Faktory ovlivňující harmonizaci finančního výkaznictví
malých a středních podniků ve světě
Bc. Veronika Trčková, Provozně ekonomická fakulta,
Medelova univerzita v Brně, [email protected]
Abstrakt
Malé a střední podniky (SME) zaujímají v každé ekonomice významné a specifické
postavení, především pro svou schopnost tvorby pracovních míst a inovativnost. Neexistuje
jednotná definice SME, v jednotlivých zemích se používají pro zařazení podniku do kategorie
SME především kvantitativní ukazatele jako je počet zaměstnanců, hodnota obratu či aktiv.
SME se setkávají oproti velkým společnostem s množstvím překážek. Mezi nejvýznamnější
lze řadit odlišné národně uznávané účetní zásady (GAAP), jež znemožňují vzájemnou
mezinárodní srovnatelnost finančních výkazů SME, což může zhoršit přístup k zahraničnímu
kapitálu. Rada pro Mezinárodní účetní standardy (IASB) vytvořila v roce 2009 standard
(IFRS pro SME), který má za cíl harmonizovat finanční výkaznictví malých a středních
podniků dle potřeb uživatelů těchto finančních výkazů, především investorů, věřitelů
a stakeholderů. IFRS pro SME lze aplikovat samostatně a nezávisle na plných IFRS, avšak
díky základu v plných IFRS umožňují IFRS pro SME rostoucím společnostem snadnější
přechod k plným IFRS. Cílem příspěvku je pomocí sekundárního výzkumu výsledků
dosavadních studií, jež se zabývaly implementací IFRS pro SME i plných IFRS ve světě,
stanovit pracovní hypotézy, které budou testovány v rámci diplomové práce autorky
příspěvku. Z doposud uskutečněných studií vyplývá, že ekonomické ukazatele pro země,
které přistoupily k adopci IFRS pro SME jako svého národního GAAP, se liší od zemí, které
adopci spíše odmítají. Dále z výsledků studií vyplynulo, že mezi faktory při rozhodování
zemí, zda implementovat IFRS pro SME, může patřit úroveň ekonomické vyspělosti,
nedostatečná vzdělanost, kvalita institucionálního prostředí či kvalita finančního výkaznictví.
Na základě těchto zjištění byly stanoveny hypotézy. Jednotlivé hodnoty ukazatelů,
charakterizující příslušné země, budou vycházet z Global Competitiveness Report,
z pravidelně zveřejňovaných materiálů publikovaných IASB a webových stránek regulátorů
finančního výkaznictví příslušných zemí.
Klíčova slova
světová harmonizace finančního výkaznictví, IFRS pro SME, malé a střední podniky, adopce
IFRS pro SME
Úvod
„SME jsou zdrojem zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, ekonomické dynamiky a inovace;
stimulují podnikatelský duch a difúzi dovedností. Díky své širší geografické přítomnosti
než mají velké společnosti, SME také přispívají k rovnoměrnější distribuci příjmů.“
Supachai Panitchpakdi, Secretary-General of the Uniterd
Nations Conference on Trade and Development, 2006
Jak již vyplývá z úvodního citátu ze zasedání OSN, malé a střední podniky (dále též SME)
zaujímají v každé ekonomice významné a specifické postavení především pro svou širší
geografickou působnost a schopnost tvorby pracovních míst. SME tvoří ve většině ekonomik
více než 90 % všech registrovaných společností. I přes svou početní převahu ale nemusí vždy
zaujímat dominantní podíl na celkových aktivech či produktu ekonomiky. Přesto je jejich
postavení poměrně specifické, neboť se často jedná o podniky využívající mezery na trhu a
svou inovativností posouvají ekonomiku vpřed. Důležitým předpokladem tohoto růstu je
přístup ke kapitálu, propracovaný právní systém a jeho vymahatelnost. (ESCAP, 2009, s. 5)
V Evropské unii v současnosti působí okolo 20,7 mil. SME, což představuje
více než 98 % všech společností, které zaměstnávají přes 87 mil. zaměstnanců a reprezentují
tak více než 67 % pracovních míst v soukromém sektoru. (ECORYS, 2012, s. 9)
SME jsou proto považovány za hlavní faktor hospodářského růstu a tuto skutečnost
si uvědomuje i Evropská komise (dále též EK), která se snaží SME podpořit prostřednictvím
stimulace podnikatelských aktivit a kultivace podnikatelského prostředí. Cílem této politiky
je napomoci jednotlivým SME plně realizovat jejich potenciál ve znalostní ekonomice.
(Nerudová, 2009a, s. 11)
Navzdory významu, který SME pro světovou ekonomiku mají, neexistuje jednotná
definice, která by říkala, zda daná společnost je či není považována za SME. V jednotlivých
zemích se vymezení těchto společností liší – některé využívají prostých definic na základě
počtu zaměstnanců, jiné využívají dalších doplňujících ukazatelů, jako je hodnota obratu
či aktiv. Tyto hodnoty jsou zpravidla denominovány v místní měně a kvůli vlivu inflace
by měly být čas od času aktualizovány. Dále mohou být užívány různá kritéria
pro kategorizaci SME v rámci jedné země v závislosti na odvětví. Některé země rozlišují
mezi mikro a malými podniky, zatímco jiné tím, že nenastaví spodní hranici pro SME,
fakticky zahrnou mikro podniky do kategorie malých podniků. (ESCAP, 2009, s. 3-4)
Evropská komise definuje podnik jako organizační jednotku, která uskutečňuje
ekonomickou činnost, přičemž nezáleží na právní formě podnikání a za podniky lze tedy
považovat osoby samostatně výdělečně činné, rodinné firmy, partnerství a sdružení pravidelně
vykonávající hospodářskou činnost. (Nerudová 2009a, s. 11; EK, 2006, s. 7)
Pro zařazení podniku do kategorie SME využívá EK tři kritéria, a to počet zaměstnanců,
roční obrat a roční bilanční sumu. Hodnota těchto kritérií byla dána doporučením EK z roku
1996, jež obsahovalo první společnou definici malých a středních podniků. Následně proběhla
roku 2003
aktualizace této definice,
zohledňující dosavadní
ekonomický vývoj,
která vstoupila v platnost počátkem roku 2005. Tato nová definice se vztahuje na všechny
politiky, programy a opatření uskutečňované pro podporu SME. Pro členské státy
je používání této definice dobrovolné. Hraniční hodnoty jednotlivých kritérií pro zařazení
podniku do odpovídající kategorie obsahuje Tabulka 1, v závorkách jsou hodnoty platné
v období 1996-2004. (EK, 2006, s. 13)
Tabulka 1: Kritéria pro klasifikaci SME dle EK
Kritérium
Počet
Kategorie zaměstnanců
< 250
Malé
< 50
Mikro
< 10
Roční bilanční suma
≤ € 50 m
(do roku 1996 ≤ 40 m)
≤ € 10 m
(do roku 1996 ≤ 7 m)
≤€2m
(do roku 1996 nedefinováno)
≤ € 43 m
(do roku 1996 ≤ 27 m)
≤ € 10 m
(do roku 1996 ≤ 5 m)
≤€2m
(do roku 1996 nedefinováno)
nebo
Střední
Roční obrat
Zdroj: EK, 2006, s. 14.
SME
se
potýkají
na
mezinárodním
poli
s
velkým
množstvím
překážek.
Mezi nejvýznamnější patří odlišné účetní a daňové systémy. V současné době je zřejmé,
že bude nutné tyto systémy do určité míry harmonizovat. Důležitým krokem pro odstranění
překážek týkajících se odlišností v systémech finančního výkaznictví u malých a středních
podniků byla standardizace účetních pravidel v podobě Mezinárodního standardu účetního
výkaznictví pro malé a střední podniky (dále jen IFRS pro SME) vydaných Radou
pro Mezinárodní účetní standardy (dále jen IASB). Výkazy dle tohoto standardu obsahují
nejdůležitější informace o společnosti, jako je finanční pozice, výkon či cash-flow, a jsou
určeny širokému spektru uživatelů, od akcionářů přes věřitele až po zaměstnance. I když jsou
v jednotlivých zemích velmi odlišné daňové systémy a správce daně zpravidla vyžaduje
specifickou strukturu výkazů pro určení daňové povinnosti, může zisk či ztráta dle výkazu
IFRS sloužit jako výchozí bod pro výpočet daňové povinnosti. (Nerudová, 2009b)
Cíle a metody
Tento příspěvek je zaměřen na možnou celosvětovou harmonizaci finančního výkaznictví
SME prostřednictvím IFRS pro SME. V úvodu je popsán význam SME pro světovou
ekonomiku, jež spočívá především v širší geografické působnosti, schopnosti tvorby
pracovních míst a inovativnosti, čímž pozitivně ovlivňuje ekonomický růst. Za pomocí
literární rešerše uvádí příspěvek přehled studií, které se věnují problematice potenciální
celosvětové harmonizace finančního výkaznictví (IFRS a IFRS pro SME). Cílem příspěvku
je prostřednictvím sekundárního výzkumu výsledků dosavadních studií stanovit hypotézy,
jež budou testovány v rámci navazující diplomové práce autorky příspěvku.
Teoretická východiska
V Evropské unii v roce 2005 povinně využívalo plné IFRS pouze 7 000 veřejně
obchodovatelných společností. Více než 5 mil. SME ale muselo připravovat své výkazy
v souladu s národním GAAP, přičemž tyto výkazy jsou vzájemně mezinárodně velmi odlišné
a jen obtížně porovnatelné. To dokládá i skutečnost, že ve 27 členských zemích
bylo využíváno více než 50 různých uzákoněných standardů výkaznictví. (Epstein, 2013,
s. 32) Ve světě jsou poměry velmi podobné, neboť na 52 největších světových burzách
je obchodováno přibližně 45 000 společností, ale jen v Evropě, USA, VB a Brazílii
je přibližně 64 milionů SME. (Pacter, 2012, s. 3)
Tuto skutečnost v prosinci roku 2000 reflektovala Zpráva o přeměně zanikajícího
Výboru pro mezinárodní účetní standardy do nově vznikající IASB. Součástí zprávy
bylo prohlášení, že existuje poptávka po speciální verzi IFRS pro malé podniky. Nedlouho
po vzniku IASB započala roku 2001 projekt, jež měl vytvořit účetní standardy vhodné
pro SME. Za účelem poskytnutí odborné pomoci k problematice a navržení alternativ
možných řešení sestavila Rada expertní skupinu. (IASCF, 2009, s. 6)
Od započetí projektu tvorby IFRS pro SME vznikaly diskusní materiály, ke kterým
se mohli respondenti vyjádřit a tyto připomínky byly následně projednány a zapracovány
do návrhu. (IASCF, 2009, s. 7-8) V únoru roku 2007 byl zveřejněn Exposure Draft
(dále jen ED) IFRS pro SME a byly zahájeny diskuse k tomuto návrhu IFRS pro SME. Návrh
měl poskytnout zjednodušený, souhrnný soubor účetních principů pro menší, nekótované
účetní jednotky, vycházející z plného IFRS určeného pro veřejně obchodované společnosti,
a měl také podpořit adopci IFRS v rozvíjejících se zemích. (IASB, 2007, s. 1; IASCF,
2009, s. 8)
Schutte a Buys (2011) ve své studii upozorňují, že IFRS pro SME mají naplňovat
potřeby finančního výkaznictví SME po celém světě, ale již reakce na první ED přicházely
především z Evropy a rozvinutých zemí, čímž se standard přizpůsoboval především
požadavkům SME v rozvinutých zemích. Paradoxem je, že nejsilnější tendence k přijetí
se nakonec projevily právě u rozvojových zemí. (Bohušová, Blašková, 2012)
9. července 2009 IASB vydala finální podobu IFRS pro SME jako samostatný
dokument, který je rozdělen do 35 oddílů na celkem 230 stranách. Tento standard
byl vytvořen na míru uživatelům výkazů SME, jako jsou věřitelé, dodavatelé, ratingové
agentury, zákazníci či investoři. IFRS pro SME jsou určeny společnostem, jež nejsou
kótovány na burze a dobrovolně či povinně sestavují univerzální účetní závěrku, věrně
popisující finanční pozici, výsledky hospodaření a cash flow. (Pacter, 2012, s . 2)
Díky základu v plných IFRS umožňují IFRS pro SME rostoucím společnostem snadný
přechod k plným IFRS. (IASB, 2007, s. 1) Dle zprávy IFRS Foundation (2013b, s. 1) již přes
80 zemí adoptovalo či plánuje adoptovat IFRS pro SME.
Evropská komise (2010, s. 2) v reakci na implementaci IFRS pro SME chtěla znát
názory zainteresovaných osob na tento standard a vydala dokument EU Consultation on IFRS
for SMEs, obsahující 12 otázek. Během čtyř měsíců obdržela více než 200 odpovědí.
Z výsledků tohoto průzkumu vyplynulo, že implementace IFRS pro SME je v některých
zemích poměrně zatěžující, neboť vedle finančního výkaznictví pro daňové účely musí firmy
vytvářet i výkazy dle IFRS, které jsou od těch daňových velmi odlišné. Na druhou stranu má
nový standard širokou podporu společností, které již operují na nadnárodní úrovni
či se k tomu chystají, případně firem, které jsou obchodovány na neregulovaných trzích
či se chystají vstoupit na kotované burzy. Jako možný kompromis bylo využití standardu
pro konsolidované účty vnímáno v zemích, kde by propojení mezi účetními, daňovými
a kapitálovými pravidly komplikovalo nasazení úplného standardu pro výroční účty. Mnoho
respondentů také vítalo snadnou mezinárodní srovnatelnost výkazů, rozšíření možností
mezinárodního obchodu či snížení ceny kapitálu. Odpůrci standardu naopak upozorňovali
na skutečnost, že pro menší SME jsou výkazy stále příliš komplexní a mnoho lokálně
fungujících společností nemá potřebu vytvářet mezinárodně srovnatelné výkazy, přičemž
lokální obchodní partneři preferují výkazy dle národního GAAP, na který jsou zvyklí,
před mezinárodními standardy. Náklady implementace pak u těchto společností značně
převyšují možné přínosy.
Tato tvrzení odpůrců potvrdila i práce Aamir a Farooq (2010, s. iii-70), která se zabývá
postojem švédských SME k adopci IFRS pro SME. Z této studie vyplývá, že švédské SME
nejsou novému standardu nakloněny, neboť švédský GAAP se využívá již celé století a firmy
jej dobře znají. Z toho pramení také jeho kompatibilita s finančními výkazy pro daňové účely.
Velmi slabý zájem o IFRS pro SME je dán i skutečností, že implementace standardu
by byla především pro menší firmy velmi zatěžující, přičemž většina SME neshledává
v těchto výkazech žádné výhody, neboť operují na lokálním trhu.
IASB dále průběžně aktualizuje průvodce IFRS pro SME, který formou otázek
a odpovědí napomáhá správné implementaci tohoto standardu jeho uživateli. Aktualizaci
podléhá v tříletém cyklu i samotný standard, aby došlo k opravě případných chyb
či opomenutí a také zohlednění aktuálního vývoje ekonomického prostředí, potřeb
a požadavků SME tvůrců i uživatelů těchto výkazů. Aktuálně byl 3. října 2013 zveřejněn ED
pozměňovacího návrhu, ke kterému se může veřejnost vyjadřovat do 3. března 2014.
Po vyhodnocení těchto připomínek by měl být na přelomu let 2014 a 2015 vydán finální
pozměňovací návrh s předpokládanou platností od roku 2016. (Pacter, 2012, s .16-17; IFRSF,
2013a)
Implementace IFRS pro SME ve světě a její dopady
Problematikou implementace IFRS a IFRS pro SME v různých zemích a regionech se zabývá
množství studií na různých úrovních.
Například Zeghal a Mhedhbi (2006) ve své studii zkoumali faktory ovlivňující
implementaci plných IFRS v rozvojových zemích a zjistili, že největší sklon k přijetí IFRS
mají země s nejvyššími mírami gramotnosti, kapitálovými trhy a anglo-americkou kulturou.
Daske, Hail, Leuz a Verdi (2007) ve své studii zkoumají dopady dobrovolné
implementace IFRS na jednotlivé společnosti. Z jejich výzkumu vyplývá, že společnosti,
které se rozhodly dobrovolně implementovat IFRS, lze rozdělit do dvou skupin – první
si implementaci IFRS zvolila pouze jako „nálepku“, aniž by zásadně změnila své výkaznictví
a pozitivní dopady z implementace IFRS jsou pro ně minimální. Druhá skupina naopak
implementací IFRS sleduje zvýšení transparentnosti a pozitivní účinky v této skupině
jsou nezanedbatelně vyšší, i když stále spíše menší. Mezi tyto pozitivní účinky patří
především pokles ceny kapitálu a zvýšení likvidity. Velké rozdíly mezi dvěma uvedenými
skupinami jsou dány poměrně širokými možnostmi, do jaké míry se firma rozhodne
dobrovolně IFRS implementovat. To může také negativně ovlivnit důvěryhodnost finančních
výkazů pro stakeholdery.
Daske, Hail, Leuz a Verdi (2008) o rok později ve své další studii zkoumají ekonomické
dopady zavedení povinného výkaznictví dle IFRS ve světě na vzorku 26 zemí z více než 100,
které se jej rozhodly zavést. Zjistili, že v době zavedení IFRS dochází k růstu likvidity
na trzích či poklesu nákladů kapitálu. Dalším zkoumáním zjistili, že tyto pozitivní efekty
se projevily především v zemích, kde jsou firmy stimulovány k transparentnosti a je zde silná
vymahatelnost práva. Větší účinek na sledované ukazatele měla implementace IFRS
v zemích, kde se národní GAAP více odlišoval od IFRS a naopak menší účinek se projevil
v zemích, které již dříve k IFRS konvergovaly.
Chamisa (2000) ve své studii zkoumá oprávněnost tvrzení, že mezinárodní účetní
standardy jsou irelevantní či dokonce škodlivé pro rozvíjející se země. Toto tvrzení rozporuje
na případové studii Zimbabwe, přičemž předpokládá platnost i pro další rozvojové země
s podobným – kapitalistickým – vývojem, kde je velmi důležité hledisko věrného zachycení
finančního postavení firmy, vyžadované zainteresovanými subjekty (stakeholdery). Zcela jiná
situace se týká zemí, kde převládá státní vlastnictví výrobních prostředků, a neexistují
kapitálové trhy.
Studie E&Y (2005, s. 89) se zabývá stupněm implementace IFRS pro nekotované
společnosti v šesti evropských státech. Z výsledků této studie vyplývá, že je pro nekotované
společnosti vhodná pozvolná implementace, která postupně zvyšuje zátěž na tvorbu výkazů
těchto společností a také umožňuje průběžně analyzovat dopady na jednotlivé společnosti
i ekonomiku jako celek. Studie dále doporučuje implementaci zjednodušené formy IFRS
pro nekotované podniky, jako je například IFRS pro SME, ale zároveň doporučuje
s rozhodnutím počkat na vyjádření EU, pro jaký standard výkaznictví SME se rozhodne.
Deaconu, Nistor a Popa (2009, s. 1-10) se ve své studii zabývají specifickými potřebami
stakeholderů SME. Ve své práci došli k závěru, že je nutné zjednodušení výkaznictví
evropských SME, aby tyto výkazy byly nejen užitečné pro zainteresované subjekty, ale také
jejich náklady nepřevyšovaly tyto přínosy. Dále zjistili, že informační potřeby a požadavky
na finanční výkaznictví SME jednotlivých skupin uživatelů se mohou do značné míry lišit.
Zatímco vlastníci a investoři požadují především věrné zobrazení skutečnosti při respektování
zásady opatrnosti, pro daňové orgány je podstatné zajištění srovnatelných podmínek
pro všechny daňové poplatníky. Jelikož IFRS pro SME vychází z plných IFRS a také
jsou velké odlišnosti mezi daňovými systémy jednotlivých zemí, nemohly být při tvorbě IFRS
pro SME přednostně uvažovány požadavky daňových orgánů. K podobnému závěru dochází
Nerudová a Bohušová (2009b), které uvádí, že správce daně v každé zemi vyžaduje
specifickou strukturu finančních výkazů pro daňové účely, ale přesto by údaje o zisku či ztrátě
dle IFRS mohly sloužit jako výchozí bod pro stanovení daňové povinnosti.
Arsey a Sipahi (2008) se ve své studii zabývají aplikací IFRS pro SME v Turecku.
Uvádí, že ačkoli je již pro veřejně obchodované firmy plně akceptován IFRS, otázka
implementace IFRS pro SME se zdá být komplexnější a za tímto účelem vytvořili SWOT
analýzu za pomoci dotazníkového šetření mezi tureckými SME. Z této analýzy
jako nejvýznamnější silná stránka vyšla možnost tvorby mezinárodně srovnatelných
a transparentních finančních výkazů, dále pak usnadnění přechodu rostoucích SME na plné
IFRS či zlepšení přístupu SME ke kapitálu. Jako největší slabina z šetření naopak vyplynula
komplikovanější příprava finančních výkazů pro daňové účely, což je dáno i velkým
množstvím neregistrovaných účtů tureckých společností, které tak nebudou chtít měnit
dosavadní účetní systémy nebo nemožností získat dostatečně kvalifikované účetní.
Jako příležitosti byly uváděny možnost tvorby vzájemně srovnatelných výkazů pro sektory
na mezinárodní úrovni či možnost spolupráce a dohod se zahraničními partnery. Jako hrozba
je nejčastěji uváděna korporátní úroveň, kdy většina společností je velmi malých a řízena
přímo vlastníky, dále pak nerespektování uniformního tureckého systému účtů či rozdíly
mezi požadavky IFRS a daňové legislativy. Účastníci šetření také uvedli, že s ohledem
na nízké zapojení tureckých SME do mezinárodního obchodu a spolupráce, bude motivace
k využívání nového standardu poměrně obtížná.
Bohušová a Blašková (2012) se ve své studii věnují aktuálnímu přístupu k adopci IFRS
pro SME ve světě a zkoumají problémy, které s touto adopcí souvisí. Dále zkoumají společné
rysy zemí, které se rozhodly IFRS pro SME implementovat. Z výzkumu vyplývá, že IFRS
pro SME přijaly především země s nižším HDP a méně rozvinutým systémem finančního
výkaznictví. Naopak v zemích s vyšším HDP a rozvinutým systémem finančního výkaznictví
představuje implementace IFRS pro SME dodatečné náklady, které většinou převyšují možné
přínosy.
Na základě sekundárního výzkumu výše uvedených studií vyplynuly následující
skutečnosti: překážkou implementace IFRS pro SME může být úroveň ekonomické
vyspělosti, nedostatečná vzdělanost, kvalita institucionálního prostředí či kvalita finančního
výkaznictví. Z doposud uskutečněných studií vyplývá, že ekonomické ukazatele pro země,
které přistoupily k adopci IFRS pro SME jako svých všeobecně uznávaných účetních zásad,
se odlišují od zemí, které adopci spíše odmítají. Předmětem další práce bude určit hodnoty
uvedených ukazatelů charakteristické pro jednotlivé skupiny.
V rámci řešení diplomové práce autorky budou testovány hypotézy vyplývající
z předešlých uskutečněných studií:
-
země, které se přiklonily k adopci IFRS pro SME, se od zemí, které adopci zvažují
či odmítají, liší ekonomickou vyspělostí,
-
země, které se přiklonily k adopci IFRS pro SME, se od zemí, které adopci zvažují
či odmítají, liší kvalitou institucionálního prostředí
-
země, které se přiklonily k adopci IFRS pro SME, se od zemí, které adopci zvažují
či odmítají, liší úrovní vzdělanosti obyvatelstva
-
země, které se přiklonily k adopci IFRS pro SME, se od zemí, které adopci zvažují
či odmítají, liší kvalitou finančního výkaznictví,
-
země, které se k adopci IFRS pro SME přiklonily, mají obtížnější přístup na zahraniční
trhy.
Pro účely testování hypotéz budou využity ukazatele, které tyto znaky popisují a kvantifikují.
Hodnoty ukazatelů charakterizující příslušné země budou vycházet ze zpráv Evropského
ekonomického fóra – Global Competitiveness Report, jež obsahuje index, který každoročně
vyhodnocuje
většinu
světových
zemí
z pohledu
uceleného
spektra
charakteristik
od institucionálního prostředí přes hodpodářskou pozici až po úroveň vzdělanosti a podpory
vědy a výzkumu. Na základě dílčích hodnot tohoto indexu budou zkoumány závislosti mezi
zeměmi, které již IFRS přijaly a zeměmi, které jej z nějakého důvodu doposud nepřijaly.
Informace budou dále čerpány z materiálů publikovaných IASB (IFRS for SME Update),
kde jsou pravidelně zveřejňovány informace o zemích, které IFRS pro SME adoptovaly
a webových stránek regulátorů finančního výkaznictví příslušných zemí.
Pro účely identifikace hlavních faktorů budou využity metodické postupy z oblasti
statistiky (regresní a korelační analýza, shluková analýza, analýza hlavních komponent).
Závěr
Na základě sekundárního výzkumu současného stavu implementace IFRS a IFRS pro SME ve
světě vyplývá, že ekonomické ukazatele pro země, které přistoupily k adopci IFRS pro SME
jako svého národního GAAP, se liší od zemí, které adopci spíše odmítají. Dále z výsledků
studií vyplynulo, že mezi faktory při rozhodování zemí, zda implementovat IFRS pro SME,
může patřit úroveň ekonomické vyspělosti, nedostatečná vzdělanost, kvalita institucionálního
prostředí či kvalita finančního výkaznictví. Na základě těchto zjištění byly stanoveny
hypotézy, jež budou předmětem testování navazující diplomové práce autorky příspěvku.
Použité zdroje
AAMIR, S., FOROOQ, U., 2010: Assessing the Preparedness of Small and Medium-sized
Entities in Sweden to Adopt International Financial Reporting Standard (IFRS) for Small and
Medium-sized
Entities
(SMEs).
[cit.
2013-10-04]
Dostupné
z:
http://www.diva-
portal.org/smash/get/diva2:326064/FULLTEXT01.
ARSEY, P., A., SIPAHI, B., 2008: International financial reporting standards for small
and medium sized entities and the Turkish case, Ankara Universitesi SBF Dergisi 62–
64.
BOHUŠOVÁ, H., BLAŠKOVÁ, V., 2012: In what ways are countries which have already
adopted IFRS for SMEs different. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., LX, No. 2, 37–
44s.
DEACONU, A., NISTOR, C. S., POPA, I., 2009: Analysis of the stakeholders’ needs and
their inference upon financial reports of SMEs. Journal of International Business and
Economics.
ECORYS, 2012: EU SMEs in 2012: at the crossroads [cit. 2013-09-26]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performancereview/files/supporting-documents/2012/annual-report_en.pdf.
EK, 2006: Nová definice malých a středních podniků [cit. 2013-09-26]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf.
EK, 2010: Commission´s consultation on the International Financial Reporting Standard fors
Small
and
Medium-Sized
Entitties.
[cit.
2013-10-06]
Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/docs/ifrs/2010-0531_ifrs_sme_consultation_summary_en.pdf.
EPSTEIN, B. R., JARMAKOWICZ, E. K., 2013: Wiley IFRS 2013: Interpretation and
Application of International Financial Reporting Standards. New Jersey: John Wiley & Sons,
Inc. 1057s. ISBN 978-1-118-27727-0.
ESCAP, 2009: Globalization of Production and the Competitiveness of Small and Mediumsized Enterprises in Asia and the Pacific: Trends and Prospects [cit. 2013-09-24]. Dostupné
z: http://www.unescap.org/tid/publication/tipub2540.pdf.
CHAMISA, E., E., 2000: The Relevance and Observance of the IASC Standards in
developing Countries and the Particular Case of Zimbabwe. The International Journal of
Accounting, Vol. 35, No. 2, 267–286s.
IASB, 2007: Press Release 15 February 2007. [cit. 2013-09-29] Dostupné z:
http://www.ifrs.org/IFRS-for-SMEs/histroy/ed0207/Documents/PRonSMEsED15Feb07.pdf.
IASCF, 2009: Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (IFRS
pro
SME)
-
Důvodová
zpráva.
[cit.
2013-09-29]
Dostupné
z:
http://eifrs.iasb.org/eifrs/sme/cz/CZSMEbasisforconclusion.pdf.
IFRSF,
2013a:
Comprehensive
Review
2012-14.
[cit.
2013-10-02]
Dostupné
z:
http://www.ifrs.org/IFRS-for-SMEs/Pages/Review2012.aspx.
IFRSF, 2013b: Press Release 3 October 2013. [cit. 2013-10-02] Dostupné z:
http://www.ifrs.org/Alerts/SME/Documents/PR-IFRS-for-SMEs-October-2013.pdf.
NERUDOVÁ, D., BOHUŠOVÁ, H., 2009b: The application of an accounting standard for
SMEs. Int. J. of Liability and Scientific Enquiry, Vol.2, No.2, 233 – 246s.
NERUDOVÁ, D., BOHUŠOVÁ, H., SVOBODA, P., ŠIROKÝ, J., 2009a: Harmonizace
účetních standardů pro malé a střední podniky. Praha: Wolters Kluwer ČR. 272s. ISBN 807357-500-7.
PACTER, P., DARREL, S., 2012: The IFRS for SMEs – IFRS Conference, Dubai. [cit. 201309-27]
cIFRS
Foundation.
SMEs/Documents/1209SMEsDubai.pdf.
Dostupné
z:
http://www.ifrs.org/IFRS-for-
SCHUTTE, D. P., BUYS, P., 2011: A critical analysis of the contents of the IFRS for SMEs –
A South African perspective. South African Journal of Economic and Management Sciences,
14(2), 188 – 209s.
ZEGHAL, D., MHEDHBI, K., 2006: An analysis of the factors affecting the adoption of
international accounting standards by developing countries. The International Journal of
Accounting, 41, 373 – 386.
Download

Faktory ovlivňující harmonizaci finančního výkaznictví malých a