Mimosoudní řešení
obchodních sporů
I v oblasti řízení pokračuje harmonizace právního systému
ve světle komunitárních předpisů
Úvod
Fungování civilního práva je považováno za klíčové
pro každou demokracii; jedná se o záležitost, která v dnešní
době překračuje hranice jednotlivých zemí, otevírá se
myšlence celosvětového občanství, nezbytným způsobem
přehodnocuje tradiční pojmy, zvyklosti, kultury, životní
styly a klade důraz na naléhavost vytvořit novou právní
kodifikaci dalšího a zavazujícího uznávání rozhodnutí.
Na podzim roku 1999 Evropská rada ve finském
Tampere rozhodla o vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti
a práva Evropské unie, o zavedení celé řady iniciativ
pro zlepšení přístupu evropských občanů a podnikatelských
subjektů k právu, mezi kterými byla zřízena evropská
právní síť v civilní a obchodní oblasti.
Tato síť se skládá ze zástupců soudních a správních
orgánů členských zemí, kteří se několikrát do roka scházejí,
aby si vyměnili informace a zkušenosti a posílili tak
spolupráci mezi členskými zeměmi v oblasti obchodního
a civilního práva.
Základním principem této sítě je usnadnit život
občanům, kteří jsou vystaveni jakémukoliv přeshraničnímu
sporu, tj. takovému sporu, ve kterém je zainteresováno více
členských zemí.
Evropská unie je totiž v současné době charakterizována
značnou rozmanitostí právních systémů a vnitrostátních
právních procesů a tato různorodost často přináší problémy
v případě, kdy spory hranice překračují. Proto se může jevit
jako užitečné pro soukromé osoby a podnikatelské
subjekty, a tím spíše i pro vykonavatele práva, poznat různé
vnitrostátní systémy v oblasti civilního a obchodního práva
a dále právní nástroje Evropské unie a jiných
mezinárodních organizací.
V rámci těchto záležitostí se rozvíjí činnost občanskoprávní spolupráce mezi členskými zeměmi podporovaná
Komisí Evropské unie, která se prostřednictvím
financování specificky zaměřených projektů snaží
podněcovat výzkum a zkoumání příslušných rozdílů, aby
poté mohla dospět k harmonizaci předpisů a dále ke sjednocení
těchto předpisů do jednotného systému platného pro
všechny země.
Tato činnost, která na poli obecného práva dosáhla
významných výsledků (viz např. oblast smluvní, dědická,
rodinná atd.), se rozšiřuje i na oblast procesní tak, aby
jakákoliv vnitrostátní reforma k těmto skutečnostem
přihlédla, pokud by chtěla být trvalá a účinná.
Příkladem uvádíme, že v čísle 41 časopisu Economic
Evropská legislativa
Adv. Florinda Aurora La Cava
Revue byly uvedeny různé procesní nástroje, které má
podnikatelský subjekt k dispozici, aby mohl přistoupit
k vymáhání své pohledávky. V dnešním textu jsou naopak
analyzovány některé alternativní strategie k občanskoprávnímu sporu, které mají mimosoudní povahu
a jež mohou dosáhnout vzájemného vyřešení sporu.
Výkon dohod o narovnání v zahraničí
Pozornost zde bude soustředěna na možnost vykonávat
v zahraničí dohody o narovnání a zejména na veřejnou
listinu, která díky nařízení (ES) č. 805/2004 může přinést
značné výhody.
Alternativně k soudnímu řízení se podnikatel může
rozhodnout zahájit jednání osobně nebo za účasti třetí
nezainteresované osoby s druhou stranou v zahraničí
za účelem projednání řešení sporu.
Dosažená dohoda bude obsahem zápisu, který může být
uzavřen s formálními náležitostmi veřejné listiny nebo
bez zvláštních formalit. Jaký význam má takto dosažená
dohoda o narovnání?
V Itálii uzavřená dohoda o narovnání mezi stranami
19
Evropská legislativa
za účasti „usmiřovatele” bez zvláštních formálních
úkonů nemá hodnotu exekučního titulu a jako taková není
okamžitě vykonatelná (nucená exekuce) proti straně, která
odmítne dobrovolně plnit, přesto může být pro každý
případ považována za důkaz pro účely vydání platebního
rozkazu.
Na druhé straně by bylo dobré vyzdvihnout význam
dohody o narovnání pro exekuční účely uzavřené
s formálními náležitostmi veřejné listiny.
Nařízení (ES) č. 44/2001 a č. 805/2004 se odkazují
na veřejnou listinu, třebaže odlišně.
Před přistoupením k prostudování těchto nařízení by
bylo dobré připomenout, že komunitární nařízení mají
obecný dopad, jsou závazná ve všech svých částech a přímo použitelná
v každé členské zemi; to ale nezbytně neznamená, že jsou
kompletní. Často se stává, že musí být doplněna
exekučními opatřeními, která mohou být zaváděna jak týmž
orgánem, který tento předpis vydal, tak jiným
komunitárním orgánem nebo vnitrostátními orgány.
Přímá aplikovatelnost v členských zemích je
nejoriginálnější vlastností komunitárních nařízení.
Znamená, že předpis nabývá účinnosti v členských zemích,
aniž by bylo zapotřebí nějakého zaváděcího nebo
upravujícího předpisu ze strany jednotlivých vnitrostátních
právních pořádků (tzv. pravidlo self-executing). Předpis má
tedy automatickou platnost v členských zemích a uděluje
práva a nařizuje povinnosti členským zemím, jejich
orgánům a soukromým subjektům stejně tak jako
vnitrostátní právo, v důsledku čehož jednotlivcům uděluje
práva, která jsou vnitrostátní soudy povinny chránit.
S odkazem na obsah tohoto pojednání nařízení (ES)
č. 805/2004 stanovuje na rozdíl od nařízení (ES)
č. 44/2001, že veřejná listina je „ jakýkoliv dokument, který byl
vyhotoven nebo zapsán s formálními náležitostmi jako veřejná listina,
jejíž podpis a obsah byl ověřen, a byl potvrzen veřejným orgánem nebo
jiným orgánem, který je k ověřování oprávněn původní členskou
zemí ”.
Tento předpis se vztahuje na rozhodnutí soudu, na
mimosoudní narovnání a na veřejné listiny týkající se
nesporných pohledávek a umožňuje stanovovat podmínky
okamžitého výkonu v některé z členských zemí veřejné
listiny vyhotovené v druhé členské zemi Evropské unie.
Ustanovení článku 25 téhož nařízení (ES) č. 805/2004
předpokládá, že veřejná listina tak, jak je určena, může být
vykonána v jiné členské zemi, aniž by ji bylo zapotřebí
prohlašovat za vykonatelnou a aniž by bylo možné její
výkon odporovat.
Z toho vyplývá, že na základě nařízení (ES) č. 805/2004
jsou přímo vykonatelné veškeré dohody schválené
veřejným orgánem, které obsahují uznání závazku k
zaplacení určité peněžní částky.
Jinými slovy, dohody o narovnání nebo o uznání
závazku mezi dvěma stranami s bydlištěm v různých
zemích, jejichž předmětem jsou pohledávky, a uzavřené
za účasti notáře nebo (v případě dohody o narovnání
uzavřené v jiné členské zemi) před osobou, která je podle
právního pořádku původní země oprávněna je nadat
veřejnou vírou, mohou být vykonány ve všech členských
zemí Evropské unie, aniž by bylo třeba podstupovat další
mezistupně pro jejich uznání.
Je tedy zásadní, aby se italský věřitel, který uzavře
20
dohodu o narovnání nebo podepíše dohodu o uznání
závazku s dlužníkem v zemi tohoto dlužníka, informoval,
jakou formu má mít dohoda, aby nabyla povahy veřejné
listiny.
Například v České republice je možné dohodu
o mimosoudním narovnání uzavřít ve formě
notářského zápisu. Pokud dlužník souhlasí, lze uzavřít
dohodu o uznání závazku ze strany téhož dlužníka
se zvláštním ustanovením, ve kterém dlužník prohlásí,
listina vyhotovená v Itálii podle italského práva nikdy
nemůže být podkladem pro nucenou exekuci
pro odevzdání, vydání nebo splnění povinnosti něco
učinit nebo něco strpět.
Pokud dvě italské strany uzavřou dohodu o narovnání
formou veřejné listiny; takováto listina musí být vyhotovena
s patřičnými formálními náležitostmi notářem nebo jiným
veřejným orgánem oprávněným ji nadat veřejnou vírou
v místě, kde byla takováto listina vyhotovena; a v této
dohodě se k tíži jedné ze stran ujedná závazek zaplatit
určitou peněžní částku a následně strana povinná
k zaplacení odmítne podle dohody o narovnání plnit, druhá
strana může zahájit exekuční řízení na podkladě dohody
o narovnání uzavřené formou veřejné listiny.
Obdobně lze postupovat i v případě, kdy věřitel a
dlužník mezi sebou uzavřou dohodu o splátkování, která
má stejný význam jako uznání závazku ze strany dlužníka,
a poté věřitel v dohodě s dlužníkem toto uznání převede
na formu veřejné listiny.
Závěrem tedy lze konstatovat, že je nutné velmi
pečlivě zvážit výběr místa, kde dohodu o narovnání
uzavřít, a význam, který každý jednotlivý vnitrostátní
právní pořádek veřejné listině dává.
Pokud má být například určitá dohoda o narovnání
vykonána v zemi, která má dát veřejné listině význam
exekučního titulu i pro záležitosti jiné, než je jen zaplacení
nějaké peněžní částky, není vhodné takovouto dohodu
uzavírat v Itálii, kde veřejná listina má exekuční účinky
omezené jen na peněžní částky.
Takováto listina uzavřená v Itálii bude moci být
vykonána v jiných zemích pouze s omezením na zaplacení
určité peněžní částky.
V takovém případě je tedy vhodné dohodu uzavřít
přímo v zemi, kde má být veřejná listina vykonána.
Evropská legislativa
že přivoluje k přímé vykonatelnosti v případě neplnění
svých závazků. Notářský zápis bude mít tímto
způsobem tytéž účinky jako pravomocný rozsudek
vynesený českým soudem.
Podle obsahu dohody o narovnání a podle určitých
podmínek se na ně bude vztahovat odlišná předpisová
úprava: na dohody o narovnání uzavřené formou
veřejné listiny, jejichž předmětem je zaplacení určité
peněžní částky, se použije nařízení (ES) č. 805/2004
a tato veřejná listina bude okamžitě vykonatelná; na
dohody o narovnání, jejichž předmětem jsou jiné typy
závazků: závazek něco vydat, něco udělat nebo strpět,
se použije nařízení (ES) č. 44/2001 a exequaturní
řízení, tj. řízení o soudní příslušnosti, uznání a výkonu
rozhodnutí v civilních a obchodních věcech.
Jinými slovy, veřejná listina se nemusí nezbytně týkat
pohledávky; nařízení (ES) č. 44/2001 přihlíží sice k veřejné
listině, ale nemusí se nebytně týkat zaplacení určité peněžní
částky.
Novinka tohoto nařízení (ES) č. 44/2001 spočívá právě
v předpokladu, že účinky a výkon veřejné listiny se
provádějí podle právního pořádku, ve kterém byla veřejná listina
vyhotovena.
Z toho vyplývá, že pokud by dohoda o narovnání byla
uzavřena formou veřejné listiny v určité členské zemi, která
dává veřejné listině význam exekučního titulu i na závazky
jiné, než je zaplacení určité peněžní částky, např. na závazek
vydat nemovitosti atd., tato veřejná listina může být podle
postupu uvedeného v nařízení (ES) č. 44/2001 uznána
a vykonána i v Itálii.
Odlišně ale podle italského právního pořádku:
veřejná listina je exekuční titul, pouze pokud se týká
závazků, jejichž předmětem jsou peněžní částky
v nich obsažené (ustanovení čl. 474 č. 3 OSŘ); veřejná
21
Download

Silniční daň v České republice