FAUNA BOHEMIAE
SEPTENTRIONALIS
TOMUS 34
2009
SBORNÍK ODBORNÝCH PRACÍ
ZOOLOGICKÉHO KLUBU
ZOOLOGICKÉ ZAHRADY DĚČÍN
ZOOLOGICKÉ ZAHRADY ÚSTÍ NAD LABEM
A PODKRUŠNOHORSKÉHO ZOOPARKU CHOMUTOV
-2-
SBORNÍK ODBORNÝCH PRACÍ
ZOOLOGICKÉHO KLUBU
ZOOLOGICKÉ ZAHRADY DĚČÍN
ZOOLOGICKÉ ZAHRADY ÚSTÍ NAD LABEM
A PODKRUŠNOHORSKÉHO ZOOPARKU CHOMUTOV
FAUNA BOHEMIAE
SEPTENTRIONALIS
Abrevitatio bobliographica:
Fauna Bohem. septentr.
ISSN 0231 98 61
TOMUS 34
2009
-3-
Sborník odborných prací
Zoologického Klubu
Zoologické zahrady Děčín
Zoologické zahrady Ústí nad Labem
a Podkrušnohorského zooparku Chomutov
Fauna Bohemiae septentrionalis
Tomus 34, 2009
Náklad 500 ks
Tisk: PrintActive s.r.o
Redakční rada: Ing. Věra Vrabcová, Jiří Hejduk, Anna Slámová
Za věcnou správnost příspěvků odpovídají autoři.
-4-
34. díl sborníku Fauna Bohemiae septentrionalis
je věnován
památce prvního ředitele ústecké zoologické zahrady
po sametové revoluci
MVDr. Vladimíru Mikulicovi
a zároveň
60. výročí Zoo Děčín
-5-
Obsah:
ZVÍŘATA CHOVANÁ V ZOO DĚČÍN K 31. 12. 2009
Capacity of animals at the Děčín ZOO by 31. 12. 2009
7
ZVÍŘATA CHOVANÁ V PODKRUŠNOHORSKÉM ZOOPARKU
CHOMUTOV K 31. 12. 2009
Capacity of animals at the Chomutov ZOO by 31. 12. 2009
11
ZVÍŘATA CHOVANÁ V ZOO ÚSTÍ NAD LABEM K 31. 12. 2009
Capacity of animals at the Usti nad Labem ZOO by 31. 12. 2009
15
Petr SKALKA
ZA VLÁĎOU MIKULICOU
Vladimir Mikulica: Obituary
21
Petr SKALKA
DOPAD KLIMATICKÝCH ZMĚN
Impacts of climate chase
23
Sabina PETRLÍKOVÁ
VÝBĚH PRO MAKAKY CHOCHOLATÉ V ZOO DĚČÍN
Enclosure for Sulawesi crested macaque (Macaca nigra)
27
Zdeněk ŠIMEK
CHOV PÁSOVCE ŠTĚTINATÉHO V ZOO DĚČÍN
Large hairy armadillo (Chaetophractus villosus) in Decin Zoo
29
Milada PETRŮ
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO FILIPÍNSKÉ STŘEDOŠKOLÁKY
V RÁMCI PROJEKTU TARSIUS
Training scheme for Philippine high schools
as part of the Tarsius project
31
Tomáš ANDĚL
ZOBOROŽEC VRÁSČITÝ (ACEROS CORRUGATUS) A JEHO CHOV
V ZOO ÚSTÍ NAD LABEM
-6-
The wrinkled hornbill (Aceros corrugatus) and its breeding
at Usti nad Labem Zoo
37
Eliška VRABCOVÁ
100 PTAČÍCH BUDEK – HNÍZDNÍ SEZÓNA 2009
The 100 bird nest-boxes – the nesting season 2009
41
Michal PODHRAZSKÝ
VÝVOJ POPULACE HUSY VELKÉ (Anser anser) NA ČESKOLIPSKU
OVLIVNĚNÝ REINTRODUKCÍ
Population trends of Greylag Goose (Anser anser)
in Českolipsko influenced of reintroduction
49
Milan TICHAI
NÁZNAKY SYNANTROPNÍHO CHOVÁNÍ HRDLIČKY DIVOKÉ
Indications for synanthropic behaviour of the European turtle dove
57
Milan TICHAI
ORNITOLOGICKÁ POZOROVÁNÍ 2009
Ornitological observation 2009
61
Milan TICHAI
PUTOVÁNÍ ZA PTÁKY PYRENEJSKÉHO POLOOSTROVA
Wandering for birds around the Iberian peninsula
69
Milan TICHAI
ZIMNÍ SČÍTÁNÍ VODNÍCH PTÁKŮ NA STŘEDNÍ BEROUNCE, OHŘI
A RAKOVNICKÉM POTOCE V LEDNU 2009
Winter aquatic bird population census in the middle Berounka river,
Ohre river, and Rakovnicky brook in January 2009
81
Jiří VONDRÁČEK
BEKASÍNA OTAVNÍ V ÚSTECKÉM KRAJI
The common snipe in the Usti region
91
-7-
Jiří VONDRÁČEK
KULÍK ŘÍČNÍ V ÚSTECKÉM KRAJI
The little ringed plover in the Usti region
97
Jiří VONDRÁČEK
VZÁCNÁ POZOROVÁNÍ 2009
Rare observation 2009
101
Jiří VONDRÁČEK, Václav ŠUTERA
POSTŘEHY Z DESETILETÉHO SLEDOVÁNÍ AVIFAUNY
MOKŘADU MILADA U ROUDNÍKŮ (UL)
Notes from ten years of monitoring avifauna of the Milada wetland
by Roudniky (Usti nad Labem district)
119
Pavel KRÁSENSKÝ
ENTOMOLIGICKÝ PRŮZKUM SAPROXYLICKÝCH BROUKŮ
LOKALITY DOUBRAVKA V TEPLICÍCH (Coleoptera: Lucanidae, Scarabaeidae,
Buprestidae, Elateridae, Cerambycidae, Coleoptera varia)
Entomological research of saproxylic beetles of Doubravka hill in Teplice
(Coleoptera: Lucanidae, Scarabaeidae, Buprestidae, Elateridae,
Cerambycidae, Coleoptera varia)
133
Václav VYSOKÝ
BIBLIOGRAFIE STŘEVLÍKOVITÝCH ÚSTECKÉHO KRAJE
Bibliography of the Carabidae fauna in Usti region
145
Václav VYSOKÝ, Jindřich ČERNÝ
POZNÁMKY K VÝSKYTU RODU BUCCULATRIX V ÚSTECKÉM KRAJI
(Lepidoptera: Bucculatricidae)
Notes of the Bucculatrix genus range in the Usti region
(Lepidoptera: Bucculatricidae)
187
Václav VYSOKÝ
MRAVENCI VE STRÁŽI POD RALSKEM (Hymenoptera: Formicidae)
Ants in Straz pod Ralskem (Hymenoptera: Formicidae)
197
-8-
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
ZVÍŘATA CHOVANÁ V ZOO DĚČÍN K 31. 12. 2009
Capacity of animals at the Děčín ZOO by 31. 12. 2009
Druhů - Species
Jedinců - Specimens
Bezobratlí
Invertebrata
6
7
Ryby
Pisces
20
46
Obojživelníci
Amphibians
3
15
Plazi
Reptiles
17
34
Ptáci
Birds
49
128
Savci
CELKEM
Mammals
Total
52
147
138
368
EVROPSKÉ ZÁCHOVNÉ PROGRAMY (EEP)
EUROPEAN ENDANGERED SPECIES PROGRAMMES
0,1
1,1
1,1
2,2
1,1
1,0
3,1
2,1
1,1
3,0
1,1
2,5
1,0
3,2
1,0
1,1
1,2
1,1
1,0
Anoa horský (Bubalus depressicornis)
Babirusa (Babyrousa babyrussa)
Bažant Edwardsův (Lophura edwardsi)
Hroznýšovec kubánský (Epicrates angulifer)
Jeřáb bělošíjí (Grus vipio)
Jeřáb mandžuský (Grus japonensis)
Kakadu žlutolící sumbský (Cacatua sulphurea citrinocristata)
Kalimiko (Callimico goeldii)
Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus)
Kotul veverovitý (Saimiri sciureus)
Majna Rothschildova (Leucopsar rothschildi)
Makak chocholatý (Macaca nigra nigra)
Margay (Leopardus wiedii)
Norek evropský (Mustela lutreola)
Levhart mandžuský (Panthera pardus orientalis)
Outloň malý (Nycticebus pygmaeus)
Lama vikuňa (Vicugna vicugna)
Vlk hřivnatý (Chrysocyon corrugatus)
Zoborožec vrásčitý (Aceros corrugatus)
-9-
DRUHY ZVÍŘAT ZAPSANÝCH V EVROPSKÝCH PLEMENNÝCH KNIHÁCH
EUROPEAN STUDBOOK ANIMALS (ESB)
1,1
1,1
3,0
1,2
1,0
1,1
1,1
1,0
1,1
1,0
Čáp černý (Ciconia nigra)
Holub krvavý (Gallicolumba luzonica)
Kakadu brýlový (Cacatua opthalmica)
Kozorožec kavkazský (Capra caucasica)
Leguán nosorohý (Cyclura chrnuta)
Mangabej černý (Cercocebus atterimus)
Mirikina bolivijská (Aotus azarai boliviensis)
Orlície bornejská (Orlitia borneensis)
Rys ostrovid (Lynx lynx)
Želva černavá (Heosemys grandis)
DRUHY ZVÍŘAT ZAPSANÝCH V MEZINÁRODNÍCH PLEMENNÝCH KNIHÁCH
INTERNATIONAL STUDBOOK ANIMALS (ISB)
2,2
1,1
Ara vojenský (Ara millitaris)
Leguán kubánský (Cyclura nubila nubila)
DALŠÍ VÝZNAMNÉ OHROŽENÉ DRUHY (ČERVENÁ KNIHA IUCN )
RED DATA BOOK OF IUCN
1,1
1,1
1,1
1,1
2,2
0,0,2
1,1
0,1
1,0
1,1
0,1
3,3
0,2,2
1,0
Bažant lesklý (Lophophurus impejanus)
Berneška kanadská malá (Branta canadensis minima)
Bulbul červenouchý (Pycnoctus jocosus)
Hrdlička čínská (Streptopelia chinensis chinensis)
Hrdlička jihoasijská (Streptopelia tranquebarica humilis)
Hrdlička východní (Streptopelia orientalis)
Husice liščí (Tadorna tadorna)
Hutie stromová (Capromys pilorides)
Jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi)
Jezevec lesní (Meles meles)
Kabar pižmový (Moschus moschiferus)
Kachnička mandarinská (Aix galericulata)
Kalous ušatý (Asio otus)
Kamzík bělák (Oreamnos americanus)
- 10 -
1,1
2,0
0,1
1,1
2,2
0,1
1,1
0,1
0,1
7,0
1,4,3
1,0,3
1,1
1,2
1,1
5,5
2,1
1,2
2,3,5
0,0,3
2,4
1,0
1,2
0,0,3
0,0,1
1,1,1
1,1,1
0,2
1,1
1,2
3,0
1,1,5
Kapybara (Hydrochaeris hydrochaeris)
Klokan parma (Macropus parma)
Kočkodan černolící (Cercopithecus ascanius)
Králík divoký (Oryctolagus cuniculus)
Křepelka korunkatá (Rollulus roulolou)
Kuna skalní (Martes foina)
Labuť koskoroba (Coscoroba coscoroba)
Lelkoun soví (Podargus strigoides)
Liška obecná (Vulpes vulpes)
Malpa hnědá (Cebus apella)
Mangusta liščí (Cynitis penicillata)
Mara stepní (Dolichotis patagonum)
Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis)
Mýval severní (Procyon lotor)
Nandu pampový (Rhea americana)
Papoušek vlnkovaný (Melopsittacus undulatus)
Pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus)
Prase divoké (Sus scrofa)
Psoun prériový (Cynomys ludovicianus)
Puštík obecný (Strix aluco)
Sambar skvrnitý (Cervus alfredi)
Satyr Teminckův (Tragopan temminckii)
Seriema rudozobá (Cariama cristata)
Skokan hnědý (Rana temporaria)
Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)
Sovice krahujová (Surnia ulula)
Sovice sněžní (Nyctea scandiaca)
Srnec evropský (Capreolus capreolus capreolus)
Urzon kanadský (Erethizon dorsatum)
Veverka Prévostova (Callosciurus prevostii)
Želva anámská (Mauremys annamensis)
Želva nádherná (Trachemys scripta elegans)
OHROŽENÉ DRUHY FAUNY ČR
NATIVE FAUNA ENDANGERED SPECIES
1,1
Čáp bílý (Ciconia ciconia)
- 11 -
1,1
1,1
1,1
4,2,1
0,0,2
0,1
1,1
2,2
0,1
5,5
0,1
1,0
2,2
1,1
2,1,1
1,0
2,0
1,2
1,1
0,1
Hohol severní (Bucephala clangula)
Kočka divoká (Felis silvestris)
Krkavec velký (Corvux corax)
Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)
Moták pochop (Circus aeruginosus)
Ostralka štíhlá (Anas acuta)
Puštík bělavý (Strix uralensis macroura)
Raroh velký (Falco cherrug)
Ropucha obecná (Bufo bufo)
Sova pálená (Tyto alba)
Sýc rousný (Aegolius funereus)
Sýček obecný (Athene noctua)
Sysel obecný (Spermophilus citellus)
Včelojed lesní (Pernis apivorus)
Veverka obecná (Sciurus vulgaris)
Vlk obecný (Canis lupus)
Výr velký (Bubo bubo)
Zmije obecná (Vipera berus)
Želva bahenní (Emys orbicularis)
- 12 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
ZVÍŘATA CHOVANÁ V PODKRUŠNOHORSKÉM ZOOPARKU CHOMUTOV
K 31. 12. 2009
Capacity of animals at the Chomutov ZOO by 31. 12. 2009
Druhů – species
Jedinců – specimens
74
67
19
2
162
402
436
133
40
1011
Savci - Mammals
Ptáci - Birds
Plazi, obojživelníci – Reptiles, Amphibia
Ryby - Fishes
Celkem - Total
CHOVANÉ DRUHY ZAPOJENÉ V EEP - 14
ANIMAL SPECIES INCLUDEC IN EEP´S - 14
5.10.10
0.4.0
1.1.0
1.0.0
2.0.0
1.0.0
1.1.0
1.0.0
3.2.0
1.1.0
2.3.2
1.2.0
1.2.0
2.4.0
Ibis skalní (Geronticus eremita)
Jeřáb bělošíjí (Grus vipio)
Jeřáb bílý (Grus leucogeranus)
Jeřáb mandžuský (Grus japonensis)
Kůň Převalského (Equus przewalskii)
Levhart sněžný (Uncia uncia)
Manul (Otocolobus manul)
Onager (Equus hemionus onager)
Orel mořský (Haliaeetus albicilla)
Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)
Pelikán kadeřavý (Pelicanus crispus)
Pižmoň (Ovibos moschatus)
Rosomák sibiřský (Gulo gulo)
Zubr evropský (Bison bonasus)
CHOVANÉ DRUHY VEDENÉ V ESB - 5
ANIMAL SPECIES INCLUDED IN ESB STUDBOOKS - 5
0.3.1
1.1.0
0.1.0
1.1.0
Jelen bucharský (Cervus elaphus bactrianus)
Orel východní (Heliaeetus pelagicus)
Rys evropský (Lynx lynx lynx)
Sup bělohlavý (Gyps fulvus)
- 13 -
1.3.0
Tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus)
CHOVANÉ DRUHY VEDENÉ V ISB – 1
ANIMAL SPECIES INCLUDED IN ISB STUDBOOKS - 1
1.0.0
Kiang (Equus kiang)
CHOVANÉ DRUHY VEDENÉ V RDB (ČERVENÁ KNIHA IUCN)
OTHER RARE AND THREATENED ANIMAL SPECIES (RDB)
6.8.0
9.6.0
5.11.1
1.1.0
1.1.0
1.1.0
1.0.0
1.1.4
1.0.0
1.3.0
1.0.0
3.2.0
1.2.12
1.4.1
Jelen milu (Elaphurus davidianus)
Makak magot (Macaca sylvanus)
Muflon (Ovis musimon)
Ovce stepní (arkal) (Ovis vignei)
Plch velký (Glis glis)
Poletuška slovanská (Pteromys volans)
Svišť stepní (Marmota bobac)
Sysel obecný (Spermophilus citellus)
Takin čínský (Budorcas taxicolor bedfordi)
Takin indický (Budorcas taxicolor taxicolor)
Tarbík velký (Jaculus orientalis)
Velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus)
Želva čtyřprstá (Testudo horsfieldi)
Želva zelenavá (Testudo hermanni)
OHROŽENÉ DRUHY FAUNY ČR
THREATENED SPECIES OF CZECH FAUNA
Kriticky ohrožené druhy:
0.1.0
Bukač velký (Botaurus stellaris)
0.1.0
Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus)
1.1.0
Jeřáb popelavý (Grus grus)
2.3.0
Kočka divoká (Felis silvestris)
3.3.0
Kolpík bílý (Platalea leucorodia)
2.2.0
Medvěd hnědý (Ursus arctos)
3.2.0
Orel mořský (Haliaeetus albicilla)
1.1.1
Orel skalní (Aquila chrysaetos)
- 14 -
3.4.0
7.5.5
2.2.0
1.1.0
1.1.4
2.1.1
2.0.0
0.2.0
1.2.0
7.11.0
Ostralka štíhlá (Anas acuta)
Polák malý (Aythya nyroca)
Puštík bělavý (Strix uralensis)
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
Sysel obecný (Citellus citellus)
Užovka stromová (Elaphe longissima)
Vlk (Canis lupus)
Výreček malý (Otus scops)
Zmije obecná (Vipera berus)
Želva bahenní (Emys orbicularis)
Silně ohrožené druhy:
0.2.1
Bobr evropský (Castor fiber)
4.9.10
Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)
3.2.5
Sova pálená (Tyto alba)
1.0.0
Sýc rousný (Aegolius funereus)
4.2.0
Sýček obecný (Athene noctua)
4.4.3
Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)
1.2.0
Los evropský (Alces alces)
0.0.1
Užovka hladká (Coronella austriaca)
1.1.0
Hohol severní (Bucephala clangula)
Ohrožené druhy:
2.1.0
Čáp bílý (Ciconia ciconia)
1.1.1
Čírka obecná (Anas crecca)
8.6.0
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo)
0.2.0
Moták pochop (Circus aeruginosus)
1.1.0
Výr velký (Bubo bubo)
1.1.0
Plch velký (Glis glis)
Další významné ohrožené druhy:
1.1.0
Poletuška slovanská (Pteromys volans)
0.0.6
Volavka rusohlavá (Bubulcus ibis)
1.1.0
Alexandr černohlavý (Psittacula himalayana)
2.2.0
Berneška rudokrká (Branta ruficollis)
- 15 -
- 16 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
ZVÍŘATA CHOVANÁ V ZOO ÚSTÍ NAD LABEM K 31. 12. 2009
Capacity of animals at the Usti nad Labem ZOO by 31. 12. 2009
Druhů - Species
Jedinců - Specimens
Bezobratlí
Invertebrata
3
3
Ryby
Pisces
38
306
Obojživelníci
Amphibians
18
110
Plazi
Reptiles
38
122
Ptáci
Birds
40
154
Savci
CELKEM
Mammals
Total
70
207
302
997
ZVÍŘATA ZAŘAZENÁ V PROGRAMECH EEP
Animal Species Included in EEP´s
2.0
2.2
1.1
1.0
2.0
1.1.2
1.1
1.2
2.1
3.2
1.1
1.1
3.1
1.1
1.1
3.5
0.1
1.0
2.1
3.4
adax
anoa nížinný
babirusa
fosa
gepard štíhlý
gibon bělolící
hroznýšovec kubánský
irbis
kakadu molucký
kočka rybářská
kočka slaništní
kočkodan Dianin
levhart mandžuský
lvíček zlatý
majna Rothschildova
mandril
nosorožec tuponosý jižní
orangutan
orangutan bornejský
osel somálský
Addax nasomaculatus
Bubalus depressicornis
Babyrousa babyrussa
Cryptoprocta ferox
Acinonyx jubatus
Nomascus leucogenys leucogenys
Epicrates angulifer
Uncia uncia
Cacatua moluccensis
Prionailurus viverrinus
Oncifelis geoffroyi
Cercopithecus diana diana
Panthera pardus orientalis
Leontopithecus rosalia
Leucopsar rothschildi
Mandrillus sphinx
Ceratotherium simum simum
Pongo pygmaeus
Pongo pygmaeus pygmaeus
Equus africanus somalicus
- 17 -
0.1
1.1
5.8.1
0.2
1.2.3
1.1
4.1
2.2
1.2
3.9
1.1.1
2.3
panda červená
rosomák sibiřský
sika vietnamský
slon bengálský
tamarín pinčí
tapír jihoamerický
vari černobílý
vari červený
vlk hřivnatý
zebra Hartmannové
zoborožec vrásčitý
žirafa Rothschildova
Ailurus fulgens fulgens
Gulo gulo sibirica
Cervus nippon pseudaxis
Elephas maximus bengalensis
Saguinus oedipus
Tapirus terrestris
Varecia variegata
Varecia rubra
Chrysocyon brachyurus
Equus zebra hartmannae
Aceros corrugatus
Giraffa camelopardalis rothschildi
ZVÍŘATA ZAŘAZENÁ V PLEMENNÝCH KNIHÁCH ESB A ISB
Animal Species Included in ESB and ISB Studbooks
0.4
0.2
2.2
1.1
1.0
1.0
1.5.1
1.2.1
1.0
2.4
0.0.3
0.1
2.5.1
1.2
0.0.3
ISB
3.3.2
1.2
0.1
2.3
3.2
gueréza pláštíková
hulman posvátný
kočkodan Brazzův
korunáč vějířový
krokodýl čelnatý
lachtan tmavý
lemur kata
lenochod dvouprstý
marabu africký
medvěd malajský
pralesnička azurová
serau malý
tamarín žlutoruký
turako fialový
želva amboinská
Colobus guereza caudatus
Semnopithecus entellus
Cercopithecus neglectus
Goura victoria
Osteolaemus tetraspis
Zalophus californianus
Lemur catta
Choloepus didactylus
Leptoptilos crumeniferus
Helarctos malayanus
Dendrobates azureus
Naemorhedus crispus
Saguinus midas midas
Musophaga violacea
Cuora amboinensis
ara vojenský
leguán kubánský
tygr malajský
voduška červená
vydra malá
Ara militaris
Cyclura nubila nubila
Panthera tigris jacksonii
Kobus leche kafuensis
Amblonyx cinerea
- 18 -
DALŠÍ VZÁCNÉ A OHROŽENÉ DRUHY ZVÍŘAT - RDB, CITES
Other Rare and Threatened Animal Species (RDB, CITES)
0.1
1.1
0.0.1
1.1.3
1.1
8.10
1.1
3.3.1
2.2
2.2
0.0.3
0.0.1
1.1.9
0.0.3
0.0.3
1.1
0.2
1.1
1.1
0.0.1
0.1
0.4
3.6
0.0.3
0.0.2
1.0
1.1
4.2.
1.0
2.0
1.1
3.1
2.3.1
0.0.2
aguti středoamerický
alexandr malý
amazoňan modročelý
amazoňan pomoučený
amazoňan žlutolící
antilopa jelení
ara arakanga
ara ararauna
ara zelenokřídlý
aratinga sluneční
dlouhokrčka červenobřichá
dlouhokrčka Siebenrockova
drápatka vodní
drsnokožka kornatá
drsnokožka thajská
emu hnědý
guanako
hoko červený
holub chocholatý
holub zelenokřídlý
hrabatka drsná
hulman jávský
jelen bělohubý
jeseter malý
jeseter sibiřský
kachnička mandarinská
kakadu Goffinův
kaloň pobřežní
kapybara
karetka novoguinejská
kočkodan diadémový
korela chocholatá
kosman zakrslý
kožnatka čínská
Dasyprocta punctata
Psittacula krameri
Amazona aestiva
Amazona farinosa
Amazona autumnalis
Antilope cervicapra
Ara macao
Ara ararauna
Ara chloroptera
Aratinga solstitialis
Emydura subglobosa
Chelodina siebenrocki
Xenopus laevis laevis
Theloderma corticale
Theloderma stellatum
Dromaius novaehollandiae
Lama guanicoe
Crax rubra
Ocyphaps lophotes
Chalcophaps indica
Pyxicephalus adspersus
Trachypithecus auratus
Cervus albirostris
Acipenser ruthenus
Acipenser baerii
Aix galericulata
Cacatua goffini
Pteropus hypomelanus
Hydrochaeris hydrochaeris
Carettochelys insculpta
Cercopithecus mitis
Nymphicus hollandicus
Callithrix pygmaea
Pelodiscus sinensis
- 19 -
0.1
krajta tygrovitá tmavá
2.1
křepel kalifornský
1.2
lev konžský
0.0.4 listovnice pestrá
2.2
lori zelenoocasý
3.3
makak kápový
1.3
mangusta žíhaná
2.0.2 mara stepní
1.2
muntžak malý
2.3
nandu pampový
4.3
nilgau
4.2
nosál červený
0.1
orel okrový
1.1.1 papoušek konžský
15.14.5 papoušek vlnkovaný
0.0.10 parmička duhová
0.0.14 parmička purpurová
0.0.1 parosnička nádherná
0.0.10 parosnička srdíčková
1.1
pásovec štětinatý
2.4.4 páv korunkatý
1.2
pekari páskovaný
0.0.22 pralesnička batiková
0.0.2 pralesnička brazilská
0.0.4 pralesnička harlekýn
0.0.4 pralesnička pruhovaná
0.0.4 pralesnička strašná
0.1
puštík obecný
0.0.12 rosnice siná
0.0.8 rosnička včelí
1.1
sovice sněžní
0.0.1 sumčík stříbřitý
1.1
sup himálajský
2.1.1 surikata
1.1.
sýček obecný
0.0.6 tlamovec pestrý
1.1
tuleň obecný
Python molurus bivittatus
Lophortyx californica
Panthera leo bleyenberghi
Phyllomedusa hypochondrialis
Lorius chlorocercus
Macaca radiata
Mungos mungo
Dolichotis patagonum
Muntiacus reevesi
Rhea americana
Boselaphus tragocamelus
Nasua nasua
Aquila rapax
Poicephalus gulielmi
Melopsittacus undulatus
Puntius titteya
Puntius nigrofasciatus
Kaloula pulchra
Dyscophus guineti
Chaetophractus villosus
Pavo cristatus
Pecari tajacu
Dendrobates auratus
Dendrobates galactonotus
Dendrobates leucomelas
Phyllobates vittatus
Phyllobates terribilis
Strix aluco
Pelodryas caerulea
Phrynohyas resinifictrix
Nyctea scandiaca
Schilbe mystus
Gyps himalayensis
Suricata suricatta
Athene noctua
Melanochromis auratus
Phoca vitulina
- 20 -
2.5
1.1
0.0.3
2.6
5.5
1.1
0.0.11
4.4.1
4.4.1
0.0.3
1.0
1.0.1
2.1
1.0
velbloud dvouhrbý - domácí
veverka Prévostova
víčkovnice yucatanská
voduška jelenovitá
zebřička pestrá
žako šedý
žebrovník Waltlův
želva čtyřprstá
želva nádherná
želva ostruhatá
želva vroubená
želva zelenavá
želva zubatá
želva žlutohnědá
Camelus bactrianus
Callosciurus prevostii
Triprion petasatus
Kobus ellipsiprymnus defassa
Taeniopygia guttata
Psittacus erithacus
Pleurodeles waltl
Testudo horsfieldii
Trachemys scripta elegans
Centrochelys sulcata
Testudo marginata
Testudo hermanni
Cyclemys dentata
Testudo graeca
CITES
1.0
0.1
0.2
1.0
1.1
1.1
0.1
0.1
3.8
1.1
6.2.6
aligátor americký
hroznýš královský
hulman stříbrný
chameleon pardálí
kajmánek malý
krajta královská
krajta písmenková
krajta zelená
trnorep africký
varan Hornův
želva uhlířská
Alligator mississippiensis
Boa constrictor
Trachypithecus cristatus
Furcifer pardalis
Paleosuchus trigonatus
Python regius
Python sebae
Morelia viridis
Uromastyx acanthinura
Varanus panoptes horni
Chelonoidis carbonaria
OHROŽENÉ DRUHY FAUNY ČR
Threatened Species of Czech Fauna
1.1
1.1
1.3
1.1
1.1
krkavec velký
puštík bělavý pobaltský
raroh velký
sova pálená
výr velký
Corvus corax
Strix uralensis liturata
Falco cherrug
Tyto alba
Bubo bubo
- 21 -
- 22 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
ZA VLÁĎOU MIKULICOU
Vladimir Mikulica: Obituary
Petr SKALKA
Dne 16. září roku 2009 zemřel MVDr. Vladimír Mikulica, CSc., první ředitel Zoologické zahrady Ústí nad Labem po sametové revoluci.
Vláďa absolvoval Veterinární fakultu Vysoké školy zemědělské (nyní se jmenuje
Veterinární Univerzita) v Brně v roce 1972. Aktivně se zajímal o kynologii, a aby
se dostal pejskům co nejblíže, stal se vojákem z povolání. Vojákoval na Grabštejně, kde bylo výcvikové středisko pro vojenské služební psy. Z tohoto zájmu
posléze vzešla velmi ceněná knížka Poznej svého psa.
Vojenská kariéra však nebyla to pravé, a tak Vláďa armádu opustil a stal se
patologem ve vědeckém ústavu v Zoologické zahradě ve Dvoře Králové, který
tam vybudoval tehdejší ředitel Ing. Josef Vágner. Někdy v té době začal Vláďa
pracovat na kandidátské práci, za jejíž téma si zvolil etologii u nosorožců. Svojí
kandidaturu nakonec úspěšně obhájil. Následovalo několik let práce se živými
zvířaty v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově a přišel závěr roku 1989 a
s ním vyvstala otázka, koho bychom si přáli v ústecké zoo za ředitele. Přemýšleli jsme s Petrem Kordou, který se v zahradě staral o slony, a náhle se mezi námi
vynořilo jméno Vládi Mikulici, kterého jsme oba znali jako slušného člověka a
dobrého odborníka. Vláďu jsme oslovili, on souhlasil a v roce 1990 byl skutečně
jmenován ředitelem Zoo Ústí nad Labem.
Vláďu jsem tou dobou znal už řadu let. Potkávali jsme se především na etologických konferencích, na nichž jsme se oba snažili mnohé se přiučit, co nejlépe
přednášet své poznatky a obstát mezi ostřílenými etology. Vzpomínám si, jak
Vláďa prezentoval pitevní nálezy u voliérových tetřevů, chovaných v Krkonošském národním parku. Jejich kuřata měla být vypouštěna do přírody, ale chov
se hrubě nedařil, neboť dospělí ptáci hynuli na stres. Vláďovi se podařilo prokázat, jak jsou tetřevi náchylní na sebemenší vyrušení, což bylo unikátní odhalení. Na konferencích Vláďa vystupoval jako výrazný odborník, korektní diskutér i výborný společník.
Ředitelem zoologické zahrady byl Vláďa sedm let. Počátek své funkce rozhodně
neměl lehký – staré vedení města i zoologické zahrady kladly všemožné překážky, rodila se nová městská správa, legislativa, způsoby práce. V zoo Vláďa
- 23 -
zdědil řadu rozestavěných pavilonů, z nichž část představovaly projekty tak
obrovské, že neměly naději na dokončení. Vláďa se všeho zhostil s nadhledem,
i když často přiznával, jak mu nejrůznější politikaření na Magistrátu ztrpčuje
život a ztěžuje práci. Po sedmi letech v čele zoo Vláďa sám odešel a zanechal za
sebou konsolidovanou zahradu s mnoha vzácnými zvířaty, která se mu osobní
iniciativou podařilo získat. Některá z nich, např. anoa nížinný, byla v České republice vystavována poprvé.
Po celou dobu spolupráce jsem oceňoval Vláďovo brilantní myšlení, racionální
vztah k práci i spoustu zcela konkrétních nápadů na vylepšení a prezentaci zahrady.
Ze zoo Vláďa odešel, aby realizoval svou touhu poznávat zvířata v jejich domovině. Oblíbil si tropickou Jižní Ameriku, a pokud mu to okolnosti dovolily, pobýval především v Brazílii. Bohužel mu nebylo dopřáno se z volné přírody těšit
dlouho. Těžká nemoc ukončila jeho život v 62 letech.
Souhrn
Vzpomínka na jednoho z ředitelů ústecké zoo, pana doktora Vladimíra Mikulicu, kandidáta věd.
Summary
Dedicated to the memory of Dr Vladimir Mikulica, Candidate of Sciences.
Adresa autora
MVDr. Petr Skalka, 542 23 Mladé Buky 136
- 24 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
DOPAD KLIMATICKÝCH ZMĚN
Impacts of climate change
Petr SKALKA
Maskotem probíhajících klimatických změn (nazývaných globálním oteplováním bez ohledu na vyvolávající příčinu) se stal lední medvěd. Podle IUCN je
však tento druh zvířat jen jedním z mnoha ohrožených. Tato organizace nakonec vybrala deset druhů živočichů a rostlin z celého světa, jejichž budoucnost
je reprezentantem vždy určitě skupiny živých organizmů. Protože se o této
iniciativě mnoho neví, nezaškodí si ji připomenout.
Korál větevnatý – korály jsou velice náchylné na změnu svého životního prostředí. Zvýšení teploty i o jeden nebo dva stupně vyvolává v korálech stres a
žahavci pak se svých schránek uvolňují řasy, se kterými žijí v symbióze a které
jim dodávají kyslík a živiny. Okyselování oceánů skrze CO2 také oslabuje jejich
schránky a teplejší moře podporují aktivitu korálům nebezpečných patogenů.
Přestože korálové útesy zabírají pouhé jedno procento dna světových moří,
jsou domovem až třetiny mořských živočišných druhů a zdrojem obživy pro
přibližně 500 milionů lidí. Podle některých studií by mohly korálové útesy zmizet už do roku 2040. Pětina světových korálů je již zničena.
Tuleň kroužovaný – tento živočišný druh je ohrožen zejména změnami polárního prostředí, ve kterém žije. Tuleň svůj životní cyklus řídí podle rozpadu a
tuhnutí ledu. Ve správný čas tak potřebuje správné ledové podmínky. Tající
ledy jsou problematické zejména pro rozmnožování tuleňů. Sníh i led musejí
být během šesti jarních týdnů dostatečně stabilní, aby mohly matky mladé
tuleně na ledových krách odkojit. Pokud led roztaje brzy, budou mláďata odtržena od matek dříve, než se stanou samostatnými. Rodící se tuleni potřebují
ledový příkrov i kvůli ochraně před predátory. Dlouhodobý pokles v reprodukci
už byl zaznamenán. Teplejší oceány také poskytnou lepší prostředí pro parazity, kteří tuleně napadají. Rozmrzlá moře rovněž zvýší lidskou aktivitu v polárních oblastech.
Tučňák císařský – za posledních 50 let se teplota na západě Antarktidy zvýšila o
3 stupně, desetkrát více než jinde. Zdejší oblast je tak jednou z nejrychleji se
oteplujících na planetě. Východ Antarktidy, kde je ledovec stabilnější, se otepluje pomaleji. Jižní ledový oceán se od roku 1955 oteplil o jeden stupeň Celsia.
- 25 -
Tučňák císařský, kterého proslavil i film Putování tučňáků, se tak potýká s nestabilností ledu v místech, kde se rodí mladí tučňáčci. Vysoké teploty způsobují
prolamování ker a tonutí mláďat i dospělých, kteří nemají ještě dostatečně
vyvinuté peří, resp. pelichají. Pokud nárůst teplot přesáhne další dva stupně,
nebude možné zřejmě zřizovat kolonie severně od 70° jižní šířky. Takových
kolonií je nyní 40 procent. Vzrůstající teploty mohou také omezit přítomnost
krillu, drobných korýšů, kterými se tučňáci i ryby živí.
Aloe rozsochatá – rostlina stromového vzrůstu, rostoucí v jižní Africe, kde je
často jako jediný stromovitý organismus útočištěm kolonií ptáků v polopouštních oblastech. Rostoucí teploty však v této rostlině dožívající se až 350 let
vyvolávají stres a aloe umírají. Velké vymírání aloí bylo v Jihoafrické republice a
Namibii pozorováno roku 2001. Šlo především o jedince rostoucí blíže k rovníku a v nižších zeměpisných polohách. Naopak jižněji či výše položená populace
přečkaly teplejší období bez problémů. Na rozdíl od zvířat, která se mohou
rychle přemístit do oblastí, jež jim vyhovují, rostliny jako aloe se mají šanci šířit
jen skrze semena zachycená v nyní pro život vhodnějších chladných oblastech.
Zatím se však nepodařilo zaznamenat, že by aloe začaly růst v oblastech, kde se
dosud vůbec neobjevovaly.
Klaun očkatý – zvířecí hrdina z filmu Hledá se Nemo je korálovou rybou žijící v
symbióze se sasankami a ohrožuje jej zejména ztráta jeho životního prostředí.
Některé studie varují, že do třiceti let mohou veškeré korály kvůli klimatickým
změnám vymřít. V současné době se množství CO2 ve vzduchu pohybuje na
387 ppm (na jeden milion molekul vzduchu připadá 387 molekul CO2), k vymření korálů může stačit pouze nárůst na 450 ppm, tedy nárůst teploty o pouhé dva stupně oproti předindustriální úrovni. Masivní umírání korálů zaznamenané roku 1998 způsobilo i vymizení několika druhů sasanek využívaných klauny na útesech japonského ostrova Sesoko. S rostoucím množstvím CO2 v oceánech roste i jejich kyselost, což ovlivňuje schopnost klauna najít čichem svou
sasanku. Místo toho je v kyselém prostředí lákají pachy vypouštěné predátory.
Ohroženo může být i páření klaunů. Probíhá totiž jako u mnoha dalších ryb
pouze za určité teploty.
Liška polární – změny klimatu se lišky polární dotknou nejméně ve třech ohledech. Podobně jako u tučňáka císařského nebo tuleně kroužkovaného jde především o ztrátu životního prostředí. Do severské tundry, kde žije, se budou
postupně dostávat jižnější rostlinné a stromové druhy, lesní prostředí přitom
polární lišce vůbec nesvědčí. Druhým problémem je, že se bude severním směrem šířit i liška obecná, která je lepším lovcem než její polární sestra. Zrzavé
- 26 -
lišky také žerou mláďata lišek stříbrných. Právě liška obecná nyní na jihu omezuje šíření lišky polární, která nemá v její konkurenci šanci. Poslední potíží bude
změna životních návyků živočišných druhů, kterými se liška polární živí, zejména lumíků.
Lososi – tyto ryby žijí po většinu svého života v moři, v době tření však vyrážejí
proti proudu řek hluboko do vnitrozemí kontinentů. Lososi tak budou ovlivněni
jak změnami v mořích, tak v řekách zasažených transformacemi cyklů mrznutí a
tání sněhu. Přímé negativní dopady klimatických změn na lososa zahrnují zvýšení fyziologického stresu a větší náchylnost k onemocněním a poruchám třecího cyklu. Nepřímé negativní vlivy se mohou týkat vytvoření bariér teplé vody
v řekách, které nebudou schopni lososi překonat, nebo rychlejšího vývoje mladých ryb, které se do moře dostanou dříve, než tam pro ně vyroste planktonová potrava.
Koala medvídkovitý – tento vačnatec je ohrožen zejména vzrůstajícími suchy
na australském kontinentě, které snižují výživnou hodnotu eukalyptových listů,
jimiž se živí. Více oxidu uhličitého ve vzduchu podporuje rychlejší růst rostlin,
ale zároveň také zmenšuje množství bílkovin, které jejich listy obsahují. Koaly
tak mohou reagovat větší vybíravostí mezi stromy. To je však bude nutit trávit
více času na zemi, kde se mohou stávat kořistí predátorů. Dalším nebezpečím
pro koaly jsou auta. Každý rok umírá jen kvůli psům a automobilovým nehodám okolo 4000 těchto pomalu se pohybujících zvířat. Koaly se s novou situací
také mohou vypořádat tím, že budou více jíst. Problémem však je, že se jejich
střeva mohou jen málo zvětšovat. Ohroženy budou zejména žravé samice v
těhotenství, u kterých jsou už nyní tyto strategie, jak se vyrovnat s nedostatečně výživným jídlem, pozorovány. Koaly navíc nemají rády extrémní horka. Další
hrozbou je zvyšující se množství lesních požárů.
Běluha severní – 4,5 metru dlouhý kytovec bílé barvy z čeledi narvalovitých
bude nejvíce ohrožen člověkem a jeho zvýšenou aktivitou v polárních zónách,
do nichž měl až do nynějška jen omezený přístup. Kromě lepších pracovních
podmínek velrybářů půjde i o lidské aktivity obecně. Severní ledový oceán se
stane běžně průjezdným i pro obyčejné lodě a běluhy tak budou trpět nejen
jejich hlukem (ledoborec slyší na vzdálenost 50 km), ale také zraněními způsobenými kolizemi kytovců s plavidly. Státy mající teritoriální nároky v oblasti zde
také hodlají těžit ropu a zemní plyn, což s sebou nese nebezpečí znečištění.
Dalším problémem je změna návyků živočichů, kterými se běluhy živí, a tání
jejich ledovcových úkrytů. Už nyní je kolaps ledovce na odpočívající běluhy
- 27 -
nejrozšířenější příčinou jejich úmrtí. Do polárních oblastí se také začnou šířit
konkurenti běluh keporkakové a plejtváci malí.
Kožatka velká – je největší želvou na světě dorůstající délky až dva metry a
váhy 600 kg. Většinu svého života tráví na širém moři, a tak toho o ní není
mnoho známo, podle Světového svazu na ochranu přírody (IUCN) však klimatické změny tuto želvu ohrožují nejméně ve třech ohledech. Prvním je zvýšená
teplota písku, která způsobuje, že se rodí více želvích samic než samců. Želvy
klubající se v horkém prostředí také častěji trpí tělesnými vadami. Dalším nebezpečím je eroze pláží při vzrůstající hladině oceánů a tedy ztráta prostředí,
kde se želvy rodí. Třetí hrozbou jsou změny mořských proudů, které želvy využívají pro navigaci a cestování a které přinášejí těmto gigantickým plazům potravu.
Summary
The paper describes ten species of animals and plants from around the world,
selected by the IUCN as representatives of a group of living organisms threatened by the ongoing climate change referred to as global warming, whatever
the cause. The polar bear has become a symbol of the above, but this species
is just one of many endangered according to the IUCN.
Adresa autora
MVDr. Petr Skalka, 542 23 Mladé Buky 136
- 28 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
VÝBĚH PRO MAKAKY CHOCHOLATÉ V ZOO DĚČÍN
Enclosure for Sulawesi crested macaque (Macaca nigra)
Sabina PETRLÍKOVÁ
V návaznosti na rekonstrukci starých ubikací pro opice (zateplení budovy, výměna oken za plastová, výměna dveří…) proběhla v létě 2009 výstavba nového
přírodního výběhu pro největší chovnou skupinu makaků chocholatých v ČR.
Výběh o rozměrech zhruba 20x25 m je od vyhlídkové terasy pro návštěvníky
oddělen vodním příkopem (viz foto), kde jsou umístěni koi kapři a jeseteři, a
elektrickým ohradníkem v několika řadách nad sebou. Oplocení ze stran je z
pletiva vysokého 2m, s převisem 60 cm a úhlem 45o proti přelezení, ze strany
od pavilonu opic je dřevěná palisáda s okny pro dobrý výhled návštěvníků.
Okolo celého výběhu je natažen elektrický ohradník v několika pásech z pozinkovaného pletiva. Zhruba 15 cm nad zemí je kovové lanko, pak je 20 cm pás
přímo na pletivu ve výšce 1,10 m, nad ním je malý převis (20 cm) z pletiva pod
proudem a na konci horního převisu je další 20 cm pás rovněž pod proudem.
Ve výběhu mají opice k dispozici kromě několika vzrostlých dubů, které jsou
opatřeny manžetami z kluzkého plechu, také skalku, mohutné duté kmeny a
provazové žebříky.
Pohled z lávky do výběhu
Instalace kmenů
Povrch je přírodní trávník. Makakové ze své venkovní klece procházejí do výběhu uzavíratelným tunelem nad hlavami návštěvníků. Tunel byl původně proti
útěku opic opatřen límcem z elektrického ohradníku, který se ale ukázal jako
- 29 -
nedostatečný. V okamžiku, kdy se ho opice chytila a dostala výboj, zpanikařila a
vyrazila přes límec po tunelu na klec. Takto nám uprchla samice se svou roční
dcerou. Starou samici, která se snažila vrátit zpátky do ubikace, kterou znala, se
nám podařilo nalákat otevřeným oknem do přípravny a odtud přehnat do
vnitřní klece. Mladá samička ale zpanikařila úplně a nakonec musela být po
dlouhém útěku odchycena do podběráku. Po této zkušenosti se obě dlouho
znovu osmělovaly, než se znovu odhodlaly navštívit výběh.
Díky této skutečnosti jsme nainstalovali límec plechový, který časem nahradí
průhledný plastový, který bude lépe esteticky vyhovovat. Od té doby se zatím
žádné útěky nekonaly.
Makakové se zatím věnují hlavně prozkoumávání výběhu, dlouhodobou zábavu
jim poskytly staré kmeny (viz foto), které leží ve výběhu. Z těch poctivě oloupali
veškerou kůru při hledání larev. Na podzim sbírali také žaludy. Během příští
sezóny ale bude nutné opicím nainstalovat do výběhu hračky například v podobě kmenů s navrtanými dírami na ořechy a jiné pochoutky.
Výběh do zimního období pravidelně navštěvovali všichni, kromě chovného
samce, který zatím nenašel odvahu projít tunelem. Výběh se stal vítaným útočištěm i pro nejslabší samici tlupy, která zde má mnohem více prostoru vyhnout se dominantním členům.
Summary
Construction of a new natural enclosure for the Sulawesi crested macaque
took place during the summer of 2009 following the reconstruction of the old
quarters for monkeys. Monkey goes into the enclosure through a tunnel leading from the original cage directly over the heads of visitors. During the trial
operation, the monkeys managed to escape from the enclosure. Defect was
swiftly removed and other similar incident has occurred.
Adresa autora
Sabina Petrlíková
Zoo Děčín - Pastýřská stěna, p. o., Žižkova 15, 405 02 Děčín IV.
- 30 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
CHOV PÁSOVCE ŠTĚTINATÉHO V ZOO DĚČÍN
Large hairy armadillo (Chaetophractus villosus) in Decin Zoo
Zdeněk ŠIMEK
Dne 28. 4. 2009 jsme ze Zoo Praha dovezli pár pásovců štětinatých. Měli u nás
připravenou vnitřní ubikaci o rozměrech 3,5 x 4 m, kde ¼ podlahy je pokryta
pískem a zbytek plochy dřevěnými štěpy. Jako úkryt jsou zde duté kmeny. V
ubikaci se teplota pohybuje mezi 22 – 24oC. Pásovci tuto ubikaci sdílejí společně s mirikinami bolivijskými, které obývají vyšší patro parkosů. Tyto dva druhy
si nijak nepřekážejí.
Krmná dávka přijela s našimi pásovci ze Zoo Praha a obnáší granule pro psy
Royal canin Adult, které dostávají máčené v teplé vodě, rozmačkaný banán,
různé druhy krájeného ovoce a zeleniny a přídavek moučných červů, cvrčků,
vajec natvrdo nebo tvarohu.
Mládě pásovce štětinatého
- 31 -
První mláďata se narodila naprosto nečekaně 2. 7. 2009 (viz foto). Do té doby
jsme nepozorovali páření a ani na samici nebyla postupující březost zjevná,
takže mláďata pro nás byla překvapením. Z toho důvodu jsme ani nestihli před
porodem oddělit samici, což nám bylo doporučováno. Zpočátku samice mláďata přenášela z místa na místo, ale po chvíli si udělala z písku hnízdo, kde již s
mláďaty zůstala, a to prakticky po celou dobu odchovu. Ubikaci jsme rozdělili
přepážkou zhruba na dvě poloviny, aby samice nebyla nadále samcem vyrušována. Okno, kterým mohou návštěvníci pozorovat pásovce, jsme zatemnili a do
krmné dávky jsme samici zařadili více bílkovin (viz foto).
Do ubikace jsme se snažili zbytečně nevstupovat, aby samice nebyla rušena.
Přes to jedno mládě 22. 10. uhynulo. Druhé mládě samice normálně odchovala
a to zatím sdílí ubikaci se svými rodiči.
Summary
Large hairy armadillo (Chaetophractus villosus) we brought in the spring of
2009 from the Prague Zoo. Share living quarters with Bolivian night monkeys
yet without any problems.
The first babies born with capital for us was a surprise, since the female until
the birth pregnancy was evident.
Adresa autora
Zdeněk Šimek, Zoo Děčín - Pastýřská stěna, p. o., Žižkova 15, 405 02 Děčín IV.
Pásovec štětinatý
- 32 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO FILIPÍNSKÉ STŘEDOŠKOLÁKY
V RÁMCI PROJEKTU TARSIUS
Training scheme for Philippine high schools as part of the Tarsius project
Milada PETRŮ
Filipíny a nártouni
Filipíny se řadí mezi země s nejvyšší úrovní biodiverzity na světě (biodiversity
hotspot), s vysokým procentem lokálního endemismu, proto se staly oblastí
našeho přírodovědeckého zájmu. Jedinečné přírodní bohatství Filipín je však v
současné době ohroženo extrémně rychle rostoucí populací a jejím tlakem na
okolní přírodu. Původní tropický prales, který souvisle pokrýval ostrovy, byl
přeměněn v zemědělskou krajinu. Uvádí se, že 93% původní vegetace, je zničeno. Zároveň s ubývajícím životním prostředím nenávratně mizí i množství živočišných i rostlinných druhů. Koncentrace ohrožených a kriticky ohrožených
druhů na Filipínách je jedna z nejvyšších na světě. Fauně Filipín by tedy v současnosti měla být věnována zvýšená pozornost a pomoc.
Jedním z unikátních druhů filipínské fauny je nártoun filipínský (Tarsius syrichta),
na jehož výzkum a ochranu je projekt
Tarsius zaměřen. Nártouni jsou drobní
noční primáti, specializovaní na lov hmyzu, kteří obývají ostrovy jihovýchodní
Asie - Sulawesi, Sundy a Filipíny.
V oblasti Filipín byly popsány tři poddruhy nártounů, vyskytující se na několika
ostrovech patřících k oblasti Velké Mindanao. Nejvíce je však nártoun spojován s
ostrovem Bohol, jehož je symbolem a
hlavní turistickou atrakcí. To pro něho
paradoxně představuje významný zdroj
ohrožení. Zvířata držená v malých klecích
a nevyhovujících podmínkách, ve kterých
brzy hynou, jsou využívána jako atrakce pro turisty a jsou také velmi častým
zbožím na černém trhu se zvířaty. Další hrozbou pro nártouny a největší hroz-
- 33 -
bou pro filipínskou biodiverzitu je těžba dřeva a nerostných surovin a přeměna
původního lesa v zemědělskou krajinu. Podle prohlášení z roku 1997 (Presidental Proclamation 1030) je nártoun filipínský (Tarsius syrichta) označen jako
zvláště chráněný živočišný druh Filipín, ovšem v praxi se tato ochrana uplatňuje
jen velmi obtížně.
Cíle projektu Tarsius a vzdělávací program pro středoškolské studenty
Cílem projektu je podílet se na ochraně nártounů filipínských (Tarsius syrichta)
in-situ, tedy v místě jejich přirozeného výskytu.
Naše působení na Filipínách zahrnuje na výzkum chování nártounů pomocí
radio-telemetrie. V porovnání s indonéskými druhy nártounů máme o nártounech filipínských doposud jen málo údajů. V naší studii se zaměřujeme na sociální chování, akustickou komunikaci a také mateřské chování.
Významnou součástí našeho projektu je osvětová stránka. Osud nártounů filipínských i dalších druhů filipínské přírody leží v rukou místních obyvatel. Ti jsou
zodpovědní za ochranu přírody a uchování místního bohatství. Jak bylo uvedeno výše, nártouni na ostrově Bohol jsou velice populární, málokdo se však zajímá o jejich ochranu. Zaměřili jsme se proto na vzdělávání studentů, které
bude mít z našeho pohledu největší dopad na budoucí ochranu přírody.
V květnu 2009 se nám naskytla příležitost vést dvoutýdenní soustředění pro
studenty střední školy Philippine Science High School. Hlavním cílem tohoto
soustředění bylo 1) předat studentům praktické zkušenosti z terénního výzkumu, 2) šířit myšlenku o nutnosti ochrany nártounů filipínských i dalších druhů.
Program
Kurz Summer Science Internship Programme se konal v druhé polovině května
2009 ve spolupráci s The Philippine Tarsier Foundation, Inc. (PTFI), založené za
účelem ochrany nártounů filipínských. Díky činnosti nadace PTFI vznikla v blízkosti města Corella na ostrově Bohol rezervace Philippine Tarsier and Wildlife
Sanctuary, která zaujímá rozlohu 167 ha sekundárního lesa, návštěvnické centrum a také otevřená voliéra o rozloze 7600 m2, kde nártouni žijí v jejich přirozeném prostředí a úspěšně se zde rozmnožují. Kurzu se zúčastnilo 6 dívek a 7
chlapců pocházejících z ostrova Bohol. Program byl sestavován tak, aby studenti každý den získali teoretické a stejně tak i praktické znalosti a zkušenosti.
- 34 -
Přednášky
Ačkoliv kurz byl vedením původně zamýšlen jen jako praktická zkušenost pro
studenty, snažili jsme se studentům po celou dobu průběhu poskytovat také
teoretický základ, bez kterého není působení na podobném projektu možné.
Přestože studenti pocházeli z Boholu a všichni nártouna filipínského velmi
dobře znali, jen málo z nich jej doposud na vlastní oči vidělo a měli o něm jen
velmi malé znalosti. První z přednášek proto byly věnovány tomuto druhu a
také cílům projektu Tarsius, tedy studiu chování, domovských okrsků a komunikace.
Studenti dostali také teoretický základ k veškeré metodice, kterou v terénu
používáme. Vysvětlili jsme jim postup při radio-telemetrickém sledování a byli
jsme velmi potěšeni, že většina z nich měla zkušenosti s využitím GPS a zvládli i
používaní přijímače, antény a buzoly velmi dobře. Jedna z přednášek byla věnována také studiu komunikace.
Další sérii přednášek jsme věnovali ochranářské tématice. Filipíny jsou zemí s
unikátní biodiverzitou. Většina studentů si toho byla vědoma, méně však věděli
o konkrétních případech ochrany životního prostředí a také chráněných územích či ochranářských organizacích na Filipínách, zejména na Boholu. Na
ochranu nártounů filipínských je v podstatě zaměřeno jen jediné centrum právě tady v Corelle, kde se je daří i úspěšně rozmnožovat, bohužel po vzdělávací
stránce má stanice ještě určitě své rezervy. Pro studenty bylo poměrně velkým
překvapením, že projekt Tarsius je podporován Zoologickou zahradou Děčín,
proto jsme věnovali jedno povídání také problematice zoologických zahrad a
jejich roli v ochraně přírody.
Praktické zkušenosti
V rámci svého pobytu získali
studenti praktické zkušenosti ze
všech oblastí, kterým se v projektu Tarsius věnujeme. Základem našeho výzkumu je radiotelemetrické sledování a studenti zvládli metodiku sběru
dat v terénu velmi brzy. V danou dobu jsme měli označené
dva samce a jednu samici. Studenti každou noc sbírali data o
- 35 -
pohybu jednotlivých zvířat a společně s námi se je také naučili vynášet do mapy a interpretovat. Kromě nočního sledování monitorujeme, a stejně tak i studenti, každý den spací místa nártounů a zaměřujeme je pomocí GPS. Několik
večerů se studenti věnovali také nahrávání zvuků. Protože nártouni filipínští
nevokalizují pravidelně, nahrávali jsme nejrůznější zvuky, kterých je v nočním
pralese víc než dost a ukázali studentům, jak je zpracovat.
Návštěva Lobocu
Nártouni jsou jednou z hlavních atrakcí Boholu. Nejčastěji navštěvovaným místem však není Corella se svou přírodní voliérou, ale Loboc, který láká turisty
projížďkami po řece, ale hlavně nártouny. Ti jsou tady drženi v naprosto nevyhovujících podmínkách, v klecích či na malých stromcích, neustále vyrušováni a
stresováni turisty, kteří na ně sahají, krmí je či fotografují s pomocí blesku. Pro
mnohé studenty to byla první návštěva Lobocu, jiní zde byli už v dětství s rodiči.
Po téměř týdnu stráveném v Corelle byly pro ně podmínky pro nártouny v Lobocu šokující. V následné diskuzi jsme se zaměřili na srovnání podmínek v Lobocu a v Corelle ve vztahu k nártounům i k samotným turistům.
- 36 -
Vzdělávací programy
Protože součástí projektu Tarsius je vzdělávání, kromě návštěvníků stanice v
Corelle hlavně dětí a studentů, zapojili jsme naše studenty také do této činnosti. Dostali za úkol připravit hodinový výukový program věnující se ochraně nártounů pro základní a střední školy. Tuto část své pracovní náplně si studenti
obzvlášť užili a po vzájemných konzultacích vznikly poměrně kvalitní programy,
které určitě budou moct být dál využívány. Studenti si je proto chtěli v praxi
vyzkoušet. Po měsíci proto přijelo na návštěvu do Corelly 66 studentů i profesorů ze střední školy Philippine Science High School a naši účastníci soustředění
měli možnost jim výukové programy předvést v praxi. Byl to velmi přínosný
půlden pro všechny zúčastněné.
Diskuze a závěr
V květnu 2009 projekt Tarsius a Philippine Science High School uspořádaly
dvoutýdenní vědecké soustředění pro středoškolské studenty. Ačkoliv je škola
zaměřena na vědu a výzkum, toto byli první studenti maturitního ročníku a
účastnící podobného kurzu. Celý kurz se mnoho konal s mnoha očekáváními,
ale i obavami.
Studenti se zúčastnili všech oblastí projektu. Dostali teoretické základy ohledně
projektu, nártounů filipínských i ochraně přírody a roli zoologických zahrad. V
terénu zvládli veškerou metodiku přípravy, sběru dat i jejich zpracování. Zapojili se také do přípravy výukových programů. Během svého pobytu měli možnost
poznat podmínky v Corelle a také navštívit Loboc a tyto dvě lokality porovnat.
Tato zkušenost je přiměla hlouběji se zamyslet nad problematikou welfare a
ochrany přírody.
Pro studenty to byla jedinečná příležitost strávit dva týdny s námi v terénu a
být přímými účastníky vědecko-ochranářského projektu. Pro projekt Tarsius se
tak naskytla možnost předávat své zkušenosti a myšlenku ochrany přírody lidem, kteří jednou budou mít možnost se na ochraně přírody Boholu či jiného
ostrova významně podílet. Bylo velmi potěšující sledovat, jak studenti získávali
a vstřebávali nové informace a praktické zkušenosti a jak se s postupem času
měnil jejich postoj k ochraně přírody a nártounů filipínských. Pro všechny to
bylo poprvé, kdy se mohli na podobném projektu podílet. Podle jejich vlastních
slov tento pobyt změnil jejich pohled na přírodu a nutnost ochrany. Studenti se
velmi aktivně zapojili do přípravy vzdělávacích programů, které jsou nezbytnou
součástí našeho projektu a svého úkolu zhostili se ctí. Ostatní studenti i profesoři si odnesli mnoho nových poznatků o nártounech a místní průvodci by se
- 37 -
od nich mohli ledacos přiučit. Dle mého názoru byl program velmi úspěšný a v
podobném duchu budeme pokračovat také v příštím roce.
Poděkování
Ráda bych na tomto místě poděkovala všem, kteří se na úspěšném zvládnutí
celého kurzu podíleli, zejména Sherry Ramayla z Philippine Science High School, Václavu Řehákovi a dalším členům projektu Tarsius. A dále všem podporovatelům projektu Tarsius, které naleznete na www.tarsiusproject.org.
Souhrn
V květnu 2009 se projekt Tarsius, střední škola Philippine Science High School a
nadace The Philippine Tarsier Foundation, Inc. rozhodly uspořádat vědecké
soustředění Science Internship Program pro studenty střední školy v Argao,
Cebu. Programu se zúčastnilo třináct studentů původem s ostrova Bohol. Studenti strávili dva týdny v terénu v oblasti Corella prací na projektu Tarsius, kde
měli možnost podílet se na všech oblastech vědecko-ochranářského projektu.
Účast na projektu jim poskytla zkušenosti s prací na terénním projektu a inspiraci pro jejich budoucí zaměření. Projekt Tarsius tak navázal úspěšnou spolupráci s místními filipínskými školami.
Summary
In May 2009, the Tarsius project, The Philippines Science High School and The
Philippine Tarsier Foundation, Inc. organized Summer Science Internship Program for students of The Philippine Science High School in Argao, Cebu. Thirteen students coming originally from Bohol were chosen to join this program.
The students worked with the Tarsius Project team for two weeks in Corella,
where they were given an opportunity to be involved practically in all part of
the research and conservation project. Their participation gave them experience in fieldwork and inspiration for their future education and work. The
successful cooperation between Tarsius project researchers and local Philippine schools has started.
Adresa autora
Milada Petrů, Zoo Děčín - Pastýřská stěna, p. o., Žižkova 15, 405 02 Děčín IV.
- 38 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
ZOBOROŽEC VRÁSČITÝ (ACEROS CORRUGATUS) A JEHO CHOV
V ZOO ÚSTÍ NAD LABEM
The wrinkled hornbill (Aceros corrugatus) and its breeding
at Usti nad Labem Zoo
Tomáš ANDĚL
Systematika
Zoborožcovití (Bucerotidae) jsou díky svému nápadnému zjevu, aktivnímu chování a hlasitému volání nepřehlédnutelní kdekoli se vyskytují – od subsaharské
Afriky po jihovýchodní Asii. Jejich charakteristický, dlouhý zahnutý zobák s nápadným výrůstkem na čele, který se u mnoha druhů zoborožců vyvinul v impozantní „přilbici“, tvoří spolu s širokými okrouhlými křídly, dlouhým ocasem a
syndaktilní nohou nezaměnitelné znaky zástupců této čeledi. Obdobně charakteristický je i zobák tukanovitých (Ramphastidae), vyskytujících se na jihoamerickém kontinentu. Ti jsou však řazeni do řádu šplhavců (Piciformes) a nikoli do
řádu srostloprstých (Coraciiformes), kam řadíme zoborožcovité (Bucerotidae).
Z toho je patrné, že se nejedná o ptáky příbuzné, ale jde o příklad konvergence
znaků odděleně se vyvíjejících, nepříbuzných organismů.
Čeleď zoborožcovitých zahrnuje celkem 14 rodů, 54 druhů a 78 taxonů obývajících převážně lesy, lesnaté krajiny a savany afrotropické, orientální a okrajově i
australskoasijské oblasti. Nejmenším zástupcem čeledi je Tockus camurus z
rovníkové Afriky dorůstající pouhých 30 cm s hmotností nepřevyšující 120 g. Na
opačném konci velikostního spektra je více jak 100 cm velký a až 6 kg vážící
Bucorvus leadbeateri vyskytující se v jihovýchodní Africe. Ten tvoří spolu s druhým zástupcem rodu Bucorvus, monotypickým druhem B. abyssinicus, samostatnou podčeleď Bucorvinae, tzv. pozemní zoborožce. Zbývajících 13 rodů
(Anorrhinus, Tockus, Tropicranus, Ocyceros, Anthracoceros, Buceros, Rhinoplax, Penelopides, Berenicornis, Aceros, Rhyticeros, Bycanister, Ceratogymna)
spadá do podčeledi Bucerotinae, sdružující tzv. typické, arboreální zoborožce.
Oba zástupci podčeledi Bucorvinae se od ostatních zoborožců výrazně odlišují,
a to jak vzhledem, tak i způsobem života. Jsou to největší žijící zástupci zoborožcovitých , jsou terestričtí, převážně karnivorní a obývají otevřenou savanu
subsaharské Afriky. Dalším podstatným rozdílem odlišujícím zástupce obou
podčeledí je počet jejich krčních obratlů. Zatímco pozemní zoborožci mají 15
- 39 -
krčních obratlů, u zoborožců podčeledi Bucerotinae se jejich počet zredukoval
na 14. První dva krční obratle, atlas a axis, jsou u obou podčeledí srostlé.
Bucorvinae jsou v současné době jedinou žijící skupinou zoborožců, která je
známá z fosilních nálezů. Nejstarší nalezenou fosílií je stehenní kost druhu popsaného jako Bucorvus brailloni, jejíž stáří bylo odhadnuto na 15 milionů let.
Byla objevena v sedimentech středního Miocénu na území nynějšího Maroka,
severně od místa recentního výskytu rodu Bucorvus. Tento rod je vývojově
nejstarší žijící skupinou zoborožců. Pro hnízdění si ptáci vyhledávají dutiny velkých stromů, převážně baobabů (Adansonia), pařezy palem či skalní výklenky,
které si vystýlají suchým listím a trávou. Na rozdíl od ostatních zástupců zoborožcovitých se samice rodu Bucorvus v dutinách nezazdívají. Dominantní pár se
věnuje inkubaci vajec, zatímco ostatní dospělí a juvenilní členové skupiny brání
jejich teritorium. Výsledky moderních molekulárních studií ještě podtrhují
značné rozdíly mezi oběma podčeleděmi a zakládají tak důvod k povýšení podčeledi Bucorvinae na samostatnou čeleď.
Zoborožec vrásčitý (Aceros corrugatus)
Zástupce středně velkých zoborožců rodu Aceros dorůstající výšky 65 – 70 cm
při hmotnosti do 1590 g. Areál jeho rozšíření v současné době zahrnuje jižní
Thajsko, Malajský poloostrov, Sumatru včetně ostrovů Rupat a Payong, Batu,
Borneo a jihozápadní okraj Kambodži. Jeho habitat tvoří převážně nížinné, stále
zelené lesy, včetně záplavových lesů litorálních oblastí.
Zoborožec vrásčitý je, ostatně jako podstatná většina představitelů čeledi zoborožcovitých, omnivorní. Převážná část jeho potravní složky je tvořena rozmanitými, na tuky bohatými peckovinami a fíky, nepohrdne však ani potravou
živočišného původu. Ta je tvořena jak nejrozmanitějšími druhy bezobratlých
živočichů, tak i rozličnými obratlovci. Podíl živočišné složky potravního spektra
se zvyšuje především v období hnízdění a odchovu mláďat, tedy v době od
ledna do května. Většina zoborožců, stejně tak i zoborožec vrásčitý vodu nepijí,
přijímají ji pouze s potravou.
Na počátku hnízdního cyklu se samice směsí trusu, bahna a mazlavých zbytků
potravy zazdí ve stromové dutině, kam snese nejčastěji 2 – 3, zřídka 4 vejce,
jejichž inkubace trvá 29 dní. Po celou dobu hnízdění jí samec přináší potravu,
kterou jí do hnízdní dutiny podává úzkou štěrbinou. Ta zároveň slouží samici a
později i mláďatům k vyměšování mimo hnízdo. Po opeření mláďat si samice
svým mohutným zobákem vyseká otvor v místě, které si sama před 65 – 73 dny
zalepila a hnízdní dutinu opustí. Společně se samcem pak přináší potravu mlá-
- 40 -
ďatům, která v hnízdě zůstávají ještě dalších 46 – 51 dní. Celková doba hnízdního cyklu u zoborožců vrásčitých tak trvá 111 – 124 dní.
Chov v Zoo Ústí nad Labem
Ústecká zoologická zahrada se chovu těchto pozoruhodných zástupců indonézské avifauny věnuje od roku 1996, kdy od soukromého chovatele získala mladý
pár těchto krásných opeřenců. Po nezbytné karanténě byl pár umístněn do
pavilonu exotária, odkud se po roce přesunul do chovatelského zařízení v neexpoziční části zoo. Tam se po třech letech dospívání a adaptace na nové prostředí v březnu 2001 vylíhlo první „ústecké“ mládě. Bohužel, po 87 dnech uhynulo. Byť se tuto hnízdní sezonu nepodařilo korunovat úspěšným odchovem
mláděte, z hlediska získaných zkušeností byla pro mladý chovný pár nezastupitelná.
Samice v hnízdní dutině
Samec při krmení
Hned příští rok byl o poznání úspěšnější a v hnízdní dutině se pod samicí vylíhla
dvě mláďata. Jedno opět uhynulo, tentokrát ve třech týdnech. Druhé mládě
však prosperovalo, měsíc po své matce opustilo hnízdo a bylo rodiči zdárně
odchováno až do úplného osamostatnění. Po tomto zdařilém odchovu následovala dvouletá reprodukční pauza a další úspěšný odchov tak nastal až v roce
2005, kdy se ze tří vylíhlých mláďat podařilo úspěšně odchovat dvě mláďata,
samečka a samičku. Od prvního zdařilého odchovu se až konce roku 2009 v
ústecké zoo podařilo úspěšně odchovat čtyři mláďata zoborožce vrásčitého.
Svými pravidelnými odchovy se ústecká zoologická zahrada v současné době
řadí mezi pouhé čtyři instituce v Evropě, které tyto krásné ptáky úspěšně rozmnožují.
- 41 -
Summary
The Aceros genus currently includes five hornbill species, with threat levels
from near threatened (A. corrugatus, A. cassidix and A. leucocephalus) through
vulnerable (A. nipalensis) to critically endangered (A. waldeni), where the population trend for the wrinkled hornbill (Aceros corrugatus) is decreasing. The
zoo in Usti nad Labem is placed amongst established holders of this species
and is the only institution to have successfully reproduced these hornbills within the Czech and Slovak zoos.
Literatura
Del Hoyo J., Elliott A., Sargatal J.: Handbook of the Birds of the World. Vol. 6.
Mousebirds to Hornbills, Lynx Edicions, Barcelona 2001
Adresa autora
Bc. Tomáš Anděl, provozní zoolog Zoo Ústí nad Labem, Drážďanská 23, 400 07
Zoo Ústí nad Labem, (soukr. – Kundratická 4596, 400 04 Chomutov)
Mládě po vylíhnutí
- 42 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
100 PTAČÍCH BUDEK – HNÍZDNÍ SEZÓNA 2009
The 100 bird nest-boxes – the nesting season 2009
Eliška VRABCOVÁ
V roce 2008 bylo v areálu ústecké zoologické zahrady rozmístěno 100 kusů
budek určených pro hnízdění zpěvného ptactva. Budky byly vyvěšeny poměrně
pozdě (březen 2008), ale i přesto byla tato hnízdní sezóna vyhodnocena jako
úspěšná. Sledování probíhalo i v roce následujícím, v období od 24. dubna 2009
do konce srpna 2009. Budky byly kontrolovány co nejčastěji, přibližně jednou
týdně a celkem bylo provedeno patnáct kontrol. Hnízdní sezóna 2009 se vydařila ještě lépe než ta předchozí. V roce 2008 bylo obsazeno 34% budek, v roce
2009 jich už bylo obsazeno 51 %. Kontrolu jsem prováděla pod metodickým
vedením odborné pracovnice ústecké zoo Mgr. Evy Mikoláškové.
V obsazených budkách se zahnízdilo a vyvedlo mláďata celkem sedm známých
ptačích druhů. Nejvíce se dařilo sýkorám koňadrám (39,2 %), poté špačkům
obecným (19,6 %), sýkorám modřinkám (15,6 %) a vrabcům domácím (11,7 %).
Menší bylo zastoupení druhů, které jsme nemohly určit, ať už z důvodu toho,
že jsme nalezly hnízdo opuštěné či proto, že jsme se do budky nedostaly (7,8
%). Nejmenší zastoupení měli rehek domácí, rehek zahradní a brhlík lesní, které
jsme v budkách pozorovaly každého po jednom páru (1,9 %). Druhy, které v
budkách zahnízdily, a jejich procentuální zastoupení ukazuje graf č. 1.
V neobsazených budkách jsme našly nedostavěná hnízda či trochu materiálu
na dně, třikrát vosí hnízdo, jednou sršní, asi v pěti budkách mraveniště a jednou, když došlo ke zvětšení vletového otvoru některým ze strakapoudů, se
uvnitř usídlila veverka obecná a odchovala zde tři mláďata.
Co se týče typů budek, bylo rozvěšeno celkem devět a počet jednotlivých druhů se zastoupením lišil. Nejvíce používaným typem byl sýkorník pro velké druhy sýkor (min. a max.) s počtem 40 budek (později byla jedna budka sundána z
důvodu zničení přírodními podmínkami). Polobudky byly zastoupeny 15 kusy.
Sýkorník pro malé druhy sýkor, sýkorník se štěrbinou a budky pro špačky byly
zastoupeny každá 10 budkami. Lejskovníků, rorýsovníků a budek pro sovy bylo
vyvěšeno pět od každého typu.
- 43 -
Graf 1
Nejvíce byl obsazen typ budky sýkorník min. pro větší druhy sýkor, a to s obsazením šestnácti budek. Devětkrát byla obsazena sýkorou koňadrou, čtyřikrát
sýkorou modřinkou, jednou špačkem obecným, jednou vrabcem domácím a
jednou brhlíkem lesním (foto 1). Dále byly velmi hojně obsazeny špačníky, a to
z 90 % špačkem obecným. Sýkorníky max. pro větší druhy sýkor byly obsazeny
po osmi kusech, třikrát vrabcem domácím, třikrát sýkorou koňadrou, jednou
sýkorou modřinkou a jednou neurčeným druhem. Sýkorníků pro malé druhy
sýkor se štěrbinou bylo obsazeno sedm z deseti, z toho čtyřikrát sýkorou koňadrou, jednou vrabcem domácím, jednou rehkem zahradním a jednou neurčeným druhem. Sýkorníky malé s kruhovitým vletovým otvorem byly obsazeny
z padesáti procent, a to pět budek z deseti – tři budky sýkorou modřinkou a
dvě sýkorou koňadrou. Polobudky byly obydleny pouze čtyři, jednou vrabcem
domácím, jednou rehkem domácím a dvakrát neurčeným druhem. Lejskovníky
byly obsazeny dvakrát, a to sýkorou koňadrou. Rorýsovníky byly obsazeny tři z
pěti, a to vrabcem domácím. Budky pro sovy nebyly obsazeny ani jedna, pouze
v jedné se při čištění našlo hnízdo kuny lesní.
Během pozorování jsme narazily na různé fáze reprodukce. V některých hnízdech samice teprve zahřívala vejce, v jiných byla vylíhlá holátka a v dalších byla
mláďata těsně před vylétnutím (foto 2). Také na druhu záleželo, kolikrát za
dané hnízdní období vyvedou mláďata. Například vrabci domácí zahnízdili během loňské sezóny i třikrát za sebou, některé sýkory koňadry, špačci obecní a
- 44 -
rehci domácí zahnízdili dvakrát po sobě. Sýkory modřinky snesly a vyvedly
mláďata mnohem později než sýkory koňadry, a proto zahnízdily za sezónu
pouze jednou. Také brhlík lesní a rehek domácí vyvedl svá mláďata pouze jednou za sezónu.
Foto 1
Foto 2
Hnízda pozorovaných druhů byla velmi zajímavá a podle materiálu, který byl
použit na stavbu hnízda, se dalo poznat, jaký druh budku obsadil. Například
velmi krásné hnízdo měl brhlík lesní. Měl zazděný vchod a škvíry v budce směsicí hlíny a slin, nechtěly jsme tak krásný výtvor porušit. Také jsme se bály, že
pokud už zahnízdil, tak aby snůšku neopustil, proto jsme se raději poradily s
odborným ornitologem panem Václavem
Beranem. Sdělil nám, že porušení budky
by nemělo brhlíkovi lesnímu vadit, a tak
jsme se do budky podívaly. Brhlík lesní
měl hnízdo postaveno z kůry a bláta naskládané až do 2/3 budky, nahoře utvořené z šupinek kůry, jak je vidět na přilehlém snímku. Hned jak jsme budku
opustily, přilétli oba rodiče, samice zalétla dovnitř a samec začal opravovat rozpukanou hlínu kolem škvír. Hnízdo sýkor
koňader a modřinek vypadalo stejně,
bylo z větší části tvořeno mechem s jehličím a hnízdní kotlinka byla ze srsti savců
(koz kamerunských či lam krotkých), v
- 45 -
jednom hnízdě se objevil i růžový, žlutý a zelený chemlon. Hnízdo rehků zahradních a domácích bylo tvořeno z jehněd a mechu s hlínou, trávou, srstí a
peřím. Hnízda vrabců domácích byla velmi zajímavá a krásná, nebyla vůbec
neuspořádaná, jak bychom čekaly. Byla tvořena ze suché trávy a z peří od pávů,
pštrosů a papoušků. Peří bylo různě naskládané, až tvořilo kulovité hnízdo.
Foto 4 ukazuje velmi zajímavé hnízdo vrabců domácích postavené ze suché
trávy, kterou různě propletli a vyrobili z ní vlez do hnízda se zahnutou chodbičkou. Tato budka se nedala tedy kontrolovat. Hnízda špačků obecných byla tvořena z trávy, klacíků, peří a někdy i s igelity, papíry a s dalšího materiálu.
Foto 4
Foto 5
Co se týče vajec a vyvedených mláďat, byly zaznamenány rozdíly jak mezi jednotlivými druhy, tak i mezi jednotlivými páry. Procentuální podíl snesených
vajec a vylíhnutých mláďat je uveden v grafech 2 a 3. Nejpočetnější snůšku
měla sýkora koňadra, a to 12 vajec. Ostatní sýkory koňadry měly kolem 9-10
vajec a sýkory modřinky měly cca 10 vajec. Špačci snesli nejvíce 6 vajec, při
druhém hnízdění se počet snížil na 3-4 vajec. Vrabci domácí měli v průměru 4-5
vajec. Brhlík lesní snesl 6 vajec, rehek domácí 5 a rehek zahradní 6, při druhém
hnízdění 5 vajec. Při prvních snůškách se vylíhla skoro všechna mláďata, pouze
u vrabců domácích se jedno vejce z pěti nevylíhlo a jednou bylo nalezeno opuštěné hnízdo s 10 vejci od sýkory koňadry.
Další výsledek pozorování byl věnován mláďatům a jejich úmrtnosti. U sýkory
modřinky byla pozorovaná 7,27 % úmrtnost. Vyšší úmrtnost byla u vrabců domácích, a to 18,75 %. U sýkory koňadry byla úmrtnost 3,52 %, u ostatních druhů přežila všechna vylíhlá mláďata.
- 46 -
Kvůli oklovávání vletových otvorů strakapoudy a následným pojídání vajec či
mláďat ptačích obyvatel byla menší část ptačích budek opatřena lesklým nenatřeným plechem (foto 5). Při našem pozorování jsme sledovaly preferenci
oplechovaných a neoplechovaných budek a na závěr můžeme říct, že ptáky
lesklý povrch neodrazoval a bylo jim jedno, jakou budku si vybrali.
Ke konci hnízdní sezóny proběhla kontrola a čištění budek. V řadě budek byly
blechy a kloši, a tak jsme budky i vystříkávaly Biokillem, Frontlinem a jinými
veterinářem předepsanými přípravky. Při kontrolách jsme také zjistily, že řada
budek byla obsazena plchy (foto 6), kteří vyvedli mláďata a možná v budkách
budou i zimovat.
Foto 6
Během pozorování jsme se snažily ptáky při hnízdění rušit co nejméně, což se
nám myslím podařilo. Našly jsme pouze jednu opuštěnou snůšku vajec sýkory
koňadry, šlo o budku s vletovým otvorem, který vznikl po vypadnutí suku a byl
tedy vytvořen přirozeně. Do budoucna bychom chtěly zamezit ničení a oklovávání vletových otvorů budek strakapoudy, kteří jednak snižují životnost budek,
- 47 -
jednak omezují ptactvo při hnízdění, neboť ptáci se v budce s velkým vletovým
otvorem necítí bezpečně. Také bychom chtěly lépe zavěsit budku pro sýčka
obecného, abychom do ní v budoucnu zamezily přístup kuně, jak se tomu stalo
tuto sezónu.
Závěrem můžeme říci, že projekt „100 ptačích budek“ v ústecké zoo je velice
smysluplný, neboť se ukázalo, že pomáhá volně žijícímu ptactvu zahnízdit a
vyvést mláďata. Hnízdní sezónu 2009 můžeme hodnotit jako velice zdařilou a
doufáme, že i ta nadcházející bude také tak úspěšná.
Summary
In 2008, 100 nest-boxes for singing birds were installed at Usti nad Labem Zoo.
The boxes were monitored in 2008 as well as throughout the 2009 nesting
season (April through August), with weekly checks. In the nest-boxes occupied,
a total of seven known species nested and raised the young, with the highest
rate of success achieved by the following birds: the great tit (Parus major) 39.2%, the European starling (Sturnus vulgaris) - 19.6%, the blue tit (Cyanistes
caeruleus) - 15.5% and the house sparrow (Passer domesticus) - 11.7%, while
the least represented species involved the black redstart (Phoenicurus ochruros), common redstart (Phoenicurus phoenicurus) and Eurasian nuthatch (Sitta
europaea), with only a single pair per species observed in the nest-boxes,
which is 1.9%.
Monitoring was also focused on the rate of occupancy of different types of
nest-boxes, nesting materials used, numbers of eggs, numbers and mortality of
the young and other factors. Once the nesting season ended, the nest-boxes
were checked and cleaned.
The "100 bird nest-boxes" project, now underway at Usti Zoo, can be considered a highly meaningful activity as it has proved to assist the birdlife nesting
and raising the young. The 2009 nesting season can be assessed as a very
successful year, with as much as 51% boxes occupied compared to 34% used in
2008.
Adresa autora
Eliška Vrabcová, Vokolkova 636/29, 405 01 Děčín II.
- 48 -
Graf 2
Graf 3
- 49 -
- 50 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
VÝVOJ POPULACE HUSY VELKÉ (Anser anser) NA ČESKOLIPSKU OVLIVNĚNÝ
REINTRODUKCÍ
Population trends of Greylag Goose (Anser anser) in Českolipsko influenced of
reintroduction
Michal PODHRAZSKÝ
Výskyt hus na Českolipsku
Husa velká (Anser anser) je druh, jehož početnost se od roku 1980 do roku
2006 v západní a střední Evropě zvýšila ze 140 000 na 525 000 jedinců. Počet
hus v Evropě za 25 let vzrostl čtyřikrát (Madsen 1991, Wetlands International
2006). Na území České republiky byla početnost v letech 1949 – 1969 odhadnuta na 83 – 197 párů (Hudec 1971). V roce 1976 byl počet hus na území České
republiky stanoven na 300 – 400 párů (Šťastný et al. 1987). V letech 1985 –
1989 hnízdilo na území České republiky 580 – 670 párů hus (Šťastný et al.
1996). V letech 2001 – 2003 byl počet párů hus hnízdících v České republice
odhadnut na 670 – 800 (Šťastný et al. 2006).
Všechny studie ukazují, že počet hus nejen v České republice, ale i v celé Evropě roste a husy se šíří na nová místa (Madsen et al. 1999, Šťastný et al. 2006).
V ČR to platí pro všechna místa až na oblast Českolipska.
Podle několika literárních pramenů v oblasti Českolipska sídlila na několika
rybnících před rokem 1850 silná populace hus. Hegenbarth uvádí, že již v roce
1887 hnízdily husy pravidelně zřejmě jen na Novozámeckém rybníce (Hudec
1971). Ovšem ještě před rokem 1950 byla na Českolipsku jedna z největších
hnízdních populací husy velké v ČR ve srovnání s jinými oblastmi (Hudec 1971,
Honců 1991). Husy hnízdily nejméně na 6 rybnících Dokesko-Holanské rybniční
soustavy (Novozámecký rybník, Břehyně, Máchovo jezero, Jílek, Holanský a
Dolanský rybník) a mimo soustavu na Heřmanickém rybníce. Z nejrůznějších
důvodů (rozvoj rekreace, rušení hnízdění, nízká reprodukční úspěšnost, zarůstání rybníků apod.) se počet hnízdních lokalit rychle snižoval. Na Máchově jezeře zaniklo hnízdění hus kolem roku 1920, na Břehyni vytrvalo do roku 1937,
střídavě na Dolanském a na Holanském rybníce bylo hnízdění nepravidelné a
bylo zaznamenáno ještě v letech 1981 – 1983. Posledním rybníkem, kde husy
pravidelně hnízdily, byl Novozámecký rybník (Honců 1991).
- 51 -
Na Novozámeckém rybníce hnízdilo ve 30. letech 20. století 10 – 20 párů. Jarní
stavy se až do počátku 40. let pohybovaly v rozmezí 80 – 100 kusů (Urbánek &
Jón 1963). V roce 1946 napočítal J. Bártl 10 párů, 1947 22 párů, 1948 30 párů.
V roce 1949 napočítal Veselovský a Černý asi 10 párů a v roce 1950 10 – 14
párů (Veselovský 1950). Jednalo se však spíše o odhady, které byly stanoveny z
počtu všech přítomných ptáků. Předpoklad je, že zde hnízdilo asi 4 – 12 párů.
Jarní stav v roce 1951 byl jen asi 25 ptáků a byla vyvedena 2 hnízda. V letech
1953 – 1963 tvořilo jarní stavy 10 – 20 ptáků a počet hnízdících párů byl 2 - 4
(Urbánek & Jón 1963). V roce 1965 zde hnízdily 2 páry, 1966 – 1967 1 pár, 1968
– 1969 byly pozorovány jednotlivé páry pouze na jaře, později již ne (Hudec
1971). V roce 1977 (a snad již 1976) vyhnízdil jeden pár v oblasti Novozámeckého rybníka (Šťastný et al. 1987). V letech 1978 – 1984 byla hnízdění občas
doložena. Od roku 1985 se husy na Českolipských rybnících nevyskytovaly
(Šťastný et al. 1996). V roce 2000 po provedených úpravách na Novozámeckém
rybníce byl zaznamenán výskyt hus v hnízdním období. V květnu 2001 byla
pozorována rodinka se 4 housaty. V průběhu června tato rodinka z oblasti Novozámeckého rybníka zmizela (Filip 2002). Další pokusy hus o hnízdění do roku
2007 již pozorovány nebyly (Honců & Kurka in litt.).
Reintrodukce hus na Českolipsku
Od roku 1967 husa velká jako pravidelný hnízdící druh na Českolipsku chybí. Po
roce 1968 bylo hnízdění prokázáno v roce 1977 a v roce 2001. O první reintrodukci husy velké na Českolipsku se v letech 1991 a 1992 pokoušel zoolog českolipského muzea Miroslav Honců. Společně s tehdejším koordinátorem Skupiny pro výzkum hus, Lukášem Šimkem, chtěli vypustit housata vylíhlá z opuštěných snůšek z jižních Čech. Ani v jednom roce se jim to nepodařilo. Housata
se nedostala do volné přírody, protože zahynula ještě v zajetí.
V roce 2006 jsme začali s Miroslavem Honců připravovat další pokus o reintrodukci husy velké do oblasti Českolipska. Housata byla vybrána z nejbližší populace, kterou je polodivoká populace hus na Chomutovsku. Centrem výskytu
této populace je Podkrušnohorský zoopark v Chomutově. Pro reintrodukci byly
vybrány dvě lokality, NPR Novozámecký rybník a Heřmanický rybník. Vzhledem
k tomu, že se nepodařilo obdržet všechna povolení od Ministerstva životního
prostředí, která byla potřebná pro uskutečnění reintrodukce do NPR Novozámecký rybník, jsme přistoupili k uskutečnění reintrodukce na Heřmanickém
rybníce, k čemuž jsme měli všechna svolení.
- 52 -
Metodika reintrodukce
Metodika vycházela z projektů vypouštění hus na okrese Chomutov a Louny,
které vedl Podkrušnohorský zoopark v 90. letech. Při vypouštění housat, která
již byla schopná letu, se většina z nich vrátila na území, kde se vylíhla. Proto
jsme přistoupili k vypouštění ještě nevzletných housat. Předpoklad byl, že by si
mohla housata po dosažení vzletnosti vtisknout oblast Českolipska za oblast
svého zrodu a mohla by na ní být fixována.
Pro snadnou identifikaci byla housata označena krčními límci. Krční límce se
standardně používají jako barevné značení hus a bernešek po celém světě.
Některá z housat dostala navíc odečítací kroužek na nohu.
Reintrodukce se uskutečnila ve dvou etapách. První etapa proběhla 11. 6.
2007. Na lokalitě Heřmanický rybník byla vypuštěna 4 housata. Byla označena
červenými krčními límci s kódy O/24, O/27, O/28 a O/29. Druhá etapa reintrodukce proběhla 11. 7. 2008. Vypouštění bylo posunuto, protože rodičovský pár
hus hnízdil později. Housata byla opět vypouštěna na Heřmanickém rybníce.
Bylo vypuštěno 5 housat. Housata byla označena kombinací červeného krčního
límce a odečítacího červeného kroužku O/40 + ABB, O/41 + ABC, O/42 + ABD,
O/43 + ABF a O/44 + ABH.
Přesuny vypuštěných hus (obr. 1.)
Jedno house z druhé reintrodukce zmizelo před dosažením vzletnosti. Mohlo
uhynout nebo bylo predováno. V obou dvou případech reintrodukce housata
opustila lokalitu okamžitě po dosažení vzletnosti nebo krátce po ní. V obou
dvou případech odletěla všechna housata najednou. Z dalších záznamů pozorování se dá vyvodit, že housata z první etapy odletěla severním směrem a
poté se pohybovala v oblasti
severozápadně od místa vypuštění. Husy z první reintrodukce
byly zastiženy v Německu, Polsku a Švédsku. Husy z druhé
etapy vypouštění se chovaly
značně odlišně a rozletěly se
různými směry.
Obr. 1.
Místa pozorování vypuštěných
hus/Recoveries of reinroduction Geese
- 53 -
Hnízdění na Českolipsku
Od reintrodukce jsme očekávali, že se vypuštění ptáci do oblasti Českolipska
vrátí a pokusí se o hnízdění. Druhou možností, kterou jsme čekali, bylo, že vypuštění ptáci upozorní protahující husy na vhodnost lokality a někteří se zde
pokusí hnízdit.
Rok 2008
V polovině března pozoroval Pavel Kurka límcovanou husu na Heřmanickém
rybníce. Husa měla kód O/26. Nejednalo se o husu, která byla v roce 2007 vypuštěna na Českolipsku. Husa O/26 byla chycena a označena jako house 3. 6.
2007 na mokřadu u Mariánských Radčic na Mostecku. Zimovala v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově. Její původ je z polodivoké populace v severozápadních Čechách.
Foto 1
Josef Círl a Miroslav Honců s housaty u Heřmanického rybníka.
Foto: Michal Podhrazský
- 54 -
Foto2
Michal Podhrazský při vypouštění housat na Heřmanický rybník.
Foto: Josef Círl
4. 5. pozoroval Jan Procházka 5 hus na Novozámeckém rybníce. 3 husy měly
krční límce, kódy se nepodařilo odečíst. Další pozorování z hnízdní doby z Českolipska nemáme.
Rok 2009
V roce 2009 dosáhly pohlavní dospělosti husy vypouštěné v roce 2007. 16. 3.
pozoroval Pavel Kurka celkem tři páry hus na Novozámeckém rybníce. V jednom páru byl houser s krčním límcem O/26, který pocházel z Mostecka, a husa
s krčním límcem O/24, která byla v roce 2007 vypuštěna na Českolipsku. V druhém páru byla označená jen husa, která měla krční límec O/28. Třetí pár byl
neznačený.
Z pozorování předpokládáme, že pár hus O/26 a O/24 se spároval na jaře roku
2008 (viz. pozorování z roku 2008). Obě dvě husy byly poté pozorovány 17. 9.
- 55 -
2008 u Lund v jižním Švédsku. V hejnu 1000 hus se chovaly jako pár. První pozorování z Českolipska v roce 2009 pochází z 16. 3. (Pavel Kurka). Další pozorování pochází z 20. 3. a 1. 4., kdy byly husy v oblasti Českolipska pozorovány
naposled (Pavel Kurka). 10. 5. 2009 byly již pozorovány v severovýchodním
Německu na Rujáně (Thomas Heinicke). Lze usuzovat, že se tento pár pokoušel
o hnízdění. Většina hus začíná hnízdit od druhé dekády března do druhé dekády dubna. Počátek hnízdění v jednotlivých letech je závislý na příletu hus, rozmrznutí rybníků a stavu porostů (Hudec et al. 1994). V porovnání s druhým
párem, který úspěšně vyhnízdil, se husy pohybovaly v optimální dobu na vhodném místě pro hnízdění. Hnízdo mohlo být predováno, úspěšnost mladého
páru je nižší než páru staršího.
Druhý pár, kde byla označena jen husa O/28 a houser byl bez límce, pozoroval
poprvé v roce 2009 na Českolipsku Jan Procházka 6. 3. Další pozorování pochází
z 15. 3. od Pavla Kurky. 21. 4. pozoroval Pavel Kurka tento pár na Novozámeckém rybníce, jak vodí 5 pětidenních housat. Při inkubaci 28 dní (Hudec et al.
1994) husa na hnízdo zasedla 20. 3. 2009. Husa snese 1 vejce za den (Hudec et
al. 1994), tím pádem začala snášet 16. 3. 2009 za předpokladu, že celkem snesla 5 vajec. Mezi 5. 5. a 22. 7. přišel pár o jedno mládě. 4 housata dorostla vzletnosti (Pavel Kurka). Tento pár zde byl pozorován nepřetržitě až do 5. 12. 2009.
Poté začal Novozámecký rybník zamrzat a husy zde již pozorovány nebyly (Miroslav Honců, Pavel Kurka).
Třetí neznačený pár nebyl vícekrát pozorován.
Jiné husy velké na Českolipsku v letech 2008 – 2009
17. 10. 2009 pozoroval Pavel Kurka značenou rodinu hus na Novozámeckém
rybníce, kromě ní se zde zdržovalo dalších 14 hus velkých. Od 24. – do 31. 10.
2009 se na Novozámeckém rybníce zdržovaly 2 husy velké. 18. 11. nebyly ve
společnosti rodiny jiné husy. 24. 11. zde bylo další hejnko 7 hus velkých. 5. 12.
byla pozorována rodina a další 2 husy. V následujících dnech nebyly na rybníku
pozorovány další husy (Pavel Kurka).
Souhrn
Od roku 1967 husa velká přestala na Českolipsku pravidelně hnízdit. Po roce
1968 zde hnízdily husy nepravidelně. Hnízdění byla prokázána v roce 1977 a v
roce 2001. První pokusy o reintrodukci proběhly v letech 1991 a 1992. Vypuštění se nepovedlo uskutečnit. Další již úspěšné reintrodukce proběhly v letech
2007 a 2008. Celkem bylo vypuštěno 9 hus. Husy vždy Heřmanický rybník po
- 56 -
dosažení vzletnosti opustily. Později byly zaznamenány na jiných místech v ČR
(východní Čechy, jižní Morava), dále v Německu, Švédsku a v Polsku. V roce
2009 dosáhly první husy pohlavní dospělosti. Na jaře 2009 se na Novozámeckém rybníce vyskytovaly 3 páry hus. Minimálně dva z nich se pokoušely o
hnízdění. Jeden pár vyvedl pět housat. Čtyři housata dosáhla vzletnosti. V pohnízdní době v roce 2009 se na Českolipsku vyskytovalo dalších 2 – 14 hus velkých. 5. 12. 2009 již nebyly pozorovány žádné husy, rybník to dobou začal zamrzat.
Summary
Greylag goose nested regularly in Českolipsko until 1967. Since 1968 it nested
here irregularly. Nesting was documented in years 1977 and 2001. First attempts of reintroduction happened in years 1991 and 1992. These were unsuccessful, geese weren’t let out to nature. Second reintroduction happened in
years 2007 and 2008. 9 goslings altogether were released. All these geese leaved the site of Heřmanický pond after they were able to fly. Later, they were
observed in other places in the Czech Republic (eastern Bohemia, southern
Moravia), in Poland, in Germany and in Sweden. In the year 2009 first geese
get matured. In spring 2009 in Novozámecký pond in Českolipsko 3 pairs of
Greylag Goose were observed. At least two of them tried to nest. One pair
brought up 5 goslings. One gosling died. In nonbreeding season 2009 in Novozámecký pond one Greylags family and 2 – 14 another Greylag Geese were
observed. In the 5. 12. 2009 there were no Geese at all, the pond started to
freeze.
Poděkování
Za pomoc na přípravě textu a mapových podkladů bych chtěl poděkovat Pavlu
Bergmannovi, Barboře Lipanské a Petru Musilovi. Dále bych chtěl poděkovat
ornitologům, kteří husy na Českolipsku sledují - Miroslavu Honců, Pavlu Kurkovi
a Honzovi Procházkovi, a lidem zapojeným do projektu reintrodukce - Josefu
Círlovi, Janě Vlasákové a Karlu Vlasákovi. Za finanční podporu bych chtěl poděkovat Podkrušnohorskému zooparku v Chomutově.
Literatura
Filip, K. 2002: Ornitofauna Novozámeckého rybníka se zaměřením na řády
dlouhokřídlých (Charadriiformes), šplhavců (Piciformes) a pěvců (Passeriformes). Příroda 20: 123-135.
- 57 -
Hegenbarth 1890 – in Tschusi, V. 1980 (ex. Hudec 1971).
Honců M. 1991: Změny početního stavu vodních ptáků na rybnících Českolipska. Panurus 3: 177-192.
Hudec, K. 1971: Rozšíření husy velké (Anser anser) v Československu. Československá ochrana prírody 12: 105-141.
Madsen, J. 1991: Status and trends of goose populations in the Western Paleartic in the 1980s. Ardea 79: 113-122.
Madsen, J., Cracknell, G. & Fox, A. D. 1999: Goose populations of the Western
Palearctic. A
review of status and distribution. Wetlands International Publ. No. 48,
Wetlands
International, Wageningen, The Netherlands. National Environmental Reserch
Institiute,
Rönde, Denmark. 344 pp.
Šťastný, K., Randík, A. & Hudec, K. 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR
1973/77. Academia. Praha.
Šťastný, K., Bejček, V. & Hudec, K. 1996: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České
republice 1985 - 1989. Nakladatelství a vydavatelství H&H. Jinočany.
Šťastný, K., Bejček, V. & Hudec, K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České
republice 2001 - 2003. Aventium. Praha.
Urbánek, B. & Jón, Z. 1963: Dynamika vymírající populace husy velké. Sborník
přednášek III. ornitologické konference v Brně. P 20-21 (ex. Hudec 1971).
Veselovský, Z. 1950: Příspěvek k poznání avifauny Novozámeckého rybníka u
České Lípy. Naše příroda 12: 25-28.
Adresa autora
Bc. Michal Podhrazský, Poštovní 909, 432 01 Kadaň; Katedra zoologie, PřF UK,
Praha
- 58 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
NÁZNAKY SYNANTROPNÍHO CHOVÁNÍ HRDLIČKY DIVOKÉ
Indications for synanthropic behaviour of the European turtle dove
Milan TICHAI
Shrnutí
Zpráva popisuje tři případy neobvyklého chování hrdličky divoké (Streptopelia
turtur), které naznačují změnu chování tohoto druhu a posun k synantropizaci.,
podobně probíhající např. u holuba hřivnáče (Columba palumbus).
Synantropní: vyskytující se v blízkosti lidských obydlí a využívající změn prostředí způsobených člověkem
Hrdlička divoká (Streptopelia turtur, latinský název je od přepisu hlasu volání
„turrr-turrr“) je v podmínkách České republiky tažným druhem s příletem obvykle v druhé půli dubna a odletem na zimoviště v subsaharské Africe během
září, poslední jedinci byli u nás zastiženi v polovině října (HUDEC).
U nás se vyskytuje převážně v nižších polohách, hnízdní populace se od 70. let
minulého století mírně snižují (roční úbytek 2%). Přesto je dosud obsazeno 95%
mapovacích kvadrátů ČR a odhad hnízdní populace činí 50-100 tisíc párů
(ŠŤASTNÝ).
Prostředí tvoří různé typy otevřené krajiny, především polní lesíky, křoviny,
remízy a okraje lesů a sadů.
V blízkosti člověka hnízdí výjimečně, pokud je zjištěna, pak pouze ve zplanělých
opuštěných zahradách nebo v rozsáhlejších parcích většinou navazujících na
neobydlené zóny. O výskytu hrdličky divoké v blízkosti člověka a jeho prostředí
je v dostupné literatuře málo informací. Synantropní chování obvyklé u hrdličky zahradní nepopisuje žádný z autorů.
Atlas hnízdního rozšíření ptáků hlavního města Prahy (FUCHS) uvádí sice hrdličku divokou v 51% kvadrátů, nicméně její výskyt hodnotí jako nízký s negativní vazbou na městské prostředí. WAHL uvádí tento druh z Prahy pouze místy, a to jen v rozsáhlých zahradách vilových čtvrtí. V Lounech byla zjištěna jednotlivě na březích Ohře a v městském parku (TICHÝ). Podobně je hodnocen
výskyt hrdličky divoké v urbánním prostředí i mimo území ČR.
Extrémní plachost tohoto druhu je přisuzována silnému tlaku lovu během migrace (wikipedia.org).
- 59 -
Na Rakovnicku patří hrdlička divoká k běžně hnízdícím druhům ptáků (5001000 párů) otevřené krajiny, ale i větších lesních celků (Křivoklátsko), kde s
oblibou vyhledává okraje pasek a holosečí. Až na níže uvedené případy nebyla
do současnosti zjištěna v lidské zástavbě, obvyklá minimální vzdálenost od
lidských sídel je 100m.
1/ Kněževes (992 obyvatel, 8km SZ od Rakovníka, obr. 1)
Dne 8. května 2006 jsem zastihl jedince hrdličky divoké na zemi uprostřed ulice, mezi dvěma zahradami při sběru potravy. Jelikož se pozorování odehrálo v
místě mého bydliště, kde pobývám již od roku 2001 a nikdy jsem v intravilánu
obce tento druh nezjistil, upoutalo zmíněné setkání moji pozornost a tentýž
den jsem zřejmě stejného jedince zastihl na vzdálenost cca 10m při odpočinku
na stromě zahrady (vzdálenosti od budov 5-10m). Následující den jsem zaslechl
typický hlas hrdličky divoké přibližně 50m od předchozího pozorování z vrby ve
dvoře rodinného domu. Hrdlička neodlétla ani po přiblížení na 6 metrů. Jedinec
se ozýval poněkud tlumeně celé dopoledne. Další dny jsem již druh nezaznamenal. V uvedeném prostředí hnízdí běžně několik párů hrdličky zahradní.
Obr. 1
Výskyt hrdličky divoké v hnízdní době v intravilánu obce Kněževes (vyznačeno
tečkou).
- 60 -
2/ Milostín (227 obyvatel, 12km SSZ od Rakovníka)
Dne 27. září 2008 jsem projížděl přes náves obce a ze silnice necelých 10m
přede mnou vzlétl jedinec hrdličky divoké. Zastavil jsem, abych se ujistil, že
jsem druh určil správně, hrdličku jsem znovu zahlédl asi 20m od silnice v parčíku na návsi, na zemi při sběru potravy. Přiblížil jsem se na necelých 10 metrů.
Potvrdil jsem si, že odletová vzdálenost tohoto ptáka je zcela odlišná od hrdliček divokých zastižených v otevřené krajině.
3/ Čigrada (rekreační oblast, 2km J od Murteru, ostrov Murter, Chorvatsko)
Ve dnech 10. až 14. září 2009 jsem se během pobytu na jadranském pobřeží
setkával se zhruba 5 až 10 jedinci hrdličky divoké, kteří vykazovali jednoznačně
synantropní způsob chování a vyskytovali se podél pobřeží v zástavbě rekreačních domů, případně v kempu, kde sbírali potravu buď na ulici, nebo na mořském pobřeží, často i společně s hrdličkou zahradní.
Foto 1 - Hrdlička divoká společně s hrdličkou zahradní v kempu na ostrově
Murter (Chorvatsko, září 2009) Foto: M. Tichai
- 61 -
Souhrn
V posledních letech autor zaznamenal při pobytu v terénu tři neobvyklá pozorování hrdličky divoké, která by mohla naznačovat určitou změnu chování až
ztrátu plachosti a možný začátek vyhledávání okolí lidských sídel jako zdroje
potravy, případně hnízdních možností (proces synantropizace probíhá u příbuzného druhu holuba hřivnáče).
Summary
In recent years, the author experienced in the field three unusual observations
of turtle doves, which could indicate a change in behaviour or even a loss of
shyness and potential start of seeking the proximity of human settlements as a
source of food or nesting opportunities (a synanthropisation process takes
place in wood pigeons, the related species).
Použitá literatura:
Fauna ČR, Ptáci 2/II – Hudec K., Šťastný K. a kol., 2005
Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy, Fuchs R., Škopek J. Formánek J., Exnerová A., 2002
Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR, Šťastný K., Bejček V., Hudec K., 2006
Pražské ptactvo, Wahl V., 1944
Ptactvo města Loun, Tichý H., 1987
citováno z: http://en.wikipedia.org/wiki/Streptopelia_turtur
Adresa autora
Milan Tichai, Karlovarská 280, 270 01 Kněževes, [email protected]
- 62 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
ORNITOLOGICKÁ POZOROVÁNÍ 2009
Ornitological observation 2009
Milan TICHAI
Vybrané záznamy zahrnují bývalé okresy Rakovník, Louny a Chomutov, pouze
okrajově také části okresů Karlovy Vary, Cheb, Česká Lípa, Kladno a Plzeňsever.
Autoři pozorování:
HH – Hana Hubáčková, MŘ – Markéta Řeháčková, AF- Anna Fuchsová, MT –
Milan Tichai, RR – Radek Remar, LH – Leoš Huml, MH – Miloslav Haifler, FS –
Filip Scheiner, AW – Adolf Werner, NH – Nela Hralová, SL- Stanislav Lepič, MaT
– Martina Tichaiová, JV – MVDr. Jiří Vanický
Bramborníček černohlavý
21.03.09
1F
Čížkovský rybník, Oráčov (RA)
29.03.09
1M
nad Tyršovým koup., Rakovník (RA)
02.04.09
1 pár Krty, louky (RA)
03.04.09
1F
Heřmanov, strouha (RA)
21.06.09
1M
Skalka u Doks, permakulturní pozemky (CL)
02.10.09
2 ex. pole,Heřmanov (RA)
MT
MT
MT
MT
MT
MT
Bělořit šedý
01.05.09
Zhoř (RA)
MT
Bekasina otavní
11.04.09
1 ex.
Hora sv. Šebestiána (CV)
MT, FS
Brkoslav severní
11.01.09
20 ex.
17.01.09
22 ex.
03.02.09
10 ex.
04.02.09
75 ex.
15.02.09
35 ex.
Počedělice,šípky (LN)
Všetaty (RA)
Pavlíkov (RA)
Petrovice (RA)
Pavlíkov (RA)
RR,MT
RR
NH
LH
NH
1M
- 63 -
27.02.09
27.02.09
28.02.09
03.03.09
22.03.09
25.03.09
04.04.09
05.04.09
12 ex.
10 ex.
10 ex.
27 ex.
55 ex.
5 ex.
20 ex.
9 ex.
Lužná (RA)
Petrovice,sad (RA)
Lužná (RA)
Heřmanov, sad (RA)
Rakovník, Zátiší, zahrady (RA)
Kolešovice,na lípě (RA)
Hřebečníky (RA)
Heřmanov (RA)
Čáp bílý*
00.00.09
01.05.09
27.06.09
00.12.09
1 hnízdní pár Jesenice (RA)
4 ex. přelet nad Rakovníkem
1 hnízdní pár Bochov (KV)
1 ex. zimuje, Blšany (LN)
MT
LH
RR
MT
MT
MT
HH
MT
MT
RR,SL,MH
MT,RR,MŘ
HH
Čejka chocholatá*
01.03.09
>200 ex.
05.03.09
>200 ex.
13.03.09
120 ex.
20.05.09
1 pár
06.12.09
27 ex.
Pavlíkov, pole (RA)
Slabce, pole (RA)
Kněževes, pole (RA)
Na Lapáku, Kladno (KL)
Kněževes, pole (RA)
NH
HH
MT
MH
MT
Čírka obecná*
02.04.09
53 ex.
Velký rybník, Jesenice (RA)
MT
Drozd cvrčala*
05.04.09
12 ex.
Lánská obora (RA)
MT
Drozd zpěvný*
22.11.09
1 ex.
les, Řeřichy (RA)
MT
Dřemlík tundrový
04.01.09
1 ex.
19.10.09
1 ex.
Svojetín (RA)
Kolešovice (RA)
MT
MT
Dudek chocholatý*
01.08.09
1 ex.
Buštěhradská výsypka (KL)
MT,SL
- 64 -
Holub hřivnáč*
13.12.09
3 ex.
Lenešice (LN)
Husice nilská
13.05.09
09.06.09
vodní nádrž Jesenice u Chebu (CH)
LH
rybník Horní Fikač (RA)
JV, MT, FS
1 ex.
3 ex.
Hvízdák euroasijský*
24.01.09
12 ex.
02.04.09
2M, 3F
15.11.09
1M
Ohře, Hradiště (LN)
Velký rybník, Jesenice (RA)
Červený rybník, Mšec (RA)
Jeřáb popelavý
06.03.09
3 ex.
tok, Skalka u Doks (CL)
MT
MT
MT
MT,RR,NH
MT
Jíkavec severní*
22.03.09
1000 ex./hod. tah úd. Berounky, Týřovice (RA)
16.10.09
65 ex.
pole slunečnice, Heřmanov (RA)
MT,RR
MT
Kachnice kaštanová
24.01.09
1 ex.
Ohře,Žatec (LN)
MT,RR
Káně rousná*
11.01.09
13.02.09
08.03.09
22.03.09
Počedělice (LN)
Hvozd (RA)
Újezdec (RA)
Týřovice (RA)
MT,RR
NH
MT
RR,MT
Kavka obecná*
22.03.09
2 ex.
PR Čertova skála (RA)
RR,MT
Konipas bílý*
22.03.09
160 ex.
14.10.09
150 ex.
13.12.09
21 ex.
pole, Hřebečníky (RA)
pole, Pavlíkov (RA)
Lenešický rybník (LN)
MT,RR
RR
MT
1 ex.
1 ex.
1 ex.
1 ex.
- 65 -
Konipas horský*
09.01.09
1 ex.
Ohře, Žatec (LN)
MT
Konipas luční*
11.04.09
1 zpív.ex.
24.05.09
1 ex.
Droužkovice (CV)
Přílepy (RA)
MT,FS
MT
Konipas luční thunbergi
14.05.09
1 pár
na poli, Heřmanov (RA)
MT
Kopřivka obecná*
09.01.09
26 ex.
02.04.09
24 ex.
23.05.09
3 páry
19.12.09
14 ex.
Ohře, Žatec (LN)
MT
Velečínský rybník, Velečín (PS)
MT
rybník Bucek , Řevničov (RA)
MT
Ohře, Žatec (LN)
MT,AW,HH,RR,MŘ
Kulík zlatý
28.02.09
01.03.09
05.03.09
10.03.09
13.03.09
s čejkami, pole, Kněževes (RA)
s čejkami, pole, Kněževes (RA)
s čejkami, pole, Slabce (RA)
s čejkami, pole, Kněževes (RA)
s čejkami, pole, Kněževes (RA)
1 ex.
6 ex.
9 ex.
17 ex.
75 ex.
Kulík zlatý
- 66 -
MT
MT
HH
MT
MT
Lejsek bělokrký*
05.04.09
1 zpív. ex.
časný přílet, Lánská obora (RA)
MT,RR
Luňák hnědý
09.06.09
22.05.09
25.05.09
01.08.09
08.08.09
1 ex.
1 ex.
2 ex.
1 ex.
3 ex.
Hřebečníky (RA)
Rousínov (RA)
Novosedly (RA)
Hřebečníky (RA)
Panoší Újezd (RA)
MT
HH
HH
RR
RR
Luňák červený*
09.04.09
1 ex.
21.06.09
1 ex.
27.06.09
2 ex.
24.07.09
3 ex.
30.07.09
1 ex.
pole u Slabec (RA)
Skalka u Doks (CL)
Těšetice (KV)
Hracholusky (RA)
Týřovice (RA)
RR
MT
MT,RR,MŘ
HH
RR
Lžičák pestrý*
12.04.09
2M, 1F
rybník Dolní Fikač, Jesenice (RA)
MT
Morčák malý
17.01.09
Ohře,Hradiště (LN)
MT
Morčák velký*
28.04.09
2 ex.
00.05.09
1 pár
Berounka, Týřovice (RA)
Berounka, Zvíkovec (RA)
MT
AF
Moták lužní*
09.06.09
14.06.09
1M
2M
Slabce (RA)
Hřebečníky (RA)
MT
MT,HH
Orel mořský*
16.03.09
05.04.09
12.09.09
21.10.09
13.12.09
1 ex.
2ex.
2 adult.ex.
2 adult.ex.
1 adult.ex.
Berounka, Týřovice (RA)
Klíčavská přehrada (RA)
Velečínský rybník, Velečín (PS)
Krakovec (RA)
Lenešický rybník, Lenešice (LN)
HH
RR,MT
RR
LH
MT
3 ex.
- 67 -
Orlovec říční
29.03.09
23.08.09
1 ex.
1 ex.
přelet, Skryje (RA)
Blatenský rybník, Blatno (LN)
MT
MT
Ostříž lesní
07.06.09
1 ex.
Lánská obora (RA)
MT
Potápka roháč*
24.01.09
1 ex.
Ohře, Žatec (LN)
MT,RR
Pěnice vlašská*
13.06.09
5-6 párů
PR Tankodrom, Rakovník (RA)
MT
Rákosník velký
14.05.09
1 zpív. ex.
Čížkovský rybník, Oráčov (RA)
MT
Rehek domácí*
18.01.09
1 ex.
Rakovník (RA)
MT
Rybák černý
24.05.09
Velký rybník, Jesenice (RA)
MT
Skřivan lesní*
01.03.09
1 ex.
19.09.09
1 zpív. ex.
PR Tankodrom (RA)
PR Tankodrom (RA)
MT
MT
Skřivan polní*
17.01.09
03.12.09
19.12.09
24.12.09
Lišany (LN)
pole (hlasy), Petrovice (RA)
přelet, Žatec (LN)
pole, Kněževes (RA)
MH,MT
LH
MT
MT
3 ex.
1 ex.
několik ex.
10 ex.
20 ex.
Slavík modráček středoevropský
01.08.09
1 ex.
Buštěhradská výsypka (KL)
Sokol stěhovavý*
00.00.09
1 pár
CHKO Křivoklátsko
- 68 -
SL,MT
MT,HH,RR
Strakapoud prostřední*
21.12.09
1ex.
park u náměstí, Rakovník (RA)
RR
Strnad luční*
24.01.09
21.03.09
13.06.09
13.06.09
21.06.09
18.07.09
Celnice (LN)
Velký rybník, Jesenice (RA)
Čilá (RA)
PR Tankodrom (RA)
Krty (RA)
Újezd n. Zbečnem (RA)
MT,RR
MT,RR
MT
MT
MT
MT,RR
3 ex.
2 zpív. ex.
1 zpív. ex.
2 zpív. ex.
2 zpív. ex.
1 zpív. ex.
Strnad rákosní*
10.01.08
23 ex.
pole, Heřmanov (RA)
28.09.09 - 31.12.09
5-15 ex.
pole, Heřmanov (RA)
MT
MT
Špaček obecný*
07.09.09
5 700 ex.
25.10.09
cca 2000 ex.
Karlův rybník, Zdeslav (RA)
Rakovník, přelet
LH
RR
Tetřívek obecný
11.04.09
1 tokající M
Hora sv. Šebestiána (CV)
MT,FS
Vodouš šedý
06.09.09
Blatenský rybník, Blatno (LN)
MT
Lenešický rybník, Lenešice (LN)
MT
Svojetín (RA)
MT
Heřmanov (RA)
MT
v obci Petrovice (RA)
LH
1 ex.
Volavka bílá*
13.12.09
3 ex.
Vrána obecná*
13.12.09
34 ex.
Zvonohlík zahradní*
12.12.09
2 ex.
Žluna šedá*
06.11.09
1F
druhy označené * = v databázi ROS jsou k dispozici další pozorování z roku 2009
- 69 -
Za Rakovnický ornitologický spolek Fénix o. s. zpracoval Milan Tichai.
Summary
The report lists avifauna species watched by the members of Rakovnicky ornitologicky spolek Fenix (Czech local birdlife society). The selected records include the former districts Rakovnik, Louny and Chomutov and only marginally also
parts of the Karlovy Vary, Cheb, Ceska Lipa, Kladno and Plzen-sever districts.
Milan Tichai, Rakovnický ornitologický spolek, Karlovarská 280, 270 01 Kněževes, [email protected]
- 70 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
PUTOVÁNÍ ZA PTÁKY PYRENEJSKÉHO POLOOSTROVA
Wandering for birds around the Iberian peninsula
Milan TICHAI
Účastníci: Milan, Martina a Katka Tichaiovi
Iveta Karhánková
Anna Fuchsová
Ladislava Linhartová
Jaromír Řezáč
Radek Remar
Petr Starý
Adolf a Zdeňka Wernerovi
Filip Scheiner
Vedoucí výpravy: Milan Tichai
- 71 -
Jak to všechno začalo?
Skupina dvanácti nadšenců pocházející vesměs z Rakovnické kotliny, v současné době působící v Rakovnickém ornitologickém spolku Fénix, se rozhodla
podniknout dvoutýdenní výlet do Španělska za krásami přírody a především za
pozorováním ptáků. Naše cesta za birdwatchingem se uskutečnila od 14. do 27.
dubna 2009. Za necelé tři hodiny letu jsme se přehoupli z Prahy do Madridu,
kde jsme již měli rezervovaná dvě větší auta, která jsme po celou dobu našeho
pobytu aktivně používali. Najeli jsme totiž bezmála 3000 kilometrů.
Naší první základnou se stala klasická kastilská vila z 19. století „Cortijo de la
Gabriliena“ posazená na samotě uprostřed „dehesy“ – rozvolněného porostu
dubů u vesničky Esparragallejo nedaleko od města Mérida (po dálnici z Madridu jsme jeli jihozápadním směrem a odbočili na výjezdu 341. km). Cestou nás
okouzlily zasněžené vrcholky hor Sierra de Gredos v mlžném oparu a na kopcích osvětlené hrady.
15. 4.
Tato část západního Španělska nazývaná „Extremadura“ je velmi neúrodná.
Jsou zde převážně pastviny. V okolí naší usedlosti rostlo značné množství dubu
cesmínovitého (Quercus ilex), mezi balvany běhali divocí králíci a ozývali se
dudci chocholatí (Upupa epops). Viděli jsme tam také straky modré, kukačku
chocholatou, supy bělohlavé i hnědé. Na pastvinách nedaleko města Mérida
nás upoutalo množství volavek rusohlavých (Bubulcus ibis) mezi stádem tmavého skotu. Kratší výlet asi deset kilometrů SZ od městečka Esparragallejo jsme
podnikli do přírodní rezervace „Embalse de Los Canchales“, kde jsme pozorovali ptáky na rozlehlé vodní ploše.
16. 4.
Při první naší expedici do těchto končin v roce 2006 se nám i přes velké úsilí
nepodařilo pozorovat dropy velké (Otis tarda), jejichž koncentrace je zde dosud
jedna z nejvyšších v Evropě. Proto jedním z našich významných a vytoužených
cílů bylo vidět alespoň pár exemplářů. A měli jsme štěstí! Východně od města
Cáceres na pastvinách jsme spatřili hejno asi 150 dropů. A nejen tam! V místní
záchranné stanici, kterou jsme našli spíše náhodou (zabloudili jsme…), jsme
měli možnost prohlédnout si několik kusů opravdu zblízka. Kromě dropů tam
lze pozorovat iberského rysa, orla jestřábího, supa mrchožravého, slepou sovu
pálenou pečující o právě vylíhlá mláďata nebo přes webkameru shlédnout krmení poštolek jižních a mnoho dalších druhů. Na střechách v historické části
- 72 -
Cáceresu nás zaujalo obrovské množství čapích hnízd (Ciconia ciconia), celkem
běžná zde byla i kavka obecná (Corvus monedula). Cáceres, kdysi římská osada,
je i univerzitním městem. Zároveň je považováno za hlavní město provincie,
které nabízí velkolepou podívanou na kamenné kostely, paláce a věže. Ve
starém městě se spletí ulic a uliček nalezneme plno krásných budov s heraldickými štíty. Počasí nám ani trochu nepřálo. Teplota se pohybovala mezi 8 - 14 °C
a silně pršelo. Teplé bundy a roláky se nám zde opravdu hodily. Vůbec nás „netěšily“ zprávy z Čech, kde v té době byly teploty přes dvacet stupňů.
Dalším objektem pro naše pozorování se stala přírodní rezervace „Parque Natural de Cornalvo“. Vodní plochu ohraničovaly na pobřeží plantáže korkových
dubů (Quercus suber). Mezi nimi se vyjímaly bíle kvetoucí plochy cistu montpelierského (Cistus monspeliensis). Při procházce okolo vodní plochy jsme nalezli
majky a pod kamenem i malého štíra. Na obloze kroužili supi hnědí (Aegypius
monachus), patřící mezi nejohroženější dravce Evropy. Cestou k této rezervaci
jsme pozorovali další „raritku“ - pár luňců šedých (Elanus caeruleus).
- 73 -
Naše cesta pokračovala opět do Méridy, města, jehož dávná architektonická
krása neprávem splývá s převažující moderní výstavbou. Kdysi bývala císařskou
metropolí připomínající „španělský Řím“. Dodnes se může chlubit největším
počtem římských památek ve Španělsku. Hlavní zajímavostí je částečně restaurované římské divadlo „Teatro Romano“ z 1. století před naším letopočtem. V
létě se zde pořádají řecké a římské hry. Eliptický „Amfiteatro“ byl určen pro 15
000 diváků při bojích gladiátorů. V „Museo Nacional de Arte Romano“ nalezneme sbírky římských soch, muzeí a kreseb.
Nejsilnějším zážitkem při procházce Méridou bylo pozorování dudka chocholatého (Upupa epops) v místním parku zhruba na vzdálenost dvou metrů. Naši
fotografové se předháněli, kdo udělá lepší záběr, takže „městského“ dudka
zcela obklíčili. Rovněž velmi blízkými společníky byly slípky zelenonohé (Gallinula chloropus), dále též rorýsi velcí (Apus melba), rorýsi obecní (Apus apus), z
porostu podél řeky Tajo nás doprovázel zpěv rákosníka velkého (Acrocephalus
arundinaceus) a cetie jižní (Cettia cetti).
Naše další putování směřovalo opět k jihu. Zde nelze nezmínit město Zafra. Je
nejpřitažlivějším z měst jižní Extremadury. Maurský původ připomínají bílé
domy na dvou náměstích s arkádami. Zde jsme také viděli poštolky jižní (Falco
naumanni) žijící pod kostelními zvony. Tento druh ve Španělsku v posledních
letech silně ubývá a jeho ochraně je věnována velká pozornost. Po dalších cca
100 km jízdy do andaluských hor směrem k městu Huelva jsme nalezli naše
druhé přechodné bydliště na několik dalších dní. Chaty „Monte Mateo“, kde
jsme bydleli, se nacházely u obce Navahermosa nedaleko města Aracena. Objevili jsme se uprostřed národního parku „Parque Natural de la Sierra de Aracena y Picos de Aroche“. V
těchto horských oblastech je
již značné množství kaštanovníků (Castanea sativa) a
opět korkové duby. Při procházce po okolí plavalo v
řece hodně čolků iberských, z
květeny nás překvapil silný
výskyt růžově kvetoucích
pivoněk. Nacházíme se asi 50
km od hranic s Portugalskem
v pohoří Sierra de Aracena.
- 74 -
19. 4.
Ve vesničce „Castaňo del Robledo“ vzdálené asi 15 km od Navahermosy nás
přivítalo po deštivé noci konečně hezké, i když stále dosti chladné počasí. Pod
kostelní věží jsme nalezli několik promáčených exemplářů rorýse obecného
(Apus apus). Podnikli jsme zde asi desetikilometrový výlet lesní cestou lemovanou rovněž kaštanovníky a pivoňkami. Uchvátily nás krásné výhledy do okolních hor. Asi 2 km od našeho bydliště jsme zastavili na prohlídku mramorového lomu, jehož obyvateli byly vlaštovky skalní (Hirundo daurica). Neodolali
jsme a každý si vzal malý vzorek mramoru domů.
Dále naše cesta směřovala do města Aracena, kde stojí za zhlédnutí místní jeskyně (vstupné 8 eur, doba prohlídky 40 minut) s jezírky hlubokými až 11 metrů.
Uchvátily nás ze stropu visící krápníky různých tvarů - například ovoce, sasanky
nebo varhany. Ačkoliv jsme byli až 50 m pod zemí, měli jsme na sobě jen tričko.
Uličky města byly lemovány stromky pomerančovníků. Nad městem ční menší
hrad, odkud byl pěkný výhled do okolí. Návštěvu Araceny jsme zakončili v hospůdce, kde jsme ochutnali místní speciality.
- 75 -
20. 4.
Nedaleko portugalských hranic u řeky Murtiga, v téměř neobydlené krajině,
jsme objevili lokalitu s vodními želvami. V písčitém břehu hnízdily vlhy pestré
(Merops apiaster), na řece se proháněli kulíci říční (Charadrius dubios), na oblohu se postupně vyhoupli zdejší panovníci – čáp černý (Ciconia nigra), orel
nejmenší (Hieraetus pennatus) a sup bělohlavý (Gyps fulvus). Polovina naší
výpravy odjela za slunečného počasí odpoledne do městečka Alajar, kde se
nám ukázal v plné kráse na střeše místního stavení i skalník modrý (Monticola
solitarius). S horami jsme se rozloučili v místní hospůdce bohatou večeří o
třech chodech, kde jsme ochutnali mnoho specialit za celkem přijatelnou cenu
7 eur. Předkrm paella nebo hrách, fazole, uzené s vejci, hlavní jídlo - kuře smažené s hranolky, vepřové plátky, zákusek - krém z kiwi, jahod a jiného místního
ovoce. Také jsme navštívili místní řeznictví, kde visely na stěnách šunky a různé
druhy klobás.
21. 4.
A znovu dále na jih až do města El Rocio (provincie Huelva), s obrovským jezerem značně bohatým na ptačí exempláře. Okouzlily nás především stovky plameňáků růžových (Phoenicopterus ruber), hojnost pisil čáponohých (Himantopus himantopus), kolpíci bílí (Platalea leucorodia), lžičáci pestří (Anas clypeata),
zrzohlávky rudozobé (Netta rufina), přes 200 ex. břehouše černoocasého (Limosa limosa) a mnoho dalších vodních druhů. Naše poslední a nejdelší část
pobytu směřovala do srdce největší ptačí rezervace ve Španělsku „Coto de
Doňana“, zde jsme dosáhli mimo jiné 37 rovnoběžky a zároveň jsme se mohli v
druhé polovině dubna poprvé smočit v oceánu. Pro místní jsme jistojistě byli
raritou. Přestože teplota vzduchu dosahovala až k 30 stupňům, voda byla velmi
studená (16°C).
V největším a nejproslulejším španělském národním parku „Doňana“ sídlí přes
250 druhů ptactva.
V okolí města Huelva se nedají přehlédnout velké jahodníkové plantáže, které
se už touto dobou sklízejí. Vše je ovšem pod závlahou. Na nedalekých úhorech
jsme poprvé narazili na ouhorlíka stepního (Glareola pratincola) i volavku červenou (Ardea purpurea), z pěvců stojí za zmínku skřivánek krátkoprstý (Calandrella brachydactyla). Na moři chaluha příživná (Stercorarius parasiticus) dorážela na rybáky severní (Sterna sandvicensis), krátce jsme zahlédli i na tahu tereje bílé (Morus bassanus).
- 76 -
Protože jsme už byli nedaleko od Portugalska, věnovali jsme jedno dopoledne
za odlivu výletu za tamními bahňáky. Po cestě míjíme místní rafinerii, přístav i
místo, odkud vyplul Kolumbus prvně do Ameriky. U města Tavira jsme navštívili
„Parque Natural da Ria Formosa“. V malé vesničce Cacelha Velha jsme prošli
mořské pobřeží, kde rostlo velké množství opuncií. Z ptáků jsme ocenili kulíka
bledého (Pluvialis squatarola), kulíka mořského (Charadrius alexandrinus), kolihu malou (Numenius phaeopus), kolpíka bílého (Platalea leucorodia), volavku
stříbřitou (Egretta garzetta), rybáka malého (Sterna albifrons), kameňáčka pestrého (Arenaria interpres) či jespáka šedého (Calidris temminckii). Při zpáteční
cestě asi 5 km za Huelvou jsme zastavili na odpočívadle, kde se nám konečně
podařilo, po usilovném pátrání objevit vyhřívajícího se chameleóna obecného.
Den jsme zakončili večerní procházkou mezi dunami po stezce z dřevěných
prken od parkoviště až k moři, kde jsme očekávali západ slunce. Za soumraku
jsme se ještě zaposlouchali do hlasu lelka rudokrkého (Caprimulgus ruficollis) v
porostu pinií.
- 77 -
Následující den nás čekala výprava do centra Doňany – budova „José Antonia
Valverde“ s mnoha pozorovatelnami v okolí nám zajistila naplnění našich představ, zde jsme pozorovali mnoho pro nás exotických ptačích druhů ve velkých
počtech a na „slušnou“ vzdálenost. Vedle sebe se nacházely všechny druhy
volavek - bílá (Egretta alba), stříbřitá (Egretta garsetta), rusohlavá (Bubulcus
ibis), vlasatá (Ardeola ralloides), popelavá (Ardea cinerea), červená (Ardea purpurea), dále ibis hnědý (Plegadis falcinellus), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), kolpík bílý (Platalea leucorodia), plameňák růžový (Phoenicopterus ruber),
pisila čáponohá (Himantopus himantopus), tenkozobec opačný (Recurvirostra
avosetta), polák velký (Aythya ferina), potápka malá (Tachybaptus ruficollis),
potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis),
orel nejmenší (Hieraetus pennatus), orlík krátkoprstý (Cireaetus gallicus), luňák
hnědý (Milvus migrans), luňák červený (Milvus milvus), sup bělohlavý (Gyps
fulvus), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), ťuhýk rudohlavý (Lanius senator) a bohužel jediný náhodný mandelík hajní (Coracias garrulus).
Několik km odtud jsme narazili na další záchranou stanici, malou ptačí zoo
„Caňada de los Pájaros“ (vstupné 9 eur). Prohlídka (okruh) se dá zvládnout za
necelou hodinu a je zde
možno vidět druhy, které
jsou ve volné přírodě již
vzácné, např. čírka úzkozobá
(Marmaronette
angustirostris). Na několika vodních nádržích zde
také volně hnízdí čápi bílí
nebo volavky, různé druhy kachen. Z idyly nás
vyrušil zdejší pštros emu,
který se chtěl zřejmě
svým zvláštním stylem
seznamovat.
Město El Rocio nás zaujalo natolik, že jsme se tam opět vrátili. Kromě návštěvy
stánků se suvenýry a místní kafetérie jsme opět pozorovali ptáky na velké vodní ploše. Viděli jsme přelétat asi 500 plameňáků růžových (Phoenicopterus
ruber). Vnímali jsme zvláštní styl během přistávání, kdy ptáci „běží“ po hladině
než dosednou. Kromě již výše popisovaných druhů jsme nově sledovali i orla
- 78 -
španělského (Aquila adalberti) a
rybáka černého (Chlidonias niger),
v zástavbě jsme krátce zaslechli i
sedmihláska švitořivého (Hippolais polyglota).
Město Matalascaňas nás zaujalo
nejen úzkými uličkami se suvenýry, ale i hezkou vyhlídkou do okolí.
Prošli jsme rovněž naučnou stezku
s dřevěnými můstky, které byly
místy zapadané až metrovými
návějemi písku. Prošli jsme pobřežním systémem dun, místy až 15m vysokým.
Jediným zástupcem ptačí říše, který se v takovém biotopu vyskytoval, byl
bramborníček černohlavý (Saxicola torquata).
Silným větrem a teplotami kolem 10 - 12 °C nás přivítala ptačí rezervace „Dehesa de Abajo“ ležící asi 20km SV od NP Doňana směrem na Sevillu. Na čapím
paneláku byla hnízda v několika patrech, tato lokalita je totiž zároveň největší
kolonií čápa bílého v Evropě čítající více než 300 hnízd. Takže na pastvinách a v
okolí rybníků nám nad hlavami stále létalo nejen velké množství čápů, ale také
desítky luňáků hnědých (Milvus migrans), kavek obecných (Corvus monedula),
místních špačků černých (Sturnus unicolor), vlh pestrých (Merops apiaster),
neustále nás také doprovázel hlas dudka chocholatého (Upupa epops). Zabrousili jsme také trochu do historie a navštívili jsme město Sevillu. Roku 1401 byla
v Seville zbořena velká mešita, aby uvolnila místo kolosální katedrále, která je
údajně největším gotickým chrámem na světě. K jeho pozoruhodnostem patří
úžasný oltář, pokrytý 3500 kg zlata. Z
věže Giralda ve výšce 98 m je nádherný výhled na panorama města.
V okolních zahradách rostly staré
fíkusy (Ficus elastica) se vzdušnými
kořeny, mnoho druhů palem a
okrasných kvetoucích jabloní s květy
červenými, růžovými i bílými, zde
stálo za zmínku také pozorování
gekonů, kteří s povděkem obsadili
korkové budky pro netopýry.
- 79 -
Poslední den našeho pobytu se výrazně ochladilo, silně pršelo a na moři řádily
až třímetrové vlny. Procházkou po okolí jsme zakončili náš pobyt v Doňaně a
večer jsme odjeli asi 700 kilometrů směrem na Madrid, kde na nás ráno čekalo
letadlo na cestu domů do ČR. Ještě
před odletem jsme zamířili do parku El
Retiro a do okolí madridské zoo, kde
jsme narazili na volně žijící papoušky
mniší (Myiopsitta monacha).
I přes celkovou nepřízeň počasí se
pobyt vydařil a 154 zaznamenaných
druhů během 13 dnů bude pro mnohé
z nás nadlouho nepřekonatelným výsledkem…
Přehled zjištěných druhů:
potápka malá (Tachybaptus ruficollis)
potápka roháč (Podiceps cristatus)
kormorán velký (Phalacrocorax carbo)
volavka bílá (Egretta alba)
volavka červená (Ardea purpurea)
volavka vlasatá (Ardeola ralloides)
ibis hnědý (Plegadis falcinellus)
čáp černý (Ciconia nigra)
kolpík bílý (Platalea leucorodia)
kachna divoká (Anas platyrhinchos)
čírka modrá (Anas querquedula)
polák velký (Aythya ferina)
sup bělohlavý (Gyps fulvus)
orel španělský (Aquila adalberti)
orel nejmenší (Hieraetus pennatus)
luňák červený (Milvus milvus)
luněc šedý (Elanus caeruleus)
moták lužní (Circus pygargus)
včelojed lesní (Pernis apivorus)
ostříž lesní (Falco subbuteo)
poštolka jižní (Falco naumanni)
bažant obecný (Phasianus colchicus)
slípka modrá (Porphyrio porphyrio)
lyska hřebenatá (Fulica cristata)
drop velký (Otis tarda)
pisila čáponohá (Himantopus himantopus)
potápka černokrká (Podiceps nigricollis)
terej bílý (Morus bassanus)
kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)
volavka stříbřitá (Egretta garzetta)
volavka popelavá (Ardea cinerea)
volavka rusohlavá (Bubulcus ibis)
čáp bílý (Ciconia ciconia)
plameňák růžový (Phoenicopterus ruber)
husa velká (Anser anser)
kopřivka obecná (Anas strepera)
lžičák pestrý (Anas clypeata)
zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)
sup hnědý (Aegypius monachus)
orlík krátkoprstý (Cireaetus gallicus)
luňák hnědý (Milvus migrans)
moták pochop (Circus aeruginosus)
moták pilich (Circus cyaneus)
káně lesní (Buteo buteo)
sokol stěhovavý (Falco pereglrinus)
poštolka obecná (Falco tinnunculus)
orebice rudá (Alectoris rufa)
křepelka polní (Coturnix coturnix)
slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)
lyska černá (Fulica atra)
tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta)
ouhorlík stepní (Glareola pratincola)
- 80 -
kulík říční (Charadrius dubius)
kulík mořský (Charadrius alexandrinus)
kameňáček pestrý (Arenaria interpres)
jespák šedý (Calidris temminekii)
vodouš šedý (Tringa nebularia)
břehouš rudý (Limosa lapponica)
koliha malá (Numenius phaeopus)
racek bělohlavý (Larus cachinnans)
rybák černý (Chlidonias niger)
rybák bahenní (Chlidonias hybridus)
holub hřivnáč (Columba palumbus)
hrdlička divoká (Streptopelia turtur)
kukačka obecná (Cuculus canorus)
puštík obecný (Strix aluco)
výreček malý (Otus scops)
lelek rudokrký (Caprimulgus ruficollis)
rorýs velký (Apus melba)
vlha pestrá (Merops apiaster)
mandelík hajní (Coracias garrulus)
krutihlav obecný (Jynx torquilla)
chocholouš vavřínový (Galerida theklae)
skřivánek krátkoprstý (Calandrella brachydactyla)
skřivan polní (Alauda arvensis)
břehule skalní (Ptynoprogne rupestris)
vlaštovka skalní (Hirundo daurica)
konipas bílý (Motacilla alba)
konipas luční (Motacilla flava)
červenka obecná (Erithacus rubecula)
rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)
bramborníček hnědý (Saxicola ruberta)
drozd brávník (Turdus viscivorus)
pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)
rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus)
rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)
cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides)
budníček menší (Phylloscopus collybita)
sedmihlásek švitořivý (Hippolais polyglota)
lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca)
sýkora modřinka (Parus caeruleus)
mlynářík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)
brhlík lesní (Sitta europaea)
ťuhýk rudohlavý (Lanius senator)
straka obecná (Pica pica)
sojka obecná (Garrulus glandarius)
krkavec velký (Corvus corax)
špaček černý (Sturnus unicolor)
kulík bledý (Pluvialis squatarola)
kulík písečný (Charadrius hiaticula)
jespák obecný (Calidris alpina)
pisík obecný (Actitis hypoleucos)
břehouš černoocasý (Limosa limosa)
koliha velká (Numenius arquata)
chaluha příživná (Stercorarius parasiticus)
rybák malý (Sterna albifrons)
rybák severní (Sterna sandvicensis)
stepokur písečný (Pterodes orientalis)
holub domácí (Columba livia f.domestica)
hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto)
kukačka chocholatá (Clamator glandarius)
sýček obecný (Athene noctua)
lelek lesní (Caprimulgus europaeus)
rorýs obecný (Apus apus)
dudek chocholatý (Upupa epops)
papoušek mniší (Myiopsitta monacha)
žluna zelená (Picus viridis)
chocholouš obecný (Galerida cristata)
skřivan lesní (Lullua arborea)
kalandra zpěvná (Melanocorypha calandra)
břehule říční (Riparia riparia)
vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
jiřička obecná (Delichon urbica)
konipas horský (Motacilla cinerea)
střízlík obecný (Troglodytes troglodytes)
slavík obecný (Luscinia megarhynchos)
bělořit šedý (Oenanthe oenanthe)
skalník modrý (Monticola solitarius)
kos černý (Turdus merula)
pěnice bělohrdlá (Sylvia melanocephala)
rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)
cistovník rákosníkovitý (Cisticola juncidis)
cetie jižní (Cettia cetti)
budníček iberský (Phylloscopus ibericus)
králíček obecný (Regulus regulus)
sýkora koňadra (Parus major)
sýkora parukářka (Parus cristatus)
moudivláček lužní (Remiz pendulina)
šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla)
ťuhýk šedý iberský (Lanius excubitor meridionalis)
straka modrá (Cynopica cyanus)
kavka obecná (Corvus monedula)
vrána obecná černá (Corvus corone corone)
žluva hajní (Oriolus oriolus)
- 81 -
vrabec domácí (Passer domesticus)
pěnkava obecná (Fringilla coelebs)
stehlík obecný (Carduelis carduelis)
zvonohlík zahradní (Serinus serinus)
strnad luční (Emberiza calandra)
vrabec pokřovní (Passer hispaniolensis)
konopka obecná (Carduelis canabina)
zvonek zelený (Carduelis chloris)
dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)
strnad viničný (Emberiza cia)
Summary
In April 2009, a group of 12 ornithologists visited several bird areas of the western and southwestern Spain. Despite the adverse weather, 154 species of
birds were recorded. The visit included two birdlife rescue centres.
Adresa autorů
Zdeňka Wernerová, Rudská 600, 271 01 Nové Strašecí.
Milan Tichai, Karlovarská 280, 270 01 Kněževes, [email protected]
- 82 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
ZIMNÍ SČÍTÁNÍ VODNÍCH PTÁKŮ NA STŘEDNÍ BEROUNCE, OHŘI A RAKOVNICKÉM POTOCE V LEDNU 2009
Winter aquatic bird population census in the middle Berounka river, Ohre
river, and Rakovnicky brook in January 2009
Milan TICHAI
1. ÚVOD
Mezinárodní sčítání vodních ptáků (IWC) je světový monitorovací program,
který v České republice probíhá již od roku 1965, v lednu roku 2007 se jej zúčastnilo přes 400 dobrovolných sčitatelů na 631 lokalitách vodních ploch (MUSILOVÁ).
Na středním toku Berounky zajišťuje tento monitoring patronátní skupina pro
Významné ptačí území Křivoklátsko od poloviny 90. let 20. století, od roku 2003
se sčítání rozšířilo o do té doby neobsazené úseky Rakovnického potoka a
střední Ohře. Od ledna 2004 je již touto skupinou (od roku 2007 sdruženou pod
Rakovnický ornitologický spolek Fénix) pravidelně sledován tok Berounky ze
Zvíkovce do Berouna (55km), Rakovnický potok z Rakovníka po ústí do Berounky v Křivoklátě (22km) a část toku Ohře ze Žatce do Počedělic (45km). Sčítány
jsou i nejvýznamnější stojaté vodní plochy na Rakovnicku.
2. TERMÍNY SČÍTÁNÍ A KLIMATICKÉ PODMÍNKY V LEDNU 2009
Skupina sčitatelů při Rakovnickém ornitologickém spolku Fénix obsadila 12 linií
o celkové délce 122km a 11 stojatých vodních ploch. Sčítání probíhalo na území
bývalých okresů Louny, Rakovník, Rokycany a Beroun.
Tab. č. 1 – Úseky a sčitatelé v lednu 2009
Úseky a sčitatelé
M. Tichai
Žatec-Dolejší Hůrky
M. Tichai
Dolejší Hůrky-Postoloprty
M. Tichai, M. Haifler
Postoloprty-Lenešice
neobsazeno
Lenešice-Počedělice
M. Tichai, R. Remar
- 83 -
OHŘE
Žatec, město
Rakovník, město
A. Fuchsová
Rakovník-Pustověty
H. Hubáčková
Pustověty-Křivoklát
N. Hralová
Zvíkovec-Skryje
A. Fuchsová
Skryje-Roztoky
R. Remar
Roztoky-Zbečno
Š. Pochová
Zbečno-Hýskov
M. Haifler
Hýskov-Beroun
L. Hora
Jesenické rybníky
M. Tichai
6x
Novostrašecké rybníky
L. Hora
5x
Rakovnický p.
BEROUNKA
V období mapování od 9. ledna do 22. ledna 2009 byla průměrná denní teplota
v oblasti slabě pod nulou, noční teploty klesaly až pod -10 st. C.
Všechny stojaté vody byly zamrzlé od konce prosince 2008, Berounka, která
prochází zájmovým územím v nadmořské výšce 220-250m, byla pokryta ledovou tříští a volná hladina nepřesahovala 30% na procházených liniích, obdobný
stav vykazoval i Rakovnický potok. Naproti tomu Ohře (průměrná nadmořská
výška 190m) byla zcela bez ledu, zamrzlá byla pouze slepá říční ramena a nečetné přítoky.
Stav všech toků se blížil normálu, v první polovině sčítání byl spíše mírně nad
normálem. Až na výjimky byla viditelnost během sčítání dobrá a rušení ptáků
bezvýznamné.
3. VÝSLEDKY
V lednu 2007 bylo v České republice na 631 lokalitách zjištěno téměř 175 tisíc
jedinců 54 druhů vodních ptáků (MUSILOVÁ).
Na výše uvedených úsecích Berounky, Ohře a Rakovnického potoka bylo v lednu 2009 na 23 liniích napočítáno 5091 jedinců 28 druhů (v lednu 2008 to bylo
na stejném území pouze 3686 exemplářů celkem 25ti druhů).
Linie s největším počtem druhů (22) procházela Žatcem, kde je tradiční zimoviště vodních ptáků.
Deset nejpočetnějších druhů v lednu 2009 ve srovnání s ČR v lednu 2007:
kachna divoká
3845 ex.
(ČR - 115 024 ex. tj. 3%)
morčák velký
350 ex.
(ČR - 1 073 ex. tj. 33%)
- 84 -
labuť velká
kormorán velký
hohol severní
lyska černá
volavka popelavá
potápka malá
polák chocholačka
hvízdák euroasijský
celkem jedinců
186 ex.
177 ex.
89 ex.
82 ex.
51 ex.
50 ex.
47 ex.
31 ex.
5 091 ex.
(ČR - 1 838 ex. tj. 10%)
(ČR - 8 564 ex. tj. 2%)
(ČR - 389 ex. tj. 23%)
(ČR - 9 319 ex. tj. 0,9%)
(ČR - 2 021 ex. tj. 2,5%)
(ČR - 262 ex. tj. 19%)
(ČR - 1 813 ex. tj. 2,6%)
(ČR - 90 ex. tj. 34%)
(ČR - 174 596 ex. tj. 2,9%)
3.1. BEROUNKA A RAKOVNICKÝ POTOK
Sčitatelé: A. Fuchsová, H. Hubáčková, N. Hralová, Š. Pochová, R. Remar, M.
Haifler, L. Hora, P. Starý
Na mapovaném úseku Berounky bylo zjištěno na 800 jedinců 12ti druhů vodních ptáků, průměrně tedy 15 ex./km toku. Linií s největším počtem zaznamenaných jedinců byl úsek Rakovnického potoka od čističky odpadních vod k obci
Pustověty s 646 jedinci (tj. 65 ex./km). Z Berounky to byl úsek Zvíkovec-Skryje s
269 ex. (tj. 38 ex./km). Největší počet druhů byl zaznamenán na liniích Roztoky-Zbečno (10), Zbečno-Hýskov (9).
Přehled šesti nejpočetnějších druhů:
kachna divoká
1 353 ex.
1,2% z ČR 2007
morčák velký
141 ex.
13,1%
kormorán velký
109 ex.
1,3%
volavka popelavá
29 ex.
1,4%
labuť velká
27 ex.
1,4%
skorec vodní
12 ex.
6,7%
celkem jedinců
1 685 ex.
1% z ČR 2007
Počet zjištěných jedinců na řece Berounce je srovnatelný s lednem 2008 (viz
tab. č. 2), i když průběh obou zim byl zcela odlišný (zima 2007/2008 byla velice
mírná). Dlouhodobě počet zimujících ptáků na tomto toku spíše klesá.
Vzhledem k vysokému procentu zamrznuté hladiny nepřekvapilo negativní
zjištění ledňáčka říčního, naopak za posledních 6 let byl nejpočetněji zjištěn
skorec vodní (12 ex. odpovídá asi 1% populace zimující v ČR – BEJČEK). Odhad
hnízdní populace skorce vodního na území CHKO Křivoklátska byl na základě
sčítání na známých hnízdištích koncem 90. let stanoven na 12-18 párů.
- 85 -
V lednu zastižení ptáci na Berounce tedy představují až polovinu místní populace. Zjištění naznačuje přesun ptáků z hnízdišť (zamrzlých přítoků Berounky)
na hlavní tok řeky, tento jev je patrný pouze v zimách se silnějšími a dlouhodobými mrazy.
Významná je i nadále zimující populace morčáka velkého (asi 10% ČR) a orla
mořského – 2-4 ex. v letech 2003-2009.
Zcela poprvé byl na toku Berounky (v okolí Roztok) pozorován morčák bílý (Š.
Pochová), který se vyskytuje v České republice pravidelně jen na Labi, Vltavě a
Ohři v celkovém počtu jen několika desítek jedinců. Mimo termín sčítáni byli
zaznamenáni další 3M u Týřovic (H. Hubáčková in verb.).
Na Rakovnickém potoce jsou dvě stálá zimoviště kachen divokých, první je
tradiční a probíhá v úseku za čističkou směrem na Chlum, druhé vzniklo až po
roce 2000 přímo v centrální části Rakovníka, počet zimujících kachen zde již
přesáhl 250 jedinců.
Tab. č. 2
Srovnání výsledků leden 2003 až 2009 – Berounka (Zvíkovec - Beroun)
I.03
I.04
I.06
I.07
I.08
I.09
kachna divoká
477
802
743
428
391
476
kormorán velký
534
109
188
53
147
109
volavka popelavá
34
34
30
36
39
21
labuť velká
11
22
28
8
37
27
ledňáček říční
3
8
1
1
10
0
skorec vodní
4
3
9
2
5
12
morčák velký
217
113
222
79
140
141
orel mořský
3
1
4
2
0
2
potápka malá
5
2
15
0
5
4
racek chechtavý
28
0
0
0
108
0
slípka zelenonohá
1
0
0
0
3
3
racek "stříbřitý"
0
0
6
0
0
0
kach. mandarínská
0
0
0
0
1
0
konipas horský
0
0
0
0
0
1
hohol severní
0
0
4
1
0
0
morčák bílý
0
0
0
0
0
1-2
lyska černá
0
0
0
0
2
2
volavka bílá
1
0
0
0
3
0
Celkem jedinců
1318
1094
1250
610
891
800
- 86 -
3.2. OHŘE
Sčitatelé: M. Tichai, R. Remar, M. Haifler
Tok Ohře byl mapován od železničního mostu v Žatci až po obec Celnice u Postoloprt a dále od Lenešic přes Louny až za Počedělice. Zhruba 40km úsek byl
rozdělen na 4 linie, kde bylo pozorováno 3384 exemplářů celkem 25 druhů
vodních ptáků (v lednu 2008 to bylo 2465 ex. 21 druhu).
Nejvýznamnější hromadná zimoviště představuje městská část Žatce (nad jezy),
městská část Loun a tok řeky mezi obcemi Hradiště a Mradice.
V porovnání s lednem 2008 bylo nově pozorováno osm druhů: potápka roháč,
husa velká, racek bouřní, konipas horský, čírka obecná, polák malý, morčák bílý
a kachnice kaštanová. U posledně zmiňované mohlo jít o únik ze zajetí. Naopak
se v lednu 2009 nepodařilo zjistit výskyt konipasa bílého, strnada rákosního a
kachničky mandarinské.
Přehled šesti nejpočetnějších druhů:
kachna divoká
2 492 ex.
morčák velký
209 ex.
labuť velká
159 ex.
hohol severní
89 ex.
lyska černá
80 ex.
kormorán velký
68 ex.
celkem jedinců
3 384 ex.
Foto č. 1: Čírka obecná na zimovišti v Žatci
- 87 -
2,1% z ČR 2007
19,5%
8,6%
22,9%
0,8%
0,8%
1,9% z ČR 2007
Sledovaný úsek Ohře je tedy významným zimovištěm především pro vrubozobé
– morčák velký (až 20% zimujících ptáků v ČR), morčák bílý (20%), hvízdák euroasijský (35%), hohol severní (23%). Důležitou základnu tvoří i pro potápku
malou a labuť velkou.
Zvyšuje se výskyt kopřivky obecné na zimovišti v Žatci, zde se i pravidelně jako
na jediném úseku zdržuje racek chechtavý a racek bouřní.
Z jednotlivě zastižených druhů byla potápka roháč a konipas horský po jednom
exempláři zastiženi v Žatci, podobně i 3 čírky obecné a kachnice kaštanová.
Jednotlivě byla zjištěna husa velká (Tvršice) a polák malý (Vršovice). Morčáci
bílí se zdržovali ve společnosti kachen divokých v úseku Hradiště – Mradice.
Početnost zimujících ptáků zřejmě stoupá v závislosti na tom, zda nedaleká
Nechranická přehrada je pokryta ledem.
3.3. RYBNÍKY NA RAKOVNICKU
Sčitatelé: M. Tichai, L. Hora, P. Starý
V lednu 2009 bylo monitorováno na 11 vodních ploch Rakovnicka v oblasti
jesenických a novostrašeckých rybníků. Všechny kontrolované plochy s výjimkou Mlýnského rybníka u Třtice byly zcela pokryté vrstvou ledu bez zjištění
vodních ptáků.
Na rybníku Mlýnském bylo zjištěno 20 exemplářů kachny divoké u nezamrzlého
oka, které zde udržují místní rybáři.
4. SOUHRNNÁ TABULKA S VÝSLEDKY – LEDEN 2009
Ohře
2492
Rak.
pot.
877
Berounka
476
kopřivka obecná
28
0
0
0
hvízdák eurasijský
31
0
0
0
0
čírka obecná
3
0
0
0
0
lžičák pestrý
0
0
0
46
0
4
zrzohlávka
rudozobá
0
0
0
68
0
109
polák velký
14
0
0
22
8
21
polák chocholačka
47
0
0
druh
Ohře
potáplice malá
0
potáplice
0
severní
potápka roháč
1
potápka
0
žlutorohá
potápka
0
černokrká
potápka malá
kormorán
velký
volavka
Rak.
pot.
0
Berounka
0
0
0
0
druh
kachna divoká
- 88 -
popelavá
volavka bílá
labuť zpěvná
labuť velká
husa velká
husa polní
husa běločelá
neurčené husy
orel mořský
slípka
zelenonohá
lyska černá
vodouš
kropenatý
bekasina
otavní
racek bouřní
racek stříbřitý
racek
chechtavý
racek bělohlavý
neurč. velcí
racci
ledňáček říční
konipas
horský
konipas bílý
skorec vodní
3
0
159
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
27
0
0
0
0
0
0
2
8
0
3
80
0
0
polák kaholka
polák malý
hohol severní
morčák velký
morčák prostřední
morčák bílý
neurčené kachny
kachna
mandarínská
0
1
89
209
0
8
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
141
0
2
0
0
0
0
husa malá*
2
0
0
2
strnad rákosní
0
0
0
0
0
kachnice kaštanová
1
0
0
0
0
0
39
0
0
0
0
0
29
0
0
druhů
25
3
12
0
0
0
jedinců
3384
886
800
2
0
0
ex. na 1km toku
85
40
15
0
1
0
1
0
1
0
0
0
0
0
12
- 89 -
5. TRENDY VYBRANÝCH DRUHU NA ÚSEKU OHŘE V LETECH 2004-2009
- 90 -
- 91 -
Literatura
BEJČEK V., ŠŤASTNÝ K., HUDEC K., 1995 – Atlas zimního rozšíření ptáků v ČR
1982-1985
MUSILOVÁ Z., MUSIL P. NEUŽILOVÁ Š., 2008 – Mezinárodní sčítání vodních
ptáků v ČR v lednu 2006 a 2007
TICHAI M., 2003 – Zimní sčítání vodních ptáků na Berounce 2002/2003 v úseku
Zvíkovec-Beroun (in FBS, TOMUS 28)
Summary
This report presents the results of the survey of aquatic birds within the middle
stream of Berounka and Ohre rivers and the Rakovnicky Brook, as well as on
selected ponds around the area of Rakovnik selected in January 2009. Within
the 122 km of streamlines, 5,091 individuals of a total of 28 aquatic bird species were found, with the line showing the largest representation of species
passing through the traditional wintering grounds on the Ohre River in Zatec.
Furthermore, the chapters of the paper also analyze in details the results of
the census in each area, comparing them also with the previous years.
Adresa autora
Milan Tichai, Karlovarská 280, 270 01 Kněževes, [email protected]
- 92 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
BEKASÍNA OTAVNÍ V ÚSTECKÉM KRAJI
The common snipe in the Usti region
Jiří VONDRÁČEK
Ústecký kraj patří od nepaměti k hnízdištím bekasiny otavní. V ČR patří bekasina k silně ubývajícím druhům. Jen v průběhu let 1989-2003 je pokles její početnosti odhadován na 60%. Přesto, že v posledních desetiletích byl i na území
našeho kraje zaznamenán pokles početnosti, patří dosud ve vhodných biotopech k pravidelně hnízdícím druhům. K jejím typickým hnízdištím patří vrcholové plato Krušných hor, kde hnízdí na prameništích, podmáčených loukách a
rašeliništích. Další méně početná hnízdiště leží v Podkrušnohorské kotlině a ve
Šluknovské pahorkatině. Jedním z pravidelných hnízdišť je rovněž PR Velký
rybník u Horního Podluží na Děčínsku. V Českém středohoří se vyskytuje pouze
sporadicky, hlavně v období průtahu a ojedinělého zimování.
Čtverec:
5052
5053
5152
5152
5153
5153
5153
5153
5153
5153
5153
5153
5153
5153
5153
5153
5153
5153
5248
5248
5248
5249
5249
Lokalita:
Šluknov, (DC), Luční r.
Rumburk, (DC)
H. Chřibská, (DC)
Č. Kamenice, (DC)
Studánka, (DC), r. Světlík
H. Podluží, (DC) Velký r.
H. Podluží, (DC)
H. Podluží, (DC), Velký r.
H. Podluží, (DC)
H. Podluží-Rybniště, (DC)
H. Podluží-Rybniště, (DC)
H. Podluží, Velký r., (DC)
H. Podluží, Velký r., (DC)
H. Podluží, Velký r., (DC)
H. Podluží-Rybniště, (DC)
Studánka, (DC), r. Světlík
H. Podluží, Velký r., (DC)
H. Podluží-Rybniště, (DC)
Moldava-Oldříš, (TP)
Grunwalhské vřes., (TP)
Grunwalhské vřes., (TP)
Habrovice, (UL)
Chabařovice, (UL), r. Koleje
Datum:
V.-VI.97
07.11.98
06.01.70
1975
12.08.77
1984
1984-88
20.04.88
29.06.89
18.05.91
09.04.92
03.04.94
04.10.94
III.-IV.94
20.04.96
V.-VI.97
12.04.98
04.04.99
08.04.78
25.06.92
03.08.94
1972
02.04.79
- 93 -
Počet: Pramen/poznámka:
N C-5
M. Kalík, G.Ritschel-Ms.
P 2 ex. S. Páťal-Ms.98
H 1ex. J. Still, i.l.
Z 1ex. Vondráček, Šutera,1986
T120 ex. Klabník,1896
N
Holeček, in Vondráček 2003
N
Holeček, Ms.
N
Vondráček, Ms-88, 2003
P 5 ex. V. Still, i.l.
Tok 2-4 ex.
V. Still, i.l.
Tok
V. Still, i.l.
P 8 ex. T. Frinta, In Vondráček, 2003
P 4 ex. V. Friml, i.l.
N C-4
P.Lumpe a M. Kalík
Tok 3-4 ex.
V. Still, i.l.
N C-5
M. Kalík, G. Ritschel
P 15 ex. M. Kalík, Ms.
Tok 3-4 ex.
V. Still, i.l.
Tok 2ex. J. Vondráček, 2003
P 1 ex. Vondráček, Ms.RK, 2003
P 1 ex. Vondráček, 1996
T
Černý, Vondráček, 1982
T 7 ex. Šutera, 1982
Čtverec:
5249
5249
5249
5249
5249
5249
5249
5249
5249
5249
5249
5249
5249
5249
5249
5249
5250
5250
5250
5250
5250
5250
5250
5250
5250
5250
5250
5251
5251
5250
5252
5347
5347
5347
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
Lokalita:
Adolfov, (UL)
Fojtovice, (TP)
Fojtovice, (TP)
Habartice, (TP), Černá l.
Větrov, (UL)
Fojtovice, (TP), Černá l.
Kr. Les, Adolfov, (UL)
Adolfov, (UL), Černá l.
Kr. Les, (UL), Špíčák
Kr. Les, (UL)
Antonínov, (UL)
Kr. Les, (UL)
Kr. Les, (UL), „Liškárna“
Petrovice, (UL)
Nakléřov, (UL)
Nakléřov, (UL)
Libouchec, (UL)
Habrovický r., (UL)
Tisá, (UL)
Tisá, (UL)
Tisá, (UL), Cihlářský r.
Tisá, (UL), Cihlářský r.
Arnultovice, (UL)
Antonínov, (UL)
Modrá, (DC)
Arnultovice, (UL)
Arnultovice, (UL)
Nakléřov
Děčín
Radešín, (UL)
St. Oleška, (DC)
Fláje, (MO)
N. Město, (TP) Grunw, vřes.
Dlouhá Louka, (TP)
Kateřina, (TP)
Chabařivice, (UL), r. Koleje
Modlany, (TP)
Malhostický r.,
(TP)
Kateřina, (TP), nádrž
Kateřina-Modlany, (TP)
Podhoří, (UL), mokřad
Věšťanský v., (TP)
Podhoří, (UL), mokřad
Roudníky, Milada, (UL)
Roudníky, Milada, (UL)
Datum:
05.05.87
05.05.87
30.07.96
14.07.04
08.04.92
24.05.95
08.06.96
30.04.00
06.05.00
20.04.02
27.06.96
02.04.97
18.03.03
20.04.02
08.03.63
26.04.01
1963
09.07.06
1985-89
01.05.93
03.06.95
27.04.96
02.05.87
08.04.89
02.05.92
05.07.02
17.04.05
08.03.63
1975
17.12.00
1992
1971
03.08.94
01.05.96
28.05.76
18.05.85
20.04.97
199?
04.05.00
15.11.01
31.07.02
25.07.02
02.08.03
28.09.03
02.05.04
- 94 -
Počet:
Tok
Tok
P 3 ex.
P 3 ex.
P 2 ex.
Tok 1-M
P 3 ex.
Tok 4ex.
P 4 ex.
P 2-3 p.
P 2 ex.
N C-4
P 1 ex.
Tok 3ex.
Tok
P 1 ex.
N D-15
1 ex.
Tok
Tok
P 1 ex.
Tok
N C-5
Tok
Tok
N C-4
P 1 ex.
P 1 ex.
Z 1 ex.
H 1 ex.
N C-5
N 3/3
P 1 ex.
N D-15
Tok 3ex.
N C-5
T 1 ex.
P
Tok
P 1 ex.
T 3 ex.
P 2 ex.
T 2 ex.
P 1 ex.
T 2 ex.
Pramen/poznámka:
J. Vondráček
J. Vondráček, kart.
J. Vejmola, dat AOPK ČR
J. Vondráček, kart.
J. Vondráček
Vondráček, 1996
F. Russig, dat AOPK ČR
Čeřovský, dat AOPK ČR
Vondráček, 2003
Vondráček, 2003
Vondráček, 1997
Vondráček, Ms. 1999
Stukhejl, in Vondráček, 01
Pavlík, in Vondráček, 2002
J. Vondráček, kart.
Čeřovský,in Vondráček, 2003
Černý, Vondráček, 1982
J. Vondráček
Vondráček, Šutera, 1986
P. Benda
Vondráček, 1996
Vejmola, inVondráček, 1997
Vondráček, 2003
Vondráček, Ms.-1992
P. Benda, J. Marek
Šutera, in Vondráček, 2003
Šutera
J. Vondráček
Vondráček, Šutera, 1986
Šutera , in Vondráček, 2001
P. Benda,in Vondráček, 2003
Bárta, 1974
Vondráček, 1996
Vajnar, in Vondráček, 1997
Bejček, Vašák, 1979
Vondráček, 2003
Russig, in Vondráček, 1998
Flasar, in Čeřovský, 2000
Šutera, in Vondráček, 2001
V. Čeřovský, dat AOPK ČR
Holec, in Vondráček, 2002
Volf, dat. AOPK ČR
Vondráček, 2003
Šutera, in Vondráček, 2003
Šutera, in Vondráček, 2004
Čtverec:
5349
5349
5349
5352
5447
5447
5447
5447
5447
5447
5447
5447
5449
5448
5448
5450
5450
5450
5450
5450
5451
5546
5546
55469
5549
5549
5549
5549
5549
5550
5551
5645
5646
5648
5648
5648
5648
5649
5649
5651
5745
5745
Lokalita:
Roudníky, Milada, (UL)
Roudníky, Milada, (UL)
Roudníky, Milada, (UL)
Dubičná, (LT)
Konobrže, (MO)
Kyjice, (CV), nádrž
Kyjice, (CV), nádrž
Kopistská výsypka, (MO)
Záluží, (MO)
Kyjice, (CV), nádrž
Dol. Jiřetín, (MO)
Dol. Jiřetín, (MO)
Hradišťany, (TP)
Libkovice, (MO), r. Venuše
Libkovice, (MO), r. Venuše
Lovosice, (LT)
Terezín, (LT)
Terezín, (LT)
Terezín, (LT)
Terezín, (LT)
Úštěk, (LT), r. Chmelař
Chomutrov, Zoopark
Droužkovice, (CV), mokřad
Kyjice, (CV), nádrž
Třtěno, (LN)
Třtěno, (LN)
Třtěno, (LN)
Třtěno, (LN)
Chožov, (LN), Chožovský r.
Bohušovice, (LT)
Hrdly, (LT)
Vinařský r., (CV)
Nechranice, (CV)
Lenešický r., (LN)
Lenešický r., (LN)
Lenešický r., (LN)
Lenešický r., (LN)
Počedělice, (LN)
Černčice, (LN)
Rovné, (LT)
Nová Ves, (LN)
Nová Ves, (LN)
Datum:
07.09.04
10.04.05
10.08.09
25.03.05
13.015.82
16.05.94
03.10.95
1995
27.11.95
12.09.95
04.04.85
30.08.98
1988
16.05.81
05.10.94
04.10.46
1970-75
20.09.83
01.05 a 07.08.88
23.05.03
08.08.73
31.12.94
19.09.01
19.09.01
30.12.79
14.11.81
01.12.81
02.12.85
20.07.94
20.09.83
1955
1982
27.07.06
IV.-V. 74
13.08. 74
28.10.88
31.03.94
1970
02.12.85
VI. 01
Jaro 04
20.04.08
Počet: Pramen/poznámka:
T 3 ex. Šutera, in Vondráček, 2004
P 1 ex. Šutera, in Vondráček, 2006
P 1 ex. V. Šutera
Tok 2ex. Křivánek, in Vondráček, 2006
Tok
J. Černý, in Vondráček, 2003
P 1 ex. P. Hora
P 1 ex. P. Hora
P
V. Horák, J. Tirpak
P 2 ex. V. Horák, in Vondráček, 1996
P 1 ex. P. Hora
P 5 ex. Horák, in Vondráček, 2003
P 5 ex. Horák, in Vondráček, 1999
N D-15 Kaftan, in Vondráček, 2003
N
Horák, 1999
P 5 ex. Horák, 1999
Z
Coll. Muz., Teplice
T
Kostkan, Šutera, Ms.
T 5 ex. Šutera, 1985
T 3 a 9 ex.
Kostkan, i.l.
P 3 ex. Ftaněk, in Vondráček, 2003
T
Z. Jón, in Vondráček, 1993
H 1 ex. Hora, 1996
P 1 ex. Vondráček, dat AOPK ČR
P 1 ex. Vondráček, 2003
H 1ex. Tichý, Vondráček, 2005
H 1 ex. Tichý, Vondráček, 2003
H 1 ex. Tichý, Vondráček, 2005
H 1 ex. Tichý, Vondráček, 2005
P 1 ex. Tichý a Hovorka, i.l.
T 5 ex. V. Šutera, 1985
N
Bitter, Ms.,1955
N 5/5
Tejrovský, Vondráček 2003
P 1 ex. M. Honců, i.l.
P 11 ex. Bárta, 1976
P 38 ex. Bárta, 1976
P 3 ex. Tichý, Vondráček, 2005
Tok 1/1 Vondráček, 1996
P
Tichý, Pleticha, 1982
H 1 ex. Tichý, Vondráček, 2005
N C-3
Tomšovská, dat. AOPK ČR
P 1 ex. Nabbout in Vondráček, 2006
P 1 ex. Skalka , in Vondráček, 2008
Vysvětlivky symbolů: P - pozorování; T- průtah; N - hnízdění; H - zimování; Z – zástřel
- 95 -
Summary
In the Czech Republic, the common snipe belongs among significantly declining
species, with a decrease in the numbers estimated at 60% over the years 19892003. The Usti Region has always been one of its nesting territories; however,
decline in numbers has been recorded even in this area in the recent decades.
The paper provides observations from various sites. The typical nesting sites of
the common snipe include the top plateau of the Ore Mountains where this
bird nests in spring areas, wet meadows and moors, and also other smaller
sites located in the basin of Podkrusnohorska panev and the hills of Sluknovska
pahorkatina. Furthermore, the nature reserve of Velky rybnik (Greater Pond)
near Horni Podluzi near Decin is also amongst regular nesting sites of these
birds, unlike the Czech Central Mountains (Ceske stredohori), where they occur
only sporadically, mainly in the periods of passage and wintering, which is quite rare.
Literatura
Bárta, Z., 1974: Avifauna Flájské údolní přehrady a blízkého okolí.
- Sborník Okr. muz. v Mostě, 1974, (1): s. 37-64.
1976: Lenešický rybník, pozoruhodná ornitologická lokalita severozápadních
Čech.
- Sborník Severočeského muzea, Liberec, (8): s. 51-66.
Bejček, V., Vašák, P., 1979: Ornitologický výzkum velkolomu Chabařovice – jih.
- Přírodovědecký výzkum – pub. Krajského muz. v Teplicích, s. 131-159.
Černý, J., Vondráček, J., 1982: - Ptáci.
- Příroda Ústecka, s. 179 – 209.
Hora, P., 1996: Avifauna Podkrušnohorského zooparku v Chomutově v letech
1994-1995.
- Fauna Boh. Sept., 1996, (21): s. 29-34.
Horák, V., 1999: Ptáci mokřadu Dolní Jiřetín, okr. Most v letech 1990-1998.
- Fauna Boh. Sept., 1999, (24): s. 97-126
Šutera, V., 1982: Poznámky k ptactvu Chabařovicka.
- Fauna Boh. Sept., 1982, (7): s. 57-62.
1985: Ptactvo Bohušovic nad Ohří a okolí.
- Fauna Boh. Sept., 1998, (10): s. 51-62.
Tichý. H., Pleticha, P., 1982: Ptactvo Lounska.
- Zprávy MOS, 1982, (40): s. 65-125.
- 96 -
Tichý, H., Vondráček, J., 2005: 116 zajímavých ptačích druhů v okolí Loun v
letech 1975-2005.
- Fauna Boh. Sept., 2005 (30): s. 183 -211.
Vondráček, J., 1999: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., 1999, (24): s. 73-89.
2002: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., 2002, (27): s. 111-1223.
2003: K výskytu bekasiny otavní (Gallinago gallinago) v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., 2003, (28/): s. 95-105.
Ptáci kamenných snosů Přírodního parku Východní Krušné hory.
Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., 2003, (28): s. 121-133.
2006: Vzácná pozorování 2005.
- Fauna Boh. Sept., 2006, (31): s. 71-90.
2007: Vzácná pozorování 2007.
- Fauna Boh. Sept., 2007, (32): s. 85-100.
2008: Ornitologická pozorování 2008.
- Fauna Boh. Sept., 2008, (33): s. 77-88.
Vondráček, J., Čeřovský, V., Hejduk, J., Šutera, V., 2002: Zoologicky zajímavý
mokřad v obvodu města Ústí nad Labem.
- Fauna Boh. Sept., 2002, (27): s 123 - 127.
Adresa autora
Jiří Vondráček, SNP 39, 400 11, Ústí nad Labem
- 97 -
- 98 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
KULÍK ŘÍČNÍ V ÚSTECKÉM KRAJI
The little ringed plover in the Usti region
Jiří VONDRÁČEK
Navzdory svému druhovému jménu není kulík říční svým výskytem přísně vázán na tekoucí vody. Jeho životním prostředím jsou mokřady všeho druhu, od
písčitých a štěrkovitých pláží tekoucích vod, přes trvalé louže v lomech a pískovnách, spoře zarůstající plochy na březích rybníků, stejně jako dna letněných
rybníků. V ČR se podle atlasu hnízdního rozšíření ptáků vyskytuje na cca polovině rozlohy území především v nižších polohách, řídce však vystupuje i na výše
položené lokality, (SPR Na čihadle, (LI) 960 m n. m.). Jeho celková početnost je
odhadována na 800-1400 párů. V Ústeckém kraji jej můžeme na odpovídajících
biotopech zastihnout od údolí Labe, (Křešice, (DC), 135 m n. m.) po náhorní
plošinu Krušných hor, (přehrada Fláje, (MO), 800 m n. m.; Novodomské rašeliniště, (CV), 810 – 830 m n. m.). Hnízdní rozšíření se mění v závislosti se změnami na dané lokalitě, (výše hladiny spodní vody, letnění rybníků apod.), takže
na některých lokalitách hnízdí pouze příležitostně, jiná hnízdiště s odpovídajícími biotopy mají dlouhodobý charakter.
Čtverec
Lokalita – (okres):
Datum:
Char. výskytu - počet:
Pozorovatel: Pramen:
4952
4952
4952
4952
4952
4952
5052
5052
5052
5052
5052
5052
5053
5249
5249
5249
5250
5250
5250
5250
5250
5250
5250
Císařský, (DC) - Partyzánský v.
Lipová, (DC), Solanský r.
Šluknov, (DC), Bobří r.
Lipová, (DC), Solanský r.
Harrachov, (DC), lom
Lipová, (DC), Zámecký r.
Šluknov, (DC), lom
Šluknov, (DC), Rožanský r.
Království, (DC), Velký r.
Šluknov, (DC), Partyzán. v.
Šluknov, (DC), Lesní r.
Šluknov, (DC), Partyzán. v.
Jiříkov, (DC), Černý r.
Chlumec, (UL), Zámecký r.
Chlumec, (UL), kalový r. Úžín
Chlumec, (UL), kalový r. Úžín
Arnultovice, (UL)
Luční Chvojno, (UL)
Tisá, (UL), Cihlářský r.
Tisá, (UL), Cihlářský r.
Tisá, (UL), Cihlářský r.
Libouchec, (UL), rybníčky
Tisá, (UL), Cihlářský r.
1988-92
10.05.95
1992
10.05.95
02.07.95
10.09.97
1989-92
25.04.93
15.05.93
20.05.87
08.06.97
14.06.97
05.05.97
12.06.00
18.05.03
08.05.03
1987
1989
13.06.91
1991- 92
13.05.95
30.05.94
13.05.95
N D-12
P 3 ex.
N D-12
P 3 ex.
N D-15
T 3 ex.
N D-16
P 1/1
P 1/1
N D-12
N D-12
N D-12
P 1/1
N D-15
P 1/1
N C-4
N D-12
N D-12
P 1/1
N D-12
P 1 ex.
P 2 ex.
P 2 ex.
G. Ritschel Kolektiv, 1995
T. Frinta
Holeček, 1995
G. Ritschel Kolektiv, 1995
T. Frinta
G. Ritschel
T. Frinta
G. Ritschel Dat AOPK ČR
G. Ritschel
G. Ritschel
G. Ritschel
G. Ritschel
G. Ritschel
G. Ritschel M. Kalík, 1997
J. Vondráček/Vondráček - 01
J. Vondráček/Vondráček - 03
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vejmola Dat AOPK ČR
P. Benda
Kolektiv, 1996
J. Vejmola Kolektiv, 1996
- 99 -
Čtverec
5251
5251
5251
5253
5252
5253
5347
5348
5349
5349
5349
5349
5349
5349
Lokalita – (okres):
Vilsnice, (DC)
Křešice, (DC)
St. Oleška, (DC), rybník
Rumburk, (DC), Hraniční les
V. Bukovina, (DC)
Rumburk, (DC), pískovna
Fláje, (MO), vodní dílo
Duchov, (TP), výsypka
Habrovický r., (UL)
Habrovický r., (UL)
Chabařovice, (UL), r. Koleje
Chabařovice, (UL), r. Koleje
Chabařovice, (UL), Luční r.
Habrovická výsypka, (UL)
Datum:
21.05.83
18.07.87
29.05.91
16.04.94
14.05.83
08.05.94
23.05.03
01.06.92
01.04.91
21.05.00
15.05.91
04.06.93
26.03.00
26.06.92
Char. výskytu - počet:
P 1 ex.
P 1 ex.
P 8/8
P 1 ex.
N D-15
P 1 ex.
P 2 ex.
P 1 ex
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1/1
P 1/1
P 1/1
N D-15
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5349
5445
5445
5445
5447
5447
5447
5447
5447
5447
5448
5448
5448
5448
5448
5449
5449
5450
Habrovická výsypka, (UL)
Habrovická výsypka, (UL)
Kateřina, (TP), nádrž
Střížovice, (UL), kalový r.
Habrovická výsypka, (UL)
Habrovická výsypka, (UL)
Habrovický r., (UL)
Podhoří, (UL), mokřad
Chabařovice, (UL), r. Koleje
Chabařovice, (UL), pol. Hnojišt.
Chabařovice, (UL), r. Koleje
Roudníky, (UL), mokřad Milada
Roudníky, (UL), mokřad Milada
Roudníky, (UL), mokřad Milada
Roudníky, (UL), mokřad Milada
Roudníky, (UL), mokřad Milada
Roudníky, (UL), mokřad Milada
Roudníky, (UL), mokřad Milada
Roudníky, (UL), mokřad Milada
Podhoří, (UL), mokřad
Podhoří, (UL), mokřad
Podhoří, (UL), mokřad
Podhoří, (UL), mokřad
Podhoří, (UL), mokřad
Podhoří, (UL), mokřad
Podhoří, (UL), mokřad
NPR Novodom. řaš. (CV)
NPR Novodom. řaš. (CV)
NPR Novodom. řaš. (CV)
Komorany, (MO), oprám
D. Jiřetín, (MO)
D. Jiřetín, (MO)
H. Jiřetín, (MO)
Maránské Radčice, (MO)
Maránské Radčice, (MO)
Libkovice, (MO)
Libkovice, (MO)
Libkovice, (MO)
Libkovice, (MO)
Libkovice, (MO)
Radejčín, (UL), pol. hnojiště
Milešov, (LT), Mlýnský r.
Lovosice, (LT) r. u cukrovaru
12.06.94
21.06.95
29.03.96
04.05.97
01.07.00
29.05.01
21.05.00
IV.-VI.01
15.05.91
04.06.93
24.05.02
03.04.02
27.06.02
30.04.03
03.04.04
31.03.05
21.05.05
18.05.07
19.06.08
05.04.02
16.07.02
22.07.02
26.04.03
08.06.03
31.05.05
01.08.05
14.04.93
20.04.93
20.04.96
22.06.94
24.05.96
20.04.01
23.05.03
20.04.01
25.03.07
24.06.94
15.05.95
18.06.95
22.06.04
24.06.04
04.05.86
29.05.95
30.06.92
P 1 ex.
P 3 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
N C-4
P 1/1
P 1/1
P 1/1
P 1/1
P 3 ex.
P 1/1
T 12 ex.
P 1/1
P 3 ex.
P 1/1
P 3/3
P 1/1
P 9 ex.
P 5 ex.
NP 1/12
N D-12
P 1/1
N D-12
P 3 ex.
P 3 ex.
P 3 ex.
P 1/1
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
P 2 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
N C-4
P 1/1
P 20 ex.
P 1 ex.
P 1/1
N D-12
- 100 -
Pozorovatel: Pramen:
J. Marek
P. Benda
Kol. 1988
J. Marek
Kol. 1993
T. Frinta
Kolektiv, 1996
J. Marek
Frinta, Páťal Kolektiv, 1996
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček/Kol. 1993
J. Vondráček/Vondráček - 01
J. Vondráček
J. Vondráček/Kolektiv, 1995
J. Vondráček/Vondráček - 01
V. Šutera J. Vondráček,
V. Šutera, 1994
J. Vondráček
J. Vondráček/Vondráček - 01
F. Russig
Dat., AOPK ČR
V. Čeřovský Dat., AOPK ČR
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček/Kol. 1993
J. Vondráček/Kolektiv, 1995
J. Vondráček
J. Vondráček/Vondráček - 02
J. Vondráček
J. Vondráček/Vondráček - 03
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček/Vondráček - 06
J. Vondráček/Vondráček - 07
J. Vondráček
J. Vondráček/Vondráček - 02
J. Vondráček/Vondráček, et all., 2002
Velf et all- Vondráček - 02
J. Vondráček/Vondráček - 03
J. Vondráček/Vondráček - 03
J. Vondráček/Vondráček - 06
J. Vondráček/Vondráček - 06
J. Vondráček/Kolektiv, 1995
J. Vondráček/Kolektiv, 1996
J. Vondráček
J. Vondráček/Kolektiv, 1995
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček/Vondráček - 03
J. Vondráček
Podhrázský Vondráček - 07
J. Vondráček/Kolektiv, 1995
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Horák
Kolektiv, 1995
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
Čtverec
5450
5450
5451
5451
5451
5451
5451
5451
5546
5546
5546
5546
5549
5549
5550
5550
5645
5647
5647
5647
5647
5648
5648
5648
5648
5648
5648
5648
5746
Lokalita – (okres):
Litoměřice, Písečný o.
N. Kopisty, (LT)
Liběšice, (LT), Mlánský r.
Úštěk, (LT), r. Chmelař
Úštěk, (LT), r. Chmelař
Úštěk, (LT), r. Chmelař
Úštěk, (LT), r. Chmelař
Úštěk, (LT), r. Chmelař
Kyjice, (CV), nádrž
Kyjice, (CV), nádrž
Chomutov, zoopark
Kyjice, (CV), nádrž
Chožov, (LN)
Podsedice, (LT)
Slatina, (LT), nadrž - Klapý II.
Slatina, (LT), nadrž - Klapý II.
Kadaň, (CV)
Vyškov, (LN)
Strkovice, (LN)
Strkovice, (LN)
Strkovice, (LN)
Lenešický r., (LN)
Lenešický r., (LN)
Lenešický r., (LN)
Lenešický r., (LN)
Lenešický r., (LN)
Lenešický r., (LN)
Lenešický r., (LN)
Kněžice, (LN), Horní r.
Datum:
V.-VI.00
16.09.02
31.07.93
15.07.97
12.06.02
26.05.03
02.04.05
30.04.07
27.06.91
29.04.93
X. 94
02.08.00
22.07.91
20.08.92
24.04.97
01.05.99
03.05.05
17.05.93
25.04.83
23.04.93
23.04.93
1976
III.-IX.93
27.03.84
04.10.98
19.05.93
16.08.95
26.08.98
29.04.07
Char. výskytu - počet:
N C-4
P 5 ex.
P 14 ex.
P 1 ex.
N D-13
P 1/1
P 2/2
P 2/2
P 1 ex.
P 3 ex.
P 2 ex.
P 2 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
P 2 ex.
P 3 ex.
P 1 ex.
P 3 ex.
P 1 ex.
N D-15
N 8- párů
P 73 ex.
P 5 ex.
P 2 ex.
T 19 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
P 4 ex.
Pozorovatel: Pramen:
F. Russig
Dat. AOP ČR
V. Šutera Vondráček - 02
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Čeřovský dat. AOPK ČR
J. Vondráček/Vondráček - 03
J. Vondráček/Vondráček - 06
J. Vondráček/Vondráček - 07
J. Vondráček/Kolektiv, 1993
J. Vondráček/Kolektiv, 1995
P. Hora
Hora, 1996
J. Vondráček/Vondráček - 01
H. Tichý
Kolektiv, 1993
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Čeřovský Vondráček - 06
Tichý, Vlačiha/Kolektiv, 1995
J. Houda
J. Vondráček/Kolektiv, 1995
V. Vlačiha
Berta/Bárta, 1978
H. Tichý
Tichý, 1995
H. Tichý
Kolektiv, 1985
H. Tichý, Tichaj/Kolektiv, 1999
H. Tichý
Kolektiv, 1995
J. Vondráček
H. Tichý, Bárta/Kolektiv, 1999
Podhrázský Vondráček - 07
Souhrn
The habitat of the little ringed plover covers all types of wetlands, from sandy
and gravel banks of water streams, through permanent puddles in quarries and
sand pits, sparsely grown areas on pond sides, as well as bottoms of summered
ponds. According to the bird nesting distribution handbook, these birds range
in the Czech Republic in approximately one-half of the territory, especially at
lower altitudes, but rarely reach higher elevation sites as well. The total population is estimated at 800-1,400 pairs. Throughout the Usti Region, this plover
can be encountered in its respective habitats anywhere between the Elbe River
valley (Kresice by Decin, 135 m above sea level) and the plateau of the Ore
Mountains (the dam of Flaje by Most, 800 m above sea level, and the peat-bog
of Novodomske raseliniste by Chomutov, 810-830 m above sea level). The paper lists sites on which the species was observed, including dates and numbers
of individuals.
Literatura
Bárta, Z., 1978: Průtah a zimování vodního ptactva na Lenešickém rybníce
(okres Louny, Dolnoohárecká tabule).
- 101 -
- Zprávy MOS, Přerov, (20): 69-71.
Kolektiv, 1985: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v Severočeském kraji.
- Fauna Boh. Sept., (10): 67 - 70.
Kolektiv, 1988: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v Severočeském kraji.
- Fauna Boh. Sept., (13): 67 - 72.
Kolektiv, 1993: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., (18): 35 - 44.
Kolektiv, 1995: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., (20): 27 - 37.
Vondráček, J., 1999: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., (24): 73 - 90
Vondráček, J., 2001: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., (26): 131-147.
Vondráček, J., 2002: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., (27):111-122.
Vondráček, J., 2003: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., (29):121-133.
Vondráček, J., 2006: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., (31):71 - 90.
Vondráček, J., 2007: Vzácná pozorování 2007.
- Fauna Boh. Sept., (32): 85 - 100.
Tichý, H., 1995: Dvacet let sledování ptactva na rybníku v Lenešicích (okr. Louny) v období 1975-1994.
- Fauna Boh. Sept., (20): 5 - 88.
Tichý, H., 2001: Hnízdění kulíka říčního Charadrius dubius u „Mrtvé “ vody.
- Fauna Boh. Sept., (24): 83.
Vondráček, J., Čeřovský, V., Hejduk, J., Šutera V., 2002: Zoologicky zajímavý
mokřad v obvodu města Ústí nad Labem.
- Fauna Boh. Sept., (27): 123-127.
Vondráček J., Šutera, V., 1994: Příspěvek k fauně Habrovického rybníka.
- Fauna Boh. Sept., (19): 47-62.
Adresa autora
Vondráček Jiří, SNP 39, CZ 400 11, Ústí nad Labem
- 102 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
VZÁCNÁ POZOROVÁNÍ 2009
Rare observation 2009
Jiří VONDRÁČEK
Bekasina otavní (Gallinago gallinago)
5745
Nová Ves, (LN)
5450
Litoměříce-Terezín, (LT)
5349
Roudníky, (UL), mok. Milada
5646
Nechranice, (CV), nádrž
5349
Roudníky, (UL), mok. Milada
25.04.09
23.05a 26.06.03
12.07.06
27.07.06
10.08.09
P 1 ex.
P 3 a 2 ex
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
P. Skalka
B. Franěk
M. Honců, i.l.
M. Honců, i.l.
V. Šutera
Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe)
5448
Bílina, (TP)
31.03.09
5152
Děčín, St. Město, (DC)
05.04.09
5053
Kr. Lípa, (DC)
21.03.09
5349
Roudníky, (UL), mokř. Milada 19.04.09
P
P
P
P
1 ex.
1 ex.
1 F
1 ex.
5349
5646
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Milada 13.05.09
Tušimice, (CV), doly Nástup 07.06.09
Roudníky, (UL), mokř. Milada 01.06.09
Roudníky, (UL), mokř. Milada 28.06.09
P
P
P
P
1 ex.
10 ex.
5 ex.
3 ex.
5349
5349
5349
Habrovice, (UL), Jedlová h. 24.07.09
Roudníky, (UL), mokř. Milada 26.07.09
Roudníky, (UL), mokř. Milada 09.08.09
P 1 ex.
P 5 ex.
P 1 ex.
5152
Děčín, vých. nádr., (DC)
20.08.09
P 2 ex.
M. Horák
M. Horyna
V. Šena
J. Vondráček
V. Šutera
J. Vondráček
M. Horák, J. Vaník
V. Šutera
J. Vondráček,
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
J. Vondráček,
V. Šutera
M. Rohlík
Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)
5152
Dolní Chřibská, (DC)
24.03.08
5349
Habrovický rybník, (UL)
19.04.09
5349
Roudníky, (UL), mokř. Milada 19.04.09
P 6 ex.
P 1-M
P 2-M
5249
5349
5349
P 1-M
P 2-M,1-F.
N D-12
Adolfov – Větrov, (UL)
26.04.09
Roudníky, (UL), mokř. Milada 13.05.09
Roudníky, (UL), mokř. Milada 21.06.09
- 103 -
V. Sus, i.l.
J. Vondráček
J. Vondráček,
V. Šutera
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Šutera
Bramborníček černohlavý (Saxicola torquata)
5546
Droužkovice, (CV), Pražská p. 03.06.07
5448
Ledvice, (TP)
27.03.09
5448
Bílina, (TP)
31.03.09
5349
Roudníky, (UL), mokř. Milada 19.04.09
P
P
P
P
5249
Větrov, (UL)
26.04.09
P 1M
5448
5152
Kaňkov, (TP)
Děčín, zimní příst., (DC)
28.04.09
24.05.09
P 2/2
P 2 M, 1F
5646
5646
5349
5448
Tušimice, (CV), doly Nástup
Střezov, (CV)
Habrovice, (UL), Jedlová h.
Libkovice, (MO)
07.06.09
30.06.09
24.07.09
14.08.09
P cca 40ex.
P 1M
N D-12
P 2 ex.
dat. CHKO ČS
M. Horák
M. Horák
J. Vondráček,
V. Šutera
J. Vondráček,
V. Šutera
J. Vaník
M. Rohlík,
M. Půlpán
M. Horák
V. Toman
V. Šutera
A. Pešková, J. Vaník
Brkoslav severní (Bombycilla garrulus)
5451
Úštěk, (LT)
01.12.08
5349
Stadice, (UL)6
6.02.09
5349
Roudníky, (UL), mokř. Milada 12.02.09
5251
Ludvíkovice, (DC)
07.03.09
5350
Ústí-Severní terasa
12.03.09
5447
Libkovice, (MO)
24.04.09
5451
Úštěk, (LT)
13.03.09
5249
Chlumec, (UL), náměstí
21.03.09
P 19 ex.
P 12 ex.
P 19 ex.
P cca 40 ex.
P cca 100 ex.
P 15 ex.
P 19 ex.
P 19 ex.
V. Šutera
V. Švejdová
V. Šutera
M. Horyna
R. Drbohlav
M. Horák
V. Šutera
V. Šutera
Břehule říční (Riparia riparia)
5350
Ústí – Kr. Březno, žel. násep 02.06.03
N D-13
5350
5349
5349
5349
5349
Ústí, navig. pod zdym.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
mokř. Milada, u Trmic, (UL)
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
04.05.09
13.05.09
21.05.09
02.06.09
09.08.09
P
P
P
P
P
5350
Ústí, navig. pod zdym.
03.09.09
P 3 ex.
Zajícová,
dat. CHKO ČS
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček,
V. Šutera
J. Vondráček
Bukáček malý (Ixobrychus minutus)
5546
Droužkovice, (CV), Pražská p. 25.05.07
P l-M
dat. CHKO ČS
Čáp bílý (Ciconia ciconia)
5349
Chabařovice, (na hnízdě)
5348
Duchcov, (RP), (na hnízdě)
5349
Chabařovice, (na hnízdě)
P 2 ex.
J. Vondráček
P 1/1
M. Hanzlíková, (fotodok.)
P 1/1+l pull.
V. Šutera
17.04.09
18.05.09
20.07.09
- 104 -
2-M
1 ex.
3 ex.
3M
3/3
2 ex.
4 ex.
6 ex..
2 ex.
Čáp černý (Ciconia nigra)
5451
Mlékojedy, zátopa
květen 03
P 1 ex.
5450
Oparno, (LT)- v. Lovoš
V.-VI.03
P 2 ex.
5451
Dolní Týnec, (LT)
23.06.03
P 1 ad.+juv.
5551
Vrbice-Vetlá, (LT)
28.06.03
P 1 juv.
5349
mokř. Milada, (UL) u Trmic 20.05.09
P 1 ex.
B. Franěk,
dat. CHKO ČS
B. Franěk,
dat. CHKO ČS
Tomšovská,
dat. CHKO ČS
Tomšovská,
dat. CHKO ČS
A. Jarolímek,
in verb.
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Milada 02.03.09
5349
Roudníky, (UL), mokř. Milada 16.03.09
5349
Roudníky, (UL), mokř. Milada 19.04.09
P 4 ex.
P 1/1
P 3/3
5249
P 1 ex.
V. Šutera
J. Vondráček
J. Vondráček,
V. Šutera
J. Vondráček
Čírka obecná (Anas crecca)
5349
Roudníky, mokř. Milada
16.03.09
5349
mokř. Mil., pláž u Trmic, (UL) 01.04.09
P 5 M, 1 F
P1M
J. Vondráček
J. Vondráček
Čírka modrá (Anas querquedula)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Milada 22.03.09
P5M
5349
P 2/2
J. Vondráček,
V. Šutera
J. Vondráček
Adolfov- Fojtovice, (TP)
26.04.09
Roudníky, (UL), mokř. Milada 27.04.09
Datel černý (Dryocopus martius)
5449
Velemín, (LT)
21.08.06
CH 1 F
5450
18.10.06
CH 1 F
Litoměřice, Dolní nádraží
Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 26.07.09
Drozd kvíčala (Turdus pilaris)
5451
Úštěk, (LT), r. Chmelař
23.05.09
P 1 ex.
J. Tomšovská,
ex. B. Franěk
J. Tomšovská,
ex. B. Franěk
V. Šutera
N D-14
J. Vondráček
Dřemlík tundrový (Falco columbarius)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 07.12.08
P 1 ex.
V. Šutera
Hohol severní (Bucephala clangula)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 13.01.09
5551
Litoměřice-Roudnice, (LT) 17.01.09
P 4-M; 4-F
H 20 ex.
V. Beran
Šutera, Vondráček,
Vysoký
- 105 -
5450
5350
5349
5349
Lovosice, (LT), Labe u přív.
Ústí, Labe p. Střek. nábř.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
18.01.09
19.01.09
02.03.09
27.04.09
P 1-M; 2-F
P 2-M
P 8-M; 7-F
P 2-M; 2-F
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
Holub doupňák (Columba oenas)
5350
Brná - Průčelí, (UL)
IV.-VI.03
N D-12
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
18.03.09
Z 1 ex.
B. Franěk,
dat. CHKO ČS
J. Vondráček
Husa velká (Anser anser)
5349
Chlumec, (UL)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
30.10.08
27.12.08
02.01.09
P 15 ex.
P 60 ex.
P 12 ex.
5349
5349
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Chabařovice, r. Koleje
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Chabařovice, r. Koleje
13.02.09
24.03.09
15.04.09
19.04.09
P 5 ex.
P 1 M; 1 F
P 1 ex.
N D-16
5349
5353
5349
Chabařovice, r. Koleje
21.06.09
Zahrádky, (CL), Novozám. r. 16.10.09
Roudníky,(UL), mokř. Mil. 18.10.09 P
P 2 ad+ 4 juv.
P 39 ex.
7 ex.
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera,
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Šutera
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera,
J. Vondráček
Husice egyptská (Alopochen niloticus)
5645
Vinařský r., (CV)
18.05.07
5447
Mariánské Radčive, (MO)
10.03.09
P 2 ex.
P 1 ex.
dat. CHKO ČS
N. Hanzlíková
Husice liščí (Tadorna tadorna)
5645
Vinařský r., (CV)
P 3 ex.
dat. CHKO ČS
Hvízdák eurasijský (Anas penelope)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 12.01.09
P 3-M; 3-F
V. Beran
Chřástal polní (Crex crex)
5249
Chlumec, (UL)
5349
Roudníky,(UL), mokř. Mil.
5150
Rájec, (UL)
5250
Arnultovice, (UL)
5250
Lipová, (UL)
5250
Blansko, (UL)
5349
Chabařovice, (UL)
5350
Chuděrov, (UL)
5250
Žďár, (UL)
hlas 2-M
hlas 6-M
hlas.
hlas.
hlas.
hlas.
hlas.
hlas.
hlas.
J. Hejduk, in verb.
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
01.09.01
08.06.09
21.06.09
27.05.09
27.05.09
27.05.09
27.05.09
27.05.09
27.05.09
27.05.09
- 106 -
5349
Roudníky,(UL), mokř. Mil.
21.06.09
P 4 ex.
V. Šutera
Jeřáb popelavý (Grus grus)
5353
Zahrádky,(CL), Novozám. r. 23.03.09
5349
Mokřad Milada u Trmic, (UL) 22.07.09
P 4 ex.
P 1-M,1-F
5448
Libkovice, (MO)
P 2 ex.
5353
5249
Zahrádky, (CL), Novozám. r. 20.08.09
Chlumec, (UL)
15.10.09
V. Šutera
J. Vondráček,
V. Šutera
J. Vaník,
A. Pikešová
V. Šutera
T. Říha
14.08.09
P 2 ad.+ 2 juv
P 2 ex.
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
5651
Kostomlaty pod Řípem
10.08.06
CH 1 ex.
5349
5745
02.01.09
07.05.09
P 1 ex.
P 1 ex.
J. Tomšovská,
ex. B. Franěk
J. Vondráček
P. Skalka
Kachnička mandarínská (Aix galericulata )
5450
Lovosice, (LT), Labe u Přív. I.-II.09
H 1/1
J. Vondráček
Kalous pustovka (Asio flammeus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
17.12.08
16.01.09
P 3 ex.
P 4 ex.
V. Šutera
J. Vondráček
Káně lesní (Buteo buteo)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
04.01.09
56 ex.
V. Šutera
Káně rousná (Buteo lagopus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
04.01.09
13.01.09
P 3 ex.
P 1 ex.
V. Šutera
V. Beran
Kavka obecná (Corvus monedula)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5350
Ústí, Mariánský vrch
5350
Ústí, Masarykova ul.
5350
Ústí, Gagarinova ul.
13.02.09
22.02.09
08.03.09
12.05.09
P 6 ex.
P 5 ex.
P 3 ex.
P10 ex.
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
Koliha velká (Numenius arquata)
5648
Lenešický rybník, (LN)
25.04.09
P 1 ex.
H. Tichý, i.l.
Konipas horský (Motabilla cinerea)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
03.09.09
P 2 ex.
V. Šutera
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Dětaňský chlum, (LN)
- 107 -
Konipas luční (Motacilla flava)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Podhoří, (UL), u letiště
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
21.04.09
13.05.09
14.05.09
27.07.09
P 1/1
P 7 /7
P 1-M
N D-12
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
Kopřivka obecná (Anas strepera)
5645
Vinařský r., (CV)
5546
Údlice, (CV), odkaliště
5349
mokřad u Podhoří, (UL)
5349
Habrovický r., (UL)
5349
mokřad u Podhoří, (UL)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Podhoří, (UL)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Podhoří, (UL), Kalový r.
5451
Úštěk,(LT), r. Chmelař
5349
Habrovický rybník, (UL)
5349
Chabařovice, (UL), sádky
19.03.03
25.03.07
14.03.09
04.04.09
17.04.09
21.04.09
01.05.09
01.06.09
18.06.09
23.05.09
01.06.09
10.06.09
P 1/1
P 6 párů
P 1-M, 2 –F
P 1/1
P 8/8
P 1/1
P 3/3
N D-12 P
P 1/2
P 1-M
P 2/2
P 1/1
dat. CHKO ČS
dat. CHKO ČS
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Šutera
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
21.07.09
05.10.09
P 1-M,1-F
P 8 ex.
J. Vondráček
J. Vondráček
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo)
5645
Vinařský r., (CV)
17.09.06
5546
Údlice, (CV), odkaliště
03.06.07
5551
Litoměřice-Roudnice, (LT) 17.01.09
P 20 ex.
N12 párů
H 290 ex.
5350
5350
5349
5349
Ústí, přelet nad Střek. nábř.
Svádovský luh, (UL)
mokřad u Podhoří, (UL)
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
01.02.09
05.03.09
14.03.09
22.03.09
P
P
P
P
5349
5648
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Lenešický r., (LN)
mokřad u Podhoří, (UL)
15.06.09
16.06.09
30.06.09
P 2 ex.
P 8 ex.
P 2 – 3ex.
5349
mokřad u Podhoří, (UL)
23.07.09
N D-12
5350
5350
5745
Svádovský luh, (UL)
Svádovský luh, (UL)
Dětaňské Lomy, (LN)
20.08.09
01.10.09
21.10.09
P 3 ex.
P 71 ex.
P 1 ex.
dat. CHKO ČS
dat. CHKO ČS
Šutera, Vondráček,
Vysoký
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček,
denník
J. Vondráček,
denník
J. Vondráček
J. Vondráček
P. Skalka
Konopka obecná (Carduelis cannabina)
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
- 108 -
215 ex.
23 ex.
8 ex.
30 ex.
Koroptev polní (Perdix perdix)
5450
Mlékojedy, (LT)
20.08.08
P 20 ex.
Krahujec obecný (Accipiter nisus)
5449
Radejčín, (UL)
5349
mokřad Milada, (UL)
5349
mokřad Milada, (UL)
17.12.08
21.05.09
08.06.09
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
V. Švejdová
J. Vondráček
J. Vondráček
Krkavec velký (Corvus corax)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Habrovice, (UL), Jedlová h.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5250
Arnultovice, (UL)
12.01.09
13.02.09
27.06.09
28.06.09
27.07.09
P cca 100 ex.
P 32 ex.
P 390 ex.
P 15 ex.
P 15 ex.
V. Beran
J. Vondráček
V. Šutera
J. Vondráček
V. Šutera
Krutihlav obecný (Jynx torquilla)
5450
Terezín, (LT), Litoměř. kot.
28.05.03
N D-13
5450
Litoměřice, park Na valech
19.06.03
N D-13
5548
Raná, (LN), v. Oblík
14.05.04
K 2 ex.
5548
Milá, (MO), Písečný v.
14.05.04
P 1 ex.
5646
Chbany, (CV), pískovna
20.04.06
P 1 ex.
B. Franěk,
dat CHKO ČS
B. Franěk,
dat CHKO ČS
P. Kolman,
dat CHKO ČS
B. Franěk,
dat CHKO ČS
M. Honců, i.l.
Křepelka polní (Coturnix coturnix)
5250
Arnultovice, (UL)
5250
Lipová, (UL)
5350
Chuděrov, (UL)
5250
Žďár, (UL)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
27.05.09
27.05.09
27.05.09
27.05.09
21.06.09
P hlas.
P hlas.
P hlas.
P hlas.
P 4 ex.
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
Křivka obecná (Loxia curvirostra)
5150
Rájec, (UL)
26.08.09
N D-12
V. Šutera
Kukačka obecná (Cuculus canorus)
5745
Nová Ves, (LN)
22.04.09
hlas.
P. Skalka
Kulík říční (Charadrius dubius)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
19.04.09
P 2 ex.
5349
5349
5451
27.04.09
01.05.09
23.05.09
P 2 páry
P 2 ex.
P 1 ex.
V. Šutera,
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
Roudníky, (UL), mokř. Mil,
Podhoří, (UL)
Úštěk, (LT), r. Chmelař
- 109 -
V. Sus
5349
5349
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Habrovice, (UL), Jedlová h.
Habrovice, (UL), Jedlová h.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
21.06.09
27.06.09
24.07.09
27.07.09
N
P
P
P
D-12
5 ex.
2 ex.
2 ex.
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
J. Vondráček
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
5351
Buková hora, (DC)
03.08.06
Ch 1 juv. ex.
p. Zejda,
in dat. CHKO ČS
Ledňáček říční (Alcedo athis)
5350
Ústí, Labe pod Střek. nábř.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Chlumec, (UL)
5350
Brná, (UL), Labe
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
05.01.09
01.06.09
04.06.09
22.07.09
18.10.09
H
P
P
P
P
5745
Nová Ves, (LN)
23.10.09
P 1 ex.
J. Vondráček
V. Šutera
V. Šutera
V. Feix, in verb.
V. Šutera,
J. Vondráček
P. Skalka
Lejsek šedý (Muscicapa yanos)
5349
Habrov. rybník, (UL) - luh
5249
Adolfov, (UL) - intravilán
01.06.09
05.08.09
P 1 ex.
N D-12
J. Vondráček
J. Vondráček
Linduška úhorní (Anthus campestris)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 08.04.09
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 23.08.09
5349
Trmice, (UL), mokř. Mil.
01.09.09
P 1 ex.
P 2 ex.
P 1 M,1 F
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
Luňák červený (Milvus milvus)
5451
Úštěk, (LT)
P 1 ex.
07.06.03
1 ex.
1 ex.
1 ex.
1 ex.
1 ex.
5450
Kundratice, (LT), PR H. vrch III. a IV.03
P 1 ex.
5155
5249
5249
Hrádek n. N., (LB)
Adolfov, (UL), Černá louka
Adolfov – Větrov, (UL)
15.07.08
08.05.09
05.08.09
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
B. Franěk,
dat. CHKO ČS
Z. Drahorád,
dat. CHKO ČS
V. Sus, i.l.
J. Vondráček
J. Vondráček
Luňák hnědý (Milvus migrans)
5546
Droužkovice, (CV),Praž. pole
5250
Arnultovice, (UL)
5150
Rájec, (UL)
5250
Arnultovice, (UL)
15.06.07
23.04.09
09.05.09
27.07.09
N
P 1 ex.
P 1 ex .
N D-12
dat. CHKO ČS
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
Lžičák pestrý (Anas clypeata)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
12.01.09
P 1 M,1 F
V. Šutera,
J. Vondráček
- 110 -
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
22.03.09
19.04.09
P 1 M,1 F
P 2-M ,2-F
5349
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
21.04.09
13.05.09
17.06.09
P 3/3
P 3/1
P 1/1
Morčák bílý (Mergus albellus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5551
Litoměřice - Roudnice, (LT)
02.01.09
13.01.09
16.01.09
17.01.09
P
P
P
H
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
28.01.09
P 2F
Morčák velký (Mergus merganser)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
02.01.09
P 2-M;1-F
5450
5349
5349
5350
5551
Prackovice, (LT), Labe
Roudníky, (UL), mokř. Mil
Roudníky, (UL), mokř. Mil
Ústí, pod Střek. nábř.
Litoměřice - Roudnice, (LT)
06.01.09
13.01.09
25.01.09
01.02.09
17.01.09
P
P
P
P
H
21-M;25-F
3-M,4-F
2 M;1-F
3- M
6-M,5-F
5350
5349
5349
5349
Ústí, Kr. Březno, nov. přístav
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
09.02.09
08.03.09
12.03.09
02.05.09
P
P
P
P
6-M,3-F
2-M;3-F
3-M;2-F
2-F
Moták pilich (Circus cyaneus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
12.01.09
16.01.09
18.11.09
P 1-M;2-F
P 1-F
P 1-F
V. Beran
J. Vondráček
J. Vondráček
Moták pochop (Circus aeruginosus)
5645
Vinařský r., (CV)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
02.06.07
25.01.09
19.04.09
N 3/3
P 2 ex.
P 2-M ,2-F
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil
2009
N 3 páry
5349
5249
5451
5745
Chabařovice, (UL), r. Koleje
Adolfov, (UL), Černá louka
Úštěk, (LT), r. Chmelař
Dětaňský Chlum, (LN)
25.04.09
08.05.09
23.05.09
17.07.09
P
P
P
P
dat. CHKO ČS
V. Šutera
V. Šutera,
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
P. Skalka
- 111 -
2M
6 ex.
3 M.
2-M,2-F
1-M
1/1
/1
1 ex.
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Beran, i.l.
J. Vondráček
Šutera, Vondráček,
Vysoký
J. Vondráček
J. Vondráček,
V. Šutera
V. Šutera
J. Vondráček
V. Šutera
J. Vondráček
Šutera, Vondráček,
Vysoký
J. Vondráček
V. Šutera
J. Vondráček
J. Vondráček
5746
5746
Nepolyšl, (LN)
Buškovice, (LN)
05.10.09
23.10.09
P 1 ex.
P 1 ex.
P. Skalka
P. Skalka
Moudivláček lužní (Remiz pendulinus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 25.02.09
5349
Chabařovice, r. Koleje
22.02.09
5251
Boletice, (DC), břeh Labe
09.05.09
5448
Libkovice, (MO)
04.07.09
5546
Lažany, (CV)
16.08.09
loň. hnízdo
N D-13
N D-14
N D-12
P 3 ex.
5448
J. Vondráček
V. Šutera
P. Benda, in verb.
M. Horák, et all
J. Vaník,
A. Pikešová
J. Vaník,
A. Pikešová
Libkovice, (MO)
19.08.09
P 10 ex.
Orel mořský (Haliaetus albicilla)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
X.-XII.08
I.-IV.09
P 1 ex.
P 1 ex.
5349
5349
5251
5349
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Varvažov, (UL)
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
12.01.09
01.01.09
19.03.09
25.09.09
16.10.09
18.10.09
P 1 ex.
P 1-M;1-F
P 1 ex.
P 1 ex.
P 2 ex.
P 2 ad.ex.
Orel skalní (Aquila chrysaetos)
5052
Kyjov, (DC)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
22.04.08
12.08.09
P 1 ex.
P 1 ex.
V. Sus, i.l.
A. Jarolímek
Orlovec říční (Pandion haliaetus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
01.06.09
21.06.09
28.07.09
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
V. Šutera
V. Šutera
A Jarolímek
Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)
5152
Dolní Chřibská, (DC)
10.10.08
5250
Tisá, (UL)
08.09.08
P 1 ex.
P 1 ex.
V. Sus, i.l.
V. Šutera
Pěnice vlašská (Sylvia nisoria)
5548
Milá, (MO), Písečný v.
16.07.05
K 1 ex.
5548
Milá, (MO), Písečný v.
07.07.06
K 2 ex.
5448
Hrobčice, (TP), v. Bořeň
09.07.06
K 1 ex.
P. Kolmam,
dat. CHKO ČS
P. Kolmam,
dat. CHKO ČS
P. Kolmam,
dat. CHKO ČS
- 112 -
V. Šutera
V. Šutera,
J. Vondráček
V. Beran
V. Beran
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera,
J. Vondráček
5548
Milá, (MO), Písečný v.
29.07.06
K 1 ex.
5349
mokř. Mil. u Hrbovic, (UL)
03-.07.09
P 1 ex.
P. Kolmam,
dat. CHKO ČS
J. Vondráček
Pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
25.10.08
P 300 ex.
V. Šutera
Pisík obecný (Actitis hypoleucos)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5745
Nová Ves, (LN), Velký r.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
mokřad u Podhoří, (UL)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
02.05.09
09.05.09
12.06.09
23.07.09
12.11.09
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
P 2/2
J. Vondráček
P. Skalka
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček,
V. Šutera
Polák kaholka (Aythya marila)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
25.01.09
P 2 ex.
V. Šutera
Polák malý (Aythya nyroca)
5546
Údlice, (CV), odkaliště
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
01.05.06
04.08.09
P 1-M
P 1 ex.
dat. CHKO ČS
J. Vondráček
Potápka černokrká (Podiceps nigricollis)
5645
Vinařský r., (CV)
13.07.02
5546
Droužkovice, (CV), Praž. Pole 19.05.07
5546
Údlice, (CV), odkaliště
03.06.07
N D-12
P 7/7
P 5/5
dat. CHKO ČS
dat. CHKO ČS
dat. CHKO ČS
Potápka malá (Tachybaptus ruficollis)
5645
Vinařský r., (CV)
02.06.07
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 02.01.09
P 4 ex.
P 6 ex.
5349
5551
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 13.01.09
Litoměřice - Roudnice, (LT) 17.01.09
P 8 ex.
H 8 ex.
5349
5349
Chabařovice, (UL),Vel. Luč. r. 09.06.09
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 18.10.09
P 1 p.
P 2 ex.
dat. CHKO ČS
V. Šutera,
J. Vondráček
V. Beran
Šutera, Vondráček,
Vysoký
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
Potápka roháč (Podiceps cristatus)
5546
Droužkovice, (CV), Praž. pole 19.05.07
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 02.01.09
N 2 páry
P 20 ex.
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
18.03.09
22.03.09
P 28 ex.
P 43 ex.
5350
5349
Habrovický r., (UL)
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
04.04.09
19.04.09
P 1/1
P 55 ex.
- 113 -
dat. CHKO ČS
V. Šutera,
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
J. Vondráček
Šutera, Vondráček
5349
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Podhoří, (UL), oprám
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
13.05.09
18.06.09
21.07.09
P 9 p.
N D – 12
N D-12 (4p.)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
22.09.09
P 22 ex.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
18 10.09
P 11 ex.
5349
Kateřina, (TP), nádrž
18 10.09
P 17 ex.
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
Potápka rudokrká (Podiceps grisegena )
5349
Chabařovice, (UL),Vel.luč. r. 03.06.09
5349
Chabařovice, (UL),Vel.luč. r. 10.06.09
5447
Mariánské radčice, (MO)
19.10.09
P 1 ex..
P 1 ex..
T 1 ex.
V. Šutera
J. Vondráček
J. Vaník, A. Peškova
Potápka žlutorohá (Podiceps unus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
02.01.09
P 8 ex.
V. Šutera,
J. Vondráček
Potáplice severní (Gavia arctica)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
02.01.09
13.05.09
P 1 ex.
P 1 ex.
J. Vondráček
J. Vondráček
Puštík obecný (Strix aluco)
5452
Dobříň, (LT)
07.02.05
CH 1 ex.
5450
25.07.06
CH 1 ex.
p. Pechar,
dat. CHKO ČS
B. Franěk
Racek bouřní (Larus canus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
12.01.09
16.01.09
P 50-100 ex.
P 20 ex.
V. Beran
J. Vondráček
Racek chechtavý (Larus ridibundus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
02.01.09
P100 ex.
5349
5349
5349
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Ústí, pod Střek. nábř.
mokřad u Podhoří, (UL)
Modlany, (TP)
12.01.09
17.01.09
01.02.09
14.03.09
22.03.09
P 50-100 ex.
P 25 ex.
H 56 ex.
P cca 200 ex.
P 70 ex.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
13.05.09
P 20 ex.
V. Šutera,
J. Vondráček
V. Beran
V. Šutera
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček,
V. Šutera
J. Vondráček
Litoměřice, Smet. sady
- 114 -
Racek stříbřitý (bělohlavý) (Larus argentatus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 02.01.09
P 52 ex.
5450
5349
Prackovice, (LT), Labe
Kateřina, (TP), nádrž
06.01.09
18.10.09
P 29 ex.
P 22 ex.
5349
5350
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Ústí, Labe
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
12.01.09
15.01.09
17.01.09
P 400 ex.
P 127 ex.
P 413 ex.
5349
5349
Ústí, pod Střekovským nábř. 01.02.09
Kateřina, (TP), nádrž
18.10.09
H 33 ex.
P 22 ex.
Racek žlutonohý (Larus unus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5350
Ústí, pod Marián. mostem
V. Šutera,
J. Vondráček
V. Šutera
J. Vondráček,
V. Šutera
V. Beran
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček,
V. Šutera
12.01.09
15.01.09
P 1 ex.
P 1 ex.
V. Beran
J. Vondráček
Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus)
5349
mokř. Milada u Trmic, (UL) 15.06.09
P zpěv
J. Vondráček
Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)
5645
Vinařský r., (CV)
05.05.05
5447
Hor. Jiřetín, (MO), výsypka VI.-VII.05
CH 1/1
P 2 ex.
5448
Světec, (TP), Radověs. výs.
21.06.06
P 1 ex.
5349
5349
5349
5349
Podhoří, (UL), mokřad
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
01.05.09
06.07.09
20.07.09
21.08.09
P 1 ex.
P 2 ex.
Z 1 ex.
P 2 ex.
dat. CHKO ČS
M. Honců,
dat. CHKO ČS
M. Honců,
dat. CHKO ČS
J. Vondráček
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera
Raroh velký (Falco cherrug)
5350
Ústí, Střekovské nábřeží
17.101.09
P 1 ex.
J. Vondráček
Rybák bahenní (Chlidonias hibridus)
5645
Vinařský r., (CV)
5349
mokř. Milada, (UL), jezero
29.04.07
02.06.09
P 8 ex.
P 2 ex.
dat. CHKO ČS
J. Vondráček
Rybák černý (Chlidonias niger)
5349
mokř. Milada, (UL), jezero
02.06.09
P 2 ex.
J. Vondráček
Skorec vodní (Cinclus cinclus)
5349
Chlumec, (UL), Telnický p.
11.01.09
- 115 -
P 1 ex.
V. Šutera
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)
5645
Vinařský r., (CV)
18.07.04
5349
Podhoří, (UL)
01.05.08
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 13.05.09
5349
Střížovický v., (UL), mokř.
17.05.09
5349
Trmice, 5. Květen, (u elek.) 02.06.09
5349
Chabařovice, (UL), rybníky 10.06.09
P 1 ex.
P 2 zp. M
P 3 zp. M
P 1 zp. M
P 3 zp. M
P 1 zp. M
dat. CHKO ČS
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
Slavík modráček (Luscinia sveccica)
5645
Vinařský r., (CV)
5349
mokř. Milada, (UL), jezero
18.05.07
19.04.09
P 2 ex.
P 2-M
5349
5447
5447
5645
21.04.09
29.03.09
09.07.09
07.06.09
P 1-M
P 2 ex.
P 5 ex.
N D-12
dat. CHKO ČS
V. Šutera,
J. Vondráček
V. Šutera
M. Horák, et all.
M. Horák, et all.
M. Horák, et all.
10.05.03
25.07.23
P 1 ex.
P 1 ex.
B. Franěk
B. Franěk
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil. 01.08.09
5150
Ostrov, (UL)
06.08.09
5645
Tušimice, (CV), doly Nástup 07.06.09
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
V. Šutera
V. Šutera
M. Horák , et all.
Sova pálená (Tyto alba)
5450
Žitenice, (LT)
14.05.03
P 1 ex.
5450
Žalhostice, (LT)
20.04.03
úhyn
5451
5450
Chudoslavice, (LT)
Libochovany , (LT)
26.05.03
20.09.03
P 2 ex.
P 1 ex.
5451
5551
Lbínky, (LT)
Vetlá, (LT)
28.07.09
28.07.09
N D-16
N D-16
B. Franěk,
dat. CHKO ČS
V. Němec,
dat. CHKO ČS
Tomšovská
p. Houdek,
dat. CHKO ČS
J. Vondráček
J. Vondráček
Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)
5450
Libochovany, (LT)
14.08.06
CH 1 ex.
p. Sedláček,
ex. B. Franěk
Strnad luční (Miliaria calandra)
5546
Údlice, (CV), pískovna
07.07.05
P 3 ex.
5647
28.06.06
P 1 ex.
M. Honců,
dat. CHKO ČS
M. Honců,
dat. CHKO ČS
mokř. Milada, (UL), jezero
Litvínov, (MO)
Libkovice, (MO)
Tušimice, (CV), doly Nástup
Sluka lesní (Scolopax rusticola)
5451
Sedlo, (LT)
5351
Bobří soutěska, (LT)
Lišany, (LN), pískovna
- 116 -
5646
Chbany, (CV), pískovna
06.07.06
P 2 ex.
M. Honců,
dat. CHKO ČS
Sýček obecný (Athene noctua)
5648
Louny - sídliště
06.07.03
N D-12
5350
5350
5349
21.03.09
VI.-VII.09
10.04.09
P 1 ex.
P hlas 2 ex.
hlas
Tomšovská,
dat. CHKO ČS
R. Vlček
V. Šutera
F. Materna
Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus)
5648
Dobroměřice, (LN)
29.03.09
P 1/1
M. Horák, et all.
Tetřívek obecný (Tetrao tetrix)
5150
Rájec, (UL)
5249
Větrov - Adolfov,UL)
5249
Fojtovice - Habartice, (TP)
25.04.09
26.04.09
26.04.09
P 11 M;2-F
P 1 –M
P 9-M;4-F
5250
V. 09
P 2–M
V. Šutera
J. Vondráček
J. Vondráček,
V. Šutera
P. Benda, in verb.
Turpan černý (Melanitta nigra)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
13.01.09
P 3-F
V. Beran
Turpan hnědý (Melanitta fusca )
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
13.01.09
16.01.09
13.01.09
P 1 ex.
P 1 -F
P 4 –F
V. Beran
J. Vondráček
J. Vondráček
Ťuhýk obecný (Lanius collurio)
5349
Habrovický rybník, (UL)
5349
Střížovický v., (UL), mokřad
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5745
Nová Ves, (LN)
01.05.09
17.05.09
25.05.09
26.08.09
P 1-M
P 1/1
P 3-M
P 1 ex.
J. Vondráček
J. Vondráček
J. Vondráček
P. Skalka
Ťuhýk šedý (Lanius excubitor)
5451
Starý Mlýnec, (LT)
13. 06.03
N D-12
5450
Staňkovice, (LT)
VIII.-IX.03
P 1 ex.
5351
Dolní Týnec, (LT)
VI.-VII.03
N C-4
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
02.01.09
P 1 ex.
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
18.09.09
07.10.09
P 1 ex.
P 1 ex.
Tomšovská,
dat. CHKO ČS
Tomšovská,
dat. CHKO ČS
Tomšovská,
dat. CHKO ČS
V. Šutera,
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Šutera
Ústí-Stříbrníky, Jizerská ul.
Ústí - Sev. ter., Maková ul.
Houdníky, (UL), u statku
Tisá , (UL), „Hájek“
- 117 -
Včelojed lesní (Pernis apivorus)
5248
Cínovec, (TP)
5449
Bílina, (TP)
5450
Babiny, (LT)
25.04.09
27.06.09
09.05.03
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1/1
5451
NPR Sedlo, (LT)
28.05.03
CH 1 juv.ex.
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
5349
Kateřina, (TP), nádrž
18.10.09
P 9 ex.
J. Vondráček,
V. Šutera
Vodouš bahenní (Tringa glareola)
5645
Vinařský r., (CV)
20.06.04
P 1 ex.
dat. CHKO ČS
Vodouš kropenatý (Tringa ochropus)
5645
Vinařský r., (CV)
01.05.07
P 5 ex.
M. Podhrázský
Vodouš tmavý (Tringa erythropus)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
10.08.09
P 1 ex.
V. Šutera
Volavka bílá (Casmerodius albus)
5648
Břvany - Lenešice, (LN)
21.01.05
H 1 ex.
5645
5349
5349
5349
Vinařský r., (CV)
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
21.07.07
XI.-XII.08
XI.-XII.08
II.-IV.09
P
P
P
P
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
02.03.09
VIII.-X.09
P 8 ex.
P 1 ex.
5349
5745
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Nová Ves, (LN)
16.10.09
19.10.09
P 9 ex.
P 1 ex.
J. Kinský,
dat. CHKO ČS
dat. CHKO ČS
V. Šutera
V. Šutera
V. Šutera,
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Šutera,
J. Vondráček
V. Šutera
P. Skalka
Volavka popelavá (Ardea cinerea)
5645
Vinařský r., (CV)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
14.08.07
22.01.09
P 15 ex.
P 14 ex.
5349
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
29.06.09
01.08.09
N D-12
N D-12
dat. CHKO ČS
V. Šutera,
J. Vondráček
J. Vondráček
V. Šutera
Zvonohlík zahradní (Serinus serinus)
5152
Dolní Chřibská, (DC)
5350
Svádovský luh, (UL)
24.03.08
24.04.09
P 1 ex.
P 1 ex.
V. Sus, i.l.
J. Vondráček
- 118 -
3 ex.
1 ex.
1 ex.
1 -2 ex.
M. Horák
M. Horák
B. Franěk,
dat. AOPK ČR
Tomšovská,
dat. AOPK ČR
Žluna šedá (Picus canus)
5152
Dolní Chřibská, (DC)
5349
Roudníky, (UL), mokř. Mil.
5250
Lipová, (UL)
01.01.08
14.08.09
09.08.09
P 1 ex.
P 1 ex.
P 1 ex.
V. Sus, i.l.
J. Vondráček
P. Bultas
Žluva hajní (Oriolus oriolus)
5450
Litoměřice - Písečný o.
IV.-V.03
N C-4
5450
Terezín, (LT), Litoměř. kotl. IV.-VI.03
N C-4
5348
Duchcov, (TP)
12.04.03
P 1 ex.
5550
Bohušovice n. O., (LT)
18.04.03
P 1 ex.
5352
Konojedy, (LT), u zámku
IV-VI.03
N C-4
5546
Jirkov, (CV), výsypka u Kyjic 27.07.06
P 1 ex.
5451
Úštěk, (LT), r. Chmelař
N C-4
5645
5349
Vinařský r., (CV)
02.06.07
Chabařovice,(UL),V. luční r. 09.06.09
B. Franěk,
dat. CHKO ČS
B. Franěk,
dat. CHKO ČS
B. Franěk,
dat .CHKO ČS
B. Franěk,
dat. CHKO ČS
B. Franěk,
dat. CHKO ČS
M. Honců,
dat. CHKO ČS
B. Franěk,
dat. CHKO ČS
dat. CHKO ČS
J. Vondráček
IV-VI.03
P hlas.
P 2-M,1-F
Summary
The paper lists bird species observed in 2009.
Adresa autora
Vondráček Jiří, SNP 39, CZ 400 11, Ústí nad Labem.
- 119 -
- 120 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
POSTŘEHY Z DESETILETÉHO SLEDOVÁNÍ AVIFAUNY
MOKŘADU MILADA U ROUDNÍKŮ (UL)
Notes from ten years of monitoring avifauna of the Milada wetland
by Roudniky (Usti nad Labem district)
Jiří VONDRÁČEK, Václav ŠUTERA
Mokřad Milada leží západně od města Ústí, mezi obcemi Trmice a Roudníky.
Zaujímá katastry zaniklých obcí Tuchomyšl, Otovice a Lochočice. V průběhu
posledních 50 let prošlo toto území rozsáhlými změnami. Ze zemědělské oblasti narušené pozůstatky důlní činnosti se počátkem 70. let změnilo v hnědouhelný velkolom a po odtěžení uhlí bylo od počátku 90. let postupně revitalizováno na příměstskou rekreační oblast s jednou rozsáhlou vodní nádrží a několika menšími nádržemi a mokřady.
Z minulosti máme o avifauně tohoto území pouze kusé informace obsahující
několik zajímavých údajů. Snad nejstarším ornitologickým údajem je záznam J.
MICHELA, (1929) z roku 1900 o pozorování 3 jedinců morčáka prostředního
(Mergus albellus) na návesním rybníčku v Tuchomyšli. Dalším údajem je nedatovaná poznámka J. JIRSÍKA, (1955) o výskytu lindušky úhorní (Amthus campestris) u Tuchomyšle. SALÁŠEK a TIRPAK, (1966) zaznamenali 16.05.65 pozorování
1-M ťuhýka rudohlavého (Lanius serrator) a strnada zahradního (Emberiza
horolana) v sadu u Tuchomyšle. VONDRÁČEK, (1971 a 1981) udává hnízdění
sovy pálené (Tyto alba) ve věži kostela v Tuchomyšli v roce 1970 a sýčka obecného (Athene noctua) v Lochočicích v roce 1978. VONDRÁČEK, (1977), zaznamenal hnízdění moudivláčka lužního (Remiz pendulinus) u Tuchomyšle v roce
1966 a u Vyklic v roce 1970. V roce 1982 publikují J. ČERNÝ a J. VONDRÁČEK, od
Vyklic údaje o zástřelu poštolky rudonohé (Falco vesprttinus); v roce 1959 o
hnízdění čírky obecné (Anas crecca); v roce 1978 pozorování dudka chocholatého (Upupa epops) z dubna 1978 a o pozorování 2 jedinců motáka pilicha
(Circus pygargus) u Roudníků z 9.02.09. V. ŠUTERA, (1982) zaznamenal od Vyklic z let 1976-81 hnízdění moudivláčka lužního (Remiz pendulinus); z let 197780 hnízdění rákosníka velkého (Acrocephalus arundinabeus) a pozorování strakapouda malého (Dendrocopos minor) z 12.03.78; 2 ex. rybáka černého (Chlidonias nigra) ze 17.05.80 a zastižení luňáka hnědého (Milvus migrans) z
29.08.80. Ucelenější obraz avifauny tohoto území přináší studie V. BEJČKA a P.
- 121 -
VAŠÁKA (1979), věnovaná přírodovědnému výzkumu těžebního pole velkolomu Chabařovice v letech 1976-1978. Ve faunistickém přehledu vydávají autoři
pozorování 100 druhů, z toho přímo z oblasti mokřadu 57 druhů, (28 od Zalužanského potoka), mimo dalších druhů zde uvádějí pozorování: 14 ex. koroptve polní (Perdix perdix); slípku zelenonohou (Gallinula chloropus); ledňáčka říčního (Alcedo atthis); kalouse ušatého (Asio otus); žluvu hajní (Oriolus
oriolus); moudivláčka lužního (Remiz pendulinus); mlynaříka dlouhoocasého
(Aegithalos caudatus); hnízdění drozda kvíčaly (Turdus pilaris) a slavíka obecného (Luscinia megarhynchos); rákosníka zpěvného (Acrocephalus palustris);
sedmihláska hajního (Hippolais icterina); 19.05.77 pozorování pěnice vlašské
(Sylvia nisoria); dále pozorování budníčka většího (Phylloscopus trochilus);
pěvušky modré (Prunella modularis); ťuhýka obecného (Lanius collurio) a z
02.02. a 20.10.76 zastižení ťuhýka šedého (Lanius excubitor) a z 02.02.76 pozorování 1 ex. čečetky zimní (Carduelis flammea). Od Vyklic zaznamenali
02.02.76 zastižení káně rousné (Buteo lagopus) a zimování konipasa horského
(Motacilla cinerea). Od Otovi 14.-18.05. 77 pozorování kulíka říčního (Charadrius dubius); čejky chocholaté (Vanellus vanellus); krutihlava obecného (Jynx
torqulla); 04.-19.05.77 hnízdění cca 15 párů racka chechtavého (Larus ridibundus); v Tuchomyšli zaznamenali 03.02.76 pozorování chocholouše obecného
(Galerida cristata).
Faunistický přehled zjištěných druhů:
Druh
Bažant obecný
Bekasina
otavní
Status
N
Bělořit šedý
T, N
Bramborníček
černohlavý
T, N
T
Pramen
31.03.03 P 3-M, (Vo); 08.04.09. P
19.04.09, P 4/1, (Šu,Vo)
1/1, (Vo),
30.08.02, T 1 ex., (V. Čeřovský)
28.09.03, (Šu)
10.04.05, T 1 ex., (Šu)
18.10.08, P 1 ex., (Šu)
27.05.02
24.08.03, P 4 ex. a 19.09.03 P 2 ex., (Šu)
02.05.04, P 2 ex., (Šu); 07.09.04 P 3 ex., (Šu)
14.05.05, P 3/3 , posléza N D-12, (Šu)
14.05.06, P 3/3, (Šu), V.-VII .05 V D-16, (Šu, Vo)
05.08.07, P 1 ex., 20.09.07. P 2 ex., (Šu)
09.05.08, N C-4, (Šu, Vo)
19.04.09, P 1 ex., (Šu,Vo), 28.06.09, P 3 ex., (Vo,Šu)
13.06.02, P 2-M/ 1-F, (Vo)
2002-2008, N 1-3 páry, průkaznost ND-12
29.05.03, P 2-M, (Vo)
25.05.05, P 2-M, 21.06.05 P 1/1, (Vo)
- 122 -
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2002)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Bramborníček
hnědý
T, N
Brkoslav
severní
Břehule říční
VT
Budníček
menší
Budníček větší
Čáp bílý
P
Čáp černý
P
Čečetka zimní
Čejka chocholatá
P
V
P
V
T, N
Červenka
obecná
Čírka modrá
T, N, H
Čírka obecná
T, N, H
01.06.07, P 4/2, 24.09.07, P 6 ex., (Vo)
19.04.09, P 3-M, (Šu,Vo), 26.10.08, P 1/1, (Vo)
2002-2008, N 1-3 páry, průkaznost N D-12
28.04.05 P 1-M
01.06.04, P 3-M,1-F, (Vo)
09.07.08, N D-12, (Vo)
19.04.09, P 2-M, (Šu,Vo)
03.01.05 P 5 ex., (Šu), 12.-02.09, T 19 ex., (Šu)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
30.07.02, P 3 ex., (V. Vysoký, P. Benda, i.l.);
09.07.08, P 1 ex., (Vo), 13.05 a 21.05.09 P 2 a 4
ex., (Vo), 02.06.09 , P 4-69 ex. , N C-4, (Vo)
13.06.02, P 1 ex., (Vo)
17.05.77 u Zalužanského p.
18.10.02, P 1 ex.
13.05 a 24.06.08 P 1 ex.,(Vo);
09.08.08 , P 4 ex. (Šu)
11.08.02, P 3 ex., (Šu)
13.06.07, P 1 ex., (Vo)
22.06. a 27.06.08, P 1 ex., (Vo)
20.05.09, P 1 ex., (A. Jarolímek)
2.02.76, P 1 ex. u Zalužanského p.,
03-06.-02, P 1/1, (Vo), 27.06.02 N C-4, (Vo)
2002-2009 N D-12 P 03.04.02.
17.06.05, P 1/1, (Vo)
01.06.07, P 2 ex., (Vo)
31.03.- 19.06.09 , N D-12
3.08.03, P 3 ex. , (Šu); 31.03.08, P 1 ex., (Vo);
18.10.09 P 1 ex. u Zalužanského p., (Vo)
18.10.09, P 1 ex., (Vo,Šu)
23.04.02, P 3/2, (Vo)
13.04.03, P 4/3, (Šu)
20.08.05, P 5-M, 3-F, (Šu)
18.05.07, 6/6 – N -5, (Vo-Šu), 01.06.07, P 3/3, (Vo)
19.06.08, P 1-M na zdrži Zalužanského p., (Vo)
22.03.09, P 5-M, (Vo)
1978, Vyklice, N D-15; Černý Vondráček,(1982)
04.11.04, P 3 ex., (Vo), 25.03.07, P 3/3, (Vo)
26.06.05 P 1/1, (Vo); 23.02.07, H 16M/17-F, (Vo)
29.01.08, H 2-M, (Vo)
Bejček, (1979)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2002)
Vondráček, (2008)
Bejček, (1979)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2002)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
08.01.08, P 30 ex., (Vo), 28.01.09, H 8 ex.
u Zalužanského p., (Vo);
25.03.03, P 1 ex., (Vo); 12.06.07, P 1 ex., (Vo)
Čížek lesní
P, H
Dlask
tlustozobý
Drozd cvrčala
Drozd kvíčala
P
T
T, N, H
13.01.08, P 30-35 ex., (Vo, Šu)
08.02.05, H 22 ex., (Vo)
16.01.09, H 100-150 ex.,(Vo), 19.04.09, P 1/1, (Vo)
Drozd zpěvný
P
21.06.07, P 1/1, (Vo), 02.07.08, P 1 ex., (Vo)
- 123 -
Vondráček, (2008)
Druh
Dřemlík
tundrový
Dudek
chocholatý
Havran polní
Hohol severní
Status
VT
18.11.08, H 1 ex., (Vo), 07.12.08 P 1 ex., (Šu)
Pramen
Vondráček, (2008)
VT
13.04.08, T 2 ex., (Šu)
Vondráček, (2008)
Pozorován na přeletu v období migrace.
03.04.06, P 1/1, (Vo), 29.10.07, P 1/1, (Vo)
08.01.08, H 1-M, (Vo), 13.01.08, P 1 ex., (Vo),
26.02.08, P 3-M, (Vo)
16.01.09 P 5/1; 25.02.09, P 6/69 a 02.03.09 P 8/8
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2008)
Hoholka lední
VH
Holub
doupňák
Holub hřivnáč
T
Hrdlička
divoká
T
Hrdlička
zahradní
Husa běločelá
Husa polní
Husa velká
P
Hvízdák
eurasijský
Hýl obecný
VT
T, H
08.02.05, P 2-M/3-F, (Vo)
Chocholouš
obecný
Chřástal polní
V
28.05.08, P 1 ex. za vých. břehu nádrže, (Vo)
T, N
Vondráček, (2001)
Jeřáb
popelavý
Jespák obecný
Jespák šedý
VT
27.05.00, hlas, (F. Russig)
30.08.02, hlas 2-M, V. Čeřovský, dat. AOPK ČR
27.05.09, hlas, (Šu)
08.05.01, přelet 3 ex., (V. Čeřovský)
27.07.09, P 1/1, (Vo, Šu)
VT
V
27.08.07, P 1 ex.,(Vo)
25.07.03, T 12 ex., (Vo)
02.08.05, P 2 ex., na r. u Roudníků, (Vo)
Vondráček, (2007)
Jestřáb lesní
P
16. - 24.08. a 15.09.03 P 1 ex., (Vo)
17.06.04, P 1 ex., (Vo)
23.07.05, P 1-F, (Vo)
26.06.06, P 1-M a 13.07.06 P 1-F, (Vo)
29.06.07, P1 ex., (Šu, Vo)
25.01.09, P 1 ex., (Vo)
26.06.06, P 20 ex., (Vo), 19.06.09 P 7 ex., (Vo)
Jiřička obecná
VH
P
13.01.- 08.02.08, H 2-F, (Vo); 29.02.08, P 3-M/2-F,
V. Beran
24.06.08, P 5 ex., (Vo)
Vondráček, (2008)
15.03.05, P 5 ex., (Vo); 03.07.08, P 16 ex., (Vo)
21.08.08, P 40-50 ex., (Vo)
13.07.06, P 1/1; 02.07.06, T 17 ex., (Vo), 28.05.08,
P 1 ex., 24.06.08, 1/1, 03.07.08, P 5 ex., (Vo),
18.08.08, T 8 ex., (Vo)
13.07.06, P 3 ex., (Vo), zaletuje z Roudníků, kde
hnízdí
VT
25.03.03, T 15 ex., (Vo)
Vondráček, (2003)
T
22.03-3.04.06, P 1/1,(Vo); 7.02.08, T cca 100 ex.,
(Šu)
2.01.09, P 12 ex., (Vo);18.101.09, P 7 ex., (Vo, Šu)
25.03.03, T 1 ex., (Vo)
21.03.05, T 8/8, (Vo)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
- 124 -
Vondráček, (2001)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Kachna divoká
T, N, H
Kalous
řadní
H
mok-
Kalous ušatý
Káně lesní
Káně rousná
Kavka obecná
Koliha velká
T, N
VH
02.06.09, P 10-20 ex., (Vo)
Na mokřad zaletuje za potravou
03.04.06, P 15/13, (Vo), 15.06.06, N D-12, (Vo)
02.03.09, P 858/ 50, (Vo, Šu)
29.12.04, P 3 ex., (Šu), 19.02.05, P 3 ex. (Šu)
28.11.07, P 1 ex., (Vo)
08.-31.01.08, P 1 ex., (Vo)
17.12.08, P 3 ex., (Šu)
16.01.09, P 4 ex., (Vo)
06.-07.09, P 1 ex., (Šu)
2006 při všech kontrolách p 1-4 ex.
02.02.76, 1 ex. u Vyklic, Bejček, (1979)
12.02.03, P 1 ex., (Vo)
22.03.06, P 1 ex., (Vo)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2003)
17.01.08, T cca., V. Beran; 13.02.09, P 6 ex., (Vo)
30.07.02, T 1 ex., P. Benda, V. Vysoký, dat AUPK
ČR
18.08.05, P 1 ex., (Vo)
24.07.03, N D-12, (Vo), 02.08.05, N D-12, (Vo),
15.06.06 , P 4-6 ex., (Vo), 01.04.09, P 5 ex., (Vo,
Šu), 04.08.09, N D-12, (Vo)
04.02.76, Vyklice, H 1 ex., Bejček, (1979)
11.06.07, P 2 ex., 14.06.07, N D-12, (Vo)
Vondráček, (2008)
29.05.03, P 1/1, (Vo)
17.06.05, P 2-3-M, 02.08.05 N D-12, (Vo)
V.-VI. 06 P 8-9 ex., (Vo), 29.06.07, P 3-M/1-F, (Vo)
13.05.09, P 7/7, (Vo)
Každoročně hnízdí 2-4 páry
24.07.03, N D – 12, (Vo), 17.06.05 P 1/1,
(Vo);, 28.06.09, P 1/1, (Vo,Šu)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
VT
03.01.08, P 50-100 ex., V. Beran
Vondráček, (2008)
T, N
27.05.02, P 2-F, (Vo)
25.03.03, P 1/1
17.06.04, P 2/2, (Vo)
17.06.05, P 1/1, (Vo)
11.06.07, N D-16, (Šu,Vo)
09.07.08, P 2/2, (Vo)
27.04.09, P 3/1, (Vo), 01.06.09, N D-12
Vondráček, (2002)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2006)
T
V
Konipas bílý
T, N
Konipas
horský
T,
N,VH
Konipas luční
T, N
Konopka
obecná
Konopka
žlutozobá
Kopřivka
obecná
T, N, H
Kormorán
velký
T, P
Koroptev
polní
VN
17.10.01, P 13 ex., (Šu); 13.11.02, P 3 ex., (Vo)
29.03.04, P 103 ex.
31.03.05, P 5 ex., (Vo)
02.01.09, P 22 ex., P 58 ex., 05.02.09 P 29 ex.
15.06.09, P 2 ex., (Vo)
25.08.01, P 8 ex., V. Vysoký
30.05.06, P 2 ex., V. Šutera, (i.l.)
25.06.07, N D-12, (A. Jarolímek)
- 125 -
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2003)
Vondráček,
(M. s., 05)
Vondráček, (2006)
Vondráček,
(M. s., 2007)
Druh
Kos černý
Status
P, N, H
Krahujec
obecný
Krkavec velký
P, N
Krutihlav
obecný
Křepelka polní
Kukačka
obecná
Kulík písečný
Kulík říční
V
P, H
Pramen
08.02.05, P 3 ex. u Zalužanského p., (Vo)
16.01.09, P 5 ex., (Vo)
11.10.02 a 29.04.03 P 1 ex., 07.08.06, N D-12, (Vo),
25.05.09, P 1 ex., (Vo)
20.08.02, P 1/1, (Vo), 22.03.06, P 3/3, (Vo)
15.01.05, H 30 ex., (Šu)
11.06.07, N D-16, (Šu), 07.08.07, N D-12, (Vo)
01.09.08, P 19 ex., (Vo);16.01.09, H 30-40 ex., (Vo)
28.06.09, P 15 ex., (Vo, Šu)
18.05.77, P 1 ex. u Otovic,
T, N
P
14.06.07, P 1-M; 27.05.09, hlas, (Šu)
5005, P 28.4- 2-3 ex.,15.05 3 ex.; 2009 hlas 13.05;
20.05; 25.05. (Vo); 30.04.09, P 1 ex., (Vo)
V
N
01.06.02 P 1-2 ex., V. Vysoký, (i.l.)
03. 04.02, P 1/1, (Vo) 27.06.02, P (N C-4), (Vo)
24.07.03, N D-12 , (Vo), 21.05.05, P 3 ex., (Vo)
26.06.06, N D-12, (Vo)
09.06.08, N D-12, (Šu)
19.04.08, P 1/1, (Šu,Vo), 20.05.09 P 3 ex., (Vo)
02.06.09, P 1/1 + 1, (Vo)
13.06.02, P 1/1 na zdrži Zalužanského p. , (Vo)
11.01.05, H 1/1 + 1 juv., (Vo), 28.04.05, N D-16,
(Vo), 09.07.08, N D-13, (Vo) 08.09.09, na nádrži
50 ex., (Vo)
13.09.01 a 30.08.02, P 1 ex., Čeřovský, dat AOPK
ČR 09.06.08, P 1 ex., (Šu), 18.10.09. P 1 ex., (Vo,Šu)
Labuť velká
T, N, H
Ledňáček říční
T
Lejsek šedý
T, N
Linduška lesní
Linduška luční
N
T, N
Linduška
úhorní
N
Luňák červený
T
Luňák hnědý
VT
Lyska černá
T, N, H
Lžičák pestrý
T, N
31.05.07, P 1 ex., (Vo)
08. a 12.09.08, P 2 ex., (Vo)
01.09.09, P 2 ex., (Vo)
17.06.05 P 1-M, (Vo); 14.04.09, P 1-M, (Vo)
23.07.05, (N D-12), 02.08.05 P 15-25 ex., (Vo)
26.06.06, P 15 ex., (Vo), 13.05.09, P 3 ex., (Vo)
1955 P u Tuchomyšle
27.06.02, P 3 ex., (Vo), 24.08.03 P 22 ex., (Šu)
10.07.03, P 10 ex., (dat. AOPK ČR)
02.08.04, P 5 ex., (Vo)
21.04.09, P 2 ex., (Vo), 23.08.09, P 21 ex., (Vo)
03.04.02, P 1 ex.,(Vo)
22.03.06, P 12 ex., (Vo)
18.05. a 08.07.07, P 1 ex.
22.03.08, P 1 ex.,(Vo, Šu), 08.09.08, P 3 ex., (Vo)
29.08.80, Vyklice, P 1 ex., (Šu)
22.02.08, P 1 ex., (Šu)
25.03. a 09.06.08 , P 1 ex., (Šu)
2001-09 běžně N a H v počtu stovek jedinců.;
02.01.09, H 650-700 ex., (Vo)
13.06.02, N D-13, (Vo)
- 126 -
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Bejček,
Vašák,
(1979)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2002)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2006)
Jirsík, (1955)
Vondráček, (2002)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2002)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Šutera,
(1982)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2002)
13.04.03, T 17/11
28.04.04, P 3/3
17.04.07, P 3-M/2-F, (Vo)
22.3.09, P 1/1, (Vo), 21.04.09, 3/3, (Vo) 09.06.09,
N D-12, (Vo)
18.10. 08, P 4 ex. v křovinách u slévárny, (Vo)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2007)
VT
29.01.08, P 1 ex., V. Beran
02.01.09, P 2-M, (Vo), 16.01.09 H 3-M, (Vo)
Vondráček, (2008)
Morčák prostřední
Morčák velký
VH
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Moták pilich
VH
11.01.05, P 3-M, 2-F, (Vo), 11.01.05, H 3/2, (Vo)
09.08.07, P 1 ex., (Šu)
17.02.08, P 1M; 4-F, (Šu)
02.01.09, P 2-M/1F, (Vo), 02.05.09, P 2-F, (Vo)
09.02.79, H 2 ex., Černý, Vondráček, (1982)
12.10.03, P 1 ex.,(Šu), 08.02.05, P 1-F, (Vo)
09.08.06, P 1-F, (Vo), 18.– 21.11.07, P 2-F, (Vo, Šu)
31.10.08, P 1-F, (Vo)
Mlynařík
dlouhoocasý
Morčák bílý
P
Moták
pochop
N
Moudivláček
lužní
T, N
Orel mořský
P
Orel skalní
Orlovec říční
V
VT
Pěnice
černohlavá
Pěnice
hnědokřídlá
P
Pěnice
pokřovní
Pěnice
slavíková
Každoročně hnízdí v počtu 2-3 párů
17.06.04, P 5 ex., (Šu)
VII.07, N 3/3, (N D-13), (Šu, Vo)
04.08.08, P 2/2, (Vo), 06.04.09, P 1/1, (Vo)
19.06.09, N D-13, pod Rovným, (Vo)
1966, (N D-13), u Tuchomyšle
1976-81, N D-13 u Vyklic
2002, IV., P 1 ex., J. Hejduk
16.05.04, N C-8, (Šu)
08.08.02, P ex., (Šu), 11.10.02, 13.04, 16.08.28.08.03, 30.10.04, P 2 ex., J. Novák, 30.09.06, P1
ex., (Šu)
14.01.,14.04;13.07 P 1 ex., 27.08, 18.- 28.11 2 ex.
25.11.07, P 5 ex., (Šu), Vondráček, (2007)
08.01.08, P 1 ex., (Vo), 27.01.08, P 2 ex., V. Beran
16.01.09, P 1 ex., (Vo), 18.10.08, P 2 ex., (Vo, Šu)
12.08.09, P 1 ex. , (A. Jarolímek, in verb.)
20.09.06, T 1 ex., (Šu)
01.06.09, P 1 ex., (Šu), 19.06.09, P 1 ex., A. Jarolímek
21.06.09, P 1 ex., (Šu)
13.05.04, P 1-M, (Vo)
T, N
21.06.05, M 1-M, (Vo), 19.08.08, P 2 ex., (Vo),
27.04.09, 1 ex. pod zdrží
Zalužanského p.,
17.06.09, P 1/1, (Vo)
1977, P u Otovic, Bejček, Vašák, (1999)
24.07.03, P 1ex. u zdrže Zalužanského p., (Vo)
P
18.05.77- Otovice, Bejček, Vašák, (2009)
27.05.02, zdrž Zalužanského p., P 1 ex., (Vo)
- 127 -
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (1976)
Šutera, (1982)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Pěnkava
jikavec
Pěnkava
obecná
Pěvuška
modrá
Pisík obecný
VH
19.05.77, P 1 ex. u Zalužanského p., Bejček,Vašák,
(2009)
28.08.03, P 1 ex., (Šu)
31.07.09, P 1 ex. u Habrovan, (Vo)
04.02.76, P 23 ex. u Lochočic, Bejček, Vašák, (1979)
T, N
15.03.05, T 200 ex., (Vo), 14.10.08, T 17 ex., (Vo)
T
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2007)
Polák
chocholačka
Polák kaholka
Polák malý
Polák velký
T, N
P 08.08.02; 24.06 a 29.08.03, (Vo)
28.04. a 02.05.05, (Vo, Šu)
03.08. 05, 1 ex., (Šu), 07.05. a 21.06.07, P 1 ex.,
(Vo)
02.05.09, P 1 ex., (Vo), 04.08.09, P 1 ex., (Vo)
11.01.05, H 10-M/4-F; 15.03.05 P 66-M/52-F
27.07.04, N DS-16 na r. u Roudníků, (Vo)
VH
VT
T, N, H
08.-31.01.08, H 2 F, (V. Beran, Šu, Vo)
03.08.02, P 2 ex., 16.11.07, P 1/1, (Vo)
14.04.07, N D-12, 16.01.09 H 86/10 (Šu, Vo)
19.06.09, N D-12 na r. u Roudníků, (Vo)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2007)
Poštolka
obecná
Poštolka
rudonohá
Potápka
černokrká
T, N, H
08.02.05, H 1-M, (Vo), 16.01.09, H 2-M, (Vo),
28.06.09, P 6 ex., (Vo)
V
1959, Vyklice, zastřel, Černý, Vondráček, (1982)
T, N
03.06.02, P 6/6, N D-16
30.04.03, P 32 ex., (Vo), 11.06.03 N D-12, (Vo)
17.06.04, P 23 ex., (Vo)
28.04.05, P 5/5, (Vo)
25.05.05, P 2/2, (Vo)
Potápka malá
N, H
Potápka roháč
T, N, H
Potápka
rudokrká
VT
Potápka
žlutorohá
Potáplice
malá
V
2003, N D-12, 2-3 páry, (Vo)
23.07.05, N D-16, (Šu, Vo)
16.01.06, H 9 ex., (Vo) 9.02.09, H ex.
2003, N D-12, 2-3 páry, (Vo)
23.07.05, N D-16, 5-6 p, (Šu, Vo)
14.04.07, P 8/8, (Vo)
07.12.08, H 27 ex., (Šu, Vo)
02.01.09, H 20 ex., (Vo)
03.08.02, P 1 ex., (Šu), 29.05.03, P 1 ex., (Vo)
15.05. a 16.09.05, P 1 ex., (Vo), 14.04.07, P 1 ex.,
(Vo)
29.01.08, P 2 ex., (V. Beran), 31.01.- 26.02.08, P 1
ex., (Vo)
04-25.11.07, P 1 ex., (Šu)
13.01.08, P 6 ex., (Šu, Vo)
Pěnice vlašská
VT
V
14.12.07, P 1 ex., (V Beran )
- 128 -
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2002)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2005)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2008)
Potáplice
severní
VT
Puštík obecný
Racek bouřní
P
T, VH
Racek
chechtavý
T, N
Racek malý
Racek stříbřitý
V
P
Racek
žlutonohý
Rákosník
obecný
Rákosník
proužkovaný
Rákosník
velký
V
30.04., 16.07. a 08.09.03, P 1 ex.,
10.07.03, P 1 ex., (Čeřovský, Zavadil)
22.04.07, P 1 ex., (Šu, Vo)
29.01.08, P 1 ex., (V. Beran), 17.06.08, P 2 ex., (Vo)
02.01.09, P 3 ex., (Vo), 13.05.09. P 1 ex., (Vo)
24.08. a 17.10.03. P 1 ex., (Šu)
27.05.00, zdrž Zalužanského p., P 1 ex., (Vo)
31.05.01, zdrž Zalužanského p., P 1 ex., (Vo)
16.01.09, H 20 ex.,(Vo)
31.05.01,zdrž Zalužanského p., N D 13, 15 p., (Vo),
03.06.02, nádrž, jižní břeh, N D-15, 150 p., (Vo)
08.07.04, P 12-140 ex., (Vo)
21.03.05, P 85 ex., (Vo)
02.01.09, H cca 100 ex., (Vo), 13.05.09, P 20 ex.,
(Vo)
20.04.04, uhynulý ex., (Vo)
17.06.05, P 1 ex., (Vo)
28.11.07, P 5 ex., (Vo)
13.01.08, P 228 ex., (Šu, Vo)
02.01., 16.01. a 28.01.09 H 52 a 43 ex., (Vo)
02.05.05, P 2 ex., (Vo)
12.01.09, P 1 ex., V. Beran, (i.L.)
N
20.05.05, P 3 ex., na zdrži Zalužanského p., (Vo)
P
13.06.02, P 2 ex., (Vo)
T, N
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2008)
Rákosník
zpěvný
Raroh velký
Rehek domácí
Rorýs obecný
V
31.05.01, zdrž Zalužanského p., P 1-M, (Vo)
29.05. a 24.06.03 P na zdrži p. (N C-4)
22.05.08, P 1-M, (Vo), 20.05.05, P 1 M (Vo)
18.05.77, P u Otovic, Bejček, Vašák, (1979)
15.06.06, N D-12, na zdrži Zalužanského p., (Vo)
Vondráček, (2004)
Rybák
bahenní
Rybák černý
VT
08.07 a 04.11.04, P 1 ex., (Vo)
19.04.09, P 1/1, (Šu,Vo); 25.05.09, N C-4, (Vo)
13.05.04, P 40-50 ex.,(Vo)
13.05.09, P 25 ex., (Vo)
02.06.09, P 1/1, ( Vo)
Rybák malý
Rybák obecný
Skřivan lesní
Skřivan polní
V
P, N
P
T, P
V
V
V
T, N
17.05.80, P 2 ex., Vyklice, Šutera, (1982)
08.08.02, P 1 ex., (Šu, Vo)
23.05.07, T 13 ex., (Šu), 05.06.07, T 56 ex., (Šu) ,
01.06.07, P 1 ex., (Vo), 02.06.09, P 1/1, (Vo)
25.07.02, P 1 ex., Volf in Vondráček (2003)
27.08.07, P 1 ex., (Vo)
29.01.08, P 1 ex., V. Beran
17.06.05, P 50-70 ex., (Vo), 22.03.09, P 20
ex., (Vo)
- 129 -
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2002)
Vondráček, (2007)
J. Vondráček
Vondráček, (2008)
Druh
Status
Slavík
modráček
VN
Slavík obecný
N
Slípka
zelenonohá
Sluka lesní
T
Pramen
27.05.02, P 1 ex., (Vo), 28.04.05 P 1-M, 17. a
21.06.05, P 1-M, (Vo)
20.04.07, P 1-M, (Šu),18.05.07, P 1/1, (Vo)
13.04.08, P 1-M, (Šu)
19.04.09, P 2-M v rákosině u Roudníků, (Šu, Vo)
2003 N 3 páry
13.05.08, P 7 zpívajících M, (Vo) 13.05.09, P 3-M u
Trmic, (Vo)
22.04.07, zdrž Zaluž. P., P 4 ex., (Vo)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
28.08.03, T-1 ex., (Šu)
17.10.04, P 1 ex., (Šu), 10.04.05, T 1 ex., (Šu)
01.04.05, T 1 ex., (Šu)
07.03.07, T 1 ex., (Šu)
21.03. a 12.04.08, P 1 ex., (Šu)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Sojka obecná
Sokol
stěhovavý
Sova pálená
Stehlík
obecný
T, N
V
28.04.05, P 5 ex., (Vo), 14.04.09, P 5 ex., (Vo)
01.08.09, P 1 ex., V. Šutera
(N)
T, N, H
Straka obecná
N
Strakapoud
malý
Strakapoud
velký
V
1970 N Tuchomyšl - kostel, Vondráček (1971)
02.08.05, P 3 ex., (Vo), 09.07.08, P 6 ex., (Vo),
13.05.09, P 6 ex. a 28.08.09 2 ex. u Roudníků, (Vo)
31.07.09, P 11 ex., (Vo)
15.06.06, P 3 ex., (Vo); 28.01.09, H 1 ex., (Vo);
5.11.09, P 5 ex., (Vo)
12.03.78, P 1 ex., Vyklice, Šutera,(1982)
31.10.08, P 1 ex., u Roudníků, (Vo)
Strnad obecný
Strnad rákosní
N
T, N
Strnad
zahradní
Střízlík obecný
Sýček obecný
V
Sýkora
koňadra
Sýkora
modřinka
Sýkořice
vousatá
P
P
(VN)
N, H
20.04.05, P 1 ex., u zdrže Zalužanského p., (Vo)
03.07.08, P 1 ex., (Vo), 14.04.09, P 1 ex. u Roudníků, (Vo)
16.01.09, H 5 ex., (Vo), 05.11.09, P 3 ex., (Vo)
07.11.05, T 60-80 ex., (Vo), V.-VI. 06, P 1-2 ex., (Vo)
02.01.09, H 1 ex., (Vo), 19.04.09 P 4 ex. u zdrže
Zaluž. p., (Vo), 02.06-.09. P 2 ex., (Vo)
16.05.65, Salášek a Tirpak, (1966)
20.12.03, P 1 ex. v hejnu sýkor
1978, N, Lochočice, Vondráček, (1981)
30.03.05, Roudníky, kostel –hlas, F. Materna
24.06.08, Roudníky, obec, hlas, (T. Dadu)
10.04.09, Roudníky, u statku, hlas, F. Materna
22.03.03, P 2 ex. u Zalužanského p., (Vo)
29.04.09, P 1/1, (Šu, Vo), 10.09.09, P 4 ex.,
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2006)
03.04.03, P 1 ex. u Zalužanského p., (Vo)
VH
04.01.04, H 8 ex., (Šu, Vo)
18.01.08, P 1-M/3-F, (Šu, Vo)
- 130 -
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2008)
Špaček
obecný
T, N, H
Ťuhýk obecný
T, N
Ťuhýk
rudohlavý
Ťuhýk šedý
(V)
03.04.06, P 30 ex., u Roudníků, 26.06.06, P 200 ex.,
(Vo), nocuje v rákosinách mokřadu
16.01.09, H 3 ex., (Vo), 25.02.09 P 150 ex., (Vo)
13.06.02, P 2/1, (Vo), 26.05.03, N C-4, (Vo),
25.05.05, P 1-M
21.05.07, P 2-M 1-F, (Vo), 13.06.08 , P 1/1, (Vo)
20.07.09, N D-14, u Roudníků, (Vo)
16.05.65 P 1-M, Tuchomyšl, Salášek a Tirpak, 1966
Turpan černý
Turpan hnědý
VT
VH
Včelojed lesní
Vlaštovka
obecná
Vodouš
kropenatý
Vodouš šedý
VT
P
20.10.86, P 1 ex., u Roudníků, Bejček, Vašík, (1999)
19.09.03, P 1 ex., (Šu) 27.02.04 P 1 ex., (Šu)
08.02.05, P 1 ex., (Vo)
27.08.07, P 2-M 1-F
14.04.08, P 1 ex., (Šu)
02.01.09, H 1 ex., (Vo), 30.09.09, P 1 ex., (Vo)
13.01.09, P 3 ex., V. Beran, (i.l.)
08.-24.01.08, P 1-M, (Vo), 29.01.08. P 1/3, V. Beran
31.01.08, P 2 ex. a 16.12.08 P 1-M/1-F, (Vo)
16.01.09, P 1 – F, (Vo), 25.02.09 P 4-F
28.08.07, P 1 ex., (Šu)
Zaletuje za potravou, 29.06.09, P 16 ex., (Vo)
VT
30.07.02, P 4 ex., P. Benda, V. Vysoký,
T
Vodouš tmavý
Volavka bílá
VT
P
Volavka
červená
Volavka
popelavá
Vrabec
domácí
Vrabec polní
V
03.07. a 17.08.04, P 1/1, (Šu)
02.-18.08.05, T 2 ex., (Vo)
10.08.09, T ex., (Šu)
20.08.02, P 1 ex., 19.11.03 P 1 ex., (Šu)
04.11.05, P 6 ex., S.Kaliglou
04.01.07, H 1 ex., (Šu), 15.08.07, P 10 ex. (Šu)
13.01.08, H 1 ex., V. Beran; 19.06.08, P 4 ex., (Šu)
02.03.09, P 8 ex., (Vo), VI. – IX.08, P 1 ex., (Vo, Šu),
30.09.09, P 5 ex., (Vo)
Od roku 2002 každoročně v počtu 1-8 ex. P druh
29.06.07, P 1 ex.,(Vo)
Vrána obecná
černá
Vrána obecná
šedá
N
H
P, N
30.10.04, P 21 ex., 03. 07.08, N D-12, (Vo),
18.06.09, N D-12, (Vo)
P
08.02.05, P 40 ex., (Vo), 16.01.09, H 20 ex.,(Vo)
N
02.08.04, P 20 ex., (Vo). 08.06.06, P 50 ex., (Vo),
23.07.08, P 5 ex., (Vo), 08.06.09, P 2 ex. u Zalužanského p.
25.05.05, P 1/1, (Vo); 03.04.06, P 10 ex., (Vo)
27.07.08 , 3 ex. u zdrže Zalužanského p,, (Vo)
- 131 -
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2004)
Vondráček, (2003)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2007)
Druh
Status
Výr velký
P
Zvonek zelený
P
Zvonohlík
zahradní
Zrzohlávka
rudozobá
Žluna šedá
Žluna zelená
P
Žluva hajní
P
Pramen
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
P
05.07.06, P 1 ex., (Šu)
08.12.07, P 1 ex., V. Šutera, jun.
30.12.07, 1 uhynulý ex., (Šu)
04.11.04, P 40-50 ex., (Vo), 19.04.09, P 1/1,
(Šu,Vo), 28.06.09, P 4 ex., (Vo, Šu)
17.06.08, P 1 ex. u Zalužanského p., (Vo)
VT
06.03.07, T 1/1, (Vo)
Vondráček, (2007)
P
17.10.01, P ex., (Vo)
28.11.07, P 1 ex., (Vo)
14.08. a 02.10.09, P 1 ex., (Vo)
28.04.05, P 1 ex., (Vo)
28.06.08, P 2 ex., (Vo, Šu)
27.05.00, zdrž Zalužanského p., P 1 ex., (Vo)
10.07.03, P hlas, (V. Čeřovský)
19.06. a 28.07.08, hlas, 29.07.08, P 1 ex. u zdrže
Zalužanského p., (Vo)
Vondráček, (2007)
Vondráček, (2008)
Vondráček, (2006)
Vondráček, (2003
a 2004)
Vondráček, (2008)
Souhrn
Since the beginning of the observation period, the number of bird species recorded at the Milada wetland has reached 160, with 58 of these nesting, 33
passing regularly and additional 12 wintering every year in the territory. Furthermore, 30 species were encountered as wandering and 23 species as rare
vagrants, including one little tern (Sterna albifrons) passing on 25 July 2002, a
purple heron (Ardea purpurea) reached on 29 June 2007, 1 individual of the
red-throated diver (Gavia stellata) observed on 14 December 2007, one lesser
black-backed gull (Larus fuscus) encountered on 12 January 2009 and three
individuals of the common scoter (Melanitta nigra) seen on 13 January 2009;
other sightings included a whiskered tern (Chlidonias hybridus) on 2 June 2009,
an accidental occurrence of a peregrine falcon (Falco peregrinus) on 1 August
2009 and a golden eagle (Aquila chrysaetos) observed on 12 August 2009.
Many species from the immediate vicinity fly to the wetland to search for food
- on cold days, swallows, martins and swifts can be seen fishing over the surface of the reservoir. The wetland reeds are sought by starlings staying there
overnight. During the monitoring period, changes were observed in the numerical representation of each species, for example in the first years of filling the
reservoir, black-necked and little grebes prevailed within the grebe population,
whereas great crested grebes occurred only in small numbers. At present, the
- 132 -
great crested grebe is amongst the dominant species around the reservoir,
while the two small species of grebes are present mainly in smaller water bodies. Species seen nearly all the year round on the wetland include the grey
heron, whose numbers range from 10 to 20 individuals; this bird belongs to the
local nesting species since 2008. The great egret was first observed in the
wetland in August 2002, with the abundance and frequency of flights continuously increasing; in 2009, individual birds were staying in the territory of the
reservoir from 15 June until early November. Since 2006, an increase has been
observed in numbers of the common pochard and tufted duck, both outside
and during the nesting season. Currently, both duck species named above represent the most numerous species within the reservoir, along with the Eurasian coot, whose number amounts to several hundred individuals, and the
mallard.
Literatura
Bejček, V., Vašák, P., 1979: Ornitologický výzkum velkolomu Chabařovice – jih.
Přírodovědecký výzkum. těžebního pole Chabařovice – jih. s. 431 - 458.
Černý, J., Vondráček, J., 1982: Ptáci.
Příroda Ústecka. Ptáci: s. 179-211.
Salášek, V., Tirpak, C., 1966: Výskyt a hnízdění některých ptačích druhů v Severočeském kraji 2. část.
Zprávy a studie Oblastního muzea v Teplicích (2): s. 25-29.
Šutera, V., 1982: Poznámky k ptactvu Chabařovicka.
- Fauna Boh. Sept., (7): s. 57-62.
Vondráček, J., 1971: Ještě k rozšíření sovy pálené v Severočeském kraji.
Ochrana přírody, Ochranářský průzkum, (8): 31-32.
1977: Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) v Severočeském kraji.
Zprávy a studie Krajského muzea v Teplicích, (12): s. 65-70.
2002: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., (28): s. 111 - 122.
2003: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., (28): s. 121 - 133.
2003: Chabařovické „Jezero“, nová významná ptačí lokalita na území okresu
Ústí nad Labem.
- Fauna Boh. Sept., (28): s. 95-98.
2004: Vzácná pozorování 2004.
- Fauna Boh. Sept., (29): s. 95-98.
- 133 -
2004: Žluva hajní v severních Čech.
- Fauna Boh. Sept., (29): s. 179-188.
2005: Orel mořský v severních Čechách.
- Fauna Boh. Sept., (30): s. 159 -169.
2006: Vzácná pozorování 2005.
- Fauna Boh. Sept., (31) : s. 71- 90.
2007: Vzácná pozorování 2007.
- Fauna Boh. Sept., (32): s. 85-100.
2008: Ornitologická pozorování 2008.
- Fauna Boh. Sept., (33): s. 77 -88.
Adresy autorů
Vondráček Jiří, SNP 39, CZ 400 11, Ústí nad Labem
Šutera Václav, Pod vodojemem 329/1, CZ 400 00, Ústí nad Labem
- 134 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
ENTOMOLIGICKÝ PRŮZKUM SAPROXYLICKÝCH BROUKŮ LOKALITY
DOUBRAVKA V TEPLICÍCH (Coleoptera: Lucanidae, Scarabaeidae, Buprestidae, Elateridae, Cerambycidae, Coleoptera varia)
Entomological research of saproxylic beetles of Doubravka hill in Teplice (Coleoptera: Lucanidae, Scarabaeidae, Buprestidae, Elateridae, Cerambycidae,
Coleoptera varia)
Pavel KRÁSENSKÝ
Úvod
Jedná se o zalesněný vrch o rozloze 42,74 ha asi 2,4 km V od centra Teplic.
Předmětem ochrany je zde páchník hnědý (Osmoderma eremita). Poslední
studie rodu Osmoderma však ukázaly, že se na našem území vyskytuje páchník
Osmoderma barnabita. Druh O. eremita obývá západní Evropu a na naše území
nezasahuje. Podle dostupných informací se na území navrhované Přírodní památky Doubravka neprováděl žádný systematický výzkum bezobratlých. Dokonce neexistují žádné faunistické údaje o výskytu páchníka hnědého (Osmoderma eremita) na lokalitě (pers.comm.). Lokalita je také významná výskytem
vzácných hub a probíhal zde v roce 2008 a 2009 mykologický průzkum.
Vrch Doubravka je pokryt homogenními lesními porosty, v nichž převládají
porosty bučin na S a SZ straně kopce a teplomilné doubravy na J a JV. Dále je
zde suťový les se staršími porosty dubu (Quercus sp.), borovice lesní (Pinus
sylvestris) na Z a na JZ těsně pod vrcholem a smíšené porosty lípy (Tilia sp.),
dubů (Quercus sp.), habrů (Carpinus sp.) a jasanů (Fraxinus sp.) rozptýlené na
zbytku území. V porostech, především v J a V části území je celá řada starých
solitérních stromů s dutinami. A to jak s dutinami v horních částech kmene, tak
při patách stromů. Převažují však dutiny ve vyšších partiích stromů (dub, buk),
které vznikly po ulomené větvi. Nejstarší a nejcennější stromy jsou na SV a J
svazích kopce. Bohužel v roce 2009 došlo k pokácení tří velmi starých dubů na J
straně kopce. V roce 2008 byly právě tyto stromy vytipovány jako vhodné pro
vývoj a výskyt páchníka Osmoderma barnabita. Bohužel byly tyto stromy pokáceny a dřevo bylo z lesního porostu odvezeno. Na místě zbyly jen zbytky pařezů
a kusy dřeva napadené červenou hnilobou.
- 135 -
Metodika
Vzhledem k zaměření výzkumu, tedy zjištění saproxylických druhů brouků
z několika vybraných čeledí, byly pro sběr použity metody doporučené Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Krásenský 2004). Jednalo se především o
oklep suchých, ale i živých větví stromů a keřů, individuální sběr na dřevě a
také v dutinách. V průběhu zimního období byl sběr doplněn i o větve stromů
s larválními stádii xylofágních druhů brouků, které byly umístěny do plastových
nádob, a brouci byli dochováni v domácích podmínkách.
Jako cílové skupiny byly vybrány čeledi (Lucanidae, Scarabaeidae, Buprestidae,
Elateridae a Cerambycidae), jejichž zástupci se vyvíjejí ve dřevě nebo druhy,
které mají blízkou vazbu ke starým stromům a považují se za saproxylické druhy. Sbírány však byly i druhy z jiných čeledí, vázaných svým životem na staré
dřevo, protože řada z nich patří mezi druhy indikující zachovalost lesních porostů. Sbíráni byli i drabčíci, a to především metodou prosevu dutin stromů,
individuálním sběrem pod kůrou stromů a rozebíráním dřeva napadeného červenou hnilobou.
Veškeré sběry jsou uloženy ve sbírce autora. Pokud není uvedeno jinak, vše
Pavel Krásenský lgt., det. et coll. Materiál byl určen podle platných určovacích
klíčů nebo pomocí srovnávání materiálu se sbírkovými exempláři autora. Bionomické údaje byly čerpány z Laibnera 2002, Bílého 1989 a Scheerpeltze 1968.
Nomenklatura je u čeledi Staphylinidae podle Boháče 2007, u Elateridea podle
Laibnera 2002 a u zbylých čeledí podle Jelínka 1993.
Jmenný seznam zjištěných taxonů
U druhů zařazených v Červeném seznamu (RDB) jsou za jmény druhu uvedeny
kategorie: CR – kriticky ohrožený, EN – ohrožený, VU – zranitelný, NT – téměř
ohrožený.
Pokud je druh uveden v Seznamu zvláště chráněných druhů živočichů ČR (ČR §)
podle Přílohy III vyhlášky č. 395/1992 Sb. je za druhem uveden stupeň ohrožení: CR – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený, OH – ohrožený.
U čeledi Staphylinidae je za každým druhem drabčíka uvedena bioindiakční
skupina (BI) podle Boháče 2008 (R1 – relikt I. řádu, R2 – relikt druhého řádu,
adaptabilní druh, E – ubikvistní druhy).
- 136 -
ČR NATURA
RDB
§ 2000
BI
-
-
-
-
SO
ANO
VU
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Agrilus convexicollis
(L. Redtenbacher, 1849)
-
-
-
-
Agrilus cyanescens (Ratzeburg, 1837)
-
-
-
-
-
-
VU
-
-
-
-
-
Agriotes pallidulus (Illiger, 1807)
-
-
VU
-
Agriotes pilosellus (Schönher, 1817)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
VU
-
-
-
-
-
Athous haemorrhoidalis
(Fabricius, 1801)
-
-
-
-
Athous subfuscus (O.F. Müller, 1764)
-
-
-
-
Athous vittatus (Fabricius, 1792)
-
-
-
-
Cardiophorus ebeninus (Germar, 1824)
-
-
VU
-
Cardiophorus erichsoni (Buysson, 1901)
-
-
-
-
Cardiophorus gramineus
(Scopoli, 1763)
-
-
VU
-
Cardiophorus nigerrimus
(Erichson, 1840)
-
-
NT
-
Dalopius marginatus (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Dicronychus cinereus (Herbst, 1784)
-
-
-
-
DRUH
POZNÁMKY
BROUCI (Coleoptera)
SCARABAEIDAE (zlatohlávci)
Cetonia aurata (Linnaeus, 1758)
Osmoderma barnabita
(Motschulsky,1845)
nalezeny pouze
torza imag
LUCANIDAE (roháči)
Sinodendron cylindricum
(Linnaeus,
Platycerus 1758)
caraboides
(Linnaeus, 1758)
BUPRESTIDAE (krasci)
Anthaxia candens (Panzer, 1787)
Anthaxia nitidula (Linnaeus, 1758)
výskyt těsně při hranici EVL
ELATERIDAE (kovaříci)
Ampedus balteatus (Linnaeus, 1758)
Ampedus cardinalis (Schiödte, 1865)
Ampedus pomorum (Herbst, 1784)
nález v poražených
dubech
- 137 -
Idolus picipennis (Bach, 1852)
-
-
-
-
Ischnodes sanguinicollis (Panzer, 1793)
-
-
CR
-
Limonius aeneoniger (De Geer, 1774)
-
-
-
-
Melanotus castanipes (Paykull, 1800)
-
-
-
-
Melanotus crassicollis (Erichson,1841)
-
-
VU
-
Nothodes parvulus (Panzer, 1799)
-
-
-
-
Procraeus tibialis (Lacordaire, 1835)
-
-
-
-
Prosternon tessellatum
(Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Quasimus minutissimus (Germar, 1817)
-
-
VU
-
Alosterna tabacicolor (De Geer, 1775)
-
-
-
-
Anaglyptus mysticus (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Clytus arietis (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Cortodera humeralis (Schaller, 1783)
-
-
-
-
Dinoptera collaris (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Exocentrus adspersus (Mulsant, 1846)
-
-
-
-
Grammoptera ruficornis
(Fabricius, 1781)
-
-
-
-
Leiopus nebulosus (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Molorchus umbelatarum
(Schreber, 1759)
-
-
-
-
Phymatodes testaceus (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Pogonocherus hispidus
(Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Prionus coriarius (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Rhagium sycophanta (Schrank, 1781)
-
-
NT
-
Stenurella melanura (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Tetrops praeusta (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Scaphidium quadrimaculatum
(Olivier, 1790)
-
-
-
E
Scaphisoma agaricinum
(Linnaeus, 1758)
-
-
-
E
CERAMBYCIDAE (tesaříci)
STAPHYLINIDAE (drabčíci)
SCAPHIDIINAE
- 138 -
PHLOEOCHARINAE
Phloeocharis subtilissima
(Mannerheim, 1830)
-
-
CR
R1
-
-
-
R2
-
-
-
E
-
-
-
E
-
-
-
E
-
-
-
R2
Tychus niger (Pyakull, 1800)
-
-
-
E
Tyrus mucronatus (Panzer, 1805)
-
-
-
R2
Acrulia inflata (Gyllenhal, 1813)
-
-
-
R2
Drepophylla ioptera (Stephens, 1834)
-
-
-
R2
Omalium caesum (Gravenhorst, 1916)
-
-
-
E
Phyllodrepa melanocephala
(Fabricius, 1787)
-
-
-
R2
Phyllodrepa nigra (Gravenhorst, 1806)
-
-
-
R2
Xylodromus testaceus (Erichson, 1840)
-
-
-
R2
Lathrobium pallidum (Nordman, 1837)
-
-
-
R2
Medon brunneus (Erichson, 1839)
-
-
-
R2
Atrecus affinis (Paykull, 1789)
-
-
-
R2
Hypnogyra angularis
(Ganglbauer, 1895)
-
-
-
R2
Othius subuliformis (Stephens, 1833)
-
-
-
R2
Quedius cruentus (Olivier, 1795)
-
-
-
R2
Quedius microps (Gravenhorst, 1847)
-
-
-
E
Xantholinus tricolor (Fabricius, 1787)
-
-
EN
R1
Sepedophiluls testaceus
(Fabricius, 1793)
-
-
-
E
Sepedophilus bipunctatus
(Gravenhorst, 802)
-
-
EN
R1
PSELAPHINAE
Batrisus formicarius (Aubé, 1833)
Batrisodes delaportei (Aubé, 1833)
Euplectus piceus (Motschulsky, 1835)
nález v poražených
dubech
nález
v poražených
dubech
Euplectus karsteni (Reichenbach, 1816)
Trimium brevicorne
(Reichenbach, 1816)
nález v poražených
duvbech
OMALIINAE
PAEDERINAE
STAPHYLININAE
TACHYPORINAE
- 139 -
Sepedophilus marshani
(Stephens, 1832)
-
-
-
E
Atheta sodalis (Erichson, 1837)
-
-
-
R2
Autalia rivularis (Gravenhorst, 1802)
-
-
-
E
Bolitochara obliqua (Erichson, 1837)
-
-
-
R2
Dinaraea aequata (Erichson, 1837)
-
-
-
R2
Pella humeralis (Gravenhorst, 1802)
-
-
-
R2
Pella laticollis (Märkel, 1845)
-
-
-
R2
Phloeopora teres (Gravenhorst, 1802)
-
-
-
R2
Scydmaenus hellwigi (Herbst, 1792)
-
-
-
-
Scydmaenus perrisi (Reitter, 1881
-
-
-
-
ADERIDAE
Aderus populneus (Creutzer, 1796)
-
-
-
-
Lissodema denticolle (Gyllenhal, 1813)
-
-
-
-
Salpingus ruficollis (Linnaeus, 1761)
-
-
-
-
Vincenzellus ruficollis (Panzer, 1794)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Ernobius cf. mollis (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
Ptilinus pectinicornis (Linnaues, 1758)
-
-
-
-
Xestobium plumbeum (Illiger, 1801)
-
-
-
-
Xestobium rufovillosum
(De Geer, 1774)
-
-
-
-
Acalles echinatus (Germar, 1824)
-
-
NT
-
Acalles hypocrita (Boheman, 1837)
-
-
-
-
Hexarthrus exiguum (Boheman, 1838)
-
-
-
-
Korynetes coeruleus (De Geer, 1775)
-
-
-
-
Opilo mollis (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
ALEOCHARINAE
SCYDMAENIDAE
SALPINGIDAE
EUCNEMIDAE
Melasis buprestoides (Linnaeus, 1761)
DERMESTIDAE (kožojedi)
Trinodes hirtus (Fabricius, 1781)
ANOBIDAE (červotoči)
CURCULIONIDAE (nosatci)
CLERIDAE (pestrokrovečníci)
- 140 -
Tillus elongatus (Linnaeus, 1758)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Bolitophagus reticulatus
(Linnaeus, 1767)
-
-
-
-
Corticeus bicolor (Olivier, 1790)
-
-
-
-
Corticeus longulus (Gyllenhal, 1827)
-
-
-
-
Diaperis boleti (Linnaeus, 1756)
-
-
-
-
Scaphidema metallicum
(Fabricius, 1792)
-
-
-
-
Tenebrio opacus (Duftschmid, 1812)
-
-
CR
-
-
-
-
-
Rhizophagus dispar (Paykull, 1800)
-
-
-
-
Rhizophagus nitidulus (Fabricius, 1798)
-
-
-
-
-
-
-
-
Bitoma crenata (Fabricius, 1775)
-
-
-
-
Cicones undatus
(Guérin-Ménéville, 1844)
-
-
-
-
Cicones variegatus (Hellwig, 1792)
-
-
-
-
Litargus connexus (Fourcroy, 1785)
-
-
-
-
Mycetophagus atomarius
(Fabricius, 1787)
-
-
-
-
Mycetophagus quadriguttatus
(P.W.J. Müller, 1821)
-
-
-
-
DASYTIDAE
Aplocnemus impressus
(Marsham, 1802)
ALLECULIDAE
Pseudocistela ceramboides
(Linnaeus, 1758)
TENEBRIONIDAE (potemníci)
LYCIDAE
Lygistopterus sanguineus
(Linnaeus, 1758)
RHIZOPHAGIDAE
SILVANIDAE
Uleiota planata (Linnaeus, 1761)
COLYDIIDAE
MYCETOPHAGIDAE
MELANDRYDAE
- 141 -
Orchesia undulata (Kraatz, 1853)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
SCRAPTIDAE
Cyrtanaspis phalerata (Germar, 1831)
PTINIDAE
Ptinus rufipes (Olivier, 1790)
ANTHRIBIDAE
Platystomus albinus (Linnaeus, 1758)
TROGOSITIDAE
Thymalus limbatus (Fabricius, 1787)
Komentáře k významným a faunisticky zajímavým druhům
Anthaxia candens (Panzer, 1787) – je rozšířena ve střední Evropě, východním Španělsku, Francii, Itálii, Švýcarsku a na Balkáně mimo Řecka. U nás
na celém území, avšak jen v nejteplejších oblastech. V posledních letech silně
ubývá. V SZ Čechách se vyskytuje jen vzácně. Zdejší populace žije ve starém
třešňovém sadu 100 metrů SZ od lokality. Proto ji do průzkumu také uvádím.
(V.2009, ex. larva, J. Mertlík observ. (pers.comm.))
Agriotes pallidulus (Illiger, 1807) – je rozšířen od Anglie přes Španělsko
až do Z Ukrajiny. Žije v řídkých listnatých lesích s travnatým a bylinným podrostem od pahorkatin až po podhorské pásmo. V ČR se vyskytuje velmi lokálně, a
to především v Podkrušnohoří, v podhůří Lužických hor, okolí Chotěboře a v
podhůří Moravskoslezských Beskyd. V SZ Čechách se vyskytuje na nejzachovalejších lesostepních lokalitách (NPR Jezerka). (24.V.2009, více ex., P. Krásenský
lgt.).
Ampedus cardinalis (Schiödte, 1865) – je rozšířen po celé Evropě. V ČR
žije řídce po celém území. Jedná se o stenoekní druh, který vyhledává torza
osamocených starých dubů stojících uvnitř listnatých nebo smíšených porostů.
V SZ Čechách je vzácný. (V.2009, 1 ex., J. Mertlík lgt., 24.V.2009, 1 ex., P. Krásenský lgt.).
Cardiophorus ebeninus (Germar, 1824) – termofilní eurasijský druh. V
ČR se vyskytuje vzácně. V SZ Čechách jsou jeho nálezy ojedinělé. (12.VI.2009,
1ex., P. Krásenský lgt.).
Cardiophorus gramineus (Scopoli, 1763) – západopalearktický druh
osluněných lokalit listnatých a smíšených lesů. V ČR velmi lokální. Vyvíjí se v
polosuchém trouchu dubů a topolů. V SZ Čechách je vzácný a vyskytuje se pouze na nejzachovalejších lesostepních lokalitách (NPR Jezerka). (V.2009, J. Mertlík observ.; 12.VI.2009, 1ex., P. Krásenský lgt.).
- 142 -
Cardiophorus nigerrimus Erichson, 1840 – evropský druh, který se
nevyskytuje na severu. Žije v teplých prosvětlených listnatých a smíšených
lesích. V ČR lokálně od nížin do podhůří. V SZ Čechách žije vzácně v zachovalých
lesostepních lokalitách. Lokálně i hojnější (NPR Jezerka). (23.IV.2009, více ex.,
P. Krásenský lgt., 12.VI.2009, 6 ex., P. Krásenský lgt.).
Ischnodes sanguinicollis (Panzer, 1793) – palearktický druh. Krepuskulární, imaga na květech a větvích v blízkosti rodných dutin. Většinou je přes den
ukryt. Žije v zachovalých lesostepních formacích, lužních lesích, ale i ve starých
parcích. Jde o relativně vzácný druh, který se v ČR vyskytuje rozptýleně (např.
Třeboňsko, Budějovicko, Křivoklátsko ad.). V SZ Čechách vzácný a poprvé nalezen v NPR Jezerka. (9.IX.2009, 1ex., P. Krásenský lgt.).
Melanotus crassicollis (Erichson,1841) – pontomediteránní druh lesostepního pásma. Aktivní je ve večerních hodinách. V ČR se vyskytuje řídce na
teplých biotopech od nížin po pahorkatiny. V SZ Čechách je vzácný. (24.v.2009,
2 ex., P. Krásenský lgt.).
Quasimus minutissimus (Germar, 1817) – teplomilný palearktický
druh. Vyskytuje se na travnatých porostech s vápencovým podkladem (není
podmínkou). Zde sklepán z osluněného dubu. V SZ Čechách se vyskytuje velmi
vzácně. (12.VII.2008, 2 ex., P. Krásenský lgt.).
Rhagium sycophanta (Schrank, 1781) – je rozšířen v Evropě, západní a
střední Sibiři a také v Malé Asii. U nás po celém území, avšak především v teplejších krajích v zachovalých dubových porostech. Na řadě míst však chybí. V SZ
Čechách je na řadě míst poměrně častý. (24.v.2009, více ex., P. Krásenský lgt.).
Phloeocharis subtilissima Mannerheim, 1830 – evrospký druh, který
žije v lesích, remízcích a parcích. Zde nejčastěji pod kůrou odumřelých stromů
nebo v trouchnivém dřevě. V SZ Čechách je hojný. (12.IV.2009, více ex.;
24.v.2009, více ex.; 9.IX.2009, 3 ex. Vše P. Krásenský lgt.)
Xantholinus tricolor (Fabricius, 1787) - Eurytopní druh žijící v lesích.
Zde pod kusy dřeva, pod kameny, v lesní hrabance, ale i v mechu. Široce rozšířen od Evropy až po Sibiř. U nás hojný po celém území. Boháč 2007 zařadil
tento druh do skupiny R1. Jedná se však o druh s širšími ekologickými nároky a
patří k nejhojnějším zástupcům rodu. Proto jej zařazuji mezi adaptabilní druhy
skupiny R2. (17.VIII.2008, 2 ex., P. Krásenský observ.).
Sepedophilus bipunctatus (Gravenhorst, 1802) - je rozšířen v celé Evropě. Eurytopní fytodetritikol. Žije ve starších lesích, ale i v parcích. Zde nejčastěji v tlejícím (zteřelém) dřevě dubů, nebo bříz. U nás po celém území v přírodně zachovalém prostředí, avšak vzácně. (12.VI.2008, 2 ex., P. Krásenský lgt.).
- 143 -
Tenebrio opacus Duftschmid, 1812 – je rozšířen v Evropě, a to především v její centrální části. U nás po celém území, ale vzácně. Žije v trouchu a
pod kůrou starých stromů. Nikdy nebyl zjištěn jako synantrop. Zde pouze v
nejstarších odumřelých dubech. Několik jedinců bylo nalezeno v nočních hodinách na kůře stromů. (23.IV.2009, 2 ex., P. Krásenský lgt.).
Závěr
V průběhu entomologického průzkumu v letech 2008 a 2009 bylo zjištěno celkem 122 druhů brouků, z nichž 16 druhů je zařazeno do Červeného seznamu
ohrožených druhů České republiky (Farkač & kol. 2005). 3 druhy patří mezi
kriticky ohrožené (Ischnodes sanguinicollis, Phloeocharis subtilissima, Tenebrio
opacus), 2 druhy mezi ohrožené (Xantholinus tricolor, Sepedophilus bipunctatus), 8 druhů mezi zranitelné (Anthaxia candens, Agriotes pallidulus, Ampedus
cardinalis, Cardiophorus ebeninus, Cardiophorus gramineus, Melanotus crassicollis, Osmoderma barnabita, Quasimus minutissimus) a 3 druhy mezi téměř
ohrožené (Cardiophorus nigerrimus, Rhagium sycophanta, Acalles echinatus).
Bylo zjištěno 34 druhů čeledi Staphylinidae, 16 druhů čeledi Cerambycidae, 4
druhy čeledi Buprestidae, 23 druhů čeledi Elateridae, 2 druhy čeledi Lucanidae,
2 druhy čeledi Cetonidae a 41 druhů z ostatních čeledí úzce vázaných na staré
stromy.
Tab.: Počet druhů brouků z vybraných čeledí a zastoupení v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR.
Čeleď
Celkem
druhů
CR (RDB)
EN (RDB)
VU (RDB)
NT (RDB)
STAPHYLINIDAE
34
1
2
0
0
CERAMBYCIDAE
16
0
0
0
1
BUPRESTIDAE
4
0
0
1
0
ELATERIDAE
23
1
0
6
1
LUCANIDAE
2
0
0
0
0
CETONIIDAE
2
0
0
1
0
INSECTA VARIA
41
1
0
0
1
CELKEM
122
3
2
8
3
CR – kriticky ohrožený, EN – ohrožený, VU – zranitelný, NT – téměř ohrožený
- 144 -
Vzhledem k tomu, že byl v roce 2008 výzkum zadán až v letní sezóně, většina
sběrů pochází z roku 2009. Lokalita je velmi cenný komplex dubových a bukových porostů se stromy různého stáří s řadou velmi starých a pro vývoj dřevokazných brouků vhodných stromů, především dubů, buků a lip. Velmi početně
je zde zastoupena čeleď kovaříkovití (Elateridae), z nichž druhy Agriotes pallidulus, Ampedus cardinalis, Ischnodes sanguinicollis a Melanotus crasicollis
patří mezi vzácné druhy a v SZ Čechách jen velmi zřídka sbírané. Druh A. cardinalis byl nalezen ve zbytcích dřeva napadeného červenou hnilobou, které zbylo
po pokácení starých dubů. Dle dostupných informací byly stromy pokáceny
Městskými lesy, a to i přesto, že šlo o stromy, v nichž se vyvíjeli páchníci, o
čemž svědčí trus a torza imag, která jsem tam nalezl.
Za zmínku také stojí krasec Anthaxia candens, který se nevyskytuje přímo na
Doubravce, ale ihned při jejím V úpatí v třešňovém sadu (N 50º38´27.0" E
13º51´01.8"). Zajímavé jsou také saproxylické druhy svým životem úzce vázané
na staré trouchnivějící dřevo, často napadené červenou hnilobou. Jde především o zástupce čeledi drabčíkovití (Staphylinidae). Za zmínku stojí především
myrmekofilní drabčík Batrisus formicarius, který žije v hnízdech mravenců druhu Lasius brunneus a vyhledává přírodně zachovalé prostředí. Dalším poměrně
vzácným drabčíkem je Sepedophilus bipunctatus, který žije ve starém trouchnivějícím dřevě.
Literatura
BOHÁČ J., MATĚJÍČEK J. & ROUS R., 2007: Check-list of staphylinid beetles (Coleoptera, Staphylinidae) of the Czech Republic and the division of species according to their ecological characteristics and sensitivity to human influence.
Čas. Slez. Muz. Opava (A), 56: 227-276
FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. *eds.+, 2005: Červený seznam ohrožených
druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.
JELÍNEK J., 1993: Seznam československých brouků (Check-list of Czechoslovak
Insects IV), (Coleoptera). Suplementum 1. In Folia Heyrovskyana, Praha. 172
pp.
KRÁSENSKÝ P., 2004: III. – 5. Metody sběru brouků jako podklad pro inventarizaci bezobratlých. http://www.nature.cz/publik_syst/files12/III_05_Brouci.doc
LAIBNER S., 2000: Elateridae of the Czech and Slovak Republics, České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín. 293pp.
- 145 -
BÍLÝ S. 1989: Zoologické klíče, krascovití (Buprestidae). Academia, Praha. 112
pp.
SCHEERPELTZ O., 1968: Catalogus Faunae Austriae…15(fa). ColeopteraStaphylinidae. 279 pp. Wien: Springer-Verlag.
Summary
122 mainly saproxylic species of beetles (Staphylinidae (34), Cerambycidae
(16), Buprestidae (4), Elateridae (23), Lucanidae (2), Scarabaeidae (2) and 41
species from various families) were collected during this entomological research.16 species are listed in IUCN Red List (CR - Ischnodes sanguinicollis,
Phloeocharis subtilissima, Tenebrio opacus. EN - Xantholinus tricolor, Sepedophilus bipunctatus. VU - Anthaxia candens, Agriotes pallidulus, Ampedus cardinalis, Cardiophorus ebeninus, Cardiophorus gramineus, Melanotus crassicollis,
Osmoderma barnabita, Quasimus minutissimus. NT - Cardiophorus nigerrimus,
Rhagium sycophanta, Acalles echinatus).
Very interesting are findings of rare species (Agriotes pallidulus, Ischnodes
sanguinicollis, Ampedus cardinalis, Cardiophorus gramineus, Quasimus minutissimus, Anthaxia candens), which are rare in Northern Bohemia.
Adresa autora
Pavel Krásenský, Zahradní 5194, 430 04 Chomutov, [email protected]
- 146 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
BIBLIOGRAFIE STŘEVLÍKOVITÝCH ÚSTECKÉHO KRAJE
Bibliography of the Carabidae fauna in Usti region
Václav VYSOKÝ
Část 1.
Použitá literatura + rod Calosoma Weber, 1801
V tomto příspěvku předkládám seznam literatury týkající se fauny brouků (Coleoptera) z čeledi Střevlíkovití (Carabidae) Ústeckého kraje. V systematické
části (v tomto díle je zpracován pro nedostatek místa pouze rod Calosoma)
jsou za autorskými zkratkami uvedené lokality od daného druhu, pokud se
týkají Ústeckého kraje. Na konci výčtu literatury je seznam lokalit dokladů uložených ve sbírkách Muzea města Ústí n. L., a pak je u každého druhu uveden
seznam mapových čtverců používaných podle evropské sítě pro zpracování
rozšíření jednotlivých druhů rostlin a živočichů.
Použitá (anebo známá) literatura
Pod heslem coll. MUL – jsou uvedené lokality podle dokladů uložených ve sbírkách Muzea města Ústí nad Labem a pod heslem VYSOKÝ - archiv jsou uvedené
lokality podle údajů z autorových menších biologických průzkumů z posledních
let nebo podle determinací, které autor prováděl pro různé zájemce.
(Poznámka: Tučně uvedená literatura je taková, kterou autor osobně neexcerpoval, ale týká se této problematiky)
ANONYM, 1965: Přehled výskytu některých škodlivých činitelů rostlin v roce
1965. – OKOR ÚKUÚZ, 16: 62-63.
ANONYM (-zk-), 1975: Slanisko Bylany - státní přírodní rezervace. – Lidová
demokracie 3.10.1975.
ANKERT H., 1935: Käfer in Winter. – Natur und Heimat, 6: 82.
- 147 -
BÁRTA Z., TYRNER P., 1968 (nedatováno): Státní přírodní rezervace Milá. –
Muzeum Most? (neuvedeno), Most (neuvedeno), 20 pp. + 8 příloh. (podle
Archiv Moravec)
BARTOŠ Z., VYSOKÝ V., 1996: Průzkum brouků na sutích západního svahu Širokého vrchu. – Manuskript, 7 str.
BAŠTA J., KALÁB J., MORAVEC P., 2002: Distribution and ecology of Epaphius
rivularis (Coleoptera: Carabidae) in the Czech Republic. – Klapalekiana, 38 (34): 163-171.
BEJČEK V., FARKAČ J., LINHART J., ŠŤASTNÝ K., 1996: Závěrečná zpráva. Inventarizační zoologický průzkum a průzkum vegetačního krytu vybraných lokalit
okresu Teplice. – Manuskript, 120 str. (pro Okr. úřad v Teplicích). (uvedeno
BEJČEK a KOL., 1996)
BENEDIKT S., BOHÁČ J., 1986: Drabčíci (Coleoptera, Staphylinidae) na slaniskách jihozápadního Slovenska. – Zprávy Čs. spol. entomolog. při ČSAV, Praha,
22(3): 81-89.
BENEDIKT S., ŤĚŤÁL I., 1989: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu v roce 1988. – Zpravodaj Západočeské pobočky Čs. společnosti entomologické při ČSAV v Plzni, VI-VII (1):13-31.
BENEDIKT S., ŤĚŤÁL I., 1990: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu v roce 1989 a doplněk sběrů za rok 1988. –
Zpravodaj Západočeské pobočky Čs. společnosti entomologické při ČSAV v
Plzni, VIII (1):19-40.
BENEDIKT S., ŤĚŤÁL I., 1991: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu v roce 1990 a doplněk sběrů z předcházejícího
období. – Zpravodaj Západočeské pobočky Čs. společnosti entomologické při
ČSAV v Plzni, Series carabidologica 1: 9-39.
BENEDIKT S., TĚŤÁL I., 1994: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků. – Zpravodaj Západočeské Pobočky Československé Společnosti Entomologické při
ČSAV v Plzni, Ser. Carabidol., 2(1992): 15-30.
- 148 -
BÍLÝ S., 1971: The larva of Amara (Celia) erratica (Duftschmid) and notes on the
bionomy of this species. – Acta ent. bohemoslov., 68: 89-94.
BÍLÝ S., 1975: Larvae of the genus Amara (subgenus Celia Zimm.) from Central
Europe (Coleoptera, Carabidae). – Studie ČSAV, 13: 76 pp. Academia Praha.
BLAŽEJ L., 2002: Hmyz varnsdorfského okolí. Brouci lesů, luk a pastvin. – Ročenka Kruhu přátel muzea Varnsdorf 2002: 58-60.
BLAŽEJ L., 2003: Zajímavé entomologické nálezy Šluknovského výběžku (Coleoptera, Carabidae a Staphylinidae). – Ročenka Kruhu přátel muzea Varnsdorf
2002-2003: 74-77.
BLAŽEJ L., 2004: Broučí otazník v labském kaňonu. – Listy Entomologického
klubu při Labských pískovcích č. 1: 2-3.
BLAŽEJ L., 2004a: Entomologický význam vrchu Spravedlnost u Chřibské. – Listy
Entomologického klubu při Labských pískovcích, č. 1: 2-3.
BLAŽEJ L., 2006: Ještě je můžeme vidět - střevlíček (Bembidion argenteolum). –
České Švýcarsko. Zpravodaj Správy Národního parku české Švýcarsko, 5. ročník,
listopad 2006, 2/2006: 3.
BLAŽEJ L., 2007: Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) nivy řeky Labe v
CHKO Labské pískovce. – Sborník Severočeského muzea, Přírodní Vědy, Liberec, 25: 71-86.
BLAŽEJ L., ČERNÝ J., LUST Z., TRÝZNA M., KOPECKÝ V., 2008: Faunistické střípky
Českého Švýcarska. Listy Entomologického klubu při Labských pískovcích, č. 8:
11-13. (uvedeno jako BLAŽEJ a KOL., 2008)
BLAŽEJ L., TRÝZNA M., 2008: Výzkumy bezobratlých v Českém Švýcarsku. – Listy
Entomologického klubu při Labských pískovcích, č. 8: 4-7.
BLAŽEJ L., BENDA P., 2006: Jak vytvořit z lesní školky entomologickou klenotnici. – Listy Entomologického klubu při Labských pískovcích, rok 2006, č. 6: 6-7.
- 149 -
BLAŽEJ L., FARKAČ J., HÄCKEL M., SEHNAL R., 2007: Coleoptera: Carabidae. In
Faunistic Records from the Czech republic – 238. – Klapalekiana, 43: 213-214.
(uvedeno: BLAŽEJ a KOL., 2007)
BOZDĚCHOVÁ J., 1968: Zajímavé přírůstky střevlíkovitých brouků (Col. Carabidae) ve sbírkách zoologického oddělení Západočeského muzea v Plzni. – Zprávy
muzeí západočeského kraje, Příroda, (6-7): 34-36.
BREUNING St., 1932-36: Monografie der Gattung Carabus L. – 107-110 Heft der
Bestimmungstabel. D. europ. Coleopt., Opava (údaje jsou převzaté pouze z
jiné literatury).
BUCHAR J., 1992: Arachnida pp. 39-53. In Škapec L. (ed.), Červená kniha
ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3. Bezobratlí. – Príroda
Bratislava, 155 (39-53) pp.
BULIRSCHOVÁ M., 1978: Rozmnožování československých druhů rodu Notiophilus Dum. (Coleoptera, Carabidae). – Dipl. práce PřFKU Praha, 52 pp.
ČERNÝ J., ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 2001: Zoologický průzkum areálu Golfové
hřiště v Oldřichově. – Manuskript, 23 str., (pro Okr. úřad v Teplicích).
DANĚK L., 1976: Příspěvek k fauně brouků čeledi Carabidae (Coleoptera) polabských vátých písků u Nymburka. – Vlastivědný zpravodaj Polabí, Polabské
muzeum v Poděbradech 16 (5-6): 91-100.
DIVOKÝ V., PULPÁN J., RÉBL K., 1990: Harpalus (Harpalus) cisteloides hurkai
subsp. n. – Acta Societatis Zool. Bohemoslov., 54: 241-245.
DORN K., 1953: Zwei für Deutschland neue Carabiden. – Beiträge zum Ent., 3
(1-2): 206-208.
DVOŘÁK M., 1992: Leistus – střevlíček s lapačkou. – Živa, 40: 174-175.
DVOŘÁK M., 1993: Střevlíčci rodu Leistus (ohlasy na článek). – Živa 41: 78.
- 150 -
FARKAČ J., 1991: Inventarizační průzkum v oboru Avertebrata-Carabidae v lokalitě Lovosice - Řehlovice, dálniční stavby č. 0805, rok: 1988-1990 (str. 202218). In BLAŽEK L. et KOL.: Záchranná přírodovědecká inventarizace dálniční
stavba č. 0805, lokality Lovosice - Řehlovice – Manuskript, 303 str., dep. Správa
CHKO České středohoří Litoměřice.
FARKAČ J., 1993: Využití střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) ke stanovení
kvality prostředí horských a podhorských lesních ekosystémů. – Kand. Disert.
Práce, VŠZ Praha, 1-63.
FARKAČ J., 1994: Využití střevlíkovitých v bioindikaci. – Vesmír 7(10): 581583.
FARKAČ J., 1998: Přehled, popis a hodnocení jednotlivých lokalit (entomologie).
In ONDRÁČEK Č.: Dálnice D8, stavba 0807 Trmice - státní hranice. Biologický
záchranný průzkum se zaměřením na chráněné a význačné druhy vhodné k
transferu (botanika, entomologie). – Manuskript, 48 str., dep. Okr. úřad v UL.
FARKAČ J., 1999: Přehled, popis a hodnocení jednotlivých lokalit (entomologie).
In ONDRÁČEK Č.: Dálnice D8, stavba 0807 Trmice - státní hranice. Závěrečná
zpráva o přírodovědném průzkumu (botanika, entomologie). – Manuskript, 91
str., dep. Okr. úřad v UL.
FARKAČ J., 2005: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) z České republiky. – Klapalekiana, 41: 17-31.
FARKAČ J., FASSATI M., 1999: Subspecific taxonomy of Leistus montanus from
Central Europe (Coleopters: Carabidae: Nebriini). – Acta Soc. Zool. Bohem. 63:
407-425.
FARKAČ J., HÁVA J., 2003: Faunistic records from the Ctech Republic-162. Coleoptera: Carabidae. – Klapalekiana 39 (1-3): 127.
FASSATI M., 1946: K otázce výskytu některých horských Bembidií v Čechách. 7.
příspěvek k poznání Carabidů. – Časopis Čsl. spol. entomol. XLIII-1946 (1-4): 6569.
- 151 -
FASSATI M., 1949: Systematické a faunistické poznámky o Carabidech ČSR. –
Čas. Cs. spol. entomolog. 46 (3-4): 98-101.
FASSATI M., 1952: O původu holarktických druhů rodu Amara Bon. – Sbor. Nár.
musea v Praze, 8(4), Zoologie (3): 1-24.
FASSATI M., 1956: O geografické variabilitě, biologii a původu druhu Carabus
ménétriesi Hummel v Československu. – Acta Faunist. Entomolog. Musei Nat.
Pragae 1: 65-76.
FASATI M., 1957: Faunistické, biologické a systematické poznámky o broucích
čeledi Carabidae z Československa. - Čas. Cs. spol. entomolog. 54 : 239-245.
FIALA Č., 1971: Příspěvek k poznání Coleopter Markvartice v okrese Děčín. –
Manuskript, PF UJEP Ústí n. L., 54 pp.
FLEISCHER A., 1928: Přehled brouků fauny Československé republiky. – Morav.
Zemské Muzeum Brno 25: 1-66.
FRANĚK B., HAMERSKÝ R., KOŠNER M., MORAVEC P., 2004: Biologické hodnocení dle par. 18 vyhlášky... – Manuskript, archiv P. Moravec, 28 pp. + přílohy.
FRANZ H., 1936: Die thermophilen Elemente der mitteleuropäischen Fauna
und ihre Beeinflussung durch die Klimaschwankungen der quartarzeit. – Zoogeographica. Inter. Arch. f. Vergleich. in Kauk. Tiergeogr., 3 (2): 159-320.
FREUDE H., HARDE K. W., LOHSE G. A., 1976: Die Käfer Mitteleuropa. Bd. 2,
Adephaga 1, Goecke et Evers, Krefeld, 302 pp.
HAMERSKÝ R., MORAVEC P., 1999: Biologické hodnocení území navrženého k
rozšíření těžby štěrkopísků firmou SABIA spol. s.r.o. (k. ú. Nučničky, okr. Litoměřice) a její možné dopady na životní prostředí. – Manuskript, 11 str., dep.
Správa CHKO České středohoří, Litoměřice.
HAMERSKÝ R., MORAVEC P., FRANĚK B., 2003: Dálnice D8-stavba 0805A, trasa dálnice Lovosice - Řehlovice. – Manuskript, 21 pp. + přílohy, archiv P. Moravec.
- 152 -
HAVELKA J., 1946: Příspěvek k poznání rozšíření vzácnějších brouků čeledi Carabidae v Čechách. – Entomologické listy, IX: 159-160.
HAVELKA J., 1947: Příspěvek k poznání výskytu některých zajímavých Coleopter
naší fauny, I. – Čas. Čs. spol. entomol. 44: 12-125.
HAVELKA J., 1948: Příspěvek k poznání výskytu některých zajímavých Coleopter
naší fauny. II. – Čas. Čs. spol. ent. 45 (3-4): 125-127.
HAVELKA J., 1971: Příspěvek k fauně Coleopter středního Polabí (seznam dep.
Muzeum Poděbrady), non publ.
HEJKAL J., 1975: Fauna brouků čeledi Carabidae na mosteckých výsypkách. –
Gymnasium Litvínov, 19 pp., Non publ.
HEJKAL J., 1976: Natura semper viva. – ÚDPMJF (1975): 25. Slovník abstrakt.
HEJKAL J., 1985: The development of a carabid fauna (Coleoptera, Carabidae)
on spoil banks under conditions of primary succesion. – Acta ent. bohemoslov.
82: 321-346.
HEJKAL J., 1989: Faunistic Records from Czechoslovakia, Coleoptera, Carabidae.
– Acta Entomol. Bohemoslov., 86: 77-78.
HEYROVSKÝ L., 1960: Příspěvek k faunistice a bionomii Československých Coleopter. – Čas. Čs. spol. entomolog., 57: 402-404.
HEYROVSKÝ L., 1962 (1963): Další příspěvek k faunistice a bionomii československých Coleopter. – Acta mus. Reginaehradecensis, 4 (1-2): 89-95.
HEYROVSKÝ L., ROUBAL J., 1964: Průzkum Coleopter Jihočeského, Západočeského a Severočeského kraje. – ČSAV - Entomologický ústav, kartotéka. Non
publ.
HIEKE F., 1970: Die paläarktischen Amara - Arten des Subgenus Zezea Csiki
(Carabidae, Coleoptera). – Dtsch. Ent. Z. N. F., 17 (I-III): 119-214.
- 153 -
HIEKE F., 1976: Revision einiger Gruppen der Gattung Amara Bon. – Dtsch. Ent.
Ztschr., 23: 297-336.
HOLEC M., MACHOVÁ I., 2003: Změna ÚPnSÚ Ústí nad Labem „B8 Podhorský
park“. Biologické hodnocení dle § 67 odst. 1. zák. 114/1992 Sb. a § 18 vyhl. Č.
395/1992. – Manuskript, 55 str., Fakulta ŽP University J. E. Purkyně v Ústí n. L.
HONCŮ M., 1971: Coleopterologický výzkum CHÚ Bylany, okres Most. – Manuskript, 7 str., dep. Agentura OpaK v Ústí n. L.
HONCŮ M., 1974: Příspěvek k poznání fauny Coleopter vrchu Kalvárie. – Severočeskou přírodou. Litoměřice 5: 73-87.
HONCŮ M., 1976: Základní průzkum Coleopter SPR Rač v Českém středohoří. –
Stipa, 2 (1975): 67-78. Ústí n. L.
HONCŮ M., 1979: Výsledky průzkumu Coleopter čeledí Carabidae a Staphylinidae státní přírodní rezervace Slanisko, k. ú.Bylany, okres Most. In: Přírodovědecký průzkum státní přírodní rezervace „Slanisko“ u Bylan. – TIS Praha, pp. 3863. Non publ.
HONCŮ M., 1980: Zpráva o průzkumu CHÚ Slanisko u Bylan a náhradních lokalit v Bylanech, Zaječicích a Břvany za roky 1979-1980. In: Přírodovědecký průzkum náhradní lokality slaných půd u Bylan. – TIS, Praha, pp. 78-101. Non publ.
HONCŮ M., 1990: Zvířena Lužických hor. – Bezděz, Česká Lípa, 70-77.
HONCŮ M., 1995: Inventarizační průzkum hmyzu NPP Peklo ,pp. 1-11 ? + mapa, In... – Manuskript (AOPK) Ústí n. L., ??? pp. (České středohoří, ale netýká
se Ústecka??)
HONCŮ M., 1996: Zoologický průzkum Jedlové v Lužických horách. – Bezděz,
Česká Lípa, 4: 243-258.
HONCŮ M., 2000: Entomologický průzkum PP Ronov v CHKO Kokořínsko. –
Manuskript Správa CHKO Kokořínsko, 6 pp. (České středohoří, ale netýká se
Ústecka??)
- 154 -
HONCŮ M., 2000: Die Käfer (Coleoptera) der Blockhalden des Berges Kamenec
bei Merboltice (Steinberg bei Mertendorf, NW Böhmen). – Acta Univ. Purkyn.
Stud. Biol., 4: 159-174. – Acta Universitatis Purkynianae, Studia Biol. 4: 159173.
HONCŮ M., PULPÁN J., 1974: Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) Českolipska.
– Sborn. Severočes. mus., Ser. Natur., Liberec 6: 93-149.
HORION A., 1941: Faunistik der deutschen Käfer. I. Bd. Adephaga-Caraboidea.
– Krefeld pp. 463 (údaje jsou převzaté pouze z jiné literatury).
HOVORKA O., 1991: Immature stages of the central European species of Pterostichus (Pseudomaseus) (Coleoptera, Carabidae). – Acta Entomol. Bohemoslov., 88: 53-73.
HRDLIČKA J., 1963: Zpráva o výsledcích coleopterologického výzkumu SPR Loužek. – Manuskript, dep. KSSPPOP Ústí n. L., 3 pp. Non publ.
HRDLIČKA J., 1965: Chráněná území severočeského kraje II. – (AOPK) Ústí n.
L., ??? pp.
HŮRKA K., 1969: Über die Larven der mitteleuropäischen Cymindis Arten (Col.,
Carabidae). – Acta ent. bohemoslov., 66: 100-108.
HŮRKA K., 1973: Coleoptera. In KOLEKTIV: Radovesická výsypka. Faunistickoekologická studie. – Manuskript Katedra Systematické Zoologie UK Praha, 102
pp.
Poznámka: Tato práce je často velmi chybně citována a u jednotlivých
druhů nejsou zde uvedené citované lokality, ale je zde pouze zavádějící naleziště Radovesice env. – např. PŮLPÁN-TÁBORSKÝ (1983). Kteří také udávají jako
pramen HŮRKA K. – KUNST M., 1973: Faunistický průzkum Radovesické výsypky. Zpráva PFKU Praha pro KSSPPOP Ústí n. L., 102 pp, Non publ. – Obdobná
práce v archivu Agentury OP a K v Ústí n. L. není.
HŮRKA K., 1979: Faunistic Records from Czecholovakia. – Acta Entomolog.
Bohemoslov. 76.
- 155 -
HŮRKA K., 1981: Faunistic Records from Czechoslovakia. in Acta Entomologica
Bohemoslov. 76/1979. – Zprávy Čes. spol. ent. 17 (2-4): 137.
HŮRKA K., 1986: Larval taxonomy and breeding type of Palearctic Cymindis –
Acta Entomologica Bohemoslovaca, 83: 30-61.
HŮRKA K., 1992: Střevlíkovití Carabidae I. – Academia, Praha, 194 str. + 8 str.
příloh.
HŮRKA K., 1992a: Faunistic Records from Czechoslovakia. – Acta entomologica Bohemoslovaca, 89: 388-389.
HŮRKA K., 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics (Carabidae České
a Slovenské republiky). – Kabourek, Zlín, 565 str.
HŮRKA K., PULPÁN J., 1981: Taxonomische Bemerkungen zu Parazuphium chevrolati (Cast.) (Coleoptera, Carabidae). – Annot. Zool. Bot. 144: 1-14.
HŮRKA K., VESELÝ P., FARKAČ J., 1995: Die Nutzung der Laufkäfer (Coleoptera,
Carabidae) zur Indikation der Umweltqualität. – Klapalekiana 31.
JAGEMANN E., 1945: Cicindelinae Československa. – Entomologické listy, IX:
19-32.
JAROŠ M., 2002: Průzkum střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) a
vyhodnocení... – Manuskrips, archiv P. Moravec, 7 pp.
JEDLIČKA A., 1910: Klíč k určování českých Bembidiin. – Entomologické příručky, Praha, pp. 33.
JEDLIČKA A., 1910a: Klíč k určování českých brouků. Bembidiinae. – Čas. České
spol. entomol. VII.: 60-90.
JELÍNEK J., 1993: Seznam československých brouků (Check-list of Czechoslovak
Insects IV. Coleoptera). – Folia Heyrovskyana, Supplementum 1: 1-172.
- 156 -
KAČER J., 1969: Brouci na území okresu Most (4. příspěvek – čeleď střevlíkovití
– Carabidae). – Okr. muz. Most, 8 pp. Non publ.
KALÁB J., 2000: Několik zajímavějších nálezů střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) z území České republiky. – Klapalekiana, 36 (4): 261-274.
KLIKA J., 1873: Brouci (Soustavný popis brouků ve střední Evropě, zvláště v
Čechách žijících). – Prag, 488 pp.
KLIMENT J., 1899: Čeští brouci (Dílo o Broucích Čech, Moravy a Slezska). – Německý Brod, 811 pp.
KOLEŠKA Z., 1978: Příspěvek k historii entomologického zkoumání Českého
středohoří. Fauna Bohem. Septentr., 3: 83-95, Ústí n. L.
KOLEŠKA Z., 1987: Příspěvek k entomologické historii Děčínska. – Zprávy Čs.
spol. entomolog. při ČSAV, 23(2-3): 47-55.
KOLEŠKA Z., 1994: Historie entomologické činnosti a výzkumu entomofauny v
severozápadním regionu severních Čech. - I. část. – Sborník Okr. Muzea v
Mostě, Řada přírodov., 15-16 (1993-1994): 15-25.
KOLEŠKA Z., 1995: Historie entomologické činnosti a výzkumu entomofauny v
severozápadním regionu severních Čech. II. část. – Sborník Okresního Muzea v
Mostě, Řada přírodov., 17: 27-37.
KOLEŠKA Z., 1996: Historie entomologické činnosti a výzkumu entomofauny,
III. část. – Sborník Okr. Muzea v Mostě, Řada přírodov., 18: 53-60.
KOLEKTIV, 1995: Zpráva o přírodovědném průzkumu lokalit Černá louka a Horské louky u Telnice v Krušných horách. – ČSOP, zákl. org. Č. 41/8, Ústí n. L.,
manuskript.
KOŘÍNKOVÁ J., 1977: Střevlíci Lounského středohoří. – Manuskript, PřFUK,
Praha, 73 pp (non publ.).
- 157 -
KRÁSENSKÝ P., 2004: Výsledky entomologického průzkumu vybraných skupin
brouků (Coleoptera) na lokalitě PR Horská louka u Háje. – Fauna Bohem. Septentr., Ústí n. L., T. 28 (2003): 163-172.
KRÁSENSKÝ P., 2004a: Výsledky entomologického průzkumu vybraných skupin
brouků (Coleoptera) na lokalitě Čejkovické stepní stráně. – Fauna Bohem. Septentr., Ústí n. L., T. 28 (2003): 153-162.
KRÁSENSKÝ P., 2006: Základní entomologický výzkum vybraných skupin brouků
(Coleoptera: Carabidae, Staphylinidae) v místě plánované stavby „Revitalizace
břehů VD Nechranice, k. ú. Vikletice ř. km 104,60“. – Fauna Boh. Septentr., T.
30 (2005): 39-44.
KRÁSENSKÝ P., 2006a: Entomologický průzkum střevlíkovitých (Carabidae) a
drabčíkovitých (Staphylinidae) na vybraných biotopech v NPR Úhošť – Sborník
Oblast. Muzea v Mostě, řada přírodov. 28: 13-22.
KRÁSENSKÝ P., 2007: Entomologický průzkum vybraných skupin brouků v místě
plánované akce „revitalizace zeleně u toku Ohře“ v Lounech. – Fauna Boh. Septentr., T. 31 (2006): 97-102.
KRÁSENSKÝ P., 2007www: Macrophotography. – www.macrophotography.cz.
KRÁSENSKÝ P., 2008: Základní entomologický průzkum čeledí střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae) v přírodní reservaci Dětaňský chlum. –
Fauna Bohemiae Septentrionalis, T. 32 (2007): 115-122
KRAUSE R., 1974: Die Laufkëfer der Sächsischen Schweiz, uhre Phänologie,
Ökologie und Vergesellschaftung (I) (Coleoptera, Cicindelidae et Carabidae) mit
2 Karten, 20 Duagrammen und 17 Fotos. – Faunistische Abhandlungen Stattl.
Mus. f. Tierk. In Dresden., Band 5, Nr. 2: 73-179.
KUBÁT K., 1971: Ledové jámy a exhalace v Českém středohoří II. – Vlast. Sborník Litoměřicko, 8: 67-89.
- 158 -
KULA E., 1992: Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) v porostech břízy (Betula
verrucosa Ehrh.) imisní oblasti. – Acta Universit. Africultur., řada C, r. LXI (1-4):
17-30.
KULA E., 1995: Studium poškození březových porostů v imisní oblasti. Část
Společenstvo střevlíkovitých v náhradních lesních porostech ovlivněných imisemi a jejich bioindikační význam. – Manuskript. 86 str. textu + 133 str. příloh
(tabulky, grafy) (pro Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu, Lesnickou
a dřevařskou fakultu v Brně).
KULA E., 1997: Biomonitoring stanovištních změn v náhradních porostech břízy
imisní oblasti – I. Střevlíkovití. – Lesnictví - Forerstery 43 (10): 453-463.
KULA E., HRDLIČKA P., PURCHART L., ZABECKA J., 2002: Význam a struktura
půdní a korunové fauny lesních ekosystémů v aspektu měnících se imisních
podmínek. 2. část Bioindikační význam střevlíkovitých (Carabidae) v oblastech
narušených antropogenními imisemi. Grantový projekt NAZV QC 1144/2001. –
Manuskript, 60 str. textu + 48 obr. + 65 grafů, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. (v textu uvedeno jako KULA
a KOL., 2002)
KULA E., MATOUŠEK D., PURCHART L., 2003: Arachnoentomofauna stanovišť
ovlivněných vápněním a hnojením a její dynamika. Dást 1. Střevlíkovití (Coleoptera: Carabidae) na plochách určených k vápnění. - Mendelova zemědělská a
lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ekologie lesa,
Brno, 30 str. + 8 fotopříloh.
KULA E., PURCHART L., 2004: The ground beetles (Coleoptera: Carabidae) of
forest altitudinal zones of the eastern part of the Krušné hory Mts. – Journal of
Forest Scuence, 50 (10): 456-463.
KULA E., PURCHART L., MATOUŠEK D., 2004: Střevlíkovití (Coleoptera: Carabidae) a homogenita ploch určených k vápnění. In NOVÁK J., SLODIČÁK M. (eds.):
Výsledky lesnického výzkumu v Krušných horách v roce 2003. – Sborník z celostátní konference. Teplice 22.04.2000, VÚLHM VS Opočno, 2004: 229-238.
- 159 -
KULA E., PURCHART L., MATOUŠEK D., 2004a: Arachnoentomofauna stanovišť
ovlivněných vápněním a hnojením a její dynamika. Část 2. Dynamika společenstev střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) na plochách určených k vápnění. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ekologie lesa, Brno, 19 str. + 13 tabulek + 5 obr.
KULT K., 1941: Přehled synonym českých Carabidů (1. část). – Čas. Č. spol. ent.,
38: 15-25.
KULT K., 1943/44 (1944): Nálezy nových nebo vzácných Carabidů ze střed. Evropy. – Sborník ent. odd. Zem. Mus. v Praze, 21-22: 373-379.
KULT K., 1947: Klíč k určování čeledi Carabidae Československé republiky. –
Praha, 199 str.
KULT K., 1948: Amara meschniggi n.sp. and nom notes on czechoslovak Carabidae (Col.) – Acta Soc. Ent. Čechoslov. 45: 23-34.
KULT K., 1949: Amara pulpani sp.n. a nové subspecie druhu Pterostichus z ČSR.
– Ent. listy, 12: 77-88.
KUNCOVÁ J., ŠUTERA V., VYSOKÝ V. (ed.), 2001: Labe – příroda dolního českého úseku řeky na konci 20. století. – AOS Publishing Ústí n. L., 1669 pp +
přílohy.
LAIBNER S., 1971: Příspěvek k poznání broučí fauny Údlického lesíka u Chomutova. – Ochrana přírody, 9, Ochranářský průzkum (příloha) č. 8: 29-31. Praha.
LOKAY E., 1868 (1869): Seznam brouků českých. – Archiv Natur. Landesdurchforsch, 1. sect. 4: 4-77.
LOKAY E., 1906: Občasná schůze 20. února 1906. – Věstník Čas. Čs. spol. ent., 3,
p. II.
LUPAČ J., MACH V., 1984: Charakteristika zoocenóz… 37 pp. (nestr.). In: Radovesická... – Manuskript, PřF (UJEP???) Brno, 194 pp. (nestr.).
- 160 -
MAJER P. a KOL., 2005: Závěrečná zpráva z biologického průzkumu „Sanace
silničního úseku v Děčíně - Podskalí“. – Manuskript, 12 str., dep. P-EKO s.r.o. v
Ústí n. L.
MAJER P., ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 2003: Zoologický průzkum na Mariánské skále v Ústí nad Labem. – Manuskript, 46 str. (pro Magistrát UL). (zkratka: MAJER
a kol. (2003).
MAJER P., VYSOKÝ V., 2004: Úložná plocha podniku Fluorit v obci Sobědruhy.
(Zoologie) – Manuskript, 6 str.
MAJER P., VYSOKÝ V., 2005: Přírodovědecký průzkum lokality Krupka – rybníček u šroubárny (vybrané skupiny zoologie). – Manuskript, 14 str.
MAJER P., VYSOKÝ V., 2005a: Přírodovědecký průzkum pravého břehu Labe
mezi obcemi Okna a Křešice (Zoologie). – Manuskript, 20 str.
MAJER P., VYSOKÝ V., 2006: Louny – VKP Lounská tůňka. – Manuskript, f. P-EKO
sp. s r.o., 7 str.
MALÍK L., 1982: Střevlíkovití města Děčína. – Zprávy Čs. spol. entomol. Při
ČSAV, 18: 47-50.
MAREŠ J., 1959: Ledové jeskyně a drobné ledové sluje v Českém středohoří. –
Ochrana přírody, 14: 93-97.
MARTINEK V., 1960: Insecta, Arachnoidea a Diplopoda smrkových kultur střední Evropy. – Rozpravy ČSAV, 70: 142 pp.
MAŘAN J., 1956: Nástin entomogeografických poměrů Československa. – Acta
faun. ent. odd. Mus. Nat. Prague, 1: 3-25.
MICHEL J., 1911: Verzeichnis der Käfer des Jeschken und Isergebirges. – Mitt.
Ver. Naturfreunde Reichenberg 38: 85-116 (údaje jsou převzaté pouze z jiné
literatury).
- 161 -
MICHEL J., 1913: Vorsetzung des Verzeichnisses der Käfer Nordböhmens. –
Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 40: 21-22.
MLYNÁŘ Z., 1947: Nálezy nových nebo vzácných Carabidů z ČSR. – Čas. Čs. spol.
entomolog. 44: 55-59.
MLYNÁŘ Z., 1977: Revision der Arten und Unterarten der Gattung Molops Bon.
(s.str.) (Coleoptera, Carabidae). – Folia ent. hungarica, 30, Suppl. 3-150.
MORAVEC P., 1986: Příspěvek k faunistice střevlíkovitých Československa (Coleoptera, Carabidae). - Zprávy Cs. spol. entomolog. 22(1): 21-26.
MORAVEC P., 1995: Střevlíkovití brouci (Coleoptera, Carabidae) vrchu Raná v
Českém středohoří. – Sborník Okr. muzea Most, řada přírodověd., 17: 38-48.
MORAVEC P., 1997: Komplexní synekologický biomonitoring v chráněných
územích. – Manuskript, Správa CHKO České středohoří, 16 pp. (nestr.).
MORAVEC P., 2000: Průzkum střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae)
v území... – Manuskript, archiv P. Moravec, 4 pp. (nestr.)
MORAVEC P., 2001: Coleoptera (Carabidae, Staphylinidae: Staphylinini) ze
zemní pastí... – Manuskript Správa CHKO České středohoří, 10 pp. (nestr.)
MORAVEC P., 2003a: Střevlíkovití brouci (Coleooptera, Carabidae) ze zemních
a nárazových... – Manuskript Správa CHKO České středohhoří, ?? pp.
MORAVEC P., 2003b: Průzkum střevlíkovitých a drabčíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae, Staphylinidae) na prameništi mezi obcí Vesce a Krabčice v
okolí Roudnice nad Labem. – Manuskript, 6 str., dep. Správa CHKO České středohoří, Litoměřice.
MORAVEC P., 2004: Labe, Mělník - Hřensko. Odstranění nánosů v ramenech
řeky, pl. Km 44,5-45,3. „Aktualizace biologického hodnocení horní části ramene
Písečný ostrov“ (okres Litoměřice). Biologické hodnocení dle §18 vyhlášky MŽP
ČR č. 395/92 Sb. pro plánovanou akci. – Manuskript, 28 str. + přílohy.
- 162 -
MORAVEC P., FRANĚK B., 2000: Zoologický průzkum v trase dálničního přivaděče Litoměřice - Prosmyky. – Manuskript archiv P. Moravec, 18 pp. (nestr.)
MORAVEC P., SCHLZ T., 1992: Faunistic Records from Czechoslovakia. – Acta
Entomologica Bohemoslovaca, 89: 390.
MORAVEC P., VONIČKA P., 2000: Výsledky průzkumu střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) v areálu skládky toxických odpadů v Chabařovicích, severozápadní Čechy. – Sborník Okr. muzea v Mostě, řada přírodov. 22: 41-50.
MORAVEC P., VONIČKA P., 2001: Přeložka silnice I/9 Sosnová – Zahrádky Jestřebí. Zoologický průzkum. – Manuskript, archiv P. Moravec, P. Vonička.
55 str. (asi nepatří na Ústecko)
MORAVEC P., VONIČKA P., 2001: Přeložka silnice I/9 Nový Bor - Dolní Libchava. Zoologický průzkum. – Manuskript, archiv P. Moravec, P. Vonička. 35 str.
(asi nepatří na Ústecko)
MORAVEC P., VONIČKA P., 2003: Příspěvek k fauně střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) nivy Šporky. – Sborník Severočes. Muzea, Přír. vědy, 23: 117126 (Liberec).
MORAVEC P., VONIČKA P., ŠŤASTNÝ J., KRÁSENSKÝ P., 2006: Výsledky faunisticko-ekologického průzkumu brouků čeledi Carabidae, Haliplidae, Noteridae,
Dytiscidae, Helophoridae, Hydrochidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Staphylinidae, Dryopidae a Heteroceridae (Coleoptera) mokřadních biotopů v okolí
skládky toxických odpadů v Chabařovicích, sz. Čechy. – Sborník Oblast. Muzea v
Mostě, řada přírodov. 28: 23-46. (uvedeno: MORAVEC a KOL., 2006)
MORAVEC P., VYSOKÝ V., 1986: Příspěvek k poznání brouků čeledi Carabidae v
okolí Trávčic. – Sborník Severočes. Muz. - Přír. vědy, Liberec, 15: 77-92.
MOROZINSKI J., 1990: Faunistic Records from Czechoslovakia, Coleoptera. –
Acta Entomol. Bohemoslov., 87: 480.
- 163 -
NENADÁL S., ŠŤOVÍČEK M., 1988: Sezónní výskyt střevlíkovitých (Col., Carabidae) v některých odlišných typech lesů v Krušných horách (výsledky sběrů do
zemních pastí). – Sborník Okr. muzea v Mostě, řada přírodověd., 7: 21-32.
NETOLITZKY F., 1912: Die Verbreitung von Bembidion tibiale Dft. – Ent. Blätt. 7
(Heft 2).
NETOLITZKY F., 1912: Die Verbreitung des Bembidion atrocoelum Steph. –
Entomologische Blätter 8: Heft 4/5 (Beilage).
NETOLITZKY F., 1913: Die Verbreitung des Bembidion prasinum Duft. – Entomologische Blätter, 9: Heft 1/2 (Beilage.
NETOLITZKY F., 1914: Die Verbreitung des Bembidion modestum F. – Ent. Blätt.
10 (Heft 7-8).
NETOLITZKY F., 1915: Die Verbreitung des Bembidion redtenbacheri Dan. – Ent.
Blätt. 2 (False pro 11) (Heft 10-12).
NETOLITZKY F., 1918: Verbreitung des Bembidion striatum F. – Ent. Blätt. 14
(Heft 4-6).
NETOLITZKY F., 1923: Die Verbreitung des Bembidion (Ocys) quinquestriatum
Gyll. und seiner Rasse. – Ent. Blätt. 19 (Heft 3).
NETOLITZKY F., 1924: Die Verbreitung des Bembidion testaceum Dft. – Ent.
Blätt. 20 (Heft 1).
NETOLITZKY F., 1929: Zoogeographische Unterraschungen in der Carabidengruppen Bembidiini. – Ent. Blätt. 15: 31-37.
NETOLITZKY F., MEYER P., 1933: Die Verbreitung des Bembidion argenteolum
Ahr. – Ent. Blätt. 29 (Heft 4).
NETOLITZKY F., MEYER P., 1933: Die Verbreitung des Bembidion (Trepanedoris) doris Panz. – Entomologische Blätter, 29: Heft ?3 (Beilage)
- 164 -
NETOLITZKY F., MEYER P., 1933: Die Verbreitung des Bembidion millerianum
Heyd. – Entomologische Blätter, 29: Heft ?1 (Beilage)
NETOLITZKY F., MEYER P., 1936: Die Verbreitung des Bembidion stephensi
Crotch. – Ent. Blätt., 32 (Heft 3).
NETOLITZKY F., MEYER P., 1937: Die Verbreitung des Bembidion illigeri Net.
und des Bembidion genei Küst. – Ent. Blätt. 33 (Heft 3).
NETOLITZKY F., SAINTE-CLAIRE DEVILLE J., 1914: Die Verbreitung des Bembidion tricolor F. – Entomologische Blätter, 10: Heft 11/12 (Beilage)
NIEDL J., 1956-1960: Monografie čs. druhů tribu Carabini I. - VI. – Přírodovědecký sborník Ostravského kraje, Opava a Přírod. Časopis slezský, Opava.
NOVOTNÝ J., 2001: Entomologický průzkum vybraných skupin hmyzu naučné
stezky „Údolí Hasiny u Lipence“. – Přírodovědný průzkum „Údolí Hasiny u Lipence“, Louny: 98-104.
NOVOTNÁ Z. a NOVOTNÝ J., 1966a: Inventarizační seznam Coleopter, které
byly sbírány nebo zjištěny při plánovaném entomologickém průzkumu státní
přírodní rezervace Borečský vrch v roce 1966. – Manuskript dep. Agentura
OPaK Ústí n. L., Non publ.
NOVOTNÁ Z. a NOVOTNÝ J., 1966b: Inventarizační seznam Coleopter, které
byly sbírány nebo zjištěny při plánovaném entomologickém průzkumu státní
přírodní rezervace Bílé stráně v roce 1966. – Manuskript dep. Agentura OPaK
Ústí n. L., Non publ.
NOVOTNÝ J., TÁBORSKÝ I., 1993: Nové a faunisticky pozoruhodné nálezy brouků ze severozápadních Čech. 3 (Coleoptera). – Sborník Okr. muzea v Mostě,
řada přírodov. 11/12 (1989/1990): 85-86.
PATZELT V., 1898: Über den Rückgang der Insektenfauna in der Umgebung von
Brüx. – Lotos, 46: 4-12.
PAYER V., 1938: Nižší fauna Hazmburku. – Krása našeho domova, 30: 88, Praha.
- 165 -
PEJZNOCHOVÁ H., 1980: Střevlíci montánního pásma západních Krušných
hor. – Diplom. Práce PřF UK Praha, 1-55.
PIČMAN Z., 1977: K faunistice střevlíkovitých brouků Československa. – Zprávy
Čs. spol. entomolog. při ČSAV, Praha, 13(1): 31-32.
PIČMAN Z., 1979: K faunistice střevlíkovitých brouků Československa 2. Pozoruhodné nálezy na Slovensku 2. – Zprávy Čs. spol. ent. Praha 15: 105-108.
POKORNÝ J., 1983: Několik případů monstrozity u brouků rodu Carabus. –
Zprávy českoslov. spol. entomolog. při ČSAV, 19: 75-77.
POKORNÝ J., 1985: Příspěvek k faunistice brouků tribu Carabini na Děčínsku
(Coleoptera, Carabidae). – Zprávy Čs. Spol. entomolog. při ČSAV, 21: 37-40.
POKORNÝ J., 1988: Příspěvek k rozšíření Carabus menetriesi Hummel v severních Čechách (Coleoptera, Carabidae). – Zprávy Čs. Spol. entomolog. při ČSAV,
24: 57-59.
POKORNÝ J., 2006a: Příspěvek k poznání druhu Hemicarabus nitens Linné,
1758. – Listy entomologického klubu při Labských pískovcích. Rok 2006, č- 6:
17-18.
POKORNÝ J., 2006b: Pokus o vysledování četnosti výskytu střevlíka Hemicarabus nitens v Závislosti na momentálních klimatických podmínkách v letech
1988-2006. – Listy entomologického klubu při Labských pískovcích. Rok 2006,
č- 6: 18-19.
PRUNER M., MÍKA P., 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly
mapových polí pro síťové mapování fauny. – Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1-115.
PULPÁN J., 1969: Stanovení areálů a subareálů Československa vzhledem k
faunistice brouků čeledi Carabidae (Coleoptera). – Acta musei Reginaehradecensis S. A. Scient. Natur., 9 (1968): 95-146.
- 166 -
PULPÁN J., 1971 (1973): Dodatek ke stanovení některých subareálů vzhledem k
faunistice československých brouků čeledi Carabidase (Coleoptera). - Acta musei Reginaehradecensis S. A. Scient. Natur., 12 (1971): 81-83.
PULPÁN J., 1979: Střevlíkovití na území dolu Chabařovice - jih (Coleoptera,
Carabidae). – Přírodovědecký výzkum těžebního pole Chabařovice - jih: 273403. Krajské muzeum v Teplicích, KSSPPOP v UL etc. Teplice.
PULPÁN J., 1991: Inventarizační průzkum v oboru Avertebrata – Carabidae v
lokalitě Lovosice – Řehlovice, dálniční stavby č. 0805 r. 1988-1990 (str. 163201). In BLAŽEK L. et KOL.: Záchranná přírodovědecká inventarizace dálniční
stavba č. 0805, lokality Lovosice - Řehlovice – Manuskript, 303 str., dep. Správa
CHKO České středohoří Litoměřice.
PULPÁN J., 1993: Střevlíkovití brouci (Coleoptera – Carabidae) lokality Dětaň
(západní Čechy – Doupovské vrchy). – Sborník Okr. muzea v Mostě, řada přírodov., 13-14 (1991/1992): 47-53.
PULPÁN J., HŮRKA K., 1979: Check list ČSSR. Cicindelidae, Carabidae. – Nár.
muzeum Praha, 31 pp. Non publ.
PULPÁN J., HŮRKA K., 1984: Verzeichnis der Tschechoslowakischen Laufkäfer
(Coleoptera - Carabidae). – Zpravodaj západočeské pobočky Čs. spol. entomol.
při ČSAV v Plzni, 1 (1984): 1-28.
PULPÁN J., REŠKA M., 1974: Vertikální a územní rozšíření brouků čeledi Carabidae (Coleoptera) v Československu. – Acta Mus. Reginaehradecensis S. A. Sc.
Nat., 12: 85-105.
PULPÁN J., TÁBORSKÝ I., 1983: Střevlíkovití severozápadních Čech (Coleoptera,
Carabidae). – Sborník okr. muzea v Mostě, řada přírodov. 5: 1-66.
PULPÁN J., VYSOKÝ V., 1984: Výskyt pozoruhodného druhu Harpalus xanthopus
winkleri Schauberger, 1923 v Československu (Coleoptera, Carabidae). – Zprávy
a studie Krajského muzea v Teplicích 15 (1982): 47-52.
- 167 -
PURKART K., 1904: Die Insektenwetl. In: Karl Tutte, Der politische bezirk Saaz –
(Eine Heimatkuntde, herausgegeben vom Deutschen Bezirks – Lehrer – Verein
in Saaz), 918 pp (: 85-105).
RÉBL K., 2004: Zpráva pro CHKO České středohoří. Carabidae – archiv Správy
CHKO České středohoří, 11 pp. (nestr.)
REŠKA M., 1965: A new species od Trechus Clairv. From Czechoslovakia and
notes od Trechus pulchellus Putz. (Coleoptera, Carabidae). – Acta ent. bohemoslov., 62: 294-299.
RIEGGER J. von, 1792 (1793): Verzeichnis einiger böhmischer Insekten: Erste
Ordnung d. Insekten mit harten Flügeldecken. – Arch. d. Geschicht. u. Stat.
insbesondere von Böhmen II (VI stať), 676 pp. Dresden. (Coleoptera: 133-193).
ROUBAL J., 1907a: Několik koleopterologických poznámek. – Čas. Č. spol. ent.,
4: 87.
ROUBAL J., 1907b: O broucích v hnízdech ssavců a ptáků. – Čas. Č. spol. ent., 4:
124-134.
ROUBAL J., 1909: Nová varieta Carabus cancellatus Illig. – brevituberculatus m.
– Časopis České společnosti Entomologické, r. VI: 1-3.
ROUBAL J., 1910: Nové druhy pro Čechy broučí. 3. – Čas. Č. spol. ent., 7: 158160.
ROUBAL J., 1916: Další novinky českých brouků. – Čas. Č. spol. ent., 13: 86-89.
ROUBAL J., 1917: Noví brouci české zvířeny (XIII. příspěvek) – Čas. České spol.
entomolog. r. 14: 69-70.
ROUBAL J., 1918: Noví čeští brouci (Příspěvek X.). – Časopis České spol. entomolog. r. 15: 1-3.
ROUBAL J., 1926: Noví brouci české fauny. – Čas. Čs. spol. ent., 23: 96-97.
- 168 -
ROUBAL J., 1938: Zoogeografické doplňky o československých Bembidiích. –
Entomologické listy II: 103-104.
ROUŠAR A., 1981: Příspěvek k poznávání brouků Bezručova údolí. – Památky,
příroda, život, vlastivědný čtvrtletník Chomutovska, 13 (2): 57-59.
ROUŠAR A., 1986: Ekologický rozbor populace a asociace (taxocenózy) střevlíkovitých (Carabidae) na lokalitě „Na loučkách“. – Manuskript, dep. Agentura
OP a K. v Ústí n. L.
ROUŠAR A., 1987: Kvalitat. – kvant. průzkum střevlíkovitých (Carabidae) ve SPR
Úhošť. – Manuskript, dep. Agentura OP a K. v Ústí n.L.
RŮŽIČKA J., 1993: Ekosystémy kamenitých sutí. – Ochrana přírody, 48: 11-15.
RŮŽIČKA J., 1995: Výsledky průzkumu coleopterofauny sutí v CHKO České
středohoří za roky 1994 a 1995. (Manuskript).
RŮŽIČKA J., 1996: Brouci (Insecta: Coleoptera) sutí vrchu Plešivec (severní Čechy, CHKO České středohoří). – Klapalekiana 32: 229-235.
RŮŽIČKA J., 1999: Beetle communities (Insecta: Coleoptera) of rock debris on
the Boreč. – Acta Societatis Zool. Bohemoslov., 63: 315-330.
RŮŽIČKA J., 2000: Beetle communities (Insecta: Coleoptera) of rock debris on
the Kamenec hill (Czech Republic: České středohoří mts). – Acta Universitatis
Purkyniana, Ústí n. L. Studia Biol. 4: 175-182.
RŮŽIČKA V., BOHÁČ J., SYROVÁTKO O., KLIMEŠ L., 1989: Bezobratlí kamenitých sutí v severních Čechách (Aranea, Opiliones, Coleoptera, Diptera). –
Sborník Severočes. muzea, Přír. vědy, 17: 25-36.
RŮŽIČKA V., HAJER J., 2000: Pavouci (Aranea) mokřadů Lučiny u Tisé (Boh. bor.
occ.). – Sborník Okres. muzea v Mostě, řada přírodov., 22: 13-18.
SAMŠIŇÁK K., 1966: K zoogeografickému výzkumu v Lužických horách, - Živa
14: 67 (údaje jsou převzaté pouze z jiné literatury).
- 169 -
SASKA P., 1999: Coleoptera: Carabidae. In Faunistic Records from the Czech
republik-90. – Klapalekiana, 35 (3-4): 168.
SCHMIDT (h.M.), 1840: Verzeichnis Böhmischer Käfer. – Stettin Ent. Ztg., 1: 2832, 114-116.
SCHOLZ T., 1980: Střevlíkovitá (Coleoptera, Carabidae) Karlštejnska. – Bohemia centralis, Praha, 9: 163-193. (Jsou tam zmínky i o Ústeckém kraji??)
SCHÖN K., 1971: Ekologie populací vybraných zemědělských škůdců z řádu
Coleopter v podmínkách SHP. – Informační zpráva tematického úkolu č- J-O-762-1-a/b-2 in dílčí úkol J-O-76-2-1: Zemědělství v oblastech průmyslových aglomerací. – ČSAV, ÚKE pracoviště Most, 10 pp. Non publ.
SCHÖN K., 1972: Seznam druhů čeledi Carabidae ulovených do zemních pastí
na vybraných lokalitách Mostecka v roce 1972. – Manuskript, 2 str., non publ.
SCHÖN K., TYRNER P., 1976: Výsledky inventarizačního entomologického průzkumu ve SPR Chloumek. Coleoptera. – OK ONV Most, 8 pp. Non publ.
SCHÖN K., TÁBORSKÝ I., TYRNER P., 1978: Inventarizační průzkum Coleopter v
navržené SPR Zlatník. – Sbor. Severočes. mus., S. N., Liberec, 10: 41-57.
SKOUPÝ V., 2004: Střevlíkovití brouci (Coleopteraa: Carabidae) České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pulpána. Vydal Jan Farkač a Vladimír Skoupý v nakl. Public History. Praha, ISBN: 80 – 86445 – 15 – 1, 213 str. + CD.
SMRŽ J., 1975: Biologie rozmnožování druhu Agonum Bon. (Coleoptera, Carabidae). – Rigorózní práce PFKU Praha, 156 pp.
SOBOTA K., 1977: Dílčí zoologický inventarizační průzkum státní přírodní rezervace „Růžák“. – Manuskript, 9 str. + mapka, dep. Agentura OP a K v Ústí n. L.
STREJČEK J., 1955: Příspěvek k poznání brouků Krušných hor a Českého středohoří. – Ročenka Čs. Spol. entomolog., 52: 181-182.
- 170 -
STREJČEK J., 1957: Coleoptera SPR Borečský vrch. – KSSPPOP Ústí n. L., Non
publ.
STREJČEK J., 1973: Nové nebo jinak zajímavé druhy brouků z Čech a Moravy. –
Zprávy Čs. spol. ent. ČSAV, Praha, 9 (2-4): 57-67.
STREJČEK J., 1979: Závěrečná zpráva z průzkumu akce „Bylany“ za r. 19771978. In Přírodovědecký průzkum státní přírodní rezervace „Slanisko“ u Bylan.
– TIS Praha: 64-76. Non publ.
STREJČEK J., 1980: Zpráva o výsledcích průzkumu výskytu některých skupin
hmyzu na staré i náhradních lokalitách slaniska Bylany (bývalá SPR) prováděná
v letech 1979-1980. In Přírodovědecký průzkum náhradní lokality slaných půd u
Bylan. – TIS Praha: 49-77. Non publ.
STREJČEK J., 1987: Výsledky průzkumu brouků z čeledi Chrysomelidae s. l. –
Severočeskou přírodou, Litoměřice, Suppl., 1987: 75-97.
STREJČEK J., 1993: Příspěvek k poznání brouků z čeledí Carabidae, Chrysomelidae a Curculionidae východního konce Krušných hor v okolí Petrovic, Tisé a
Knínice. – Sborník Okr. muzea v Mostě, řada přírodov., 13-14 (1991/1992): 8384.
STREJČEK J., SCHÖN K., 1974: Zpráva o inventarizačním průzkumu vybraných
skupin brouků (Coleoptera) na území budoucího složiště popílku u Vysočan
(okr. Chomutov). – 27 pp. KSSPPOP Ústí n. L. Non publ.
STREJČEK J., HONCŮ M., 1977: Průzkum hmyzu státní přírodní rezervace Slanisko na Mostecku. – Sbor. Severočes. mus., s. n., Liberec. 9: 31-45.
ŠTĚRBA F., 1945: Klíč k určování brouků čeledi Carabidae Českoslov. republiky a
přilehlých zemí. I. Tribus Carabini. – Entomol. Příručky 19: 1 – 28.
ŠTORKÁNOVÁ A., 2000: Přítomnost druhů v zemních pastech na lokalitách...
– Manuskript, Správa CHKO České středohoří, 2 pp. (nestr.).
- 171 -
ŠTORKÁNOVÁ A., 2000 (nedat.): Sezónní dynamika a biotopové preference
vybraných skupin brouků... – Manuskript LF ČZU Praha, 82 pp., + 10 nestr.
Příloh.
ŠUTERA V., KOPŘIVA J., DUŠEK V., KUNCOVÁ J., VYSOKÝ V., RICHTERMOC R.,
1999: Biologické hodnocení Labe v úseku Střekov - státní hranice Hřensko. –
Manuskript, 70 str. (pro f. P-EKO s.r.o. v UL).
ŠUTERA V., KUNCOVÁ J., VYSOKÝ V., 1993: Závěrečná zpráva biologického hodnocení VTL plynové přípojky pro Severočeskou armaturku a.s. - závod 03 Chabařovice. – Manuskript, 8 str. (pro Severočeskou Armaturku a.s. Ústí n.L.).
ŠUTERA V., KUNCOVÁ J., VYSOKÝ V., 2002: Biologické hodnocení území pro
výstavbu rodinných domků – Střekov, závěrečná zpráva. – Manuskript, 9 str.,
(pro Magistrát města UL).
ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 1994: Biologické zhodnocení území Straškov - Račiněves. – Manuskript, 5 str. (pro Okr. úřad v LT).
ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 1996: Zoologické vyhodnocení lokality „Střelnice“ u
Vražkova. – Manuskript, 5 str., f. P-EKO s.r.o. UL.
ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 1996a: vrch Rovný (Dílčí zpráva o prováděném zoologickém průzkumu). – Manuskript, 49 str., (pro f. P-EKO s.r.o. v UL).
ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 1997: Biologické hodnocení na areál golfového hřiště v
zámecké zahradě Krásný Dvůr. – Manuskript, 18 str. (pro ČSOP, ZO 41/8 Ústí n.
L.).
ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 2000: Nástin zoologických poměrů v prostoru vrchů
Pastvina a Strážiště v českém středohoří, u Libouchce. – Manuskript, 5 str.,
Obec. Úřad v Libouchci.
ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 2000b: Zoologický průzkum zájmového území odkaliště
teplárny v Trmicích. – Manuskript, 6 str. – Teplárna Trmice.
- 172 -
ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 2001: Světelný kabel Ústí n. L. – Ostrava - úsek Ústí n. L.
- Česká Lípa v CHKO České středohoří. Zpracování vybraných úseků, entomologie a vybrané druhy obratlovců. – Manuskript, 10 str., f. P-EKO s.r.o. v UL.
ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 2001a: Zoologický průzkum lokalit Jánská. Jarní aspekt v
prostoru mezi ČOV a bývalým VP (místo plánované vodní nádrže). – Manuskript, 5 str., Ob. úřad v České Kamenici.
ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 2001b: Zoologický průzkum areálu v Podhoří. – Manuskript, 9 str., (pro f. P-EKO s.r.o. v UL).
ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 2002: Dobětice, zoologický průzkum. – Manuskript, 19
str., (pro f.P-EKO s.r.o. v UL).
TÁBORSKÝ I., 1976: Výsledky inventarizačního průzkumu koleopter na území
proponované výsypky elektrárenského popílku mezi obcemi Louchov a Domašín v Krušných horách. – In: Přírodovědecký výzkum složiště popílku elektrárny
SSM Prunéřov na lokalitě Louchov v Krušných horách, okres Chomutov. –
(1973/1975): 72-101. Kraj. muzeum Teplice.
TÁBORSKÝ I., 1979: Výsledky průzkumu terestrických a aquatilních Coleopter
CHÚ Slanisko. In: Přírodovědecký průzkum státní přírodní rezervace „Slanisko“
u Bylan. – TIS Praha: 77-96. Non publ.
TÁBORSKÝ I., 1979a: Výsledky průzkumu Coleopter na území proponované
výsypky u Louchova. – STIPA, Ústí n. L. 5 (1978): 24-46.
TÁBORSKÝ I., 1993: K faunistice střevlíkovitých severozápadních Čech (Coleoptera, Carabidae). – Zprávy a studie Reg. muzea v Teplicích (19): 37-40.
TÁBORSKÝ I., 1993: Nebria livida (L.) nově zjištěný střevlíkovitý brouk na
okrese Chomutov. – Památky, příroda, život, Vlastiv. čtvrtletník Chomutovska
25 (1): 11-12.
TÁBORSKÝ I., 1997: Předběžná zpráva o průzkumu střevlíkovitých brouků (Col.,
Carabidae) na revitalizovaných březích údolní Nádrže Nechranice (okr. Chomutov). – Sborník Okr. muzea v Mostě, řada přírodov., 19: 49-54.
- 173 -
TÁBORSKÝ I., 1999: Ekofaunistický průzkum brouků (Coleoptera) v pískovně
Měcholupy (Boh. bor. occ.) – Sborník Okr. muzea v Mostě, řada přírodov.
20/21: 45-54.
TÁBORSKÝ I., 2000a: Ekofaunistický průzkum brouků (Col., Adephaga et Hyfrophilidae) v navržené přírodní rezervaci Polské rašeliniště v Krušných horách. –
Sborník Okr. muzea v Mostě, řada přírodov., 22: 51-64
TÁBORSKÝ I., 2000b: Faunistický průzkum brouků (Coleoptera). In Přírodovědecké zajímavosti Polavy – Naturwissenschaftlichen Interessantheiten des
Pöhlbaches. Phare - Chomutovská regionální pobočka Společnosti pro trvale
udržitelný život, 127 str.
TÁBORSKÝ I., 2003: Fauna brouků (Col., Carabidae, Noteridae, Dytiscidae, Hydrophilidae, Silphidae) dopravního koridoru Komořany - Chomutov. – Sborník
Okr. muzea v Mostě, řada přírodov., 25: 39-48.
TÁBORSKÝ I., ČECHURA J., KITTNER J., ROUS J., 2005: Brouci čeledi Carabidae a
Silphidae hřebenové části Krušných hor (Coleoptera). – Svorník Oblastního
muzea v Mostě, řada přírodov., 27: 15-36.
TRÁVNÍČEK Z., 1982: Zpráva o provedení entomologického inventarizačního
průzkumu SPR Raná a Oblík v letech 1981 a 1982. – Manuskript, dep. KSSPPOP
Ústí n. L., 6 pp., Non publ.
TRÝZNA M., BLAŽEJ L., 2006: Spáleniště – vzácný biotop raritních druhů hmyzu
Českého Švýcarska. – Listy Entomologického klubu při Labských pískovcích, r.
2006, č. 6: 6.
TYRNER P., BÁRTA Z., 1968: SPR Milá. – KSSPPOP Ústí n. L. 16 pp. Non publ.
VESELÝ P., 1987: Odchyt střevlíkovitých na světelný zdroj (Coleoptera, Carabidae). – Zprávy Čes. společ. entomolog. při ČSAV, Praha, 23(2-3): 65-79.
VESELÝ P., 1992: Faunistic Records from Czechoslovakia. – Acta Entomologica
Bohemoslov., 89: 391
- 174 -
VESELÝ P., 1994: Střevlíkovití brouci na lokalitě Černodoly u Loun (Coleoptera, Carabidae). – Zprav. Západočeské poboč. Čs. spol. entomol., Plzeň, Carabidol. 2 (1992): 6-14.
VESELÝ P., RESL K., TĚŤÁL I., 2002: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) z České republiky v letech 1997-2001 a doplněk údajů o
sběrech z předcházejícího období. – Klapalekiana, 38: 85-109.
VESELÝ P., TĚŤÁL I., 1998: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera:
Carabidae) z Čech, Moravy a Slovenska v letech 1992-96 a doplněk údajů o
sběrech z předcházejících období. – Klapalekiana, 34(1-2): 99-131.
VITNER J., VITNER Č., 1987: Comparative study on the carabid fauna of three
remnants of inundated forests at the lower reaches of the Ohře river (Coleoptera, Carabidae). – Acta Entomol. Bohemoslov., 84: 185-199.
VONIČKA P. in KOLEKTIV, 1998: Dokumentace o hodnocení vlivů stavby na
životní prostředí. Silnice I/13... – Manuskript, Správa CHKO České středohoří.
VONIČKA P., 2004: Silnice I/13 Děčín-D 8. Zoologický průzkum a zhodnocení
trasy. – Manuskript, archiv P. Moravec, P. Vonička. 24 pp. (jedná se i o Ústecko??)
VYSOKÝ V., 1968: Faunistický průzkum Labských pískovců. – Manuskript, 24 str.
pro ČSOP.
VYSOKÝ V., 1970: Průzkum brouků čeledi Carabidae v okolí Tisé v Labských
pískovcích. – Manuskript pro ČSOP v Ústí n. L., 9 str.
VYSOKÝ V., 1975a: Střevlíkovití dolního toku řeky Bíliny (ColeopteraCarabidae). – Zprávy a studie Oblast. vlast. muzea v Teplicích, přír. vědy, 11:
17-25.
VYSOKÝ V., 1975b: Příspěvek k faunistice čeledi Carabidae Československa
(Col.). I. Harpalinae. – Zprávy Čs. spol. ent. ČSAV Praha, 11: 55-58.
- 175 -
VYSOKÝ V., 1975c: Příspěvek k faunistice čeledi Carabidae Československa (Coleoptera). II. Amarinae. – Zprávy Čs. spol. ent. ČSAV Praha, 11: 95-98.
VYSOKÝ V., 1977: Příspěvek k poznání Carabidů ČSR (Coleoptera). Trechus rubens (Fabricius, 1792). – Zprávy Čs. spol. ent. ČSAV Praha, 13 (2): 57-60).
VYSOKÝ V., 1981: Základní průzkum Coleopter v okolí Kojetic. – Manuskript,
dep. OK ONV v UL, 56 str.
VYSOKÝ V., 1982: Příspěvek poznání Coleopter CHKO České středohoří. – Fauna
Bohem. Septentr., 7: 129-143.
VYSOKÝ V., 1983: Příspěvek k faunistice brouků severozápad. Čech (Coleoptera). – Zprávy Čs. spol. ent. ČSAV Praha, 19 (1): 17-19.
VYSOKÝ V., 1984: Příspěvek k faunistice brouků severozápadních Čech 2. (Coleoptera). – Zprávy Čs. spol. entom. ČSAV Praha 20 (3): 83-85.
VYSOKÝ V., 1985a: Příspěvek k systematice střevlíků (Coleoptera, Carabidae). –
Fauna Bohem. Septentr. 10. Ústí n. L.
VYSOKÝ V., 1985b: Zpráva o výsledku entomologického průzkumu v oblasti
zamýšlené naučné stezky (Pod Vysokým Ostrým“. – Manuskript, de. OK ONV
UL, 42 str.
VYSOKÝ V., 1989: Střevlíkovití okresu Ústí nad Labem (Coleoptera: Carabidae).
– Příroda Ústecka II, Ústí n. L., 149 str.
VYSOKÝ V., 1989a: Entomologický průzkum Zadní Telnice. – Manuskript, 56 str.
(pro ČSOP ZO 41/4 v UL).
VYSOKÝ V., 1990: Brouci vrchu Hradiště u Habří a okolí (Coleoptera). Závěrečná
zpráva o plnění přírodovědného výzkumu Okresního vlastivědného muzea v
Ústí n. L. – Manuskript, 93 str. (pro KSSPPaOP v Ústí n. L.)
VYSOKÝ V., 1990: Příspěvek k poznání entomofauny severozápadních Čech. –
Fauna Bohem. Septentrional. Ústí n. L., 14+15 (1989-1990): 49-50.
- 176 -
VYSOKÝ V., 1992: Přehled dosavadních znalostí týkajících se výskytu hmyzu v
zájmové oblasti Labských pískovců. In: BÁRTOVÁ Z., CHVÁTAL P., ŠUTERA V.,
VYSOKÝ V., VONDRÁČEK J.: Přírodovědný průzkum zájmového území Tisá –
Rájec - Ostrov. – Manuskript, 56 (14-35) str. (pro ČSOP, ZO 41/8 Ústí n. L.).
VYSOKÝ V., 1993: Entomologické vyhodnocení trasy VTL a STL plynovodu
Chlumec – Libouchec - Bynov v okrese Ústí nad Labem a Děčína z hlediska vybraných čeledí brouků a chráněných druhů hmyzu. – Manuskript, 35 str. (pro f.
P-EKO s.r.o. v Ústí n. L.). In KOLEKTIV: Závěrečná zpráva biologického hodnocení plynovodu VTL a STL DN 300/200, PN 40 na trase Chlumec – Libouchec Děčín. – Manuskript (pro Severočeské plynárny o. z. Ústí n. L.
VYSOKÝ V., 1993a: Brouci čeledi Carabidae, Silphidae a Catopidae na vrchu
Špičák. In KOLEKTIV: Závěrečná zpráva přírodovědného průzkumu oblasti Špičák v Krušných horách, okres Ústí nad Labem. – Manuskript, 52 str. (pro Okr.
úřad v Ústí n. L.).
VYSOKÝ V., 1993b: Výsledek entomologického průzkumu zájmového území
cihelna Řetenice, okres Teplice – Manuskript, 7 str. (pro f. P-EKO s.r.o. v UL).
VYSOKÝ V., 1993c: Vybrané skupiny brouků (Coleoptera) zjištěné ve vojenském
prostoru Tisá na Ústecku. – Manuskript, 21 str. (pro ČSOP ZO 41/8 v UL).
VYSOKÝ V., 1994: Vliv nově vybudované silnice na faunu (prostor mezi Čertovou Vodou a Dolním Žlebem). – Manuskript, 4 str. (pro f. P-EKO s.r.o. v UL)
VYSOKÝ V., 1995: Výsledky průzkumu čeledi Carabidae. In KOLEKTIV: Biologické
hodnocení stavby „Vodní dílo Malé Březno“ (úsek Střekov - Malé Březno). –
Manuskript, 185 str. (Carabidae: str. 70-125) + přílohy + foto (pro Vodní cesty
Praha).
VYSOKÝ V., 1995a: Přírodovědný průzkum v okolí Adolfova - Černá luka. Entomologie. – Manuskript, 116 str. (pro Okr. úřad v Teplicích).
VYSOKÝ V., 1995b: Entomologický průzkum Mordové rokle u Krásného Lesa. –
Manuskript, 47 str., (pro Okr. úřad v Ústí n. L.).
- 177 -
VYSOKÝ V., 1995c: K výskytu střevlíka Carabus linnaei. – Fauna Bohem. Septentr. 20: 159-169.
VYSOKÝ V., 1995d: Vybrané čeledi brouků - Coleoptera, pp. 39-145. In: KOLEKTIV... – Manuskript Správa CHKO České středohoří, 185 pp.
VYSOKÝ V., 1996: Entomofauna vodních nádrží Modlany a Kateřina. – Manuskript, 21 str., P-EKO s. r. o. UL.
VYSOKÝ V., 1996a: Hmyz vyskytující se v areálu rozvodny u Habří. – Manuskript, 5 str., P-EKO s. r. o. UL.
VYSOKÝ V., 1996b: Entomologický průzkum Mánesových sadů v Ústí nad Labem. – Manuskript, 7 str., Magistrát města UL.
VYSOKÝ V., 1996c: Entomologický průzkum CHN Kleneč. – Manuskript, 52 str. +
2 mapky (pro Agenturu OP a K v UL).
VYSOKÝ V., 1996d: Střevlíci pískovny ve Valtířově. – Fauna Bohem. Septentr.,
21: 127-133.
VYSOKÝ V., 1997: Závěrečná zpráva o provedeném entomologickém průzkumu
na lokalitě Tisá - Antonínov – „Benzinka“. – Manuskript, 13 str., f. P-EKO s. r. o.
Ústí n. L.
VYSOKÝ V., 1997a: Přírodovědecký průzkum rezervace Domaslavické údolí
(Zoologie). Část 1. Entomologický průzkum. – Manuskript, 27 str. (pro f. P-EKO
s.r.o. v UL).
VYSOKÝ V., 1997b: Biologický průzkum po trase části plynovodu u Miřejovic. –
Manuskript, 19 str. (pro CHKO České středohoří v LT).
VYSOKÝ V., 1997c: Poznámky k výskytu fauny na území města Ústí nad Labem.
– Manuskript, 7 str. (pro f. P-EKO s.r.o. v UL).
VYSOKÝ V., 1997d: Průzkum mravenců na vrchu Bořeň. – Manuskript, 22 str. +
5 mapek (pro Agenturu OP a K v UL).
- 178 -
VYSOKÝ V., 1997e: Výsledky průzkumu lokality Rájec-1. Manuskript, 9 str. (pro
CHKO LP v Děčíně).
VYSOKÝ V., 1997f: Výsledky průzkumu lokality Rájec-2. Manuskript, 10 str. (pro
CHKO LP v Děčíně).
VYSOKÝ V., 1997g: Výsledky průzkumu lokality Ostrov. – Manuskript, 7 str. (pro
CHKO LP v Děčíně).
VYSOKÝ V., 1997h: Výsledky průzkumu lokality Pod Dolským mlýnem. – Manuskript, 7 str. (pro CHKO LP v Děčíně).
VYSOKÝ V., 1997i: Výsledky průzkumu lokality Čabel. – Manuskript, 9 str. (pro
CHKO LP v Děčíně).
VYSOKÝ V., 1997j: Výsledky průzkumu lokality Pryskyřičný důl. – Manuskript, 10
str. (Pro CHKO LP v DC).
VYSOKÝ V., 1998a: Entomologický průzkum lokality Mezná - Zámeček. – Manuskript, 5 str., Správa CHKO Labské pískovce.
VYSOKÝ V., 1998b: Zoologické zhodnocení zájmové plochy f. Severní stavební v
Habrovicích. – Manuskript, 5 str., f. Severní stavební s.r.o. UL.
VYSOKÝ V., 1998c: Entomologický průzkum vrchu Ve skále (272 m n. m.) u Rtyně nad Bílinou. – Manuskript, 12 str., Ob. úřad ve Rtyni n. Bílinou.
VYSOKÝ V., 1998d: Lovy brouků světelným lapačem v Bánově (okres Ústí n. L.)
(Brouci - Coleoptera). – Manuskript, 11 str., (pro Státní ústav ochrany rostlin).
VYSOKÝ V., 1998e: Fauna lokality Lukavec - skládka. – Manuskript, 4 str. (pro f.
P-EKO s. r. o. v UL).
VYSOKÝ V., 1999: Střevlíkovití (Coleoptera: Carabidae) přírodní rezervace Domaslavické údolí v Krušných horách (okres Teplice). – Sborník Okr. muzea v
Mostě, řada přírod. 1998/1999, 20/21: 39-44.
- 179 -
VYSOKÝ V., 1999a: Přírodovědné hodnocení lokality K3 v areálu Chemopetrol
a.s. Litvínov. – Manuskript, 6 str., (pro Chemopetrol a. s. Litvínov).
VYSOKÝ V., 1999b: Entomologický průzkum lokality „údolí Hasiny“ v Lipenci u
Loun (Coleoptera: Carabidae, Catopidae, Silphidae; Hymenoptera: Formicidae).
– Manuskript, 42 str. + mapka (pro Agenturu OP a K v UL).
VYSOKÝ V. in KOLEKTIV, 1999: Biologické hodnocení Labe v úseku Střekov státní hranice Hřensko. – Manuskript Správa CHKO České středohoří, 1-(52)
pp. + 48 příloh (nestr.).
VYSOKÝ V., 2000a: Průzkum Soutěsek u Hřenska. – Manuskript, 7 str. (pro NP
České Švýcarsko).
VYSOKÝ V., 2000b: Zoologický průzkum zájmového území odkaliště teplárny v
Trmicích. – Manuskript, 6 str. (pro Teplárnu v Trmicích).
VYSOKÝ V., 2000c: Zoologický průzkum na trase elektrovodu mezi obcemi Jílové (okr. DC) a Krupka (okr. TP). – Manuskript, 14 str., f. P-EKO s.r.o. UL.
VYSOKÝ V., 2000d: Entomologický průzkum prostoru nad koupalištěm v Habrovickém rybníku. – Manuskript, 9 str., Magistrát města UL.
VYSOKÝ V., 2000e: Entomologický průzkum na trase vodovodu a v prostoru
ČOV na a pod Pravčickou bránou. - Manuskript, 5 str., f. P-EKO s.r.o. UL.
VYSOKÝ V., 2000f: Entomologický průzkum lokality Jánská. – Manuskript, 18
str., f. P-EKO s.r.o. UL.
VYSOKÝ V., 2000g: Entomologický průzkum labských ostrovů v okolí Litoměřic.
– Manuskript, 39 str., Agentura OpaK v UL.
VYSOKÝ V., 2001: Střevlíci v „Údolí Hasiny u Lipence“ (okr. Louny) (Coleoptera:
Carabidae). – Přírodovědný průzkum „Údolí Hasiny u Lipence“, Louny: 66-79.
VYSOKÝ V., 2001a: Průmyslová zóna Předlice - 2. Zoologický průzkum. – Manuskript, 8 str., (pro Magistrát UL).
- 180 -
VYSOKÝ V., 2001b: Biologický průzkum Průmyslové zóny Předlice - 1. Zoologie.
– Manuskript, 16 str. (pro Magistrát UL).
VYSOKÝ V., 2001c: Dobětice. Zoologický průzkum. – Manuskript, 5 str. (pro
Magistrát UL).
VYSOKÝ V., 2001d: Entomologický průzkum NPP Velký vrch. – Manuskript, 12
str. (pro Agenturu OP a K v UL).
VYSOKÝ V., 2001e: Entomologický průzkum kóty 333 u Kladrub a jejího okolí. –
Manuskript, 9 str., (pro Okr. úřad Teplice).
VYSOKÝ V., 2001f: Entomologický průzkum prováděný na lokalitě NPR Malý štít
pomocí zemních pastí. – Manuskript, 6 str., (pro Agenturu OP a K v UL).
VYSOKÝ V., 2001g: Zpracování materiálu hmyzu ze zemních pastí v rezervaci
Kleneč. – Manuskript, 18 str. (pro Agenturu OP a K v UL).
VYSOKÝ V., 2002a: Předprovozní monitoring dálnice D 807 Trmice – státní hranice. Závěrečná zpráva za rok 2002. – Manuskript, 58 str., pro f. Evernia s.r.o.
VYSOKÝ V., 2002b: Entomologický průzkum rybníku Tavírna a jeho okolí. – Manuskript, 9 str. (pro f. P-EKO spol. s r.o. v UL).
VYSOKÝ V., 2002c: Entomologický průzkum NPR Novodomské rašeliniště v
Krušných horách (okres CV) (Coleoptera: Carabidae; Hymenoptera: Formicidae). – Manuskript, 19 str., (pro Agenturu OpaK v UL).
VYSOKÝ V., 2003a: Předprovozní monitoring dálnice D 807 Trmice - státní hranice. Závěrečná zpráva za rok 2003. – Manuskript, 63 str. pro f. Evernia s.r.o.
VYSOKÝ V., 2003b: Most - Lajsník – entomologický průzkum. – Manuskript, 4
str., pro Blades Technology CZ.
VYSOKÝ V., 2003c: Dolní Labe – zpráva o entomologickém průzkumu v roce
2003. – Manuskript, 19 str., pro Správu CHKO Labské pískovce.
- 181 -
VYSOKÝ V., 2003d: Sledování fauny Chabařovické nádrže na místě jámy povrchového dolu 5. květen. – Manuskript, 49 str. (pro P-EKO).
VYSOKÝ V., 2003e: Petrovice – rybník. Entomologický průzkum. – Manuskript, 8
str. (pro Ob. úřad Petrovice).
VYSOKÝ V., 2003f: Strážky - obchvat (Entomologický průzkum). – Manuskript
pro f. P-EKO v UL, 27 str.
VYSOKÝ V., 2003g: Entomologický průzkum zájmové plochy u Zooparku Chomutov. – Manuskript pro Zoopark Chomutov, 7 str.
VYSOKÝ V., 2004: Střevlíci údolí Bíliny v okolí Malhostického rybníka (Coleoptera: Carabidae). – Fauna Bohem. Septentr., Ústí n. L., T. 28: 179-190.
VYSOKÝ V., 2004a: Nástin fauny střevlíkovitých z okolí Duchcova (Coleoptera:
Carabidae). – Hmyz na Duchcovsku - Monografie Muzea města Duchcova řady
přírodov. Sešit č. 1 (MMIV):15-20.
VYSOKÝ V., 2004b: Transfery na vybraných úsecích dálnice ohledně střevlíka
druhu Carabus auratus L. (lokality Varvažov, Jedlová hora a U velblouda). –
Manuskript, 24 str. + tabulky + grafy, dep. Správa silnic a dálnic Praha.
VYSOKÝ V., 2004c: Zoologický průzkum zájmového území umělé lyžařské sjezdovky na svahu Střížovického vrchu (Entomologie). – Manuskript, 17 str.
VYSOKÝ V., 2004d: Výsledky entomologického průzkumu v roce 2004na vybraných plochách přilehlých k budoucí dálnici D8 v úseku Trmice - státní hranice. –
Manuskript, 48 str., pro f. P-Eko v UL.
VYSOKÝ V., 2004e: Entomologický průzkum „Dolního Labe“ v úseku Děčín státní hranice prováděný v roce 2004. – Manuskript, 73 str., pro f. P-Eko v UL.
VYSOKÝ V., 2004f: Entomologický průzkum břehů Labe mezi Ústí n. L. a Děčínem v roce 2004 na lokalitách Mojžíř, Povrly a Svádov. – Manuskript, 17 str.
- 182 -
VYSOKÝ V., 2005: Střevlíci Mariánské skály (Coleoptera: Carabidae). – Fauna
Boh. Septentr., T. 29 (2004): 249-253. Ústí n. L.
VYSOKÝ V., 2005a: Průzkum navigace Labe a Ploučnice v Děčíně. – Manuskript,
dep. Povodí Labe, 11 str.
VYSOKÝ V., 2005b: Průzkum areálu bývalého zahradnictví v Krásném Březně. –
Manuskript, 26 str.
VYSOKÝ V., 2005c: Metal a.s. Trmice. Biologický průzkum. – Manuskript, 4 str.
VYSOKÝ V., 2005d: Zoologický průzkum na lokalitě u Mikulova v Krušných horách - běžecký lyžařský areál. (Entomologie). – Manuskript, 16 str.
VYSOKÝ V., 2005e: Biologický průzkum nábřeží Labe na vybraném úseku na
Střekově. Bezobratlí. – Manuskript, 4 str.
VYSOKÝ V., 2005f: Průzkum brouků (Coleoptera) na břehu Labe v Povrlech. –
Manuskript, 15 str.
VYSOKÝ V., 2005g: Průzkum brouků (Coleoptera) na břehu Labe ve Svádově. –
Manuskript, 16 str.
VYSOKÝ V., 2006: Průzkum zaniklého lomu u Mikulovic (u Kadaně). – Manuskript, 8 str.
VYSOKÝ V., 2006a: Průzkum luk v jižní části obce Telnice. – Manuskript, 8 str.
VYSOKÝ V., 2006b: Entomologický průzkum okolí rekreačního rybníka „Mašíňák“ u Varnsdorfu. – Manuskript, 12 str.
VYSOKÝ V., 2006c: Entomologický průzkum zájmových ploch v okolí Žďárku. Manuskript, 28 str.
VYSOKÝ V., 2007: Transfery střevlíka Carabus auratus (Coleoptera: Carabidae).
– Fauna Bohem. Septentr., T. 31 (2006): 121-126.
- 183 -
VYSOKÝ V., 2007a: Entomologický průzkum v prostoru bývalé pískovny v Církvicích – Manuskript, 5 str. dep. f. P-EKO UL.
VYSOKÝ V., 2007b: Entomologický průzkum v prostoru rybníka u hřiště v Dubicích – Manuskript, 6 str. dep. f. P-EKO UL.
VYSOKÝ V., 2007c: Pokusné odchyty hmyzu do kelímků na stromech na lokalitě
vrch Vyhlídka u Mojžíře. – Manuskript, 30 str. + grafy.
VYSOKÝ V., 2007d: Entomologický průzkum plochy Chabařovice-Leone. Manuskript, 11 str., dep. f. P-EKO UL.
VYSOKÝ V., 2007e: Entomologický průzkum na ploše Chabařovice - Letiště. –
Manuskript, 10 str., dep. f. P-EKO UL.
VYSOKÝ V., 2007f: Entomologický průzkum na lokalitě Chlumec - louky. – Manuskript, 12 str., dep. f. P-EKO UL.
VYSOKÝ V., 2007g: Entomologický průzkum okolí rybníka Tavírna u Chlumce. –
Manuskript, str. 11, dep. f. P-EKO UL.
VYSOKÝ V., 2007h: Entomologický průzkum břehu Ohře v okolí vodní elektrárny
v Libochovicích. – Manuskript, 9 str., dep. f. P-EKO UL.
VYSOKÝ V., 2007i: Průzkum mravenců v NP České Švýcarsko v roce 2007. –
Manuskript, 15 str., dep. Správa NP ČŠ.
VYSOKÝ V., 2007j: Entomologický průzkum Zbrašínského rybníka a okolí. – Manuskript, 9 str., dep. f. P-EKO UL.
VYSOKÝ V., 2008: Střípky z pozorování některých druhů hmyzu na Ústecku. –
Fauna Bohemiae Septentrionalis. T 32 (2007): 149-152.
VYSOKÝ V., 2008a: Průzkumy v prostoru výstavby dálnice D8 přes České středohoří. – Manuskripty z lokalit Bílinka, Habrovany, Oparenské údolí, Oparno Dobkovičky, Prackovice - lom a Radejčín - Žim pro f. P-EKO v Ústí nad Labem.
- 184 -
VYSOKÝ V., 2008b: Entomologický průzkum okolí obce Habrovice. – Manuskript
pro f. P-EKO v Ústí n. L.
VYSOKÝ V., 2008c: Výsledky průzkumu hmyzu zachyceného v kelímkách umístěných na stromech v prostoru haldy Tonasa v Neštěmicích. – Manuskript, 29
str.
VYSOKÝ V., 2008d: Zoologický průzkum jarního aspektu v prostoru zájmového
území vybudování nového elektrovodu 11kV v okolí Vrbky na Lounsku. – Manuskript pro f. P-EKO v Ústí nad Labem.
VYSOKÝ V., 2008e: Entomologický průzkum prostoru mezi obcí Knínice a dálnicí
D8 na úpatí Krušných hor. – Manuskript pro f. P-EKO v Ústí nad Labem.
VYSOKÝ V., 2008f: Entomologický průzkum na území budoucího odpaliště golfu
v UL-Předlicích. – Manuskript pro f. P-EKO v Ústí nad Labem.
VYSOKÝ V., 2008g: Hvozdík písečný český a jeho vazba na mravence na lokalitě
Kleneč u Roudnice nad Labem. – Manuskript pro f. P-EKO v Ústí nad Labem.
VYSOKÝ V., 2008h: Entomologický průzkum v prostoru plánovaného obchvatu
kolem Chabařovic. – Manuskript pro f. P-EKO v Ústí nad Labem.
VYSOKÝ V., 2008i: Entomologický průzkum na trase plánovaného vodovodu v
okolí Kryštofových Hamrů v Krušných horách. – Manuskript pro f. P-EKO v Ústí
nad Labem.
VYSOKÝ V., 2008j: Entomologický průzkum v prostoru plánovaného rozšíření
silnice mezi obcemi Lobendava - Lipová na Děčínsku. – Manuskript pro f. P-EKO
v Ústí nad Labem.
VYSOKÝ V., 2008k: Entomologický průzkum na březích rybníků u Zabrušan na
Teplicku. – Manuskript pro f. P-EKO v Ústí nad Labem.
VYSOKÝ V., 2008l: Entomologický průzkum v okolí plaviště trmické teplárny
(Coleoptera, Hymenoptera: Formicidae) – Manuskript pro f. P-EKO v Ústí nad
Labem.
- 185 -
VYSOKÝ V., 2008m: Entomologický průzkum v prostoru mezi dálnicí D8 a silnicí
DC - TP v okolí Knínic v Podkrušnohorské kotlině na Ústecku. – Manuskript pro
f. P-EKO v Ústí nad Labem.
VYSOKÝ V. – Archiv: Determinovaný materiál pro různé sběratele pocházející z
Ústeckého kraje, soukromé drobné průzkumy anebo poznámky zaznamenané z
terénu od roku 2004 (VYSOKÝ - archiv).
VYSOKÝ V., ČEŘOVSKÝ V., 2002: Biologický průzkum Malhostického rybníka. –
Manuskript, 37 str. (pro Okres. úřad v Teplicích).
WRASE D. W., 1992: Taxonomische und Faunistische Bemerkungen über einige Carabiden-Arten (Col., Carabidae). – Linzer Biologische Beiträge, 24: 123128.
ZAHRADNÍK J., 1974: Svět brouků. – Práce Praha, 252 str.
ZELENÝ J., 1972: Návrh členění Československa pro faunistický průzkum. –
Zprávy Čes. spol. ent. ČSAV Praha, 8: 3-16.
Přehled druhů brouků (Coleoptera) čeledi střevlíkovití (Carabidae) na Ústecku
tribus Carabini
(Calosoma)
Calosoma (Calosoma s. str.) inquisitor (Linnaeus, 1758)
Použitá literatura: LAIBNER (1971): Údlický lesík; HŮRKA (1973): Kajba, Vršíček;
PULPÁN (1979): Suché; VYSOKÝ (1981): Kojetice; TRÁVNÍČEK (1982): Brník, SPR
Oblík; VYSOKÝ (1982): Kojetice-okolí; VYSOKÝ (1985b): Průčelské údolí, Sluneční stráň; VYSOKÝ (1989): Kojetice, Průčelské údolí, Slunenčí stráň,, Suché, Tisá,
Žandov v Kr.h.; FARKAČ (1991): +Kubačka; PULPÁN (1991): +Újezdská hora;
NOVOTNÝ-TÁBORSKÝ (1993): Brná, Dubí, Chomutov, Jezeří, Libochovany, Lom
pr. Litvínov, Telnice, Třebenice; MORAVEC (1995): +Raná; VYSOKÝ (1997c):
Průčelská rokle, Sebuzín, Střekov; KULA a KOL. (2002): Meziboří; KULAPURCHART-MATOUŠEK (2004a): Litvínov-Buttersteig.
coll MUL: +Lovoš, Průčelské údolí, Sluneční stráň-rezervace, Žandov Kr. h.
- 186 -
Seznam čtverců:
5548-5549.
5249-5250-5347-5348-5349-5350-5448-5449-5450-5546-
Poznámky: Podle HŮRKY (1996) je v ČR a SR v nominotypickém poddruhu v
teplých dubových lesích nížin a pahorkatin; při přemnožení obaleče dubového i
velmi hojný; dobře létá.
Calosoma (Calosoma s. str.) sycophanta (Linnaeus, 1758)
Použitá literatura: SCHÖN-TÁBORSKÝ-TYRNER (1978): SPR Zlatník; VYSOKÝ
(1989): +Buková hora, Labské údolí, Němčí; NOVOTNÝ-TÁBORSKÝ (1993): Černice.
coll. MUL: +Buková hora, Labské údolí (uvedeno„Elbetal“).
Seznam čtverců: 5350-5351-5447-5448.
Poznámky: Podle HŮRKY (1996) je v ČR a SR vzácný po celém území od nížin do
hor, hojnější jen při přemnožení lesních škůdců (motýlů), zvláště na jižní Moravě a jižním Slovensku.
Calosoma (Campolita) auropunctatum (Herbst, 1784)
Použitá literatura: LOKAY (1868): Teplice, Žatec; FLEISCHER (1928): Most; NOVOTNÝ-TÁBORSKÝ (1993): Jezeří.
Seznam čtverců: 5348-5349-5447-5448-5647.
Poznámky: Podle Hůrky (1996) mizející druh, který je po celém území ČR velmi
vzácný na polích a stepích nížin. Živí se především housenkami můrovitých
(Noctuidae).
Calosoma (Chrysostigma) reticulatum (Fabricius, 1787)
Použitá literatura: FLEISCHER (1928): Most; HŮRKA (1996): Most - okolí.
Seznam čtverců: 5447.
- 187 -
Druh vyhynulý.
Poznámky: Podle HŮRKY (1996) je to druh otevřených stanovišť: úhory, pole,
zpravidla na písčité půdě. Na celém areálu velmi vzácný. Na území ČR a SR
pravděpodobně vymřelý, již více jak 65 let nenalezen.
Závěr
Autor v tomto příspěvku podává seznam literatury týkající se brouků (Coleoptera) z čeledi Střevlíkovití (Carabidae) Ústeckého kraje. Ve druhé části tohoto příspěvku je uveden seznam druhů z rodu Calosoma.
Summary
The author in this paper gives a list of literature on beetles (Coleoptera) from
the carabid family (Carabidae) of the Usti Region. The second part of the report
lists the species of the Calosoma genus.
Adresa autora
Václav Vysoký, Herbenova 11, 400 01 Ústí nad Labem
- 188 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
POZNÁMKY K VÝSKYTU RODU BUCCULATRIX V ÚSTECKÉM KRAJI
(Lepidoptera: Bucculatricidae)
Notes of the Bucculatrix genus range in the Usti region
(Lepidoptera: Bucculatricidae)
Václav VYSOKÝ, Jindřich ČERNÝ
V tomto příspěvku podáváme výsledky sledování fauny motýlů rodu Bucculatrix (Lepidoptera: Bucculatricidae) v Ústeckém kraji, včetně bibliografie týkající
se jednotlivých druhů potvrzených na Ústecku. Všechny udané doklady určil
podle požerků na listech druhý z autorů a u všech dokladů platí, lgt. Vysoký
nebo lgt. Černý. U každého druhu uvádíme výskyt v Čechách (B) a na Moravě
(M) (podle http://www.lepidoptera.wz.cz/seznam/bucculatrix.html) i živné
rostliny, které jsou uváděné v různé literatuře nebo na www stránkách,
např. http://en.wikipedia.org/wiki/Bucculatricidae),
nebo http://images.google.de/images?q=Bucculatrix+argentisignella&hl=de
apod.
Jedná se drobné motýly s rozpětím předních křídel od 7 do 10 mm. Křídla jsou
bílá až hnědavá, bez nebo s kovovým leskem. Pokud je na předních křídlech
kresba, sestává se ze skvrn a zkosených šmouh. Charakteristické jsou "rozcuchané vlásky" na hlavě. Výskyt: Holarktická oblast; v Evropě žije na 50 druhů –
v ČR je pouze jeden rod (Bucculatrix), který má 19 druhů. Z Ústeckého kraje
máme podklady pro 13 druhů. Druh Bucculatrix absinthii Gartner, 1865 je
znám z Čech i Moravy (popsán z okolí Brna, na jižní Moravě), ale z Ústecka neznáme žádné doklady – jako živná rostlina je udávána Artemisia absinthium
(Pelyněk pravý); Bucculatrix argentisignella Herrich-Schäffer, 1855 je udáván
z Moravy – živná rostlina je Leucanthemum vulgare (Kopretina bílá); Bucculatrix fatigatella (Heyden, 1863) je udáván z Čech, ale z Ústeckého kraje jej neznáme – jako živná rostlina jsou udávané Artemisia campestris (Pelyněk ladní)
a Leucanthemopsis alpina (?); Bucculatrix humiliella Herrich-Schäffer, 1855 je
udáván z Čech, ale nám se jej nepodařilo dosud z Ústeckého kraje prokázat –
živnou rostlinu se nám nepodařilo zjistit; Bucculatrix maritima Stainton, 1851
(Chobotníček slanomilný) je znám pouze z Moravy, kde je znám jako halofilní
druh vyvíjející se na Aster tripolium (Hvězdnice slanistá). Housenky nejdříve
- 189 -
minují v listech dřevin a bylin (hlavně složnokvětých), později žijí na listech, kde
také kuklí v zámotku. Vývoj od vajíčka po imágo je velmi krátký, vytvářejí několik generací v roce. Nakonec zbývá ještě druh Bucculatrix ratisbonensis Stainton, 1861, který je udáván z Čech i Moravy, ale na Ústecku nebyl ještě spolehlivě potvrzen – jako živná rostlina je udávána Artemisia campestris (Pelyněk
ladní).
čeleď BUCCULATRICIDAE – CHOBOTNÍČKOVITÍ
rod Bucculatrix – Chobotníček
Bucculatrix albedinella (Zeller, 1839) – B-M
syn.: boyerella (Duponchel, 1840).
Použitá literatura: ČERNÝ-archiv: Bynov, Hliněná, +Chmelník, +Klobouk; Černý,
Říha 2007: Rumburk; ČERNÝ-SPRUŽINA, 2005: Bánov; KULA, 2005, 2007: Sněžník-lapač; SKYVA a KOL., 1990: Lovosice-Řehlovice; Vávra 2004: Babylon; VÁVRA, 2005: Hřensko.
Lokality:
Habří-Stadice, 21.10.2008 – chodby na listech Ulmus spp.
Zjištěné živné rostliny: Ulmus spp. (Jilm).
Udávané živné rostliny: Ulmus minor (Jilm habrolistý), Ulmus spp. (Jilm).
Seznam čtverců: 5053-5151-5152-5250-5251-5349-5449-5450.
Bucculatrix artemisiella Herrich-Schäffer, 1855 – B-M
syn.: artemisiae auct. nec Nickerl, 1864.
Použitá literatura: STERNECK, ZIMMERMANN, 1933: +Lovoš ˇ“Lobosch“-var.
ratisbonensis), Žernoseky („Czernosek“-také var. ratisbonensis); VÁVRA, 1997:
PP Stroupeč; VÁVRA, 2002a: Stroupeč; VÁVRA, 2003: Vysočany; VYSOKÝ, KLÍR,
FUKSA, 1987: +Kozí vrch; Libochovany.
Udávané živné rostliny: Artemisia campestris (Pelyněk ladní), Artemisia spp.
(Pelyněk).
Seznam čtverců: 5350-5450-5647.
Bucculatrix bechsteinella (Bechstein et Scharfenberg, 1805) – Chobotníček
hlohový – B-M
syn.: crataegi (Zeller, 1839).
Použitá literatura: ČERNÝ-archiv: Děčín, Hliněná, Na Tisce, PR Pavlino údolí, PR
Za pilou, Raná, Šluknov, Vysoká Lípa; ČERNÝ-ŘÍHA, 2007: Rumburk; STERNECK,
- 190 -
ZIMMERMANN, 1933: Děčín („Tetschen“), Šluknov („Schluckenau“); VÁVRA,
1997: PP Stroupeč; VÁVRA, 2000: Vysoká Lípa-okolí; VÁVRA, 2002: Růžák; VÁVRA, 2002a: Stroupeč; VÁVRA, 2003: Vysočany; VYSOKÝ, KLÍR, FUKSA, 1987:
Brná; ZÁRUBA, 1992: Košťálov.
Lokality:
Chabařovice-cesta mezi hřbitovem a toxickou skládkou, 18.10.2008 – krátká
chodba u střední žilky na listu Pyrus spp. + chodby na listech Crataegus spp.,
někdy na jednom listu spolu s druhem Stigmella crataegella, jindy s druhem
Lyonetia clerkella.
Chabařovice-podél staré cesty k nádraží, 18.10.2008 – chodby na listech Crataegus spp., někdy na jednom listu spolu s druhem Stigmella hybnerella.
Kleneč (u Roudnice), 11.9.2008 – chodba na listech Crataegus spp.
Mojžíř-údolí proti koupališti mezi vrchy Vyhlídka a Špičák, ve smíšeném lese,
10.10.2006 – chodby na listech Crataegus spp., někdy na jednom listu spolu
s druhem Lyonetia clerkella.
Radejčín-okolí, 18.10.2006 – chodby na listech Crataegus spp.
Stadice, 8.7.2008 – chodby na listech Crataegus spp.
Zjištěné živné rostliny: Crataegus spp. (Hloh), Pyrus spp. (Hrušeň).
Udávané živné rostliny: Crataegus monogyna (Hloh jednosemenný), Crataegus
spp. (Hloh), Cydonia oblonga (Kdouloň obecná), Hippophaë spp. (Rakytník),
Malus spp. (Jabloň), Pyrus communis (Hrušeň obecná), Pyrus spp. (Hrušeň),
Sorbus spp. (Jeřáb).
Seznam čtverců: 4952-5151-5152-5250-5251-5349-5350-5450-5549-5647
-5651.
Bucculatrix cidarella (Zeller, 1839) – Chobotníček olšový – B-M
Použitá literatura: ČERNÝ-archiv: Děčín, Mikulášovice, Vysoká Lípa; STERNECK,
ZIMMERMANN, 1933: Děčín („Tetschen“), Mikulášovice („Nixdorf“); VÁVRA,
2000: Vysoká Lípa-okolí; VÁVRA, 2003: Vysočany; VÁVRA, 2006: Kaňon Labe.
Udávané živné rostliny: Alnus glutinosa (Olše lepkavá), Myrica gale (Voskovka
evropská).
Seznam čtverců: 5052-5152-5251-5647.
Bucculatrix cristatella (Zeller, 1839) – B-M
Použitá literatura: ČERNÝ-archiv: Vysoká Lípa; VÁVRA, 1997: PP Stroupeč; VÁVRA, 2000: Vysoká Lípa-okolí; VÁVRA, 2002a: Stroupeč; VÁVRA, 2003: Vysočany.
- 191 -
Udávané živné rostliny: Achillea millefolium (Řebříček obecný).
Seznam čtverců: 5152-5647.
Bucculatrix demaryella (Duponchel, 1840) – B-M
Použitá literatura: KULA, 2005, 2007: Sněžník-lapač; VÁVRA, 2006: Kaňon Labe.
Udávané živné rostliny: Acer spp. (Javor), Betula spp. (Bříza), Castanea spp.
(Kaštan), Corylus spp. (Líska).
Seznam čtverců: 5152-5250-5251.
Bucculatrix frangutella (Goeze, 1783) – B-M
syn.: frangulella auct., error
Použitá literatura: ČERNÝ-archiv: Bynov, Děčín, Hliněná, +Chmelník, +Klobouk,
Lipová, Mikulášovice, PR Za pilou, Rumburk, Šluknov, Vysoká Lípa; ČERNÝ-ŘÍHA,
2007: Rumburk; KULA, 2005, 2007: Sněžník-lapač; STERNECK, ZIMMERMANN,
1933: Děčín („Tetschen“), Lipová („Hainspach“), Mikulášovice („Nixdorf“),
Šluknov („Schluckenau“); VÁVRA, 2000: Vysoká Lípa-okolí; VÁVRA, 2003: Vysočany; VÁVRA, 2004: Babylon; VÁVRA, 2005: Hřensko; VÁVRA, 2006: Kaňon
Labe.
Lokality:
Habrovany-Stebno, okolí „červené“ turistické stezky, 17.11.2006 – chodby na
listech Rhamnus cathartica.
Telnice-kolem trati směrem na Libouchec, 28.9.2008 – chodby na listech Frangula alnus.
Varta směrem na Olešnici 14.9.2008 – chodby na Rhamnus cathartica, na jednom listu spolu se Stigmella catharticella.
Ústí nad Labem-Žižkova ul., svah směrem na Hostovice, 25.11.2006 – chodby
na listech Rhamnus cathartica. Někdy je na jednom listu spolu s druhem Stigmella catharticella.
Zjištěné živné rostliny: Frangulus alnus (Kručina olšová), Rhamnus cathartica
(Řešetlák počistivý).
Udávané živné rostliny: Frangulus alnus (Kručina olšová), Rhamnus cathartica
(Řešetlák počistivý), Rhamnus spp. (Řešetlák).
Seznam čtverců: 4952-5052-5053-5151-5152-5249-5250-5251-5349-53505449-5647.
- 192 -
Bucculatrix gnaphaliella (Treitschke, 1833) – Chobotníček smilový – B-M
Použitá literatura: ČERNÝ-archiv: Podmokly, Mikulášovice; STERNECK, ZIMMERMANN, 1933: +Kozí vrch („Ziegenberg“), Libochovany („Libochowan“),
Lišany („Lischan bei Saaz“), Mikulášovice („Nixdorf“), Podmokly („Bodenbach“),
+Radobýl („Radobil“).
Udávané živné rostliny: Helichrysum arenarium (Smil písečný).
Seznam čtverců: 5052-5251-5350-5450-5647.
Bucculatrix nigricomella (Zeller, 1839) – B-M
Použitá literatura: ČERNÝ-archiv: Děčín, Hliněná, Mikulášovice, Rumburk, Vysoká Lípa; ČERNÝ-ŘÍHA, 2007: Rumburk; ČERNÝ-SPRUŽINA, 2000, 2005: Bánov;
ČERNÝ-VYSOKÝ, 2001: Bánov; STERNECK, ZIMMERMANN, 1933: Děčín („Tetschen“), Mikulášovice („Nixdorf“); VÁVRA, 2000: Vysoká Lípa-okolí; VÁVRA,
2003: Vysočany.
Udávané živné rostliny: Leucanthemum spp. (Kopretina), Leucanthemum vulgare (Kopretina bílá), Potentilla anserina (Mochna husí).
Seznam čtverců: 5052-5053-5152-5250-5251-5053-5647.
Bucculatrix noltei Petry, 1912 – B-M
Použitá literatura: ČERNÝ-archiv: Vysoká Lípa; ČERNÝ-SPRUŽINA, 2005: Bánov;
VÁVRA, 1997: PP Stroupeč; VÁVRA, 2000: Vysoká Lípa-okolí; VÁVRA, 2002a:
Stroupeč; VÁVRA, 2003: Vysočany; ZÁRUBA, 1990, 1992: Košťálov; ŽEMLIČKA,
2003: +Radobýl.
Udávané živné rostliny: Artemisia vulgaris (Pelyněk černobýl).
Seznam čtverců: 5152-5250-5450-5549-5647.
Bucculatrix thoracella (Thunberg, 1794) – Chobotníček lipový – B-M
Použitá literatura: ČERNÝ-archiv: Děčín, Hliněná, Mikulášovice, PR Pavlino údolí; Rumburk, Šluknov, Vlčí Hora, Vysoká Lípa; ČERNÝ-ŘÍHA, 2007: Rumburk;
ČERNÝ-SPRUŽINA, 2000: Bánov; ČERNÝ-VYSOKÝ, 2001: Bánov; KULA, 1992:
Sněžník-obec; KULA, 1997a: Sněžník-obec; KULA, 2005, 2007: Sněžník-lapač;
SKYVA a KOL., 1990: Lovosice-Řehlovice; STERNECK, ZIMMERMANN, 1933:
Děčín („Tetschen“), Mikulášovice („Nixdorf“); Šluknov („Schluckenau“); VÁVRA, 1997: PP Stroupeč; VÁVRA, 2000: Vysoká Lípa-okolí; VÁVRA, 2002: Růžák;
VÁVRA, 2002a: Stroupeč; VÁVRA, 2003: Vysočany; VÁVRA, 2004: Babylon; VÁVRA, 2005: Hřensko; VÁVRA, 2006: Hřensko; ZÁRUBA, 1992: Košťálov.
- 193 -
Lokality:
Dolní Zálezly-okolí, od vyhlídky Mlynářův kříž (1914-1918) až po zahrady
v Dolních Zálezlech, podél zelené turistické stezky, 28.10.2006 – požerky na
listech Tilia spp. spolu s druhem Stigmella tiliae.
Dubičky-okolí, směrem k nádraží Radejčín, po okraj lesa, 18.10.2006 – chodba
na listech Tilia spp., někdy je na jednom listu také ptychonom od druhu Phyllonorycter issikii.
+Farský vrch-podél žluté turistické stezky, 11.10.2007 – chodby na listech Tilia
cordata.
Chvalov-Vaňov, okolí „zelené“ turistické stezky při úpatí Panenské skály,
12,11.2006 – chodba na listu Tilia spp., spolu s chodbou od druhu Stigmella
tiliae.
Koštov, 8.7.2008 – chodba na listu Acer platanoides, spolu s chodbou Stigmella
aceris na jednom listu.
Střekov-Bezejmenný vrch nad hradem Střekovem, podél lesní cesty od okraje
lesa nad Novou Vsí až po cca 50 m od vrcholu, 30.9.2006 – chodby na listech
Tilia spp. Byl zjištěn i ve smíšeném lese na vrcholu Bezejmenného vrchu, na
jednom listu také spolu s druhy Phyllonorycter issikkii a Stigmella tiliae.
Střekov-Partyzánská stezka, prudký svah na stezkou se smíšeným suťovým
listnatým lesem, 30.9.2006 – plošná chodba na listu Tilia spp.
Ústí nad Labem-Klíše-areál Kampus, 17.10.2008 – požerek na listu Tilia spp.
Všebořice-okolí, pás dřevin mezi skládkami a loukou nad Habrovickým rybníkem, 12.10.2006 – chodby na listech Tilia spp., někdy i se spodním zřaseným
ptychonomem od druhu Phyllonorycter issikii.
Zjištěné živné rostliny: Acer platanoides (Javor mléč), Tilia cordata (Lípa srdčitá), Tilia spp. (Lípa).
Udávané živné rostliny: Acer spp. (Javor), Aesculus spp. (Jírovec), Tilia cordata
(Lípa srdčitá), Tilia spp. (Lípa), Tilia x vulgaris (kříženec lípy srdčité a lípy velkolisté). Tilia, Acer, Aesculus
Seznam čtverců: 4952-5052-5053-5151-5152-5250-5251-5349-5350-5450
-5549-5647.
Bucculatrix ulmella Zeller, 1848 – Chobotníček jilmový – B-M
Použitá literatura: ČERNÝ-archiv: Hliněná, +Chmelník, Mikulášovice, Podmokly,
PR Pavlino údolí, Rumburk, Vilsnice, Vlčí Hora, Vysoká Lípa; ČERNÝ-ŘÍHA, 2007:
Rumburk; KULA, 2005, 2007: Sněžník-lapač; STERNECK, ZIMMERMANN, 1933:
Mikulášovice („Nixdorf“), Podmokly („Bodenbach“); VÁVRA, 2000: Vysoká Lípa-
- 194 -
okolí; VÁVRA, 2004: Babylon; VÁVRA, 2005: Hřensko; VÁVRA, 2006: Kaňon
Labe.
Lokality:
Koštov-Milbohov, kolem cest ve smíšeném lese, 28.9.2006 – chodby na listech
Quercus spp., někdy je na jednom listu spolu s druhem Ectoedemia spp.
Moravany-okolí, od silnice Dubice-Stebno až po obec (včetně), 12.11.2006 –
chodby na listech Quercus spp. Někdy je i na Quercus robur a zde byl nalezen
na jednom listu i spodní zřasený ptychonom od Phyllonorycter spp. a chodby
druhů Stigmella basiguttella a Tischeria dodonaea.
Zjištěné živné rostliny: Quercus robur (Dub letní), Quercus spp. (Dub).
Udávané živné rostliny: Carpinus betulus (Habr obecný), Pinus sylvestris (Borovice lesní), Quercus spp. (Dub), Sorbus spp. (Jeřáb), Ulmus spp. (Jilm).
Seznam čtverců: 5052-5053-5151-5152-5250-5251.
Bucculatrix ulmifoliae Hering, 1931 – B-M
Použitá literatura: ČERNÝ-archiv: PR Pavlino údolí, Rumburk, +Růžovský vrch,
Vysoká Lípa; ČERNÝ-SPRUŽINA, 2000: Bánov; VÁVRA, 2000: Vysoká Lípa-okolí;
VÁVRA, 2002: Růžák; VÁVRA, 2003: Vysočany; VÁVRA, 2006: Kaňon Labe.
Udávané živné rostliny: Ulmus minor (Jilm habrolistý), Ulmus spp. (Jilm).
Seznam čtverců: 5151-5152-5250-5251-5647.
Použitá literatura a prameny
ČERNÝ J. - archiv – dokladový materiál je uložen v jeho sbírce, nebo jej určoval,
popřípadě revidoval. Část materiálu je excerpována z různých prací nebo je
uložena ve sbírkách různých sběratelů.
ČERNÝ J., ŘÍHA R. 2007: Výsledky faunistického průzkumu motýlů (Lepidoptera)
v okolí města Rumburk (Šluknovský výběžek, severní Čechy). (Results of faunistic research of Lepidoptera in town of Rumburk and its environs (Šluknovský
výběžek region, Northern Bohemia). Klapalekiana, 43: 125-161 (in Czech, English summary).
ČERNÝ J., SPRUŽINA J., 1999b: Výskyt Lepidopter v Bánově v roce 1998 (dodatek). – Manuskript, 5 str., dep. Muzeum města Ústí n. L., Státní rostlinolékařská
správa v Ústí n. L. a autoři.
ČERNÝ J., SPRUŽINA J., 2000: Přehled druhů motýlů na lokalitě Bánov v roce
1999 – Manuskript, 18 str., dep. Muzeum města Ústí n. L., Státní rostlinolékařská správa v Ústí n. L. a autoři.
- 195 -
ČERNÝ J., SPRUŽINA J., 2005: Faunistický průzkum motýlů (Lepidoptera) na
lokalitě Bánov (Ústí nad Labem – 5250) v letech 1998-2002 (Souhrn výsledků) –
Manuskript, 45 str.
ČERNÝ J., ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 2001: Zoologický průzkum areálu Golfového
hřiště v Oldřichově. – Manuskript, 22 str., dep. OÚ Teplice etc.
GREGOR F., 1952: Moli rodu Lithocolletis Hb. na dubech v ČSR. – Zoologické a
entomologické listy, Brno, r. I.(XV.), č.1: 24-56.
KOLEŠKA Z., 1995: Historie entomologické činnosti a výzkumu entomofauny
v severozápadním regionu severních Čech. - II. část (1945-1990). – Sborník Okr.
Muzea v Mostě, řada přírodov., 17: 27-37.
KULA E., 1997a: Fauna motýlů porostů břízy v imisní oblasti - I. Imaga. – Lesnictví - Forestery, 43(7): 289-295.
KULA E., 1997b: Fauna motýlů porostů břízy v imisní oblasti - II. Housenky. –
Lesnictví - Forestery, 43(8): 347-356.
KULA E., 1997c: Fauna motýlů porostů břízy v imisní oblasti - III. Zimující stadia.
– Lesnictví - Forestery, 43(9): 398-404.
KULA E., 2005: Motýli ve světelném lapači na Sněžníku. – Manuskript, 63 str.
KULA E., 2007: Motýli porostů náhradních dřevin v imisním území Sněžníku.
(Die Schmetterlinge der Ersatzbaumarten im Immissionsgebiet Schneeberg). –
Lesnická práce Kostelec nad Černými Lesy, 107 pp (in Czech and German).
NOVÁK a KOLEKTIV, 1992: Česká jména motýlů. – Zprávy Československé společnosti entomologické při ČSAV, r. 28/1992, č. 1: 1-54.
NOVÁK I., LIŠKA J., 1997: Katalog motýlů (Lepidoptera) Čech. – Klapalekiana 33
(Supplementum): 1-59.
SKYVA J., ELSNER G., 1992: Záchranná přírodovědná inventarizace, těžební
prostor DĚTÁŇ, obor zoologie, bezobratlí, entomologie, Lepidoptera. In KOLEKTIV: Záchranná přírodovědná inventarizace, těžební prostor DĚTÁŇ mezi
obcemi Nová ves u Podbořanského Rohozce, Dětáň a Vrbička 1989-1991. –
Manuskript ČSOP 01/33 ZO Natura Praha. dep. Rezervační knihy AOPaK v Ústí
n. L., 142-176.
STERNECK J., ZIMMERMANN F., 1933: Prodromus der Schmetterlingsfauna
Böhmens II. Teil: Microlepidoptera. – Karlsbad, 168 str.
VÁVRA J., 1997: Lepidopterologický průzkum. In VÁVRA J. a KOL.: Přírodní památka Stroupeč – geobotanický a lepidopterologický průzkum, závěrečná zpráva. – Manuskript, dep. Rezervační knihy AOPaK v Ústí n. L.
VÁVRA J. 2000: Motýlí fauna Vysoké Lípy u Jetřichovic a okolí v CHKO Labské
pískovce. (Lepidopteran fauna (Lepidoptera) of Vysoká Lípa near Jetřichovice
- 196 -
and surroundings in the Labské pískovce Landscape Protected Area). – Sborník
Okres. Muzea v Mostě, ř. přírodověd., 22: 87-106 + pls 1-[16] (in Czech, English
summary).
VÁVRA J., 2002: NPR Růžák – lepidopterologický průzkum. Závěrečná zpráva. –
Manuskript, Správa NP České Švýcarsko; Aquatest Praha, 9 str. + 8 str. příloh.
VÁVRA J., 2002a: Motýlí fauna přírodní památky Stroupeč v okrese Louny. –
Sborník Okres. Muzea v Mostě, řada přírodov., 24: 21-47.
VÁVRA J., 2003: Vegetace a motýlí fauna na lokalitě Vysočany v okrese Louny. –
Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodov., 25: 3-32.
VÁVRA J. 2004: Motýlí fauna přírodní rezervace Babylon v Národním parku
České Švýcarsko. (Lepidopteran fauna (Lepidoptera) of Babylon Nature reserve
in České Švýcarsko (Bohemian Switzerland) National Park). – Manuskript Aquatest Praha (2004) + Sborn. Okres. Muzea v Mostě, ř. Přírodověd., 27 (2005):
39-54 (in Czech, English summary).
VÁVRA J. 2005: Okolí Hřenska – lepidopterologický průzkum. Závěrečná zpráva.
– Manuskript Aquatest Praha, 17 pp + pls 1-[15] (in Czech).
VÁVRA J. 2006: Kaňon Labe – lepidopterologický průzkum. Závěrečná zpráva.
Aquatest Praha, 19 pp + pls 1-[15] (in Czech).
VÁVRA J., LAŠTŮVKA A., LAŠTŮVKA Z., MAREK J., 2003: Lepidoptera. In Faunistic Records from the Czech republic-172. – Klapalekiana 39: 315-318. (uvedeno
jako VÁVRA a KOL., 2003).
VYSOKÝ V. - archiv: Soukromé poznámky o sběrech požerků Mikrolepidopter
v posledních letech, většinou v širším okolí Ústí nad nad Labem – vše určoval
kolega Jindřich Černý z Děčína.
VYSOKÝ V., 2008: Poznámka k výskytu některých drobníčkovitých na Ústecku
(Lepidoptera: Nepticulidae) – druhy vyskytující se na růžích (Rosa spp.). – Fauna Bohemia septentrionalis, T. 32 (2007): 139-148, Ústí n. L.
VYSOKÝ V., 2009: Poznámky k výskytu některých Mikrolepidopter a jejich živných rostlin (Lepidoptera: Lyonetiidae) – Fauna Bohemia septentrionalis, T. 33
(2008), Ústí n. L.: 101-110.
VYSOKÝ V., KLÍR J., FUKSA M., 1987: Motýli okresu Ústí nad Labem. – Okr. vlast.
muzeum v Ústí n. L., 93 str.
www stránky:
http://en.wikipedia.org/wiki/Bucculatricidae
http://www.lepidoptera.wz.cz/ - zde je Seznam motýlů České republiky
http://www.lepidoptera.wz.cz/seznam/bucculatrix.html
http://www.lepiforum.de/cgi-bin/lepiwiki.pl?Bucculatricidae
- 197 -
ZÁRUBA P., 1980: Entomologický průzkum SPR Košťálov. – Manuskript, 5 str.,
dep. Rezervační knihy AOPaK v Ústí n. L.
ZÁRUBA P., 1986: Zpráva o entomologickém průzkumu SPR Košťálov. – Manuskript, 3 str., dep. Rezervační knihy AOPaK v Ústí n. L.
ZÁRUBA P., 1990: Zpráva o entomologickém průzkumu chráněného území SPR
Košťálov. – Manuskript, 4. str., dep. Rezervační knihy AOPaK v Ústí n. L.
ZÁRUBA P., 1992: Lepidopterologický inventarizační průzkum chráněného
území Přírodní památka Košťálov. – Manuskript, 12. str., dep. Rezervační knihy
AOPaK v Ústí n. L.
ŽEMLIČKA M., 2000: Faunistický průzkum motýlů (Lepidoptera) v NPP Bílé stráně (CHKO České středohoří). – Manuskript, dep. autor a Správa CHKO České
středohoří, 6 str.
Summary
The authors of the paper provide the results of monitoring the Bucculatrix
genus of butterfly fauna (Lepidoptera: Bucculatricidae) throughout the Usti
Region, including the bibliography concerning each species confirmed in the
territory of Usti nad Labem and neighbouring areas. For each species, the report specifies the range in Bohemia (B) and Moravia (M) and host plants as
reported in various literatures or on websites.
Adresy autorů
Jindřich Černý, Košická 243, 405 05 Děčín IX - Bynov
Václav Vysoký, Herbenova 11, 400 01 Ústí nad Labem
- 198 -
FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALI, TOMUS 34, 2009, ÚSTÍ NAD LABEM
MRAVENCI VE STRÁŽI POD RALSKEM (Hymenoptera: Formicidae)
Ants in Straz pod Ralskem (Hymenoptera: Formicidae)
Václav VYSOKÝ
V srpnu 2009 jsem měl možnost několik dní sledovat faunu mravenců v okolí
Stráže pod Ralskem na okrese Česká Lípa, ve čtverci síťového mapování 5254,
5255 a 5354. Stráž pod Ralskem se nachází na horním toku Ploučnice, Z od
Hamru na Jezeře, SV od Mimoně, JJV od Jablonného v Podještědí, při severním
okraji Ralské pahorkatiny, když nejvyšší vrchol Ralsko (696) m se nachází JZ od
Stráže pod Ralskem.
Mravence jsem sledoval v podstatě v 5 oblastech nejbližšího okolí obce, a to:
1. Směrem na Dubnici ve staré polní dubové aleji, JZ od Dubnice (při severní
hranici velké usazovací nádrže). Ve stejném směru jsem sbíral také v širším
okolí rybníka Metud (J od Dubnice) – vše v mapovém čtverci (5254).
2. Od hráze Velkého Horeckého rybníka po vrchol Útěchovického Špičáku
(498) včetně, tj. oblast severně od silnice Stráž pod Ralskem - Hamr na Jezeře – v mapových čtvercích 5254+5255.
3. Oblast mezi Stráží pod Ralskem (jižně od Velkého Horeckého rybníka) a
výpustí Hamerského rybníka v JV části Hamru na Jezeře – většinou kolem
cyklostezky 3007 a drobných odbočkách při lesních cestách – v mapových
čtvercích 5254+5255.
4. Oblast od Velkého Horeckého rybníka směrem na jih až po Velký Jelení vrch
(513), včetně okolí vrchů Šibenice (cca 380), Malý Jelení vrch (474) a severní
část Bukového kopce (370) – celý zalesněný terén až po okraj uzavřené zájmové oblasti uranové těžby (pouze k lesní cestě s potrubním vedením) –
v mapovém čtverci 5354.
5. Okolí obvodového kanálu tekoucího jižně od Velkého Horeckého rybníka a
vtékajícího do Ploučnice JZ od Stráží pod Ralskem, tj. V od ob. Noviny pod
Ralskem + okolí Ploučnice – tato oblast, celá v zájmové uzavřené oblasti
nemá podstatný vliv na faunu mravenců, protože se zde podařilo prokázat
pouze běžné druhy, které jsou jinde poměrně časté – vše v mapovém čtverci 5349.
- 199 -
Výsledky průzkumu
(lokalita je zaznamenána za jménem druhu výše uvedeným číslem oblasti, kde
byl druh zjištěn, za pomlčkou je udán počet zjištěných kolonií a na dalším řádku
je heslovitě uveden biotop – např. polní, luční nebo lesní cesta, břeh rybníka,
okraj lesa apod. – hnízda jsou uvedena jmenovitě i s počtem zjištěných kolonií)
Camponotus herculeanus (Linnaeus, 1758) – 3+4 – 6 kolonií
Kolonie v zemi - borový les (6) - na lesní cestě (1 – do hnízda vedlo až 11
velkých vstupních otvorů, i uprostřed cesty).
Camponotus ligniperda (Latreille, 1802) – 3+4 – 6 kolonií
Kolonie v zemi - okraj lesní cesty (3 – do hnízda vedlo vždy více velkých
vstupních otvorů) + v pařezech neurčeného stromu na okraji polní cesty (2)
+ v kořenech stromů (1).
Poznámka: Dělnice byly často nacházené volně pobíhající po lesních
cestách, ale také na kládách lesních skládek dřeva.
Formica fusca Linnaeus, 1758 – 2+3+4+5 – 51 kolonie
Kolonie v zemi - břeh rybníka (3) + pod kamenem v borůvčí (2) - na okraji
lesních cest a pěšin (22) + v hliněných kupkách opřených o kámen (2) +
v kupkách z rostlinného materiálu opřené o pařezy (3) + ve kmenech stromů-např. dub, bříza (13) + pod dřívím ležícím v lese na zemi (2) + v kořenech
stromů (4).
Poznámka: Na mnoha místech byly dělnice zastižené na listech rostlin,
často poblíže mšic. Dělnice byly často také nacházené volně pobíhající po
lesních cestách, ale také na kládách lesních skládek dřeva.
Formica rufa Linnaeus, 1758 – 2+4+5 – 10 kolonií
Kolonie pod kameny na okraji lesních cest (2) + v kupkách z rostlinného materiálu na okraji lesa (5 – největší měla průměr cca 90 cm a výšku 40 cm) +
v kořenech stromů (3).
Poznámka: Na mnoha místech byly dělnice zastižené na listech dřevin,
většinou poblíže mšic. Dělnice byly také často nacházené volně pobíhající
po lesních cestách, ale také na kládách lesních skládek dřeva.
- 200 -
Formica sanguinea Latreille, 1798 – 2+4 – 30 kolonií
Kolonie v zemi - borový les (4) - okraje lesních cest (17) + kolonie v kupce
z rostlinného materiálu kolem pařezu (9 – někdy byla kupka jen velmi malá
a kolonie byla v pařezu a jeho kořenech).
Poznámka: Dělnice byly často nacházené volně pobíhající po lesních
cestách, ale také na kládách lesních skládek dřeva.
Formica truncorum Fabricius, 1804 – 4 – 23 kolonie
Kolonie v hlinitých kupkách v okolí lesních cest a pěšin (20 – vždy velmi ploché, ale plošně dosti velké až do průměru 20 cm) + v kupkách z rostlinného
materiálu kolem pařezu (3 – v jednom případě kupka překrývala celý starý
pařez).
Lasius alienus (Foerster, 1850) – 2 – 1 kolonie
Kolonie v trhlině velkého kamene na okraji lesa u louky (1).
Lasius brunneus (Latreille, 1798) – 1 – 8 kolonií
Kolonie ve starých kmenech dubů a jejich kořenech (8).
Lasius emarginatus (Olivier, 1791) – 2 – 2 kolonie
Kolonie mezi kameny na okraji lesa (2).
Lasius flavus (Fabricius, 1781) – 2 – 22 kolonie
Kolonie v hliněných kupkách v trávě na loukách a na okrajích polních a lučních cest (21) - v trávě na břehu rybníka (1).
Lasius fuliginosus (Latreille, 1798) – 2 – 1 kolonie
Kolonie v kořenech starého dubu (1).
Lasius niger (Linnaeus, 1758) – 1+2+3+4 – 169 kolonií
Kolonie v zemi - borový les (6) - okraje lesních cest (14) - břeh rybníka (24) +
pod kameny na okraji lesních cest a pěšin (14) + hliněné kupky na okraji lesa
(2 – větší kupka měla výšku 35 cm a průměr 60 cm) - na loukách a na okrajích lučních a polních cest (69 – nejvyšší kupka měla výšku 40 cm) - v trávě
na břehu rybníka (19 – největší kupka měla výšku 15 cm a průměr 40 cm) - v
okolí lesních cest a pěšin (4) + ve kmenu stromů, např. staré břízy (1 – na
povrchu kůry nápadná ze slepených pilin překlenutá chodba od kmenu do
- 201 -
staré větve - délka chodby na povrchu cca 50 cm) - starého dubu (1) + ve
starých pařezech borovic (2) + ve shnilém dříví ležícím na zemi (7) + pod dřívím ležícím v lese na zemi (4) + v kořenech stromů (2).
Lasius platythorax Seifert, 1991 – 3+4 – 16 kolonií
Kolonie v hliněných kupkách v trávě na břehu rybníka (2) + v pařezech borovic (14).
Leptothorax acervorum (Fabricius, 1793) – 2 – 2 kolonie
Kolonie pod mechem na velkém kamenu na okraji lesa (2).
Leptothorax nylanderi (Foerster, 1850) – 1+2 – ? (kolonie nenalezena)
Poznámka: Na mnoha místech byly dělnice zastižené na listech rostlin,
vždy na netýkavkách pod listnatými dřevinami, nikdy ale na osluněných listech, často ve společnosti mravenců rodu Myrmica.
Manica rubida (Latreille, 1802) – 3 – 15 kolonií
Kolonie v hliněných kupkách v okolí lesních cest a pěšin (15 – někdy byly
kupky jen nezřetelné, jindy i dosti velké, v průměru až 30 cm, ale vždy úplně
ploché).
Myrmica ruginodis Nylander, 1846 – 1+2+4+5 – 25 kolonií
Kolonie v zemi - okraje lesních cest (4) + pod kameny na okraji lesních cest a
pěšin (6) + ve shnilém dříví ležícím na zemi (12) + pod dřívím ležícím v lese
na zemi (3).
Poznámka: Dělnice a bezkřídlé samice byly často nacházené na listech
rostlin, nejčastěji se jednalo o miříkovité, kopřivy, netýkavky, ale také listy
keřů – velmi často u mšic. Někdy byly také dělnice nacházené na kládách
lesních skládek dřeva.
Myrmica sabuleti Meinert, 1860 – 2+3+4 – 25 kolonií
Kolonie v zemi - borový les (19) + v drnu opřeném o kámen (2) + pod kameny na okraji lesních cest a pěšin (4).
Myrmica scabrinodis Nylander, 1846 – 4 – 1 kolonie
Kolonie pod kameny na okraji lesních cest a pěšin (1).
- 202 -
Tetramorium caespitum Linnaeus, 1758 – 2+4 – 30 kolonií
Kolonie v zemi - borový les (10 kolonií) - okraj polních a lučních cest (4) +
pod kamenem v borůvčí (4) - na okraji lesních cest a pěšin (8) + v hlinitých
kupkách na okraji lesních cest (2) + v pařezech neurčeného stromu na okraji
polní cesty (2).
Tabulka prosbíraných oblastí
Legenda: 1-5 – viz popis oblastí, C – celkové zastoupení v oblastech
Celkem – celkem zjištěných druhů v jednotlivých oblastech
Druh
Camponotus herculeanus (Linnaeus, 1758)
Camponotus ligniperda (Latreille, 1802)
Formica fusca Linnaeus, 1758
Formica rufa Linnaeus, 1758
Formica sanguinea Latreille, 1798
Formica truncorum Fabricius, 1804
Lasius alienus (Foerster, 1850)
Lasius brunneus (Latreille, 1798)
Lasius emarginatus (Olivier, 1791)
Lasius flavus (Fabricius, 1781)
Lasius fuliginosus (Latreille, 1798)
Lasius niger (Linnaeus, 1758)
Lasius platythorax Seifert, 1991
Leptothorax acervorum (Fabricius, 1793)
Leptothorax nylanderi (Foerster, 1850)
Manica rubida (Latreille, 1802)
Myrmica ruginodis Nylander, 1846
Myrmica sabuleti Meinert, 1860
Myrmica scabrinodis Nylander, 1846
Tetramorium caespitum Linnaeus, 1758
Celkem 20 druhů
1
x
x
x
x
4
- 203 -
2
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
13
3
x
x
x
x
x
x
x
7
4
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
12
5
x
x
x
3
C
2
2
4
3
2
1
1
1
1
1
1
4
2
1
2
1
3
3
1
2
20
Závěr
Celkem se podařilo v okolí Stráže pod Ralskem potvrdit 20 druhů mravenců
v celkem 443 koloniích. Nejvíce kolonií se podařilo potvrdit od druhu Lasius
niger – 169 kolonií, Formica fusca – 51 kolonií, Formica sanguinea a Tetramorium caespitum – po 30 koloniích, Myrmica ruginodis a Myrmicy sabuleti – po 25
koloniích, Formica truncorum – 23 kolonií a Lasius flavus – 22 kolonií. Zbývající
druhy mají méně kolonií. Od Leptothorax nylanderi nemáme žádnou kolonii,
ale jejich dělnice byly nalezené na listech netýkavky minimálně na dvou lokalitách.
Co se týče množství druhů zjištěných v jednotlivých sledovaných oblastech,
bylo nejvíce druhů zjištěno mezi Velkým Horeckým rybníkem a Útěchovickým
Špičákem – 13 druhů a v prostoru jižně od Velkého Horeckého rybníka
k Velkému Jelenímu vrchu – 12 druhů.
Plošně je nejhojněji rozšířen druh Formica fusca a Lasius niger, které se podařilo nalézt ve 4 sběrných oblastech. Formica rufa, Myrmica ruginodis a Myrmica
sabuleti se podařilo nalézt ve 3 sběrných oblastech v okolí Stráže pod Ralskem.
K zajímavým nálezům je zde možné uvést druhy Camponotus herculeanus,
Formica truncorum a Manica rubida, které se jinak vyskytují hlavně ve vyšších
nadmořských výškách a jejich výskyt ve zdejší oblasti (tj. v cca 400 - 450 m n.
m.) je velmi zajímavý. Podle dosavadních průzkumů se Formica truncorum a
Manica rubida zde vyskytují pouze na jedné lokalitě, když Formica truncorum
je zde hojnější a byl zjištěn na více místech.
Summary
In August 2009, the author observed ant fauna in the vicinity of the Straz pod
Ralskem municipality in the district of Ceska Lipa several days, with a total of
20 ant species in 443 colonies confirmed successfully. The author also watched
a number of species including their surface distribution in the monitored areas.
Additionally, the article presents interesting findings of species - Camponotus
herculeanus, Formica truncorum and Manica rubida - that otherwise occur at
higher altitudes and their presence in the local area (i.e. approximately 400450 m above sea level) is not usual.
Adresy autora
Václav Vysoký, Herbenova 11, 400 01 Ústí nad Labem
- 204 -
Příspěvky na CD posílejte na adresu: Ing. Věra Vrabcová,
Zoologická zahrada, Drážďanská 23, 400 07 Ústí nad Labem,
popř. e-mailem na adresu: [email protected]
- 205 -
Vydala Zoo Děčín za finanční podpory Ministerstva životního prostředí ČR.
- 206 -
Download

Sborník odborných prací TOMUS 34