KERAMIKA
Starověkém Řecku
Keramika

Malířství se prosazovalo především při výzdobě keramických
předmětů. Už v 8. st. př.n.l. se v Řecku vyráběly vázy mnohdy
značných rozměrů (výška až 150 cm), číše, džbány, poháry a
další nádoby zdobené často figurálními motivy s výjevy jak z
běžného života (slavnosti, tance, cvičení, pohřby) nebo ze
života bohů a hrdinů (héróů), vesměs náměty mytologickými.
Zvláště v Korinthu se v prvním období vyráběly tzv.
černofigurové vázy, na nichž jsou na světlejším pozadí
zachyceny černé postavy, zpravidla z profilu. Detaily jsou
proškrábány do spodní světlejší vrstvy.
Keramika






Malířství se prosazovalo především při výzdobě keramických
předmětů.
8. st. př.n.l. se v Řecku vyráběly vázy mnohdy značných rozměrů
(výška až 150 cm)
Zvláště v Korinthu se v prvním období vyráběly tzv.
černofigurové vázy, na nichž jsou na světlejším pozadí zachyceny
černé postavy, zpravidla z profilu. Detaily jsou proškrábány do
spodní světlejší vrstvy.
Druhy nádob: číše, džbány, poháry a další
Náměty: často figurálními motivy s výjevy
− z běžného života (slavnosti, tance, cvičení, pohřby)
− ze
života bohů a hrdinů (héróů), vesměs náměty
mytologickými
Ke konci 6. st. př.n.l. se pak ve zdobení keramiky prosadila nová
technika: postavy na černém pozadí mají barvu podkladu, ale jsou
dokonaleji prokresleny. Této modernější technice se říká
červenofigurová a postupně zcela převládla.











1. psyktér
2. skyfos
3. amfora
4. kántharos
5. arýballos
6. peliké
7. lékythos
8. loutróforos
9. hydria
10. oinochoé
11. mastos










12. lebés
13. afgeplatte lékythos
14. stamnos
15. alábastron
16. kolonettekrater
17. kylix
18. kelkkrater
19. volutenkrater
20. klokkrater
21. pyxis

Černofigurová keramika:
hlavní motiv namalován
kašičkou z hlíny, která po
vypálení zčernala.

Červenofigurová keramika:
černou vrstvou byla pokryta
celá nádoba, ovšem plochy
postav byly ponechány v
barvě podkladu, zpravidla
červeného.
Amfora

Amfora, objemná nádoba s
úzkým hrdlem a dvojicí
svislých uch, často
zdobená; užívána k
přepravě a uchovávání
tekutin (olej, víno);
označení keramiky
příbuzných tvarů.
Askos



Askos (z řečtiny ασκός, plurál
askoi) je menší starověká řecká
nádobka se zploštělým tvarem.
Poprvé se vyskytuje již v době
bronzové. Sloužil k uchovávání
parfémů či oleje, k jehož
nalévání tenkým pramínkem bylo
přizpůsobeno jeho hrdlo.
Původně byl výraz askos
používán pro kožené měchy na
vodu nebo víno.
V jihoitalské keramice má
vysoký tvar zploštělý na bocích.
Epinétron



Epinétron (řecky έπίνητρον, 2. pád a plurál epinétra) byla starověká řecká attická ženská
nádoba používaná při tkaní. Ženy si ji umísťovaly
na klín, aby jim tuk z vlny nepotřísnil oblečení.[1]
Jejich produkce v attických hrnčířských dílnách
trvala od konce 6. století př. n. l. až po počátek 4.
století př. n. l. Stala se vzorem pro mnoho imitací
pocházejících například z ostrova Rhodu.[2]
Zdobená epinétra byla umísťována na hroby
nevdaných žen nebo obětována v chrámech a
svatyních, obvykle bohyni Artemidě.
Často bývala darována jako zásnubní dar zdobený
hlavou bohyně Afrodity. Jejich výzdoba malbami
byla především černofigurová, v pozdějším
období se objevily i červenofigurové dekorace.[3]
Jejich obvyklými motivy byly ornamentální
motivy, ženy při tkaní nebo postavy Amazonek.

Epinetron
Hydria


Hydria (z řečtiny υδρία) je starověká
řecká nádoba či vědro na vodu a její
přenášení. Na plecích měla umístěna
tři ucha: jedno vertikální sloužící k
přenosu a dvě horizontální sloužící k
nalévání svým úzkým hrdlem. V
některých případech byla používána i
jako urna.
Ve vázovém malířství je zobrazována
stojící u studen nebo fontán. Dále
jsou časté také scény s jejich nošením
nebo naléváním vody.
Kantharos

Kantharos - Zpravidla
malovaný pohár s nízkou
objemnou kupou na noze a
s dvojicí svislých
obloukových uch
přesahujících horní okraj,
symbol dionýského kultu.
Krátér

Krátér objemná nádoba z
kovu nebo keramiky s
široce rozevřeným ústím,
zvonového nebo
kalichového tvaru a
volutovými sloupkovými a
jinými uchy, sloužící k
míšení vína s vodou,
zdobena malbou nebo
reliéfem.
Kylix

Kylix oboustranně
malovaná mělká rozevřená
číše na víno, na nízké noze
s mírně pozdviženými
horizontálními uchy.
Lebés




Lebés (z řečtiny λέβης, plurál lebétés) je hluboká
starověká řecká nádoba se zakulaceným dnem bez
nožky. Z toho důvodu býval většinou umisťován na
keramický podstavec nebo kovovou (stříbrnou,
zlatou či bronzovou) trojnožku. Nejčastěji byl
používán k přípravě jídla a umývání. Jeho tvar
napodobuje bronzové kotlíky, které byly udělovány
vítězům sportovních klání.
Attický černofigurový dinos, kolem 540 př. n. l.
V literatuře je často označován jako dinos či deinos
(z řečtiny δίνος, δείνος; plurál dinoi). Tato forma
byla používána stejně jako krátér k míchání vína s
vodou. Jiné antické literární prameny jej označují
jako číši.
Specifickým tvarem lebétu je tzv. lebés gamikos svatební mísa s připojeným podstavcem, dvěma
uchy a pokličkou. Byl stavěn před dveře nevěstina
domu a používán k purifikačnímu (očišťovacímu)
obřau. Na vázových malbách z 6. a 5. stoletpř. n. l.
se svatební tematikou bývá zobrazován zdobený
větvemi.
Lékythos

Lékythos válcová nádoba
na olej, na nízké noze, s
úzkým vysokým hrdlem,
kónickým ústím a jedním
svislým uchem, zpravidla
zdobená malbou, používána
jako votivní pohřební
nádoba.
Lútroforos

Lútroforos ve starověkém
Řecku hliněná nebo
mramorová pohřební váza
štíhlého tvaru s dlouhým,
úzkým hrdlem a dvěma
vysokými zdobenými uchy,
stavěna na hroby těch, kteří
zemřeli jako svobodní.
Oinochoé

Oinochoé, kovová nebo
keramická konvička s
hubičkou, k nalévání vína
do poháru nebo k obětem.
Peliké



Peliké (řecky πελίκη) je široká starověká
řecká varianta amfory na nízké nožce.
Avšak na rozdíl od amfory se její tělo
zužuje směrem nahoru. Poprvé se v Řecku
objevuje koncem 6. století př. n. l. a je
používána až do 4. století př. n. l., kdy
dosáhla nejvyšší obliby. Měla dvě vertikální
ucha umístěná na krku, který nebyl nijak
oddělen od plecí.
Jejich malířská výzdoba většinou obsahuje
scény s lidskými postavami.
Samotný výraz Peliké je konvenční a v
antické literatuře je běžně popisován pro
popis jiných tvarů keramiky (kylix,
lekanis…).
Psyktér

Psyktér (z řečtiny ψυκτήρ, plurál
psyktéroi; odvozeno od slova
„psýchó“ – chladím) je starověká
řecká nádoba se širokým tělem,
vyšší nožkou a dvěma uchy, které
se používalo ke chlazení vína
ledem nebo sněhem. Býval
umisťován během symposií do
krátérů, přičemž rozšířená dolní
část bránila jeho převrácení.
Vyskytoval se jen zřídka, pouze
od konce 6. století př. n. l. do
poloviny 5. století př. n. l..
Podobnou funkci plnily rovněž
amfory s dvojitými stěnami.
Pyxis

Pyxis (řecky πυχίς, plurál:
pyxidy) je většinou okrouhlá
starověká řecká schránka na
kosmetické nebo toaletní
potřeby. Zpočátku bývala
vybavena víčkem. V keramice
se tento tvar objevuje již v době
bronzové, ale největší
popularity dosáhl v attické
keramice od poloviny 5. století
př. n. l.. Vedle keramických
byly vyráběny také kamenné
nebo slonovinové pyxidy.
Rhyton



Rhyton (z řečtiny ῥυτόν, plurál rhyta) je starověký picí roh.
Jeho výskyt se datuje již od doby bronzové, přičemž
existoval v keramické i kovové (zlaté nebo stříbrné) podobě.
Zpočátku byl používán především k libačním ceremoniálům.
Jeho nejstarší nálezy pocházejí z paláce Knóssu a jsou
datovány kolem roku 1500 př. n. l.
Ve starověkém Řecku míval na spodní straně (na hlavě)
otvor, který se při naplňování zakrýval prstem a při pití
odkrýval. V některých případech byla k dispozici záklopka.
Ve vázovém malířství je se rhytem často zobrazován bůh
vína Dionýsos.
Rhyton

rhyton
Stamnos

Stamnos (řecky στάμνος,
σταμνίον, plurál: stamnoi) je
širší starověká řecká nádoba
baňatého nebo kulovitého tvaru
s krátkým širokým krkem a
dvěma malými vodorovnými
uchy. Tvar se vyskytuje po
dobu 5. století př. n. l., přičemž
se postupně zeštíhluje. Sloužil
především k uskladňovacím
účelům, a to jak pro tekutiny,
tak pro ovoce nebo pokrmy.
Použitá literatura







Kol.: Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994
Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004
Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury 1.díl
Černá, M.: Dějiny výtvarného umění. Praha 1996
Pijoan, J.: Dějiny umění 1. díl. Praha 1982 – 1990
Gombrich, E. H.:Příběh umění. Praha 1975
Internet
Download

Keramika