Malé a ještě ne zcela
osrstěné mládě
klokana dama,
v této době ještě
samo neopouští
vak samice
Klokan dama obývá pobřežní
oblasti v jižní a západní Austrálii,
žije i na některých okolních ostrovech. Patří mezi středně velké druhy
klokanů, mívá hmotnost do 9 kg a celkovou délku i s ocasem okolo jednoho
metru. Vyskytuje se ve skupinách, které mohou mít až padesát členů.
Starší mláďata už se mohou samostatně pást
nedaleko své matky
V přírodě jsou jeho nepřáteli velcí draví ptáci a psi dingo. Mládě po porodu váží
méně než jeden gram a samo vyšplhá
do vaku, kde zůstane několik měsíců. Do
vaku se vrací do věku 8 až 9 měsíců. Osamostatňuje se v 10 měsících, dospívá do
dvou let a dožívá se přes deset let.
Klokan parma, jehož domovinou je jihovýchodní Austrálie, je v přírodě poměrně
vzácný a dokonce byl dlouho považován za vyhubeného. Žije samotářsky skrytým způsobem života v oblasti hustých lesů a deštných pralesů, kde byl později znovu objevený.
Maličké mládě klokana parma přisáté ve vaku k jedné z mléčných bradavek
Odrostlejší mládě klokana parma
11
Mláďata lenochodů jsou závislé na samici dlouhou dobu
Lenochod dvouprstý obývá tropické pralesy v severní části Jižní Ameriky. Žije na stromech, kde se živí hlavně
listím a ovocem, na zem
slézá jen při přelézání
ze stromu na strom. Tělo
má pokryté dlouhou srstí,
která je v přírodě vlivem
řas zbarvená hnědozeleně. V zajetí řasy hynou,
a proto je jeho srst hnědavě
zbarvená.
Samice rodí jediné mládě,
které téměř rok nosí na břiše,
kde se drápy přidržuje matčiny srsti. Ve dvou měsících
začíná přijímat pevnou stravu a po jednom roce se
osamostatňuje. Lenochodi
dospívají do tří let a dožívají se přes dvacet let.
Mláďata lenochodů jsou závislé na samici
dlouhou dobu
Novorozené mládě lenochoda dvouprstého
Ani půlroční mladý lenochod není ještě zcela samostatný
17
Pásovec štětinatý se vyskytuje na jihoamerických pampách a je zde jedním z nejrozšířenějších druhů. Velmi dobře
hrabe a je schopný prohrabat
beton i asfalt. Živí se drobnými živočichy a částečně
i rostlinnou potravou. Často
se podhrabává pod mrtvoly
zvířat, kde nachází tučné larvy. Krunýř je tvořený šesti až
osmi pásy, které mu neumožňují dokonalé svinutí, proto si
Pásovci štětinatí mívají dvě málo vyspělá mláďata
vyhrabává nory, ve kterých se přes den ukrývá. Hrabáním působí škody na plantážích
a domorodci jej často loví pro chutné
maso. Samice rodí i dvakrát ročně
po dvou mláďatech, která po narození váží okolo sto padesáti
gramů. Ta mají měkkou kůži,
jsou holá a slepá, krunýř jim
ztuhne až později. Oči se
jim otevírají po čtrnácti
dnech, dospívají do devíti
měsíců a dožívají se okolo dvaceti let.
Mláďata rychle rostou, zde jsou asi
o měsíc starší než na prvním snímku
Mladí, ale i staří pásovci rádi spí na zádech
Starší mládě pásovce štětinatého
19
Myši nejsou jen význačnými škůdci, ale staly se
také důležitými laboratorními zvířaty a chovají se
i jako zvířata pro potěšení. Dají se dobře ochočit
a jejich chov je snadný. U těchto myší bylo vyšlechtěno mnoho barevných variant, mohou
být bílé, černé, hnědé, ale i žluté, šedé nebo
různě strakaté.
Mládě částečně bezsrsté formy myší
Myším se rodí mláďata nejčastěji
v počtu 5 až 12, jsou holá, slepá a rychle
rostou. Zcela samostatná jsou za 4 až 6 týdnů a ve třech měsících je lze použít k dalšímu
chovu.
Asi týden stará mláďata jsou porostlá srstí, ale ještě nemají otevřené oči
Plch velký je naším největším druhem plchů. Na zimu
vykrmený plch váží mnohem
více než přes léto, musí totiž
nabrat tukové zásoby na zimní spánek, který může trvat
až půl roku. Ve starém Římě
dokonce plchy vykrmovali
v chovných zařízeních nazývaných gliaria (vědecký název
plcha je Glis glis), a pak si je
připravovali jako vybranou
pochoutku.
Několik dnů stará mláďata plcha lesního
Odrostlé mládě plcha
velkého se v této velikosti začíná
osamostatňovat
Plši si budují velká hnízda ve skalních štěrbinách,
dutých kmenech, ptačích budkách i v budovách. Od června do srpna rodí samice 3 až
6 mláďat, která kojí jeden měsíc. Ve dvou
měsících se mláďata osamostatňují, dospívají však až po přezimování. Běžně se
dožívají tří let, výjimečně pěti nebo šesti
roků. U nás se ještě vyskytuje plch zahradní, plch lesní a plšík lískový.
24
Urzon kanadský, jehož domovinou je Severní
Amerika, je velký hlodavec dorůstající hmotnosti
až 7 kg. Tělo má porostlé
hustou srstí, ocas je na
vrchní straně pokrytý
ostny se zpětnými háčky a v nebezpečí se brání jeho prudkými údery.
Bodliny zabodnuté pod
kůži jdou jen těžko vytáhnout a způsobují bolestivá poranění, která dlouho
hnisají. Samice na jaře rodí
jedno, výjimečně dvě mláďata, která mají hmotnost
okolo půl kilogramu. Po
porodu jsou jejich bodliny měkké, ale už za několik hodin ztuhnou. Mládě
bývá velmi vyspělé, po
několika dnech již může
samo šplhat po stromech
a mléko pije asi dva měsíce. Dospívá v jednom
a půl až dvou letech a dožívá se až osmnácti roků.
Ve třech měsících už umí mládě urzona
dobře šplhat po větvích
Novorozené mládě urzona kanadského má ještě měkké bodliny
Asi tři týdny staré mládě si ještě není na stromě úplně jisté
Urzoni
se nejčastěji
vyskytují
na stromech
25
Download

Klokan dama obývá pobřežní oblasti v jižní a západní