âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XIX. • PROSINEC 2012 • âÍSLO 4
Z OBSAHU:
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm
masného skotu – XIX. díl
• Angus show se vydafiila na jedniãku
• Chov krav bez trÏní produkce mléka
v Ústeckém kraji
• Oãekávaná spolehlivost hodnocení
masného skotu
• Sommet de l’Elevage v fiíjnu 2012
Vážené chovatelky, vážení chovatelé,
rok se opět chýlí ke svému konci a k tomuto období neodmyslitelně patří i bilancování. I já se proto na několika následujících řádcích
o to pokusím, byť ve velmi zhuštěné formě.
Pokud bych měl tento rok charakterizovat jedním slovem, tak jako nejvýstižnější mě napadá výraz „chaos“. Rok 2011 je rokem mnoha
změn, ale i zmatků, a to nejenom na naší politické scéně, ale bohužel i v oblasti zemědělských dotací. Za vše stačí zmínit příklady s do
této chvíle nejasným výkladem toho, co je z pohledu kontrolních orgánů považováno za řádně nahlášené tele do ústřední evidence
u dotací poskytovaných na masná telata z tzv. článku 68, diskuze nad výplatou to-up a jejich modulace a v neposlední řadě novinka
v podobě odložení výplaty plateb v LFA oblastech. Vedle politických diskuzí nad konečnou podobou DPH, jsou toto příklady toho, jak
je pro chovatele složité či téměř nemožné v tomto nečitelném prostředí dělat nějaká zásadnější ekonomická rozhodnutí.
Pevně věřím, že naopak změny a nové aktivity, do kterých jsme se zapojili my, jsou pro chovatele pozitivní a že je ocení. Zcela novou
činností, o které již v minulosti proběhlo na půdě svazu mnoho diskuzí, je zapojení svazu do obchodních aktivit. Letošní rok lze z tohoto
pohledu považovat za přelomový, neboť rozhodnutím výboru, jsme v polovině roku zahájili obchodování s skotem. Jak jsme již
několikrát uvedli – chceme chovatelům nabídnout alternativu ke komerčním subjektům, ale rozhodně je nehodláme do obchodů se
svazem nutit. Chceme zkrátka nabídnout jinou cestu, pokud chovatelé z jakýchkoliv důvodů nejsou se svým současným obchodním
partnerem spokojeni. Do této chvíle se nám již podařil zrealizovat vývoz několika kamionů jatečného a zástavového skotu
a momentálně finišujeme s přípravou exportu plemenných jalovic.
Druhou aktivitou, která sice není zcela nová, ale teprve letos bychom měli vidět první výsledky, je naše zapojení do mezinárodního
odhadu plemenných hodnot – projektu Interbeef. V současné době probíhá pilotní zpracování plemenných hodnot pro odstavové
hmotnosti, zatím pro plemena charolais a limousine. Na tomto místě nemá cenu se rozepisovat o detailech, neboť by mi na to ani jedna
stránka nestačila, a proto zájemce o tuto problematiku odkážu na zářijový zpravodaj, kde byl na toto téma zveřejněn celý článek.
Důležitá změna byla na žádost chovatelů učiněna také v případě testování a výběrů plemenných býků – od příštího roku budou býci
vybíráni čtyřikrát ročně, poprvé pak už v únoru. Jak se tento systém v praxi osvědčí teprve ukáže čas, ale slibujeme si od toho
rovnoměrnější nabídku plemeníků v průběhu celého roku, zejména pak v období, kdy je o ně největší zájem.
Na poli výstavnictví pak zcela jistě byla přelomovou akcí speciální výstava plemene aberdeen angus „1. jihočeská angus show“.
Jelikož se tato výstava konala až po uzávěrce našeho zářijového čísla, tak reportáž z této akce přinášíme až v tomto zpravodaji.
Pozornost si zasluhuje rovněž i brněnská výstava Techagro, která se však letos omezila pouze na ukázku masných plemen. O to větší
význam přikládáme příštímu ročníku národní výstavy, která se bude konat v termínu 27.–30. 6. 2013. V současné době probíhají mezi
BVV a všemi spolupořadateli intenzivní diskuze nad přípravou této akce, včetně finančního rámce. Nejpozději koncem roku chceme
zveřejnit jasné podmínky, aby se měl každý chovatel možnost v dostatečném předstihu rozhodnout, zda se výstavy aktivně zúčastní či
nikoliv.
Závěrem mi dovolte, abych z tohoto místa poděkoval všem chovatelům, kteří se aktivně zapojují do svazových a klubových aktivit
a pomáhají tak šířit dobré jméno masného skotu. Poděkování si jistě zaslouží i celý tým pracovníků svazu, kteří jsou vám vždy
k dispozici a pevně věřím, že jste s jejich službami spokojeni.
A na úplný závěr už nezbývá víc než popřát Vám a Vašim blízkým krásné a klidné prožití vánočních svátků, hodně štěstí, zdraví,
zdravého optimismu, pohody a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v následujícím roce.
To Vám za celý kolektiv pracovníků svazu přeje
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 4/2012 – roãník XIX.
O B SAH
Aktuálnû................................................................................................................
Aktivity âSCHMS 2012 .........................................................................................
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .....................................................
Jaromír ·eda: Rodina je základ stáda ....................................................................
Jak si slovit jelena v Rychlebsk˘ch horách aneb simentálové z Nové Vody...........
Angus show se vydafiila na jedniãku .....................................................................
Chov krav bez trÏní produkce mléka v Ústeckém kraji (konference ·luknov)........
Na zku‰enou do Irska ...........................................................................................
Jemnost a kfiehkost hovûzího lze urãit jiÏ u syrového masa...................................
Oãekávaná spolehlivost hodnocení masného skotu ..............................................
Podzimní v˘jezd Junior teamu, téma: Pastviny a v‰e co s nimi souvisí..................
Sommet de l’Elevage v fiíjnu 2012 .........................................................................
Nová generace elektrick˘ch ohradníkÛ = nové moÏnosti jejich vyuÏití.................
Optimální pomoc pfii porodu v chovu masn˘ch krav ............................................
8. roãník European Angus Forum ..........................................................................
19. svûtov˘ simentálsk˘ kongres............................................................................
Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2012 .....................................................
Naskladnûní OPB I. a II. turnus .............................................................................
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2013 .................................................
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus ....................................................
V˘sledky kontroly uÏitkovosti za období 1. 10. 2011–30. 9. 2012 ........................
Recept – Hovûzí svíãková s bylinkovou krustou,
chfiestem a bolzánskou omáãkou ......................................................................
4
5
6
6
10
14
24
30
32
34
36
38
42
44
46
49
50
54
54
55
55
58
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Ing. Miroslav Vráblík
Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Pavla Vydrová
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
email: [email protected], tel.: 724 229 094
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
email: [email protected], tel.: 724 073 641
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
email: [email protected], tel.: 602 445 453
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
email: [email protected], tel.: 724 057 090
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
email: [email protected], tel.: 724 007 861
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
email: [email protected], tel.: 724 007 862
• Morava – Bc. Radek Dobe‰
Voskovcova 2, 779 00 Olomouc
email: [email protected], tel.: 724 073 640
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Titulní strana – hlavní fotka: Herefordské plemenice na chovu Jana Zatloukala
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
(foto: Karel Melger)
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Titulní strana – malá fotka: Plemenný býk Uzel Nečtinský (ZLM 023), vybrán do plemenitby 17. 05. 2012
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
(foto: Karel Melger)
Vnitřní obálka – Charolais na chovu Jana Zatloukala (foto: Karel Melger)
3
Aktuálnû
,
Novinky v projektu Interbeef
Na konci záfií a na zaãátku fiíjna tohoto roku do‰lo k v˘znamnému pokroku v projektu Interbeef,
kter˘ by mûl zajistit pro chovatele z jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemí v˘sledky mezinárodní genetické
evaluace pro masná plemena. V záfií byla odeslána data pro pilotní zpracování mezinárodní
genetické evaluace pro pfiepoãtené odstavové hmotnosti. V této fázi se zatím jedná o v˘poãet pro
plemena charolais a limousine. Data z âeské republiky byla bez v˘hrad pfiijata.
Byla ustavena technická komise Interbeef, ve které je silné zastoupení z âR (jeden ãlen
z âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a dva ãlenové z V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby).
Technická komise plánuje jednání 6. a 7. prosince ve ·védsku, kde by jedním z hlavních bodÛ
mûla b˘t diskuse o v˘sledcích pilotního zpracování mezinárodní genetické evaluace pro pfiepoãtené odstavové hmotnosti a dal‰í praktické otázky spojené s touto problematikou. Jedná
se zejména o statistické anal˘zy v˘sledkÛ, stanovení pravidel pro publikování, stupnice, na které budou v˘sledky
publikovány a celá fiada dal‰ích okruhÛ. Dal‰í jednání reprezentantÛ z jednotliv˘ch zemí je plánováno na leden 2013
v Lond˘nû. Znamená to, Ïe na konci tohoto nebo na zaãátku pfií‰tího roku by mûly b˘t k dispozici první praktické
v˘stupy.
Velice dobfie se vyvíjí i v˘zkumné aktivity dal‰ích znakÛ a vlastností. V˘zkumn˘ t˘m z âR, kter˘ bude zodpovûdn˘
za mezinárodní genetickou evaluaci pro obtíÏnost porodÛ, v souãasné dobû jedná o otázkách spojen˘ch se strukturou vût,
pfienosu dat a o plánování jednotliv˘ch krokÛ v˘zkumu obtíÏnosti porodÛ pro Interbeef v âR.
Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat 2013
Po velmi úspû‰n˘ch dvou pfiedchozích národních v˘stavách hospodáfisk˘ch zvífiat
a zemûdûlské techniky se v pfií‰tím roce brány brnûnského v˘stavi‰tû opût otevfiou pro
v‰echny chovatele, pûstitele a pfiíznivce zemûdûlství. V pofiadí jiÏ tfietí roãník této národní
v˘stavy se uskuteãní v termínu 27.–30. ãervna 2013. V souãasné dobû probíhají intenzívní jednání nad podmínkami úãasti pro jednotlivé chovatele, vãetnû finanãních aspektÛ.
V nejbliωí dobû kompletní podmínky vãetnû pfiihlá‰ky a dal‰í potfiebn˘ch informací zvefiejníme na webov˘ch stránkách. JiÏ nyní je v‰ak nutné upozornit, Ïe oproti minul˘m roãníkÛm dojde k jist˘m omezením (finanãního charakteru) ve vztahu k hrazení stravování ãi
ubytování a také veterinárních zkou‰ek. V pfiípadû dopravy zaji‰Èované organizátorem se
uvaÏuje o pfiíspûvku kaÏdého chovatele max. do v˘‰e 1000/vystavené zvífie (net˘ká se
telat vystaven˘ch jako doprovod matky). DÛvodem pro tyto kroky jsou nejasnosti ohlednû v˘‰e státního pfiíspûvku na
organizaci této v˘stavy. Novinkou by také mûlo b˘t pfiesunutí v‰ech hospodáfisk˘ch zvífiat (s v˘jimkou koní) do pavilonu
„P“, pfiiãemÏ rozsah expozice masného skotu by mûl zÛstat na obdobné úrovni jako v roce 2011, tj. cca 250 kusÛ.
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 9. 2012
MontáÏnû obchodní firma s.r.o., Buãick˘ Ml˘n,
PK DD, BB, MM, VV
ERC s.r.o. Pardubice, PK WA
Langer Radek, Ostrata, ¤ádné + PK HI
Kaãerovsk˘ Jan, Ing., Bfiilice, ¤ádné + PK CH
Roden Karel, Skr˘‰ov, Zájmov˘
Bovet a.s. Sloupnice, Horní Sloupnice, PK WA
JUDr. Eva Zajíãková, Ph.D., â. Krumlov, ¤ádné – PK AA
ENVIMEA s.r.o., âesk˘ Krumlov, ¤ádné – PK AA
Nûmec Eduard, Ludvíkovice, ¤ádné – PK LI
ZD Jinín, Jinín, PK LI a CH
Farma âapí hnízdo, a.s., DvÛr Semtín 1, PK WA
âarva‰ová Milada, Guty 53, ¤ádné – PK HI
Bronec Kamil, StfiíÏov, ¤ádné – PK HI
Ekofarma Kozojedy s.r.o., Rataje nad Sázavou,
¤ádné – PK AA
4
Brabcová Ludmila, Bûlice, Zájmové
Raabová Marcela, Ing., Stfiezimûfiice, ¤ádné – PK AA
·vejda Jan, Kleãany, ¤ádné – PK LI
Harvalík Radek, Kratu‰ín, ¤ádné – PK PI
SÛra Rychard, KadaÀ, PK TL
Pospí‰il Radek, Koblasko, ¤ádné – PK HE
SWONIA, a.s., Praha 7, ¤ádné – PK HI
·imÛnek Jifií, Velká Úpa, Zájmové
Procházka David, Stfiíbrná Skalice, ¤ádné – PK CH
Voráãek Pfiemysl, Miãovice, ¤ádné – PK GA
Aktivity âSCHMS 2012
Záfií
1. 9.
1.–2. 9.
31. 8.– 4. 9.
6. 9.
11. 9.
12. 9.
14. 9.
17.–20. 9.
17.–21. 9.
20. 9.
21. 9.
22. 9.
25. 9.
26. 9.
pfiedseda byl hostem pofiadu Pfiímá linka vysílaného âesk˘m rozhlasem âeské Budûjovice
náv‰tûvy chovÛ masného skotu se zástupci z Bosny a Hercegoviny (Malát)
úãast na v˘stavû „1. jihoãeská angus show“ konané v rámci veletrhu Zemû Îivitelka v âesk˘ch Budûjovicích
v˘stava Rade‰ínská Svratka s ukázkou plemene masn˘ simentál (Kopeck˘, Malát)
jednání zdravotní komise chovatelsk˘ svazÛ, Îìár nad Sázavou (Malát)
IX. Mrákovská v˘stava hol‰t˘nského skotu (Melger)
chovatelsk˘ den Vojensk˘ lesÛ a statkÛ sp., Mal˘ Hlavákov (Malát)
úãast na pre-tour konané v rámci Svûtového kongresu plemene simentál (fleckvieh), Nûmecko (Kopeck˘, Hofiák, ÎíÏala, Chytil)
zájezd estonsk˘ch chovatelÛ masného skotu (Malát)
III. mezinárodní konference chovatelÛ masného skotu ve ·luknovû (Vydrová, Vráblík, Herrmann)
jednání Klubu chovatelÛ francouzsk˘ch rustikálních plemen (Buãick˘ ml˘n)
„Den francouzského masného skotu“, Pojedy (Malát, Kopeck˘, Herrmann)
semináfi „·lechtûní masného skotu“, jednání Klubu chovatelÛ LI, BA, BM a asociace AA, jednání v˘boru âSCHMS
(Skalsk˘ DvÛr)
V˘roãní ãlenská schÛze âSCHMS (Skalsk˘ DvÛr)
Dal‰í záfiijové aktivity:
• Odeslání dat do projektu Interbeef pro pilotní v˘poãet plemenn˘ch hodnot pro odstavové hmotnosti pro plemene LI a CH
• Obchodní aktivity spojené s prodejem zástavového skotu
• Pfiíprava semináfie na Skalském Dvofie
• Dokonãování, tisk a rozeslání III. Zpravodaje pro rok 2012
• Tisk a rozeslání publikace „Uzávûrky kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu za rok 2011“
• Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti
• Tisk kalendáfie pro rok 2013
¤íjen
1. 10.
15.–20. 10.
18. 10.
19. 10.
22.–23. 10.
25. 10.
25. 10.
26. 10.
29. 10.
31. 10.
porada zamûstnancÛ svazu, Hradi‰tko
tfietí turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ
jednání Rady SEUROP pfii MZe, Praha (Malát)
aukce plemenn˘ch jalovic, OPB Cunkov
zájezd chovatelÛ plemene charolais z Norska (Malát)
jednání Klubu chovatelÛ plemene masn˘ simentál, Rokliny (Malát, Vydrová, Kopeck˘, Melger)
jednání Rady plemenné knihy piemontese
chovatelsk˘ den na farmû pana Reinolda, Stará âervená voda (Malát, Vydrová, Kopeck˘, Melger)
pracovní jednání se Svazem marginálních oblastí (Malát, Vráblík)
pfiedná‰ka k problematice masného skotu na semináfii pofiádaném Zemûdûlsk˘m svazem, Star˘ Jiãín – Palaãov (Vráblík)
Dal‰í fiíjnové aktivity:
• Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje 2012
• Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP
• Pfiíprava a zaji‰tûní semináfie „Pastviny a v‰e co s nimi souvisí“ pro junior team
• Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu
Listopad
1. 11.
1. 11.
3. 11.
6. 11.
8. 11.
15. 11.
15.–16. 11.
14.–15. 11.
20. 11.
20. 11.
22. 11.
25.–26. 11.
jednání dozorãí rady âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s., Hradi‰tko (Malát)
pracovní porada zamûstnancÛ âSCHMS, Hradi‰tko
semináfi pro ãleny Junior teamu na téma „Pastviny a v‰e co s nimi souvisí“, Statek Prak (Malát, Vydrová, Kopeck˘, Vráblík)
jednání v˘boru âSCHMS (Hradi‰tko)
ãlenská chÛze SdruÏení v˘chodoãesk˘ch chovatelÛ, Kolesa (Malát)
jednání Rady plemenné knihy plemene limousine (Nov˘ Jiãín)
klub chovatelÛ plemene charolais, farma manÏelÛ Hatlákov˘ch a Penzion Podmitrov (Malát, Vydrová, Kopeck˘)
(teorie) a 21. 11.–22. 11. 2012 (praxe) – kurz hodnotiteºov mäsového dobytka – pro slovenské bonitéry,
pofiadatel ZCHMD a Plemenáfiské sluÏby SR (Kopeck˘, ·eba)
v˘stavní v˘bor k pfiípravû národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû 2013, Brno (Malát, Kopeck˘)
jednání rady plemenné knihy aberdeen angus, JindfiichÛv Hradec
jednání Unie chovatelÛ, VÚÎV Praha-Uhfiínûves (Malát)
jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso pro organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík)
Dal‰í listopadové aktivity:
• Obchodní aktivity spojené s prodejem zástavového a plemenného skotu
• Pfiíprava materiálÛ pro IV. ãíslo svazového zpravodaje + PF 2013
• Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu
5
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu
Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu,
v dne‰ním ãísle vás, jako obvykle, seznámíme se dvûma farmami. První reportáÏ je z chovu mladého zemûdûlce pana Jaromíra ·edy, na kterého pfievedla hospodáfiství v roce 2002 jeho maminka, paní Jaromíra
·edová, která je ãlenkou svazu jiÏ od roku 1993. Rodina hospodafií na samotû nedaleko Îamberka, od prvopoãátku je vûrná masnému plemeni limousine, se kter˘m mají bohaté zku‰enosti. Druh˘m farmáfiem,
kterého vám v dne‰ním ãísle pfiedstavíme, je pan Manfréd Reinold, kter˘ je z pohledu chovu masného skotu
také mlad˘m chovatelem, i kdyÏ generaãnû má pfied panem Jaromírem ·edou náskok. To ale nemûní nic na
tom, Ïe se farma, fungující v krásn˘ch, ale nelítostn˘ch horsk˘ch podmínkách JeseníkÛ (Stará âervená Voda),
má ãím pochlubit nejen co do kvality chovan˘ch zvífiat plemene masn˘ simentál. S historií i souãasn˘m stavem farmy vás seznámí Ing. Pavel Káãer, kter˘ byl u „zrodu" tohoto chovu.
Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová
REPORTÁŽ Z CHOVU:
Jaromír ·eda:
Rodina je základ stáda
Jméno: Jaromír Šeda
Obec: Helvíkovice (samota Dolní Dvůr)
Okres: Ústí nad Orlicí
Nadmořská výška: 440 m nad m.
Chované plemeno: limousine (LI),
kříženky ČESTR
V plemenných knihách: limousine
Členem svazu: od října 1993
Základní stádo: 40 ks + 1 býk
v přirozené plemenitbě
Zemědělská půda (trvalé travní
porosty – TTP): cca 140 ha
z toho 100 ha TTP
V systému ekologického zemědělství:
NE
WEB: připravuje se
Ukázková farma rodinného typu pana Jaromíra ·edy se nachází na
spojnici mezi Vamberkem a Îamberkem. Po „jedenáctce“, pût kilometrÛ
pfied Îamberkem, sjíÏdíte z kopce mezi lesy barvícími se podzimem do
zlaté barvy a pak se pfied vámi otevfie malebn˘ prostor udrÏovan˘ch
pastvin a luk a po levé stranû, hned vedle hlavní silnice, se vyloupne
samota Dolní DvÛr, jsme u cíle. Zvu vás na pfiíjemné povídání s ãleny
rodinného klanu ·edov˘ch, majiteli jednoho z nejstar‰ích hospodáfiství
s chovem plemene limousine v âeské republice.
Z historie hospodáfiství
V roce 1925 odkoupil dûdeãek
paní Jaromíry ·edové, pan Robert
Rössler, toto hospodáfiství o v˘mûfie 19,5 ha zemûdûlské pÛdy
jako zbytkov˘ statek po pozemkové reformû. Samota mûla odnepamûti své oznaãení Dolní DvÛr,
ãíslo popisné Helvíkovice 1, tehdy
okres Îamberk. Historie místních
❒ Samota Dolní Dvůr (foto: archiv rodiny Šedových)
6
stavení ale sahá, dle doloÏiteln˘ch
pramenÛ, aÏ do 13. století.
Do roku 1949 pan Rössler soukromû hospodafiil, ale v 50. roce
se musel na dva roky vystûhovat a
stal se fieditelem státního statku
Králíky a v‰echny jeho pozemky
byly pfievedeny na JZD. Do roku
1969 drÏelo druÏstvo Helvíkovice
na Dolním Dvofie chov skotu, jalovice se tu pásly na okolních pastvinách a byla zde také karanténní
stáj pro zástavové b˘ky a jalovice
na prodej. Majetek byl rodinû vrácen aÏ po roce 1989.
Jak to v‰echno zaãalo
Paní ·edová, maminka Jaromíra, zaãala podnikat v roce 1991.
Chovatelka masného skotu se z ní
stala po zralé úvaze, kdy bylo
jasné, Ïe jako matka mal˘ch dûtí,
Ïijící na samotû a s manÏelem,
kter˘ se musí vûnovat prosperitû
vlastní firmy, nemÛÏe dojíÏdût
dlouhé vzdálenosti za prací, jako
tomu bylo za svobodna, ani se
nemÛÏe starat o nároãné stádo
dojeného skotu. Díky manÏelovû
plné podpofie vyuÏila lákavé nabídky na nákup osmi vysokobfiezích jalovic âESTR zapu‰tûn˘ch
masn˘m plemenem limousine.
V roce 1992 ji byl navrácen vloÏen˘ majetek, kter˘ by za normálních okolností zdûdila po svém
dûdeãkovi, z JZD Kameniãná a tak
to v‰echno zaãalo.
Je‰tû koncem roku 1991 následoval nákup pûti kusÛ jaloviãek
limousine po embryotransferu
(ET), které pocházely ze Státního
statku Králíky hospodáfiství Mladkov. Pfienos embryí byl proveden
29. 3. 1991 firmou BOSOB Slu‰ovice
s.r.o., MVDr. Antonínem Jifiíãkem.
Embrya pocházela z maìarského
chovu Allami Gazdaság Debrecen
po b˘cích LIM 122 (import z Francie, 4 ks) a LIM 159 (import ze SRN,
3 kusy). Na konci roku 1993 byl
nakoupen první b˘k do pfiirozené
plemenitby, také ze Státního
statku Králíky (hospodáfiství Mladkov) a z v˘‰e uvedeného ET po
b˘ku LIM 122. B˘k byl pfiipu‰tûn na
základní stádo ãesk˘ch strak, a tak
zaãala dlouhá cesta pfievodného
kfiíÏení, protoÏe na dal‰í embrya jiÏ
nebyly finanãní prostfiedky. Pfievod stáda trval více jak 12 let.
Z dne‰ního pohledu se jeví jedinou v˘hodou tohoto zdlouhavého systému dobrá mléãnost krav
âESTR, díky které telata velmi
dobfie rostla a matky tak pod sebou mohly mít, v pfiípadû potfieby, i dvû telata. Dnes na pohled
pûkné vyrovnané stádo se podafiilo „vyrobit“ pÛsobením plemenn˘ch b˘kÛ ZLI 348, 434 a 611 pÛvodem z Nového Jiãína.
V roce 2002 bylo celé hospodáfiství pfievedeno na star‰ího syna Jaromíra ·edu, kter˘ se hospodáfiství
ujal za podpory a pomoci své maminky. V posledních letech mu je
oporou také jeho partnerka Veronika a pomalu, ale jistû, mu po boku
poroste i dal‰í pomocník v podobû
prvorozeného synka Michala.
❒ Nová hala (20 x 50 m, kapacita 60 VDJ) (foto: archiv rodiny Šedových)
¤ádn˘m ãlenem âSCHMS je rodina ·edov˘ch jiÏ od fiíjna roku
1993. Od roku 2006 mají statut
chovu bez IBR.
V˘bûr vhodného plemene
Jak jiÏ bylo naznaãeno v˘‰e,
k plemeni limousine pfiivedla rodinu víceménû náhoda a pfiíleÏitost, kterou si nenechali ujít. Jak
sami fiíkají: „V˘bûr plemene byl
pouze náhodn˘ a do budoucna
správn˘“. Nemohou si vynachválit
kvalitu masa, snadné porody, nenároãnost a selekcí pfiíli‰ temperamentních kusÛ se dá docílit klidného a lehce ovladatelného stáda.
Rozhodujícím pfii v˘bûru plemene
byla tehdy hlavnû nabídka zmiÀovaného embryotransferu.
Obhospodafiované plochy
Z pÛvodních necel˘ch dvaceti
hektarÛ, na kter˘ch hospodafiil
dûdeãek paní ·edové pfied znárodnûním, od navrácení pozemkÛ
do osobního vlastnictví po roce
89, se farma nákupem i pronájmem okolních pozemkÛ roz‰ífiila
aÏ na souãasn˘ch 140 ha zemûdûlské pÛdy (45 ha vlastních).
Rodina obhospodafiuje 40–45 ha
❒ Stádo limousinů pana Jaromíra Šedy (foto: archiv rodiny šedových)
polí a cca 100 ha luk a pastvin
(TTP).
Základní stádo
Chov skotu se postupnû roz‰ifioval (díky pfievodnému kfiíÏení
a nákupem ãistokrevn˘ch jalovic
LI) aÏ na souãasn˘ stav 40 plemenic základního stáda + jeden b˘k
v pfiirozené plemenitbû. Obrat
stáda je zatím uzavfien˘. âtyfii
poslední kfiíÏenky, které pÛsobí
v chovu, budou vyfiazeny, ale jinak
je ve‰ker˘ dobr˘ plemenn˘ materiál (jaloviãky) zatím ponecháván
doma. Jak fiíká spokojen˘ majitel:
„Stádo vyniká lehk˘mi porody,
100% natalitou a vysokou v˘tûÏností masa.“
Porody probíhají bez problémÛ,
v‰e se kontroluje a hlídá. Paní
·edová doplÀuje: „Su‰inky (zaprahlé krávy) jsou na 7,5 mûsíci
bfiezosti oddûleny od ostatního
stáda a mají upravenou krmnou
dávku tak, aby nedocházelo k tûÏk˘m porodÛm díky pfiíli‰ velk˘m
telatÛm.“ Velk˘ dÛraz je také kladen na hlídání prvotelek (jaloviãek). Doposud nemûli potfiebu
zji‰Èovat bfiezost, protoÏe dle
7
❒ Potenciální plemenní býčci v odchovu u chovatele (foto: Pavla Vydrová)
jejich slov je 100%. Stejnû tak
natalita se aÏ na malé v˘jimky
v prÛbûhu celé doby hospodafiení
pohybuje na úrovni 100 %.
Inseminace a ET
Zhruba 40 % plemenic se inseminuje, zbytek zajistí b˘k v pfiirozené
plemenitbû. K inseminaci jsou
pouÏíváni provûfiení b˘ci z Francie
a SRN. V souãasné dobû se ‰lechtûní a plemenitba na farmû ·edov˘ch ubírá smûrem zvût‰ení tûlesného rámce a bezrohosti.
V souãasné dobû jsou v chovu
vyuÏíváni tito inseminaãní b˘ci:
Ionesco (ZLI 268), Urville (ZLI 746),
Tastevin (ZLI 666), Neuf (ZLI 400),
Bolide (ZLI 551) a Hinz (ZLI 921).
Embyotransfer v posledních
deseti letech nevyuÏívali, i kdyÏ
o nûm uvaÏovali, ale protoÏe je
úkon pfieci jen spojen˘ s mnoha
riziky, tak se rozhodli pro klasickou cestu. V budoucnu se této
metodû ale pravdûpodobnû bránit nebudou, i kdyÏ jsou náklady
na ET pomûrnû vysoké, uvûdomují si, Ïe dobr˘ v˘bûr b˘vá pro
chov opravdov˘m pfiínosem, nejen z pohledu úspory ãasu.
Nov˘ b˘k v pfiirozené plemenitbû
Mlad˘ b˘k Fortissimo (ZLI 945),
8
kter˘ se 14. 9. 2010 narodil ve
Francii (chovatel: Earl Robert, Les
Benestieres, Charnizay), byl do
chovu dovezen v bfieznu, tudíÏ
má za sebou první sezónu a po
Novém roce po nûm budou první
telata. B˘ãek má 77 bodÛ za lineární hodnocení zevnûj‰ku, relativní plemennou hodnotu pro
rÛst v pfiímém efektu 109 a pro
rÛst v maternálním efektu 102. Pfii
základním v˘bûru mûl 730 kg (více
viz www.db.cschms.cz).
Produkce plemenn˘ch b˘ãkÛ
S produkcí plemenn˘ch b˘ãkÛ
zaãali roku 2005, kdy ‰li první b˘ãci do odchoven (napfi. na OPB do
Janovic u R˘mafiova). Nyní vyuÏívají moÏnosti odchovu u chovatele, a tak si tfietím rokem nechávají b˘ãky pfieváÏnû doma. V souãasné dobû mají ‰est b˘ãkÛ
v odchovu doma a tfii b˘ky prodali
na OPB Osík. Od roku 2005 bylo do
plemenitby z jejich chovu vybráno jiÏ 17 b˘ãkÛ, pfiiãemÏ nejúspû‰nûj‰ím rokem byl rok 2011,
kdy ·edovi úspû‰nû vyprodukovali 9 b˘kÛ. Uliba ze Dvora (ZLM
044) a Unie ze Dvora (ZLM 012),
ktefií byli do plemenitby vybráni
letos v kvûtnu a ãervnu, patfiili
s celkov˘m poãtem 80 bodÛ k nejlep‰ím b˘kÛm z celého roãníku.
Eko ãi neEko?
Hospodafiení v systému ekologického zemûdûlství zvaÏují uÏ
del‰í dobu, odrazuje je nejen nároãnûj‰í administrativa, ale zejména fakt, Ïe hospodafií na pûti
katastrech a pozemky navazují na
plochu, kterou obhospodafiuje
místní konvenãnû hospodafiící
druÏstvo, coÏ je zásadní problém.
Dal‰ím úskalím je napfi. dokupování slámy ke konci zimního
období, kdy nejsou v této komoditû sobûstaãní a nákup „ekologické“ slámy (pfiípadnû dal‰ího
krmiva) je z jejich pohledu a v jejich lokalitû problém. V nespolední
fiadû pak uvaÏovan˘ embryotransfer by v ekologickém reÏimu hospodafiení nebyl moÏn˘.
Krmivová základna
Pozemky v bezprostfiedním
okolí farmy jsou vyuÏívány na
pastvu, ãást jsou mnoÏitelské
porosty trav a obilniny pro produkci slámy. Dal‰í pronajaté pozemky jsou rozesety v pûti katastrech Pardubického a Královéhradeckého kraje a plnû zaji‰Èují
krmení na cel˘ rok.
„Seno a sláma jsou uskladnûny
v hranat˘ch balících (vlastní lis)
a travní senáÏe v kulat˘ch balících.
Pro odchov plemenn˘ch zvífiat
vyuÏíváme konzervované maãkané obilí ve vaku, sklizené z vlastních pozemkÛ. Pfiípadnû dokupujeme ostatní komponenty“, fiíká
majitel a dodává: „Cel˘ systém
v˘Ïivy nám zpracovává pan Ing.
Franti‰ek Mikyska z Agrokonzulty
Îamberk s.r.o. – poradenství, která
nám také v‰e kompletnû dodává.“
V souãasné dobû v polovinû
fiíjna se krávy nepfiikrmují, jsou
mûsíc po odstavu telat a vypadají
velmi dobfie, v‰e dohnaly kvalitní
a dostateãnou pastvou. Celé
„know how“ je podle pana Jaromíra v kvalitû píce, pozemky pfiesekávají dvakrát za sezónu a stádo je na danou pastvinu vyhnáno
pfii délce píce cca 8 cm.
❒ Stádo limousinů pana Jaromíra Šedy
(foto: archiv rodiny šedových)
Co se t˘ãe krmné dávky, jsou
schopni ji pokr˘t z vlastních zdrojÛ a nakupují pouze komponenty
pro plemenné b˘ky. Ve slámû je
jejich sobûstaãnost na hranici, kaÏdoroãnû dokupují ke konci zimního období cca 20–30 balíkÛ.
Strojov˘ park
Farma disponuje dostateãn˘m
mechanizaãním vybavením, mezi
které patfií ãtyfii traktory Case, lis
na hranaté balíky, stroje a zafiízení
na sklizeÀ a údrÏbu luk a pastvin
(píci) i na obdûlávání orné pÛdy.
Hospodáfi se snaÏí co nejvíce práce zvládnout vlastními silami
a prostfiedky, pouze setí a sklizeÀ
obilovin se zatím nevyplatí, a tak
se dûlají sluÏbou.
O farmu se stará sám majitel se
svou rodinou, ale v dobû sklizní,
kdy je kaÏdá ruka dobrá, jim pomáhají bratranci a str˘c Bure‰ovi.
Nová montovaná hala
Z
dÛvodu
nevyhovujících
pÛvodních stájí, byla v roce 2008
vybudována montovaná hala
o rozmûrech 20 x 50 m, pro 60 ks
(VDJ). V zimním období je tedy
základní stádo celé pohromadû.
Nová stáj má lehkou hliníkovou
konstrukci, je vzdu‰ná a splÀuje
parametry na kvalitní ustájení
a dostateãn˘ welfare zvífiat. Jedná
se o klasickou technologii s hlubokou podest˘lkou, vyhrnovacím
krmi‰tûm a boxy, jejichÏ poãet
a velikost se dá upravovat dle
potfieb chovatele. „Souãástí jsou
také vyhfiívané napájecí Ïlaby,
které jsou opravdu velkou v˘ho-
❒ Vítěz Národní výstavy v Brně 2011 – býk Toledo (ZLI 887)
(foto: archiv rodiny šedových)
dou v zimním období a v na‰ich
klimatick˘ch podmínkách i nezbytností“, fiíká spokojenû majitel.
Halu dodala v roce 2008 Agrokonzulta s.r.o. Îamberk a vnitfiní
uspofiádání stáje si navrhl chovatel sám.
Zvífiata jsou ve stáji hlídána
kamerov˘m systémem, coÏ se rodinû velice osvûdãilo zejména
v dobû telení a fiíjí. BohuÏel, letos
v létû do‰lo k po‰kození systému
pfii zasaÏení bleskem. Rodina ale
doufá, Ïe se jim podafií systém do
období porodÛ znovu zprovoznit.
První v˘stava a hned úspûch
V roce 2011 se rodina ·edov˘ch
poprvé aktivnû úãastnila Národní
v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû. Vlastní odchovan˘ b˘ãek
Toledo (ZLI 887) zvítûzil v kategorii
mlad˘ch b˘kÛ plemene limousine.
Takov˘ úspûch se dostavil hned
❒ Samota Dolní Dvůr + pohled na novou halu (foto: archiv rodiny Šedových)
napoprvé! Tento fakt by mohl b˘t
podnûtem pro dal‰í nejen zaãínající chovatele, ktefií je‰tû nena‰li
odvahu se národní v˘stavy aktivnû
zúãastnit. Jak ale sami ·edovi fiíkají: „Nevyhráli jsme v˘stavu jen
díky své píli a dobré pfiípravû, ale
také díky dobrému oku pfii v˘bûrech u chovatele a doporuãení
k úãasti na Národní v˘stavû v Brnû
na‰ím místnû pfiíslu‰n˘m inspektorem a fieditelem plemenné knihy panem Janem Kopeck˘m, kterému touto cestou za pfiíjemnou
zku‰enost dûkujeme!“
Na mou otázku, zda se chystají
v roce 2013 své prvenství na
Národní v˘stavû v Brnû obhájit,
mi odpovídají, Ïe se urãitû úãasti
bránit nebudou, ale v‰e se bude
odvíjet od podmínek, které budou snad brzy zvefiejnûny a které
jejich rozhodnutí do jisté míry
urãitû ovlivní. Uvûdomují si, Ïe také konkurence bude velká.
Plány do budoucna
KaÏdoroãní produkce zástavov˘ch b˘ãkÛ, ktefií nejsou vhodní do
dal‰í plemenitby, jde do v˘krmen
v âeské republice a popfiípadû i do
zahraniãí. Na farmû zatím bohuÏel
nejsou podmínky pro vlastní v˘krm, souãasná kapacita ustájení je
pro tuto aktivitu nevyhovující, ale
do budoucna poãítají s roz‰ífiením
stáje. „Krmivová základna je dostaãující, pokryla by bez problému
i v˘krm jateãn˘ch zvífiat a zájem
o kvalitní maso se také zvy‰uje“
míní pan ·eda.
Prodej ze dvora v souãasné dobû neplánují, nechávají si na jat-
9
kách poráÏet jednou za ãas pouze
kusy pro vlastní potfiebu – mladá
zvífiata, která nejsou vhodná do
dal‰ího chovu. Kdo ví, jak to ale
bude za pár let, podafií-li se ·edov˘m uskuteãnit plán v podobû
vlastního v˘krmu, tak se moÏná
budou moci místní tû‰it na kvalitní maso z Dolního Dvora.
Rodina také váÏnû uvaÏuje o roz‰ífiení základního stáda, coÏ se ale
odvíjí od moÏností nákupu ãi pronájmu dal‰í pÛdy, coÏ je v souãasné
dobû problém, ale doufají, Ïe se jim
to v budoucnu pfieci jen podafií.
Webové stránky „under
construction“
Internetové stránky má mladá
rodina také v plánu, dokonce jiÏ
existuje jakási demoverze, zatím
ale nejsou v takové podobû, ve
které by je chtûl mlad˘ pár zpustit. Urãitû je to ‰koda, mají se rozhodnû ãím pochlubit.
A tímto se asi se sympatick˘mi
hostiteli rozlouãíme. V‰e podstatné jsme se dozvûdûli, mnohé
informace mohou b˘t pfiínosem
nejen chovatelÛm plemene li-
mousine, ale v‰em zaãínajícím
chovatelÛm, ktefií tfieba je‰tû
v problematice masného skotu
tápou. Není nad to, mít za vzor
zku‰ené harcovníky.
Základem je rodina (aÈ uÏ ta lidská
ãi dobytãí), víra v to co dûlám
a umûní souÏití nûkolika generací,
které v dne‰ním svûtû rozhodnû
není samozfiejmostí. Na první pohled se zdá, Ïe toto v‰echno zde
funguje, tak mi nezb˘vá neÏ jim
popfiát, aby se jim i nadále dafiilo
a aby se jim do budoucna rozrostlo nejen základní stádo.
REPORTÁŽ Z CHOVU:
Jak si slovit jelena v Rychlebsk˘ch horách
aneb simentálové z Nové Vody
Jméno: Manfréd Reinold
Obec: Rokliny, Černá Voda
(Rychlebské hory)
Okres: Jeseník
Nadmořská výška: 640 m nad m.
Chované plemeno: masný simentál,
blonde d’Aquitaine
V plemenných knihách: masný simentál
Členem svazu: od června 2009
Základní stádo: 44 ks + 2 býci
v přirozené plemenitbě
Zemědělská půda (z toho trvalé travní
porosty – TTP):140 ha z toho 7 ha
V systému ekologického zemědělství:
NE
WEB: www.reinold.cz
Jak vzniká farma
Na mÛj dotaz jak a proã vznikla
simentálská farma v Rychlebsk˘ch horách (kam oblast, o níÏ
hovofiíme, patfií) mû pan Reinold
pfiekvapil celkem lakonickou odpovûdí: „V roce 1997 jsem zaloÏil
v Roklinách farmu jelenÛ a za
sedm let chovu zaãali dosahovat
moji jeleni na zlaté medaile.
Bûhem tûch let jsem získal dal‰í
pozemky, ale chov zvûfie jsem uÏ
dále roz‰ifiovat nechtûl. Chtûl
jsem si vyzkou‰et, zda mi to
10
6. 10. 2008 mi zazvonil telefon od mé b˘valé kolegynû, z mé b˘valé
firmy a hned na mû spustila: „Pavle mám zájemce o 15 ãist˘ch jalovic
masného simentála kolem 300 kg. Musí‰ nûco pofiádného sehnat! Jinak
mû pan Reinold nenechá slovit jelena!“. Touto trochu mysliveckou
pfiíhodou (pro neznalé myslivecké latiny slovit je totéÏ jako ulovit) se
zaãíná psát simentálská historie farmy, která se jiÏ v roce 2010 dostala
na ‰piãku a úspû‰nû se v ní jiÏ 3 roky drÏí. Jde o chov simentálÛ „z Nové
Vody“ pana Manfréda Reinolda.
u skotu pÛjde stejnû. Víte, uÏ ale
nejsem nejmlad‰í a chtûl jsem se
doãkat v˘sledkÛ. Proto jsem
musel zvolit rané, ale v˘konné
plemeno a moje volba padla na
simentála“. Zde je urãitû na místû
fiíct, Ïe od zaãátku nebylo tfieba
dûlat v˘razné kompromisy v kva-
litû zvífiat, která farmu zakládala.
Pan Reinold se ve své hlavní podnikatelské ãinnosti, kterou je
dfievov˘roba, vypracoval od roku
1992 (kdy sám zaãal stolafiit) aÏ na
dne‰ních 60 zamûstnancÛ. A to
mu dalo dostateãn˘ finanãní
prostor pro nákup zvífiat. Na pfie-
❒ Pan Reinold se svými svěřenkyněmi (foto: Pavel Káčer)
lomu roku 2008/09 bylo vybráno
a dovezeno prvních 12 odstaven˘ch jalovic. V‰echna zvífiata
zimovala venku bez pfiístfie‰ku
a díky pfiíkladné péãi se jich velká
vût‰ina inseminaãnû zapustila.
Na podzim roku 2009 se na farmû
Honzy Valíãka v Agro Bfiezová
dokoupilo dal‰ích 19 ks jalovic.
T˘m doplnili v roce 2010, opût na
podzim, 4 jalovice z chovu pana
Franti‰ka Koláfie a v˘znamné byli
i ‰piãkové „zahraniãní akvizice“
z Dánska a Velké Británie v roce
2011. V‰echna zvífiata se inseminují, ale po problémech se sezónností byl v roce 2010 poprvé
pouÏit b˘k v pfiirozené plemenitbû na doskok. B˘k Salivar
ZSI 695 je momentálnû na
6. místû v TOPu simentálsk˘ch
b˘kÛ pro rÛst.
Jak to chodí na farmû
V Rychlebsk˘ch horách nemají
zvífiata z hlediska ustájení na
rÛÏích ustláno, prÛmûrná nadmofiská v˘‰ka je 640 metrÛ
a pastviny pana Reinolda jsou na
severní stranû hor ve v˘‰ce asi
kolem 320 metrÛ n.m.. Dlouhou
dobu byla v‰echna zvífiata ustájena pod ‰ir˘m nebem a teprve
v leto‰ním roce si otelené krávy
mohli po krátkou dobu po otelení uÏívat luxusu nové obloukové haly s plachtovou stfiechou.
Ta bude v leto‰ním roce slouÏit
i pro odchov jalovic. V ostatních
vûcech není pan Reinold pfiíli‰
❒ Plemenní býci na chovatelském dni (foto: Pavla Vydrová)
sdíln˘: „AÈ se kaÏd˘ pfiijede podívat.“ Ale souãasnû mi dovoluje
aspoÀ nûco prozradit. Krmná
dávka je klasická pro chov krav
BTPM – travní senáÏ a pastva. Je
ale dÛslednû optimalizována jak
na hlavní Ïiviny, tak i na minerály.
KdyÏ je potfieba (a u zejména
mlad˘ch zvífiat to v zimû potfieba
je), tak se doplní i potfiebn˘m
mnoÏstvím koncentrátu. Vût‰inou se sloÏitû poãítá, protoÏe
jde o rÛzné druhy obilovin, které
jsou momentálnû místnû k dispozici. Minerálky jsou zvífiatÛm
k dispozici neustále. V‰echny
jalovice i krávy se inseminují a
teprve následnû se pouÏívá b˘k.
Jalovice se pfiipou‰tí v následují-
cím roce po otelení a jen v˘jimeãnû aÏ ve dvou letech. Pan
Reinold si sám zvífiata nûkolikrát
roãnû pfievaÏuje, aby mohl ãinit
potfiebná opatfiení nejen z hlediska pastvy, ale i z hlediska
manipulace se stádem (odstav
telat, dle kondice matek, pfiírÛstkÛ telat atd.).
Jak se ‰lechtí
KaÏdá plemenice na farmû má
individuální pfiipafiovací plán pro
inseminaci. Systém je jednoduch˘ – vÏdy pouÏít co nejlep‰ího
dostupného b˘ka. Vût‰í ãást zvífiat je geneticky vy‰etfiena na
bezrohost a na heterozygnû bezrohé plemenice se dává homozy-
❒ Expozice masného simentála
na chovatelském dnu v Roklinkách
(foto: Pavla Vydrová)
11
❒ Komentovaná přehlídka na chovatelském dnu v podání
Pavla Káčera (foto: Martina Kopáčková)
gotnû bezroh˘ b˘k. Na homozygotnû bezrohé jde vût‰inou
rohat˘ „ostrovní“ b˘k. PouÏívá se
dánská, ãeská i anglická genetika.
Pro doskok pak nejlep‰í vlastní
b˘ci, ktefií se pouÏívají vût‰inou
jednu sezónu a pak se prodávají
do dal‰ích stád. Snahou je udrÏet
rÛznost pÛvodÛ, která usnadÀuje prodej plemenn˘ch b˘kÛ
i jalovic.
Plemenní b˘ci se odchovávají
na odchovnách Jihoãeského chovatele, v˘jimkou byl leto‰ní tfietí
test a u chovatele se odchovají
i b˘ci, ktefií neplní pfiísná kritéria,
která si pan Reinold stanovil sám
pro sebe. „Dáme jen to, co za to
stojí. Ostatní by to mûli dûlat
stejnû a mûli bychom si (tím my‰leno chovatelé) zpfiísnit podmínky.“ sl˘chávám ãasto pfii diskusích nad systémem odchovu
b˘kÛ. Nespojenost je ãasto cítit
i pfii úvahách nad úrovní propagace ãesk˘ch chovatelÛ. V tom,
ale v Nové Vodû neãekali na
pomoc zvenãí a pfiiloÏili ruku
k dílu sami.
V˘sledky mluví
V pfiiloÏené tabulce 1 je vidût,
jak se postupnû roz‰ifioval chov
simentálÛ na farmû z prvních
12 odstaven˘ch jalovic. KdyÏ pomineme hmotnosti jiÏ v prvním
kontrolním roce, tak obrovsk˘m
úspûchem byl první roãník b˘kÛ,
kter˘ se narodil kompletnû od
jalovic. Na OPB Bene‰ov u Boskovic zanechal obrovsk˘ dojem.
V prvním testu 3 b˘ci dosáhli prÛmûru 76 bodÛ a hmotnosti na
konci testu 676 kg. Jeden z nich
(Templáfi z Nové Vody PP ZSI 778)
se kvalifikoval do inseminace a na
12
jafie se zaãnou
rodit jeho první telata. V leto‰ním roce se
na farmû se
otelilo celkem
44 ks krav, jejichÏ prÛmûrné
plemenné
hodnoty jsou
uvedeny spolu
s
prÛmûrem
populace v tabulce 2. Z pfiehledu je patr-
né, Ïe stádo je velmi vyrovnané
s vysok˘m podílem krav, které
patfií do TOP 15 % populace ãeského masného simentála (v‰echna zvífiata s PH nad 118 v PE a nad
111 v ME). 45 % krav je ve ‰piãce
populace v pfiímém nebo v maternálním efektu. V leto‰ním roce
bylo do plemenitby registrováno
10 plemenn˘ch b˘kÛ z Nové Vody, pfiiãemÏ nejlep‰í z nich Úkaz
z Nové Vody ZSI 944 vyrovnal ãesk˘
rekord v roãní váze se 778 kg.
S 81 body za exteriér byl Úkaz
8 nejlep‰ím simentálem leto‰ních
Tabulka č. 1: Vlastní užitkovost zvířat na farmě
Chovatelský rok
pohlaví
hmotnost
v 120 dnech
hmotnost
v 210 dnech
hmotnost
v 365 dnech
2010
(1. 10. 2009
– 30. 9. 2010
2011
(1. 10. 2010
– 30. 9. 2011)
2012
(1. 10. 2011
– 30. 9. 2012)
jalovice 4 ks
býci 4 ks
216
245
345
378
489
637
jalovice 15 ks
býci 16 ks
210
224
335
361
481
641
jalovice 12 ks
býci 20 ks
203
227
323
362
na.
na.
hmotnost
v 120 dnech
202
228
221
227
219
228
hmotnost
v 210 dnech
323
362
362
367
341
355
hmotnost
v 365 dnech
479
639
na.
643
na.
na.
Pořadí otelení
1
2
3
pohlaví
jalovice 20 ks
býci 19 ks
jalovice 9 ks
býci 15 ks
jalovice 2 ks
býci 6 ks
Tabulkač. 2: Přehled simentálských matek ve stádě
Komentář
Průměr stáda
Průměr populace
TOP krávy v ks
(10 bodů nad populaci)
Nejlepší kráva v dané PH
1. otelení 20 ks
2. otelení 17 ks
3. otelení 7 ks
146726 972 CZ
146729 972 CZ
168020 972 CZ
168019 972 CZ
4152401 288 DK
155892 972 CZ
– matka Templáře
146702 972 CZ
– matka Tempa
146722 972 CZ
– matka Úkaze
PH
růst
PE
113
108
12
PH
růst
ME
104
101
10
PH
rámec
103
PH
kapacita
104
PH
osvalení
104
PH
typ
105
velikost
pořadí
krav
otelení
v cm
146
1,7
131
121
116
113
112
102
104
105
113
104
105
105
115
109
96
99
Nejvíce komplexní krávy stáda
119
110
96
98
123
106
101
108
113
116
108
102
121
109
103
113
114
118
110
107
113
121
100
100
113
105
104
100
114
105
105
100
156
147
146
148
1
2
3
98
109
98
113
105
99
99
109
100
114
108
99
146
143
147
143
152
151
3
1
2
2
2
3
124
114
102
107
106
108
153
3
122
116
99
107
107
106
150
1
v˘bûrÛ. Nejlépe hodnocen˘m
b˘kem za exteriér je zatím ale
Tempo z Nové Vody ZSI 777, kter˘
byl v kvûtnu roku 2011 hodnocen
v Bene‰ovû u Boskovic 85 body za
exteriér. A co mladá generace?
Jalovice mají prÛmûrnou plemennou hodnotu pro rÛst 117 a excelentní 330 kg v 210 dnech.
Chovatelsk˘ den
1. chovatelsk˘ den v Nové Vodû
se uskuteãnil v poslední fiíjnov˘
pátek. Pfiedehrou chovatelskému
dnu bylo jednání Klubu plemene
masn˘ simentál, které se uskuteãnilo 25. fiíjna odpoledne, rovnûÏ
v Nové Vodû. Spoluorganizátorem byl pan Reinold se svou rodinou, kdyÏ v‰ichni spoleãnû zajistili pfiíkladnou péãi o v‰echny
zúãastnûné. My‰lenka na uspofiádání akce, kde by mohl jak chovatelÛm, tak i místním spoluobyvatelÛm pfiedstavit svá zvífiata, svoji
práci i celou farmu, nedávala panu Reinoldovi dlouho spát. A po
poãáteãních problémech s nalezením termínu a po dlouh˘ch pfiípravách se zhmotnila do velmi
vydafiené akce. Pravda, poãasí uÏ
nebylo zcela ideální, ale pfiesto si
asi 100 ãistokrevn˘ch chovatelÛ
a místních zemûdûlcÛ prohlédlo
nejlep‰í zvífiata ve stádû a alespoÀ
v krátkosti poslechlo nûco z historie a souãasnosti farmy. Velmi
vítan˘m doplnûním byla pfiehlídka techniky a pastevních technologií. NejdÛleÏitûj‰í ale bylo, Ïe
chovatelsk˘ den byl inspirací pro
jiné chovatele a moÏná jim i ukázal moÏnosti kam smûfiovat svoje
dal‰í snaÏení. KaÏdopádnû uÏ
dnes víme, Ïe se na 2. chovatelském dnu v Nové Vodû znovu
potkáme 27. záfií pfií‰tího roku.
Novinkou bude aukãní prodej
jalovic z místního chovu.
Vize budoucnosti, rodina
a vzory, které táhnou
„Hlavnû tam napi‰te, Ïe bez
podpory rodiny by to moc dûlat
ne‰lo. Jsme rodinná firma a to
platí i pro ty krávy." klade mi na
srdce pan Reinold. No tak to pí‰u,
protoÏe je to velká pravda a urãitû si obû dcery i manÏelka dík
zaslouÏí. Dnes má farma 140 ha
z ãehoÏ je cca 7 ha orné pÛdy, na
kter˘ch zde se vyrábí nejlep‰í
senáÏe pro jalovice. Do budoucna
se jeví moÏnost pfiikoupit je‰tû asi
20 hektarÛ. Pak by pan Reinold
chtûl chovat asi 75 krav základního stáda. MoÏná to nebudou
jen simentálky, protoÏe pokukuje
i po plemeni blonde d’Aquitaine,
kde ho zaujala moÏnost chovat
bezrohá zvífiata. Prvních 5 ks bfiezích jalovic si uÏ uÏívá rychlebsk˘
vzduch. I kdyÏ se farmû, pokud
jde o v˘sledky, dafií, tak jak pan
Reinold fiíká: „Je‰tû to nejsou ty
zlaté medaile.“ Je tfieba dál pracovat a b˘t co nejlep‰í a pokud
moÏno nejen v âesku. A Ïe pfiíklady táhnou je sice otfiepané
kli‰é, ale v tûsném okolí uÏ vznikají minimálnû 2 nová ãistokrevná
masná stáda. Îe potfiebujeme
pozitivní vzory je jasné a já bych
za sebe chtûl podûkovat, Ïe takov˘m vzorem (a moÏná obãas
i proti své vÛli) simentálská farma
v Nové Vodû bezesporu je.
Závûr
Ten jelen z úvodního odstavce
pofiád Ïije, takÏe na na‰í práci asi
bude pofiád co zlep‰ovat.
Ale o tom to asi je.
❒ Plemenný býk Templář z Nové Vody PP ZSI 778
(foto: Pavel Káčer)
❒ Plemenný býk Úkaz z Nové Vody ZSI 944
(foto: Pavel Káčer)
❒ Plemenice č. 155892972 – matka Templáře z Nové Vody ZSI
778 (o: Luna Agro V) (foto: archiv autora)
❒ Kráva č. 146722972 je matkou býka Úkaz z Nové Vody
ZSI 944 (o: Luna Agro V) (foto: archiv autora)
13
Angus show se vydafiila na jedniãku
Kamil Malát, âSCHMS
Lenka Nejdlová, Agrární obzor
LukበRytina, Profi Press
Leto‰ní roãník v˘stavy Zemû Ïivitelka, která probûhla tradiãnû na
pfielomu srpna a záfií v âesk˘ch
Budûjovicích, zaÏila premiéru akce
v˘znamné zejména pro chovatele
masného skotu. Tou byla 1. jihoãeská Angus show – v˘stava a soutûÏní pfiehlídka plemene aberdeen
angus. Po neuskuteãnûné akci,
kterou pfied deseti lety chovatelé
aberdeen angus v âesk˘ch Budûjovicích pfiipravovali a zhatily ji povodnû, se premiéra 1. jihoãeské
angus show zdafiila na jedniãku.
❒ Pohled na českobudějovické výstaviště se stánkem ČSCHMS (foto: Karel Melger)
Organizace 1. jihoãeské angus
show se ujal spoleãnû âesk˘ svaz
chovatelÛ masného skotu sdruÏující v âeské republice více neÏ
stovku chovatelÛ plemene aberdeen angus a Asociace chovatelÛ
angus. Témûfi pût desítek zvífiat
ãerné i ãervené barvy na ãeskobudûjovické v˘stavi‰tû pfiivezlo
dvanáct chovatelÛ, jejichÏ prohlídku si nenechal v rámci své
cesty po v˘stavi‰ti ujít ani prezident âeské republiky Václav Klaus.
NejdÛleÏitûj‰ího úkolu, tedy samotného hodnocení soutûÏní
pfiehlídky, se zhostil irsk˘ odborník a taktéÏ chovatel masného
skotu Leo McEnroe, kter˘ si dal na
své práci dÛkladnû záleÏet. Celou
pfiehlídkou provázel diváky fieditel svazu Kamil Malát.
Dvacetiletá tradice
Chov plemene aberdeen angus
(AA) má u nás jiÏ víc neÏ dvacetiletou historii a je jedno z nejpoãetnûj‰ích masn˘ch plemen, které se
v âeské republice chovají. Nejãastûji se s ním mÛÏeme setkat na
jihoãesk˘ch pastvinách. Plemeno
14
se chová jak v ãerné formû, tak
i v ãervené variantû, pfiiãemÏ
v‰echna zvífiata jsou geneticky
bezrohá. Aberdeen angus je plemenem, které se vyznaãuje nejlep‰í kvalitou masa a jeho mramorováním, proto patfií celosvûtovû
k nejoblíbenûj‰ím masn˘m plemenÛm. V ãistokrevné formû se
v souãasnosti chovu tohoto plemene vûnuje zhruba stovka chovatelÛ a v plemenn˘ch knihách je
zapsáno na ‰est tisíc krav a jalovic.
Spolu s plemeny charolais a masn˘
simentál patfií u nás k trojici nejpoãetnûj‰ích a nejvíce roz‰ífien˘ch
plemen. V kontrole uÏitkovosti
(KUMP), kterou vykonává nበsvaz,
je zahrnuto více neÏ 4000 plemenic. Odchovny plemenn˘ch b˘kÛ
a chovatelé roãnû testují kolem tfií
stovek b˘kÛ AA, ktefií jsou
následnû vybíráni do plemenitby.
Telata
Po tfiech propr‰en˘ch dnech na
ãeskobudûjovickém v˘stavi‰ti se
v pondûlí 3. záfií koneãnû na obloze objevilo sluníãko, louÏe v pfied-
vadi‰ti vyschly, a tak se mohla zvífiata i vodiãi naplno pustit do dlouze oãekávané soutûÏní pfiehlídky.
Jako první dostala v pfiedvádûcím
ringu ‰anci telata, která soutûÏila
ve dvou skupinách rozdûlen˘ch
dle vûku. V kategorii star‰ích telat
byla pfiedvedena ãtyfii zvífiata narozená v období od prosince 2011
do ledna 2012. V kategorii mlad‰ích telat pak bylo pfiedvedeno
‰est zvífiat narozen˘ch v rozmezí
bfiezna aÏ kvûtna 2012. Z obou
kategorií byly vybrány dva nejlep‰í
kusy, které postoupily do následující soutûÏe o absolutního ‰ampiona v˘stavy. Poté, co se rozhodãí
detailnû seznámil se v‰emi finálov˘mi zvífiaty, urãil jedno jako ‰ampiona telat a ocenil také zvífiata na
prvních tfiech místech. Pûkné tfietí
místo v kategorii telat obsadil
b˘ãek Venda z Ranãic od chovatele
Ing. Milana ·ebelky z Ranãic. Tomuto zvífieti Leo McEnroe vytknul
pouze nedostaãující utváfiení
hfibetní linie. Druhé místo obsadil
b˘ãek Va‰ík Pavas ze spoleãnosti
·umavsk˘ angus spol. s r. o. Sobû-
❒ Úterní přehlídka chovatelských skupin (foto: Karel Melger)
suky. Podle rozhodãího se jednalo
o tele s velmi dobfie utváfien˘m
tûlem, ale o nûco hor‰í kvalitou
konãetin. První místo pak získala
ãervená jaloviãka Viola z Pûãína od
chovatele Vladimíra Lep‰i. Ta nadchla rozhodãího ideálním tvarem
hlavy a velmi dobr˘m samiãím
v˘razem. ·ampionem této kategorie se stal b˘ãek Mewil Unikát 55Z,
jehoÏ majitelem je spoleãnost
M.I.L.O.S. Inc. âR Tû‰ínov. Tento
b˘ãek podle rozhodãího nejlépe
odpovídal typu plemene, má velmi
pûknû utváfienou hlavu, a téÏ jeho
kapacita a vyrovnanost jsou na
velmi dobré úrovni.
Jalovice
Jalovice byly v soutûÏi rozdûleny podle vûku do tfií podkategorií narozené v období prosinec
2010 aÏ leden 2011, únor 2011
a bfiezen aÏ srpen 2011. Z celkem
ãtrnácti jalovic postoupily do finále ãtyfii kusy, které bojovaly o titul ‰ampiona v˘stavy. Tfietí místo
obsadila jalovice Uma Red z Ostrého, jejímÏ majitelem a chovatelem je Farma Kozák, s. r. o. Této
velmi pûkné jalovici vytknul rozhodãí pouze trochu hor‰í nasazení ocasu. Na druhém místû se
umístila jalovice Mewil Pride Love
60X od chovatele Ing. Miroslava
Vráblíka z Trhov˘ch SvinÛ. Byla
ohodnocena jako typická pfiedstavitelka plemene s velmi dobrou tûlesnou stavbou, av‰ak trochu hor‰í v partiích, kde se nachází nejkvalitnûj‰í maso. První
místo obsadila jalovice Uma
❒ Leo McEnroe měl jako rozhodčí mnohdy velice nelehkou práci (foto: Karel Melger)
z Rantífiova od chovatele Ing. Vladimíra ·a‰ka z Rantífiova. Podle
rozhodãího je to vyrovnaná jalovice s velmi dobrou délkou tûla,
velmi dobfie utváfienou hfibetní
linií a dobr˘m osvalením. Jako
‰ampionku v kategorii jalovic Leo
McEnroe urãil red agnusku s Tina
Red z Pûãína pocházející z chovu
Vladimíra Lep‰i. „Je to velmi
pûkná jalovice, typická pfiedstavitelka plemene. Velmi pûkné utváfiené hlavy, vynikající hfibetní linie,
‰ífika, hloubka a rovnûÏ tûlesná
stavba a utváfiení konãetin, to
jsou dÛvody, proã je toto zvífie
nejlep‰í,“ vysvûtlil rozhodãí.
Mladé krávy
Dal‰í soutûÏní kategorie patfiila
prvotelkám a kravám na druhém
teleti, které byly pfiedvádûny zá-
❒ Radost v podání pana Šebelky po vítězství Míly z Rančic v kategorii starších
krav (foto: Karel Melger)
roveÀ se sv˘mi telaty. V ringu se
utkalo pouze pût zvífiat, pfiiãemÏ
mezi nejmlad‰í a nejstar‰í plemenicí v této kategorií byl témûfi
roãní vûkov˘ rozdíl. Tfietí pfiíãku
obsadila
plemenice
Renata
z Kvaslic pocházející z chovu
ZdeÀka Nejdla z Kvaslic. „Toto je
nejvy‰‰í kráva ze skupiny a je rovnûÏ nejstar‰í. Osvalení ve hfibetní
partii není zcela ideální, ale i tak je
to velmi pûkná plemenice,“
poznamenal rozhodãí. Na druhém místû se umístila red
anguska Sofie Red z Habfií ze spoleãnosti Statek Mitrov, a. s., která
oslovila Lea zejména dobfie utváfien˘m vemenem. První místo získala plemenice Radka Red z Pûãína z chovu Vladimíra Lep‰y
a ‰ampionkou v kategorii mlad‰ích krav se stala plemenice Tonãa
Pavas ze spoleãnosti ·umavsk˘
angus Sobûsuky spol. s r. o. „Jedná se o velmi vyrovnanou krávu,
která má pod sebou krásného
a velmi dobfie osvaleného b˘ãka.
Je pfiíkladem toho, jak má správn˘
angus vypadat,“ zhodnotil Leo
McEnroe.
Star‰í krávy
Dal‰í soutûÏní bitva se odehrála
mezi pûti krávami na tfietím a dal‰ím teleti. Na tfietím místû se
umístila plemenice Mewil Blackbird 12P ze spoleãnosti M.I.L.O.S.
Inc. âR Tû‰ínov. Druhé místo
obsadila red agnuska s názvem
Pavla Red z Pûãína od chovatele
Vladimíra Lep‰i. Této velmi dobré
plemenici rozhodãí vytknul pou-
15
plemeník Red Riis Stryker 394 ET
(ZAA 572) od Vladimíra Lep‰y,
u nûhoÏ rozhodãí ocenil vynikající
délku tûla a kvalitu osvalení
zejména v Ïádan˘ch partiích.
·ampionem star‰ích b˘kÛ se stal
plemeník Runway ET (ZAA 697)
narozen˘ v roce 2008 v chovu
Jana Kofronû, nyní v majetku
Josefa Dvofiáka z Telecího, kter˘
vyniká harmonií tûla, kompaktním
rámcem a celkov˘m osvalením.
❒ Expozici angusů navštívil i prezident republiky Václav Klaus (foto: Karel Melger)
ze hor‰í tvar hlavy. Jako první se
v tomto kole umístila plemenice
Olga Pavas ze spoleãnosti ·umavsk˘ angus spol. s r. o. „Tato kráva
se pfiibliÏuje tomu, co známe
z irsk˘ch pastvin. Je to typická
pfiedstavitelka plemene Aberdeen angus,“ pochválil krávu rozhodãí. Jen o nûco málo lep‰í byla
v této soutûÏi plemenice Míla
z Ranãic po otci Jarda Agrokiwi
(ZAA 379) z chovu Milana ·ebelky,
kterou Leo oznaãil za velmi vyrovnanou plemenici s krásn˘m teletem.
Mlad‰í b˘ci
B˘ci byli v soutûÏi rozdûleni do
dvou vûkov˘ch kategorií – b˘ci do
vûku tfií let a nad tfii roky, pfiiãemÏ
v obou skupinách mezi sebou
bojovalo pût plemeníkÛ. V kategorii mlad‰ích b˘kÛ do tfií let obsadil tfietí místo plemeník Tango
z Ranãic 6X (ZAA 804) z chovu Ing.
Milana ·ebelky. Na druhém místû
skonãil plemeník Tbilisi J. E. (ZAA
858), kter˘ je ve vlastnictví ZdeÀka
Nejdla z Kvaslic. První pfiíãku
obsadil plemeník Skot (ZAA 762)
z chovu Ing. Josefa Dvofiáka z Telecí, kter˘ vykázal nadprÛmûrnou
úroveÀ osvalení. Titul ‰ampiona
v kategorii mlad‰ích b˘kÛ v‰ak
vybojoval plemeník Tuscon (ZAA
808) z chovu Josefa Dvofiáka v majetku spoleãnosti ·umavsk˘ angus spol. s r. o.. „Je to velmi vyrovnan˘, dlouh˘ a perfektnû osvalen˘ b˘k, kter˘ si díky svoji
korektnosti a stavbû tûla toto
16
ocenûní zaslouÏí,“ fiekl rozhodãí.
Poté, co byl loni Tuscon vydraÏen
za rekordní cenu 231 000 Kã, tak o
sv˘ch kvalitách pfiesvûdãil i v soutûÏním ringu.
Star‰í b˘ci
Poslední soutûÏní kategorie
patfiila star‰ím b˘kÛm. V ní obsadil tfietí pfiíãku plemeník Rocky
Red z Pûãína (ZAA 696), jehoÏ
majitelem je spoleãnost Vetlabfarm s. r. o. Dolní Dobrouã. Na
druhé místo dosáhl 10,5let˘ plemeník Kanón Red ET (ZAA 440)
téhoÏ majitele. Tento b˘k byl
velmi dobfie osvalen˘ a korektní,
nicménû men‰ího vzrÛstu, coÏ
bylo hlavním dÛvodem, proã ho
Leo McEnroe umístil na druhou
pozici. Krásné první místo získal
·ampioni v˘stavy
Na závûr soutûÏní pfiehlídky
Angus show byla do ringu pfiivedena v‰echna zvífiata, která získala ve své kategorii titul ‰ampiona. Rozhodãí po jejich krátkém
zhodnocení vyhlásil rezervního
‰ampiona a absolutního ‰ampiona prvního roãníku Angus
show. Pozici rezervního ‰ampiona obsadil b˘ãek Mewil Unikát
55Z, jehoÏ majitelem je spoleãnost M.I.L.O.S. Inc. âR Tû‰ínov
a titul absolutního ‰ampiona pfiehlídky vybojovala jalovice Tina
Red z Pûãína z chovu Vladimíra
Lep‰i. „Obû zvífiata splÀují nejlépe
charakteristiky plemene a jsou
velmi dobfie osvalená, obzvlá‰tû
v partiích hfibetu, plece i k˘ty,“
uzavfiel Leo a dodal, Ïe v‰echna
zvífiata ocenûná na Angus show
povaÏuje za vynikající pfiedstavitele plemene Aberdeen angus,
ãímÏ vzdal velkou poctu jejich
chovatelÛm. Úterní soutûÏ chovatelsk˘ch skupin pak vyhrála ãtyfiãlenná „ãervená“ skupina z chovu
pana Lep‰y.
❒ Rodina pana Šaška se svými svěřenkyněmi netrpělivě čekající na verdikt
rozhodčího (foto: Karel Melger)
❒ Red angusská plemenice Sofie Red z Habří s teletem ze Statku Mitrov a.s.
(foto: Karel Melger)
Jak akci hodnotil rozhodãí
Cel˘ ‰ampionát posuzoval na
v˘stavi‰ti v âesk˘ch Budûjovicích
Leo McEnroe. Irsk˘ rozhodãí
a chovatel zhruba stovky kusÛ
skotu bez trÏní produkce mléka
pfiijel na angus show na pozvání
Asociace chovatelÛ anguse a âeského svazu chovatelÛ masného
skotu. V rozhovoru se svûfiil, Ïe aã
má ve svém stádû kromû zástupcÛ plemene aberdeen angus
i limousiny a jejich kfiíÏence,
k angusÛm má blízk˘ vztah: „OceÀuji na nich pfiedev‰ím vynikající
matefiské vlastnosti, velmi dobrou plodnost a snadné porody.
Líbí se mi i exteriérovû, a to obû
barevné varianty,“ sdûlil McEnroe.
PfiestoÏe byl na ãeskobudûjovickém v˘stavi‰ti pfiítomen nûkolik
dní, na soutûÏící zvífiata ustájená
ve venkovních kotcích se pfiedem
podívat ne‰el. „Nechci b˘t zaujat˘,“ vysvûtlil svou filozofii. Pondûlní ‰ampionát pak zhodnotil
velmi pozitivnû: „OceÀuji vysokou
úroveÀ v‰ech pfiedveden˘ch zvífiat. Chovatelé v âeské republice
odvedli za posledních dvacet let
kus práce,“ vyslovil pochvalu
McEnroe, jenÏ pfied pûti lety v âeské republice pofiádal semináfi na
téma správného pfiipravování
a pfiedvádûní zvífiat na v˘stavách.
Podûkování závûrem
Závûrem se slu‰í podûkovat
v‰em chovatelÛm za pozitivní pfiístup, pfiípravu zvífiat a jejich profesionální pfiedvedení. Velk˘ díky
také patfií v‰em sponzorÛm a partnerÛm akce, bez jejich pomoci by
organizace a financování v˘stavy
bylo o dost nároãnûj‰í. Hlavním
partnerem celé akce byl Jihoãesk˘
kraj, kter˘ v˘stavu finanãnû podpofiil v rámci grantového programu „Podpora pfiímého prodeje jihoãesk˘ch zemûdûlsk˘ch a potravináfisk˘ch produktÛ“. Sponzory
a ostatními partnery akce pak byly
firmy Schaumann âR, s.r.o., Biomin
Czech s.r.o.,âeská poji‰Èovna a.s.,
Agrotrans spol. s r.o., Fidez Agro,
spol. s r.o., Jihoãesk˘ chovatel a.s.,
Genoservis a.s. a V˘stavi‰tû âeské
Budûjovice a.s. Mediálním partnerem byl ãasopis Nበchov a t˘deník
Zemûdûlec z vydavatelství
Profi Press.
Triumf Vladimíra Lep‰i
Angus show byla velk˘m triumfem Vladimíra Lep‰i a jeho rodiny,
kter˘ ze sedmi pfiivezen˘ch zvífiat na v˘stavu získal pût pohárÛ –
kromû v˘‰e zmínûn˘ch také titul za nejlep‰í skupinu zvífiat. Vladimír
Lep‰a z Pûãína zaãínal s plemenem aberdeen angus jako hobby
chovatel v roce 2001, kdy nakoupil ‰est krav s kanadsk˘m pÛvodem.
Nicménû hned zaãal s jejich inseminací b˘ky z Kanady a USA. Po
jedenácti letech vznikla z chovatelského koníãka rodinná farma,
která je zdrojem pfiíjmÛ také pro syny Luká‰e a Vladimíra. V souãasnosti se na farmû chová 96 angusk˘ch krav na 290 hektarech trval˘ch travních porostÛ a 31 ha orné pÛdy. Hlavní zamûfiení je produkce plemenn˘ch zvífiat. „PfiestoÏe jsem byl ráno tro‰ku nervózní,
mám velikou radost a úspûch si vychutnávám, vÏdyÈ si odváÏíme
pût ocenûní,“ sdûlil své první dojmy po
skonãení show Vladimír Lep‰a star‰í,
kter˘ je vlastnû prÛkopníkem chovu
red angusÛ v âeské republice. „Dfiíve
byla ãervená barva více Ïádána,
obchodníci se zvífiaty ãernû zbarvené
kusy nechtûli – zfiejmû to bylo díky
BSE v Anglii. Dnes jiÏ zbarvení
nehraje takovou roli, ale pfiesto se
mi red angus zamlouvá více. V na‰em chovu je 70 aÏ 80 % ãervenû
zbarven˘ch zvífiat, plemenné b˘ky
pouÏíváme pouze redy. Aberdeen
angus je pro mne srdeãní záleÏitost. Je to plemeno nenároãné,
má v˘borné matefiské vlastnosti,
a napfi. oproti masnému simentálovi, se kter˘m mám zku‰enosti, je mnohem ovladatelnûj‰í,“ sdûlil ‰Èastn˘ zakladatel
rodinné farmy. Farma rodiny Lep‰Û, která
poprvé bodovala získáním titulu ‰ampióna na
v˘stavû v Praze-LetÀanech v roce 2003, bude
postupnû upou‰tût od chovu masného
simentála a bude se vûnovat pouze plemennému chovu aberdeen anguse.
17
V¯SLEDKOVÁ LISTINA
Kategorie: I. telata
Pořadi
Šampion
1. místo
2. místo
3. místo
číslo kat.
30
36
24
28
ušní číslo
753739031 CZ
479949931 CZ
725601032 CZ
766733031 CZ
jméno
MEWIL UNIKÁT 55Z
VIOLA Z PĚČÍNA
VAŠÍK PAVAS
VENDA Z RANČIC
chovatel
M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov
Lepša Vladimír, Pěčín
Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky
Šebelka Milan, SZ, Rančice
majitel
M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov
Lepša Vladimír, Pěčín
Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky
Šebelka Milan, SZ, Rančice
číslo kat.
1
10
2
14
ušní číslo
412148931 CZ
412389961 CZ
429904931 CZ
437113931 CZ
jméno
TINA RED Z PĚČÍNA
UMA Z RANTÍŘOVA
MEWIL PRIDE LOVE 60X
UMA RED Z OSTRÉHO
chovatel
Lepša Vladimír, Pěčín
Šašek Vladimír, ing., Rantířov
M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov
Farma Kozák, s.r.o.
majitel
Lepša Vladimír, Pěčín
Šašek Vladimír, ing., Rantířov
Vráblík Miroslav, ing., Trhové Sviny
Farma Kozák, s.r.o.
jméno
TONČA PAVAS
RADKA RED Z PEČÍNA
SOFIE RED Z HABŘÍ
RENATA Z KVASLIC
chovatel
Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky
Lepša Vladimír, Pěčín
Statek Habří, a.s.
Nejdl Zdeněk, Kvaslice
majitel
Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky
Lepša Vladimír, Pěčín
Statek Mitrov, a.s.
Nejdl Zdeněk, Kvaslice
jméno
MÍLA Z RANČIC 4P
OLGA PAVAS
PAVLA RED Z PĚČÍNA
MEWIL BLACKBIRD 12P
chovatel
Šebelka Milan, SZ, Rančice
Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky
Lepša Vladimír, Pěčín
M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov
majitel
Šebelka Milan, SZ, Rančice
Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky
Lepša Vladimír, Pěčín
M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov
jméno
TUSCON
SKOT
TBILISI J.E.
TANGO Z RANČIC 6X
chovatel
Dvořák Josef, ing., Telecí
Dvořák Josef, ing., Telecí
Egert Jiří, ing., Lomnice n. Lužnicí
Šebelka Milan, SZ, Rančice
majitel
Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky
Dvořák Josef, ing., Telecí
Nejdl Zdeněk, Kvaslice
Šebelka Milan, SZ, Rančice
jméno
RUNWAY ET
RED RIIS STRYKER 394 ET
KANÓN RED ET
ROCKY RED Z PĚČÍNA
chovatel
Kofroň Jan, ing., Radhostice
Erna Riis Nielsen, Karup
ZOD Lánov
Lepša Vladimír, Pěčín
majitel
Dvořák Josef, ing., Telecí
Lepša Vladimír, Pěčín
VETLABFARM s.r.o. D. Dobrouč
VETLABFARM s.r.o. D. Dobrouč
jméno
TINA RED Z PĚČÍNA
MEWIL UNIKÁT 55Z
Lepša Vladimír, Pěčín
chovatel
Lepša Vladimír, Pěčín
M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov
majitel
Lepša Vladimír, Pěčín
M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov
Kategorie: II. jalovice
Pořadi
Šampion
1. místo
2. místo
3. místo
Kategorie: III.a Mladé krávy na 1. a 2. teleti
Pořadi
Šampion
1. místo
2. místo
3. místo
číslo kat.
25
19
17
15
ušní číslo
294285932 CZ
375763931 CZ
380991961 CZ
242932932 CZ
Kategorie: III.b Star‰í krávy na 3. a dal‰ím teleti
Pořadi
Šampion
1. místo
2. místo
3. místo
číslo kat.
ušní číslo
27
15736931 CZ
31
173862932 CZ
35
251471931 CZ
29
48716931 CZ
Kategorie: IV.a Plemenní b˘ci do 3 let
Pořadi
Šampion
1. místo
2. místo
3. místo
číslo kat.
40
38
41
39
státní registr
ZAA 808
ZAA 762
ZAA 858
ZAA 804
Kategorie: IV.b Plemenní b˘ci na 3 roky
Pořadi
Šampion
1. místo
2. místo
3. místo
číslo kat.
45
43
42
44
státní registr
ZAA 697
ZAA 572
ZAA 440
ZAA 696
Absolutní šampion výstavy
Reserve šampion výstavy
Nejlepší chovatelská skupina
číslo kat.
ušní číslo
1
412148931 CZ
30
753739031 CZ
1,35,36,44
první jihoãeská
angus show
Země živitelka • 3. září 2012 • České Budějovice
FOTOGALERIE
·AMPIONI ANGUS SHOW
Absolutní šampion výstavy:
TINA RED Z PĚČÍNA
kategorie: jalovice ve věku 12–24 měsíců
ušní číslo: 412148931 CZ
chovatel: Vladimír Lepša, Pěčín
majitel: Vladimír Lepša, Pěčín
Reserve šampion výstavy:
MEWIL UNIKÁT 55Z
kategorie: telata
ušní číslo: 753739031 CZ
chovatel: M.I.L.O.S. Inc. ČR Těšínov
majitel: M.I.L.O.S. Inc. ČR Těšínov
Nejlepší chovatelská skupina:
VLADIMÍR LEPŠA, PĚČÍN
·AMPIONI ANGUS SHOW
TONČA PAVAS
kategorie: mladé krávy na 1. a 2. teleti
ušní číslo: 294285932 CZ
chovatel: Šumavský angus, spol. s r.o., Soběsuky
majitel: Šumavský angus, spol. s r.o., Soběsuky
MÍLA Z RANČIC 4P
kategorie: starší krávy na 3. a dalším teleti
ušní číslo: 15736931 CZ
chovatel: Milan Šebelka, SZ, Rančice
majitel: Milan Šebelka, SZ, Rančice
TUSCON
kategorie: plemenní býci do 3 let
ušní číslo: ZAA 808
chovatel: ing. Josef Dvořák, Telecí
majitel: Šumavský angus, spol. s r.o., Soběsuky
RUNWAY ET
kategorie: plemenní býci nad 3 roky
ušní číslo: ZAA 697
chovatel: ing. Jan Kofroň, Radhostice
majitel: ing. Josef Dvořák, Telecí
Absolutní šampion výstavy:
Reserve šampion výstavy:
TINA RED Z PĚČÍNA
MEWIL UNIKÁT 55Z
kategorie: jalovice ve věku
12–24 měsíců
ušní číslo: 412148931 CZ
chovatel: Vladimír Lepša, Pěčín
majitel: Vladimír Lepša, Pěčín
kategorie: telata
ušní číslo: 753739031 CZ
chovatel: M.I.L.O.S. Inc. ČR Těšínov
majitel: M.I.L.O.S. Inc. ČR Těšínov
ANGUS
Autor všech fotografií: Karel Melger
SHOW
Chov krav bez trÏní produkce mléka
v Ústeckém kraji (konference ·luknov)
Pavla Vydrová, Karel ·eba
Krásn˘ 20. záfiijov˘ den se v prostorách zámku ve
·luknovû konala jiÏ v pofiadí III. Mezinárodní konference chovatelÛ masného skotu, jejímÏ cílem mûla
b˘t zejména anal˘za realizace projektu „Za rozvoj
chovu masného skotu v Ústeckém kraji“, jehoÏ prioritním zámûrem bylo vytvofiení podmínek pro sdruÏování chovatelÛ masného skotu tak, aby pfii prodeji
zvífiat na trhu nebyli pfiedmûtem spekulativních
snah pfiekupníkÛ a v˘sledky své odborné práce byli
schopni realizovat s vysok˘m ekonomick˘m efektem (tak fiíká Informaãní bulletin).
¤eãníkÛ, ktefií mûli moÏnost promluvit k pfiítomn˘m chovatelÛm, bylo velké mnoÏství, ale ãas vymezen˘ pro pfiedná‰ky byl omezen˘. Nûkteré pfiíspûvky
byly velmi obecné, a i kdyÏ se vût‰ina aktivních úãastníkÛ snaÏila chovatele povzbudit v jejich práci, jejich
fieã nemûla v koneãném dÛsledku (z chovatelského
pohledu) valného v˘znamu. To se ale nedalo fiíci napfi.
o pfiíspûvku na‰eho pana pfiedsedy, Ing. Miroslava
Vráblíka, kter˘ váÏil dalekou cestu napfiíã na‰í vlastí,
aby pfiítomné chovatele seznámil s postojem chovu
masného skotu jak na domácím trhu, tak i na tom
evropském a zejména aby vyzdvihl svazové aktivity
související s otevfiením trhu v˘chodním smûrem
a pfiiblíÏil moÏnosti, kter˘ch by mûli ãe‰tí chovatelé
vyuÏít a vytûÏit tak ze souãasné situace maximum.
Nastínil chovatelÛm také prÛbûh dosavadních realizací obchodu se zvífiaty, jako nové ãinnosti svazu,
o kterou se on sám zaslouÏil a které se velmi aktivnû
vûnuje. Jeho pfiedná‰ka patfiila bezpochyby k tûm
nejlep‰ím, které pfiítomní v ten den vyslechli. BohuÏel, díky dlouh˘m projevÛm dÛleÏit˘ch i ménû dÛleÏit˘ch hostÛ, bylo na nûkteré a mnohdy, z pohledu
chovatelÛ, daleko pfiínosnûj‰í a zajímavûj‰í pfiedná‰ky,
velmi málo ãasu, nebo se na nû nedostalo vÛbec.
Pozvánka na konferenci je pro aktivního úãastníka
vÏdy spojena s „prací navíc“. Je tfieba se fiádnû pfiipravit a vûnovat tématu dostateãné mnoÏství ãasu,
aby byla pfiedná‰ka pro posluchaãe zajímavá, pfiínosná a hlavnû srozumitelná. Nelze jen tak „naházet“ do Power
pointu tabulky
a grafy, ty tabulky a grafy
musí nûkdo vytvofiit, na základû dat, která
nûkdo nejdfiíve
posbírá a následnû zpracuje. Vytvofiené
grafy a tabulky
je tfieba vhodnû
pfiipravit
pro
prezentaci
❒ Předseda svazu Ing. Miroslav Vráblík
a srozumitelnû
(foto: Pavla Vydrová)
24
❒ Highlandský býk pana Ladislava Opata z Malšovic (foto:
Pavla Vydrová)
okomentovat. Mluvíme o nûkolikahodinové pfiípravû. No, a kdyÏ uÏ se tomu ãlovûk vûnuje a v‰e si
zpracuje, tak by to rád i pfiednesl, aby ãas stráven˘
pfiípravou, nebyl vynaloÏen˘ zbyteãnû. V na‰em pfiípadû byla nûkolikadenní práce zbyteãná, protoÏe
jsme k prezentaci v˘sledkÛ bohuÏel nedostali prostor. A toto je ten hlavní dÛvod, proã si dovolím vyuÏít stránek zpravodaje a seznámit vás (a zejména
chovatele Ústeckého kraje) se stavem masného
skotu v této oblasti. Doufám, Ïe pro vás budou ãísla
zajímavá, povzbudí vás a tfieba vám pomohou v dal‰í
práci. I ostatní chovatelé si zde mohou najít zajímavé informace v podobû celorepublikov˘ch údajÛ,
se kter˘mi jsme data Ústeckého kraje porovnávali.
Tak aÈ padnou informace na úrodnou pÛdu. Pfiíjemné a snad i pfiínosné poãtení vám pfieje Pavla
Vydrová a Karel ·eba.
1. Srovnání stavÛ âR a Ústeckého kraje
V âeské republice bylo na zaãátku dubna leto‰ního roku evidováno 178 000 ks krav v systému bez
trÏní produkce mléka (BTPM) z celkového poãtu 552
000 ks krav. Pfii porovnání roku 2010, kdy bylo v âR
168 tisíc krav BTPM, s rokem 2012, se zv˘‰ily poãty
o 10 % na souãasn˘ch 178 tisíc ks. Pfiitom v letech
2011 a 2012 jsou stavy stejné (díky zaokrouhlení na
tisíc kusÛ). Ve skuteãnosti bylo v roce 2012 ve stavu
o 385 krav (BTPM) více neÏ v roce 2011. Strop stavÛ
krav BTPM s nárokem na pfiímé platby ãinil pfii na‰em
vstupu do EU v roce 2004 jen 90 300 ks. Nárok se tedy
t˘kal 56 % dne‰ních aktuálních stavÛ (k 1. 4. 2012).
V kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu
(KUMP) bylo v roce 2011 zapojeno 19 706 krav (kontrolní rok je od 1. 10.–30. 9.), coÏ je o 9,4 % ménû neÏ
v roce 2010, kdy bylo v KUMP 21 741 krav. K nejvût‰ímu poklesu do‰lo ve stavech v KUMP u krav bez
pÛvodu a krav dojen˘ch plemen (–41,8 %) a kfiíÏenek
s podílem 50 aÏ 75 % masného plemene (–26,7 %).
V kontrolním roce 2011 byla i díky poklesu stavÛ krav
v KUMP dosaÏena natalita 86,05. V roce 2010 byla
natalita 83,7. Tento ukazatel (natalitu) ale v KUMP
ovlivÀuje mimo zvládnuté reprodukce i vlastní evidence v zapojeném chovu a ochota spolupracovat.
V Ústeckém kraji se, v porovnání s ostatními kraji,
chová skotu nejménû (k 1. 4. 2012 to bylo
36 628 kusÛ). Na 100 ha zemûdûlské pÛdy pfiipadá
3,2 ks krav BTPM, men‰í zatíÏení má uÏ jen kraj Stfiedoãesk˘ (2,1 ks) a Jihomoravsk˘ (0,9 ks), oproti tomu
nejvy‰‰í zatíÏení je v Libereckém (9,6 ks), Karlovarském (8,8 ks) a Jihoãeském (8,7 ks). Na druhé stranû
má kraj vysok˘ podíl krav BTPM z celkového stavu
krav (druh˘ nejvy‰‰í v âR). V˘voj natality a poãtu
odchovan˘ch telat v souvislosti s podílem krav BTPM
z celkového stavu krav podle krajÛ je dokumentován
v tabulce ã. 1a. Vzhledem k sezónnímu telení v chovech krav BTPM, dosahují kraje s nejvy‰‰ím podílem
tûchto krav i vysokou natalitu. To se t˘ká napfiíklad
i I. pololetí roku 2012. Do kontroly uÏitkovosti bylo
v roce 2011 v kraji zapojeno 1064 krav, to je o 430
kusÛ ménû neÏ Tabulka č. 1a: Vývoj počtu narozených telat
v roce 2010. Po- podle krajů (k 30. 6. 2012)
kud porovnáPodíl Naroz. Odch.
me
natalitu
krav
telat
telat
v KUMP za poKraje
BTPM na 100 na 100
ze stavu krav
krav
slední dva konkrav
trolní roky tak
Karlovarský
54,7
58,9
53,8
zjistíme, Ïe byÚstecký
46,6
57,1
53,5
ly v roce 2011
Plzeňský
37,6
56,9
52,9
ru‰eny chovy
Jihočeský
44,1
55,8
51,4
v KUMP, které
Liberecký
45,9
55,6
51,3
nevykazovaly
Moravskoslezský
42,3
55,6
52,3
potfiebnou akOlomoucký
31,8
54,7
51,2
tivitu. Natalita
Pardubický
23,3
54,0
50,2
v KUMP za rok
Královéhradecký
27,5
53,3
49,6
2011 je 88,8
Vysočina
24,5
52,8
48,4
telete na 100
Zlínský
31,4
51,9
49,2
krav a je vy‰‰í
Praha + Středočeský
21,0
51,6
48,1
neÏ prÛmûr âR.
Jihomoravský
13,4
50,9
47,7
V roce 2010
Česká republika
32,6
54,3
50,4
byla jen 63,8.
❒ Reklama na plemeno hereford (foto: Pavla Vydrová)
sloupec grafu), i kdyÏ v posledních letech je pokles
pozvolnûj‰í. Naproti tomuto dlouhodobému
trendu, se stavy krav bez TPM (aÏ na nûkteré
v˘jimky) pozvolna zvy‰ují (modr˘ sloupec), aÏ na
souãasnou hranici 178 000 ks. Dal‰í v˘voj ukáÏe,
budou-li se stavy zvy‰ovat ãi stagnovat, tak jak
naznaãují poslední dva roky.
3. V˘voj stavÛ krav a jalovic podle uÏitkov˘ch typÛ
v ÚK (graf ã. 2)
Z grafu ã. 2 je patrn˘ v˘voj stavÛ krav a jalovic
v Ústeckém kraji za poslední tfii roky (2010–2012) a dle
jednotliv˘ch uÏitkov˘ch typÛ. V˘vojová tendence je
stejná jako ta celorepubliková. Celkové stavy a poãty
dojen˘ch krav a jalovic se sniÏují, masná plemena
(vãetnû kfiíÏencÛ) a krávy bez TPM se pozvolna zvy‰ují. Poãty krav a jalovic jednotliv˘ch uÏitkov˘ch typÛ
jsou uvedeny nad sloupci grafu.
Graf č. 2: Vývoj stavů krav a jalovic podle užitkových typů
v Ústeckém kraji
2. Poãetní stavy krav v âeské republice (graf ã. 1)
V˘voj poãetních stavÛ krav v na‰í zemi za uplynul˘ch 17 let (1996–2012) je znázornûn v grafu ã. 1. Je
zde patrná klesající tendence poãtu dojen˘ch krav
(zelen˘ sloupec) a jejich celkového poãtu (ãerven˘
Graf č. 1: Vývoj početních stavů krav v České republice
(v tisících ks)
4. Porovnání poãtu krav a jalovic podle plemen
(od 50% kfiíÏencÛ) v ÚK (tab. ã. 1)
V tabulce ãíslo 1, která porovnává poãty krav a jalovic (vã. kfiíÏencÛ) v Ústeckém kraji podle plemen,
se mÛÏeme zamûfiit zejména na první dva sloupce,
ve kter˘ch jsou uvedeny poãty krav a jalovic v ÚK
v leto‰ním roce. Hodnoty jsou barevnû odli‰eny dle
toho, jestli poãty zvífiat oproti minul˘m letÛm vzrostaly (modrá), nebo se sníÏily (ãervená). Není tfieba
zde tedy popisovat v˘voj u jednotliv˘ch plemen,
25
Tabulka č. 1: Porovnání počtu krav a jalovic podle plemen
(od kříženců 50%) v ÚK
Plemeno
AA
BA
BM
GA
GS
HE
HI
CH
LI
MS
PI
SA
TT
Ost.
Celkem
krávy
991
874
16
102
408
1113
49
2599
2153
828
69
10
0
408
9620
2012
jalovice
1001
817
22
110
196
1083
46
2757
3254
881
73
66
3
240
10 549
2011
krávy
jalovice
907
1155
749
835
24
20
83
107
403
225
1266
942
42
36
2459
2578
1890
3039
690
907
66
62
10
39
0
0
452
251
9041
10 196
2010
krávy
jalovice
779
898
752
961
24
31
78
101
377
280
1324
1016
33
45
2323
2485
1755
2653
600
825
58
64
2
34
0
0
503
268
8608
9659
kaÏd˘ si své plemeno v tabulce najde a barevné rozli‰ení mu pomÛÏe pfii orientaci v ãíslech.
Nejpoãetnûj‰ím plemenem, z pohledu krav a jalovic (vã. kfiíÏencÛ), je stejnû jako na celorepublikové
úrovni Charolais, na druhém místû je v kraji Limousine a na tfietím Hereford. Zde se jiÏ pomûr poãetních stavÛ na úrovni kraje li‰í proti republice. Pro
zajímavost, mezi „ostatní plemena“ je mj. zafiazen
také uhersk˘ stepní skot, kter˘ je v ÚK chován.
5. Poãty ãistokrevn˘ch krav a jalovic v ÚK (tab. ã. 2)
Druhá tabulka znázorÀuje poãty ãistokrevn˘ch krav
a jalovic v Ústeckém kraji. Stejnû jako v tabulce ã. 1, se
i zde zamûfiíme na první dva sloupce: poãty krav a
jalovic v roce 2012. I zde jsou hodnoty barevnû odli‰eny dle vzrÛstající (modrá) a klesající (ãervená) tendence. V nûkter˘ch pfiípadech kopíruje v˘voj data
z tabulky ã. 1, coÏ se ale nedá fiíci o poãtech zvífiat.
V ãistokrevné formû je nejvíce chováno krav a jalovic
plemene Masn˘ simentál, následuje Hereford, Aberdeen angus a aÏ na ãtvrtém místû je „vítûz z tabulky
ã. 1“, plemeno Charolais. Na první pohled jsou patrné
Tabulka č. 2: Porovnání počtu čistokrevných krav
a jalovic v ÚK
Plemeno
AA
BA
BM
GA
GS
HE
HI
CH
LI
MS
PI
SA
TT
Ost.
Celkem
26
krávy
321
148
0
13
0
365
13
221
72
797
0
6
0
102
2058
2012
jalovice
216
167
0
10
10
487
16
215
152
850
0
14
3
1
2141
2011
krávy
jalovice
228
299
136
170
0
0
11
9
0
8
381
312
6
13
192
229
31
118
672
874
0
0
6
11
0
0
177
2
1840
2045
2010
krávy
jalovice
169
204
134
141
0
1
8
12
0
2
400
308
1
14
198
181
18
53
589
779
0
0
2
3
0
0
237
4
1756
1702
❒ Texas Longhorn – Faflákovi (foto: Pavla Vydrová)
napfi. nízké poãty ãistokrevn˘ch krav plemene Limousine, i kdyÏ poãty jalovic se zv˘‰ily, coÏ je pfiíslibem do
budoucna, stejnû jako u nûkter˘ch dal‰ích plemen (aÈ
uÏ zvífiat ãistokrevn˘ch ãi kfiíÏencÛ). Podíl ãistokrevn˘ch krav na celkovém stavu krav masn˘ch plemen
(vãetnû kfiíÏenek) ãiní v kraji 21,4 %. Je to o nûco vy‰‰í
podíl, neÏ je tomu v prÛmûru v âR a to 17,6 %.
6. Ostatní masná plemena (tab. ã. 3)
„Okrajová“ plemena masného skotu chovaná v souãasné dobû v âR, která mají Ministerstvem zemûdûlství uznan˘ ‰lechtitelsk˘ program, jsou fiazena mezi
tzv.
ostatní
plemena. Tabulka č. 3: Ostatní masná
Jejich názvy uvádí tabulka plemena skotu
ã. 3, vãetnû oficiálních
Plemeno a kříženci
zkratek. K pÛvodním 12
Aubrac
UU
masn˘m plemenÛm tedy
Parthenaise
PP
v prÛbûhu posledních
Shorthorn
SS
dvou let pfiibylo dal‰ích 9.
Texas Longhorn
TT
V dohledné dobû bude ke
Bazadaise
BB
stávajícím 21 plemenÛm
Wagyu
WA
pfiifiazeno jedno dal‰í, DexVosgienne
VV
ter. Dle trendu posledních
Rouge des Prés
MM
let nebude pravdûpoAndorské hnědé
DD
dobnû zdaleka posledním.
7. Stavy plemenic podle plemen v âR (tab. ã. 4)
Stavy plemenic (vã. kfiíÏenek) jednotliv˘ch masn˘ch plemen v âR jsou uvedeny v tabulce ã. 4. Plemena jsou fiazena sestupnû dle procentuálního
podílu z celkového poãtu krav a jalovic. Nejvy‰‰í
podíl z celkového poãtu krav má z masn˘ch plemen
charolais (10,3 %), aberdeen angus (5,1 %), limousine
❒ Zvířata pana Ing. Machače (předsedy klubu hereford)
(foto: Pavla Vydrová)
Tabulka č. 4: Stavy plemenic masného skotu podle plemen
v České republice
Plemeno a kříženci
Charolais
CH
Aberdeen Angus
AA
Limousine
LI
Hereford
HE
Piemontese
PI
Masný simentál
MS
Blonde d’Aquitaine BA
Galloway
GA
Gasconne
GS
Salers
SA
Highland
HI
Belgické modré
BM
Ostatní
Celkem
Krávy Jalovice Celkem
56 942
57 565 114 507
28 111
26 159
54 270
18 348
23 274
41 622
11 547
8963
20 510
7261
6902
14 163
5817
7486
13 303
6281
6947
13 228
2586
2671
5257
2144
2187
4331
1594
1595
3189
1534
1453
2987
778
1467
2245
1810
1227
3037
144 753 147 896 292 649
Tabulka č. 5: Stavy plemenných býků masných plemen
v Ústeckém kraji
Podíl
10,3 %
5,1 %
3,3 %
2,1 %
1,3 %
1,1 %
1,1 %
0,5 %
0,4 %
0,3 %
0,3 %
0,1 %
0,3 %
26,3 %
(3,3 %), hereford (2,1 %), piemontese (1,3 %), masn˘
simentál (1,1 %), blonde d’Aquitaine (1,1 %), dal‰í
plemena pod 1 %. Podíl masn˘ch plemenic na celkovém poãtu krav v âR je 26,3 %.
8. V˘voj podílu krav podle plemen v ÚK (graf ã. 3)
V˘voj podílu krav devíti nejpoãetnûj‰ích masn˘ch
plemen v Ústeckém kraji + ostatních plemen, je uveden v grafu ã. 3. Sloupce grafu ukazují v˘voj za
poslední tfii roky (2010–2012) a procentuální podíl je
nad kaÏd˘m sloupcem. Obecnû se stavy zvy‰ují, ale
podílovû klesají, protoÏe celkové stavy rostou rychleji. Nejvy‰‰í podíl mají, dle pfiedpokladu vypl˘vajícího jiÏ z tabulky ã. 2, plemena masn˘ simentál,
hereford, aberdeen angus a charolais.
Graf č. 3: Vývoj podílu krav podle plemen v Ústeckém kraji
Plemeno
Aberdeen Angus
AA
Blonde d’Aquitaine
BA
Bazadais
BB
Belgické modré
BM
Galloway
GA
Gasconne
GS
Hereford
HE
Highland
HI
Charolais
CH
Limousin
LI
Masný simentál
MS
Piemontese
PI
Salers
SA
Texas longhorn
TT
Wagyu
WA
Celkem (k 30. 6. 2012)
2012
počet
22
37
1
2
7
2
23
6
67
135
83
1
6
1
1
394
podíl %
5,6 %
9,4 %
0,3 %
0,5 %
1,8 %
0,5 %
5,8 %
1,5 %
17,0 %
34,3 %
21,1 %
0,3 %
1,5 %
0,3 %
0,3 %
100,0 %
2011
počet
18
30
0
2
5
2
20
5
75
110
68
1
5
1
0
342
podíl %
5,3 %
8,8 %
0,0 %
0,6 %
1,5 %
0,6 %
5,8 %
1,5 %
21,9 %
32,2 %
19,9 %
0,3 %
1,5 %
0,3 %
0,0 %
100,0 %
10. Stavy plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen v âR
(tab. ã. 6)
Velmi zajímavá je jistû pro chovatele tabulka ã. 6, ve
které jsou uvedeny poãty plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch
plemen k 30. 6. 2012 v celé âeské republice. Je zde
uvedeno jedenáct plemen s nejvy‰‰ím poãtem b˘kÛ
v pfiirozené plemenitbû, fiazeno sestupnû a nad souãtov˘m fiádkem je uveden poãet za zbyl˘ch 10 plemen.
U kaÏdého plemene je také procentuální podíl ze
v‰ech masn˘ch b˘kÛ pÛsobících v leto‰ním roce
v chovech. Mezi ãtyfii nejpoãetnûj‰í (jejichÏ podíl je
nad 10 %) fiadíme plemeno charolais (1851 ks;
30,9 %), masn˘ simentál (1280 ks; 21,4 %), limousine
(980 ks; 16,3 %) a aberdeen angus (843 ks; 14,1%). Celkem pÛsobilo letos v âeské republice v pfiirozené plemenitbû 5994 ks plemenn˘ch b˘kÛ.
Tabulka č. 6: Stavy žijících masných plemenných býků v ČR
9. Stavy plemenn˘ch b˘kÛ v ÚK (tab. ã. 5)
Zajímavé jsou také údaje o poãtech plemenn˘ch
b˘kÛ v Ústeckém kraji (k 30. 6.), které zachycuje
tabulka ã. 5. V leto‰ním roce zde pÛsobilo v pfiirozené plemenitbû 394 b˘kÛ, coÏ je o 52 ks více, neÏ
v roce pfiedchozím. Jsou zde zástupci patnácti masn˘ch plemen (vyjmenovan˘ch v tabulce), jejich
poãty v roce 2012 a procentuální podíl jednotliv˘ch
plemen lze porovnat se stavy a údaji roku 2011. Nejvíce b˘kÛ je v leto‰ním roce plemene limousine
(135 ks; podíl 34,3 %), masn˘ simentál (83 ks; 21,1 %),
charolais (67 ks; 17 %) a blonde d’Aquitaine (37 ks;
9,4 %). U v‰ech plemen, kromû charolais, do‰lo k nav˘‰ení poãtu b˘kÛ v pfiirozené plemenitbû.
Plemeno
Charolais
Masný simentál
Limousin
Aberdeen Angus
Blonde d’Aquitaine
Piemontese
Hereford
Highland
Galloway
Gasconne
Salers
10 plemen
Celkem (k 30. 6. 2012)
CH
MS
LI
AA
BA
PI
HE
HI
GA
GS
SA
kusů
1851
1280
980
843
262
159
154
135
133
84
56
57
5994
index
30,9 %
21,4 %
16,3 %
14,1 %
4,4 %
2,7 %
2,6 %
2,3 %
2,2 %
1,4 %
0,9 %
1,0 %
100,0 %
11. RPH pro prÛbûh porodu u plem. b˘kÛ za rok
2011/12 v ÚK (graf ã. 4)
Graf relativních plemenn˘ch hodnot (RPH) pro prÛbûh porodu u plemenn˘ch b˘kÛ srovnává RPH pro
rok 2012 s rokem 2011, které byly vypoãteny pro b˘ky
tfiinácti masn˘ch plemen. Tato hodnota udává pfiedpokládan˘ prÛbûh porodu potomkÛ b˘kÛ daného
plemene, pro které byla RPH vypoãtena. NadprÛmûrné RPH jsou z grafu ã. 4 patrné u b˘kÛ plemene
27
Graf č. 4: Porovnání RPH pro průběh porodu u plemenných býků
za rok 2012 a 2011 v ÚK
Graf č. 6: Porovnání RPH pro průběh porodu v maternálním efektu
za rok 2012 a 2011v ÚK
galloway, aberdeen angus, gasconne a piemontese.
Mimo plemena aberdeen angus a masn˘ simentál
jsou relativní plemenné hodnoty u ostatních plemen
v porovnání s rokem 2011 lep‰í.
Graf č. 7: Porovnání RPH pro růst v maternálním efektu za rok 2012
a 2011 v ÚK
12. RPH pro rÛst v pfiímém efektu u plem. b˘kÛ za
rok 2011/12 v ÚK (graf ã. 5)
Graf relativních plemenn˘ch hodnot pro rÛst v pfiímém efektu u plemenn˘ch b˘kÛ také srovnává RPH
pro rok 2012 s rokem 2011 u tfiinácti masn˘ch plemen.
Tato hodnota udává pfiedpokládanou rÛstovou
schopnost potomkÛ b˘kÛ daného plemene, pro
které byla RPH vypoãtena. Vy‰‰í neÏ v roce 2011 jsou
RPH v grafu ã. 5 patrné u b˘kÛ plemen highland,
hereford, gasconne, galloway, aberdeen angus.
Graf č. 5: Porovnání RPH pro růst v přímém efektu u plem. býků
za rok 2012 a 2011 v ÚK
Tato hodnota se dá jednodu‰e vyloÏit jako schopnost
dcer hodnocen˘ch b˘kÛ daného plemene, produkovat dostateãné mnoÏství mléka pro potomky a souãasnû se o nû i dobfie starat, coÏ se pozitivnû
odráÏí na jejich rÛstové schopnosti.
V tomto pfiípadû jsou lep‰í neÏ
v roce 2011 hodnoty (graf ã. 7)
u
plemen
salers,
gasconne, blonde
d’Aquitaine.
13. RPH pro prÛbûh porodu v maternálním efektu
za rok 2011/12 v ÚK (graf ã. 6)
Graf relativních plemenn˘ch hodnot pro prÛbûh porodu v maternálním efektu srovnává opût RPH pro rok
2012 s rokem 2011. Byly (obdobnû jako v pfiedchozích
dvou grafech) vypoãteny pro plemenné b˘ky tfiináct
masn˘ch plemen. Tato hodnota je v podstatû predikcí
telení dcer b˘kÛ daného plemene, pro které byla RPH
vypoãtena. Lep‰í neÏ v roce 2011 je hodnota RPH u plemen masn˘ simentál, limousin, highland, galloway.
14. RPH pro rÛst v maternálním efektu za rok
2011/12 v ÚK (graf ã. 7)
Poslední graf srovnává relativní plemenné hodnoty
pro rÛst v maternálním efektu. Ty byly vypoãteny
opût pro plemenné b˘ky tfiinácti masn˘ch plemen.
❒ Šluknovský zámek a expozice zvířat (foto: Pavla Vydrová)
28
Na zku‰enou do Irska
Vladimír Chytka ml.,
farma Agrochyt s.r.o.
Letos v dubnu nav‰tívili manÏelé Gerard a Angela Brickleyovi
z Irska âeskou republiku a v rámci
této cesty zavítali i na na‰i farmu.
Po prohlídce chovu a debatû,
slovo dalo slovo a domluvili jsme
se na mé stáÏi na jejich farmû.
V srpnu jsem odlétal na 6 t˘dnÛ
smûr Irsko do vesnice Coolrain,
kde se nachází jejich farma. Irskou
genetiku jsem vÏdy obdivoval
a myslel si, Ïe se zde chovají nejlep‰í simentálové, coÏ se mi
potvrdilo. U Brickleyov˘ch jsem
se rychle zabydlel a na farmû
zapracoval. Z poãátku jsem tro‰ku
bojoval s angliãtinou. Moje angliãtina se postupnû lep‰ila a mnoho
nového jsem se nauãil. Velice mi
s ní pomohl Simon, mlad˘ chovatel z Rakouska, kter˘ zde byl také
na stáÏi. Chvíli mi trvalo, neÏ jsem
si zvykl na styl Ïivota, pfiece jenom hlavní jídlo v pÛl osmé veãer
mi dûlalo problém, ale pozdûji mi
to pfii‰lo normální. Práce na farmû bylo docela dost, ale nebylo
to pro mû nic neobvyklého. Za
dobu ‰esti t˘dnÛ, kterou jsem na
farmû strávil, jsem se velice ãasto
s Gerardem bavil o v‰em, co se
t˘ká chovu skotu. Zajímal jsem se
o jeho názory a zku‰enosti. Pfii
tûchto diskuzích mi Gerard mi
vysvûtlil jeho pfiedstavu ideálního
❒ Anatrim Diamond - šampion výstavy na výstavě ve Sroketown, otec Curaheen
Tyson (foto: Vladimír Chytka ml.)
typu masného simentála. V‰e mi
zdÛvodnil a doloÏil dlouholetou
chovatelskou praxí a bohat˘mi
zku‰enostmi hodnotitele na v˘stavách. Jednoznaãnû mÛÏu fiíct,
Ïe co se t˘ãe dobytka samotného, plemenáfiské práce, je to
odborník na slovo vzat˘. Na kaÏdou moji otázku mûl odpovûì
a je‰tû ji rozvinul. Ve vût‰inû názorÛ jsme se shodli, v nûkter˘ch
zpoãátku ne, ale postupnû jsem
mu musel dávat za pravdu stále
více. Za dobu pobytu jsem nav‰tívil ‰piãkové farmy s chovem masného simentála a o nûkter˘ch
z nich jsem se na následujících
fiádcích více rozepsal.
❒ Curaheen Tammi - výstavní šampionka, plná sestra býka Curaheen Tyson
(foto: Vladimír Chytka ml.)
30
Celtic farm
Jednalo se o farmu Gerarda
a Angely Brickleyov˘ch, kde jsem
bydlel. Farma se rozkládá na
40 ha. Je zde chováno 150 kusÛ
zvífiat, z toho 35 krav. Stádo se
v souãasné dobû roz‰ifiuje, protoÏe manÏele vstoupili do „farmáfiského dÛchodu“ a farmafiení
se stalo jejich hlavní obÏivou.
Dobytek je zde pûkn˘, ale ne moc
nakrmen˘. Gerard tvrdí, Ïe není
potfieba mít dobytek pfiekrmen˘,
nejlep‰í kusy pak sami vyniknou.
Krávy se zde vyznaãují perfektními ‰ífikami, dobr˘m masem
a mlékem. JiÏ jalovice pfied telením, mají ‰ífiky jako na‰e krávy. Ve
stádû pÛsobí b˘k Anatrim Bodybuilder (ZSI 809). Jedná se o stfiednû rámcového perfektnû osvaleného b˘ka. Tento chov vypadá do
budoucna velice perspektivnû,
selekce je zde na vysoké úrovni,
nechává se jen to nejlep‰í. Brickleovi vlastní i spoleãnost prodavající ID – firmu Celtic Sires. V jejich
nabídce se nachází doopravdy
kvalitní plemeníci, ktefií jsou velice oblíbení po celém Irsku i ve
svûtû. Co se t˘ãe bezrohosti, tak
tato farma je první v Irsku, která
s ní zaãala. Na farmû je k vidûní
pár bezroh˘ch telat a dá se jednoznaãnû fiíct, Ïe telata velice kvalitní a dosahují kvality sv˘ch rohat˘ch vrstevníkÛ. Z bezrohé simentálské genetiky se zde pouÏívají
pouze velice dobfie osvalení b˘ci
z Dánska (Lykke Sirius, Lykke
Atlnatis, Sneubum Campari).
Gerard tvrdí, Ïe bezrohost je zde
v zaãátcích a nikdo se do ní
nehrne. ZdÛvodnil to obavou
z men‰í masné uÏitkovosti bezroh˘ch zvífiat. V odrohování rohat˘ch telat nevidí zásadní problém.
Pfiesto zaãal s chovem bezroh˘ch
zvífiat a vidí v jejich chovu perspektivu. JiÏ odchoval vynikajícího b˘ka Celtic Comet P (po
Lykke Sirius), kter˘ byl prodán za
11 000 euro do Anglie.
Anatrim farm
Jedná se o farmu Gerardova
bratra Davida Brickleyho. Farma
se rozkládá na 30 ha. Základní
stádo tvofií 25 plemenic. MÛÏu
jednoznaãnû fiíct, Ïe se jedná
o nejlep‰í farmu, kterou jsem
v Irsku vidûl. Krávy byly perfektnû
narostlé, s perfektním mlékem.
Podle Davida je to zásluha jeho
b˘ka Anatrim Jacob, kterého mûl
ve stádû pfied 8 lety. V souãasné
dobû ve stádû pÛsobí b˘k Anatrim Viva, otec Anatrim Bodybuildera, kter˘ pÛsobí u Gerarda.
Telata po nûm jsou skuteãnû perfektní, co se t˘ãe osvalení a ‰ífiek.
DavidÛv chov je nepfiíbuzn˘ na
ostatní chovatele, protoÏe pou‰tí
v˘hradnû svoje b˘ky. Novou genetiku získává pomocí embryotransferu. S pouÏitím bezroh˘ch
b˘kÛ se zde do budoucna nepoãítá, protoÏe i za bezroh˘ plemenn˘ materiál je cena stejná
jako za rohat˘. Rozhodují je zde
❒ Celtic Diceman P, bezrohý býček, otec ZSI 390 Atlanis, OM Curaheen Tyson
(foto: Vladimír Chytka ml.)
maso. V malé mífie je zde pouÏívaná inseminace. Za nejlep‰ího
b˘ka je zde pokládán Curaheen
Tyson (ZSI 807).
Curaheen farm
Na této farmû hospodafií pan
David Wall. Farma nemá pfiíli‰ hluboké kofieny, byla zaloÏena v roce
2000 jako hobby. Farma se nakonec rozrostla na 80 ha a 40 krav
základního stáda. Jedná se o velice moderní farmu s perfektní
technikou. Na této farmû je pouÏívána genetika z celého svûta.
Chovatel se snaÏí experimentovat
s genetikou z Kanady, Nûmecka,
Dánska, Rakouska a ·védka. Ve
velkém se zde dûlá i embryotransfer, na skladû je okolo 300
❒ Desetiměsíční „býček“, otec Glebefarm Tyson (foto: Vladimír Chytka ml.)
embryí. Krávy jsou zde obrovské,
hodnû nakrmené, ale ve vût‰ím
poãtu bez telat. Ostatní telata na
farmû nedosahují takov˘ch kvalit
jako telata u bratrÛ Brickleyov˘ch.
Jsou zde ale i v˘jimky. Chov je
zaloÏen na dvou koupen˘ch kravách z chovu Raceview, které jsou
perfektní dárkynû Embryí. Jedna
z nich Raceview Merle Beauty,
která má narozen˘ch 48 telat po
embryotransferu. Co se t˘ãe bezrohosti, tato farma se jí zab˘vá
a vidí v ní budoucnost. Chovatel
uznává b˘ka Hedetoft United
(ZSI 400), po kterém jsou zde
k vidûní perfektní b˘ci. Tato farma
je i pravideln˘m úãastníkem
v˘stav, kde pravidelnû získává
pfiední pozice.
Závûrem
SvÛj pobyt v Irsku mohu hodnotit jen kladnû, jeho jedinou nev˘hodou bylo, Ïe mohl b˘t je‰tû
del‰í. Plemeno simentál je v Irsku
velice oblíbené a na vysoké
úrovni. V mnoh˘ch vûcech bychom se mohli inspirovat a uplatnit na na‰ich farmách. I kdyÏ je
jejich simentál rohat˘, je konkurenceschopn˘ s plemeny jako je
charolais a limousine. Doufám, Ïe
vûdomosti nabyté v Irsku zuÏitkujeme na na‰í farmû. Urãitû bych
takovou stáÏ doporuãil i ostatním
juniorÛm, protoÏe je to nová zku‰enost, záÏitek, jin˘ Ïivot. Já sám
uÏ pfiem˘‰lím, kam se vypravím pfií‰tí rok.
31
Jemnost a kfiehkost hovûzího lze urãit
jiÏ u syrového masa
UÏ vás nûkdy pfii pohledu na kousek hovûzího napadlo, jestli z nûho
bude ten správn˘ jemn˘ steak ãi
jin˘ zam˘‰len˘ pokrm? Samozfiejmû, Ïe v‰ichni víme o vlivu plemene, stáfií zvífiete, zrání masa a fiadû
dal‰ích faktorÛ. Ale dá se ze syrového masa nûco takového poznat?
Pfiedstavte si, Ïe to jde.
Pouhá informace o tom, Ïe maso je z konkrétního kusu plemene
ãi kategorie skotu není vût‰inou
pro zákazníka dostaãující k tomu,
aby povzbudila jeho chuÈ k jídlu,
zaãaly se mu sbíhat sliny. Systém,
kter˘ dokáÏe pfiedpovídat jemnost
a ‰Èavnatost hovûzího, jeÏ by byla
deklarována pfiímo na obalu, by
mohl b˘t tím správn˘m podnûtem, kter˘ by ovlivnil, zda si zákazník maso koupí nebo ne. Pokud
bude mít maso navíc pûknou
barvu, tak získává dal‰í „plus", které mÛÏe rozhodnout o tom, zda si
ho zákazník skuteãnû vloÏí do nákupního ko‰íku (a vydá z penûÏenky nûjaké ty peníze navíc), aby se
poté doma do správnû upraveného kusu masa s chutí zakousnul.
KdyÏ se ãlovûk ve vlastní kuchyni
pfiesvûdãí, Ïe maso, které si pfiinesl je kvalitní a má deklarované
parametry, pak se jistû pfií‰tû vrátí,
aby zas nakoupil. A pokud tato
zku‰enost bude opakovaná, pak
mÛÏe padnout dal‰í bariéra bránící vy‰‰í konzumaci hovûzího masa. Takto také vypadá v˘sledek vûdy zavedené do praxe, která mÛÏe
pfiinést prospûch nejen obchodníkovi a jeho zákazníkÛm, ale také
producentÛm masa, tedy chovatelÛm a v˘krmcÛm. Ale teì hezky
od zaãátku.
K ãemu je dobré Vis/NIR?
UÏ v roce 2001 pfiedstavil vûdec
s nepfiíli‰ americky znûjícím
32
jménem Roman L. Hruska z US
Meat Animal Research Center
(USMARC) v Clay Center v Nebrasce metodu s jejíÏ pomocí lze
pfiedpovídat jemnost masa aniÏ
by bylo tfieba byÈ jen kousek masa
nûjak˘m zpÛsobem zpracovat
a tím se pfiipravit o ãást trÏeb.
Tato metoda byla vyvinuta zejména proto, aby bylo moÏné bez vût‰ích problémÛ pfiímo na jatkách
identifikovat a vybírat z jateãn˘ch
trupÛ oznaãovan˘ch jako „US
Select beef“ ty, na kter˘ch je maso
kvalitnûj‰í – jemnûj‰í. Tato metoda
je ve své podstatû jednoduchá
a co je nejdÛleÏitûj‰í – nevyÏaduje
Ïádné vafiení nebo ochutnávání,
které je nejen subjektivním hodnocením a navíc je ãást masa „zniãena“. Metoda je totiÏ zaloÏena na
„pouhém“ mûfiení odrazu viditelného svûtla a „svûtla“ vlnové délky
blíÏícího se infraãervenému záfiení, a proto je oznaãována zkratkou Vis/NIR (visible/Near infrared
reflectance).
Vis/NIR spektroskopie byla pouÏívána jiÏ od 50. let minulého století k hodnocení nejen zemûdûlsk˘ch, ale i dal‰ích produktÛ.
I proto se zdála b˘t ideálním
základem pro v˘voj technologie,
jeÏ by mohla pfiedpovídat jemnost masa, aniÏ by se znehodnotily cenné ãásti jateãného trupu.
Potravináfi‰tí
technologové
Tommy Wheeler, Steven Shackelford a Andy King z oddûlení
v˘zkumu kvality a bezpeãnosti
masa USMARC ukázali, Ïe díky
této metodû je moÏné pfiedpovûdût fiadu vlastností masa. „Zaãali
jsme zvaÏovat zpÛsob vyuÏití
Vis/NIR k hodnocení hovûzího.
Potfiebovali jsme vytvofiit nûco,
co by mohlo pracovat rychlostí
400 jateãn˘ch trupÛ za hodinu,“
fiíká Shackelford. „Vyvinuli
jsme pfienosn˘, komerãnû
vyuÏiteln˘ nástroj a získali
tak snadno opakovateln˘
zpÛsob testování masa.
A pak jsme zaãali zkou‰et jeho moÏnosti, tedy
hlavnû jeho schopnost
urãit, které maso bude
po zpracování jemnûj‰í
a u kterého tomu bude právû
naopak.“
Aãkoliv je tento systém odbornû
anglicky naz˘ván mnohoslovn˘m
„USMARC Noninvasive Beef Tenderness Prediction System“ (Systém neinvazivní pfiedpovûdi jemnosti hovûzího z USMARC), tak
tento dlouh˘ název jiÏ nepopisuje
jeho dal‰í moÏné aplikace. Nûkteré
z nich jsou velmi zajímavé a hlavnû
snadno pouÏitelné v potravináfiské praxi.
Zpracovatelé podpofiili dal‰í
v˘zkum
A pak se stalo nûco, co bychom
v ãesk˘ch luzích a hájích, ale
hlavnû na ãesk˘ch jatkách asi nemohli oãekávat. Zatímco na na‰ich
jatkách je vût‰inou patrná snaha
nakoupit od producenta co nejlevnûji a zpracovatelností a kvalitou
v˘sledného produktu se pfiíli‰ nezab˘vat, v USA tomu bylo právû
naopak – nejen jatka a obchodníci
„zavûtfiili“ pfiíleÏitost, a to bylo
i dÛvodem proã se dal‰í v˘voj
spektroskopie pro neinvazivní
hodnocení masa pohnul tak rychle
kupfiedu. V˘zkum rychle získal
nad‰ené spolupracovníky pocházející z fiad spoleãností zpracovávajících a prodávajících hovûzí
a v National Cattlement’s Beef
Association (NCBA), která dokonce
poskytla grant na tyto studie
z fondÛ Beef Checkoff.
O peníze na v˘zkum bylo postaráno, a tak se zejména v posledních nûkolika letech vûdci zab˘vali zpfiesÀováním sv˘ch modelÛ
jejich testováním na dal‰ích více
neÏ ãtyfiech tisícovkách jateãn˘ch
trupÛ a namûfiené v˘sledky vyhodnocovali pfiímo v provozních
podmínkách zpracovatelsk˘ch
zafiízení.
V dal‰í studii pomûrnû nedávného data, opût financované
z fondu Checkoff, bylo provádûno
hodnocení Vis/NIR na rÛzn˘ch
ãástech jateãného tûla po poráÏce a po 14denním zrání. Studie
prokázala, Ïe tato technologie by
mohla predikovat jemnost vût‰iny hlavních partií jateãného
trupu, a to jiÏ v prÛbûhu hodnocení jateãn˘ch tûl. Také ukázala,
Ïe by mohla b˘t aplikována na
jednotlivé kusy masa, nebo dokonce pfiímo na jednotlivé steaky
a to i po vyzrání. V‰e je otázkou
dodrÏení metodiky a tûch správn˘ch poãítaãov˘ch modelÛ, neboli je nutné vûdût jak na to –
tedy mít to správné „know how“,
jak se nejen v Americe fiíká.
Vût‰ina hovûzího masa z jateãn˘ch trupÛ zafiazen˘ch do kategorie US Select sice mÛÏe b˘t
jemná, ale právû kvÛli svému
prvotnímu hodnocení b˘vá velmi
ãasto prodávána za niωí cenu,
zejména ve srovnání s hovûzím,
které je fiazeno do vy‰‰í kategorie
US Choice. Tato nová technologie
umoÏÀuje balírnám snadno identifikovat jateãné trupy patfiící sice
jen do skupiny US Select, ale
jejichÏ maso mÛÏe i pfiesto vyniknout svou jemností a kfiehkostí.
Pfiedpovûì jemnosti vafieného
ãi jinak upraveného hovûzího
masa, které by bylo moÏné získat
jiÏ pfii hodnocení syrového masa,
by mohlo umoÏnit masnému prÛmyslu lépe pfiipravovat masné
produkty k nejlep‰ímu koncovému vyuÏití. Maso, které je hodnoceno jako jemnûj‰í, tak mÛÏe
b˘t i znaãeno, propagováno
(a s patfiiãn˘m rozdílem v cenû
proti „bûÏnému“ masu prodáváno). Zákazník navíc získá lep‰í
informace o tom, co si kupuje,
k ãemu je maso vhodné a jak se
s ním má správnû zacházet.
To je jednou z dal‰ích cest, která
by mohla vést k tomu, aby masn˘
prÛmysl mohl takovouto technologii vyuÏít jako prostfiedek k nalezení a následn˘m dodávkám produktÛ stálej‰í kvality do obchodních fietûzcÛ a následnû i do
kuchyní jejich zákazníkÛ.
A nebyli by to ameriãtí obchodníci, aby nehledali cesty, jak z kapes zákazníkÛ vydolovat nûjak˘
ten dolar navíc. Není proto divu,
Ïe se této zajímavé metody chopila jedna nejmenovaná obchodní
spoleãnost a zavedla vyuÏití této
technologie do své praxe, aby
vûdecky podloÏenû zaruãila jemnost sv˘ch znaãkov˘ch produktÛ
z hovûzího masa.
Budeme ‰lechtit i na stálost
barvy masa?
Barva masa je dÛleÏit˘m faktorem zejména pro nakupující, ktefií
povaÏují jasnû ãervenou barvu
hovûzího masa za známku ãerstvosti a kvality. Ale nûkteré kusy
masa mûní svou barvu a „hnûdnou“ dfiíve neÏ jiné. Takto „unavenû“ vypadající steaky (a nejen
ony) proto mohou zÛstat neprodány, aãkoliv po v‰ech ostatních
stránkách mohou b˘t stále dobré.
Pfii té lep‰í variantû jsou takové
ménû „atraktivní“ steaky prodány
za niωí cenu. V tom hor‰ím pfiípadû jsou vyhozeny. AÈ tak ãi
onak, vÏdy je to ztráta.
V˘zkumy naznaãují, Ïe k problémÛm se stabilitou barvy masa
dochází hlavnû vlivem prostfiedí,
ve kterém je maso uloÏeno, zabaleno a prodáváno – svûtlo, teplota
a obaly v nejvût‰í mífie pfiispívají
ke zmûnû barvy masa. To je
ostatnû dávno známá vûc. Pfiíli‰
se nepfiedpokládalo, Ïe by tato
vlastnost mohla b˘t ovlivnûna
i variabilitou mezi jednotliv˘mi
zvífiaty. T˘m z USMARC ale prokázal, Ïe existují rozdíly i mezi jednotliv˘mi kusy. Nûkter˘ kus skotu
dokáÏe díky své genetické v˘bavû
vyprodukovat hovûzí se stabilnûj‰ím zbarvením, neÏ jin˘.
Pfiijít na to nebylo vÛbec nic
jednoduchého. Nejdfiív museli
identifikovat a ovûfiit pÛvody celkem 500 testovan˘ch zvífiat, aby
na konci celé dlouhé a nároãné
práce mohli dát odpovûì na
otázku, kolik variability v barvû
masa a její trvanlivosti je moÏno
pfiiãíst pÛsobení genetick˘ch
vlivÛ. To, co zaãalo jako studie
k objevení toho, zda variabilita
barevné stálosti byla ovlivnûna
pouze vnûj‰ími faktory prostfiedí,
nakonec vedlo k poznání dal‰ích
vlivÛ na stabilitu barevnosti masa.
Závûrem studie bylo zji‰tûní, Ïe
skuteãnû lze urãit základní rozdíly
v barevné stálosti masa mezi jednotliv˘mi zvífiaty a tedy, Ïe existuje genetická sloÏka, která by
mohla pomoci zlep‰it barevnou
stálost masa s vyuÏitím ‰lechtitelsk˘ch prostfiedkÛ. Navíc byly vytvofieny modely vyuÏívající technologii Vis/NIR, které by umoÏnily
spoleãnostem identifikovat hovûzí a vepfiové maso vhodnûj‰í
pro maloobchodní prodej, protoÏe ten vyÏaduje maso s co
nejdel‰í barevnou stálostí. Na
v˘sledky této studie jistû naváÏe
hledání markerÛ a jednotliv˘ch
genÛ, zvy‰ujících efektivitu takového ‰lechtûní.
Jak vidût v˘zkum doveden˘ do
praxe ukazuje na to, Ïe taková
mnohostranná technologie mÛÏe
b˘t úãinnû a efektivnû vyuÏita
napfiíklad ke kontrole variability
jemnosti a barevné stálosti u hovûzího masa. Nicménû, probíhají
dal‰í v˘zkumy, aby se hodnotily
a ovûfiovaly dal‰í moÏné aplikace
této technologie. Uvidíme, s ãím
zajímav˘m z dal‰ího v˘voje se
budeme moci seznámit a co z toho bude moÏné vyuÏít pro
praxi tfieba i u nás.
Ze zahraniãních zdrojÛ pfiipravili
Anna Marcinková a Ota Beran,
BM Profit
33
Oãekávaná spolehlivost hodnocení masného skotu
Ing. Alena Svitáková,
Ing. Jifií Bauer, âeská zemûdûlská
univerzita v Praze, V˘zkumn˘
ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i.
Pfiesné hodnocení (pfiedpovûì
plemenn˘ch hodnot), jako odchylek od prÛmûru daného plemene,
je dÛleÏitou souãástí kaÏdého ‰lechtitelského programu. Úspû‰nost ‰lechtûní je mûfiena genetick˘m ziskem. Prospûch chovatele
(genetick˘ zisk po selekci) závisí
na správném urãení jedincÛ s nejvy‰‰í
plemennou
hodnotou
(Mrode, 1996).
Plemenná hodnota (PH) a její
spolehlivost jsou vzájemnû provázané veliãiny. Chovatelé pfii selekci
plemeníkÛ pro stádo pracují nejen
s plemennou hodnotou, ale i s její
spolehlivostí (r2), i kdyÏ si to ãasto
neuvûdomují. âím niωí je hodnota
spolehlivosti, tím ‰ir‰í je interval
moÏné uÏitkovosti potomka, protoÏe se zvy‰uje rozmezí hodnot,
ve kterém se PH mÛÏe pohybovat
(Novotn˘, 2011). MÛÏeme si to
pfiedstavit jako PH ± hodnota
odchylky q. V˘‰e odchylky q závisí
na spolehlivosti a s rostoucí spolehlivostí se sniÏuje.
Spolehlivost závisí na dûdivosti
dané vlastnosti (h2) a pfiedev‰ím na
mnoÏství informací o daném zvífieti – jestli má vlastní uÏitkovost,
jakou uÏitkovost mûli rodiãe ãi
dal‰í pfiíbuzní. U plemeníkÛ záleÏí
také na poãtu potomkÛ s uÏitkovostí, zvlá‰tû u vlastností, které
nejsou pozorovatelné na plemeníkovi (plodnost, mléãnost atd.).
Tito potomci se ve stádech potkávají s vrstevníky (potomky jin˘ch plemeníkÛ), záleÏí tedy na
tzv. efektivním poãtu potomkÛ
(Pfiibyl, 1997). Je rozdíl, jestli jsou
ve stádû pouze potomci jednoho
b˘ka, protoÏe mají niωí hodnotu,
neÏ stejn˘ poãet potomkÛ, kter˘
se v‰ak potkává s vrstevníky.
Existuje jednoduch˘ zpÛsob
v˘poãtu spolehlivosti. Nejprve je
nutné si vypoãítat efektivní poãet
m*n
potomkÛ w =
,
m+n
kde n = poãet potomkÛ s uÏitkovostí, m = poãet vrstevníkÛ, se
34
kter˘mi se potomci potkávají.
Poté lze jednodu‰e dosadit do
w
vzorce pro spolehlivost r2 =
,
w+k
2
4–h
kde k =
.
h2
Tímto postupem si je moÏné
zjednodu‰enû propoãítat spolehlivost testaãního pokusu. Stejn˘
poãet potomkÛ znamená jinou
v˘‰i r2 pro vlastnosti s rÛznou
dûdivostí (Jakubec et al., 1999).
Dal‰í ze zpÛsobÛ vypoãtu PH
a její spolehlivost je na základû
metody BLUP – animal model
(Mrode, 1996, Jakubec et al., 1999),
kdy je spolehlivost vypoãítána
pfiímo z modelov˘ch rovnic (je tedy souãástí v˘poãtu).
Hlavní pouÏití ukazatele spolehlivosti pfiedpovûdi PH je pro plánování kontroly uÏitkovosti a organizaci testovacího pfiipafiování,
to znamená pro vytvofiení pfiedpokladÛ, aby budoucí plemenná
hodnota byla co nejspolehlivûj‰í.
Nejv˘hodnûj‰í organizace testace
je taková, kdyÏ je potomstvo testovaného plemeníka v mnoha stádech, kde se potká s co nejvût‰ím
poãtem vrstevníkÛ. Cílem testace
je proto dosáhnout co nejvy‰‰ího
efektivního poãtu potomkÛ. Z toho pohledu je optimální, kdyÏ má
b˘k v kaÏdém SRO (stádo-rok-období) právû jednoho potomka
se známou uÏitkovostí, kter˘ se
potkává s co nejvy‰‰ím poãtem
nepfiíbuzn˘ch vrstevníkÛ, pfii sou-
ãasnû co nejvy‰‰ím poãtu hodnocen˘ch potomkÛ (Pfiibylová,
2001).
Proto jsme posoudily zmûny plemenn˘ch hodnot a jejich spolehlivostí u b˘ka a jeho potomkÛ
v závislosti na mnoÏství a kvalitû
informací. S tím souvisí zji‰tûní potfiebného mnoÏství informací k získání spolehliv˘ch pfiedpovûdí PH.
Pro ukázání zmûn jsme vybrali
ukázkov˘ pfiíklad. Pracovalo se
s pfiírÛstkem v testu v odchovnû
b˘kÛ s dûdivostí h2=0,3.
Skupiny byly sestaveny totoÏnû
– v kaÏdém z nich mûl b˘k právû
jednoho syna (tab. ã. 1), kter˘ mûl
ve skupinû tfii nepfiíbuzné vrstevníky. Pro jednoduchost byl zvolen
poãet b˘kÛ 4. Poãet skupin se
zvy‰oval od 1 do 200. CoÏ pfiedstavuje aÏ 200 synÛ od jednoho plemeníka a 199 polobratrÛ pro sledovaného mladého b˘ka.
Na základû v˘sledkÛ byla vyhodnocena spolehlivost pfiedpovûdi
plemenné hodnoty a zmûna saTabulka č. 1: Rozdělení zvířat ve stádech
a užitkovost krav
číslo syna
1
2
3
4
skupina 2
5
6
7
8
skupina 1
otec/býk
1
2
3
4
1
2
3
4
přírůstek g
1350
1600
1200
1900
1350
1600
1200
1900
motné plemenné hodnoty v závislosti na poãtu synÛ/vrstevníkÛ/polosourozencÛ.
Údaje byly vyhodnoceny metodou BLUP-animal model, podle
následující modelové rovnice:
yijk= SROi + jedj + eijk
kde yijk = namûfiená hodnota
znaku
SROi = fixní efekt i-tého
stáda-roku-období
jedj = náhodn˘ efekt j-tého
jedince
eijk = zbytková chyba
Z údajÛ v grafu 1 je zfiejmé, Ïe
mal˘ poãet synÛ na b˘ka se vyznaãuje nízkou spolehlivostí. U poãtu
deseti synÛ dosahuje spolehlivost
b˘ka 0,34. Po zdvojnásobení poãtu
synÛ (skupin) vzrostla spolehlivost
o 13 % na 0,46. Pfii 100 synech, které mûly dohromady 300 vrstevníkÛ, vzrostla spolehlivost na 0,67,
a jak je vidût v grafu 1 spolehlivost
pfiedpovûdi PH se u b˘ka stabilizovala u 180 synÛ.
Pokud je poãet skupin (kde má
b˘k potomky) vysok˘, mÛÏeme si
b˘t jisti, Ïe faktory prostfiedí
(krmení, ustájení, atd.), neovlivnily v˘sledky z dÛvodu individuál-
ního pfiístupu k jedincÛm nebo
kvÛli upfiednostnûní potomkÛ po
urãitém otci chovatelem (Lipovsk˘, 1998).
Pfiibylová (2001) uvádí, Ïe pfii
pfiekroãení 50 potomkÛ na b˘ka je
pro hodnocení dostaãující poãet
tfií vrstevníkÛ uvnitfi stáda a je
dÛleÏitûj‰í nav˘‰ení pfiedev‰ím
poãtu potomkÛ.
U mladého b˘ka je spolehlivost
celkovû niωí neÏ u otcÛ b˘kÛ, coÏ
je zapfiíãinûno ménû kvalitními
zdroji informací. Spolehlivost se
pfiibliÏnû ustálila jiÏ pfii 59 polosourozencÛ na 28 %. Kvalitou zde
myslíme vztah – koeficient pfiíbuznosti, kter˘ mezi sebou mají
zdroje informací. Více kvalitní
z hlediska pfiedpovûdi PH je vztah
otec – syn (0,5), neÏ vztah polosourozencÛ (0,25).
Plemenná hodnota a její spolehlivost byly vypoãítány na
základû vyfie‰ení soustavy rovnic
vypl˘vající z animal modelu.
Plemenné hodnoty byly vypoãteny za pfiedpokladu, Ïe mladí
b˘ci jsou po prÛmûrn˘ch matkách a jejich odchylka je zapfiíãinûna otcem. UÏitkovost potomkÛ
po jednom b˘kovi má
Graf č. 1: Nárůst spolehlivosti na základě množství informací
ve v‰ech stádech
stejnou
odchylku.
Plemenná hodnota
v grafu 2 je pfiedpovûdûná pro b˘ka ã. 4
(viz tab. 1). Odchylka
uÏitkovosti
jeho
potomkÛ je +388 g
v porovnání s prÛmûrem stáda. PH
potomstva je prÛmûr
odchylek PH rodiãÛ
a zjednodu‰enû ji
mÛÏeme
vyjádfiit
Graf č. 2: Plemenné hodnoty otce a syna v závislosti
vztahem:
na spolehlivosti
PH otce + PH matky
2
Pokud PH matky je
nulová (matky mající
prÛmûrnou uÏitkovost stáda), pak by
genetickému
zaloÏení b˘ka odpovídala
plemenná hodnota
pro pfiírÛstek v testu
776 g. S rostoucí spolehlivostí se zvy‰uje
i plemenná hodnota
b˘ka. K hodnotû pfiírÛstku 776 g se b˘k
blíÏí v ideálním pfiípadû aÏ pfii velkém poãtu potomkÛ.
Pfiedpovûdûná plemenná hodnota pro b˘ãka ã. 4 (viz tab. 1) se
blíÏí k její odchylce od prÛmûru stáda pfiírÛstku v testu +388 g pfiibliÏnû
pfii poãtu 79 polosourozencÛ.
Závûr
Pfiedpovûì plemenné hodnoty
a její spolehlivosti je úzce propojena, proto zvy‰ování spolehlivosti upfiesÀuje odhad PH a zároveÀ posunuje tuto hodnotu od
prÛmûru plemene.
V˘sledky potvrzují, Ïe pfii porovnání rostoucího poãtu synÛ
s vrstevníky spolehlivost pfiedpovûdi plemenné hodnoty b˘ka
roste. U malého poãtu stád je
posun spolehlivosti v˘razn˘, ale
vût‰ím poãtem stád se tato hodnota mûní uÏ ménû v˘raznû.
Napfiíklad pfii poãtu stád 160 a 200
se li‰í spolehlivost pouze v 1 %.
O rozhodnutí jakého b˘ka ve
stádû pouÏít by se chovatelé mûli
rozhodovat nejen podle odhadu
PH. Z uveden˘ch v˘sledkÛ je
zfiejmé, Ïe pokud máme k dispozici dva b˘ky se stejnou PH, ale
rozdílnou spolehlivostí, tak u b˘ka s niωí spolehlivostí je moÏnost
budoucího zlep‰ení PH. U b˘ka
s vysokou spolehlivostí jiÏ dal‰í
zlep‰ení nelze oãekávat.
Dále je patrné, Ïe plemenná
hodnota je jako ukazatel budoucí
uÏitkovosti potomka do jisté míry
nepfiesn˘ ukazatel. PouÏitelná je
aÏ v pfiípadû, Ïe máme dostateãnou spolehlivost. Zejména na
zaãátku, kdy je poãet potomkÛ
mal˘, je oproti pozdûj‰ím
hodnotám podhodnocena.
Práce byla zpracována v rámci
fie‰ení v˘zkumného úkolu
QH81312 MZe âR.
Seznam literatury – na vyÏádání
u autora
35
Podzimní v˘jezd Junior teamu
Téma: Pastviny a v‰e co s nimi souvisí
Ing. Pavla Vydrová, âSCHMS
Leto‰ní podzimní v˘jezd na‰ich
juniorÛ byl zamûfien na pastviny.
Ne‰lo jen o to, nauãit mladé chovatele, jak se o pastviny fiádnû starat, jak je udrÏovat, pfiisévat a kdy
na nû vypou‰tût zvífiata, ale také
je seznámit s dal‰ími technologiemi, které s pastvinami úzce souvisejí a bez kter˘ch se dobr˘ chovatel ve své praxi rozhodnû neobejde, nebo alespoÀ ne dlouhou
dobu. Dal‰ím diskutovan˘m tématem tedy bylo napfi. oplocení pastvin, vhodné ustájení zvífiat – pfiístfie‰ky, napájeãky, fixaãní klece,
nahánûcí uliãky a dal‰í technologické pomÛcky usnadÀující chovatelÛm práci, ‰etfiící ãas a v koneãném dÛsledku i finanãní prostfiedky (aã jsou pofiizovací náklady
na kvalitní zafiízení vy‰‰í).
Podafiilo se nám oslovit a poÏádat o aktivní úãast tfii erudované
pfiedná‰ející, ktefií se s námi se‰li
v sobotu 3. 11. 2012 na farmû dlouholetého ãlena âSCHMS, pana Ing.
Pavla Tupého (Statek Prak u âeského ·ternberka), kterému bych
touto cestou ráda podûkovala za
vytvofiení pfiíjemného prostfiedí
pro konání semináfie a vstfiícnost.
Pfiekvapil nás pouze nízk˘ zájem
juniorÛ o tuto problematiku, coÏ
nebylo „fér“ vÛãi pfiedná‰ejícím,
ktefií si s pfiípravou pfiedná‰ek dali
velkou práci a vûnovali tématu
hodnû ãasu, coÏ bylo z jejich prezentací více neÏ patrné.
Jako první se ujal slova pan Ing.
Pavel Îìársk˘ z firmy Agrotrans
s.r.o. (www.agrotrans.cz), která
se specializuje na pastevní
potfieby a technologie pro chov
❒ Hrad Český Šternberk
(foto: internet)
36
❒ Naši junioři (foto: Pavla Vydrová)
hospodáfisk˘ch zvífiat. Na âeském trhu pÛsobí firma (v oblasti
obchodu a sluÏeb pro pastevní
chov) v ‰iroké ‰kále ãinností jiÏ
od roku 1993. Spojením znalostí
pastevních systémÛ a pouÏívan˘ch
technologií
pÛvodem
z Nového Zélandu a dal‰ích zemí
s tradicí volného pobytu zvífiat
pod ‰ir˘m nebem se zku‰enostmi ãesk˘ch a moravsk˘ch
chovatelÛ z horsk˘ch a podhorsk˘ch oblastí republiky, vznikl
doporuãovan˘ systém v˘stavby
trval˘ch i doãasn˘ch oplocení
doplnûn˘ potfiebn˘m technologick˘m vybavením pastvin, lehk˘ch pfiístfie‰kÛ a nezateplen˘ch
stájí pro chov pfiedev‰ím masného skotu, ale i ostatních, nejen
hospodáfisk˘ch zvífiat.
Ing. Îìársk˘ vedl pfiedná‰ku na
téma „Nové technologie v pastevním odchovu hospodáfisk˘ch
zvífiat“:
• Oplocení pastvin
• Inovace elektrick˘ch ohradníkÛ
• Signalizace poruch na oplocení
– SMS alarm
• Manipulace se zvífiaty
• Elektronická IDentifikace zvífiat
• Automatické váÏení s vyuÏitím
EID
• Napájení zvífiat
Druh˘m pfiedná‰ejícím byl pan
Ing. Mojmír Vacek z firmy Farmtec
a.s. (www.farmtec.cz/technologie-pro-masny-skot). Posláním
této ãeské firmy je poskytování
komplexních sluÏeb v oblasti investic do zemûdûlství, pfiedev‰ím
v Ïivoãi‰né v˘robû a v obnoviteln˘ch zdrojích energie. ChovatelÛm nabízejí jak poradenství pfii
projektování a návrzích fie‰ení
zimovi‰È, tak zpracování Ïádostí
o dotace na stavby, technologické vybavení zimovi‰È a pastvin
(i s dotaãní podporou z fondÛ
EU). Dále zaji‰Èují zpracování
návrhu a dodání sestav mobilních
ohrad, nahánûcích uliãek, mobilních fixací, prvkÛ pro tfiídûní
skotu, krmidel, rÛzn˘ch systémÛ
napájení zvífiat, váÏení apod.
Pfiedná‰ka pana Ing. Vacka byla
tedy zamûfiena na „Ustájení
a technologie pro chov krav bez
TPM.“ Od dÛrazu na zdravû odchovaná telata, která jsou v systému chovu masného skotu zcela
logicky základem, se dostal k nutnosti kvalitního zimovi‰tû, které
❒ Účastníci semináře
(foto: Pavla Vydrová)
s odchovem telat úzce souvisí.
Pohovofiil o vhodn˘ch technologiích ustájení, technologiích pro
manipulaci se zvífiaty, ohrazení,
napájení a celkovû o programu
pro masn˘ skot, kter˘ má firma ve
své strategii.
Tfietí pfiedná‰ky na téma „Pastevní porosty – jejich o‰etfiování
pfiípadnû obnova a pfiísevy“ se
zhostil pan Ing. Ivan Houdek
z firmy DLF-Hladké Îivotice, s.r.o.
(www.dlf.cz). ·lechtitelská stanice Hladké Îivotice byla zaloÏena jiÏ v roce 1947. Jedním
z hlavních úkolÛ bylo zpoãátku
udrÏování a mnoÏení roÏnovsk˘ch odrÛd trav povolen˘ch
v roce 1940. Na stanici se postupnû rozvinulo vlastní ‰lechtûní trav a jetelÛ. Pozdûji bylo
‰lechtûní roz‰ífieno na vût‰inu
hospodáfisky v˘znamn˘ch travních druhÛ. Od sedmdesát˘ch let
zaãíná ‰lechtûní trávníkov˘ch
odrÛd. V minulosti byla stanice
zaãlenûna do âeskoslovenského
systému ‰lechtûní. V posledním
období pfied privatizací pÛsobila
v rámci státního podniku Oseva
Praha a ·lechtitelského pícnináfiského ústavu Troubsko. Po privatizaci v roce 1995 se ‰lechtitelská
stanice stala samostatnou. Z dÛvodu mnoÏství ‰lechtûní a odbytu osiva vy‰lechtûn˘ch odrÛd
do‰lo ke spojení ·lechtitelské
stanice Hladké Îivotice s v˘znamnou dánskou ‰lechtitelskou
a semenáfiskou firmou DLF-Trifolium. Na zaãátku roku 2011 se
firma pfiejmenovala, a proto její
cel˘ souãasn˘ název zní: DLF-Trifolium Hladké Îivotice s.r.o. Od
❒ Výklad v terénu ing. Houdek (foto: Pavla Vydrová)
zahájení ‰lechtûní v r. 1956 do
r. 2002 bylo na stanici vy‰lechtûno celkem 36 odrÛd.
Pan Ing. Houdek pohovofiil
o o‰etfiování pastevních porostÛ,
o smûsích vhodn˘ch do rÛzn˘ch
oblastí, o pfiísevech z pohledu
vhodn˘ch odrÛd tak i dobré mechanické pfiípravy a realizace.
Hodnû ãasu vûnoval zásadám pfiísevÛ na TTP. V odpoledních hodinách jsme je‰tû s panem inÏen˘rem vyrazili do terénu, kde jsme
mohli vyslechnout na místních
pastvinách konkrétní doporuãení.
Za ãleny junior teamu i ostatní
pfiítomné si dovolím kladnû zhodnotit v‰echny tfii pfiedná‰ky, které
byly opravdu velice zajímavé, jistû
pfiínosem nejen co do nabyt˘ch
poznatkÛ, ale také co do praktick˘ch v˘stupÛ, které v budoucnu
mladí chovatelé jistû upotfiebí,
nebo alespoÀ budou vûdût, na
❒ Herefordi na pastvinách – Statek Prak (foto: Pavla Vydrová)
koho se v pfiípadû potfieby obrátit. Chtûla bych tedy na závûr
podûkovat v‰em pfiedná‰ejícím za
jejich úãelná vystoupení a ãas,
ostatním za úãast a budu se tû‰it
na dal‰í spoleãné setkání, doufejme ve vût‰ím poãtu!
Hodnocení juniorÛ:
·tûpán ·ebelka: „Kromû toho, Ïe
nás bylo opravdu málo, se mi téma a v˘jezd líbil, bylo krásné
poãasí a statek Prak byla správná
volba, nejvíce mû zaujala pfiedná‰ka pana Ing. Houdka o pícninách. Tímto dûkuji pofiadatelÛm
za snahu a doufám, Ïe se pfií‰tû
ostatní juniofii polep‰í a sejde se
nás více.“
Josef Valenta: „Bylo to docela
dobr˘, nûco jsem se pfiiuãil o pastvinû a nûco jsem i poradil
taÈkovi.“
37
Sommet de l’Elevage v fiíjnu 2012
Ing. Hana ·tráfeldová,
Natural, spol. s r. o.
KaÏdoroãnû hostí francouzské
mûsto Clermont-Ferrand v˘stavu
Sommet de l’Elevage. Letos její
termín pfiipadl na 3. aÏ 5. fiíjna. Na
v˘stavu se vypravila i skupina ãesk˘ch chovatelÛ, ktefií mûli na programu také náv‰tûvu farmy chovu
plemene salers.
❒ Přehlídka plemene charolais
(foto: Hana Štráfeldová)
Sommet de l’Elevage je v˘stavou, která se tû‰í oblibû nejen
francouzsk˘ch, ale i zahraniãních
náv‰tûvníkÛ. Letos jich pfiilákala
celkem 80 tisíc bûhem tfiech
v˘stavních dnÛ. Ti, ktefií se do
Clermot-Ferrandu vypravili, jistû
nelitovali, neboÈ se bylo na co
dívat. Celkem bylo vystaveno 2000
zvífiat – skotu masn˘ch i dojen˘ch
plemen, ovcí i koní a oslÛ. Pofiadatelé mohli b˘t s 21. roãníkem
opravdu spokojeni. Po dvouleté
pfiestávce pfiijel na v˘stavi‰tû
i francouzsk˘ ministr zemûdûlství
Stephane le Foll. Jak uvedl prezident v˘stavy Roger Blanc, mezi
chovateli vládla dobrá atmosféra
pfiedev‰ím proto, Ïe mohou b˘t
spokojeni s cenami. Dobrá je cena
pfiedev‰ím
masného
skotu,
zástavu a ovcí. Jedinou nev˘ho-
dou jsou ceny mléãn˘ch komodit,
které bûhem posledních t˘dnÛ
poklesly. Francouz‰tí pofiadatelé
byli pfiedev‰ím spokojeni se
zájmem 3000 zahraniãních náv‰tûvníkÛ ze 70 zemí. Ti mûli
zájem o ustájení skotu, plemenn˘
a jateãn˘ dobytek, import jateãn˘ch pÛlek ãi servisní sluÏby. Spokojení jsou i chovatelé ovcí, protoÏe zájem zahraniãních delegací
jak z v˘chodních zemí, tak z jihoamerick˘ch, je opravdu dosud
neb˘val˘.
Národní v˘stava blonde
d’Aquitaine
Sommet de l’Elevage kaÏdoroãnû hostí i národní v˘stavy
nûkter˘ch plemen. Tentokráte ‰lo
o plemeno blonde d’Aquitaine.
Podle fieditele ‰lechtitelské organizace plemene blonde d’Aquitaine Lionela Giraudeaua se vypofiádali i s nûkter˘mi zmûnami.
Pfiedev‰ím místo obvykl˘ch pfiedvádûn˘ch 600 zástupcÛ plemene
jich vybrali pro soutûÏ 380 od 190
chovatelÛ ze 43 rÛzn˘ch francouzsk˘ch departmánÛ. Jako druhou dÛleÏitou skuteãnost uvedl
snahu, pfiesnû dodrÏovat program v ringu.
Hodnocení bylo rozdûleno do
kategorií plemeníci ve vûku 18–24
mûsícÛ, dva aÏ tfii roky, tfii aÏ ãtyfii
roky a nad 4 roky. Plemenice ve
vûku 18–24 mûsícÛ, 2–3 roky, 3–4
roky, 4–5 let, nad 5 let a skupiny
krav podle vûku s telaty.
Jak˘ dojem udûlala v˘stava na
ãeské chovatele? Pavel Bláha (ZD
Krásná Hora) ocenil pfiedev‰ím
rámec vystavovan˘ch kusÛ. Jak
pfiipomíná, i ãe‰tí chovatelé mají
snahu rámec u plemene zvût‰o-
❒ Na přehlídce blonde d’Aquitaine (foto: Hana Štráfeldová)
38
❒ Eduard Kraml, předseda klubu
chovatelů salers, předává ocenění
(foto: Hana Štráfeldová)
vat. Pokud jde o potomstvo, nejvíce ho zaujali synové i dcery po
otci Theodulle. Velice pûkn˘ byl
i syn Stana. Ve star‰ích kategoriích se objevovali potomci i po
star‰í genetice, jak upozornil.
Potomstvo Theodulleho získalo
celkovû na v˘stavû i nejvíce ocenûní. Druh˘m nejúspû‰nûj‰ím
otcem ocenûného potomstva byl
Barbes a tfietím Blason. Syna Barbese Fleurona koupil letos ve
Francii Karel ·eba pro farmu
Antonína ·Èastného (Vûdlice),
matka Fleurona Baleine je plnou
sestrou b˘ka Bergeraca, kter˘ se
letos v Clermont-Ferrandu umístil jako pát˘ v kategorii star‰ích
b˘kÛ. Bergerac je synem Oriona.
·ampiónem v kategorii nejmlad‰ích b˘kÛ se stal syn Divalda,
coÏ je inseminaãní otec vyuÏívan˘
i v âesku. Mezi nadûjn˘mi b˘ky
dominoval syn jiÏ zmiÀovaného
Theodulleho. Nejlep‰í dospûl˘
plemeník byl po Arpagonovi. Jeho
matka Ubella excelovala jako
absolutní ‰ampiónka národní
v˘stavy v roce 2011. V kategorii
nejmlad‰ích plemenic zvítûzila
dcera Domyho.
Nejlep‰í nadûjná plemenice
byla dcerou Azureho, jehoÏ rovnûÏ chovatelé v âesku vyuÏívají.
Jako dospûlá nejlep‰í kráva
vyhrála dcera po b˘kovi Odalie
a Arpagon jako otec se objevil
i u rezervní dospûlé ‰ampiónky.
Vítûzkou mezi kravami s telaty se
stala Belle, po otci Scoutovi. Belle
pochází z chovu prezidenta plemene ve Francii. Pro zajímavost
stejn˘ pÛvod, pokud jde o otce
a otce matky, má i kráva z chovu
Antonína ·Èastného, která je
❒ Výstava plemene salers
(foto: Hana Štráfeldová)
podle informací Karla ·eby nejvût‰í v jeho stádû, s aktuální v˘‰kou v kohoutku 161 cm a hmotností 1020 kg. Karel ·eba, kter˘
sice v˘stavu nemohl nav‰tívit, ale
v˘sledky peãlivû sleduje, upozornil, Ïe takovou genetiku máme
i my v âesku.
Absolutní ‰ampiónkou nakonec
vyhlásili dceru b˘ka Odalieho.
❒ Kráva salers na pastvině, kde se
aktuálně telilo (foto: Hana Štráfeldová)
Plemeno salers
Plemeno salers se tû‰ilo pozornosti ãesk˘ch chovatelÛ i proto,
Ïe se zájezdu saler‰tí chovatelé
v ãele s Eduardem Kramlem
zúãastnili. K vidûní v soutûÏi bylo
okolo stovky zástupcÛ plemene.
V kategorii b˘kÛ do vûku dvou let
zvítûzil syn Bogoty, mezi star‰ími
dominoval syn po Bambinovi.
Mezi dospûl˘mi b˘ky byl nejpfiesvûdãivûj‰í Bacchus po otci
Robuste, kter˘ se stal i celkov˘m
‰ampiónem. V jalovicích vyhrála
dcera Cournila, v mlad‰ích kravách po Bancovi a ve star‰ích po
Unovi, Titanovi a Rambovi. Titul
‰ampiónky pak náleÏel Douchce,
dcefii Una. Ocenûní v kategorii
nejmlad‰ích b˘kÛ pfiedával pfiedseda klubu plemene salers
z âeska Eduard Kraml, jak ho o to
francouz‰tí pfiedstavitelé salerské
asociace poÏádali.
Eduard Kraml, kter˘ zájezd
organizoval, byl spokojen˘ pfiedev‰ím s kvalitou pfiedvádûn˘ch
kusÛ. Co velmi ocenil, byla i manipulace s nimi pfii pfiedvádûní,
skvûlá organizace a návaznost
skupin v ringu. Vyzdvihuje
i náv‰tûvnost v˘stavy a zájem
odborné vefiejnosti. Ani ãe‰tí chovatelé nezÛstali stranou a Eduard
Kraml oceÀuje, jak se jim vûnovali.
Co v‰ak ho zaujalo nejvíce je
Finistere – b˘k narozen˘ 19. kvûtna 2010 po otci Amour. „·patnû
jsem z toho spal,“ fiíká Kraml
a v˘sledkem je aktuální jednání
s majitelem b˘ka o jeho koupi pro
Kramlovo stádo.
Pfiehlídka Charolais
V programu v˘stavy byla i pfiehlídka plemene charolais. Pfiedstavilo se celkem okolo stovky
zástupcÛ plemene. V pÛvodech
se objevovali v pozici otcÛ vesmûs b˘ci z pfiirozené plemenitby,
ãi tzv. tradicionálové. Absolutním
‰ampiónem mezi b˘ky se stal syn
T-Unissona. V kategorii plemenic
zcela dominovala dcera Texana
Champagne.
Jedním z bodÛ programu byla
prezentace spoleãnosti Genes
Diffusion, program Charolais
Optimal, kterou komentoval
Sébastien Landemaine. ·lo o skupinu dvou potomkÛ mlad˘ch jalovic bezrohého Virgila, star‰í jalovici po Bressanovi a mladou krávu
– dceru b˘ka Artois. Virgil SC je
ãesk˘m chovatelÛm jiÏ dobfie
znám. Ve Francii aktuálnû patfií
mezi nejlep‰í souãasné inseminaãní b˘ky. Snadnost porodÛ dcer
jej staví ve Francii na pfiední
pozici. RÛst, osvalení a stavba tûla
jeho potomstva jsou jeho nejvût‰ími pfiednostmi. Jde o skvûlou
genetiku, vhodnou pro chovy
❒ Skupina vysokobřezích jalovic, kde právě probíhalo telení
(foto: Hana Štráfeldová)
❒ Broutardi kříženci charolais
x salers (foto: Hana Štráfeldová)
zamûfiené na ‰lechtûní i v˘krm.
Navíc 50 % potomkÛ je bezroh˘ch. Francouzi jej doporuãují
pro kombinaci s dcerami b˘kÛ:
Rural, Natur, Trezegoal nebo Suedois. Dobr˘m znám˘m v âesku je
i Artois. Jeho stavba tûla, test
vlastní uÏitkovosti (nejlep‰í b˘k
z odchovny Jalogny v roce 2007)
a neotfiel˘ pÛvod pfiedurãují
tohoto b˘ka k ‰irokému vyuÏití.
Díky snadn˘m porodÛm je moÏné
vyuÏití i na ãasnû dospívající
jalovice. Dcery jsou rámcové
a snadno se telí. Vhodn˘ je pro
kombinaci s dcerami b˘kÛ: Ulysse,
Virgila, Unico, Sidneye nebo
Populaira.V komentáfii se Sébastien vûnoval i dal‰ím novinkám
v nabídce, jakou je napfiíklad b˘k
Voltaire. Dcery Voltaira jsou
mléãné, ãasnû pohlavnû dospívají,
jsou exteriérovû vyváÏené s dobr˘m v˘krmov˘m potenciálem,
Voltaire je vhodn˘ k inseminaci
jalovic a patfií aktuálnû ve Francii
k nejprodávanûj‰ím plemeníkÛm.
Francouzi ho doporuãují na dcery
Virgila, Ulysseho, Sisterona, ãi
Suedoise.
Kromû v˘‰e zmínûn˘ch byla
pfiedvedena i plemena gasconne,
aubrac, ferrandaise, bazadaise,
parthenaise a velice skromnû belgické modrobílé a hereford.
Pokud jde o osvalení, tak nás za-
39
❒ Otec a manželka Lionela Duffayeta
(foto: Hana Štráfeldová)
❒ Broutardi kombinace charolais x aubrac (foto: Hana Štráfeldová)
vinu, kde se v té dobû spoleãnû
pásli plemenní b˘ci. Obdivovali
jsme je nejen pro skvûlé osvalení,
ale i klidn˘ temperament a ovladatelnost. B˘ãci dostávají dennû
ujalo pfiedev‰ím plemeno parthenaise, které je nositelem genu
pro dvojí osvalení. Nelze opomenout ani kolekci kfiíÏencÛ charolais x salers a charolais x aubrac.
Obû kombinace pfiiná‰ejí skvûlé
broutardy. O tom, Ïe kombinace
charolais (b˘k) x salers je ve Francii populární, jsme se pfiesvûdãili
jiÏ jen pouh˘m pohledem pfii
cestû do Clermont-Ferrandu, kde
je moÏné vidût na pastvinách
stáda plemene salers spolu
s b˘kem charolais.
Na salerské farmû
Po náv‰tûvû v˘stavy v Clermont-Ferrandu se ãe‰tí chovatelé
vypravili do srdce Centrálního
masivu nav‰tívit farmu rodiny
Duffayetov˘ch v Saint Cernin,
ktefií hospodafií v nadmofiské
v˘‰ce 900 metrÛ. Exkurzi domluvil
Eduard Kraml, protoÏe se s rodinou zná jiÏ více neÏ deset let. Farmáfi Lionel Duffayet pÛsobí jako
viceprezident francouzské asociace plemene salers, díky sv˘m
povinnostem na v˘stavû Sommet
d l’Elevage nás v‰ak nemohl provázet. Pfiijala nás tedy jeho manÏelka, která je‰tû spolu s otcem
a matkou Lionela na farmû pracuje. Rodina proÏívala v posled-
40
❒ Otec Lionela Duffayeta ve stádě salerských býků (foto: Hana Štráfeldová)
ním roce velmi tûÏkou dobu,
neboÈ jejich stáj vyhofiela. V dobû
na‰í náv‰tûvy jsme v‰ak jiÏ mohli
obdivovat stáj novou, tûsnû pfied
dokonãením. V dobû v˘stavby
v‰ak farmáfii museli vyuÏívat provizorní ustájení. Duffayetovi patfií
k pfiedním chovatelÛm plemene
salers, z jejichÏ chovu pocházejí
jak b˘ci pro inseminaci (napfiíklad
Variegois, vyuÏívan˘ i v âesku ZSA
117), tak vítûzové v˘stav (b˘k Confiant, PafiíÏ 2011). Stádo pfiedstavuje 100 krav a 30 jalovic v kategoriích jedno, dvou a tfiílet˘ch.
Otec Lionela nás vzal na past-
4 kg koncentrovaného krmiva
v granulích. Poslední zastavení
patfiilo pastvinû s vysokobfiezími
jalovicemi, které se právû telily.
V‰e probíhalo zcela bez pomoci
a bez problémÛ. „KdyÏ máte
salerse, mÛÏete klidnû spát,“ fiíkal
chovatel.
Na závûr je tfieba uvést, Ïe
náv‰tûva v˘stavy byla nejen moÏností vidût kvalitní v˘stavní pfiedstavitele masn˘ch plemen, ale jak
uvádí Eda Kraml: „Nejeli jsme
nadarmo, zvaÏujeme importovat
do âeska kvalitní genetiku
a pfiedev‰ím novou krev.“
❒ Nová farma rodiny Duffayetových v Saint Cernin (foto: Hana Štráfeldová)
âeská firma – Natural, spol. s r. o.:
Nejvût‰í nabídka inseminaãních dávek b˘kÛ masn˘ch plemen v âR
V nabídce ID 125 b˘kÛ 15 masn˘ch plemen • Pro ãistokrevnou
plemenitbu ‰piãková genetika z domácích i zahraniãních zdrojÛ •
Genetická bezrohost
NATURAL
CHAROLAIS
Z francouzského programu Charolais Optimal:
Novinka: Voltaire ZIT 100 (Necessaire x Harnois) – vhodn˘ na jalovice
Na jalovice: Cabar P ZTI 712 (Uno P x Habit), Urfé ZTI 891 (Oural x Hasting),
Pagnol ZTI 711 (Indice x Bastia), Ulysse ZTI 246 (Nelson x Ciel), Voimo ZTI
718 (Natur x Diego), Virtuose ZTI 722 (Soprano x Liberte), Artois ZTI 900
(Ternois x Jacquart), Trezegoal ZTI 889 (Jumper x Agronome), Unico PP
ZCH 942 (Roosevelt x Helsinki), Virgil Pp ZTI 085 (Le Rebel x Helsinki)
Simon P ZTI 761
Na krávy: Tamilly ZTI 567 (Magenta x Ficus), Carnot Pp ZTI 558
(Virgil x Jumper), Tanzanien ZTI 890 (Lakanal x Ibiscus) a dal‰í
Program Naturalu: Jock Pp ZCH 556 (Impair x Diminutif) – na jalovice skvûle provûfien˘ – 137 otelen˘ch
dcer, Jeron˘m ZCH 539 (Impair x Exeden), Romeo Pp ZTI 590 (Vizir P x Novotel)
Testace: Simon P ZTI 761 (Bajor P x Big Mac P), Stanley Pp ZTI 633 (Unico P x Damon) – sleva 50 % na testaci
LIMOUSINE
Hinz PP ZLI 921 (Hergen P x Lorenzo P) – vítûz Lipsko 2011, Recif ZLI
739 (Otan x Echo), Unique ZLM 053 (Nelombo x Highlander), Vigny Pp
ZLI 535 (Paycheck P x Jordy), Ubu ZLI 740 (Ocean x Farceur), Bolide Pp
ZLI 551 (Ryde Uranos P x Nenuphar), Malibu ZLI 295 (Jabot x Farceur)
a dal‰í
Hinz PP ZLI 921 – v‰echno potomstvo
bude bezrohé
MASN¯ SIMENTÁL
Columbus PP ZSI 719 (Leon P x Celebrity Chief P), Turbo Tommy PP
ZSI 710 (Western P x Celebrity Chief P), Lango August PP ZSI 829
(Unesco P x Impuls P), Prima PP ZSI 507 (Ulrick P x Trinidad P),
Hoeness PP ZSI 816 (United P x Hillmann P) – top 1 Nûmecko
Testace: Tuareg PP ZSI 805 (Sirius P x UlrickP), Ucker P ZSI 927
(Atlantis P x Ginger P) – 50 % sleva na testaci
Prima PP ZSI 507 – snadné porody,
100% bezrohost
ABERDEEN ANGUS
Red Piper ZAA 798 (Aldhouseburn Karlos D218 x MVF Stockman 15), Lockerley Legend F612 ZAA 889
(Nightingale Dalriach A061 x Idvies Jeser Eric A057), Beeston Predator ZAA 887 (Wedderlie Netmark A281 x
Shadwell Black Brigand Z092), MR Brazilian ZAA 934 (The Moss Florian B284 x Netherton Fabulous Cruz Y300),
Smuggler ZAA 759 (Catrionas Elisand x Jakarta), Team ZAA 829 (Playboy red x Sharpshooter), Paul red ZAA 682
(Kreol x Red lazy Hobo), Saten red ZAA 788 (Noris Red Polmer x Monline Red 7 U-Trend 701) a dal‰í
BLONDE d’AQUITAINE: Polled Rex Pp ZBA 621 (Unit P x Eda) a dal‰í, HEREFORD: novinka Terry HRF 405
(Homer x Ideal) a dal‰í, BELGICKÉ MODROBÍLÉ, PIEMONTESE, PARTHENAISE, AUBRAC, GALLOWAY, GASCONNE,
SALERS, HIGHLAND, WAGYU
Na poÏádání Vám rádi kompletní nabídky za‰leme. Ke staÏení na: www.naturalgen.cz
NATURAL
Natural, spol. s r.o.
www.naturalgen.cz • [email protected][email protected]
tel.: 257 740 348, fax: 257 740 550
Nová generace elektrick˘ch ohradníkÛ
= nové moÏnosti jejich vyuÏití
Ing. Pavel Îìársk˘, Agrotrans s.r.o.
V uplynul˘ch dvou letech do‰lo,
jak jistû víte, k fiádnému zemûtfiesení v technick˘ch úpravách v˘konov˘ch parametrÛ
zdrojÛ impulsÛ pro elektrické
ohradníky.
Nejprve v roce 2010 byla novou
evropskou normou omezena
maximální energie impulsu na
maximálnû 5 J. Nicménû jiÏ následující rok byla pfiijata nová norma
pro tzv. inteligentní ohradníky,
které si mohou za urãit˘ch,
pfiesnû specifikovan˘ch podmínek, v˘stupní energii zvy‰ovat
nad úroveÀ 5J.
Provedené zmûny technického
fie‰ení zdroje impulsÛ v kategorii
inteligentních ohradníkÛ pfiinesly
mnoho komplikací nejen farmáfiÛm, jako uÏivatelÛm elektrick˘ch
ohradníkÛ, ale také v˘robcÛm
zdrojÛ impulsÛ. ProtoÏe bylo
nutné konstrukci zdrojÛ zásadnû
upravit a doplnit o nûkteré nové
elektronické obvody, které zaji‰Èují kontrolu v˘stupní energie,
ãasovou prodlevu a signalizaci
pfied zv˘‰ením energie, nabídla se
inÏen˘rÛm ve v˘robních závodech moÏnost v˘raznûj‰ím zpÛsobem promluvit do koncepce
pouÏívání elektrick˘ch ohradníkÛ.
Po mnoha desítkách let, kdy
zdroj impulsÛ v elektrickém oplocení byl chápán jako prostá krabice, která posílá impulsy energie
do vodiãe oplocení. Nové podmínky umoÏnily
do zdroje
impulsÛ
42
zabudovat moderní prvky, které
z elektrického oplocení dûlají
komplexní systém, kde mohu sledovat jeho funkci ve vybran˘ch
bodech, dálkovû ho vypínat ãi
s ním komunikovat pomoci SMS
zpráv ze svého mobilního telefonu. V tomto faktu vidím hlavní
(a bohuÏel jeden z mála) pfiínosÛ
pro farmáfie, které úprava technické normy pfiinesla.
Máte obavu, Ïe se vám ztratí
bateriov˘ elektrick˘ ohradník
z pastviny? MoÏná si uÏ nemusíte
zoufat. Nová generace zdrojÛ
nabízí fie‰ení. Firma Horizont
nabízí pro rok 2013 bateriové
ohradníky vybavené GPS lokalizátorem a SMS modulem, se kter˘m
jste schopni sledovat, zda je zdroj
impulsÛ stále na svém místû
nebo se pohybuje nûkde jinde.
Pomocí sledování
na
poãítaãi
ãi
moderním telefonu se na google
mapy ukáÏe jeho
okamÏitá pozice.
UÏ se vám nechce v noci vstávat a vyjíÏdût kontrolovat kritické
místo oplocení,
kde ho napfi. pravidelnû niãí divoãáci? Potfiebujete vûdût, zda hodnota napûtí na vodiãích je dostateãná? Chcete b˘t upozornûni na
fakt, Ïe nûkde na oplocení je
závada zpÛsobená pravdûpodobnû protrÏením oplocení?
V souãasné dobû nová technologie nabízí fie‰ení mnoha tûchto
problémÛ, které mÛÏete fie‰it
pohodlnû z domova.
Dovolte mi na jednom pfiíkladu
ukázat rozsah moÏností, které
nová technologie umoÏÀuje.
V souãasné dobû asi nejkomplexnûj‰í fie‰ení problematiky
monitoringu stavu elektrické
oplocení nabízí pfiední svûtov˘
v˘robce elektrického oplocení
firma Gallagher z Nového Zélandu. Ke své nejnovûj‰í modelové fiadû zdrojÛ impulsÛ i-série
nabízí moÏnost pfiipojení celé
fiady voliteln˘ch doplÀkÛ, které
z prostého zdroje impulsÛ ãiní
chytrého pomocníka.
– Zdroj impulsÛ má samostatn˘
displej, kter˘ mÛÏe b˘t umístûn
ve znaãné vzdálenosti od zdroje
tak, jak dlouh˘ je propojovací
kabel. Pokud zdroj impulsÛ vyhodnotí parametry na oplocení
jako nevyhovující, vyhlásí alarm,
kter˘ se pfienese na displej
zdroje impulsÛ.
– SMS alarm posílá SMS zprávy na
vበmobilní telefon pfii vyhlá‰ení
alarmu napfi. poklesu napûtí pod
nastavenou úroveÀ, v˘padku
dodávky elektrického proudu.
Zdroj lze s ním pomocí SMS
zprávy zapnout/vypnout. Rov-
řídicí jednotka
alarmů
SMS alarm
zdroj impulsů
displej zdroje
impulsů
dálkové ovládání
nûÏ si lze jeho prostfiednictvím
vyÏádat odeslání zprávy o aktuálním stavu napûtí na oplocení.
– fiídící jednotka alarmÛ umoÏÀuje pfiipojení v˘straÏné sirény
nebo majáku aktivovan˘ch pfii
vyhlá‰ení alarmu, pfiípadnû pfii-
Fence monitor
pojení k jinému zafiízení pro
zabezpeãení farmy
– dálkové ovládání slouÏí k vypnutí/zapnutí zdroje z libovolného místa oplocení pfies
vodiã oplocení a navíc funguje
jako voltmetr pro mûfiení
napûtí a ukazuje smûr toku
proudu pfii hledání závad na
oplocení.
– Fence monitor je mûfiící jednotka
umístûná pfiímo na oplocení, která pfiedává do zdroje impulsÛ informaci o aktuálním napûtí a odporu na vodiãi oplocení. K jednomu zdroji impulsÛ lze pfiipojit
aÏ 6 Fence monitorÛ a tím rozdûlit oplocení aÏ na ‰est samostatnû
monitorovan˘ch zón.
Tato stavebnice rÛzn˘ch kontrolních zafiízení mÛÏe pomoci
fie‰it nejeden problém s kontrolou stavu oplocení, kter˘ mnoh˘m chovatelÛm dennû komplikuje Ïivot. Samozfiejmû nemÛÏe
nabídnout fie‰ení v‰ech problémÛ, nicménû mÛÏe b˘t uÏiteãn˘m pomocníkem.
Tento systém monitoringu
oplocení moÏná trochu pfiedbíhá
dobu, nicménû je to pouze otázka ãasu, kdy se podobná zafiízení
stanou bûÏnou souãástí elektrického oplocení farem s chovem hospodáfisk˘ch zvífiat.
V˘stava Libverda Dûãín
JiÏ 23. roãník tradiãní dûãínské zemûdûlské v˘stavy, na jejíÏ
spolupofiádání se podílel i âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu,
si nenechalo ujít bûhem víkendu 14. 9. – 16. 9. 2012 více neÏ osm
tisíc náv‰tûvníkÛ ze ‰irokého dûãínského okolí. Slavnostního
páteãního zahájení se za Ústeck˘ kraj zúãastnili radní pro oblast
‰kolství, mládeÏe a sportu Petr Jakubec a radní pro regionální
rozvoj a cestovní ruch Radek Vonka.
Hlavním organizátorem v˘stavy je Stfiední ‰kola zahradnická
a zemûdûlská Antonína Emanuela Komerse, Dûãín – Libverda,
která je pfiíspûvkovou organizací Ústeckého kraje. Spolupofiadatelé pak jsou Okresní Agrární komora pro okresy Dûãín a Ústí nad
Labem, âesk˘ zahrádkáfisk˘ svaz âesk˘ svaz chovatelÛ drobného
zvífiectva a âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu.
Leto‰ní v˘stava byla obohacena o expozici ke 165. v˘roãí
organizovaného vãelafiství na Dûãínsku. Z dal‰ích zájmov˘ch
sdruÏení se jiÏ tradiãnû úãastnili i chovatelé akvarijní rybiãek
a chovatelé okrasného ptactva.
Nejvût‰í pozornost náv‰tûvníkÛ v‰ak vzbuzovala vystavená
zemûdûlská technika a obrovsk˘ sortiment drobné zahradní
mechanizace. Náv‰tûvníci obdivovaly drobná hospodáfiská
zvífiata, ale také vystaven˘ skot (masná plemena hereford,
limousine, blonde d’Aquitane, piemontese, masn˘ simental,
charolais) kozy, ovce a prasata. Pro mnohé dûti to bylo moÏná
poprvé, kdy uvidûly Ïivá zvífiata, která byla v nedávné minulosti
bûÏnou souãástí Ïivota na vesnici.
43
Optimální pomoc pfii porodu v chovu masn˘ch krav
Ekonomika chovu skotu bez
trÏní produkce mléka závisí na
tom, abychom získali kaÏd˘ rok
od krávy tele. Znamená to
úspû‰nû zvládnout sezónu pfiipou‰tûní a mít dobrou plodnost,
která závisí na bezproblémovém
porodu a úspû‰ném odchovu
telete. Ztráty telat by se mûly
pohybovat pod úrovní 5 %. BohuÏel v nûkter˘ch provozech jsou
na úrovni 5 –15 %.
Základní podmínky
Pfiímá souvislost je mezi hmotností pfii narození a ztrátami telat.
Vysoké ztráty ale nemusí nastat,
pokud je vûnována pozornost
zásadním vûcem. Dobrému startu
toho moc v cestû nestojí. Pfiedev‰ím by jalovice pfied prvním vyuÏitím v plemenitbû mûly vykazovat odpovídající kondici. Vedle
v˘bûru odpovídajícího b˘ka (lehké
porody) je tfieba brát zfietel na
vyváÏenou v˘Ïivu. âasto dochází
k jejich podv˘Ïivû. Pfiíli‰ dobré
krmení krav vede zase k vysok˘m
porodním hmotnostem telat, pfii
pfiekrmení nejsou porodní cesty
schopné se dostateãnû roztáhnout a zajistit bezproblémov˘
prÛchod telete. V˘sledkem jsou
tûÏké porody a ztráty telat. âas
telení by se mûl omezit na dva aÏ
tfii mûsíce, aby se chovatel mohl
lépe koncentrovat na pozorování
zvífiat. V˘hodné je zimní telení,
protoÏe v této dobû se krávy
nacházejí ve stáji a je moÏné je
dobfie sledovat. Období kojení je
optimálnû vyuÏité a následná
perioda na pastvû vede k uspokojiv˘m pfiírÛstkÛm. To vyváÏí i vy‰‰í
náklady. Dobr˘m startem je dobr˘
prÛbûh porodu. Poruchy v porodech u skotu existují a i v budoucnu se budou vyskytovat,
v masn˘ch systémech se v‰ak
vyskytují ménû ãasto neÏ v dojn˘ch. Bezpodmíneãnû potfiebují
zvífiata v dobû telení klid. Hluk ãi
bolest mohou dobr˘ prÛbûh
porodÛ naru‰it. RovnûÏ nepfiimûfiená pomoc pfii porodu mÛÏe vést
ke ztrátám. V˘sledkem mÛÏe b˘t
i následná ‰patná plodnost. ·patná hygiena pomoci pfii porodu
zvy‰uje nebezpeãí genitální infekce. Dále rovnûÏ pfiehnaná nebo
pfiíli‰ ãasná pomoc ãi nepfiimûfiené nasazení mechanick˘ch prostfiedkÛ vedou ke ztrátám bûhem
prÛbûhu porodu. Následky poranûní (infekce, jizvy, zneprÛchodnûní dûlohy nebo vaginy) vedou
ke ‰patnému zabfiezávání ãi
k neplodnosti.
To znamená, Ïe vedoucí provozu nebo o‰etfiovatel mají b˘t
dostateãnû vzdûláni, mít zájem
a uvûdomit si rozhodující v˘znam
plodnosti masn˘ch krav na odchov telat ve svém stádû.
Porodní komfort
Krávy jsou pfied termínem
porodu pfievedeny do porodního
boxu, ten by mûl b˘t vût‰í neÏ
10 m2, ãist˘ a such˘, lehce ãistiteln˘ a dezinfikovateln˘. Pfiitom je
tfieba dát pozor na to, aby mûly
vizuální kontakt se zbytkem stáda.
Dostateãné
zásobení
pitnou
vodou a nejlep‰ím krmením, rovnûÏ moÏnost fixace zvífiat by mûly
b˘t samozfiejmostí. V Ïádném pfiípadû by porodní box nemûl slouÏit pro nemocná zvífiata, která díky
onemocnûní vemene ãi paznehtÛ
zamofiují pÛvodci nákazy, do kterého se má pak tele narodit.
Porodní hygiena
Pod pojmem porodní hygiena
rozumíme v‰echna opatfiení ke
44
porodu (napfiíklad
chybná poloha, víceãetn˘ porod, velké tele), mûli bychom neprodlenû
informovat veterináfie.
K
hygienick˘m
opatfiením pfii v‰ech
ãinnostech pfii pomoci pfii porodu
patfií také, Ïe porodník je odûn ãistû
a pokud moÏno bez
rukávÛ, doporuãuje
se pouÏití vhodné
zástûry.
sníÏení nebezpeãí infekce matky,
novorozeného telete a pfiirozenû
rovnûÏ porodních pomÛcek. Pfii
prvních pozorovateln˘ch znameních blíÏícího se porodu by mûl
b˘t dobr˘ porodní pomocník trpûliv˘. Pro nutné roz‰ífiení porodních cest potfiebuje kráva dvû aÏ
ãtyfii hodiny, prvotelka aÏ ‰est
hodin. Pfii pouÏívání porodních
pomÛcek je tfieba dávat pozor na
to, aby byly lehce ãistitelné a dezinfikovatelné. Doporuãené jsou
pochromované porodní fietûzy
nebo vyvafiené porodní provazy.
Vhodn˘ lubrikant, dlouhé rukavice
rovnûÏ ãistá voda a ruãník by mûly
b˘t pfiipravené na vhodném místû.
Nejdfiíve dvû hodiny po odchodu
plodové vody a nebo pfii podezfiení na chybnou polohu telete,
nastává ãas pro odpovídající porodnické vy‰etfiení. Pfied prvním
zásahem v porodním kanále je
tfieba okolí této oblasti telené plemenice dÛkladnû vyãistit teplou
vodou a m˘dlem. Není-li k dispozici Ïádná pomocná osoba, mûl
by b˘t ocas vyvázán smûrem
dopfiedu. Pokud nejsou k dispozici
Ïádné ãisté natahovací rukavice,
musí b˘t ruce a paÏe porodního
pomocníka dÛkladnû oãi‰tûny
m˘dlem a vodou. Pokud pfii vy‰etfiení máme podezfiení na jakékoliv
naru‰ení normálního prÛbûhu
Pomoc pfii porodu
Jakmile se objeví
mulec telete ve
vulvû, je ukonãena
fáze otevírací. Od
tohoto okamÏiku
zaãíná fáze vypuzovací, která mÛÏe b˘t
podpofiena citlivou pomocí tahem. Maximálnû dvû osoby by
mûly pomáhat vybavit tele.
Porodní fietûzy nebo provazy se
nasazují teleti nad spûnkov˘
kloub. Pfii pouÏití mechanick˘ch
porodních pomÛcek se doporuãuje dávat peãlivû pozor, aby díky
rychle vyvinuté síle nedo‰lo
k váÏnému zranûní mûkk˘ch
porodních cest.
Bûhem pomoci tahem je tfieba
dávat pozor na správn˘ smûr
tahu. Zpoãátku je smûr tahu v podélné ose matky, jakmile ale je
vybaven hrudník telete mûl by
smûr tahu smûfiovat ke spûnkovému kloubu. Tím se dosáhne
prohnutí hfibetu telete a usnadní
se prostup. VytaÏení telete následuje nejsnadnûji u krávy leÏící na
levé stranû. Poloha umoÏÀuje, Ïe
je k dispozici co nejvût‰í ‰ífie
porodního kanálu.
Poporodní fáze
Po prvním o‰etfiení telete (polití studenou vodou pouze
v oblasti krku, dezinfekce pupku,
vytfiení do sucha nebo nechat
vylízat do sucha, podání kolostra)
se nabídne krávû dostatek ãerstvé lehce ohfiáté vody. Po krátké
zotavovací fázi zkou‰íme, zda je
kráva schopná vstát.
Pokud po porodu z vulvy od-
téká vût‰í mnoÏství ãerstvé svûtle
ãervenû zbarvené krve, rychle
vyrozumíme veterináfie, aby nedo‰lo k vykrvácení. Vedle uveden˘ch zmínek následkÛ nehygienické a násilné pomoci pfii porodu, mají také vliv na naru‰ení
porodu a poporodní fáze. Tak
napfiíklad díky pfiíli‰ ãasnému
zásahu do porodních cest se
uvolní velké mnoÏství stresov˘ch
hormonÛ, které pÛsobí nejen
negativnû na prÛbûh porodu, ale i
na involuci dûlohy. Následkem
není zfiídka poporodní zadrÏení
placenty nebo nedostateãné
vybavení plodové vody. Proto je
tfieba v následujících hodinách
krávu peãlivû sledovat, zda plnû
placenta ode‰la. Neodejde-li placenta bûhem 12 hodin samovolnû
nebo objeví-li se bûhem následujících dní hnûd˘ v˘tok odpudivû
páchnoucí, je tfieba rychle vybavit
placentu veterináfiem, neboÈ
zbytky placenty a lochie jsou
zdrojem rychlého pomnoÏení
patogenních kmenÛ, které negativnû zatíÏí jak sliznici dûlohy, tak
cel˘ organismus.
Závûr
Z v˘‰e uvedeného jasnû vypl˘vá, jak úzce souvisí prÛbûh
porodu, porodní hygiena, ztráty
telat a dal‰í odchov s porodním
managementem. Nehygienická,
nepfiimûfiená pomoc pfii porodu
je ãasto pfiíãinou ztrát telat.
Chyby v managementu porodu
vedou ãasto k dramatick˘m onemocnûním krávy a tím k jejím
poruchám reprodukce.
Z tohoto dÛvodu je tfieba zvládnout následující úlohy managementu:
– Sledovat kondici
– Vybrat vhodného b˘ka
– VyváÏená v˘Ïiva v pfiípravném
období (nezapomínat na vitamíny)
– Zamezit tuãnûní bfiezích kusÛ
– Optimální komfort
– Pfiísná porodní hygiena
– ·etrná porodní pomoc
– Kontrola bûhem poporodní fáze
Podle Fleischrinder Journal
4/2011, dr. Andreas Randt
Pfieklad: Hana ·tráfeldová
45
8. roãník European Angus Forum
Vít âepelák, âSCHMS
Dal‰í setkání chovatelÛ plemene Aberdeen Angus se konalo
ve dnech 5. 9. – 9. 9. 2012 v Irsku.
Pofiadatelem tohoto, jiÏ osmého,
roãníku byla Irish Angus Cattle
Society. Uvádím to proto, Ïe ir‰tí
chovatelé jsou rozdûleni na dvû
skupiny. Druhá skupina chovatelÛ
se spojila s Aberdeen Angus
Cattle Society ze Spojeného království.
Irsko, pfiesnûji Irská republika, je
v˘znamná chovatelská zemû.
V‰ak také dvû tfietiny rozlohy
zemû jsou pastviny. Také proto se
jí fiíká „Zelen˘ ostrov“. Pro srovnání s âR: rozlohou je Irsko jen
o málo men‰í (70 tis. km2, âR
78 tis. km2), obyvatel má ménû
neÏ polovinu. Zato skotu se zde
chová 4,5x více (témûfi 6 mil. ks),
dojn˘ch krav 2,8x více a krav BTPM
dokonce 6x více (více neÏ
1 mil. ks). Hovûzího masa za rok
spotfiebuje kaÏd˘ Ir témûfi 2x více
(17,8 kg proti na‰im 9,5 kg).
Z toho plyne, Ïe zásadní ãást produkce hovûzího masa (550 tis.
tun) se vyváÏí, zejména do Francie a Itálie. Irsko je tak 4. nejvût‰í
v˘vozce hovûzího masa na svûtû
a 1. v Evropû. Podmínky pro chov
skotu mají, jednak velk˘ podíl
pastvin a jednak pfiímofiské podnebí, tedy vyrovnanûj‰í teploty,
více sráÏek a tudíÏ del‰í pastevní
období. Plemeno Aberdeen Angus je v Irsku zastoupeno témûfi
10 % za plemeny Charolais (20 %)
❒ Česká delegace (část) (foto: Vít Čepelák)
a Limousine (17 %). V kvalitû masa
v‰ak toto plemeno vede – „Certified Irish Angus Beef“ je pojem
nejenom v Irsku. Proto je také
maso na jatkách zatfiídûné podle
SEUROP, zv˘hodnûné pfiíplatkem
za plemeno AA.
Tak do této zemû ve stfiedu
5. záfií pfiiletûlo 17 náv‰tûvníkÛ
z âeské republiky. Stejnû jako ve
Skotsku a poté i v Dánsku, byla
ãeská v˘prava nejpoãetnûj‰í.
Úvod byl trochu rozpaãit˘, na
leti‰ti v Dublinu nás nikdo neãekal, jen jsme se po telefonickém
dotazu dozvûdûli, Ïe se máme
nûjak dopravit do hotelu v centru
Dublinu. Hned na druh˘ pokus se
to podafiilo, ubytovali jsme se
a absolvovali uvítací veãefii. Seznámili nás s programem a pfiedstavili nám ústfiední postavu
Angus Fora – fiidiãe autobusu.
❒ Prohlídka farmy Augnamona Irish Angus Herd (foto: Vít Čepelák)
46
Pravdou je, Ïe tento pán mûl ve‰keré informace, farmy znal, nikde
nebloudil a byl to spí‰e organizátor s vedlej‰í funkcí fiidiãe. Program byl nabit˘. Îádné dlouhé
vyspávání, brzy ráno snídanû,
❒ Výstave Irish Angus All Ireland Show
– příprava juniorů na soutěž
(foto: Vít Čepelák)
rychle do autobusu – byl pln˘
úãastníkÛ Angus Fora z celé fiady
zemí Evropy, zejména ze Skandinávie – a na první farmu. Bûhem
následujících dvou dnÛ jsme nav‰tívili ãtyfii farmy s chovem AA.
V‰ude vfielé pfiijetí, maximum
informací v ti‰tûné i mluvené podobû, prostor pro dotazy a bohaté obãerstvení, vãetnû populární irské whisky. Ochutnali jsme
i „calving cup“, silnou kávu s panákem whisky a hustou ‰lehaãkou
konzumovanou v zimû pfii ãekání
na telení – opravdu zahfiála. No
a pochopitelnû prohlídka chovu.
Vybavení farem bylo jednoduché
ale úãelné. A ta zvífiata...! Bylo
vidût, Ïe uÏ to dlouho dûlají a mají se ãím pochlubit. Zvífiata vyni-
❒ Dekorovaná šampionka výstavy (foto: Vít Čepelák)
sech si vezou zvífiata. KaÏd˘ má
vyãlenûn˘ úsek u zábran, nûkdo si
ho vystele slámou, nûkdo má i
pfiístfie‰ek (v Irsku ãasto pr‰í),
nûkdo i ohrádku. K zábranám mají
na ohlávce pfiivázaná vystavovaná
zvífiata. Kdo chce, odvede si je na
betonové ro‰ty, zapne agregát,
pfiipojí „wapku“ a um˘vá. Pak
zpátky na své místo a uÏ se stfiíhá,
fénuje, ãe‰e, prostû salon krásy. V
10 hodin v˘stava zaãíná. Nejprve
malé dûti soutûÏí v pfiedvádûní,
kaÏdé si vede to své tele, no
tele..., tak 200 i 300 kg. Pak nastupují dospûlí s jednotliv˘mi kategoriemi zvífiat. V‰echna jsou
pfiedvádûna na ohlávce. Jeden
kala pfiedev‰ím hloubkami, ‰ífikami, osvalením a vyrovnaností.
Proto si také Irové mohli dovolit
v loÀském roce vyvézt do Kazachstánu na 4000 jalovic plemen AA
a HF. Tolik se jich u nás ani nenarodí.
To, Ïe je irské hovûzí v˘teãné,
jsme mohli okusit sami. KaÏd˘
lunch i dinner mûl vÏdy v nabídce
toto maso a to v porcích jak pro
dfievorubce. TakÏe stravování
bohaté. Jen to pivo jaksi... Do‰lo
také na kulturu, ve ãtvrtek jsme
nav‰tívili nádhern˘ irsk˘ zámek
„Kilkenny Castle“ – byl jako z pohádky. Veãer jsme se také mohli
pfiesvûdãit, a také jsme to mnozí
udûlali, Ïe Irové se umûjí bavit.
HospÛdky byly plné, v‰ude Ïivo
a v mnoh˘ch i Ïivá hudba.
V sobotu nás ãekala náv‰tûva
„Irish Angus All Ireland Show“ –
v˘stava na okraji mûsta Strokestown. V˘stava skotu v irském
pojetí vypadá asi takto: Na posekanou louku postaví k zatluãen˘m
kÛlÛm nûkolik fiad kovov˘ch
zábran, nûkolik pfiedvadi‰È je tvofieno kÛly a mezi nimi pfiibitá bíle
vede, hodnotitel z jedné strany
prohlíÏí a osahává a z druhé
strany je‰tû pomocník narychlo
„naãinãává“. Chvílemi je to úsmûvné. To v‰e probíhá v nûkolika
pfiedvadi‰tích souãasnû. Jsou tu
i jiná plemena ale Angus jednoznaãnû pfievaÏuje. Tak to bûÏí do
odpoledne. V okolí je nûkolik
❒ Jalovice připravená na výstavu – farma Powerstown Irish Angus Herd
(foto: Vít Čepelák)
natfiená prkna. Laviãky pro diváky
tvofií sudy od piva (nebo s pivem?) a na nich poloÏené dfievûné fo‰ny. Dole u kfioví nûkolik
betonov˘ch ro‰tÛ a u nich v barelech pfiivezená voda. Toto je
zfiejmû pfiipraveno pfiedchozí
den. Ráno zaãnou pfiijíÏdût chovatelé terénními vozy a na pfiívû-
❒ Na farmě Cainmor Irish Angus Herd (foto: Vít Čepelák)
47
stánkÛ nabízejících pfiedev‰ím
vûci pro farmáfie. V nedaleké
budovû je moÏno se najíst. Ve
velikém stanu mezitím probíhá
soutûÏní v˘stava rÛzn˘ch v˘pûstkÛ a v˘robkÛ, pfiedev‰ím Ïenské ãásti farem – zavafieniny,
chleba, kvûtiny, rÛzná zelenina,
upletené svetry... A uÏ je tu vyhla‰ování v˘sledkÛ. Majitelé ‰ampiónÛ jsou náleÏitû hrdi, pfiebírají
ceny, zní potlesk. Asi v pÛl ‰esté
odjíÏdíme z v˘stavi‰tû a ãást chovatelÛ uÏ má naloÏeno a také odjíÏdí. Vûfiím, Ïe druh˘ den na místû zÛstává jen posekaná louka.
Byla to zajímavá inspirace. Snad
se tam také nûkdy dostaneme.
V prÛbûhu dne jsme je‰tû stihli
nav‰tívit blízk˘ zámek „Strokestown House“ a „Famine Museum“
– Muzeum hladomoru. Ten Irsko
postihl v letech 1845–1851 a pfiíãinou byla bramborová plíseÀ,
která zlikvidovala témûfi celou
úrodu brambor – hlavní potravinu
nej‰ir‰ích vrstev obyvatel. Hladomor mûl mnoho obûtí a mnoho
48
lidí emigrovalo. Poãet obyvatel se
sníÏil o více neÏ 3,5 milionu.
A dnes jsou nejvût‰í v˘vozci hovûzího v Evropû. Klobouk dolÛ. Myslím, Ïe fiadû vûcí se zde mÛÏeme
pfiiuãit. Vlastnû s tím uÏ jsme
zaãali pfii poslední národní
v˘stavû v LetÀanech pfied nûkolika lety. Jeden z chovatelÛ si
❒ Soutěž juniorů (foto: Vít Čepelák)
pozval irského chovatele, jehoÏ
jméno je Leo McEnroe, aby mu na
v˘stavu pfiipravil zvífiata a protoÏe
to zaujalo i ostatní chovatele,
pozvala na‰e Angusská asociace
tohoto chovatele se sv˘m kolegou v roce 2008 do âR, aby
v chovu ZD Brloh uspofiádal pro
zájemce dvoudenní kurs pfiípravy
zvífiat na v˘stavu. O tom jiÏ ãlánek
ve Zpravodaji byl. Pan McEnroe
pak vûnoval nemalou ãástku jako
sponzorsk˘ dar na ceny pro ná‰
junior team aÏ budou i oni zvífiata
pfiedvádût. U toho v‰ak nezÛstalo,
letos ho asociace pozvala opût
aby hodnotil zvífiata na první jihoãeské Angus show. Díky Leo.
Veãer, po návratu do hotelu uÏ
nás ãekal závûreãn˘ slavnostní
veãer s hudbou a tancem, s posledními pfiípitky a se slibem finské delegace, Ïe pfií‰tû u nich.
Poslední den byl uÏ jenom
velmi ãasn˘ budíãek a pfiesun na
leti‰tû do Dublinu. Let do Prahy
byl klidn˘ a sluneãn˘. Nad mraky
to tak b˘vá.
A je‰tû úplnû na závûr jedna
zajímavost – nikde jsem tam
nevidûl ãerveného Anguse.
❒ Účastníci Angus Fora (foto: Vít Čepelák)
19. svûtov˘ simentálsk˘ kongres
Ing. Jan Chytil
Ve dnech 16. – 25. 9. 2012 se
uskuteãnil 19. roãník svûtového
simentálského kongresu. V rámci
nûj pofiadatelé pfiipravili na tfii
dny ve dnech 17. – 19. záfií 2012
odborn˘ program pro chovatele
plemene masn˘ simentál. Tohoto
programu se zúãastnila skupina
chovatelÛ z âeské republiky za
úãasti pracovníka svazu Jana
Kopeckého. Úãastníci byli ubytování v Halle,odkud následnû
vyráÏeli na exkurze po chovech.
❒ Plemenný býk Major Sky P z chovu
pana Františka Koláře na chovu KOG
KLEINBARDAU (foto: Josef Žížala)
17. záfií –
náv‰tûva chovÛ v Sasku
Prvním z nich byl KOG
KLEINBARDAU
u
mûsteãka
Grimma. Tento podnik hospodafií
na v˘mûfie 2600 ha, z toho je 2480
ha orné pÛdy, 120 ha louky a pastviny. Chov o velikosti 150 matek, 8
plemenn˘ch b˘cích, prÛmûrn˘
stav 320 kusÛ hovûzího dobytka.
Pfiedstaveno bylo stádo na pastvinû, v areálu farmy pak chovné
jalovice, v˘krm skotu a plemenní
b˘ci. Na tomto chovu pÛsobí plemenn˘ b˘k Major Sky P z chovu
pana Franti‰ka Koláfie. Pfiekvapeni
jsme byli vûkem jalovic, zvífiata ve
vûku aÏ 3 roky pfied pfiipu‰tûním.
Druh˘m chovem byl farmáfi
Thomas Eydner, mlad˘ ambiciózní
chovatel, kter˘ nám pfiedvedl svÛj
chov – 20 matek s telaty, 2 plemenné b˘ky a dorost. PouÏívá
‰piãkovou genetiku jako jsou b˘ci
Prima, Carl, Campari, Apostel,
Seanko v‰ichni PP. Sám farmáfi
hospodafií s rodiãi na 253 ha,
z toho 235 orná pÛda. Produkuje
❒ Na farmě u Thomase Eydinera
(foto: Josef Žížala)
plemenn˘ materiál, kter˘ v souãasné dobû je na ‰piãkové úrovni
jak v Sasku, tak i v celém
Nûmecku.
18. záfií –
náv‰tûva chovÛ v Sasku –
Anhaltsku a ve spolkové zemi
Thuringen
Dopoledne nás ãekala náv‰tûva
zemûdûlského podniku Wethautal u Mertendorfu. Hospodafií na
2040 ha zemûdûlské pÛdy, z toho
je 1760 orná pÛda. Chov pfiedstavuje 160 matek, 4 plemenní b˘ci
a jalovice do chovu. Plemenné
jalovice jsou s úspûchem prodávány, 10 % odchovan˘ch b˘ãkÛ je
prodáno jako plemenn˘ch. V souãasné dobû v chovu pÛsobí b˘ci
tûchto kombinací: Walkman x
Horus, Tomba x Bodo, Konrad x
Zapo, Lykke Sirius x Serup Regent.
Odpoledne
následovala
náv‰tûva chovu Hartmuta und
Claudia Pieter, jedná se o ‰piãkov˘
plemenn˘ chov, kter˘ vlastní
pfiedsedkynû svazu masného
simentála paní Claudie Pieter.
Chov o 35 matkách, 3 plemenní
b˘ci produkuje kaÏdoroãnû 5–10
‰piãkov˘ch plemenn˘ch b˘kÛ.
V souãasní b˘ci v chovu jsou Carl
PP, Frede P a Snoopy Ps.
❒ To nejlepší z německého masného
simentála (foto: Josef Žížala)
Naveãer pofiadatelé pfiipravili
grandiózní show s názvem: „To
nejlep‰í z nûmeckého masného
simentála“. Akce se uskuteãnila
v aukãní hale Laasdorf/Thuringia. V prÛbûhu této pfiehlídky
byla pfiedstavena zvífiata z chovÛ celého Nûmecka. Byly pfiedvedeny jalovice, krávy s telaty,
krávy, b˘ci v ‰estnácti skupinách. Na závûr probûhl spoleãensk˘ veãer.
❒ Zástupci z české republiky
(foto: Josef Žížala)
Dne 19. záfií
jsme nav‰tívili zemûdûlsk˘ podnik Werratal u Vachdorfu. Jedná
se o podnik holdingového typu,
100% zamûfien˘ na bioprodukci.
ÚãastníkÛm byl pfiedstaven projekt produkce bio masa. Na
chovu bylo k vidûní 270 matek
a odchov, 9 plemenn˘ch b˘kÛ,
dohromady 550 kusÛ dobytka.
Chov vznikl na základû dovozu
plemenn˘ch jalovic z Rakouska
a 40-ti kusÛ jalovic z genového
zdroje pÛvodní NDR. Chov
pouÏíval do roku 2005 v˘hradnû
plemenné b˘ky z chovu pana
Schultese, v souãasné dobû pfievaÏuje v pÛvodu b˘kÛ dánská
genetika.
Na závûr na‰eho setkání probûhl i za úãasti ãesk˘ch zástupcÛ
v˘bor pracovní skupiny masn˘
simentál. Na tomto v˘boru byl
zvolen nov˘m pfiedsedou pracovní skupiny pan Hansen z Dánska, sekretáfiem pan Gernot Pohl
z Nûmecka. Byly probrány aktuální otázky souãasného dûní
v evropském kontextu, jednání se
zúãastnili zástupci sedmi
zemí Evropy.
49
Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2012
Základní v˘bûry b˘kÛ jsou pro leto‰ní rok za námi. V minul˘ch dvou ãíslech zpravodaje jste mûli moÏnost
seznámit se s v˘sledky v˘bûrÛ b˘kÛ z prvního a druhého turnusu. Nyní pfiiná‰íme v obdobné formû v˘sledky
z tfietího kroku a rovnûÏ nápoãty za v‰echny tfii leto‰ní turnusy. Tfietí turnus v‰ak díky nejniωímu poãtu testovan˘ch b˘kÛ jiÏ mnoho zmûn ve v˘sledcích nepfiinesl. Do tfietího kroku bylo naskladnûno celkem 48 b˘kÛ,
vybráno pak bylo 38 b˘kÛ. Nápoãtem za v‰echny tfii leto‰ní turnusy docházíme k ãíslu 1546 b˘kÛ, ktefií vstoupili do testování, 1159 z nich pak bylo vybráno pro pÛsobení v plemenitbû. Procentuálnû vyjádfieno je selekce
na úrovni 75 %. Opisovat strohá ãísla pfiehlednû fiazená do sloupcÛ a fiádkÛ tabulek je v‰ak nezáÏivné, stejnû
tak jako ãtení takového elaborátu. Popsat cel˘ rozsah v˘sledkÛ, které jsou publikovány, by pak zase rozsahem
pfiesáhlo moÏnosti zpravodaje. Pravdûpodobnû by bylo také zbyteãné, protoÏe kaÏdého zajímá nûco jiného
v závislosti na zamûfiení jeho chovu. V pfiehledn˘ch tabulkách si proto kaÏd˘ jistû najde to, co ho zajímá.
Pfií‰tí rok nás ãeká men‰í revoluce v podobû ãtyfi turnusÛ, kdy první v˘bûry budou zahájeny jiÏ v únoru,
konkrétnû 18. 2. 2013. Naskladnûní b˘kÛ do I. a II. turnusu a rovnûÏ termíny v˘bûrÛ najdete na konci tohoto
ãláneãku.
V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za III. turnus 2012 – dle plemen
Plemeno
Aberdeen angus – OPB
Aberdeen angus – u chovatele
ABERDEEN ANGUS
Blonde d’Aquit. – OPB
Blonde d’Aquit. – u chovatele
BLONDE d’AQUITAINE
Belg. modrobílé – OPB
Belg. modrobílé – u chovatele
BELGICKÉ MODROBÍLÉ
GALLOWAY – u chovatele
Gasconne – OPB
Gasconne – u chovatele
GASCONNE
Hereford – OPB
Hereford – u chovatele
HEREFORD
Charolais – OPB
Charolais – u chovatele
CHAROLAIS
Limousine – OPB
Limousine – u chovatele
LIMOUSINE
Masný simentál – OPB
Masný simentál – u chovatele
MASNÝ SIMENTÁL
Piemontese – OPB
Piemontese – u chovatele
PIEMONTESE
Salers – OPB
Salers – u chovatele
SALERS
SHORTHORN – u chovatele
Aubrac – OPB
Aubrac – u chovatele
AUBRAC
WAGYU – u chovatele
Andorský hnědý – OPB
CELKEM
50
V
testu
Do
plem.
1
2
3
6
1
7
1
1
0
0
1
0
1
0
1
1
4
2
6
7
5
12
6
9
15
0
2
2
0
1
0
0
0
0
0
0
1
48
1
2
3
6
1
7
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
2
2
4
6
2
8
5
8
13
0
1
1
0
1
0
0
0
0
0
0
1
38
III. turnus 2012
Vyřazeno
Před
Při
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
1
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
2
0
0
0
2
0
1
0
1
2
2
2
1
0
1
0
2
0
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
8
2
Odročeno
%
vyb.
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
100,0 %
100,0 %
100,0 %
100,0 %
100,0 %
100,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
100,0 %
50,0 %
100,0 %
66,7 %
85,7 %
40,0 %
66,7 %
83,3 %
88,9 %
86,7 %
0,0 %
50,0 %
50,0 %
0,0 %
100,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
100,0 %
79,2 %
V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2012 – dle plemen
Plemeno
Aberdeen angus – OPB
Aberdeen angus – u chovatele
ABERDEEN ANGUS
Blonde d’Aquit. – OPB
Blonde d’Aquit. – u chovatele
BLONDE d’AQUITAINE
Belg. modrobílé – OPB
Belg. modrobílé – u chovatele
BELGICKÉ MODROBÍLÉ
GALLOWAY – u chovatele
Gasconne – OPB
Gasconne – u chovatele
GASCONNE
Hereford – OPB
Hereford – u chovatele
HEREFORD
Charolais – OPB
Charolais – u chovatele
CHAROLAIS
Limousine – OPB
Limousine – u chovatele
LIMOUSINE
Masný simentál – OPB
Masný simentál – u chovatele
MASNÝ SIMENTÁL
Piemontese – OPB
Piemontese – u chovatele
PIEMONTESE
Salers – OPB
Salers – u chovatele
SALERS
SHORTHORN – u chovatele
Aubrac – OPB
Aubrac – u chovatele
AUBRAC
WAGYU – u chovatele
Andorský hnědý – OPB
CELKEM
V
testu
Do
plem.
149
133
282
51
24
75
4
3
7
10
10
18
28
25
13
38
390
105
495
119
81
200
280
63
343
20
14
34
4
13
17
5
4
3
7
4
1
1546
118
98
216
42
18
60
2
2
4
9
9
12
21
23
9
32
271
73
344
101
64
165
218
46
264
14
7
21
4
7
11
2
3
2
5
4
1
1159
2012
Vyřazeno
Před
10
22
32
7
4
11
2
1
3
0
1
6
7
2
4
6
53
23
76
12
13
25
38
17
55
4
6
10
0
6
6
3
1
1
2
0
0
236
Při
21
13
34
2
2
4
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
66
9
75
6
4
10
24
0
24
2
1
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
151
Odročeno
%
vyb.
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
79,2 %
73,7 %
76,6 %
82,4 %
75,0 %
80,0 %
50,0 %
66,7 %
57,1 %
0,0 %
90,0 %
66,7 %
75,0 %
92,0 %
69,2 %
84,2 %
69,5 %
69,5 %
69,5 %
84,9 %
79,0 %
82,5 %
77,9 %
73,0 %
77,0 %
70,0 %
50,0 %
61,8 %
100,0 %
53,8 %
64,7 %
40,0 %
75,0 %
66,7 %
71,4 %
100,0 %
100,0 %
75,0 %
51
RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen za III. turnus
Plemeno
Aberdeen angus – OPB
Aberdeen angus – u chovatele
ABERDEEN ANGUS
Blonde d’Aquit. – OPB
Blonde d’Aquit. – u chovatele
BLONDE d’AQUITAINE
Belg. modrobílé – OPB
Belg. modrobílé – u chovatele
BELGICKÉ MODROBÍLÉ
GALLOWAY – u chovatele
Gasconne – OPB
Gasconne – u chovatele
GASCONNE
Hereford – OPB
Hereford – u chovatele
HEREFORD
Charolais – OPB
Charolais – u chovatele
CHAROLAIS
Limousine – OPB
Limousine – u chovatele
LIMOUSINE
Masný simentál – OPB
Masný simentál – u chovatele
MASNÝ SIMENTÁL
Piemontese – OPB
Piemontese – u chovatele
PIEMONTESE
Salers – OPB
Salers – u chovatele
SALERS
SHORTHORN – u chovatele
Aubrac – OPB
Aubrac – u chovatele
AUBRAC
WAGYU – u chovatele
Andorský hnědý – OPB
ks
1
2
3
6
1
7
0
0
0
0
1
0
1
0
1
1
4
2
6
7
5
12
6
9
15
0
2
2
0
0
0
0
0
0
0
0
1
Býci v odchovu III. turnus 2012
Hmotnost
Přírůstek Výška v kříži
120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV
229
372
613 1625 1527 136
140
243
358
555
0
1446 136
138
238
363
574
542 1473 136
138
212
323
557 1610 1412 139
142
225
333
538
0
1360 135
138
214
324
555 1380 1404 138
141
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
168
284
489 1416 1235 132
132
0
0
0
0
0
0
0
168
284
489 1416 1235 132
132
0
0
0
0
0
0
0
156
284
488
0
1249 123
123
156
284
488
0
1249 123
123
199
306
571 1400 1398 140
140
221
355
559
0
1422
66
138
207
322
567
933 1406 115
139
192
307
556 1888 1415 136
138
186
290
487
0
1263
78
132
190
300
527 1101 1352 112
135
232
331
583 2290 1577 135
141
217
349
612
0
1573 107
141
223
342
601
916 1575 118
141
0
0
0
0
0
0
0
192
300
441
0
1087 133
133
192
300
441
0
1087 133
133
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
199
316
574 1725 1447 134
135
ks
1
2
3
6
1
7
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
2
2
4
6
2
8
5
8
13
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
1
Býci vybraní do plemenitby III. turnus 2012
Hmotnost
Přírůstek Výška v kříži
120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV
229
372
613 1625 1527 136
140
243
358
555
0
1446 136
138
238
363
574
542 1473 136
138
212
323
557 1610 1412 139
142
225
333
538
0
1360 135
138
214
324
555 1380 1404 138
141
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
156
284
488
0
1249 123
123
156
284
488
0
1249 123
123
195
298
582 1683 1516 143
144
221
355
559
0
1422
66
138
208
327
570
842 1469 105
141
195
311
563 1916 1430 136
137
189
285
496
0
1281
0
135
193
304
546 1437 1393 102
137
240
336
593 2378 1610 136
141
217
351
627
0
1618 104
141
226
345
614
915 1615 116
141
0
0
0
0
0
0
0
187
294
458
0
1135 132
132
187
294
458
0
1135 132
132
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
199
316
574 1725 1447 134
135
PrÛmûrné ceny dle plemen III. turnus 2012
Plemeno
Aberdeen angus
Blonde d’Aquitaine
Belgické modrobílé
Gasconne
Hereford
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Andorský hnědý
Průměr III. turnus 2012
Do dražby
ks
1
6
0
0
0
2
5
3
0
0
0
1
18
Vyv. cena
Kč
71 000
74 667
0
0
0
72 000
82 000
78 333
0
0
0
70 000
76 556
Dražba a ceny
Prodáno
ks
0
5
0
0
0
1
4
3
0
0
0
0
13
Prodejní
Kč
0
74 600
0
0
0
79 000
85 500
90 323
0
0
0
0
81 923
%
prodaných
0,0 %
83,3 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
50,0 %
80,0 %
100,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
72,2 %
RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen – nápoãet 2012
Plemeno
ks
Aberdeen angus – OPB
Aberdeen angus – u chovatele
ABERDEEN ANGUS
Blonde d’Aquit. – OPB
Blonde d’Aquit. – u chovatele
BLONDE d’AQUITAINE
Belg. modrobílé – OPB
Belg. modrobílé – u chovatele
BELGICKÉ MODROBÍLÉ
GALLOWAY – u chovatele
Gasconne – OPB
Gasconne – u chovatele
GASCONNE
Hereford – OPB
Hereford – u chovatele
HEREFORD
Charolais – OPB
Charolais – u chovatele
CHAROLAIS
Limousine – OPB
Limousine – u chovatele
LIMOUSINE
Masný simentál – OPB
Masný simentál – u chovatele
MASNÝ SIMENTÁL
Piemontese – OPB
Piemontese – u chovatele
PIEMONTESE
Salers – OPB
Salers – u chovatele
SALERS
SHORTHORN – u chovatele
Aubrac – OPB
Aubrac – u chovatele
AUBRAC
WAGYU – u chovatele
Andorský hnědý – OPB
149
133
282
51
24
75
4
3
7
10
10
18
28
25
13
38
390
105
495
119
81
200
280
63
343
20
14
34
4
13
17
5
4
3
7
4
1
Býci v odchovu 2012
Hmotnost
Přírůstek Výška v kříži
120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV
206
322
536 1693 1397 133
136
197
312
521
0
1359 132
134
202
317
529 1693 1379 132
135
206
325
532 1627 1373 136
141
208
322
497
0
1258 134
138
206
324
521 1627 1336 135
140
162
277
424
783
985
120
126
171
289
470
0
1137
0
125
166
282
443
783 1050 120
125
0
250
355
0
898
117
121
207
312
522 1497 1342 134
135
203
318
478
0
1215 128
132
204
316
494 1497 1260 130
133
191
305
520 1531 1349 132
136
184
299
484
0
1280 130
131
188
303
508 1531 1325 131
134
211
329
556 1746 1447 134
138
206
330
540
0
1384 134
137
210
329
553 1746 1433 134
137
202
313
504 1506 1301 133
138
198
314
514
0
1331 133
135
200
314
508 1506 1313 133
137
213
340
569 1741 1476 137
140
213
347
558
0
1436 137
139
213
341
567 1741 1469 137
140
198
306
475 1397 1223 131
135
173
264
428
0
1067 127
131
188
288
456 1397 1159 130
133
199
304
531 1385 1358 138
142
188
306
498
0
1257 139
141
191
305
505 1385 1280 139
141
197
311
433
0
1057 129
131
183
298
484 1656 1286 127
132
186
296
487
0
1220 127
130
184
297
485 1656 1258 127
131
71
245
344
0
853
122
134
199
316
574 1725 1447 134
135
ks
118
98
216
42
18
60
2
2
4
9
9
12
21
23
9
32
271
73
344
101
64
165
218
46
264
14
7
21
4
7
11
2
3
2
5
4
1
Býci vybraní do plemenitby 2012
Hmotnost
Přírůstek Výška v kříži
120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV
208
327
548 1739 1430 133
136
200
317
534
0
1392 133
134
204
323
542 1739 1413 133
135
207
328
541 1657 1391 137
141
211
324
507
0
1290 134
138
208
327
530 1657 1361 136
140
166
287
468
741 1063 121
127
170
287
460
0
1074
0
126
168
287
464
741 1068 121
126
0
254
355
0
899
117
122
211
315
526 1506 1354 134
136
207
325
492
0
1270 129
132
209
320
506 1506 1306 131
134
192
304
519 1537 1350 132
136
184
306
509
0
1353 131
133
190
305
516 1537 1351 131
135
210
331
560 1788 1465 134
138
209
332
554
0
1425 134
138
210
331
559 1788 1456 134
138
203
315
510 1538 1318 133
138
199
318
523
0
1363 134
137
202
316
515 1538 1335 134
137
214
344
579 1803 1507 137
141
218
355
586
0
1508 138
140
215
346
580 1803 1508 137
141
201
310
478 1443 1244 131
135
174
268
445
0
1114 128
131
192
296
467 1443 1201 130
134
199
304
531 1385 1358 138
142
192
313
504
0
1285 140
142
195
310
514 1385 1311 139
142
208
313
475
0
1227 130
136
182
295
490 1705 1306 128
132
198
307
507
0
1284 131
130
188
300
497 1705 1297 129
131
71
245
344
0
853
122
134
199
316
574 1725 1447 134
135
PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2012
Plemeno
Aberdeen angus
Blonde d’Aquitaine
Belgické modrobílé
Gasconne
Hereford
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Andorský hnědý
Průměr rok 2012
Do dražby
ks
128
45
2
5
19
237
95
181
12
1
1
1
727
Vyv. cena
Kč
72 320
72 978
95 000
68 000
69 105
70 945
72 779
71 481
73 167
70 000
80 000
70 000
71 730
Dražba a ceny
Prodáno
ks
57
27
2
1
12
96
39
78
3
0
0
0
315
Prodejní
Kč
86 035
79 815
96 000
72 000
78 500
81 740
78 667
77 833
71 000
0
0
0
80 838
%
prodaných
44,5 %
60,0 %
0,0 %
0,0 %
63,2 %
40,5 %
41,1 %
43,1 %
25,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
43,3 %
Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ
plemenn˘ch b˘kÛ jsou
k dispozici na webov˘ch
stránkách svazu v sekci
„Odchovny/statistika“
53
Naskladnûní OPB I. a II. turnus
B˘ci narození 1. 10. 2011 – 31. 12. 2011
Turnus
Místo odchovu
I.
OPB Cunkov
OPB Janovice
OPB Měcholupy
OPB Osík
u chovatele
Celkem I. turnus
OPB Benešov
OPB Cunkov
OPB Grygov
OPB H. Jadruž
OPB Janovice
OPB Kundratice
OPB Měcholupy
OPB Osík
Celkem II. turnus
CELKEM
II.
AA
3
2
1
0
0
6
4
39
7
0
3
11
12
20
96
102
BA
3
0
0
0
0
3
0
14
8
0
0
0
4
8
34
37
BM
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
1
1
GS
1
0
0
0
0
1
0
3
0
0
0
0
0
0
3
4
HE
3
5
0
0
0
8
10
8
0
0
3
0
0
1
22
30
CH
29
9
10
32
10
90
43
20
24
16
10
18
7
56
194
284
Plemeno
LI
MS
27
10
0
4
5
5
0
2
9
6
41
27
10
46
33
28
1
6
0
5
0
12
13
10
0
23
20
5
77
135
118
162
PI
2
0
1
0
0
3
10
5
0
0
0
0
0
2
17
20
PP
1
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
1
1
2
SA
1
0
0
1
0
2
0
3
0
0
0
0
0
0
3
5
UU
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3
3
3
WA
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
Celkem
80
20
22
35
26
183
123
154
46
21
28
52
46
116
586
769
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2013
I. turnus – B˘ci narození 1. 10. 2011 – 31. 12. 2011 na OPB
Den
Pondělí
Úterý
Středa
Čtrvtek
Pátek
Datum
18. 2. 2013
19. 2. 2013
20. 2. 2013
21. 2. 2013
22. 2. 2013
Začátek
9,00
9,00
9,00
9,00
9,00
OPB, chovatel
OPB Cunkov
OPB Cunkov
OPB Měcholupy
OPB Osík
OPB Janovice
ks
40
40
22
35
20
Plemena
CH, BA, HE, PI, PP, SA
LI, MS, AA
CH, LI, MS, AA, PI
CH, MS, SA
CH, HE, MS, AA
hodinu
hodinu
hodinu
hodinu
hodinu
Dražba
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
Plemena
CH, LI, AA, MS
hodinu
CH, MS, SA
hodinu
CH
hodinu
MS
hodinu
LI, PI, HE, AA
hodinu
CH, BA, AA, MS, LI
hodinu
CH
hodinu
MS, CH, HE, AA
hodinu
AA, HE, PI
hodinu
LI, BA, SA
hodinu
MS, CH, GS, BM
hodinu
LI, AA, BA, MS, UU, PI, PP hodinu
MS, AA, CH, BA
hodinu
Dražba
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
po skončení
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
ZV
II. turnus – B˘ci narození 1. 1. 2012 – 31. 3. 2011 na OPB
Den
Pátek
Datum
19. 4. 2013
Pondělí
Úterý
Středa
Čtrvtek
Pátek
Pondělí
Úterý
Čtrvtek
Pátek
Pondělí
Úterý
22. 4. 2013
23. 4. 2013
24. 4. 2013
25. 4. 2013
26. 4. 2013
29. 4. 2013
30. 4. 2013
2. 5. 2013
3. 5. 2013
6. 5. 2013
7. 5. 2013
Začátek
9,00
16,00
9,00
9,00
9,00
9,00
9,00
9,00
9,00
9,00
9,00
9,00
9,00
OPB, chovatel
OPB Kundratice
OPB H. Jadruž
OPB Benešov
OPB Benešov
OPB Benešov
OPB Grygov
OPB Osík
OPB Janovice
OPB Cunkov
OPB Cunkov
OPB Cunkov
OPB Osík
OPB Měcholupy
ks
52
21
43
46
34
46
56
28
52
50
52
60
46
Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu
www.cschms.cz (sekce odchovny PB)
54
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus
ULMAR P – ZSI 947 – chovatel Petr Káňa, 76 b., OPB Cunkov, 19. 10. 2012
UTARD MOF – ZLM 052 – chovatel Montážně obchodní firma s.r.o., 80 b., OPB Cunkov, 19. 10. 2012
ÚKAZ Z NOVĚ VODY V – ZSI 944 – chovatel Reinold Manfred, Stará Červená Voda, 81 b.
Fota: Vít Čepelák, Pavel Káčer
UBU MOF – ZAH 002 – chovatel Montážně obchodní firma s.r.o., 70 b., OPB Cunkov, 19. 10. 2012
V˘sledky kontroly uÏitkovosti za období
1. 10. 201 1 – 30. 9. 2012
Telení dle měsíců
Počet narozených telat v KUMP
od 1. 10. 2011– 30. 9. 2012
KUMP
nar. telat
celkem
15561
z toho
býků
jalovic
MN
MN%
7353
7535
673
4,32%
Počet narozených telat v období od 1. 10. 2011 – 30. 9. 2012
z toho
Plemeno
býků
jalovic
B 50–99 %
B100
68
25
28
15
40
10
BB100
4
1
3
DD100
2
2
E 50–99 %
E100
18
225
11
113
7
104
G 50–99 %
G100
198
2786
86
1382
109
1284
K 50–99 %
K100
32
410
12
190
19
204
MM100
1
1
P 50–99 %
P100
258
235
129
104
113
123
PP 50–99 %
PP100
1
17
1
10
7
Q 50–99 %
Q100
155
508
87
229
65
244
S 50–99 %
S100
1050
1670
507
851
512
767
SS 50–99 %
SS100
11
46
4
21
7
25
T 50–99 %
T100
1476
3834
689
1752
731
1835
U 50–99 %
U100
134
473
42
156
82
295
UU100
31
15
16
VV100
3
3
W 50–99 %
W100
4
199
2
86
2
109
WA 50–99 %
WA100
27
12
12
10
15
2
Y 50–99 %
Y100
374
1181
184
578
181
574
Z 50–99 %
Z100
3
90
2
38
1
49
56
snadnost porodů v %
nar. telat
MN
MN %
Belgické modrobílé
0,0
0,0
Bazadaise
0,0
Andorské hnědé
0,0
Highland
0,0
8
3,6
Aberdeen angus
3
1,5
120
4,3
Gasconne
1
3,1
16
3,9
Rouge des Prés
0,0
Piemontese
16
6,2
8
3,4
Parthenaise
0,0
0,0
Blonde d’Aquitaine
3
1,9
35
6,9
Masný simentál
31
3,0
52
3,1
Shorthorn
0,0
0,0
Charolais
56
3,8
247
6,4
Hereford
10
7,5
22
4,7
Aubrac
0,0
Vosgienne
0,0
Galloway
0,0
4
2,0
Wagyu
0,0
0,0
Limousine
9
2,4
29
2,5
Salers
0,0
3
3,3
1
2
3
4
%
%
97,1 %
0,0 %
1,5 %
0,0 %
1,5 %
0,0 %
0,0 %
100,0 %
%
75,0 %
25,0 %
0,0 %
0,0 %
%
100,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
%
%
100,0 %
100,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
%
%
98,0 %
96,1 %
1,5 %
2,7 %
0,5 %
1,3 %
0,0 %
0,0 %
%
%
96,9 %
92,7 %
0,0 %
5,9 %
3,1 %
1,5 %
0,0 %
0,0 %
%
0,0 %
100,0 %
0,0 %
0,0 %
%
%
95,3 %
93,2 %
0,4 %
3,0 %
4,3 %
3,0 %
0,0 %
0,9 %
%
%
100,0 %
70,6 %
0,0 %
29,4 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
%
%
91,0 %
81,9 %
4,5 %
15,6 %
4,5 %
2,2 %
0,0 %
0,4 %
%
%
97,6 %
93,1 %
1,0 %
5,6 %
1,4 %
1,3 %
0,0 %
0,1 %
%
%
100,0 %
100,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
%
%
92,1 %
84,6 %
6,7 %
13,0 %
1,2 %
2,0 %
0,0 %
0,5 %
%
%
98,5 %
92,4 %
0,7 %
5,1 %
0,7 %
2,5 %
0,0 %
0,0 %
%
71,0 %
29,0 %
0,0 %
0,0 %
%
100,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
%
%
100,0 %
99,5 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,5 %
0,0 %
0,0 %
%
%
100,0 %
100,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
%
%
93,9 %
93,0 %
6,1 %
5,6 %
0,0 %
0,8 %
0,0 %
0,6 %
%
%
100,0 %
100,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní
při narození (kg)
Plemeno
býci
jalovice
MN
B 50–99 %
B100
43
46
40
44
5
11
BB100
50
37
1
DD100
38
E 50–99 %
E100
31
30
28
28
26
2
5
G 50–99 %
G100
36
37
34
34
39
37
62
923
K 50–99 %
K100
44
36
40
34
60
44
110
MM100
40
P 50–99 %
P100
40
40
36
36
PP 50–99 %
PP100
40
40
35
Q 50–99 %
Q100
44
43
40
41
52
40
175
89
S 50–99 %
S100
41
42
38
40
43
41
89
653
SS 50–99 %
SS100
36
40
36
38
T 50–99 %
T100
43
44
39
41
44
43
285
1386
U 50–99 %
U100
38
38
34
37
37
39
9
107
UU100
42
39
VV100
35
W 50–99 %
W100
29
34
28
32
WA 50–99 %
WA100
32
32
32
30
Y 50–99 %
Y100
42
41
40
39
45
38
54
478
Z 50–99 %
Z100
42
36
38
35
33
28
ks
0
0
47
50
11
54
1
9
3
12
2
31
27
5
10
hmotnost ve věku
120 dní (kg)
býci
jalovice
kg
ks
kg
Belgické modrobílé
158
14
166
170
8
157
Bazadaise
170
3
157
Andorský hnědý skot
0
0
0
Highland
119
1
118
116
7
116
Aberdeen Angus
189
86
177
186
857
173
Gasconne
170
98
Rouge des Prés
0
0
Piemontese
178
8
173
38
Parthenais
164
165
3
Blonde d’Aquitaine
205
191
182
77
Masný simental
183
77
193
460
Shorthorn
7
178
7
Charolais
187
297
184
1445
Hereford
141
15
169
196
Aubrac
189
15
Vosgienne
167
Galoway
144
Wagyu
192
154
Limousine
184
189
Salers
189
210 dní (kg)
býci
jalovice
ks
kg
ks
kg
6
4
246
266
13
5
269
229
1
330
3
226
0
0
0
0
11
197
14
174
57
763
299
292
67
720
274
271
159
12
79
283
269
19
79
258
249
0
1
229
166
165
91
55
248
264
13
24
272
248
140
1
9
297
285
6
235
186
166
46
128
306
287
23
142
308
257
174
184
201
490
297
313
141
369
287
290
155
168
1
306
14
1
275
224
177
172
366
988
301
298
401
1191
279
272
139
165
20
97
257
268
17
188
239
258
160
12
308
15
252
2
298
30
144
1
20
231
232
1
29
218
225
8
2
162
122
6
4
294
286
7
1
259
217
61
471
178
176
76
300
286
300
95
302
273
273
31
170
20
307
31
270
57
Hovûzí svíãková s bylinkovou krustou,
chfiestem a bolzánskou omáãkou
Copak v sobě skrývá bolzánská omáčka? Je to lehce pikantní vaječná, majonézovo-jogurtová chuť, osvěžená citronovou šťávou, hořčicí a pažitkou – skvělý doplněk ke šťavnatému
masu s vůní rozmarýnu, šalvěje a parmezánu.
Na čtyři porce
budeme potřebovat:
•
•
•
•
•
800 g hovězí svíčkové
mletý pepř
rozmarýn
šalvěj
olivový olej
Maso vcelku opepříme. Šalvěj s rozmarýnem nasekáme, smícháme s trochou olivového
oleje a v bylinkách obalíme maso, necháme odležet. Maso opečeme zprudka na oleji
ze všech stran. Přípravu masa dokončíme v troubě těsně před podáváním – na maso
poklademe plátky bylinkového másla (viz níže) a v rozpálené troubě na maximum zprudka
a krátce zapečeme. Maso poté naporcujeme a podáváme s bolzánskou omáčkou (viz níže)
a chřestem.
Parmezánské máslo:
•
•
•
•
•
60 g másla
30 g strouhanky
30 g strouhaného parmezánu
1 lžíce hořčice
mletý pepř a sůl
Bolzánská omáčka:
•
•
•
•
•
•
•
4 natvrdo vařená vejce
100 g majonézy
2 lžíce bílého jogurtu
2 lžičky hořčice
1 lžička citronové šťávy
2 lžíce pažitky
mletý pepř a sůl
Máslo promícháme se strouhankou, parmezánem,
hořčicí, pepřem a solí. Z máslové směsi vytvoříme
váleček, zabalíme do folie, dobře utáhneme a dáme
do lednice ztuhnout.
Vejce oloupeme, oddělíme žloutky od bílků. Žloutky
rozmačkáme, smícháme s citronovou šťávou, olejem,
solí, hořčicí a majonézou. Do směsi vmícháme
na drobné kostičky nakrájený bílek a nesekanou
pažitku.
Chřest (8 ks) uvaříme ve vodě se solí, citronovou
šťávou nebo vinným octem.
Přejeme vám dobrou chuť!
www.klucivakci.cz
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ
Download

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU