Mammalogie
Eva Jozífková
Studijní opora předmětu vymezuje přehledným způsobem nejdůležitější pojmy a odkazuje na
další výukové materiály. Spolu s poznámkami z přednášek je základním materiálem ke studiu.
Obsah
Evoluční původ ..................................................................................................................... 2
Charakteristika savců ............................................................................................................ 3
Prototheria............................................................................................................................. 4
Theria .................................................................................................................................... 5
Metatheria ......................................................................................................................... 5
Eutheria ............................................................................................................................. 8
Systém................................................................................................................................. 25
Úvodem........................................................................................................................... 25
Savci – přehled............................................................................................................... 26
Savci – podrobněji .......................................................................................................... 27
Použitá literatura ................................................................................................................. 33
Webové odkazy: fotografie, schémata a další informace ................................................... 34
1
Evoluční původ
Koho považovat za Tetrapoda?
Jedná se o dvě velké sesterské skupiny, tj. Amphibia a Amniota. Do skupiny Amniota patří savci
(Mammalia) a plazi (Reptilia). Reptilia lze dále rozlišit na Lepidosauria (hatérie (Sphenodontia)
a ještěry (Squamata, včetně hadů)) a Archosauria (krokodýlové (Crocodylia) a ptáci (Aves)).
Fylogenetické zařazení želv (Chelonia) je sporné.
Co mají Tetrapoda společného?
1) pětiprsté kráčivé končetiny, vzniklé přeměnou párových ploutví. (Jak? Buňky mezi
vznikajícími prsty vymírají. Pozor, někteří stačili během vývoje končetiny sekundárně ztratit
(kytovci)).
2) lebka s mozkovnou pevně spojenou s horní čelistí, nepárový kloub spojující lebku s páteří
3) střední ucho odvozené z žaberní štěrbiny (původní spojení s trávicí trubicí zachováno tzv.
Eustachovou trubicí), ušní kůstka (třmínek neboli columella) z jazylkového žaberního oblouku.
4) další znaky:
redukce žaber, uzavření žaberních štěrbin, plicní dýchání (u dospělců),
hrtan s křížením trávicích a dýchacích cest,
slzní žlázy, oční víčka,
srdeční předsíň dělená na pravou a levou část,
produkce bílkoviny keratinu v buňkách povrchové vrstvy pokožky
Amniota
Amniota jsou monofyletický taxon (= obsahuje všechny druhy mající společného předka, tohoto
předka a zároveň všechny jeho potomky). Charakterizuje je:
1) přímý vývoj (tj. neprocházejí metamorfózou)
2) hrudní dýchání
3) pokožka krytá několika vrstvami zrohovatělých mrtvých buněk
4) změny v týlní oblasti lebky a napojení na páteř („kroutí“ hlavou, zatímco žáby nikoliv)
5) nemají postranní čáru
6) vývoj vajíčka a rýhování vajíčka na povrchu, ve více vrstvách
b) ektoderm tvoří dva zárodečné obaly (vnitřní amnion, vnější chorion (neboli seróza)).
c) mezi amnion a serózu se vychlipuje vak alantoin (z břišní části embrya), který slouží jako
dýchací, vstřebávací a vylučovací orgán embrya, endoderm embrya obroste žloutkovou masu a
tím vytvoří uzavřený žloutkový váček
d) v oblasti organizačního centra embrya (tzv. Hensenova uzlu) dochází k masivní produkci
kmenových buněk
Mammalia
Mammalia jsou monofyletický taxon.
Mají
1) synapsidní lebku (jediná spánková jáma splývá s očnicí)
2) druhotný čelistní kloub (mechaniku lebky zajišťují dermální kosti)
3) tvarově a funkčně diferencovaný chrup (výměna 2 x nebo vícekrát (vyjímky))
2
4) jsou endotermní (vznik srsti)
6) mají specializované žlázy (odvozená mléčná žláza)
7) velký mozek a nově vytvořený neokortex (kůra koncového mozku)
8) bezjaderné červené krvinky
9) končetiny směřují „pod tělo“, odlišná mechanika pohybu.
Více a podrobněji viz. Zrzavý J. 2006 Fylogenze živočišné říše.
Charakteristika savců
Charakteristika savců
Mammalia jsou synapsidní endotermní amnioti. (co to znamená a jak se jim to stalo viz.
předchozí kapitola.) Mají vyvinuté kožní žlázy, zároveň však u nich dochází k rohovatění
pokožky. Typický je pro něj rozvoj koncového mozku, vznik sacího aparátu u mláďat a výkonný
žvýkací aparát u dospělců. Autonomně regulovaná tělesná teplota, vysoký bazální metabolismus,
intenzivní péče o potomstvo a výživa mláďat pomocí sekretu specializovaných žláz, a dále
rozvoj smyslového vnímání a duševních schopností (složité chování) jsou typické pro tento taxon
a staly se zřejmě úspěšnou biologickou strategií, díky které savci přežívají.
Apomorfní (odvozené, typické pro savce) znaky:
1) chlupy, pigmentovány pouze melaniny
2) kožní žlázy jsou jednovrstevné i vícevrstevné, typické jsou žlázy mléčné
3) páteř je složená z úseků morfologicky odlišných obratlů (tj. poznám krční od bederních)
4) spodní čelist je tvořena jedinou párovou kostí (mandibula, tj. dentale), u recentně žijících
(nevyhynulých) jen jeden čelistní kloub
5) ve středním uchu jsou tři sluchové kůstky (malleus – kladívko, incus – kovadlinka, stapes –
třmínek), je vytvořeno vnější ucho s primárním boltcem
5) mají diferenciovanou faciální svalovinu
6) mozek vyvinutější a větší, nárůst šedé hmoty, mohutná druhotná kůra koncového mozku
izokortex, střední mozek má corpora quadrigemina
7) je vytvořena levá aorta, pravá během vývoje mizí (na rozdíl ptáků, u těch je to opačně),
červené krvinky nemají jádra
8) mají bronchoalveolární plíce (plíce se zvětšeným vnitřním povrchem), a tělní dutinu
rozdělenou bránicí (bránice se podílí na dýchacích pohybech – měli jí i krokodýli, nicméně jejich
bránice vzniká jinak).
9) schopnost dokonalé endotermie a vysoká úroveň metabolismu
10) je vytvořena Henleyova klička v ledvinách, čímž dochází ke zlepšení osmoregulačních
schopností
11) chování většiny savců je složitější a plastičtější než chování jiných živočichů (poznámka:
nebo jiné živočichy méně známe a jejich chování je nám jako savcům méně srozumitelné).
Mláďata a jsou živena mlékem a vyvíjejí se vlivem fyzického a psychického kontaktu s matkou,
případně s jedinci téhož druhu (poznámka: fyzický a psychický kontakt s matkou u některých
ptáků zřejmě také, a někteří plazi začínají být z téhož podezřelí, možná nás ještě překvapí).
3
Prototheria
Savci se znaky předků Amniot, například snášení vajec.
Monotremata, ptakořitní
Mléčná žláza ústí na tzv. žláznatém políčku (ž. políčko = areola).
Pleziomorfní znaky:
1. typ urogenitální soustavy
2. rozmnožování (vejce s vysokým obsahem žloutku a diskodálním rýhováním)
3. plně vyvinutá kloaka
4. stavba pletence hrudní končetiny a pánve, epipubické kosti
Apomorfní znaky (s ostatními savci):
kožní žlázy, sekundární čelistní kloub, 3 kůstky ve středním uchu, 7 krčních obratlů, svalnatá
bránice, úplné rozdělení srdce, teplokrevnost
Autoapomorfní znaky (mají jenom oni):
ztráta zubů, přestavba čelistí (jako „zobák“), rohovité ostruhy na zadních končetinách, masivní
chondrokranium, zrohovatělý epitel v žaludku
Dále samice mají 2 vaginy, každá ústí do kloaky samostatně, samci varlata nesestoupené do
šourku, močovod neprochází penisem, coracoid a procoracoid jako u terapsidních plazů
odděleny (u savců splývá coracoid se scapulou a procoracoid vymizel), samci jedové ostruhy na
kotnících, jen mláďata mají zuby, cca 3 kg hmotnost, velikost těla max 50 cm.
Kladou vajíčka, ježura jako hrách, ptakopysk1,3 x 2cm.
Čeleď Tachyglossidae ježurovití
Noční savci živící se hmyzem (mravenci, termiti, žížaly). Bezzubé čelisti, dlouhý jazyk, hrabavé
nohy. Tělní kryt tvořen zčásti bodlinami a zčásti srstí. Samice inkubují jedno vejce ve vaku. Rod
ježura Tachyglossus a paježura Zaglossus (Austrálie, Tasmánie, Nová Quinea).
Čeleď Ornithorhynchidae ptakopyskovití
Polovodní (ve sladké vodě), potrava sladkovodní červi a další bezobratlí, na “zobáku” receptory
schopné přijímat elektromagnetické signály, užívají je při hledání kořisti. Bez zubů (mizí během
embryonálního vývoje). Plochý ocas, plovací blány, které přesahují prsty (při hrabání úkrytů nor - blány složí). V březích hrabe 10 až 20 m dlouhé nory. Samice inkubuje dvě vejce.
Ptakopysk Ornitorhynchus anatinus (Austrálie, Tasmánie).
4
Theria
Mléčné žlázy ústí na bradavkách nebo strucích. Nevytváří vaječnou skořápku. Sekundární
čelistní kloub, (korunové linie mají tribosférický molár), lagena stočená do hlemýždě (hlemýžď
má několik závitů), vytvořeno vnější ucho, nemají coracoideus a interclaviculu. Na lopatce
(scapula) vytvořen hřeben (spina scapulae), což umožňuje prodloužený krok. Urogenitální a
anální otvor jsou odděleny hrází (perineum) (u vačnatých ještě ne úplně). Mléčné žlázy vyúsťují
na bradavkách nebo na strucích. Vaječná skořápka se nevytváří.
Taxon Multituberculata: vymřelí, měli široké moláry s vyšším počtem hrbolků (odtud název),
“hlodavci druhohor” (v mesozoiku nejhojnější skupina savců), terestriční (pozemní) a
semiarboreální (žili zčásti na stromech).
Taxon Eupantotheria: vymřelí, nejednotná nomenklatura (= autoři různé názory) tribosférické
moláry, některé druhy měly epipubické kosti (možná, že epipubické kosti jsou starý znak, který
placentálové ztratili).
Taxon Boreosphenida: vymřelí, tribosférické zuby, z nich odvozené sesterské skupiny
Metatherií a Eutherií.
Metatheria
Monofyletická kmenová skupina živorodých savců, rodí nedovyvinutá mláďata (vývoj dokončen
ve vaku, mláďata se vyvíjejí v trvalém kontaktu s mléčnou bradavkou samice i u druhů bez
vaku). Od placentálů se liší základním zubním vzorcem, v každé polovině čelisti mají 3 třenáky
(placentálové 4) a 4 stoličky (placentálové 3). Spodní čelist charakteristicky ohnuta (processus
angularis mandibulae) v oblasti úponu m. pterigoideus. Z pánve vybíhají epipubické kosti
(epipubes), u obou pohlaví i u druhů bez vaku.
U samic vytvořeny dvě dělohy, dvě pochvy, samci mají rozeklaný penis. Mléčné bradavky
uspořádány ve dvou podélných řadách nebo ve spirále (2-27 bradavek).
Marsupialia, vačnatci
Živorodí savci, mláďata se rodí na nízkém stupni vývoje, vývoj dokončují ve vaku (tj. extrémně
altriciální (nidikolní) vývoj. Nemají alantochoriální placentu (pozor, výjimka bandikuti z čeledi
Peramelidae).
Vačnatci vznikli a rozšířili se na severních kontinentech, v Asii a Severní Americe, ale později se
vyvíjeli na jižních gondwanských kontinentech. Jsou (byli) primitivní a neschopní konkurence?
Nikoliv. V Americe žijí se šelmami, primáty a sudokopytníky. V Austrálii žili s placentály před
příchodem člověka. Pomalý metabolismus jim umožňuje přizpůsobit se široké škále
ekologických podmínek.
Australská a americká větev, 21 čeledí, a cca 330 druhů.
5
Ameridelphia, američtí vačnatci:
úplný chrup, párování spermií ve varlatech, vačíci a některé vačice nemají vak. V třetihorách i
predátoři velcí jako kočky.
čeleď Didelphidae vačicovití
Pozemní nebo stromoví, všežraví, hmyzožraví nebo masožraví, velký počet zubů, částečně
ovíjivý ocas.
Vačice rod Didelphis, vačice virginská od jižní Kanady do Kostariky (D. virginiana), opossum
D. marsupialis Jižní a Střední Amerika,
čeleď Caenolestoidae vačíkovití
Horské dešťové lesy jižní Ameriky bez vaku, velikost a vzhled rejska, vačík rejsčí Caenolestes
fuliginosus 10 cm, potrava bezobratlí.
Australidelphia, australští vačnatci:
čeleď Peramelidae bandikutovití
Nová Quinea, Austrálie, Tasmánie, cca 18 druhů. Bandikut nosatý Perameles nasuta velikost
králíka.
Microbiotheria kolokolo Dromiciops gliroides, hmyzožravec, Chile, Argentina
Notoryctoidea vakokrti jako krtci, písečné oblasti na západě Austrálie
Dasyuroidea kunovci typy podobné rejskům (insektivorní) nebo šelmám (karnivorní). Většinou
pozemní, někteří stromoví. Tři čeledí, 71 druhů.
čeleď kunovcovití Dasyuridae
Kunovec tečkovaný Dasyurus viverrinus , velikosti, kočky, dobře šplhá, inteligentní
mrštný. Ďábel medvědovitý Sarcophilus laniarius, Tasmánie, masožravý, většinou požírá
zdechliny.
čeleď mravencojedovití Myrmecobiidae
Mravencojed žíhaný Myrmecobius fasciatus jediný druh západní a jižní Austrálie,
kriticky ohrožený.
čeleď vakovlkovití Thylacinidae
Vakovlk Thylacinus cynocephalus, Tasmánie, jediný druh, konvergence s vlkem,
vyhubení.
Phascolarctoidea koaly a vombati
Stromoví nebo pozemní, mají vak otevřený dozadu, jeden pár mléčných bradavek, zkrácenou
rostrální část lebky, rudimentální ocas. Vymřelé býložravé druhy dosahovaly velikosti bizona.
čeleď koalovití Phascolarctidae
Koala Phascolarctos cinereus, stromový, bez ocasu, listy blahovičníků, jediný druh.
čeleď vombatovití Vombatidae
Vombati rodu Vombatus a Lasiorhinus, velcí zavalití podzemní vačnatci, živí se podzemními
částmi rostlin.
6
Phalangeroidea málozubí
Vak otevřený dopředu, čtyři mléčné bradavky, býložravé druhy, často arboretální (stromoví),
dlátovité spodní řezáky namířené dopředu.
čeleď kuskusovití Phalangeridae
Rod kuskus Phalanger, chápavé nohy a ocas, stromoví, potrava ovoce, listí a pupeny. Dvacet
sedm druhů.
čeleď vakoveverkovití Petauridae
Vakoveverky jsou schopné pasivního letu (na vzdálenost cca 30 m), kožní blána mezi hrudními a
pánevními končetinami. Jedenáct druhů.
Macropodoidea klokani
Menší omnivorní, velcí býložraví, největší vačnatci.
čeleď klokanovití Macropodidae
Klokan rudokrký Macropus rufogriseus, lesostepi Austrálie a Tasmánie. Klokan obrovský
Macropus giganteus, až 90 kg. Šedesát pět druhů.
čeleď klokánkovití Potoroidae
Deset druhů, ohrožení.
7
Eutheria
Vznik linií v druhohorách (křída) nebo začátkem třetihor (nejednotný názor). Patří sem Eomaia
scansoria.
Vývoj v děloze pomocí alantochoriální placenty, trofoblastová vrstva buněk zabraňuje
imunologické reakci protilátek matky vůči embryu. Nemají epipubické kosti ani vak. Děloha je
v různém stupni spojená, pochva vždy jedna, mléčné bradavky ve dvou řadách. Penis není
rozeklaný, šourek primárně uložen za penisem. Všechny třenové zuby mají předchůdce
v mléčném chrupu. Zvětšování mozkovny, diferenciace koncového mozku.
Apomorfní znaky:
• prodloužení embryonálního vývoje uvnitř trofoblastu, alantochoriální placenta
• dlouhý embryonální vývoj v děloze, vyspělé a velké mládě (poznámka: oproti vačnatcům)
• časná morfogeneze centrálního nervového systému
• vytvoření corpus callosum (vláknité spojení mezi hemisférami)
• ztráta epipubických kostí
• počet zubů, stoličky nemají předchůdce v mléčném chrupu, výchozí vzorec úplného
chrupu:
3143
3143
• jedna vagina
• močovody a Müllerovy vývody se nekříží
řád Tubulidentata, hrabáči
1 druh, Afrika, izolovaní příbuzní kopytníků, živí se termity a mravenci, vyvinutý čich, zuby bez
kořenů, z dentinových kanálků spojených cementem (1000-1500)
hrabáč Orycteropus afer, subsaharská Afrika
řád Macroscelidea, bércouni
hmyzožraví, rypák prodloužen v chobotek, prodloužený metatarzus, noční druhy veliké oči,
subsaharská Afrika, jeden druh severozápadní Afrika, celkem 15 druhů
bércoun velký Elephantulus rozeti
řád Afrosoricida, afričtí hmyzožravci
zalambontní stoličky
čeleď zlatokrtovití Chrysochloridae
21 druhů, Afrika, podzemní, zavalité tělo, bez ušních boltců a ocasu
zlatokrt kapský Chrysochloris asiatica
čeleď bodlínovití Tenrecidae
Madagaskar a Komorské ostrovy, 21 druhů, různé ekologické typy, rod Tenrec (bodlín) má
kloaku
čeleď vydříkovití Potamogelidae
8
vydřík hbitý Potamogale velox, potrava sladkovodní krabi
řád Hyracoidea, damani
býložraví, Afrika a přední Asie, prstochodci, druhý zadní prst nese dlouhý dráp k čištění srsti,
aktivní ve dne, žijí v societách, horní řezáky trvale rostou, odvozeni z prakopytníků, 4 druhy
daman skalní Procavia capensis
řád Sirenia, sirény (= ochechule)
v pobřežních vodách, býložraví, primitivní „kopytníci“„ konvergencí připomínající tuleně,
vrstva podkožního tuku, přední končetiny změněné, zadní redukované, vodorovná ocasní
ploutev, bez boltců, chrup = jen řezáky a stoličky, axiálně umístěné bradavky (koho to
připomíná... slony...), jedno mládě po narození samo vyplouvá k hladině (na rozdíl od kytovců),
rozštěpený svalnatý pysk, několikadílný žaludek, potrava vodní rostliny
kapustňák širokonosý Trichechus manatus
řád Proboscidea, chobotnatci
masívní lebka (ovšem pneumatizovaná), chobot, horní řezáky = kly, chobot 1 nebo 2 prstíky,
sloupovité nohy – kosti nad sebou (nikoliv zakloubeny v úhlu), sociální život, tlustá lysá kůže,
uši - ochlazování nebo signalizace, chrup jen stoličky a horní řezáky (kly), nehtovitá kopýtka,
jedno mládě, původ v Africe, odtud to Eurasie a Ameriky
mamut +
slon africký Loxodonta africana 2 prstíky na chobotu, 3 kopýtka na zadních nohách, existuje
menší pralesní forma (někdy jako druh, slon pralesní)
slon indický Elephas maximus 1 prstík a 4 kopýtka (poznámka: koukejte na linii hřbetu a tvar
uši), jen indický jako pracovní zvíře
řád Xenarthra, (Edentata), chudozubí
vedlejší artikulace hrudních a bederních obratlů, srůst páteře a pánve v oblasti ischia u hrabavých
řezáky a špičáky vždy chybějí, ostatní zuby jednokořenové bez skloviny, anebo také chybí
zkostnatění sternální části žeber, velký processus coracoideus, neostré dělení dělohy a pochvy,
nižší teplota, nižší úroveň metabolismu
dřív byli s Pholiodota (luskouni) spojováni do Edentata, společné znaky však byly dány
konvergencí
cca 13 rodů a 31 druhů, primitivní řád, vývoj v Jižní Americe, mravenečník nemá zuby, pásovec
má víc než 100, pásovec, mravenečník, lenochod
čeleď mravenečníkovití Myrmecophagidae
pralesní a stepní savci, bezzubé a trubicovité čelisti nejsou srostlé (na rozdíl od ježur), velké
slinné žlázy, potrava mravenci a termiti, velké drápy na přední končetině při chůzi otočeny
dozadu (našlapují na hřbety prstů).
mravenečník velký Myrmecophaga tridactyla, 2 m, jižní Amerika, lysenceální mozek (jako
lenochodi)
9
čeleď lenochodovití tříprstí Bradypodidae
18 zubů z dentinu, 6-9 krčních obratlů, dělený žaludek, střevo před konečníkem má zvláštní
rozšířeninu, tělesná teplota kolísá 28-35° C, na větvích visí hřbetem dolů
potrava: listy a výhonky a plody, žije v tropech jižní a střední Ameriky, na zadních i předních
nohách po třech prstech s drápy
čeleď lenochodovití dvouprstí Megalonychidae
na předních nohách dva, na zadních tři srostlé prsty s drápy, obří vymřelé formy
čeleď pásovcovití Dasypodidae
menší a střední pozemní savci, homodontí zuby (přes 100), pancíř: navrchu rohovina, vespodu
kostěný, může být jen rohovinový krunýř ze šupin, jih severní Ameriky a jižní Amerika, na
pampách, omnivorní, hmyz v potravě převažuje, 21 druhů
pásovec devítipásý Dasypus novemcinctus, utajená březost, polyembryonie (1 zygota rozpad až
na 12 zárodků)
pásovec třípásý Tolypeutes tricinctus stáčí se v nebezpečí do koule (málo druhů, ostatní zahrabat
do země)
řád Lagomorpha, zajíci
2 velké a 2 malé dorůstající řezáky v horní čelisti (přední hlodáky se sklovinou po celém povrchu
(hlodavci nemají sklovinu po celém povrchu), 2 velké v dolní, třenáky molarizované, stoličky
hypselodontní s více záhyby ve spodní čelisti než v horní (hlodavci obráceně), spirální záhyb ve
slepém střevě, cekotrofie, kulovitý čelistní kloub, redukované klíční kosti, 3-5 párů mléčných
bradavek, prekociální (zajíc) i altriciální (králík) mláďata, šourek umístěn před penisem (to mají
tany taky, ale u placentálů je to výjimka), žijí všude vyjma Antarktidy
čeleď pišťuchovití Ochotonidae
krátké boltce, velehory Asie a Ameriky, 30 druhů, pišťucha horská Ochotona alpina, pika
Ochotona princeps
čeleď zajícovití Leporidae
prodloužení boltce a zadní nohy, někteří hrabou nory, rychle se množí, 62 druhů
zajíc polní Lepus europaneus, úbytek, změny v zemědělství a krajině, nemoci?
králík divoký Oryctolagus cuniculus přemnožení, myxomatóza
řád Rodentia, hlodavci
býložraví, semenožraví, všežraví, různý vzhled
diprotodontní chrup, jeden pár horních i dolních řezáků, sklovina jen na přední straně, dlátovité
zbrušování
místo špičáků mezera (diastema), třenáky mohou chybět, stoličky vždy vytvořeny
liší se uspořádáním žvýkacích svalů (hlavně m. maseter)
mnoho druhů má rychlé rozmnožování, krátkou graviditu, samice se páří krátce po porodu (post
partum oestrus)
mláďata altriciální (myš) i prekociální (morčata)
10
vysoké tempo evoluce, podle utváření m. maseter děleni na protrogomorfní, sciuromorfní,
myomorfní, hystrikomorfní typ a podle polohy angulárního výběžku na mandibule na typy
sciurognátní a hystrikognátní
neustálená systematika, 28 – 33 čeledí, nejpočetnější řád žijících savců, všude kromě Antarktidy,
2277 druhů, zkonzumují 50 % produkce využívané herbivory, v rozvojových zemích 50 %
úrody, v rozvinutých 1-20 %, u nás 26 druhů
čeleď plchovití Gliridae
noční, stoličky s příčnými lištami, semena a plody a vzácněji živočišná potrava, u nás čtyři druhy
plch velký Glis glis, keřové patro lesů
plšík lískový Muscardinus avellanarius i jehličnaté lesy
čeleď veverkovití Sciuridae
semenožraví, velké oči, do značné míry orientace zrakem, stromoví, polostromoví, pozemní,
úkryty dutiny a nory, 2 druhy u nás
veverka obecná Sciurus vulgaris Evropa, Asie
sysel obecný Spermophilus citellus koloniální stepní savec, jihovýchodní Evropa, i u nás, málo,
ohrožen (letiště, golfová hřiště)
svišť horský Marmota marmota, horské trávy a byliny, na Slovensku, v Tatrách
poletuška slovanská Pteromys volans
čeleď bobruškovití Aplodontiidae
bobruška Aplodontia rufa
čeleď rypošovití Bathyergidae
podzemní, někteří eusociální, 16 druhů
rypoš lysý Heterocephalus glaber
čeleď dikobrazovití Hystricidae
velcí pozemní, bodlinatý šat, prekociální mláďata, asi 11 druhů
dikobraz obecný Histrix cristata, jižní Evropa, tropy a subtropy Asie a Afriky
čeleď morčatovití Caviidae
denní zvířata, velké oči, stepi a horské terény jižní Ameriky, 18 druhů
morče divoké Cavia aperea, Andy, dnes vzácné
čeleď kapybarovití Hydrochaeridae
kapybara Hydrochaeris hydrochaeris, největší žijící hlodavec, v zajetí až 80 kg, dobře plave
čeleď činčilovití Chinchillidae
jihoameričtí, velká hlava, velké uši, huňatá srst, 7 druhů
činčila vlnatá Chinchilla lanigera, již Kečuánci lovili pro kůži, dnes žije v Chille a Bolívii
čeleď nutriovití Myocastoridae
nutrie Myocastor coypus, chov na formách, u nás unikli, ve volné přírodě, rozšíření brání tužší
zimy
11
čeleď bobrovití Castoridae
polovodní hlodavci s dorzoventrálně zploštělým ocasem, plovací blány na zadních nohách, život
v societách, kolektivní práce: staví hráze a porážejí stromy, potrava: kůra a větvičky některých
stromů
bobr evropský Castor fiber přežíval v Evropě jen v rezervacích, několik stálých populací,
pronikání uměle vysazených bobrů ze sousedních států, introdukce i u nás, nyní počet jedinců
vzrůstá
bobr kanadský Castor canadensis
čeleď tarbíkovití Dipodidae
1) pouštní a polopouštní hlodavci na jihu palearktické oblasti, prodloužené zadní nohy se
srostlými kostmi bérce a redukovaným počtem prstů (obvykle 3), potrava: sukulentní rostliny a
semena,
2) myšivky mají na zadních nohách pět prstů, žijí v lesích Eurasie a Ameriky, více než 50 druhů
tarbík egyptský Jaculus jaculus severní Afrika, přední Asie
myšivka horská Sicista betulina
čeleď myšovití Muridae
více než 1300 druhů, často rozdělování do samostatných čeledí (křečkovití Cricetidae,
hrabošovití Arvicolidae), čeleď vznikla explozivní radiací, Gaisler a Zima upřednostňují
ustanovení jedné čeledi a dělené do podčeledí.
křečkové, hraboši, pískomilové:
16 zubů, křečci téměř bez ocasu, hraboši ocas a malé uši, pískomilové ocas a velké uši,
potrava: zelené a podzemní části rostlin a semena
u nás15 druhů a introdukovaná ondatra
křeček polní Cricetus Cricetus, stepi a druhotné stepi Evropy a Asie
norník rudý Clethrionomys glareolus, lesní hlodavec mírného pásma palearktické oblasti
hryzec vodní Arvicolla terestris, systémy nor na březích vod a vlhkých místech
hraboš polní Microtus arvalis, u nás nejhojnější, při přemnožení až 1000 jedinců na hektar, na
jaře 1 jedinec na 2-5 hektarů, západní části palearktické oblasti
hrabošíci, horští hraboši, hrabošík tatranský Microtus tatricus, endemický druh Karpat
pískomilové rodu Meriones, Gerbillus, a další rody: stepi a polopouště Asie a Afriky
myši:
semenožraví až všežraví, dlouhý ocas, dlouhé boltce,
16 zubů, ale korunky mají 3 řady hrbolků, stoličky mají vždy kořen,
původně žily jen ve Starém světě,(v Americe ekologicky zastoupeny křečíky americkými
(Sigmodontinae - například křečík dlouhoocasý Peromyscus maniculatus)
synantropové: myš domácí, potkan = myši osídlily celý svět
u nás 8 druhů
myšice Apodemus
myšice temnopásá Apodemus agrarius
myšice lesní Apodemus flavicollis
myšice křovinná Apodemus sylvaticus
12
krysy Rattus pasivně (lodní dopravou) i aktivně vytlačily mnohde místní hlodavce
potkan Rattus norvegicus pochází zřejmě z Mandžuska, u nás škůdce
krysa obecná Rattus rattus z Indie, centrum rozšíření tropy a subtropy, u nás v severozápadních
Čechách podél Labe, až po Prahu
myš domácí Mus musculus, laboratorní bílé myši vznikly křížením různých geografických
populací, volně žijící: model evoluce a speciace, hybridní zóna mezi dvěma formami myši
domácí v západních Čechách
řád Primates, primáti
adaptovaní k životu na stromech, denní aktivita, zdokonalený zrak a prostorové vidění, redukce
čichového orgánu, končetiny přizpůsobené ke šplhání, rozvoj koncového mozku a mozečku,
zvýšená pohyblivost končetin, palec oddělený od ostatních prstů (v tzv. protistojné – chápavé
poloze), nehty místo drápů
úplný bunodontní chrup, dopředu směřující orbity, 1-3 páry bradavek u samic, varlata v šourku,
jedna z nejstarších linií placentálů
tropy a subtropy celého světa, v Austrálii ne, člověk všude, 15 čeledí 376 druhů,
1) podřád STREPSIRRHINI (Prosimii) poloopice
čenich zakončen vlhkým a holým rhináriem, hřebínkovité dolní řezáky a špičáky s
prodlouženými korunkami
2) podřád HAPLORRHINI
bez rhinaria, spojený pohyblivý horní pysk, ztráta vibris, mají tapetum lucidum
Anthropoidea nemaji podjazyk (sublingua) a mají 1 pár mléčných bradavek
podle nosní přepážky a bubínkovité výdutě (zejména kůstky os ectotympanicum) se dělí na opice
ploskonosé Platyrrhini a úzkonosé Catarrhini (mezi Catarrhini patří i skupina Hominoidea)
• podřád STREPSIRRHINI (Prosimii) poloopice
stromoví nebo polostromoví, prsty nesou drápy, ale na palci nehet, palec zadní končetiny
chápavý, často srůsty nebo jiné úpravy prstů, zadní nohy mohutnější než přední, uterus bicornis,
epiteliochoriální placenta, potrava: hmyz, drobní obratlovci, vejce, rostliny
7 čeledí, 88 druhů, Afrika, Madagaskar, Asie
čeleď lemurovití denní Lemuridae
na všech prstech nehty, 2 prst zadní nohy dráp na čištění srsti, všežraví, Madagaskar, Komorské
ostrovy, 19 druhů
lemur kata Lemur catta výrazný ocas, signalizace, žije spíše na zemi a ve skalnatém terénu
čeleď indriovití Indridae
stromové poloopice, na Madagaskaru zastupují ekologicky opice, na většině prstů nehty, denní,
býložraví, krátký nebo zakrnělý ocas, 11 druhů, ohrožené
indri Indri indri
čeleď ksukolovití Daubentoniidae
diprotodontní chrup, trvale rostoucí řezáky, třetí prst ruky tenký, všechny prsty kromě palce
nesou drápy, živí se dření bambusu nebo třtiny a larvami dřevokazného hmyzu
13
ksukol Daubentonia madagascariensis, ohrožený
čeleď outloňovití Lorisidae
zavalité poloopice, loví číháním a rychlým uchvácením, stromové, noční, krátký nebo zakrnělý
ocas, potrava hmyz, drobní obratlovci, Afrika a tropická Asie, 9 druhů
outloň váhavý Nycticebus coucang, jihovýchodní Asie
čeleď kombovití Galagidae
štíhlé, dlouhý ocas, noční aktivita, velké uši a oči, zadní nohy silné – skákání, křovinaté a lesní
biotopy Afriky, 9 druhů
komba ušatá Galago senegalensis, východní Afrika a Zanzibar
• podřád HAPLORRHINI
čeleď nártouňovití Tarsiidae
pokročilá stavba mozku, velké oči, prsty s přísavkami, sedm druhů, jihovýchodní Asie
nártoun celebeský Tarsius tarsier, skáče, ocas k balanci
Antrhopoidea – vyšší primáti
1) ploskonosí Platyrrhini
jihoamerické opice, široká přepážka mezi nozdrami, jiná úprava zvukovodu, kůstka
ectotympanicum má tvar prstenu, býložraví, sociální život, rády se sluní, nerady koupou, 128
druhů, Jižní Amerika, ohroženy vyhynutím
čeleď kosmanovití Callithricidae
kosman bělovousý Callithrix jacchus
čeleď malpovití Cebidae
mirikina obecná Aotus trivirgatus, noční opice, připomíná poloopice i ekologicky i morfologicky
malpa kapucínská Cebus capucinus, vyvinutá ruka, částečně chápavý ocas, vyspělé chování
čeleď chápanovití Atelidae
vřešťan rezavý Alouatta seniculus plně chápavý ocas, silný hlas, vyspělé sociální chování,
býložravý, největší jihoamerická opice
chápani Ateles, Brachyteles, Lagothrix pohybují se v závěsu za přední končetiny a jako
samostatnou končetinu používají ocas (semibrachiace) „jehož spodina je velmi citlivá a uplatňuje
se i v sexuálním životě”
2) úzkonosí Catarrhini
vyšší opice Starého světa, úzká přepážka mezi nozdrami, ztráta druhého třenáku (2123/2123), os
ectotympanicum má tvar trubice, ocas není chápavý, na zadku sedací hrboly, oba palce
protistojné, ale palec ruky může být redukován, všechny prsty kryty nehty, menstruační cyklus u
samic
14
čeleď kočkodanovití Cercopithecidae
africké a asijské opice s klenutou lebkou, býložravá výživa, stromový způsob života, 130 druhů
hulman posvátný Semnopithecus entellus Indie
guerézy rodu Colobus, výživa listy a částmi rostlin, lícní torby
makak rezus Macaca mulata, z jižní Asie, dobře se množí v zajetí
paviáni rodu Papio, krátkoocasé opice, skalnaté terény a savany, východní Afrika a přední Asie,
nocují na vyvýšených místech
kočkodani rodu Cercopithecus, štíhlé stromové opice Afriky, dlouhý balanční ocas
nadčeleď Hominoidea lidooopi a lidé
velcí primáti, dorzoventrálně zploštělý hrudník, prodloužené ruce, pohyb pomocí horních
končetin ve stromech – brachiace, (při semibrachiaci užívány i pánevní končetiny), ztráta ocasu,
sedací mozoly malé nebo chybějí, dryopitékový vzorec stoliček – hrbolky a lišty na skusné ploše
ve tvaru Y, apendix na slepém střevě, rozvoj mozkovny, menstruační cyklus, dlouhá gravidita,
zpravidla jedno mládě, prekociální, ale silně závislé na matce – tzv. mládě nošené
čeleď gibonovití Hylobatidae
brachiace, dovedou kráčet i vzpřímeně, tropické pralesy Asie, 14 druhů
gibon lar Hylobates lar
čeleď hominidi Hominidae
• orangutan, Sumatra, Borneo, netvoří society, plodožravý, nejvíc přizpůsobeni
stromovému způsobu života, orangutan asijský Pongo pygmaeus, orangutani ze
Sumatry Pongo abelii
• gorila Gorilla gorilla, býložravá, nejčastěji se ze všech primátů pohybuje po zemi
(kotníková chůze), dokáže se vztyčit do vzpřímeného postoje, staví si hnízda na noc
(každý den jiné), pralesy západní a střední rovníkové Afriky, gorila horská Gorilla
beringei tvoří samostatný poddruh
• šimpanz Pan troglodytes, society v pralesích a na okrajích savan rovníkové Afriky, živí
se plody, hmyzem a příležitostně zabíjí savce
• bonobo Pan paniscus, černý, štíhlejší, odlišné chování, žije na jih od Konga
• člověk Homo sapiens, bipední chůze, omnivorní, kosmopolitní
řád Insectivora, hmyzožravci
ploskochodci, pět prstů na přední i na zadní noze, malá mozkovna, úplný chrup, dilamdodontní
stoličky, potrava: hmyz a drobní živočichové, orientace převážně čichem (někteří rejsci
ultrazvuk a jednoduchá echolokace), bez slepého střeva, terestričtí, altriciální mláďata, aktivita
za šera a v noci.
čeleď ježkovití Erinaceidae
krátká lebka, silné jařmové oblouky, Evropa, Asie, Afrika, 24 druhů
ježek západní Erinaceus europaneus v západní Evropě, v Čechách
ježek východní Erinaceus roumanicus východní Evropa, u nás všude mimo západní Čechy do
nadmořské výšky 500 m n. m, pruhování ostnů nezřetelné
15
čeleď rejskovití Soricidae
bez jařmových oblouků, Denhelův fenomén (snižování hmotnosti orgánů a celkové hmotnosti
v zimě), asi 375 druhů, 7 u nás, nežijí v Austrálii a na většině území J. Ameriky
rejsek obecný Sorex araneus
rejsek malý Sorex minutus
rejsec vodní Neomys fodiens, potrava vodní bezobratlí, potěr ryb a pulci
bělozubka šedá Crocidura suaveolens u nás na suchých teplých místech a v okolí lidských sídlišť
čeleď krtkovití Talpidae
hmyzožravci, podzemní nebo polovodní život, slabé jařmové oblouky, lopatkovité přední
končetiny, holoarktické rozšíření, 40 druhů
krtek obecný Talpa europanea Evropa, Asie
řád Chiroptera, letouni
jediní savci schopní aktivního letu, velká manévrovací schopnost
křídlo: kosti paže, předloktí, prodloužené metakarpy, články 2.-5. prstů,
létací blána = patagium (chiropatagium), mezi 2 až 5 prstem přední končetiny a mezi trupem
(plagiopatagium), zadními končetinami a ocasem (uropatagium), volný palec, zakončený
drápem, schopný opozice, vyvinuta crista sterni, pánevní končetiny slouží k zavěšení hlavou
dolů
echolokace: netopýři vydávají signál v hrtanu a vysílají tlamou nebo nosem
některé druhy: řízená hypotermie, zimní spánek, utajení oplození, utajená březost
dožívají se až 40 let, mláďat altriciální, většinou 1-2, nežijí v chladných polárních oblastech, u
nás 24 druhů
•
kaloni Megachiroptera
čeleď Pteropodidae
malí i velcí (až 1,7 rozpětí), ocas a uropatagium rudimentální, chybí Jacobsonův orgán, noční
aktivita, potrava. plody a květy a nektar a pyl, tropy Starého světa, 185 druhů
kaloň egyptský Rousettus aegyptiacus (jeskyně, budovy)
kaloň malajský Pteropus vampyrus
kaloň plavý Eidolon helvetum, velký, Afrika
•
„netopýři“ Microchiroptera
vrápenci Rhinolophoidea
malí letouni (rozpětí do 40 cm), 1 prst křídla má dráp, druhý vyztužuje přední hranu křídla,
noční, echolokace, zvuky vznikají v hrtanu, ultrazvuk vysílán nosními otvory, 5 čeledí a 170
druhů
čeleď vrápencovití Rhinolophidae
vrápenec malý Rhinolophus hipposideros
16
„netopýři“ Vespertilioniformes
ultrazvuk vysílají tlamou, v klidu se nezabalují do blány, úkryty stromy a jeskyně a štoly a
budovy a ojediněle na stromech,
druhy insektivorní, karnivorní, piscivorní, fruktivorní, nektarinovorní, polenivorní
echolokace 20-90 kHz
• Emballonuroidea
čeleď embalonurovití Emballonuridae, čeleď nykteridovití Nycteridae
• Noctilionidea
čeleď myzopodovití Myzopodidae, čeleď mystacinovití Mystacinidae, čeleď listonosovití
Phyllostomidae, čeleď mormoopidovití Mormoopidae?, čeleď noktilionovití Noctilionidae, čeleď
furipterovití Furipteridae, čeleď tyropterovití Thyropteridae
• Vespertilionoidea
čeleď natalovití Natalidae, čeleď tadaridovití Molossidae, čeleď netopýrovití Vespertilionidae
čeleď netopýrovití Vespertilionidae
bez výrůstků na čenichu, proti boltci blanité víčko (tragus), hmyzožraví, zvuky pootevřenou
tlamou, cca 22 druhů u nás
netopýr velký Myotis myotis, nejhojnější
netopýr hvízdavý Pipistrellus pipistrellus,
netopýr nejmenší Pipistrellus pygmaeus, lužní lesy
netopýr hvízdavý Nyctalus noctula, lesní druh, i v budovách
netopýr večerní Eptesicus serotinus
netopýři rodu Plectodus, ušatý (lesní) a dlouhouchý (město, venkov)
čeleď listonosovití Phyllostomidae
160 druhů v Jižní Americe, Kalifornie, Nové Mexiko, chiropterofilie – opylování v noci
kvetoucích stromů, kaktusů, a dalších, sem patří i upíři (sangiuvorní), výrůstky na nose, ale ne
tak složité jako vrápenci
glosofága dlouhojazyčná Glossophaga soricina, květy
upír obecný Desmodus rotundus líže krev (nesaje), kopytníci (skot), Mexiko, jižní Amerika,
přenos vztekliny
řád Artiodactyla, sudokopytníci
Od antilop velikosti zajíce po žirafu, převládají velké druhy. Osa přední a zadní končetiny
prochází mezi 3 a 4 prstem (paraxonická končetina), kopyta na koncových článcích. Druhý a
pátý prst může být zachován, nese kopýtka, která se dotýkají nebo nedotýkají země. Vždy chybí
první prst, klíční kost a na volných končetinách srůsty.
Primitivní skupiny úplný chrup, specializované skupiny mají redukované horní řezáky (např.
skot), potravu škubou pomocí jazyka. Čtvrtý dolní mléčný premolár prodloužený, složený ze tří
částí.
Tendence k dělené žaludku na několik oddílů, prekociální mláďata. Dvě čeledi prasat mají vyšší
počet mláďat, (samice vyšší počet bradavek), ostatní čeledi jedno nebo dvě mláďata, bradavky
(struky) v zadní (inqiunální) poloze. Celkem rozlišujeme deset čeledí, a asi 240 žijících druhů.
Žijí po celém světě (v Austrálii vysazeni člověkem) s výjimkou některých ostrovů a Antarktidy.
17
Z hlediska fylogeneze je zajímavé, že v jedné z verzí fylogenetického stromu se kytovci Cetacea
objevují uvnitř fylogenetického stromu sudokopytníků (tj. sudokopytníci v tomto případě jsou
parafyletická skupina, kytovci se svrchního eocénu byli terestričtí a na jejich kostře je patrné
přizpůsobení k běhu, velké formy byly již plně přizpůsobené životu ve vodě (shoda stavby
kloubu na zadních končetinách)).
Pro sudokopytníky + kytovce (Cetartiodactyla) esovitě prohnutý penis se zvláštním zatahovacím
svalem, přítomnost tří primárních bronchů a stavba blastocysty. Jiné uspořádání fylogenetického
stromu podle morfologických znaků pozemních kopytníků tvoří monofylní skupina Bunodontia
(prasata a hroši, mají bunodontní chrup a nepřežvykují) a Selenodontia (všichni ostatní
sudokopytníci se selenodontním chrupem). Selenodontia zahrnuje skupiny Tylopoda – velbloudi
a lamy, mozoly na chodidlech - a přežvykující Ruminantia. Ruminantia se dále dělí na Tragulina
a Pecora (Pecora zahrnují Bovidae, Cervoidea, Giraffidae).
• podřád nepřežvýkaví Nonruminantia = Suiformes, Suina, Bunodontia
Úplný chrup včetně řezáků, špičáky přeměněné v kly, bunodontní stoličky. Jednoduchý
(maximálně dvojdílný) žaludek, prase, pekari, hroch
prasatovití Suidae
19 druhů, potravu ryjí ze země
Prase divoké Sus scrofa, palearktická oblast.
Prase bradavičnaté Phacochoerus aethiopicus
Babirusa
pekaryovití Tayassuidae
střední a jižní Amerika, tři prsty na zadní noze
Pekari Wagnerův Catagonus wagneri
hrochovití Hippopotamidae
polovodní nebo pralesní, lysá kůže, řezáky a špičáky stále dorůstají, došlapují na poslední články
čtyř prstů (poloprstochodci), Afrika, dva druhy, nejbližší příbuzní kytovců
hroch obojživelný Hippopotamus amphibius potravní teritoria na souši, jinak ve vodě
• podřád mozolnatci Tylopoda
Na každé noze jen 3 a 4 prst, našlapují na poslední 3 prstové články, pod nimiž je mozol. Mozoly
i na prsou a kolenou. Všechny typy zubů, výrazné pysky. Jsou býložraví, mají čtyřdílný žaludek,
přežvykují. Na rozdíl od Ruminantia však ve stěnách všech žaludků žlázy. Červené krvinky
oválného tvaru. Jediná čeleď, čtyři druhy.
divoce žijící: velbloud dvouhrbý Camelus ferus, Gobi; lama guanako Lama guanicoe a lama
Vicugna vicugna, pampy jihoamerických And.
• podřád Ruminantia: přežvýkaví
mají čtyřdílný žaludek (tři předžaludky a vlastní žaludek)(kančilové a kabarové výjimka), bez
horních řezáků, došlapují na špičky 3 a 4 prstu, 2 a 5 prsty zkrácené (opora na rozbahněné půdě)
či vymizely, potrava: byliny a traviny příp. lišejníky (spásač - browser) nebo listí a mladé
výhonky (okusovač - grazer)
18
1) skupina Tragulina
kančilovití Tragulidae
kabarovití Moschidae
u obou skupin horní špičáky vyčnívají z tlamy, kančil menší Tragulus javanicus.
2) skupina Pecora
žirafovití Giraffidae
Dva prsty, prodloužený krk, na temenních kostech 2,3, nebo 4 růžky pokryté osrstěnou kůží, listí
a větve ze stromů trhají dlouhým jazykem
žirafa Giraffa cameleopardis, africké savany (dnes převážně v rezervacích) a okapi Okapia
johnstoni, lesní
jelenovití Cervidae
Parohy (u sobů je mají i samice, u nejprimitivnějších chybí i samcům). Paroh je kostěný útvar na
výběžcích čelních kostí (zvaných pučnice), je shazován a pravidelně se obměňuje. Rostoucí
paroh je kryt kůží a škárou, když je paroh vyvinut, kožní kryt zasychá a jelen ho otlouká
(vytloukání, o stromy). Proč mají jeleni parohy: primární důvod zřejmě pohlavní výběr a rivalita
(souboje) mezi samci. Druhý a pátý prst zachován, obvykle na ně nedošlapují (opora na měkkém
povrchu), většinou žijí ve stádech, centrum rozšíření východní Asie, chybí v etiopské Africe.
padesátjedna druhů, u nás tři původní a tři vysazené.
jelen lesní Cervus elaphus, palearktická a nearktická oblast, některé formy brány jako samostatné
druhy (wapity, maral, aj.)
los Alces alces holoarktická tajga, netvoří stáda, u nás Jižní Čechy, Šumava
sob Rangifer tarandus, holoarktická tundra, velká stáda
srnec obecný Capreolus capreolus palearktická oblast, lesní, přizpůsobený i životu v otevřeném
prostředí kulturní stepi, kde v zimě tvoří stáda o mnoha kusech (nepřirozené chování?)
vidlorohovití Antilocapridae
mají vidlicovité duté rohy, které shazují, vidloroh Antilocapra americana, severní Amerika
turovití Bovidae
Dva (u jedné čeledi čtyři) rohy u obou pohlaví nebo jen u samců. Roh je toulec z rohoviny
(keratinu) na výběžku lebky (processus cornualis). „Špička“ je nejstarší část rohu, u báze roh
přirůstá, někdy lze určit podle struktury roku stáří jedince. Došlapují na špičky 3 a 4 prstu
(záprstní a nártní kosti srostlé), druhý a pátý prst velmi redukovány nebo vymizely. Vymizely
horní řezáky a špičáky, stoličky jsou (obvykle) selenodontní. Většinou druhy otevřené krajiny,
některé druhy lesní a velehorské, většinou tvoří stáda. Cca 140 druhů, nežijí v jižní Americe, u
nás dva introdukované.
východoafrické savany: gazela Thomsonova Eudorcas thomsonii, gazela Grantova Nanger
granti, impala Aepyceros melampus, antilopa losí Taurotragus oryx, pakůň žíhaný Connochaetes
taurinus, buvolec modrý Damaliscus lunatus, kudu malý Tragelaphus imberbis, kudu velký
Tragelaphus strepsiceros, voduška velká Kobus ellipsiprymnus, antilopa žirafí Litocranius
walleri
jihoasijské druhy: antilopa jelení Antilope cervicapra, nilgau Boselaphus tragocamelus
19
střední a jižní Asie (Rusko a Kazachstán): sajga Sajga tatarica
skalnatý terén: a) kamzík horský Rupicapra rupicapra pohoří Evropy, Malé Asie, Kavkaz,
endemický poddruh v Malých Tatrách b) kozy a kozorožci rod Capra Asie, Evropa, sev.
Amerika c) ovce rodu Ovis i v severní Americe
Muflon Ovis musimon je pravděpodobně potomkem domácích ovcí, zdivočelých na Sardinii a
Korsice. U nás vysazen.
Buvoli rodu Bubalus žije v jihovýchodní Asii. Buvol africký (kaferský) Syncerus caffer žije ve
stepích a lesostepích tropické Afriky.
Bizon Bison bison, Severní Amerika a zubr Bison bonasus, Evropa.
Turové rodu Bos jižní a centrální Asie (jak) a Indonésie. Pratur Bos primigenius již vyhuben.
řád Cetacea, kytovci
Extrémně přizpůsobení k vodnímu životu, bez srsti, jen hmatové chlupy (pysky, brada), ploutev
vodorovná (srovnej ryby – vertikální ocasní ploutev). Hrudní končetina pohyblivá jen
v ramenním kloubu, pánevní redukovaná (zbytky pánve). Může být hřbetní ploutev, ale bez
kosterní opory. Redukovaný čich i čichové laloky. Tlustá tuková vrstva pod kůží. Lebka
s dutinami, gyrencefální mozek (záhyby, hlavně delfíni, blíží se stavu lidoopů). Zevní sluchovod
zarostlý, ale sluch dokonalý. Kosti, dutiny v lebce a tukové výplně lebky včetně čelistí
napomáhají vysílání a příjmu zvuku (echolokace, ve vodě = hydrolokace). Adaptace k potápění:
velké množství krve, specielní vazba kyslíku na hemoglobin a myoglobin, tolerují vysoké
koncentrace CO2. Nadechují po vynoření a vydechují před zanořením („vodotrysk“ = vodní
pára). Mají dvě mléčné bradavky, mládě rodí ocasem napřed, matka vynáší mládě k hladině
nadechnout. Mléko nejprve mláděti vstřikováno, později saje. Většinou žijí v societách, bohatá
komunikace. Žijí ve všech mořích (Kaspické ne) a v některých řekách.
• Mysticeti: kosticovci
Mají zuby jen v embryonálním stavu, jinak kostice, spodní čelist delší než horní, samice větší
než samci.
• Odontoceti: ozubení
Homodontní zuby, velký počet zubů, čelisti stejně dlouhé, jediný dýchací otvor. Samci větší než
samice. Delfíni slyšitelné projevy o kmitočtu 500 Hz – 15 kHz a ultrazvuk 20-240 kHz. Zvuky
30-170 kHz mají hydrolokační funkci. Nad rostrem tukové těleso = meloun, tj. zvuková čočka.
Potrava: ryby, ptáci, savci, hlubinní hlavonožci.
•
podřád MYSTICETI
čeleď velrybovití Balaenidae
velryba grónská Balaena mysticetus, dříve často lovena
čeleď plejtvákovití Balaenopteridae
plejtvák obrovský Balaenoptera musculus, největší
plejtvák myšok Balaenoptera physalus, žije kosmopolitně, dříve lov, dnes vzácný
•
podřád ODONTOCETI
čeleď vorvaňovití Physeteridae
20
vorvaň Physeter catodon největší ozubený kytovec, až 20m, nad horní čelistí dutina s látkou
spermacet (až 1900 l), živí se hlavonožci, za nimiž se potápí do hloubek
čeleď vorvaňovcovití Ziphiidae
21 druhů, méně známí
vorvaňovec anarnak Hyperoodon ampullatus, potápí se do hloubek, živí se hlavonožci a rybami
čeleď delfínovcovití Platanistidae
delfínovec ganžský Platanista gangetica, primitivní sladkovodní kytovec, ve velkých indických
řekách
delfínovec ganžský má blízko k vorvaňovcům, ostatní druhy jsou monofylum
čeleď narvalovití Monodontidae
narval Monodon monoceros, nemá zuby, jen levý řezák horní čelisti, který je u samců
prodloužen až 2,7 m, jeho funkce nejasná
běluha Delphinapterus leucas, v severních mořích, vzácně vstupuje do evropských řek
čeleď delfínovití Delphinidae
mořské i sladkovodní druhy v řekách Jižní Ameriky, jižní Asie a Afriky, 34 druhů
delfín obecný Delphinus delphis hojný v teplých mořích celého světa
delfín skákavý Tursiops truncatus v Atlantiku, hlavně při amerických březích, chován
v delfináriích a pro výzkumné účely
kosatka dravá Orcinus orca po celém světě, nejvíc v chladných vodách, loví ve stádech po 3-50
kusech, loví ryby, ptáky, velryby
řád Perissodactyla, lichokopytníci
velcí savci, prsty chráněny kopyty z rohoviny, na přední noze 1-4 prsty, na zadní 1 nebo 3 prsty,
chybí palec, osa končetiny prochází třetím prstem (mezaxonická končetina), nemají klíční kost,
srůsty na kostře volných končetin, mají řezáky horní i dolní čelisti, při pasení pomoc pysky (až
chobotek), třenáky obvykle podobné stoličkám (molarizované) a lofodontní, žaludek
jednoduchý, avšak velké slepé střevo, 2 mléčné bradavky v inguinální poloze, obvykle 1
prekociální mládě, 17 druhů, ale to je zbytek, dříve mnoho druhů
• Ceratomorpha:
hrudní končetina tři-čtyři prsty, pánevní tři, nosorožec, tapír
čeleď Tapiridae tapírovití
chobotovitě prodloužený horní pysk, na předních nohách 4 prsty, na zadních 3, 3 druhy v Jižní
Americe, 1 v Asii
tapír jihoamerický Tapirus terrestris, pralesní, pokusy o domestikaci
čeleď Rhinocerotidae nosorožcovití
tlustá (až 6 cm) a zrohovatělá kůže, 1-2 rohy, 3 prsty s kopyty na předních i zadních, lesostepi a
stepy, méně prales, v Africe, v Asii na pokraji vyhubení
nosorožec dvourohý Diceros bicornis
21
• Hippomorpha:
jen 3 prst na každé končetině, kůň, osel, zebra
čeleď Equidae koňovití
jeden prst na každé noze, kryt zespodu rohovitou dlážkou, došlapují hlavně na okraj kopyta, 8
druhů, žijí ve stádech, stepi nebo polopouště, živí se trávami, které ukusují nízkou země, několik
druhů nedávno vyhubeno
kůň Převalského Equus przewalskii přežil v zajetí, reintrodukce a uměle vytvořené polovolně
žijící populace
osel africký Equus asinus v rezervaci
osel asijský Equus hemionus v rezervaci
zebra stepní Equus burchelii nejpočetnější
zebra Böhmova Equus burchelii boemi poddruh, východoafrické národní parky
řád Pholidota, luskouni
protáhlá bezzubá tlama, dlouhý jazyk, velké slinné žlázy, žaludek s rohovitým krytem
k rozemílání potravy, hrabavé nohy s drápy složené při chůzi nazad, mimořádně malý mozek,
Jacobsonův orgán, zbytek mžurky, rohovité šupiny epidermálního původu po těle, na bříšní
straně i srst, potrava: mravenci a termiti, osm druhů v tropech Afriky a Asie
luskoun dlouhoocasý Manis tetradactyla
řád Carnivora, šelmy
Masožraví, rybožraví, všežraví, hmyzožraví, příp. mrchožraví. Úplný chrup, dobré smysly, často
rozvinuté sociální chování (koordinace lovu, výchova potomků). Spodní čelist připojená
válcovitým kloubem (není možný pohyb do stran jako u kopytníků, ani dopředu a dozadu jako u
hlodavců). Klíční kost zakrnělá nebo chybí. Ti, kteří běhají po zemi, jsou prstochodci (výjimka
medvědovití - ploskochodci). V oku tapetum cellulosum (vidění v šeru, odráží světlo, proto oči
„svítí“), placenta zonaria (neboli zonární). Chybí slepé střevo. Rozlišujeme 11-15 čeledí žijících
šelem s přibližně 285 druhy.
Doložené první nálezy ze spodního paleocénu. podle fylogenetických vztahů rozeznáváme dvě
sesterské skupiny Feliformia (čeledi Viverridae, Herpestidae, Hyaenidae a Felidae) a
Caniformia (Canidae, Ursidae, Pinnipedia, Mustelidae, Procyonidae).
Feliformia mají redukované nebo zaniklé bakulum (baculum, os penis), třetí moláry chybějí.
Caniformia mají velké a diferencované bakulum.
Pinnipedia jsou fylogeneticky odvozování buď od Ursidae nebo Mustelidae nebo jsou
považovány za sesterskou skupinu kladu Mustelidae+Procyonidae+Ailurus (panda červená
Ailurus fulgens).
Systém dělí šelmy na Fissipedia („pozemní šelmy“, Feliformia a Caniformia) a Pinnipedia
(„vodní šelmy“).
•
Fissipedia („pozemní šelmy“)
Terestričtí, vzácněji semiarboretální, vodní nebo podzemní predátoři. Rozšířeni jsou po celém
světě (pozor: do Austrálie však byli zavlečeni člověkem) s výjimkou Antarktidy a některých
ostrovů.
22
Mají prodloužené špičáky a mají „trháky“ (velké poslední horní třenáky“ (P4) a první spodní
stoličky (M1)) na ukrajování kusů těla kořisti. Žaludek je jednoduchý, střevo krátké (typické
znaky masožravců), rozvinutý čich, gyrencefalní mozek (zvrásněný, s vytvořenými záhyby,
záhyb = gyrus). Mláďata altriciální, bývá vyšší počet ve vrhu, vyvinutý mléčný chrup, matka
(nebo oba rodiče, někdy i ostatní členové smečky) dlouho pečují. Parafyletická skupina (patří
sem i předci ploutvonožců). Asi 9 -12 čeledí žijících šelem, kolem 250 druhů. U nás 15 druhů
pěti čeledí, z toho tři nepůvodní.
čeleď kočkovití Felidae
snížený počet zubů (max. 30, redukce stoliček), zkrácená obličejová část lebky, velké oči, drápy
zatažitelné do pochev (výjimky, gepard nemá úplně zatažitelné drápy). Krátce štvou (nebo číhají)
kořist, povalí, zakousnou, obvykle individuální lov (u lvů kooperace, větší měrou se podílejí
lvice)
tzv. malé kočky
rod kočka Felis: kočka divoká, Felis silvestris, původní česká populace vyhubena na přelomu
18/19 stol.
Rys ostrovid Lynx lynx, reintrodukován na Šumavě.
Tzv. velké kočky
Rod Panthera:
levhar Panthera pardus, Afrika, Asie;
jaguár Panthera onca, Jižní a Střední Amerika
tygr Panthera tigris, Asie
lev Panthera leo, Afrika, lokalita v Indii, život ve smečkách, kooperace
gepard Acinonyx jubatus, Afrika (v Asii v tomto století vyhuben), loví štvaním
čeleď hyenovití Hyaenidae
mohutný chrup, silné žvýkací svaly, živí se zdechlinami, jeden druh hmyzožravý.
hyena skvrnitá Crocuta crocuta, africká savana, samice větší než samec, v hierarchickém
žebříčku výše než samec
čeleď cibetkovití Viverridae
protáhlé tělo, dlouhý ocas, cca 40 druhů, subtropy a tropy Starého Světa (Evropa, Asie, Afrika –
části světa známé Evropanům před Kolumbovou cestou):
ženetka tečkovaná Genneta Genneta
promykovití Herpestidae
40 druhů, Afrika a Asie, Promyky rodu Herpestes loví i jedovaté hady
čeleď psovití Canidae
prstochodci, kořist štvou, často žijí v sociálně uspořádaných smečkách, 35 druhů
rod Canis: šakal, kojot, dingo
vlk Canis lupus původně obýval celou Holoarktis (zjednodušeně Severní Amerika, Evropa, část
Asie)
liška obecná Vulpes Vulpes rozšíření jako dříve vlk, vysazena i v Austrálii
pes hyenovitý Lycaon pictus loví ve skupinách jako psi rodu Canis, východoafrická savana
čeleď medvědovití Ursidae
23
postrádají obličejovou mimiku, redukovaný ocas, ploskochodci, většinou všežraví, 8 druhů,
Amerika a Eurasie.
panda velká Ailuropoda melanoleuca býložravý druh (bambusové porosty)
medvěd hnědý Ursus arctos celá Holoarktis, mnoho poddruhů (grizzly, brtník, kodiak a další)
medvěd lední Ursus maritimus cirkumpolárně na severní polokouli, potrava tuleni
čeleď lasicovití Mustelidae
dlouhé tělo, krátké nohy, ohebná páteř, došlapují na celé chodidlo, sekret pachových žláz kolem
řitního otvoru někdy vystřikován jako obrana, 59 druhů, u nás 8 a jeden zavlečený
kolčava (lasice kolčava) Mustela nivalis paleartkická a patrně i nearktická oblast, pohlavní
dimorfismus, samice menší, u nás hojná
hranostaj Mustela erminea větší než kolčava, obdobné rozšíření, u nás hojný
tchoř tmavý Mustela putorius a ohrožený tchoř světlý Mustela eversmanii
kuna lesní Mustela martes (stromová) a kuna skalní Mustela foina (pozemní, proniká do měst),
obě sever palearktické oblasti
sobol asijský Mustela zibellin)
jezevec lesní Meles meles, systémy podzemních doupat, dříve považován za samotářského, ale
žije pravděpodobně v rodinách
vydra říční Lutra lutra dlouhé tělo, plovací blány, potrava ryby a vodní bezobratlí, ohrožený
druh, ochrana
•
ploutvonožci Pinnipedia
přizpůsobení vodnímu prostředí v pozdním oligocénu, adaptace, v ploutvi zachováno pět prstů
(šelmy mají zpravidla čtyři), pánevní končetiny směřují dozadu a nahrazují ocasní ploutev, tlustá
tuková vrstva jako izolace, adaptace k potápění (hladina kyslíku v krvi), prekociální mláďata,
tvoří velké society na pobřeží, tři čeledi a 36 recentních druhů
čeleď lachtanovití Otariidae
zachovalé boltce, mohou podsunout zadní nohy pod tělo a chodit, mořští, potrava ryby,
hlavonožci, korýši
lachtan ušatý Eumetopias jubatus Tichomoří
čeleď mrožovití Odobenidae
mrož Odobenus rosmarus jediný druh, kly z horních špičáků, rezonanční vaky, severská moře
čeleď tuleňovití Phocidae
zadní nohy jen jako ploutve, bez boltců, potrava ryby, u jednoho druhu mláďata ostatních
ploutvonožců, 19 druhů, z toho dva v jezerech, zbytek mořští.
tuleň obecný Phoca vitulina
24
Systém
Úvodem...
Pozor:
Existuje více variant “systému”, tady kompromis a zjednodušení, tzv. „školní“ pojetí s některými
aktualizacemi, systém je průběžně upravován a doplňován například podle výsledků
fylogenetických studií, nicméně má setrvačnost (všechny učebnice nejsou naráz znovu
přepisovány), toto je zjednodušená verze pro úvod do problematiky. Italikou jsou dopsána na
některých místech upozornění na odlišné pojetí systému. Následující přehled nezahrnuje taxony
vymřelých.
Strunatci
KMEN STRUNATCI Chordata
PODKMEN pláštěnci Urochordata (Tunicata)
Třída:
sumky Ascidiacea
salpy Thaliacea
vršenky Apendicularia (Copelata)
PODKMEN bezlebeční Cephalochordata (Acrania)
Třída:
kopinatci Amphioxi
PODKMEN obratlovci Vertebrata (Craniata)
Třída:
sliznatky Mixinoidea (Mixini, Hyperotreti)
mihule Petromyzontida (Cephalaspidomorphi, Hyperoartia)
paryby Chondrichthyes
paprskoploutvé ryby Actinopterigii
svaloploutví Sarcopterigii (dříve nozdratí)(nebo třída
Actinistia, Dipnoi, Rhipidistia)
obojživelníci Amphibia (Lissamphibia)
ptáci Aves
plazi Reptilia
savci Mammalia
25
Savci – přehled
Třída savci Mammalia
Podtřída: vejcorodí Prototheria
řád ptakořitní Monotremata
Podtřída živorodí Theria
nadřád (infratřída) Metatheria vačnatí (vačnatci Marsupialia téměř
synonynum, bez vyhynulých)
(řád Marsupialia vačnatci)
Ameridelphia (američtí vačnatci) skupina
(řád-podřád) vačice Didelphimorphia
(řád-podřád) vačíci Paucituberculata
Australidephia (australští vačnatci) skupina
(řád-podřád) kolokolové Microbiotheria
(řád-podřád) kunovci Dasyuromorphia (Dasyuroidea)
(řád-podřád) bandikuti Peramelemorphia
(řád-podřád) vakokrti Notoryctemorphia (Notoryctoidea)
(řád-podřád) dvojitozubci Diprotodontia (Phascolarctoidea
a Macropodoidea)
nadřád (infratřída) Eutheria „placentálové“ (téměř syn. Placentalia, zahrnuje
žijící formy a jejich předka)
řád chudozubí Edentata (Xenarthra zahrnuje i vymřelé)
(nebo řády Cingulata (čeleď pásovcovití Dasypodidae) a Pilosa (čeleď
lenochodovití tříprstí Bradypodidae a lenochodovití dvouprstí
Megalonychidae)
řád letuchy Dermoptera
řád tany Scandentia
řád primáti Primates
řád hlodavci Rodentia
řád zajíci Lagomorpha
řád hmyzožravci Insectivora, Eulipotyphla (nebo řády
Erinaceomorpha (čeleď Erinaceidae) a Soricomorpha (čeleď
štětinatcovití Solenodontidae, rejskovití Soricidae, krtkovití Talpidae)
řád letouni Chiroptera
řád luskouni Pholidota
řád šelmy Carnivora
řád lichokopytníci Perissodactyla
řád sudokopytníci Artiodactyla (Cetartiodactyla)
řád kytovci Cetacea (Cetartiodactyla)
řád afrosoricida Afrosoricida
řád bércouni Macroscelidea
řád hrabáči Tubulidentata
řád damani Hyracoidea
řád chobotnatci Proboscidea
řád sirény Sirenia
26
Savci – podrobněji
TŘÍDA SAVCI MAMMALIA
PODTŘÍDA PROTOTHERIA
ŘÁD MONOTREMATA
čeleď ježurovití Tachyglossidae
čeleď ptakopyskovití Ornithorhynchidae
PODTŘÍDA THERIA
nadřád (infratřída) METATHERIA vačnatí (vačnatci Marsupialia)
ŘÁD MARSUPIALIA VAČNATCI
(podřád-řád) DIDELPHIMORPHIA
čeleď vačicovití Didelphidae
(podřád-řád) PAUCITUBERCULATA
čeleď vačíkovití Caenolestidae
(podřád-řád) MICROBIOTHERIA
čeleď kolokolovití Microbiotheriidae
(podřád-řád) NOTORYCTEMORPHIA
čeleď vakokrtovití Notoryctidae
(podřád-řád) DASYUROMORPHIA
čeleď vakovlkovití Thylacinidae
čeleď mravencojedovití Myrmecobiidae
čeleď kunovcovití Dasyuridae
nebo jinak Dasyuroidea
Dasyuriformes
Creatophaga
(podřád-řád) PERAMELEMORPHIA
čeleď králíkobandikutovití, ušatí
bandikutovití Thylacomyidae
čeleď bandikutovití Peramelidae
bandikutovcovití Peroryctidae (jsou
podle Bucknella totéž jako
Peramelidae)
nebo jinak Peramelia
Perameliformes
Perameloidea
(podřád-řád) DIPROTODONTIA
nadčeleď (podřád) VOMBATIFORMES
čeleď koalovití Phascolarctidae
čeleď vombatovití Vombatidae
nadčeleď (podřád) PHALANGERIFORMES
nadčeleď Phalangeroidea
čeleď vakoplchovití Burramyidae
čeleď kuskusovití Phalangeridae
nadčeleď Petauroidea
27
čeleď possumovití Pseudocheiridae
čeleď vakoveverkovití Petauridae
čeleď medovcovití Tarsipedidae
čeleď vakoplšíkovití Acrobatidae
nadčeleď (podřád) MACROPODIFORMES
čeleď Hypsiprymnodontidae klokánek
pižmový
čeleď klokánkovití Potoroidae
čeleď klokanovití Macropodidae
nadřád (infratřída) EUTHERIA (Placentalia)
ŘÁD TUBULIDENTATA
čeleď hrabáčovití Orycteropodidae
ŘÁD SIRENIA
čeleď dugongovití Dugongidae
čeleď kapustňákovití Trichechidae
nebo jinak
Halobioidea Ameghino, 1889
Herbivorae Gray, 1821
Phycoceta Haeckel, 1866
Sirenoidea van Beneden,
1855
Sireniformes Kinman, 1994
Trichechiformes Hay, 1923
ŘÁD AFROSORICIDA
čeleď bodlínovití Tenrecidae
čeleď zlatokrtovití Chrysochloridae
čeleď vydříkovití Potamogalidae
ŘÁD MACROSCELIDEA
čeleď bércounovití Macroscelididae
ŘÁD HYRACOIDEA
čeleď damani Procaviidae
ŘÁD PROBOSCIDEA
čeleď slonovití Elephantidae
ŘÁD EDENTATA (XENARTHRA, CINGULATA)
čeleď pásovcovití Dasypodidae
ŘÁD EDENTATA (XENARTHRA, PILOSA)
podřád FOLIVORA
čeleď lenochodovití tříprstí Bradypodidae
čeleď lenochodovití dvouprstí
Megalonychidae
28
podřád VERMILINGUA
čeleď Cyclopedidae mravenečník dvouprstý
čeleď mravenečníkovití Myrmecophagidae
ŘÁD SCANDENTIA
čeleď tanovití Tupaiidae
čeleď Ptilocercidae tana péroocasá, stres
nebo
Scandentiformes
Tupaii
Tupaioidea
Tupayae
ŘÁD DERMOPTERA
čeleď letuchovití Cynocephalidae
ŘÁD PRIMATES
podřád STREPSIRRHINI
infrařád LEMURIFORMES
nadčeleď Cheirogaleoidea
čeleď makiovití Cheirogaleidae
nadčeleď Lemuroidea
čeleď lemurovití denní Lemuridae
lemurovití noční Megaladaptidae (Bucknell
Lepilemuridae)
čeleď indriovití Indridae
infrařád CHIROMYIFORMES
čeleď ksukolovití Daubentoniidae
infrařád LORISIFORMES (LORISOIDEA-LORIOVÉ)
čeleď outloňovití Lorisidae
čeleď kombovití Galagidae
podřád HAPLORRHINI
infrařád TARSIIFORMES
čeleď nártouňovití Tarsiidae
infrařád SIMIIFORMES (starší název Anthropoidea)
nadčeleď ploskonosí Plathyrrhini (Ceboidea)
čeleď malpovití Cebidae
čeleď kosmanovití Callithricidae
čeleď Aotidae “myrikiny, titiové”
čeleď Pitheciidae (chvostnan, saki, uakari)
čeleď chápanovití Atelidae
nadčeleď Cercopithecoidea úzkonosí Catarrhini
čeleď kočkodanovití Cercopithecidae
nadčeleď Hominoidea lidooopi a lidé
čeleď gibonovití Hylobatidae
29
orangutanovití Pongidae (někdy)
čeleď hominidi Hominidae (jinak: orangutan
až sem)
ŘÁD RODENTIA jiné dělení jen na pořády veverkočelistní a dikobrazočelistní
podřád veverkočelistní SCIUROMORPHA
čeleď bobruškovití Aplodontiidae
čeleď veverkovití Sciuridae
čeleď plchovití Gliridae
podřád CASTORIMORPHA
čeleď bobrovití Castoridae
čeleď pytloušovití Heteromyidae
čeleď pytlonošovití Geomyidae
podřád MYOMORPHA
nadčeleď Dipodoidea
čeleď tarbíkovití Dipodidae
nadčeleď Muroidea
čeleď Platacanthomyidae
čeleď slepcovití Spalacidae
čeleď Calomyscidae? mouse-like hamster
čeleď Nesomyidae? křečkomyši a spol.,
Petromyscus, Dendromus
čeleď myšovití Muridae
čeleď křečkovití Cricetidae jinak podčeleď
Muridae
hrabošovití Arvicolidae? Bucknell je
dal extra, jinak podčeleď
hlodounovití Rhizomyidae? Bucknell
je dal extra
jiné názvy
Murina Illiger, 1811
Myoidea Gill, 1872
Muriformes Tullberg, 1899
Muroidae Miller and Gidley,
1918
Muroidea Simpson, 1945
podřád ANOMALUROMORPHA
čeleď šupinatkovití Anomaluridae
čeleď noháčovití Pedetidae
i
podřád HYSTRICOMORPHA
infrařád CTENODACTYLOMORPHI
čeleď gundiovití Ctenodactylidae
infrařád dikobrazočelistní HYSTRICOGNATHI
čeleď rypošovití Bathyergidae
čeleď dikobrazovití Hystricidae
30
čeleď skalní krysy Petromuridae
čeleď řekomyšovití Thryonomyidae
čeleď urzonovití Erethizontidae
čeleď činčilovití Chinchillidae
čeleď pakaranovití Dinomyidae
čeleď morčatovití Caviidae
čeleď agutiovití Dasyproctidae
čeleď králíkovití Cuniculidae
čeleď tukotukovití Ctenomyidae
čeleď osmákovití Octodontidae
čeleď činčilákovití Abrocomidae
čeleď korovití Echimyidae
čeleď nutriovití Myocastoridae
čeleď hutiovití Capromyidae
pakovití Agoutidae (Bucknell je řadí k
Cuniculidae)
kapybarovití Hydrochaeridae (Bucknell je
řadí k Caviidae)
ŘÁD LAGOMORPHA
čeleď pišťuchovití Ochotonidae
čeleď zajícovití Leporidae
jiná verze
Duplicidentata Illiger, 1811
Leporida Averianov, 1999
Neolagomorpha Averianov, 1999
Ochotonida Averianov, 1999
Palarodentia Haeckel, 1895
ŘÁD EULIPOTYPHLA (INSECTIVORA, ERINACEOMORPHA)
čeleď ježkovití Erinaceidae
ŘÁD EULIPOTYPHLA (INSECTIVORA, SORICOMORPHA)
čeleď štětinatcovití Solenodontidae
čeleď rejskovití Soricidae
čeleď krtkovití Talpidae
ŘÁD CHIROPTERA
podřád kaloni Megachiroptera
čeleď kaloni Pteropodidae
podřád netopýři Microchiroptera
čeleď vrápencovití Rhinolophidae
čeleď Hipposideridae (oddělená od
Rhinophidae)
čeleď megadermovití Megadermatidae
čeleď víkonosovití Rhinopomatidae
čeleď netopýrkovití Craseonycteridae
31
čeleď embalonurovití Emballonuridae
čeleď nykteridovití Nycteridae
čeleď myzopodovití Myzopodidae
čeleď mystacinovití Mystacinidae
čeleď listonosovití Phyllostomidae
čeleď mormoopidovití Mormoopidae?
čeleď noktilionovití Noctilionidae
čeleď furipterovití Furipteridae
čeleď tyropterovití Thyropteridae
čeleď natalovití Natalidae
čeleď tadaridovití Molossidae
čeleď netopýrovití Vespertilionidae
ŘÁD PHOLIDOTA
čeleď luskounovití Manidae
ŘÁD CARNIVORA
podřád pozemní šelmy Fissipedia (jiné dělení na podřády)
podřád FELIFORMIA
čeleď kočkovití Felidae
čeleď cibetkovití Viverridae
čeleď madagaskarské šelmy Eupleridae
čeleď nandiniovití Nandiniidae
čeleď promykovití Herpestidae
čeleď hyenovití Hyaenidae
asijští linsangové (Prionodontidae) ?
podřád CANIFORMIA
čeleď psovití Canidae
čeleď medvědovití Ursidae
čeleď lasicovití Mustelidae
čeleď skunkovití Mephitidae
čeleď medvídkovití Procyonidae
čeleď “panda červená” Ailuridae
podřád ploutvonožci Pinnipedia
čeleď lachtanovití Otariidae
čeleď mrožovití Odobenidae
čeleď tuleňovití Phocidae
ŘÁD PERISSODACTYLA
čeleď koňovití Equidae
čeleď tapírovití Tapiridae
čeleď nosorožcovití Rhinocerotidae
ŘÁD ARTIODACTYLA
32
podřád nepřežvýkaví Nonruminantia
čeleď prasatovití Suidae
čeleď pekarovití Tayassuidae
čeleď hrochovití Hippopotamidae
podřád velbloudi (mozolnatci) Tyopoda
čeleď velbloudovití Camelidae
podřád přežvýkaví Ruminantia
čeleď kančilovití Tragulidae
čeleď kabarovití Moschidae
čeleď jelenovití Cervidae
čeleď vidlorohovití Antilocapridae
čeleď žirafovití Giraffidae
čeleď turovití Bovidae
ŘÁD CETACEA
podřád MYSTICETI
čeleď velrybovití Balaenidae
čeleď plejtvákovití Balaenopteridae
čeleď plejtvákovcovití Eschrichtiidae
čeleď velrybkovití Neobalaenidae
podřád ODONTOCETI
čeleď delfínovití Delphinidae
čeleď narvalovití Monodontidae
čeleď sviňuchovití Phocoenidae
čeleď vorvaňovití Physeteridae
čeleď delfínovcovití Platanistidae
čeleď Iniidae? Inia - inie
čeleď vorvaňovcovití Ziphiidae
Použitá literatura
Kapitola Evoluční původ čerpá z knihy Zrzavý J. 2006 Fylogenze živočišné říše, následující
kapitoly pak z publikace J. Gaisler. & J.Zima. 2005. Zoologie obratlovců. Academia, Praha.
Systém byl sestaven podle následujících zdrojů:
J. Gaisler. & J.Zima. 2005. Zoologie obratlovců. Academia, Praha.
http://www.bucknell.edu/MSW3/ Don E. Wilson & DeeAnn M. Reeder (editors). 2005. Mammal
Species of the World. A Taxonomic and Geographic Reference (3rd ed)
http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/lectures_strunatci.htm Přehled taxonů a druhů 2009
33
Webové odkazy: fotografie, schémata a další informace
•
přehledové materiály
http://www.bucknell.edu/msw3/browse.asp (Wilson and Reeder, Mammal Species of the World.
A Taxonomic and Geographic Reference, 3rd edition) klasifikace
http://www.abdn.ac.uk/~nhi708/vestibule.html klasifikace
http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/information/Mammalia.html obrázky,
popis, zvuky, klasifikace
http://www.ucmp.berkeley.edu/mammal/mammal.html encyklopedie, jednoduchá
http://www.enature.com/fieldguides/intermediate.asp?curGroupID=5 encyklopedie
http://www.savci.upol.cz/_uvod.htm web česky
•
výukové materiály
http://www.whitman.edu/biology/vpd/main.html (piglet dissection, pitva selete)
http://www.life.umd.edu/classroom/bsci338m/pixcover.html
http://www.life.umd.edu/classroom/bsci338m/syllabus.html
http://www.bsu.edu/web/temorrell/ZOOL_446/mammalogy.htm
http://www.csus.edu/indiv/L/lancasterw/Biology168.htm
http://1kai.dokkyomed.ac.jp/mammal/en/mammal.html
http://www.sci.uidaho.edu/biol483/
http://www.biology.utah.edu/dearing/teaching/Biol%205370/Lectures/Lectures.htm
http://webs.wofford.edu/abercrombiecl/bio374.htm
http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/lectures_strunatci.htm cvičení a přednáška savci
•
pomocné zdroje a doplňky
http://www.redlist.org/ červený seznam
http://www.biology.ualberta.ca/courses.hp/zool250/Roots/RootsMain.htm jak se vypořádat s
latinskými názvy
http://www.animalinfo.org/index.htm o ohrožených zvířatech
http://tolweb.org/Mammalia stránka s dalšími odkazy, např. na nahrávky BBC
34
Download

Mammalogie