2. Strach (definice, charakteristika a p
iny)
A. Definice
Nap tí, úzkost, stress, strach, fobie a mo ná je
dal í výrazy jsou astokrát
zam ovány a koli mají r zné významy nebo alespo d razy. V ka dém p ípad jimi
lidé asto vyjad ují své pocity i obavy, které jsou sou ástí jejich vnit ního pro ívání.
Existují r zné teorie, které vysv tlují p iny a vznik úzkosti a strachu. Po ínaje
Freudovou teorií, p es d raz na tlaky a hrozby spole nosti, ve kterých ijeme a kterým
elíme. Na konci dlouhého vý tu m e být zd vodn ním na bázi biologické.
B. P
iny
Ohro ení (hrozba) - pokud jsme my sami nebo n co z toho, co pova ujeme za d le ité
(hodnoty, lidé, majetek) v ohro ení, pak to v nás m e zap init pocity strachu nebo
úzkosti. Podobné pro ívání se objevuje v p ípad nebezpe í, p i ztrát sebev domí,
odlou ení od druhých, propadem hodnot nebo p sobením nev domých vliv .
·
·
·
·
·
Nebezpe í - (zlo in, válka, neo ekávaná nemoc, ztráta nebo i b né v ci jako
náv va zuba e nebo zkou ka ve kole). Tyto a podobné p iny mohou vyvolávat
strach, proto e si nejsme jisti výsledkem a na e mo nosti ovlivnit dané nebezpe í
nejsou dostate
ú inné.
Sebed ra - zásadním zp sobem ovliv uje na e vnímání sv ta a na e
sebehodnocení. Snad ka dý cítí ur ité by malé nap tí v nových sociálních
situacích. Mnohem záva
í je to v p ípadech, kdy my sami (na základ selhání)
nebo n kdo jiný dojde k záv ru, e jsme v ur ité v ci neschopní a nekompetentní.
Odlou ení - od lidí, na kterých nám zále í, nebo kte í jsou pro nás d le ití je astou
innou strachu, obav a úzkostí. (st hování, zm na koly, rozvod, smrt blízkého
lov ka apod.)
Hodnoty - na e hodnoty mohou být v ohro ení, co se m e projevit obavami a
strachem - zále í na tom, jakou prioritu má daná hodnota v na e ivot (politické
zm ny, jednání na ich d tí nebo p íbuzných, legislativa, média)
Nev domé vlivy - nevysv tlitelný strach se m e objevit v situacích, které nemusí
vypadat objektivn nebezpe . Nicmén v na em nev domí mohou být ulo eny
hrozby, které jsme v dom vytla ili z na eho v domí. Ty se mohou neo ekávan
dostat na v domou úrove a zp sobovat problémy. Toté platí o nep íjemných
zku enostech z minulosti. Proto je d le ité v novat se místu a asu (okolnostem), ve
kterém se strach i úzkost u klienta objevuje. M e to být vodítko ke konkrétní
ci, o které nemusí mít klient pon tí.
Konflikt - je dal í p inou strachu. lov k, který je ovliv ován dv ma nebo více tlaky
e poci ovat nejistotu, která vede k úzkosti i strachu. Ty zpravidla p icházejí ze
svou sm . Prvním je p ístup (p iblí ení) - jedná se o tendenci d lat, které vedou
sm rem k uspokojení a p íjemným pocit m. Druhým p ístupem je únik - co je odmítání
a vyhýbání se v cem, které by mohly vést k nep íjemným pocit m a neuspokojení.
Existují t i druhy konfliktu a) p ístup-p ístup b) p ístup-únik c) únik-únik.
a) p ístup-p ístup - konflikt mezi dv mi mo nostmi, které jsou p ibli
stejn dobré.
Dva cht né, ale sou asn nedostupné cíle.
b) p ístup-únik - nap tí zp sobené konfliktem, který se týká jedné a té e zále itosti. Z
jednoho úhlu pohledu cht ná v c, ale z jiného nikoli (nap . zm na zam stnání).
c) únik-únik - dv varianty z pohledu lov ka, které jsou p ibli
stejn nep íjemné a
ne ádoucí (náv va zuba e v pond lí nebo ve st edu).
Obavy, úzkost i strach zpravidla p etrvávají dokud není u in no rozhodnutí. M e v ak
etrvávat i po rozhodnutí kv li nejistot o tom, zda u in né rozhodnutí bylo správné.
Nejistota - ijeme ve sv
mnoha nejistot. Mnohé v ci se m ní velmi rychle
(ne/zam stnán, ne/zdravý, ne/úsp ný apod.). Strach v ak m e být vytvo en i v mysli
lov ka a to bez existence reálné hrozby - p íkladem jsou spekulace nad vývojem, který
je vysoce nepravd podobný (co kdyby). M e v ak dojít p ecen ní ur ité
hrozby/nejistoty, která je reálná, ale její napln ní by nem lo tak devastují ú inek, jaký
klient p edpokládá. Iracionální p edpoklady a spekulace je t eba zpochybnit na základ
fakt (nikoli zleh ením).
Nenapln né pot eby
·
·
·
·
·
·
·
·
Zaji ní existence
Bezpe í (ekonomická a emocionální stabilita)
Sex (pot eba intimnosti)
Význam
Sebenapln ní
domí vlastního já (identita)
Otev ená budoucnost (p eva ující pozitiva)
Existenciální otázky (pro , odkud kam, cíl a smysl ivota, kone nost ivota)
Fyziologické p
·
·
iny
Stresem podmín né poruchy (nap . panická porucha)
Medikamentní a psychologická pomoc je asto ú inná
Individuální rozdíly
·
·
·
·
Jako lidé reagujeme r zn na situace, které mohou zap
Nedostatek zku eností
Nedostate ná podpora
Nedostatek informací
init strach, úzkost apod.
C. D sledky
·
Strach, úzkost a obavy nejsou v dy nutn patné. Naopak výsledkem m e být
pozitivní motivace ke konkrétnímu jednání, které rozvíjí osobnost a p iná í pozitiva
·
i lidem okolo
Negativní pro itky strachu s sebou p iná í fyzické (tep, dýchání, husí k e apod.),
psychologické (sní ení produktivity, sociální problémy), defenzivní (pop ení,
edstírání, zleh ování apod.) nebo duchovní reakce (hn v, zaho knutí,
nesoust ed nost, nechu ke slu ).
D. Cesta k
·
·
·
·
·
·
·
·
ení
domí vlastních pocit pomáhajícího
Snaha o zklidn ní klienta
demonstrace p ijetí / zájmu / lásky
Identifikace p in(y)
Vytvo ení inventá e (biologický, behaviorální, enviromentální)
Povzbudit k jednání
Podpora
Podpo it biblické jednání (radost v Bohu, jemnost, modlitba, p emý lení, jednání v
praxi)
E. Prevence
·
·
·
·
ra Bohu
Nau it se pracovat se strachem
Realistický pohled na v ci (automaticky nep edpokládám nejhor í pr
Pomáhat druhým
F. Biblická perspektiva
·
·
·
·
Strach není odsouzen ani zakázán
I almista vyjad uje sv j strach/neklid ( alm 94:19)
Máme spo inout v Bohu a nestrachovat se o ivot (Lk 12:22nn)
Duchovní p ina strachu se í duchovními prost edky
h)
Download

2. Strach (definice, charakteristika a příčiny) A. Definice Napětí