Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
5HD342
Rusko-německé vztahy ve 20.
století
Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na
internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi; CZ.2.17/3.1.00/33332
Vztahy mezi nacistickým
Německem a SSSR období míru
rapallská éra
• 1922-1933/36
• hospodářská a vojenská
spolupráce
• oběma stranám pomohlo
normalizovat vztah se západními
mocnostmi
Hitler - „Mein Kampf“
„V ruském
bolševismu
musíme spatřovat
provedený pokus
židovstva o
uchopení světové
nadvlády ve
dvacátém století.“
Stalin neučil žádný pokus zabránit
převzetí moci Hitlerem
• nutně zainteresován na hospodářské výměně
• zachování německé hospodářské a politické
stability
• obával se komunistického Německa
• Hitler proti Versailleské smlouvě = Západu
• zbrojení, o něž Hitler usiloval, mohlo mít za
následek větší význam vojska
• naděje na válečný střet v rámci buržoazního
světa
• viděl hlavní nebezpečí v německo-francouzském
sbližování
Stalin
• „Jsme daleko od toho
být nadšeni
fašistickým režimem v
Německu.“
• „Každý sovětský
traktor je cennější,
než deset
zahraničních
komunistů.“
pokračování rapallského
partnerství
• sovětská zahraniční politika se neřídí
ideologií
• Hitler upevňuje svou vládu a nechává
prostor ministerstvu zahraničí
• 1933: úvěrová smlouva a ratifikace
prodloužení berlínské smlouvy
Konstantin svobodný pán von
Neurath
• (1873-1956)
• ministr zahraničních
věcí (1932-1938)
• říšský protektor v
Protektorátu Čechy a
Morava (1939-1943)
• SSObergruppenführer
společné rysy a inspirace
• kontrola tisku a propagandy, soudnictví
podřízeno státním zájmům
• tajná policie
• koncentrační tábory
• jediná politická strana
• ideologická opozice bezohledně
vyhlazována
• čistky, procesy
tvůrci sovětské diplomacie
• Stalin – formován pojetím ruské státnosti
(odtud zaujetí Ivanem Hrozným a Petrem
Velikým) a leninsko-bolševickou tradicí
konspirace a železné disciplíny; workholik;
držel vládu i stranický sekretariát ve stálé
pohotovosti,
• Litvinov - vězněn, žil v západní Evropě,
oženil se s Angličankou, sovětským
zástupcem ve Velké Britanii, od 1926
fakticky řídí zahraniční politiku SSSR. 19301939 byl komisařem (ministrem)
zahraničních věcí a pokoušel se o
zlepšení vztahů se Západem.
Vjačeslav Michailovič Molotov
• (vl. jm. Skrjabin)
• (1890-1986)
• 1926–57 člen
politbyra;
• jeden z nejbližších
Stalinových
spolupracovníků;
• 1930–41 předseda
vlády
• 1939-49, 1953-56
ministr zahraničí
zahraniční politika stalinismu x hitlerismus
shody:
•
•
•
•
nárok na světovládu
imperialistické snahy
militarizace společenského života
naděje na válku (ve variantě stalinismu naděje na rozvinutí revoluce
v případě nové války)
• nedůvěra vůči pacifismu
•
•
•
•
•
rozdíly:
pro fungování stalinismu hrála zahraniční politika jen podřízenou roli
hitlerismus vyhlašoval otevřeně svou snahu o světovládu vybrané
germánské rasy + hlavním viníkem druhé světové války
SSSR nezbavil silné závislosti na cizích ekonomikách, technice ap.
sovětský ustavičný strach z imperialismu - reálného opodstatnění
teprve v roce 1936, kdy Hitler obsadil Porýní a Japonsko vpadlo do
Číny
Počínaje rokem 1937 se těžiště sovětského průmyslu rychle
přesouvalo do sféry vojenství – stav, jenž zůstal hlavním rysem režimu
až do jeho zhroucení v závěru 80. let.
• 1934 polsko-německý pakt o
neútočení + SSSR vstup do
Společnosti národů
• velvyslanec Friedrich Werner hrabě
von der Schulenburg
• 1935 diplomatické styky SSSR-USA
• + německo-sovětská hospodářská
dohoda
• 1936 jasný protisovětský kurz
německé vlády
Alfred Rosenberg
•
•
•
•
(1893-1946)
ideolog NSDAP
„Mýtus 20. století“
říšským ministrem pro
okupovaná východní
území
Hjalmar Schacht
• 1877-1970
• 1923–30, 1933–39
prezident Říšské banky
• 1934-37 říšský ministr
hospodářství
• 1944/45 v koncentračním
táboře.
• Norimberským vojenským
tribunálem osvobozen.
Vztahy
mezi nacistickým
Německem a SSSR
v letech 1938-1939
1938
• Heydrich : „Vůdcovou vůlí je osvobodit
Rusko od komunistického režimu. O válce
proti sovětskému Rusku je rozhodnuto.“
• němečtí odborníci v této době tvrdili, že
SSSR nebude ještě dlouhou dobu
schopen vést útočnou válku s šancí na
úspěch
• Ernst baron von Weizsäcker: „Rusko je
nezajímavé jako přítel i jako nepřítel.“
pokles vzájemného obchodu
• SSSR: snížení importního podílu a
objemu vývozu surovin
• pouze nezbytně nutný dovoz (USA)
• Německo: firem již nemělo zájem o
sovětské zakázky kvůli přetíženosti
svých kapacit.
Joachim von Ribbentrop
• něm. politik, * 30. 4. 1893
Wesel, † 16. 10. 1946
Norimberk (popraven);
člen NSDAP; před 1933
Hitlerův poradce pro zahr.
politiku;
• 1936 velvyslanec v
Londýně,
• 1938–45 min. zahr.;
Vjačeslav Michailovič Molotov
•
•
•
•
(vl. jm. Skrjabin)
1890-1986
1926–57 člen politbyra
jeden z nejbližších
Stalinových
spolupracovníků
• 1930–41 předs. Rady lid.
komisařů (předs. vlády);
• 1939-49, 1953–56 lid.
komisař zahr. věcí (min.
zahr. věcí)
německo-sovětský pakt o
neútočení
• „Molotov-Ribbentrop pakt“
• smlouva mezi Německem a SSSR (23. 8.
1939
• schválila něm. politiku vůči
Československu a v tajném dodatkovém
protokolu vymezovala vzájemné sféry vlivu
v Polsku a v Pobaltí;
• vytvořila podmínky pro Hitlerovu okupaci
Polska, a tím i k rozpoutání 2. sv. války.
Stalin + Hitler
•
•
•
•
•
•
•
•
•
velikášství
pohrdání lidmi
krutost
pokrytectví
nedůvěra
nekompetence
dogmatické myšlení
namlouvali si, že jsou významnými vojevůdci
nebyli v žádném případě obyčejným produktem systémů a
pasivními dětmi své doby
• dosáhli absolutní moci, ale Hitlerova omezená vlivem
starých německých elit v hospodářství, státní správě země,
vojenství, diplomacii, kultuře atd.
1939-1945
německo-sovětský pakt o
neútočení
• „Molotov-Ribbentrop pakt“
• smlouva mezi Německem a SSSR (23. 8.
1939
• schválila něm. politiku vůči
Československu a v tajném dodatkovém
protokolu vymezovala vzájemné sféry vlivu
v Polsku a v Pobaltí;
• vytvořila podmínky pro Hitlerovu okupaci
Polska, a tím i k rozpoutání 2. sv. války.
Joachim von Ribbentrop
• něm. politik, * 30. 4. 1893
Wesel, † 16. 10. 1946
Norimberk (popraven);
člen NSDAP; před 1933
Hitlerův poradce pro zahr.
politiku;
• 1936 velvyslanec v
Londýně,
• 1938–45 min. zahr.;
Vjačeslav Michailovič Molotov
•
•
•
•
(vl. jm. Skrjabin)
(1890-1986)
1926–57 člen politbyra;
jeden z nejbližších
Stalinových
spolupracovníků;
• 1930–41 předs. Rady lid.
komisařů (předs. vlády);
• 1939 až 46 lid. komisař
zahr. věcí, 1946–49 a
1953–56 min. zahr. věcí;
• 1962 ztráta všech funkcí
a členství ve straně
čtvrté dělení Polska
• teroristické tažení
proti polské elitě
• Katyń
• 5. března 1940
• 1990 Moskva přiznala
• 2000 otevřen rozsáhlý
památník a hřbitov
Ribbentrop v Moskvě
• 27. září 1939
• obchodní dohody
• Stalin navrhl začlenit Litvu do sovětské
sféry výměnou za rozsáhlou oblast
v centrálním Polsku
• smlouva o hranicích a přátelství
únor 1940
• německo-sovětská obchodní smlouva
• sovětské dodávky: obrok a luštěniny,
ropa, bavlna, fosfáty, chromová ruda,
železná ruda, šrot a surové železo,
platina, manganová ruda, kovy, dříví
zimní válka 1939-1940
• Finska x SSSR
• Německo začlenilo Finsko v tajném
protokolu z 23. 8. do sovětské sféry vlivu
• Společnost národů vyloučila SSSR ze
svých řad
• Moskevským mírem obětovalo Finsko
území, kde žilo 400 000 obyvatel
1940
• v červnu Sověti okupovali pobaltské
republiky a rumunské provincie
Besarábii a Severní Bukovinu
• zemřelo v rámci represálií v letech 19401941, 1944-1952 na 175 000 Estonců,
170 000 Lotyšů a 175 000 Litevců.
• v červenci 1940 přikázal Hitler připravit
útok na SSSR.
„trojstranný pakt“ (pakt tří)
• 27. 9. 1940 podepsán v Berlíně mezi
Německem, Itálií a Japonskem
• měl zahnat Američany zpátky do
izolace
• Ribbentrop jednal o přistoupení SSSR
s perspektivou expanze do Střední
Asie – v listopadu Molotov do Berlína
1939-1941
• Stalin zabezpečil dočasnou bezpečnost pro SSSR
• během 22 měsíční trvání smlouvy však Stalin vyšel vstříc
Hitlerovi až příliš
• SSSR zaujal blahosklonnou neutralitu, ve skutečnosti
podporoval agresi třetí říše.
• Hitler nemusel vést válku na dvou frontách
• zánik nezávislého Polska, tvořícího nárazníkové pásmo
mezi Německem a SSSR, vytvořil společnou hranici, jež
umožňovala překvapivý německý útok
• SSSR dodával Německu strategické suroviny (ropu,
barevné kovy a potraviny
• v červnu 1941 již představovalo Německo
několikanásobně silnějšího protivníka než v srpnu 1939.
Plán Barbarossa
• generál Erich Marcks
• generál Friedrich Paulus
• kontrašpionáž, odposlouchávání rozhlasu
a letecký průzkum pracovaly při průzkumu
SSSR velmi špatně
Vítězství ve Velké vlastenecké
válce a sovětsko-německé
vztahy po 1945
Velká vlastenecká válka
• dobyvačná, vyhlazovací, rasová válka
• domněnku, že SSSR plánoval útok na
Německo, nelze opřít o žádný seriózní
dokument
• (k propagaci útoku na SSSR coby
preventivní akce: Paul Carell = SSObersturmbannführer Paul Karl
Schmidt, Joachim Hoffmann, Viktor
Suvorov = sovětský agent Vladimír
Rezun)
•
•
•
•
•
převaha v živé síle
„Stalinova“ vrstva velitelů
tvrdý trestní řád
bojovnost vojáků = kult oběti
„období vitality“ = „spontánní
destalinizace“
• rozsáhlá kolaborace, kapitulantství,
zrada
• komsomolská hrdinka Zoja
Kosmoděmjanskaja
• Saša Matrosov - vojín
• Arkadij Gajdar - novelu Timur a jeho parta
• změna velitelské
struktury
• Stalinovy chyby
• Stalin nechal velitelům
volnou ruku- Žukov
• strašlivé ztráty Rudé
armády
• okupováno k listopadu
1941 – 40 % obyvatel
celé země, těžilo se 63
% kamenného uhlí,
vyrábělo se 68 %
surového železa, 58 %
oceli, sklízelo 38 % obilí
sovětská ekonomika
• evakuace do východních oblastí 1523 průmyslových
podniků + 10 milionů lidí, specialistů a členů jejich
rodin
• ženy se staly hlavní silou zemědělství
• největší krizi ekonomika zažila v listopadu a prosinci
194
• USA a Británie dodaly Sovětům 12 % letadel, 10 %
tanků, 2 % děl ad.
• sovětský příkazní systém řízení se v kombinaci
s mimoekonomickým přinucením a ideologickým
„vlasteneckým apelem“ plně osvědčil
• od června 1941 do konce roku 1945 se v SSSR
vyrobilo 88 000 tanků, v Německu od roku 1939 do
kapitulace jen 23 500.
• pracovní armáda - přes 1 milion branců
• zmobilizována nová velká armáda vězňů
GULAGU – 15 % veškeré munice, velkou část
uniforem a potravin
• půl milionů vězňů propuštěno a do armády
• po 1943 nárůst počtu vězňů - podezřelé
z kolaborace s okupanty nebo z pomoci
vzbouřencům bojujícím proti sovětskému
režimu.
• Čečenci, Ingušové, Kalmykové, krymští
Tataři a další obviněny z kolaborace s Němci
a vysídleny na Sibiř či do Střední Asie
• 1941-1948 bylo tímto způsobem přemístěno
celkem asi 3,5 milionů obyvatel Sovětského
svazu.
• okupace - 55-65 milionů
sov. občanů, z nich asi
20 milionů nasazeno na
otrocké práce
v okupovaných
územích a další asi 3
miliony odvezeny na
nucené práce do Říše
• sovětští vojáci padali
do zajetí v počtech
daleko převyšujících
ukazatele spojeneckých
armád
• 5,7 milionu sovětských
válečných zajatců (nebo
6,3 milionu a z toho 4
miliony zemřelo)
bolševismus označen za „úhlavního nepřítele
nacionálněsocialistického německého národa“
Židé - nepřátelská skupina
Himmler – plán velkých statků pro SS x Darré pokládal
malorolníky za základní stavební kámen německé
budoucnosti
zločiny wehrmachtu
masakr v obci Babij Jar
u Kyjeva, 29. a 30. září 1941
padlo za oběť více než 30 000 Židů
Reichenau
základní momenty neúspěchu
„plánu Barbarossa“
• obrovská rozloha země
• podcenění sovětského lidského i
materiálního potenciálu
• pomoc Spojenců
• neduhy totalitního německého zřízení
• „generála Zima“
• zločinná okupační politika
• Hitlerovy strategické omyly
• Německo na 3 frontách, SSSR pouze na
jedné
teheránská konference
• první setkání tzv. Velké trojky (F. D. Roosevelt, W.
Churchill, J. V. Stalin)
• 28. 11.–1. 12. 1943.
• Stalin odmítl Churchillův návrh, aby Spojenci rozšířili své
působení v oblasti Středomoří a vytvářeli na Německo
tlak hrozbou vylodění na západě i na Balkáně
• za hlavní úkol sil USA a Vel. Brit. bylo stanoveno vylodění
v severní Francii na jaře 1944.
• Stalin dále trval na tom, že si SSSR po skončení války
podrží vých. část Polska, kompenzací Polsku měla být
část něm. říše.
• SSSR se dále zavázal vstoupit po porážce Německa do
války s Japonskem, podpořit Rooseveltův projekt
vytvoření mezinárodní organizace pověřené zajišťováním
světového míru
Jaltská (Krymská) konference
• setkání spojeneckých vůdců Churchilla,
Roosevelta a Stalina
• 4.–11. 2. 1945
• strategické plány konečné fáze 2. sv. války
• návrhy na okupaci Německa (zřízení čtyř
okupačních zón – americké, britské, francouzské
a sovětské; potrestání válečných zločinců atd.).
• naplánována OSN
• Stalin se zavázal vstoupit po kapitulaci Německa
do války proti Japonsku, za což mu byly slíbeny
Kurilské ostrovy a okupační zóna v Koreji.
Největší pozemní, letecká a námořní válka v dějinách si vyžádala
také nejvíce obětí, podle odhadů
kolem 55 miliónů mrtvých,
35 miliónů raněných,
3 miliónů pohřešovaných.
Německo ztratilo po druhé světové válce území na východ od Odry
a Nisy (část Braniborska, Pomořansko, Slezsko, Východní Prusko),
kde se vyrábělo 25% objemu potravin a velká část tolik potřebného
uhlí. byla zničena jedna čtvrtina bytového fondu z roku 1939.
Kromě toho shořely dvě třetiny všech knihovních a archivních
fondů. Průmyslová výroby poklesla na 15% předválečné produkce.
postupimská konference
• schůzka H. S. Trumana (USA), W. Churchilla/C. Attleeho (V.
Británie) a J. V. Stalina (SSSR)
• 17. 7.–2. 8. 1945 na zámku Cecilienhof
• úmluva o poválečném osudu Německa (Francie se připojila 7. 8.
1945)
• zničení militarismu a nacismu, odzbrojení, demilitarizace, zákaz
všech nacist. organizací, anulování nacist. zákonodárství,
odsouzení všech válečných zločinců, vytvoření základů dem.
Německa.
• rozdělení Německa do okupačních zón
• Spojenecká kontrolní rada v Berlíně
• rozbití prům. kartelů, decentralizace hosp. a zákaz válečné výroby
• hosp. a administrativní jednota Německa měla být znovu
obnovena
• dohoda o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska,
který měl být proveden spořádaně a lidsky.
Sovětská vojenská správa
(SVAG, něm. SMAD)
1946 se v sovětské zóně
spojila KPD a SPD a
vznikla Jednotná
socialistická strana
Německa (Sozialistische
Einheitspartei
Deutschlands, SED).
Molotov
1945-1953
postupimská konference
• schůzka H. S. Trumana (USA), W. Churchilla/C. Attleeho (V.
Británie) a J. V. Stalina (SSSR)
• 17. 7.–2. 8. 1945 na zámku Cecilienhof
• úmluva o poválečném osudu Německa (Francie se připojila 7. 8.
1945)
• zničení militarismu a nacismu, odzbrojení, demilitarizace, zákaz
všech nacist. organizací, anulování nacist. zákonodárství,
odsouzení všech válečných zločinců, vytvoření základů dem.
Německa.
• rozdělení Německa do okupačních zón
• Spojenecká kontrolní rada v Berlíně
• rozbití prům. kartelů, decentralizace hosp. a zákaz válečné výroby
• hosp. a administrativní jednota Německa měla být znovu
obnovena
• dohoda o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska,
který měl být proveden spořádaně a lidsky.
Sovětská vojenská správa
• pro správu své zóny
• vojensko-politický orgán
• hlavním náčelníkem a současně vrchním
velitelem skupiny sovětských okupačních
vojsk = maršál Žukov
• zaměstnával na 32 000 lidí
• okupační armáda - 700 000 lidí
• V Moskvě nebyl vytvořen zvláštní orgán
pro řízení okupační správy.
východní zóna
• denacifikace
• pozemková reforma
• 1946 spojila KPD a SPD = Jednotná
socialistická strana Německa
(Sozialistische Einheitspartei
Deutschlands, SED)
• zánik Pruska
reparace
• peněžní
• naturálie = demontáže zařízení, zabrání
zahraničních aktiv, využívání stávající produkce,
zahraniční majetek, patenty, tovární značky,
názvy firem, 40 000 specialistů
• demontáže - k 1936 zasáhly 55 % objemu
průmyslové výroby (v západních zónách 8 %) –
do 1947
• 1947 šla 1/4 a 1949 1/5 veškeré výroby zóny
jako reparace do SSSR (do 1954)
George Catlett Marshall
1947–49 ministr zahraničí
(státní tajemník),
Marshallův plán pro obnovu
Evropy s pomocí USA. Tato
pomoc napříště příznivě
ovlivnila hosp. spolupráci v
Evropě. Pro nemoc
rezignoval. Za korejské
války se zasloužil o
nerozšíření konfliktu do
dalších částí Asie. Spolu s
A. Schweitzerem Nobelova
cena míru 1953.
Marshallův plán
1947-1952: 23 miliard dolarů.
Pomoc byla realizována dary
(zemědělské a potravinové
přebytky, suroviny),
dodávkami průmyslového
zboží a přímými finančními
půjčkami. Téměř polovinu
pomoci obdržely Velká
Británie a Francie, dále se
programu účastnily Itálie,
SRN, Benelux, Řecko,
Rakousko, Dánsko, Irsko,
Švédsko, Švýcarsko, Norsko,
Island, Turecko, Portugalsko
a Španělsko.
první berlínská krize
Generál Lucius D. Clay (1897-1978),
vojenský guvernér amer. zóny
• násilná přeměna východní zóny v sovětský satelit
s komunistickým zřízením
• postupná transformace západních zón v parlamentní
republiku.
• 1948 k hospodářskému spojení západních zón
• Stalinovou reakcí bylo 24. 6. 1948 uzavření všech
železničních i silničních cest v Berlíně do západních
sektorů, o několik dní později i vodních cest.
• západní Berlín odříznut mj. od dodávek elektrického
proudu, dovozu potravin ad. ze sovětské zóny
• Stalin se pokusil vyhladověním obyvatel západních
berlínských sektorů a nátlakem na západní mocnosti
zabránit vytvoření protisovětsky orientovaného
západoněmeckého státu.
• Spojenci - vojenský letecký most
7. 10. 1949 vznikla NDR
• prezidentem předseda SED Wilhelm Pieck
(1876-1960)
• generálním tajemníkem SED Walter
Ulbricht (1893-1973)
• budování socialismu
• 1950 do RVHP
• 1953 Ulbricht x Berija, Malenkov
• 1955 do Varšavské smlouvy
Konrad Adenauer
• 1876 -1967
• 1917–33 primátor Kolína
n. Rýnem
• 1944 krátkodobě vězněn
• 1949 předs. CDU v brit.
okupační zóně, předs.
celé CDU.
• 1949-63 spolkovým
kancléřem, 1951–55
současně min. zahr
Nikita
Sergejevič
Chruščov
1894-1971
1953-64 první tajemník ÚV
1954–64 politický vůdce SSSR
1958–64 zároveň předseda
vlády
povstání dělníků v celé NDR
•
•
•
•
•
•
zvýšení norem
obtíže se zásobováním
stupňující se teror
17. června 1953
i politická hesla
SED nezvládlo a nechalo vzpouru
potlačit sovětskými vojsky
SRN
• 1955 členem NATO
• 8.-14. září 1955 navštívil Adenauer
Moskvu = navázání diplomatických vztahů
a navrácení dosud zadržovaných 10 000
válečných zajatců
• 1956 všeobecná branná povinnost
(bundeswehr)
Hallsteinova doktrína
• vládní prohlášení
• 23. září 1955
• SRN nebude vzhledem ke svému
demokraticky legitimovanému nároku na
zastupování všeho německého národa
navazovat nebo udržovat diplomatické
styky s žádným státem, který udržuje nebo
naváže diplomatické styky s NDR.
• SSSR jako jedna ze čtyř mocností tvoří
výjimku
druhá berlínská krize
• 1958
• Chruščov ultimativně požadoval
odchod všech vojsk a vytvoření
demilitarizovaného „svobodného města
Západní Berlín“. = západní mocnosti,
NATO a SRN jeho požadavky odmítly
a trvaly na dodržení mezinárodních
dohod. Nakonec se během
diplomatických jednání podařilo přimět
SSSR ustoupit.
NDR, SRN a
SSSR
stavba berlínské zdi
13. srpna 1961
• narůstající počet uprchlíků z NDR
• 1949-1961 uprchlo na Západ 2,68 milionu
lidí
• do roku 1977 dohromady 2,86 milionu lidí
• pokus o vybudování spravedlivého řádu se
v NDR nezdařil
NDR po SSSR nejsilnější komunistickou
průmyslovou mocností
• Ulbricht - pokus uvolnit hospodářský
systém - pochopil význam vědeckotechnické revoluce = automatizace a
modernizace, maximum investic bylo
soustředěno do chemického a
strojírenského průmyslu, elektrotechniky
• 1965 obchodní smlouvu se SSSR =
snižovala sovětské dodávky a zvyšovala
východoněmecký vývoz do SSSR =
smrtelná rána ambiciózní
východoněmecké reformě.
NDR - SSSR
• „Náš vliv neměl obdoby. Bez naší ropy, plynu,
kovů a bavlny by NDR nemohla existovat ani rok...
Zvláštní kapitolou byli poradci KGB. Bylo jich více
než dost. Nebyli jen v Berlíně, ale v každém
okresu, aby dozírali na své (východoněmecké)
kolegy. Pod pevnou kontrolou byla armáda NDR,
počínaje ministrem obrany a konče veliteli divizí –
všude seděli naši poradci... Oficiálně měli být jen
konzultováni... ale fakticky se očekávalo, že rady
našich emisarů budou splněny (jako příkazy)!“
(sov. velvyslanec Abrasimov)
Willy Brandt
• něm. politik (SPD)
• 1913-1992
• 1933–45 novinář v
Norsku a Švéd.
• primátor Záp. Berlína
• 1966 min. zahr. a
vicekancléř
• 1969-1974 spolkový
kancléř
východní politika (Ostpolitik)
• uvolňování a normalizaci vztahů mezi SRN a státy
tehdejší Varšavské smlouvy
• vrchol za sociálně liberální koalice za spolkového
kancléře Brandta
• uzavření tzv. východních smluv
• moskevská smlouva (12. 8. 1970), zříkající se
násilí mezi SRN a SSSR, uznáno za
nedotknutelné poválečné uspořádání Evr. včetně
hranic mezi SRN a NDR a též hranice Odra–Nisa
jako hranice NDR s Polskem
Erich Honecker
• 1912-1994
• vybudoval
mládežnickou
organizaci FDJ (194655 předseda)
• od 1958 člen politbyra
a tajemníkem pro
bezpečnost
• 1971 prvním
tajemníkem ÚV SED
zadlužení NDR na Západě
• přísně tajné tajemství - i před Sověty
• 1982 přes 30 miliard valutových marek
• Honecker odmítl uvažovat o mimořádných
opatřeních
• Bonn - velkorysá finanční podpora x
vykupování politických vězňů bývalé NDR
vedlo k dramatickému zvýšení jejich počtu
Michail Sergejevič
Gorbačov
sov. politik, * 2. 3. 1931;
od 1978 tajemník ÚV
KSSS, 1985–91 gen.
tajemník, 1988–90 předs.
prezidia Nejvyš. sovětu,
1990 až 91 prezident
SSSR;
1990 Nob. cena míru.
propad ekonomiky SSSR
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1988-1991 nastal pokles výroby o 25 %
Tiskly se peníze.
Náklady na obranu nebyly omezeny.
Ve státním rozpočtu se naopak negativně projevily důsledky boje
proti alkoholismu propadem příjmů.
růst deficitu státního rozpočtu: 1988 činil již plných 90,1 miliard, což
činilo asi 10 % HDP SSSR.
finanční krizi prohlubovaly i populistické kroky reformistů
zánik systému výkupu a distribuce v důsledku nacionalismu a
regionalismu
pozdě a navíc ve velice nevhodné době přistoupila ústřední vláda
k reformě cen
reforma posílila hlavně odstředivé tendence a přispěla
k ekonomickému rozkladu.
„Gorbačov nikdy nepochopil, že není možné začít s volným trhem,
pokud jste napřed nezprivatizovali veškerý majetek. Podstatou
komunismu je ale likvidace soukromého vlastnictví.“
George Pratt Shultz
• * 1920
• prof.
ekonomie Chicago
• ministr práce,
financí
• 1982-89
ministr
zahraničí
George Herbert Walker Bush
• * 1924
• za 2. sv. války pilot,
• 1970–72
velvyslanec USA u
OSN,
• 1975–76 ředitel
CIA,
• 1981–89
viceprezident,
• 1989–93 prezident
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
německá otázka
rychlý průběh rozkladu komunistického bloku
Gorbačov soustředil jen na vnitřní problémy a získání
podpory na Západě
1989 činil dluh NDR 49 miliard marek. Bylo nutné dávat
62 % exportních příjmů na placení úroků
západoněmecký kancléř H. Kohl (*1930)
Bush = sjednocené Německo musí být plnohodnotným
členem NATO
z 9. na 10. listopadu 1989 prolomena berlínská zeď
v prosinci 1989 se na Maltě sešli Gorbačov a Bush
Bonn poskytl v rámci oboustranných sovětsko-německých
ujednání hmatatelnou pomoc
mechanismus 2+4 = vzbudit u Sovětů, Francouzů a Britů
dojem, že jsou „ve hře“.
12. 9. 1990 smlouva o státní suverenitě sjednoceného
Německa
3. 10. 1990 bylo oficiálně vyhlášeno sjednocení Německa.
Download

5HD342 Rusko-německé vztahy ve 20. století