3.
TEKUTINY A TERMIKA
3.1
TEKUTINY
3.1.1
TEKUTINY, TLAK, HYDROSTATICKÝ A ATMOSFÉRICKÝ TLAK,
VZTLAKOVÁ SÍLA
Tekutiny: kapaliny a plyny
Statika kapalin a plynů = Hydrostatika a Aerostatika
Tlak v tekutině
Definice tlaku: p 
dF
, kde dF je kolmá k plošce dS
dS
Jednotka: Pa = pascal,
hektopascal, torr = 1 mm Hg) = 133,322 Pa = 400/3 Pa
Tlaková síla:
stejný:
⃗
, je-li tlak proměnný:
(milibar =
⃗ je-li působící tlak všude na ploše
⃗⃗
∫
a) tlak vyvolaný vnější silou
Pascalův zákon
„Tlak v tekutině způsobený vnější silou je ve všech místech
stejný (tlak se šíří v tekutině všemi směry, a to rovnoměrně)“
z důvodu nestlačitelnosti kapaliny:

b) tlak vyvolaný vlastní tíhou tekutiny
I. Kapaliny
hydrostatický tlak (kapalina v klidu, v tíhovém poli Země):
kde
je vnější tlak působící na kapalinu a h je hloubka pod volnou hladinou
91
Pascalův hydrostatický paradox
II. Plyny
normální atmosférický tlak:
(při 0° C, na hladině moře na 45°
severní zeměpisné šířky)
barometrická rovnice (závislost atmosférického tlaku na nadmořské výšce): je-li
je tlak a hustota vzduchu při hladině moře, pak
 určování nadmořské výšky (např. letecké výškoměry)
Archimédův zákon:
Rovnováha:
.
PŘÍKLADY:
3.1-1.
Dvě otevřené nádoby tvaru komolého kužele (viz Obr. 3.1-1. A a B), o vnitřních
průměrech
jsou naplněny dostejné výšky
rtutí o
hustotě
a následně vodou o hustotě
.
Určete pro obě kapaliny:
a) hydrostatický tlak
u dna nádoby A,
b) hydrostatický tlak
u dna nádoby B,
c) sílu
, kterou kapalina působí na dno nádoby A,
d) sílu
, kterou kapalina působí na dno nádoby B.
Obr. 3.1-1
92
Řešení:
Výpis veličin:
Hydrostatický tlak je dán vztahem
,
sílu působící na dno nádoby lze odvodit z definičního vztahu pro tlak;
,
).
, kde
je plocha dna (
resp.
Po dosazení:
Rtuť a)
; b)
Voda a)
; c)
; b)
; d)
; c)
.
; d)
.
Čelní betonová stěna požární nádrže má tvar lichoběžníku o rozměrech
a výšce
. Jakou silou působí voda na stěnu, je-li nádrž
naplněna do výše po horní okraj stěny? Předpokládejme, že jedna stěna nádrže je
svislá.
3.1-2.
Řešení:
Výpis veličin:
Elementární síla dF působící na elementární ploch dS v hloubce x pod hladinou je
,
je hustota vody.
,
je funkcí
(viz obrázek):
.
93
Obr. 3.1-2
Konstanty k a q určíme z okrajových podmínek:
Je-li
=>
je-li
=>
.
Odtud:
Tedy
(
)
a celková síla působící na betonovou stěnu je
∫
(
)
(
).
Po dosazení:
F = 173,72 kN.
Svislá stěna je namáhána silou F = 173,72 kN.
3.1-3.
Těleso ve tvaru válce o průměru podstavy
, výšce
a
hmotnosti
plove v kapalině o hustotě . Zcela ponořené a
udržované v klidu je těleso tím, že visí na závěsu v kapalině o hustotě .
Určete:
a) vztlakovou sílu
b) hustotu
, působící na plovoucí těleso,
jestliže tah v závěsu je
.
94
Obr. 3.1-3
Řešení:
Výpis veličin:
d = 4 cm
h = 5 cm
m = 8,8.10-2kg
a) Vztlakovou sílu ,určíme z rovnováhy sil;síla tlaková (tíhová síla tělesa)=síla
vztlaková (tíha vytlačené kapaliny),
Po dosazení:
Vztlaková síla je
.
b) Hustotu určíme z rovnice pro rovnováhu sil; síla tlaková (tíhová síla tělesa)=síla
vztlaková (tíha vytlačené kapaliny) + tahová síla
, kde
vytlačené tělesem=objem tělesa);
,
( )
,
[
(objem kapaliny
( )
]
Po dosazení:
[
(
)
]
Hustota kapaliny pro zadané podmínky je
3.1-4.
.
Cisterna s vodou jela rychlostí
. Řidič začal rovnoměrně brzdit a
zastavil po . Vypočtěte, jaký úhel s vodorovnou rovinou svírala během brzdění
hladina vody v cisterně.
[18º 46´]
95
3.1-5.
Vypočítejte účinnost pohotovostního zvedáku, u něhož při poměru zdvihů 160:1
působí na tlačném pístu síla
a na pracovním síla
.
[0,876]
3.1-6.
Pohotovostní dřevěný vor hustoty
rozměrech
a tloušťce
ve tvaru desky o
plove po hladině nádrže.
a) Jaká vztlaková síla působí na vor?
b) Kolik lidí průměrné hmotnosti
chodidla?
může na voru stát, aniž by si namočili
c) Zůstane-li na voru pouze 1 člověk, do jaké hloubky bude vor ponořen?
[5,3 kN;5 lidí; 7,6cm]
3.1-7.
Stanovte
a) jakou hmotnost má vzduch v místnosti,
b) jakou tíhou působí vzduch na podlahu,
c) jakou silou při daném tlaku působí vzduch na podlahu,
víte-li, že hustota vzduchu při tlaku
je
(tlak vzduchu v místnosti)
[42,7 kg; 419N; 1,5.106N]
3.1-8.
Trajekt tvaru hranolu má délku
, šířku
a užitnou loubku ponoru
, kde
je ponor trajektu bez nákladu. Zjistěte:
a) kolik vagonů o celkové nosnosti 50 t převeze při maximálním ponoru,
b) jaký bude ponor trajektu s nákladem 120 cisteren jedna o hmotnosti 7 t.
[960 vagonů;
]
Pozn.: Do skript není zařazen příklad k řešení naložení a stability lodi na vodní
hladině. Ten lze řešit pomoci popisu tělesa s proměnnou polohou těžiště. Tento
fyzikální případ však přesahuje rozsah těchto skript.
96
3.1.2 PROUDĚNÍ IDEÁLNÍ KAPALINY
Dynamika kapalin a plynů =Hydrodynamika a Aerodynamika
Ustálené proudění ideální kapaliny

v2
S2
S1
+

v1
+
Rovnice spojitosti toku (kontinuity)
…… rovnice kontinuity

Objemový tok:
jednotka:
Bernoulliova rovnice
 „Objemová hustota energie proudící ideální kapaliny je stálá a ve všech bodech
trubice stejná.“
p1
S1

v1
h1
S2
p2

v2
h2
kde zleva jednotlivé členy levé strany rovnice vyjadřují hustotu tlakové
potenciální energie proudící kapaliny, hustotu potenciální tíhové energie a
hustotu kinetické energie proudící kapaliny. Z rovnice tedy vyplývá, že:

to vyjadřuje zákon zachování mechanické energie proudící ideální kapaliny
(součet všech mechanických energií obsažených v objemové jednotce kapaliny
musí být stálý)
Rovnice pro vodorovnou trubici:

Pozn.: Jestliže při proudění tekutiny ve vodorovné proudové trubici vzrůstá
rychlost částic tekutiny, pak klesá její tlak a obráceně.
Výtok kapaliny otvorem v nádobě: výtoková rychlost kapaliny je dána Torricelliho
vztahem
97
√

výtoková rychlost nezávisí na hustotě kapaliny a je stejná, jako kdyby kapalina
padala volným pádem z výšky h
Ustálené proudění skutečné kapaliny

reálná kapalina není dokonale tekutá, projevuje se vnitřní tření (viskozita), část
tlakové energie se mění postupně podél trubice ve vnitřní energii kapaliny W
(zvýší se její teplota)
Vnitřní tření
síly vnitřního tření mají směr tečen k povrchu jednotlivých vrstev proudící kapaliny
 závisejí na druhu kapaliny
kde  je součinitel dynamické viskozity (je funkcí teploty)
jednotka:
tečné napětí:
[
kinematická viskozita:

]
[
viskozita tekutin je funkcí teploty a tlaku
Proudění laminární a turbulentní
a) nevírové (potenciálové) proudění
b) proudění skutečné kapaliny:
 proudění reálné kapaliny charakterizuje bezrozměrná veličina nazývaná
Reynoldsovo číslo pro proudění kapaliny trubicí kruhového průřezu je:
kde v je velikost střední rychlosti proudění, d je průměr trubice, je kinematická
viskozita
a) laminární proudění
b) turbulentní proudění
98
]

přechod od laminárního proudění k turbulentnímu je dán překročením kritického
Reynoldsova čísla
, z experimentů bylo stanoveno
̇
.
PŘÍKLADY:
3.1-9.
Vypočítejte, jakou rychlostí proudí voda v potrubí o průměru 20 cm, pro
hmotnostní tok
, víte-li že, hustota vody je
.
Řešení:
Výpis veličin:
Pro hmotnostní tok
a objemový tok
platí vztah
Pro proudovou trubici platí rovnice kontinuity
Po dosazení:
Rychlost vody v potrubí je
.
3.1-10. Trubicí o průměru 12 cm proudí voda rychlostí
vytékat z trysky o průměru1 cm?
Řešení:
Výpis veličin:
Z rovnice kontinuity
plyne:
(
)
Po dosazení:
Rychlost vody vytékající z trysky je
.
99
. Jakou rychlostí bude
3.1-11. Vodorovnou trubicí o průřezu
proudí voda rychlostí
. Tlak vody
je
. Jakou rychlost a jaký tlak má voda v rozšířeném místě trubice,
kde má trubice průřez
. Hustota vody je
. (Vodu považujte za
ideální kapalinu.)
Řešení:
Výpis veličin:
Z rovnice kontinuity plyne:
.
Z Bernoulliho rovnice:
Získáme vztah
[
( ) ]
Po dosazení:
[
V rozšířeném místě je rychlost
zvýšil.
(
) ]
a tlak
, rychlost se snížila a tlak
3.1-12. Nádoba válcového tvaru, jejíž plošný průřez je , je naplněn do výšky h vodou.
Ve dně nádoby je otvor plošného průřezu . Určete čas, za který hladina vody
klesne na
. (Vodu považujte za ideální kapalinu.)
Řešení:
Kapalina vytéká rychlostí, která je závislá na výšce její hladiny nad otvorem podle
vztahu (Torricelliho vzorec)
√
kde y je výška hladiny v nádobě, měřeno od výtokového otvoru.
100
Za čas
vyteče z nádoby otvorem
objem
(viz obr.)
√
Obr. 3.1-12
je roven úbytku kapaliny v nádobě
Tento objem
Pak
√
.
√
Čas, za který klesne hladina o
√
∫
získáme integrací v mezích
√ (√
)
3.1-13. Jaký minimální výkon musí mít motor důlního čerpadla, které při průměru pístu
a zdvihu
má dodávat z hloubky
objem
za minutu?
Měrná hmotnost znečištěné vody je
a účinnost zařízení je
.
3.1-14. Do uzavřené nádrže s otvorem ve dně je čerpadlem vháněna voda pod tlakem
. Jakou rychlostí musí vytékat voda otvorem ve dně, aby hladina
zůstávala ve výšce
nad dnem?
[
]
3.1-15. V nádobě je voda s hladinou ve výšce
. Jak vysoko nade dnem je třeba
umístit ve stěně nádoby otvor, aby voda stříkala co nejdále na vodorovnou
rovinu, na které je nádoba umístěna?
[
101
3.2
TERMIKA
TEPLOTA A TEPLO, ROZTAŽNOST LÁTEK
Teplotní roztažnost látek
a) délková roztažnost pevných látek:
Přírůstek délky
při zahřátí o
, kde je součinitel teplotní délkové
roztažnosti (je funkcí druhu látky, uspořádání částic a teploty).
U homogenních a izotropních látek při malých teplotních rozdílech lze považovat
součinitel za konstantní – délkový rozměr se mění lineárně:
b) objemová roztažnost pevných látek:
Pro homogenní a izotropní tělesa je roztažnost ve všech směrech stejná, tj:
kde
Pozn.:Výrazná teplotní změna může způsobit vážné komplikace např. v dopravě při
změně rozměrů ocelových kolejnic (viz př. 3.2.1-8), resp. při průhybu rozžhavených
nosníků při požárech budov, což významně ovlivňuje zásah hasičů. Bylo experimentálně
prokázáno, že průhyb nechráněných prolamovaných ocelových nosníků (na 8 m délky) je
při teplotě 480 °C při asi 135 mm, při teplotě 770 °C je to již 378 mm. Průhyb nosníků s
vlnitou stojinou potvrzují její větší odolnost: při teplotě 780 °C průhyb činil 256 mm.
[Zdroj: http://www.tzb-info.cz/5313-zprava-o-pozarni-zkousce-na-experimentalnim-objektu-v-mokrsku]
c) objemová roztažnost kapalin:
Při malých teplotních rozdílech:
kde  je součinitel teplotní objemové roztažnosti kapalin
.
Pro větší teplotní rozdíly vyjadřujeme objem kvadratickou funkcí teploty, tj.:
Pozn.:Anomálie vody
• Při zvyšování teploty vody od 0°C do 3,99°C se objem vody zmenšuje a její
hustota se zvyšuje.
• Hustota vody je největší při teplotě 3,99°C.
• Při zvyšování teploty nad 3,99°C dochází ke zvětšování objemu vody (tj.
snižování hustoty vody).
d) objemová roztažnost plynů:
Při malých teplotních rozdílech a konstantním tlaku:
102
e) závislost hustoty na teplotě u pevných látek:
Předpokládejme lineární objemovou roztažnost
Je-li součin
malý vzhledem k jedné, lze zjednodušit na tvar:
Příklady:
3.2-1. Mějme hliníkové těleso, které má při teplotě
tíhu
jiné těleso z hliníku stejného objemu při teplotě
roztažnosti hliníku je
.
Řešení:
. Jakou hmotnost má
? Součinitel délkové
Výpis veličin:
N
kg
C
C
K
K
Hmotnost teplejšího tělesa je dána
Hmotnost chladnějšího tělesa je analogicky:
jsou shodné.
, neboť objemy obou těles
Z těchto rovnic lze vyjádřit objem těles:
Z pravé strany rovnice získáme hledanou hmotnost chladnějšího tělesa:
Při změně teploty tělesa se mění hustota podle přibližného vztahu:
Pro zmíněná hliníková tělesa analogicky platí:
Dosaďme vztahy pro závislost hustoty na teplotě do vztahu pro hmotnost
103
:
Po číselném dosazení je hmotnost chladnějšího tělesa
3.2-2.
Expanzní nádoba v topném okruhu slouží k vyrovnání změn objemu vody. V
případě pokojové teploty
koluje v okruhu
vody. Jak se naplní
vyrovnávací nádoba za provozu ústředního topení při teplotě
? Roztažnost
topného systému při zvýšení teploty zanedbejte. Součinitel objemové roztažnosti
vody
je
.
Řešení:
Výpis veličin:
kg
C
K
C
K
K
K
Konečný objem vody v oběhovém systému po zahřátí na provozní teplotu je dán
vztahem pro objemovou roztažnost kapalin:
Změna objemu vody vzhledem k původnímu stavu je:
Tento objem vody naplní vyrovnávací expanzní nádobu, po číselném dosazení:
3.2-3.
.
Ve zcela naplněné skleněné baňce s kapilárou je rtuť o objemu
při
teplotě
. Po zahřátí skleněné nádoby i s obsahem na
přeteče ven
rtuti. Jaký je součinitel objemové roztažnosti rtuti, pokut uvážíme i roztažnost
skleněné nádoby, který je označován jako zdánlivý součinitel roztažnosti rtuti.
Součinitel objemové roztažnosti rtuti je
, součinitel objemové
teplotní roztažnosti skla je
.
Řešení:
výpis veličin:
V0 = 100 cm3 = 1.10-4m3 ... počáteční objem rtuti i skleněné nádoby byl totožný
V = 1 cm3 = 1.10-6 m3
t = 80 °C  T = 80 K
r =2.10-4 K-1
s =36.10-6 K-1
Změna objemu rtuti je:
104
Změna objemu skleněné nádoby:
Tyto rovnice od sebe odečteme a dostaneme rovnici:
Výraz na levé straně rovnice představuje objem rtuti, která z nádoby po zahřátí
přeteče ven, výraz v závorce na pravé straně (rozdíl skutečných součinitelů obj.
roztažnosti) odpovídá hledanému zdánlivému součiniteli objemové roztažnosti rtuti, tedy:
Vyjádřeme neznámou veličinu:
po číselném dosazení je
3.2-4.
= 1,25.10-4 K-1.
Tenká zinková obruč má při teplotě 0 °C průměr 1,5 m. Jak se změní počet
otáček, pokud tuto obruč kutálíme po vodorovné dráze v délce 200 m při teplotě
50 °C a -50 °C? Teplotní součinitel délkové roztažnosti zinku je 29.10-6 K-1.
Řešení:
Výpis veličin:
Nejprve si vyjádříme počet otáček, které obruč vykoná při teplotě
obvodu obruče:
Na dráze délky tedy obruč vykoná
, což určíme z
otáček:
Po číselném dosazení:
otáček
Pokud obruč zahřejeme na teplotu
délkovou teplotní roztažnost:
, změní se obvod obruče podle vztahu pro
čímž se změní i počet otáček na stejné dráze délky :
105
Po číselném dosazení:
přibližně o
méně otáček.
otáček, což je vzhledem k výchozímu stavu
Analogicky stanovíme změnu obvodu a počtu otáček při teplotě
Po číselném dosazení:
více otáček.
3.2-5.
:
otáček, což je vzhledem k výchozímu stavu o
Homogenní ocelový válec má při pokojové teplotě
průměr podstavy
a výšku
. Pokud těleso ponoříme do vodní lázně teploty
,o
kolik se po vyrovnání teplot změní obsah jeho podstavy, výška válce, celkový
objem? Na jakou teplotu by bylo nutné zahřát těleso, aby se jeho objem
zdvojnásobil? Je to reálné? Teplotní součinitel délkové roztažnosti oceli je
.
- je to nereálné, teplota je nad
[
teplotou tání oceli]
3.2-6.
Základem bimetalového teploměru jsou dva tenké kovové proužky, které jsou
pevně spojeny. Jedná se o proužek ocelový a zinkový, jejichž součinitele teplotní
délkové roztažnosti jsou
a
. Při teplotě
má
ocelový pásek délku
, zinkový
a shodné příčné rozměry. Určete:
A) při jaké teplotě mají stejnou délku, B) při jaké teplotě mají stejný objem?
3.2-7.
Skleněná nádoba naplněná až po okraj naftou při teplotě
má celkovou
hmotnost
. Zahřejeme-li nádobu i s obsahem na teplotu
, část obsahu
kanystru přeteče a výsledná hmotnost je
. Určete součinitel objemové
roztažnosti nafty: A) jestliže zanedbáme změnu rozměrů nádoby, B) uvažujemeli teplotní součinitel délkové roztažnosti technického skla
.
3.2-8.
Ocelová kolejnice má při teplotě
délku
. Jaké bude prodloužení
kolejnice na trati délky
, jestliže se kolejnice v letních měsících zahřeje až
na
, resp. jaké bude její zkrácení v zimě, je-li teplota -10 °C. Teplotní
součinitel délkové roztažnosti oceli
.
[prodloužení o
, zkrácení o
]
3.2 -9.* Železné kyvadlo v hodinách kývá jako fyzické kyvadlo kolem vodorovné osy
kolmé na tyč, procházející jedním koncem. Hodiny fungují správně při teplotě
. Určete, při jaké teplotě dojde ke zpožďování hodin o
za každých
, je-li součinitel délkové roztažnosti železa
?
106
KALORIMETRICKÁ ROVNICE, FÁZOVÉ PŘECHODY
3.3
Tepelná kapacita. Měrné a molární teplo.
Tepelná kapacita tělesa:
, kde je měrná tepelná kapacita tělesa
d
d
Celkové teplo, které látka o hmotnosti m přijme (za předpokladu
ohřeje-li se z teploty na :
d
d
)
∫ d
Molární tepelná kapacita:
Kalorimetrická rovnice
Pro dvě tělesa, která jsou izolována od okolí a chemicky na sebe nepůsobí (a při
tepelné výměně nedochází ke změně skupenství): 1. těleso …
a 2. těleso
…
, kde
-
teplo vydané teplejším tělesem je rovno teplu přijatému tělesem
chladnějším
teplota obou těles se vyrovná …
Obecně pro větší počet těles:
Fázové přechody (změny skupenství)
sublimace/desublimace, vypařování/kondenzace:
-
skupenské
teplo
tání/tuhnutí,
kde je měrné skupenské teplo daného procesu pro určitou část termodynamické
soustavy(TDS). Potom vždy platí:
Příklady:
3.3-1.
Na teploměru ve vzduchu je zobrazena teplota
, po jeho ponoření do vody
se teplota zvýší o
. Určete tepelnou kapacitu teploměru, jestliže měření
teploty vodní lázně probíhá ve vodě o hmotnosti
, jejíž měrná tepelná
kapacita je
a teplota vody před měřením byla
.
107
Řešení:
Výpis veličin:
C
K
C
C
g
K
konečná teplota
kg
C
K
Mezi teploměrem a vodou došlo k tepelné výměně, jejíž energetickou bilanci
vyjadřuje kalorimetrická rovnice – rovnice rovnováhy mezi teplem přijatým teploměrem
a teplem, které odevzdala vodní lázeň:
Teplo odevzdané vodou:
Teplo přijaté teploměrem:
Dosazení do kalorimetrické rovnice:
Vyjádření hledané tepelné kapacity teploměru:
Po číselném dosazení
.
Tepelná kapacita uvedeného teploměru je
3.3-2.
.
Kolik tepla musíme dodat
ledu teploty
, abychom z něj získali právě
vody, přičemž zbytek bude nadále ledem a soustava voda-led bude v
tepelné rovnováze? Měrná tepelná kapacita vody je
, měrná
tepelná kapacita ledu je
, měrné skupenské teplo tání ledu je
.
Řešení:
Výpis veličin:
108
Ze zadání vyplývá, že výsledným stavem soustavy bude rovnováha vody a ledu, tedy
kapaliny a pevné fáze, která za normálního tlaku odpovídá teplotě
. Aby k tomu
došlo, musí led projít dvěma procesy:
- veškerý led se musí ohřát na teplotu
- část ledu musí při teplotě
roztát ve vodu:
Celkové teplo je tedy rovno dílčích tepel
Po číselném dosazení je teplo
, k čemuž potřebuje teplo:
.
.
Zadaná měrná tepelná kapacita vody je v tomto příkladu nadbytečná a při řešení
příkladu není potřeba.
Ledu je třeba dodat celkově
3.3-3.
tepla.
Do tepelně izolované nádobě bylo vloženo
vody o teplotě
a
ledu teploty
. Kolik syté páry teploty
je třeba dodat, aby výsledná
teplota soustavy po ustálení rovnováhy byla
? Měrná tepelná kapacita vody
je
, měrná tepelná kapacita ledu je
měrné
skupenské teplo tání ledu je
, měrné skupenské teplo varu vody je
. Tepelnou kapacitu nádoby a výměnu tepla s okolím zanedbejte.
Řešení:
Výpis veličin:
Pro řešení použijeme kalorimetrickou rovnici, která vyjadřuje rovnováhu mezi
přijatým a odevzdaným teplem v termodynamické soustavě.
Teplo odevzdává voda a sytá pára při těchto procesech:
- voda se ochlazuje na výslednou teplotu 12 °C:
109
- pára kondenzuje při teplotě 100 °C na vodu o téže teplotě:
- voda vzniklá kondenzací páry se ochlazuje na 12 °C:
Součet těchto tepel vyjadřuje celkové odevzdané teplo v systému.
Teplo přijímá led při těchto procesech:
- led se ohřívá na teplotu
:
- led taje při teplotě 0 °C na vodu o téže teplotě:
- voda vzniklá z ledu se ohřívá na teplotu
:
Sestavení kalorimetrické rovnice pro tento případ: Q1 + Q2 + Q3 =Q4 + Q5 + Q6
Po dosazení do kalorimetrické rovnice a vyjádření neznámé veličiny (hmotnost syté
páry
) dostáváme rovnici:
Po číselném dosazení
.
Aby byla výsledná teplota termodynamické soustavy
syté páry.
3.3-4.
, je třeba do systému dodat
Do kalorimetru obsahujícího
vody o teplotě
, přidáme
ledu o
teplotě
. A) Určete teplotu soustavy v kalorimetru po ustálení rovnováhy a
množství ledu a vody, které budou v rovnováze. B) Jak se změní výsledná
teplota a poměr fází v případě, že tepelné výměny se účastní i kalorimetr o
tepelné kapacitě
. Měrná tepelná kapacita vody je
,
měrná tepelná kapacita ledu je
, měrné skupenské teplo tání
ledu je
.
Řešení:
Výpis veličin:
A)
Teplo, které voda odevzdá do soustavy při ochlazení na
, po číselném dosazení vyjde
110
:
Teplo, které potřebuje led, aby se ohřál na teplotu t0 = 0 °C:
, po číselném dosazení
Rozdíl těchto tepel (odevzdané
kde
a přijaté
) určuje teplo využité na tání ledu:
je množství ledu, které se roztaví ve vodu při teplotě
Po číselném dosazení
.
.
Výsledná teplota soustavy po ustanovení rovnováhy bude
vody v systému bude
a množství ledu bude
, přičemž celkové množství
.
B)
Bude-li se tepelné výměny účastnit i nádoba s vodou a ledem, předpokládejme, že její
výchozí teplota bude shodná s teplotou vody v této nádobě, tj.
.
Teplo, které voda odevzdá do soustavy při ochlazení na
:
, po číselném dosazení vyjde
Teplo, které potřebuje led, aby se ohřál na teplotu t0 = 0 °C:
, po číselném dosazení
Teplo, které kalorimetr odevzdá do soustavy při ochlazení na
, po dosazení vyjde
:
.
Teplo, které je využito na tání ledu:
kde
je množství ledu, které se roztaví ve vodu při teplotě
Po číselném dosazení
.
.
Výsledná teplota soustavy po ustanovení rovnováhy bude i v případě účasti kalorimetru
0 °C, přičemž celkové množství vody v systému bude 0, 326 kg a množství ledu bude
0,274 kg.
3.3-5.
Do vody o objemu
a teplotě
vložíme dvě rozžhavená tělesa, ocelové
a měděné, jejichž společná teplota je
a celková hmotnost obou těles je
. Jaká bude výsledná teplota soustavy po ustálení rovnováhy, jestliže
proces probíhá v uzavřené nádobě se zanedbatelnou tepelnou kapacitou. Pokud
by bylo do vody vloženo pouze ocelové těleso, výsledná teplota soustavy by
111
byla
. Měrná tepelná kapacita vody je
, mědi
.
, oceli
3.3-6.
V tepelně izolované nádobě jsou
vody o teplotě
. Kolik tepla
musíme do soustavy dodat, aby voda začala vřít a během varu se odpařila třetina
vody? Měrná tepelná kapacita vody je
, měrné skupenské teplo
varu vody je
. Uvažujte, že se a) nádoba neúčastní procesu, b)
tepelné výměně podléhá i kalorimetr o tepelné kapacitě
.
3.3-7.
Do nádoby s vodou teploty
vložíme
rovnováhy se teplota soustavy ustálí na
na počátku v nádobě.
3.3-8.
Sada ocelových plátů o celkové hmotnosti
byla zahřáta na teplotu
a následně ponořena do olejové kalicí lázně o teplotě
. Hustota oleje je
, měrná tepelná kapacita oleje
, měrná tepelná
kapacita oceli
.Určete, jaký objem musí mít olejová lázeň,
aby konečná teplota oleje byla
. Uvažujte, že při procesu a) nedochází k
tepelným ztrátám, b) dochází k
tepelných ztrát zářením.
3.3-9.
Máte neomezené množství ledu o teplotě
a syté vodní páry o teplotě
. Kolik čeho potřebujete na přípravu
vody o teplotě
? Měrná
tepelná kapacita vody je
, měrná tepelná kapacita ledu je
, měrné skupenské teplo varu vody je
, měrné
skupenské teplo tání ledu je
.
112
ledu o teplotě
. Po ustálení
. Určete, jaké množství vody bylo
3.4
STAVOVÁ ROVNICE IDEÁLNÍHO PLYNU,
JEDNODUCHÉ DĚJE
Kinetická teorie plynů
Střední kvadratická rychlost molekul plynu:
√
kde
je Boltzmannova konstanta.
Střední energie molekuly jednoatomového plynu:
̅
Tlak ideálního plynu:
Stavová rovnice ideálního plynu:
kde
je molární plynová konstanta,
je Avogadrova konstanta:
Stavová rovnice pro přechod mezi dvěma stavy plynu v uzavřené nebo izolované
soustavě:
resp.
Stavová rovnice reálného plynu:
Van der Waalsova rovnice pro 1 mol plynu:
(
)
Van der Waalsova rovnice pro n molů plynu:
(
)
113
Vratné děje v ideálním plynu:
1) izochorický děj:
d
Charlesův zákon
2) izotermický děj:
d
3) izobarický děj:
d
4) adiabatický děj:
.
Příklady:
3.4-1.
V litrové nádobě je stlačený kyslík při teplotě
a tlaku
. Při jaké
teplotě dojde ke smrštění nádoby o 1/10 původního objemu a tím ke zvýšení
tlaku plynu uvnitř o
? Jakou hustotu bude mít plyn ve výchozím a
koncovém stavu, je-li jeho molární hmotnost
?
Řešení:
Výpis veličin:
Stavová rovnice pro přechod mezi dvěma rovnovážnými stavy uzavřené soustavy
ideálního plynu je ve tvaru:
Odsud vyjádříme konečnou teplotu
Po číselném dosazení
Stanovení hustoty kyslíku určíme ze stavové rovnice:
114
Vyjádření hustoty ve výchozím stavu:
analogicky pro konečný stav:
Po číselném dosazení:
3.4-2.
.
V nádobě s vadným ventilem je stlačený vodík. Při teplotě
je výchozí tlak
vodíku
. Plyn je uzavřen v nádobě o objemu
. Po určité době má plyn
v nádobě teplotu
při stejném tlaku. Jaké množství plynu muselo mezitím z
nádoby uniknout?
Řešení:
Výpis veličin:
- předpokládejme, že se objem nádoby nemění
- protože se mění počet částic v termodynamické soustavě, nelze použít rovnici pro
izochorický děj
Pro každý stav (výchozí a koncový) platí stavová rovnice:
Tuto dvojici rovnic je třeba řešit jako soustavu, např. vydělením rovnic:
Za neznámou koncovou hmotnost dosadíme ze stavové rovnice:
Hledaná veličina je tedy dána:
115
po číselném dosazení
.
Hmotnost kyslíku, která při ději unikla, je dána rozdílem hmotností plynu ve
výchozím a konečném stavu, tedy
, což je číselně
.
3.4-3.
Tlaková nádoba obsahuje
oxidu uhličitého. Po spojení nádoby s
evakuovanou baňkou dojde k poklesu tlaku na čtvrtinu původní hodnoty. Jaký
objem musela mít připojená baňka? Předpokládejte, že při tomto procesu
nedošlo k žádné teplotní změně.
Řešení:
výpis veličin:
Po spojení obou nádob bude vnitřní objem
Stavová rovnice pro izotermický děj je ve tvaru:
Úprava rovnice a vyjádření hledané veličiny:
Po číselném dosazení:
.
3.4-4. V nádobě smísíme
vodíku a
kyslíku při teplotě
za tlaku
.
Určete, jakou hustotu bude mít směs plynů v nádobě. Relativní atomová
hmotnost vodíku je 1, u kyslíku je to 16.
Řešení:
Výpis veličin:
Stavová rovnice pro rovnovážný stav plynu je dána:
116
resp.:
Do rovnice dosaďme vztah vyjadřující souvislost mezi hmotností, objemem a
hustotou soustavy:
, kde je celková hmotnost a úhrnné
látkové množství směsi plynů v nádobě, tedy
,
Dosazení do stavové rovnice:
Vyjádření hledané veličiny:
Po číselném dosazení je hustota směsi 0,235 kg.m-3.
3.4-5.
Plyn uzavřený v nádobě s pružnými stěnami expandoval za konstantního tlaku o
svého objemu, přičemž jeho teplota při expanzi dosáhla
. Určete
počáteční teplotu plynu.
3.4-6.
Na dně jezera je vzduchová bublina o poloměru
a stoupá z hloubky
k hladině. Jaký bude mít poloměr na hladině, jestliže teplota u dna je
a na
hladině
. Vše se děje za normálního atmosférického tlaku.
3.4-7.
V nádobě tvaru válce s pohyblivým pístem je uzavřen vodík za normálního
tlaku. Výška nádoby je
, při kompresi dojde k posunutí pístu o
směrem do nádoby. Jaký bude výsledný tlak plynu, jestliže došlou současně k
nárůstu teploty o
?
3.4-8.
vzduchu se při teplotě
a tlaku
adiabaticky komprimuje na
pětinu svého původního objemu. Určete výsledný tlak a teplotu. Poissonova
konstanta pro vzduch je
.
3.5 TEPLO, PRÁCE, 1. TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
117
První termodynamický zákon:
Dle zákona zachování energie:
Matematicky lze první termodynamický zákon vyjádřit také ve formě:
Pozn.: Do 1. termodynamického zákona dosazujeme za
včetně znamének:
… práci koná termodynamická soustava
… práci termodynamická soustava spotřebovává (práci konají okolní
tělesa)
… přírůstek vnitřní energie
… úbytek vnitřní energie
… teplo dodané soustavě
… teplo odevzdané soustavou okolí
Práce plynu:
Celková práce vykonaná při změně objemu z
na
:
∫
Vnitřní energie soustavy ideálního plynu o molekulách (vnitřní energie je rovna
součtu kinetických energií molekul ideálního plynu):
̅
kde i = 3, 5, 6 pro 1 – atomové, 2 – atomové a 3 a více – atomové molekuly.
Molární tepelné kapacity ideálního plynu
Mayerův vztah:
kde
je molární tepelná kapacita při stálém objemu a
kapacita při stálém tlaku.
Poissonova konstanta:
Tepelné kapacity:
118
je molární tepelná
plyny
cmp
cmV
3
Rm
2
5
Rm
2
3Rm
jednoatomové
dvouatomové
3 a víceatomové
5
Rm
2
7
Rm
2
4 Rm
Změna vnitřní energie:
d
kde
⁄
d
, resp.
První termodynamický zákon:
a) pro 1 mol plynu
b) pro m kilogramů plynu
Vratné děje v ideálním plynu:
1) izochorickýděj:
2) izotermický děj:
∫
3) izobarický děj:
Práce plynu:
∫
∫
4) adiabatický děj:
d
d
d
119

5
3
7
5
4
3
resp.
Kruhové děje (cykly)
Účinnost Carnotova kruhového děje:
Hasicí přístroje (ČSN EN-3) :
a) práškový: Nejuniverzálnější hasicí přístroj se používá v průmyslu, zemědělství,
obchodu, v provozovnách služeb anebo v domácnostech, stejně tak v lékařských
ordinacích a muzeích. Hasicí přístroj obsahuje hasicího prášku ABC. Používá se
na čerpacích stanicích PHM a LPG, v letištních hangárech, rafineriích ropy,
skladech ropných produktů, barev, ředidel apod.
b) sněhový (CO2): Hasicí přístroj obsahuje zkapalněný oxid uhličitý, který se po
použití odpaří a nezanechá žádné zbytky hasicí látky, čímž nedojde k dalším
škodám a zničení zařízení, které nebylo dosud poškozeno požárem
(elektrorozvodny, trafostanice, strojovny výtahů, potravinářské provozy atd.). Za
dodržení bezpečnostních podmínek lze použít i na elektrické zařízení pod napětím
až do 110kV. Speciálním druhem je antimagnetický sněhový prostředek, který je
určen k hašení požárů v prostorách s výskytem magnetického pole (např.
magnetická rezonance MRI). Veškeré části zařízení jsou vyrobeny z
nemagnetických materiálů. Hasicí médium je oxid uhličitý, který při použití
nepoškozuje jemnou mechaniku a neznečišťuje okolí.
c) vodní:Hasí pevné organické látky, jako je dřevo, papír, seno, sláma, textil atd.
Tento hasicí přístroj obsahuje potaš (mrazuvzdornou přísadu), díky níž je možné
ho používat při okolní teplotě až do -20 °C. Používá se v archívech, kůlnách,
senících a všude jinde, kde hrozí nebezpečí požáru pevných látek apod.
Z bezpečnostních důvodů se nesmí tento hasicí přístroj používat na hašení
elektrického zařízení pod napětím.
d) pěnový: Vhodný pro hašení požárů polárních i nepolárních hořlavých kapalin,
jako např.: benzín, nafta, oleje, ředidla, nátěrové hmoty a líh, dále také na pevné
organické látky, kde kromě ochlazovacího účinku vody, která tvoří více než 90%
náplně, je významný i dusivý účinek vytvořením pěnového „koberce“. Používá se
na hašení požárů v drogeriích, lékárnách, příručních skladech hořlavých kapalin
apod. Z bezpečnostních důvodů se nesmí tento hasicí přístroj používat na hašení
elektrického zařízení pod napětím.
Výhřevnost paliv:
Výhřevnost je vlastnost paliva udávající, kolik tepelné energie se uvolní během
spálení jedné jednotky, která je obvykle udávána v kilogramech. Záleží ale na mnoha
jiných faktorech, které během uvolňování tepla působí na výhřevnost. Jde hlavně o
vlhkost paliva, vzduchu, místo zdroje a čerpání paliva. Proti spalnému teplu není v
hodnotě zahrnuto měrné skupenské teplo páry, obsažené ve spalinách. Předpokládá se, že
její teplo je nevyužitelné a uniká v plynném stavu se spalinami.
kde
je uvolněné teplo při spalování a m je hmotnost paliva
Příklady:
120
3.5-1.
Mějme dusík uzavřený v nádobě o objemu
. Jak se změní vnitřní energie
plynu a jakou práci plyn vykoná, jestliže za stálého tlaku
expanduje na
objem
.
Řešení:
Výpis veličin:
1. termodynamický zákon je ve tvaru:
, kde je dodané teplo do
soustavy,
změna vnitřní energie a
je práce vykonaná plynem.
Změna vnitřní energie je dána vztahem:
Teploty nejsou dány, ale můžeme je vyjádřit ze stavových rovnic pro počáteční a
koncový stav plynu:
Při odečtení těchto rovnic získáme:
Dosaďme do rovnice pro změnu vnitřní energie za výraz
levou stranu
získané rovnice, tedy:
Po číselném dosazení je změna vnitřní energie rovna
.
Vykonaná práce při izobarickém ději je dána rovnicí:
Po číselném dosazení je vykonaná práce plynem rovna
3.5-2.
.
Při izotermickém ději za teploty
dochází k expanzi dvou kilomolů
ideálního plynu na třetinový tlak. Jakou práci plyn vykoná?
Řešení:
Výpis veličin:
121
Elementární vykonaná práce při izotermickém ději je dána rovnicí:
d
d
Celková vykonaná práce je tedy:
∫ d
Za neznámý tlak dosadíme výraz ze stavové rovnice ideálního plynu:
Vykonaná práce:
∫ d
∫
∫
d
d
ln
Poměr objemů výchozího a koncového stavu lze nahradit převráceným poměrem
tlaků, což vyplývá ze stavové rovnice pro izotermický děj:
Vykonaná práce:
ln
ln
ln3
Po číselném dosazení je vykonaná práce rovna
3.5-3.
.
Vzduch o hmotnosti
a teplotě
se adiabaticky komprimuje o
původního objemu. Určete výslednou teplotu a dodanou práci.
Řešení:
Výpis veličin:
Adiabatický děj popisuje Poissonova rovnice:
Vzduch je považován za ideální dvou-atomový plyn, poissonova konstanta pro
adiabatický děj je tedy:
122
V Poissonově rovnice je nutno nahradit neznámé hodnoty tlaků výchozí a konečnou
teplotou, které vyplývají ze stavových rovnic pro oba stavy:
Po dosazení do Poissonovy rovnice
( )
(
:
)
(
)
Po číselném dosazení je konečná teplota 373,4 K
Práce, kterou je nutno dodat pro adiabatické stlačení plynu, je dána:
Dosaďme za výrazy v závorce pravé strany stavových rovnic pro výchozí a koncový
stav:
Po číselném dosazení je vykonaná práce při adiabatické kompresi rovna
.
3.5-4.
Tepelný stroj, který pracuje na základě ideálního Carnotova cyklu, přijímá
během jednoho cyklu od ohřívací lázně o teplotě
tepla. Jakou
maximální práci může plyn vykonat, jestliže teplota chladicí lázně je
?
3.5-5.
Kolik tepla je třeba dodat
kyslíku o teplotě
, aby za konstantního
normálního tlaku vykonal práci
? Jaký bude výsledný objem a teplota
plynu?
3.5-6.
Kyslík o hmotnosti
, teplotě
a tlaku
podléhá adiabatickému
stlačení na polovinu původního objemu a následné izotermické expanzi na
123
původní objem. Určete konečný tlak, teplotu a objem plynu a práci, kterou plyn
při izotermickém ději vykonal.
3.5-7.
Dusík o hmotnosti
izotermicky expanduje, přičemž vykonaná práce při
teplotě
činí
. Jaký je poměr výchozího a koncového tlaku plynu?
3.5-8.
Při práci Dieselova spalovacího motoru přijímá pracovní látka od ohřívače teplo
a chladiči odevzdá teplo
. Teplota ohřívače je
, teplota chladicí
lázně
. Určete skutečnou účinnost motoru a maximální možnou účinnost,
jakou by motor mohl mít, kdyby pracoval na základě ideálního Carnotova cyklu.
3.5-9.
Jaké množství tuhých paliv je potřeba spálit, aby uvolněným teplem bylo možné
ohřát
vody z pokojové teploty
k bodu varu a při této teplotě nechat
polovinu vody odpařit, je-li výhřevnost paliva
a účinnost kotle pro
ohřev
. Měrná tepelná kapacita vody je
, měrné
skupenské teplo varu vody je
.
124
3.6 SDÍLENÍ TEPLA
A) Vedení tepla:
Tepelný tok je dán vztahem:
d
d
Hustota tepelného toku je:
d
d
d
d d
⃗⃗
d
d d
⃗⃗
Jednorozměrné stacionární vedení tepla homogenní rovinnou stěnou:
B) Přestup tepla (přechod tepla z prostředí, ve kterém se šíří teplo prouděním, do
prostředí, ve kterém se šíří teplo vedením (nebo obráceně):
C)Prostup tepla (tepelná výměna mezi dvěma tekutinami oddělenými stěnou z pevné
látky):
D) Teplotní záření:
Zářivý tok:
Zářivost bodového zdroje:
Intenzita vyzařování plošného zdroje:
Záření absolutně černého tělesa:
kde
je Stefan - Boltzmannova konstanta.
ienův posunovací zákon:
125
Příklady:
3.6-1.
Mějme dvě homogenní destičky, které jsou položeny těsně na sebe: hliníková
destička tloušťky
a železná tloušťky
. Předpokládejme, že hustota
tepelného toku touto dvojicí destiček je konstantní, tj. jedná se o stacionární
vedení tepla. Tuto izolační dvojvrstvu je potřeba nahradit destičkou jedinou o
celkové tloušťce
. Jaký součinitel tepelné vodivosti by tato jednoduchá
homogenní vrstva musela mít, aby vedla teplo stejně jako dvojice destiček?
Součinitel tepelné vodivosti hliníku je
, železa
.
Řešení:
Výpis veličin:
mm
mm
m
mm
m
m
konst.
(předpokládáme stacionární vedení tepla, hustota tepelného toku je konstantní)
Obr. 3.6-1
Hustota tepelného toku pro vedení tepla je dána vztahem:
Je-li vedení tepla stacionární, platí pro hustotu tepelného toku první a druhou
destičkou:
resp.:
,
kde je teplota hliníkové destičky z vnější strany, je teplota železné destičky z
vnější strany a je teplota uvnitř, na rozhraní hliníkové a železné destičky.
Teploty vnějších stran destiček jsou neznámé, vyjádří se z předchozích rovnic jako:
126
a analogicky z druhé části rovnice
Nahradíme-li soustavu jedinou destičkou, musí platit:
Vyjádřené teploty dosadíme do rovnice pro hustotu tepelného toku jedinou destičkou
a vyjádříme hledanou veličinu:
Po číselném dosazení:
.
Jednoduchá homogenní vrstva nahrazující izolační dvojvrstvu musí mít součinitel tepelné
vodivosti
.
3.6-2.
Cihlová zeď vnějšího pláště domu propustí každou hodinu určité množství tepla.
Tloušťka zdi je
a její plocha
, přičemž vnitřní teplota vzduchu je
, vnější teplota
. Stanovte teplo, které stěnou uniká a určete teplotu
vnitřního a vnějšího povrchu cihlové zdi. Součinitel tepelné vodivosti stěny je
, součinitel přestupu tepla mezi stěnou a vzduchem uvnitř v
místnosti
a venku
.
Řešení:
Výpis veličin:
127
Obr. 3.6-2
Hustota tepelného toku pro vedení tepla stěnou je dána vztahem:
Hustota tepelného toku pro přestup tepla mezi tekutinou a stěnou je dána vztahem:
Zapišme rovnice pro všechny tři procesy postupně:
- přestup vzduch uvnitř/stěna:
- vedení uvnitř stěny:
- přestup vzduch vně/stěna:
Z uvedené trojice rovnic vyjádřeme teplotní rozdíly:
Sečteme tyto rovnice a získáme vztah:
(
)
Odsud vyplývá vztah pro hustotu tepelného toku:
Celkové množství tepla, které prostoupí zdí je:
128
Po číselném dosazení
.
Každou hodinu prostoupí přes cihlovou zeď
tepla.
3.6-3.
Určete intenzitu dopadajícího slunečního záření na Zemi, jestliže střední teplota
povrchu Slunce je
, poloměr Slunce
a vzdálenost Země od
Slunce je
.
3.6-4.
Jaké množství energie vyzáří každou minutou
teplotě
?
3.6-5.
Jakou teplotu má rozhraní mezi dvěma vrstvami, které přiléhají těsně na sebe, jeli jedna vrstva mosazná o tloušťce
a měděná o tloušťce
. Vnější
strana mosazi je udržována na teplotě
a vnější strana skleněné destičky má
teplotu
. Součinitel tepelné vodivosti mosazi je
a mědi
.
3.6-6.
V ledové kostce o teplotě
je zapíchnuta hliníková tyč, jejíž druhý konec je
udržován na teplotě
. Jaké množství ledu roztaje za dobu
? Tyč
má délku
, průřez
, součinitel tepelné vodivosti hliníku je
, měrné skupenské teplo tání ledu je
.
3.6-7.
Na tenkou černou destičku umístěnou ve vakuu kolmo ke směru dopadajících
slunečních paprsků dopadá zářivý tok o hustotě
. Určete, jakou
teplotu bude destička mít v ustáleném stavu.
129
povrchu černého tělesa o
Download

3. TEKUTINY A TERMIKA 3.1 TEKUTINY 3.1.1