Historie botanického výzkumu
Českého krasu
Jarmila Kubíková
Čtyři období výzkumu
• Prvé období: Floristika v 18. a 19. století a počátky fytocenologie v
první polovině 20.století
• Druhé období: 1950 až 1970 – koncept ekologického přístupu
k řešení otázky lesa a bezlesí v členitém území silurských a
devonských vápenců, diabázů a břidlic
• Třetí období: sledování sekundární sukcese na opuštěných polích,
v lomech a sídlech a floristická a vegetační inventarizace
maloplošných chráněných území
• Současnost: mapování a monitoring biotopů, sledování vlivu pastvy,
sledování sukcese v lomech
Čelakovský
•
Floristika v 18. a 19. století, shrnuto v Čelakovského Prodromu a Květeně
okolí Pražského
Skalický a Jeník
•
podrobněji o historii viz Skalický a Jeník, článek v Bohemia centralis 3
k vyhlášení CHKO Český kras
•
Definice botanického významu Českého krasu (včetně
pražské části mimo CHKO)
Domin a Klika
•
První polovina 20.století –
popisy vegetace a květeny
jednotlivých území, Domin
např. Karlické údolí (1923),
Radotínské údolí (1928),
Klika Velká hora (1928,
1942), Prokopské údolí
(Fytocenologické snímky
v různých pracech o
xerotermu)
Kolébka české rostlinné sociologie
• Klika – originální popisy
mnoha syntaxonů s využitím
fytocenologických snímků
z areálu Českého krasu,
území jedinečné v rámci
celého německo-českého
masivu, vápence na jižní
Moravě a Slovensku jsou
v jiném klimatickém regionu,
stejně tak vápence
německé.
Návrhy na zřízení chráněné oblasti
1944 – Domin: Věda přírodní,
1944 -Klika: Krásy našeho domova
Druhé období
• V letech 1950 až 1970 probíhá koncept ekologického přístupu
k řešení otázky lesa a bezlesí v členitém území silurských a
devonských vápenců, diabázů a břidlic.
• Centrum výzkumů je katedra botaniky přírodovědecké fakulty, kde
nejprve Jaromír Klika a po jeho smrti (v roce 1957) jeho nástupce
Jan Jeník zadávají sérii diplomových prací studentům geobotaniky
Diplomové práce
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1958 -Blažková – společenstva Karlického údolí,
Strnadová – ekologie teplomilných dřevin,
Smetánková – ekologie ostřice nízké
1960 – kolektivní studie na gradientech lesa a bezlesí a na
gradientech orientace ke světových stranám na kopci Doutnáč:
Chocholová – vlhkostní poměry, Pachnerová – teplotní poměry,
Kučerová - režim dusíku
1962 – Stuchlý – mechorosty Císařské rokle
1965 – Chlápková – jednoletky,
1965 -Janko – kvantitativní analýza stepního porostu,
1965 - Dvořáková – ekologie dřínu
1966 – Rokytová – ekologie pěchavý vápnomilné a její rozšíření v
Čechách
1967 - Pučelíková – ekologie Festuca valesiaca a Festuca rupicola,
1970 – Bureš – krajinná studie Českého krasu,
1970 - Hájková – dynamika jednoletek, podmínky klíčení
Pučelíková 1967: Ekologická
studie kostřavy walliské a
kostřavy žlábkovité
Bureš 1970: Podklady pro
biologické plánování krajiny
Českého krasu
Kučerová 1960:
Dynamika nitrátů v lese,
lesostepi a stepi
Výzkum pedagogů katedry
• Současně se dynamikou
společenstev a půdní bioty
zabývají pracovníci katedry:
• 1966 -Fassatiová –
mikromycety skalní stepi na
skalní stepi na Doutnáči
• 1971 – Kubíková – gradienty
lesa a bezlesí na Velké hoře
• 1976 – Kubíková, Rusek –
development of xerothermic
rendzinas na Doutnáči,
mikrostruktura vyvíjejících se
půd, dynamika edafonu
• Byl plánován ucelený výstup těchto studií, s hlavním
důrazem na ekologii a kontinuitu skalních stepí.
K dokončení projektu nedošlo pro události po roce 1968,
kdy musel Jan Jeník a Jarmila Kubíková opustit fakultu a
začít pracovat na jiných problémech
Třetí období – 70. léta
• Území Českého krasu se stává vhodným místem pro sledování
sekundární sukcese na opuštěných polích, v lomech a sídlech
• Projekt sukcese na vybraném úhoru zpracoval Marcel Rejmánek,
postgraduální student doc. Jeníka, který po jeho nuceném odchodu
do Jižních Čech převzal hlavní iniciativu pokračování prací
v Českém krasu. Spolupracovala s ním Jana Osbornová (Kučerová,
Kosinová).
• Soubor výsledků byl publikován v nakladatelství Kluwer: Osbornová,
Kovářová, Lepš, Prach (1990): Succession in abandoned fields
Diplomové práce
•
•
•
•
1976 – Klaudisová: Fytocenologicko-pedologická studie opuštěných polí v
Českém krasu
1977 – Prach: Ekologická studie keřových stadií úhorů v Českém krasu,
Krkavcová…
1977 Rambousková: Vodní provoz ve vybraných sukcesních stádiích úhorů,
Huml, Klimková, Chlumská: Destrukce rostlinného detritu ve vybraných
sukcesních stádiích opuštěných polí v Českém krasu
1978 – Rauch, Šťastná: Dýchání půd vybraných sukcesních stadií úhorů a
pole v Českém krasu, Mestenhauserová: Pohyb fosforu v ekosystémech
vybraných stadií sekundární sukcese, Lepš: Vývoj horizontální struktury
vegetace během sekundární sukcese
V téže době práce studentů katedry botaniky, které řeší jinou tématiku:
1978 – Josefusová – flora části karlštejnské rezervace
1979 – Haščynová – flora Kódy
1982 – Pyšek: Sídlišťní vegetace Českého krasu
1983 – Sádlo: Vegetace vápencových lomů Českého krasu
Karel Prach
V téže době začíná zpracovávat Kubíková sérii studií o chráněných
územích v Praze, mimo jiné též ta, která jsou součástí Barrandienu,
i když ne vždy CHKO Český kras :
• 1977 – Prokopské údolí
• 1981 - The effect of cement factory air pollution on thermophilous
rocky grassland
• 1987 – údolí Vltavy jižně od Prahy
• 1997- údolí Radotínského potoka
• 2004 – Dalejské údolí
• 2005 – Kalvárie v Motole
• 2007 – monitoring vegetace na kopci Doutnáč
• 2009 – dynamika xerofilních trávníků na vápencích Radotínského
údolí: vliv zaprášení emisemi cementárny v Lochkově
Současné období
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zájem o květenu a vegetaci Českého krasu se oživil v souvislosti
s mapováním biotopů pro evropský projekt NATURA 2000, vzniká rozsáhlá
nálezová databáze AOPK ČR
Pokračování výzkumu sukcese na úhorech a v lomech (Prach, Jírová,
Karešová)
Lokality Českého krasu se stávají opět předmětem pokusů, tentokrát
významu pastvy domácích zvířat a sukcese na výsypkách, diplomové
práce Šlechtová, Mayerová, zadává Zuzana Münzbergová
Publikace ke květeně - Hoffmann 2007 - vegetace a flóra Velké hory,
vyhodnocení změn
Šíma 2007 - květena východní části ČK
Špryňar 2007 - floristický kurz v Berouně v roce 2001
Špryňar 2005 - výskyt podmrvky hadcové v Českém krasu
Raabová 2009 – genetika a ekologie hvězdnice chlumní
Dostálek 2009 – genetika a ekologie včelníku rakouského
V přípravě pro výroční číslo sborníku Bohemia centralis Horáčková, Tichý:
Květena a vegetace Kody
Děkuji za pozornost
Download

Historie botanického výzkumu Českého krasu