Logika a formální sémantika:
6. Intenzionální logika
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik
pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
doc. PhDr. Jiří Raclavský, Ph.D. ([email protected])
Department of Philosophy, Masaryk University, Brno
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
1
VI. Intenzionální logika
- intenzionální logika při aplikaci na přirozený jazyk používá sémantiku pomocí
možných světů („possible worlds semantics“, PWS)
- možný svět je maximální souhrn faktů, které mohou platit, aktuální svět je jeden z
možných světů
- zpravidla je sémantika postavena na základě teorie modelů, přičemž k doméně a
množině pravdivostních hodnot přibývá množina možných světů (modelem je tedy
struktura <U, P/N, W >)
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
2
VI. Intenzionální
ntenzionální logika (pokr.)
- termín intenzionální logika může znamenat (význam a) je nejpřesnější):
1. logika pracující s intenzionálními objekty
– intenze je jakýsi způsob zadání (historicky vzato např. ČERNÁ KOČKA je zadáním
extenze {Mikeš, ...}; Russellovy propoziční funkce jako intenzionální funkce)
(do jasného oddělení intenzionální logiky a modální logiky v 60.tých letech se i
např. o „nutnosti“ apod. mluvilo jako o intenzionálních entitách)
2. logika pracující s intenzemi ve smyslu funkcí z možných světů (tj. např. modální
logika spadá pod intenzionální logiky)
3. logika nesplňující Frege-Churchův princip extenzionality (funkcionality,
kompozicionality)
- 3. a 1. nebo 3. a 2. se mohou spojovat
- zde se budeme věnovat intenzionální logice ve smyslu 2
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
3
VI. Odbočka: extenzionální
extenzionální vs. intenzionální pojetí funkce
− oba otcové moderní logiky, G. Frege a B. Russell, pracovali s intenzemi
– doba přerodu od staršího pojmu funkce coby ‚procedury‘ k novodobému, tj. funkce
coby zobrazení (‚tabulka‘)
– Fregeho funkce ještě nejsou plně moderními funkcemi ve smyslu zobrazení (jeho
courses-of-values ovšem ano)
– Russellovy „propoziční funkce“ vůbec nejsou ‚tabulkami‘
− funkce coby tabulka je extenzionální objekt
− funkce coby procedura je intenzionální objekt
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
4
VI. Předchůdci
- Gottlob Frege (1892, Sinn und Bedeutung): kategorie smyslu (což je „nepřímý
význam“), smysl nijak nedefinuje, pouze říká, že je to „způsob danosti“, „Art des
Gegebenseins“, „mode of presentation“) -- ambiguita: výraz označuje svůj smysl jen
v „nepřímém kontextu“ (indirect contexts, Quine: opaque, často: oblique, nověji
intenzionální kontexty)
- Rudolf Carnap (1947/1958, Meaning and Necessity) uvedl metodu extenzí a intenzí,
přičemž intenze jsou funkce ze stavů věcí); angl. názvy jsou např. individual-inintension, class-in-intension, relation-in-intension;
- opět systematická ambiguita - intenze je jako analyzandum použita jen tehdy, když
selže princip substitutivity
- vlastně způsobil explikaci Fregeho smyslu jakožto intenze
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
5
VI. Předchůdci (pokr.)
- např. Hintikka (např. 1989a) má explikaci smyslu jako meaning-function (funkce z
možných světů do hodnot) (pozor: Hintikka má „epistémické možné světy“ (je
potřeba vyslechnout mluvčího, které možné světy zná))
- Alonzo Church má jakožto pokračoívatel a dovršitel Fregeho "logiku smyslu";
- individual concepts (CHURCH, Alonzo (1956): Introduction to Mathematical Logic,
Princeton; CHURCH, Alonzo (1951): The Need for Abstract Entities in Semantic
Analysis, In: Proceedings of the American Academy of Arts and Sciences 80, 1, 100-112.)
- vyšla z jednoduché teorie typů (Church), pojmu možného světa vypracovaného v
prostředí modálních logik
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
6
VI. Pojetí intenzionálního významu v intenzionální logice
logice
- v podstatě extenzi relativizovaná k možným světům:
- význam jména (Pegas) či deskripce (autor Waverley) je funkce z možných světů do
individuí (tzv. individuový koncept; již Church)
- význam věty je funkce z možných světů do pravdivostních hodnot (= podmnožina
množiny možných světů)
- význam predikátu jako funkce z možných světů do množin individuí
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
7
VI. Fregeho problém
− identita a=a je neinformativní
− proč je však identita a=b („1+1=2“, „Jitřenka=Večernice“) vůbec možná (že nejde o
kontradikci) a navíc informativní?
− „a=b“ hovoří o totožnosti denotátu zadaného dvěma způsoby, tj. dvěma smysly
korespondujícími výrazům „a“ a „b“
− problém s tím, že ne vždy je „a=b“ o totožnosti denotátu
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
8
VI. Fregeho problém (pokr.)
− problém s domněnkovými větami:
Xenie věří, že Jitřenka=Jitřenka.
Jitřenka=Večernice.
∴Xenie věří, že Jitřenka=Večernice.
− (Leibnizova) substituce identit SI selhává, úsudek korektní není
− podobně (Quine) selhání EG - existenční generalizace:
Xenie hledá Pegasa.
∴ Existuje x takové, že x=Pegas.
− opět selhání extenzionalistické-denotační sémantiky
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
9
VI. Fregeho vysvětlení problému
− v nepřímých (oblique, opaque, indirect) kontextech jako „věří, že ...“ vnořená věta
není přímo o totožnosti na úrovni denotátu (totiž, že Venuše=Venuše), tak jako
tomu je v kontextech přímých („Jitřenka=Večernice“)
– v nepřímých kontextech je o kongruenci dvou smyslů, Sinn(es), („Jitřenka“,
„Večernice“), tedy způsobu zadání denotátu-Bedeutung (Venuše); proto nelze
substituovat (resp. existenčně generalizovat)
− Frege nepodal logický model smyslu
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
10
VI. Montagueho intenzionální logika
- relativně filosoficky motivovaný systém
- založeno na kompozicionalitě a teorii modelů
- interpretace výrazů přirozeného jazyka jsou specifikovány deklarativně coby
formální zobrazení mezi výrazem syntakticky naznačeným v přirozeném jazyce a
výrazem IL
- M. systém je statický (nikoli dynamický, jako např. DPL), je jednodimenzionální ne
dvojdimenzionální (jako např. DRT)
- největším propagátorem Montagueho je Richard THOMASON (nejcitovanější je
(1974): Introduction, In: Montague, Richard: Formal Philosophy. New Haven and
London: Yale UP,1-69)
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
11
VI. Montagueho intenzionální logika (pokr.)
- bezprotřední následovnící, kteří systematizovali poznatky MIL jsou Daniel GALLIN
((1975): Intensional Logic and Higher-Order Modal Logic. Amsterdam: North Holland))
a Theo M.V. JANSSEN ((1983): Foundations and Applications of Montague Grammar,
dissertation, Amsterdam: Mathematical Centre)
- do lingvistiky zavedla MIL Barbara Hall PARTEE (srov. např. Barbara Partee (1989):
Possible Worlds in Model-Theoretic Semantics: A linguistic Perspective, In: Possible
Worlds in Humanities, Arts and Sciences, S.Allen (ed.) )
- nejlepší úvod do MIL je GAMUT, L. T. F. (1991): Logic, Language, and Meaning, Chicago:
The University of Chicago Press. (L. T. F. Gamut je pseudonym pro J. F. A. K. van
Benthem, J. A. G. Groenendijk, D. H. L. de Jongh, M. J. B. Stokhof)
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
12
VI. Montagueho intenzionální logika - aplikace v lingvistice
- Montague (1974): Formal Philosophy (Selected Papers of Richard Montague)
- intenzionální logika (už v průběhu 60. let)
Montague Grammar [MG]
- syntax založená na bohaté kategoriální gramatice (ta nahrazuje teorii typů), což je
dobře vnímáno lingvisty
- zcela bez sémantiky
- přisouzení stromové struktury (tree) jako analýzy (MG)
- překlad z MG do MIL
Montague Intensional Logic [MIL]
- intenzionální logika, má sémantiku na základě teorie modelů
- významem je extenze, jen v nouzových případech intenze
- snaha maximálně zachovat extenzionalismus
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
13
VI. Montagueho intenzionální logika - aplikace v lingvistice (pokr.)
„Jan našel jednorožce.“ - jednorožec analyzován jako extenze (tj. individuum)
„Jan hledá jednorožce.“ - jednorožec analyzován jako intenze
cap (čepička) - V je výraz, jehož extenzí je intenze významu V
cup (šálek) - V = V
kritika:
- přinejmenším dvojí analýza vět přirozeného jazyka
- kontextualismus
- ve "je nutné, že V" se má aplikovat na propozici, ale nevíme na jakou (Montague: V
je jménem P/N hodnoty); ve V vede po aplikaci na výraz V ke jménu propozice,
ale jaké? - tudíž narušení Frege-Churchova principu skladebnosti
- predikuje vždy k aktuální extenzi, znát aktuální svět znamená být vševědoucí, což
je kontraintuitivní (navíc taková analýza říká, že určitá věta hovoří o aktuálním světě)
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
14
VI. Teorie Indexů
- možný svět je chápán jako jeden z mnoha indexů, na nichž závisí význam výrazu
přirozeného jazyka
- model tak může mít v sobě jako indexy množinu možných světů, množinu kontextů
promluvy, množinu mluvčích apod.
- patří tam vlastně už Montague
- nejznámější jsou dále Dana Scott, David Lewis, ale i David Kaplan
Literatura k teorii modelů
Scott, Dana (1970): Advice on Modal Logic, In: K. Lambert, ed., Philosophical Problems in Logic, Dordrecht: Reidel
Lewis, David (1970): General Semantics, Synthese, 22, 18-67.
Montague, Richard (1974): Formal Philosophy, (Selected Papers of Richard Montague), Thomason, Richard (ed.),
New Haven-London: Yale University Press
Kamp, Hans (1971): Formal Properties of "Now", Theoria, 37, 227-.
Segerberg, Krister (1973): Two-Dimensional Modal Logic, Journal of Philosophical Logic, vol. 2, 77-96.
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
15
VI. Logika demonstrativ Davida
Davida Kaplana
Kaplana
- logika demonstrativ (indexické výrazy, this, that)
- vyvedena v rámci sémantiky možných světů
Literatura k logice demonstrativ
Kaplan, David (1989): Demonstratives, In: J. Almog, J. Perry, and H.Wettstein (eds.,) Themes from Kaplan, New York:
Oxford University Press, 481-563
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
16
VI. Situační sémantika Barwise a Perryho
- vznikla na začátku 80. let 20. století (Jon Barwise a John Perry); brzy však přestala
budit zájem (ačkoli jakoby nerespektuje formální logiku, přece jen bych ji zařadil
mezi teorii indexů)
- namísto možných světů mají situace
- situace se v zásadě skládá z relací a jejich argumentů nazývaných role
- později se jim začalo říkat infony; např. >> založili sit.sém., Perry, Barwise <<
- infon může být doplněn o polaritu (+ nebo -), která udává, že tomu je ve světě tak,
jak je uvedeno v infonu
- množina infonů je situační typ
- situační typ a prostoročasové souřadnice tvoří situaci
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
17
VI. Situační sémantika Barwise a Perryho (pokr.)
- později byli zavedeny infony, které mají role neobsazeny, místo nich jsou parametry,
což jsou jakoby proměnné
Literatura k situační sémantice
Peregrin, Jaroslav (1998): Úvod do teoretické sémantiky, Praha: Karolinum
Barwise, Jon & Perry, John (1983): Situations and Attitudes, Cambridge (Mass.): MIT Press
Partee, Barbara (1993): From Worlds to Situations, In: The Problem of the Essential Indexical and Other Essays, New
York: Oxford UP. (Explores relations between possible worlds semantics and situation semantics.)
Partee, Barbara (2001): Montague Grammar, http://wwwunix.oit.umass.edu/~partee/docs/MontagueGrammarElsevier.PDF
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
18
Literatura
Frege, Gottlob: (1892): Über Sinn und Bedeutung. Zeitschrift für philosophische Kritik 1000, 25-50.
Carnap, Rudolf (1947/1958): Meaning and Necessity. Chicago: The University of Chicago Press - Phoenic Edition.
Cresswell, Max J. (1973): Logic and Languages. London: Methuen & Co Ltd.
Gallin, Daniel (1975): Intensional Logic and Higher-Order Modal Logic. Amsterdam: North Holland.
Hintikka, Jaako (1989): On Sense, Reference, and the Objects of Knowledge, In: The Logic of Epistemology and the
Epistemology of Logic, Jaako Hintikka & Merrill B. Hintikka, Dordrecht, Boston, London: Kluwer Academic
Publisher, 97-112.
Hintikka, Jaako (1989b): On the Proper Treatment of Quantifiers in Montague Semantics, In: The Logic of
Epistemology and the Epistemology of Logic, Jaako Hintikka & Merrill B. Hintikka, Dordrecht, Boston, London: Kluwer
Academic Publisher, 97-112.
Janssen, Theo M.V. (1983): Foundations and Applications of Montague Grammar, dissertation, Amsterdam:
Mathematical Centre.
Montague, Richard (1974a): English as a Formal Language, In: Formal Philosophy (Selected Papers of Richard
Montague). New Haven and London: Yale UP, 188-221.
Montague, Richard (1974b): Universal Grammar, In: Formal Philosophy (Selected Papers of Richard Montague). New
Haven and London: Yale UP, 222-246.
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Jiří Raclavský (2014): Logika a formální sémantika - 6. Intenzionální logika
19
Montague, Richard (1974c):The Proper Treatment of Quantification in Ordinary English, In: Formal Philosophy
(Selected Papers of Richard Montague). New Haven and London: Yale UP, 247-270.
Montague, Richard (1974): Formal Philosophy (Selected Papers of Richard Montague). New Haven and London: Yale UP
Partee, Barbara (1975). Montague Grammar and Transformational Grammar. Linguistic Inquiry 6, 2, 203-300.
Partee, Barbara (1976): Montague Grammar. New York: Academic Press
Thomason, Richard (1974): Introduction, In: Montague, Richard: Formal Philosophy (Selected Papers of Richard
Montague). New Haven and London: Yale UP, 1-69.
Tichý, Pavel (1971): An Approach to Intensional Analysis, Nous 5, 273-297.
Tichý, Pavel (1996): Dva druhy intenzionální logiky, In: O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice, Praha:
Filosofia, 59-78; původně: (1978): Two Kinds of Intensional Logic. Epistemologia 1, 143-164.
Zalta, Edward N. (1989): Singular Propositions, Abstract Constituents, and Propositional Attitudes, In: Themes from
Kaplan, J. Almog, J. Perry, and H. Wettstein (eds.), Oxford: Oxford University Press, 455-478;
http://mally.stanford.edu/singular.pdf (srovnání Zaltovy a Montagueho intenzionální logiky)
Zalta, Edward N. (1983): Abstract Objects: An Introduction to Axiomatic Metaphysics, Dordrecht: D. Reidel
Zalta, Edward N. (1988): Intensional Logic and the Metaphysics of Intentionality, Cambridge: The MIT
Press/Bradford Books.
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK)
Download

Logika a formální sémantika: 6. Intenzionální logika