Právo
Státní správa a samospráva
Právo a ústavní základy
Mgr. Pavel PETR
Katedra spole enských v d
VŠB - TUO
Právní stát
Rechtstaat, Rule of law 19.stol N mecko
Závaznost zákona pro všechny (v etn státních
orgán )
Zákonnost realizace státní moci (legislativní
proces, p edepsaná forma, výkonná moc a
soudnictví)
Nezávislost soudních orgán ( l.82/1 Ústavy)
D lba moci (systém brzd a vyvažování – checks
and balances) institut inkompatibility ( l.82/3,
l.22)
Normativní systém (systém norem)
Právo
Normy – pravidla chování
Stanovené a sankciované státem
Právo = stát (v objektivním smyslu)
Právo ve ejné a soukromé
Publicum ius est quod ad staatum rei
romanae spectat; privatum singulorum
utilitatem (Ulpianus)
Právo ve ejné je právo ímského státu;
právo soukromé sleduje prosp ch
jedince
1
Právo ve ejné a soukromé
Ve ejné – VP metoda regulace
Rozdílné postavení subjekt
Soukromé – SP metoda regulace
Rovné postavení subjekt
N kte í auto i hovo í o administrativn
právní metod regulace – typická pro
správní právo
Prameny práva
Ozna ení pro vn jší formu
formální
Pouze takové pravidlo, které má státem
uznanou formu je pramenem práva
Ozna ení pro zdroje
materiální
Stav dané spole nosti
Tradice, zvyklosti
Technologickou, ekonomickou, kulturní
úrove
Obecn – spole ensko-historický kontext
Právo ve ejné a soukromé
Ve ejné
Ústavní
Trestní
Finan ní
Správní
Soukromé
Ob anské
Obchodní
Pracovní
Rodinné
Prameny práva - Formální
Právní oby ej
Normativn právní akt
Soudní a správní precedent
Normativní smlouva
2
Ústavní právo pokro ilý
Ústavní právo
Historický vývoj ústav v R
Druhy ústav
Ústava R
Listina základních práv a svobod
Typologie ústav
Rigidní – nutnost zvláštního postupu p i zm n
Flexibilní – lex posterior derogat priori
Psané – jeden, event. n kolik zákon
Nepsané – doprovází jí precedenty, usance,
oby eje
FCE
Právní – základní zákon
Politická – boj o moc, pravidla politického boje
Ideologická – sv tonázor, náboženství
www.stránky.cz
www.czech.cz oficiální stránky R
www.psp.cz
stránky Poslanecké sn movny
www.senat.cz
stránky Senátu
www.hrad.cz
oficiální stránky prezidenta
www.vlada.cz
stránky vlády
www.concourt.cz stránky Ústavního soudu
www.nku.cz
stránky Nejvyššího kon. ú adu
www.cnb.cz
stránky eské nár. banky
www.portal.gov.cz
portál ve ejné správy
Ústava
R
Zákon . 1/1993 Sb.
P ijala NR 6.6.1992
Ú innost od 1.1.1993
Ústavní zákon (zm na jen ústavním
zákonem)
Sou ást ústavního po ádku
3
Ústavní po ádek
R
Definuje l. 112
Ústava
LZPS
Ústavní zákony
Ústavní zákony Národního shromážd ní
SR, FS SSR a NR upravující státní
hranice
Ústavní zákony p ijaté NR po 6.6.1992
Symboly
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Velký státní znak
Malý státní znak
Státní barvy
Státní vlajka
Vlajka prezidenta
Státní pe e
Státní hymna
Systematika Ústavy
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Hlava Základní ustanovení
Hlava Moc zákonodárná
Hlava Moc výkonná
Hlava Moc soudní
Hlava Nejvyšší kontrolní ú ad
Hlava eská národní banka
Hlava Územní samospráva
Hlava P echodná a záv re ná ustanovení
Moc zákonodárná
Náleží Parlamentu!!!
Parlament = Poslanecká sn movna a
Senát (komory)
Poslanecká sn movna – n kdy
ozna ována jako dolní komora
Senát – n kdy ozna ován jako horní
komora
4
Poslanecká sn movna
200 poslanc
Voleni na 4 roky
Volby ve lh t po ínající t icátým dnem p ed ukon ením
volebního období a kon ící jeho uplynutím
Pokud rozpušt na volby do 60 dn po rozpušt ní
Volby na základ pom rného volebního systému s
uzavírací klauzulí 5% pro stranu, event. pro koalici dle
po tu stran (strana x 5% max. 20%)
Pasivní volební právo (být volen) 21+
Aktivní volební právo (jít volit) 18+
Mandát vzniká zvolením
Mandát reprezentativní
Parlament
Neslu itelnost inkompatibilita (prezident, soudce); len
vlády, který je zárove poslancem/senátorem nem že
být p edsedou, místop edsedou PS a S, lenem výbor ,
komisí
Usnášení schopnost komor – p ítomnost alespo 1/3
svých len
P ijetí usnesení nadpolovi ní v tšina p ítomných
D ležité usnesení (vále ný stav aj.) nadpolovi ní
v tšina(kvórum - prom nlivé) všech /101/
Ústavní zákony, mezinárodní smlouvy – 3/5
(kvalifikovaná v tšina) všech poslanc /120/a
p ítomných senátor
Senát
81 senátor
Voleni na 6 let, každé dva roky 1/3
Volby ve lh t po ínající t icátým dnem p ed
ukon ením volebního období a kon ící jeho
uplynutím
Nelze rozpustit – ústavní pojistka, prameny práva
v ci, které nesnesou
tzv. zákonná opat ení
odklad a vyžadovaly by p ijetí zákona na návrh vlády
(nutná následná ratihabice)
Volby na základ v tšinového volebního systému
„vít z bere vše“ – nadpolovi ní v tšina v I.kole nebo
v tšina v kole druhém
Pasivní volební právo (být volen) 40+
Aktivní volební právo (jít volit) 18+
Mandát vzniká zvolením
Zákonodárná iniciativa
Právo podat návrh zákona
Poslanec
Skupina poslanc
Senát (nikoliv jednotlivý senátor!)
Vláda
Zastupitelstvo vyššího územn
samosprávného celku (jen kraje!!)
5
Moc výkonná - prezident
Prezidenti
SR,
SSR,
SFR
a R
Hlava státu (spíše reprezentativní)
Volen/na Parlamentem (PS i S!!) spole ná
sch ze
Volitelný lov k, který je volitelný do Senátu
(40+)
Max. dvakrát tatáž osoba
Návrh nejmén 10 poslanc nebo 10 senátor
Jmenuje soudce, rozpouští Poslaneckou
sn movnu, jmenuje leny rady NB
Moc Výkonná - Vláda
Vrcholný orgán výkonné moci (kolegiální – rozhoduje ve
sboru)
P edseda, místop edseda, minist i – po et ministerstev
dán tzv.kompeten ním zákonem
P edsedu jmenuje prezident (kohokoliv) existuje usance
(zvyklost – že je to p edseda nejsiln jší strany ve
volbách)
Postup:
Prezident
jmenuje premiéra (1) žádost o d v ru PS
(2) pokud ne znovu 1+2
pokud znovu ne jmenuje
prezident premiéra na návrh p edsedy poslanecké
sn movny
Moc soudní – Ústavní soud
15 soudc na 10let
Jmenuje prezident se souhlasem Senátu
Volitelnost
40+, VŠ právník, 10let praxe
Negativní zákonodárce – je-li zákon v rozporu s
Ústavou zruší ást zákona
Žaloba se nazývá – ústavní stížnost
Sídlo Brno, Joštova 8
P edseda JUDr. Pavel Rychetský
6
Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon . 37 13.11.1918 –
Prozatímní ústava
Symbolické postavení prezidenta
Vláda volena Parlamentem (pozd ji
novela 1919 prezident jmenuje vládu)
Velmi stru ná
Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon . 150/1948 Sb. Ústava
eskoslovenské republiky (Ústava 9.kv tna)
P ijata po událostech v únoru ´48
Lidov demokratické z ízení
Nová hospodá ská soustava – znárodn ní
Zachovávala instituci nám stka prezidenta a další
instituty p edešlé demokratické ústavy ovšem realizace
byla skute n jen formální
Vytvo eny Slovenské orgány – Slovenská národní rada
a Sbor povereníkov
Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon . 121/1920 Sb. Ústava listina
eskoslovenské republiky
P ijata Revolu ním národním shromážd ním (vzniklo
kooptací poslanc do Národního výboru dle výsledk
voleb do íšské rady 1911)
Inspirováno Ústavou USA a Ústavou Fr. (nap . sedmileté
funk ní období prezidenta a dvoukomorový Parlament);
p ejala katalog ob anských práv z Prosincové ústavy
Rakouska (1867)
Parlament = Národní shromážd ní – dv komory –
Poslanecká sn movna (300) a Senát (150)
Výrazná ochrana práv menšin
Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon . 100/1960 Sb.
Zm na názvu státu na SSR
Inspirována ústavou SSSR – Stalinova
ústava 1936
Vedoucí úloha KS ( l.4)
Vzd lávací a kulturní politika byla vedena
ideou Marxismu a Leninismu
Zrušen Sbor povereníkov
7
Ústava 100/1960 Sb.
Historický vývoj ústav od r. 1918
Ústavní zákon . 143/1968 o sl. federaci
Dlouhodobá asymetrie; volání po federativním
uspo ádání
Vznik t í státoprávních celk – SSR, SR a SSR
Vznik dvoukomorového „federálního“ parlamentu –
Federální shromážd ní – Sn movna lidu (200) a
Sn movna národ (150; 75 SR a 75 SSR) komory
byly rovnocenné – ned lilo se na horní a dolní
komoru
Národní parlamenty – jednokomorové NR (200) a
SNR (150) – ty poslaly 75 len do Sn movny
národ
Vytvo ení vlád – federální, eské a slovenské
Federální shromážd ní
Soustava obecných soud
8
Soustava správního
soudnictví
Nejvyšší kontrolní ú ad
P edcházel mu Nejvyšší ú etní dv r (1866); Nejvyšší ú etní kontrolní ú ad
(1919); Ministerstvo státní kontroly (MSK) (1951); Nejvyšší kontrolní ú ad
SR(NKÚ sR) (1969) v ele s Generálním kontrolorem)
MSK a NKÚ SR fungovali paraleln (kontrolní dvojvládí)
Nezávislý orgán (nezávislý na moci výkonné i soudní!)
Nejde o tzv. Úst ední orgán státní správy
Kontrola hospoda ení se státním majetkem
Kontrola pln ní státního rozpo tu
V ele prezident
Ing. František Dohnal
Jmenován prezidentem republiky na návrh Poslanecké sn movny (bez
jakékoliv kontrasignace)
Funk ní období 9 let
Podmínky na jmenování
soudcem v R
Právní bezúhonost
Zp sobilost k právním úkon m
V k minimáln 30 let
VŠ vzd lání právnického sm ru
dosažené v magisterském studijním
programu
Morální vlastnosti
Souhlas s výkonem funkce
Jmenuje prezident
Kontrola
a) hospoda ení se státním majetkem a finan ními prost edky
vybíranými na základ zákona ve prosp ch právnických osob s
výjimkou prost edk vybíraných obcemi nebo kraji v jejich
samostatné p sobnosti,
b) státního záv re ného ú tu eské republiky,
c) pln ní státního rozpo tu eské republiky,
d) hospoda ení s prost edky, poskytnutými eské republice ze
zahrani í, a s prost edky, za n ž p evzal stát záruky,
e) vydávání a umo ování státních cenných papír ,
f) zadávání státních zakázek.
9
eská národní banka
Úst ední (centrální) banka státu
P edch dcem Národní banka eskoslovenská (1926)
první guvernér Vilém Pospíšil
Pé e o cenovou stabilitu
Nezávislá na státu!!
Emituje bankovky a mince
V ele guvernér a bankovní rada
Doc. Ing. Zden k T ma, CSc.
Postavení – úst ední banka státu, správní ú ad a
podnikatel v oblasti bankovnictví
Územní samospráva
Obce – základní územní samosprávné celky
Kraje – vyšší územn samosprávné celky
(VÚSC)
Vytvo it VÚSC jen ústavním zákonem
ÚSC – ve ejnoprávní korporace
V ele zastupitelstvo voleno na 4 roky
Mohou vydávat pramen práva obecn závazné
vyhlášky
Bankovní rada
guvernér NB: Zden k T ma
viceguvernér NB: Mojmír Hampl
viceguvernér NB: Miroslav Singer
vrchní editel NB: Robert Holman
vrchní editel NB: Pavel ežábek
vrchní editel NB: Vladimír Tomšík
vrchní editelka NB: Eva Zamrazilová
Ombudsman
P vodn Švédsko 18.stol (1713 – Král Karel XII. od 1809 zakotveno ve
švédské ústav )
Ombud – zástupce
V devadesátých letech p edcházel nap . Generální inspektor ozbrojených sil
(ten nebyl zvolen)
Ve ejný ochránce práv
Zákon . 349/1999 Sb. o ve ejném ochránci práv
Volen PS – návrhy 2 prezident, 2 Senát (shodné návrhy jsou p ípustné)
6 let, 40+ (volitelný do Senátu)
Sídlo Brno
JUDr. Otakar Motejl (již druhé volební období)
Zástupkyn RNDr. Jitka Seitlová
Klí ová role p i ochran práv ob an p ed nesprávným postupem ú ad
/nikoliv soud / (liknavost jednání, pr tahy, špatn posouzení,
nespravedlnost)
10
Download

Právo Právní stát Právo veřejné a soukromé