Taktika boje
Přiblížení a vstup do budovy
Pro přípravu akce je důležitá rekognoskace terénu a objektu. Rekognoskace je způsob získávání
informací o daném místu incidentu. Místu incidentu se říká lokalitě, kde je předpoklad, že se zde
zdržují osoby nebo pachatelé závažné trestné činnosti. Rekognoskace terénu a objektu musí
zpravidla zahrnovat souhrn veškerých dostupných informací o daném místě a údaje budou rozšířeny
též o stručný nákres této lokality, který bude zachycovat vyvážený výčet možností zejména pro
přiblížení a možnost vstupu do objektu. Informace musí přesně identifikovat to místo, na které se
bude provádět zákrok, nebo prohlídka budovy, terénu apod. (z praxe jsou známé případy, kdy byl
mylně
označen
jiný
objekt).
Popis objektu, určení hlavního vchodu, popis stran. “A“ je vždy hlavní vstup do budovy, a to i v
případě, že je do objektu více vchodů, jeden je vždy hlavní. Zbytek je pode hodinových ručiček.
Před zahájením vlastního přiblížení k místu incidentu, je důležité zajištění všech rizikových prostor
v bezprostřední blízkosti objektu. Možností, jak tento úkol provést, je součinností spolupráce např. s
policií, která provede širší uzávěrku a zajistí veškeré příjezdové komunikace a možné přístupové
cesty k místu provádění zákroku. Zásahová skupina bude vycházet z výsledků, které jsou dostupné
o místě určení, a sestaví vlastní postup zajištění tak, aby byly pokryty veškeré rizikové sektory v
dané oblasti, např. okna, dveře a okolí v blízkosti zájmové budovy. V průběhu přesunu k objektu a
zejména při tiché variantě přiblížení, je nutné vyhýbat se takovým překážkám, které jsou v
blízkosti, a mohli udělat hluk: Akce by se mohla narušit, a akce by nabrala úplně jiný směr.
Zásahová skupina se musí velmi pečlivě seznámit s těmito skutečnostmi a zejména s prostředím, ve
kterém se bude pohybovat. Postup bude vyházet z dosažených informací, které si zásahový tým
obstaral
před
zahájením
akce.
Nesmíme opomenout roli pozorovatele, nebo umístění odstřelovače, který v případě náhlé změny, v
blízkosti objektu bude upozorňovat zásahový team na podobnou skutečnost. Skupina se musí
přizpůsobit náhlím změnám, aby neprozradila svoji přítomnost a v případě potřeby zvolila jinou
variantu nebo zahájila okamžitý útok na budovu.
Výhled pachatele z okna. Tento případ musí vždy zaznamenat pozorovatel a odstřelovač by měl na
změnu měl okamžitě reagovat. Důležité je mít smluvené a nacvičené signály např. OPU zelená:
Tento signál je pro odstřelovače který má zelenou, zásahoví tým pouze sníží svoji pozici a jistá další
prostory.
Přiblížení k objektu.
První fáze útoku zahrnuje širší zajištění venkovního prostoru před budovou, dalším úkolem je
přesun k objektu a přední jištění tvoří vnější uzávěru až do místa vhodné pozice tzv. výchozího
bodu.
Tiché přiblížení k objektu nám ve fázi útoku umožní dokonalé využít momentu překvapení.
Pachatelé nebo osoby uvnitř objektu nesmí mít tušení, že se proti nim vede skutečný zákrok. V
případě tiché varianty jsou důležité taktické zásady chování pohybu ve skupině. Obecné zásady jsou
především tichá chůze, nášlapy, pomalé pohyby, prvky neverbální komunikace, vzájemné
zajišťování a přecházení rizikových prostor atd. K objektu se přibližuje vždy z boku.
Vstup dveřmi
Vstup do budovy hlavním vchodem (dveřmi). Jedná se o variantu vstupu vybranou na základě
důkladného průzkumu a rekognoskace, kde není jiná možnost ke vniku do budovy.
Tato varianta není příliš vhodná, ale v případě z prodlení je tento vstup v dané situaci správné
rozhodnutí. Vstup hlavním vchodem je velmi riziková varianta taktického rozvinutí postupu.
Hlavním důvodem je že osoby uvnitř budovy očekávají právě tuto možnost příchodu zásahové
jednotky, dalším faktorem je velmi členitý prostor vestibulu, který ústí do dalších přilehlých prostor,
jako jsou schody, chodby, a v posledním případě místnosti. Obecně vstup hlavním vchodem,
můžeme tedy označit jako velmi rizikový, neboť pachatel se soustřeďuje na hlavní vchod a budeme
muset počítat s nástražnými systémy umístěnými v tomto prostoru. Taktický postup bude vycházet
se zajištěných prostor, jako jsou například okna, vstup apod.
Vstupy do objektů. Hlavní vchod se nachází vždy na straně A. Při taktickém postupu je důležité
zajistit všechny možné prostory: jako např. okna, dveře, sklepy, půdy, atd.
Skupina se rozdělí na dvě části – na zajišťovací podskupinu a na skupinu, která bude tvořit vnitřní
zajištění objektu. Při rozvíjení taktického vstupování se nesmí tento pohyb zastavit.
Tento moment by pachatel mohl využít ve svůj prospěch a mohl by zmařit celou akci.
Cestou nejmenšího odporu
Volba vstupu jak proniknout do objektu je velmi důležitá prodavší postup zásahového týmu a
rozvíjení taktického postupu v objektu. Ve fázi útoku jde o čas, který musí být velmi krátký pro
obsazení celé budovy. Čas se v tomto případě bude počítat na vteřiny, kterým dosáhneme co
nejúčinnějším způsobem využít momentu překvapení. V případě, že se vstup do objektu určí
nevhodným způsobem, může to zmařit i celou akci, a to zejména půjde li o záchrannou operaci
tento chybný manévr může mít nedozírné následky pro rukojmí. Další taktickou zásadou ve fázi
obsazení objektu může být neustále v pohybu a nezastavovat se v nezajištěném prostoru. Tam, kde
člověk si není jist dalším správný (taktickým) postupem, je dobré nahradit myšlenkový tok spíš za
rychlí pohyb (přesun). Následný děj se potom vyvine a doplní jiným vhodným způsobem.
Rekognoskace objektu se dělí na dvě části. Z praxe, ale vím, tato rekognoskace omezuje pouze na
jednu její část. Akce si vyžaduje velmi rychlé jednání a není dostatečný prostor pro vytvoření a
nashromáždění tolik informací o vnitřní části objektu, aby se dali využít. Ve výcviku se tato varianta
nacvičuje a budeme ji považovat za pohyb v neznámém prostředí (objekt) V ostré akci budeme
vyházet pouze z výsledků vnější rekognoskace. V případě vnější rekognoskace si zadáme postup a
způsob, jak se přiblížit a kudy vniknout do objektu. V případě že máme i vnitřní reko, je vhodné si
stanovit postup ve vnitřní části objektu a eventuelně rozdělit team na několik částí. V případě
členité a rozsáhlé budovy je tato varianta celkem běžnou praxí.
CQB (I. část - všeobecné)
Osvětlení
Jelikož většinou při zásahu bývá vypnutý elektrický proud je důležité osvětlení například baterka
přidělaná na boku zbraně. Má to dva významy, jeden důležitý, když ve tmě na vás posvítí někdo
baterkou, jste „dezorientován“ ochromen, a nevidíte kdo je před vámi, kolik lidí atd. A druhý účel
je, že vidíte tam, kde je tma :-)
Svítilna se taky hodí např. v kouři či slzném plynu. Ale každopádně se i k baterce hodí kvalitní
kolimátor.
Neprůstřelné štíty
Někdy při obsazování schodů či jiných záludností je potřeba neprůstřelného štítu, tyto štíty mají
nějaké výhody a nevýhody jednou z nevýhod je že nejste chráněni z vrchu, a ani vaše nohy nejsou
kryté. Přesto existují různé fígle, kde se těmto nepříjemnostem dá zabránit.
• Schody, kde hrozí napadení z obou stran, vytvoří dva muži ze štítů písmeno V.
• Chodba, kde hrozí napadení z jedné strany, sestaví muži ze dvou štítů L.
• Napadení shora, tam kde hrozí napadení shora, se dá udělat tzv. „želva“ přičemž jeden muž
drží štít nad hlavami, a druhý směrem dopředu. Na tyto štíty je důležitý výcvik pro
koordinaci pohybu.
Vnikání do místností – BUTTONHOOK
Buttonhook je taktika kde se silueta postavy objeví ve dveřích pouze na malinkou chvilku. Ale chce
to cvik, jelikož je těžké mířit do místnosti a k tomu zabočovat za zeď, kde jste stáli.
Vnikání do místností – CROSS-BUTTON
Cross-button je účinným manévrem v situaci, kdy jsou dveře v blízkosti zdi a oba muži musí
vstupovat ze stejné strany. Je bohužel pomalý.
Vnikání do místností – CRISSCROSS
Manévr Crisscross má tu výhodu že každý z mužů vidí tu část místnosti, do které má vstoupit. Při
vniknutí dovnitř by měl postoupit do takového místa odkad může ovládat svoji polovinu. Tato
technika vyžaduje cvik aby jste do sebe nevráželi.
Přiblížení k baráku
Nejlepší je 7 členná skupinka, pokud se ovšem nejedná o nějaký mega barák.
K baráku běžte pokud možno co nejrychlejší cestou, a co nejsvižnějším krokem, až skoro během!!
Snažte se krýt to místo kam běžíte, levou a pravou stranu + vrchní patra.
V zadu nechte poslední dva členy, jeden kryje druhé patro, a druhý mu kryje záda.
Nechte je pokud možno někde na rohu baráku, ale někde v křoví, a tak daleko aby pohodlně viděli
na obě strany baráku a do druhých pater.
U baráku
U baráku se rozmístěte tak že,
1. Kryje vše před sebou (podél stěny), ale nekryje druhé patro!
2. Kryje druhé patro, nad prvním a až nad sebe…
3. Kryje prostor od baráku, tzn. kryje skupinu proti napadení mimo barák.
4. Kryje znovu vrchní patra ale zády k prvnímu a druhému
5. Poslední kryje skupině záda.
Vnikání do baráku
Předchozí formaci u baráku se snažte držet v podstatě až do té chvíle než vlezete do baráku.
1. Muž v čele. Nejlepší je mít pouze pistoli, aby měl jednu ruku volnou pro práci se zrcátkem,
aby mohl prozkoumat co je za rohem, nebo na házení granátů. Je v podstatě první, proto
reaguje jako první na nepřátelskou palbu při vstupu do místnosti.
2. Střelec. Muž, který postupuje jako druhý, nejlépe s automatem a při vstupu zaměřuje na
případné další cíle. Muž číslo jedna a dvě musí spolu cvičit, a trénovat střelbu aby neohrozili
jeden druhého.
3. Velitel teamu. U velitele je jedno jakou má zbraň, ať už krátkou nebo automat, hraje roli
dalšího střelce, který se zaměří na nebezpečí, jež se zatím nepodařilo eliminovat prvním
dvěma mužům. Jeho pozice mu umožňuje rychle reagovat na momentální situaci změnou
taktiky vstupu. Dále pomáhá přemoci nepřítele, aby mohli první dva muži postupovat dál.
4. Střelec. Čtvrtý muž teamu je vyzbrojen samopalem nebo brokovnicí na vyrážení zámků (v
as nereálné, nebo pokud jste opravdu dobře finančně založená jednotka tak možná)
V případě, že jsou držení rukojmí (v AS asi těžko) tak střílí pouze pistolí (jelikož by ho tou
brokovnicí přizabil) dále má za úkol ¡péèi¡o podezřelé.
5. Zadní hlídka. Pátý muž většinou bývá vybaven beranidlem či něčím podobným na vyrážení
dveří, které po použití odhodí a připojuje se k teamu. Zajišťuje team zezadu a hlavně
zaskakuje tam kde je třeba.
Vstup pěti mužů
Při vstupu pětičlenného teamu muži č. 1 a č. 2 pronikají do první místnosti technikou Gross-Button
ostatní zajišťují chodbu za nimi. Č. 1 který vstupuje do místnosti jako první útočí na nepřítele, a
číslo dvě (muž ze samopalem) zahajuje palbu.
Jakmile první místnost, muži 3,4 postupují do druhé místnosti Muži 1,2 zajistí podezřelého a celou
místnost. Muž 5 zajišťuje východy z ostatních místností.
Další věc která se dá u dobývání baráku je „slaňování“ ale jelikož asi nikdo z nás nevlastní vrtulník,
tak se to v AS moc nevyužije.
Správný postup k nepřehlednému rohu
Outdoor
Cesty
Přesun
po
cestě
se
používá,
pouze
když
je
potřeba
rychlého
přesunu.
Jde se ve dvojičkách každý na jedné straně cesty nebo každý v jedné koleji.
Ve předu jdou dva pointmani, pokud možno co nejdál od skupiny, ale aby na ně skupina viděla a
rozpoznala signály.
Skupina se řídí pokyny pointmanů, naučte se signály, jelikož při přesunu by se nemělo mluvit,
pokud to není důležité.
Další důležitá osoba nebo dvě při přesunu je zadák – zadní hlídka
Zadní hlídka hlídá záda skupiny odkud je vždy nejpředpokládanější kontakt (proto tam musí být
někdo spolehlivý).
Skupina
se
opět
řídí
rychlostí
zadáků,
kteří
neustále
kryjí
záda.
Zadáci mají rozestup kolem jednoho metru :::::::: : takováhle formace přibližně.
Louky, pole
Když není jiná možnost přesunutí než přes pole tak mějte co největší rozestupy (10m+), pokud se
chcete pouze přesunout použijte formaci O – něco jako kruhová obrana akorát v pohybu,
samozřejmě jsou zde zadáci.
A nebo, pokud máte v nejbližším lese nějaký cíl (na něco zaútočit,….)
Tak jděte pokud možno v šipce > a mějte na paměti pořád zadáky a před začátkem lesa jedno křídlo
oddělte a „objekt“ obkličte…
Nebo ještě jedna varianta, pošlete na druhou stranu pole, 2 člennou hlídku ať prozkoumá okolí, a
jakmile dá hlídka signál, že je vše v pořádku, tak skupina přeběhne pole.
V případě když skupina narazí na plot, ohradník, atd… Tak jej první ve skupině podrží, zbraní ,
nahoře, ať může podlézt skupina. Mějte na paměti, že na poli jste nejvíc ohrožení odstřelovači!!
Ústupová léčka
V případě kontaktu s nepřátelskou skupinou se používají tzv. ústupové léčky.
Ta se dělá ták že pointmani, se budou snažit dělat odpor nepříteli a pomalu ustupovat, mezitím
zadní část skupiny se schová (ne proti sobě!! Ale jak na šachovnici). A přední skupina + pointmani
co jediní kladou odpor, couvají, couvají, až budou za schovanými vojáky no a ti už zničí
nepřátelskou skupinu.
Průzkum
Při průzkumu si pokud možno světlé věci zatemněte (např. hodinky), zamaskujte se, a omezte co
nejvíc hluk výstroje (v AS kuličky odhlučníte na minimum tak že do balíčku dáte kousek hadru, a
pečlivě obalíte (ale je to nepraktické).
Snažte
se
našlapovat
opatrně
patou
a
„vystupovat“
špičkou.
Postup je skoro stejný jako po cestě ovšem tichý a pomalí, a nejste ve dvojičkách, ale za sebou a
kryjete prostor ZIPově (viz. článek CQB!).
Na průzkumnou misi jsou specialisti, a jejich počet je kolem 6 lidí, speciálně vycvičených.
Velitel skupiny by měl chodit přibližně uprostřed před ním kulomet, za velitelem radista, a
zdravotník, a poslední zadák, který má nejlépe brokovnici, aby měl co největší rozptyl střeli, no a ve
předu pointman.
Každý z mužů ovládá, zdravovědu, práci z výbušninami, radiokomunikaci, atd…
A někteří jsou na to v teamu víc zaměření (tohle bylo tak trochu mimo téma, a spíš jak je to o
reálných průzkumnících)
Postup terénem pole, cesta, les
Pole:
nejlepší je poslat dva pointmany aby přibližně prozkoumali místo kam jdete, pak je dobré jít přes
pole buď ve formaci Kruh (O) rozestupy něco kolem 10 metrů. Nebo jít v šipce (>) bez ocásku,
taktéž velké rozestupy.
Šipka je nejlepší když chcete v lese obejít nějaký bod ze dvou stran, tak se jedno křídlo ke konci
oddělí a jde to obejít...!
Cesta:
Pokud nemáte čas aby jste se pohybovali v lese musíte se přesunout po cestě, nejlepší je jít v této
formaci (:::::: : ) tzn. dva pointmani kteří jsou 100-200 metrů od skupiny napřed, ale aby na sebe
viděli, a mohli dávat signály.
Pak je skupina, a vzadu jsou dva zadáci, kteří jdou po boku, a hlídají svůj půlkruh zády ke skupině,
jdou neustále zády (případně bokem) ke skupině, občas se jeden z nich podívá na skupinu, a
skupina na ně (kvůli signálům).
Zadáci musí být zodpovědní lidé, a skupina musí jít takovou rychlostí, jako jdou zadáci. Zadáci jsou
hned po veliteli nejdůležitější lidi (a jsou ve velmi malém rozestupu za poslední dvojicí).
Zážitek z výcviku: když jsem byl ještě s jedním elektrikářem požádán, abychom přepadli 16
člennou skupinu!
Schoval jsem se do obrovského houští a nechal si projít skupinu i zadáky! Druhý kolega se
zakempil před skupinu a začal střílet po pointmanech (záměrně, jinak se to nikdy nedělá!!)
Jakmile prošla skupina potichu jsem eliminoval zadáka, jelikož to byl manualista, a moc toho
nezmohl (chyba byla ta že si dozadu nedali AEGcko)
A zapojil jsem se jako bych byl člen skupiny, no a pak už jsem poslal dlouhou dávku a bylo
postaráno, zabil jsem asi 12 lidi, zbytek dodělal kolega, takhle jsme ve dvou zlikvidovali 16 clenou
skupinu!!!!
Mno zpět k postupu, skupina kryje svoji stranu, tzn. všichni na levo se koukají na levo a na pravo se
dívají napravo, jednoduché.
Když se cokoli stane, celá skupina zaujímá kruhovou obranu, a pointmani to jdou prozkoumat, v
případě útoku se dělají léčky, útoky, ale to až zas někdy. V lese se pohybujte pokud možno co
nejtišeji, nejde o rychlost, ale o tichost při přesunu našlapujte patou a opatrně končete špičkou nohy,
zadák to má těžké musí to hodně trénovat...
Přepady a léčky
Jednotky zvláštního určení operují hluboko v srdci území obsazeného nepřítelem, kde provádějí
aktivní i pasivní činnost. Typická pasivní operace zahrnuje zaujetí postavení v naprostém utajení,
vybudování skrytého a bezpečného pozorovacího stanoviště a odesílání zpráv o silách a pohybech
nepřítele. Aktivní operace jako přepady a léčky vyžadují odlišný druh odvahy, smělost namísto
trpělivosti, rozhodnost namísto opatrnosti. Tento díl je věnován operačním technikám sil zvláštního
určení a zabývá se prováděním přepadů a léček.
Přepad se člení do těchto fází:
1. Utajený příchod
2. Krátký a intenzivní boj
3. Rychlé odpoutání
4. Urychlený a rozhodný odchod
Přepady slouží ke zničení prostředků a zařízení nepřítele, jako jsou velitelská stanoviště, spojovací
uzly a skladiště, dále k ukořistění materiálu, zbraní a braní zajatců. Nebo prostě ke způsobení co
největších ztrát a škod nepřítele. Mohou se použít pro záchranu vlastních jednotek nebo
spojeneckých partyzánů, a poslouží také k odvedení pozornosti od jiných operací.
Příprava přepadu
Účel akce, druhu objektu a poznatky o nepříteli budou mít vliv na velikost nasazené skupiny. Ale
při jakékoliv velikosti se vždy dělí na dvě hlavní části – přepadovou podskupinu a zabezpečovací
podskupinu.
Přepadová skupina provádí vlastní akci. Tou jsou vojska, která jdou a zničí zařízení, vysvobodí
zajatce, ukradnou plány či šifry nebo udělají cokoliv, co je smyslem akce. Vedle ryzích bojovníků
může mít v sestavě experty na demolice, elektroniku nebo kohokoliv kdo je potřeba.
Zabezpečovací skupina zajišťuje jejich krytí, zabezpečuje okolí a braní nepřátelským posilám v
zapojení do akce, zastavuje případné uprchlíky a kryje odchod přepadové skupiny.
Jednotky zvláštního určení jsou po zásluze pověstní tvrdostí a rozhodností. Žádný z jejích
příslušníků netouží zbytečně ztrácet čas, a tak neustále pátrají po potencionálních objektech útoku.
Každý z nich je posuzován z hlediska jeho významu, možnosti příchodu a odchodu s přihlédnutím
ke vzdálenosti a terénu, potřebné velikosti přepadové skupiny, a pak začíná příprava operace
Místní represálie
Dalším důležitým faktorem je pravděpodobný dopad na spřátelené i ostatní obyvatelstvo v důsledku
přepadu. Existují nesčetné příklady poprav desítek místních obyvatel za každého zabitého
okupačního vojáka. Zvažování této možnosti je vždy součástí přípravy přepadu, a specialisté na
psychologickou
válku
budou také připraveni plně využít dosažené úspěchy.
Jednoduchost
Přestože plán akce musí být pečlivě zpracován do posledního detailu, musí být v zásadě
jednoduchý. Kdyby měl úspěch záviset na souhře mnoha faktorů, pak by změna kteréhokoliv z nich
mohla zmařit celou operaci.
Doba akce – denní i roční – je vždy kritickým faktorem. Jestliže je operace jednoduchá a
uspořádání objektů útoku je dobře známo, je spíše vhodné operovat za tmy. Nejsou-li zpravodajské
poznatky úplné, udeřte za svítání nebo za soumraku.
Odchod
Soumrak je nejvhodnější dobou k odchodu poskytuje vám výhodu posledních minut denního světla
k opuštění prostoru samotné operace a tma zpomalí nepřítele při pronásledování. V každém případě
však vybírejte čas velmi pečlivě, abyste si zajistili maximální možnou výhodu.
Význam přesného zpravodajského zajištění se jeví samozřejmým a nelze jej přecenit.
Hlavni zdroje poznatků:
Největší význam má místní znalost. Kde je to jen možné, měli by se zverbovat spřátelení místní
obyvatelé jako průvodci, a pokud to bezpečnostní situace dovolí, mohou se použít i v samotné
přepadové skupině.
Při pohybu k objektu útoku je nutno činit veškerá opatření proti vyzrazení vlastní přítomnosti.
Vyhýbejte se jakémukoliv setkaní s nepřítelem, ale pokud dojde k nejhoršímu a střetnete se s ním,
musíte zajistit, aby jeho ztráty byly 100%.
Léčka
Léčka je přepad pohyblivého objektu. Jediný skutečný rozdíl je v tom, že harmonogram operace je
neúplný a nespolehlivý. Ani vynikající zpravodajské zdroje nemohou předpovědět skutečnou dobu
jednotlivých kroků nepřítele, takže přepadová skupina bude často na místě nějakou dobu před
příchodem
objektu
útoku,
což
významně
zvyšuje
riziko
prozrazení.
Léčky se zřizují s cílem zničit nebo zajmout živou sílu a materiál nepřítele nebo omezit jejich
pohyb. Systematický postup může usměrnit trasy přesunu vojsk či zásobovacích operací nepřítele a
donutit jej k soustředění svých pohybů na hlavní silniční a železniční trasy, kde bude mnohem
zranitelnější, zvláště za vzduchu. Samostatné železnice jsou vždy relativně odkrytým cílem.
Například pouhé odstranění kolejnic zastaví celý systém a naruší dopravu materiálu a vojsk.
Okamžitá léčka
Je plánovaná nacvičená operace podložená zpravodajským hlášením. Za ideálních podmínek byste
měli terén prostudovat nejdříve z mapy a leteckých snímků a potom ho osobně prozkoumat. Čím
pečlivější bude příprava a čím důkladnější nácvik, tím větší škodu nepříteli způsobíte.
Používá se tehdy, když znáte směr, odkud se nepřítel přiblíží. Při záměrné léčce to samozřejmě
vyžaduje dobrou zpravodajskou znalost úmyslu nepřítele. Přímočarou léčku použijete, když vidíte,
co nepřítel dělá. V obou případech však musíte být připraveni, že se nepřítel může nenadále objevit
z kteréhokoliv směru. Jinak se může stát, že do léčky padnete sami.
Prostorová léčka
Používá se tehdy, když víte, že nepřítel se přiblíží k postavení, ale nevíte z kterého směru.
Prostorovou léčku tvoří několik zálohových skupin, každá čeká v úkrytu v dané ose na nepřítele.
Příprava je složitější, protože velice snadno by se mohlo stát, že ve zmatku střílí jeden na druhého.
Ale při dobrém řízení můžete vehnat nepřítele z jedné léčky do druhé.
Založení léčky
Léčka se může připravit a uplatnit během několika hodin, nebo to může být dlouhodobá operace
uskutečněná po několikadenním hlídkování. Může jí uplatnit hlídka operující hluboko za
nepřátelskými liniemi a podporovaná z hlídkové základny, stejně jako průzkumné hlídky, o kterých
byla řeč dříve.
Typické prostory pro léčku jsou následující:
Známé trasy, které nepřítel pravidelně používá
Týlové nepřátelské prostory, jako zásobování vodou, sklady atd.
Významné body na mapě: mosty, křižovatky, silnice
Přístup k vlastním obranným postavením
Přístup k vesnicím
Budete-li muset zalehnout a čekat déle než jednu noc, budete muset rozdělit své lidi do dvou skupin
– jedna obsadí léčku a druhá bude odpočívat. Musíte být nudné hodiny ve střehu, pozorovat výhled
a nepolevovat. Jestliže posádka zálohy klímá, často se z lovce stane štvanec.
Individuální kázeň je životně důležitá proto:
Přesun do zálohy musí být tichý a postřehnutelný
Hluk a pohyb omezte na minimum
Nekašlete, nefrkejte, nevrte se
Nevařte, mějte tedy dostatek studené potravy
Mějte zbraně v pohotovosti
Posádka léčky je většinou rozdělena do několika družstev. Úderná skupina má za úkol boj ze
zálohy. Ochranná skupina na křídle dává včasnou výstrahu o postupujícím nepříteli a braní
nepřátelskému útoku z křídla. Může také zabránit nepřátelských vojáků z bojového prostoru. Zadní
ochranná skupina chrání týl úderné skupiny a střeží ostatní výzbroj skupiny.
Místo kde léčku postavíte by mělo:
Být skryté nepříteli
Být bez zjevné únikové cesty
Poskytnout vám krytý přístup a ústup
Umožnit včasné varování před blížícím se nepřítelem
Mít dobré palebné pole
Důvody možného selhání léčky:
Cvakot napínání kohoutku, natahování závěrů
Zvuk rádia ze smrtící zóny
Nedostatečné maskování
Příliš mnoho pohybů v postavení
Nedostatečné spojení mezi skupinami
Zaseknutí zbraně
Příliš časné zahájení palby
Všichni střílejí na stejný cíl, část nepřátel není zasažena
Převzato s knihy Bojový manuál.
Download

Taktika boje.pdf