Zdravá výţiva a hubnutí je velmi obtíţně zpracovatelné téma. Dotknout se tohoto tématu a
uzavřít ho nevyvratitelnými dogmaty, je z mého pohledu nemoţné. Totiţ mimo absolutní
pravdu přírodních zákonů, existuje ještě pravda individuální, tedy relativní. Neexistují
jasná dogmata týkající se výţivy, přesto zde jsou jisté opěrné body, které si připomeneme.
Vhodně zvolené potraviny jsou jistě velmi důleţité pro naše zdraví, přesto však sami o sobě
nestačí a poţíváme-li je v nevhodnou dobu, v nevhodných podmínkách a nepřiměřeném
mnoţství, budou tělu škodit. Vím, ţe jsem neřekl nic nového (ani se o to nesnaţím), ale rád
bych znovu připomněl, co tvoří podmínky pro účinné vyuţití potravy a nezpůsobí tělu ještě
větší potíţe.
A co naše instinkty?
Mnoho lidí se dovolává svého instinktu a říká, ţe člověk by měl jíst to, na co má chuť a
nijak se neomezovat. Kolikrát jsem tento názor uţ slyšel… a paradoxně právě od
nemocných, nepruţných a často nadváhou trpících lidí. Kéţ by to bylo tak jednoduché?!
…Ale vţdyť ono to je tak jednoduché!
Všichni tito mají pravdu, ovšem – za předpokladu, ţe jejich instinkt je nepoškozen touto
civilizací. Přinejmenším jako instinkt divoce ţijících zvířat. Kdo z nás to můţe o sobě v
těchto podmínkách říct?
Náš instinkt je uţ dávno poškozen. Můţe za to velké mnoţství průmyslově vyráběných
potravin. Upravených, konzervovaných, předvařených, geneticky modifikovaných s mnoha
„zlepšujícími“ přípravky. Zkrátka naše „dokonalá“ strava 21. století.
Spoléhat se proto na instinkt civilizovaného člověka, můţe být velmi zavádějící. Přesto však
základní principy týkající se „zdravé výţivy“, mohou dopomoci ke znovuobnovení těchto
instinktů.
A co maso? Mám být raději vegetarián nebo masoţravec?
Druhý, velmi často opakovaný názor je, ţe do zdravého jídelníčku nepatří maso. O tomto
tématu se dlouhé roky vedou odborné i neodborné diskuse nemající konce, které ţel často
přejdou aţ ke smutné nenávisti mezi zastánci „vegetarianismu“ nebo „masoţravismu“.
Víte, myslím, ţe bychom mohli stále argumentovat a přesto bychom mohli dojít ke zcela
protichůdným názorům. Naše argumenty by i tak zněly zcela logicky. Netroufám si proto
hodnotit kdo má pravdu. Samozřejmě obecně mohu říct, ţe nadbytek nebo nedostatek je
škodlivý. Ale kde jsou hranice?
Naše hranice určuje tzv. paměť trávicí trubice.
Budu-li od malinka konzumovat maso, přivyknu na něj. Mé tělo bude s masem ve svém
hospodaření vţdy počítat. Výsledkem pak bude, ţe se bez něj neobejde. Tedy alespoň ne
úplně.
Pokud budete chtít příjem masa omezit, tak změna nesmí probíhat rychle, ale jen velmi
pozvolna. Avšak pravděpodobně se uţ do konce ţivota bez masa neobejdete.
Naopak, kdybych maso nikdy v ţivotě neochutnal (a to nepočítám předky), mohlo by se stát,
ţe mi ublíţí. Bude pro mne těţko stravitelné, pokud vůbec, a bude mi působit pomalou, ale
jistou otravu.
Musím své vyţivovací návyky změnit hned a rychle?
Bezpochyby musíme náš stravovací reţim zlepšit, ale uváţeně a pomalu. Mohlo by se totiţ
stát, ţe místo očekávaného zlepšení zdravotního stavu by došlo k jeho zhoršení.
Dá se z toho také vyvodit, ţe tělo si dokáţe samo vyrábět všechny esenciální aminokyseliny,
aniţ se musí ţivit masem. Ovšem, je tu velké „ALE“. To předpokládá, ţe ho nikdy
neochutná.
Mohu si sestavit univerzálně zdravý jídelníček?
Sestavit jídelníček, který by byl všeobecně ideální není moţné.
Při sestavování jídelníčku musíme brát do úvahy zvyky, námahu, zdravotní stav, roční
období atd.
Jak to udělat?
To opravdu netuším, ale můţeme alespoň naznačit, co nám v rozhodování můţe pomoci.
Pomoci k tomu, abychom byli znovu přirozenější, uvolněnější, pravdivější a zdravější…
Co je tedy opravdu špatně?
K určitým obecně platným pravidlům, na kterých se shodnou snad všichni odborníci a snad i
zasvěcení laici, patří vyhýbat se bílému cukru a čokoládě. To proto, ţe jsou průmyslově
vyráběné. Tedy nevyváţené, ochuzené o důleţité látky. Jedním slovem škodlivé.
Pokud mluvíme o těchto potravinách, musíme mít na paměti i celou řadu dalších, které
rafinovaný cukr obsahují, a které jsou vyráběny za podobných podmínek.
Škodlivé jsou ve větším mnoţství i tuky (hlavně nasycené mastné kyseliny) a bílá mouka.
Jak působí škodlivé potraviny na náš organismus?
Pokud se podíváme na naše vnitřní prostředí, mám na mysli prostředí těla, zjistíme, ţe v
optimálním případě je proti vnějšímu stabilní. A to díky tomu, ţe buňky jsou ponořeny do
intersticiální tekutiny.
Je mnoho nezbytných vlastností vnitřního prostředí těla, které musí být pro jeho správné
fungování zabezpečeny. Velmi podstatnou je rovnováha mezi kyselinami a zásadami.
Kyselé a zásadité prostředí.
Hodnota krevního pH se musí pohybovat mezi 7,32 a 7,42, coţ je blízké neutrální hodnotě –
pH vody je 7,00. Krev musí být lehce zásaditá.
Tělo má celou řadu vyrovnávacích prostředků. Avšak kyseliny vyrábí stále jen tím, ţe ţije.
Jak nadměrná fyzická námaha, tak nedostatečná vede k překyselení, které se musí snaţit
vyrovnávat.
Jaké orgány nám pomáhají v odkyselení se?
Nejprve se zmíním o plicích. Je všeobecně známo, ţe dobře jim dělá čerstvý vzduch. Ten
zajistí procházka v lese a dobře větrané místnosti. Mimo jiné uvítají i jógové dýchací
techniky (bhastrika, kapálabháti), které se na kursech jógy jistě naučíte.
Dalším velmi důleţitým orgánem jsou ledviny. A zde se dotýkám tématu: „pitný reţim“.
Velmi vhodné jsou zelené čaje (pijte je umírněně, tak 3x do týdne) nebo čaje rooibos (ty jsou
vhodné na kaţdodenní pití). Doporučuji zajít do kvalitní čajovny, kde vám odborníci poradí.
Navíc máte moţnost si čaje ochutnat a seznámit se i s jejich přípravou. Na škodu nejsou ani
kvalitní sypané ovocné čaje v bio kvalitě.
Pro léčbu či prevenci doporučuji bylinné čaje. Nejlépe je poradit se s jejich uţíváním se
zkušeným bylinářem.
Co je v pitném reţimu nejdůleţitější?
Avšak nejdůleţitější sloţkou je kvalitních měkká neperlivá voda.
Během dne byste měli vypít asi 2,5 aţ 3,5l vody (stále relativní). Z toho by stačilo vypít čaje
během dne 1l. Přičemţ ideální je, vypít kaţdou hodinu jednu sklenici.
Vhodné jsou i zeleninové šťávy. Mají hodně vitaminů a niţší energetický obsah oproti
ovocným dţusům. Tyto šťávy jsou vhodné stoprocentní a nepřislazované. Vůbec jim neublíţí
ředění vodou. Pozor však na mnoţství těchto šťáv. Myslím si, ţe by mělo být velmi malé,
řekl bych ţe 2dcl bohatě stačí.
Ledvinám napomáhají v jejich činnosti
(viparítakaranímudra, uddijánabandha, naulí) .
i
vhodně
zvolená
jógová
cvičení
No a poţehnejme potu, ehm… totiţ vlastně kůţi, která ho v hojném mnoţství vylučuje.
K tomu nám pomáhá sauna, intenzivní cvičení power yogy, ashtanga vinyasa jógy, Bikram
yogy nebo jiné spíše aerobní cvičení. Stejně tak nám bude velmi napomáhat masáţ, speciální
tělové zábaly a na závěr kaţdé očisty těla, pěkně studená sprcha.
Další odplavení kyselin odvádí tračník, který podpoříme detoxikací organismu. Mezi
důleţité jogínské techniky patří šankhaprakšálana a rektální výplachy.
No, a pokud to výše uvedenými orgány nejde, tak si tělo za kaţdou cenu hledá jiné cesty,
např. genitální sliznice nebo slzné ţlázy...
Proč se vyhýbat překyselení?
Překyselení organismu vede k mnoha poruchám orgánových systémů. Mezi známé a časté
poruchy, které jsou, mimo jiné zapříčiněny právě dlouhodobým překyselením patří
osteoporóza, revmatismus svalů, kloubů nebo šlach, metabolické poruchy, dna, ledvinové a
ţlučníkové kaménky, arterioskleróza a mnoho dalších.
Mezi ty závaţné patří oslabení imunity a její poruchy. A tak trpíme alergiemi,
degenerativními poruchami, rakovinou, roztroušenou sklerózou – prostě nezáviděníhodnými
poruchami.
Nechci vše zjednodušovat a tvrdit, ţe překyselení je jediná příčina nemocí, přinejmenším
však naše zdraví velice podlamuje a je významnou spolupříčinou těchto poruch.
Tak ještě jednou... Jaké jsou hlavní chyby ve stravování?
Abychom dobře zaţívali je nutné rozdělit jídlo do správných časových úseků. Snídaně
ideálně mezi 7 aţ 9hodinou, oběd mezi 13 aţ 15hodinou a večeře nejlépe do 19hodin. Po
21hodině uţ v ţádném případě nejíst!
Před kaţdým jídlem se trochu napijte, ale během jídla se pití vyvarujte a další pití nejdříve
30min po posledním jídle. Největší mnoţství tekutiny přijměte mezi 17 aţ 19hodinou (asi
jeden litr).
Skladba sestává z 40% ze škrobů, 30% bílkovin a 30% tuku.
 Nedostatečné ţvýkání. To vede nevyhnutelně ke kyselému kvašení a to i v případě,
ţe váš jídelníček je sestaven z velmi kvalitních surovin. Pořádně rozmělnit a proslinit
potravu v ústech je základem dobrého trávení. Bohuţel se tento bod velice
podceňuje... bohuţel
 Přejídání je náš velký nepřítel a přesto ho často potkáváme a potřásáme si s ním
rukou, ehm... totiţ pupkem. Nejen, ţe přispívá k obezitě, ale zároveň poukazuje na
plýtvání a to potravin i energie k jejich výrobě a tělesné energie k jejich následné
spotřebě (coţ se nikdy nepodaří správně).
 Nedostatečný pitný reţim. Vţdy je lepší pít více neţ méně. Nepřítomnost pocitu
ţízně znamená ve většině případů ztrátu reflexu ţízně (špatný instinkt). Měli
bychom méně jíst a více pít a to hlavně vodu.
 Nevhodný čas – tedy jíme jídlo příliš brzo po sobě, nebo jíme příliš pozdě večer. Pro
dobré trávení je nutné dodrţovat mezi jídly 4 aţ 5 hodin rozestupy!
 Neschopnost za jídlo poděkovat a váţit si ho. Vţdyť jídlo, které pozřeme se stává
naší součástí. Jsme to, co jíme!
Návrh jídelníčku.
Obecně bychom tedy mohli říct, ţe návrh jídelníčku bude takový, aby nenarušoval hodnotu
pH v krvi. Zajistí tak rovnováhu kyselin a zásad.
Ve skladbě jídelníčku potřebujeme i kyselotvorné i zásadotvorné potraviny. Ovšem
překyselení dá člověku zabrat, naproti tomu přezásadování mu vůbec neublíţí a nadbytku se
snadno zbaví.
Jaké jsou kyselé potraviny?
 Ţivočišné potraviny jako červené maso, drůbeţ, zvěřina, uzeniny, slanina, šunka,
drůbky, játra, ledvinky, mozeček, masové vývary atd.
 Ryby
 Sýry
 Vaječný bílek
 Luštěniny jako fazole, hrách, čočka atd. Pozor! Sója je zásadotvorná.
 Červené zelí, chřest
 Arašídy, ocet, hořčice
 Nápoje s obsahem kyseliny uhličité, tedy sycené nápoje a to i šampaňské.
Jaké jsou kyselinotvorné potraviny?
 Bílý cukr a všechny potraviny, v nichţ je obsaţen
 Bílá mouka a tedy bílé pečivo a všechny zákusky prodávané v obchodech
 Průmyslově vyráběný rafinovaný olej a všechny nasycené tuky
Tyto tři jsou opravdovými jedy pro organismus a měli bychom se jim za kaţdou cenu
vyhýbat, přestoţe dnes jsou moţná hlavní sloţkou našeho jídelníčku. Pokračujeme dál:
 Zákusky, sušenky, koláče, marmelády, dţemy, bonbóny, čokoláda, zmrzlina, med
 Těstoviny
 Margaríny
 Bílá rýţe
 Káva, černý čaj, limonády, alkohol
 Lehce kyselinotvorné jsou neloupané obiloviny (natural rýţe, ovesné vločky,
kukuřice, pšenice, ţito, ječmen, proso atd. včetně celozrnného chleba), jogurt a
tvaroh.
Jaké jsou zásadité a zásadotvorné potraviny?
 Brambory, pozor nesmaţit!
 Čerstvé a syrové mléko
 Zelenina
 Zeleninové polévky bez masa a bez tuku jsou velmi zásadotvorné
 Ovoce, sušené ovoce, mandle, vlašské ořechy, lískové oříšky (ne arašídy)
 Byliny jako pampeliška, kopřiva , řeřicha, petrţel, česnek atd.
 Vaječný ţloutek
 Neperlivé minerální vody s nízkým obsahem minerálů
Jaké jsou neutrální potraviny?
 Voda
 Za studena lisované oleje z prvního lisování
 Vysoce kvalitní máslo
Jak si nové stravovací návyky osvojit?
Jak si osvojit jídelníček, který bude zdravý je otázka, kterou často dostávám. Jak to udělat?
Jak nemít chutě? Jak překonat zvyky? Kde na to vzít čas? Jak mít pocit, ţe se nešidím a
neomezuji, ţe si neodříkám? Na tyto otázky mohu odpovědět tím, ţe dodrţování základních
pravidel ve výţivě, nám přináší jen samé výhody. Zlepšuje náš zdravotní stav a to na
fyzické i psychické úrovni. Je šetrné k našemu tělu i ţivotnímu prostředí. Napomáhá k
pozvednutí našeho ducha a uchovává naše mládí. Toto všechno si přejeme, ale jakmile na to
dostaneme návod, který nás nutí se změnit a překonávat naše slabosti, tak začneme
protestovat. Řekneme si, ale vţdyť to zase tak špatně nedělám. A pro jednou, kdyţ si trochu
„zapařím“ tak se nic nestane. A stejně – tělo má jít do hrobu zhuntované. Bohuţel, často
chodí do hrobu zhuntované a ještě smutnější je to, ţe nejen do hrobu, ale i do práce, do kina,
k dětem... těm jsme opravdu příkladem, ale ne zrovna vzorem. Myslím, ţe jsem na výše
poloţené otázky neodpověděl a taky neodpovím. Kaţdý si musíme najít svoji vnitřní
motivaci a touhu, být lepší, šťastnější a zdravější. Ale z vlastní zkušenosti chci ještě
poukázat na velkou past. Nadšení ještě neznamená ţivotní styl, a cestu k Pravdě...
Jídelníček zdravého člověka, vyváţený a pestrý ve všech směrech
(není myšleno pro redukční dietu a je potřeba ho brát jako informační, nedokonalý a
neindividuální. Tedy jen jako názor a moţnost, kterou je třeba pečlivě uváţit)
1. min. 500g zeleniny, luštěnin a obilnin (geneticky neupravených), čím více druhů tím
lépe
2. asi 100 aţ 200g ovoce, hlavně sezónní, v zimě jablka a sušené nebo mraţené ovoce
bez přidaného cukru
3. Určité přiměřené a spíše malé mnoţství mléčných výrobků, nezapomeňte na
syrovátku.
4. 100 aţ 300g masa, spodní hranice rozmezí je maso hovězí a vepřové a horní hranice
rybí (alespoň 1x týdně), něco mezi je drůbeţí BIO (není nutno konzumovat denně)
5. 2 aţ 4 kousky pečiva, hlavně celozrnného
6. Alespoň 2 polévkové lţíce za studena lisovaného oleje, který obsahuje velké mnoţství
vícenenasycených mastných kyselin, nejlépe světlicový, lněný nebo slunečnicový olej
či olej z vlašských ořechů, např. do salátů, či hotových jídel
7. 20 aţ 50g ořechů, lněných, dyňových a jiných olejnatých semínek (ne buráky)
Vyhýbejte se rafinovanému cukru a výrobkům, které ho obsahují!
Snídaně polinal (pyl, lněný olej a bílkovina)
 Tuto snídani doporučuje André van Lysebeth a následující text čerpám z jeho knihy
Jóga, omládněte s jógou za 2x7 dní.
 V misce smíchám dvě aţ tři polévkové lţíce lněného oleje se sto aţ sto padesáti gramy
netučného tvarohu. Směs zjemníme dvěma pol. lţícemi mléka nebo syrovátky a
přidáme šťávu z poloviny citronu. Lněný olej lze téţ nahradit slunečnicovým,
světlicovým, z obilných klíčků či vlašských ořechů. Vţdy se jedná o panenské, za
studena lisované oleje.
Do krému vmíchám dvě aţ tři pol. lţíce lněných semínek, rozmačkané sezónní ovoce
nebo dobře vyzrálý banán (mimo čerstvé ovoce je moţné připojit i sušené neslazené). Dále
přidáme nasekaná olejnatá semena – mandle, vlašské ořechy, lískové oříšky. A konečně – a
to je nadmíru důleţité - přidám jednu kávovou lţičku včelího pylu.
 Doporučovaná snídaně výrazně zlepšuje zdraví. Proč? Protoţe myslí na naše
buňky… coţ my jen zřídkakdy, pokud vůbec.
 Naše buňky potřebují ke své dokonalé funkci mimo jiné i dýchat a toto dýchání jim
zaručuje dýchací enzym, který zaručuje komunikaci mezi okysličenou krví a buňkou
skrze buněčnou membránu. Bez dýchacího enzymu se kyslík do buňky nedostane a
dýchání zanikne, coţ znamená udušení buňky.
 Jak to vše souvisí se snídaní polinal? Jednoduše, ta právě díky nestabilním a velmi
aktivním vícenenasyceným mastným kyselinám podporuje funkci dýchacího enzymu a
tím i buněčné dýchání a k tomu je uţ za potřebí jen okysličit krev pomalým a úplným
plicním dýcháním. Např. jógovým způsobem.
 Přesto ani nejdokonalejší jógové dýchání vám neumoţňuje buněčné dýchání bez
dýchacího enzymu. Myslím, ţe toto stojí za pár chvil přemýšlení…
Mléko, mléčné výrobky, maso, ryby, vejce (jezte jen málo nebo vůbec)
1. Jogurty a podobné mléčné výrobky jsou vhodnou potravinou pro hubnutí, avšak ne
nejdůleţitější. Při výběru jogurtů není nutné dávat přednost výhradně nízkotučným,
můţete je střídat i s polotučnými, avšak je zapotřebí vybírat jogurty bílé (všeobecně
platí, ţe potraviny slazené umělými sladidly, by se měly konzumovat jen v malém
mnoţství, nebo nejlépe vůbec), jedno balení obsahuje přibliţně jen 350kJ, tzn., ţe
nízkotučné jogurty mohou být i příjemným zákuskem po obědě či večeři
2. Rozhodně nestačí konzumovat pouze jogurt jako zdroj vápníku, neobsahuje totiţ ani
jednu čtvrtinu doporučené denní dávky (150g jogurtu/180mg vápníku).
3. Mimo jogurt je vhodný i tvaroh, popř. zakysané mléčné výrobky a dlouhozrající sýry.
4. Velmi okrajovou aţ škodlivou součástí jídelníčku jsou tavené sýry. Sniţují obsah
vápníku v těle a kvůli nadbytku sodíku váţou v těle nadbytečnou vodu, čímţ
znesnadňují proces hubnutí.
5. Obsah vápníku v těle a jeho zhoršené vstřebávání způsobuje nerovnováhu mezi
vápníkem a fosforem. Významnými zdroji fosforu jsou nápoje typu kola, káva,
tavené sýry, tzn., ţe tyto potraviny budou vnitřní rovnováhu narušovat.
6. Místo tavených sýrů jsou mnohem lepší sýry typu Lučina, Gervais, Cottage nebo
např. různé druhy pomazánek: sojová, fazolová, provensálská, brokolicová atd.
Pečivo
1. Vhodnější je pečivo celozrnné, protoţe obsahuje i vlákninu, vitamíny a minerální
látky. Poznáte ho tak, ţe ve sloţení obsahuje min. 80% celozrnných mouk z celkové
hmotnosti pečiva. Pokud máte moţnost, vyberte si výrobky obohacené o
amarantovou sloţku, má aţ dvakrát vyšší obsah bílkovin. Navíc amarantová mouka
neobsahuje lepek.
Pečivo s velmi tmavou barvou, nemusí být nutně celozrnné!
2. Nejniţší energetickou hodnotu má ţitný chléb a Graham (930kJ/100g), nejvyšší má
bageta (1150kJ/100g). Ostatní pečivo se pohybuje energeticky mezi těmito
hodnotami. Celozrnné pečivo a pečivo ze ţitné mouky má niţší glykemický index, neţ
pečivo bílé.
3. Výhody extrudovaného pečiva:
 Delší trvanlivost – výborné na cesty, či pro domácnosti s nízkou spotřebou pečiva
 Velmi dobře se počítá energetická hodnota
 Vyšší obsah vlákniny, aţ 17g vlákniny ve 100g
 Dávejte přednost ţitné mouce, popř. Grahamové = niţší glykemický index
4. Nevýhody extrudovaného pečiva:
 Jogurtové nebo čokoládové polevy jsou z nekvalitních ztuţených tuků a mají
negativní vliv na zdraví
 Pečivo z pufované rýţe získává úplně jiné vlastnosti a v organismu pak velmi
výrazně zvyšuje glykémii, dokonce více neţ cukr, proto se nehodí při redukční dietě.
Stává se tak příčenou hladu a nemoţnosti zhubnout.
Tuky
1. Tuky vznikají z jednoho druhu trojsytného alkoholu, glycerolu a mastných kyselin.
Trojsytný glycerol, má tři atomy kyslíku, a pokud se na ně naváţe mastná kyselina
vznikne tuk, jehoţ druh závisí na počtu jeho „článků“ (utvořených z uhlíku a
vodíku).
2. Tuky dodávají nepostradatelné mastné kyseliny, jsou nutné ke vstřebávání vitaminů
rozpustných v tucích (A, D, E, K) a některé z nich tyto vitamíny přímo dodávají.
Jsou taky zdrojem cholesterolu, který v malém mnoţství potřebujeme.
3. Mastné kyseliny se dělí na nasyčené a nenasycené. Co to vlastně znamená?
 Představme si kaţdou molekulu tuku a v ní volné atomy uhlíku usilující o „svázání
se“ s vodíkem. Jakmile si všechny atomy uhlíku najdou svůj vodík, dojde k nasycení a
tím i ke stabilní molekule tuku. Pokud však zůstane jeden osamělý uhlík, dostaneme
jednonenasycenou mastnou kyselinu a pokud takových uhlíku bude více, jedná se o
vícenenasycenou mastnou kyselinu.
 Vícenenasycené mastné kyseliny jsou nestabilní a tedy ţivé. Na svých molekulárních
řetězcích mají privilegovaná místa, kam s potěšením přijímají bílkoviny. Nu a
mastná kyselina, na niţ se navázala bílkovina, se stává rozpustnou ve vodě, coţ je
pro nás ţivotně důleţitý výsledek.
 Potravinářský průmysl je nemá příliš v lásce, právě z toho důvodu, ţe jsou ţivé a tím
pádem ţluknou. Abyste dosáhli jejich stálosti, stačí je nasytit, coţ jde lehce – stačí je
zahřát! Tedy ztuţené tuky jsou nasycené a tím jsou velmi těţko stravitelné,
zahušťují krev a vyvolávají oběhové a především srdeční potíţe a stejně tak i
jakékoli „obyčejné stolní oleje“, které jsou i často připraveny z nekvalitních surovin.
 Mimoto je dobré uvědomit si, ţe pro smaţení je zbytečné pouţívat za studena
lisované oleje, neboť zahřáním dojde k jejich nasycení. Jedinou výhodou je, ţe smaţíte
alespoň na kvalitním oleji připraveném z kvalitních surovin. Je to tedy lepší varianta
neţ pouţívat oleje „obyčejné“ nebo na smaţení.
 Vícenenasycené mastné kyseliny řídí základní tělesné pochody. Především se podílejí
na tvorbě dýchacího enzymu, který – a jen on sám – umoţňuje buňkám dýchat.
Navíc napomáhají stabilizovat hladinu cholesterolu v krvi do normy.
 Jaké jsou jejich zdroje? Jsou to především lněná semínka, slunečnicová semínka a
olejnaté plody, především ořechy všeho druhu, mandle, lískové oříšky (ne arašídy).
Mezi další významné zdroje patří oleje a to zejména lněný olej, světlicový,
slunečnicový olej. Velmi významný je i olej z obilných klíčků a ořechový olej. Všechny oleje
musí být vylisovány za studena a pouze přefiltrovány, bez dalších úprav. Všechny oleje
uchováváme v lednici a chráníme je před světlem, abychom předešli jejich zeţluknutí.
4. Nasycené mastné kyseliny působí většinou nepříznivě, protoţe zvyšují hladinu
cholesterolu v krvi. Obsaţeny jsou hlavně v ţivočišných tucích, jako je máslo, sádlo,
hovězí tuk.
5. Mezi nejtučnější potraviny patří tučné maso, paštiky, většina uzenin, většina sýrů a
smetana, chipsy a čokoláda. Pozor na zdánlivě nevinné potraviny jako jsou krekry,
sušenky a další trvanlivé pečivo.
Nejméně tuku naopak mají ovoce a zelenina, obiloviny, luštěniny a brambory.
Vhodné jsou mléčné výrobky se sníţeným obsahem tuku, drůbeţí maso bez kůţe a některé
druhy ryb.
6. Problém s transkyselinami, které mohou vznikat při úpravě rostlinných tuků, při
procesu jejich ztuţování z oleje na pevnější konzistenci: je pravda, ţe dříve byl tento
problém větší, protoţe vliv těchto kyselin je pro zdraví negativní, dnes se pouţívají
většinou šetrnější technologie. Pozor! Vysoký obsah transkyselin mají i některé typy
oplatek, které jsou nebezpečnější tím, ţe jsou skryté a lze jich sníst větší mnoţství
neţ jakýchkoli čistých tuků.
Něco k hubnutí
Při hubnutí nesmíte hladovět, váš denní příjem energie by měl být alespoň 4000kJ, ale
spíše kolem 5000kJ.
Jezte třikrát denně a poslední jídlo alespoň tři hodiny před spaním.
Základem vašeho jídla by měly být potraviny s vyšším obsahem bílkovin. Vhodný je
polotučný tvaroh, sýr Cottage, bílé jogurty a neslazená jogurtová mléka, vaječné bílky a
občas celé vejce, ryby, drůbeţí maso, sójové maso, robi, tempech a tofu. Jedině díky
bílkovinám nedochází k úbytku svalové hmoty, ale naopak hubnete na „tuku“.
Ke kaţdému jídlu přidejte kus zeleniny v různých formách úpravy a min. jednou za den
místo zeleniny ovoce mimo banánů. S ovocem to nepřehánějte kvůli vyššímu GIP.
Za den můţete jen dva aţ tři menší kousky pečiva a dvě malé přílohy. Ţádný cukr!
Dodrţujte pitný reţim, tedy kolem 3l měkké neperlivé vody za den, počítejte do toho
zelené čaje, rooibos, v malém mnoţství „Pu-er“, ovocné čaje, bylinné čaje, v malém
mnoţství ředěné ovocné šťávy nebo zeleninové šťávy – vše bez konzervantů, cukru a
sladidel. Neslaďte ani medem, ani různými slady či sirupy!
Závěrem
Uţ výše jsem se zmínil, ţe náš vztah k jídlu je pokřivený. Podle mého názoru je to dané
právě nadbytkem potravin (míněno v naší zemi), které jsou však velmi často nekvalitní. I
přes to, ţe si snad tuto „kvalitu“ často neuvědomujeme, tak na naše nevědomí působí.
My potom jídlem v podstatě opovrhujeme, a proto si ho neváţíme.
Zneváţení vede k plýtvání této ţivotodárné energie, v podobě přejídání či vyhazování
potravin. Většinou po jídle necítíme příjemné doplnění energie a lehkost, ale naopak
únavu a zaţíváme pocit těţkosti.
Globálně s touto ţalostnou situací nic nezmůţeme. Moţná, ţe většina lidí tento marný
boj vzdá. Rozumím tomu, vţdyť to sám denně zaţívám. Avšak někdy nezbude jiná
moţnost neţ bojovat. Bojovat o své zdraví a zdraví naší Země.
Je jistě mnoho cest a zbraní, které nám v tomto boji pomohou. Jedna z nich je i projevení
úţasu nad dokonalostí, která se v přírodě skrývá. Úţas se často můţe přeměnit na
hluboký projev díku. Díku za ţivot, který ţivot opět dává. Tento dík je nejlépe projevit v
činu.
A tímto činem ať je znovuprobuzená úcta k rostlinám i ţivočichům, které láskyplným
zpracováním přeměníme na potraviny. A ty pak se stejnou láskou dokáţeme jíst.
Seznam pouţité a doporučené literatury
Václava Kunová: Zdravá výţiva a hubnutí. Grada Publishing, a.s., 2005
André van Lysebeth: Omládněte s jógou za 2 x 7 dní. Argo, 2006
Josef Jonáš: praktická detoxikace podle MUDr. Josefa Jonáše
Josef Jonáš: Jonášova kuchařka pro zdraví
Nancy Appleton: Cukr, jak se zbavit závislosti
Igor Bukovský: Návod na přeţití pro muţe
Hanka Zemanová: Bio kuchařka
Download

ÚVAHY O VÝŽIVĚ.pdf