2012
LETNÍ
Z P R AV O D A J R A D Y O B C E
Z OBSAHU
Galerie Mutěňáků - Václav Liška (str. 4)
Den otevřených dveří ve škole (str. 10)
Coca-Cola Školský pohár (str. 13)
Dětské hody (str. 20)
Pozvánka do kina (str. 21)
Putování slováckým vihohradem (str. 22)
Výstava vín (str. 29)
Putování pohádkovým lesem
SLOVO STAROSTY
mičlenná konkurzní komise zasedala 23. 5.
2012 a konstatovala, že obě uchazečky jsou
vhodné na funkci ředitelky a určila pořadí:
1. Mgr. Kujová, 2. Mgr. Kratochvílová. Rada
obce na svém zasedání na základě doporučení konkurzní komise jmenovala ředitelkou
školy Mgr. Kujovou na dobu šesti let.
Rád bych poblahopřál A týmu mutěnických
fotbalistů k postupu do krajského přeboru
a novému vedení k úspěchu.
Příjemně jsem byl překvapen, že žačky
naší základní školy pod vedením Mgr. Milana
Kováře a pana školníka Jiřího Pavky vyhrály
celorepublikový turnaj v ženské kopané CocaCola Cup.
Oběma týmům děkuji za vzornou reprezentaci Mutěnic a přeji hodně dalších úspěchů.
Vážení spoluobčané,
dovolte mně, abych Vás informoval o některých událostech a akcích v naší obci.
Jsem nesmírně rád, že jsme dotáhli cyklostezku Mutěnka do finále. Dne 12. 5.
2012 byla slavnostně otevřena cyklostezka
z Mutěnic do Kyjova v délce 13 kilometrů.
Škoda jen, že se v tento den nevyvedlo počasí. Cyklostezku postavil Dobrovolný svazek
obcí Mutěnka, jejímiž členy jsou města Kyjov
a Dubňany a obce Mutěnice a SvatobořiceMistřín. Celkové náklady na výstavbu včetně
projektů a odkoupení drážního tělesa jsou
22 milionů korun. Potěšilo nás, že jsme prosadili název Mutěnka.
V měsíci únoru rada obce vyhlásila konkurz
na funkci ředitele ZŠ a MŠ v Mutěnicích. Do
konkurzu se přihlásily dvě uchazečky - Mgr.
Marie Kujová a Mgr. Jiřina Kratochvílová. Sed-
MVDr. Dušan Horák
starosta obce
Zprávy z radnice
Dnes, kdy píšu tento příspěvek, nám příroda opět ukázala, že je mocnější než člověk.
Po dlouhém suchém období nám nadělila tolik
vody, že mají naši pracovníci o práci postarané
a uklízejí bláto a kamení v různých částech
obce. Na jedné straně tomuto lze ve větší míře
zabránit vybudováním suchých poldrů v místech, kde se valí při větších deštích hodně
vody a na druhé straně to způsobují vinice,
které nejsou zatravněné. Na vybudování poldrů se intenzivně pracuje – řešily se pozemky
a v této fázi je zaregistrovaná žádost o dotaci.
Jinak si ale myslím, že ani voda ani sucho
nám nebrání v budování schválených inves-
tičních akcí na tento rok v naší obci. Hotová
je polní cesta od firmy Thermont (tabačka) až
ke státní silnici na Dubňany.
Také jsou ukončeny veškeré stavební
práce na ulici Jarní, kde je vybudovaná nová
vozovka, nový chodník a mimo projekt se
tam dobudovalo i veřejné osvětlení v části
ulice od křižovatky s ulicí K Trojice po ulici
Družstevní. Rád bych touto cestou poděkoval
občanům této ulice za trpělivost a vstřícnost
v době stavebních prací, a také je požádal
o to, aby na této vozovce parkovali svá auta
co nejmíň, a když už to musí být, tak na straně
vzdálenější od rodinných domků, kde jsme za
1
tímto účelem nechali zabudovat snížené obruby. Jinak budeme nuceni z důvodu požární
bezpečnosti umístit značky „Zákaz stání“.
Věřím, že nalezneme pochopení a bude to
vše dobře fungovat.
Ono s tím parkováním v obci je celkově problém. Už několikrát jsem sám zažil tak „skvěle“
zaparkovaná auta, že tou ulicí nešlo vůbec
projet. Několikrát jsme na to upozorňovali
i v kabelové televizi. Bohužel. Musím podotknout, že se může stát, že někde tam bude
hořet a požární technika se tam nedostane.
A zimní údržba, ta v takovém případě pozbývá
také smysl. Touto cestou děkuji všem, kteří to
pochopili a něco pro to udělají.
Přírodní amfiteátr Pod Búdama je stavebně
komplet hotový. V této fázi se intenzivně řeší
jeho zastřešení, protože původní varianta byla
finančně dost nákladná, a proto hledáme
úspornější řešení, ale je to složitější, než jsme
původně mysleli. Přesto věřím, že i tento problém se vyřeší a nový areál bude sloužit pro
kulturní život v naší obci.
Letos nás čeká ještě vybudování nové
vozovky v ulici Polní a U Obory. Termínově
jsou tyto stavby naplánovány na prázdninové
měsíce. Vzhledem k tomu, že jsou to docela
krátké úseky, tak to bude jenom chvíli ztrpčovat život občanům bydlících v těchto místech.
Už předem díky za trpělivost.
Vám všem přeji příjemné prožití letních měsíců, žádnou přívalovou vodu pro Mutěnice,
hodně slunce pro Vás a vinohrady, a také
šťastné návraty z dovolených.
4.
5.
Petr Bíza
místostarosta obce
Usnesení z IX. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice,
ze dne 5. června 2012
6.
7.
A.
B.
ZO vzalo na vědomí:
ZO schválilo:
1. MPZ č.4/2012 - prodej pozemku p.č.
1678/18 v k.ú. Mutěnice o výměře
5 m2 za cenu 110,-Kč/m2 panu Michalu
Zimolkovi, U Kapličky 1111, Mutěnice za
účelem dorovnání hranice u RD
2. M P Z č . 5 / 2 012 v ý k u p p o ze m k ů
p.č. 6885/10, 6885/5, 6885/11,
6886/186, 6886/183 a 482/13 v k.ú.
Mutěnice o celkové výměře 2585 m2 za
cenu 167.452,- Kč – dle znaleckého posudku od pana Miroslava Zubka, Šardice
428 za účelem narovnání majetkoprávních
vztahů k pozemkům pod komunikací Školní
3. MPZ č. 8/2012 výkup pozemků pod
komunikací a chodníkem v ulici Nová
(horní část) v k.ú. Mutěnice o celkové
1. Zápis kontrolního výboru o provedené
kontrole v KD ze dne 21.5. 2012
2. Kontrolu úkolů z minulého jednání ZO –
samostatný bod
3. Závěrečnou zprávu o hospodaření ZŠ
a MŠ Mutěnice
4. Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření za účetní období roku 2011 svazku
obcí VITIS – Čejkovice, Mutěnice, Velké
Bílovice
5. Závěrečný účet DSO VITIS Čejkovice,
Mutěnice, Velké Bílovice za rok 2011
6. Závěrečný účet DSO Mutěnka za rok 2011
7. Petici – Nesouhlas se změnou č.3 územního plánu sídelního útvaru Mutěnice
2
8.
výměře 946 m2 za cenu 70,- Kč/m2 k.ú.
od vlastníků dle seznamu za účelem narovnání majetkoprávních vztahů pod veřejnou
komunikací
MPZ č. 9/2012 výkup pozemku p.č.
307/10 o celkové výměře 11 m2 za cenu
70,- Kč/m2 od pana Petra Havlíka, Kopřivnice, 17. listopadu 14 za účelem narovnání
majetkoprávních vztahů – pozemek pod
stavbou kříže
MPZ č. 10/2012 předběžný souhlas
ke směně pozemků ve vlastnictví Obce
Mutěnice p.č. KN 6421, 6420, PK
809/2 a část PK 812/2 za pozemek
ve vlastnictví Borise Kmenty p.č. PK
804/1 a další dle výměry a případný
doplatek. Cena dle BPEJ. GP zhotoví
pan Boris Kmenta, Sklepní, Mutěnice na
vlastní náklady. Nutno zachovat stávající
polní cestu od cyklostezky ke splavu
v majetku obce
Revokaci usnesení XXIII/B/2 ze dne
7.10.2010
Zadání změny ÚPN SÚ č. 3 v předloženém
znění
Po projednání závěrečného účtu Obce
Mutěnice za rok 2011 hospodaření obce
Mutěnice za účetní období roku 2011, a to
bez výhrad
9. Rozpočtové opatření č. 2/2012 s povýšením příjmů o 147.000,- Kč a povýšením
výdajů o 990.700,- Kč
10. Delegování starosty obce MVDr. Dušana
Horáka na řádnou valnou hromadu akciové společnosti Vodovody a kanalizace
Hodonín, a.s., se sídlem v Hodoníně,
Purkyňova 2, č.p. 2933, konanou dne
7. června 2012
11. Smlouvu mezi JMK a Obcí Mutěnice o poskytnutí dotace z rozpočtu JMK na nákup
věcných prostředků, výzbroje a výstroje
pro SDH Mutěnice
C.
ZO neschválilo
1. Žádost pana Jakuba Hodesa, Krátká
427, Mutěnice o vyhlášení MPZ na
odprodej pozemku p.č. 2477 o výměře
2051 m2 v k.ú. Mutěnice za účelem
podnikání
D.
ZO uložilo
1. RO zahájit jednání o výkupu pozemků v lokalitě za Novou ulicí pro budoucí zástavbu
rodinnými domy
3
VINOHRADNICKÝ A VINAŘSKÝ ODBORNÍK PAN VÁCLAV LIŠKA
vrátit. Situace tam na Strakonicku se nezmírňovala, ba v té době tomu bylo naopak…
V socialismu ale neexistuje být nezaměstnaný. Jinak vám hrozilo vězení. Takže nevyučený,
nestudovaný, syn kulaka - jedině do zemědělství. Byla mi úřadem v Hodoníně doporučena
práce v některém okolním družstvu či statku…
Naštěstí u Plemenářské správy se vyskytl
nedostatek tzv. inseminačních techniků.
„Šoupli“ mě do kurzu v Boskovicích. Abych
měl maturitu, tak jsem se také objevil na
kyjovské „ZéTéeŠce“. Po vystudování školy
v Kyjově jsem pak jako technik pro inseminaci
začal navštěvovat i farmy skotu, tedy jalovic
a krav, mimo družstev také na hospodářstvích
Velkovýkrmen Hodonín. Oženil jsem se do
Moravan u Kyjova …“
V roce 1970, to už jsem ho poznal, přešel
Václav Liška zootechničit do mutěnického
statku. Tu se mu dařilo, byl svědomitým i ctižádostivým, znalým věci. Tak se mi vždy jevil,
z toho neslevím. A doma kutil. Začal s chovatelstvím králíků, chovné a okrasné drůbeže,
ptáčků. Také jsem měl z jeho chovu nějaké
andulky. Perfektně vedený chov domácího
zvířectva byl znám a oceňován na výstavách
v širokém okolí, chválen odběrateli, členy
Svazu chovatelů drobného hospodářského
zvířectva, ale i ostatních, tedy nečlenů spolku.
25 let byl členem místního svazu, který zastupoval některé roky i v jeho okresním výboru.
Podobně v pěstitelství nezapřel svůj vztah
k přírodě a průpravu poskytnutou rodinným
selským prostředím. (Teď mě napadá, proč
ho nezaujalo také rybnikářství s chovem ryb,
když kolem jeho rodiště bylo a je více rybníků
než tu na Hodonínsku, dokonce svůj rybníček
Narodil se 14. září 1941
„Václave, Ty pocházíš z kraje, nikoliv vinohradů, spíše piva?“
„Ne, ne“ – stále se usmívá, mně se zpovídající bývalý statkový kolega Vašek Liška. Dnes
sedmdesátiletý důchodce, dříve zootechnik
u Velkovýkrmen Hodonín, na hospodářství
Mutěnice.
„Já pocházím z Čech, ze Strakonického
okresu, z malé vesničky Albrechtice, teď je
to součást Drahonic. Kousek odtud je známé jihočeské poutní místo „Lomeček“, tedy
Lomec, chráněná kulturní památka UNESCO.
Z Lomečku k nám jezdil vyučovat náboženství
tamní katecheta.
Rodiče doma sedlačili. Půda, dědictví prastarého rodu, jim byla vším. Bránili se tedy
vstoupit do družstva. Tím oni i já s bratrem
a se sestrou jsme se měli, jak se říká, „po
pěti“. Bratrovi se podařilo, vlastně nevíme ani
jak, vyklouznout z toho prokletí doby. Já jsem
byl však „odsouzen“ sedět doma a s rodiči
mě stihlo sdílet osud našeho selského rodu.
Tož – nebyl jsem ani pionýrem. Velice mě
bavila chemie, doma jsem poznal pěstování
zemědělských plodin a chov hospodářských
zvířat. O jakékoliv další škole se mi mohlo jen
zdát, to mi bylo zapovězeno.
Z tohoto neštěstí mě vysvobodila vojna.
Ocitnul jsem se na Moravském Slovácku
v Uherském Hradišti, poznal jsem i bzeneckou
posádku. Sloužil jsem tu, v armádě bránící
výdobytky socialismu i s jeho združstevněným
zemědělstvím. To byly paradoxy!
Vojna ale trvala pouhé dva roky. Co potom?
Domů jsem nemohl, nechtěl jsem se tam
4
měli před okny svého domu. To mi ušlo se ho
zeptat. Zřejmě – nekonzumuje ryby …)
Vašek, kromě pěstování plodin pro výživu
domácí havěti, se pustil také do pěstování
exotického kiwi, aktinidií, no a začal s révou
vinnou.
Vzpomíná na své „učitele“, mutěnické vinaře, nejbližším mu byl jistě jeho kamarád ze
statku Ruda Dubina. Pak na mnohé a mnohé
užitečné rady od ing. Švejcara CSc., vinohradnické a vinařské kapacity, ale i dalších, tu
nejmenovaných, ale dobrých ba vynikajících
místních pěstitelů révy. Od každého vyslechl
jejich rady, přemýšlel a rozvažoval nad jejich
ponaučeními a zkušenostmi, zda jsou vhodná
pro něho k použití. Získal si a má dodnes
mezi mnohými vinaři obdiv a úctu. Potvrzuje
mi to při přípravě tohoto článku nejen už výše
jmenovaný Ruda Dubina, ale i jiní, včetně
předsedy vinařského spolku, jehož je Liška
dodnes dlouholetým členem.
Co ale také sám prostudoval odborné
literatury spjaté s vinnou révou a vínem! Co
všechno odzkoušel sám! Vše ze záliby a daří
se mu. Vlastní pílí. Nepodceňováním teorie,
oceňováním praxe, stále se zajímá o věci
nové, jak ve vinohradnictví, tak ve výrobě
vína. Natolik ho znám, jakože ho takového
znají i někteří jeho vinařští kolegové. Dnes už
on sám také dovede v mnohém jim poradit,
pomoci. Je uznávaným odborníkem.
Členové vinařského spolku s ním rádi jezdí
na zájezdy s tématikou společného koníčka. Turistika je jeho dalším hobby. Tvorbu
itinerářů, organizaci zájezdů a ostatní s tím
související, to vše získal v kurzu, kde obdržel
osvědčení o odborné způsobilosti k průvodcovské činnosti doma i v zahraničí. Nějaký
čas se tedy i průvodcovstvím zabýval. Z toho
důvodu mají i zájezdy vinařů kvalitní úroveň.
Václav Liška odvedl ve spolku pěkný kus
práce. Dnes, kdy předává pomalu své místo
mladším mi říká: „Stárneme oba stejnými roky,
s tím se musíme smířit …“
Ještě letos se zapojil do zdárného průběhu
jarní tradiční výstavy vín mladých a starších
ročníků u nás v Mutěnicích. Měl tam také
svých 10 vzorků. Za Rulandu modrou z r.
2005 získal 80 bodů, za Laurot z r. 2009 pak
83 body. Za loňský Laurot 85 bodů. Získal
celkem 8 diplomů.
Úspěchy s vínem sklízí i jinak. Pro tzv. křest
knihy ze života básníka Petra Bezruče – ORTEL SAMOTY, napsané jeho osobní sekretářkou PhDr. Zdenkou Tomáškovou-Kadlecovou
jsem navrhnul mutěnické víno vinaře Václava
Lišky. Po ochutnávce si samotná autorka
vybrala pro onen slavný den uvedení knížky
do života Muškát moravský, ročník 2000.
Víno sklidilo 7. dubna 2003 v Památníku
Petra Bezruče v jeho rodné Opavě absolutní
úspěch. U těch přátel básníka, kteří se tam
sešli z Česka, Slovenska a Polska.
Václav mě vyprovází zahrádkou, kde dnes
testuje své kořenáče běžných i těch nejnovějších odrůd, zde hlavně stolních. Pro sebe
i pro případné zájemce.
Vždycky jsem obdivoval, ba ctil Vaška Lišku,
jak se dovede propracovat člověk „od piky“
k takovým obdivuhodným úspěchům.
Je on pro mne opravdu vinohradnický a vinařský PAR EXCELLENCE.
Ing. Jaroslav Mihola
5
ŠKOLST VÍ
Projekt Škola pro život
Náš školní projekt Škola pro život, určený
pro žáky 1. stupně, se pomalu nachýlil ke konci, a tak dnes naposled společně nahlédněme
do dění v jednotlivých třídách.
Každý z nás má své nejlepší kamarády, se
kterými si rozumí. Takovými kamarády jsou pro
všechny lidi v České republice naši slovenští
sousedé. Dlouho jsme žili ve společném státě, proto jsme si tak blízcí. Rozumíme skoro
všemu, co nám povídají, a oni rozumí nám.
V projektu Slovensko jsme si nejprve přiblížili místo, kde žijeme. Postupovali jsme
od vzdáleného vesmíru až k mapě střední
Evropy. Na mapě jsme si ukázali naši zemi
a Slovensko. Poslechli jsme si státní hymnu
Slovenska, prohlédli státní znak i vlajku. Na
interaktivní tabuli jsme se podívali na obrázky
slovenských pamětihodností a také jsme se
věnovali porozumění slovenskému jazyku. Že
se platí na Slovensku eurem, to děti vědí, ale
zda dovedou tuto měnu správně porovnávat,
sčítat a odčítat si ověřily v matematických
příkladech. Křížovkářské dovednosti děti
uplatnily při obrázkových tajenkách, které
ukrývaly slovenská města. Odměnou byla
pohádka o Maťkovi a Kubkovi. Než se děti
pustily do pracovního listu, společně si zazpívaly slovenskou písničku Prší, prší.
Cílem projektu Jak se dělá hudba bylo žáky
druhého ročníku hravou formou uvést do světa
hudby a seznámit je se základními hudebními
pojmy. Hudba u dětí rozvíjí spontánní tvořivý
proces, fantazii, muzikálnost, hudební sluch,
rytmické cítění a také tvořivost. Celým projektovým dnem žáky provázela holčička Písnička.
Ta krůček po krůčku odhalovala tajemství
hudby a malé muzikanty seznámila s tóny, notovou osnovou, houslovým klíčem a zápisem
not. Na interaktivní tabuli žáci poznávali, co
je zvuk a tón, při poslechu rozeznávali zvuky
hudebních nástrojů, hledali správný rytmus
k písničkám, na okamžik se stali hudebními
skladateli a tvořili vlastní muziku, při níž se
doprovázeli na Orffovy a hudební nástroje.
V muzikantských hádankách poznávali hudební nástroje a zpívali písničky. Dozvěděli se,
co je opera a zhlédli zhudebněnou pohádku
O Budulínkovi. Závěr projektu byl věnován
výtvarnému ztvárnění hudebních nástrojů.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve spojené s památkou
umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Jsou také
oslavou jara a nového života. Proto v předvelikonočním týdnu proběhl ve 2. ročníku projekt
s názvem Velikonoce.
Děti si nejprve zazpívaly Jarní písničku,
povídaly si o jaru, jmenovaly charakteristické
znaky jara. Hlavní pozornost byla však věnována Velikonocům. Děti se seznámily s pojmem
pašijový týden a pojmenovávaly jednotlivé
dny velikonočního týdne. U každého dne se
seznámily s tradicemi i pověrami, které tento
den přináší. Vzpomínaly na velikonoční koledy, které říkají při pomlázce a také se naučily
6
nové koledy. Při pohádce Poklad z cyklu Krakonošské pohádky si z hlíny nebo plastelíny
vymodelovaly jidáše. Pohádka Poklad byla
zvolena záměrně, neboť na Velký pátek se
otevírají poklady. Následovala ukázka různých
technik zdobení kraslic a děti si poté také některou z kraslic mohly vyrobit. Závěr projektu
byl věnován hrám, které s sebou jaro přináší
a které děti dříve hrály (Hledání velikonočních
vajíček, Čára, Kuličky).
Projekt Ten dělá to a ten zas tohle byl věnován běžným povoláním, která vykonávají
nejen rodiče dětí a lidé v jejich blízkém okolí,
ale také povoláním, která postupně zanikají,
nebo už úplně vymizela. Při činnostech na
interaktivní tabuli si žáci rozvíjeli nejen paměť
a postřeh. Nejprve skládali názvy povolání
z přeházených písmen a poté zapisovali do
pracovního listu všechna povolání, která si
po jejich krátkém odkrytí zapamatovali. Součástí pracovního listu bylo řazení pomůcek
typických pro určité povolání podle abecedy
a určení názvů povolání. Následující řešení
osmisměrky a křížovky sklidilo u dětí velký
úspěch. Celým projektem nás pro pobavení
provázela pantomima, ve které žáci předváděli
různá povolání. V závěru projektu každé z dětí
namalovalo obrázek, ve kterém zachytilo svou
současnou představu o tom, jaké povolání by
chtělo v budoucnu vykonávat.
Jak již název napovídá – projekt Rakousko
a Německo, určený pro žáky 3. ročníku,
byl zaměřen na učivo o sousedních státech
České republiky. Žáci se seznamovali se
známými německými a rakouskými městy,
seznámili se s polohou a rozlohou těchto
států, dozvěděli se také něco o průmyslu
a zemědělství v těchto zemích, poznali nejvyšší horu v Rakousku Zugspitze a nejvyšší
německou stavbu – berlínskou televizní věž.
Naučili se několik snadných německých slovíček a poslechli si pohádku Červená karkulka
v němčině a slovenštině. Připravena byla také
pracovní a manipulační činnost s papírem
a kartonem. Žáci vytvářeli horský hotel podle
vlastní fantazie.
Projekt Hody byl věnován lidovým tradicím,
které se v naší obci dodržují v období hodů.
Nejprve jsme se seznámili s osobností sv.
Kateřiny, která je patronkou zdejšího kostela.
Poté jsme si vysvětlili pojem hody a posvícení. Při oblékání do dívčího kroje jsme si
jednotlivé části kroje popisovali a povídali si
o nich. Jednotlivým částem kroje jsme se také
následně věnovali při několika aktivitách na
interaktivní tabuli. Tyto činnosti byly přípravou
pro samostatnou práci v pracovním listu, ve
kterém děti popisovaly kroj a mohly si vybarvit
lidový ornament. V závěru projektu si navrhly
malovanou mašli jako součást lidového kroje.
V projektu Pravěk si žáci ve 4. ročníku
objasnili a vysvětlili pojem historie. Učili se
pracovat s časovou osou a orientovat se
v základních časových údajích - letopočtech.
Poznávali významné období v historii lidstva
- pravěk a seznámili se s vývojem člověka
v období pravěku. Na mapě ČR zaznamenávali archeologická naleziště pravěkých
lidí u nás, poznávali některé archeologické
nálezy - předměty z doby kamenné. Četbou
z knihy Lovci mamutů od E. Štorcha mohli
prožívat, prostřednictvím hlavních hrdinů, život
pravěkých obyvatel.
Projekt V nouzi poznáš přítele byl věnován
tématu, které je mezi dětmi velice aktuální.
Jednalo se o jejich kamarády a přátele.
Formou pojmové mapy a později otevřeného
rozhovoru se děti vyjadřovaly k tomu, jaké
vlastnosti by měl mít jejich kamarád. Čeho
si na kamarádství a kamarádovi váží, co jim
kamarádství dává. Seznámením se s několika citáty o přátelství děti poznaly, že tato
otázka provází lidstvo od nepaměti, protože
se o přátelství zmiňoval již Aristoteles. Pracovní list byl tvořen křížovkou s tajenkou,
pětilístkem a vlastním vyjádřením dětí, čeho
7
si váží na kamarádovi a co jim naopak nejvíce
vadí na chování lidí v jejich okolí. Následovalo
rozdělení do čtyřčlenných skupin, kdy každá
skupina dostala pracovní pokyny a čas na
řešení vědomostních i dovednostních úkolů.
Po uzavření skupinové práce děti vytvořily
dvojice a dostaly rozepsaný příběh, k němuž
měly domyslet konec tak, aby se ukázalo, že
v nouzi poznáš přítele. V závěru projektu děti
nakreslily portrét svého kamaráda.
V projektu Žijí s námi se žáci zamýšleli nad
otázkou: Jak se žije ve tmě? Srovnávali rozdíly
v životě zdravé osoby a nevidomého člověka.
Seznámili se s historií vzniku Braillova písma
a jeho využívání až do současnosti. Poznali
znakovou řeč jednoruční a českou znakovou
řeč dvouruční. Zvládli jednoduše „komunikovat“ ve znakové řeči. Prostřednictvím internetových stránek poznali některé organizace,
centra a sdružení, která pomáhají handicapovaným lidem. Prožitkovými aktivitami se žáci
učili vnímat život nevidomého a neslyšícího,
pokoušeli se vcítit do každodenních situací,
které musí zvládat vzhledem ke svému znevýhodnění.
V projektu Zdravý člověk = rovnováha těla
se žáci zabývali lidským tělem jako složitým
mechanismem. Přirovnávali ho k chodu stroje, jehož části, tak jako jednotlivé soustavy
lidského organismu, musí pracovat v rovnováze, aby byl člověk zdravý. Děti si při práci
na interaktivní tabuli upevnily znalosti o jednotlivých orgánech a soustavách lidského těla.
V pracovních listech se dověděly, jak by měla
vypadat zdravá výživa člověka, bez níž naše
tělo nemůže správně fungovat. Své znalosti si
také rozšířily při práci s internetem a následně
je výtvarně uplatnily při tvorbě plakátů jednotlivých soustav lidského těla.
Poslední projekt s názvem Masopust si dal
za svůj cíl seznámit děti s tímto méně známým
zvykem. Děti o tomto zvyku mnoho nevěděly,
některé neznaly a neuměly slovo masopust
ani vysvětlit. Netušily, že i v naší vesnici se
mohou s touto prastarou tradicí každoročně
setkat. Proto jsme si vysvětlili, co slovo masopust znamená, kam až sahají jeho kořeny,
kdy a proč jej slavíme, jak ho slaví lidé jinde
ve světě a jak u nás. Pomocí vyhledaných
informací a jejich zpracování na interaktivní
tabuli se děti dozvěděly o třech masopustních
dnech, maskách a různých zvycích, které
masopustní veselí provází.
Žáci se snažili za pomoci paní učitelky
připravit a následovně předvést oslavu masopustu a masopustního průvodu u nás ve škole.
Děti si vytvořily vlastní plakát a ozdobnou
vařečku, šavli, vrkoč, vysvětlili jsme si jejich
symboliku. Za pomoci dvou maminek děti
usmažily masopustní milosti, které při průvodu
školou nabízely k ochutnání kolemjdoucím. Při
průvodu školou měly samozřejmě děti na sobě
oblečené krásné masopustní masky, které si
připravily předem doma. Aby byl průvod veselý
a zábavný, naučily se děti některé říkanky
a písničky. Nakonec děti ve dvojicích doplnily pracovní listy, v nichž prokázaly získané
znalosti a poznatky o tomto svátku.
Učitelky 1. stupně
8
DEN DĚTÍ VE ŠKOLE
Poslední květnový den se
děti ve škole neučily, ale
užívaly si krásného počasí
v okolí školy.
Pedagogové za vydatné
pomoci žáků devátých tříd pro
všechny děti připravili k Mezinárodnímu dni dětí dopoledne
plné her a soutěží. V prostoru
za školou jsme mohli vidět
ty nejmenší – žáky prvního
stupně a děti z mateřské školy.
Bylo připraveno celkem
14 stanovišť se soutěžemi.
Stanoviště byla označena
barevnými plakáty s názvem
soutěže.
Děti mohly vyzkoušet slalom s hokejkami, skákání
v pytli, provlékání švihadla,
prolézání a točení obručemi,
převážely náklad nebo na
lžičce nosily malé míčky.
Správnou trefu si ověřily ve
hře kuželky nebo trefováním
do kbelíků, sbíraly v trávě
jahůdky, kde lahodné plody
nahradily vršky z pet lahví,
také závodily v sedmimílových
botách. Tyto a mnoho dalších
soutěží jim zpříjemnily celé
dopoledne.
Všichni pilně sbírali body na
předem připravené kartičky,
aby je v závěru dopoledne
vyměnili za zajímavé odměny.
Žáky druhého stupně jsme
mohli vidět v prostoru školního
hřiště, kde si změřili síly v dobývání „Pevnosti Školard“.
Byla pro ně připravena hra,
kde děti předvedly nejen své
fyzické schopnosti, ale také
um a chytrost. Za splnění
úkolu získávaly děti indicie,
pomocí kterých hledaly klíčové slovo.
Udržet v upažení dvě 1,5 litrové ,,petky“ naplněné vodou
není jen tak. Ti nejlepší to
dokázali v čase 2:20 min.
Složit z rozstříhaných částí
daný obrazec – tzv. tangram
bylo pro některé tvrdým oříškem, ovšem děvčata ze šesté
třídy předčila i některé učitele.
Velkou zručnost museli žáci
předvést v rychlém oblékání
a vysvlékání oděvů. Obléct
co nejrychleji kalhoty, mikinu,
čepici a ještě rukavice a pak
co nejrychleji oděv sundat
a předat dalšímu… Tady byla
důležitá spolupráce celého
týmu…
Kolik si dokážete zapamatovat čísel? Soutěžící si
9
jich museli uchovat v paměti
nejméně deset. Ale byli i takoví, kterým se podařilo si jich
zapamatovat až patnáct.
Někdo má štěstí v lásce,
někdo ve hře… Poslední
soutěž byla nejen o štěstí,
ale také o šikovnosti. Tady
žáci hledali mezi stejnými
předměty jen jeden odlišný…
Kdo zrovna nezávodil,
mohl se věnovat volejbalu či
baseballu, případně jen tak
odpočívat.
Den dětí oslavily letos děti
ze školy i školky spokojeně,
každý byl odměněn a určitě
si všichni odnesli dobrý pocit
z příjemně prožitého dne.
Touto cestou bychom chtěli
poděkovat Klubu rodičů za
štědrý finanční dar na zakoupení odměn pro všechny žáky
školy i školky.
Dagmar Pochopová,
Bronislava Prátová
DEN
OTEVŘENÝCH DVEŘÍ VE ŠKOLE
V neděli 20. května odpoledne směřovaly zcela netradičně kroky mutěnických žáků
do místní školy. Doprovázeli
je také rodiče a přátelé školy.
V ZŠ a MŠ Mutěnice se totiž
konal Den otevřených dveří.
Na všechny návštěvníky čekaly nejen slavnostně vyzdobené prostory základní školy,
mateřské školy a školního
klubu, ale také zajímavý program. Učitelé si se svými žáky
připravili ukázkové hodiny
moderního způsobu vyučování. Využili k tomu především
nejnovější vyučovací techniku
– počítače, projektory a interaktivní tabule. Vybavení bylo
pořízeno ze dvou projektů,
které čerpají finance z evropských fondů a fondů České
republiky v rámci investic do
rozvoje vzdělávání.
A věřte, že ve škole bylo
docela veselo! Pojďme alespoň letmo nahlédnout do
jednotlivých tříd:
Kdo v průběhu dne otevřených dveří zvědavě nakoukl
do 1. třídy, mohl se přesvědčit o tom, co všechno již prvňáčci zvládli. Pracovali jsme
s dětmi s interaktivní učebnicí
slabikáře, kterou každodenně
využíváme pro společnou
práci. Pokud návštěvníky
školy lákala matematika, pak
mohli všichni sledovat práci
na IT při procvičování sčítání
a odčítání do 20 bez přechodu přes desítku. Asi nejzajímavější byl pro školáky a jejich rodiče projekt k prvouce:
„Co se skrývá v lese…“ plný
skrývaček, anagramů a poznávacích her, ale také jsme
si zahráli interaktivní zvířecí
pexeso. Do práce se zapojili
nejen žáci první třídy, ale také
šikovný předškolák Martin
Hrabina či někteří z rodičů.
Na otázku: „Jak proběhl
den otevřených dveří ve třídě
2.B,“ musíme odpovědět:
„Samozřejmě hrou.“ Kromě
žáků byla třída plná rodičů,
prarodičů, ale také kamarádů, kteří se přišli podívat na
moderní způsoby vyučování.
Činnosti se střídaly ve dvacetiminutových intervalech.
V úvodu na všechny čekala
10
desetiminutová hra na procvičení paměti aneb co si
dokážeš zapamatovat za deset vteřin. Pak následovala
zábavná a napínavá soutěž
BLUDIŠTĚ, ve které své vědomosti, odvahu, prokázali
nejen žáci, ale i jejich rodiče,
a dokonce i prarodiče. V českém jazyce si na interaktivní
tabuli procvičili zábavnou
formou slovní druhy a v matematice s opičkou Žofkou
opakovali násobilku. Zde se
mohli pochlubit především
bystrým a hbitým počítáním.
Na závěr děti navštívil kluk
Večerníček, se kterým poznávaly a hledaly pohádkové
postavičky.
Ve třídě 2.A děti předvedly
práci s interaktivní tabulí formou A-Z kvízů. Děti soutěžily
ve skupinách, poznávaly
slovní druhy, dětské hádanky,
zvířata a rostliny. Ukázali jsme
rodičům a dalším návštěvníkům část školního projektu
o Mutěnicích a ukázky šablon
z učiva pro 2. ročník o abecedě. Nejvíce se všem líbila pohádková matika v programu
Terasoft, kde si děti procvičovaly početní příklady hravou
formou. Rodiče a přihlížející
dětem za úspěšné splnění
úkolu vždy zatleskali, což děti
těšilo. Během přestávek jsme
si zazpívali a zatančili dětské písničky. Děti pracovaly
s nadšením a radostí ukázat,
co nového se všechno naučily, jak umí ovládat programy na interaktivní tabuli, jít
s dnešními moderní trendy
doby a využívat jejich pozitiv.
Ve 3.třídách se program
Dne otevřených dveří nesl
v duchu anglického jazyka.
Děti chtěly návštěvníkům naší
školy ukázat, co všechno se
během školního roku naučily.
Vždyť angličtina je jejich nový
školní předmět. Pomocí interaktivní tabule žáci předvedli,
jakou mají slovní zásobu a že
začínají pronikat i do pravidel
anglické mluvnice. Do pestrých interaktivních činností
se kromě dětí zapojili i rodiče
a prarodiče. Své konverzační
schopnosti prokázali v krátkých rozhovorech.
Výuku angličtiny na druhém stupni můžeme s trochou nadsázky přirovnat ke
stavebnici lego. Nejprve si
musíme osvojit slovíčka, abychom pak pomocí přesouvání, přidávání a odebírání
vybudovali správnou větu.
Interaktivní tabule je k tomu
ideální a velice názorná. Rodičům jsme nepředvedli klasickou hodinu angličtiny, ale
různé aktivity, které žákům
umožní lépe a názorněji pochopit mluvnici, strukturu vět
nebo snáze si zapamatovat
slovní zásobu.
S některými žáky 7. tříd
jsme v matematice prezentovali téma HRANOLY
a ÚMĚRNOST na SMART
BOARD.Téma bylo zpracováno formou několika šablon předem připravených stránek
a aktivit. Byla prezentována
i práce s psaným textem,
která je nedílnou součástí
hodin matematiky. Počáteční neopodstatněné obavy
návštěvníků ze „zkoušení“
vystřídaly dotazy, lehký údiv
i obdiv nad možnostmi žáků
11
ZŠ i občasné zapojení do
plnění úkolů.
Ve třídě 7.A probíhaly prezentace ze zeměpisu k učivu
Austrálie a Afrika, které velmi pěkně vypracovaly Bára
Šottlová, Eliška Jurasová
a Andrea Kotvanová.
Potom následovaly ukázky
cvičení z interaktivní učebnice
přírodopisu.
V rámci Dne otevřených
dveří jsme chtěli ukázat široké
veřejnosti moderní vyučovací
techniku také v rámci hudební výchovy. Skloubit nepopulární rytmizaci a dětmi akceptovaný tanec se podařilo
výrobcům taneční podložky,
kdy tanečník pomocí šipek
na obrazovce vstřebává požadovaný rytmus, pohybuje se
podle něho a ještě si k tomu
může zpívat svůj oblíbený hit.
S někter ými žáky jsme
předvedli, že také výuka českého jazyka a literatury či
dějepisu může s využitím
moderní techniky probíhat
hravě. K rozvíjení pohotovosti
a komunikačních dovedností
dobře poslouží hra Kufr přizpůsobená pro interaktivní
tabuli. Oblíbený je A-Z kvíz,
který pomocí vhodných otázek důkladně prověří např.
žákovy literární znalosti. Sestavování rodokmenu Přemyslovců a Lucemburků pomocí
interaktivní tabule přineslo
žákům i návštěvníkům školy
trochu zábavy i poučení.
Promítací sál nabídl všem
návštěvníkům pohled na současné vzdělávání na naší
škole v oblasti tělovýchovy.
Jedním z promítaných dokumentů byl letošní lyžařský
kurz žáků, který se konal v lyžařském areálu SKIFILIPOV
v Bílých Karpatech. Druhý
dokument ukázal okamžiky
zápolení o co nejlepší výkon
v tzv. ORANŽOVÉM PĚTIBOJI. Disciplíny tohoto pětiboje
byly kamerou zachyceny
tak, jak může sportovat žák
základní školy v roce 2012,
COCA-COLA ŠKOLSKÝ POHÁR
celostátní soutěž v kopané žáků II.stupně ZŠ
ale také jak asi mohly děti
mezi sebou soutěžit v dobách
před 100 lety. Cvičebním prostorem jim byla louka, pole,
vinohrad, cvičebním úborem
historické pracovní kroje,
sportovním náčiním hadrový
míč a koš na brambory.
Na dni otevřených dveří
jsme ve spolupráci s vybranými žáky VIII.A prezentovali
učivo fyziky (spalovací motory) a zeměpisu (státy Evropy). Ukázky se realizovaly
v patnáctiminutových blocích
12
s akcentem na pestrost.Návštěvníci tak mohli zhlédnout
širokou škálu možností, kterak se dá s interaktivní tabulí
pracovat. Někteří podlehli
kouzlu hravosti digitálních
technologií a vyzkoušeli si její
funkce. Z reflexí návštěvníků
víme, že s ukázkami panovala
jednoznačná spokojenost.
Ve školním klubu probíhaly ukázky malování na hedvábí
a výroby keramiky. Zde bylo
nutno použít vlastních rukou,
protože na tradiční materiály
je moderní technika krátká.
Doufejme, že tato akce
splnila očekávání návštěvníků. Učitelé i jejich žáci chtěli
dokázat, že výuka může díky
moderním informačním technologiím probíhat zcela jinak,
než ji znali dřívější žáci základní školy. Snad efektivněji
a zábavněji.
Učitelé
ZŠ a MŠ Mutěnice
Této soutěže se zúčastňuje
naše škola již více let. Od
letošního roku se organizátoři
rozhodli zapojit do kopané
i děvčata. Po nezbytném zaregistrování a přihlášení do
soutěže nás čekalo několik
týdnů, kdy jsme si o soutěži
jen povídali. V hlavách mladých fotbalistek určitě probíhaly taktické varianty hry,
kličky na soupeře, střelba na
brankáře i případné výkřiky po
vstřeleném gólu. Nechyběla
ani myšlenka na zahajovací
pokřik před každým utkáním.
Začátkem května se odehrál 1. turnaj v Hovoranech
a pro nás skončil vítězstvím.
Turnaje se zúčastnily dívčí
týmy z Hovoran, Valtic a Břeclavi. Všechna 3 utkání naše
děvčata vyhrála v poměrech
4:1, 7:1 a 9:0. Hrálo se vždy
na 2 x 25 minut. Každé družstvo se snažilo neudělat chybu
jako první, ale spíše přehrát
soupeře a donutit ho k vlastní
chybě.
Vítězstvím v Hovoranech
jsme si vybojovali postup do
dalšího kola, které se uskutečnilo na konci května v Babicích u Uherského Hradiště.
I v tomto turnajovém klání naše
dívky zvítězily, s Babicemi
3:0 a s týmem z Určic (okr.
Prostějov) 3:1.
Bylo to pro nás VELKÉ
VÍTĚZSTVÍ, které nás poslalo
do závěrečných bojů, do finále turnaje, mezi nejlepších
8 týmů v České republice.
Radost z těchto okamžiků byla
tak velká, že veškeré běžné
školní činnosti děvčat šly do
pozadí. Najednou všechny
dívky žily turnajem v Praze,
těšily se na sportovní výkony,
na hotelové ubytování, ale
také na doprovodný program
během těchto dvou dnů.
Přiblížil se den odjezdu na
finálový turnaj. Bylo pondělí
4.června a všichni jsme se
sešli před školou a vyhlíželi
autobus, který nás měl dopravit
do Prahy. Moc nechybělo a nejelo se nikam, protože hříčkou
osudu Prahou vypravený autobus čekal v Moutnici, ne v Mutěnicích. S mírným zpožděním
jsme tedy nastoupili a vyjeli
vstříc závěrečným bojům.
13
Už během tohoto prvního
dne nás čekaly 2 utkání.
V prvním z nich to byl soupeř
z hlavního města ČR. Po
opatrném začátku jsme začali mít postupně více ze hry
a nakonec jsme zvítězili 2:0.
Druhé utkání bylo proti Velké
Bíteši a bylo těžší než proti
Praze. Obě družstva se snažila prosadit svou hru a utkání
bylo hodně vyrovnané. Po usilovném boji se nám podařilo
vstřelit 1 branku a výsledek
1:0 nám už před 3. zápasem
zajistil neohrožené 1. místo ve
skupině. Ve třetím utkání, které bylo na pořadu v úterý ráno,
jsme mohli nechat hrát hráčky,
které nenastupovaly v základní
sestavě a v předchozích utkáních odehrály vždy jen několik
minut. Soupeřem nám bylo
družstvo z Dolního Bousova
u Mladé Boleslavi. V celém
utkání jsme hráli svou hru
a dokonale si vyzkoušeli různé
herní strategie.
V semifinále jsme narazili na
moravskoslezského soupeře
z města Odry. Bylo to utkání,
které po čtyřiceti minutách
našeho útočení skončilo remízou 0:0. Postoupit mohlo jen
jedno družstvo, takže na řadu
přišly penalty. Poté, kdy náš
soupeř neproměnil poslední
penaltu, jsme věděli, že postupujeme do finále.
Měli jsme 2 hodiny na odpočinek a přípravu na finálové utkání opět s Dolním
Bousovem, který porazil ve
druhém semifinále ZŠ Nejdek
z Karlovarského kraje. Všichni
jsme si věřili na toto utkání. Na
jejich nejlepší kanonýrku jsme
nasadili osobní obranu. Úlohy
se ujala naše nejrychlejší
hráčka Radka Froňková, která
svou roli sehrála perfektně,
a zápas probíhal v naší režii.
Třicet minut útočily Mutěnice a Dolní Bousov se bránil
na své polovině hřiště. Při
jednom z našich útoků zahrála hráčka Bousova rukou
v pokutovém území a my
jsme měli možnost penaltou
rozhodnout celé utkání. Velmi
dobře vystřelila a umístila míč
do branky naše nejzkušenější
hráčka, kapitánka týmu Sabina Pavková, která přidala
pak ještě jednu branku ze hry
a bylo rozhodnuto. V posledních vteřinách hry jsme jen
doufali, že se v závěru už nic
nestane, a že Mutěnice vyhrají
PROJEKT SLUŽBY
Školský pohár – Mistrovství
ČR. Euforie neznala mezí,
zazpívali jsme si vítězný chorál
„VYHRÁLI JSME, NO A CO“
a pak následovalo na pódiu
vyhlášení vítězů, předání pohárů, medailí a cen. Hlavní
cenou pro celé vítězné družstvo je zájezd na Olympijské
hry do Londýna. Bude to pro
všechny zúčastněné určitě
ohromný zážitek.
Na finálové utkání se přišli
podívat i diváci z Mutěnic - žáci
9.AB, kteří přijeli do Prahy na
svůj školní výlet a hlasitě nám
drželi palce.
Ve čtvrtek 7.6. bylo pozváno vítězné družstvo chlapců
i děvčat do TV Nova do pořadu Snídaně s Novou, aby se
podělilo o své zážitky s diváky
u televize.
V pátek 8.6. proběhlo velkolepé přivítání hráček a doprovodu v prostorách školy.
Všechny překvapil velký dort
v podobě fotbalového hřiště.
Následně jsme byli všichni
14
přivítáni panem starostou na
Obecním úřadě v Mutěnicích.
Tyto sváteční okamžiky si
prodloužíme ještě v srpnu,
kdy nás čeká výlet za hranice
všedních dnů – do Londýna
a zúčastníme se finálového
utkání ženského fotbalu v závěru konání Olympijských her.
Všichni bychom chtěli poděkovat za podporu, slova
uznání i ceny, které jsme za
náš výkon obdrželi, a také za
to, že jste v nás věřili.
Tereza Komínková (brankářka), Sabina Pavková
(kapitánka týmu), Barbora
Labudová, Michaela Brožovičová, Radka Froňková,
Tereza Lamáčková, Kateřina
Prátová, Jitka Bezůšková,
Simona Bognarová, Barbora
Flíčková, Claudie Šupová,
Sára Ilčíková, Marie Šupová,
Markéta Kotásková , Viktorie
Ingrová, trenér Jiří Pavka
a učitel TV Milan Kovář
Jak by chtěli dnešní žáci
bydlet? Jak by vypadalo jejich
město či vesnice snů? Na
tyto otázky odpověděl projekt o službách, který jsem
pro zpestření zařadil v rámci
výuky zeměpisu v osmém
ročníku ZŠ. Na začátku stálo
zadání: Každý z vás si chce
postavit na zelené louce
vlastní město. Jste nejenom
investorem s neomezeným
rozpočtem, ale i starostou
– z toho plyne vaše zodpovědnost před obyvateli města.
Cílem je nabídnout takovou
škálu služeb, aby spoluobčané byli spokojeni.
Žáci se pustili s nadšením
do práce, malovali plány měst
a promýšleli, co bude jejich
součástí. Po vypršení časového limitu tři vybraní starostové
(Dominik Valda, Kevin Skuhravý, Radim Tinka) postupně
představili svoje města, ostatní žáci hrající spoluobčany
měli vznést připomínky. Byť
na adresu starostů zazněly některé výtky, byly zde prezentovány zajímavé koncepce,
které se od sebe lišily nejen
počtem obyvatel (10 000,
200 000, 3 500 000), ale
i celkovým pojetím. Něco
však měly všechny tři projekty
Návštěva v knihovně
Už malé děti v mateřské
škole vědí, že kniha je věc
pro nás všechny důležitá.
Doma jich mají spousty. Knihy
ukrývají písmenka, která malí
ještě nedokážou přečíst, ale
dospělí to umí a často knihy
berou do rukou. Maminka
jim z nich čte pohádky, jsou
v nich krásné obrázky a v dětských encyklopediích spousta zajímavostí.
S tím, že knihy mají také
svátek - „Světový den knihy“
a celý měsíc březen je jim
15
společné – důraz na ekologii.
Kromě obligátního třídění
odpadu např. všechna tři
města získávala elektrickou
energii z přírodních zdrojů.
Do centra města mohla jezdit
jen auta, která měla povolení,
v jiném případě zase jen elektromobily. Nechyběly parky,
cyklostezky, velké množství
zeleně…
Z celé akce jsem měl velmi
dobrý pocit. Kromě samostatné tvůrčí práce mě potěšil
i vyspělý žebříček hodnot,
vždyť úcta k matičce Zemi
patří k hodnotám nejvyšším.
Karol Frydrych
věnovaný, se dovědí již ve
školce. Tam si také mohou
libovolně prohlížet a „číst“
dětské knihy a učí se s nimi
šetrně zacházet. Otáčet
stránky od začátku do konce, pokládat knihy jen na stůl,
ukládat správně do dětské
knihovničky. Také se dozví, že
se knihy kupují v knihkupectví
a půjčují v knihovně.
V rámci tohoto poznávání
jsme se s dětmi vypravili na
návštěvu do místní knihovny
Po domluvě s knihovnicí
paní Novákovou jsme pečlivě
naplánovali den a přešli celou vesnici až na Slováckou
ulici. V knihovně nás paní
knihovnice hezky přivítala
a společně jsme prošli celou
budovu. Děti viděly, jak jsou
knihy uložené ve vysokých
policích, seznámily se s principem půjčování. Některé
z nich knihovnu již navštěvují
se svými rodiči a knížky si
půjčují. Potom byli budoucí
čtenáři usazeni v hlavní místnosti na malinkých židličkách
a měli možnost prohlížet si
připravené dětské publikace.
Také nakreslili paní knihovnici
obrázky na památku a za to
dostali sladkou odměnu. Zdá
se, že se návštěva dětem
líbila, protože si o ní povídaly
ještě cestou zpátky do školky.
Za mateřskou školu
napsala
učitelka MŠ Jana Mráková
KULTURA
K ŘEST
KNÍŽKY
V neděli 7. 5. 2012 odpoledne se v Restauraci Mutěnka
uskutečnil Křest knížky místní spisovatelky Nadi Horákové.
Knížka se jmenuje Falešná kočička, jedná se o detektivku
a jejím kmotrem se stal známý brněnský právník JUDr. Lubomír
Kutnohorský.
Této akce se zúčastnilo asi 60 občanů, kteří měli jedinečnou příležitost si tady knížku i s věnováním autorky zakoupit.
Všech 40 knížek, které paní Horáková přivezla, se prodalo.
Po samotném Křtu následovala beseda, kde nám paní spisovatelka pověděla něco o sobě a knížce samotné a odpovídala
i na všetečné otázky přítomných hostů. Příjemnou atmosféru
dokreslilo i drobné pohoštění věnované FK Staří páni a Obcí
Mutěnice.
BESEDA S AUTOREM KNÍŽEK O CESTOVÁNÍ
Ve čtvrtek 24.5.2012 naši obec navštívila rodina Márova
z Přerova. Mnozí z nás je jistě znají z pořadů Toulavá kamera
nebo Objektiv. Jejich syn Jirka trpí svalovým onemocněním
a je upoutaný na invalidní vozík. Přesto všechno dokázal
s pomocí svých blízkých věci, které nedokáže zdravý člověk.
Vždy bylo jeho velkým snem cestovat po celém světě, a toto
mu jeho rodiče s pomocí peněz získaných z natáčení s ČT
a pořádáním besed o jejich putování umožňují.
A právě dvě takové besedy se uskutečnily v promítacím sále
naší ZŠ. Jedna byla určena žákům školy a druhá, v podvečerních hodinách, byla určena občanům Mutěnic. Dozvěděli jsme
se o cestě Márových do Ekvádoru a na Galapágy, a i když tuto
besedu navštívilo jen 20 lidí, byla velmi zajímavá a poučná.
V rámci besedy byla vyhlášena také soutěž, v níž výherce získal
knižní dárek. V listopadu k nám Márovi přijedou znovu a poví
nám něco o své cestě po Japonsku.
Renata Nováková
16
T VRDONICE 2012
Také letos se na folklorním festivalu „Podluží v písni
a tanci“, který se uskutečnil
ve dnech 1. - 3.6.2012 ve
Tvrdonicích předvedli zástupci z naší obce.
Patrik Mráz se opět zúčastnil soutěže „O stárka
Podluží“, kde musel své
umění předvést v tancích
hošije a verbuňk a společně
s Bárou Holešínskou i v tanci
vrtěná. Naši mladí se v těžké
konkurenci rozhodně neztratili a Patrik s Bárou si přivezli
krásné ocenění za 2. místo
v tanci vrtěná a Patrik 3. místo
za tanec hošije.
Patrik pak společně se
svým otcem Milanem ještě
obhájili loňské vítězství v kategorii mužských pěveckých
duet, a to s písní Zapadá
sunéčko za vysoké hory, za
doprovodu cimbálové muziky
Slovácko ml. z Mikulčic.
To všechno bylo za vydatné
podpory početného mutěnického publika, které přijelo
povzbudit svoje želízka v ohni.
Je vidět, že folklor v naší
obci je stále živý, a že mladá
generace dokáže naše tradice udržovat i rozvíjet.
Blahopřejeme!
Pavel Trávník
Žofka v akci
Hlásí se léto, a tak je na
čase poohlédnout se za uplynulým rokem v Žofce. Rodinné centrum Žofka, o.s. funguje v Mutěnicích od prosince
roku 2010. Sídlí v základní
škole, nabízí dětem a jejich
rodičům možnost pravidelného setkávání a pořádá akce
pro rodiny a jejich členy. Tím
se snaží podporovat aktivní
a smysluplné trávení jejich
společného volného času.
V praxi to vypadá
tak, že poté, co ze školy
odpoledne odejdou žáci, začnou se do jedné volné třídy
scházet malé děti s maminkami ke společnému hraní,
zpívání, cvičení či tvoření.
V letošním roce jsme se takto
scházeli každé pondělí od17
poledne. Děti tak měly každý
týden možnost se mezi sebou
setkat a pohrát si, čímž se nenápadně připravovaly na svůj
vstup do školky. Maminky pak
měly možnost vydechnout si,
seznámit se s ostatními rodiči, popovídat si a sdílet své
rodičovské radosti i strasti.
V neposlední řadě se sem
děti a rodiče chodili něčemu
novému přiučit a inspirovat
se pro domácí hraní a tvoření. A tak se v Žofce hodně
zpívalo, cvičilo, tancovalo,
dovádělo a skotačilo. Velké
poděkování patří paní Blance Vaculovičové, která pro
děti po celý rok připravovala
program.
Kromě společného dovádění se však děti vždycky těší
na to, že si pořádně pohrají.
V letošním roce jsme naši
hernu obohatili například
o molitanové kostky, cvičební
míče či šusťákové hračky
(padák, stan, tunel). Zakoupili
jsme také kuchyňku pro holčičky nebo dětskou kutilskou
dílnu pro kluky. Dost často
se stávalo, že u ponku vrtaly
holčičky a v kuchyňce vařili
kafíčko kluci. V Žofce si děti
zkrátka pohrají se vším.
Aktivity Rodinného centra
Žofka se však dotýkají také
společenského a kulturního
dění v Mutěnicích. Na podzim
a na jaře jsme opět uspořádali
dětskou burzu, která se pomalu stává tradicí. Na burze
je možné prodat či koupit
oblečení, hračky, kočárky,
sportovní potřeby a další
zboží jak pro miminka, tak pro
děti předškolního a školního
věku.
Maminky navštěvující Žofku
si zase nenechaly ujít kurz
tvoření z marcipánu v MŠ.
A celé rodiny měly v květnu
18
možnost projít se Pohádkovým lesem. I přes chladnější
počasí si trasu plnou pohádkových bytostí, která vedla
z hájenky přes oboru a zpět,
prošlo na 150 dětí. Po této
pohádkové procházce se
už určitě nikdo nebál ani
čarodějnice ani loupežníků.
Všechny pohádkové postavy
byly totiž na děti hodné a po
splnění úkolu děti odměnily.
Loupežníci se podělili o svůj
poklad, klauni zase o skleněné kuličky a krtek o svá
lízátka.
Než se naplno rozběhnou
prázdniny, chceme poděkovat všem, kteří Rodinné
centrum Žofka letos navštěvovali a v naší činnosti nás
podporovali. Přejeme všem
krásné letní dny a už teď se
těšíme a zveme rodiče s dětmi k dalším setkáním v příštím
školním roce.
Za Rodinné centrum Žofka
Blanka Přidalová
8. ročník setkání mužských sborů Podluží
V sobotu 16.6. se Mutěnice staly hostitelem 8. ročníku setkání mužských sborů
folklorní oblasti Podluží.
Pořadatelskou štafetu jsme
převzali od kamarádů z Prušánek a již od ledna jsme se
pustili postupně do příprav
této velké akce.
Pozvali jsme k nám do nového amfiteátru Pod Búdama
všechny existující podlužácké
sbory a přesně v půl páté odpoledne se vydal od radnice
dlouhý průvod účinkujících
směrem k našim búdám.
Do kroku jim vyhrávala malá
dechová kapela pod vedením Pavla Skočíka. Ta také
zahrála několik „kusů“ ještě
po příchodu k amfiteátru a doprovodila při verbuňku domácí mužáky, kteří svým zpěvem
setkání sborů zahajovali
Potom už začal maraton
mužáckého zpívání. Za doprovodu cimbálové muziky
Jožky Severína a cimbálové
muziky Zádruha se postupně představilo 16 mužských
sborů čítajících dohromady
téměř 240 zpěváků. V průběhu programu se představil
také malý nadějný mutěnský
verbíř František Bravenec,
který za svůj skvělý taneční
výkon sklidil velký potlesk.
Na závěr zazpívali všichni
chlapi společně známou
píseň „Zpívali mužáci“, a tím
Foto: B. Žilka
bylo letošní setkání ukončeno.
Vzhledem k tomu, že tato
akce je „putovní“, sešli se
vedoucí sborů po dozpívání
v Restauraci Pod Búdama,
aby se dohodli, kde bude
další ročník. O jeho zorganizování pro následující rok se
přihlásili chlapi z Lanžhota,
a tak se už teď můžeme těšit
na další mužácké podlužácké
setkání.
Na tomto místě bychom
chtěli poděkovat všem, kteří se jakýmkoliv způsobem
zasloužili o hladký průběh
setkání. Vedení obce děkujeme za spolupráci a pomoc při
organizaci. Děkujeme také
paní Balůsové za výborné koláčky, panu Jagošovi za víno
a poskytnutí koní s vozem do
průvodu a sdružení vinařů
„Bůdy Mutěnice o.s.“, za dárkové balení vína, které bylo
předáno jako poděkování
sborům za účast. V neposlední řadě musíme poděkovat
celé mutěnské chase, která
nám po organizační stránce
velmi pomáhala.
Za Mužáky z Mutěnic
Milan Mráz
Foto: B. Žilka
19
DĚTSKÉ HODY
V neděli 17. června 2012 se v Mutěnicích
Pod Búdama uskutečnily Dětské krojové
hody. Průvod od radnice začal ve 14 hodin
a pokračoval pestrým programem v novém
amfiteátru. Na úvod šohaji zazpívali verbuňk
a drůžky udělaly kolečko. Poté stárci Kristián
Esterka a Marek Bravenec zazpívali každý
u svých stáreček, kterými byly Anna Buchtová
a Kateřina Kmentová. Následovalo Sólo stárci,
které vyvrcholilo přípitkem. Byli jsme velmi
mile překvapeni příjezdem dětské přespolní
chasy, která přijela koňským povozem až
z Hodonína. Dále v programu vystoupily děti
z Mateřské školy v čele s paní učitelkami
Blankou Vaculovičovou a Janou Mrákovou,
které s dětmi připravily taneční i pěvecké
pásmo. Vystoupili zde i bratří Hodesovi, kteří
si přichystali písně za doprovodu harmoniky.
Písničkami i tancem nás potěšil dětský soubor
Šardičánek ze Šardic. Mnozí z nás si také rádi
zanotovali známé písničky z jejich repertoáru.
Poté byla vyhlášena soutěž Král verbířů, které
se zúčastnilo celkem sedm šohajů. V porotě
zasedl uchazeč soutěže Stárek Podluží Patrik
Mráz, dále člen mužského sboru pan Pavel
Piškula a paní Marcela Pavlíčková. Všichni
účastníci bojovali statečně a s nadšením. Na
třetím místě se umístil Vojtěch Vjazanko, na
druhém místě Kristián Esterka a na prvním
místě František Bravenec. Vítězům gratulujeme! Děti jsme potěšili bohatou tombolou
a každý si odnesl maličkost na památku.
Od dvaceti hodin probíhala večerní zábava,
kde k tanci a poslechu hrála Dechová hudba
Vinařinka z Čejkovic pod taktovkou kapelníka
Petra Hanusy.
Doufáme, že letošní dětské hody se líbily
nejen nám, ale také všem dětem, rodičům
a prarodičům. Tímto děkujeme rodičům za
podporu a přípravu dětí, dále pak učitelkám
LETNÍ FILMOVÝ FESTIVAL V MUTĚNICÍCH 2012
Foto: M. Komínek st.
a dětem z MŠ, Obci Mutěnice, všem sponzorům i těm, kteří se zapojili do pořádání této
akce.
Za krojovanou chasu:
stárci a stárky
SPONZOŘI
Obec Mutěnice
pan Josef Fajtl
pan Miroslav Jagoš
pan Adam Sladký
pan Marek Ištvánek
pan Hynek Vaculovič
paní Chvátalová
paní Balůsová
paní Ševčíková
Květinářství paní Štěpánková
Květinářství paní Vítková
Minipotravinka paní Ištvánková
Papírnictví paní Vrbová
Drogerie paní Zimolková
Domácí potřeby paní Komínková
Autodoprava pan Boris Kmenta
Reiffeisen stavební spořitelna
20
Místo konání:
Pořadatel:
Provozovatel:
Termín:
Začátek:
fotbalový areál „Pod Búdama“
FK Mutěnice
Kinematograf Pavla Čadíka
11. – 15. 7. 2012
21:30
Středa 11. 7.
Čtvrtek 12. 7.
Pátek 13. 7.
Sobota 14. 7.
Neděle 15. 7.
Probudím se včera
Tady hlídám já
Líbáš jako ďábel
Love
Okresní přebor –
Poslední zápas Pepika Hnátka
VŠICHNI JSTE SRDEČNĚ ZVÁNI!
Případné dotazy rádi zodpovíme na tel. 607 149 672.
Obec Mutěnice, Mužáci z Mutěnic a mutěničtí vinaři
Vás srdečně zvou ve dnech 31.8.-1.9.2012 na tradiční
MUTĚNICKÉ VINAŘSKÉ DNY
Program:
Pátek 31.8.2012
Sobota 1.9.2012
Rychlé šípy z Oltecu aneb Opereta třetího věku
– divadelní představení (Ořechovské divadlo)
Hudební skupina Žízeň a hlad – křest CD
Průvod od radnice Pod Búdy
Zarážání hory
DFS Jatelinka z Moravské Nové Vsi
FS Lipina z Vracova
FS Kunovjan z Kunovic
Mužské sbory
Dražba hroznu a archívních vín
21
o kterých by se v časopise nepsalo, a to samozřejmě včetně Mutěnic a okolí. Stejně tak může být článek o Mutěnicích uveřejněn
v některém z příštích vydání periodika
Malovaný kraj – to je tradice pojatá moderně. Můžete se o tom
přesvědčit třeba na www.malovanykraj.cz, kde jsou podrobnější informace o časopise, či na www.publero.com, kde si kompletní ukázkové číslo dvouměsíčníku lze prohlédnout v elektronické podobě.
Redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav
(tel. 602 575 463; [email protected]) Vám na vyžádání ráda
pošle na ukázku výtisk časopisu zdarma přímo domů. Na uvedených
kontaktech je možno vyřídit též předplatné - jako dárek jej ocení např.
i rodáci ze Slovácka bydlící dnes mimo region.
PUTOVÁNÍ SLOVÁCKÝM VINOHRADEM
Klub českých turistů se rozhodl pro přesun
akce „Pochod slováckými vinohrady“ do jiné
lokality a rozhodl se také pro změnu termínu.
Vzhledem k tomu, že tato akce se stala ze
strany milovníků vína a burčáku velmi oblíbenou
a vyhledávanou, rozhodla se Obec Mutěnice
ve spolupráci s mutěnickými a dubňanskými
vinaři v této tradici pokračovat.
Akce nazvaná „Putování slováckým vinohradem“ se uskuteční druhou sobotu v říjnu,
tedy 13.10.2012. Budou připraveny 3 trasy
v délkách 6 km, 10 km a 14 km, které budou
barevně značeny, a které povedou pouze mutěnickým katastrem. Start bude u Restaurace
Pod Bůdama, startovné se platit nebude. Na
startu budou k dispozici mapky s vyznačenými trasami a pokyny pro návštěvníky akce a
startovací razítka.
Vzhledem k tomu, že není v silách Obce
Mutěnice regulovat stánkový prodej, byly nově
stanoveny podmínky pro takový prodej.
• Veřejné prostranství v lokalitě ulice Vinařské
a na ploše amfiteátru bude pronajato soukromé firmě, která bude stánkový prodej
jak cizích prodejců (zákaz prodeje vína
a burčáku), tak mutěnických zájemců (lze
prodávat burčák a víno) regulovat a samostatně rozhodovat o dalším pronájmu místa
třetím osobám dle vlastních podmínek.
• Každému vlastníku nebo nájemci sklepa
bude umožněno prodávat víno, burčák
a občerstvení ze sklepa, případně přístřešku před sklepem a umožnit posezení před
sklepem.
• Pro zájemce z řad mutěnických vinařů bude
vyhrazeno 5 prodejních míst v lokalitě Vinařská. Pronájem je nutné rezervovat na níže
uvedeném telefonním čísle do 31.8.2012.
Po uplynutí tohoto termínu není nájemce
vázán podmínkou pronajat místo zájemci
z Mutěnic.
• Pronájem místa je možné dohodnout na
telefonním čísle 777 850 261 zástupce
firmy zajišťující pro Obec Mutěnice regulaci
stánkového prodeje.
• V lokalitě ulice Vinařská bude stánkový
prodej regulován tak, že vlastníci sklepů
budou prodávat pouze před svým vlastním
sklepem, zelené plochy a ostatní zpevněné
plochy zůstanou volné. Info i mapa na
www.mutenice.cz.
Vážení vinaři, věříme, že svou spoluprací
a Vaším vstřícným přístupem podpoříte hladký
průběh této velmi organizačně náročné akce
a společnými silami se nám podaří udržet si
věrné fandy mutěnického vína a burčáku, kteří
se k nám budou rádi vracet.
za pořadatele:
Anna Prčíková
Znáte dvouměsíčník Malovaný kraj?
Jde o nekomerční celobarevný vlastivědný a národopisný časopis Slovácka, který začal
být vydáván již v roce 1946. Dozvíte se v něm o historii této oblasti, místním folkloru, přírodě,
zajímavých osobnostech, výtvarném umění, architektuře, archeologii, turistice a nejnověji též
o tradičních lidových jídlech regionu. Samozřejmě nechybějí ani oblíbené vzpomínky pamětníků,
kalendář kulturních a společenských akcí na jihovýchodní Moravě a pohled do obsahů periodik
vydávaných v celé řadě obcí. Možnost poslat do časopisu svůj článek mají odborníci i občané
se zájmem o historii a folklor svého domova.
Za několik desetiletí trvání Malovaného kraje neexistuje na Slovácku vesnice nebo město,
22
COŽ
TAKHLE DÁT SI... TROCHU ETIKETY?
Dary a dárky
sudý počet květin patří na hrob a ke smutečním událostem.
Velké kytice můžeme nechat i doručit. Každé
větší dobré zahradnictví či obchod s květinami
by takovou službu měly poskytovat. Ke kytici
by měl dárce přiložit svou navštívenku. Povinnost obdarovaného je pochopitelně ústně či
písemně poděkovat.
Na divadelních premiérách odevzdáváme
květiny službě, ta je doručí „při děkovačce“ na
jeviště. Na velkých koncertech, v opeře a při
jiných honosnějších kulturních příležitostech
se květiny na jeviště i házejí při potlesku, to
patří k atmosféře. Slušně vychovaný člověk
se v žádném případě necpe na jeviště, aby je
osobně předal.
Při výběru květin si dnes již květomluvou příliš
lámat hlavu nemusíme. Máme-li neomezený výběr, spíše se snažíme odhadnout, jaký typ květiny
se ke komu hodí, která květina by Jí „slušela“.
Velká kytice rudých růží si až do dnešního
dne podržela význam vášnivého citového zaujetí, může tedy v některých situacích působit
poněkud nepřiměřeně.
Společenský rádce z doby první republiky
dámám radí: „Chce-li dáma dárce ještě zvlášť
Různá rodinná jubilea, svátky, a také návštěvy, jsou nejobvyklejší příležitostí k obdarování.
Smyslem daru je způsobit radost. Dar vytváří
kontakt mezi dárcem a obdarovaným. Je to
jistý druh dorozumění prostřednictvím věcí,
které při vhodné volbě mohou vyjádřit více než
slova. Skutečná cena daru není v tom, kolik se
za něj zaplatí. Dar, který se dá přesně ocenit,
není skutečný dar.
Téměř při všech příležitostech jsou vhodným
darem květiny. Ženě je můžeme darovat vždy.
Nehodí se pochopitelně, aby daroval květiny
muž muži. Žena je může věnovat jedině muži
staršímu nebo nemocnému, nebo umělci.
Manželé by své partnerce měli věnovat květiny
co nejčastěji. Květiny v květináčích můžeme věnovat jen příbuzným a velmi dobrým přátelům.
Kytici z čerstvě nařezaných květin vyjmeme již v předsíni z papírového obalu. Kytici
držíme v levé ruce, aby pravá byla volná
k pozdravu či blahopřání. Žena by darované
květiny nikdy neměla nechat ležet, měla by
je ihned dát do vhodné vázy a vystavit na
patřičné místo. (Vysoké kytice nedáváme
na jídelní stůl.) Stále se i udržuje tradice, že
menší kytice by měla mít lichý počet květů,
23
V rodině dbáme zejména na to, aby dárky
věnované k svátkům, narozeninám, vánocům
a výročím převyšovaly úroveň běžné praktické
potřeby. Můžeme darovat pouze jen mýdlo,
ale koupíme takové, které by si obdarovaný,
ač se mu líbí, sám nekoupil. Smyslem dárku
není ušetřit obdarovanému peníze či cestu
do obchodu, ale věnovat mu cosi nad rámec
všedního dne. (Ulehčit všední den je smyslem
dobročinnosti, a ta se v rodině nebo mezi
přáteli nepředpokládá.)
Dárek je nutné umět i přijmout. Rozbalíme jej ihned v přítomnosti dárce. Projevíme
samozřejmě radost, popřípadě překvapení.
Poděkujeme za něj a nekomentujeme slovy:
„Ale co si děláte takovou škodu“. Když se
nám dárek nehodí nebo se nám nelíbí, nikdy
to nedáváme najevo a rozhodně ho nedarujeme dál. Nikdy se nedáme přemlouvat k přijetí
dárku, a jsme-li nuceni jej ve zcela výjimečných
případech odmítnout, učiníme tak klidně,
jednoznačně a nezvratně. (K záležitosti se již
dále nevracíme.)
Připomeňme si některé slavnostní rodinné
příležitosti, při nichž se dávají dárky, a na které
se poněkud pozapomnělo:
Den matek se slaví druhou neděli v květnu.
Ten den by matky neměly v domácnosti pracovat, aby se mohly věnovat pouze jim určeným
projevům pozornosti, přízně a lásky.
Při křtu bývá zvykem, aby kmotr obdaroval
křtěné dítě. Tradičními dárky bývaly stříbrný
příbor s monogramem, zlatý peníz.
K výročím svatby věnuje dar manžel ženě.
Ke každému výročí je vhodná kytice. „Kulatá“
výročí se jmenují:
po 10 letech - svatba cínová
po 15 letech - svatba křišťálová
po 20 letech - svatba porcelánová
po 25 letech - svatba stříbrná
po 50 letech - svatba zlatá
po 60 letech - svatba diamantová,
vyznamenat, utrhne si jeden květ a podrží jej
v ruce. Kdyby se jím však ozdobila, mohlo by se
z toho snadno usuzovat na důvěrnější poměr“.
Při výběru jiných darů než květin musíme
být daleko obezřetnější a více namáhat svou
fantazii. (Květinou nikdy nic nezkazíme.) Na
návštěvu můžeme přinést sladkosti, hostiteli
láhev alkoholu, kuřácké potřeby - to jsou
dárky konvenční. (Konvence není nic zavrženíhodného, znamená známá pravidla nepsané
dohody, která usnadňují dorozumění.) U těchto
pozorností dbáme ovšem, aby kvalita měla vrch
nad kvantitou, a pochopitelně respektujeme
především vkus hostitele.
Volíme-li originální dárek, pak musíme obdarovaného dosti dobře znát nebo mít schopnost
se do jeho situace a zálib vcítit. Pak se nám
ovšem může podařit, že povýšíme obdarování
na umění, že sebemenší maličkost bude mít
pro obdarovaného mnohonásobnou nevyčíslitelnou hodnotu. V každém případě by měly
být dárky vkusně zabaleny. Nikdy bychom
neměli darovat to, co jsme na minulé návštěvě
v navštívené rodině postrádali.
Také dbáme na to, abychom se darem
nedotkli. „V domě oběšence nehovoříme
o provaze.“ Dar či jen pozornost je také určitým druhem komunikace. Dárky, které mohou
byť velmi vzdáleně upozorňovat na nectnosti
a chyby obdarovaného, patří do oblasti kanadských žertíků, a nejsou tolerované z hlediska
společenské konvence.
Je přirozeně rozdíl, co je možné darovat
v rodině, a co mezi přáteli a známými. Nákladnější dary patří jen do oblasti vztahů, které
pokládáme za rodinné. Dívka i žena, které
záleží na dobrém jméně, by nikdy neměla
přijímat větší věcné dary od cizího muže. A dodnes platí: „Bohatými dary lze snadno vzbudit
neoprávněné naděje nebo vyvolat nepříjemné
závazky. U lidí, kteří jsou povinni dárek oplatit,
má být dárce opatrný a nedávat příliš drahé
dary, aby nevzbudil podezření, že „hází jitrnici
po klobáse“. Darování se vůbec nesmí změnit
ve výměnný obchod.“ (Společenský rádce)
zdroj: chovani.sweb.cz
24
HISTORIE OBCE
Jednota Československého Orla v Mutěnicích
Redakční radě se dostal do rukou zajímavý dokument o vzniku, působení a zániku
Jednoty Československého Orla v Mutěnicích a chtěli bychom vás s tímto historickým
dokumentem, který vznikl začátkem 50. Let, seznámit v rámci historie naší obce.
Po první světové válce, kdy náš národ
získal samostatnost, se započalo s veřejnou
činností a bylo založeno více spolků s různými
programy.
Mezi jinými byla založena i Jednota Čs. Orla
v Mutěnicích. Československý Orel byl spolek
kulturně tělocvičný. Sdružoval mládež a žactvo
jako cvičící a starší jako přispívající.
Jednota Československého Orla byla založena v Mutěnicích 13. června 1919. Tehdy
se přihlásilo 17 mužů a 25 žen jako cvičící
a 10 mužů a 10 žen jako přispívající.
Výchova v Orlu byla vedena v duchu národním a z hlediska katolického světového
názoru. Prostředky k této činnosti, pravidelného cvičení a přednášek se získávalo hraním
divadel, z různých besídek, tělocvičných
veřejných vystoupení a tanečních zábav.
První vedení místní Jednoty Orla byli zvoleni: Matušina František – starosta, Trávník
František – jednatel, Švagerka Cyril – vzdělavatel, Havlík Bartoloměj – náčelník a Kratochvílová Marie – náčelnice.
Jako první podnik se konala oslava prvního
výročí našeho osvobození 28. října 1919.
Ráno byla účast na bohoslužbách, po nich
následoval Orelský slib a večer besídka, která
byla znemožněna různými živly. Jelikož tehdejší funkcionáři neměli ještě žádné zkušenosti,
byly proto provedeny některé změny. Jednatelem byl zvolen bratr Josef Hartl, vzdělavatelem
P. Doupovec a náčelníkem Jan Lamáček.
V roce 1920 se konalo první veřejné cvičení za velké účasti cvičících. 60 dorostenek
a žaček, 90 dorostenců a žáků, 7 mužů
a 66 žen. Ráno účast na bohoslužbách a po
nich zkoušky. Odpoledne průvod od kostela
na cvičiště pod Búdy. Při průvodu se několik
občanů pokusilo na dolním konci před přejezdem dráhy slavnost znemožnit, což se jim
nepovedlo a cvičení proběhlo s ještě větším
nadšením.
V roce 1921 a 1922 se všechna činnost
zaměřila na první Orelský slet v Brně, který se
konal v roce 1922. Z naší Jednoty se zúčastnilo 24 cvičících. Slet se velmi dobře vydařil, ale
byl značným finančním schodkem, což mělo
za následek ochabnutí celé činnosti. Neměli
jsme žádné místnosti jak na cvičení, tak na
schůze. Cvičívalo se na dvorech a po stodolách. Pro cvičení se hledali noví pracovníci.
Starostou byl po tři roky zvolen Trávník Pavel,
který se však o práci nezajímal. Z tohoto důvodu byl zvolen v roce 1923 starostou br. Jan
Ilčík, jednatelem Josef Brablc a náčelníkem
br. Fabián Knedlík. Po nástupu br. Knedlíka
na vojnu byl zvolen br. Pavel Miklica.
V roce 1925 vzdělavatelem byl zvolen P. J.
Kuba. Druhé veřejné cvičení se konalo v roce
1925 s obvyklým pořadem. Cvičilo 72 žáků,
52 žaček 24 dorostenců, 28 dorostenek,
36 mužů a 36 žen.
V roce 1926 nastoupil voj. službu jednatel
Brablc Josef, za něj zvolen br. Jos.Šupa
a odešel na vojnu náč. Miklica Pavel, místo
něj zvolen br. Kmenta Jan.
V roce 1927 se konalo třetí veřejné cvičení.
Pořad byl obvyklý. I přes špatné počasí cvičilo
25
vedl br. Fr. Šupa. Strážný oddíl byl velmi dobře
vycvičen podle kontroly vojenských úřadů,
které dodaly i zbraně. Tato práce proběhla
úplně v tajnosti v zájmu našeho státu. V celé
naší vlasti jsme všichni dobře cítili vážnost
doby. Napětí vyvrcholilo 21. května 1938,
kdy byla vyhlášena částečná mobilizace a náš
strážný oddíl nastoupil na vyzvání u železničního mostu přes Kyjovku u Zbrodu. Po několika
dnech byl strážný oddíl odvolán. Avšak při
druhé všeobecné mobilizaci nastoupil strážný
oddíl podruhé ihned. Podle směrnic měl být
strážný oddíl vystřídán vojskem, ale vystřídání
přišlo až po pěti dnech. Tímto prokázali naši
mladší členové svou pohotovost a připravenost k obraně vlasti. Po demobilizaci nastala
spolková činnost opět.
V roce 1937 zvolen starostou br. Bralbc
Jan. Byl založen S p o l e k p r o p o s t avení a udržování Katolického
d o m u. Naše jednota Orla přistoupila za člena
a ze své hotovosti darovala spolku 3000,-Kč.
Také z každého podniku přispívala dle svých
možnosti. Členové a příznivci upisovali každý
podle svých možností bezúročné půjčky, které
by měly být zase spláceny. Tyto půjčky však
už nemohly být splaceny.
21. května 1938 se započalo se stavbou
Katolického domu.
A za tento den se odvezlo 44 fůr písku
z Hejdů, vše zdarma. (Hejdy – trať před Zbrodem). Také v ten den nastoupili naši členové
Bartoš Havlík jako velitel a dále br. Bravenec
Fr., Vašíček J., Hanáček Jakub, Nesvadba Fr.
a Pavelka Jan. Po několika dnech byli odvoláni
a na podzim při mobilizaci nastoupili podruhé.
Po demobilizaci začala spolková činnost opět.
Při valné hromadě a za napjatého ovzduší
19. ledna 1939 byli zvoleni tito bratři: Miklica
Pavel-starosta, Nesvadba Fr.-jednatel, P. Vinc.
Bednář-vzdělavatel, Jan Škápík-pokladník,
Šupa Fr.-náčelník a Šupová Marie-náčelnice.
28. května 1939 se konalo slavnostní
64 žáků, 56 žaček, 46 dorostenců, 32 dorostenek, 41 žen a 64 mužů.
V roce 1928 zvolen starostou br. Pavel Miklica, vzdělavatel P. Pořízek, náčelník Kmenta
Jan, náčelnicí Boltnarová L.
V roce 1929 byly konány celostátní oslavy
1000 letého výročí smrti sv. Václava. V rámci
těchto oslav byly konány Svatováclavské dny
Orelstva v Praze 29.-30. června, dny žactva
5.-7. července hlavní dny. Z naší Jednoty se
zúčastnilo 16 žáků a 41 ostatních. V tomto významném výročí (1929) oslavila naše Jednota
10 let trvání. A při oslavě 28. října 1929 i Svatováclavskou besídkou. Dopoledne byla mše
svatá a večer tělocvičná besídka s básněmi
a proslov P. Pořízka.
V roce 1930 byly konány čtyři veřejná cvičení s obvyklým programem. Cvičilo 118 žáků,
64 žaček, 36 dorostenek, 36 dorostenců,
52 mužů a 26 žen. Vzdělavatelem zvolen P.
Zalaba, náčelníkem Fr. Holešinský.
V roce 1931 zvolen starostou Kmenta Jan,
jednatelem Škápík Jan, vzdělavatelem P. Fr.
Drábek, náčelníkem Knedlík Ludvík, náčelnicí
Šupová Anastázie.
V roce 1933 starosta Miklica Pavel, vzdělavatel P. Hynek Pezlar. Bylo zakoupeno nové
jeviště od firmy Mára z Újezdu.
V roce 1934 jednatel Jos. Brablc, náčelník
Šupa Fr. Konáno veřejné cvičení s obvyklým
programem. Cvičilo 105 žáků, 120 žaček,
30 dorostenců, 57 dorostenek, 51 mužů,
45 žen. Celkem bylo přítomno 414 cvičících.
Též bylo vystoupení členů branné výchovy.
V roce 1935 starosta br. Kmenta, ostatní
beze změn.
V roce 1936 starosta Jos. Šupa, jednatel
Fr. Lamáček, vzdělavatel P. Vincenc Bednář.
Pro tehdejší poměry v Německu, kdy po
nástupu Hitlera se připravovalo k válce, zvýšil
se výcvik branných oddílů. Byly konány jejich
srazy a byl ustanoven strážný oddíl z členů,
kteří nepodléhali vojenské povinnosti. Výcvik
26
otevření Katolického domu. Členstvo se
zúčastnilo v orelských krojích. Slavnost se
krásně vydařila, jen náladu kazila přítomnost
okupačních jednotek. Na této slavnosti otevření mimo jiných řečníků promluvil také náčelník
Čs. Orla br. MUDr. Vojtěch Jílek, který byl za
Heidrichiády popraven.
22. ledna 1941 se konala poslední valná
hromada před rozpuštěním Čs. Orla, zvolen
br. Miklica Pavel starostou, vzdělavatelem
br. P. Jos. Navrkal, jednatel Trávník Petr, pokladník Štěpánek Josef, náčelník Šupa Fr.,
náčelnice Šupová Marie.
30. listopadu 1941 byla zastavena činnost
Orla, majetek zajištěn a 2. října 1941 byl Orel
rozpuštěn a majetek zabaven.
Nastala doba národního útlaku a koncentračních táborů. Také z naší Jednoty Čs. Orla
byl německým gestapem zatčen br. Fr. Šupa,
který si tam pobyl 9 měsíců. S ním bylo zatčeno ještě asi osm orlů z okolních Jednot. Takto
přestal existovat branný oddíl, protože vedení
Orla bylo zlikvidováno a dáno do koncentračních táborů. V koncentračním táboře zemřel
župní náčelník br. Vít Příkazský z Hodonína,
rodák z Ratíškovic. Na pochodu smrti zemřel
župní místonáčelník br. Er. Pelikán, učitel
z Bukovan. V Brně byl gestapem zastřelen
náčelník Orla br. Dr. Vojt. Jílek.
Po skončení války a osvobození naší
vlasti Sovětskou armádou byla naše obec
Mutěnice osvobozena 14. dubna 1945. Již
15. května 1945 se konala první p ř í p r a v n á
s c h ů z e po druhé světové válce, kde se
dohodlo obnovení naší činnosti. Vedení se
opět ujali poslední funkcionáři s výjimkou
jednatele, kterým byl zvolen br. Fr. Lamáček.
Na oslavu 28. října 1945 v druhé osvobozené
vlasti byla uspořádána společná Akademie
i s těl. Jednotou Sokola. Vystoupili jejich
i naši cvičenci. A tehdy ukázal dobrou vůli ke
spolupráci. Naše činnost Jednoty Čs. Orla se
velmi pěkně rozběhla. Byly pořádány schůze,
jakož i různé podniky a pravidelně se cvičilo.
V roce 1946 byli zvoleni: vzdělavatel br.
P. Jaroslav Dragon, jednatel br. Martin Trávník, pokladník br. Fr. Nesvadba, náčelník br.
Pavel Bařina a náčelnicí sestra Marie Šupová,
později provdaná Štětková. V tomto roce byl
u nás v Mutěnicích uspořádán radou Čs. Orla,
Kurs národopisných zvyků a tanců, kterého
se zúčastnili členové z celé republiky, a sice:
60 členů župních náčelníků a náčelnic. Kurs
se velmi pěkně vydařil a na zakončení se konala krojovaná zábava, aby i vzdálenější viděli
naše pěkné slovácké kroje. Též byly pořádány
recitační soutěže, kterých se zúčastnilo dosti
mladých, zvláště dorostenek.
V roce 1947 byl zakoupen Orelský prapor,
který byl při příležitosti župního veřejného
cvičení, které se konalo u nás v Mutěnicích,
slavnostně posvěcen. Bylo to největší vystoupení z celé doby naší činnosti Jednoty Čs.
Orla v Mutěnicích. Bohužel se nezachovaly
žádné statistické údaje, protože při rozpuštění
Čs. Orla nám byly všechny knihy zabaveny.
31. ledna 1948 se konala poslední valná
hromada před rozpuštěním, na které byli
zvoleni: Miklica Pavel starosta, P. Miroslav
Zouhar vzdělavatel, Skočík Jaroslav jednatel,
Fr. Záleský pokladník, Knedlík Fab. náčelník
a Kratochvílová Frant. náčelnice.
Po Únorových událostech 21. 2. 1948 byl
3. března 1948 zabaven orelský majetek
stanicí SNB a předsedou Akčního výboru NF
a předán do úschovy MNV. Majetek převzala
Jednota Sokola 29. dubna 1948. Tím dnem
byla ukončena naše činnost.
27
DVA NEROZLUČNÍ KAMARÁDI – Humorná povídka II.
Aneb – Co se kde šustlo
Někdy je zajímavé sledovat
přátelství dvou mužů, kteří od
mládí až do pozdního věku
neudělají jeden bez druhého
ve volném čase ani krok,
i když mají své rodiny. Toto
přátelství se většinou projevuje ve spolkové činnosti.
V každé obci a městě naší
republiky byl založen Sbor
dobrovolných hasičů. I v Mutěnicích má svou tradici. Byl
založen v r. 1892, letos tedy
hasiči oslavují stodvacáté
výročí založení sboru. Za tu
dobu se v něm vystřídalo
mnoho generací a velitelů.
Jedna generace odchází
a předává štafetu i povinnosti
generaci mladší, to je samozřejmé.
Rád si vzpomínám na dlouholetého náčelníka – velitele
hasičů, bratra Františka Brablce, který byl zemědělec, měl
své koně, a ty byly jeho chloubou. A na jeho nerozlučného
kamaráda také hasiče, bratra
Františka Jocha.
A jak můžeme každoročně
pozorovat všechny Sbory
hasičů, konávají s mladými „soptíky“ i v současné
době tradiční okrskové, někdy i župní soutěže. To byla
a je tradice, kde mladí hasiči,
chlapci i děvčata, soutěží
o prvenství a pohár soutěže.
Jednou v té obci, podruhé
zas v jiné... Učí se ovládat
moderní hasicí techniku,
rychlost a zručnost.
Oba jmenovaní Františkové
se spolu s mladými „soptíky“,
zúčastňovali téměř všech
soutěží hasičů a oslav výročí
založení hasičských spolků,
i když oba měli již kolem
sedmdesátky. Ve všech obcích měli známé kamarády
– hasiče, a tak se spolu vzájemně navštěvovali, udržovali
dlouholetou družbu, partičky.
Jeli se vzájemně pobavit s kamarády, no a ještě doma končili den buďto pod Búdama,
nebo na zelené v hospodě
(chutnala jim i Becherovka)
a domů se vraceli mnohdy
až před půlnocí. Byla-li v Kulturním domě taneční zábava,
vždy se zastavili a Františku
Brablcovi jsme my, muzikanti,
museli zahrát jeho oblíbenou
zpívanou skladbu o koních.
Ty mutěnské luka jsou v dolině, roste tam
travička jen se vine,
jen se vine, jen se válí, po ní
mě má milá
doprovází…
Sklonila hlavičku do jetele,
naslouchala
hlasu kdo to jede…
slyšela hlas vraných koní,
byly to koníčky
Brablcovy…
28
Františku, Františku, kam ty
jedeš, že svoje
koníčky sám kšíruješ,
nejezdi sám, vem mě sebou,
abych já věděla,
co je s tebou…
A František tančil a zpíval
radostí… Teprve pak se vraceli domů… (My muzikanti
jsme jim říkali mutěnští stárci.)
A nyní vzpomenu jeho nerozlučného kamaráda Františka Jocha.
Jednou v neděli po obědě
si zase František připravil
hasičskou uniformu, že pojedou s mladými na okrskovou
soutěž. Jeho manželka to
zpozorovala a v nestřeženém
okamžiku uniformu sebrala
a rychle ji šla schovat na
půdu. Nechtěla, aby na tu
soutěž jel. Měli nový dům,
ale na půdu se muselo lézt
po žebři ze dvora. František
přišel, zjistil, že uniforma není
tam, kde ji položil, vyběhl na
dvůr a manželku zahlédl na
vrcholu žebře i s uniformou.
A tu šibalsky zapřemýšlel…
Chvílečku počkal a jak vlezla
manželka na půdu, bleskově
odstavil vysoký žebřík a položil ho na zem, zamknul vrata
a v civilu se pak vytratil dveřmi
z domu.
František přišel do hasičské zbrojnice a při dotazu,
kde má uniformu, chválil se
kamarádům. Gesty rukou,
hlavou a nervozitou, trhaným
nesouvislým hlasem:
„Mně – bude zakazovat –
nekám chodit – já – možu
jít – kam chcu – aj bez uniformy…a ona – ať si ju obleče a špacíruje sa v ní – po
hůře…“
Bylo to v neděli po obědě,
dlouho žádný kolem nešel,
mladí nebyli doma, a tak se
manželka nemohla dovolat
pomoci, až asi za dvě hodiny.
Nějaké ženy šly kolem a ty teprve zorganizovaly mužskou
pomoc, která postavila znovu
žebř, aby mohla vězeňkyně
opět slézt dolů…
Jindy přicházel František
domů ze soutěží šťastný,
plný dojmů a vyprávěl doma,
co všechno zažil během
odpoledne. Ale tentokrát
přišel František v noci domů,
samozřejmě se strachem,
byl nervózní, s předtuchou,
že se to dnes bez dozvuků
neobejde. Byl si vědom,
že to dnes trochu přehnal.
Manželka samozřejmě na
něho čekala. On se nezmohl
na nic, než na pozdrav. Pak
už měla slovo jen manželka:
„Ná ty starý blázne, ná máš
rozum? Jste jak malé děcka,
vyčítala mu manželka. Toto,
cos udělal, to už byl vrchol
zloby, kerů si já nezaslůžím,
já sa o tebe starám, myslím to
s tebů dobře a ty sa mně takto
odměníš. Přemýšláš vůbec
o tem? Všady mosíte byt?“
Tehdy se František nebránil, chodil jak spráskaný, svědomí mu vyčítalo, v ten den to
opravdu přehnal. Když si to
uvědomil, bylo již pozdě! Byla
z toho dlouho tichá domácnost. Tehdá se rozhodl, že
na soutěži byl již naposledy.
Po čase se to doma konečně
udobřilo! (Manželka Františka, byla opravdu moudrá,
společenská žena).
Tolik vzpomínka na dva
nerozlučné kamarády. Generace starší a generace střední
je ještě pamatuje. Ale věřím,
že všem spoluobčanům vykouzlí tato příhoda úsměv na
tvářích ještě i dnes.
Zaznamenal
Ladislav Prčík
NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ
Výstava vín 2012
Po roce uspořádal Vinařský
spolek Mutěnice opět naši
tradiční výstavu vín. Tentokrát jsme museli z důvodu
Velikonočních svátků, které
letos vyšly na první dubnový
víkend, termín výstavy posunout. A aby zůstala nějaká
prodleva mezi výstavou vín
a otevřenými sklepy, které
jsou pořádány také v dubnu,
rozhodli jsme se pro víkend
na přelomu měsíce března
a dubna.
29
V porovnání s loňským rokem, kdy bylo od vinařů shromážděno „pouze“ 730 vzorků
z důvodu špatného počasí
v roce 2010, ukázal opět ten
letošní, jak velká jsme vinařská obec. Počet vzorků přesáhl magickou hranici jeden
tisíc, a to přesně 1 130 vzorků. Jenom součet bílých vín
708 a růžových vín 75 dává
dohromady 783 vzorků, což
je víc než celkové množství
v uplynulém roce. Bohužel,
má toto množství i svou negativní stránku, a to v podobě nedostatku degustátorů.
Jenom pro zajímavost: v roce
2011 bylo rozděleno bezmála
100 vinařů do 23 komisí
a letos, kdy jsme měli 32 ko-
Autor diplomu František Valda
OHLÉDNUTÍ ZA DNEM OTEVŘENÝCH SKLEPŮ V MUTĚNICÍCH
misí, si jich cestu na degustaci našlo jen 86. Sami vidíte,
jak je hodnocení organizačně nepředvídatelné, a tím pádem
i náročné. Toto je hlavní důvod, proč se až trapně každoročně vracím k tomuto tématu a nabádám Vás, vinaře,
k větší účasti na této důležité akci, jakou hodnocení vín je.
Samotná výstava dle spokojenosti návštěvníků
dopadla dobře a nevyskytly se prakticky žádné
zásadní nedostatky.
Díky prostředí (Sklepy Jarošek, chasa), organizaci (vinařský spolek), množství vzorků (především mutěničtí vinaři) a dalším skutečnostem patří
naše výstava bezesporu k těm nejoblíbenějším
v širokém okolí. Dokonce ani na oblastní výstavě
Podluží v Josefově neměli za dva dny takovou
návštěvnost jako u nás.
Rád bych touto cestou poděkoval vinařům
za poskytnuté víno a všem ostatním, kteří tuto
tradiční akci v naší obci podpořili ať už finančně
nebo technicky.
Doufám, že se i v dalším roce setkáme při
tomto svátku vína a budeme moci porovnat to
své s ostatními vinaři. Snad nás již po zimních
a jarních mrazech ve vinohradě nic nepřekvapí
a dočkáme se i letos nového, mladého a hlavně
našeho vína.
František Dubina
předseda vinařského spolku
30
V sobotu 21. dubna t. r. se konal v mutěnických Búdách již čtvrtý ročník dne otevřených
sklepů. Své sklepy otevřeli veřejnosti čtyřicet
čtyři místní vinaři.
Po týdnu plném dešťových přeháněk se
sobota stala příjemným slunečným dnem,
dalo by se říci ideálním na tento druh zábavy.
Proti roku 2011 si k nám do Mutěnic našlo
cestu za dobrým vínem zase o téměř tři stovky
milovníků tohoto vzácného moku více. Toto
svědčí o tom, že se jim v Mutěnicích líbí, líbí
se jim vína a přístup vinařů a jejich, především
rodinných příslušníků, kteří jim pomáhají při
obsluze.
Večer se konala hudební zábava. Zájemci,
a bylo jich dost, si mohli tentokrát vybrat mezi
disko a klasickou cimbálovou muzikou.
Nestane – li se nic nepředvídaného, uskuteční se v příštím roce již pátý ročník otevřených sklepů. A protože to bude malé jubileum,
pořadatelé určitě připraví nějaké novinky a vylepšení k ještě větší spokojenosti návštěvníků,
ale i vinařů, kteří své sklepy otevřou.
Všem mutěnickým vinařům, jejich rodinám,
mutěnické chase a Všem kdo se jakýmkoliv
způsobem přičinili o pěknou sobotu a propagaci naší obce jménem pořadatelů – Búdy
Mutěnice, sdružení vinařů, děkuje
Vladimír Trávník
předseda sdružení
31
SPORT
CHARITNÍ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA MUTĚNICE
Květná 379, Mutěnice
MUTĚNICKÝ FOTBAL
-
Charitní pečovatelská služba Mutěnice je zaměřena
na poskytování pečovatelských služeb seniorům, kteří
z důvodu snížené soběstačnosti potřebují pomoc druhé
osoby, a to z důvodu věku, nemoci, osamění apod.
Snažíme se o to, aby senioři mohli zůstat ve svém
domácím prostředí co nejdéle a s pomocí pečovatelky
zvládali každodenní činnosti ve své domácnosti. Pečovatelka dojíždí do domácností seniorů a pomáhá jim
při běžných úkonech péče o vlastní osobu, při hygieně,
při stravování, při péči o domácnost a při kontaktu se
společenským prostředím (viz níže).
Charitní pečovatelská služba poskytuje služby seniorům v obcích Mutěnice, Čejkovice, Dolní Bojanovice
a Josefov. Nabízíme pomoc při vyřizování příspěvku
na péči.
V případě zájmu o pečovatelské služby nebo dotazů,
kontaktujte prosím vedoucí služby na níže uvedeném
telefonu.
Informace o dalších službách Oblastní charity Hodonín najdete na www.hodonin.charita.cz
údržba domácích spotřebičů
pomoc při zajištění velkého úklidu
nákupy a pochůzky
praní a žehlení ložního prádla
praní a žehlení osobního prádla
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
- doprovod dospělých k lékaři, na úřady a zpět
FAKULTATIVNÍ SLUŽBY:
- Pedikúra
- Zapůjčení kompenzačních pomůcek do domácností
KOMPENZAČNÍ POMŮCKY K ZAPŮJČENÍ DO DOMÁCNOSTÍ:
- Polohovací postele s antidekubitní matrací, elektricky ovládané
- Stolky k posteli
- Invalidní vozíky
- Chodítka
- Toaletní židle
- Nástavec na WC
- Toaletní mísa
- Sedačka na vanu
- Posilovač nohou
- Přesunovací pás
- Přesunovací deska aj.
NABÍDKA PEČOVATELSKÝCH SLUŽEB:
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní
osobu
- pomoc a podpora při podávání jídla a pití
- pomoc při oblékání a svlékání
- pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík
Pracovní doba:
Pondělí - pátek
7.00 – 15.30 hodin
(dle možností služby lze pracovní dobu přizpůsobit
potřebám uživatelů)
Telefon:
518 370 388 (kancelář)
Mobil vedoucí:
737 234 090
Mobil pečovatelky: 737 234 097, 737 234 089
E-mail: [email protected]
www.hodonin.charita.cz
Eva Frýdková, DiS.
Oblastní charita Hodonín
Vedoucí Charitní pečovatelské služby Mutěnice
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek
- pomoc při úkonech osobní hygieny
- pomoc při základní péči o vlasy a nehty
- pomoc při použití WC
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy
- dovoz nebo donáška jídla
- pomoc při přípravě jídla a pití
- příprava a podání jídla a pití
pomoc při zajištění chodu domácnosti
- běžný úklid a údržba domácnosti
32
Hodnocení právě skončeného fotbalového ročníku
vyznívá pro FK Mutěnice snad
ještě příznivěji než v minulých
letech. Starší přípravka skončila ve své skupině okresního
přeboru na 3. místě. Stejného
umístění dosáhli i mladší žáci.
Starší žáci prošli bez porážky
krajskou soutěží a zajistili si 1.
místo, a tím i právo postupu
do krajského přeboru! Starší
dorost se spolu s mladším dorostem po bídném podzimu
dokázal zachránit v krajském
přeboru a korunu všemu
znovu nasadilo A-mužstvo,
které si už dvě kola před
koncem zajistilo 1. místo v I.
A třídě sk. B a navíc vyhrálo
i Krajský pohár FAČR! Nejen
kolektivu kolem trenéra Zemánka a kapitána Válka, ale
i všem ostatním samozřejmě
blahopřejeme! Snad nikdy
v mutěnické historii jsme
neměli tak vyvážené výsledky
ve všech kategoriích. Většinou výrazně vyčnívala jedna
kategorie, v poslední době
se nám výsledky vyrovnávají a přitom zkvalitňují, což
potvrzuje naši dobrou práci
na všech frontách. A to se
nadále potýkáme s nedostatečným počtem přírodních
travnatých ploch, kdy na trénink a zápasy osmi! mužstev
máme jediné travnaté hřiště
a plochy za brankou, z nich
jenom plocha u „Šapita“ je
zavlažovaná.
Starší přípravka si opět
vedla po celou sezónu velmi
dobře a nakonec se umístila
na velmi pěkném 3. místě. Po
sezóně se navíc zúčastnila
kvalitně obsazeného turnaje
v Dolních Bojanovicích, kde
přehrála i okresního přeborníka Baník Dubňany a vybojovala 1. místo. Dá se tedy
říct, že se drží mezi nejlepšími
mužstvy na okrese. Svěřenci
Jendy Froňka a Franty Lamáčka na jaře jenom dvakrát
prohráli a v Kyjově remízovali. Na jaře měla přípravka
11 střelců, nejvíce branek
(20) vstřelil Patrik Lamáček,
František Lamáček přidal 13,
Marek Mokruša a David Šolta
8, Roman Špéra 6, Matěj Pavelka 4, David Froněk a Lukáš
Kotvan 3, Petr Janás a Jan
Vaculovič 2 a Hubert Havelka
jednu branku. Mladší přípravka hrála svou soutěž bez
sledování výsledků a tabulek.
Kluci a dívky tedy sbírají své
první zkušenosti, aniž by se
měli stresovat o umístění
v tabulce apod. Přesto i o ni
branky střílejí a oporami jsou
(bez počtu banek) Matyáš
Knedlík, Adam Němec, Lukáš
33
Mokruša, Tomáš Růžička,
Matyáš Lamáček, Vojtěch
Špera a Vojtěch Hodes. Rádi
bychom ale přípravku v ročnících 2003 a mladší doplnili
o další šikovné kluky a děvčata a samozřejmě i o další
trenéry. Dveře máte u nás
určitě otevřené!
Mladší žáci (trenéři Petr
Weigl a Václav Michna) udrželi 3. místo, které jim patřilo
už po podzimu. Toto je pěkné
umístění je rovněž dobrým
příslibem do budoucna. A to
ještě někteří kluci mají rezervy
v přístupu k tréninkům a fotbalu jako takovému. Pokud
ale na sobě začnou pracovat, mají před sebou rovněž
dobrou budoucnost. Hlavní
oporou mužstva byl Michal
Hajduch, který se z pozice
stopera dokázal na jaře 17x
gólově prosadit. Dominik Janouškovec vstřelil 13 branek,
Roman Weigl, který hraje na
střídavý start žákovskou ligu
v Hodoníně přidal 10, Adam
Michna a Šimon Kratochvíla
7 a Vojta Hanák 5 branek.
Starší žáci mají za sebou
fantastickou sezónu, když za
celý rok nenašli přemožitele
a dva body za remízu ztratili až
v posledním zápase sezóny
s Hustopečemi. Karel Růžička starší s Jožkou Musilem
Starší žáci FK Mutěnice - vítězové krajské I. třídy sk. C.
Stojící zleva: Musil - as. trenéra, Poláček, Bezůšek, Růžička ml.,
Ilčík, Růžička st. - trenér, Hodes, Tinka
Klečící: Mišičák, Štipčák, Rapavý, Varmuža, Jagoš, Benešovský
Ležící: Valíček, Pavelka
Chybí: Lučan, Konečný a Koš
tak završili úspěšnou činnost
od přípravky až po starší žáky
a nesmazatelně se tak zapsali
do historie mutěnické kopané. Spoléhali se na hráče
„supersilného“ ročníku 1997,
v nichž vynikalo trio Karel Růžička mladší, Jakub Pavelka
a Tomáš Varmuža. Výkony
zmíněné trojice neušly pozorovatelům 1. FC Slovácko,
a tak by se v létě měli zařadit
do přípravy ligového dorostu
v Uherském Hradišti, kde už
Mutěnicím dobré jméno dělá
mládežnický reprezentant
Michal Trávník. Všichni jim
přejeme na nelehké misi
hodně štěstí. Samozřejmě
mají kluci dveře otevřené
i nadále zpět, pokud by se
v silné konkurenci neprosadili. Vítězství v soutěži je ale
pochopitelně dílem celého
kolektivu, vždyť jenom na
jaře se dokázalo střelecky
prosadit 13 kluků! Nejlepším
střelcem byl s 18 brankami
Tomáš Varmuža, dále mu
sekundovali se 17 brankami
Karel Růžička a s 11 Radim
Ilčík. Sedm branek přidal
Jakub Pavelka, šest Kevin
Bezůšek a pět Pavel Jagoš.
Mladší dorostenci v podstatě celou sezónu dopláceli
na to, že se dělalo všechno
na záchranu staršího dorostu, jehož výsledky jsou
určující. Přesto se sezóna
musí hodnotit pozitivně z toho
důvodu, že v podstatě všichni
34
starší žáci ročníku 1997 mají
odehráno už několik zápasů
za dorost, byť mladší a snáze
by tak měli přejít z žáků do
dorostu. Těžit bychom z toho
měli hlavně v budoucnu, byť
při dvou nebo třech kolizích
termínů dorostu a žáků, jsme
jen stěží dávali mužstva mladšího dorostu a starších žáků
dohromady. Nedávali ani
příliš branek, vždyť nejlepšími
střelci byli Radek Gertner
a Radim Ilčík (starší žák), kteří
vstřelili 3 branky.
Starší dorostenci zaslouží
pochvalu za jarní část sezóny,
když se dokázali vyškrábat
se sestupové příčky až k záchraně, i když poslední dva
zápasy prohráli. Navíc ještě
v několika dalších utkáních
body zbytečně ztratili. V zimě
se dorost hlavně kvalitně posílil, když se z hostování vrátili
Radim Gábor a Martin Blaha
a naopak na hostování k nám
přišel z Ratíškovic Jirka Imrich
a z Dubňan Luděk Baťa. Ten
u nás potvrdil pověst kanonýra, když těžil hlavně ze skvělých přihrávek Martina Blahy
a Luboše Kupčíka a vstřelil
15 branek, což je polovina
všech jarních branek dorostu!
Spolu se dvěma zmíněnými
spoluhráči a také Pavlem
Varmužou naskakovali i v dresu A-mužstva. Rádi bychom,
aby u nás Luděk pokračoval
i v mužích, záleží však na
dohodě s mateřským oddílem. Kupčík přidal 8 branek
a Radek Gertner 2 branky.
Velkou pochvalu za celou
sezónu zasluhuje A-mužstvo, které obhájilo vítězství
v I. A třídě a navíc uspělo
i v Krajském poháru FAČR.
Výbor FK Mutěnice se tentokrát rozhodl přijmout postup
do vyšší soutěže, a tak si po
jedenácti letech znovu zahrajeme přebor! Naposledy
ještě v rámci středomoravské župy to byl v sezóně
2000/2001 župní, tentokrát
to bude v rámci Jihomoravského kraje přebor krajský.
O vítězství A-mužstva v soutěži rozhodl už domácí zápas
s Tvrdonicemi dvě kola před
koncem. Po něm žádné veselí a juchání nenastalo,
neboť jsme se o vítězství báli
až do konce, a navíc jsme se
soustřeďovali na pohár. Ten
se nám díky finálové výhře
v Lanžhotě nad Ratíškovicemi v poměru 3:0 rovněž
podařilo vyhrát a naši hráči
tak zkompletovali “double”.
Samozřejmě po loňském
vítězství v I. A třídě nás znovu
každý pasoval na favorite
soutěže. Ale když si uvědomíme, že naše mužstvo v létě
opustili opory Kopčil, Hlava
a Malušek a místo nich už do
podzimní sestavy naskočili
v podstatě dorostenci Jakub
a Marcel Čepilové a Luboš
Kupčík a na jaře, při zranění
Válka a dalších hráčů další
dorostenci Blaha, Varmuža
nebo Baťa, jsou naše výsledky obdivuhodné. Pravdou je,
že zkušenosti Němčického,
Koštuříka, Lupače i Válka,
který, když nehrál, tak to
bylo hodně znát, byli na hřišti vidět. Ale naši mladíci se
rozhodně za své zkušené
kolegy neschovávali a byli jim
rovnocennými kolegy! Chladnokrevnost, s jakou třeba Holešinský proměnil v poslední
minutě za stavu 1:2 penaltu
s Rakvicemi nebo Kupčík
vyvážel míče z obrany a přesně rozehrával míče, svědčí
o tom, že naši kluci dozrávají
ve výborně hráče. A to by se
dalo říci prakticky o všech.
Samozřejmě při jejich mládí je
procento chyb o poznání vyšší, ale zase to třeba v případě
Blahy nebo Trávníka či jiných
vynahrazují důrazem a maximální bojovností. Na jaře se
o střeleckou korunu přetahovali Radim Holešinský (8)
s Daliborem Koštuříkem (11).
FK Mutěnice „A“ - Vítěz Krajského Poháru FAČR
Zleva stojící: Joch - as. trenéra, Vala - vedoucí, Němčický, Zemánek - trenér, Koštuřík, Lupač,
Bravenec, Kupčík, Blaha, Varmuža, Kocourek, J. Čepil, Šupa, Gábor
Klečící: Lamáček, Válek, Trávník, Holešinský, Vydařilý, M. Čepil, Baťa
35
Další naši střelci už tak úspěšní nebyli, i když nahrávka je
stejně důležitá jako gól. A ty
gólové nejvíce rozdával Víťa
Lamáček, který ale i čtyři
branky vstřelil. Velkou oporou byl opět brankář Michal
Lupač a také jsme se mohli
spolehnout na naši obranu dirigovanou zkušeným Němčickým, vedle něj se mohli naši
mladí hráči učit, a z čehož
nejvíc profitoval již zmiňovaný
Luboš Kupčík.
V neposlední řadě je třeba se zmínit i o ženském
mužstvu, které hraje moravskoslezskou divizi žen. V konečném součtu jim patří mezi
10 kolektivy 5. místo s mírně
aktivní bilancí, čímž vylepšily loňskou sedmou příčku.
Naše ženy se rok od roku pod
vedením Petě Čepila zlepšují
a pokud vylepší do příští sezónu zakončení, jejich umístění by mohlo být ještě lepší!
Pět branek na jaře vstřelila
Yvonne Chromečková, čtyři
Lenka Lamáčková-Špérová a dvě Petra Zálešáková.
Možná se obliba ženské kopané zvýší po vítězství děvčat
z naší základní školy, která
uspěla v celostátním Coca-Cola Cupu, nebo-li soutěži
základních škol ve fotbale.
Mj. i fotbalová legenda Jan
Koller přihlížel jejich vítězství
ve finálovém turnaji v Praze
na Strahově, což znamenalo
jejich účast na finále ženského fotbalového turnaje
v olympijském Londýně!
Narození:
Opory A-mužstva Koštuřík s Válkem s poháry za vítězství
v Krajském poháru FAČR
Závěr
Filmovým fanouškům připomínáme Letní filmový festival,
který se tentokrát uskuteční
o týden později, tedy od 11.
do 15. července (program je
zde rovněž uveřejněn). Mezi
promítanými filmy nebude
chybět i trhák s fotbalovou
tématikou Okresní přebor –
Poslední zápas Pepika Hnát-
ka. Všem občanům Mutěnic
přejeme pohodové a bezstarostné prázdniny. A všem
našim fanouškům a sponzorům děkujeme za jejich
podporu a přízeň v ročníku
2011/2012. A nezapomeňte,
už ve středu 11. července odstartuje přátelským zápasem
„áčka“v Kyjově sezóna další!
14.03.2012
Františka Crmanová
Nová 854
29.03.2012
Jana Trávníčková
Slovácká 259
13.04.2012
Beáta Konečná
U Obory 462
19.04.2012
Hana Fričová
Nová 1085
22.04.2012
Šimon Snopek
Nová Čtvrť 677
13.05.2012
Ellen Lundová
Ke Trojici 304
14.05.2012
Jan Lenert
Brněnská 776
14.05.2012
Eliška Lenertová
Brněnská 776
16.05.2012
Šimon Růžička
Nová 875
Sňatky:
17.03.2012
Marek Ištvánek
Eva Antošová
Slovácká 7
Dubňany
21.03.2012
Ivan Palárik
Radka Otáhalová
Nedělní 1008
Frenštát pod Radhoštěm
14.04.2012
Libor Kominácký
Klára Esterková
Nová 865
Dubňanská 349
02.06.2012
Jan Konhefr
Petra Macháčková
Čejkovice
Moravská 42
02.06.2012
Pravoslav Konečný
Monika Koubská
Jižní 1081
Kyjov
09.06.2012
Oldřich Dudek
Veronika Havlíková
Nová 887
Masarykova 181
Celková bilance ročníku 2011/12 v číslech:
A mužstvo
1. místo
Dorost starší 11. místo
Dorost mladší 12. místo
Žáci starší
1. místo
Žáci mladší 3. místo
Ženy
5. místo
Přípravka starší 3. místo
26 9 3
6 6 5
26 6 3
22 21 1
22 16 1
18 6 7
18 12 3
4
15
17
0
5
5
3
69:28
50:66
44:76
177:9
128:44
39:41
149:49
60 bodů
23 bodů
21 bodů
64 bodů
49 bodů
25 bodů
39 bodů
Petr Blaha
36
37
His torie na f o togr afiích
Úmrtí:
28.04.2012
02.05.2012
07.05.2012
07.05.2012
12.05.2012
13.05.2012
Josef Mityska
Jaroslav Šafařík
Vlasta Piškulová
Zdenka Fialová
Vladimír Kopeček
Petr Brablc
Nedělní 1024
Havlíčkova 806
Údolní 431
Havlíčkova 649
Masarykova 34
Nádražní 523
ve věku 76 let
ve věku 55 let
ve věku nedož. 88 let
ve věku 72 let
ve věku 87 let
ve věku 70 let
Blahopřání:
75let:
08.04.1937
19.04.1937
13.05.1937
27.05.1937
29.06.1937
Květoslava Prášková
Jozefína Knedlíková
Jaroslav Šupa
Kristina Malatínská
Anna Mráková
26.04.1932
01.05.1932
18.05.1932
Zdenka Šupová
Marie Trávníková
Anna Skočíková
14.04.1927
27.05.1927
04.06.1927
21.06.1927
Anastasia Blahová
Věra Burianová
Marie Malíková
Petr Záleský
08.05.1922
Jiří Kumpricht
13.04.1919
Bohumila Špérová
80let:
85let:
90let:
93let:
Hana Svobodová
matrikářka
38
39
COCA-COLA ŠKOLSKÝ POHÁR
D ě t s k é k r o j o v é h o d y 2 012
40
Foto: M. Komínek st.
Foto: M. Komínek st.
Foto: M. Komínek st.
Foto: M. Komínek st.
SETKÁNÍ
Foto: M. Komínek st.
Foto: B. Žilka
MUŽSKÝCH SBORŮ
PODLUŽÍ
Foto: M. Komínek st.
Foto: B. Žilka
Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437
Vydává Rada obce Mutěnice.
Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Marta Balgová,
ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková, Markéta Gáborová.
Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 18. 6. 2012.
Download

Zpravodaj 2-2012