Vzteklina je infekční nevyléčitelné
onemocnění zvířat přenosné na člověka.
Postihuje nervovou soustavu a končí smrtí.
Bioveta, a. s.
Komenského 212
683 23 Ivanovice na Hané
tel.: 517 318 601
fax: 517 363 319
e-mail: [email protected]
www.bioveta.cz
VZT-CZ-A-09-01
OBSAH
VZTEKLINA
(rabies, běsnění, lyssa) je akutní virové onemocnění
centrálního nervového systému teplokrevných
zvířat přenosné na člověka, které končí smrtelně.
Každoroční vakcinace zvířat proti vzteklině byla donedávna
nařízena Zákonem o veterinární péči č. 166/1999 Sb.
Od 1. července 2008 je možné na základě ustanovení novely
veterinárního zákona při povinné vakcinaci psů, koček a fretek
proti vzteklině brát ohled na délku trvání imunity, kterou
zaručuje výrobce použité vakcíny. Vždy je však třeba do pasu
zaznamenat délku trvání postvakcinační imunity.
Jedinou účinnou prevencí proti vzteklině je pravidelná
vakcinace zvířat kvalitní vakcínou. Český výrobce
veterinárních přípravků spol. Bioveta, a. s. nabízí k
očkování psů, koček a dalších zvířat proti vzteklině účinnou
inaktivovanou vakcínu, která spolehlivě ochrání zvířata
proti tomuto smrtelnému onemocnění.
Česká republika je již 5 let bez záchytu zvířete nakaženého
virem vztekliny. Přesto je očkování zvířat proti vzteklině stále
jednou z nejdůležitějších vakcinací pro ochranu zdraví nejen
zvířat, ale i lidí přicházejících s nimi do kontaktu. Vakcínu proti
vzteklině od českého výrobce žádejte u svého veterinárního
lékaře.
OBSAH
Výskyt vztekliny v České republice
Ve dvacátých letech minulého století bylo ročně potvrzeno
400 – 600 případů vztekliny. Z toho připadalo 86 % na psy.
V období 1919 – 1937 zemřelo v Československu na vzteklinu
celkem 132 lidí a téměř 25 000 jich bylo léčebně očkováno.
V ČR byla od roku 1953 do června roku 2008 povinná každoroční
vakcinace psů proti vzteklině, což nákazovou situaci podstatně
změnilo. Těžiště vztekliny se přesunulo z osídlených oblastí
do volné přírody. Hlavním vektorem onemocnění se stala liška
obecná.
V osmdesátých letech 20. století vzteklina dosáhla největšího
geografického rozšíření (téměř celé území ČR). Největší výskyt
byl v roce 1984, celkem 2 232 případů, z toho 2 052 u lišek.
Výrazný posun v tlumení
vztekliny volně žijících
zvířat v ČR přinesla orální
imunizace lišek zavedená
v roce 1989. Princip spočívá
v podání očkovací látky
ukryté v plastikové ampulce uvnitř vhodné návnady.
Při konzumaci návnady a prokousnutí plastikového obalu
přichází očkovací virus do styku se sliznicí dutiny tlamy a hltanu
a u lišky navodí stav imunity. Orální imunizace lišek se provádí
2× ročně (jaro, podzim). Návnady v mraženém stavu jsou
v přírodě kladeny ručně (myslivci) nebo převážně letecky.
Od roku 1989 měl výskyt vztekliny v ČR sestupnou tendenci.
V roce 2001 bylo registrováno již jen 35 případů vztekliny u lišek
a v roce 2002 pouze 3 případy. Od roku 2003 vzteklina nebyla na
našem území diagnostikována. ČR tak splnila kritéria pro
přiznání statutu „země prostá vztekliny“.
Podstatný podíl na tomto světovém úspěchu mají vakcíny
společnosti Bioveta, a. s. (výrobce veterinárních léčiv), a to
jak inaktivovaná vakcína k očkování psů, koček a dalších
zvířat proti vzteklině, tak i orální vakcína, která je určena
k imunizaci volně žijících lišek proti vzteklině. Oba výrobky,
které Bioveta, a. s., úspěšně prodává nejen v ČR, ale i do
zahraničí, zajišťují u imunizovaných zvířat bezpečnou ochranu
proti vzteklině.
Případy vztekliny v České republice v roce 1989
1501 případů
OBSAH
Cestování se psy, kočkami
a fretkami z ČR do zahraničí
Rozšíření vztekliny ve světě
V současné době je vzteklina rozšířena téměř po celém světě
kromě několika zemí, ke kterým patří např. Austrálie, země
Skandinávie a také Česká republika.
Vzteklina je celosvětový problém, ohrožuje asi 3,3 bilióny lidí ve
100 zemích světa, zejména v rozvojových zemích Afriky a Asie.
Se vzteklinou se potýkají i vyspělé země jako Spojené státy,
turisticky navštěvované Chorvatsko, Slovinsko, Bulharsko,
Turecko, Rumunsko a další země včetně našich sousedů (Polsko
a Maďarsko).
rok 2006
země bez výskytu vztekliny
země s výskytem vztekliny
údaje nedodány
Víte, že v současnosti každých deset
minut zemře na světě jeden člověk
na vzteklinu, což představuje 55 000 lidí ročně?
Obvykle jsou to děti ve
věku mezi 4 až 15 lety.
Případy vztekliny v Evropě
v roce 2007
Od října 2004 musí psi, kočky a fretky splňovat několik
podmínek při cestování z České republiky do zemí EU (veškeré
podrobnosti naleznete na www.svscr.cz (Cestování se psy,
kočkami a fretkami):
1) musí být zajištěna identifikace zvířete – jsou dva možné
způsoby, a to tetování a označení zvířete mikročipem.
Tetování provádí poradce chovu nebo soukromý veterinární
lékař. Tetování zvířat musí být čitelné a je povoleno pouze
do roku 2011, pak bude za jediný způsob identifikace
zvířete považován mikročip. Označení mikročipem provádí
soukromý veterinární lékař. Zvíře musí být mikročipem
označeno před očkováním, vydáním pasu a případným
odběrem krve na vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině.
Velká Británie, Irsko a Švédsko již v současnosti vyžadují
mikročip.
2) zvíře musí mít vystaven Pas zvířete
v zájmovém chovu (dále jen „pas“) – je
to jednotný doklad platný ve všech
členských státech Evropské unie.
Chovatel získá pas u veterinárního
lékaře oprávněného vydávat pasy.
3) očkování proti vzteklině – zvířata,
která cestují z ČR do zahraničí, musí být
očkována proti vzteklině od 3 měsíců
stáří. Očkování provádí veterinární lékař. Vakcinace musí být
starší 3 týdnů a nesmí být delší než rok. Český výrobce
veterinárních vakcín a léčiv Bioveta, a. s., vyrábí vakcínu proti
vzteklině psů, koček a zvířat, která splňuje všechny
požadavky – žádejte ji u svého veterinárního lékaře.
Některé členské státy EU mají stanoveny další podmínky pro
vstup zvířat v zájmovém chovu na jejich území, a to:
4) sérologické vyšetření na vzteklinu – Velká Británie, Irsko,
Malta, Švédsko, požadují při vstupu do země i potvrzení
o vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině u psů a koček
(Velká Británie, Irsko a Malta požadují vyšetření hladiny
protilátek proti vzteklině provedené alespoň 6 měsíců před
vstupem do země, Švédsko minimálně 120 dní a maximálně
365 po očkování proti vzteklině). Sérologické vyšetření
lze provést nejdříve 30 dní po očkování proti vzteklině.
OBSAH
Minimální hodnota
hladiny ochranných
protilátek musí být
0,5 m.j./ml. Vzorek
krve nutný k vyš e t ře n í h l a d i ny
protilátek proti
vzteklině odebere
veterinární lékař,
který odešle vzorek
k v y š e t ře n í d o
schválené laboratoře (v ČR to je
Státní veterinární
ústav Praha, Zkušební laboratoř diagnostiky infekčních
nemocí zvířat, Oddělení patologie a parazitologie, laboratoř
vztekliny, Sídlištní 136/24, 165 03 Praha 6 - Lysolaje). Cena za
vyšetření 1 vzorku je v současné době 1280 Kč + poštovné.
Vyšetření je účtováno přímo majiteli zvířete a výsledek zaslán
dobírkou.
5) ošetření proti echinokokóze a klíšťatům – ošetření musí
být provedeno a potvrzeno veterinárním lékařem. V pasu
musí být zaznamenáno datum ošetření, název přípravku
a výrobce. Výčet zemí, které vyžadují tato ošetření, naleznete
na www.svscr.cz (Cestování se psy, kočkami a fretkami).
6) omezení vstupu mláďat mladších 3 měsíců neočkovaných
proti vzteklině – podrobnosti na www.svscr.cz (Cestování se
psy, kočkami a fretkami).
Původce vztekliny
Původcem vztekliny, smrtelně
probíhajícího onemocnění
zvířat i lidí, je RNA virus z čeledi
Rhabdoviridae s charakteristickým tvarem projektilu. Virus
vztekliny způsobuje nehnisavý
zánět mozku a míchy.
Vznik a průběh onemocnění
Virus vztekliny je vylučován slinami nakaženého jedince. Ve
slinách se vyskytuje již 3–5 dní před prvními klinickými příznaky.
K infekci zvířete nebo člověka dochází většinou poraněnou kůží,
sliznicí nebo krví – hlavně při pokousání nebo při škrábnutí
vzteklým zvířetem. Z infikovaných slin v ráně se virus šíří po
nervových vláknech do CNS, kde se výrazně množí a způsobí
nehnisavý zánět mozku a míchy a objeví se klinické příznaky
onemocnění.
Inkubační doba u zvířat se
pohybuje kolem 2–6 týdnů,
může být až několik měsíců.
Tento interval je závislý na
množství viru v ráně, na
vzdálenosti rány od mozku
a míchy (čím blíže mozku, tím
rychlejší nástup), na kmenu
viru, na četnosti nervových
vláken v místě pokousání a vnímavosti jedince. Z CNS se šíří virus
dále do slinných žláz, rohovky a parenchymatózních orgánů.
U lidí inkubační
doba trvá 10 dnů až
6 měsíců a stejně
jako u zvířat je
závislá na infekční
dávce, kmenu viru,
vnímavosti organismu a místě pokousání.
OBSAH
Klinické příznaky vztekliny u zvířat
Klinické příznaky vztekliny u zvířat jsou klasifikovány podle
charakteru převládajících příznaků do několika forem.
Zuřivá forma (nejčastější)
Výše popsané jsou typické příznaky průběhu vztekliny u většiny
zvířat, kromě toho však vzteklina může probíhat jako tzv:
Tichá forma
Excitační stádium chybí, nebo je nevýrazné, převládá deprese
a paralýza.
Atypická forma
n 1. stádium počáteční (prodromální, melancholické) – trvá
1–3 dny, nastupují změny chování a temperamentu,
apatie, neposlušnost, agresivní jedinci se stávají přítulnými
a naopak; objevuje se fotofobie (zalézání do tmavých koutů),
bezdůvodné vrčení či vytí; pes přestává poznávat známé lidi,
je neklidný, opakovaně lehá – vstává, chodí dokola; chůze se
stává labilní, svalový tonus je zvýšený; někdy je možno
pozorovat lapání po fiktivních předmětech; chuť k příjmu
krmiva je snížená a v důsledku obrny hrtanu se začínají
objevovat polykací potíže s následným výtokem slin;
n 2. stádium excitační (iritační) – trvá 3 dny, nastupuje
agresivita, nemocné zvíře napadá jiná zvířata včetně člověka,
vrhá se na stěny, okusuje nebo požírá nepoživatelné
předměty (např. kameny,
dřevo, sklo), objevuje se
šilhání, silné svědění (zvíře
se škrábe až do masa);
zvíře zavřené v kleci kouše
do mříží a předmětů bez
ohledu na zraňování
čelisti, jazyka a lámání
zubů; z důvodu ochrnutí hrtanových svalů jsou hlasové
projevy atypické (štěkot bývá ochraptělý nebo ve vysoké
tónině) a zvířata nemohou přijímat potravu, jazyk vyčnívá
z tlamy a patrné je silné slinění; typické je narušení reflexů
hlavových nervů a obrna lícního nervu.
n 3. stádium paralytické – trvá 4–5 dní, počáteční paralýza
(ochrnutí) svalů hlavy a šíje zasahuje další svalové
skupiny,dochází k ochrnutí pánevních končetin, močového
měchýře, konečníku, hrudních končetin a následně celého
těla; zvíře je bez schopnosti hlasových projevů, tělesná
teplota je nejprve velmi vysoká a pak klesá pod normu,
nastupuje kóma; smrt nastává v důsledku ochrnutí
dechového centra.
Chronický průběh, hubnutí, atrofie svalstva, zánět žaludku
a střev.
Smíšená forma
Kombinace předchozích.
Pes nakažený vzteklinou obvykle vykazuje
smíšené příznaky jak zuřivé, tak tiché formy.
U kočky se častěji vyskytuje zuřivá forma vztekliny
s dominující agresivitou (často dochází k poškrábání a pokousání více osob, které jsou v okolí nemocné
kočky). Vzteklina koček vzhledem k jejich značné agresivitě
v klinické fázi onemocnění a jejich poměrně velké populaci
na našem území by se mohla stát epidemiologicky velmi
závažným problémem. Přenosu nákazy ve směru liška
obecná ŕ kočka by mohl výrazně napomoci i způsob života
polodivokých populací koček, které se často pohybují na
teritoriu lišek, které jsou rezervoárem vztekliny.
Klinické příznaky vztekliny u člověka
Klinické příznaky vztekliny u člověka se projevují atypickým
chováním, v němž se projevují absence strachu, záchvaty
zuřivosti, bolest při použití motorického svalstva, nadměrná
produkce slin, křeče, nadměrná vzrušivost, objevuje se tzv.
hydrofobie (tj. chorobný strach z vody; šplouchnutí vody nebo
jen pohled na ni nebo představa zvuku šplouchnutí vody,
popř. nutnost ji polknout, vyvolává prudkou reakci organismu;
hydrofobie se nevyskytuje u zvířat)
a další poruchy osobnosti. Smrt nastává
v komatu za současného ochrnutí
všech svalů. Vzteklinu nelze u lidí před
propuknutím jejich příznaků spolehlivě
diagnostikovat.
OBSAH
Vakcinace – prevence vztekliny
Léčba vztekliny
Jedinou účinnou prevencí proti vzteklině je
pravidelná vakcinace psů, koček, fretek a dalších
zvířat kvalitní a účinnou vakcínou.
Léčení zvířat postižených vzteklinou se neprovádí.
Zvířata nemocná vzteklinou musí být utracena.
Účinnou ochrannou zvířat je pravidelná každoroční
vakcinace proti vzteklině.
Primární formu léčby pokousaného člověka vzteklým zvířetem
představuje očkování, k němuž je nutné přistoupit co nejdříve.
Šance na zabránění propuknutí choroby klesají s prodlevou
mezi pokousáním a první injekcí. Pokud očkování uspěje,
imunizovaný organismus zlikviduje infekci dříve, než pronikne
do mozku. První očkování zavedené Louisem Pasteurem
představovalo 14 dávek vakcíny, současná moderní metoda
používá jednu dávku séra a 5 dávek vakcíny.
Vnímavost k onemocnění
Ke vzteklině jsou vnímaví všichni teplokrevní živočichové včetně
člověka. V našich podmínkách je nejvnímavější k onemocnění
liška, dále pak pes, skot, kočka, jezevec, netopýr. U ptáků je
vzteklina velmi sporadická, většina ptačích druhů je prakticky
nevnímavá. Vnímavost jednotlivých druhů závisí na sérotypu
viru.
Na území České republiky je rezervoárem vztekliny především
liška obecná, v Evropě kromě lišky i netopýři, méně již pak psi
či další zvířata. Lišky, vlci, šakali
a domácí psi představují rezervoár
vztekliny na Asijském kontinentu,
v Africe jsou to pak promyky, hyeny,
šakal a antilopa kudu. V Severní
Americe je to především skunk,
mýval, kojot a netopýři, ve Střední
a Jižní Americe pak upíři.
Společnost Bioveta, a. s.
nabízí k očkování psů,
koček a dalších zvířat
proti vzteklině účinnou
inaktivovanou vakcínu,
která spolehlivě ochrání
vakcinované jedince proti
tomuto smrtelnému
onemocnění.
Vakcínu aplikuje veterinární lékař zvířatům od 3 měsíců stáří.
Protektivní imunita nastupuje za 14 dní po imunizaci. Zvířata
vakcinovaná dříve než ve 3 měsících stáří musí být po dosažení
tohoto věku revakcinována (nutno dodržet minimální 14 denní
interval mezi vakcinacemi). Zvířata poprvé vakcinovaná ve věku
3–12 měsíců je nutno za 1 rok po první aplikaci vakcíny
revakcinovat.
Vakcínu proti vzteklině z produkce spol. Bioveta, a. s. žádejte
u svého veterinárního lékaře!
Důvody, proč vakcinovat psy, kočky a jiná zvířata proti
vzteklině:
n vakcinované zvíře neonemocní vzteklinou
n pravidelným očkováním proti vzteklině chráníte nejen
své domácí mazlíčky, ale následně i sebe a Vaše děti
n očkováním můžete předejít utracení Vašeho zvířete
Prevenci proti vzteklině u lidí představuje aplikace humánní
vakcíny lidem v rizikových profesích, očkování domácích zvířat
a vyhýbání se neznámým zvířatům. V ČR a většině vyspělých
států je standardem očkování každého člověka, kterého
pokousala volně žijící šelma nebo pes a kočka, a u něhož není
možné jednoznačně vyloučit vzteklinu (zpravidla proto, že zvíře
se nepodařilo zavčas odchytit). Očkování při důvodném
podezření na infekci vzteklinou nelze v Česku odmítnout.
OBSAH
Nejčastěji kladené
otázky k problematice vztekliny:
Proč se musí zvířata očkovat proti vzteklině, když se
u nás onemocnění nevyskytuje?
Některé okolní země nejsou prosté vztekliny, tudíž riziko nového
vzplanutí nákazy v ČR je poměrně vysoké. Zvířata při svých
cestách za potravou nerespektují stanovené geografické
hranice a mohou nákazu přenést na naše území. Náklady za
preventivní vakcinaci proti vzteklině jsou minimální ve srovnání
s případnou ztrátou Vašeho miláčka.
V České republice stále platí povinnost vakcinovat psy a některá
další zvířata chovaná v zajetí (liška, jezevec, kuna, fretka) proti
vzteklině. Od 1. července přestala platit pouze povinnost
každoroční vakcinace, interval mezi revakcinacemi závisí na
doporučení výrobců vakcín.
Jak dlouho virus vztekliny přežívá v prostředí?
V těle uhynulého zvířete při teplotě 20 °C virus vztekliny přežívá
přibližně 24 hodin, při nízkých teplotách několik dní.
Ve zmraženém stavu při –30 °C až –80 °C však vydrží infekční
i několik let. Virus vztekliny je velmi citlivý vůči vyšším teplotám,
ničí ho var a UV záření, k likvidaci viru stačí běžné dezinfekční
prostředky.
Mohu se nakazit i pohlazením či dotykem vzteklého zvířete?
Virus vztekliny je vylučován slinami nakaženého jedince,
přičemž ve slinách se vyskytuje již 3–5 dní před prvními
klinickými příznaky. V případě, že srst nemocného zvířete je
potřísněná hojně slinami a člověk se srsti dotkne poraněnou
rukou (nebo jinou částí těla), může k nákaze dojít. Nejčastěji
je zvíře nebo člověk infikován čerstvou krvácející kousnou
ránou způsobenou vzteklým zvířetem. Krev, moč nebo výkaly
nemocného zvířete infekční nejsou. Doporučujeme nepřibližovat se k neznámým zvířatům a nehrát si s nimi a vyhnout se
všem divokým zvířatům, která jsou podivně „krotká“.
Mají zvířata nakažená vzteklinou pouze příznaky
agresivity?
Naopak, zvířata mohou zpočátku vykazovat známky únavy,
lekavosti až plachosti, mohou zvracet. Jindy přátelská zvířata se
chovají podrážděně, škrábou se a olizují. Slinění a agresivita se
u psů a koček dostavuje až ve druhé fázi. Jedinec nemocný
vzteklinou sliní, protože není schopen polykat z důvodu ochrnutí svalstva. Podezřelé je krotké chování plachých volně žijících
zvířat a pohyb nočních zvířat v denní dobu. Doporučujeme
nepřibližovat se těmto divokým zvířatům s podezřelým krotkým
chováním, nedotýkat se jich. Zuřivá forma vztekliny se častěji
vyskytuje u koček, které aktivně napadají osoby ve svém okolí.
Jakou roli hraje v transportu viru vztekliny netopýr?
Netopýr patří do skupiny zvířat vysoce
vnímavých ke vzteklině, byl u něj
popsán evropský virus vztekliny.
I u netopýra bez klinických příznaků
se může virus vztekliny nacházet ve
slinných žlázách. Také proti tomuto
typu viru jsou zvířata chráněna preventivním pravidelným
očkování proti vzteklině. Pokud najdete doma živého či
uhynulého netopýra, kontaktujte kompetentní orgány, které
zajistí jeho bezpečný odchyt či odvoz. V případě nálezu živých
netopýrů volejte pracovníky Agentury ochrany přírody
(www.ochranaprirody.cz), která má sídlo v každém krajském
městě nebo se můžete obrátit na Stanice pro handicapované
živočichy (www.csop.cz). Najdete-li doma uhynulého netopýra,
popřípadě v přírodě tělo jiného volně žijícího zvířete, obraťte
se na okresní inspektorát Státní veterinární správy.
Co mám udělat v případě, že byl můj pes napaden
toulavým psem, kočkou nebo jiným zvířetem, u něhož
není možné zjistit původ a není možné zajistit vyšetření
u veterinárního lékaře?
Je-li Váš pes (nebo jiné zvíře) pravidelně vakcinován proti
vzteklině, je pravděpodobnost infekce virem vztekliny po
pokousání toulavým zvířetem minimální. Rozvoji infekce brání
ochranné postvakcinační protilátky. V případě, že Váš
vakcinovaný (nebo i nevakcinovaný) pes byl napaden psem
nebo zvířetem neznámého původu, musíte kontaktovat
veterinárního lékaře, který Vaše zvíře vyšetří. S lékařem se
domluvíte na měsíčních kontrolách zdravotního stavu po dobu
tří měsíců (tj. tři kontroly).
Svého pokousaného psa nebo jiné zvíře musíte po dobu tří
měsíců izolovat v domácí karanténě, tj. bez kontaktu s jinými
zvířaty. Po uplynutí této tříměsíční karantény se nevakcinované
zvíře může naočkovat proti vzteklině.
OBSAH
Jak postupovat v případě pokousání člověka psem,
kočkou nebo jiným zvířetem?
Odpověď na tuto otázku zní: vyhledat lékařské ošetření
a přesvědčit majitele zvířete, aby se zvířetem navštívil
veterinárního lékaře.
V případě, že došlo k pokousání, poškrábání nebo k jinému
poranění člověka zvířetem (pes, kočka, fretka, aj.), ihned ránu
vymyjte vodou a mýdlem, použijte běžných dezinfekčních
prostředků a vždy bezprostředně vyhledejte lékaře, i když se
Vám bude zdát, že vzniklé poranění je banální (např. malé
škrábnutí). Lékař kromě běžného ošetření rány a přeočkování
proti tetanu bude vyžadovat veterinární vyšetření zdravotního
stavu zvířete, které poranění způsobilo, a majitel zvířete je
povinen toto vyšetření zajistit!
Veterinární lékař musí zvíře, které způsobilo člověku poranění,
podrobně vyšetřit. Princip vyšetření spočívá v tom, že virus
vztekliny je přítomen ve slinách vzteklého zvířete nejdříve 5 dní
před prvním projevem klinických příznaků onemocnění a tudíž,
pokud je vyšetřované zvíře 5 dní od poranění člověka klinicky
zdravé, nemohlo dojít k přenosu infekce na člověka. Proto se
veterinární vyšetření provádí 2×. Poprvé do 24 hodin od
okamžiku poranění a podruhé 5. den od poranění. Majitel
vyšetřovaného zvířete u veterináře předkládá očkovací průkaz
s potvrzením o očkování proti vzteklině, které nesmí být starší
jednoho roku, a dostane se mu poučení, že se jeho zvíře nesmí
ztratit, zranit další osoby a přijít do styku s dalšími zvířaty. Dále
platí, že zvíře v pozorovací době nesmí být naočkováno a musí se
oznámit každá změna v jeho chování, onemocnění, úhyn nebo
zběhnutí. Pokud na zvířeti v pozorovací době nejsou shledány
příznaky vztekliny, nejsou potřeba žádná další opatření
a poraněný člověk nemusí podstoupit očkování.
Může se stát, že výsledky sérologického vyšetření krve
u psa, který byl řádně očkován, nebudou vyhovovat
požadované hladině protilátek (tj. min. 0,5 m.j./ml)?
Je to poměrně výjimečná situace, ale může nastat. Vždy je to
způsobeno nějakými nepříznivými okolnostmi týkajícími se
samotného zvířete (např. jeho horší kondice v době vakcinace,
invaze endoparazitů, větší zátěž a pod.). Test na protilátky je
poměrně nákladnou záležitostí, a tak většina veterinárních
lékařů Vám doporučí před plánovanou cestou doplnit
vakcinační schéma o jednu revakcinaci proti vzteklině navíc, aby
jste pro dostatečnou hladinu protilátek udělali maximum
a vyloučili působení náhodných negativních faktorů.
Jak postupovat, pokud pes ve volné přírodě pozře
návnadu s vakcínou k orální imunizaci lišek?
Inspektoráty SVS ve všech okresech, kde je vakcína k orální
imunizaci lišek proti vzteklině kladena, vydávají informace
prostřednictvím tisku, obcí, jak se zachovat při kontaktu
s vakcínou. Tyto informace jsou umísťovány i na vstupních
cestách do lesů. Pes, který návnadu rozkouše nebo pozře,
nebude mít žádné následky po kontaktu s virem vztekliny. Při
konzumaci většího počtu nerozkousaných návnad mohou
plastové kapsle způsobit případné komplikace v zažívacím
traktu jako cizí těleso. Je nutné podotknout, že pokud pes pozře
orální vakcínu pro lišky, nelze toto považovat za jeho
„naočkování“ proti vzteklině!
Pokud je ale vysloveno podezření na vzteklinu u zvířete, které
poranilo člověka, musí být toto zvíře utraceno a odesláno
k laboratorní diagnostice vztekliny. Při pozitivním nálezu
poraněný člověk podstupuje očkování proti vzteklině.
Vakcinace člověka je nezbytná i v případech, kdy se zvíře ztratí,
uhyne a není odesláno k laboratorní diagnostice, nepodaří se
najít majitele nebo se jedná o volně žijícího živočicha, který
způsobil poranění a nepodařilo se ho odchytit a poslat
k vyšetření.
OBSAH
Na koho se lze obrátit v případě pokousání Vašeho psa
nebo kočky psem, kočkou nebo volně žijícím zvířetem
při návštěvě turisticky vyhledávaného Chorvatska?
Při návštěvě jadranského pobřeží v Chorvatsku se objevují často
případy napadení psů českých turistů volně pobíhajícími
toulavými psy, případně dochází ke kontaktu s divokými zvířaty.
V případě nutnosti můžete kontaktovat tyto veterinární kliniky
s non-stop provozem, kde Vám v otázce přenosu infekčních
chorob, tedy i vztekliny, poradí:
n Dr. Želimir Dokič
Spec. vet. klinika Kruge
1. Pile 33, 10 000 Zagreb
tel.: +385 1 61 45 440, mobil. tel.: +385 98 209 844
Veterinární lékař Dr. Dokič hovoří česky, v případě nutnosti
poskytne konzultaci nebo překlad.
Závěr
I když je v České republice riziko nakažení vzteklinou minimální
a od roku 2003 jsme zemí prostou vztekliny, některé evropské
země se s touto nákazou stále potýkají a potenciální nebezpečí
opětovného rozšíření viru vztekliny na naše území stále hrozí.
Proto nezapomínejte na pravidelné očkování Vašeho psa,
kočky, fretky nebo jiných doma chovaných masožravých zvířat
proti vzteklině, protože:
n vzteklina je akutní virové onemocnění centrálního
nervového systému teplokrevných zvířat přenosné
na člověka, které končí smrtelně
n zvířata postižená vzteklinou se neléčí – vždy se utratí
n očkováním zvířat proti vzteklině chráníte jejich život
a následně i svůj a Vašich dětí
n VAU-VAU
Stubi te Baredine 6
51 410 Opatija
tel.: + 385 51 703 060, +385 51 274 740
n Veterinarska Stanica Filipovič
Doporučujeme:
n nevyhledávejte kontakt s toulavými psy a divokými
zvířaty (netopýry)
n nikdy si domů nepřinášejte volně žijící zvíře, zvláště
Kukuljevičeva 1, 21 000 Split
tel.: + 385 021 567 403
n Veterinarska Ambulanta za male životinje
Dr. Goran Bobanovič
Ante Starčeviča 81,
20 000 Dubrovnik
tel.: + 385 20 357 345,
mobil. tel.: +385 98 243 938
pokud u něj pozorujete krotké chování nebo jiné příznaky
nemoci
n neimportujte zvířata jako dárky z dovolených
n při pokousání zvířetem vždy vyhledejte lékařské ošetření,
i kdyby bylo poranění minimální
n k očkování zvířat proti vzteklině žádejte vakcínu
ze sortimentu společnosti Bioveta, a. s.
OBSAH
OBSAH
VZTEKLINA nemoc, která zabíjí
strana 1
VZTEKLINA (rabies, běsnění, lyssa) je akutní virové onemocnění...
strana 2
Výskyt vztekliny v České republice
strana 3
Rozšíření vztekliny ve světě
Cestování se psy, kočkami a fretkami z ČR do zahraničí
strana 4
Původce vztekliny
Vznik a průběh onemocnění
strana 5
Klinické příznaky vztekliny u zvířat
Klinické příznaky vztekliny u lidí
strana 6
strana 7
Léčba vztekliny
Vnímavost k onemocnění
Vakcinace - prevence vztekliny
Nejčastěji kladené otázky k problematice vztekliny
strana 8-9
Závěr
strana 10
www.bioveta.cz
Download

Bioveta, a. s.