Základní informace o studiu matrik
Státní oblastní archiv v Praze pečuje o přibližně deset tisíc svazků církevních matrik
(narozených, oddaných a zemřelých), v nichž lze nalézt základní údaje o osobách
pocházejících ze středních Čech. Neplatí to pouze pro předky židovského původu, protože
židovské matriky z území celé České republiky jsou uloženy v 1. oddělení Národního archivu
(Milady Horákové 133, Praha 6). Stejně tak je důležité upozornit na fakt, že matriky
pražských far jsou uloženy v Archivu hlavního města Prahy.
Sbírka matrik je dochována ve velmi dobrém stavu a díky tomu je možné v drtivé většině
případů dospět při pátrání po předcích až do 17. století, v jehož průběhu byly matriky
na farách všeobecně zaváděny. Nejstarší středočeská matrika byla ve městě Kutná Hora
založena dokonce už roku 1573. Zpočátku byly zápisy do matrik pořizovány často nedbale a
stávalo se, že některé události opomněl zapisující kněz zaznamenat. Zápisy mívaly až
do druhé poloviny 18. století stručnou větnou formu a obsahovaly jen nejzákladnější údaje.
U narozených dětí bylo místo data narození většinou uváděno datum křtu a rodné příjmení
matky nebylo uváděno vůbec. Pro pátrání hlouběji do minulosti tak jsou zejména před rokem
1800 velmi důležité zápisy o sňatcích, kde byla obvykle uváděna jména otců obou snoubenců
a místo jejich původu. Sňatky byly obvykle uzavírány v místě bydliště nevěsty. Roku 1770
se podstatně mění podoba zápisů, protože bylo zavedeno rubrikování matrik. Od té doby
v nich byly pravidelně uváděny také údaje o povolání a sociálním původu otců.
Důležité změny ve vedení matrik se odehrály v osmdesátých letech 18. století. Matriky byly
prohlášeny veřejnými listinami, byly zavedeny předtištěné rubriky a zároveň bylo povoleno
evangelické náboženství a tím i vedení matrik evangelickými pastory. Ti je však vedli
zpočátku jen pro svou soukromou potřebu a museli všechny úkony hlásit katolickým farářům,
aby je zapisovali i do katolických matrik. Až do poloviny 19. století tak můžeme zápisy
o osobách evangelického vyznání nalézt v matrikách katolických i evangelických.
Tou dobou už měly matriční zápisy větší informační hodnotu. To platilo především pro zápisy
o narození, které uváděly kromě jmen rodičů i jména prarodičů a jejich bydliště. Genealog tak
má při práci s nimi mnohem snazší úlohu než při práci s matrikami staršími. Od roku 1870
byly navíc vedeny i civilní matriky pro osoby bez vyznání. Takových však byl před vznikem
Československa v roce 1918 jen mizivý počet. V prosinci roku 1949 byla matriční agenda
zestátněna a od roku 1952 byly matriky postupně předávány do státních (oblastních) archivů.
V nich by podle zákona o matrikách měly být uloženy matriky narozených starší 100 let
a matriky oddaných a zemřelých starší 75 let (rozhodující je datum posledního zápisu).
Mladší matriky jsou uloženy na tzv. matričních úřadech, kterých je ve Středočeském kraji
přibližně sto. Pochopitelně je ale nutné počítat s možnými přesahy na obě strany, protože
jednotlivé svazky mohou obsahovat zápisy z rozmezí několika desítek let. Obecně lze ale říct,
že nejmladší matriky uložené ve státních oblastních archivech pocházejí z počátku 20. století.
Matriky uložené na jednotlivých matričních úřadech nejsou veřejně přístupné a o vystavení
matričního dokladu z nich může požádat pouze osoba, které se matriční zápis týká, nebo její
blízký příbuzný (potomek, sourozenec).
Zájemce o vyhledání informací z matrik, které jsou uloženy v archivu, má v zásadě několik
možností. První z nich je osobní návštěva ve studovně archivu, kde si může požadované
informace vyhledat sám. Matriky jsou předkládány na počkání, přibližně každou hodinu.
Drtivá většina starších matrik (ze 17. a 18. století) je přefocena a místo originálu je tak
předložen mikrofilm. Samostatné studium v archivu je možností pro žadatele finančně
nejvýhodnější, protože předkládání archivního materiálu ke studiu se nezpoplatňuje.
Na druhou stranu to ale vyžaduje alespoň základní znalost čtení starých písem a jazyků, v
nichž byly zápisy vedeny (čeština, němčina a latina). Bez této výbavy lze studovat prakticky
jen mladší česky psané matriky.
Lidé, kteří nemají možnost náš archiv osobně navštívit, mohou kontaktovat někoho
z profesionálních genealogů, kterých je v České republice poměrně velké množství.
Zájemci mohou rovněž požádat archiv o zpracování placené genealogické rešerše.
Vzhledem k vysokému počtu zájemců, malému počtu archivářů a úkolům, které vyplývají
z platného archivního zákona, však tuto službu může Státní oblastní archiv v Praze
poskytnout pouze v omezené míře. Žádosti o genealogické rešerše, zejména ty časově
náročnější, není možné vyřizovat dříve než ve lhůtě několika měsíců.
Při zadávání žádostí o genealogické rešerše je nutné uvést minimálně tyto údaje, bez nichž
nelze pátrání zahájit. Kromě jména a příjmení hledané osoby a přesného data narození,
případně sňatku nebo úmrtí, je to hlavně místo, kde k dané události došlo. Matriky jsou totiž
členěny podle jednotlivých far, kterých bylo ve středních Čechách více než 400, a neexistuje
k nim žádný centrální rejstřík. Pokud tedy není známo místo, odkud daná osoba pocházela,
není možné o ní v matrikách nalézt žádné informace. Důležitým a nutným údajem je také
náboženství hledané osoby.
Download

Sbírka matrik