Životní pohoda zvířat
v souvislosti s ekonomikou
chovu v podmínkách SZP
Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
Katedra speciální zootechniky
Doc. Ing. Roman Stupka, CSc.
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Udržitelné – setrvalé zemědělství
Je takový vývoj zemědělství, který:
- uspokojuje potřeby současnosti,
- neomezuje potřeby budoucím generacím.
Setrvalé zemědělství a potravinářské systémy jsou:
- ekonomicky životaschopné,
- uspokojují požadavky společnosti,
- uchovávají a zlepšují pro budoucnost
- přírodní zdroje,
- kvalitu prostředí.
1
Vývoj chovu prasat je a do budoucna bude
řízen a ovlivňován následujícími faktory:
a) potravinová bezpečnost,
b) ekologizace výroby,
c) ochrana zvířat = naplňování welfare,
d) ekonomika produkce,
e) globalizace trhu,
f) integrace agrárně-průmyslových
podniků.
Ad d) Ekonomika produkce
 dosáhnout odpovídající ekonomiku produkce vepřového
masa na produkci 1kg živé hmotnosti jatečných prasat,
 dosažení užitkovosti:
- 25 a více odchovaných selat na prasnici a rok,
- zajištění dlouhověkosti prasnic (6 vrhů na prasnici),
- 850 g přírůstek ve výkrmu/ ks a den,
- 400 g přírůstek v odchovu selat / ks a den,
- konverzi krmiva pod 2,7 kg,
- 56 - 58% masa,
- minimální výskyt PSE masa,
- podíl intramuskulárního tuku na úrovni 2%,
 produktivitu práce na úrovní - 14 pracovních hodin na prasnici a rok,
- 1,1 pracovní hodiny na 1 ustajovací místo ve výkrmu,
 zavádění gen-technologií a bio-technologií (Evropa musí tento trend
zachytit),
 využití nových trendů v chovu prasat.
2
Pracovní postupy týkající se
technologií ve výrobě prasat se
střetává s požadavky:
- na welfare = zajištění pohody zvířat,
- ekologizace výroby = úměrné koncentrace zvířat s ohledem na zatížení půdy
a ovzduší emisemi,
- ochránců zvířat,
- na zdravotní stav,
- platnými směrnicemi Rady ES.
Hlavní zásadou při řešení ustájení v chovu prasat je poznání
jejich biologických nároků,
-v každých, tedy i ve velkovýrobních podmínkách je nutné zajistit ustájeným prasatům
pohodu žití = základní požadavky v chovu:
- odstranění hladu, žízně a podvýživy,
- odstranění fyzikálních a tepelných faktorů nepohody,
- odstranění příčin vzniku bolesti, zranění a nemoci,
- možnost projevu normálního chování,
- odstranění strachu a deprese,
- pohoda chovaných zvířat je definována a studována aplikovanou
etologií.
Zabezpečení pohody ustájených prasat tedy musí vycházet
z následujících etologických poznatků:
 prase je sociální, resp. stádové zvíře, uplatňující princip hierarchie,
- ve stádě probíhají šarvátky a boje o prvenství,
- prasnice ve stádě žijí se svými selaty a drží se pohromadě,
- kanci jsou samotáři,
- vysokobřezí prasnice se uchylují do soukromí, staví hnízdo,
 prase je hravé a zvědavé,
- aktivně ryje, žere a prozkoumává okolí,
- vzájemně si hraje s ostatními prasaty,
- ve vzájemném poznávání hraje důležitou úlohu zrak a sluch,
 prase je všežravec,
 prase je čistotné zvíře,
- při močení a kálení opouští svou skupinu,
- nikdy nekálí do vlastního hnízda či lože,
- v omezených prostorách si prasata udržují kaliště v místech, kde je vlhko, studeno a
mírný průvan,
- prasnice mající selata opouští hnízdo chce-li se vykálet,
- při ležení přestávají platit pravidla hierarchie,
- v chladu leží prasata přes sebe,
 prasata se ráda drbou.
3
V oblasti ustájení prasat musí chovatelé a projektanti respektovat celou řadů
zákonů a nařízení, jež upravují zásady ustájení a chování prasat:
 jedná se o Zákon č. 246/1992Sb. na ochranu zvířat proti týrání,
 tento zákon byl od 1.3.2004 novelizován zákonem č. 77/2004Sb. Novela byla
zaměřena především na ochranu zvířat při přepravě, při jejich usmrcování a na
pokusná zvířata,
 pro chovatele prasat byl významný prováděcí předpis, jímž je Vyhláška
č.208/2004Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat,
 následně proběhla několikrát harmonizace právních předpisů podle Směrnic Rady EU
týkající se minimálních standardů pro ochranu prasat. Byla provedena kodifikace této
problematiky v roce 2006 Směrnicí Rady 2006/0224 (CNS).
OBECNÉ PODMÍNKY – plynoucí z výše uvedených zákonů, vyhlášek a nařízení
platných pro chov prasat
1. Materiály použité pro konstrukci staveb pro prasata, a zejména pak pro
konstrukci stájí a zařízení, nesmějí být pro prasata škodlivé a musejí být
důkladně čistitelné a dezinfikovatelné.
2. Elektrická instalace musí být provedena v souladu s platnými vnitrostátními
předpisy.
3. Tepelná izolace, topení a větrání budov musejí zajistit, aby se proudění
vzduchu, prašnost, teplota, relativní vlhkost a koncentrace plynů
udržovaly v rozmezí, které není pro prasata škodlivé.
4. Veškerá automatická a mechanická zařízení nezbytná pro udržení
zdraví a dobré životní podmínky prasat musejí být překontrolována
nejméně jednou denně. Zjištěné závady musejí být okamžitě odstraněny.
V provozech s umělým větráním musí být pro případ selhání tohoto systému
k dispozici vhodný náhradní systém zajišťující dostatečnou výměnu vzduchu
k udržení zdraví a pohody prasat a musí být instalováno poplašné zařízení
signalizující selhání větracího systému.
5. Prasata nesmějí být držena trvale ve tmě. Při použití umělého osvětlení
musí toto fungovat nejméně po dobu, která odpovídá době přirozeného
světla, tedy za normálních okolností od 9.00 do 17.00 hodin.
4
6. Prasata odchovávaná ve skupinách v boxech musejí být nejméně jednou denně
prohlédnuta. Všechna prasata jevící příznaky onemocnění nebo poranění
musejí být neprodleně vhodným způsobem ošetřena. Jeví-li se pomoc
ošetřovatele jako nedostatečná, musí být neprodleně provedena konzultace s
veterinářem.
7. Jsou-li prasata držena pohromadě, musejí být provedena opatření proti
vzájemnému napadání, které se vymyká normálním projevům chování.
Prasata jevící trvale známky agresivity nebo prasata, která jsou obětí těchto
agresivních zvířat, musejí být izolována a držena mimo skupinu.
8. Ustájení pro prasata musí být vybudováno takovým způsobem, aby každé
prase mohlo mít přístup do prostoru, který je fyzicky a tepelně pohodlný,
vybavený řádným odtokem a čistý, který umožňuje všem zvířatům
současně polohu vleže, bez omezení uléhat, odpočívat a vstávat, vidět na
jiná prasata.
U prasnic a prasniček nemusí být tato podmínka splněna v týdnu před
očekávaným porodem a v jeho průběhu mohou být prasnice a prasničky
ustájeny mimo pohled zvířat stejného druhu.
9. Stáje, kotce, zařízení a potřeby používané pro prasata musejí být řádně čištěny
a dezinfikovány. Trus, moč a nespotřebované nebo vysypané či vylité krmivo
musejí být odstraňovány co nejčastěji.
10. Podlahy musejí být hladké, avšak nikoliv klouzavé, aby se předešlo poranění
prasat. Musejí být řešeny tak, aby prasatům při stání nebo ležení nezpůsobovaly
útrapy nebo poranění. Musí být vhodné s ohledem na velikost a váhu prasat a
musí tvořit pevný, rovný a stabilní povrch. Prostor pro ležení musí být pohodlný,
čistý a s řádným odtokem a nesmí působit nepříznivě na prasata.
Používá-li se podestýlka, musí být čistá a suchá a nesmí mít škodlivé účinky na
prasata.
11. Všechna prasata musejí být krmena náležitým krmivem přizpůsobeným věku,
hmotnosti a fyziologickým a etologickým potřebám.
12. Všechna prasata musejí být krmena alespoň jednou denně.
Jestliže jsou prasata ustájena ve skupinách a nemohou se sytit podle libosti nebo
nemají k dispozici automatický krmný systém, musí mít každé prase přístup ke
krmivu ve stejnou dobu jako ostatní prasata ve skupině.
13. Všechna prasata starší než dva týdny musejí mít přístup k dostatečnému
množství čerstvé vody.
14. Krmná a napájecí zařízení musejí být řešena, konstruována, umístěna a udržována
tak, aby se snížilo na minimum riziko kontaminace krmiva nebo vody pro
prasata.
15. Kromě opatření, která se normálně používají proti okusování ocasů a jiných
poruch chování, musejí mít všechna prasata k uspokojení svých etologických
potřeb k dispozici např. slámu, seno, dřevo, piliny, houbový kompost,
rašelina nebo směsi takových materiálů, které neohrožují zdraví zvířat.
5
16. V části stavby, ve které jsou chována prasata, nesmí být překročena hladina
nepřetržitého hluku 85 dB. Je třeba se vyhnout stálému nebo náhlému hluku.
17. Prasata musejí být chována v prostředí s intenzitou světla alespoň 40 luxů po
dobu osmi hodin denně.
18. Všechny zákroky a postupy prováděné pro jiné než terapeutické a diagnostické
účely nebo pro identifikaci prasat v souladu s příslušnými právními předpisy
a působící poškození nebo ztrátu citlivé části těla nebo změnu kostní struktury
jsou zakázány, s výjimkou:
 stejnoměrného snížení špičáků selat obroušením nebo extirpací nejpozději do
sedmého dne života selat s ponecháním intaktního hladkého povrchu,
 kančí kly mohou být zkráceny, je-li to nezbytné pro prevenci poranění ostatních
zvířat nebo z bezpečnostních důvodů,
 krácení části ocasu,
 kastrace kanců prostředky, které nezpůsobují natržení tkáně,
 zavedení kroužku do rypáku v případech, kdy jsou zvířata chována ve výběhu
a ve shodě s vnitrostátními právními předpisy.
Krácení ocasu a snižování špičáků se nesmí provádět rutinně, ale pouze v případech
prokázaných poranění struk prasnice nebo uší a ocasů ostatních prasat. Dříve než se
přistoupí k těmto zákrokům, musí se přijmout jiná opatření, která brání okusování ocasů
a jiným poruchám chování, přičemž se berou v úvahu podmínky prostředí a hustota
osazení stáje. Z tohoto důvodu se musí změnit nevhodné podmínky prostředí nebo
způsob ustájení.
Pásma priorit v chovu prasat
-tetování selat
- zdraví/léčení
- kontrola rodících prasnic
- voda a krmení
-organizace
práce
z
ss
ventilace
-inseminace
-adopce selat
-údržba
6
Ustájení prasnic
 nesmí být používáno vazné ustájení prasnic nebo prasniček ani postroje pro jejich
uvazování (1. ledna 2006),
 prasničky se během období 4 týdny po připuštění až 1 týden před očekáváným
porodem chovají ve skupinách. Jednotlivě mohou být ustájeny jen pokud se jedná o
hospodářství s méně než 10 prasnicemi,
 kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,8 m. Je-li ve skupině
chováno méně než 6 zvířat, kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší
než 2,4 m (1. ledna 2013),
 celková využitelná podlahová plocha musí být minimálně 1,64 m2 pro zapuštěnou
prasničku a 2,25m2 pro každou prasnici (1. ledna 2013),
 pokud je ve skupině méně než 6 kusů musí být minimální celková využitelná plocha
navýšena o 10%, pokud je ve skupině chováno více než 40 kusů může být celková
využitelná plocha snížena o 10% (1. ledna 2013),
 minimální plocha souvislé pevné plochy činí z celkové využitelné pro prasničku
alespoň 0,95 m2 , respektive 1,3 m2 na prasnici. Z této plochy může být na odtokové
otvory vyhrazeno max. 15% této plochy (1. ledna 2013),
 v případě roštových podlah pak musí činit maximální šířka mezi roštnicemi 20 mm a
šířka roštnice musí být široká alespoň 80 mm (1. ledna 2013),
 povinnost nastlání dostatečného množství podestýlky v týdnu před očekávaným
porodem za předpokladu, že to umožňuje technologický systém odklízení tuhých a
tekutých výkalů,
 povinnost chovatele zajištění ošetření prasnic a prasniček proti vnitřním a vnějším
parazitům bylo-li zjištěno při kontrolním vyšetření, prasnice a prasničky musejí mít
stálý přístup k materiálu, který umožňuje jejich etologické aktivity (od 1. ledna 2013),
 pro usnadnění spontánního nebo asistovaného porodu musí být za prasnicí nebo
prasničkou volná plocha. Porodní kotce, v nichž se prasnice pohybují volně, musí být
vybaveny zábranami pro ochranu selat (od 1. ledna 2013).
7
8
9
10
11
12
Ustájení selat
Minimální standardy pro ochranu kategorie prasat ve věku od narození do odstavu
(dále jen "selata") stanoví následující podmínky:
 v porodním kotci pro selata musí být zajištěn dostatečný prostor pro jejich přirozený
pohyb a zejména pro to, aby mohla být bez obtíží kojena nebo napájena,
 musí mít přístup na suchou plochu pro ležení kde mohou odpočívat současně a kam
nemá prasnice přístup (týká se období od narození do odstavu),
 při umístění zdroje tepla - nesmí škodit prasnici,
 odstav selat je možno provádět nejdříve ve věku 21 dnů, standardně 28dní
s výjimkou v případech možného ohrožení prasnice či selat,
 odstav je možno provést ve věku 14 dnů za předpokladu, že jsou selata umístěna do
prostoru dostatečně izolovaného od prasnic aby se minimalizovala možnost jejich
nákazy a do prostoru který byl před jejich ustájením řádně vydezinfikován,
 je zákázáno paušální provádění extirpace (trhání nebo obrušování špičáků
neodstavených selat) i krácení ocasu. Je možno tyto úkony provést jen z důvodu
prokázaných poranění struku prasnice nebo uší či ocasů ostatních prasat.
13
14
15
Ustájení odstavených selat, odchovávaných a vykrmovaných
prasat
Minimální standardy pro ochranu kategorie prasat ve věku od odstavu do věku 10
týdnů a prasat od věku 10 týdnů do porážky:
 skupiny pro výkrm nebo odchov k zařazení do plemenitby musí být vytvářeny co
nejdříve po odstavu, nejlépe do jednoho týdne po odstavu. Odchovávaná a vykrmovaná
prasata se chovají ve stálých skupinách a jejich spojování je nutné omezit na minimum,
 jsou-li prasata smíšena, měla by mít dostatek možností uniknout nebo se ukrýt před
jinými,
 pro odchovávaná a vykrmovaná prasata ve skupině je podlahová plocha prostá
překážek
minimálně
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
0,15 m2 na prase o živé hmotnosti do 10 kg,
0,20 m2 na prase o živé hmotnosti od 10 kg do 20 kg,
0,30 m2 na prase o živé hmotnosti od 20 kg do 30 kg,
0,40 m2 na prase o živé hmotnosti od 30 kg do 50 kg,
0,55 m2 na prase o živé hmotnosti od 50 kg do 85 kg,
0,65 m2 na prase o živé hmotnosti od 85 kg do 110 kg,
1,00 m2 na prase o hmotnosti vyšší než 110 kg,
 je nutné zamezit vzájemnému napadání prasat ve skupině, pokud prasat vykazují
známky trvalé agresivity je nutné je oddělit a držet mimo skupinu, kotec kde jsou
individuálně ustájeni musí umožňovat volné otáčení zvířat v kotci,
 při sestavování skupin prasat pocházejících z různých vrhů lze použít uklidňující
veterinární léčiva jen se souhlasem veterinárního lékaře.
16
17
Všechna prasata musejí mít v objektech zařízení, která
zajistí uspokojení jejich etologických potřeb
- mají mít k dispozici např. slámu, seno, dřevo, piliny,
houbový kompost, rašelinu, směsi materiálů, které
neohrožují jejich zdraví,
- drbadla,
- hračky …..
18
19
20
21
Rentabilita chovu prasat
ve vztahu k dosahované
užitkovosti
Náklady na produkci 1kg vepřového masa
( živá hmotnost, 2008)
Země
Mexiko
Chile
Brazilie
Kanada-západ
Maďarsko
Kanada-východ
USA
Polsko
Holansko
Španělsko
Čína
Rusko
Francie
Dánsko
Anglie
Austrálie
Itálie
SRN
Japonsko
Organic-pork
EUR
0,86
0,87
0,92
1,08
1,08
1,14
1,18
1,21
1,37
1,37
1,39
1,51
1,58
1,72
1,75
1,78
1,82
1,86
2,76
2,44
Kč
22,36
22,62
23,92
28,00
28,00
29,64
30,68
31,46
35,62
35,62
36,14
39,26
41,00
44,72
45,50
46,28
47,30
48,36
71,76
63,44
22
Porovnání produkčních nákladů
mezi sledovanými státy
Počet pracovních hodin na 1 výkrmové
prase za rok
Země
%
Země
hod.
Brazilie
100
Brazilie
3,19
Kanada
100
Rakousko
1,58
USA
108
Anglie
1,15
Belgie
137
Kanada
1,11
Holansko
141
Německo
1,09
Dánsko
147
Francie
0,98
Francie
148
Švédsko
0,89
Německo
160
Belgie
0,84
Švédsko
165
Dánsko
0,62
Rakousko
173.5
Holansko
0,61
Anglie
174
Posouzení ekonomiky výkrmu prasat
Vstupní parametry modelu
počet selat
23 dochovaných
porážková hmotnost
105 kg
prům. den. přír.
800 g/den
cena KKS
6500 Kč/t
cena JUT
46 Kč/kg
23
Zhodnocení ekonomických prarametrů dle počtu dochovaných selat - rentabilita v Kč/kus
selat
vepříci
prasničky
adlib
restrikce
ks
Kč
Kč
Kč
Kč
20
332
514
359
487
21
382
565
409
537
22
433
615
460
588
23
483
665
510
638
24
533
716
561
689
25
584
766
611
739
26
634
817
661
789
27
685
867
712
840
28
735
917
762
890
PN
Kč
365
415
466
516
567
617
667
718
768
Zhodnocení ekonomických prarametrů dle průměrného denního přírustku - rentabilita v Kč/kus
den. přír.
vepříci
prasničky
adlib
restrikce
PN
g/den
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
600
19
202
47
175
53
650
135
318
163
290
169
700
251
434
278
406
284
750
367
549
394
522
400
800
483
665
510
638
516
850
599
781
626
754
632
900
715
897
742
870
748
950
831
1 013
858
986
864
1000
947
1 129
974
1 102
980
BOxD
Kč
481
531
582
632
683
733
783
834
884
BOxD
Kč
169
285
400
516
632
748
864
980
1 096
24
Zhodnocení ekonomických prarametrů dle ceny KKS - rentabilita v Kč/kus
cena KKS
vepříci
prasničky
adlib
restrikce
Kč/t
Kč
Kč
Kč
Kč
5000
805
988
833
960
5500
698
880
725
853
6000
590
773
618
746
6500
483
665
510
638
7000
376
558
403
531
7500
268
451
295
423
8000
161
343
188
316
8500
53
236
81
208
9000
-54
128
-27
101
PN
Kč
838
731
624
516
409
301
194
86
-21
Zhodnocení ekonomických prarametrů dle ceny JUT - rentabilita v Kč/kus
cena JUT
vepříci
prasničky
adlib
restrikce
Kč/kg
Kč
Kč
Kč
Kč
36
-396
-214
-369
-241
38
-220
-38
-193
-65
40
-44
138
-17
111
42
131
314
159
287
44
307
490
334
462
46
483
665
510
638
48
659
841
686
814
50
835
1 017
862
990
PN
Kč
-363
-187
-11
165
340
516
692
868
BOxD
Kč
954
847
740
632
525
417
310
202
95
BOxD
Kč
-247
-71
105
281
456
632
808
984
25
Problémové okruhy chovu prasat v ČR
 Dosahované požadované parametry užitkovosti
= především v oblasti reprodukce a následně u parametrů výkrmnosti.
 Zdravotní stav a rostoucí náklady na jeho zajištění
= provést ozdravení nukleových chovů,
= umožnit chovatelům provádět jednoduché veterinární úkony při
získání odborné způsobilosti.
 Technická a technologická úroveň chovů, včetně
koncentrací Naplnění zásad Cross-Compliance.
 Zlepšit úroveň řídícího managementu
= zajistit postupnou obnovu stávajícího managementu mladými,
kvalifikovanými odborníky.
 Úroveň a schopnosti zpracujícího průmyslu a
obchodu
= podporovat vytvoření silné subjektu na trhu zpracujícího průmyslu,
= podpořit vznik marketingové agentury orientované na podporu prodeje
domácích potravin.
Závěr
Pro rentabilní chov je nezbytné, aby management
podniku rozhodoval pouze na základě
objektivních a aktuálních informací.
Strategie pro chovatele
1. Volba finální kombinace (testy populací) ovlivňuje
- intenzitu reprodukce = cena selete,
- zmasilost,
- parametry užitkovosti = fixní náklady, konverze krmiva.
2. Volba krmné strategie (testy zvolené populace) ovlivňuje
- konverzi,
- intenzitu růstu = vysoká intenzita růstu neznamená vždy
nejekonomičtější výkrm.
3. Cena krmiva.
4. Produktivita práce.
26
27
doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
Katedra speciální zootechniky
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Welfare v chovu skotu
1.
formuluje zásady chovu nezbytné pro:
zachování života a zdraví (fyziologické)
2.
zajištění optimální pohody (psychické)

1
Cíl:
Vytvoření optimálních podmínek
chovu s ohledem na fyziologické a
etologické potřeby zvířat a jejich
produkci z hlediska příjmu krmiva,
odpočinku, přirozeného i
nuceného pohybu, dojení a
klimatických podmínek.
Výrobní systémy v chovu skotu
Podle intenzity chovu:
Intenzivní a extenzivní
Podle užitkového zaměření/typu skotu:
Chov dojnic, chov KBTPM
Podle zaměření výroby:
Užitkový a plemenný chov
Podle velikosti/počtu zvířat, chované kategorie,
obratu stáda, technického vybavení, rentability
chovu……….
2
Technické faktory – stavební řešení stájí
Primární vliv na zvířata:
-
Prostorové uspořádání stáje (farmy)
Pohybová plocha
Plocha k odpočinku
Kvalita podlah
Prostornost stavby (vzdušnost)
Kvalita stavby (zdivo, stropní podhledy, nosné sloupy,
zábrany)
Druhotný vliv na zvířata
-
Stájové mikroklima
Technologické postupy (krmná technika, dojení)
Mechanizace a automatizace
Technické faktory – stavební řešení stájí
ovlivňují zvířata:
a) Přímo
-
b)
Pohybová plocha
Plocha k odpočinku
Kvalita podlah
Kvalita stavby (zdivo, stropní podhledy, nosné sloupy)
Nepřímo
-
-
Stájové mikroklima
Mechanizace a automatizace
Technologické postupy (krmná technika, dojení)
3
Typy ustájení

Vazné a volné

Stelivové a bezstelivové
Typy ustájení

Vazné a volné

Stelivové a bezstelivové
4
Technologie, welfare a ekonomika
chovu mléčných a kombinovaných
plemen skotu
Individuální a skupinové ustájení
5
Porodny
skupinové telení
 individuální telení

Porod – preventivně medicínské zásady

porod - fyziologický proces = velká fyzická i
psychická:
 snížení příjmu krmiva, jehož nežádoucím důsledkem
bývá omezená náplň bachoru,
 v organismu se zvyšují hladiny některých hormonů
(glukokortikoidů a estrogenů). Tyto látky významně
tlumí reakce imunitního systému a mohou tak
nepřímo napomoci rozvoji infekčního onemocnění,
 klesá hladina vápníku v krevní plazmě, který je
nepostradatelným pro správnou funkci hladké
svaloviny, např. dělohy, strukového kanálku apod.,
 se samotným porodem pak souvisejí objemové
změny dutiny břišní (významné zmenšení dělohy).
Vzniklý volný prostor je jednou z možných příčin
dislokace slezu.
6
Příprava dojnic na vlastní porod


zajistit dobře nastlaný suchý a čistý (lépe dezinfikované)
porodní kotec nebo stání,
eliminace porodního stresu - přirozený průběh telení
 zbytečně brzy nezasahovat – tzv.pomáhat, pomoc – nepravidelná
poloha, tele v cestách nepostupuje, není spontánně vypuzeno do 2
hodin po ruptuře plodových obalů a odtoku plodových vod,



zajistit dodržování hygieny porodu a hygienických pravidel
případně asistujícího personálu,
při větších komplikacích volat bezprostředně veterinárního
lékaře,
krátce po porodu oddojit vemeno (najednou však maximálně 5
l, čímž snížíme riziko mléčné horečky) a vyšetřit mléčnou žlázu i
kolostrum rychlým stájovým testem, zda se zde nerozvíjí zánět,
Dobrý průběh porodu = první předpoklad
rychlého poporodního zotavení matky a zdárný
zdravý vývoj telete.
Ošetření telete po narození
7
Hlavní zásady:
a) ihned po narození
• uvolnit dýchací cesty telete, vytřít nozdry,
• vysušit tele, v případě nezájmu krávy tele otřít a osušit, v mrazech krátký
pobyt v termoboxu,
• pečlivě ošetřit pupek,
• kontrola zdravotního stavu krávy a telete,
• označení telete,
• podojení krávy, posouzení mleziva, kontrola kolostroměrem,
• napojení telat kvalitním mlezivem při teplotě 40°C..
• v případě nekvalitního mleziva matky použít zamražené mlezivo,
• první napojení 2 - 3 l mleziva nejpozději do 2 hodin po narození, v
případě potřeby (Při absenci sacího reflexu) použít sondu pro násilné
napojení, zbytek mleziva označit, uchovat chlazením nebo zamražením
• druhé napojení do 8 hodin po narození - další 2 - 3 l mleziva od
matky
• suché, zdravé a napojené tele přemístit nejpozději do 18 hodin po
narození do vydesinfikovaného a dobře nastlaného individuálního kotce
nebo boudy.
8
Odchov telat
období mlezivové výživy
 období mléčné výživy
 období rostlinné výživy

individuální ustájení
skupinové ustájení
Ustájení telat




Venkovní individuální boxy - 80%
Individuální boxy pod přístřeškem
Venkovní skupinové boxy
Skupinové boxy pod přístřeškem
9
Ustájení telat
Individuální odchov
+ snížení infekčního tlaku
+ méně respir. chorob
+ individuální ošetření
+ nižší úhyny
+ vyšší přírůstky
+ přehlednost
Skupinový odchov
+ nižší investiční náklady
+ nižší pracovní náročnost
+ vizuální a hmotový
kontakt
- vyšší investice
- vyšší potřeba ustájovací
plochy
- vyšší pracovní náročnost
- zvýšený infekční tlak =
šíření nemocí
- více respiratorních
onemocnění
- nižší přírůstky
- vyšší úhyny
- zhoršená individuální
kontrola
Mlezivové období
Mléčné období





napájení mlezivem
alespoň po dobu 48 hodin
po narození 2 - 3x denně
(v denní dávce 7 – 9 l),
podávání mléčné náhražky
nebo plnotučného mléka
v dávce 2-3 l. na 1 krmení
(2x denně), nejprve 3 litry,
po 4 dnech snížení dávky
až na 2 l,
předkládání zrnového
startéru v omezeném
množství, které umožní
kontrolu příjmu,
celodenní přístup k vodě,
udržení suché podestýlky.
prevence průjmových
onemocnění (kontrola a
včasné řešení),
 skupinové ustájení telat
s napájecím automatem je
úspěšné pouze v případě
dobrého zdravotního stavu
stáda a systémové prevence
chorob,
 pozornost rozvoji bachoru
 odstav provést ještě
v individuální boudě před
přesunem

10
Venkovní individuální boxy
Odchov telat - individuální boxy pod
přístřeškem
11
Odchov telat - individuální boxy pod
přístřeškem
Venkovní individuální box

kryté lože (min. 1500 x 1200 x 1200 mm)
- materiál – plast, plachtovina, dřevo
- podestýlané suchou slámou ideálně 1 x
denně

nekrytý výběh (min. 1400 x 1200 mm)
- oplocená pevná plocha bez podestýlky –
pravidelně vyhrnovat
- nádoba na krmení mlékem a starterem
12
Skupinové ustájení
Minimální rozměry skupinového ustájení telat bez boxových loží podle
BARTUSSEK et al. (2008).
hmotnost
minimální
plocha v m2
hloubka
krmiště (mm)
délka krmného
místa
(mm*tele-1)
do 150 kg
1,6
1300
420
150 až 220 kg
1,8
1450
450
nad 220 kg
2,0
1600
500
Skupinové ustájení telat
13
Zásady odchovu jalovic v období
rostlinné výživy
První týden po přemístění telete do skupiny:
 častá kontrola zdravotního stavu (pokud možno
měření tělesné teploty),
 zkrmování startéru, který byl telatům předkládán
v boudě, alespoň 10 dnů,
 voda stále k dispozici,
 velikost skupin by měla umožnit snadnou kontrolu
zdravotního stavu každého zvířete.

Zásady odchovu jalovic
v období rostlinné výživy









Od 2. týdne
předkládání objemných krmiv,
postupné ředění startéru mačkanými zrninami (oves),
zkrmování zrnové směsi až do věku 6 měsíců,
kontrola dodržení optimální růstové křivky nejčastěji
podle výšky zvířat
kontrola vývoje tělesné kondice,
jalovice zapouštíme při dosažení cca 55 až 60 % živé
hmotnosti v dospělosti (otelit by se pak měly při
dosažení 85 % hmotnosti v dospělosti),
při prvním otelení by výška krávy měla představovat již
95 % výšky v dospělosti,
holštýnské jalovice by se měly telit do 24 měsíců,
české strakaté do 26 měsíců věku.
14
ODCHOV TELAT - CHYBY, NEDOSTATKY


















čistota lahví, věder, krmných žlabů....
skladování krmiv
zkrmování čerstvých MKS
návod na MKS (věk telat, ředění)
napájení mlezivem (včas, dostatek)
pozvolný návyk na MKS
teplota mléčných nápojů (400 C, 150C)
množství nápoje
pH nápoje
dostatek pitné vody
příjem starteru
přesuny telat do ustájení v odchovu
nastýlání
kvalita sena
průvan, teplotní změny
turnusy, desinfekce
pravidelná kontrola (teplota 38,5-39,50C, dech 30-40/min.)
veterinář
Odhad nákladů na odchov telat do 6
měsíců věku
Položka, ukazatel
Kč na
%
KD
kg přírůstku
tele
Krmiva vlastní
12,70
17,00
2290
34,9
Krmiva nakoupená
7,90
10,50
1420
21,6
Krmiva celkem
20,60
27,50
3710
56,5
Pracovní náklady
7,70
10,25
1385
21,1
Odpisy HIM
0,50
0,65
90
1,4
Léky a dezinfekční prostředky
0,40
0,50
70
1,1
Ostatní „přímé“ položky
3,50
4,60
620
9,5
Režijní náklady
3,80
5,10
685
10,4
Náklady na přírůstek celkem
36,50
48,60
6560
100,0
X
51,55
8760
X
Náklady na tele v 6 měs. celkem
15
Bezstelivové, stelivové ustájení, přístřešky, pastva
Odchov a ustájení jalovic
POŽADAVKY:
 Časné vytváření skupin (do 250 kg ž.hm.)
 Velikost skupin v rozmezí 10-30 kusů
 Stabilita skupin - nezařazování nových jedinců do již
vytvořené a stabilizované skupiny.
 Podlahová plocha na 1 kus musí být min. o 10 % vyšší
oproti kategorii vykrmovaného skotu.
 Včasné a pravidelné zakládání krmiva.
 Včasné odrohování.
 Možnost častého a pravidelného pozorování zvířat.
 Pravidelné vážení.
 Intenzivní větrání, výběh, pastva, slunce, stínění,
dostatek pitné vody.
16
Optimální růstové křivky jalovic
věk (měs.)
Holštýnský skot –
živá hmotnost (kg)
Český strakatý skot –
živá hmotnost (kg)
6
193
185
9
275
260
12
348
335
15
418
405
18
488
460
23
624
540
Diverzifikace intenzity růstu – pohlavní vs chovatelská dospělost
Odchov jalovic

bezstelivové stáje
 Volné boxové ustájení - pryžové matrace
 Rošt nebo celobetonové

stelivové stáje
 Volné boxové ustájení - sláma, separát, písek…
 Rošt nebo celobetonové


podestýlané přístřešky
pastevní technologie
17
Boxové ustájení
Odhad nákladů na odchov jalovic
Položka, ukazatel
Kč na
%
KD
kg přírůstku
jalovice
Krmiva vlastní
12,65
18,80
7810
41,6
Krmiva nakoupená
2,35
3,50
1440
7,7
Krmiva celkem
15,80
22,30
9250
49,3
Pracovní náklady
6,30
9,30
3875
20,7
Odpisy HIM
1,00
1,50
625
3,3
Léky a dezinfekční
prostředky
0,10
0,15
65
0,3
Ostatní „přímé“ položky
4,95
7,35
3060
16,3
Režijní náklady
3,05
4,50
1875
10,0
Náklady na přírůstek celkem
30,40
45,10
18750
100,0
Náklady na březí jalovici
33,30
47,45
27750
X
18
Ustájení ve výkrmu
1.
2.
3.
4.
5.
ploché stlané lože (denně steleme, časté
přehánění, nižší přírůstky)
volné boxové stáje (spádové lože 6%)
celoroštové ustájení (nejprogresivnější, vysoká
pořizovací cena)
hluboká podestýlka (jednoduchá výstavba, do
dobře větratelných stájí)
spádové lože s vysokou podestýlkou
(sklon 5 – 10 %)
19
Ustájení intenzivně vykrmovaných býků
Hluboká podestýlka
Přednosti
 zdravé ustájení navazující na příp. předchozí
vzdušné ustájení telat
 jednoduchá a relativně rychlá výstavba
 plná mechanizace základních pracovních operací
 univerzálnost pro všechny hmotnostní kategorie
 produkce nejkvalitnějšího chlévského hnoje
Ustájení intenzivně vykrmovaných býků
Hluboká podestýlka
Nevýhody
 rizika při extrémních, zvláště vysokých teplotách
 nutnost vytvoření pohotovostní, nezamrzající
krmné dávky
 větší riziko poranění zvířat přišlápnutím ocasů,
končetin, varlat apod.
 relativně vyšší investiční náklady na budování
nepropustné hnojné vany
 nevhodnost pro rekonstrukce zateplených stájí
20
Ustájení intenzivně vykrmovaných býků
Volné boxové ustájení
Přednosti
 vynikající zdravotní stav i v důsledku eliminace
poranění
 plná mechanizace pracovních operací
 vynikající čistota zvířat
 klid zvířat
 větší intenzita růstu v důsledku minimalizace
ztrát
 rychlá návratnost investice, v důsledku nižších
ztrát a vyšších přírůstků hmotnosti
Ustájení intenzivně vykrmovaných býků
Volné boxové ustájení
Nevýhody
 náročnější přesuny zvířat mezi skupinami
 větší náročnost na instalaci zábran
 o 10-20 % vyšší investiční náročnost
21
Výkrm býků – volné ustájení
22
23
24
Odhad nákladů výkrmu skotu
(ČMSCH 2013)
krmiva
nakoup.
vlastní
celkem
pracovní náklady
odpisy HIM
režie
ostatní položky
náklady celkem
cena zástavu (150x60)
náklady + zástav
tržby
ztráta
míra rentability
přírůstek g/ks/den
ks
2 610
9 000
11 610
4 215
490
3 020
1 005
21 830
8 250
30 080
23 285
-6 795
2008
KD
5,70
19,60
25,30
9,20
1,05
6,55
2,20
47,55
13,75
50,15
38,80
-11,35
-22,5
980
%
12,0
41,2
53,2
19,3
2,2
13,8
4,6
100,0
37,8
137,8
106,7
-31,1
ks
3 074
11 660
5 300
742
3 180
3 604
27 560
9 000
36 560
29 530
-7 030
2012
KD
5,80
20,70
%
11,2
42,3
10,00
1,20
6,10
3,40
47,00
13,20
48,40
42,00
-6,40
-19,2
900
19,2
2,6
12,5
9,7
100,0
37,5
137,5
119,3
-18,2
+ podpory celkem 6500,- = ztráta 530 Kč/ks, rentabilita -1,5%
2012
2013
agroweb.cz
25
Vazné stání, volné stání, stelivové, bezstelivové
Denní režim dojnic
minimální limity:
 odpočinek
 příjem krmiva
 stání a chůze
 manipulace se zvířaty
 dojení vč. přesunů
14 hod.
5 hod.
2 hod.
1 hod.
do 2 hod.
pobyt v dojírně (vč. čekání)
max. 1 hod., resp. 45 min. na 1 dojení
26
Ustájení dojnic
Produkční stáj (oddělení)
Reprodukční stáj (oddělení)
- volné boxové nebo kotcové pro ustájení krav od 60 dní před do 5-10
dní po porodu.
4 oddělení pro:
• Krávy stojící na sucho
• Krávy v přípravném/tranzitní období
• IPK - individuální porodní kotce
• Poporodní oddělení
60 až 20 před porodem
20 až 0 dní před otelením
0 až 5/7 dní po porodu
27
Vazné ustájení






kravíny z let 1955 – 1980 (K 96, K 174)
celoročně vazné stáje
dojení na stání - ? Hygiena mléka?
omezený pohyb, sociální kontakt, odporuje
welfare
neperspektivní
využití – malochovy, výstavy, „ reprodukční
stáje“
28
Volné boxové ustájení






moderní typ ustájení
snadná orientace při vstupu
boxové lože pro každou dojnici
pohodlí při uléhání a vstávání
pevné, trvanlivé podlahy a boční hrazení
bezpečný pohyb po hnojných chodbách
sociální kontakt, welfare
29
30
Stavební řešení stájí
moderní stáje:
- nezateplené
- dobře větratelné (střešní štěrbiny)
- velká kubatura
- výborně osvětlené
- různé konstrukce (kov, dřevo, …)
- v létě evaporační systém (ochlazování – větráky,
mlžiče)
stáje – dvouřadé, třířadé, čtyřřadé i víceřadé
31
Stáj pro vysokoužitkové dojnice
výška konstrukce > 10,5 m
výška konstrukce >
3,8 m (u obvodové stěny)
VĚTRÁNÍ STÁJÍ
odvod teplého a vlhkého vzduchu se
škodlivinami
přívodní otvor čerstvého
vzduchu
přívodní otvor čerstvého
vzduchu
Systémy
ochlazování –
skrápění zvířat
TEPELNÝ STRES U VYSOKOUŽITKOVÝCH DOJNIC OD
21 -25° C.
Plocha vst. otvorů v podélné stěně
0,04-0,06 m2 / 100 kg ž.hm.
Plocha výstupních otvorů
0,025-0,035 m2 / 100 kg
ž.hm.
25 mm/1 m rozponu stáje
32
33
34
Stelivová volná stáj - charakteristika




stání dojnic vyvýšeno nad podlahu, denně
stlané
vyhrnování chlévské mrvy – 2 x denně z
hnojných chodeb (malotraktory s radlicí,
šípové lopaty apod.)
stelivo: sláma, separát z kejdy, písek, piliny
denní potřeba slámy 4 kg/kus
35
Bezstelivová stáj



plocha pod kravami kryta matracemi (nesmí
zraňovat zvířata), separátem
podlaha roštová (železobetonové rošty, výkaly se
prošlapávají, moč protéká)
celobetonová podlaha – odkliz kejdy pomocí
stacionárně zabudovaných tažných,
samonosných lopat a radlic
36
37
Parametry pro boxová lože dojnic








délka lože (dojnice do 650 kg) > 2350 mm
délka lože (dojnice nad 650 kg) > 2450 mm
šířka lože (dojnice do 650 kg) > 1125 mm
šířka lože (dojnice nad 650 kg) > 1200 mm
výška zad. prahu (dojnice do 650 kg) 200 – 230 mm
výška zad. prahu (dojnice nad 650 kg) 230 – 250
mm
vzdálenost posledního lože od napajedla < 20 m
hloubka lože > 200 mm
Schéma využití délky boxového lože při pohybu zvířete
1 řada boxových loží
2 protilehlé řady boxových loží
38
Boxové lože bezstelivové (1 řada) - dojnice
Spotřeba času pro systémy ustájení
spotřeba času
(hod/kus/rok)
dojnice - vazné stelivové stáje pro 100 kusů
69
dojnice – volné stelivové boxové stáje pro 200 kusů
52
dojnice – volné stelivové boxové stáje pro 400 kusů
49
dojnice – volné stelivové boxové stáje pro 600 kusů
43
39
Technologie a technika napájení
DOJNICE
o ž.h. 720 kg a dojivosti 42-45 l mléka přijímá:
Při 10 °C
118-125 l napájecí vody
Při 20 °C
132-148 l napájecí vody
Při 30 °C
155-188 l napájecí vody
10 cm hrany napajedla na krávu
Hlavní zásady:
• voda musí být volně přístupná každému zvířeti,
• odpovídající plocha vodní hladiny a její hloubka k ponoření mulce
k přirozenému sání (na rozdíl od "usrkávání") vody,
• dostatečný přítok vody - min.12 l, opt. 18 l za minutu,
• situování mimo čekárny, naháněcí chodby,
• snadná obsluha a čistitelnost s možností vypouštění,
• znemožnění znečištění vody zakálením
• bezprostřední odstranění poruch.
Technologie a technika krmení dojnic
Zakládání a přihrnování TMR (Total Mixed Ration)
horizontální a vertikální míchací krmné vozy
40
Kolo na přihrnování krmiva
„Pročechrávač“ kompostu
Porovnání nákladů při užití stelivových a
bezstelivových provozů (model – 400 krav)
Provozní
(Kč.ks-1.rok-1)
Energetické
(MJ.ks-1.rok-1)
Pracovní
(hod.ks-1.rok-1)
stel.
bezstel.
stel.
bezstel.
stel.
bezstel.
Sláma – sklizeň,
transport, skladování
620
-
200
-
1,5
-
Podestýlání, odkliz
kejdy (mrvy)
2480
450
180
8
12
1
Úprava a skladování
organických hnojiv vč.
odpadních vod
600
1100
22
42
1
1
Rozvoz hnoje (kejdy),
rozmetání slámy
1280
1400
280
310
3,0
2,8
Provoz celkem Kč
4800
2850
682
360
17,5
4,8
%
162,2
100
182,2
100
364,6
100
Náklady
41
Ceny zootechnických služeb u skotu
služby
Cena od Cena do Jednotka
inseminační dávka, včetně vyšetření
březosti ve 3.měs.
100,00
150,00
Kč/ úkon
inseminační dávka prověřených býků
120,00
420,00
Kč
inseminační dávka výrazných a
špičkových zlepšovatelů zemí EU, USA
250,00
2000,00
Kč
raná diagnostika gravidity
40,00
50,00
Kč/úkon
kontrola užitkovosti za měsíc
20,00
35,00
Kč/úkon
stanovení počtu somatických buněk
5,00
9,00
Kč/úkon
zkouška dojitelnosti
30,00
60,00
Kč/úkon
lineární hodnocení plemene
80,00
100,00
Kč/úkon
přenos embryí – výplach dárkyně
800,00
1200,00
Kč/úkon
přenos embryí – přenos včetně garance
ve 3 měs.
1200,00
1800,00
Kč/úkon
Ceny veterinárních služeb u skotu
služby
Cena od
Cena do Jednotka
vyžádaná návštěva veterináře
0,00
100,00
Kč
vydání veterinárního osvědčení
30,00
70,00
Kč
ošetření mastitidy (I. – II. stupeň)
0,00
40,00
Kč/úkon
ošetření endometritidy u krávy
0,00
80,00
Kč/úkon
léčba lůžka u krávy
0,00
110,00
Kč/úkon
gynekologické ošetření krávy
60,00
120,00
Kč/úkon
základní klinické vyšetření krávy
40,00
100,00
Kč/úkon
základní zdravotní ošetření telete
20,00
200,00
Kč/úkon
vedení porodu u krávy
100,00
500,00
Kč/úkon
injekce intravenózně
20,00
40,00
Kč/úkon
42
Příčiny nucených porážek skotu (%)
onemocnění, ukazatel
krávy
telata
jalovice
pohybové ústrojí
36,9
31,1
42,3
dýchací ústrojí
1,5
46,2
17,3
zažívací ústrojí
16,9
8,7
7,7
poporodní komplikace
6,2
X
3,0
ostatní (popř. nezjištěno)
38,5
24,0
29,7
Vliv výskytu onemocnění na tržby za
mléko
Dojivost a riziko onemocnění krav
pravděpodobnost onemocnění (%)
40
mastitida
35
kulhání
30
cysty
25
endometridita
20
zadržení lůžka
15
10
5
6 000
Pramen: Fleischer a kol. (2001)
8 000
10 000
mléka na krávu a rok (kg)
12 000
43
Náklady na produkci
krmiva jadrná
aj. 2,34 Kč;
25,50%
ostatní náklady
2,66 Kč; 29%
vet. a plem.
výkony 0,54
Kč; 5,90% odpisy krav
0,85 Kč; 9,30%
Kvapilík et al.
(2013)
krmiva
objemná 1,44
Kč; 15,70%
pracovní
náklady 1,33
Kč; 14,50%
Náklady na
krávu
(Kč)
krmný den (Kč)
l mléka
(Kč)
l mléka (%)
krmiva jadrná
15 575
42,67
2,05
22,4
krmiva objemná
10 768
29,50
1,44
15,8
ostatní krmiva
2 095
5,74
0,29
3,2
pracovní náklady
9 857
27,00
1,33
14,6
odpisy krav
6 311
17,29
0,85
9,3
odpisy majetku
3 314
9,08
0,43
4,7
plemenářské
výkony
1 456
3,99
0,20
2,2
režijní náklady
7 300
20,00
0,98
10,7
energie
2 201
6,03
0,30
3,3
veter. výkony + léky
2 566
7,03
0,34
3,7
ostatní náklady
4 402
12,06
0,59
6,5
náklady celkem
68 365
187,30
9,14
100,00
44
Rentabilita produkce
5,00
⌀ 8,50 Kč/l (r. 2008)
⌀ 8,37 Kč/l (r. 2011)
4,00
8,00
⌀ 7,54 Kč/l (r. 2010)
3,00
9,00
7,00
⌀ 6,30 Kč/l (r. 2009)
2,00
6,00
1,06
0,94
Kč/l
0,20
5,00
0,51
0,46
Kč/l
0,64
1,00
0,13
0,00
4,00
-0,72
-1,06
-1,00
-1,01
3,00
-1,46
náklady na krmiva a steliva (Kč/l)
-2,00
zisk s dotací (Kč/l)
-2,51
2,00
zisk bez dotace (Kč/l)
cena mléka(Kč/l)
-3,00
4,12
3,69
3,71
3,84
pod 6
6 az 8
nad 8
pod 6
1,00
3,54
3,21
4,15
3,44
3,45
4,25
3,88
3,59
6 az 8
nad 8
pod 6
6 az 8
nad 8
pod 6
6 az 8
nad 8
-4,00
0,00
Tržni produkce mléka (l) v letech 2008 - 2011

Kopeček, Martínková 2012
45

Kopeček, Martínková 2012
Dojivost, nákupní cena a kvalita mléka (2011) – Kopeček, Martínková (2012)
Interval
Dojivost na krávu
Nákupní
dojivosti
cena litru
na KD
za rok
mléka
l
Kč
Průměr
21,07
7690
8,35
Podíl mléka
zařazeného ve třídě jakosti
Q
I.
II.
NS
%
53,9
45,2
0,8
0,2
z toho (+)
(-)
24,17
18,21
8822
6648
8,28
8,44
52,5
55,6
46,7
43,3
0,7
0,9
0,1
0,2
8501a více
7001-8500
5501-7000
do 5500
24,80
20,90
17,73
13,48
9053
7629
6473
4920
8,31
8,30
8,50
8,52
54,4
50,5
59,9
46,4
44,7
49,4
38,3
50,0
0,9
0,0
1,4
2,6
0,0
0,2
0,4
1,0
10001 a více
9501-10000
9001-9500
8501-9000
8001-8500
7501-8000
7001-7500
6501-7000
6001-6500
5501-6000
5001-5500
do 5000
28,94
26,74
25,56
23,98
22,68
21,00
19,87
18,42
17,06
16,14
14,39
12,83
10562
9759
9329
8754
8279
7665
7252
6723
6227
5891
5251
4684
8,32
8,20
8,11
8,37
8,16
8,29
8,39
8,46
8,57
8,57
8,39
8,62
84,5
7,4
81,9
51,9
46,4
25,0
57,7
62,9
76,0
25,5
78,4
19,7
11,8
92,6
18,0
47,2
53,1
75,0
42,3
35,0
24,0
71,6
21,6
73,8
3,7
0,0
0,0
0,9
0,0
0,0
0,0
1,5
0,0
2,9
0,0
4,8
0,0
0,0
0,1
0,0
0,4
0,0
0,0
0,6
0,0
0,0
0,0
1,8
46
Zjednodušený přehled nákladových položek na KD (Kč) v roce 2011 – Kopeček, Martínková (2012)
Interval
Pracovní
Krmiva a
Plemen. a
Odpisy DNHM
Amortizace
Ostatní
Náklady
dojivosti
l
Průměr
náklady
+pojištění
23,08
steliva
+ opravy a
energie
18,18
krav
náklady
74,64
veter. sl.
+ léky
10,78
15,03
36,47
na KD
celkem
178,18
z toho (+)
(-)
25,05
21,27
83,30
66,67
11,59
10,02
19,61
16,87
15,56
14,55
39,19
33,96
194,30
163,35
8501a více
7001-8500
5501-7000
do 5500
26,43
21,24
21,50
20,58
86,22
73,59
64,77
52,46
11,83
10,90
9,61
8,54
21,47
16,99
16,86
10,78
14,99
16,08
14,43
11,35
38,92
39,82
31,58
21,61
199,87
178,63
158,76
125,33
10001 a více
9501-10000
9001-9500
8501-9000
8001-8500
7501-8000
7001-7500
6501-7000
6001-6500
5501-6000
5001-5500
do 5000
35,08
22,95
28,18
25,67
21,78
15,65
21,90
18,88
27,50
23,25
17,57
22,73
107,27
90,73
98,30
81,18
78,13
66,72
72,18
67,27
63,18
57,87
53,97
51,39
14,29
13,09
10,19
11,73
10,73
11,19
10,94
9,88
9,51
8,76
7,06
9,58
17,61
31,46
26,78
19,56
14,88
20,52
17,60
17,43
17,08
14,57
11,05
10,60
5,55
15,64
16,32
15,63
17,54
13,13
15,75
14,00
17,47
12,11
13,52
9,81
37,77
49,84
31,96
38,93
38,91
48,02
38,93
30,12
31,04
37,48
29,10
16,29
217,56
223,71
211,73
192,71
181,97
175,24
177,30
157,58
165,79
154,05
132,28
120,39
Technologie a ekonomika
chovu masných plemen skotu
47
Odchov masných plemen



1. Extenzivní
- Celoroční odchov venku (1 ha 1 - 1,5 DJ)
- pastva + přístřešky - sušená píce
- výrazně extenzivní plemena
2. Polointenzivní
- 7 - 8 měsíců (květen-listopad) na pastvě
- v zimovišti (prosinec–duben) ve stáji
3. Intenzivní
- celoročně ve stáji
Vybavení pastviny





trvalé oplocení areálu (kulatina,drát)
dávkování pastvy (elektrický ohradník)
krmiště - seno, sláma, minerální liz ad libitum
bez omezení pitná voda- dovoz v cisternách
(ne volné zdroje )
fixační zařízení (klece, hnací uličky)
48
Organizace pastvy







alespoň 600 mm ročních srážek
přírodní kryt
přístup k napajedlu (samonapaječky)
složení pastevního porostu (jílek vytrvalý,
lipnice luční, bojínek luční a jetel plazivy)
extenzivní a intenzivní pastviny (až 1500 – 1700
kg ž.h. na ha)
technika pastvy – dávková, oplůtková, volná
(kontinuální, střídavá/rotační)
pevné a dočasné oplocení
Zimoviště







nezateplené stáje, stodoly, kůlny ..
stáj nebo přístřešek pro matky s telaty, plemenné
býky a mladý skot
stelivový způsob ustájení na hluboké podestýlce
pro telata ve stáji oddělená „školka“
- krmení starterem, odpočinek
ke stáji přiléhá zpevněný výběh s krytým krmištěm
termické napáječky
manipulační uličky a klece pro zootechnická
opatření
49
Požadavky na zimoviště
požadavky:
1. ochrana před větrem, mokrým sněhem a
deštěm
2. dobře členitelné stáje (přestavitelné)
3. vhodné je areál mít umístěn směrem k jižní
straně s mírným svazem směrem od stavby
- velikost plochy lehárny dle plemene od 6 do 9 m2

Ohrazení zimoviště





pevné ohrazení – železná či dřevěná
konstrukce
vodorovné příčky 30, 55, 85, 120 cm od země
uzamykatelná vstupní vrata
texaské brány
průchody pro obsluhu (35 cm)
50
Ustájení telat, jalovic a krav BTPM



kotce pro otelení 10 – 12 m2, jeden kotec pro 10
plemenic
ustájení společně s matkami + školky
na hluboké podestýlce (základní vrstva 0,5 m)
Ustájení telat, jalovic a krav BTPM




pravidelné nastýlání v intervalu týden až 14 dní
běžná spotřeba steliva 5 – 10 kg/ krávu a den
minimální plocha 5 – 6, resp. 7 – 8 m2 / krávu
v návaznosti na stáj je zbudován zpevněný výběh
(plocha na kus minimálně 10 – 12 m2)
51
Krmení a krmiště





buď krmný stůl, nebo prostorný žlab se zábranou
krytý krmný žlab (55/35 cm x 55 cm), žlabová
hrana 80 až 120 cm
adlibitní krmení na 1 krmné místo až 4 krávy
(délka stolu min 25 cm na kus)
dávkované krmení poměr krmných míst k počtu
zvířat 1:1 (min. délka stolu 80 cm u bezrohého a
100 cm u rohatého kusu)
seno a slámu je možné zakládat do jeslí
Napájení a napáječky


průtočný žlab, vyhřívané napáječky, míčové
napáječky
denní spotřeba vody:
kráva 45 l
odstavené tele 25 l
52
Zařízení pro manipulaci se zvířaty


účel: bezpečná manipulace se zvířaty (vážení,
třídění, fixace).
konstrukce:
- podle velikosti skupin
- shromažďovací prostor – 2,5 m2 na kus
- stlačovací prostor
- prostor na třídění zvířat – 2 m2 na kus
- šířka manipulační uličky – 80 cm (bez ostrých
zlomů nad 300)
- výška bočních stěn 1,8 až 2,4 m
Zařízení pro manipulaci se zvířaty
53
Věk jalovic při první otelení

Angus a Hereford – ve 2 letech
francouzská plemena – ve 2 až 3 letech

brakace krav do 15 % (7 – 8 otelení na krávu)

Orientační náklady na chov KBTPM
Ukazatel, položka
Kč/krávu/rok
Kč/KD
%
Krmiva vlastní
5 660
15,50
35,2
Krmiva nakoupená
290
0,80
1,8
Krmiva celkem
5 950
16,30
37,0
Pracovní náklady
3 470
9,50
21,6
Odpisy zvířat
2 920
8,00
18,2
Ostatní položky
2 440
6,70
15,2
Režijní náklady
2 010
5,50
12,5
Náklady celkem
16 060
44,00
100
Tržby za odstavená telata
9 250
29,75
67,6
Ztráta
- 6810
-18,65
-42,4
Zahrádková a kol., 2009
54
Ekonomická ukazatele chovu krav
BTPM v ČR
Položka, ukazatel jednotka
výrobní oblast
K+Ř
náklady na tele
Kč/kg
B
BO + H celkem
121,02 101,51 75,52
87,61
64,59
64,59
64,59
64,59
Kč/krávu/ 4 178
rok
4 178
4 178
4 178
nepřímé podpory
2 442
4 730
6 363
5 256
podpory celkem
6 620
8 908
10 541
9 434
-26,16
0,83
33,73
16,97
-57,79
36,92
-10,93
-23,02
tržby za tele
přímé podpory
(top-up)
zisk s podporami
zisk bez podpor
Kč/kg
hmotn.
telete
Kopeček a kol., 2008
Odhad ekonomické ztráty prodloužení
věku jalovic při 1. otelení nad 24 měs.
Položka, ukazatel
Kč
roční náklady na chov krávy bez TPM
16 060
orientační náklady na prvotelku (24 měs.)
28 000
náklady na prodloužení odchovu o 12 měs.
12 000
orientační náklady na prvotelku (36 měs.)
40 000
přímé ztráty prodloužení odchovu o 1 měs.
1 000
přímé ztráty prodloužení odchovu o 1 den
33
Nepřímé ztráty (tržba za telata aj.)
(až 7 800)
Případné snížení ztráty platbami a příplatky
(9 010)
Kvapilík a kol., 2006
55
Odhad ekonomických ztrát
prodlouženého mezidobí krav
Ukazatel
Délka mezidobí (dnů)
365
386
407
428
Odchov telete do odstavu (dnů)
210
189
168
147
Přírůstek hmotnosti telat
(g/kus/den)
1000
950
885
800
218
187
156
Hmotnost telat při odstavu (kg/kus) 248
Průměrné tržby za tele (Kč/kus)
13 640 11 965 10 267
8 558
Ztráta na pohlaví cyklus (Kč/krávu)
0
1 675
1 732
1 694
Ztráty na den delšího mezidobí
(Kč/krávu)
0
79,75
80,30
80,67
Zahrádková a kol., 2009
Odhad ekonomických přínosů opatření
v chovu krav BTPM
Ukazatel
orientační přínos (Kč)
průměr rozmezí
zvýšení prodeje telat na 100 krav o jedno
10 000 8 000 – 12 000
snížení věku při 1. otelení o měsíc
1 050
900 – 1 500
zkrácení nevyhovující délky mezidobí o den
70
60 – 80
snížení obměny stáda o 5 %
650
500 – 900
zvýšení přírůstku telat o 100 g na den
870
700 – 1 000
zvýšení hmotnosti odstavených telat o 30 kg 1 500
1 200 – 1 800
snížení spotřeby práce o 1 hod. na krávu a
rok
100 - 600
200
Zahrádková a kol., 2009
56
Podmínky rentability chovu krav BTPM





dobrá plodnost krav (90 až 95 telat na 100 krav
za rok),
optimální věk při prvním otelení jalovic (24 měs.),
vysoké přírůstky odchovaných telat (> 1000 g)
dlouhověkost krav (5 a více let v chovu)
předpoklady úspěšného chovu jsou pak:
- dobrý zdravotní stav zvířat
- odpovídající výživa a krmení
- dobrý management stáda a organizace práce
57
Přímé platby a SZP 2014+
dle stavu přípravy k 11.12.
2013
Ing. Jaroslav Humpál
ÚZEI Praha
Osnova
•
•
•
•
•
Kde jsme – porovnání v rámci EU
Rok 2013 – finanční disciplína
Rok 2014 – přechodné období
Otázka degrese u PP a dopady
Klíčová otázka - jak nastavit dobrovolně vázanou
podporu? Dle rentability citlivých komodit?
• Poznámka - vzhledem k provázanosti pilířů nutno
řešit stanovení sazeb komplexně, skloubit podporu
přežvýkavců a péči o životní prostředí
2
1
Závislost příjmu na dotacích
3
Rentabilita
Graf 3 - Souhrnná rentabilita komodit (%) 2008 - 2010: rozdíly mezi podniky s nejlepší
a nejhorší třetinou rentability
120
110
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
-10
Pšenice
Ječmen
Řepka
Cukrovka
Brambory
Jablka
Mléko
Výkrm
skotu
Krávy
BTPM
Prasata
Drůbež
-20
-30
-40
-50
Nejlepší třetina
Nejhorší třetina
4
2
Cíle SZP
• životaschopná produkce potravin se zaměřením na
příjmy v zemědělství, zemědělskou produktivitu a
cenovou stabilitu;
• udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření
v oblasti klimatu se zaměřením na emise
skleníkových plynů, biologickou rozmanitost, půdu a
vodu;
• vyvážený územní rozvoj se zaměřením na
zaměstnanost, růst a chudobu ve venkovských
oblastech
5
Rok 2013
• Modulace jen 4 % nad 300 000 € jen pro EU přímé,
platby, v případě PVP (top-up) modulace jako v roce
2012
• Finanční disciplína krácení nad 2000 €, o 2,453658 %.
• Sečtou se všechny přímé platby, tj. SAPS, platby dle
článku 68 a cukerná platba a platba na rajčata a
následně se každé € nad 2000 € krátí u uvedené %.
Limit 2000 € a procento krácení platí pro všechny
zemědělce v celé EU (mimo Bulharska, Rumunska a
Chorvatska)
6
3
Nařízení pro rok 2014 bylo
schváleno v EP
•
•
•
•
•
Pokračování SAPSu
Možnost přesunu až 15 % do P2 (MZe NE)
Zálohy do 50 % na přímé platby od 16.10.
Pokračovaní stávajících LFA a AEO
Pokračování čl. 68 –možnost zvýšit z 3,5% na
6,5 % obálky přímých plateb (MZe ANO)
• Pokračování přechodné vnitrostátní podpory
• Možnost redistributivní platby (Mze NE)
7
SZP 2014+
Celkem 4 nařízení:
• Přímé platby
• Rozvoj venkova – EAFRD
• Společné tržní organizace (CMO)
• Horizontální nařízení (kontroly, platby, GAEC a
SMR)
Nařízení byla schválena EP, následně schválení
Radou ministrů a uveřejnění v OJ
8
4
Prováděcí akty
• V současné době se řeší na úrovni EK prováděcí
předpisy v rámci delegované pravomoci,
presentace předpoklad finalizace cca duben 2014
• 24 ČS podepsalo petici, v níž upozorňuje Komisi,
že překračuje pravomoci mění politickou dohodu,
které bylo dosaženo v rámci trialogu
• Jednání expertních skupin v Bruselu až do
poloviny prosince 2013
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
9
Návrh obálek pro přímé platby
rok
Původní návrh
Nový návrh
2013
903 000 tis. €
902 000 tis. €
2014
892 698 tis. €
875 305 tis. €
2015
891 875 tis. €
874 484 tis. €
2016
891 059 tis. €
873 671 tis. €
2017
890 229 tis. €
872 830 tis. €
2018
890 229 tis. €
872 819 tis. €
2019 a dále
890 229 tis. €
872 809 tis. €
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
10
5
Klíčové prvky od roku 2015
• Možnost přesunu až 15 % do pilíře 2
• Možno 5 % na LFA
• Ozelenění (Ekologicky zaměřené plochy, střídání plodin, zachování
TTP)
• Degrese
• Podpora mladých začínajících
• Dobrovolný zjednodušený systém pro malé farmy (do 5 ha)
• Platby spojené s produkcí (13 % + 2 %)
• Možnost SAPSu
• Redistributivní platba – tj. zvýhodnění prvních 89 ha, možnost
použít až 30 % národní obálky, min. 5%
• Aktivní farmář – povinný negativní seznam v nařízení
• Přechodné vnitrostátní platby (top-up)
11
Ozelenění
• Střídání plodin na orné půdě
• Pro výměru 10 – 30 ha orné dvě plodiny, jedna
max. 75 % výměry
• Pro výměru orné nad 30 ha tři plodiny, jedna
max. 75 % a dvě celkem max. 95 % výměry
• Když je více nežli 75 % výměry z. p. TTP i na
orné, pak střídání plodin podnik neřeší.
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
12
6
Ekologicky zaměřené plochy - EFA
•
•
•
•
Od 15 ha orné půdy,
5 % od roku 2015
2017 hodnocení a pak možné zvýšení na 7 %
Lze stanovit na faremní úrovni, nebo
regionálně
• Možnost regionálního nebo národního
certifikačního systému
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
13
EFA
• Půda ladem – může být oseta přírodní směsí
osiv – „květnatá louka“
• Terasy/meze – viz GAEC 7
• Krajinné prvky:
• Živé ploty maximální šíře 6 m
• Zalesněné břehy šíře 6-10 m
• Izolované stromy s korunou od 4 m, případně
v linii s dotýkajícími se korunami
14
7
Krajinné prvky
• Skupiny stromů a keřů, do 0,3 ha
• Okraje polí 1 – 10 m bez produkce, nebo se
specifickým osevem (květnatá louka)
• Přírodní rybníky do 0,1 ha (nelze plastové
nebo betonové břehy a dno)
• Strouhy a škarpy do 6 m, včetně otevřených
vodotečí, bez zpevnění betonem
• Tradiční kamenné zídky a meze, detaily stanoví
ČS
15
EFA - konversní koeficienty
• Půda ladem, meze, terasy, strouhy, kamenné
zídky, výmladkové plantáže, zalesněná
zemědělská půda – koeficient 1
• Keře, zalesněné břehy, izolované stromy,
stromořadí, skupiny stromů, okraje polí a
rybníky – koeficient 1,5
• Meziplodiny, leguminózy – koeficient 0,3
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
16
8
Udržení výměry TTP
•
•
•
•
Možnost snížení výměry maximálně o 5 %
Nelze u environmentálně citlivých TTP
Výchozí výměra podle stavu v roce 2012
K rozhodnutí, zda stanovit na faremním
základě nebo regionálně – pak by se mohlo
stát, že kdo rozoře první, tak vybere celou
kvótu a ostatní již nebudou moci rozorat
• Bude se žádat SZIF o souhlas
17
Degrese
• Degrese 5 % nad 150 000 € na podnik s odpočtem nebo bez
odpočtu mzdových nákladů, ale je vztahujících se k
zemědělské prvovýrobě
• Spočte se suma pouze základní platby, bez greeningu a
couplovaných plateb
• Pokud má podnik více nežli 1,1 AWU/100 ha, při mzdových
nákladech cca 350 000 Kč/rok, pak žádný problém
• Dle FADN se nás degrese nedotkne
• Povinné, pokud však se uplatní redistributivní platba min. 5%
národní obálky přímých plateb, pak není povinné
• Členský stát má možnost volby systému
18
9
Redistributivní platba x degrese
• Zvýšená sazba na prvních 89 ha (v ČR)
• Zvýšení by bylo o cca 50 €/ha, následně pak
snížení o cca 10 €
• Dopady by následně byly nad 534 ha
• Dohoda MZe a NGO – degrese s odpočtem
mzdových nákladů, týkalo by se cca 1000
podniků, ale zvýšené administrativní náklady u
SZIFu i zemědělců
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
19
Problémy s degresí
• Lze odečítat pouze mzdové výdaje související
se zemědělskou prvovýrobou
• Nelze ze služeb nebo z „přidružené výroby“
• Jak s bioplynovými stanicemi?
• Administrativně náročné
• SZIF bude kontrolovat – jednalo by se o cca
1100 podniků
• Nebude modulace
20
10
Mladý začínající
• Věk do 40 let
• Podpora po dobu 5 let
• Příplatek 25 % k základní sazbě do maximální výměry
89 ha
• Nutnost znalostí
• Hledá se možnost o pro právnické osoby, např. u s.r.o
by podmínky museli splnit všichni společníci
• Celkově možno využít maximálně 2 % obálky
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
21
Malí zemědělci
• Zjednodušený systém, administrativně
jednoduchý
• Pro výměry 1 – 5 ha,
• Minimální platba na cca 2 ha, pak dle ha
• Výjimky z GAEC a SMR – podmíněnost
• Jednalo by se o cca 8500 zemědělců, a o 21
tis. ha
• V ČR o využití doposud není rozhodnuto
22
11
Couplované platby
Možné komodity:
- Chmel
- Škrobové brambory
- Ovoce a zelenina
- Cukrovka ?
- Přežvýkavci
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
23
Podmínky
• Platby nemají sloužit ke zvyšování produkce,
pouze na udržení stávající úrovně
• Jako limit se vezme jeden rok z tří minulých
• Pokud by došlo k překročení, pak se sazba
krátí
• Problémy – chceme podpořit zvýšení zatížení
DV na hektar, a tím zvýšení stavů, zde je
značný rozpor.
24
12
Stanovení sazeb
•
•
•
•
Na základě rozdělení dle čl. 68
Nebo na základě ekonomických analýz
Využití nákladového sledování
Základní otázka, zda podle průměru nebo
vyloučit spodní třetinu nebo polovinu
• Potřeba by byla větší, pak proporcionální
krácení na všechny komodity
• Limit pro představu 2,5 – 3 mld. Kč
25
Proteinové plodiny
• 2 % národní obálky přímých plateb
• V ČR by bylo možno nahradit cca 50 %
dovážené sóji v krmných směsích hrachem
• Nastavit tak, aby byla srovnatelná rentabilita
• Diskuze na DG agri, co zahrnout pod termín
proteinové plodiny, možná že i vojtěška a jetel
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
26
13
Zemědělská činnost
• produkce, chov zvířat nebo pěstování zemědělských plodin včetně
sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské
účely, nebo
• udržování zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu nebo
pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů
zemědělské produkce a použití strojů, na základě kritérií
stanovených členskými státy na základě rámce stanoveného Komisí,
nebo
• provádění minimální činnosti stanovené členskými státy, která je
prováděna na zemědělských plochách přirozeně ponechávaných ve
stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
27
Podmínky
Členské státy:
• stanoví kritéria, která musejí zemědělci splňovat, aby
mohla být jejich povinnost udržovat zemědělské
plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování
plodin
• stanoví minimální činnosti prováděné na plochách
přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném k pastvě
nebo pro pěstování plodin
• Minimální činnost nesmí být stanovena produkčně
28
14
Aktivní zemědělec
•
•
•
•
Přímé platby se neposkytují fyzickým či právnickým osobám ani skupinám
fyzických či právnických osob, které provozují letiště, železniční služby,
vodárny, služby v oblasti nemovitostí, stálé sportovní a rekreační areály.
Členské státy mohou případně na základě objektivních a nediskriminačních
kritérií rozhodnout, že na seznam uvedený v prvním pododstavci doplní
jakékoli další podobné nezemědělské podniky nebo činnost, a mohou
následně tato doplnění ze seznamu vyjmout.
Není, pokud jeho suma přímých plateb je méně nežli 5 % oproti příjmům z
nezemědělské činnosti.
Není, pokud jeho zemědělské příjmy nejsou signifikantní pro jeho
podnikání
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
29
Aktivní zemědělec
Pokud podnik z negativního seznamu předloží ověřitelné důkazy
ve formě požadované členskými státy, které prokazují jednu z
těchto skutečností:
• roční částka přímých plateb tvoří alespoň 5 % celkových
příjmů, které získala z nezemědělské činnosti v posledním
účetním období, pro které jsou tyto důkazy k dispozici;
• její zemědělská činnost není zanedbatelná;
• jejím hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem je výkon
zemědělské činnosti.
Pak je aktivním zemědělcem
• Neřeší se u příjemce do 5000 € přímých plateb
30
15
Rozdělení obálky 2015
obálka
Tis. €
874 484
874 484
Přesun do P2
%
0%
15%
Přesun do P2
tis. €
0
131 173
Zbývá
tis. €
874 484
743 311
Greening 30%
tis. €
262 345
222 993
greening
€/ha
74,45
63,28
Malí a mladí max 3%
tis. €
26 235
22 299
2% bílkovinné
tis. €
17 490
14 866
13 % couplované
tis. €
113 683
96 630
Základní sazba
€/ha
129,04
109,68
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
31
Přechodná vnitrostátní podpora
• Lze poskytovat pouze na sektory, kde v roce
2013 byla vyplácena, sazby se postupně snižují
• 75 % v roce 2015
• 70 % v roce 2016
• 65 % v roce 2017
• 60 % v roce 2018
• 55 % v roce 2019
• 50 % v roce 2020
32
16
Horizontální nařízení řeší
• financování výdajů v rámci SZP, včetně výdajů
na rozvoj venkova;
• zemědělský poradenský systém;
• řídicí a kontrolní systémy, které mají zavést
členské státy;
• systém podmíněnosti;
• schvalování účetní závěrky.
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
33
Poradenství se týká
• GAEC a SMR
• Greeningu
• Zvyšování konkurenceschopnosti, zapojení
dalších odvětví, inovace a orientace na trh
• Vodní směrnice
• Dodržování obecných zásad integrované
ochrany rostlin
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
34
17
Podmíněnost
• Pravidla podmíněnosti tvoří povinné požadavky
na hospodaření podle právních předpisů Unie
a normy pro dobrý zemědělský a environmentální
stav půdy stanovené na vnitrostátní úrovni, jež se
týkají:
• životního prostředí, změny klimatu a dobrého
zemědělského stavu půdy;
• veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin;
• dobrých životních podmínek zvířat.
35
Podmíněnost = GAEC + SMR
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Voda
Půda a zásoby uhlíku
Biologická rozmanitost
Krajina – minimální úroveň péče
Bezpečnost potravin
Identifikace a evidence zvířat
Nákazy zvířat
Přípravky na ochranu rostlin
Animal welfare
36
18
Společná organizace trhu
•
•
•
•
Prodloužení cukerních kvót do roku 2017
EK musí předložit do 1.7.2018 návrh, jak dál u cukru
Mléčná kvóta končí 2015
Pokud někdo zvýší produkci mléka o více nežli 5% - levy, pokud
někdo dobrovolně sníží produkci o více nežli 5 %, kompenzace
• Pokračování školního ovoce a mléka
• Krizový mechanismus u o/z – 100% z EU
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Referenční ceny
• Obilí – stávající systém 101,31 €/t – limit pro
celou EU 3 mil. tun
• Vepřové maso 1509,39 €/t pro JOT 60-120 kg
stupeň E, 120-180 kg stupeň R – nikde nebyla
vyhlášena intervence
• Máslo - 246,39 €/100 kg, EP – 60000 tun
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
19
Administrativní opatření
• Cukr – písemné smlouvy o pěstování a jejich
evidence
• Registr vinic
• Smluvní ošetření produkce a dodávek v
sektoru mléka – konec kvóty
• Obecně podpora sdružení producentů
• Licence v oblasti importu a exportu
• Dovozní cla, tarifní kvóty
Mléko
• Konec kvót 2014/2015
• Smlouvy, ČS může stanovit, že včetně cen
• Krizová opatření – v případě zvýšení produkce
meziročně o více než 5 %, pak odvod, v
případě dobrovolného snížení o 5 a více %
kompenzace
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
20
Exportní dotace
•
•
•
•
•
•
•
Obiloviny
Cukr
Hovězí a telecí včetně vývozu v živém
Mléko a mléčné produkty
Vepřové
Vejce
Drůbeží maso
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Intervenční komodity
• Pšenice obecná, ječmen a kukuřici;
• Čerstvé nebo chlazené maso z odvětví
hovězího a telecího masa;
• Máslo z kravského mléka
• Sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti
vyrobené z kravského mléka.
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
42
21
II. pilíř SZP - rozvoj venkova
Strategie Evropa 2020
Společný strategický rámec (SSR)
zahrnuje EZFRV, EFRR, ESF, KF a EMRF a odráží EU2020 prostřednictvím společných tematických
cílů, které mají být řešeny klíčovými akcemi jednotlivých fondů
Partnerská smlouva
národní dokument vymezující zacílení finančních prostředků k naplnění tematických cílů
definovaných ve „společném“ nařízení
Rozvoj venkova
Ostatní SSR fondy
EZFRV
EFRR, ESF, KF a EMRF
43
Nové prvky oproti 2007 - 2013
 „společné nařízení“ – nařízení, stanovující společné podmínky pro všechny
EU fondy v SSR
 nařízení pro rozvoj venkova doplňuje toto „společné nařízení“
specifickými podmínkami pro rozvoj venkova
 „kondicionality“ - vyplacení peněžních prostředků bude podmíněno
zavedením vyhovujícího strategického, regulačního a institucionálního
rámce, který bude garantovat efektivní využití finančních zdrojů EU
 „výkonnostní rezerva“ – vyhrazení 5 % z rozpočtu EZFRV, výplata
podmíněna dosažením stanovených cílů („milníků“) v polovině
programového období
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
44
22
Rozvoj venkova
 osy nahrazeny prioritami
 každé opatření z nabídky nařízení k rozvoji venkova může
přispívat k cílům několika priorit
 inovace, životní prostředí a změny klimatu jsou průřezová
témata pro všechny priority
 zmírnění klimatických změn a obhospodařování půdy (Agroenvironmentální-klimatické opatření, Ekologické zemědělství,
platby ve znevýhodněných oblastech) – min. 25 %
 LEADER minimálně 5 % rozpočtu z EZFRV
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
45
Rozvoj venkova - cíle
• Zvýšení konkurenceschopnosti
zemědělství
• Udržitelné řízení přírodních zdrojů
• Vyvážený rozvoj venkovských oblastí
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
23
Priority EU
• Podpora přenosu informací v zemědělství a
lesnictví se zaměřením na:
• Podpora lidského kapitálu
• Podpora inovací a znalostí
• Podpora vztahů mezi zemědělstvím a
lesnictvím a výzkumem a vývojem
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Zvýšení konkurenceschopnosti všech typů
zemědělství
• Restrukturalizace farem k řešení strukturálních
problémů, zejména u farem s nízkým podílem
tržní produkce, orientace farem na trh,
podpora potřebné restrukturalizace
• Podpora generační výměny v zemědělství
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
24
Další směry směrování programu
• Podpora trhu s potravinami, integrace
prvovýrobců, krizové řízení
• Zlepšení biodiversity, zlepšení úrovně řízení
vodního hospodářství a péče o půdu
• Zlepšené využívání přírodních zdrojů
• Udržení a vytváření pracovních příležitostí
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Navržena implementace
•
•
•
•
•
Vzdělávání, poradenství, příprava poradců
Spolupráce, celostátní síť pro venkov
Investice i do potravinářství, systémy kvality,
Mladí začínající zemědělci,
Investice i do nezemědělských činností
(diversifikace)
• LFA
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
25
Navržena implementace
• Seskupení producentů
• Konkurenceschopnost – investice do ŽV a
technologie pro O/Z, chmel, brambory
• AEO, ekologické zemědělství
• Natura 2000
• Lesy – konkurenceschopnost, technika, technologie,
ekosystémy, obnova po kalamitách,
lesnickoenvironmentální platby,
• Leader
LFA, AEO
• Platby na celou výměru zemědělské půdy
• Otázka rozsahu
• Bude degrese – např. nad 500 ha – 10 % platby, nad
1000 ha – 15 % platby
• Kolik stanovit pásem pro LFA?
• Platby LFA jakožto důchodové mají vyrovnat
znevýhodnění
• AEO mají nahradit snížení výnosu nebo kvality
• Otázka dvojí platby: EFA x AEO, AEO x organická
produkce
52
26
Děkuji za pozornost
• Pokud není rozhodnuto vše, není rozhodnuto nic
• Celkově méně peněz jak na přímé platby, tak i na PRV
• Pro ČR bude během 2014 - 2020 cca 250 mld. Kč, tedy jeden
Temelín
• Pro rok 2014 bude přechodný model
• Spojení:
• Mail: [email protected] cz
• Telefon 222 000 265
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
53
27
Životní pohoda zvířat - legislativa
Ing. Jan Hrubý
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Životní pohoda zvířat - legislativa
Zákony, vyhlášky, nařízení vlády
Směrnice (neplatí přímo- transpozice do
národní legislativy) a Nařízení (přímo
použitelný předpis)
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
1
Ochrana zvířat
246/1992 Sb.
Zákon České národní rady ze dne 15.dubna 1992 na ochranu zvířat
proti týrání
4/2009 Sb.
Vyhláška o ochraně zvířat při přepravě
208/2004 Sb.
Vyhláška o minimálních standardech na ochranu hospodářských
zvířat
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Zákon 246/1992 Sb. České národní rady ze dne 15. dubna 1992 na
ochranu zvířat proti týrání
za týrání zvířat se považuje (§4)






nucení zvířat k neodpovídajícím výkonům (biologické vlastnosti, fyzické síly),
výcvik / veřejném vystoupení spojený s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným
poškozením, vychování /cvičení, zvířat k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným
zvířatům (zápasy zvířat)
omezení výživy a napájení,působení bolest při krmení, napájení z jiných než zdravotních
důvodů
omezování pohybu s působením utrpení zvířete
vydaní slabého, nevyléčitelně nemocného, vyčerpaného nebo starého zvířete, pro které je
další přežívání působí trvalou bolest nebo utrpení, k jinému účelu než neodkladnému a
bezbolestnému usmrcení
podávat zvířeti látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon
nebo vzhled (doping)
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
2
Zákon 246/1992 Sb. České národní rady ze dne 15. dubna 1992 na
ochranu zvířat proti týrání
za týrání zvířat se považuje (§4)

f) cvičení nebo zkoušení zvířat na jiném živém zvířeti (kromě výcviku loveckého dravce )
používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, štvát zvířata proti sobě,
(neplatí pro lov, výcvik/použití ovčáckého psa, příprava zvířat k vypuštění do volné přírody

g) provádění chirurgické zákroků : změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete (i v
případech podání tiších a tlumicích prostředků) (např. kupírování uší, ničení
hlasivek,amputace zubů, jedových či pachových žláz
používání jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než
zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy, paroží v živé tkáni
apod.), výjimkou jsou zdravotní důvody poškozování kostí, svalů, nervů ptáků s cílem
zabránit létání (u ptáků starších 3 dnů)
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Zákon 246/1992 Sb. České národní rady ze dne 15. dubna 1992 na
ochranu zvířat proti týrání
za týrání zvířat se považuje (§4)

působení zjevného poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní
změny na zdraví zvířat a působící bolest

podání veterinárních léčiv a přípravků bez souhlasu veterináře (neplatí pro volně
prodejné léky, provádění krvavých zákroků, ( možno jen osobou odborně způsobilou) ,
úprava kopyt a podkovářské úkony ( nebo jen osobou odborně způsobilou) ,

nepřiměřené působení stresorů biologické, fyzikální nebo chemické povahy,
chování zvířat v nevhodných podmínkách, vzájemné působení utrpení

zásah do porodu neodpovídajícím způsobem, zvyšování bolest i, poškozování zdraví matky
i mláděte,


nepřiměřená bolesti, utrpení, poškození zdraví, neúměrné fyzické vyčerpání,
vázání či omezení pohybu zvířete vedoucí (či předpokládá se) k poranění, bolesti nebo jiné
poškození zdraví,
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
3
Zákon 246/1992 Sb. České národní rady ze dne 15. dubna 1992 na
ochranu zvířat proti týrání
za týrání zvířat se považuje (§4)







překrmování nebo krmení zvířete násilným způsobem (výjimka zdravotní důvody- aktuální
stav)
krmení zvířat jinými živými zvířaty, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy
nutný
opuštění zvířete (zbavení , vyhnání)
živé ryby: zbavování šupin nebo ploutví, vsouvání prstů pod skřele do žáber ,vtlačování
prstů do očnic anebo násilné vytlačování jiker / mlíčí, (výjimky vědecké účely a umělý chov)
označování zvířat vymrazováním (kromě ryb), a výžehem (kromě koní)
používání elektrického proudu k omezení pohybu zvířete (kromě elektrických ohradníků nebo
přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat
jiné zakázané jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat
Obecné požadavky
Dispoziční, technické a provozní zařízení
Důraz na odpovídající :







cirkulaci vzduchu
prašnost
teplotu
relativní vlhkost vzduchu
koncentrace plynů
osvětlení
hlučnost
Tyto faktory prostředí by měly v mezích, která nejsou pro zvířata škodlivá.
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
4
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat
Požadavky na dispoziční, konstrukční a provozní technologie

denní kontrola zdravotního stavu,
kondice a pohody

denní kontrola stavu technického a
technologického zařízení

zabránění vstupu nepovolaných osob,
omezení vniknutí jiných zvířat

čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci

veterinární vyšetření a ošetření, podání látek zvířatům
a odběr vzorků

vyčlenění odděleného prostoru pro hospodářská zvířata vyžadující
mimořádnou péči, zvířata poraněná, nemocná ,podezřelá z nákazy,

bezpečné provedení úkonů a činností (chov, údržba zařízení)
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat
Požadavky na dispoziční, konstrukční a provozní technologie

box (odpovídat velikosti, vymezení ležení,…)

podlahy (odpovídající hmotnosti, snížení rizika uklouznutí, hladké, ne kluzké)

rošty- podle druhu, snížení rizika zranění

rampy, lávky, můstky- protiskluzová úprava, boční hrazení, výškové rozdíly do 20cm,
pohyb bez potíží
povrch- čistitelný a dezinfikovatelný, neškodlivý , bez ostrých hran a výstupků
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
5
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu
Minimální standardy ochrany telat (do 6 měsíců věku)

kontrola a základní ošetření krávy a telete v intenzivních chovech, včetně ošetření
pupku telete vhodnou desinfekcí, a zajištění přijetí mleziva novorozeným teletem co
nejdříve, nejpozději do 6 hodin po narození

zákaz uvázání (kromě telat chovaných ve stádě - uvázání během krmení
mlékem(sunarem) maximálně však 1 hodinu)

zákaz náhubku

krmení min. 2x denně,

telata ustájená ve skupině, (kromě krmení do nasycení podle vlastní potřeby zvířete
nebo automatickým krmným systémem, přístup ke krmivu pro všechna telata ve
skupině současně (horké počasí / nemocná telata čerstvá voda ad libitum)

železo v krmné dávce min. 4,5 mmol/litr, telata starší 2 týdnů – strava s obsahem
vlákniny v minimálním množství od 50 g do 250 g pro telata ve stáří 8 až 20 týdnů,
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu
Minimální standardy ochrany telat (do 6 měsíců věku)

individuální kotec šířka = min. kohoutkové výšce telete,
(měřeno ve stoje)

individuální délka = min. délka těla
( rostrálního okraje mulce po kaudální okraj
hrbolu kyčelního ) x koeficient 1,1.

požadavky na individuální kotce pro telata: kromě vyhrazených pro izolaci
nemocných zvířat, nesmějí mít celistvé stěny (umožnění kontaktu s ostatními telaty) ,
kromě telat s matkami , stáje < 6 telat

zákaz držení v individuálním kotci (výjimky- zdravotní stav, posoudí veterinární lékař),
kromě telat s matkami , stáje < 6 telat

požadovaný prostor- telata ve skupinách (ž.h. < 150kg, 1,5m2, 1,7 m2 150 kg- 220 kg,
1,7m2 , 1,8 m2 pro tele >220 kg,

přirozené nebo umělé osvětlení (min. 9-17 h, intenzita odpovídající přirozenému světlu)
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
6
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu
Minimální standardy ochrany telat (do 6 měsíců věku)


vhodná podestýlka (zejména na telata mladší než 2 týdny a telata v izolaci)

prohlídka telat min. 2x denně (stájový intenzivní chov), která nejsou chována v budovách,
nejméně 1x denně (pastevní chov)

čištění a dezinfekce a stáje, kotce, dezinfekce a čištění zařízení a potřeby používané
pro telata

podlahy musí být hladké, nekluzké, nesmí způsobovat útrapy/poranění , vhodné
vzhledem k velikosti a hmotnosti telat , pevný, rovný a stabilní povrch,

při manipulaci s telaty se nesmí používat poháněcí nástroje využívající elektrický
výboj
telata do věku 1 týdne a telata s neúplně zhojeným pupkem se smí přemísťovat z
hospodářství, v němž se narodila, jen v mimořádných případech; při přemísťování telat a
jejich přepravě na trh ( zajištění opatření k ochraně jejich zdraví a pohody),
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu
Minimální standardy ochrany plemeníků + býčci starší 6 měsíců

plocha připouštění – musí se předcházet zranění plemenného býka nebo
plemenice

mechanická zařízení nutící plemenné býky k pohybu mohou být zapínána na
potřebnou dobu pod podmínkou, že jsou náležitě kontrolována a individuálně
upravena,

min. plocha pro individuální ustájení plemenného býka v boxu je 16 m2 a v
případě hmotnosti větší než 1000 kg musí být na každých 60 kg živé hmotnosti
plocha zvětšena o 1,0 m2

trvalé uvazování plemenných býků řetězem kolem celého krku je zakázáno.
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
7
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu
Skot ve výkrmu

zákaz chovu skupin rohatého a bezrohého skotu současně ( pokud není přístup do
výběhu nebo na pastvu)

k prevenci vzájemného naskakování býků nesmí být používány vodiče pod elektrickým
napětím
Krávy a jalovice od 6 měsíců věku

počet zvířat ve volném ustájení nesmí být větší než počet boxů a počet míst v krmišti,
(neplatí pro adlibitní krmení)

nesmí docházet k nadměrným tlakům (chodby, výběhy) prostory, chodeb a výběhy - nesmí
docházet k tlačenici zvířat
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu
zákaz používání vodičů pod elektrickým napětím

mechanická zařízení nutící k pohybu : pravidelná kontrola, individuální úprava;
v období posledních 2 měsíců březosti – zákaz používání

dojící technika/zařízení nesmí způsobovat poškození mléčné žlázy.
Každodenní prohlídka zvířat kontrola mléčné žláze a pohlavním orgánům.
Zvýšená pečlivosti poslední měsíc březosti.

ustájení krávy/jalovice- před porodem a po porodu pouze pevná podlaha s
podestýlkou

střežení skotu používání pouze vycvičených psů po návyku
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
8
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu
kategorie
box / kotec/ plocha lehárny
(m2, kus, živá hmotnost
krávy
5
porodní kotec pro volné
telení
9
jalovice
0,90/100 kg ž.hm
výkrm býků stlané
0,90/100 kg ž.hm
výkrm býků celoroštové
0,45/100 kg ž.hm
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu
kategorie
ulička jednosměrnášířka v mm
ulička obousměrná
v mm
krávy včetně porodního
kotce
850
1600
jalovice
850
1600
býci (podestýlka i rošty)
1100
2100
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
9
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu
rozměry boxových loží
kategorie
délka
jednořadých/délka
protilehlých
šířka
krávy
2300/2050
1100
Jalovice a výkrm býků
1900-2300/1700-2050
800-1100
Kombibox: délka min. 1750mm, šířka 1100 mm
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat
hmotnost
prasete (kg)
plocha v m2
<10
0,15
10-20
0,20
20-30
0,30
30-50
0,40
50-85
0,55
85-110
0,65
> 110
1,00
Platí pro prasata chovaná ve
skupině (neplatí pro zapuštěné
prasničky a prasnice
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
10
208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat
Minimální požadavky pro zapuštěné prasnice a prasničky (skupina)
m2
prasnice
2,25
prasnička
1,64
< 6ks = 10% plochy více, > 40ks = 10% plochy méně
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat Minimální standardy pro ochranu prasat
Velikost roštů- šíře mezer a roštnic
mm
selata
11
odstav
14
chovní běhouni
18
zapuštěné prasničky a prasnice
20
min. šířka
roštnice
Selata, odstav
50
Chovné běhouni, prasata ve
výkrmu, prasničky, prasnice
80
mm
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
11
208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat Minimální standardy pro ochranu prasat
další požadavky na chov prasat







hluk max. do 85 dB
čistý prostor, fyzický a teplotní komfort, s odtokem moči
světlo min. 40 luxů
vizuální komunikace s ostatními prasaty (kromě posledního týdnu před porodem)
oddělení výjimečně agresivních jedinců
etologicky vhodný materiál (sláma,seno, dřevo, piliny apod. )
krmení min 1x denně
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat
další požadavky na chov prasat

přístup k čerstvé vodě (přístupné napáječky, 1 napáječka= max. 16 ks)

pro prasata starší 2 týdnů, tekutá forma krmení není napájení

zákaz krácení části ocasu a stejnoměrné snižování špičáků selat obroušením (
možné jen je-li prokázáno poranění struků prasnice či ostatních prasat (ohled na
podmínky prostředí, hustotu stáje)

prasata chovaná venku- přístřešek proti nepřízni počasí, zdroj nezamrzlé vody

kly kanců mohou být zkráceny, je-li to nezbytné pro prevenci poranění ostatních
zvířat nebo z bezpečnostních důvodů
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
12
208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat

krácení klů pouze- prevence poranění ostatních zvířat, bezpečnostní důvody

volné otočení kance,
vizuelní i čichový kontakt s jinými prasaty

volná podlahová plocha kotce :min. 6 m2

připouštění prasnic ke kanci
plocha kotce min. 10 m2 bez překážek

plemenní kance je možné navykat a využívat pro naskočení jiných plemenných
kanců při odběru semene
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat
ochrana prasnic a prasniček

zákaz vazného ustájení pro prasnice/prasničky

zákaz použití postrojů pro prasnice a prasničky

chov prasnic a prasniček pouze ve skupinách (4 týdny po zapuštění-1 týden před
očekávaným porodem (pokud je v hospodářství< 10 prasnic je možno je chovat v
samostatných kotcích- musejí se však volně otočit

délka strany kotce min. 2,8m
(pro skupinu do 6 zvířat alespoň 2,4m)

požadavek na materiál umožňující etologické aktivity
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
13
208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat
ochrana prasnic a prasniček
 zákaz vazného ustájení pro prasnice/prasničky
 zákaz použití postrojů pro prasnice a prasničky
 chov prasnic a prasniček pouze ve skupinách (4 týdny po zapuštění-1 týden
před očekávaným porodem (pokud je v hospodářství< 10 prasnic je možno je
chovat v samostatných kotcích- musejí se však volně otočit
 délka strany kotce min. 2,8m (pro skupinu do 6 zvířat alespoň 2,4m)
 požadavek na materiál umožňující etologické aktivity
 požadavek na dostatek krmiva pro všechny členy skupiny současně
 požadavek na vhodné objemové krmivo (které je možno žvýkat) s vysokým
obsahem vlákniny s dostatečným zdrojem energie
 požadavek na prevenci a eliminaci agrese
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat
ochrana prasnic a prasniček


musí být přijata opatření minimalizující agresi ve skupinách


důkladná očista před umístěním do porodního kotce


volná manipulační plocha za zvířetem
ošetření březí prasnice a prasničky proti ektoparazitům a endoparazitům (dle
aktuální potřeby).
1 týden před očekávaným porodem: nastlání podestýlky (při respektování
technologického způsobu odstraňování výkalů
porodní kotce s volným pohybem,
musí být vybaveny stranovými
zábranami pro ochranu selat,
např. ochrannými mřížemi
proti zalehnutí
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
14
208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat
ochrana selat

požadavek na společný odpočinek všech zvířat

dostatečný prostor k sání mléka v porodních kotcích musí mít selata dostatečný
prostor, aby mohla bez obtíží sát

odstav nejdříve ve stáří 28 dní (výjimka pohoda/zdravotní stav matky či selete)

zajištění zdroje tepla neškodící prasnici
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu
hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat
ochrana odstávčat, chovných běhounů, prasat ve výkrmu

skupinový chov- omezení agrese

chov stálých skupin, slučování neznámých zvířat v nejranějším věku (1 týden po
odstavu)

dostatek možnosti úniku/úkrytu

oddělení ohrožených nebo výjimečně agresivních zvířat

ohrožená zvířata nebo výjimečně agresivní zvířata musí být ustájena odděleně
od skupiny

zklidňující léčiva- jen po konzultaci s veterinárním lékařem
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
15
Směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro
hospodářské účely Příloha - základní požadavky zajištění dobrých životních
podmínek zvířat
Personál

počet, schopnosti,odborná způsobilost
Kontrola




hospodářské zvíře= každodenní kontrola chovatelem- zejména intenzívní chovy,
extenzivní chovy= zamezení utrpení zvířete
bezodkladné ošetření nemocných/zraněných zvířat, v případě potřeby zajištění
veterinární pomoci
zajištění karanténního prostoru
světelné podmínky umožňující kontrolu zvířat
Vedení záznamů

záznamy veterinárních ošetření, záznamy uhynulých zvířat apod.
Volnost pohybu


zamezení utrpení, poškozování zvířete
respektování fyziologických a etologických potřeb
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro
hospodářské účely Příloha - základní požadavky zajištění dobrých životních
podmínek zvířat
Budovy a ustájení



čistitelný a bezpečný materiál, bez ostrých okrajů nebo výčnělků
odpovídající stájové mikroklima- výměna vzduchu
zvířata chována mimo budovy- možnost ochrany před nepříznivým počasím,
predátory a zdravotními riziky
Automatická nebo mechanická vybavení



každodenní kontrola automatických a mechanických vybavení
promptní odstraňování závad
umělý větrací systém- nutná signalizace poruchy (poplašný systém), dostupný
záložní systém
Krmivo, voda a další látky




zdravá potrava, s ohledem na požadavky výživy daného druhu
přístup ke krmivu vzhledem k fyziologickým potřebám
přístup k odpovídajícímu množství vody
minimalizovat znečištění krmiva a napájecí vody
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
16
Směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro
hospodářské účely Příloha - základní požadavky zajištění dobrých životních
podmínek zvířat

ostatní látky
zákaz podávání jakýkoliv jiných látek zvířatům (kromě léčebných,
profylaktických, souvisejících s ošetřením zvířat


úpravy vzhledu zvířat
způsoby chovu
způsoby chovu nesmí způsobovat utrpení nebo poškození zvířat
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
přeprava zvířat
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
17
Vyhláška 4/2009 Sb. o ochraně zvířat při přepravě
příloha č. 3 Požadavky na velikost prostor pro přepravu zvířat, která se neuskutečňuje v souvislosti
s hospodářskou činností, a pro přepravu hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo
v rámci hospodářství
Kategorie zvířat
Přibližná hmotnost zvířat v kg
Minimální podlahová plocha /na
jedno zvíře v m2
Malá telata
50
0,30-0,40
Středně velká telata
110
0,40-0,70
Velká telata
200
0,70-0,95
Středně velký dospělý skot
325
0,95-1,30
Těžký dospělý skot
550
1,30-1,60
Velmi těžký dospělý skot
> 700
>1,60
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně
zvířat během přepravy a souvisejících činností
článek 3 Obecné podmínky pro přepravu zvířat









přeprava zvířat bez zbytečného utrpení
eliminace možností zranění
minimalizace délky trvání cesty
respekt k základním potřebám zvířat
přeprava jen zvířat způsobilých pro přepravu
bezpečné dopravní prostředky, snížení rizika zranění
(konstrukce interiérů)
kvalifikovaný personál, bezpečnost zvířat i personálu,
nakládání, vykládání a přeprava zvířat bez zbytečného
strachu, násilí,
utrpení
pravidelná kontrola zvířat během přepravy
napojení a nakrmení zvířat, zajištění odpočinku zvířat
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
18
Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně
zvířat během přepravy a souvisejících činností
článek 4 přepravní doklady





původ zvířat a majitel
místo odeslání
den a čas odjezdu
plánované místo určení
očekávaná délka trvání cesty
jsou poskytovány na vyžádání orgánu státní správy (Státní veterinární správa)
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně
zvířat během přepravy a souvisejících činností
Příloha I způsobilost zvířat k přepravě
Nesmí se přepravovat !:


zvířata s otevřenými ránami nebo výhřezy


novorozená zvířata, se zcela nezahojeným pupkem


psi a kočky mladší 8 týdnů
březí zvířata, u nichž již uplynulo 90 % či více očekávané doby březosti, nebo
samice,krátce po porodu (do 1 týdne)
selata mladší 3 týdnů, jehňata do 1 týdne, telata mladší 10dnů, (přeprava
pouze do 100km)
jelenovité v období obnovy paroží
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
19
Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně
zvířat během přepravy a souvisejících činností

poskytnutí první pomoci pro poraněná zvířata

případné usmrcení nebo poražení s cílem zabránit zbytečnému utrpení

zákaz podávání sedativ zvířatům

krávy, ovce nebo kozy v laktaci bez doprovodu potomků - podojení v max.12 h
intervalech
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně
zvířat během přepravy a souvisejících činností
Nakládka a vykládka zvířat







předejít zranění, utrpení a zajištění bezpečnosti zvířat.
ochrana zvířat před nepřízní počasí
(vysoké teploty, vítr, déšť)
čisté a dezinfikované
bezpečné pro přepravu (tlumení pohybu vozu,
zábrany proti úniku
vypadnutí zvířete apod.
zajištění výměny vzduchu, především nad zvířaty
v jednotlivých etážích
přístup ke zvířatům, pravidelná kontrola
(osvětlení prostoru), nenasákavá nekluzká podlaha
bylo zajištěno vhodné osvětlovací zařízení umožňující kontrolu a péči o zvířata
během přepravy.
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
20
Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně
zvířat během přepravy a souvisejících činností

selata do 10 kg, jehňata o do 20 kg, telata mladší šesti měsíců a hříbata
mladší čtyř měsíců musí být opatřena vhodnou podestýlkou nebo rovnocenným
materiálem, který zaručí pohodlí se zřetelem na druh, počet přepravovaných
zvířat, délku trvání cesty a počasí. Tento materiál musí zajistit přiměřené nasávání
moči a výkalů.

přeprava delší než 3 h (letadlem, vlakem, lodí)- přítomna osoba se znalostmi
humánní porážky zvířat a vhodným nástrojem
silniční a železniční přeprava

vozidla, ve kterých jsou zvířata přepravována, musí být jasně a viditelně opatřena
symbolem přepravy živých zvířat
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně
zvířat během přepravy a souvisejících činností


povrchy nesmí být zejména kluzké a musí být zajištěna boční ochrana, aby zvířata
nemohla uniknout;
čisté a dezinfikované povrchy ramp, můstků apod.
Rampy pro prasata, telata, koně ≤ 20º
Rampy pro ovce a skot ≤ 36,4°
Rampy sklon > 10° pouze s bočními zábranami




zdvižné plošiny a horní podlaží vybavení bezpečnostním hrazením
zboží přepravované spolu se zvířaty nesmí způsobit stres/zranění
minimalizace vzájemného znečištění zvířat
zajištění stability kontejnerů
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
21
Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně
zvířat během přepravy a souvisejících činností
zákaz zvířata

bít / kopat/ působit tlakem na citlivé části těla

zavěšovat zvířata pomocí mechanických prostředků;


zvedat nebo tahat zvířata za hlavu, uši, rohy, končetiny, ocas nebo srst, nebo s nimi
způsobování zbytečné bolest nebo utrpení

používání poháněče nebo pomůcky se špičatými konci

zbytečné zadržování zvířat v zúžením prostoru

elektrické obušky jen v nutných případech (dospělý skot, prasata, jen zadní partie, max.
vteřinové intervaly, použití jen při znatelné zpětné reakci)
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně
zvířat během přepravy a souvisejících činností
Oddělená přeprava

různé druhy zvířat

zvířata znatelně odlišné velikosti nebo různého stáří

dospělé chovné kance nebo hřebce

samce v říji a samice

zvířata s rohy a zvířata bez rohů

zvířata navzájem nepřátelská

přivázaná a nepřivázaná zvířata
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
22
Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně
zvířat během přepravy a souvisejících činností
silniční vozidla (přeprava domácích koňovitých, skotu, ovcí, koz a prasat
intervaly krmení a napájení, délka trvání cesty a doba odpočinku

délka trvání přepravy nesmí překročit 8 hodin !
Lze prodloužit délku přepravy pokud:

neodstavená telata, jehňata, kůzlata a hříbata na mléčné výživě a neodstaveným selatům musí
být po 9 hodinách cesty poskytnuta doba na odpočinek v délce min 1 h, která je dostatečná k
podání tekutin a v případě potřeby k nakrmení- po odpočinku- délka trvání přepravy dalších
9h


prasata lze přepravovat po dobu nejvýše 24 hodin. během cesty musí mít stálý přístup k vodě

ostatním zvířatům musí být po 14 hodinách cesty poskytnut odpočinek v délce min. 1 hodiny,
zejména pro nakrmení a napojení. Po této přestávce může přeprava pokračovat dalších 14
hodin.
domácí koňovité lze přepravovat po dobu nejvýše 24 hodin. napájení každých 8 hodin
napájení, případně nakrmení
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně
zvířat během přepravy a souvisejících činností
silniční přeprava (přeprava domácích koňovitých, skotu, ovcí, koz a prasat)
Po uplynutí stanovených dob - vyložení, nakrmení , napojení
odpočinek po dobu alespoň 24 hodin.
železniční přeprava
zvířata nesmějí být přepravována po železnici, pokud by maximální délka trvání cesty překročila
8h
Lze prodloužit délku přepravy , platí shodné podmínky jako pro silniční přepravu
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
23
Nový občanský zákoník 89/2012Sb.

§ 494
„Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o
věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze“

§ 1014
Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku,
popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně
tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného
úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě.
Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odstavce 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo
na její náhradu.

§ 2970 Náhrada při poranění zvířete
„Při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu,
kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. Náklady spojené s péčí o
zdraví nejsou neúčelné, i když podstatně převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v
postavení poškozeného“
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
odkazy a zdroje
https://www.google.cz
SW Codexis
https: www.obcanskyzakonik.justice.cz/
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
24
Závěr
Děkuji Vám za pozornost
Ing. Jan Hrubý
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA:
EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ
25
Download

Životní pohoda zvířat v souvislosti s ekonomikou chovu v