Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR
MĚKKÉ MANAŽERSKÉ DOVEDNOSTI
V rámci projektu
Rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností žáků středních škol ve Zlínském
kraji s využitím IKT
CZ.1.07/1.1.08/03.0049
Mgr. Monika Brusenbauch Meislová
Ing. Tomáš Kantor
Doc. Dan Marek, PhD., M.A.
Pozlovice
duben – květen 2011
Obsah programu
Úvod
Ú
od do měkkých
ě ýc manažerských
a a e s ýc dovedností
do ed ost
Vytváření pracovních týmů a týmová práce
Komunikační dovednosti
Vyjednávání
Ř š í problémů
blé ů a konfliktů
k fliktů
Řešení
Management času
2
ÚVOD DO MĚKKÝCH MANAŽERSKÝCH
DOVEDNOSTÍÍ
3
Úvod do měkkých manažerské dovedností
Definice měkkých manažerských dovedností
Soft skills vycházejí především z osobnostních a charakterových
vlastností každého z nás.
Např.
N
ř kkomunikativní
ik ti í a rétorické
ét i ké d
dovednosti,
d
ti sebekritičnost,
b k itič
t práce
á v tý
týmu,
efektivní řízení času, schopnost vyjednávat a řešit konflikty, empatie
apod.
Neomezují se na určitou profesi
profesi, ale zasahují do všech aspektů života.
života
Pro svůj charakter jsou velmi obtížně změřitelné či jinak
kvantifikovatelné.
ojení a ro
íjení může každý z nás pracovat.
praco at
Na jejich os
osvojení
rozvíjení
X
Hard skills jsou dovednosti, které se naučíme a mají okamžitý efekt
(např. programování,
(např
programování znalost finančních postupů či cizích jazyků): jsou
viditelné a jasně definované.
4
Úvod do měkkých manažerské dovedností
Význam měkkých manažerských dovedností
Požadavky na trhu práce se v posledních deseti letech velmi změnily.
Dříve se kladl důraz hlavně na odborné znalosti, dnes více na individuální
osobnost.
osobnost
Soft skills jsou vysoce oceňovaný a velmi žádaný artikl na trhu práce.
Jejich
j
důležitost se mění podle
p
charakteru zaměstnání.
Čím více budete pracovat s lidmi, tím lépe by měly být tyto dovednosti u vás
rozvinuté.
Z ládá í soft
ft skills
kill je
j d
důl žitý nástrojem
á t j
ú ě h pro každého,
k ždéh
Zvládání
dnes důležitým
úspěchu
kdo se vyskytuje v pracovním procesu.
Právě soft skills často rozhodují o tom, kdo bude v práci povýšen, který kolega
bude patřit mezi nejoblíbenější či jaký uchazeč uspěje u přijímacího pohovoru
pohovoru.
Soft skills rozhodují o úspěchu člověka nejen v pracovním, ale i osobním
životě.
5
Úvod do měkkých manažerské dovedností
Cvičení: Úspěšný člověk
Napište
N
išt vlastní
l t í definici
d fi i i úspěšného
ú ěš éh člověka.
čl ěk Zapište
Z išt sii ((popř.
ř
nakreslete) cokoli, co vás napadne.
Posléze se zamyslete nad následujícími otázkami:
Kolika z uvedených kritérií jste již osobně dosáhli?
Pro kolik z uvedených kritérií jste určili strategie k jejich dosažení
v budoucnu?
Cvičení: Přehled úspěchů
Zamyslete se nad případy a aktivitami, kdy jste excelovali nebo pro
vás bylo snadné jich dosáhnout či se je naučit. Vyjmenujte je a
sepište.
iš
Poté se zamyslete nad případy, které byly pro vás složité, a rovněž je
vyjmenujte.
Pak každý případ analyzujte a zvažte, proč jste v některých byli
dobří, a jiné vám působily potíže.
6
VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH TÝMŮ A TÝMOVÁ PRÁCE
7
Vytváření pracovních týmů a týmová práce: obsah
Definice týmu
Úspěšné
p
fungování
g
týmu
ý
Týmové role
Konstruktivní zpětná vazba
Motivace
8
Definice týmu
Tým je pracovní skupina, v níž jednotlivci mají společný cíl a kde
pracovní činnosti a dovednosti každého člena na sebe účelně a
p
plynule navazují. Tým pracuje především na bázi motivace a řídí se
demokratickými principy
Týmová
Tý
á práce
á přináší
ři áší vyšší
šší efektivitu
f kti it a může
ůž být výborným
ýb ý způsobem
ů b
využití
žití
společných znalostí a schopností pro vás i vaše kolegy.
Sestavení efektivního týmu je složitá záležitost a vyžaduje znalost
pracovníků, vztahových vazeb, averzí apod.
Velikost týmu
Velikost týmu je klíčová: minimální počet 3, maximální 15, ideální
7až 9 lidí.
15 a více je příliš mnoho, takový tým se špatně se koordinuje a těžko se navazuje
spojení s jednotlivými členy.
N ž mít
Než
ít jeden
j d obří
bří tým,
tý je
j lepší
l ší kombinovat
k bi
t několik
ěk lik menších
ší h týmů.
tý ů
9
Úspěšné fungování týmu
Prvky úspěšného týmu
týmové chování;
jasné cíle;
jasně definované role;
jasná komunikace;
sdílení informací a znalostí;
umění naslouchat a diskutovat;
dobře definované rozhodovací mechanismy;
znalost práce v týmu;
konstruktivní zpětná vazba;
podpora osobního rozvoje;
vzájemná podpora;
neformální
f
ál í sociální
iál í struktura;
t kt
odměna za práci týmu.
10
Úspěšné fungování týmu
Faktory přispívající k udržení týmu:
soustředění se na splnění
p
cíle;;
udržení a zlepšování standardů;
vyrovnání se s konflikty a krizemi;
nalezení společného konsensu;
efektivní komunikace.
Faktory přispívající k rozložení týmu:
nepřátelství;
nedůvěra;
špatné vedení týmu;
blokování informací;
nevyrovnanost týmu.
Cvičení: Povídka na jedno písmeno
Rozdělte se na menší podskupiny. Úkolem každé podskupiny je napsat příběh
pouze pomocí slov začínajících na písmeno, které si vylosuje její zástupce.
Vytvořené příběhy poté prezentujte před celou skupinou.
Smyslem tohoto cvičení je otestovat vaší schopnost spolupracovat v malých skupinách s
jasně vymezeným cílem.
11
Týmové role
Každý člen týmu většinou zaujímá rolí několik.
Každá role by měla být alespoň částečně pokryta
pokryta.
Rozdíly mezi lidmi jsou pro týmovou práci předností.
Je dobré, když si je každý vědom svých rolí, i když většinou není
potřeba je explicitně určovat
určovat.
Pozor! Nejde o formální role (vedoucí, asistent apod.).
Koordinátor (Předseda): klidný, dominantní, stabilní.
Koordinuje tým, vede ho k spolupráci a k dosažení cílů. V diskuzi
nedominuje, jeho příspěvkem je položení správných otázek. Jeho vedení
čí á zejména
j é v sociální
iál í rovině.
i ě
spočívá
Navrhovatel (Režisér):činorodý, impulzivní, dominantní.
Navrhuje a řídí práce v týmu.
týmu Vyžaduje akci,
akci žene tým k vyšší
produktivitě.
Inovátor (Chrlič): inteligentní, individualistický.
Přichází s novými nápady a podněty, s originálními řešeními. Má velkou
představivost a je zdrojem inspirace pro celý tým.
12
Týmové role
Kritik (Upozorňovatel): racionální, stabilní, skeptický.
Nejobjektivnější
j j
j člen v týmu,
ý , poskytuje
p
y j detailní analýzy,
ý y, hodnotí nápady
p ya
varuje před chybami. Není příliš nadšený.
Organizátor (Tahoun): svědomitý, disciplinovaný.
Stará
St
á se o to,
t aby
b nápady
á d a rozhodnutí
h d tí b
byly
l ttransformovatelné
f
t l éd
do
konkrétních úloh, a zajišťuje, aby byly realizovány. Pracuje systematicky,
má rád pevné struktury.
Objevovatel (Shánil): společenský, čilý, přátelský.
Shromažďuje informace, nápady, navazuje kontakty, získává podporu z
venku. Nejlépe se mu daří pod tlakem, je dobrý improvizátor.
Podporovatel (Týmový hráč): citlivý, mírný.
Je dobrým posluchačem, rozvíjí nápady, všímá si potřeb a problémů
ostatních podporuje je.
ostatních,
je Pomáhá vytvářet dobrou atmosféru v týmu.
týmu
Dokončovatel (Dotahovač): tichý, pečlivý, úzkostlivý.
Stará se o to, aby se dodržoval řád a časový plán. Do detailů vše
kontroluje Dává pozor
kontroluje.
pozor, aby se na nic nezapomnělo
nezapomnělo.
Specialista (Odborník): cílevědomý, iniciativní a oddaný své profesi
Poskytuje vědomosti a dovednosti, které jsou vzácné.
13
Týmové role
Jak být dobrým členem týmu?
Sdílejte odpovědnost za efektivitu skupiny.
Na schůzky týmu se pečlivě připravujte.
Omluvte se, pokud se nemůžete setkání týmu zúčastnit.
Praktikujte sebedisciplínu.
Berte na vědomí názory ostatních.
Plňte své úkoly.
Cvičte dobré komunikační schopnosti.
N ht sii vysvětlit
ětlit nejasné
j
é body.
b d
Nechte
Řešte spory na základě rozumu.
Nezapojujte
p j j do debaty
y osobní otázky.
y
Buďte dobrý pozorovatel.
Buďte si vědomi svých neverbálních projevů.
14
Konstruktivní zpětná vazba
Jak zpětnou vazbu podávat?
Zpětná
Z
ět á vazba
b b
by měla
ěl být dobře
d bř načasovaná.
č
á
Zpětná vazba musí být přijatelná – příjemce ji musí zvládnout.
Cílem jsou změny, ne hodnocení samotné.
Při jejím
j jí poskytování
k
á í jje nezbytná
b á pozitivní
i i í a přínosná
ří
á atmosféra.
fé
Zeptejte se vždy nejdříve, jak příjemce vidí sám svůj výkon nebo chování.
Soustřeďuje se na chování, výkon či konkrétní aktivity, ne člověka coby celek.
Vyhýbejte se výrazům typu „vždycky, nikdy“.
Zpětná vazba musí být přesná, vycházet z pozorování, nikoli domněnek.
Jak zpětnou vazbu přijímat?
Buďte pozitivní vůči tomu, kdo zpětnou vazbu poskytuje.
Naslouchejte zpětné vazbě a ujasňujte se,
se že správně rozumíte.
rozumíte
Ptejte se na další detaily.
Zkontrolujte si zpětnou vazbu u ostatních.
R h d ět se, jak
Rozhodněte
j k zpětnou
ět
vazbu
b využijete.
žij t
Poděkujte za zpětnou vazbu.
15
Motivace
Motivace je síla, která hýbe člověkem → dává jeho chování a prožívání
směr a energii.
g
Vnitřní motivace je uspokojována ve vlastní činnosti.
V pracovním prostředí: činnost, výkon, poznání, smysl a seberealizace
apod.
d
Vnější motivace je uspokojována důsledky činnosti → činnost je tedy
prostředkem k uspokojení motivace.
V pracovním
í prostředí:
tř dí mzda,
d sociální
iál í kkontakt,
t kt moc apod.
d
Cvičení: Analýza vlastní motivace
Odpovězte co nejupřímněji na následující otázky
Co mě nejvíce motivuje (podněcuje) k výkonu?
Co mě nejvíce dokáže odradit
odradit, otrávit
otrávit, demotivovat?
Jakými stimuly mě podněcuje k výkonu můj přímý nadřízený?
Jsou jeho postupy efektivní?
C b
Co
by měl
ěl změnit,
ě it aby
b mě
ě jjeho
h postup
t skutečně
k t č ě podněcoval
d ě
lk
výkonu?
16
KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI
17
Komunikační dovednosti: obsah
Základ komunikačních dovedností
Verbální a nonverbální komunikace
Rétorické dovednosti
Prezentační dovednosti
18
Základ komunikačních dovedností
Význam komunikačních dovedností
Na vedoucí místa p
postupují
p j sebejistí,
j , výřeční
ý
a verbálně zdatní lidé.
Komunikační dovednosti můžete využívat s úspěchem nejen v práci, ale i
v soukromém životě.
Základem je dobré ovládání jazyka, tedy dobře mluvit, psát a číst česky.
Pravidla chování při komunikaci
Zajímejte se o druhé lidi, snažte se je poznat a pochopit.
Vyzvěte ostatní, aby hovořili o sobě.
Buďte pozornými posluchači.
Zacházejte opatrně s kritikou a příkazy – snažte se o dohodu.
Naučte se připustit i vlastní chyby.
Hovořte s ostatními o tom, co zajímá je, spíše než o tom, co zajímá vás.
Dejte druhým lidem najevo, že jsou pro vás důležití.
Pamatujte na to, že vlastní jméno zní člověku jako nejsladší a nejvýznamnější ze
všech slov.
Buďte pozitivní a snažte se usmívat.
19
Verbální a nonverbální komunikace
Složky komunikace
Verbální: 10 % (slova).
Nonverbální: 90 % (mimoslovní projevy).
Vývojově starší než slova; neverbální signály oslovují podvědomí.
Hlavní zásady správné verbální komunikace
Mluvit dostatečně nahlas a v přiměřeném tempu.
Vyjadřovat se přesně, jasně, srozumitelně.
Mluvit spisovně.
Neužívat příliš dlouhé věty nebo komplikovaná souvětí.
Udržovat kontakt s posluchači.
Prostředky neverbální komunikace
Mimika: pohyby obličejových svalů.
G tik pohyby
Gestika:
h b rukou.
k
Posturika: pozice těla.
Proxemika: prostorové chování člověka.
Haptika: dotyky v mezilidském styku.
Kinesika: komunikační pohyby člověka.
Paralingvistika: mimojazykové prvky verbální komunikace.
20
Verbální a nonverbální komunikace
Cvičení: Nonverbální komunikace I
Podívejte
P
dí jt se na 6 obrázků
b á ků s typickými
t i ký i gesty
t a mimickými
i i ký i projevy
j
a přiřaďte
řiř ďt každému
k ždé
obrázku jeden z následujících významů:
1) upřímnost
4) bezradnost
2) stud
5) zamyšlenost
3)rozhodnost
6) váhavost
21
Verbální a nonverbální komunikace
Cvičení: Nonverbální komunikace II
Popište projevy člověka, který na vás zapůsobil silným a pozitivním dojmem.
Co vám na jeho chování nejvíce imponovalo? Jaké jeho neverbální projevy vám
byly příjemné a sympatické?
Analyzujte projevy člověka, který na vás působí výrazně záporným dojmem.
Které jeho neverbální projevy vás odpuzují, jste na ně alergičtí?
Udělejte si kontrolu vlastní řeči těla
Jak využívám mimiku a úsměv?
Umím navázat oční kontakt?
Jakým dojmem působím?
Je mé držení těla vzpřímené?
Je moje gestikulace adekvátní?
Jakým způsobem se pohybuji po místnosti?
Jaké je mé podání ruky?
Jsem si vědom svých zlozvyků a hloupých gest?
Jaká jsou má pozitivní gesta?
22
Rétorické dovednosti
Bez dobrých vyjadřovacích vlastností je úspěch v komunikaci a jednání
s lidmi nepravděpodobný.
Řečníky se nerodíme, ale stáváme.
Charakteristiky řečového projevu: artikulace; hlasitost; výslovnost; tempo a
dynamika řeči; výška; zabarvení; modulace hlasu.
Úskalí řečového projevu
Nehromaďte za sebou podstatná a přídavná jména („V důsledku zvýšení
manipulace s nedovolenými prostředky“).
Užívejte aktivní slovesné tvary („Oznámili nám“).
Vyhněte se přechodníkům (i když je ovládáte).
Jména skloňujte, slovesa časujte.
Pozor na významovou dvojznačnost vyjádření.
Důležitost interpunkce, intonace, pauzy.
Pozor na používání cizích slov („Apartmány v této kapacitě snižují kvalitu destinace,
a tedy i produktu, proto klient nereflektuje…“).
Pokud publikum není složeno z odborníků, cizí výrazy omezte, překládejte,
vysvětlujte.
Pozor na výslovnost – ověřte si ji.
23
Prezentační dovednosti
Prezentovat jakoukoli myšlenku kvalitně je stejně důležité jako
kvalita samotné myšlenky.
y
y
V dovednosti přednášet je nutné se cvičit.
Dobrá příprava = 90 % úspěchu.
úspěchu
Osoba prezentujícího
Vhodné oblečení a úprava.
Úroveň projevu: zvolte úroveň vyjadřování podle posluchačů.
Využití času: nezatěžujte detaily, zařazujte přestávky.
Osobnostní kvality: buďte přirození.
Vizuální kontakt s posluchači: cca 2/3 prezentace se dívejte na posluchače, 1/3
do prezentace/materiálů.
p
Postoj: je možné střídavě stát i sedět (změna podporuje pozornost posluchačů).
Pohyb: klidový, nevytvářet překážku.
Gestika: p
přirozená g
gestikulace jje žádoucí,, p
používejte
j otevřená g
gesta,, abyy bylo
y
vidět vaše dlaně.
24
Prezentační dovednosti
Časté chyby neverbálního projevu při prezentování
nervózní pohyby (sahání si na obličej, vlasy, vousy, brýle, šperky,
hodinky, drobné v kapse);
přílišný neklid, „tancování“, houpání či naopak syndrom přilepení se
k podlaze;
přehnaná gestikulace či naopak úplná absence gest;
nevhodná gesta (fíkové gesto, ruce v kapsách, pancířové gesto, ruce za
zády);
chabý oční kontakt;
stále
tál stejný
t j ý výraz
ý
ttváře;
ář
záchvaty smíchu, chichotání;
otáčení se zády k publiku.
25
Prezentační dovednosti
Struktura prezentace
Úvod: řekněte, co řeknete.
Pozdrav, přivítání, představení.
S
Seznámení
á
í posluchačů
l h čů s tématem
té t
prezentace
t
a její
j jí strukturou.
t kt
Žádné omluvy za nedostatky či za vaše vnitřní pocity.
Máte první 2 až 3 minuty na to, abyste posluchače zaujali.
Stať: řekněte to.
Jádro prezentace.
Srozumitelnost, stručnost, jednoduchost, uspořádanost.
Postupujte od obecného ke konkrétnímu, od jednoduchého k složitějšímu, od
známého k neznámému.
Závěr: řekněte, co jste již řekli.
Shrnutí nejdůležitějších bodů, otázky.
Závěru věnujte velkou pozornost - poslední věty si posluchači pamatují obzvláště
dobře.
Oznámíte-li, že se chýlíte ke konci, nesmíte mluvit další hodinu.
26
Prezentační dovednosti
Klíčové prvky úspěšné prezentace
Kontaktujte
K
t kt jt posluchače
l h č očima;
či
t řt se přátelsky.
tvařte
řát l k
Buďte uvolnění a nic nepředstírejte.
Buďte sebejistí.
Sílu hlasu přizpůsobte místnosti.
místnosti
Nemluvte příliš rychle a používejte krátké věty.
Vkládejte přestávky a měňte tempo.
Nikdy prezentaci nečtěte
nečtěte.
Nezahlťte posluchače informacemi.
Používejte jednoduchý, nekomplikovaný jazyk (pozor, nikoli obecnou češtinu).
( jaksi“, „vlastně
vlastně“)).
Vyvarujte se doplňkových slov („jaksi
Neodvracejte se od publika.
Čtěte neverbálně vysílaná poselství svých posluchačů.
Mějte
j p
pod kontrolou své p
projevy
j y neverbálního chování.
Správně dýchejte.
Zvolte úroveň vyjadřování podle posluchačů.
Předveďte efektní začátek a konec.
Neprozraďte závěry vaší prezentace hned v úvodu.
Nebojte se uznat, že něco nevíte.
Myslete pozitivně.
27
Prezentační dovednosti
Cvičení: Zhodnoťte vlastní řečový projev
Každé tvrzení ohodnoťte pomocí odpovědi ano/ne.
Hovořím s hlasitostí,
hlasitostí která je přiměřená velikosti místnosti a množství posluchačů
(ani příliš hlasitě, ani příliš tiše).
Mám dobrou výslovnost, dobře artikuluji, je mi rozumět, co říkám, i když ztiším
hlas.
Hovořím spíše pomaleji, tak, abych byl všemi dobře pochopen, nejsem však
monotónní. Měním tempo řeči v souladu s přednášeným obsahem tak, aby měl
můj projev dynamiku.
Moduluji hlas, funkčně zvyšuji a ztišuji hlas, nezapomínám na pauzy v řeči.
Mám svůj projev strukturován a rozčleněn na úvod, jednotlivé body vlastního
obsahu (stati) a závěr se shrnutím a případným otevřením diskuse.
Základní myšlenky, které mají být zapamatovány, sděluji pomaleji, hlasitěji,
opakovaně, s důrazem a zopakuji je v závěru.
Hovořím se snahou o stručnost, jasnost, výstižnost a přesnost, abych neunavil,
přitom však byl srozumitelný
srozumitelný.
28
Prezentační dovednosti
Využívám
y
působivé
p
řečnické obraty,
y p
přirovnání, řečnické otázky,
y odmlky,
y sám
vyslovím a zodpovím pravděpodobné námitky apod.
Svou řečí se obracím nejen k hlavám, ale i k srdcím posluchačů. Uplatňuji jak
racionální, tak emotivní argumentaci a přesvědčování. (Proporci volím s ohledem
na charakter
h kt posluchačů.)
l h čů )
V řeči se vystříhám módních výrazů, parazitních slov, frází a nic neříkajících
spojení. Cizí slova užívám, jen je-li to opravdu nutné a nejdou-li nahradit českými.
Základem mé řeči je spisovná čeština
čeština.
Přizpůsobuji se formou výkladu skupině posluchačů, neuchyluji se však k lidovosti,
ani se nepodbízím slangem.
Hodnocení
Kolikrát jste odpověděli ne a kolikrát ano? Jak velké a v čem jsou vaše rezervy na
cestě k mistrovství v prezentačních dovednostech? Ve kterých bodech se naopak
cítíte pevní v kramflecích?
29
Prezentační dovednosti
Tréma
Tréma = strach z neúspěchu a selhání.
Projevy trémy: sucho v ústech, zpocené dlaně, vnitřní třas, pohupování
ze strany na stranu.
stranu
Pamatujte, že nervozita, stres nebo strach z prezentování jsou
p
přirozené.
Malá tréma je prospěšná: stimuluje k výkonu, napomáhá soustředění a
dosažení nadprůměrných výkonů.
X Musí být však přiměřená, v opačném případě je spíše příčinou
výpadků paměti a zmatkování.
Zbavit se trémy úplně nelze (neboť je to naše obrana proti působení
nepříznivých podnětů), ale je možné trémy využít pro stimulaci k lepším
výkonům.
výkonům
30
Prezentační dovednosti
Jak se vyrovnat s trémou?
Častá praxe a trénink je zaručená pomoc. Využijte každé příležitosti
k prezentování.
Změňte své myšlení
y
z „To se mi nepovede.“
p
k: „Mám p
příležitost se něco naučit.“
Snažte se na svoji prezentaci těšit.
Připravte si a efektivně použijte prezentační pomůcky a „berličky“ (mnohým
pomůže zmírnit trému už jen fakt, že drží „něco“ v ruce a získají větší jistotu tím,
že vědí, kam s rukama).
Před prezentací prohoďte několik slov s lidmi z obecenstva - stanou se pak
vašimi „spojenci“.
Zapojte své posluchače co nejdříve do prezentace a udržujte s nimi kontakt.
Buďte dobře připravení – začátek a konec prezentace se můžete zkusit naučit
zpaměti.
Zhl b k dýchejte
Zhluboka
dý h jt a přiměřeně
ři ěř ě se pohybujte.
h b jt
Rozhodně se vyhněte alkoholu a lékům na uklidnění.
Nezapomeňte, že navenek je vidět pouhých 10 % vašich vnitřních
nepříjemných pocitů.
31
VYJEDNÁVÁNÍ
32
Vyjednávání: obsah
Sebepoznání
Znalost lidí a lidské povahy
p
y
Osobní image
Jednání a vyjednávání
Reakce na námitky
33
Sebepoznání
Význam sebepoznání
Sebepoznáním významně zvýšíte své předpoklady k maximalizaci
vašich silných stránek, překonání slabostí, vylepšení vztahů,
zvládnutí stresu a zvýšení vaší výkonnosti
výkonnosti.
Dobrá znalost sebe sama rovněž snižuje chyby a omyly v praktickém
jednání a je předpokladem k jejich neopakování.
Dobrý odhad sebe sama je předstupněm ke správnému odhadu
druhých lidí, což je podmínkou úspěchu jednání s nimi.
Veřejné já versus intimní sféra.
Cvičení: Jsem příkladem pro
Napište co možná nejvíce lidí, o kterých si myslíte, že byste pro ně mohli být
vzorem, a definujte proč.
34
Sebepoznání
Cvičení: Autoportrét schopností
Zhodnoťte vlastní schopnosti za pomoci pětibodové stupnice (+ minimální
schopnost, v porovnání s jinými patřím k nejslabším, +++++ maximální schopnost,
při srovnání s jinými patřím ke špičce).
Obecná rozumová schopnost (obecná inteligence):
Rychlost zapamatování
Trvalost (dlouhodobost) zapamatování:
Paměť pro čísla:
Paměť na jména:
Topografická paměť
paměť, orientační smysl:
Prostorová představivost:
Koncentrace pozornosti (soustředěnost):
Rozdělení pozornosti:
p
Rychlost přechodu z jedné činnosti na druhou:
Motorická obratnost:
Jemná motorika:
Vyjadřovací schopnosti:
Speciální nadání: (matematické, hudební, slovesné, výtvarné atp.)
35
Znalost lidí a lidské povahy
Znalost druhých lidí, minimalizace chyb v odhadu a schopnost
predikce pravděpodobných
p
p
p
ý reakcí jiných
j ý jsou
j
nezbytným
y ý
předpokladem a základem úspěchu v praktické psychologii jednání.
Časté chyby při posuzování osobnosti druhých:
podléhání prvnímu dojmu;
neúměrná
ú ě á generalizace
li
(h ló efekt);
(haló
f kt)
logická chyba;
předsudky a stereotypie;
podléhání sociálnímu statusu, roli;
očekávání, selektivní slepota, hluchota;
černobílé vidění;
hornový efekt .
36
Osobní image
Zásady, kterými lze image zlepšit
Rozvíjejte znalosti etikety a uplatňujte je.
Vhodně a pečlivě se oblékejte.
Věnujte
ě uj e po
pozornost
o os vlastním
as
rétorickým,
éto c ý , p
prezentačním
e e tač
a komunikačním
o u ač
dovednostem.
Všímejte si řeči těla jiných, zlepšíte tak i vlastní neverbální projevy.
Snažte se vidět na sobě i druhých
ý klady,
y p
potlačujte
j malichernost, závist a černé
myšlení.
Buďte pozitivní.
Buďte si vědomi silných stránek své osobnosti a právě na nich budujte stavbu
své image.
Pěstujte zdravou sebejistotu.
Buďte sami sebou.
Vystupujte a jednejte přirozeně i přiměřeně s ohledem na situaci.
Nezapomeňte, že nikdy nedostanete druhou šanci udělat dobrý první dojem.
37
Jednání a vyjednávání
Důležitost vyjednávání
Vyjednávání je proces, při kterém dvě strany (či více stran), jejichž zájmy
jsou na počátku rozdílné, dosahují za použití komunikace společného
řešení.
řešení
Bez vyjednávání se v životě nelze obejít.
Jednání s lidmi jje do určité míry
yp
politikou i diplomacií
p
a někdy
y také
obchodem.
Nutnost vyjednávat je někým pociťována jako nepříjemný úkol.
Úspěch účastníka vyjednávání je posuzován podle míry dosažení záměru,
který obhajoval.
Cíl: způsob
Cíl
ů b vyjednávání,
j d á á í kt
který
ý nefrustruje
f
t j nás
á anii druhou
d h
stranu,
t
ale
l
přináší oboustranné výhody a uspokojení z výsledků i vztahů
Různé
ů
vyjednávací styly (kompetitivní, kooperativní, principiální, virtuální).
38
Jednání a vyjednávání
Strategická příprava na vyjednávání
Při přípravě na vyjednávání si odpovězte na následující otázky.
Je pro vás vyjednávání výhodné?
Co vás konkrétně vede k rozhodnutí vyjednávat?
Jaké řešení by pro vás bylo ideální? Jaké přijatelné?
Co u děláte, když se nedohodnete?
Jaký styl vyjednávání vám bude vyhovovat?
Bude mít vyjednávání publicitu? Jakým způsobem může ovlivnit váš
image?
Co druhá strana od vyjednávání očekává? Jaké jsou její cíle? Jaké jsou
její silné a slabé stránky?
Jaké vztahy s protistranou chcete mít v budoucnosti?
39
Jednání a vyjednávání
Časté chyby při vyjednávání:
nesrozumitelné,
it l é monotónní,
tó í únavné
ú
é a dlouhé
dl hé mluvení;
l
í
příliš rychlé nebo naopak pomalé mluvení;
stálé opakování téhož, absence nových informací;
používání frází a klišé;
namyšlený přístup;
vnášení napětí do hovoru;
pletení pátého přes deváté;
skákání do řeči;
zachovávání kamenné tváře;
neudržování očního kontaktu
;
důraz na slůvko „já“, nikoli „vy“;
používání nadmíry cizích slov a odborných výrazů;
používání silných slov;
osobní výpady a urážky druhé strany;
výsměch na adresu opačného postoje;
zlehčení hodnot nebo osob, které druhá strana vyznává a uznává.
40
Jednání a vyjednávání
Cvičení: Jak umíte vyjednávat?
Na každou z následujících
j
otázek upřímně
p
odpovězte
p
ano či ne. Kolik
kladných odpovědí jste získali?
Kp
partnerům v jjednání p
přistupuji
p j jjako k osobnostem a individualitám s p
právem na
vlastní názor.
K lidem, se kterými jednám, se nechovám nadřazeně (i když jsou vůči mně
v podřízeném postavení.)
Dokážu druhým lidem naslouchat, názory jiných respektuji a jsem schopen opustit
původní vlastní méně nosný názor.
Domnívám se, že s většinou lidí lze vyjít i dosáhnout více „po dobrém“.
Nevyvolávám nikdy konflikty.
Při výměně názorů zachovávám chladnou hlavu, neurážím druhého.
Nejednám „zákulisně“, nepomlouvám, neintrikuji, nenechám se ovládat záští či
závistí.
á i tí
Dovedu projevit klidně, věcně, jasně a neagresivně své mínění
Nedám předem na mínění jiných lidí či autorit. Snažím se utvořit si vlastní, co
nejobjektivnější názor,
názor určující pro mne není sympatie či antipatie
antipatie.
Z minulých chyb se dokážu poučit, usiluji o změnu.
41
Jednání a vyjednávání
Hodnocení
Čím více kladných odpovědí, tím větší jsou vaše předpoklady
k úspěšnému jednání s lidmi, a tím úspěšnější také vaše jednání s lidmi
pravděpodobně je.
je
5 a méně kladných odpovědí: výsledek je varovný a stojí nejen za
pouhé zamyšlení.
6 – 7 kladných odpovědí: předpoklady k jednání s lidmi stojí na solidním
základě, je však co zlepšovat.
8 – 9 kladných odpovědí: vynikající výsledek. Pokud jste odpovídali
pravdivě, jsou vaše předpoklady i vlastní dovednost jednat s lidmi
vynikající.
10 souhlasných odpovědí: opravdu jste tak dokonalí a bez chybičky? 
42
Reakce na námitky
V reakci na námitky lze uraženě mlčet, dát najevo pocit ukřivděnosti,
opustit
p
pole
p
nebo oplatit
p
agresi
g
agresí.
g
Chcete-li však v jjednání
pokračovat a druhého si získat, je třeba být konstruktivnější.
Jak pracovat s námitkami?
Dejte najevo pochopení pro jakoukoli námitku.
Nejprve
jp
se zeptejte
p j na důvody.
y
Zjistěte, zda se za první námitkou neskrývají ještě další.
Oprávněným námitkám se braňte nabídkou jiných předností.
Použijte bumerangovou metodu - občas odpovídejte protiotázkami
protiotázkami.
Nenapovídejte druhé straně žádné námitky.
Chovejte se vyrovnaně, klidně a uvolněně.
Nepo ží ejte žádné pichla
Nepoužívejte
pichlavé
é výrazy.
ýra
Za každou námitku poděkujte.
43
Reakce na námitky
Cvičení: Jak zvládnout námitky?
Napište konstruktivní a nosné reakce na následující modelové námitky.
1) Nemám čas.
2) Prostě mě to nebaví. Nemám zájem!
3) Máte vzdělání jiného směru, než požadujeme. Zdá se mi, že nemáte dost
zkušeností.
4) Každý občas udělá chybu. Vy snad ne, mistře? V takovém časovém presu se to
prostě stihnout nedalo.
5) V jiném obchodě to prodávají za nižší cenu!
6) Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
J to
t zajímavé,
jí
é ale
l pro praxii se tto asii nehodí.
h dí
7) Je
8) Politika je špína a politici prospěcháři a kariéristé.
9) Neplníte, co jste slíbili před volbami!
44
ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ A KONFLIKTŮ
45
Řešení problémů a konfliktů: obsah
Příčiny konfliktů a přístupy k nim
Strategie
g řešení konfliktů
Úspěšné řešení konfliktů
Asertivita a její využití při řešení konfliktů
46
Příčiny konfliktů a přístupy k nim
Konflikt je nejobecněji definován jako střet dvou motivací. Jedná se
o střet p
protichůdných
ý p
postojů,
j , zájmů,
j , hodnot,, potřeb,
p
, cílů,, plánů,
p
,
představ apod.
V češtině bývá slovo konflikt vnímáno spíše negativně,
negativně jako nežádoucí a
stresující výbuch emocí.
Každý
K
ždý konflikt
k flikt je
j d
destabilizačním
t bili č í prvkem
k
sociálního
iál íh systému,
té
v jjehož
h ž
rámci vzniknul, a reakce na něj může způsobit podstatnou změnu
fungování daného systému (a to jak pozitivní, tak negativní).
Konflikt sám o sobě tedy nemá pozitivní nebo negativní náboj, záleží
na tom, jak se k němu postavíme a jaký mu dáme význam.
V životě se nelze konfliktům zcela vyhnout, ani by to nemělo být
naším cílem.
47
Příčiny konfliktů a přístupy k nim
Konflikt může mít i pozitivní význam, protože:
nám pomáhá formovat a ujasňovat vlastní názory, postoje i hranice
své osobnosti
přináší nová řešení (je zdrojem změn);
ukončuje negativně vnímané procesy a stavy;
zabraňuje ustrnutí a stimuluje vývoj: nutí hledat stále nové cesty;
vede k výměně informací a otevřené diskuzi;
uvolňuje napětí a pomáhá ventilovat emoce;
učí řešit problém: vede k analýze;
ověřuje a přehodnocuje vztahy;
poskytuje zpětnou vazbu.
Pozor: neřešený konflikt se však často vrací, eskaluje a vede k
destrukci.
48
Příčiny konfliktů a přístupy k nim
Druhy konfliktů
Konflikty se nejčastěji dělí podle počtu zaangažovaných osob na
intrapersonální
p
((vnitřní,, osobní konfliktyy jedince;
j
; např.
p konflikt morálky,
y,
rozhodování mezi tím, co bychom měli a co bychom chtěli apod.);
interpersonální (mezi dvěma jednotlivci; např. konflikty mezi členy
rodiny kolegy v práci,
rodiny,
práci přáteli apod
apod.);
);
intraskupinové či skupinové (uvnitř uzavřené a definované skupiny;
např.
strany,
p rodiny,
y politické
p
y školní třídy,
y církve apod.);
p )
zvláštní druh intraskupinového konfliktu je konflikt jednotlivce se
skupinou, kdy jednotlivec buď je členem skupiny (např. jeden poslanec v
konfliktu se zbytkem parlamentu) nebo není (např
(např. zákazník v konfliktu s
obchodním řetězcem);
interskupinové či meziskupinové (mezi dvěma skupinami; např. mezi
fanoušky Sparty a Slavie, mezi Čechy
Č
a Slováky, mezi studenty a učiteli).
49
Příčiny konfliktů a přístupy k nim
Příčiny konfliktů
Příčiny konfliktů bývají (stejně jako konflikty samotné) různé a vznikají v
několika rovinách:
věcná rovina: týká se obsahu a cílů, které chtějí strany konfliktu
dosáhnout;
emocionální (vztahová) rovina: odráží psychické potřeby a emocionální
rozložení ve vztahu mezi stranami konfliktu – čím je vztah mezi stranami
konfliktu užší, tím je vztahová rovina významnější;
hodnotová rovina: promítá základní postoje a hodnoty účastníků
konfliktu.
V každé konfliktní situaci se tyto tři roviny vzájemně prolínají a není
snadné jje od sebe oddělit.
Často se stává, že záminkou pro otevření konfliktu se stane věcná
rovina, ale skutečnou příčinou je rovina vztahová.
50
Strategie řešení konfliktů
Kooperace
Spolupráce
S
l
á s cílem
íl
uspokojit
k jit zájmy
áj
obou
b stran,
t
hl dá í společné
hledání
l č é alternativy.
l
i
Tuto strategii je vhodné použít, když:
jsou důležité zájmy obou stran a nelze je sjednotit kompromisem;
j našim
je
ši cílem
íl
se něco
ě naučit,
čit např.
ř ověřit
ěřit sii d
domněnky
ě k či pochopit
h it názory;
á
je třeba dát dohromady názory lidí, kteří se na danou věc dívají z různých úhlů;
je nutné propracovat se negativními názory, které překáží ve vztazích.
Kompromis
Přechodné postavení - jeho cílem je najít účelné, vzájemně přijatelné řešení
řešení,
které částečně uspokojí obě strany.
Tuto strategii je vhodné použít, když:
j
jsou
cíle důležité,, ale nestojí
j za možnou roztržku;;
oba oponenti jsou stejně silní a pevně rozhodnuti stát za svým;
hledáte dočasná řešení složitých problémů;
hledáte přechodná řešení v časovém tlaku;
je potřeba záložní způsob při neúspěchu kooperace či konkurence.
51
Strategie řešení konfliktů
Vyhýbání
Odkládáníí na vhodnější
Odkládá
h d ější dobu
d b nebo
b ústup.
ú t
Tuto strategii je vhodné použít, když:
je problém triviální;
nevidíte
idít žád
žádnou možnost
ž
t uspokojení
k j í vašich
ši h zájmů;
áj ů
možné škody vyplývající z konfliktu převažují nad výhodami z jeho řešení;
je třeba nechat lidi vychladnout;
druzí mohou konflikt řešit efektivněji;
je problém pouze symptomem něčeho hlubšího.
K k
Konkurence
Bránění svého stanoviska: sledování vlastních cílů na úkor druhého.
Tuto strategii je vhodné použít, když je třeba:
rychlé, rozhodné akce při důležitých problémech;
přijmout nepopulární opatření;
chránit se p
před lidmi,, kteří využívají
y
j vašeho nekonkurenčního chování.
52
Strategie řešení konfliktů
Přizpůsobení
Protiklad
P
tikl d konkurence:
k k
opomíjení
íj í vlastních
l t í h zájmů,
áj ů nesobecká
b ká velkorysost
lk
nebo
b
uposlechnutí rozkazu.
Tuto strategii je vhodné použít, když:
sii uvědomíte,
ěd ít že
ž nemáte
át pravdu;
d
je problém mnohem důležitější pro toho druhého než pro vás;
by pokračující konkurence poškodila vaši věc;
j důl
je
důležité
žité uchovat
h
t harmonii.
h
ii
53
Úspěšné řešení konfliktů
Adekvátní řešení konfliktu
Konfliktní situace je vyřešena, když jsou s následným stavem
účastníci konfliktu spokojeny.
Je-li jedné straně řešení konfliktu vnuceno, konflikt je odsunut a
pravděpodobně se projeví později.
Cílem řešení konfliktu není jen vyřešení problémové situace, ale změna
konfliktní situace na nekonfliktní.
Adekvátní
projeví
de át řešení
eše konfliktu
o
tu se p
oje v tom,
to , že:
e
přináší zisky všem účastníkům;
je realistické, uskutečnitelné;
je přijatelné pro obě strany,
strany byť ne vždy ideální;
předchází opakovanému objevení se téhož konfliktu, tj. je konkrétní,
vymezuje konkrétní postupy pro jednotlivce a má připravené „opravné"
postupy,
pracuje se zachováním rovnováhy - s rovnoměrným podílením se obou
stran na zvládání konfliktu, na nalezení a uskutečnění řešení.
54
Úspěšné řešení konfliktů
Základní pravidla řešení konfliktů
Každý má právo říci svůj názor.
Každý má právo na stejné časové vstupy.
Je nutno naslouchat i takovým názorům, se kterými nesouhlasíme.
Nekřičíme, nezvyšujeme
y j
hlas, neurážíme, neironizujeme.
j
Neshazujeme a neznehodnocujeme to, co je pro oponenta cenné, čeho si
váží.
Nepřipomínáme staré prohřešky, mluvíme pouze o aktuálním problému.
Udržujeme si racionální sebekontrolu a nadhled (nenecháme se ovládnout
emocemi).
i)
Cílem není soupeřit o to, kdo zvítězí, ale zjistit, jaký postup je
nejefektivnější.
j
j
Nezapomeňte, že předcházet konfliktům je snadnější, než je řešit.
55
Úspěšné řešení konfliktů
Faktory přispívající k řešení konfliktů
vstřícnost;
ochota přijmout jiný názor;
snaha porozumět;
úcta;
konkrétnost;
asertivita;
trpělivost;
aktivní naslouchání
znalost p
problému;
klidné jednání;
angažovanost;
jjasná p
pravidla;;
smysl pro fair play.
Faktory komplikující řešení konfliktů
uzavřenost;
trvání na vlastních pozicích;
stereotypy;
absence respektu;
generalizace;
agrese, pasivita;
spěch, stres;
nekomunikování;
neznalost věci;
křik, afekt;
nezájem;
absence p
pravidel;;
rány pod pás.
56
Asertivita a její využití při řešení konfliktů
Asertivita je druh chování, který umožňuje přesvědčivým způsobem
sdělit, co cítíte, potřebujete
j
nebo chcete, aniž v ostatních vytváříte
y
dojem,
j
že jsou do něčeho nuceni.
Jedná se o zdravé a přiměřené sebeprosazení.
Znaky asertivního chování
j
jasné
vyjádření
yj
toho, co chcete a p
potřebujete,
j
a jak
j toho lze dosáhnout;
schopnost klidné komunikace bez útoků na jiné;
respektování důstojnosti vlastní i jiných osob;
dodržování jjasných
pravidel a hranic;;
ý p
sebevědomé řešení sporů;
schopnost otevřeně o sobě mluvit a naslouchat ostatním;
schopnost přijímat kladnou i negativní zpětnou vazbu;
schopnost pozorně naslouchat partnerovi;
respektování zájmů partnera;
pozitivní, optimistický přístup.
57
Asertivita a její využití při řešení konfliktů
Asertivní práva
Mám právo sám posuzovat svoje vlastní jednání, myšlenky a pocity a být
za ně a jejich důsledky zodpovědný.
Mám právo neposkytovat žádné vysvětlení ani ospravedlnění svého jednání.
Mám právo posoudit, zda a nakolik jsem zodpovědný za problémy druhých.
Mám právo změnit svůj názor.
Mám právo dělat chyby a být za ně zodpovědný.
Mám právo říci: „Já nevím“.
Mám právo být nezávislý na dobré vůli druhých.
Mám právo dělat nelogická rozhodnutí.
Mám
á p
právo
á o říci:
c „Já tti nerozumím“.
eo u
Mám právo nebýt dokonalý. Mám právo říci: „Je mi to jedno“.
58
Asertivita a její využití při řešení konfliktů
Cvičení: Hříchy z minulosti
Vzpomeňte si na tři situace z minulosti, kdy jste vůči druhým lidem přehnaně
projevili svoji zlost nebo si na nich vylili svůj vztek. Zapište si, jak jste to řekli a
co jste při tom dělali. Pak si zkuste promyslet, jak by v daných situacích vypadaly
asertivní reakce a zapište si je.
je
Cvičení: Hraní cvičných asertivních dialogů ve dvojicích
Požádejte nadřízeného o zvýšení platu. Máte na to právo. Vaše kolegyně je na
mateřské dovolené a vy děláte práci i za ni. Zůstáváte v práci přesčas. Pro firmu
jste nepostradatelný zaměstnanec.
Váš kamarád vás žádá, abyste mu půjčil/a na víkend auto. Chce se svojí
partnerkou vyrazit
p
y
na výlet.
ý
Je to sice váš nejlepší
j p kamarád,, ale má řidičák teprve
p
chvíli a neřídí příliš bezpečně. Navíc auto možná budete potřebovat. Odmítněte
jeho žádost.
Půjčil/a jste kamarádce 500 Kč a ona vám slíbila,
slíbila že vám je do čtrnácti dnů
vrátí. Čtrnáct dní uběhlo a ona vám je stále ještě nevrátila. Nyní peníze
potřebujete. Přimějte ji, aby vám půjčku vrátila.
59
MANAGEMENT ČASU
60
Management času: obsah
Definice principy a základy managementu času
Definice,
Stanovení cílů a cílová orientace
Techniky určování priorit
Plánování
Prokrastinace
61
Definice, principy a základy managementu času
Management času je soubor nástrojů, pomocí nichž lze efektivněji
využívat
y
svůjj čas.
Co lze získat lepší organizací času?
Příjemnější a zdravější životní styl.
Sebemotivaci k další práci.
Emoční
oč sebeuspo
sebeuspokojení.
oje
Další stupeň profesionality.
Vyšší výkonnost.
rozvoj
Prostor pro další osobní rozvoj.
Možnost vnímat práci jako zábavu.
Celkově vyšší kvalitu života.
62
Definice, principy a základy managementu času
Cvičení: Je čas vaším nepřítelem?
Přečtěte si následující tvrzení a posuďte, zda se u vás popisované chování
vyskytuje
skoro pořád (3 body)
často (2 body)
občas (1 bod)
téměř nikdy (0 bodů).
Každý den počítám s časovou rezervou dvou hodin. Pokud není práce, využiji je k
odpočinku.
Z á a přijímám
Znám
řijí á svůj
ůj bi
biorytmus,
t
a proto
t se snažím
ží rozvrhnout
h
t sii úk
úkoly
l ttak,
k abych
b h s ním
í
pracoval v souladu, tj. zejména v době, kdy jsem výkonný.
Denně si plánuji alespoň dvě hodiny, kdy dělám, co mě právě napadne a co se mi chce.
Nemusím dělat všechno sám
sám.
Dokážu rozlišit důležité a méně důležité úkoly a nejprve se věnuji těm důležitým.
Každý rok mám alespoň 14 dnů dovolené vcelku, kdy dělám vše, jen ne to, co souvisí s
mým zaměstnáním.
Každý den mám určitý vymezený čas, kdy se nenechám nikým a ničím rušit.
Alespoň jeden den víkendu věnuji své rodině a koníčkům.
Mám-li špatný den, hrozí mi třeba chřipka, všeho nechám a odpočinu si.
Dokážu říci komukoli ne, když mne chce připravit o čas v době, kdy mám důležitější
ů
práci.
Nedělá mi potíže odhadnout, kolik času mi daná práce zabere.
Zvládám věci tak, abych nepracoval v časovém stresu.
63
Definice, principy a základy managementu času
Hodnocení
0 až 10 bodů: Čas je vás nepřítel. Je v tom ale nevinně, to vy jste ho
do této pozice
po ice zatlačili.
atlačili Chcete po sobě víc,
íc než je možné
možné. Výsledkem
je stres, zpoždění za životem, začarovaný kruh, z něhož se těžko
hledá cesta ven. Přestaňte po sobě chtít nemožné, snižte svá
očekávání a aspirace
aspirace.
11 až 20 bodů: Snažíte se, ale nejste dostatečně důslední, abyste si
ůj čas
č uhájili.
hájili V
d výkon
ýk zapomínáte
í á na sebe.
b
svůj
Ve snaze podat
21 a více bodů: Umíte dobře nakládat s časem. Nezanedbáváte se,
rozumíte i sami sobě a svým biorytmům.
64
Definice, principy a základy managementu času
Pravidla managementu času
Stanovte si konkrétní a přesné cíle.
Určete si priority a vykonávejte činnosti podle nich.
Plánujte efektivně a neplánujte si příliš mnoho úkolů.
Náročnější a komplexní úkoly si rozdělte na dílčí, snadněji plánovatelné a
kontrolovatelné úkoly.
Pravidelně své p
plány
y kontrolujte
j a revidujte.
j
Veďte si pouze jeden diář.
Učte se dělat přesné odhady času potřebného pro splnění úkolu.
Stanovte si krajní termín splnění úkolu.
Naplánujte si časovou rezervu.
Dokončete nejdříve jeden úkol, než se pustíte do dalšího.
Používejte efektivně ty nejlepší pomůcky.
pomůcky
Nebuďte zbyteční perfekcionisté - stanovte si, co je nezbytné a užitečné.
Buďte ambiciózní, ale nepřetěžujte ani sebe, ani druhé.
Delegujte určité úkoly na ostatní
ostatní.
Neulpívejte na neúspěších, radujte se i z malých úspěchů.
65
Stanovení cílů a cílová orientace
Cvičení: Sympozium a jubileum
Představte si dvě situace:
Jste významná osoba ve svém oboru a na sympóziu při zahájení o vás
hovoří dlouholetý kolega a vyzdvihuje vás jako pracovníka, manažera. Vy
posloucháte
l
hát v zákulisí
ák li í a řečník
ř č ík nemá
á o vaší
ší přítomnosti
řít
ti anii ponětí.
ětí
V druhém případě si představte, že slavíte významné životní jubileum a k
hostům o vás hovoří váš nejlepší přítel. Ten vás vyzdvihuje jako člověka.
V ší úk
Vaším
úkolem
l
je
j teď
ď okamžitě
k ži ě napsat, co byste
b
sii přáli,
řáli aby
b o vás
á oba
b
řečníci říkali: kolega z práce i nejlepší přítel.
Cvičení: Test smyslu
Představte si
si, že byste nikdy nemohli selhat.
selhat Cokoli,
Cokoli do čeho byste se
pustili, by bylo předurčeno k úspěchu. Nemusíte se vůbec ničeho bát, na co
sáhnete, bude fungovat. Máte všeho dostatek – zdrojů, lidí, času apod. Čím
byste svůj život naplnili, pokud byste věděli, že nemůžete neuspět?
66
Stanovení cílů a cílová orientace
Stanovení cílů
Jedním z nástrojů k dosažení vizí je správné stanovení cílů.
Definujte své cíle co nejkonkrétněji.
Svých cílů budete schopni dosáhnout pouze tehdy, když vám budou zcela jasné.
Cíl by měl být stanoven tak, abyste vy i kdokoli jiný mohl míru jeho dosažení
měřit (+ časové vymezení).
Cíl by měl být rovněž dosažitelný a atraktivní.
Technika SMART (strukturovaný, měřitelný, akceptovaný, reálný, termínovaný).
Cvičení: Stanovení cílů
Sepište si všechny oblasti vašeho života, které byste chtěli změnit (např.
rodina, přátelé, práce, finance, duchovní život, zdraví, volný čas, intelekt apod.).
Pro každou z těchto oblastí stanovte co nejkonkrétněji své cíle a definujte,
definujte
co pro jejich dosažení budete pravidelně dělat.
Uveďte rovněž, jak dosažení vašeho cíle v dané oblasti oslavíte.
Své cíle pravidelně upravujte a kontrolujte jejich plnění
plnění.
Pokuste se o vizualizaci vašich cílů: do nejmenších detailů si představujte vše,
čeho chcete dosáhnout.
67
Techniky určování priorit
Stanovení priorit je pro efektivní řízení vlastního času klíčové.
Které cíle/úkoly jsou důležité?
Které mohou počkat?
Na které úkoly by měly být využity vaše nedostatečné osobní zdroje?
Paretovo pravidlo
p
20% úsilí produkuje 80 % efektu → naučte se rozpoznat, které úkoly
jsou pro vaše cíle nejdůležitější (20 % vašich činností)
činností), a těm se
věnujte přednostně a většinu času. Až poté se zabývejte činnostmi
méně důležitými.
Proč je pravidlo 80/20 tak důležité? Protože odporuje naší intuici – lidé
mají sklony předpokládat, že všechny příčiny jsou zhruba stejně důležité.
68
Techniky určování priorit
Eisenhowerův princip
Priority jsou jednotlivým úkolům přidělovány podle kritérií:
důležitosti: jak je daný úkol důležitý;
naléhavosti: jak je daný úkol čas časově naléhavý.
A: velice důležité i naléhavé úkoly: tyto úkoly mají největší prioritu, protože jsou
pro splnění cílů důležité (musíme jim tedy věnovat dostatek času), a zároveň musí
být hotové v krátkém čase.
B: velmi důležité, ale málo naléhavé úkoly: pro cíle jsou tyto úkoly důležité, ale
s jejich splněním se nemusí pospíchat. Pokud se však nezačnou postupně plnit,
stanou se z nich úkoly typu A.
69
Techniky určování priorit
C: naléhavé a nedůležité úkoly: tím, že musí být brzo hotové, se jim většina
lidí věnuje přednostně, a to i přesto, že pro dosažení cílů nejsou zásadní. Na
ty důležité úkoly potom zbývá už jen málo času.
0: málo důležité i málo naléhavé úlohy:
y nad těmito úkoly
y byste
y
v ideálním
případě neměli trávit vůbec žádný čas (traduje se, že Eisenhower je házel rovnou do
koše).
Cvičení: Eisenhowerův princip
Pokuste se rozdělit své běžné úkoly např
např. zítřejšího dne do tabulky
Eisenhowerova principu podle jejich důležitosti a naléhavosti.
Poté zodpovězte následující otázky.
otázky
• Ve kterém kvadrantu se pohybujete nejčastěji?
• Který kvadrant vás stresuje nejvíce?
• Kdy děláte více chyb - když pracujete pod tlakem nebo když máte na
promýšlení více času?
70
Plánování
Jakmile člověk zná své cíle a priority, je třeba umět si jednotlivé
činnosti dobře naplánovat,
p
, tedyy zařadit do svého rozvrhu.
Zlatá pravidla plánování
Neplánovat nejasně a vágně.
Neodkládat přípravu plánů.
Být
ýt realista:
ea sta nelze
e e sstihnout
ou vše,
še, a
ale
e pods
podstatnou
a ou čás
část toho
o o dů
důležitého
e é oa
ano.
o
Připravit vše potřebné k realizaci.
Zbavit se návyku vykonávat věci bezmyšlenkovitě.
Plánovat si čas na odpočinek a nezapomenout na přestávky (pracující lidé
většinou potřebují každou 1 hodinu pětiminutovou přestávku).
Při plánování dne respektovat svůj biorytmus.
Plánování má zabrat 1 % času (5 až 10 minut denně)
denně).
Plánovat maximálně 60 % až 80 % pracovního času, zbytek si nechat jako
rezervu.
Na každý den si naplánovat něco
něco, co vás potěší - neschovávat potěšení na
později!
71
Prokrastinace
Prokrastinace je tendence odkládat plnění povinností a úkolů (zejména těch
nepříjemných) na pozdější dobu.
dobu
Důvody odkládání povinností bývají různé, např.:
strach z vlastního selhání či neúspěchu (kdo nic nedělá, nic nepokazí);
nedostatek motivace a sebedůvěry;
předchozí neúspěchy;
špatně definované cíle;
pocit přetíženosti;
chybný odhad času, který povinnost zabere;
pocit manipulace od toho, kdo vás povinností pověřil;
preference práce v časovém presu.
Nejlepší je uvědomit si, kde je „zakopaný pes.“ Jakmile pochopíte, proč se vám
d nějakého
do
ěj kéh úk
úkolu
l nechce,
h
a pojmenujete
j
j t sii tto, můžete
ůž t se tomu
t
postavit.
t it
Zkuste si naplánovat práci na nepříjemném úkolu na pouhých pět minut. Tím
l ošálit
lze
šálit vlastní
l t í vůli
ůli v tom
t
základním
ákl d í – začít.
čít Je
J pravděpodobné,
dě d b é žže po pěti
ěti
minutách se do práce zaberete natolik, že jí věnujete více času.
72
Doporučená literatura
BORBYE, L.: Secrets to Success in Industry Careers: Essential Skills for Science and
Business. Academic Press 2007.
BUREŠ IIvan – LOPUCHOVSKÁ,
BUREŠ,
LOPUCHOVSKÁ Vl
Vlasta:
t Zl
Zlatá
tá pravidla
idl vyjednávání
j d á á í nejen
j v obchodě
b h dě a
podnikání. Management Press 2007.
DEVITO, Joseph A.: Základy mezilidské komunikace. Grada 2008.
GARDENSWARTZ,, Lee – CHERBOSQUE,, Jorge
g – ROWE,, Anita: Emotional Intelligence
g
for Managing Results in a Diverse World. Davies-Black Publishing 2008.
ISRAEL, Richard – WHITTEN, Helen – SHAFFRAN, Cliff: Jak se prosadit v zaměstnání využij své silné stránky. Computer Press 2001.
KLAUS Peggy: The Hard Truth About Soft Skills: Workplace Lessons Smart People
KLAUS,
Wish They'd Learned Sooner. Collins Business 2008.
KRÜGER, Wolfgang: Vedení týmů: jak sestavit, organizovat a povzbuzovat pracovní
tým. Grada 2004.
Á Dagmar: Asertivita pro manažery. Grada 2009.
LAHNEROVÁ,
MEIER, Rolf: Úspěšná práce s týmem. Grada 2009.
MIKULÁŠTÍK, Milan: Komunikační dovednosti v praxi. Grada 2003.
OLIVIER Suzannah: 10 jednoduchých kroků,
OLIVIER,
kroků jak se zbavit stresu jednou provždy
provždy. Anag
2009.
PETERS-KÜHLINGER, Gabriele - FRIEDEL, John: Komunikační a jiné „měkké“
dovednosti. Grada 2007.
PLAMÍNEK,
Í
Jiří: Konflikty a vyjednávání: Umění vyhrávat, aniž by někdo prohrál. Grada
2009.
ZANDL, Dita: Life management. Jak získat více času, energie a pořádku v životě. Grada
2006.
73
Download

Měkké manažerské dovednosti.pdf