Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
MORÁLNÍ TEOLOGIE OBECNÁ
OBSAH:
Úvod do předmětu
Morálka - kam s ní?
Malá anatomie morálky
Základ křesťanské etiky ve Zjevení
Stvořeni k Božímu obrazu
Růst do Kristovy podoby
Příklady
Následný rozvoj křesťanské etiky v dějinách
Patristika
Spekulativní období
Kazuistické období
Další vývoj
Písemné práce
Recenze odborné publikace
Esej na zvolené téma
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
POŽADAVKY K ABSOLVOVÁNÍ
Pro úspěšné absolvování předmětu je potřeba napsat podle zadání dvě práce a odeslat je tak, aby se do zkoušky stihly opravit případné
nedostatky (minimálně dva týdny před termínem zkoušky).
Samotná zkouška je ústní, student si vylosuje jednu z osmi otázek a po krátké přípravě představí vylosované téma podle povinné literatury,
která je uvedena na konci této opory.
VLOŽENÍ FOTOGRAFIE
Milí studenti,
rád bych Vám doporučil, abyste si do systému EDIS nahráli svou fotografii - přednášek je v kombinovaném studiu málo a
obrázky jsou jednou z možností, jak udělat studium méně anonymní.
Zde je návod:
Když se přihlásíte do EDISu, vyberte v levém menu položku "Osobní stránka". Informace na ní můžete měnit po stisknutí
tlačítka s tužkou vpravo nahoře. Kliknete-li vlevo na siluetu hlavy, budete moct nahrát vlastní fotografii.
ÚVOD DO PŘEDMĚTU
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
MORÁLKA - KAM S NÍ?
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 1 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ
mrav - éthos - mós
mravní - etický - morální
mravouka - etika - morálka
křesťanská etika
morální teologie
Mrav je to, co se (ve slušné společnosti) dělá. Stejný význam mělo i latinské mós a řecké éthos. Od všech těchto výrazů
máme v češtině odvozená přídavná jména a názvy pro mravní systém. V různých kontextech se dává přednost
odvozeninám od základu z různých jazyků, ale základní smysl zůstává stejný.
Etymologie: "mrav" od staročeského nrav = to, co je vhodné
(souvisí s ruským нравиться = líbit se)
Přehled terminologie
z řečtiny
z latiny
český výraz
slovní základ
éthos
mós
mrav
přídavné jméno
etický
morální
mravní
systém (věda)
etika
morálka
mravouka
Pro mravní systém se nejčastěji používá termín “etika”. Ta není monolitem, ale skládá se z řady dílčích systémů. Specifické
mravy totiž platí v různých oblastech lidského života:
Jak je vidět na diagramu, jedním z etických systémů je křesťanská etika. Ta vychází ze specificky křesťanských hodnot, ale
ovlivňuje se a místy i překrývá s ostatními systémy, jako jsou profesní etiky nebo politická a sociální etika.
Uvedený pohled vycházel od etiky a směřoval ke křesťanství. Můžeme ale uvažovat i naopak, od křesťanství k etice:
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 2 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
Naneštěstí budete filosofickou etiku probírat až po tomto kurzu.
Reflexí křesťanské víry se věnuje teologie. Ta má různé obory, přičemž ten, který se zabývá etickými otázkami, nazýváme
teologie morální. Protože podle známé středověké poučky je filosofie služkou teologie, potřebuje morální teologie svůj
protějšek ve filosofii, totiž filosofickou etiku.
⇒ Pojmy “křesťanská etika” a “morální teologie” se tedy do značné míry překrývají, liší se ale v úhlu pohledu.
OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ 1
Zamyslete se, proč se v evropské filosofii a následně ve veřejném životě prosadil termín odvozený z řečtiny (etika), zatímco v teologii termín
odvozený z latiny (morálka).
OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ 2
Vzpomeňte si nebo vyhledejte ve svých poznámkách, co je to teologie.
CVIČNÝ TEST - FILOSOFOVÉ
Obtížnost: 3
Počet otázek v testu: 1
Typ testu: cvičný test
Test lze provést v elektronické verzi studijní opory.
AUTONOMNÍ A HETERONOMNÍ ZALOŽENÍ MORÁLKY
autos = já sám
heteros = někdo druhý
nomo = zákon
Rozlišení na autonomní a heteronomní morálku pochází od Immanuela Kanta (1724-1804):
heteronomní morálka: někdo jiný mi dává zákon, který mám poslouchat (např. král, Bůh...)
autonomní morálka: sám si dávám zákon, když dělám to, co poznávám jako dobré.
Problémem heteronomní morálky je, že lidé takto uvažující nedělají dobro pro dobro samé, ale z donucení. Kant proto požaduje morálku
založenou na svobodném rozhodnutí, jež vychází z tzv. kategorického imperativu:
imperativ = příkaz
kategorický = nepodmíněný, vždy platný (na rozdíl od hypotetických/podmíněných příkazů typu "Chceš-li uhasit žízeň, napij se.")
Jednej tak, aby maxima (tj. zásada platná jen pro jednání jednotlivce) tvé vůle mohla vždy zároveň platit jako princip všeobecného
zákonodárství.
Kantův cenný postřeh ovšem způsobil obtíže pro křesťanské pojetí morálky. Jakou hodnotu mají morální nařízení v Písmu, která jsou nám dána
z vnějšku, heteronomně?
Alfons Auer (1915-2005) prosazoval autonomii v křesťanské morálce. Podle něj historicko-kritická metoda ukázala, že se biblická morálka
obsahově zásadně neliší od morálky okolních národů. Podstatné ale je, jaké klade důrazy a jakou dává motivaci pro dobré jednání.
Některé Auerovy názory se setkaly s kritikou (např. encyklika Veritatis splendor když mluví o racionalistické etice), nicméně celkový přínos je
nesporný. Auerův koncept rozpracovala řada etiků, Helmut Weber předkládá následující schéma křesťanské autonomní etiky:
1. fáze: "empiricko-induktivní", tedy vycházející ze zkušenosti (empirie) a rozumu = přirozená, filosofická etika (např. Kantův kategorický
imperativ)
2. fáze: konfrontace s výpověďmi víry = křesťanská etika zohledňující Zjevení
Musíme ale připustit, že do první fáze nevstupujeme čistě bez předsudků, jsme již formováni křesťanským předporozuměním. Proto je nezbytné
předřadit ještě nultou fázi:
0. fáze: na Bibli založená víra (stvoření, antropologie, hřích, vtělení, kříž, zmrtvýchvstání, solidarita lidstva v hříchu a vykoupení, příslib
naplnění)
Existují i jiné pokusy, jak sladit přirozenou a zjevenou morálku. Zvláště v Itálii je oblíbený tzv. filiální přístup:
Mezi autonomií a heteronomií nemůže být nesoulad, protože jsme Božími dětmi:
přirozená etika - vychází z toho, že jsme děti Stvořitele
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 3 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
etika ze zjevení - vychází z toho, že jsme děti skrze Krista
Eberhard Schockenhoff postupuje ve svém řešení v opačném směru, než Helmut Weber. Stanoví minimální a vyšší etiku:
1. úroveň - etické minimum = všeobecná etika
2. úroveň - křesťanská etika (obsahuje navíc obrácení, následování Krista, chápe člověka jako součást Božího lidu putujícího do Božího
království)
MOŽNÉ ODPOVĚDI
Otázka k zamyšlení 1
Západní teologie používala téměř v celé své historii latinu jako hlavní jazyk, proto se v ní ujal termín morálka.
Filosofové, zvláště němečtí, spatřovali počátky svého oboru u řeckých autorů, četli jejich knihy a používali také jejich terminologii, proto etika.
Otázka k zamyšlení 2
Tuto definici, stejně jako většinu ostatních, není potřeba znát zpaměti. Důležitější je promyslet si její obsah.
Teologie je vědeckou reflexí o Božím zjevení, které církev ve víře přijímá jako univerzální spásonosnou pravdu.
(Mezinárodní teologická komise, Teologie dnes, čl. 5)
LITERATURA
Caha, Aleš, Autonomní morálka, Olomouc: VUP, 2004.
MALÁ ANATOMIE MORÁLKY
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
Když už víme, co je to křesťanská etika a co morální teologie, zbývá ještě jedna praktická otázka: Jak roztřídit a logicky popsat něco tak
košatého, jako je lidské jednání před Bohem?
Možnosti jsou různé. Tomistické příručky sestavují "strategii", jak dospět k věčné blaženosti. Existencialismem ovlivnění moralisté zase
vycházejí z oslovení mravním požadavkem, pokračují jeho zpracováním ve svědomí a tak docházejí k tématu lidské odpovědi.
Tento kurz bude kombinovat dva způsoby uspořádání látky, a sice metodu doporučenou v dokumentech Druhého vatikánského koncilu a
sledování tzv. morálního řetězce. Tak tedy rovnou k věci...
OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ 1
a) Co myslí koncilní otcové tím, že se má morální teologie podávat vědecky?
b) Jakým způsobem se v Bibli mluví o povolání věřících?
MORÁLNÍ ŘETĚZEC
Morální teologie jako samostatná disciplína vznikla po Tridentském koncilu (1545-1563). Měla připravovat bohoslovce na roli
zpovědníka. Ti budou muset rozpoznat hřích od nezaviněného jednání, pomoci kajícníkovi najít důvody hříšného jednání, vést jej k
pokání a zprostředkovat mu smíření. Při výuce se ukázalo jako praktické seřadit všechno, co souvisí s lidským jednáním a jeho
zhodnocením, do “etického řetězce”: Ten sleduje v logické souslednosti jednotlivé články našeho jednání od motivů až ke zhodnocení,
i když ve skutečnosti vše probíhá najednou a často nereflektovaně.
Nejprve ale jedno rozlišení:
Skutek lidský x skutek člověka
Co se označuje jako skutek člověka, je jasné ze samotného sousloví: činitelem je zde člověk, ne kůň nebo opice. Nezáleží také na tom, v jakém
mentálním stavu se člověk nachází.
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 4 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
Oproti tomu skutek lidský je proveden skutečně lidským způsobem, tedy vědomě a dobrovolně.
USPOŘÁDÁNÍ DOPORUČENÉ V OPTATAM TOTIUS
Protože morální teologie byla až do Tridentského koncilu součástí dogmatické teologie, použijeme analogicky metodu známou z
tohoto oboru, jak ji předložil Druhý vatikánský koncil:
V dogmatické teologii ať se postupuje takto: nejprve se předloží biblická témata, nato se bohoslovcům ukáže, jak přispěli k věrnému
předávání a vysvětlování zjevených pravd otcové východní i západní církve a jak probíhaly další dějiny dogmat, a to ve vztahu ke
všeobecným církevním dějinám. Potom se mají bohoslovci učit hlouběji pronikat do tajemství spásy pomocí spekulace pod vedením
svatého Tomáše a objevovat jejich vzájemnou souvislost, aby se dospělo k jejich dosažitelně nejlepšímu objasnění. Ať jsou také vedeni k
tomu, aby vnímali stálou přítomnost a působení těchto tajemství v liturgických úkonech a v celém životě církve. Ať se také učí hledat
řešení lidských problémů ve světle zjevení, promítat jeho věčné pravdy do proměnlivých podmínek lidského bytí a sdělovat je
současníkům způsobem jim přiměřeným.
Dále pokračuje koncil již přímo o morální teologii:
Rovněž ostatní teologické předměty se mají obnovit tím, že budou v živějším spojení s Kristovým tajemstvím a s dějinami spásy.
Zvláštní péče ať se věnuje zdokonalení morální teologie; její vědecké podání ať se bohatěji živí naukou Písma svatého a osvětluje
vznešenost povolání věřících v Kristu a jejich povinnost přinášet v lásce užitek pro život světa.
(Optatam totius [čti totíus] 16)
SKUTEK LIDSKÝ, NEBO SKUTEK ČLOVĚKA?
Rozhodněte, co je jen skutek člověka a co také skutek lidský. Své rozhodnutí zdůvodněte:
Dítě zlobí v kostele.
Dospělí si při mši povídají.
Řidič usnul při řízení auta.
Řidič se rozhodl pokračovat v jízdě, i když se cítil unavený a mohl zastavit u čerpací stanice.
Člověk trpící paranoiou spáchal sebevraždu.
Sebevražedný atentátník na sobě odpálil nálož.
Atentátníci na Heydricha se zastřelili, když je vypátralo Gestapo.
​To, co nás bude nadále zajímat, je skutek lidský.
Jednotlivé články morálního řetězce jdou za sebou následovně:
motivy - rozumové zhodnocení - svoboda - pravidla - svědomí - rozhodnutí - hřích / dobrý skutek - neřest / ctnost
Nebo můžeme použít schéma:​
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 5 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
MOTIVY A PRAVIDLA
a) Jaké můžeme mít pro své jednání motivy?
b) Jaká pravidla ovlivňují naše rozhodování?
c) Předchozí diagram zachycuje jen jednu fázi svědomí. Kdy ještě se svědomí ozývá?
d) Můžeme mluvit o dobrém skutku nebo o hříchu v souvislosti s jednáním, při němž by chyběla svoboda nebo činnost rozumu?
VINA
Vina je odpovědnost člověka za způsobené zlo.
Musíme rozlišovat:
vina právní - zaměřuje se na objektivní odpovědnost, “neznalost zákona neomlouvá”
vina morální - zohledňuje se subjektivní stránka pachatele
pocit viny - subjektivní pocit, který se nemusí krýt ani s vinou právní, ani s vinou morální
hřích - morální vina nahlížená ve vztahu k Bohu
Psychologie se snaží pomoct člověku vyrovnat se s pocity viny. Je ale potřeba rozlišovat mezi oprávněným a neoprávněným
pocitem viny. Oprávněné pocity viny jsou důležité stejně jako pocity bolesti - chrání nás před ještě větší škodou. Ani ty by ale
neměly přerůst do nesnesitelných, paralizujících rozměrů. Přiznání vlastního zavinění je důležité pro opětovné nalezení vnitřní
rovnováhy.
Zákony se zabývá také právo. To se ale soustřeďuje na objektivní stránku věci, proto v něm platí, že neznalost zákona
neomlouvá. Naopak morálka bere v potaz vedle objektivní normy i subjekt. Proto v ní platí, (nezaviněná) nevědomost hříchu
nečiní.
Příklad: Rahner: Grundkurs: rozvedení
Jiný příklad: princip graduality
Koncilní otcové stanovili postup při výkladu morální teologie. Jakých témat si ale máme všímat? To se nejlépe ukáže, když se ohlédneme
zpátky, proč vlastně morální teologie jako samostatná disciplína vznikla.
MOŽNÁ ŘEŠENÍ
Otázka k zamyšlení 1
Spekulace - z lat. speculum = zrcadlo (způsob teoretického uvažování, který kauzálně spojuje viditelné, bezprostředně přítomné jevy s jejich
přímo neviditelnými, ale v těchto jevech nepřímo "zrcadlenými" posledními příčinami)
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 6 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
a) Morální teologie se nemá omezovat jen na praktické rady pro zpovědníky a řešení jednotlivých případů, ale musí se rozvinout i spekulativní
morálka pro kazatele a katechety. Přitom je potřeba vést dialog s dalšími vědními obory, včetně společenských a přírodních věd.
Vědeckost morální teologie může zahrnovat více aspektů - ostatně koncilní dokumenty jsou kolektivní dílo a jednotliví koncilní otcové mohli
formulaci rozumět různě.
b) Věřící jsou nazýváni Boží děti (1 Jan 3,1), jsou svatí, tedy oddělení pro Boha (např. Ef 4,12).
Otázka k zamyšlení 2
Dítě zlobí v kostele. = skutek člověka
Dospělí si při mši povídají. = skutek lidský
Řidič usnul při řízení auta. = skutek člověka
Řidič se rozhodl pokračovat v jízdě, i když se cítil unavený, mohl zastavit u čerpací stanice. = skutek lidský
Člověk trpící paranoiou spáchal sebevraždu. = skutek člověka
Sebevražedný atentátník na sobě odpálil nálož. = skutek lidský, ale zůstává otázka hříchu: je vědomí, jak špatnou věc dělají?
Atentátníci na Heydricha se zastřelili, když je vypátralo Gestapo. = skutek lidský - ale ospravedlnitelné, protože svým činem chránili jiné osoby
(gestapo by z nich mučením dostalo informace o spolupracovnících)
Motivy a pravidla
a) Motivy lidského jednání se obvykle rozlišují na vnitřní (např. fyzická bolest) a vnější (např. výzva od druhého člověka). Do motivů můžeme
také řadit všechny lidské potřeby, například podle Maslowovy pyramidy. V ní vyšší potřeby nastupují, až když jsou uspokojeny ty nižší:
b) Mezi pravidla určující naše jednání patří zákony, společenské normy, náboženská přikázání...
c) Svědomí se také ozývá po činu (tzv. svědomí následné). Potom už není rozhodující pro posouzení subjektivní viny (ta záleží na hlasu
svědomí předcházejícího), ale má výchovný charakter.
d) Ne, svoboda a činnost rozumu jsou nutnými podmínkami mravního jednání, tedy dobrého i zlého skutku.
ZÁKLAD KŘESŤANSKÉ ETIKY VE ZJEVENÍ
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
STVOŘENI K BOŽÍMU OBRAZU
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
BIBLICKÁ ANTROPOLOGIE
Ve Starém zákoně je pravda o člověku nejhutněji vyjádřena ve zprávě o stvoření. Na příběhu z pradějin se ukazuje příběh každého
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 7 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
člověka: jeho postavení ve světě, potřeba druhého pohlaví, vzpoura, hřích i Boží milosrdenství vůči člověku.
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ 1
Přečtěte si zprávu o stvoření (Gen 1-3) a zamyslete se:
Proč dal muž ženě jméno až po vyhnání, a ne v Edenu, kde pojmenoval všechny tvory?
Jaké přikázání má základ v tom, jak Bůh jednal v poslední den stvoření?
V čem se chování Adama a Evy podobá dětem?
Jak chápat panování člověka nad ostatním stvořením?
STAROZÁKONNÍ POSTAVY A UDÁLOSTI
Na příbězích hrdinů Starého zákona vidíme, jaké chování bylo považováno za správné. Judita vyniká neohrožeností, Rút věrností a oddaností.
Hrdinové ale často nejsou černobílí, a tak můžeme sledovat i jejich boj s bezradností, selhání a pokání.
OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ 2
Vzpomeňte si na dobré stránky i slabosti těchto postav:
Abraham
Mojžíš
David
Šalomoun
MOJŽÍŠŮV ZÁKON
Mojžíšův Zákon je obsažen v pěti knihách Mojžíšových, tzv. Tóře, řecky Pentateuchu. Zákony
upravují občanské i trestní právo, obsahují i kultické a etické předpisy. Všechno je spojeno do
jednoho celku pokrývajícího celý lidský život.
Židé dodržují všechna přikázání Tóry - nachází jich 613. Jak tato část bible ale zavazuje křesťana?
Na jednu stranu Ježíš nepřišel Zákon zrušit, ale naplnit. Nepomine z něj jediná čárka (Mt 5,17-18). Na
druhou stranu kdo na sebe přijme obřízkou povinnost zachovávat celý zákon, projevuje tím svou
nedůvěru v Ježíše Krista (Gal 5,2-6).
Odpověď můžeme najít ve staré metodě nazývané čtverý výklad Písma. Podle něj má biblický text
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 8 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
čtyři významy:
literní - vlastní obsah textu
christologický - jeho souvislost s Kristovým tajemstvím
morální - aplikace na lidský život
eschatologický - povzbuzení naší naděje
Morální výklad zde následuje až po christologickém. Proto musíme u každé výpovědi Starého zákona
nejdřív zkoumat, jak se vztahuje k radostné zvěsti o Ježíši Kristu, a teprve potom můžeme vyvozovat
důsledky pro křesťanský život.
OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ 3
Podívejte se na wikipedii na tabulku srovnávající různá číslování Desatera.
Čím začíná text Desatera?
Proč Židé nemluví od desateru přikázání, ale od deseti slovech?
Pod které přikázání patří v katolickém a luteránském počítání zákaz zobrazování Boha, který jiní vypočítávají jako samostatný příkaz?
Jak to, že i když desatero zakazuje zobrazovat Boha (či boha?), křesťané to dělají? (jak se v dějinách změnilo chápání obrazů? jaký to má vztah
k Ježíši Kristu?)
PROROCI
Proroci oznamují Hospodinovu vůli lidem. Přinášejí poselství pro konkrétní dobu a konkrétní lidi,
ale přitom "jen" připomínají to, co už stojí v Zákoně. Především to jsou dvě témata: věrnost
Hospodinu a sociální spravedlnost.
Zejména v tzv. předních prorocích, kterým říkáme také historické knihy, najdeme těžko přijatelné výroky:
Hospodin nařizuje válku, nebo dokonce genocidu. Přímé napodobení je pro křesťana nepřijatelné, protože
odporuje Ježíšovu výkladu přikázání lásky k bližnímu. S těmito texty můžeme naložit různě: od starověku
byly vykládány alegoricky jako popis boje s hříchem. Můžeme se také snažit pochopit jejich historický
kontext a vidět v nich dobové vyjádření nějakého autentického postoje.
Příklad:
Když obcházeli po sedmé, zatroubili kněží na polnice a Jozue lidu
nařídil: "Strhněte válečný pokřik, neboť vám Hospodin město vydal.
Město se vším všudy je klaté před Hospodinem. Naživu zůstane jen
nevěstka Rachab se všemi, kteří jsou u ní v domě, neboť skryla
posly, které jsme vyslali. Jenom se mějte na pozoru před tím, co je
klaté, abyste nebyli vyhubeni jako klatí, kdybyste vzali něco klatého.
Přivolali byste na izraelský tábor klatbu a uvrhli jej do zkázy. Všechno stříbro a zlato i bronzové a železné
předměty budou zasvěceny Hospodinu, dá se to na Hospodinův poklad." (Joz 6,16-19)
Ačkoliv víme, že Izraelské války byly kruté, tato událost se historicky neodehrála tak, jak o ní čteme.
Město bylo při příchodu izraelských kmenů již delší dobu zpustošené. Jaké poučení tedy text nabízí?
Vybízí k naprosté věrnosti Hospodinu, která je neslučitelná s náboženskými kompromisy (ponechání si
pohanských žen) nebo ziskuchtivostí (ponechání si lupu - ten ostatně také obsahoval modly).
MUDROSLOVNÁ LITERATURA
Jádrem etiky knihy přísloví je víra, že mravnost se vyplácí, že na tom člověk
poctivý a věrný Hospodinu bude už na zemi lépe než podvodník a modlář. Je to
dobře míněná snaha motivovat člověka k dobru a často toto pravidlo platí. Ovšem
ne vždy. Proto vznikla kniha Jób, s níž může nevině trpící člověk všechno Bohu
vyčíst. Kniha Kazatel zase vyjadřuje poznání bohatého a úspěšného člověka, že
tváří v tvář konečnosti lidského života si nelze zajistit žádnou výhodu.
CVIČNÝ TEST - STARÝ ZÁKON A ETIKA
Obtížnost: 3
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 9 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
Počet otázek v testu: 2
Typ testu: cvičný test
Test lze provést v elektronické verzi studijní opory.
RŮST DO KRISTOVY PODOBY
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
PŘEHLED KNIH NOVÉHO ZÁKONA A TYPICKÝCH ETICKÝCH TÉMAT
Následující schéma ukazuje uspořádání Novozákonních knih podle jednotlivých etických tradic:
⇒
Ježíš Kristus
⇙
synoptici
⇘
Pavel
⇓
Janovo evangelium + Janovy listy + Zjevení Janovo
Pavlovy listy + list Jakubův + list Židům
Veškerá etika Nového zákona se opírá o Ježíšovo učení. To se nám dochovalo ve dvou
evangelních tradicích. Zaprvé u synoptiků (Matouš, Marek, Lukáš) s důrazem na následování,
snášení každodenních obtíží, lásku k nepřátelům a očekávání příchodu Božího království.
Nejdůležitějším textem je v této tradici tzv. horské kázání (Mt 7-9). Zadruhé u Jana a v jeho listech,
kde se od křesťanů očekává hlavně víra v Ježíše Krista jakožto poslaného Božího Syna a přihlášení
se k němu. Také se zde objevuje otázka, zda křesťané, kteří odpadli od víry, mohou činit pokání a
vrátit se do církve (stejně tak v listě Židům). Janovo Zjevení klade především důraz na věrnost
Bohu a v návaznosti na starozákonní proroky kritizuje modloslužbu, kolaboraci a sociální
nespravedlnost.
Další výraznou postavou, která razantně určila směřování křesťanské etiky, je apoštol Pavel. Sám
se ale také opírá o tzv. Pánovy výroky, tedy ústní tradici o Ježíšově učení (např. v 1 Kor 7,10;
9,14). Vedle řady praktických napomenutí zdůrazňuje především víru a v protikladu k ní naši
neschopnost být spravedlivými z vlastních sil. V pozdějších listech, jejichž autorství je nejisté (Ef,
Kol, 1-2 Tim, Tit) se objevují tzv. řády domácnosti, tedy popisy úkolů jednotlivých členů rodiny. Často odpovídají dobovým představám a měly
zřejmě zajistit, aby život křesťanů nepůsobil mezi pohany pohoršení.
List Jakubův zdůrazňuje účinnou pomoc potřebným a koriguje zkreslené chápání Pavlova učení o ospravedlnění skrze víru, jako by na našem
jednání vůbec nezáleželo.
První list Petrův navazuje na Pavlovu teologii, zdůrazňuje, že na této zemi nejsme doma, že máme být vytrvalí ve zkouškách a že máme
vydávat dobré svědectví před světem.
CVIČNÝ TEST - ETIKA NOVÉHO ZÁKONA
Obtížnost: 3
Počet otázek v testu: 5
Typ testu: cvičný test
Test lze provést v elektronické verzi studijní opory.
PŘÍKLADY
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
SVĚDOMÍ
České slovo "svědomí" vzniklo jako složenina s-vědomí podle latinského con-scientia a to zase podle řeckého syn-eidésis. Samotný
koncept se tedy objevil v antickém Řecku. Původně znamenal "spolu-vědění" o tom, co se dělá, a co ne. Na rozdíl od našeho
individualistického chápání tedy znamenal "povědomí" formované společností.
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 10 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
Svědomí jako pojem hraje v Bibli (snad s výjimkou Pavlových listů) okrajovou roli.
Hebrejština tento výraz vůbec nezná, ve Starém zákoně se tedy může objevit jen v deuterokanonických knihách psaných řecky (Mdr 17,10):
Neřest se totiž sama usvědčuje ze zbabělosti,
tuší vždy něco zlého, protože má zlé svědomí.
Starozákonní autoři nemluví o člověku abstraktně, ale jeho emoce a schopnosti umísťují do orgánů, ať už je to tvář, ledví, nebo třesoucí se nohy.
Nejdůležitějším z nich je ale srdce. To je středem člověka (tam ukazuji na sebe i druhé, ne na hlavu), uvažování i svědomí.
OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ
V jakém vztahu jsou starozákonní pojmy "srdce" a "Boží Zákon" k dnešnímu chápání svědomí?
Přečtěte si Řím 2,15. Jaký je zde vztah mezi svědomím, srdcem, Zákonem a výčitkami?
Podívejte se na širší kontext Řím 2,15. Proč vůbec Pavel na tomto místě mluví o svědomí?
V Bibli nikde nenajdeme, že by svědomí bylo Božím hlasem zvěstujícím jeho vůli. Co je tedy tímto hlasem?
HOMOSEXUALITA
Podívejme se nejprve, co lze o homosexualitě říct na základě Bible. Postupně probereme nerelevantnější
výpovědi.
Starý zákon
Zákony: "Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou, je to ohavnost." (Lv 18,22; podobně také Lv
20,13)
Proroci - Ø
Mudrosloví - Ø
Postavy a události - hřích a zničení Sodomy (Gn 19), provinění obyvatel Gibeje (Sd 19)
Nový zákon
Ježíš - Ø
Pavel - "Zdaliž nevíte, že nespravedliví dědictví království Božího nedosáhnou? Nemylte
se, ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani měkcí, ani samcoložníci ... dědictví
království Božího nedojdou."(1 Kor 6,9n; pro přesnost uvádím "otrocký" překlad Bible
kralické)
- "Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk
za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí
jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti, a tak sami na sobě dostávají
zaslouženou odplatu za svou scestnost." (Řím 1,25n)
Zdá se tedy, že Bible se jasně vyslovuje proti homosexualitě. Je tomu ale opravdu tak? Z bližšího pohledu je situace složitější:
1. Bible, stejně jako všechny starověké kultury, nerozlišuje homosexuální orientaci od homosexuálního jednání. Výpovědi se týkají jen
skutků.
2. Když se v dějinách mluvilo o homosexualitě jako o sodomii nebo sodomském hříchu, bylo
to zavádějící. Obyvatelé Sodomy byli pochopitelně (převážně) heterosexuálové, kteří se
chtěli zvráceně pobavit na účet bezbranných cizinců.
3. Zákony v Levitiku se nacházejí mezi předpisy o porážce (kap. 17) a o obětích a žních (kap.
19). Někteří proto namítají, že stejně jako okolní předpisy křesťany nezavazují.
4. Podle další námitky Levitikus zakazoval znásilnění, ne dobrovolný styk.
5. Pavel měl na mysli v Řecku a okolí široce rozšířený jev zneužívání chlapců (pederastie), o
skutečně homosexualitě neměl ponětí.
Námitky ukazují, že postoj Bible k homosexualitě není tak jednoznačný, jak by se mohlo
zdát. Proto se katolická argumentace proti homosexuálnímu jednání spíše opírá o zprávu o
stvoření (stvořil je jako muže a ženu a dal jim příkaz k plození dětí) a o přirozený zákon
(tedy především uzpůsobení lidského těla).
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 11 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ
Zamyslete se, které z výše uvedených biblických míst vám přijde pro diskusi jako nejdůležitější a které je spíše okrajové.
A který z uvedených bodů k jejich interpretaci je nejpodstatnější a který naopak není příliš přesvědčivý?
HŘÍCH V BIBLI
Přečtěte si ve Webrově Všeobecné morální teologii kapitolu o biblickém pojetí hříchu (s. 280-292) a vyplňte následující test.
CVIČNÝ TEST - BIBLE A MORÁLKA
Obtížnost: 3
Počet otázek v testu: 2
Typ testu: cvičný test
Test lze provést v elektronické verzi studijní opory.
Webrovo rozlišení mezi "počátečním pojetím hříchu" a přístupem proroků vystihuje základní tendence, ale rozhodně není hranice ostrá. Proto
najdeme v Deuteronomiu výrok o osobní odpovědnosti každého před Bohem (Dt 24,16
nesprávného pojetí kultu odvolává na Leviticus (7,21-23).
). Naopak Jeremiáš se například při kritizování
NÁSLEDNÝ ROZVOJ KŘESŤANSKÉ ETIKY V DĚJINÁCH
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
PATRISTIKA
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
CTNOSTI
Církevní otcové nenavazovali jen na evangelium, ale přejali a rozvinuli z řecké filosofie také koncept ctností.
Ctnost je schopnost dělat věci dobře, například ctností nože je dobře řezat. Aristokraté poněkud samolibě tvrdili, že ctnostným se člověk
rodí. Sofisté naopak měli za to, že mohou každého ctnosti naučit - rozuměli pod ní ale schopnost přesvědčit druhé. Pro Sókrata bylo
ctností poznání dobra.
Ze všech ctností se čtyři jevily jako nejdůležitější pro fungování řeckých městských států: moudrost, spravedlnost, statečnost a
umírněnost. Platon je spojuje se složkami duše a s jednotlivými stavy v obci: filosofové mají být modří, vojáci stateční, řemeslníci
umírnění a vztahy mezi všemi má řídit spravedlnost.
Aristoteles zdůrazňoval, že se nachází mezi dvěma extrémy (nedostatkem a přebytkem vlastnosti). Přesto není průměrností, ale
vrcholem:
statečnost
⇙
bázlivost
⇘
hazardérství
Kardinální - z lat. cardo = pant dveří (kolem těchto ctností se otáčejí všechny ostatní jako dveře kolem svých pantů)
Nauku o čtyřech základních ctnostech, tzv. kardinálních, rozpracovali nejvíc stoikové a od nich se dostala do křesťanství. Ve své finální
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 12 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
podobě to jsou:
prozíravost (týká se proměnlivých věcí tohoto světa na rozdíl od modrosti vztahující se k věčným, neměnným skutečnostem)
spravedlnost
statečnost
mírnost
Dnes se o ctnostech mluví i v sekulární etice jako o předpokladu pro výkon jednotlivých profesí.
Otázka k zamyšlení 1
Jak byste pojmenovali ctnosti potřebné pro lékaře, učitele, politika, rodiče?
CVIČNÝ TEST - MORÁLKA V PATRISTICKÉ DOBĚ
Obtížnost: 3
Počet otázek v testu: 2
Typ testu: cvičný test
Test lze provést v elektronické verzi studijní opory.
SPEKULATIVNÍ OBDOBÍ
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
TOMÁŠ AKVINSKÝ
Tomáš Akvinský (1225-1274) probírá morální otázky v druhém dílu své Teologické summy. Vychází z
Aristotelovy etiky a pokřesťanšťuje ji.
Nejdůležitějším Aristotelovým etickým spisem je Etika Nikomachova. Filosof se nejprve ptá, k čemu
směřuje všechno naše jednání. Jsou to snad peníze, moc, nebo poznání? To všechno je pro nás ale jen
prostředek k dosažení blaženosti. Tyto cesty ale většinou moc nefungují. Abychom totiž dosáhli
blaženosti, musíme umět žít, přičemž tuto dovednost Aristoteles nazývá ctností. Proto dalších osm knih
Etiky Nikomachovy pojednává o ctnostech a až desátá, poslední, opět o blaženosti.
Podle Tomáše nemůže člověk dosáhnout blaženosti, tedy svého cíle, ve věcech stvořených, ale jen v
Bohu. Na své cestě za touto nebeskou blažeností používá rozum, pěstuje ctnosti, poslouchá zákony a
přirozené náklonnosti. Navíc mu pomáhá milost. Nejvyšší princip je vyjádřen poučkou: "Dobro je třeba
konat, zlo nekonat."
Druhá část druhého dílu Summy je věnována ctnostem. Tomáš probírá nejprve tři teologické ctnosti, víru,
naději a lásku, a potom ctnosti kardinální. Propojuje je se sedmerými dary Ducha svatého (srov. Iz 11,2) a
uvádí hříchy, které proti nim směřují.
Tomášova definice zákona: Zákon je určité rozumné ustanovení, vyhlášené tím, kdo má péči o společnost (autoritou) a směřuje k obecnému
prospěchu (STh I-II, q. 90, a.4).
Každá kardinální ctnost se skládá z částí, které se dělí na tři druhy:
nezbytné lidské schopnosti (komponenty)
druhy, v nichž se projevuje (s výjimkou statečnosti)
další navázané, tzv. přidružené ctnosti
Kardinální
ctnosti
komponenty
druhy
přidružené ctnosti
prozíravost
paměť, um, rozum
zákonodárná, politická,
ekonomická, vojenská
dobrá rada, uznání, chápání
podílná, směnná
nábožnost, pokrevní láska, uctivost, vděčnost, trestání,
pravdomluvnost, přátelství, štědrost, epikie
spravedlnost činit dobro, vyhýbat se zlu
statečnost
schopnost začít čin a
schopnost ho dokončit
∅
velkorysost, trpělivost, vytrvalost
mírnost
stud, počestnost
odříkání, střídmost, čistota,
cudnost
zdrženlivost, vlídnost, skromnost, snaživost, skromnost ve
slovech a skutcích, skromnost v odívání
Pozn: Tabulka vychází z překladu Summy E. Soukupa OP (1937), některé dnes již nesrozumitelné termíny byly ale aktualizovány. Je zde
uvedena jen pro ilustraci, pro přesné pochopení jednotlivých označení je potřeba otevřít Summu a konzultovat překlad s originálem.
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 13 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
Jako vrchol statečnosti uvádí Tomáš mučednictví.
Ctnost prozíravosti potřebují hlavně ti, kteří ostatní vedou. Může to být řidič autobusu, v církvi je to biskup. Není proto náhodou, že se tato
ctnost objevuje v soupisu "biskupské kvalifikace" v 1 Tim 3,2 (v Ekumenickém překladu přeložené jako rozvášnost​).
SVĚDOMÍ
Scholastika dbá na rozlišování, proto dělí svědomí na dva druhy:
synderesis - obsah svědomí
svědomí
⇗
⇘
syneidésis (lat. conscientia) - vlastní uplatnění svědomí, soud svědomí
Weber tyto termíny uvádí v kapitole "Svědomí v teologii" (s. 199), ale vlastní obsah vysvětluje už na s. 173-176!
Slavný je výrok Tomáše Akvinského o tom, že člověk má radši zemřít v exkomunikaci, než porušit své svědomí. Nachází se v jeho komentáři
na sentence Petra Lombardského. Tento učenec řeší případ, kdy žena přišla o muže, znovu se provdala a její nový manžel začal mít závažné
pochybnosti o tom, zda je ten původní skutečně mrtev. Lombardský tvrdí, že nutí-li církevní disciplína nového manžela zůstat s ženou, která
podle jeho přesvědčení vlastně není jeho ženou, je tím omluven. Tomáš oponuje:
Radši má zemřít jako exkomunikovaný, než být spojen s tou, která není jeho manželkou; to by totiž bylo proti pravdivosti života, a tu
nelze kvůli pohoršení opomíjet.
(Tomáš Akvinský, Komentář k Sentencím Petra Lombardského IV, 38)
LÍTOST
Tomáš Akvinský rozlišuje dva druhy lítosti:
dokonalou (contritio) - její pohnutkou je láska k Bohu - stačí k odpuštění hříchů, ale její součástí je rozhodnutí vyznat hříchy ve svátosti
smíření.
nedokonalou (attritio) - její pohnutky jsou jiné (strach z prozrazení, trestu...) - stačí pro svátost smíření
ZÁVAZNOST STARÉHO ZÁKONA
Pozor, toto dělení má sice svou logiku, ale není Starému zákonu vlastní. Všechny zákony měly svůj právní, morální i kultický význam.
Tomáš rozlišuje ve Starém zákoně tři druhy zákonů: morální (etické), obřadní (kultické) a soudní (právo trestní, občanské a procesní).
Některé starozákonní zákony platí i pro křesťany, jiné ne:
Musí se říci, že soudní příkazy neměly ustavičné závaznosti, nýbrž byly zrušeny příchodem Kristovým; jinak však než obřadní: neboť
obřadní byly tak zrušeny, že jsou nejen mrtvé, nýbrž také smrtící těm, kteří je zachovávají po Kristu, hlavně po rozhlášení evangelia.
Avšak soudní příkazy jsou sice mrtvé, protože nemají závazné síly, nejsou však smrtící; protože, kdyby nějaký vládce nařídil, aby ony
soudní byly zachovávány v jeho království, nehřešil by, leda by snad byly zachovávány, nebo bylo rozkázáno zachovávati je tím
způsobem, jakožto mající závaznou sílu z ustanovení Starého zákona; neboť takový úmysl zachovávati by byl smrtící. A důvod tohoto
rozdílu lze vzíti z předchozího. Bylo totiž řečeno, že obřadní příkazy jsou obrazné prvotně a o sobě, jako ustanovené hlavně na zobrazení
tajemství Kristových, jakožto budoucích; a proto samo zachovávání jich škodí pravdivosti víry, podle níž vyznáváme, že ona tajemství
jsou již vyplněna. Avšak soudní příkazy nejsou ustanoveny na zobrazování, nýbrž na uzpůsobení stavu onoho národa, který byl zařízen
ke Kristu; a proto když již byl změněn stav onoho národa příchodem Kristovým, soudní příkazy ztratily závaznost; zákon totiž byl
vychovatelem, vedoucím ke Kristu, jak se praví Gal. 3.
Protože však takové soudní příkazy nejsou zařízeny na zobrazování, nýbrž na konání něčeho, samo jejich zachovávání naprostě neškodí
pravdivosti víry; ale úmysl zachovávati je jako ze závazku zákona škodí pravdivosti víry; protože z toho bychom měli, že stav dřívějšího
národa ještě trvá, a že Kristus dosud nepřišel.
Summa theologiae I-II 104,3
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ
Za jakých podmínek odsuzuje Tomáš poslouchání soudních příkazů? Za jakých obřadních (kultických)?
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 14 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
Tomáš zde nezmiňuje otázku platnosti mravních zákonů. Jak je to s jejich platností?
CVIČNÝ TEST - ZÁKONY
Obtížnost: 3
Počet otázek v testu: 4
Typ testu: cvičný test
Test lze provést v elektronické verzi studijní opory.
KAZUISTICKÉ OBDOBÍ
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
TRIDENTSKÝ KONCIL
Tridentský koncil dal podnět ke vzniku morální teologie jako samostatné disciplíny oddělené od teologie dogmatické. Studium morální teologie v
seminářích mělo bohoslovce prakticky připravit na službu zpovědníků. Důraz na praxi vedl k rozvoji metody nazývané kazuistika.
Kazuistika je způsob výkladu, který místo abstraktní analýzy rozebírá konkrétní případ (lat. casus), v tomto případě konkrétní hřích ze
zpovědnice. Při jeho uvedení je potřeba zachovat anonymitu (změněná jména a některé okolnosti, které by mohly osoby prozradit).
Kazuistika se používá i dnes v takových oborech, jako je medicína, psychologie nebo rodinná terapie, někdy se ale označuje jako
případová studie (ang. case study).
Tridentský koncil stanovil povinnost všech katolíků užívajících rozum vyznat jednou za rok své těžké hříchy co do druhu a počtu ve svátosti
smíření a přijmout v době velikonoční eucharistii.
Podle počtu - při vyznání máme uvést alespoň přibližně, jak byl hřích častý
Podle druhu - při vyznání máme uvést všechny důležité okolnosti
některé se týkají závažnosti hříchu: u krádeže celková hodnota škody
jiné se týkají druhu hříchu: je-li to krádež monstrance, stává se z ní svatokrádež
K přijetí svátosti smíření je potřeba lítost. Tu koncil popisuje následovně:
Lítost je bolest ducha a odsouzení spáchaného hříchu, spojené s předsevzetím v budoucnu už nehřešit.
Kazuistická morální teologie rozeznává tři druhy mylného svědomí. Ke každému přidává rady pro zpovědníka, jak postupovat, pokud toto mylné
svědomí rozpozná u kajícníka.
svědomí
popis
rada
laxní
příliš široké svědomí
častá modlitba a svátost smíření
skrupulózní
příliš přísné svědomí
poslouchat jednoho zpovědníka, nerespektovat nejisté svědomí ("možná to byl hřích...")
zmatené
(perplexní)
neví, co si má počít (je oddálit jednání do vyjasnění; nejde-li pak zvolit lepší z možných řešení; nelze-li lepší najít, pak dělat
"perplex")
cokoliv (někdy je nejhorší nedělat nic)
Vymyslete příklady jednání podle laxního a skrupulózního svědomí u lékaře, kněze, rodiče.
LEHKÝ A TĚŽKÝ HŘÍCH
Zamyslete se nad tím, jak by bylo možné stanovit hranici těžkého a lehkého hříchu u krádeže. Bude se týkat hodnoty ukradené věci, způsobu
krádeže nebo jejích důsledků?
UČENÍ PRVNÍHO VATIKÁNSKÉHO KONCILU O VÍŘE JAKOŽTO VLITÉ CTNOSTI
Víra je nadpřirozená ctnost, kterou s pomocí Boží milosti věříme, že je pravdivé, co Bůh zjevil, a to ne kvůli vnitřní pravdivosti věcí, poznatelné
přirozeným světlem rozumu, nýbrž kvůli autoritě samého zjevujícího se Boha, který nemůže klamat, ani být klamán.
koncil mluví o nadpřirozené, tedy vlité ctnosti
tuto víru máme z Boží milosti
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 15 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
věříme Božímu zjevení (zjevení je předmětem naší víry)
důvodem naší víry není rozumové poznání pravdivosti toho, čemu věříme
důvodem naší víry je důvěra v Boha, který je Pravda
CVIČNÝ TEST - ETIKA V KAZUISTICKÉM OBDOBÍ
Obtížnost: 3
Počet otázek v testu: 1
Typ testu: cvičný test
Test lze provést v elektronické verzi studijní opory.
DALŠÍ VÝVOJ
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
SVĚDOMÍ
Nauka Druhého vatikánského koncilu je obsažena v pastorální konstituci o církvi v dnešním světě Gaudium et spes 16:
V hlubinách svědomí odkrývá člověk zákon, který si sám neukládá, ale který musí poslouchat. Jeho hlas ho stále vybízí, aby miloval a
konal dobro a vyhýbal se zlu, a když je třeba, promlouvá k sluchu jeho srdce: toto dělej, tamto nedělej. Neboť člověk má ve svém srdci
zákon vepsaný Bohem; v poslušnosti vůči němu spočívá jeho důstojnost a podle něho bude souzen. Svědomí je nejtajnější střed a
svatyně člověka; v ní je sám s Bohem, jehož hlas mu zaznívá v nitru. Prostřednictvím svědomí si podivuhodným způsobem uvědomuje
zákon, který splňuje milováním Boha a bližního. Věrnost svědomí spojuje křesťany s ostatními lidmi při hledání pravdy a při pravdivém
řešení mnoha mravních problémů, které vyvstávají v životě jednotlivců a ve společenském soužití. Čím více tedy převládá správné
svědomí, tím více ustupují jednotlivci a skupiny od slepé libovůle a snaží se podřídit objektivním mravním normám. Nezřídka se ovšem
stává, že se svědomí vlivem nepřekonatelné neznalosti mýlí, avšak tím neztrácí svou důstojnost. To však nelze říci tehdy, když se
člověk málo stará o hledání pravdy a dobra a jeho svědomí se vlivem návyku na hřích ponenáhlu stává téměř slepým.
OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ
Koncil úmyslně neoznačuje svědomí přímo za Boží hlas. Proč se tomu vyhýbá?
V deklaraci o náboženské svobodě se pak říká:
Příkazy Božího zákona vnímá a poznává člověk prostřednictvím svého svědomí. Jím se má věrně řídit při všem svém počínání, aby
dospěl k Bohu, svému cíli. Nesmí tedy být nucen, aby jednal proti svému svědomí. Nesmí se mu však ani zabraňovat, aby jednal podle
svého svědomí, především ve věcech náboženských. (Dignitatis humanae 3)
Tento respekt ke svědomí druhého, byť může být mylné, ale neruší vlastní nárok na pravdu, jak se říká hned v prvním článku této deklarace:
Nejprve tedy posvátný sněm vyznává, že sám Bůh dal lidstvu poznat cestu, po níž lidé, když mu slouží, mohou dosáhnout v Kristu spásy
a blaženosti. Věříme, že toto jediné pravé náboženství je uskutečněno v katolické a apoštolské církvi, které Pán Ježíš svěřil úkol přinášet
je ke všem lidem, když řekl apoštolům: „Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha
svatého a učte je zachovávat všecko, co jsem vám přikázal“ (Mt 28,19-20). Všichni lidé pak mají povinnost hledat pravdu, především o
Bohu a o jeho církvi, a poznanou pravdu přijmout a zachovávat. (Dignitatis humanae 1)
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ
Důraz na svědomí jako normu je jistě správný. Jaká ale přináší rizika?
Přečtěte si pět doporučení pro postup při pochybnosti svědomí (Weber, s. 212). Které z nich používáte? Jak se osvědčily?
Přečtěte si pravidla, jak postupovat v případě, že se mýlí ve svém svědomí bližní (Weber, s. 215). Jsou pro vás přijatelné? Uveďte vhodné
příklady pro jednotlivé kategorie.
NOVÉ OBLASTI ZÁJMU MORÁLNÍ TEOLOGIE
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 16 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
Sociální učení církve
Je potřeba rozlišit:
sociální učení církve ⇒ spravedlivé uspořádání společnosti
charita ⇒ konkrétní pomoc potřebným
Sociální učení církve je souhrn výroků učitelského úřadu církve (magisteria) k sociálním otázkám. Za jeho začátek se považuje vydání encykliky
Rerum novarum v roce 1891. Papež Lev XIII v ní reagoval na šíření marxistického ateismu mezi dělníky. Za více než století vyšla k sociálním
otázkám řada encyklik a dalších dokumentů. Kromě dělnické otázky se objevily témata míru, mezinárodní spolupráce, boje s chudobou nebo
víry v pokrok.
Posun v postojích
Poznatky psychologie a sociologie změnily v mnohém pohled veřejnosti i církve. Například dříve se státní i církevní zákony tvrdě obracely proti
sebevrahům a postihovaly i jejich rodiny. Dnes si lépe uvědomujeme, že člověk, který si sáhne na život, bývá buď psychicky nemocný (pak se
vůbec nedá mluvit o vině), nebo vnímá svou situaci jako zcela bezvýchodnou. Proto již církev neodpírá sebevrahům pohřeb a posouzení viny
nechává na Bohu.
Encyklika Humanae vitae na jednu stranu vzbudila odpor kvůli odmítnutí umělé antikoncepce, ale na druhou stranu to byl první oficiální
dokument, který potvrdil, že k zodpovědnosti rodičů patří i plánování rodiny. Postupovat jen podle hesla "Když dá Pán Bůh zajíčka, bude pro něj
travička" by bylo nezodpovědné.
Nové otázky
Nová doba před morální teologii staví i dnes nové otázky. Týkají se především lidského života a zdravotnictví:
pomoc neplodným párům (problematika umělého oplodnění)
pomoc umírajícím lidem (na jedné straně paliativní péče, hospicové hnutí a možnost ukončit léčbu, na druhé straně eutanázie a
asistovaná sebevražda)
CVIČNÝ TEST - ETIKA A SOUČASNÁ DOBA
Obtížnost: 3
Počet otázek v testu: 8
Typ testu: cvičný test
Test lze provést v elektronické verzi studijní opory.
ZÁKLADNÍ ROZHODNUTÍ
Výraz "smrtelný hřích" dnes bývá spojován s tzv. základním rozhodnutím (optio fundamentalis). Naše skutky totiž nestojí osamoceně, ale
vycházejí z našeho základního postoje, z rozhodnutí pro Boha nebo proti němu. Dokument Kongregace pro nauku víry Persona humana k tomu
říká:
Je sice pravda, že zásadní (= základní) rozhodnutí v podstatě určuje celkový morální život člověka, ale tento postoj může být radikálně
pozměněn i jednotlivými skutky, zvláště jsou-li tyto připraveny - jak se často stává - jinými, dřívějšími a méně důležitými (Persona
humana 10).
ZÁKLADNÍ ROZHODNUTÍ
Jak mohou naše jednotlivé skutky ovlivnit naše celkové nasměrování k Bohu nebo od něj?
HŘÍCH
Definice hříchu podle Katechismu katolické církve:
Hřích je provinění proti rozumu, pravdě a správnému svědomí. Je to zanedbání pravé lásky k bližnímu způsobené nesprávným přilnutím k
určitým věcem. Hřích zraňuje lidskou přirozenost a narušuje lidskou solidaritu. Je to slovo, skutek anebo touha, která se protiví Bohu (KKC
1849).
OBRÁCENÍ A POKÁNÍ
Zhruba v době Druhého vatikánského koncilu církev definitivně opustila takové formy pokání, které byly proti lidskému zdraví: používání důtek,
obručí nebo přehnané posty. Katechismus katolické církve naznačuje lepší cestu:
Nejbezpečnější cestou pokání je vzít svůj každodenní kříž a následovat Ježíše (KKC 1435).
O svátosti smíření pak také říká:
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 17 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
V hlubokém smyslu je také "vyznáním", uznáním a chválou svatosti Boha a jeho milosrdenství vůči hříšnému člověku (KKC 1424).
Této svátosti předchází zpytování svědomí, její slavení pak má čtyři části:
1.
2.
3.
4.
vyznání vin (kajícník)
vyjádření lítosti (kajícník)
rozhřešení (kněz)
pokání (kajícník)
PÍSEMNÉ PRÁCE
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
PRŮVODCE
Podstatnou částí studia na vysoké škole je psaní písemných prací. Posluchači si při nich vyzkouší samostatnou práci s literaturou, procvičí
argumentaci v písemné podobě, a především se připraví na psaní bakalářské či magisterské práce. Pro úspěšné absolvování tohoto kurzu je
potřeba napsat jednu recenzi a jednu esej. Než se ale pustíte do zadání, prostudujte si pozorně následující text. S jeho pomocí byste měli
zvládnout úkoly snáze a lépe.
Tip: Dodržujte zadanou délku textu, vyučující pak bude mít víc času dát vám zpětnou vazbu k obsahu vaší práce.
RECENZE ODBORNÉ PUBLIKACE
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
RECENZE
Recenze je literární útvar, který představuje a hodnotí umělecké nebo odborné dílo. Má být kritická, tedy zhodnotit jak jeho klady, tak zápory.
Místo nadpisu se uvádějí údaje o recenzované práci.
U recenzí knih se na rozdíl od jiných bibliografických údajů často uvádí i počet stran a mezinárodní kód knihy ISBN.
Např.: Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Bratři Karamazovi (Praha: Leda, 2009. 751 s. ISBN 978-8073352080)
Test: Jak čteme knihu?
1.
2.
3.
4.
Předmluvu a úvod není potřeba číst, hlavní je obsah. ANO - NE
Při čtení knihy můžeme přeskakovat kapitoly a vracet se k nim, nemusíme postupovat od začátku do konce. ANO - NE
Obsah slouží jen pro hledání kapitol, text na zadní straně knihy má jen knihu dobře prodat. ANO - NE
Při čtení je potřeba zbavit se vlastních myšlenek, které nás ruší. ANO - NE
(odpovědi najdete na konci stránky)
Až na výjimky ví recenzent o tématu méně než autor. Kdyby věděl více, napsal by knihu sám.
Recenze by měla obsahovat následující informace
- v nadpise údaje o knize (autor, název, místo vydání, vydavatel, počet stran, ISBN)
- krátké představení autora (jak kniha zapadá do jeho díla), případně úvod do tématu - zde je možné čerpat z internetových zdrojů, ale v žádné
případě se nesmí kopírovat ani opisovat. Stačí jedna krátká samostatně formulovaná věta.
- stručný obsah knihy
- závěry, k nimž autor dochází
- vlastní zhodnocení - s čím souhlasíte, s čím ne, silné stránky, slabiny...
- doporučení pro čtenáře (přečíst, nečíst, pro koho vhodné)
- podpis
Tip: Recenze bývají krátké, proto se nerozdělují pomocí nadpisů. Rozdělení do přiměřeně dlouhých odstavců je ale neutné !
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 18 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
Délku zjistíte v novém Wordu kliknutím na "Revize - Počet slov", ve starém Wordu a Writeru na "Nástroje - Počet slov"
Po sepsání nezapomeňte
- recenzi po sobě přečíst (nejlépe tak za dva dny)
- podívat se znovu na zadání, zda mu výsledná práce odpovídá (obsah, forma, délka)
Tip: Pokud jste přečetli knihu skutečně celou a jste spokojeni se svým výsledkem, můžete ji zveřejnit na internetu. Nabídněte ji třeba Revue
Theofil nebo připojte ke knížce na Google Books, knihkupectví Kosmas atd.
Odpovědi k testu
1. NE - Úvod dává celkový přehled o tématu, seznamuje s dosavadním bádáním a často v něm autor prozrazuje své zájmy. Předmluva zase
vysvětluje, jak a proč kniha vznikla, což může být důležitá informace (zejména pro recenzi). Na jejím konci obvykle najdeme poděkování
všem podporovatelům - to je pochopitelně možné vynechat. I když se často vyplatí tyto oddíly nejprve přeskočit a ponořit se rovnou do
tématu, nezapomeňte se k nim vrátit.
2. ANO - Autor má sice strukturu dobře promyšlenou, ale pokud vás kniha nezaujme jako detektivka, začněte od nejzajímavějších částí, a
až se dostanete do tématu, budou se vám lépe číst i ty ostatní.
3. NE - Obsahem je potřeba začít, dozvíte se z něj, o čem kniha přesně je. Dále je dobré si hned na začátku přečíst závěr a text na zadní
straně desek. Naladí vás a kniha se vám bude lépe číst.
4. NE - Vlastní myšlenky by sice neměly překrýt to, co chce autor říct, ale promýšlení je důležité pro pochopení i zapamatování obsahu.
Když vás nad textem něco napadne, zvedněte oči a věnujte pár vteřin klidnému přemýšlení. Myšlenka vás pak nebude rušit při dalším
čtení.
JAK BY RECENZE VYPADAT NEMĚLA...
Přečtěte si začátek následující recenze. Co je na něm špatně?
Pro tuto recenzi jsem si vybral knihu Jaroslava Vokouna Číst Bibli zase jako Bibli. Kniha se dělí na dvě části. První kapitola první části, která
se jmenuje "Stručně - jasně - obrazně", seznamuje čtenáře s různými metaforami používanými pro vysvětlení toho, co je a co není četba
Písma. Druhá kapitola s přiléhavým názvem "Pokusy o formulaci teologických přístupů k Písmu" nás seznamuje s hlavními přístupy k Písmu.
Zde se můžeme ptát: Stojí dnešní lidé vůbec ještě o bibli? Je smutné, že se už bible nečte v rodinách, lidé ani pořádně nevědí, kdo to Ježíš
byl...
Nejpodstatnější chyby a jejich náprava
chybí nadpis s údaji o knize - doplnit
nesmyslný začátek popisující jednání recenzenta - vrátit se k začátku a zformulovat ho tak, aby od prvních slov zaujal čtenáře zajímavou
informací
kapitoly jsou představovány jedna po druhé, což se špatně se čte - najít si jiný způsob uspořádání
odbočka od obsahu knihy k vlastním úvahám, které s dílem nesouvisejí - napsaný text seškrtat
naříkání nad úpadkem mravů - totéž
text není rozdělen na odstavce - logicky členit
Skutečnou recenzi si budete moct přečíst v časopise Studia theologica 1/2013.
ZADÁNÍ ÚKOLU
Přečtěte si některou z následujících knih a napište na ni recenzi v délce 3.000-4.000 znaků včetně mezer. Protože se jedná o cvičný úkol, není
nezbytné přečíst knihu celou.
Bernhard Häring
- V bezpečí a svoboden
- Cesty k novým vztahům v církvi
- Moje zkušenosti s církví v Africe
- Viděl jsem tvé slzy
- Láska je víc než přikázání
- Bez východiska?
- Cesta k lidštější pastoraci rozvedených a znovu sezdaných
Dietrich Bonhoeffer
- Etika
Jiří Skoblík
- Morálka v dialogu: Křesťanský pohled na morální problémy dneška
- Přehled křesťanské etiky
- Sexualita z pohledu morálky
- Transsexualismus: Morálně a duchovně-teologické aspekty
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 19 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
Aleš Caha
- Autonomní morálka
Albert Josef Beneš
- Principy křesťanské morálky
- Božské ctnosti
- Soukromá zjevení v současné teologické literatuře
Libor Ovečka
- "Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré...": Česká katolická morální teologie 1884-1948)
Josef Petr Ondok
- Bioetika, biotechnologie a biomedicína
- Člověk a příroda: Hledání etického vztahu
Jindřich Šrajer
- Suicidium, sebeobětování, nebo mučednictví?
Marta Munzarová
- Eutanazie, nebo paliativní péče?
- Zdravotnická Etika Od A Do Z
- Lékařský výzkum a etika
Pavel Keřkovský
- Bázeň boží a narativní etika: Zrod narativní etické reflexe
Jan Heller
- Člověk, pastýř stvoření
Tomáš Holub
- Boj proti terorismu ve světle nauky o takzvané spravedlivé válce: Návrh kriteriologie
Martin C. Putna
- Křesťanství a homosexualita: Pokusy o integraci
Bernhard Sutor
- Politická etika
Bruno Molitor
- Etika hospodářství
Jan Sokol
- Moc, peníze a právo
Petr Štica
- Migrace a státní suverenita
Jaromír Matějek
- Dříve projevená přání pacientů: Výhody a rizika
DLOUHÝ ÚKOL
Znění otázky:
Vložení úkolu
Úkol odevzdávejte v elektronické verzi studijní opory.
ESEJ NA ZVOLENÉ TÉMA
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
ESEJ
Esej se česky překládá jako úvaha. To ale neznamená, že by měla vypadat jako zápis volného proudu myšlenek nebo vzletné meditace.
Naopak, musí prezentovat různé pohledy na konkrténí problém a jasnou argumentací dojít k vlastnímu závěru.
Esej může být uspořádána vícero způsoby, zde je struktura vhodná pro zadaný úkol:
nadpis
nejlépe poutavý, ale srozumitelný
první odstavec
nastínění problému
střední část
představení výchozího a alternativního přístupu (v různých odtavcích)
poslední odstavec
syntéza a vlastní zhodnocení
Poznámky pod čarou
Poznámky pod čarou se v novém Wordu vkládají "Reference - vložit pozn. pod čarou", ve starém Wordu a Writeru "Vložit - pozn. pod čarou". V
odborné literatuře se do nich umisťují odkazy na literaturu, ale také okrajové informace, které by v textu rušily. Nezapomeňte každou poznámku
ukončit tečkou !
Bibliografický údaj
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 20 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
Přes nejednotu v uvádění bibliografických údajů platí několik základních pravidel. V knihách se údaje zkracují, protože všechny informace si
čtenář snadno dohledá v seznamu literatury. U článků je alespoň při prvním výskytu potřeba uvést celý údaj. Normy se různí, ale hlavně je
potřeba postupovat jednotně.
Doporučuji tento zápis:
Kniha
Helmut Weber, Všeobecná morální teologie, Praha: Zvon, 1998, s. 209-213.
Kapitola v
knize
Jaroslav Lorman, "Dějinnost východisek teologické etiky," in Eseje o povaze církevní historiografie, ed. Jiří Hanuš, Brno: CDK,
2011, s. XX.
Článek v
časopise
Damián Němec, "Propuštění z duchovního stavu a sesazení na nižší stupeň svěcení podle Kodexu kánonů východních církví z r.
1990," Studia theologica 14, č. 3 (2012): 81-91. - za názvem časopisu následuje ročník, pak číslo, letopočet a nakonec strany.
Církevní
Jan Pavel II., Reconciliatio et Paenitentia, čl. 5. - obvykle se používá číslování podle článků a ne podle stran.
dokumenty
Internetové Jiří Skoblík, "17. Několik poznámek k homiletice na etické téma," http://www.pastorace.cz/Knihovna/17-Nekolik-poznamek-kzdroje
homiletice-na-eticke-tema.html [cit. 1. 2. 2013] - nepočítá se do požadovaných dvou citací u úkolu!
Tip: Citujete-li z knihy část textu, začíná poznámka hned bibliografickým údajem. Pokud jen používáte autorovy informace a chcete na to
upozornit (což byste měli), začnete poznámku zkratkou "Srov.". Doslovné citace se ale používají zřídka, jen tam, kde se autor vyjádřil obzláště
pregnantně nebo kde chcete jeho slova podrobněji rozebrat.
Tip: Publikaci, kterou citujete, samozřejmě nemusíte přečíst celou, je ale potřeba si ji pozorně prohlédnout, abyste nevytvhli nějaké tvrzení z
kontextu. Můžete také použít literaturu, na níž jste psali recenzi.
Církevní dokumenty patří ke čtenářsky nejtěžším textům. Obsahují totiž velice přesné formulace, které sestavily (často jako kompromisní
vyjádření) celé týmy odborníků v přípravných komisích. U každé kapitoly se proto raději nejprve podívejte, o čem pojednávají všechny její
odstavce (pozná se to podle zběžného přečtení první věty), abyste pak dokázali snáze sledovat argumentaci, která nebývá zcela přehledná.
ZADÁNÍ ÚKOLU II
Vyberte si jedno z níže uvedených témat, které vás zajímá. Je-li téma příliš široké, ještě jej zužte (např. u tématu "umělé oplodnění" to může být
problematiku náhradního mateřství). Napište na něj stručnou esej o délce 1.800-3.600 znaků včetně mezer, v níž nastíníte samotný problém,
dále prezentujete dvě různá řešení a nakonec připojíte vlastní závěr. Závěr by měl obsahovat váš osobní pohled na věc. U každého řešení
uveďte v poznámce pod čarou alespoň jeden bibliografický odkaz na knihu nebo odborný článek (tedy celkem dva odkazy na různé materiály).
Internetové zdroje ani biblické odkazy se nepočítají.
- Aktivita křesťanů v politice - má smysl?
- Trest smrti - ano či ne?
- Přípustnost války - za jakých okolností je válka přípustná?
- Legalizace umělých potratů - důvody pro a proti
- Přípustnost prenatální diagnostiky - pomáhá, nebo škodí?
- Umělé oplodnění - ano či ne?
- Hodnocení sebevražedného jednání - má člověk právo ukončit svůj život?
- Otázka stanovení smrti a tranplantací - může být člověk s živými orgány nazván mrtvým?
- Předmanželská sexuální zkušenost partnerů - pro a proti
- Adopce dětí homosexuálními páry - pro a proti
- Registrované partnerství - pro a proti
- Legalizace eutanázie - pro a proti
- Spravedlivá mzda - může být mzda určována jen trhem práce?
- Rozvod - za jakých okolností je přípustný?
DLOUHÝ ÚKOL
Znění otázky:
Vložení úkolu II
Úkol odevzdávejte v elektronické verzi studijní opory.
LITERATURA
Putna, Martin C., Křesťanství a homosexualita: Pokusy o integraci, Praha: Torst, 2012.
Ptáček, Radek – Bartůněk Petr a kol., Eutanazie – pro a proti, Praha: Grada, 2012.
Ptáček, Radek a kol., Etika a komunikace v medicíně, Praha: Grada, 2011.
Řežábek, Karel, Léčba neplodnosti, Praha: Grada, 2008.
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 21 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
PRŮVODCE
Píšte přirozeně. Zkuste vytvořit takový článek, jaký byste si přáli najít v příštím čísle svého oblíbeného křesťanského časopisu.
ÚVOD A SYLABUS
CÍLE
POŽADAVKY K ABSOLVOVÁNÍ
POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ
ČASOVÁ NÁROČNOST
SHRNUTÍ
LITERATURA
HOLUB: OBNOVA MORÁLNÍ TEOLOGIE PO DRUHÉM VATIKÁNSKÉM KONCILU
Obsah objektu je dostupný pouze v elektronické verzi studijní opory.
WEBER: ETIKA STARÉHO ZÁKONA
Obsah objektu je dostupný pouze v elektronické verzi studijní opory.
WEBER: ETIKA NOVÉHO ZÁKONA
Obsah objektu je dostupný pouze v elektronické verzi studijní opory.
SKOBLÍK: DĚJINY MORÁLNÍ TEOLOGIE
Obsah objektu je dostupný pouze v elektronické verzi studijní opory.
MTK: ZÁKON (1. ČÁST)
Obsah objektu je dostupný pouze v elektronické verzi studijní opory.
MTK: ZÁKON (2. ČÁST)
Obsah objektu je dostupný pouze v elektronické verzi studijní opory.
WEBER: SVĚDOMÍ (1. ČÁST)
Obsah objektu je dostupný pouze v elektronické verzi studijní opory.
WEBER: SVĚDOMÍ (2. ČÁST)
Obsah objektu je dostupný pouze v elektronické verzi studijní opory.
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 22 / 23
Tuto kopii studijní opory exportoval(a) Ing. Miroslav POSPÍŠIL ([email protected]).
Text slouží pouze pro potřeby tohoto uživatele a je zákázáno jakoukoliv část díla dále šířit podle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon)!
WEBER: HŘÍCH (1. ČÁST)
Obsah objektu je dostupný pouze v elektronické verzi studijní opory.
WEBER: HŘÍCH (2. ČÁST)
Obsah objektu je dostupný pouze v elektronické verzi studijní opory.
RECONCILIATIO ET PAENITENTIA: SMÍŘENÍ
Obsah objektu je dostupný pouze v elektronické verzi studijní opory.
SHRNUTÍ
LITERATURA
Literatura k jednotlivým otázkám ke zkoušce:
Obnova morální teologie po Druhém vatikánském koncilu
Tomáš HOLUB, Boj proti terorismu ve světle nauky o takzvané spravedlivé válce: Návrh kriteriologie, Praha: Ministerstvo obrany České
republiky, 2009, 12-23 (obsahuje i pasáž o přirozeném zákoně).
Prameny morálky: Starý zákon
Helmut WEBER, Všeobecná morální teologie, Praha: Zvon, 1998, s. 21-47.
Prameny morálky: Nový zákon
Helmut WEBER, Všeobecná morální teologie, Praha: Zvon, 1998, s. 48-80.
Dějiny morální teologie
Jiří SKOBLÍK, Přehled křesťanské etiky, Praha: Karolinum, 1997, s. 38-56.
Svědomí
Helmut WEBER, Všeobecná morální teologie, Praha: Zvon, 1998, s. 173-176 a 189-219.
Zákon všeobecně, přirozený zákon
Mezinárodní teologická komise, Hledání univerzální etiky: Nový pohled na přirozený zákon in Dokumenty Mezinárodní teologické komise
věnované morální teologii a etice, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2010, čl. 18-35 a 83-112.
Vina a hřích
Helmut WEBER, Všeobecná morální teologie, Praha: Zvon, 1998, s. 261-269 a 280-311.
Obrácení, pokání, odpuštění
Jan Pavel II., Reconciliatio et paenitentia, čl. 5-12 a 23-35.
POMEZI – Podpora mezioborových studií a inovací studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci (CZ.1.07/2.2.00/28.0091)
EDIS – Edukační informační systém – © 2012-2014 Univerzita Palackého v Olomouci
Koncepčně rozvíjí Vzdělávací portál Cyrilometodějské teologické fakulty UP – © 2006-2014
Stránka 23 / 23
Download

OBSAH: - Teologické nauky