HORNICKÉ listy
časopis zaměstnanců Skupiny SD  ročník XXI.  číslo 4
NAŠI ČÉZAŘI 2013
Milí čtenáři,
snažili jsme se, aby aktuální vy‑
dání Hornických listů bylo skutečně
hornické. Zavede vás například do
úpravny uhlí v Ledvicích, kde ne‑
ustále modernizují technologické
vybavení a dbají na čistší pracovní
prostředí. Dozvíte se také, že už pří‑
ští rok si zde připomenou významné
jubileum – celých 50 let od zahájení
provozu.
Zvlášť rádi vám představujeme
naše letošní Čézary – Miroslava Bro‑
že a Václava Váňu – opravdové pro‑
fesionály, kteří, ač vystupují velmi
skromně a působí zdánlivě nená‑
padně, stoprocentně patří do elitní
skupiny zaměstnanců Skupiny ČEZ
významnou měrou přispívajících
k úspěchům SD, respektive celé
Skupiny.
Spektrum tohoto čísla má oprav‑
du široký záběr. Kromě čerstvých in‑
formací z DB a DNT přináší také glo‑
bální pohled na hornictví v příspěvku
o 23. světovém hornickém kongresu,
který se sešel v kanadském Montre‑
alu. Před tisícovkou delegátů z celé‑
ho hornického světa zde reprezento‑
val Zaměstnavatelský svaz důlního
a naftového průmyslu a především
Severočeské doly Vladimír Budinský,
ředitel Strategie a komunikace.
Každoročně ze Severočeských
dolů odchází na zasloužený odpoči‑
nek do starobního důchodu zhruba
stovka zaměstnanců. V ryze osob‑
ní zpovědi řidiče rýpadla Vladimíra
Voňky se dočtete, jak prožíval svůj
poslední pracovní den.
Fenoménem současné doby jsou
industriální památky, které se těší
stále většímu zájmu návštěvníků.
Dokazují to i naše reportáže z Pod‑
krušnohorského technického muzea
a z obřího středoněmeckého parku
s vyřazenou dobývací technikou
proslulého pod názvem Ferropolis.
Pěkné hornické čtení.
Tomáš Vrba, šéfredaktor
obsah
slovo ředitele
V polovině července při roční revizi TC3 se přesměrovalo
zakládání z vnitřní výsypky do prostor směrem Ledvice. Pro‑
stor pod Ledvicemi bude v letošním roce celý vysypán a na
počátku příštího roku na tomto vysypaném materiálu bude
vybudován ochranný val, který se následně zrekultivuje. Tím
dojde k definitivnímu oddělení Ledvic od těžební činnosti
Dolu Bílina.
3 slovo ředitele
Jiří Neruda
4 hlavní téma
Modernizace a rekonstrukce úpravny
pokračovala také během léta
strana 10
strana 18
6 aktuality
SchRs 1 320/K 110 dočasně
na prvním skrývkovém řezu DNT
Dar na zmírnění následků povodní
Jízda za rekordem startovala v DB
Nový web Severočeských dolů
Těžba pod bývalou trasou uhelných odtahů DB
Prověřovací cvičení hasičů DB
v Elektrárně Ledvice
Na počátku roku byl připojen poslední odtah uhlí z lomu
v novém položení. Následně začalo rýpadlo KU 300.40/K 102
hrabat uhelný pilíř, na kterém byly staré uhelné odtahy po‑
staveny. Tato akce skončí v průběhu roku 2014 a získáme
více jak 1 mil. tun dříve vázaného kvalitního uhlí.
Doly Nástup Tušimice
10 svět dolů
Naši Čézaři
23. světový hornický kongres
Rekapitulace pěti let nepřetržitého provozu
odprašovacího zařízení v ÚDUT
Závěr loňského roku poznamenala havárie rýpadla
SchRs 1550/K 109 na prvním skrývkovém řezu, takže oprava
tohoto velkostroje byla letos na DNT akcí číslo jedna. Dnes
je těsně před dokončením, takže lze zcela reálně uvažovat
s opětovným spuštěním stroje do provozu v měsíci říjnu.
18 pracovní den
Vladimír Voňka
Taktéž závěrem loňského roku došlo k vyuhlení v tzv.
3. oblasti a bylo nutné přeložit 3. uhelný odtah do nového
položení, a to podél stávajících uhelných odtahů 1 a 2. To se
v prvním pololetí letošního roku povedlo, takže dnes máme
již tři uhelné odtahy v novém postavení a jsme tudíž připra‑
veni na plnění požadavků našich odběratelů.
20 z míst kde žijeme
V Bílině se slavil Den horníků
Transfer obojživelníků z předpolí DB
23 jubilanti
Společné pro obě lokality
24 hornické tradice
Podkrušnohorské technické muzeum
strana 16
26 z odborů
Rekreační léto v Mladoticích
 Červnové povodně nám sice zkomplikovaly život tak
jako celé republice, ale žádné velké problémy s výjimkou
spousty bláta nepřinesly.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, čtenáři Hornických
listů,
prázdniny skončily, doba dovolených značně oslabila svou
intenzitu, rok 2013 vstoupil do své poslední třetiny. Jaké byly
ty dvě uplynulé a co nás čeká do konce letošního roku?
 Fúze dceřiných společností, která proběhla k 1. 7. 2013
včetně včlenění důlně doplňkové mechanizace do
SD – Autodoprava, a.s. k 1. 8. 2013 a o kterých jste byli
informováni v minulých číslech Hornických listů, žádné
komplikace do výroby nepřinesla.
Doly Bílina
Co říci závěrem?
Úpravna uhlí Ledvice ukončila 31. 12. 2012 činnost sklád‑
ky mouru, která byla umístěna v těsném sousedství města
Ledvice. Aktivita skládky byla částečně nahrazena automo‑
bilovou přepravou a přemístěna do vnitřního prostoru dolu.
V rámci roční revize v červnu začala likvidace veškerého ma‑
jetku, který byl s touto skládkou spojen. Už dnes je prakticky
proces likvidace před dokončením, i když smluvní termín byl
stanoven na 31. 12. 2013. V roční odstávce ÚUL byly zároveň
provedeny základní úkony pro další náročnou akci, kterou
bude v roce 2015 překládka drobného prodeje tříděného uhlí
ze stávajícího umístění dovnitř areálu úpravny. Tím se defi‑
nitivně odlehčí obci Chotějovice a městu Ledvice od těžké
kamionové přepravy.
V poslední třetině roku je potřeba se připravit především
na zimní nevyzpytatelné počasí, takže se musí opravit veš‑
keré odvodnění, hlavně příkopy a cesty. Dále je nutné naplnit
veškerá roční čísla, ať už jde o skrývku na DB či o uhlí na
obou lokalitách. Předpoklady k naplnění všech ukazatelů
jsme si za uplynulých osm měsíců vytvořili více než dobré.
27 objektivem čtenářů
28 informace
Ferropolis: 7 000 tun industriální historie
Sloupem v Čechách otřásl výbuch
30 tip na výlet
Singltrek pod Smrkem
strana 28
HORNICKÉ listy 4/2013
časopis zaměstnanců skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly, a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy,
Budovatelů 2830, 434 01 Most, e­‑mail: [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové:
Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba.
Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. Pro SD, a. s. zajistil INFO­‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 4/2013: 23. 9. 2013
UZÁVĚRKA ČÍSLA 5/2013: 4. 11. 2013. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD, a. s.
Zdař Bůh!
Jiří Neruda
člen představenstva a výrobní ředitel
2/3
editorial
Víte, že příští rok to bude padesát let, kdy byl v Ledvicích zahájen
zkušební provoz moderní a výkonné úpravny uhlí? Díky systematickým
modernizacím, rekonstrukcím a zavádění nových technologií je
zdejší úpravárenský provoz schopen spolehlivě reagovat na zvýšené
objemy těžby. Řada inovací a úprav probíhala také během letošního
léta a čilý modernizační ruch stále pokračuje. Ledvická úpravna
tak dokazuje, že navzdory dlouholetému nepřetržitému provozu
jí nedochází ani po letech dech a je spolehlivým úpravárenským
zařízením odpovídajícím náročným podmínkám třetího tisíciletí.
HORNICKÉ listy 4/2013
Plánovaná technologická odstávka
Každý rok se na několik dnů zastaví
nepřetržitý provoz úpravny uhlí v Led‑
vicích, aby se během odstávky mohla
naplno realizovat modernizace a opra‑
vy úpravárenské technologie. Ta letošní
začala 20. června a už 4. července se
naplno rozjela všechna zařízení pro dr‑
cení, třídění a rozdružování uhlí. Během
odstávky začala rekonstrukce technolo‑
gického mostu C mezi hrubou drtírnou
a hrubou třídírnou. V nakládacím zásob‑
níku proběhla sanace podlahy a pojez‑
dových drah vozíků. Stavební úpravy se
týkaly také hlubinného zásobníku II. Pro
usnadnění provozu zde byla položena
nová plechová podlaha na podlaží -14 m
a namontovány nové vynášecí šneky
pro odvod otěrů z dopravní dráhy zauh‑
lovacího dopravníku U3 na roštech II.
Obměna technického vybavení
v hrubé třídírně
Stavební ruch s nasazením desítek
pracovníků nejrůznějších dodavatel‑
ských firem a dceřiných společnos‑
tí pokračoval také po technologické
odstávce. Během srpna byla úspěšně
provedena výměna dvou třídičů v hru‑
bé třídírně, kde se oddělují hruboprachy
a průmyslové směsi od uhlí určeného
k dalšímu zpracování. Technicky ná‑
ročná operace, kdy byly nejprve otvo‑
rem ve střeše za pomoci jeřábu vyjmu‑
ty původní opotřebené třídiče a poté
obdobným způsobem do omezeného
prostoru vloženy dva nové, se podařila.
I když ramenu jeřábu bránily dopravní
technologické mosty a těsný prostor
na podlaží +7 m v třídírně, vše se díky
profesionalitě všech zainteresovaných
podařilo úspěšně zrealizovat. Výkonný
jeřáb likvidoval také původní zásobník
hlušiny hrubé drtírny. „Havarijní stav
zásobníku potvrdil posudek statika.
Protože jeho oprava se ukázala z dlou‑
hodobého hlediska nerentabilní, byl
před časem vybudován nový zásobník,
který lépe využívá možnosti automobi‑
lové přepravy hlušiny. Proto bylo možné
ten původní, a to včetně části techno‑
logického mostu, zlikvidovat. Vzhledem
k jeho umístění v těsném sousedství
několika objektů byla zvolena postupná
demontáž za pomoci jeřábu. Vše se po‑
dařilo bez problémů zrealizovat během
jednoho dne,“ přiblížil akci Zbyněk Štika,
mistr ranní směny.
V jubilejním roce bude mít úpravna
už nové depo mouru
Od konce loňského roku, kdy byla
ukončena činnost skládky mouru sou‑
sedící s městem Ledvice, probíhají
práce na přemístění tohoto pro výro‑
bu prachových směsí nutného provo‑
zu. Během letních měsíců se rozeběhly
přípravné práce na napojení budoucí‑
ho trubkového dopravníku (ten nahradí
v současné době používanou automo‑
bilovou dopravu) na stávající technolo‑
gii. Nové depo mouru včetně parkoviště
bude dokončeno už v příštím roce. In‑
tenzivně se pracuje také na přemístění
drobného prodeje. Během září se pro‑
váděly například zemní práce v místě
budoucí nakládky, tedy v prostoru mezi
mechanickými dílnami a rozdělovací
stanicí v areálu úpravny. Právě tam bude
drobný prodej přemístěn, a to včetně
příjezdové komunikace a seřadiště, kte‑
ré povedou kolem Elektrárny Ledvice.
S kompletním dokončením a přemístě‑
ním nakládky drobného prodeje se po‑
čítá v roce 2015.
text a foto: Tomáš Vrba
1 Výkonný autojeřáb s teleskopickým výložníkem při transportu jednoho ze dvou vyřazených třídičů. 2 Likvidace původního zásobníku hlušiny hrubé drtírny. přemístění do hrubé třídírny. 3 Zbrusu nový 10tunový třídič Liwell čeká na své
4 Během čtrnácti dnů byl nový třídič Liwell už v plném provozu. Jeho činnost
kontroloval také předák – strojník František Zdobinský. haly během září zemní práce, včetně přípravy kanalizace.
MODERNIZACE A REKONSTRUKCE
ÚPRAVNY POKRAČOVALA
TAKÉ BĚHEM LÉTA
5 V místě budoucí nakládky drobného prodeje probí-
1
3
2
4
5
4/5
hlavní téma
aktuality
Nový web Severočeských dolů
V symbolickém čase, na Den horníků 9. 9. v 9 hodin, byla spuštěna nové verze webových stránek Severočeských
dolů. Atraktivní design, poutavá grafika, propracovaná struktura umožňující rychlou a pohodlnou orientaci, jednotný
jazykový styl – tím vším je nová podoba webu SD charakteristická. O to víc potěší, že zevrubnou inovaci stávajících
stránek provedl kreativní tým našich kolegů, pracující ve složení: Lukáš Kopecký a Jaroslava Šťovíčková z úseku
Strategie a komunikace a Pavel Švarc z ICT.
SchRs 1 320/K 110 –
dočasně na 1. SŘ DNT
HORNICKÉ listy 4/2013
Dar na zmírnění následků povodní
V pátek 2. srpna odstartovala ze dna
uhelného lomu DB neobvyklá expedice
usilující o zdolání největšího možného
převýšení v České republice. Doly Bíli‑
na si cyklisté Milan Silný a Josef Janča
nevybrali náhodou. Jde totiž o nejhlubší
místo v Čechách. Odstartovali v nad‑
mořské výšce 20 m nedaleko hlavní čer‑
pací stanice Dolů Bílina v 19:20 hodin.
Cíl byl jasný – Sněžka (1 607 m n. m.).
Na nejvyšší českou horu dojeli vytrvalí
lovci rekordů za 27 hodin nepřetržité jíz‑
dy – v sobotu 3. srpna ve 23:00 hodin.
Na horských kolech urazili dohromady
237 km s převýšením 1 587 výškových
metrů. Dlouhou cestu, kdy přes den pa‑
novaly tropické teploty, zvládli jen s ná‑
poji a energetickými tyčinkami v batohu.
Nový cyklistický rekord se zdařil.
6/7
Běžně je místem nasazení rýpadla
SchRs 1 320/K 110 druhý skrývkový řez.
Od 15. srpna však výjimečně těží na prv‑
ním řezu místo havarovaného rýpadla
SchRs 1 550/K 109, jehož oprava se prá‑
vě dokončuje. Koleso SchRs 1 320/K 110
se do nadloží prvního řezu zakouslo poté,
co byla úspěšně dokončena roční revi‑
ze včetně výměny kulové dráhy. A jak se
stroj primárně určený pro těžbu tvrdých
poloh vyrovnává s odlišným nadložím
prvního řezu? „Určité problémy s lepi‑
vým materiálem máme, takže musíme
i několikrát během směny čistit zane‑
sené koleso. Přesto se nám daří zajistit
předstih mezi prvním a druhým řezem,“
odpověděl mechanik Jaroslav Podla‑
ha. Vzhledem k dosahovaným výkonům
bude SchRs 1 320/K 110 na prvním
skrývkovém řezu těžit do poloviny října.
Letošní červnové povodně zasáhly
také Ústecký kraj. K nejpostiženějším
místům patřilo Ústí nad Labem, Děčín
a Terezín. Škody na majetku dosáhly
několika miliard korun a téměř 12 ti‑
síc obyvatel muselo být evakuová‑
no. Na odstraňování škod a rychlou
obnovu zasažených území byl použit
také finanční dar ve výši 1 milionu ko‑
run, který poskytly Severočeské doly.
„Jsem rád, že vaší firmě není osud
obyvatel našeho kraje zasažených
živelnou katastrofou lhostejný. Váš
finanční příspěvek je neocenitelným
přínosem a bude účelně využit na
pomoc těm, kteří to nejvíc potřebují,“
uvedl hejtman ÚK Oldřich Bubeníček.
Lukáš Kopecký, specialista úseku
Strategie a komunikace, potvrdil, že
všem částem webových stránek byla
věnována patřičná pozornost a dodal:
„Na přípravě nového webu jsem strávil
více než 200 hodin nad rámec svých
každodenních pracovních povinností.
Společně s Jarkou Šťovíčkovou, která
měla na starosti odborný dohled a me‑
todické vedení, a Pavlem Švarcem,
který vše naprogramoval a oživil, jsme
vytvořili velmi kompaktní a efektivní
tým. Rád bych poděkoval také dalším
zainteresovaným: Jarmile Suchardo‑
vé a Milanovi Fraštiovi za aktualizaci
a doplnění sekce o rekultivacích, Pav‑
lu Filigerovi a Pavlu Kohútovi, kteří se
kromě úpravy textů o těžebních loka‑
litách podíleli také na novince – pro‑
hlídce provozu, což v několika krocích
utvoří představu o těžbě uhlí i úplným
laikům. Velké díky patří také Danie‑
lu Krylovi, Markétě Maškové, Martinu
Lendvorskému, Vladimíru Andráškovi
a Vladimíru Budinskému, každý podle
svého pracovního zaměření zrevidoval
a upravil příslušné texty. Důležitým
faktem je, že celkové externí náklady
na webové stránky nepřesáhly deset
tisíc korun, protože kromě grafické‑
ho návrhu jsme vše vytvořili vlastní‑
mi silami. Nabídky externích firem na
zhotovení celých webových stránek
na klíč se šplhají do řádů statisíců ko‑
run. Další nespornou výhodou stránek
je skutečnost, že si je můžeme sami
spravovat a aktualizovat. Změny bu‑
deme provádět rychle a bez zbyteč‑
ných plateb externím firmám.“ A jaké
novinky se kromě průběžných aktuali‑
zací dále připravují? „V současné době
pracujeme ještě na anglické mutaci
stránek. Úprava struktury a designu se
chystá také u dvou sesterských webů,
tj. stránek na podporu prodeje Bílin‑
ského nízkosirnatého uhlí a Informač‑
ního centra SD. Dalším produktem, na
kterém budeme spolupracovat s Ae‑
roklubem Chomutov, bude interaktivní
virtuální prohlídka provozů DNT a DB.
Počítáme, že v budoucnu nahradí sou‑
časnou slide show prohlídku provozů
DNT a DB,“ prozradil Lukáš Kopecký.
Pokud jste dosud nenavštívili nový
web SD, otevřete si www.sdas.cz.
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2013:
leden
až
srpen
Jízda za rekordem startovala v db
Počet evidovaných úrazů
2013
2012
DB
23
41
DNT
15
Správa a. s.
SD celkem
Rozdíl
Počet úrazů se záznamem
Rozdíl
2013
2012
-18
9
14
-5
42
-27
8
16
-8
2
3
-1
2
2
0
40
86
-46
19
32
-13
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
Prověřovací cvičení hasičů DB
v Elektrárně Ledvice
Do širokého spektra činnosti HZSP DB patří i prověřovací cvičení
zaměřená na plnění požárního poplachového plánu, dojezdové
časy a vlastní akceschopnost jednotky. Hasební obvod HZSP
Doly Bílina zahrnuje také sousední Elektrárnu Ledvice, která
byla místem posledního prověřovacího cvičení. Zásah se
tentokrát týkal záchrany zraněných u zauhlovacího dopravníku
ve výšce 50 m, proto byla nutná kooperace našich hasičů se
specializovanou lezeckou jednotkou HZS ÚK – stanice Teplice.
Těžba pod bývalou trasou uhelných odtahů
HORNICKÉ listy 4/2013
Na konci loňského roku bylo v DB
dokončeno přemístění všech tří uhel‑
ných odtahů směřujících z lomu do
ledvické úpravny, a to do výškových
horizontů Jižních svahů v délce zhru‑
ba 3,5 km. Nové situování uhelných
odtahů bylo vyvoláno potřebou zvět‑
šit kapacitu vnitřní výsypky v souvis‑
losti s korekcí územně ekologických
limitů – upraveným postupem těžby
západním směrem se zvyšuje příkryv‑
ný poměr, tj. poměr mezi objemy vytě‑
ženého uhlí a skrývkových hmot, které
je nutné odtěžit pro uvolnění uhelné
sloje. Ještě předtím, než uvolněné pro‑
story v původní trase odtahů rozšíří
kapacitu vnitřní výsypky, se zde pro‑
vádí odtěžení uhelných zásob. Podle
průzkumu jsou v patě Jižních svahů
zhruba 2 mil. t uhlí, které zde v pruhu
o délce 1 200 m a šířce kolem 60 m od
dubna letošního roku dobývá rýpadlo
KU 300.40/K 102. Nejprve provádělo
těžbu ve smíšeném řezu, nyní už těží
jen uhelnou sloj o mocnosti až 24 m.
Část zdejšího uhlí, které je v nepřeru‑
bané sloji, se vyznačuje vysokou vý‑
hřevností, avšak významné množství
zásob bylo již v minulosti přerubáno
hlubinnou těžbou, proto není výjimkou
Od 1. srpna byly spuštěny webové
stránky SD Portálu, který je přístup‑
ný na adrese http://portal.sdas.cz.
Široké spektrum informací pro za‑
městnance skupiny SD je dostupné
z jakéhokoliv PC, tabletu nebo chyt‑
rého telefonu s přístupem na internet.
Systém je jednoduše ovladatelný, pře‑
hledný a jeho uživatelé najdou velmi
rychle potřebné informace. Je tvořen
tzv. dlaždicemi, z nichž každá repre‑
zentuje konkrétní informaci. Po jednom
kliknutí se tak uživatel dostává ihned
k požadovanému obsahu. SD Portál je
optimalizovaný pro dnes velmi oblíbe‑
né tablety a chytré telefony. Aktuálně
je na SD Portálu k dispozici například
docházka, telefonní seznam SD, jí‑
delníček, aktuální ceník uhlí, ale také
výskyt předmětů z výztuží starých důl‑
ních děl. Tomu odpovídá i kvalita uhlí,
která je poznamenána závaly. Prostor
je také náročný na odvodnění, proto
zde byla instalována malá přečerpá‑
vací stanice. KU 300.40/K 102 bude
v místech původní trasy uhelných od‑
tahů těžit do jara příštího roku. Poté
zde vznikne prostor pro uložení zhruba
50 mil. m3 skrývky.
informace o pracovní době závodních
lékařů, stavu oblečení ve firemní prá‑
delně a opravně oděvů, nebo články
z intranetu skupiny SD. Nový portál
připravily útvary ICT a personalistiky.
„Těší nás první pozitivní ohlasy uživa‑
telů. Připravujeme rozšíření nabídky
portálu o další témata, jako jsou třeba
volné termíny v rekreačních střediscích,
údaje o stavu dovolené, nebo možnost
odesílat žádosti o zaměstnanecké te‑
lefony přímo z SD Portálu. Rád bych
poděkoval všem kolegům, kteří se na
tvorbě nového nositele informací podí‑
leli,“ uvedl Karel Filip, manažer útvaru
ICT. Přihlašovací údaje k SD Portálu
byly součástí výplatních pásek za mě‑
síc srpen. Bližší informace vám rádi po‑
skytnou pracovníci Helpdesku.
Ve středu 7. srpna v 10:00 h se
v operačním středisku HZSP DB se
rozezvonil telefon – pracovník Elek‑
trárny Ledvice nahlásil těžký úraz
dvou zaměstnanců, ke kterému došlo
při seřizování válečků pásového do‑
pravníku zauhlování. Neprodleně byl
vyhlášek poplach a do dvou minut
už z garáží vyjížděla jednotka hasičů
s velitelem zásahu Karlem Triebem.
Poté co dorazili na místo zásahu, byl
okamžitě proveden průzkum. Na jeho
základě byla povolána lezecká sku‑
pina teplických hasičů. Do příjezdu
teplické jednotky (11 minut od na‑
hlášení) poskytli hasiči DB zraněným
s otevřenými zlomeninami a poraně‑
ním páteře dokonalou předlékařskou
pomoc. Sami pak jednoho raněného
snesli na speciálních nosítkách po
ochoze pásového dopravníku až do
sanitky. Stav druhého zraněného
takový transport neumožňoval, pro‑
to byl specialisty lezecké hasičské
skupiny bezpečně slaněn z výšky
50 m a posléze předán záchranné
službě k dalšímu ošetření. Vše se
díky výborné spolupráci a vysoké
profesionalitě obou jednotek podaři‑
lo zvládnout během pětatřiceti minut
– v 10:35 h bylo cvičení ukončeno. Ha‑
siči se vypořádali nejen se stísněným
prostorem v místě zásahu, ale i s ná‑
ročnou přístupovou cestou s velkým
převýšením. Prověřovací cvičení
zaměřené na záchranu osob ze za‑
uhlovacího pásového dopravníku po‑
tvrdilo, že hasiči DB jsou sehraným
profesionálním týmem. Vynikající do‑
jezdové časy a příkladná spolupráce
s lezeckou skupinou HZS ÚK – stani‑
ce Teplice opět dokázaly vysokou ak‑
ceschopnost a připravenost jednotky.
text a foto: Tomáš Vrba
8/9
aktuality
svět dolů
10/11
NAŠI ČÉZAŘI 2013
HORNICKÉ listy 4/2013
Cena Čézar je udělována nejlepším
zaměstnancům Skupiny ČEZ. Ani
letos mezi nimi nechyběli pracovníci
Severočeských dolů. V DB
ocenění získal Václav Váňa a na
DNT se z prestižní ceny radoval
Miroslav Brož. Oba se vlastně
vůbec poprvé setkali na tradičním
víkendu Čézarů, který se tentokrát
odehrál v Mariánských Lázních.
Po tomto hodně slavnostním
seznámení oba naši Čézaři projevili
přání blíže se navzájem poznat
v práci a v prostředí těžební
lokality. Rádi jsme jim vyhověli.
Václav Váňa
strojní mechanik rýpadla KK 1 300/K 111
a zakladače ZPDH 6 300.1/Z 102 v DB
Vyučený automechanik nastoupil na tehdejší Doly Julia Fučíka v roce 1987.
Řadu let byl členem posádky rýpadla KU 800.19/K 98, kde postupně vystřídal
všechny profese až po vedoucího řidiče. Díky ideální průpravě a vynikajícím
výsledkům byl na konci roku 2010 vybrán na pozici mechanika právě dokon‑
čovaného rýpadla KK 1 300/K 111. Aktivně se účastnil finální fáze montáže
a oživování stroje. Spolu s 32 členy posádky se zasloužil o vysokou provo‑
zuschopnost během zkušebního provozu tohoto nejmodernějšího velkostroje
nasazeného v SD.
Víkend plný Čézarů
Na třetí květnový víkend budou Vác‑
lav Váňa a Miroslav Brož dlouho vzpo‑
mínat. „Letošní předání Čézarů proběh‑
lo v hotelu Esplanade v Mariánských
Lázních. Sjeli jsme se tam nejen my
všichni letošní laureáti, ale také vrcho‑
lový management. Moc pěkné bylo, že
se slavnostního víkendu mohli účastnit
také naši rodinní příslušníci. Po oficiál‑
ní části následoval bohatý doprovodný
program, dokonce s možností volby.
Kdo chtěl, mohl si užívat jízdu na seg‑
wayi, nebo hrát golf,“ přiblížil nevšední
víkend Václav Váňa. Během bohatého
programu a řady volnočasových aktivit
měli letošní ocenění možnost seznámit
se s kolegy z celé Skupiny. Prvně se
zde poznali také Čézaři z SD. „Protože
každý pracujeme na jiné těžební lokali‑
tě, vůbec jsme se samozřejmě nezna‑
li a prvně se viděli až v Mariánkách.
Během hovoru jsme se samo sebou
dostali i k pracovním tématům. Zjistili
jsme, že nás oba zajímá problematika
těžby i na té druhé lokalitě SD a rádi
bychom ji blíže poznali. Upřímně jsme
uvítali možnost podívat se na práci ko‑
legy a porovnat specifika těžby našeho
uhlí na Bílinsku a Tušimicku,“ uvedl Mi‑
roslav Brož.
Nejmodernější kolesové rýpadlo
v ČR se představuje
Prvním hostitelem čézarovské exkur‑
ze byl Václav Váňa, strojní mechanik
KK 1 300/K 111. V současné době je
nejnovější rýpadlo nasazeno v severní
části lomu Bílina mezi druhým a třetím
skrývkovým řezem a právě tam jsme na
konci srpna přijeli s Miroslavem Brožem.
„O KK 1 300 jsem hodně slyšel, ale stát
tváří v tvář tomuto impozantnímu vel‑
kostroji je skutečně zážitek,“ popsal
svůj první dojem Miroslav Brož. Během
dvouhodinové zevrubné návštěvy, kde
se role průvodce ujal mechanik Váňa,
získal dokonalou představu o prvních
dvou letech provozu gigantického stroje,
ale také o zvláštnostech bílinské skrýv‑
ky. Právě do zdejších obtížných pod‑
mínek – pro těžbu v extrémně tvrdých
polohách spodních skrývkových řezů
Dolů Bílina bylo tohle výjimečné rýpadlo
zkonstruováno. Pozoruhodný byl i prů‑
běh jeho zprovozňování. Všichni, kdo
mají se spouštěním zbrusu nového vel‑
kostroje zkušenosti, vědí, že téměř vždy
se vyskytnou nějaké problémy. O to víc
potěší, že v případě KK 1 300 se roz‑
jezd mimořádně povedl. Svůj velký po‑
díl nejen na oživování, ale především na
dosavadním bezproblémovém provoze
Miroslav Brož
vedoucí odboru přípravy výroby DNT
Od absolvování Hornicko-geologické fakulty na VŠB – TU v Ostravě v roce
1986 je věrný Dolům Nástup Tušimice. Po tradičním kolečku se od roku 1987
věnuje přípravě výroby. Zastával zde pozice technika a báňského specialisty.
Od dubna letošního roku slouží jako vedoucí odboru přípravy výroby. Se svým
týmem zpracovává báňsko-technologické postupy těžby v nejrůznějších časo‑
vých úsecích – od měsíčních postupů až po dlouhodobé studie. Jako zodpo‑
vědný projektant připravil dokumentaci pro povolení hornické činnosti na DNT
do roku 2029.
se dostáváme do nižších partií. Počítám,
že do míst našeho určení – na nejnižší
skrývkové řezy s častým výskytem těž‑
ko rozpojitelných a pevných jílovců – se
dostaneme během roku 2014. Všichni
betonové panely o hmotnosti 71 500 t.
Přípravek se tak může díky unifikaci
používat při opravách koles ostatních
rýpadel. Tušimický kolega Brož se lo‑
gicky zajímal také o řídicí a komunikační
Jak je neznáte. Během Víkendu Čézarů
si Miroslav Brož zahrál golf …
Václav Váňa provedl kolegu z DNT po svém stroji –
nejnovějším kolesovém rýpadle bílinské skrývky.
má bezesporu Čézar Václav Váňa. „Na
KK 1 300 jsem od ledna 2011. Už na
montážním místě jsem se během do‑
končování důkladně se strojem sezna‑
moval. S kolegou elektromechanikem
Pavlem Zimmermannem jsme sestavo‑
vali jednotlivé posádky. Těžit jsme začali
20. srpna 2011. Od té doby kontinuálně
těžíme, a to i během střídání směn. Vy‑
sokou provozuschopnost na začátku
narušoval lepivý materiál a spraše typic‑
ké pro horní skrývkové řezy. Postupně
věříme, že obstojíme i tam. Máme kvalit‑
ní stroj, profesionální posádku, podpo‑
ru Petra Krúpy, vedoucího provozního
úseku skrývka sever a Jiřího Kolmana,
technika odboru péče o majetek,“ shr‑
nul dosavadní provoz mechanik Václav
Váňa. Svého kolegu z DNT navíc sezná‑
mil i s aktuálními úpravami, jakou byla
během poslední odstávky realizovaná
demontáž přípravku k uložení kolesa
umístěného na vyvažovacím výložníku.
Funkci závaží nyní místo přípravku plní
… a Václav Váňa se projel na koni.
U přípravářů: Tady se zpracovává veškerý postup dobývání pro celou lokalitu DNT.
systém a postupy těžby KK 1 300. V ka‑
bině řidiče se přesvědčil, že řídicí sys‑
tém doplňuje GPS informující o přesné
poloze kolesa, složení těžené figury
a výskytu geologických vrtů. Všichni
řidiči považují technologii GPS za velké‑
ho pomocníka při ovládání rýpadla.
Tady se připravuje
veškeré dobývání na DNT
Odbor přípravy vedený Miroslavem
Brožem je moderním pracovištěm se
špičkovou výpočetní technikou a zku‑
šenou partou odborníků, kteří zpraco‑
vávají báňsko-technologické postupy
těžby skrývky a uhlí na lokalitě DNT. Při
projektování výroby potřebného množ‑
ství uhlí usilují o dodržení kvalitativních
parametrů uhelné produkce požadova‑
ných odběrateli. Kromě zpracovávání
střednědobých a dlouhodobých stu‑
dií jsou těžištěm jejich práce měsíční
postupy uhelných lomů, čtvrtletní pro
provozy skrývky a roční důlní plánova‑
cí mapy nezbytné pro zajištění plynulé
výroby v daném roce. V době návště‑
vy bílinského Václava Váni se tříčlenný
přípravárenský tým pod vedením Miro‑
slava Brože zabýval finalizací všeprofes‑
ního řešení, které sumarizuje seznam
potřeb jednotlivých profesí z hlediska
postupu celého dolu v roce 2014. I když
sledovat proces přípravy a zpracování
dokumentace bylo pro Václava Váňu
zajímavé, těšil se hlavně do provozu,
kde si znaleckým okem důkladně pro‑
hlédl rýpadlo SchRs 1 320/K 110, jehož
koleso má neuvěřitelných 26 korečků.
Sledoval také opravu havarovaného
SchRs 1 550/K 109. Zde měl z koleso‑
vého výložníku výborný improvizovaný
výhled na celou lokalitu DNT. Miroslav
Brož ještě přidal informace o budoucím
postupu lomu a zdejších specifikách, ja‑
kými je těžba uhlí ze skrývkových řezů
nebo homogenizace uhelné produkce.
„Setkání s kolegou Václavem Váňou bylo
příjemné, oba pevně věříme, že se nevi‑
díme naposledy,“ řekl na závěr Miroslav
Brož.
text a foto: Tomáš Vrba
Stranou zájmu Václava Váni na DNT
nemohla zůstat dobývací technika. Na
opravovaném rýpadle SchRs 1 550/K 109
zastihl kolegu Břetislava Šmída z Prodeca.
Čézar – prestižní cena pro
nejlepší zaměstnance Skupiny čez
Ocenění Čézar je udělováno nej‑
lepším zaměstnancům Skupiny ČEZ
od roku 2007. Od té doby jsou vybí‑
ráni z téměř třiceti tisíc pracovníků
mateřské ČEZ a dceřiných společ‑
ností v České republice i zahraničí ti,
jejichž výjimečné pracovní úspěchy
byly výrazným přínosem pro Skupinu.
Součástí odměny nejlepších pracov‑
níků je také Víkend Čézarů. Letos se
37 nominovaných zaměstnanců sjelo
ve dnech 17.–19. května do Marián‑
ských Lázní, aby zde z rukou Martina
Nováka, ředitele divize finance, pře‑
vzali symbolickou sošku a strávili i se
svými životními partnery víkend plný
emocí, adrenalinu i pohody. Během
oficiální části měli ocenění možnost
se setkat s nejvyšším vedením Sku‑
piny ČEZ. Víkend s řadou volnoča‑
sových aktivit, lázeňských procedur,
s ohňostrojem či vystoupením po‑
pulárních umělců zakončil přesun do
Prahy a plavba parníkem po Vltavě
s prohlídkou historického středu hlav‑
ního města. Jsme hrdi, že se i letos do
elitní skupiny nejlepších zaměstnanců
dostali představitelé Severočeských
dolů. Václavu Váňovi a Miroslavu Bro‑
žovi upřímně gratulujeme!
12/13
svět dolů
Mapování budoucnosti: 23. světový hornický kongres
o udržitelném rozvoji báňského podnikání
V kanadském Montrealu se jednalo o dalším směřování globálního hornictví
Přes 1500 delegátů z celého světa přijelo letos v srpnu do Montrealu na v pořadí již 23. světový hornický kongres. Hostitelský Canadian Institute of Mining připravil na 11. - 15. srpen intenzivní vědeckotechnický program doplněný hornickou
výstavou se 300 vystavovateli. Ještě před zahájením kongresu se v Montrealu sešel Mezinárodní organizační komitét
(IOC), z jehož českých členů se zúčastnili Vladimír Budinský, ředitel Strategie a komunikace SD a prof. Vladimír Slivka,
děkan HGF VŠB – TU v Ostravě. Jedna ze samostatných kongresových sekcí byla věnována uhlí.
Proč se vůbec světové hornické
kongresy konají?
Myšlenka svolávat pravidelně svě‑
tové hornické kongresy vznikla v roce
1958 v Polsku, a vedly k ní dva hlavní
důvody. Tím prvním byla potřeba pod‑
pory, rozvíjení a zachování vědecké
a technické spolupráce v národním
i mezinárodním měřítku pro moderní
těžbu nerostů. Druhým důvodem byla
snaha o dosažení kvalitní výměny po‑
znatků a zkušeností s ohledem na vý‑
voj v oblastech báňské bezpečnosti,
ekonomiky, technologie a vědy pro
efektivní provozování těžebních loka‑
lit a ochranu životního prostředí. První
kongres ve Varšavě stanovil, že další se
budou svolávat vždy po 2 až 3 letech
HORNICKÉ listy 4/2013
Vladimír Budinský u posteru se svým
referátem Corporate Social Responsibility
in the Czech Coal Mining Industry.
Na zahajovacím ceremoniálu kongresu nechybělo vystoupení původních obyvatel
Kanady. Severoameričtí Indiáni spolu s Inuity tvoří 3,8 % současné populace.
a Mezinárodní organizační komitét
bude na základě žádostí členských
zemí rozhodovat o místě a termínu ko‑
nání kongresů. Svoji vysokou prestiž
si Světový hornický kongres zachoval,
dodnes je řízen Mezinárodním orga‑
nizačním komitétem, v jehož čele stojí
tradičně představitel iniciátora kongre‑
sové myšlenky – polského hornictví.
Komitét zodpovědně hledá stále nová
motta a témata reagující na aktuální
výzvy. O čest pořádat kongres často
soupeří i několik zemí, ke sponzorství
se hlásí nejvýznamnější těžařské firmy,
počty delegátů kongresu se ustálily
a i v době recese přesahují tisícovku.
Montreal 2013: Budoucnost
a pokrok v báňském podnikání
23. světový hornický kongres zaháji‑
li jeho předsedající prof. Ferri Hassani
z kanadské McGill University a pre‑
zident Mezinárodního organizačního
komitétu Józef Dubiński z Hlavního
hornického institutu (GIG) v Katovicích.
V čestném předsednictvu zasedli paní
Jacynthe Côté, generální ředitelka tě‑
žební společnosti Rio Tinto Alcan se
sídlem v Montrealu a Mark Cutifani,
prezident Anglo American. Obě tyto
nadnárodní těžební společnosti patřily
spolu s firmami Caterpillar, IBM, Tetra
tech a HTATCH k hlavním sponzorům
kongresu.
Během plenárního zasedání kon‑
gres zaujal jako klíčový řečník prezi‑
dent Čínské národní uhelné asociace
Dr. Wang Xianzheng, který se zaměřil
na problematiku bezpečnosti. Je vše‑
obecně známo, že právě čínské uhel‑
né doly jsou nejnebezpečnější na svě‑
tě, ačkoli v posledních letech se míra
bezpečnosti práce zlepšuje. Byly totiž
uzavřeny četné, často ilegální hlubin‑
né doly a ve státních podnicích se více
dbá na dodržování předpisů. Daří se
tak výrazně snižovat počty smrtelných
úrazů, kterých ještě nedávno připadalo
na milion tun vytěženého uhlí 7,29 (na‑
příklad v USA je to 0,04, v Polsku 0,23).
Zmíněná generální ředitelka Jacynthe
Côté v hlavním referátu představila svoji
společnost Rio Tinto Alcan jako globál‑
ního lídra v průmyslu těžby a zpraco‑
vání bauxitu. Hovořila o efektivitě tě‑
žebních operací, kdy kanadské firmy
dosahují oproti společnostem v USA
jen 80% produktivity. Produktivita
v hornictví je velmi důležitá pro konku‑
renceschopnost a je třeba ji neustále
zlepšovat. Společnost Rio Tinto Alcan
ročně investuje přes 10 mil. CAD do vel‑
kých projektů a iniciativ orientovaných
na zlepšení života v komunitách sou‑
sedících s báňskými a úpravárenský‑
mi provozy. Největší díl z těchto peněz
jde na podporu výchovy a vzdělávání
původních obyvatel Kanady – Indiánů
a Inuitů. Městu Montreal věnovala Rio
Tinto Alcan moderní planetárium jako
potvrzení svého sociálně-ekonomické‑
ho programu.
Náš delegát Vladimír Budinský po‑
tvrzuje, že témata Hornictví, etika
a udržitelnost, Lidé a komunity patři‑
la letos v Montrealu k nejdůležitějším.
„Byl jsem rád, že jsem mohl prezento‑
vat svůj referát o sociální odpovědnosti
v českém uhelném hornictví, samozřej‑
mě včetně odkazů na realizované i při‑
pravované projekty naší společnosti.
Navíc jsem byl v rámci kongresu po‑
zván ke speciálnímu dialogu, který pod
názvem Stavět na společném základě
Planetárium v Montrealu – sponzorský
dar těžební společnosti Rio Tinto Alcan
na podporu výchovy a vzdělávání.
organizoval proslulý Kanadský institut
hornictví, hutnictví a ropného průmys‑
lu CIM. Spolu s kolegy z celého světa
jsme se shodli na tom, že posilování
udržitelného rozvoje hornictví dnes
opravdu staví na sociální odpovědnosti
vůči dotčeným komunitám.“
text: Tomáš Vrba
foto: Vladimír Budinský
Utříděné informace o světovém
a evropském uhelném hornictví
na intranetu SD
Hodně zaměstnanců skupiny SD si
už našlo cestu k monitoringu zahra‑
ničních odborných médií na intrane‑
tu, kde jsou pravidelně zveřejňovány
spolehlivé a aktuální informace vybí‑
rané z kvalitních a ověřených prame‑
nů, včetně databází Evropské komise,
v českém překladu. Sledování tohoto
strukturovaného zdroje informací še‑
tří čas, odstraňuje jazykové bariéry
a hlavně zvyšuje povědomí o tom,
že i naše uhlí je součástí evropského
i globálního energetického trhu, jehož
podmínky jsou v poslední době velmi
nestabilní. Zahraniční autoři se shodu‑
jí na tom, že realitou je zaplavení trhu
subvencovanou produkcí z obnovi‑
telných zdrojů a neprodejnými emis‑
ními povolenkami. Realitou je rovněž
neschopnost Bruselu i evropských
národních vlád sestavit jasnou ener‑
getickou politiku a příliv levného uhlí
z USA, kde vsadili na boom těžby al‑
ternativního paliva – břidličného plynu.
V Evropě se kvůli nejistotě odkládají
investice do nových elektrárenských
bloků. Také česká energetika i teplá‑
renství stojí před řadou výzev a proto
je součástí monitoringu i tuzemský
odborný časopis Energetika. Sleduje
soustavně předpoklady a vazby vý‑
znamu uhlí pro energetiku a význam
energetiky pro českou ekonomiku.
Kromě zpráv o dlouhodobých pro‑
blémech, jimž čelí uhelný průmysl
a energetika, se však můžete ve zpra‑
vodajství dočíst i o úspěšných řeše‑
ních německých, polských a dalších
zahraničních kolegů usilujících o další
rozvoj moderní těžby uhlí, o smyslupl‑
né rekultivaci a o zvyšování bezpeč‑
nosti práce v báňských provozech.
Ostatně, četli už jste v monitoringu
odkaz na článek Marka Herčzíka
z SD-DNT „Bezpečnost práce a pro‑
tipožární ochrana při třídění a drcení
uhlí“, který nedávno společně s ko‑
legou Güntherem Baldermannem
z MIBRAG publikovali v prestižním
odborném časopise World of Surface/
Underground Mining?
text a foto:Tomáš Vrba
14/15
svět dolů
Rekapitulace pěti let nepřetržitého provozu
odprašovacího zařízení na údut
Systém odprašování byl v objektu ústřední drtírny uhlí Tušimice (ÚDUT) nainstalován na konci
roku 2007. V březnu 2008 bylo zařízení spuštěno a od té doby nepřetržitě funguje. Letos v srpnu,
po pětiletém provozu, se uskutečnila první servisní kontrola odprášení, kterou provedl výrobce
systému, firma EKO-PAR. Na to, jaký byl pětiletý provoz systému odprášení na ÚDUT, jsme se
zeptali Marka Herčzíka, inspektora bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany DNT.
trojice vlastností uvedených v předchozí
větě nás nepřestává dodnes fascinovat.
Viděno s odstupem, byla to velmi úspěš‑
ná záležitost, tým zde odvedl skvělou
práci a výsledkem je nepřetržitý pětile‑
tý bezporuchový provoz. Všechno do
sebe zapadalo. Jedna věc je mít nápad
na papíře a druhá, aby vše fungovalo,
a v tomto případě nás výsledky měření
poklesu prašnosti na ÚDUT přesvědčily
a přesvědčují stále.
Potrubní rozvody od přesypů.
HORNICKÉ listy 4/2013
V průmyslových provozech, kde při
výrobě dochází k vysoké prašnosti,
je nutné jí snižovat na legislativně
stanovenou mez danou hygienickými
a bezpečnostními předpisy. Jak se
vlastně měří prašnost?
Obecným principem měření praš‑
nosti je získání vážitelného vzorku pra‑
chu. Vzorek prachu z daného prostředí
je získán filtrací z odebíraného vzorku
nosné vzdušiny. Jedná se o měře‑
ní hodnot hmotnostní koncentrace
prachu.
Jaké jsou způsoby
eliminace prašnosti?
Vyloučení prašnosti, respektive její
eliminace, lze dosáhnout následujícími
způsoby: pravidelným odstraňováním
sedimentujícího prachu, zkrápěním a in‑
dividuálními kryty prašných míst s inten‑
zívním odsáváním prachu v místě jeho
vzniku.
Vydali jste se cestou odsávání prachu v místě jeho vzniku. Proč?
Nejde o žádný revoluční objev, byla
to sázka na jistotu. Ideální je prach lik‑
vidovat přímo v místě jeho vzniku, tedy
u vlastního zdroje. Cílem bylo dosažení
optimálních výsledků v boji s prašností.
Vlastní realizace se zúčastnilo několik firem, jak se to vše zvládlo?
Ano, vlastní technologii – systém od‑
prášení – dodala firma EKO-PAR, co se
stavebních a konstrukčních prací týče,
ty zajišťovala naše dceřiná společnost
SD – 1. strojírenská. Systém zabezpeče‑
ní protiexplozní ochrany pak firma RSBP
a firma BPO Ostrov zajistila vyhotovení
projekčních prací celé stavby. Požadav‑
kem byla vysoká funkčnost systému
při co nejnižší údržbě, tedy co nejvyšší
funkčnost při co nejmenších požadav‑
cích na provoz. Spolehlivost, vysoká
účinnost a bezobslužný provoz. Spojení
Je vždy složitější instalovat dodatečně jakýkoliv nový rozměrnější systém
do stávajících objektů, jak jste se
s tím vypořádali?
Nepochybně máte pravdu, v budo‑
vách ÚDUT je místa tak akorát. Nový
systém odprášení ale způsobil boles‑
ti hlavy také dodavatelům. Vzhledem
k vysokým nárokům na rozměrové to‑
lerance bylo třeba důkladně promyslet
umístění rozvodu odsávacího potrubí.
V zásadě se stále vychází z toho, že pro
projektanta není nic příliš obtížné. Ale
při zadání by asi každému ztuhly rysy.
Definovaný cíl umístění technologie od‑
prášení lze s přehledem zařadit mezi ty
obtížnější. Klíčem k úspěchu při vlastní
realizaci bylo především úzké propojení
jednotlivých oblastí vývoje a pracovních
činností všech dodavatelů. Zde ob‑
rovský kus poctivé práce vykonal Jan
Černý, dřívější mechanik drtírny (v době
vlastní instalace systému odprášení
coby důchodce zastupující firmu EKO‑
-PAR), který již ale bohužel není mezi
námi.
To zní dosti složitě.
To nejen složitě zní, ale skutečně to
složité i je. V praxi platí, že nestačí dělat
věci správně. Je třeba dělat správné věci
správně. Úloha je řešitelná jenom v týmu
s vysokou motivací.
Lze pro představu nějak jednoduše
popsat systém odprášení?
Zařízení se skládá z odtahového venti‑
látoru, kompresoru a sušičky stlačeného
vzduchu nutné pro regeneraci filtračních
vložek, filtrační stanice, potrubních roz‑
vodů a uzavíracích armatur. S ohledem
na množství transportovaného uhlí,
jeho druh, pracovní cykly jednotlivých
dopravníků včetně velikosti celého za‑
řízení je množství odsávaného vzduchu
z pracovních míst souhrnně maximálně
110 000 m3/h. Ve filtrační stanici se na‑
chází 560 kusů filtrů – tedy filtračních ru‑
kávů. Celá filtrační jednotka včetně pat‑
řičných potrubních rozvodů má tlakovou
odolnost 50 kPa. Hnědouhelný prach je
z výsypek filtru odváděn podavači v pro‑
tivýbuchovém provedení. Vlastní kon‑
strukce filtru je uzemněna a odpovídající
části filtru jsou mezi sebou propojeny
uzemňovacími pásky. Tkaniny použité
jako filtrační odpovídají elektrostatickým
podmínkám vznikajícím při proudění
vzdušniny filtrem. Filtry jsou chráněny
protiexplozním HRD systémem.
Mají odprašovací zařízení nějaká
bezpečnostní opatření?
Odsávací zařízení jsou určena k tomu,
aby hromadila a separovala hořlavý
prach, jako prevenci jeho disperse do
provozu. Z tohoto důvodu jsou tato za‑
řízení vybavena protiexplozními systémy.
Tedy zákonitě musíte měřit prašnost
v odsávacím systému?
Přesně tak, předmětem měření praš‑
nosti a rychlostních parametrů v odsá‑
vacím potrubí odprášení je zmapování
aktuální prašné koncentrace a rychlost‑
ních parametrů proudící vzdušiny v po‑
trubních odtazích systému odprášení.
Výskyt hnědouhelného prachu v proce‑
su transportní technologie sebou vždy
nese rizika vyplývající ze specifik trans‑
portu uhelné masy, a to vzniku prachu,
velikosti koncentrace prachovzdušné
směsi a v neposlední řadě v systému
zneškodňování prachu. Největší vý‑
vin prachu vzniká v důsledku kinetické
energie uhelné masy v transportních
uzlech pásové dopravy – přesypech
a v prostoru hlubinných zásobníků uhlí
při jejich plnění.
A co zkrápění vodou?
Jedná se o preventivní opatření,
které má za účel zamezit, respektive
minimalizovat únik prachu z dopravních
pásů. Většinou se používá vodních po‑
střiků. Jsou umísťovány na konstrukci
usměrňovacího štítu přesypu, tedy na
místa nárazu dopravovaného materiá‑
lu do této zábrany. Postřiky spotřebují
svou kapacitu vodní clony na vrchní část
toku materiálu. Nestačí již ale eliminovat
polétavou prašnost vznikající ve vnitř‑
ním spodním prostoru dopadové oblasti
přesypu.
Jemný prach obsažený v uhlí se do‑
stává do vznosu proudem vzduchu,
který vzniká pádem proudu hmoty do
přesypu, jenž je v protisměru s proudem
materiálu. Postřiky v průběhu provozu
jeví většinou známky nesourodosti vodní
clony, což je způsobeno nestandardním
rozprášením vodních kuželů jednotli‑
vých rozprašovačů. V důsledku neefek‑
tivního postřiku dochází k protékání po‑
střikové vody do spodní oblasti přesypů
a pásových dopravníků, kde způsobuje
nadměrné zvlhčení přepravovaného ma‑
teriálu a technologických celků. V tomto
případě může dojít k nalepování materi‑
álu. Nadměrná vlhkost uhlí může rovněž
způsobit zvýšení rizika záparů.
Proč jste od této cesty eliminace
prašnosti postupně odstoupili?
Aby se mohlo potvrdit, že je zkrápě‑
ní opravdu účinné, potřebujete provést
měření. V roce 1987 a následně pak
v roce 1992, bylo na Dolech Nástup Tu‑
šimice provedeno zhodnocení účinnosti
instalovaného odprašovacího zařízení
typ MINIJET Astrowaren. Zhodnocení
provedl Výzkumný ústav hnědého uhlí
v Mostě. Systém v té době pracoval
jako odprašovací zařízení na čtyřech
podlažích ÚDUT I. V principu se jedna‑
lo o centrálně řízené zkrápění vodními
tryskami. V případě, že byly v průběhu
měření zajištěny optimální podmínky
(tj. bezporuchové zkrápění, eliminace
vlivu sekundární prašnosti, srovnatelné
provozní podmínky a příznivé klimatic‑
ké podmínky), dosahovaly míry snížení
prašnosti i 50–60 %. Předpokládalo se
ale, že míra snížení prašnosti bude do‑
sahovat 80–90 %.
Vývoj v této oblasti
tedy již nepokračuje?
Ale ano, pokračuje. Říkat, že zkrá‑
pění vodou je k ničemu, je špatně. Zís‑
kané hodnoty nasvědčují tomu, že vy‑
užívání zkrápěcích zařízení jako jedné
z uplatňovaných forem odprašování má
své opodstatnění. Jedná se vesměs
o zařízení, která nevyžadují veliký zásah
do technologie, proto jsou často využí‑
vána i přes svoji nižší účinnost. Tak jako
i v jiných věcech, také v případě zkrápě‑
cích zařízení šel technický vývoj a po‑
krok dopředu a vzhledem k datu posled‑
ní zkoušky účinnosti výše popsaného
zařízení, která se uskutečnila v březnu
1992, lze přepokládat, že se účinnost
dnešních zkrápěcích systémů zlepšila.
Proto bych se do hodnocení účinnosti
těchto zařízení nerad pouštěl. Neznám
je do detailů. Vydali jsme se jinou cestou
a zkrápění vodou používáme pouze jako
doplňkové řešení prašnosti u venkov‑
ních přesypů.
Existuje tedy nějaké jednotné univerzální řešení pro snižování prašnosti?
Ne, pro složitá technologická zařízení
a provozy, jakými třídírny a drtírny uhlí
jsou, musí být vždy volen komplexní
přístup řešení. Každý provoz má svá
specifika a musí se vycházet ze znalostí
technologie výroby jako celku i jeho jed‑
notlivých částí. Jak již bylo konstatováno,
v rostoucí míře se projevuje nutnost sni‑
žovat prašnost, tzn. instalovat různá od‑
prašovací zařízení, provádět technolo‑
gické či technické úpravy. Tyto akce jsou
realizovány jak z hlediska hygienického,
tak z hlediska bezpečnostního. V sou‑
časné době je již známý fakt, že proble‑
matiku prašnosti v úpravárenských pro‑
vozech nevyřeší nasazení jednoho typu
odprašovacího zařízení, byť dokonalého,
ale že pouze komplexní přístup k řešení
může přinést úspěch.
Lze ještě něco v odprašování provozů ÚDUT zlepšovat?
Jedno je již jisté. Jako každoročně, tak
i letos se investovalo do boje s prašností
mnoho finančních prostředků. Samo‑
zřejmě, stále je co zlepšovat. Myslím, že
i když se snažíme, ještě stále nejsme tam,
kde bychom chtěli být, ale kam to podle
mého názoru časem společně dotáhne‑
me, tedy nainstalujeme systém odprá‑
šení do budovy nakládacího zásobníku
NZ II. Na jednu stranu se nejedná o lev‑
nou záležitost. Na druhou stranu – proč
ne, jedná se přeci o investici do zdraví
zaměstnanců ÚDUT, a to jak z hlediska
hygienického tak bezpečnostního.
text: Jiří Kučera
foto: Marek Herčzík
16/17
svět dolů
18/19
pracovní den
Poslední fárání Vladimíra Voňky
vedoucího řidiče SchRs 1 320/K 110
07:30
09:00
Mezi povinnosti řidiče rýpadla během revize patří také administrativa –
například vypisování knihy zajištění pracoviště, či svařovacích příkazů.
Jednou z úprav prováděných během roční revize byla montáž mechanického
zajištění zdvihu kolesového výložníku. Nový segment ještě před vsazením
do ozubeného věnce zdvihu představil Petr Volek, provozní zámečník Prodeca.
12:00
14:30
Důležitý moment dnešního dne: Vladimír Voňka předává svému
nástupci Josefu Hlízovi klíče od kabiny řidiče velkostroje.
Poslední společný snímek s posádkou a mechanikem. S panem Voňkou
se všichni ještě rozloučí po práci v restauraci Na Rybníčku v Březně.
15:00
18:00
„Vláďa Voňka je pro mě skutečný profík. Nejenže si se vším poradí,
ale dokáže také stmelit celou partu. Pro mladší kolegy byl tím nejlepším
příkladem,“ nešetří slovy chvály mechanik velkostroje Jaroslav Podlaha.
Poslední pracovní den Vladimíra Voňky skončil a tím se uzavřela mimořádně
bohatá kapitola produktivního věku. Nudit se ale nehodlá ani v důchodu:
práce kolem domu, zahrádka, houbaření a samozřejmě rodina.
Čas nám plyne všem stejně, proto každého z nás jednou čeká poslední den v práci. Jak takový den prožil
Vladimír Voňka, skutečný profesionál, který na DNT odpracoval poctivých čtyřiačtyřicet let? Po celou tu dobu
byl hrdý na hornický stav a profesi řidiče kolesového rýpadla a přes všechnu pracovní náročnost, námahu
HORNICKÉ listy 4/2013
a ne právě komfortní prostředí byl pro něj proces povrchové těžby skrývky a uhlí tolik přitažlivý a krásný.
Netypický poslední pracovní den
Poslední den v zaměstnání začal
pro Vladimíra Voňku stejně jako tisíce
těch předešlých. Ráno v pět prošel
březenskou vrátnicí. Za další necelou
půlhodinu už byl na místě: u kolesové‑
ho rýpadla SchRs 1 320/K 110. Jeho
stroj byl zcela netypicky namísto ob‑
vyklého druhého skrývkového řezu
v zátince prvního řezu. Probíhala tady
totiž revize, která přinesla také výměnu
kulové dráhy. A právě v úterý 13. srp‑
na vrcholily práce pro uvedení rýpadla
do provozu. Bylo jasné, že poslední
pracovní den nebude Vladimír Voňka
trávit v kabině řidiče. Navzdory tomu,
že SchRs 1 320/K 110 nevykazovalo
žádný pohyb, panoval ve všech jeho
částech čilý pracovní ruch. Posádku
doplňovaly početné party pracovníků
Prodeca i externích dodavatelů. Fi‑
nišovala nejen oprava kulové dráhy,
ale měnily se také válečky na pásech
dopravních linek, probíhala montáž
mechanického zajištění zdvihu kole‑
sového výložníku. Vedoucí řidič Voňka
měl o všem dokonalý přehled, neustá‑
le procházel celý stroj a dohlížel na
dodržování technologických postupů
a bezpečnosti práce.
Moje nejlepší léta na Nástupu
„Dodnes si pamatuji na 3. prosinec
1969, kdy začala moje dlouhá hornic‑
ká kariéra. Pocházím ze Dvora Králové,
kde jsem se také vyučil zámečníkem
pro tamější teplárnu. Kvůli možnosti
přidělení bytu jsem dal přednost prá‑
ci v hornictví. Vzpomínám na prvotní
šok po zjištění, že jako zámečník DPD
budu pracovat 12 hodin venku, a to
za každého počasí. Skutečný vztah
k hornictví jsem získával postupně,
když jsem se stal členem posádek
velkostrojů, především pak rekord‑
mana KU 800.8/K 77 – nyní už prosla‑
veného veterána Březenského draka.
Právě na tomto velkostroji jsem prožil
více než tři desítky báječných let. To,
že jsme byli dobrá parta a měli spo‑
lehlivý stroj, dokazovaly roční obje‑
my těžeb přesahující 11 mil. m3, což
se nám podařilo celkem čtyřikrát. Po
počátečních problémech se ve zdej‑
ších dobývacích podmínkách osvěd‑
čilo také naše současné rýpadlo
SchRs 1 320/K 110. Umí běžně odtě‑
žit 20 000 m3 skrývky za směnu, což
je pro představu příkop o rozměrech
metr na metr vedoucí z Klášterce až
do Chomutova,“ hodnotil pan Voňka.
Vladimír Voňka byl profesionál
Skutečnost, že právem patří mezi fa‑
chmany, kteří své profesi rozumí a bez‑
vadně ji ovládají, dokládá také jeho zlep‑
šovací návrh usnadňující těžbu skrývky.
Pro K 77 vytvořil účinnou pomůcku
k udržení kolesa v rovině, kdy za pomo‑
ci laserového paprsku mohli řidiči kon‑
trolovat výšku osy kolesa a dodržovat
tak pojezdovou rovinu rýpadla. Za svoji
profesionalitu a zlepšováky získal pan
Voňka v roce 2010 prestižní cenu Čézar.
13. srpna uzavřel dlouhou a hodnotnou
etapu produktivního věku. Nepochybně
se má za čím ohlédnout a může na sebe
být právem hrdý. Tak, jak to vystihl oso‑
bitý spisovatel Bohumil Hrabal: Kladným
hrdinou je jakákoliv lidská existence, hrdinou je dítě, které se učí chodit, hrdinou je chlapec, který jde poprvé do školy, hrdinou je jinoch, který se stal mužem,
a nakonec kladným hrdinou je každý,
kdo se zamiloval a oženil. Ale největším
hrdinou je člověk, který chodí do práce a žije rytmem obyčejného člověka.
K hrdinství není třeba účastnit se války nebo létat s kosmonauty, ale plnit
úlohu jako pracující člověk a manžel,
otec a přítel, to už je velké hrdinství.“
text a foto: Tomáš Vrba
Město Bílina se za posledních
dvacet let hodně změnilo. Jistě
k lepšímu. Jeho obyvatelé mají
téměř vše, co ke spokojenému
životu potřebují. Fungují zde
školy, školky, sociální služby,
nemocnice s poliklinikou
a řada sportovních a kulturních
zařízení. Vedení města má ještě
hodně smělých plánů a trvale
usiluje o další rozvoj. V čele
radnice je už třetí volební
období Josef Horáček, který
má s komunální politikou
bohaté zkušenosti. Ještě
předtím než byl zvolen
starostou, se snažil dvanáct
let pozitivně ovlivňovat chod
města jako zastupitel. S panem
starostou jsme se sešli na
střeše výškové budovy SD
v Bílině, odkud se nabízí
výborný rozhled na celé město.
HORNICKÉ listy 4/2013
Jak byste charakterizoval váš vztah
k Bílině?
I když nejsem rodilý Bíliňák, protože
pocházím z Dolního Jiřetína a do Bíliny
jsem se přestěhoval jako malé dítě s ro‑
diči, mám k našemu městu silné pouto.
Chodil jsem tady do školy, prožil mládí
a celý život tady pracuji. Mám v Bílině
také řadu kamarádů a přátel, se kterými
se dobře znám desítky let. Samozřejmě,
že se mi naše město líbí. Nejen historic‑
ký střed, ale i ostatní části, třeba areál
Kyselky. Srdeční záležitostí je pak pro
mě Bořeň. Ať už se vracím odkudkoliv,
když prvně vidím Bořeň, vím, že jsem
doma.
Zvnějšku to vypadá, že v Bílině máte
snad úplně všechno, co jeho obyvatelé potřebují. Prozradíte, o co ještě
usilujete?
Myslím, že v porovnání s ostatními
menšími městy v Ústeckém kraji se ne‑
máme za co stydět. Můžeme se pochlu‑
bit širokým spektrem vybavenosti, ať
už jde o sport, lékařskou péči, školy či
důstojné kulturní prostory. To ale nezna‑
mená, že nelze dále věci vylepšovat. Ne‑
dávno začal nový školní rok a všechny tři
školní budovy jsou kompletně zatepleny.
V Bílině se slavil Den horníků
Co by to bylo za oslavu hornického stavu bez hornické kapely.
Starosta města Bíliny:
TADY TO MÁM RÁD
Aktuálně pracujeme ještě na zateplení
dvou budov sociálních služeb a centrální
školní jídelny. Rekonstruujeme taky vnitř‑
ní prostory sociálního domu, kde každo‑
ročně našim seniorům zmodernizujeme
několik bytů. Chceme, aby bylo naše
město úhledné, proto už čtvrtou etapou
pokračuje regenerace panelového sídli‑
ště na Teplickém předměstí, druhou pak
sídliště Na Chlumu. Věřím, že se nám
podaří získat dotaci na demolici kasá‑
ren. Projektová dokumentace je už zpra‑
covaná a počítá, že by zde v budoucnu
mohla být namísto kasáren menší prů‑
myslová zóna, která by přinesla tolik
potřebné pracovní příležitosti. Podaří-li
se nám získat dotaci v programu Zelená
úsporám, rozjedeme výměnu oken a za‑
teplení plaveckého bazénu. Pevně věřím,
že uspějeme v programu ROP Severozá‑
pad. Čerpání těchto prostředků bychom
použili na rekonstrukci víceúčelové haly.
Řada zaměstnanců Dolů Bílina jezdí
do práce Důlní ulicí, kde se provádí
sanace skalního masivu. Tuto neobvyklou opravu hradí město ze svého
rozpočtu?
V případě zabezpečení skály v Důlní
ulici, kde z masivu odpadávaly kusy
kamenů, se nám podařilo získat do‑
taci ve výši téměř čtyř milionů korun.
Sanačními pracemi by měl být skalní
masiv v délce zhruba 120 metrů zpev‑
něn. Příčinou nestability a blokového
zřícení skály byly podle geologické
zprávy dlouhodobé přírodní procesy.
Ještě na podzim mají být práce v Důlní
ulici hotovy. Zároveň skončí dopravní
omezení.
Udržujete partnerské vztahy s několika evropskými městy. Jedná se
také jako v případě Bíliny o hornická
města?
Našimi partnerskými městy jsou
Stropkov na Slovensku, Bilgoraj v Pol‑
sku, Kelme v Litvě a také dvě hornic‑
ká města: Dippoldiswalde v Sasku
a ukrajinský Novovolynsk. V posledně
jmenovaném jsme se před několika
týdny dokonce účastnili velkorysých
oslav Dne horníků. Novovolynsk je mo‑
derní město se 68 tisíci obyvatel a leží
ve lvovsko-volyňském černouhelném
revíru. Uhlí se tam těží hlubinným způ‑
sobem. Roli uhlí na evropském ener‑
getickém trhu a soužití těžařů s oko‑
lím sleduji také při studijních cestách,
které pro zastupitele sousedních měst
a obcí pravidelně pořádají Severočes‑
ké doly. Letos jsme navštívili největší
polský hnědouhelný lom a elektrárnu
v Belchatowě. Poláci jsou hrdí na hor‑
nický stav a udržují tradice. Jsem rád,
že také v Bílině se nám podařilo za
podpory Severočeských dolů obnovit
oslavy Dne horníků.
Severočeské doly jsou tradičním
partnerem města Bílina. Jak probíhá vaše spolupráce?
Myslím, že můžu označit naše vzta‑
hy za nadstandardní. Spolupráce je
skutečně dlouhodobá. Podpora Se‑
veročeských dolů, kterou věnují nejen
našemu městu, ale celému regionu, je
nepřehlédnutelná. Je pro nás důležité
mít silného partnera, se kterým mů‑
žeme řešit nejrůznější problémy. Díky
podpoře Severočeských dolů jsme
vybavili potřebnou technikou školy,
mohli uspořádat nejrůznější kulturní
a sportovní akce. Často řešíme věci
operativně a vždycky, když je potřeba,
nám SD pomohou, ať už jde o zdánlivé
maličkosti, jakými je třeba zapůjčení
techniky, nebo podpora významných
projektů.
text a foto: Tomáš Vrba
Tak jako v jiných hornických měs‑
tech také v Bílině měly v minulosti osla‑
vy Dne horníků, později Dne horníků
a energetiků, velkou tradici. Sociálně‑
-politické změny, útlumy těžeb spojené
s redukcí pracovních míst a také nega‑
tivní pohled veřejnosti na hornictví při‑
spěly na počátku 90. let většinou k od‑
klonu od mohutných oslav. Podobný
trend stihl také Bílinu, naštěstí ne na‑
dlouho. Už v roce 2006 zde zase ofi‑
ciálně oslavili na začátku září Den hor‑
níků. Znovuobnovená tradice úspěšně
pokračuje. A tak v sobotu 7. září se
v areálu Lázní Kyselka uskutečnila
letošní oslava náročné práce havířů.
Opět byl připraven bohatý kulturní pro‑
gram. Vystoupila například zpěvačka
Heidi Janků, ale hlavně břeskná Hor‑
nická dechová hudba Severočeských
dolů s kapelníkem Josefem Zástavou.
Vystavená technika z SD – Autodoprava
byla v obležení zejména malých návštěvníků.
Velkou pozornost věnovali organizátoři
malým návštěvníkům. Dětská scé‑
na v parku jim přinesla pestré pásmo
pohádek a písniček. Děti si mohly užít
také nefalšovanou indiánskou ves‑
ničku. Prostor dostala také originální
dudácká kapela a soutěž dřevorubců.
Velký zájem vzbudil stánek Severo‑
českých dolů, kterému kraloval veselý
sněhulák - maskot Bílinského nízkosir‑
natého uhlí. O zaslouženou pozornost
návštěvníků se dělil s technikou z vo‑
zového parku SD – Autodoprava. Vy‑
stavován byl například jeřáb Liebherr
LTM 1090-4.1. s 50metrovým telesko‑
pickým výložníkem. Navíc celý den byl
ve znamení pěkného slunečného po‑
časí – prostě letošní Den horníků v Bíli‑
ně se opět povedl.
text: Tomáš Vrba
foto: Jaromír Šeps, Tomáš Vrba
20/21
z míst kde žijeme
Jubilanti skupiny SD (září – říjen)
145 zachráněných
obojživelníků – taková je
bilance tradičního odchytu
a přesunu obojživelníků,
který pod dohledem zoologů
ČZU provedli v sobotu 7. září
žáci druhého stupně ze
Základní školy v Braňanech.
Navíc se zvídaví školáci
seznámili s řadou dalších
zajímavých živočichů
a rostlin vyskytujících se
v sousedství Dolů Bílina.
HORNICKÉ listy 4/2013
Odchyt a následný přesun obojži‑
velníků, kteří žijí v místech plánované
těžby uhlí v předpolí Dolů Bílina, po‑
řádají Severočeské doly ve spoluprá‑
ci s ČZU řadu let. Tentokrát se akce
v rámci chvályhodného projektu zú‑
častnili braňanští školáci, které přijel
podpořit i starosta Vlastimil Krupka.
Záchranná akce je prováděna na zá‑
kladě požadavku orgánů státní správy
a odborníci-zoologové z pražské ČZU
mají pro manipulaci s chráněnými ži‑
vočichy povolení vydané Minister‑
stvem životního prostředí ČR. Letošní
odchyt provedlo 18 žáků, kteří poslé‑
ze našli nový domov 109 skokanům
skřehotavým, 33 čolkům, 2 pulcům
Transfer obojživelníků
z předpolí Dolů Bílina
blatnice skvrnité a 1 kuňce obecné.
Spolu s dětmi se do transferu zapo‑
jila také jejich učitelka přírodopisu
Marta Lancošová. „Považuji tuto akci
za velmi vydařenou, protože děti pří‑
mo v terénu vlastními silami přispěly
k záchraně mnoha živočichů. Vybave‑
ny podběráky a cedníky se nadšeně
pustily do prospěšného úkolu. Poučné
byly také zasvěcené informace o zdej‑
ší fauně a flóře, které jsme se od týmu
ČZU dozvěděli,“ uvedla paní učitelka.
Smysluplná a úspěšná akce splnila
svůj účel: mnoho obojživelníků, kteří
vzhledem ke své malé mobilitě jsou
vystaveni bezprostřednímu ohrožení
postupem těžby, bylo přesunuto do
stabilizované vodní plochy na rekulti‑
vované výsypce Pokrok.
text a foto: Tomáš Vrba
OHLÉDNUTÍ MIROSLAVY
CHODOUNSKÉ
Pracovního jubilea dosahují v DB:
Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD:
20 let
Marvan Miloš
elektrikář velkostroje
Polomík Kamil
provozní zámečník
Špet Stanislav
mech. úseku – strojní
Vykouk František
klapkař
Köver Lubomír
zámečník velkostroje
Soukup Pavel
elektrikář velkostroje
Myslík Radim
provozní zámečník
Procházka Jiří
provozní zámečník
Kamenská Jana
vybírač hlušiny
Hewerochová Michaela laborant
Linda David
technik fotogrammetr
20 let
Kalkuš Jan
Gáll Ivo
Prokešová Hana
systémový inženýr VT PZ ASW
ref. operativního nákupu
OD
ref. operativního nákupu
OD
30 let
Dvořák Jaroslav
Jahodová Jaroslava
vedoucí odd. investic
referentka nákupu
PÚ – SS
PÚ – SS
PÚ – SS
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – ÚU
OŘKJ
OMG
30 let
Kapoun Vladimír
Richter Jiří
Matuš Jan
Hobzová Valerie
Zeman Vítězslav
Žalud Milan
elektrikář velkostroje PÚ – SJ
operátor PD
PÚ – SJ
řidič velkostroje
PÚ – SS
ref. ekonomiky úseku PÚ – SS
revírník
PÚ – SS
provozní zámečník
PÚ – ÚU
40 let
Raffler Karel
Hegr Josef
vedoucí řidič velkostroje PÚ – SJ
provozní elektrikář Energetika
OITR
OS
Pracovního jubilea dosahují
v SD – Autodoprava, a.s.:
20 let
Polák Věroslav
Sýkora Jiří
Plavec Zdeněk
Mokrý Vladimír
30 let
Hendrych Tomáš
Mimra Arnošt
Déri Josef
Souček Antonín
technik PHM
řidič zemních strojů
řidič pracovních strojů
řidič pracovních strojů
AUT-B
REK-T
DDM-B
DDM-B
automechanik
AUT-T
řed. úseku Autodoprava Správa
řidič pracovních strojů DDM-B
řidič pracovních strojů DDM-T
Pracovního jubilea dosahují v PRODECO, a.s.:
Pracovního jubilea dosahují v DNT:
20 let
Koiss Milan
Tomko Marek
Oros Petr
Dibelka Vlastimil
Záruba Lubor
hasič
HZS
provozní elektrikář PÚ – ÚDUT
provozní zámečník PÚ – OČV
provozní elektrikář PÚ – Skrývka
hasič
HZS
30 let
Strnadová Alena
Anděl Zbyněk
Vítek Karel
Picálek Jiří
Šmákal Jan
Špaček Pavel
Anděl Milan
strojník v úpravně
strojník v úpravně
přestavbář
provozní zámečník
dispečer
zámečník VLS
řidič S-vozu
PÚ – ÚDUT
PÚ – ÚDUT
PÚ – Lom
PÚ – Lom
OŘV
PÚ – ÚDUT
PÚ – Lom
40 let
Vlčková Anna
Neugebauer Karel
Hudková Alena
Kratochvíl Pavel
operátor PD
technik PM strojní
strojník v úpravně
hasič
ŘS – S
OPM
PÚ – ÚDUT
HZS
20 let
Hort Lubomír
Krčmarik Petr
Wolf Jiří
vulkanizér
vulkanizér
provozní zámečník
PB
PB
PB
30 let
Němec Karel
provozní zámečník
PB
Pracovního jubilea dosahuje
v SD – Kolejová doprava, a.s.:
20 let
Martinko Josef
strojvedoucí
PL
Všem jubilantům přeje
jak vedení společnosti Severočeské doly,
tak vedení dceřiných společností
mnoho spokojenosti a za odvedenou práci
vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky
personálních a sociálních služeb
Po dlouhých šestatřiceti
letech ukončila své aktivní
působení na Dolech Bílina, jimž
zasvětila celý profesní život,
Miroslava Chodounská, vedoucí
oddělení lidských zdrojů.
„Bez čtyř dnů jsem pracovala pro
Doly Bílina celých třicet šest let. Za‑
čínala jsem v roce 1977 v autostře‑
disku VMG I, kde jsem vykonávala
administrativní práce. V roce 1984
jsem přešla do osobního oddělení,“
rekapituluje Miroslava Chodounská.
U personalistů prošla všemi důleži‑
tými etapami vývoje DB posledních
třiceti let. Absolvovala skokový ná‑
růst počtu zaměstnanců v polovině
80. let, který vyvolalo zprovoznění
nových technologických celků, ale
také redukci stavu zaměstnanců
na počátku 90. let odrážející útlum
těžby. V posledních letech bylo její
hlavní pracovní náplní obsazová‑
ní volných pracovních míst a s tím
související databáze uchazečů
o zaměstnání s více než 800 ucha‑
zeči, z nichž se vybírají vhodní kan‑
didáti v požadovaných profesích.
„Veškerá práce, kterou jsem v SD
vykonávala, by se neobešla bez
dobrých spolupracovníků. Měla
jsem štěstí i na nadřízené. Všem jim
moc děkuji a věřím, že se budeme
setkávat i v budoucnu.“ A jaké má
další plány? „Rodinu, četbu knih,
sudoku, hry na počítači a samo‑
zřejmě péči o dům a zahradu.“ Paní
Chodounské přejeme do další ži‑
votní etapy pevné zdraví a splnění
všech činorodých plánů.
text a foto: Tomáš Vrba
22/23
jubilanti
z míst kde žijeme
Nejnavštěvovanější muzeum
v Ústeckém kraji
Před deseti lety se podařilo partě nadšenců založit v areálu
uzavřeného hlubinného dolu Julius III v Kopistech u Mostu
unikátní muzeum mapující historii dobývání a zpracování uhlí
v našem regionu. Podkrušnohorské technické muzeum se stalo
uznávanou a hlavně vyhledávanou institucí. V loňském roce
dokonce získalo titul Nejnavštěvovanější muzeum v Ústeckém
kraji. S uplynulými úspěšnými deseti sezonami a dalšími
smělými plány nás seznámili ti nejpovolanější: Zbyněk Jakš,
ředitel muzea, a Vlastimil Vozka, primátor města Mostu.
Jaký je váš vztah k hornictví, respektive k Podkrušnohorskému technickému muzeu?
Z. Jakš: S oblibou říkám, že jsem byl
pro hornictví předurčen, neboť jsem se
narodil 9. září na Den horníků. Hornic‑
tví jsem vystudoval také na duchcovské
průmyslovce a zůstal mu věrný i po‑
sléze. Na hlubinném Dole Pluto jsem
postupně prošel všechny profese až
po štajgra. Později jsem přešel na Ko‑
hinoor, kde jsem zůstal až do ukončení
těžby v roce 2000. Moje další směřování
bylo pro změnu spojeno s povrchovým
dobýváním. Jako zakládající člen Spolku
severočeských havířů jsem byl u prvotní
myšlenky vybudovat expozici, která by
připomínala hornictví ve střední části
severočeského hnědouhelného revíru.
Postupně se nám dařilo náš cíl realizo‑
vat. V roce 2003 byla vytvořena obec‑
ně prospěšná společnost a především
se pro chystané muzeum našel vhodný
prostor. Tím byl uzavřený hlubinný Důl
Julius III. Po etapách jsme naše muzeum
upravovali a 3. října 2007 slavnostně ote‑
vřeli. Zájem návštěvníků nás velmi těší.
Jen letos jsme jich zatím přivítali 8 150,
a to do konce sezony zbývá ještě měsíc.
V. Vozka: Po absolvování hornické prů‑
myslovky a Fakulty hornicko-geologické
na Vysoké škole báňské jsem se hor‑
nictví věnoval i profesně. Začínal jsem
jako revírník Dolu Kohinoor. Postupně
jsem vystřídal další funkce, mimo jiné
jsem byl v letech 1985 až 1990 hlavním
inženýrem Dolu Julius III. Takže zdej‑
ší prostředí znám velmi dobře. Osud
HORNICKÉ listy 4/2013
Zbyněk Jakš prezentuje funkčnost přibírkového stroje hlubinného dobývaní.
Mostecký primátor Vlastimil Vozka a ředitel muzea
Zbyněk Jakš u jednoho z největších exponátů –
buldozeru Caterpillar D10R, který do expozice
povrchového dobývání věnovaly Severočeské doly.
Podkrušnohorského technického mu‑
zea se snažím pozitivně ovlivňovat také
jako předseda jeho správní rady a mís‑
topředseda Hospodářské a sociální rady
Mostecka. Mám v úctě hornické tradice
a na práci v hornictví jen pěkné vzpo‑
mínky. Těší mě, že muzeum vedou lidé,
kteří to cítí podobně.
S čím vším se u vás mohou návštěvníci seznámit?
Z. Jakš: Základní expozici hlubinného
dobývání se simulovanou štolou, kde
se těžilo metodou komorových lávek
na zával, a další demonstrující metodu
stěnování v lávkách doplňuje výstava
nejrůznějšího hornického náčiní, dále
lampárna, řetízkové šatny a koupelny,
těžební stroj a expozice pojmenovaná
Chemie – od uhlí k ropě. Nedávno jsme
otevřeli expozici hlavní báňské záchran‑
né služby. Řada zajímavých exponátů je
umístěna pod širým nebem – například
stroje pro povrchové dobývání nebo
důlní lokomotivy.
Moderní muzejnictví se neobejde bez
interaktivních pomůcek a výpočetní
techniky zacílené zejména na mládež. Daří se vám něco podobného zavádět také u vás?
Z. Jakš: Současné trendy samozřejmě
sledujeme, ale tak jako všude i v muzeu
je to především o penězích. Přesto se
snažíme, aby naše expozice nebyly str‑
nulé a nudné. Veškerá vystavená techni‑
ka od stěnového kombajnu až po důlní
elektrickou lokomotivu je plně funkční,
o čemž se návštěvníci sami přesvědčí.
Zejména děti zkouší, jak se stroje pro
hlubinné a povrchové dobývání obslu‑
hují. Abychom se dostali do širšího po‑
vědomí, pravidelně pořádáme dětské
dny, nebo divadelní představení. Dokon‑
ce jsme schopni v našem areálu uspo‑
řádat i svatbu, což se už dvakrát událo.
instituci vyhledávanou tuzemskými
i zahraničními návštěvníky. Jaké jsou
vaše další plány?
Z. Jakš: Aktuálně díky finanční pod‑
poře z programu Evropské územní
spolupráce Cíl 3 týkajícího se přes‑
hraniční spolupráce dokončujeme
opravu jednoho z našich objektů, kde
bude umístěna expozice rudného do‑
bývání včetně štoly. Rádi bychom také
postupně dovybavili venkovní expozici
povrchového dobývání například o dr‑
tič, část dálkové pásové dopravy včet‑
ně poháněcí stanice. Vzhledem k na‑
šemu umístění je nereálné, abychom
u nás měli vystavené obří kolesové
rýpadlo, jako je to v případě KU 800
v Březně. Ale dovedu si představit,
že vzhledem ke svým menším rozmě‑
rům by mohlo být jednou po vyřazení
z provozu na bílinské skrývce ozdo‑
bou našeho muzea kompaktní rýpadlo
K 650/K 108.
Co byste Podkrušnohorskému technickému muzeu popřál do dalších
let?
V. Vozka: Především stále se zvyšují‑
cí zájem návštěvníků, kteří zde najdou
vzpomínky i poučení. Důležitá je také
přízeň sponzorů, bez níž by muzeum
nemohlo fungovat. A tak mu přeji osví‑
cené a nadšené donátory, kteří pod‑
poří jeho další rozvoj. V neposlední
řadě si držme palce v našem úsilí zís‑
kat finanční prostředky z Regionálního
operačního programu Severozápad
pro vytvoření expozice v těžní budově.
PODKRUŠNOHORSKÉ
TECHNICKÉ MUZEUM
V ČÍSLECH:
2003 rok založení
5 ha plocha celého areálu včetně
14 objektů
1882 rok postavení těžní věže
Dolu Julius III
1992 rok ukončení těžby Dolu
Julius III
350 let má nejstarší vystavova‑
ný exponát – korýtko na vynášení
rudniny
8 500 průměrný roční počet ná‑
vštěvníků, o které se stará 9 za‑
městnanců muzea
www.ptm.cz
Jednou z letošních novinek je hlubinná chodba
se skutečným stěnovým kombajnem.
text a foto: Tomáš Vrba
Pro zajištění provozu muzea je důležitá podpora ekonomicky silných
subjektů. Severočeské doly mají
s muzeem od začátku jeho existence
nadstandardní vztahy. Jak hodnotíte
dosavadní spolupráci?
V. Vozka: Severočeské doly jsou dobrou
a stabilní značkou. Tuto vlastnost pře‑
nesly i do vztahu k hornickým tradicím
a našemu muzeu. Vedení SD v čele s ge‑
nerálním ředitelem Ivanem Lapinem je
pro nás zárukou, že muzeum může i do
budoucna získat unikátní techniku, která
jinak za pár let z našich šachet nenávrat‑
ně zmizí. Spolupráci se Severočeskými
doly tedy hodnotím jako velmi dobrou.
Za deset let se vám podařilo prakticky z ničeho vybudovat uznávanou
„Tady to dobře znám,“ říká s úsměvem Vlastimil Vozka při prohlídce řetízkové šatny.
24/25
hornické tradice
Často nám do redakce posíláte pěkné fotografie, na kterých jste zachytili nejen nejrůznější
zajímavé momenty z vašich pracovišť, ale také snímky z cest. A protože v mnoha případech
se jedná o fotografie skutečně neobvyklé, rozhodli jsme se některé zveřejňovat
v Hornických listech. Prostřednictvím nové rubriky Objektivem čtenářů
se představí širokému okruhu vašich kolegů. Pokud se tedy považujete za
nadšené fotoamatéry a podařilo se vám pořídit opravdu zajímavé snímky,
pošlete nám výsledky svého úsilí – rádi je zveřejníme. Kontakt: [email protected]
Rekreační léto v Mladoticích
RS Mladotice – to je 30 chat obklopených lesy.
HORNICKÉ listy 4/2013
Už v roce 1960 začali nedaleko obce Mladotice v malebném údolí řeky
Střely obklopeném zdravými lesy budovat horníci z Bílinska menší
rekreační objekty. Postupně se areál rekreačního střediska rozrůstal
a zkvalitňoval vybavení. V současné době je zde k dispozici 30 chat
s kapacitou 90 lůžek, jídelna se společenskou místností, sociální zařízení,
dětské hřiště a bazén. Mladotice lákají také svojí nádhernou polohou
s řadou turistických cílů v blízkém okolí. Jaká byla letošní letní sezona?
RS Mladotice vylepšuje své služby
Rekreační středisko je od roku 2000
v majetku sdružení odborových or‑
ganizací Dolů Bílina. Od té doby pro‑
běhla v Mladoticích řada úprav. V roce
2009 byla rekonstruována většina chat
i společné objekty, jako jsou umývár‑
ny, toalety a jídelna. Obměněno bylo
také vybavení chat. Moderní nábytek
– postele, palandy a vestavěné skříně
– doplnily ještě lednice a rychlovarné
konvice. Původní vytápění na pevná pa‑
liva bylo nahrazeno elektrickými tělesy.
Nezapomnělo se ani na malé rekreanty,
kteří mohou využívat hřiště s řadou her‑
ních prvků a společně se svými rodiči
i venkovní bazén. Ke správné rekreaci
patří samozřejmě dobré jídlo. V Mlado‑
ticích vaří domácí stravu. Ať už se jedná
o snídani, oběd nebo večeři, určitě si
pochutnáte. „V letošní sezoně proběh‑
la kompletní výměna personálu, a to
včetně kuchaře a vedoucího střediska.
Snahou bylo zlepšit nejen stravování,
ale celkově zpříjemnit našim lidem po‑
byt a motivovat je, aby do Mladotic při‑
jížděli každoročně. Zatím máme zrekon‑
struováno 23 chat, které jsou vybavené
také novým nábytkem. Velké oblibě se
těší bazén, který plní všechny paramet‑
ry a hygienické normy pro veřejná kou‑
paliště. Letos dosahovala obsazenost
během letních měsíců zhruba 45 %.
 Neobvyklý manévr – míjení rýpadel KU 800.19/K 98 a KU 800.17/K 99
na třetím skrývkovém řezu DB – nám zdokumentoval Jan Vajshajtl.
 Že se rajčata urodí také přímo v uhelném lomu DB,
dokazuje snímek Haryho Kubalíka.
Do budoucna bychom chtěli ještě do‑
končit modernizaci zbývajících 7 chat
a dovybavit dětské hřiště novými herní‑
mi prvky,“ představil RS Mladotice Vác‑
lav Fišer, předseda OO č. 1 na DB.
Do Mladotic se lidé rádi vracejí
Nechce se tomu věřit, ale napří‑
klad Karel Raffler, vedoucí velkostroje
ZP 6 600.10/Z 85, jezdí do RS Mladotice
už 52 let. „Skutečně poprvé jsem tam byl
v roce 1961 s rodiči, kteří patřili mezi pra‑
videlné návštěvníky. Z jejich vzpomínek
vím, jak se středisko postupně rozrůsta‑
lo; například v roce 1964 bylo postaveno
prvních 20 chat, do té doby bylo možné
obývat jen pokoje v budově dnešní jídel‑
ny nebo stany na louce u řeky. V rodinné
tradici jsem později pokračoval i já. Nej‑
dříve jsem přijížděl se svými dětmi, poz‑
ději s vnoučaty. Do Mladotic se budu
vždycky rád vracet. Za ta léta je to pro
mě dobře známé a příjemné prostředí,
kde jsem našel mezi okolními chataři
řadu přátel. Váže mě tam hlavně spous‑
ta milých vzpomínek a samozřejmě taky
moje tajná místa, kde sbírám houby, ob‑
líbená trasa podél řeky až do Plas a řada
pěkných výletních cílů – Manětín, Rab‑
štejn, Žihle, Chýše nebo Kralovice,“ po‑
psal oblíbené místo svých každoročních
dovolených pan Raffler.
text a foto: Tomáš Vrba
Většina chat prošla renovací. Návštěvníci
využívají nové vybavení včetně ledničky,
rychlovarné konvice nebo elektrického topení.
 Pes zmožený vedrem na zahrádce jedné teplické
restaurace neunikl hledáčku Miloslava Šlechty.
Mladotice nabízejí nejen ubytování, ale
také kvalitní stravu. Letos zde chutnalo
malým i velkým rekreantům.
 Vladimír Voňka je hrdý na rekord – s manželkou
v lesích nad Perštejnem nasbíral 257 hřibů.
 Pavel Fleischer zachytil velkolepou rekonstrukci napoleonské bitvy
u Chlumce pořádanou 30. srpna u příležitosti 200. výročí.
 Skutečný ráj na zemi – ostrov Maui na Havaji –
měl možnost vyfotit Pavel Tuček.
26/27
objektivem čtenářů
z odborů
Pokud se zajímáte o stroje
a zařízení pro povrchové
dobývání uhlí, pak právě
vám je určena expozice
rýpadel, zakladačů a další
techniky na uměle vytvořeném
poloostrově v zatopeném
hnědouhelném lomu nedaleko
Halle. Unikátní sbírku
velkostrojů pro povrchovou
těžbu doplňují dokumenty
o dobývání uhlí v této části
Německa. Fascinující prostor
neslouží jen jako muzeum
připomínající dovednosti
tvůrců obřích strojů, ale je
zároveň vyhledávaným místem
pro pořádání nejrůznějších
koncertů, hudebních festivalů
a společenských akcí. Do dálky
se tyčící ocelové konstrukce
industriálních artefaktů jsou
díky uměleckému nasvícení
originální kulisou pro vnímání
uměleckých zážitků.
Návštěvníci se mohou po speciálních pochůzných
lávkách vydat přímo na vystavené velkostroje.
FERROPOLIS: 7 000 tun
industriální historie
Technika z uzavřených povrchových
dolů jako průmyslové dědictví
V našem revíru stále ještě vyvolávají
obří rýpadla a zakladače občasné ne‑
gativní reakce jako symboly devastace
krajiny. V Německu je vnímána těžební
technika mnohem pozitivněji. Důka‑
zem je hrdá expozice pod širým nebem
– Ferropolis. Na začátku 90. let postihl
hornictví v nových spolkových zemích
prudký útlum. Byla uzavřena většina
hnědouhelných lomů a tamější technika
byla zpravidla ihned sešrotována. Přes‑
to se nadšencům a vizionářům z řad bý‑
valých horníků podařilo téměř ve všech
místech bývalé těžby zachovat alespoň
Němečtí horníci pojmenovali toto korečkové rýpadlo Šílený Max.
HORNICKÉ listy 4/2013
koncertů (vystoupila zde například zpě‑
vačka Björk nebo skupina Metallica) se
v jedinečných kulisách veteránských
velkostrojů s úspěchem pořádají také
velká operní představení.
zlomek strojů. Industriální parky najde‑
me například v Görlitz nebo nedaleko
Lipska. Největší počet ocelových kolo‑
sů se ale uchránil v lomové lokalitě Gol‑
pa-Nord nedaleko městečka Dessau
v Sasku-Anhaltsku. Jako vzorek výcho‑
doněmecké dobývací techniky bylo do
vínku muzea pod širým nebem dáno
pět velkostrojů. V roce 1991 se přestalo
v dole Golpa těžit a zároveň s projek‑
tem zatápění zbytkové jámy se v rámci
vodní rekultivace a revitalizace celého
území připravovalo vybudování vhod‑
ného prostoru, který by umožňoval ne‑
jen celoroční výstavu těžební techniky,
ale také pořádání kulturních akcí pro
několik tisíc návštěvníků. Tak začal am‑
biciózní projekt Ferropolis – Město ze
železa. V roce 2000 byla multifunkční
aréna otevřena veřejnosti a zároveň za‑
čalo napouštění jezera Gremmin. Dnes,
po třinácti letech, lze potvrdit, že smělá
myšlenka nevídané expozice industri‑
ální historie se ujala. Ferropolis roč‑
ně navštíví přes 200 tisíc návštěvníků.
Koncertní aréna pojme až 25 tisíc divá‑
ků a opravdu několikrát ročně se ji při
pořádání nejrůznějších hudebních pro‑
dukcí podaří naplnit. Kromě rockových
Jaké poklady najdete v ocelovém
městě?
Nejstarším exponátem je korečkové
rýpadlo 197 ERs 400 zvané Moskit –
Komár z roku 1941 na housenicovém
podvozku, s objemem korečku 400 l
a celkovou hmotností 792 t. Rýpadlo
má otočnou horní stavbu, takže moh‑
lo hrabat horní a dolní řez. Podobné
korečkové rýpadlo bylo v roce 1943
uvedeno do provozu na tehdejším dole
Quido (Obránců míru) v Komořanech.
Jen o pár let mladší je kolejový zakla‑
dač s nabíracím korečkovým ústrojím
1022 A2s 2240 zvaný Gemini – Blíženci z roku 1958. Výkon zakladače
byl 2 240 m3/h. Délka výložníku dosa‑
hovala 30 m, což je oproti dnešním za‑
kladačům zanedbatelný rozměr a od‑
povídá spíše délce menších pásových
vozů. Stroj vyrobila východoněmecká
firma VEB Köthen (v roce 1969 doda‑
la na Doly Bílina /DJF/ obří zakladač
A 2RsB 8 800). Kvůli svému tvaru do‑
stal další vystavovaný kolejový zakla‑
dač 1025 As 1120 přezdívku Medúza. Jde o německou obdobu našeho
vítkovického zakladače Z 1 650, který
byl v 60. letech nasazen v podkrušno‑
horských revírech. Otočné korečkové
rýpadlo 651 ES 1120 pojmenované
Mad Max – Šílený Max s objem ko‑
rečku 1 120 l zase připomíná podobné
československé rýpadlo DO 800. Nej‑
novějším strojem ferropoliské sbírky
je kolesové rýpadlo 1521 SRs 1 300
neboli Big Wheel – Velké koleso (ob‑
jem korečku 1 300 l, celková hmotnost
1 717 t) z roku 1984. Jeho konstrukce
prozrazuje, že bylo určeno do lehčích
provozních podmínek s převahou pís‑
ků; výkonnostně odpovídá rýpadlům
naší technologické řady TC2.
Informace pro návštěvníky
Ferropolis má otevřeno celoročně,
v létě od 10 do 18 h (o víkendech a svát‑
cích až do 19 h), v zimě od 10 do 17 h.
Dospělí platí za vstup 4 eura, děti do
6 let mají vstup zdarma.
Více podrobností najdete na www.fe‑
rropolis.de
text a foto: Tomáš Vrba
Jan Zderčík:
Doporučuji
Uznávaný odborník zabývající
se řadu let vývojem a realizací
strojů a zařízení pro
kontinuální povrchovou těžbu
byl dlouhou dobu oporou
teplické projekční kanceláře
Vítkovice, respektive Prodeco.
„Celý areál parku Ferropolis mě
velmi zaujal. Odstavené velkostroje
představují průřez historií dobýva‑
cí techniky od druhé světové války
do počátku 80. let. Na vystavených
strojích je vidět pokrok v jejich pro‑
jektování. Nejmarkantněji je to patr‑
né na kolejovém zakladači Gemini
1022 A2s 2240 z roku 1958. I když
rozměr jeho zakládacího výložníků
čítá pouhých 30 m, má celkovou
hmotnost 1 980 t. Při pohledu na
tento zakladač upoutá pozornost
z dnešního pohledu příliš velké
množství nevyužitého kovu. Později
nové přesnější výpočty a znalosti
materiálů umožnily podstatně snížit
hmotnost strojů. Podobné parame‑
try měly i české zakladače ZD 2 100,
které v letech 1958 až 1969 vyráběly
Vítkovice. Návštěvníci by si také ne‑
měli nechat ujít prohlídku fragmen‑
tů 120 tis. let staré kostry mamuta,
která byla odkryta při těžbě skrývky.
Prohlídku Ferropolisu jednoznačně
doporučuji. Zajímalo by mne, jestli
někdy v budoucnu vznikne podob‑
ná velká expozice dobývacích vel‑
kostrojů také u nás.“
28/29
informace
tip na výlet
Výbuch otřásl Sloupem v Čechách
11. září 2013 kolem 14. hodiny zahalil volejbalové hřiště
rekreačního střediska ve Sloupu v Čechách hustý dým a okolí
bylo zasaženo ohlušujícím výbuchem. Nebojte se, zde veškeré
drama končí. Jednalo se totiž o řízené ukázky výbuchů
uhelného prachu, které zajistili specialisté z VVUÚ, a.s. z Ostravy
-Radvanic v rámci školení nazvaného Riziko vzniku požárů
a výbuchů v podmínkách důlních provozů a mimořádné události
při hornické činnosti, které se letos konalo již po čtvrté.
Cílem této ukázky bylo přítomným
zaměstnancům ukázat, jaké škody
dokáže uhelný prach při nesprávném
použití napáchat a varovat je před
těmito následky. Ukázky výbuchů
byly pouze jednou z částí dvouden‑
ního školení, kterého se zúčastnili
zaměstnanci na vedoucích pozicích
a na pozicích revírníků a mechaniků
napříč celou společností. O odborný
výklad se postaral Jaromír Matějů,
na celou akci pak za VVUÚ, a.s. do‑
hlížel Martin Kulich. A nutno podotk‑
nout, že vše dopadlo na jedničku.
Dalších přednáškových bloků se
ujali například zaměstnanci Obvod‑
ního báňského úřadu v Mostě nebo
zástupci HBZS. První zmínění se do‑
tkli problematiky smrtelných úrazů
na dolech a jejich příčin. Statistické
tabulky byly doplněny poutavými
příklady z praxe, které mohou být
pro všechny velkým varováním, a jež
opět potvrzují, že za většinou pra‑
covních úrazů stojí mnohdy drobné
nepozornosti, které mají tragické
následky.
Téma následně odlehčili Radim
Slabák a Stanislav Sehnal z HBZS,
kteří si připravili nejen teoretický vý‑
klad, ale také praktické ukázky vy‑
užití postrojů při práci ve výškách.
Přednáškové bloky byly ukončeny
krátkou přednáškou Viktora Hrdiny,
manažera útvaru controllingu, na
téma Bezpečnost versus výkonnost
firmy.
Akce skončila dobře, nikdo nebyl
zraněn, žádný majetek nebyl zničen,
tak doufáme, že se nám podobně
úspěšné školení podaří v dohledné
době zorganizovat opětovně.
text: Markéta Mašková
foto: Martin Kulich
Singltrek
pod
Smrkem
Singltrek – Nové Město pod Smrkem.
V podzimním tipu na výlet vám
ukážeme jednu z nových oblastí
cyklistiky. Upoutá jistě nejen vás,
ale budete mít možnost zaujmout
vaše teenagery a ty jen tak něco
nenadchne. Jako jsme vám před
jistou dobou představili kitting, jízdu
na lyžích za padákem, ukážeme
vám, kde všude se dá jezdit na
kole. Singltrek je označení pro
úzké stezky pro cyklisty. Jedná se
o registrovanou ochrannou známku,
která však vystihuje podstatu.
První singltreková oblast v Čes‑
ku byla vytýčena na úbočí hory Smrk
a v přilehlém okolí. Návrh tras provedl
velšský designér stezek Daffyd Davis,
který je uznávanou světovou autoritou.
V zahraničí jsou tyto stezky nejen po‑
pulární, ale v konečné podobě do dané
oblasti mohou přitáhnout cyklisty a tím
dát práci místním lidem. Singltreková
stezka je charakterizována jako jed‑
nosměrná úzká cesta v lese, která je
vyhrazena právě jen cyklistům. Jako
nástupní místo můžeme zvolit singl‑
trekové centrum v Novém Městě pod
Smrkem u koupaliště. Zde si nejen mů‑
žete zaparkovat automobil, ale i půjčit
kolo a využít veškerých služeb tohoto
centra. Obdržíte zde mapku tras, nebo
lépe, stáhněte si jí z internetu na adrese
Označení stezky.
www.singltrekpodsmrkem.cz a můžete
si udělat představu, co vás čeká. Druhá
oficiální možnost, kde nastoupit do tras,
je Libverda. Můžete zde být v lázních
a zároveň si odpoledne užívat adrena‑
linu na singltrekových stopách. Začíná
se u Obřího sudu nad Libverdou, kde
je nejen parkoviště, ale i občerstvení.
Trasy jsou rozděleny do tří kategorií ná‑
ročnosti, podobně jako na sjezdovkách.
Modrá je nejlehčí a je to nenáročná
cesta. Červená je středně obtížná, ale
ten kdo umí jezdit na kole, nemá pro‑
blém. Černá, ta je náročná, a pokud to
chcete trochu rozjet, musíte už něco na
kole umět.
Dříve než vyrazíte, je potřeba při‑
pomenout, že přilba a rukavice jsou
v tomto případě skutečně žádoucí. Vy‑
jedete z parkoviště u Obřího sudu nad
Libverdou (i tam obdržíte v kiosku se
suvenýry mapku). Cesta je značena
typickou značkou, stejně na klíčových
rozcestích jsou mapy. Nejdříve za‑
čnete Ludvíkovským traverzem, cesta
Obří sud nad Libverdou.
Zde si můžete i vypůjčit kolo.
30/31
informace
Stezky jsou vhodné pro všechny.
nejdříve mírně stoupá po lesní cestě,
ale brzy se zanoří do lesa a vy můžete
ochutnat co to je singltrek. Projektant
nejdříve opatrně přidává na obtížnosti,
nemusíte mít však obavy z náročnosti.
Brzy pocítíte tu opojnou radost v sedle,
to propojení jezdce, kola a stezky. Vaši
teenageři to mohou pustit trochu více
a už je z kola nedostanete a vyslouží‑
te si i uznání za tento výlet. Stezka se
houpe, přibudou přejezdy potoků po
můstcích bez zábradlí, sjíždíme nad
Nové Město pod Smrkem. Následuje
Rapický okruh, serpentinové stoupá‑
ní, po kterém následuje ostřejší sjezd
a pak stoupání po asfaltce. Je nutno
nabrat výšku co nejrychleji a toto je
jedna z možností. Po třech kilometrech
se opět zanoříte do lesa a po chvíli vy‑
jedete u chaty Hubertka. Nezapomeňte
navštívit, už třeba jen pro krajíc chleba
se sádlem, který nabízejí. Stejně tak
budete překvapeni, že paní, která ob‑
sluhuje, na to sice nevypadá, ale doká‑
že vám popsat každý úsek vaší projeté
trasy i to, co vás teprve čeká. Z Hu‑
bertky příjemně sjedete do výchozího
místa. Možná se budete divit, ale ujeli
jste přibližně 21 kilometrů a mohu vám
garantovat, že jste skutečně mysleli jen
na cestu před sebou. Naprosto doko‑
nalý psychický odpočinek.
text a foto: Jan Říha
Download

HL05-2013 - Hornické listy