hřišti. K výrazně lepšímu umístnění chyběl
kousek štěstí, když prohra o bod s Pískem je odsunula na boj o 7. místo. V tomto
duelu podala Opava nejlepší výkon a k prohře přispělo i zranění ústředního
rozehrávače Kryštofa Kavana. Výborné výkony podávali i Jan Neugebauer,
Štěpán Pavelek a Petr Lazecký. V posledním utkání proti Kolínu již tým
nenašel dostatek síly a motivace k vylepšení umístnění.
Rozhodčí turnaje:
Delegace ze strany rozhodčích byla velmi precizní a vyztužení jejich úrovně
komisaři utkání, přispělo k velmi dobré úrovni. Nedošlo k ovlivnění utkání,
takže i těsné bodové rozdíly byly výsledkem, který vyplynul ze hry.
Sporné situace vznikly při posuzování 3 obranných vteřin. Vzhledem k tomu,
že uvedené pravidlo je popsáno třemi řádky v pravidlech basketbalu a není
k tomu výklad, ne vždy se odpískání 3 obranných vteřin střetlo s kladnou
odezvou. Je třeba říci, že jednotlivé týmy hrály velmi zodpovědně, a toto
pravidlo striktně dodržovali. Přestupky vznikly spíše z nadmíry snahy hráčů, než
z úmyslu. Několik málo odpískaných prohřešků, ale pokazilo dobrý dojem
z hladkého průběhu utkání a ne vždy to bylo chybou rozhodčích. Je to nesporně
prospěšné pravidlo, ale do další sezony je nutné provést jeho výklad a upřesnění.
Organizace turnaje:
Tým pořadatelů, v čele s Milanem Horákem, zvládl tuto akci s přehledem.
Nedošlo k žádným potížím. Stolek rozhodčích, hlasatel a vše okolo bylo na
profesionální úrovni a podařilo se a časový program se podařil zvládnout podle
harmonogramu.
Pracovitost pořadatelského týmu byla výjimečná a přispěla k průběhu turnaje,
na který budou účastníci vzpomínat jen v dobrém. Bez problému proběhlo
stravování, taky přenosy z TV COM. Snad jediným malým problémem bylo
vzdálené ubytování, které ale bylo standardní a více než dostačující pro tento
turnaj. Průběh MČR, spousta velmi hodnotných odměn od sponzorů a příjemné
prostředí krásného sokolského domu, vzdálenost od ubytovacích prostor zcela
eliminoval.
Závěr, doporučení:
Turnaj měl vysokou úroveň po všech stránkách. Jednotlivé týmy představily
moderní rychlý basketbal, s agresivní pestrou obranou. Od propracovaného
presinku se zdvojováním, přes prvky zónového presinku až po osobní obranu
s výpomocí. Všechny celky bránily se snahou dodržovat pravidlo o třech
vteřinách. V útoku byl vidět velmi často rychlý protiútok se zakončením 1 – 0,
1 – 1, nebo 2 – 1. V postupném útoku byla hlavní činností hra 1 – 1 a následný
útočný doskok. Úroveň společenské stránky umocňovala atmosféra sokolského
domu v Žitné ulici, výborná organizace a hladký průběh turnaje. Rozhodčí měli
kvalitu a odpovídající úroveň. Dohled komisařů jistě přispěl ke kvalitním
výkonům rozhodčích. Doporučuji rozpracování pravidla tří obranných vteřin
ke sjednocení posuzování jednotlivých situací.
Ing. František Ebergényi, 13. května 2014
Download

hodnotící zpráva delegáta ČAMB