přehledový článek
Jaká je kapacita a struktura
dlouhodobé péče
v České republice?*
P. Wija
Souhrn
Článek prezentuje údaje
o zdravotních a sociálních
službách pro seniory se zaměřením na dlouhodobou
péči. Autoři analyzují kapacitu a strukturu pobytových
zařízení sociálních služeb pro
seniory, složení uživatelů,
potřebu ošetřovatelské péče
a využívání příspěvku na péči
a přináší informace také o domácí zdravotní péči, léčeb-
nách dlouhodobě nemocných,
pečovatelské službě a dalších
službách pro seniory.
Klíčová slova
dlouhodobá péče –
demografický vývoj
– kapacita a využívání
zdravotních a sociálních
služeb pro seniory –
příspěvek na péči
Demografický vývoj jako faktor
růstu poptávky po dlouhodobé péči
Podle výsledků Sčítání(2) přibylo v České republice mezi roky
2001 až 2011 více než 234 tis. osob ve věku 65 a více let, a to
více mužů (o 121 tis., resp. 22 %) než žen (o 113 tis., resp. 13
%). V roce 2011 tak v České republice žilo více než 1,64 milionu osob starších 65 let (60 % žen) a jejich podíl na celkové
populaci vzrostl na 15,8 % (ženy 18,4 % a muži 13,0 %). Počet
osob starších 75 let vzrostl na více než 697 tisíc (65 % žen), tj.
6,7 % populace, a počet osob starších 85 let na téměř 155 tisíc
(72 % žen), tj. 1,5 % populace. Významná je dynamika růstu
u nejstarších věkových skupin obyvatel (dlouhověkých osob).
Počet osob ve věku 95 a více let se oproti sčítání v roce 2001
téměř zdvojnásobil na 6 051 osob a počet stoletých a starších
osob téměř ztrojnásobil na 530 osob. Podíl žen v těchto věkových kategoriích činil 80 %. Mediánový věk populace činil
39,6 let(3), zhruba každý čtyřicetiletý a starší občan tak patřil
ke starší polovině populace. Průměrná doba pobírání řádného
starobního důchodu se od roku 2000 zvýšila o tři roky na 23 let
(18,6 let pro muže a 26,3 let u žen) v roce 2011(4), což odpovídá
jedné čtvrtině střední délky života mužů, resp. jedné třetině
délky života žen. V roce 2012 se naděje dožití při narození dále
zvyšovala, a to na 75,0 let u mužů a 80,9 let u žen. Rozdíl
122
geriatrie a gerontologie
2013, 2, č. 3
Summary
What is the capacity and
how does the structure of long-term care look
like in Czech Republic?
This article presents selected
data on social and health services for the elderly, especially in
the area of long-term residential
care. The authors have analysed
the capacity and structure of social care and health services, the
breakdown of the age and sex
of users, the level of self-care
capacity and need for nursing
care, users of care allowances
etc. The article also presents information on home health care,
domiciliary care and other services for the elderly.
Key words
long-term care – social and
health services – capacity
and users of long-term care
– care allowance
v naději dožití při narození mezi oběma pohlavími se snížil
na hodnotu 5,9 let z 6,0 let v roce 2011(9).
Podle Prognózy populačního vývoje České republiky na období
2008–2070 (1), zpracované Přírodovědeckou fakultou UK, bude
v České republice proces demografického stárnutí intenzivnější, než jakého jsme a budeme svědky v hospodářsky
nejrozvinutějších zemích. Obyvatelstvo ČR bude stárnout
především shora věkové struktury, tj. bude přibývat zejména
osob ve vyšším věku. V určitých obdobích se podle autorů
k tomu patrně přidá i stárnutí zdola, neboť dojde ke střídání
vyšší a nižší úrovně porodnosti. Proces stárnutí měřený změnou podílu obyvatel ve věku nad 65 let na celku v nejbližších
deseti až patnácti letech bude i nadále vykazovat značnou dynamiku v důsledku přechodu početně silných generací osob
narozených ve 40. a 50. letech 20. století přes tuto věkovou
hranici. V době, kdy začnou do seniorského věku vstupovat
početně slabší generace narozených v 60. letech, tempo
procesu stárnutí se sníží a znovu nabere na intenzitě až v okamžiku, kdy na řadu přijdou generace ze sedmdesátých let(1).
Věková kategorie seniorů, tedy obyvatelstvo ve věku 65 a více
let, bude jedinou částí populace, která početně poroste. Do
roku 2035 její počet vzroste zhruba o jeden milion osob a do
konce 50. let tohoto století dojde k postupnému, relativně
přehledový článek
Obr. 1
Vývoj počtu seniorů ve věku 75+, 85+ a 95+ v letech
2008–2060 (prognóza PřF UK)
Zdroj: B. Burcin & T. Kučera (PřF UK), Prognóza vývoje
obyvatelstva, ČR, 2009–2070, střední varianta, obě pohlaví,
podrobná věková struktura
plynulému růstu počtu seniorů na přibližně 3,30 mil. osob,
tedy ke změně o více než 110 % oproti výchozímu stavu a při
nárůstu celkového počtu obyvatel přibližně jen o 6,5 %(1).
Významné vnitřní strukturální změny zasáhnou také kategorii osob v seniorském věku 65 a více let. Ve vyšších věkových
skupinách této kategorie budou absolutní i relativní přírůstky
obecně vyšší než ve skupinách nižších. Počet starších seniorů
ve věku 75 a více let by se měl podle prognózy přibližně ztrojnásobit při vzestupu z 0,69 mil. na 2,02 mil. osob mezi rokem
2008 a 2067, kdy autoři očekávají dosažení nejvyšší hodnoty
u této věkové skupiny. Ke konci roku 2008 bylo v České republice přibližně 136 tis. osob ve věku 85 a víc let. Půlmilionovou
hranici by jejich počet měl s největší pravděpodobností překročit v roce 2037, přičemž v horizontu prognózy (tj. do roku
2070) se předpokládá nárůst této skupiny na zhruba 913 tis.
osob. V relativním vyjádření se jedná o nárůst v rozsahu 570 %,
tedy na 6,7násobek výchozího stavu(1).
Prognóza předpokládá ve střední variantě do konce roku
2070 přírůstek naděje dožití pří narození přibližně v rozsahu
10,8 roku u mužů a 8,7 roku u žen(1). Jak autoři upozorňují, při
interpretaci jakýchkoliv prognostických výsledků je nutné
mít neustále na zřeteli, že každá výpověď o budoucnosti je
v menším či větším rozsahu zatížena neurčitostí, a tudíž má
pravděpodobnostní charakter. Prognostické odhady počtu
seniorů v horizontu třiceti či dokonce padesáti let jsou obvykle významně spolehlivější než odhady počtů narozených
v horizontu patnácti či dvaceti let(1).
méně ošetřovatelských lůžek
Kapacita domovů se zvláštním režimem v uplynulých
letech rychle rostla. Podíl ošetřovatelských lůžek na
celkové kapacitě domovů pro seniory se výrazně snížil.
V roce 2011 bylo dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí(5)
v České republice celkem 660 pobytových zařízení sociálních
služeb pro seniory, z toho 471 domovů pro seniory a 189 domovů
se zvláštním režimem. Celková kapacita těchto zařízení byla
47 343 lůžek, z toho 79 % (37 616) v domovech pro seniory a 21 %
(9 727) v domovech se zvláštním režimem. Celková kapacita
těchto zařízení odpovídá 2,9 % populace osob ve věku 65 a více
let. Z celkového počtu lůžek v domovech pro seniory a domovech
Obr. 2
Vývoj počtu domovů pro seniory (DS) a domovů se
zvláštním režimem (DZR) a podílu lůžek na ošetřovatelských
odděleních v letech 2007–2011
Pozn.: Po přijetí zákona o sociálních službách přestaly být
v rámci sociálních statistik sledovány domy s pečovatelskou
službou (DPS), které nejsou dle zákona sociální službou, ale
druhem bydlení v tzv. bytech zvláštního určení. Některá zařízení
byla transformována na domovy pro seniory a jiná na DPS, což
ovlivňuje srovnatelnost údajů o kapacitě a počtu zařízení těchto
pobytových zařízení sociálních služeb před a po roce 2007.
Současně byla část domovů pro seniory transformována na
domovy se zvláštním režimem.
Zdroj: data MPSV (2012)
se zvláštním režimem bylo na ošetřovatelském oddělení 13 209
lůžek (tj. 28 %). V domovech se zvláštním režimem podíl lůžek
na ošetřovatelském oddělení dosahoval více než 45 % (4 415
lůžek), v domovech pro seniory to byla téměř čtvrtina (23 %).
Obrázek 2 ukazuje, že v letech 2007–2011 počet domovů pro seniory vzrostl o 8 zařízení, zatímco počet domovů se zvláštním
režimem se zvýšil o 114 zařízení (tj. 2,5krát). Podíl lůžek na
ošetřovatelských odděleních v domovech pro seniory poklesl
z 38 % na 23 %, tj. snížil se o 15 procentních bodů, zatímco
v domovech se zvláštním režimem vzrostl z 41 % na 45 %.
Z celkového počtu domovů pro seniory byly tři čtvrtiny
krajských a obecních a 15 % církevních. Na jeden domov
pro seniory zřizovaný krajem nebo obcí připadalo v průměru 93 lůžek oproti 37 v církevních zařízeních. Na jeden
domov se zvláštním režimem zřizovaný krajem nebo obcí připadalo v průměru 56 lůžek. Církevní zařízení jsou
v průměru o polovinu menší (na jedno zařízení připadalo
26 lůžek). V jednolůžkových pokojích se nacházela zhruba
třetina lůžkové kapacity domovů pro seniory a necelých
10 % kapacity domovů se zvláštním režimem. Více než
polovina lůžek domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem se nacházela ve dvoulůžkových pokojích.
Ve trojlůžkových a vícelůžkových pokojích bylo umístěno
17 % lůžkové kapacity domovů pro seniory a 7 % domovů se
zvláštním režimem(5).
více seniorů v domovech
se zvláštním režimem
Počet osob v domovech pro seniory mírně vzrostl, počet
osob v domovech se zvláštním režimem se zvýšil více
než 2,5krát.
V domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem bylo
ke konci r. 2011 celkem téměř 46 tis. osob (45,9), z toho téměř tři
2013, 2, č. 3
geriatrie a gerontologie
123
přehledový článek
Obr. 3
Vývoj počtu uživatelů v domovech pro seniory
a domovech se zvláštním režimem v letech 2007–2011
Zdroj: data MPSV (2012)
Obr. 4
Vývoj počtu příjemců příspěvku na péči a výdajů na
příspěvek na péči v letech 2007-2011
Zdroj: data MPSV (2013)
více než pětina (22 %). V obou typech zařízení byla shodně
2 % osob ve věku nad 96 let (celkem 1 022 osob). Čtyři pětiny
osob v domovech pro seniory byly ve věku 76 a více let (v domovech se zvláštním režimem to bylo o 20 % méně).
Příspěvek na péči v některém stupni (I. až IV.) mělo 85 %
obyvatel domovů pro seniory a 93 % osob v domovech se
zvláštním režimem. Zatímco z příjemců příspěvku na péči
v domovech pro seniory měla příspěvek ve IV. stupni necelá
pětina (18 %), v domovech se zvláštním režimem to bylo o 11 %
více, tj. 29 % (tabulka 1).
Přes snahu poskytovat pobytové sociální služby pouze lidem
s vyšším stupněm závislosti, tj. potřebou komplexní péče,
stále v těchto zařízeních žije řada osob bez příspěvku na
péči (15 % v domovech seniorů, 7 % v domovech se zvláštním
režimem), celkem 6 144 osob. K této situaci může přispívat
částečně délka trvání správního řízení ve věci žádosti příspěvku na péči (jak bylo uvedeno, po lhůtě bylo zpracováno
52,4 % posudků) a zejména dosud ne zcela ujasněná koncepce
seniorského bydlení, respektive rozlišení účelu pobytových
sociálních služeb od individuálního seniorského bydlení jak
na straně veřejnosti, tak na straně některých poskytovatelů
sociálních služeb.
čtvrtiny tvořily ženy (5). V pobytovém zařízení tak žilo v přepočtu
na obyvatele 2,8% osob ve věku 65 a více let (3,4 % žen a 1,9 % mužů). Podíl žen byl vyšší v domovech pro seniory, kde dosahoval
téměř tří čtvrtin (74 %) než v domovech se zvláštním režimem,
kde dosahoval více než dvou třetin uživatelů (68 %).
Obrázek 3 ukazuje, že zatímco počet obyvatel domovů pro
seniory v uplynulých pěti letech klesl o cca 3,1 tis. (tj. o 8 %),
počet osob v domovech se zvláštním režimem vzrostl cca
2,6krát z 3,7 tis. na 9,4 tis. v roce 2011. Celkový počet obyvatel
v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem
v tomto období vzrostl o 2,6 tis. (tj. o 6 %).
SEnioři bez příspěvku na péči
Průměrný věk obyvatel domovů pro seniory je o 7 let
vyšší než domovů se zvláštním režimem. Příspěvek na
péči má 85 % obyvatel domovů pro seniory a 93 % obyvatel
domovů se zvláštním režimem.
Průměrný věk uživatelů domovů pro seniory byl 80,6 let,
průměrný věk obyvatel domovů se zvláštním režimem byl
o 7 let nižší (73,4 let). V domovech pro seniory bylo 7 % osob
mladších věku 66 let, v domovech se zvláštním režimem
Tab. 1
Struktura uživatelů pobytových sociálních služeb podle věku a míry soběstačnosti v roce 2011
Domovy pro seniory
ve věku 66–75 let
Domovy se zvláštním režimem
%
15
1 713
18
ve věku 76–85 let
15 167
42
3 290
35
ve věku 86–95 let
12 695
35
2 161
23
ve věku nad 96 let
880
2
142
2
36 523
100
9 415
100
v I. stupni závislosti
7 266
20
1 105
12
ve II. stupni závislosti
9 280
25
2 220
24
celkem
ve III. stupni závislosti
7 832
21
2 641
28
ve IV. stupni závislosti
6 690
18
2 760
29
celkem PnP
31 068
85
8 726
93
5 455
15
689
7
80,6
73,4
bez PnP
Průměrný věk uživatelů
Zdroj: data MPSV (2013), PnP = příspěvek na péči
124
%
5 311
geriatrie a gerontologie
2013, 2, č. 3
přehledový článek
Obr. 5
Vývoj podílu osob „mobilních za pomoci druhé osoby“
a „upoutaných na lůžko“ v domovech pro seniory a v domovech
se zvláštním režimem v letech 2007-2011. Zdroj: data MPSV (2013)
Obrázek 4 ukazuje, že mezi roky 2010 a 2011 se počet příjemců
příspěvku na péči snížil o 11 tisíc a výdaje na příspěvek na
péči poklesla o 1,5 mld. Kč.
Pětina seniorů je upoutaná na lůžko
„Trvale upoutaný“ na lůžko je každý pátý uživatel domova pro seniory a domova se zvláštním režimem.
S údajem o podílu obyvatel bez příspěvku na péči (15 %
v domovech pro seniory oproti 7 % v domovech se zvláštním
režimem, respektive 18 % s příspěvkem ve IV. stupni v DS
oproti 29 % v DZR) poněkud kontrastuje údaj o podílu osob
„mobilních za pomoci druhé osoby“ v obou typech zařízení.
V domovech pro seniory byla „mobilních za pomoci druhé
osoby“ téměř polovina (47 %) obyvatel, zatímco v domovech
se zvláštním režimem to bylo méně, a to necelá třetina
(31 %). „Trvale upoutaných na lůžko“ bylo v obou typech
zhruba stejně, a to více než každý pátý uživatel (22 % v DS
a 21 % v DZR) a jednalo se celkem o 10,1 tis. obyvatel těchto
zařízení. Mobilních za pomoci druhé osoby bylo celkem
zhruba dvakrát více, tj. 20 tis. osob.
Obrázek 5 ukazuje, že zatímco podíl „mobilních za pomoci
druhé osoby“ v domovech pro seniory v letech 2007–2011 rostl
(z 39 % na 47 %, tj. o 8 procent), v domovech se zvláštním
režimem mírně poklesl, a to z 32 % na 31 %.
Poptávka NA pobytové sociální
služby převyšuje nabídku
Počet neuspokojených žádostí o pobytovou sociální službu (domov pro seniory a domov se zvláštním režimem)
odpovídá 1,5 násobku celkové kapacity těchto zařízení.
Počet neuspokojených žádostí o pobytovou sociální službu
činil celkem 72 203 (58 490 v případě domovů pro seniory a 13 713 domovů se zvláštním režimem), což odpovídá
1,5násobku celkové kapacity těchto zařízení. Podíl neuspokojených žádostí vzhledem k celkové kapacitě byl vyšší
u domovů pro seniory než u domovů se zvláštním režimem.
Nejvyšší podíl neuspokojených žadatelů byl v hl. městě
Praze a v Jihomoravském kraji, kde na jednoho uživatele
připadali více než tři neuspokojení žadatelé (třetí nejvyš-
Obr. 6
Vývoj počtu uživatelů pečovatelské služby
a průměrné výše měsíční úhrady (v Kč) v letech 1996 až 2011
Pozn.: Údaje zahrnují všechny uživatele PS bez ohledu na věk
(osoby mladší 18 let tvořily 0,1 % uživatelů PS, celkem 117 osob
v roce 2011). Zdroj: data MPSV (2013)
ší podíl byl v Moravskoslezském kraji), naopak nejnižší
v Karlovarském kraji s 0,4 neuspokojených žadatelů na
jednoho uživatele. Počet žádostí však neodpovídá potřebě
pobytové péče, neboť mnoho žadatelů nemá v době podání
sníženou soběstačnost a potřebu komplexní ústavní péče.
Neuspokojených žadatelů o pečovatelskou službu bylo celkem 1 778.
Obrázek 6 ukazuje, že počet uživatelů pečovatelské služby
mezi lety 1996 až 2001 rostl a v roce 2001 dosáhl počtu 114,2 tis.
uživatelů. Dosud nejvyššího počtu uživatelů bylo dosaženo
v roce 2003 (116,1 tis. uživatelů). V roce 2011 počet uživatelů
pečovatelské služby byl 113,6 tis. osob. Ženy tvořily 71 % všech
uživatelů (80,5 tis. osob). (Pozn.: Údaje zahrnují všechny
osoby bez ohledu na věk; osoby mladší 18 let tvořily 0,1 %
uživatelů PS, celkem 117 osob v roce 2011).
LDN v roce 2011
V ČR bylo v roce 2011 celkem 72 léčeben dlouhodobě
nemocných, 60 % bylo zřízeno „fyzickou osobou, církví
nebo jinou právnickou osobou“. Hospitalizováno bylo
40 tisíc osob a průměrná ošetřovací doba činila necelé
dva měsíce.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (6,7)
bylo v roce 2011 v České republice 72 léčeben pro dlouhodobě
nemocné se 7 172 lůžky (stav ke konci roku), což představovalo
6,6 % celkového lůžkového fondu (na nemocnice připadalo
55,4 %, na lázně 24,7 %, na psychiatrické léčebny 8,5 % a zbytek
připadal na ostatní odborné léčebné ústavy, včetně hospiců).
V průběhu roku 2011 bylo v léčebnách pro dlouhodobě nemocné
hospitalizováno 40,6 tis. pacientů (o 2,4 tis. více než v předchozím roce). Průměrná ošetřovací doba se zkrátila o 2,7 dne
na 57,2 dnů(6). Z celkového počtu 72 zařízení bylo 5 státních,
14 krajských, 8 obecních a 44 jich bylo zřízeno „fyzickou osobou,
církví nebo jinou právnickou osobou“ (6). V relativním vyjádření
30 % léčeben dlouhodobě nemocných bylo zřízeno samosprávou
(krajem nebo obcí) a více než 60 % „fyzickou osobou, církví nebo
jinou právnickou osobou“. V léčebnách pro dlouhodobě nemocné pracovalo v přepočteném počtu celkem 401 lékařů a 1 940
zdravotnických pracovníků nelékařů bez odborného dohledu
(přepočtený počet), z toho 1818 „sester u lůžka“ (6, 7).
2013, 2, č. 3
geriatrie a gerontologie
125
přehledový článek
Tab. 2
Léčebny dlouhodobě nemocných v roce 2011
Zřizovatel
Počet zařízení
Přepočtený počet lékařů
Přepočtený počet ZPBD
Lůžka
MZ
5
47,75
235,13
931
kraj
14
80,46
386,14
1 351
město, obec
fyzická osoba, církev,
jiná právnická osoba
ostatní centrální orgány
celkem
8
58,56
247,89
975
44
215,68
1 103,56
3 892
1
1,2
7
23
72
403,65
1 979,72
7 172
Zdroj: data ÚZIS ČR
Uživatelé domácí zdravotní péče
– téměř dvě třetiny uživatelů domácí zdravotní péče jsou
ženy, čtyři z pěti jsou starší 65 let.
Služby domácí zdravotní péče ke konci roku 2011 poskytovalo
celkem 472 poskytovatelů, zejména agentur domácí péče,
ale také léčebny dlouhodobě nemocných a jiná zařízení.
Služeb domácí péče využilo více než 147 tisíc pacientů (cca
o 3,5 tis. více než v roce 2010), z toho byly čtyři pětiny (79 %)
ve věku 65 a více let a necelé dvě třetiny (64 %) tvořily ženy(8).
Osoby ve věku 65 a více let tvoří dlouhodobě přibližně 80 %
všech pacientů (tabulka 3). V průběhu roku připadalo na
1 pacienta v průměru 40 návštěv. Zhruba 94 % výkonů bylo
hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, 53 % výkonů bylo
provedeno u imobilních pacientů. Podíl výkonů hrazených ze
zdravotního pojištění se v posledních letech zvyšuje (z 88 %
v roce 2007 na 94 % v roce 2011).
Na jednoho zdravotnického pracovníka nelékaře bez odborného
dohledu připadalo v průměru 61 pacientů a 7 provedených návštěv denně (8). U 88 % všech návštěv bylo provedeno pouze zdravotní ošetření. Domácí zdravotní péče byla indikována zejména
Tab. 3
Poptávka po službách
dlouhodobé péče bude růst
Jsou služby připraveny na zdravotní potřeby uživatelů?
Odpovídá struktura personálu v pobytových sociálních
službách struktuře uživatelů dlouhodobé péče a jejich potřebám? Dlouhodobá péče, ať ve zdravotních nebo sociálních
službách, je poskytována zejména nejstarším věkovým skupinám populace. S průměrným věkem populace se zvyšuje
také průměrný věk klientů sociálních a zdravotních služeb.
Počet pacientů domácí zdravotní péče v roce 2011
celkem
ČR / kraj
žen
z toho
ve věku 65
let a více
Počet pacientů
z toho podle onemocnění či stavu
chronická
akutní
pooperační
onemocnění
onemocnění
stavy, úrazy
domácí
hospicová
péče
1 332
Hl. m. Praha
18 864
12 048
15 789
17 012
1 306
1 415
Středočeský
11 789
7 324
9 557
10 335
936
760
327
Jihočeský
10 459
6 946
8 245
8 832
1 215
1 083
680
Plzeňský
6 490
4 345
5 245
5 683
631
565
153
Karlovarský
4 367
2 781
3 534
3 518
806
487
59
Ústecký
17 261
10 634
10 760
13 364
3 151
1 398
1 242
Liberecký
6 379
4 078
5 299
5 710
815
648
384
Královéhradecký
11 038
6 704
8 492
9 889
1 411
606
1 230
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
ČR
126
praktickým lékařem, a to v 85 % případů, ve zbývajících 15 % případů ošetřujícím lékařem při ukončení hospitalizace. Na 1 000
obyvatel ve věku 65 a více let připadalo v průměru 70 pacientů.
Příjemcem domácí zdravotní péče tedy v průběhu roku 2011 bylo
v průměru 7 % seniorů. Téměř tři čtvrtiny poskytovatelů (72 %)
domácí zdravotní péči poskytovaly nepřetržitě, tzn. sedm dní
v týdnu, a dvě třetiny uvedly, že působí v rámci daného okresu.
Smluvní vztah s alespoň jednou zdravotní pojišťovnou mělo
uzavřeno 89 % poskytovatelů domácí zdravotní péče.
geriatrie a gerontologie
2013, 2, č. 3
9 811
6 408
8 044
8 864
1 133
2 122
1 074
4 704
12 511
3 016
8 157
4 042
10 612
4 310
10 744
283
1 305
175
1 169
211
685
7 268
4 612
21 461
147 014
4 753
3 159
14 223
94 576
5 824
3 998
16 860
116 301
6 122
4 199
17 599
126 181
991
298
2 120
16 401
679
125
2 398
13 630
416
113
799
8 705
přehledový článek
S tímto vývojem by měla byt spojena také žádoucí „geriatrizace“ či alespoň citlivá geriatrická modifikace a adaptace zdravotních a sociálních služeb a to nejen ve smyslu
personálního vybavení týmu (profesí a jejich dovedností),
ale také ve smyslu režimu v těchto zařízení, jakož i kvality
a struktury jejich prostředí.
Uvedené údaje ukazují, že přes snahu poskytovat pobytové
sociální služby pouze lidem s vyšším stupněm závislosti,
tj. potřebou komplexní péče, stále v těchto zařízeních žije
řada osob bez příspěvku na péči (15 % v domovech seniorů,
7 % v domovech se zvláštním režimem), celkem 6 144 osob.
K této situaci může přispívat částečně délka trvání správního řízení ve věci žádosti příspěvku na péči (jak bylo uvedeno,
po lhůtě bylo zpracováno 52,4 % posudků) a zejména dosud
ne zcela ujasněná koncepce seniorského bydlení, respektive
rozlišení účelu pobytových sociálních služeb od individuálního seniorského bydlení jak na straně veřejnosti, tak na
straně některých poskytovatelů sociálních služeb.
Na základě demografického vývoje lze však očekávat, že
potřeba dlouhodobé péče v různých formách, včetně neformální rodinné péče, bude nadále narůstat. Podle názoru a zkušeností autorů je hlavním nedostatkem v oblasti
dlouhodobé péče v České republice zejména nedostatečně
koordinované poskytování služeb zdravotní a sociální péče,
například z pozice case manažera, nedostatek služeb zaměřených na krátkodobou rehabilitaci a posílení soběstačnosti
a celkově nízká podpora opatření ze strany obcí na setrvání
seniorů se sníženou soběstačností v domácím prostředí,
zejm. zvýšením jejich bezpečnosti, nabídkou a preferencí
komunitních a terénních služeb, dostupností volnočasových aktivit atd. Problematická je také dostupnost zdravotní
péče v zařízeních sociálních služeb v porovnání se zařízeními v resortu zdravotnictví. Zákon o zdravotních službách
(zákon č. 372/2011Sb., o zdravotních službách a podmínkách
jejich poskytování) definuje dlouhodobou lůžkovou péči
jako péči, která je „poskytována pacientovi, jehož zdravotní stav
nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje“, v současnosti však v České republice
v systému zdravotních služeb neexistuje, přinejmenším de
iure, typ zařízení poskytující ústavní dlouhodobou péči po
časově neomezenou dobu jako je tomu v zahraničí v případě
„nursing homes“. Ošetřovatelsky náročná dlouhodobá péče je
tak poskytována mimo jiné na ošetřovatelských odděleních
pobytových sociálních služeb, která však nemusí splňovat
požadavky (standardy) na personální vybavení legislativně
stanovené pro lůžkovou dlouhodobou péči ve zdravotnictví
(viz vyhláška č. 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální
personální zabezpečení zdravotních služeb). Dostupné,
výše uvedené statistické údaje, však neumožňují srovnání
rozsahu, intenzity a kvality zdravotní péče v uvedených
zařízeních obou resortů. Přes dlouhodobé záměry nebyla
tato oblast dosud systémově vyřešena.
Rehabilitační a ambulantní („intervenční“) zaměření pobytových sociálních a zdravotních služeb, respektive jejich
pracovníků, by mělo být posíleno, včetně možnosti komplexního hodnocení „funkčního“ zdraví a posílení a podpory
soběstačnosti.
*
Práce vznikla v rámci řešení projektu NT11325 IGA MZ ČR „Dlouhodobá
péče pro seniory: problematika kvality péče v institucích, kultury organizace a podpory důstojnosti starých křehkých pacientů“ .
** Poznámka: Údaje o průměrném věku, věkovém složení uživatelů a příjemcích příspěvku na péči v pobytových sociálních službách pro seniory
poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Zdrojem dat je statistické zjišťování MPSV (Roční výkaz o sociálních službách poskytovaných v zařízeních sociálních služeb, V1-01).
*** Průměrný měsíční počet příjemců příspěvku na péči
Publikace vznikla v rámci řešení projektu „Dlouhodobá péče pro seniory:
problematika kvality péče v institucích, kultury organizace a podpory
důstojnosti starých křehkých pacientů.“ s účelovou podporou grantu
NT 11325-5/2010 IGA MZ ČR, veškerá práva podle předpisů na ochranu
duševního vlastnictví jsou vyhrazena.
Literatura
1. Burcin B, Kučera T: Prognóza populačního vývoje České republiky na
období 2008–2070. PřF UK, Praha 2010. http://www.mpsv.cz/cs/8838
2. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011. Český statistický úřad, Praha
2013. http://www.scitani.cz/.
3. Demografická příručka 2011. Český statistický úřad, Praha 2012. http://
www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/4032-12.
4. Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2011. Česká správa
sociálního zabezpečení, Praha 2012.
5. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2011. Ministerstvo
práce a sociálních věcí, Praha 2012.
6. Síť zdravotnických zařízení 2011. ÚZIS ČR, Praha 2012.
7. Lůžková péče 2011. ÚZIS ČR, Praha 2012.
8. Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. ÚZIS, Praha 2012.
http://www.uzis.cz/rychle-informace/domaci-zdravotni-pece-ceske-republice-roce-2011
9. Zemřelí 2012. ÚZIS ČR, Praha 2013.
Geri a Gero 2013; 3: 122–127
Mgr. Petr Wija, Ph.D.
CELLO FHS UK, Praha
Mgr. Petr Wija, Ph.D.
e-mail: [email protected]
Petr Wija je absolventem Filozofické fakulty Ostravské univerzity (obor Sociální práce s poradenským zaměřením). V roce 2007 ukončil doktorské studium programu Sociální politika a sociální práce na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity obhajobou disertační práce na téma stárnutí a sociální politika. V letech 2003 až 2010 pracoval na Ministerstvu
práce a sociálních věcí, kde se zaměřoval na koncepci sociální politiky v reakci na stárnutí populace, problematiku sociálních služeb a dlouhodobé péče, sociální začleňování a mezinárodní spolupráci (OSN, EU a OECD). V roce 2011 pracoval
v Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Mezi jeho odborné zájmy patří problematika zdraví, zdravotnictví,
sociální politiky, gerontologie, demografie atd. S Centrem pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK (CELLO)
spolupracuje na projektech zaměřených na téma stárnutí populace, sociální gerontologie a dlouhodobé péče.
2013, 2, č. 3
geriatrie a gerontologie
127
Download

Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?*