Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Obsah:
1.
Tomáš Hűner, nám. ministra průmyslu a obchodu ČR, ředitel sekce průmyslu a energetiky
Možnosti podpory investic s ohledem na naplňování cílů české energetické politiky
2.
Ivo Hlaváč, nám. ministra životního prostředí, ředitel sekce technické ochrany
životního prostředí
Pohled na budoucí podobu energetického mixu ČR a na možná kompenzační opatření spojená
s výstavbou či modernizací elektráren
3.
Lubor Veleba, CCO a jednatel RWE Gas Storage, s.r.o.
Investice RWE do energetické infrastruktury v ČR – plány a realita
4.
Peter Bodnár, člen představenstva a ředitel divize investice ČEZ, a.s.
Klíčové investice ČEZ v ČR – vize pro uhelné elektrárenství a výrobu elektřiny v ČR
5.
Pavel Šolc, ředitel sekce Korporátní služby ČEPS, a.s.
Projekty pro řešení stability a vyrovnané bilance elektrizační soustavy
6.
Jan Nehoda, COO a jednatel Net4Gas, s.r.o.
Klíčové stavby v přepravní soustavě a problémy při jejich realizaci
7.
Michal Mejstřík, člen NERV, ředitel a předseda představenstva EEIP, a.s.
Konkurenceschopnost ČR s důsledky pro oblast energetiky – porovnání s jinými
státy EU i mimo EU
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Možnosti podpory investic s ohledem
na naplňování cílů české energetické
politiky
Leading Minds Forum
Je Česká republika vhodným
místem pro investice v oblasti
energetiky?
Praha, 6. května2011
Ing. Tomáš Hüner
náměstek ministra
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Historický vývoj spotřeby EE
Historický vývoj spotřeby elektřiny v České republice
100 000
95 000
90 000
85 000
80 000
75 000
70 000
65 000
[GWh]
60 000
55 000
50 000
45 000
40 000
35 000
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
191 192 192 193 193 194 194 195 195 196 196 197 197 198 198 199 199 200 200 201 201 202 202 203 203 204 204 205
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
5
0
[roky]
Tuzemská brutto spotřeba
Tuzemská brutto výroba
Zdroj: EGÚ Brno, a.s., predikce MPO
1. Spotřeba elektřiny
5
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Predikce spotřeby EE
95
90
85
80
[TWh]
+ 40 %
+ 36 %
75
+ 31 %
70
65
60
55
50
1995
2000
2005
2010
nízký
2015
2020
2025
referenční
2030
2035
vysoký
2040
2045
2050
2055
2060
historie
Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad 2010
1. Spotřeba elektřiny
6
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Optimální energetický mix
• Diverzifikovaný a vyvážený mix zdrojů:
- Fosilní paliva (černé a hnědé uhlí)
- Jaderné palivo
- Plynná paliva
- Kapalná paliva
- Obnovitelné zdroje energie
2. Energetický mix
7
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Struktura výrobních nákladů
Uran ~ 5%
Zdroj: NEA & MAAE 2005
2. Energetický mix
8
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Východiska pro energetický mix
8 TWh/rok
1x 1.000 MW inst. JE
~
3.000x 2 MW inst. VtE
3.000ha x 0,2 kW p. FVE
2. Energetický mix
9
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Složení energetického mixu
45%
42%
40%
35%
30%
20%
25%
24%
25%
18%
21%
25%
20% 21% 19%
20% 20%
15%
15%
15%
11%
10%
4%
5%
0%
2005
2030
tuhá paliva
plynná paliva
kapalná paliva
2050
jaderné palivo
obnovitelné zdroje
Cílem je vyvážený energetický mix.
2. Energetický mix
10
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Scénář elektromobilita
Struktura výroby elektřiny [TWh]
100
80
Struktura výroby elektřiny [TWh]
CELKEM
70
CELKEM
90
2005sk 2006sk
82,6
84,4
82,6
84,4
2010
85
2015
84
2020
84
2025
83
2030
89
2040
93
2050
95
85
84
89
94
113
130
151
60
50
40
30
Struktura výroby elektřiny - hydrogen [TWh]
20
10
0
2005sk
2006sk
2010
2015
2020
2025
2030
Hnědé uhlí
Černé uhlí
Ostatní tuhá paliva
Plynná paliva
Jaderné palivo
Obnovitelné zdroje
2040
2050
160
Kapalná paliva
140
120
100
80
60
40
20
0
2005sk
2. Energetický mix
2006sk
2010
2015
2020
2025
2030
Hnědé uhlí
Černé uhlí
Ostatní tuhá paliva
Plynná paliva
Jaderné palivo
Obnovitelné zdroje
11
2040
2050
Kapalná paliva
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Akumulace
• Akumulace – nutný předpoklad řízení ES
PVE
Baterie
Ostatní akumulační systémy
• Limitujícími faktory
•
3. Akumulace
Výzkum a vývoj
Cena a návratnost investic
Rozloha, charakter krajiny a klimatické podmínky
12
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Vyhledávací studie PVE
Zdroj: EnergoTis 2010
3. Akumulace
13
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Bilance CEE regionu 2009
Švéds ko
Dr uh zdr oje
ja dern ý
uh eln ý
pl yn
ol ej
vod ní (VE)
OZE be z VE
ostatní
Nizoz emí
Lotyšsk o
Dánsko
Rusko
Bělorusko
0,5
0,2
1,1
4,4
8%
8%
1%
12 %
20 %
0,2
Ukrajina
ČR
47 %
9,2
Polsko
Středoevropský reg ion - výroba 902,2 TWh
5,4
ex portní s aldo 22,5 TWh
4%
Něm ec ko
Belgie
Litv a
2,1
SR
10,5
1,4
2,7
Rakousko
8,6
Švýc ars ko
1,2
Maďars ko 0,3
2,1
Slovinsko
3,3
1,3
Rum unsko
Chorvat sk o
It álie
Bosna
Srbsko
Zdroj dat : ENT SO-E
EGÚ B rno, 12/ 2010
Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad 2010
4. Sítě
14
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Rozvoj přenosové soustavy
Očekávaný rozvoj přenosové
sítě do roku 2025
A
0
5 10
20
30
40
2025
D
N
L
50 km
P
H
2017
C
SRohrsdorf
VP
Chomutov
50Hertz
T
CHOTĚJOVICE
PVE
2025-30
ACTHERM
VTE
2016
U
VERNÉŘOV
2016
2022
ETU 2
EPRU 1
2016
PPC2013
2017
EPRU 2
EPOC
L
8
201
VÝŠKOV
EME
HRADEC
západ
HRADEC
východ
S
NEZNÁŠOV
2015
PPC
2016
VÍTKOV
2022
ČECHY
STŘED
PRAHA
VÍTKOV
E
2025
O
BEZDĚČÍN
BAB YLON
ELE 2012
CHOTĚJOVICE
2012
2025-30
2023 SEVER
MALEŠICE
K
EDS
Mechlenreuth
TÝNEC
TENNET
ŘEPORYJE CHODOV
OPOČÍNEK
D
HORNÍ
ŽIVOTICE
ECHV
2021
2022
PSE
A
2023
KRASÍKOV
CHRÁST
DĚTMA ROVICE
2014
Dobrzeń
Wielopole
2018
Kopanina
Bujakow
ALB RECHTICE
LÍSKOVEC
Etzernicht
PŘEŠTICE
MILÍN
2018
KLETNÉ
2025-30
2025-30
NOŠOVICE
2012
MÍROVKA
PROSENICE
TÁB OR
Varín
ČEBÍN
2018
2020
ETE ETE 2
OTROKOVICE
SOK OLNICE
KOČÍN
SEPS
2025-30
S
EDA
SLAVĚT ICE
DASNÝ
O
K
N
2025-30
EDU
E
P.Bystrica
ROHATEC
R
E
R
Ö
APG
T
V
I
C
E
S
2025-30
Križovany Senica
H
Durnrohr
Stupava
Bisamberg
O
Připravované nové vedení PS
L
Nové vedení PS v novém koridoru
S
Alternativa - záměr na nové vedení
Posílení vedení v závislosti na
velikosti nových zdrojů
Připravovaný nový zdroj do PS
Dle podkladů 11/2010
Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad 2010
4. Sítě
15
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Přepravní soustava
4. Sítě
ČR buduje nové
zásobníky plynu
a sofistikovaná
propojení s okolními
státy
Zvyšuje dovozní
závislost, proto
nerelevantní pro výrobu
elektřiny a tepla
16
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Přístup MPO
Udržení přijatelné cenové hladiny energií
Snižování zátěže podnikatelů
Zlepšení konkurenceschopnosti
Prioritní oblasti k řešení:
Energetický mix – aktualizace
energetické koncepce
Legislativa v oblasti energetiky
Zjednodušení legislativy pro energetickou
infrastrukturu
Mezinárodní spolupráce
5. Přístup MPO
17
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Shrnutí a závěr
Stanovení optimálního energetického mixu
Investice do zdrojů (stabilní, regulační)
Diverzifikace přepravních cest
Posilování přenosových sítí a přeshraničních
propojení v rámci Středoevropského regionu
Investice do přenosové a přepravní
infrastruktury
Prohlubování mezinárodní spolupráce
Trvalé vytváření podmínek pro celkovou
obnovu a rozvoj energetického sektoru ČR na
soukromé bázi
Podpora rozvoje trhu, snižování
administrativní zátěže
7. Shrnutí a závěr
18
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011
Je ČR vhodným místem pro
investice v oblasti energetiky?
Ivo Hlaváč
Praha, 6. května 2011
20
Role státu v podpoře stabilního
podnikatelského prostředí
• Dlouhodobá predikovatelnost je pro sektor energetiky zcela
zásadní vzhledem k době životnosti plánovaných investic (2040 let)
• Situace je komplikována řadou globálních vlivů s dopadem na
ceny komodit (politická situace v některých rizikových
regionech, rostoucí poptávka rozvíjejících se ekonomik, přírodní
katastrofy)
• ČR/EU musí usilovat zejména v oblasti strategických politik a
příslušné legislativy o dlouhodobou konzistenci a jasný signál
pro investory
• Úkolem této vlády je připravit, projednat a schválit do konce
letošního roku Aktualizovanou SEK, Surovinovou politiku ČR,
Státní politiku ŽP a Politiku ochrany klimatu
• Výše uvedené politiky pro horizont 2020/2030/2050 musí být
společně provázané a dávat jasný signál o směřování ČR v
oblasti energetiky
21
Hlavní cíle budoucího rozvoje
energetiky v ČR
•
•
•
•
•
•
•
•
Energetika musí být bezpečná, z hlediska životního prostředí
udržitelná a ekonomicky dostupná
Značný důraz je třeba klást na úspory a energetikou efektivitu
Nejčistší energie = nevyrobená energie (uspořená energie)
Z hlediska vyváženého palivového mixu budou mít své místo
všechny stávající zdroje s rostoucím podílem JE, PE a OZE na úkor
uhlí
Klíčové budou investice do posílení přenosových a distribučních sítí
(+ tlak na budování OZE s možností akumulace elektřiny)
Zvýšené využití elektřiny v segmentu elektromobility může přinést
revoluci v současném schématu výrobce – distributor - zákazník
Podpora VaV bude klíčová z hlediska udržení konkurenceschopnosti
v inovacích a průmyslové výrobě
Důležitou roli bude hrát i vzdělávání a osvěta – zejména na straně
konečného spotřebitele
22
Energetický mix výroby elektřiny do
roku 2030
23
Příležitosti a hrozby pro české
teplárenství
• Budoucnost českého teplárenství se neodvíjí pouze od debaty
o (ne)prolomení limitů těžby HU
• MŽP se domnívá, že existuje řada způsobů, jak zajistit
teplárnám dostatečné množství HU bez prolomení stávajících
limitů těžby
• Do rozhodovacího procesu je nutné zahrnout všechny
významné vstupy, které byly doposud opomíjeny (cena
povolenek, emisní stropy, potenciál ZEVO v ČR, atd.)
• Bez postupné modernizace a transformace by došlo ve většině
lokalit ke ztrátě konkurenceschopnosti = rozpadu soustav CZT
• Zároveň nelze opomíjet nastupující trendy vedoucí k
decentralizaci (mikrokogenerace, využití biomasy a bioplynu)
• Je nutné diskutovat a analyzovat jako zásadní problém jdoucí
nad rámec aktualizace SEK
24
Klíčové determinanty budoucích
investic z pohledu ochrany ŽP
• Promítnutí ceny emisních povolenek (EU ETS)
do ekonomiky výroby elektřiny a tepla
(postupný náběh aukcí od roku 2013)
• Zpřísnění směrnice o průmyslových emisích
(IED)
• Národní emisní stropy pro látky znečišťující
ovzduší (zdroje o příkonu 50 MW a více )
• Problematika vyššího energetického využití
komunálního odpadu
25
Příležitost pro modernizaci
české energetiky
• Provedení jedné investice může napomoci ke
splnění více požadavků legislativy ochrany životního
prostředí
• Národní plán investic (derogace) – povolenky
zdarma
na
výrobu
elektřiny
výměnou
za
modernizaci
infrastruktury
a
investic
do
nízkoemisních technologií
• Program financování 1) inovací a čistých technologií
pro průmysl, 2) úspor energie v bytovém sektoru
(Zelená úsporám II) z výnosů aukcí emisních
povolenek (2013-2020)
• Stávající (do 2014) a nový OPŽP
26
Děkuji za pozornost
E-mail: [email protected]
www.mzp.cz
27
Investice RWE do energetické
infrastruktury v ČR: plány a
realita
Leading Minds Forum
6. května 2011, Praha
Lubor Veleba
Jednatel
RWE Gas Storage
RWE Gas Storage, s.r.o.
RWE je připravena investovat miliardy korun v ČR
Brzdí nás překonávání nadměrných překážekU
RWE Gas Storage, s.r.o.
STRANA 29
Projekty RWE pro energetickou bezpečnost
v ČR i v Evropě
Podzemní zásobníky
– Rozšíření
podzemních
zásobníků
Třanovice a
Tvrdonice
– Na tyto projekty
jsme získali grant
ve výši 35 milionů
euro z Evropské
komise
Přepravní soustava
– Výstavba plynovodu
Gazela
– Propojení sever-jih
– ČR – POLSKO
– Nabucco
– Posílení kapacity
zpětného toku ze
západu na východ
– V příštích pěti
letech plánujeme
vybudovat další
nové skladovací
kapacity
RWE Gas Storage, s.r.o.
STRANA 30
Investice do energetické infrastruktury
potřebují jasná pravidla
Jistota plánování
Kratší doba realizace
Strategické projekty pro ČR
Veřejný zájem
Nechceme být cílem vydírání
Spekulace s pozemky
Ohrožena budoucí prosperita ČR
RWE Gas Storage, s.r.o.
STRANA 31
RWE Gas Storage investuje miliardy korun do
rozšíření podzemních zásobníků plynu
> Další projekty jsou
připravené a jejich
realizace závisí na
poptávce
> Investice v energetice
přinášejí zisk investorům,
ale zároveň posilují
energetickou bezpečnost
a slouží celé společnosti
Plánovaný rozvoj kapacity (mil. m3)
+195
+140
+150
2856
+50
2661
2521
2321
2371
2009-10
2010-11
dnes
> Rozšíření kapacity
portfolia zásobníků RWE
Gas Storage o 535 mil.
m3 do roku 2018
2011-12
2012-13
2018
RWE Gas Storage, s.r.o.
STRANA 32
Rozšíření podzemního zásobníku představuje
komplexní a náročný investiční projekt
PZP Třanovice
PZP Tvrdonice
> Úprava centrálního areálu a
povrchových technologií
> Úprava centrálního areálu a
povrchových technologií
> Oprava 5 stávajících sond
> Oprava 14 stávajících sond
> Vrtání 10 nových provozních
sond
> Vrtání 7 nových provozních
sond
> Výstavba plynovodů k sondám
a sběrného plynovodu,
pokládka elektrického vedení
a optických kabelů
> Výstavba plynovodů k sondám
a sběrného plynovodu,
pokládka elektrického vedení a
optických kabelů
> Upgrade řídícího systému
> Výstavba nového sběrného
střediska
RWE Gas Storage, s.r.o.
STRANA 33
Ne všude se nám ale daří měnit plány v realitu
> Severní Morava: výstavba je v
plném proudu, zprovoznění
kapacity příští rok
> Jižní Morava: 3 roky čekání na
povolení báňského úřadu, stále
bez výsledku
> Premiér a další političtí přestavitelé deklarují důležitost výstavby další
skladovací kapacity v ČR, ale jiné státní instituce výstavbě kapacity
de facto bráníU
RWE Gas Storage, s.r.o.
STRANA 34
Investice do energetické infrastruktury je
během na dlouhou trať
> Výstavba či rozšíření
podzemního zásobníku se
může protáhnout:
– 1-2 roky na posuzování
investičního záměru
(investor musí poskytnout
seismická a jiná data)
– 2 až 3 roky na získání
potřebných povolení
(stavební, energetická a
báňská legislativa)
– 2-5 let na výstavbu
Nejdůležitější povolení pro rozšíření PZP Třanovice:
>
státní autorizace projektu (MŽP )
>
EIA –zjišťovací řízení
>
změna povolení HČ (natlakovaní Starého Pole)
>
povolení HČ (PIOS a nové vrty) (2)
>
povolení překročení hluku při vrtání nových sond, KÚ Ostrava
>
začlenění projektu Třanovice do PUR a ZUR ČR 2009
>
IPPC – turbíny kompresorů
>
Územní plán Č. Těšína
>
Územní rozhodnutí (16)
>
Stavební povolení (15)
>
změna UR + změna stavby před dokončením (3)
>
povolení zkušebního provozu (3)
>
kolaudační rozhodnutí – všechny stavby se stav. povolením (15)
>
povolení kácení lesního porostu (cca 4)
>
koordinované stanoviska dotčených organizací ve veřejně právním
předjednaní všech staveb (krabice papírů)
>
bio dozor, archeologický dozor
Zdržení v povolovacím procesu má fatální
dopad na ekonomickou návratnost projektů.
RWE Gas Storage, s.r.o.
STRANA 35
Výkup pozemků a věcná břemena představují
roky snažení s nejistými výsledky
> Při rozšiřování stávajícího
PZP na jižní Moravě se
nedaří se zajistit přístup k
červeně označeným
pozemkům z následujících
důvodů
> Nevyřešené dědictví
> Bankrot
> Neznámá adresa
majitele
> Extrémní požadavky
na vyrovnání
RWE Gas Storage, s.r.o.
STRANA 36
Kvůli průtahům jsme se rozhodli sběrný
plynovod umístit pod koryto vodního kanálu
> A koryto jsme při té příležitosti zrekonstruovaliU
RWE Gas Storage, s.r.o.
STRANA 37
Při přímém dvoustranném vyjednávání s
majiteli pozemků jsme většinou úspěšní
> Instalace vrtné soupravy vyžaduje
dočasný zábor velké plochy
> Dobré vztahy s místními komunitami
a kompenzace však pomáhají
RWE Gas Storage, s.r.o.
STRANA 38
Několik námětů jak zjednodušit investorům
život
> „One-stop shop“ s dostatečnými pravomocemi vůči krajským a
místním orgánům zapojeným do povolovacích řízení
> Vyšší vymahatelnost pravidel správního řádu
– Všechna povolovací řízení musí skončit v zákonném termínu
> Odvolání k vyšší instanci by nemělo mít automaticky odkladný
účinek
– vyšší instance často vrací věc nižší instanci z procesních, nikoliv
věcných důvodů; takové rozhodnutí lze znovu napadnout, i když
je ve všech věcných aspektech shodné
> Zefektivnění práce soudů, které jsou příliš pomalé
> Stát by měl vysvětlovat místním komunitám přínosy investic do
energetických projektů a podporovat je pomocí daňových asignací
či jiného podobného nástroje
RWE Gas Storage, s.r.o.
STRANA 39
KLÍČOVÉ INVESTICE ČEZ
Peter Bodnár
člen představenstva a ředitel divize investice ČEZ, a.s.
ČEZ SE DNES ŘADÍ MEZI 10 NEJVĚTŠÍCH
ENERGETICKÝCH SPOLEČNOSTÍ V EVROPĚ
10 největších evropských energetik
10 největších evropských energetik
Počet zákazníku v 2009 v miliónech
Tržní kapitalizace v mld. € k 4. 3. 2011
1 Enel
60,5
2 EdF
37,9
3 E.ON
30,0
4 Iberdrola
28,0
5 RWE
25,0
1 GDF Suez
62,8
58,0
2 EdF
46,4
3 E.ON
4 Enel
39,7
5 Iberdrola
6 GdF Suez
11,3
6 RWE
7 EdP
10,9
7 Fortum
8 CEZ
9,3
8 CEZ Group
32,8
26,8
19,7
17,9
9 EnBW
6,0
9 PGE
10,7
10 PGE
5,0
10 EnBW
10,3
Zdroj: Bloomberg, Výroční zprávy
41
ČEZ SI DODNES ZACHOVAL STABILNÍ POSTAVENÍ NA
DOMÁCÍM TRHU
Těžba uhlí
ČEZ
Ostatní
49%
22 milionů tun
51%
23 milionů tun
ČEZ vlastní 100%
akcií v největší
české těžební
společnosti
(Severočeské doly)
zdroj: ČEZ, ERÚ, 2009
Výroba
74%
60,6 TWh
Přenosová
soustava
100%
58,2 TWh
propojené střední
Evropy však podíl
ČEZ dosahuje jen
necelá 4 % výroby a
trh je plně
konkurenční
5 z 8 distribučních
regionů
44%
24,4 TWh
61% zákazníků
39% zákazníků
26%
21,6 TWh
V kontextu
Distribuce
Dodávky pro
konečnou
spotřebu
Českou přenosovou Regulováno ze
soustavu vlastní
a provozuje ČEPS,
jejímž 100%
vlastníkem je český
stát
strany ERÚ
56%
31,2 TWh
Trh je plně
konkurenční
42
ČEZ SE STAL MEZINÁRODNÍM DODAVATELEM
ELEKTŘINY A LEADREM NA TRZÍCH STŘEDNÍ
A JIHOVÝCHODNÍ EVROPY
CEZ Group in Poland
(100% stake in Skawina, 100% in Elcho)
Electricity generation, gross (TWh)
Market share
Installed capacity (MW)
Market share
2.3
Energy Assets
Target markets
Trading Activities
Active subsidiary
1.5%
730
2.1%
Number of employees
530
Sales (EUR million)
160
CEZ Group in Germany
(50% stake in MIBRAG)
CEZ Group in Romania
(100% stakes in CEZ Distributie, CEZ Vanzare)
Electricity sales, net (TWh)
3.3
Number of connection points (million)
1.4
Market share
Number of employees
Sales (EUR million)
17%
2,151
367
CEZ Group in Bulgaria
(67% stake in CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ
Electro Bulgaria, 100% in TPP Varna )
Annual coal extraction (m t)
19.7
Electricity sales, net (TWh)
8.7
Lignite reserves (m t)
530
Number of connection points (million)
2.0
CEZ Group in the Czech Republic
Market share
Electricity generation, gross (TWh)
60.8
Market share
74%
Number of connection points (million)
Market share
3.5
61%
Installed capacity (MW)
12,405
Number of employees
19,970
Sales (EUR million)
5,847
CEZ Group in Albania
(76% stake in OSSH)
Installed capacity (MW)
Market share
Number of employees
Sales (EUR million)
4,154
730
8.8
Number of connection points (million)
1.3
Market share
Electricity sales (TWh)
4.1
Installed capacity (MW)
Source: CEZ, national statistics, data for 2009, CZK/EUR 26.45
11%
Electricity sales, net (TWh)
1.1
6,086
1,260
CEZ Group in Turkey
(37.36% stake in Akenerji; effective 44.3% stake
in SEDAS through AkCez)
Number of connection points (million)
Number of emplyees
39%
Market share
6.5 %
373
1.1%
43
OBNOVA A VÝSTAVBA ZDROJŮ POLOŽILA ZÁKLADY PRO
RŮST SKUPINY ČEZ V BUDOUCNU
Investiční výdaje* skupiny ČEZ
miliony Kč
Obnova a výstavba nových zdrojů do
roku 2009 (ve výstavbě + kontrahováno)
MW
plyn
uhlí
4 000
50 000
vítr
600
40 000
3 000
800
30 000
2 000
750
20 000
660
1 000
10 000
3610
800
0
0
2004
2005
2006
2007
2008
Tušimice II
Ledvice
Prunéřov II
Počerady
Fantanele
Total
Obnova/výstavba nových zdrojů představuje v současnosti cca 24% naší instalované kapacity.
*Včetně investic v sektoru distribuce, těžby a ostatních
44
VÝROBU LZE POKRÝT RŮZNÝMI TYPY ELEKTRÁREN,
KAŽDÁ MÁ SVÉ VÝHODY A NEVÝHODY
Jádro
Žádné emise CO2
Stabilita dodávek paliva,
možnost předzásobení
Nejnižší náklady
Uhlí
Plyn
Jediné palivo, kterého je v
našem regionu dostatek
Fungující mezinárodní trh s
černým uhlím, snadný import
Vysoká účinnost (CCGT)
Flexibilní regulace výkonu
Rychlá výstavba a relativně
nízká počáteční investice
Obnovitelné
zdroje
Žádné emise CO2
Šetrné k životnímu prostředí
Politická podpora
Dlouhá doba výstavby
Náročnost na kapitál
Politicky citlivé téma
Vysoké emise CO2, technologie na
jejich minimalizaci (CCS) ještě nejsou
komerčně dostupné
Relativně vysoké náklady na palivo
Ceny plynu značně kolísají
Úplná závislost na importu
Omezený potenciál, silně závisí na
místních podmínkách
Ohrožují stabilitu přenosové sítě
Drahé (nároky na veřejnou podporu)
45
V SOUČASNOSTI ČEZ INVESTUJE ZEJMÉNA DO
OBNOVY HNĚDOUHELNÝCH ELEKTRÁREN
Kapacita hnědouhelných elektráren (MW)
Výhody projektů obnovy
Nízká cena lokálního
5 724
hnědého uhlí
3 514
Současnost
Dožívající
hnědouhelná
kapacita, která
bude nahrazena
zdroji na jiná
paliva
750
Prunéřov
660
Ledvice
800
Tušimice
Elektrárny v blízkosti dolů –
nižší náklady na přepravu
Nahrazení starých bloků
novými technologiemi
(snížení emisí CO2 o 20% z
1t CO2/MWh na 0.8
CO2/MWh)
Zajištěné dodávky hnědého
uhlí po celou dobu životnosti
Projekty obnovy
46
TUŠIMICE – KOMPLEXNÍ OBNOVA
(4 x 200 MWe)
Komplexní obnova 4 stávajících uhelných
bloků o výkonu 200 MWe
Výstavba rozdělena do dvou etap
Čistá účinnost 38% (ISO)
Zahájení stavby 06/2007
Plánované uvedení do provozu
- I. etapy 06/2010
- II. etapy 11/2011
47
PRUNÉŘOV – KOMPLEXNÍ OBNOVA
(3 x 250 MWe)
Komplexní obnova 3 stávajících uhelných bloků
o výkonu 210 MWe
Čistá účinnost vyšší než 39% (ISO)
Předpoklad zahájení stavby 03/2012
Plánované uvedení do provozu 04, 06,
08/2014
48
LEDVICE – NOVÝ NADKRITICKÝ UHELNÝ BLOK
(1 x 660 MWe)
Stavební příprava dokončena
Uhelný blok s nadkritickými parametry o
výkonu 660 MWe
Čistá účinnost 42,5% (ISO)
Zahájení stavby 07/2007
Plánované uvedení do provozu – IV.Q. 2013
49
POČERADY – NOVÝ PAROPLYNOVÝ ZDROJ
(1 x 838 MWe)
Pilotní výstavba PPC 838 MWe v ČEZ
Čistá účinnost 57,4% (ISO)
Zahájení stavby 04/2011
Plánované uvedení do provozu 06/2013
50
POKRAČUJE PŘÍPRAVA DOSTAVBY TEMELÍNA,
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR ROZŠÍŘENÍ DUKOVAN, V
ZAHRANIČÍ SE PŘIPRAVUJE PROJEKT BOHUNICE
Příprava zahraničí
Příprava tuzemsko
Dostavba Temelína
Nový blok v Jaslovských Bohunicích
Probíhá Zadávací
Příprava na výkup
řízení na výběr EPC
dodavatele
Probíhá proces EIA
Probíhá zpracování
PZ/ZP na SaVI
pozemků
Příprava pro
zpracování studie
proveditelnosti
Rozšíření Dukovan
Dostavba JE Černá Voda
Schválen PZ
Smlouva s ČEPS
Dobíhá výkup
pozemků
Probíhá tvorba
studie
proveditelnosti
Podíl ČEZu
(9,15%) ve
společném podniku
Energo Nuclear
odprodán
majoritnímu majiteli
(rumunský stát)
51
POPTÁVKA PO VÝSTAVBĚ ELEKTRÁREN V ČR JE ZÁVISLÁ
NA POPTAVCE PO ELEKTŘINĚ A VÝVOJI CELÉ
EKONOMIKY
MEZIROČNÍ INDEXY SPOTŘEBY ELEKTŘINY A HDP V ČR
8%
Spotřeba elektřiny
6%
HDP
4%
2%
21%
0%
4%
-2%
Propad způsobený
hospodářskou krizí
-4%
50%
-6%
-8%
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
zdroj: ČSÚ, ERÚ, ČEZ
52
EKONOMIKA SE ODRAZILA ODE DNA, ALE HROZBY
DALŠÍHO ZPOMALENÍ ZŮSTÁVAJÍ
GDP
Indexováno, 100 = 2005
Průmyslová produkce
Indexováno, 100 in 2005
110
109
EU27
105
USA
107
JPN
105
100
103
95
101
90
99
85
97
80
95
75
EU27
Nejhorší recese od Velké hospodářské krize skončila v druhém pololetí roku 2009
Od té doby vyspělé země zaznamenávají relativně mírný, křehký a nerovnoměrný růst
Nejisté budoucí následky fiskálních a monetárních stimulů ekonomiky
Zdroj: Eurostat, IMF, IHS GI
53
2010Q4
2010Q3
2010Q2
2010Q1
2009Q4
2009Q3
2009Q2
2009Q1
2008Q4
2008Q3
2008Q2
2008Q1
2007Q4
2007Q3
2007Q2
2007Q1
2006Q4
2006Q3
2006Q2
2006Q1
2005Q4
2005Q3
2005Q2
JPN
2005Q1
2010Q4
2010Q3
2010Q2
2010Q1
2009Q4
2009Q3
2009Q2
2009Q1
2008Q4
2008Q3
2008Q2
2008Q1
2007Q4
2007Q3
2007Q2
2007Q1
2006Q4
2006Q3
2006Q2
2006Q1
2005Q4
2005Q3
2005Q2
2005Q1
USA
PRO ROKY 2010–2015 BYL INVESTIČNÍ PROGRAM
SNÍŽEN O 24% OPROTI PŮVODNÍM OČEKÁVÁNÍM
Investice 2010 – 2015 (CAPEX a finanční investice)
Pozastavené projekty:
v mld. Kč
120,0
Snížení z 423 311 mld. Kč
100,0
Varna a Skawina (nové zdroje),
Galaţi, Nováky,
US STEEL
Ukončení akvizičních
projektů:
80,0
STEAG, Geso/Enso, ENEA,
Energa, privatizace tureckých
společností, PAK, Cernavoda
60,0
40,0
20,0
0,0
2010
2011
2012
prosinec 2009
2013
2014
2015
leden 2011
Odchod ze zemí, kde
nemáme energetická aktiva:
např.: Rusko, Ukrajina,
Kosovo, Srbsko,...
Projekty, které nesplňovaly strategické cíle nebo byly nerentabilní, byly z programu
vyloučeny. Pokud dojde k oživení energetického trhu a ke zlepšení rentability těchto
projektů, mohou být znovu zařazeny
Každý projekt musí pokrýt minimálně WACC včetně výnosové prémie
* Pozn. stav k roku 2010
54
SUMÁŘ KLÍČOVÝCH INVESTIC ČEZ
Jádro
Uhlí
Dostavba dvou bloků jaderné elektrárny Temelín
Obnova jaderné elektrárny Dukovany
Společný podnik pro dostavbu elektrárny Jaslovské Bohunice na Slovensku
Výstavba zdrojů, které poskytují nákladovou výhodu (např. blízkost dolu)
Komplexní obnova Tušimic, Prunéřova
Nový zdroj v elektrárně Ledvice s nejmodernější komerčně dostupnou
technologií
Důležitá část výrobního mixu pro špičkový výkon a regulaci soustavy jako
Plyn
protiváha OZE, vysoká účinnost při kombinované výrobě elektřiny a tepla
Projekty PPC Počerady, Mělník v České republice
Výstavba PPC na Slovensku a v Maďarsku (JV se společností MOL)
Výstavba největšího větrného parku v Evropě (poblíž rumunských obcí
Obnovitelné
zdroje
Fantanele a Cogealac; výkon 600 MW)
Fotovoltaické elektrárny v ČR
Spalování či spoluspalování biomasy, větrné elektrárny a další
55
Zajištění stability a výkonové
rovnováhy ES ČR
Pavel Šolc
Ředitel sekce Korporátní služby, ČEPS, a.s.
6. 5. 2011
Obsah
Zajišťování řízení ES a výkonové rovnováhy na
liberalizovaném trhu – liberalizace po 10 letech
Vliv integrace OZE a změn ve zdrojovém mixu v
ČR a ve střední Evropě
Projekty pro zajištění rovnováhy
Shrnutí
Řízení ES v podmínkách trhu
Vyrovnanost výroby a spotřeby na úrovni predikce
zajišťuje trh s elektřinou v hodinových diagramech
– Bilaterální transakce
– Organizovaný trh
Produktové obchody
Spotový trh (vč. propojení trhu CZ/SK)
Vnitrodenní trh
Základní motivací je mechanismus vyrovnávání a
zúčtování odchylek
– Vysoká cena odchylky vázaná na její velikost
– Nástroje řízení rizik na úrovni účastníků i
organizátorů trhu
Řízení ES v podmínkách trhu
Řízení výroby zajišťují sami výrobci (self
schedule, self dispatch)
ČEPS zajišťuje pokrývání odchylek
– Odchylky od predikcí a očekávání (výpadky, chyby
predikce) – statistika, pravděpodobnostní analýza
– Vnitrohodinové kmity (výroba, spotřeba) – statistika
– Selhání trhu při mimořádných událostech - ??
ČEPS obstarává podpůrné služby (regulační
výkony) pro pokrývání odchylek
–
–
–
–
Cca 8 mld. Kč/rok (cca 6% konečné ceny elektřiny)
Cca +- 300 MW SR – vnitrohodinové kmity
Cca +300 MW – 200 MW TR (cca +3, –2%)
Cca + 500 MW QS – výpadek na dobu max 4 hod.
Řízení rovnováhy
Doplňkové nástroje
– Vyrovnávací trh z regulační energií (+-)
– Dovoz regulační energie ze zahraničí
Zásadní roli při zajišťování rovnováhy hrají
účastníci trhu; ČEPS pouze dorovnává omezené
odchylky
Odchylky
Denní příprava provozu = disp. tunel
Klasická struktura zdrojů
Instalovaný výkon velkých regulovatelných zdrojů
(uhelné, jaderné, vodní, plynové elektrárny a velké
teplárny) – cca 15 000 MW
Drobné neřízené zdroje
MVE (cva 450 MW)
Malé neregulovatelné teplárny a závodní elektrárny cca
2000 MW
Okolo 2500 MW neregulovatelných (vynucených)
výkonů představuje cca 15% instalovaného výkonu a
cca 40 % minima zatížení ES
Umožňuje zajistit na regulovatelných zdrojch
dostatek PpS
Připojování OZE v roce 2009 a 2010
Prudký nárůst OZE v roce 2009 a 2010
– cca 1900 MW (65 vs. 1958 MW) FVE
– Cca 150 MW VtE
– Cca 100 MW bio
– zdroje s vynuceným provozem a bez
možnosti regulace
Současný stav
struktura zdrojů v ES
Bilance výkonů v ES
– Zdroje regulovatelné (schopné PpS) 14990 MW
– Neregulovatelné zdroje celkem 4918 MW
FVE – 1958 MW soudobost cca 75%
VtE – 213 MW soudobost cca 75%
Ostatní OZE – 580 soudobost cca 85%
Ostatní neregulované zdroje – 210 soudobost cca 85%
ZE + Teplárny – 2110 (soudobost cca >60%)
Zatížení ve dnech mimina 5600/4800 MW
Neregulovatelné zdroje
– 25% instalovaného výkonu
– Cca 65% zatížení
Současný stav
struktura zdrojů v ES
Současný stav již neumožňuje zajistit dostatečné
rezervy (resp. podmínkou udržení je dostatečný
vývoz elektřiny)
Další výzvy :
– Platné povolení (smlouva o připojení) cca 2000 MW
!!!! FVE a VtE
– Požadavek na další připojování (VtE, BIO)
– Odstavování uhelných zdrojů po roce 2015 (emisní
limity, povolenky, U?)
Specifika/negativa FVE
Nejdražší zdroj – dotace od spotřebitelů
(ekonomická únosnost)
Zdroj proměnlivého výkonu (záložní zdroje, nebo
akumulace další náklady, řízení rovnováhy)
Měkký zdroj – nedostatečné zkratové proudy
(roztočení motorů)
„umělá sinusovka“ – vliv na kvalitu elektřiny
Absolutní přednost před ostatními (bez ohledu na
vyvolané náklady, dopady a škody)
Spolehlivost a strategie provozu ES
Nárůst potřeb PpS + snížení nabídky vyšší objem a vyšší ceny PpS = rychle
rostoucí náklady
Větší požadavky na regulační energii
– Vyšší volatilita cen, větší špičky zejm Ereg– Cenové špičky, marginální ceny
Striktní dodržování N-1 + rezervy na
nejistotu
– Nižší disponibilní kapacity
Přeshraniční kapacity
Kapacity pro připojení zdrojů a spotřeby
Krátkodobá opatření (provozní
strategie)
Vyšší nákup PpS – zvýšení nákladů SyS
Stimulace krátkodobých trhů
– Nákupní strategie a cenotvorba na VT – marg.ceny
– Cenotvorba na DT – záporné ceny !!!
Spolupráce se sousedy (market coupling, intraday
MC, GCC)
Zkvalitňování predikcí a spolupráce s PDS
Ověřování a zkvalitňování nástrojů krizového
řízení
Zapojování nových zdrojů do dispečerského
řízení – stavy nouze
Střednědobá strategie
EZ- zapojení zdrojů nad 100 kW do dálk. Ovl.
Rozvoj vyrovn. trhu (přístup, poptávka, ceny)
Integrace trhu s elektřinou a regulační energií v
regionu
Nové druhy podpůrných služeb (akumulace )
Zákon o podpoře OZE
– Vykupující – integrace do portfolia
– Ceny ve vazbě na trh s elektřinou (Ereg
spotvýkupní cena)
– Rozvoj OZE ve vazbě na NAP
Koordinace řízení provozu ve střední Evropě
(regionální dispečinky)
Risk based asset management
Dlouhodobá strategie
Rozvoj přenosové soustavy
–
–
–
–
–
–
Obnova PS
Kapacity v uzlech PS a řízení rozhraní PS/DS
Připojení nových zdrojů
Tranzitní toky PS
Koordinace provozu CEE PS
Napojení na Supergrid
Dlouhodobá strategie
Rozvoj Smart Grids (2015 až 2020)
– Odpovědnost DS za řízení bilance – PpS DS
– Účast spotřeby ????
– Akumulace , e-mobilita
Dlouhodobá strategie
Regionální integrace PPS
Úkoly pro ČEPS
Podpora rozvoje tržních mechanismů a integrace
regionu (CEE region)
Zajištění rozvoje a obnovy PS (60 až 70 mld. Kč)
–
–
–
–
–
Připojení nových zdrojů
Pokrytí zvýšené spotřeby
Spolehlivost a odolnost PS
Obnova zastarávající sítě
Připojení na Supergrid po roce 2025
Zajištění tranzitních schopností PS a udržení
exportních kapacit PS ČR – export ČR umožňuje
zvýšit schopnost integrace OZE
Koordinace přiměřeného rozvoje smart grids
Výzvy pro (ČEPS a) státní správu
Autorizační a tendrovací procedury a schopnost
naplňování zdrojového mixu podle SEK
– Pravidla autorizace a tendrování
– Státní garance pro rozvoj jádra
– Soulad regulace a energetické politiky
Povolovací mechanismy infrastrukturálních staveb
– EIA
– Územní řízení
– Přístup k pozemkům a vyvlastňování
Financování rychlého rozvoje infrastruktury
– Finanční stabilita ČEPS
– Regulační rámec a jeho změny
Závěrečné shrnutí
Transformace na novou energetiku již začala
Zásadní změny struktuty výroby z hlediska
zdrojového i výkonového mixu a lokalizace
Vysoká integrace (a závislost) české energetiky
současně s budováním energetické odolnosti a
krizových mechanismů
Změny legislativy v oblasti energetiky, výstavby
Role a nástroje státu při zajištování energetické
bezpečnosti v kontextu energetické integrace EU
Vedeme elektřinu nejvyššího napětí
Pavel Šolc
Ředitel sekce Korporátní služby
ČEPS, a.s
Elektrárenská 774/2
Praha 10
[email protected]
www.ceps.cz
NET4GAS, s.r.o.
Spolehlivý přepravce zemního plynu a významný
investor v ČR do propojení evropských
plynárenských soustav
Jan Nehoda, jednatel
NET4GAS, s.r.o.
6. 5. 2011, Dorint Hotel Don Giovanni Prague
Obsah prezentace
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
83
NET4GAS, s.r.o.
Současné a plánované tranzitní cesty do EU
Projekt Gazela
Projekty EEPR
Projekt MORAVA
Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line)
Projekt GATRAC
1. Historie společnosti NET4GAS
OBCHODNÍ JMÉNO
Tranzitní plynovod, národní podnik
Tranzitní plynovod, koncernový podnik
Transgas, odštěpný závod
ČPP, odštěpný závod Transgas
Transgas, státní podnik
Transgas, akciová společnost
Transgas, akciová společnost
RWE Transgas, akciová společnost
RWE Transgas Net, s.r.o.
NET4GAS, s.r.o.
84
ZMĚNA
1971
podpis mezivládní dohody o přepravě plynu
1977
přechod z trustového na koncernové uspořádání
1989
vznik státního podniku ČPP
1994
vyčlenění distribučních společností v rámci první vlny privatizace,
začlenění podzemních zásobníků plynu
1998
příprava na druhou vlnu privatizace
2001
vyčlenění zbytkového podniku ČPP Transgas, s. p.
2002
Privatizace společnosti
2005
sloučení RWE Energy CZ a Transgas, a.s.
2006
vznik TSO (Transport System Operator), oddělení přepravy od
obchodu s plynem
2010
rebranding, pokračující oddělení přepravy od obchodu s plynem
LOGO
1. Historie společnosti NET4GAS
1971 - 1994
1967 : první plynovod Bratrství
1970 : podpis mezivládní dohody mezi SSSR a ČSSR
1971 : zahájena výstavba tranzitního plynovodu
1972 – 1973: zahájení dodávek plynu do NDR a SRN
1994 : rozdělení tranzitní soustavy
85
20.9.2010
1. Historie společnosti NET4GAS
(rozdělení přepravní soustavy od 1.1.1994)
SLOVAK GAS TSO
86
20.9.2010
1. Přepravní soustava NET4GAS
Tranzitní soustava zahrnuje tranzitní
plynovody (PN 61 - 84 bar) a pět
kompresních stanic o instalovaném
výkonu 297 MW. Vstup a výstup do
soustavy bude prostřednictvím 6ti
hraničních předávacích stanic (tři na
území ČR, dvě na území Německa a
jedno na území Polska).
Vnitrostátní přepravní soustava je
tvořena vtl plynovody (PN 40 – 63 bar).
Prostřednictvím 86 vnitrostátních
předávacích stanic je zemní plyn
dodáván regionálním plynárenským
společnostem.
Technické údaje
Tranzitní síť
2 455 km
Vnitrostátní přepravní síť
1 187 km
5 kompresních stanic
297 MW
4 HPS ( v ČR - Lanžhot, Hora Sv. Kateřiny,)
(v SRN - Waidhaus, Olbernhau)
2 HPS ve výstavbě (Brandov, v PL – Szieszyn)
87
1. Ekonomické ukazatele 2010
NET4GAS, s. r. o.
Finanční indikátory v mil CZK
Je výhradním držitelem licence k
provozu přepravní soustavy v České
republice.
m3
Přepraví více než 30 mld.
zemního plynu ročně pro zahraniční
zákazníky a 8,5 mld. m3 pro ČR
Do roku 2020 investujeme do rozvoje
přepravních sítí celkem 15 miliard Kč.
7. největší plátce daně z příjmů v ČR
v roce 2009.
88
Tržby celkem
10 261
EBITDA
8 246
Provozní zisk
5 981
Zisk před zdaněním
6 204
Zisk po zdanění
5 026
Investice
759
Počet zaměstnanců
519
(31.12.2010)
1. Přepravní soustava 2010
35 mil.m3/d
35 mil.m3/d
25 mil.m3/d
HORA SV. KATEŘINY
OLBERNHAU
PŘEPRAVNÍ SOUSTAVA 2010
SAYDA
HRANIČNÍ PŘEDÁVACÍ STANICE
cz
cz
35 mil.m3/d
KOMPRESOROVÁ STANICE
HOSPOZÍN
cz
SPOJOVACÍ (ROZDĚLOVACÍ) UZEL
70
mil.m3/d
PŘEDÁVACÍ STANICE
cz
KOUŘIM
cz
Průměrná dodávka do
ČESKÉ REPUBLIKY
25
KRALICE N. O.
mil.m3/d
cz
95
mil.m3/d
30 mil.m3/d
89
93 mil.m3/d
WAIDHAUS
ROZVADOV
70 mil.m3/d
180 mil.m3/d
45 mil.m3/d
VESELÍ N. L.
HOSTIM
MALEŠOVICE
BŘECLAV
25 mil.m3/d
LANŽHOT
1. Podzemní zásobníky plynu posilují
spolehlivost a bezpečnost dodávek
suma kapacit v PZP v ČR je 3,25 mld.m3
suma kapacit ve výstavbě cca. 1,43 mld.m3
celková plánovaná kapacita cca. 4.68 mld.m3
Přehled podzemních zásobníků
Zásobníky RWE GS
– Dolní Dunajovice
– Tvrdonice
– Štramberk
– Třanovice
– Lobodice
– Háje
kapacita
2,5 mld.m3
Pronajaté zásobníky RWE Transgas
– Uhřice (0,18 mld.m3)
kapacita
– Láb (Slovensko)
0,68 mld.m3
PZP Háje
PZP Třanovice
Řožná
PZP Lobodice
PZP Uhřice
PZP Dambořice
PZP Štramberk
PZP Dolní Bojanovice
Ostatní zásobníky na území ČR
– Dolní Bojanovice (MND): kapacita 0,57 mld.m3
– Dambořice (MND):ve výstavbě 0,4 -0,5 mld.m3
PZP Dolní
Dunajovice
PZP Tvrdonice
Břeclav
Podzemní zásobník RWE GS
Plánované zásobníky na území ČR:
– kavernový zásobník Rožná: kapacita 0,18 mld.m3
Investor (Česká plynárenská)
– Břeclav: kapacita 0,1 – 0,3 mld.m3
Investor (Česká naftařská společnost)
90
* při 15°C
Pronajatý podzemní zásobník
RWE Transgas
Cizí podzemní zásobník MND GS
Hraniční předávací stanice
Plánovaný podzemní zásobník
PZP Láb
Obsah prezentace
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
91
NET4GAS, s.r.o.
Současné a plánované tranzitní cesty do EU
Projekt Gazela
Projekty EEPR
Projekt MORAVA
Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line)
Projekt GATRAC
2. Zásobování EU zemním plynem
v roce 2009
92
Zdroj: British Petrol Statistical Rewiew of World Energy, červen 2010
2. Současné a budoucí trasy zemního
plynu z východu na evropské trhy
Plynovody v Rusku
Hlavní tranzitní cesty
Distribuce zemního
plynu
Plynovody ve výstavbě
Plánované plynovody
Hlavní vstupní body
ruského plynu do
Evropy
93
20.9.2010
2. Ostatní budoucí plánované projekty
pro zásobování Evropy
1
MET
2
Transmed
3
GALSI
4
Medgaz
1
5
TGL
6
Green Stream
5
3
4
2
6
94
2. Evropské terminály LNG
Stávající
Ve výstavbě
Návrh
Świnoujście
Croatia
95
2. Porovnání nákladů na přepravu ZP v
plynné a kapalné fázi (plynovody vs. LNG)
USD / mm btu
4,0
3,0
2,0
Podmořské plynovody
Plynovody uložené v zemi
1,0
LNG
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
0,0
8000
km
Zdroj: Distrigas, IGU
96
Obsah prezentace
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
97
NET4GAS, s.r.o.
Současné a plánované tranzitní cesty do EU
Projekt Gazela
Projekty EEPR
Projekt MORAVA
Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line)
Projekt GATRAC
3. Projekt Nord Stream – OPAL / NEL –
Gazela
Třetí cesta ruského zemního plynu do Evropy
Nord
Stream
NEL
OPAL
Gazela
220
200
170
100
100
85
DN [mm]
1 200
1 200
1 400
1 400
Q [BCM/rok]
55
(2 x
27,5)
20
35
30 - 33
DÉLKA
PLYNOVODU [km]
2 x 1224
440
PLÁNOVANÝ
PROVOZ [rok]
1. 2011
2. 2012
2012
7 400
1 000
PN [bar]
PLÁNOVANÉ
NÁKLADY [mil €]
98
Nord Stream
NEL
OPAL
470
2012
1 000
166
2012
Gazela
400
3. Projekt Gazela
1
2
Propojení do stávající sítě N4G na 5 místech
1. Brandov
2. Jirkov
3. Sviňomazy
4. Přimda
5. Rozvadov
3
5
99
4
Plynovod Gazela je propojením mezi HPS Brandov a Rozvadov.
Výstavba je rozdělena do tří úseků (Lot No.1-3).
14.10. 2010 začala výstavba Lot No. 1 na HPS Brandov
Začátek provozu je plánován na konec roku 2012.
3. Zajištění kvality při realizaci
plynovodu GAZELA
NET4GAS zajišťuje přísnou kontrolu
kvality použitých materiálů a prováděných prací
STUPNĚ KONTROLY:
QC 1 > Kontrola kvality zajišťovaná výrobcem prostřednictvím
třetí strany
QC 2 > Kontrola kvality zajišťovaná investorem prostřednictvím
nezávislé inspekční firmy
QC 3 > Kontrola kvality (Inspekce) prováděná pracovníky
NET4GAS
100
3. Ochranná a bezpečnostní pásma
Bezpečnostní pásmo
Ochranné pásmo
Ochranné pásmo
Energetický zákon č. 458/2000, po
novele č. 158/1999 stanovuje na
plynárenských zařízeních podle:
• § 68 ochranná pásma
• § 69 bezpečnostní pásma
Bezpečnostní pásmo
Česká republika
4m
0,8 m. min.
hloubka uložení
4m
160 m
160 m
• > DN 500
• > 40 bar
OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI A SPOLEHLIVOSTI
101
> Průběžné kontroly a inspekce v procesu výstavby a provozu
> Kvalitní tovární izolace včetně doizolování svarů na stavbě
> Dvojnásobná NDT svarů (RT a UT)
> Provedení stresstestů
> Vnitřní inspekce po výstavbě a v průběhu provozu
3. Ochranná a bezpečnostní pásma
Německo
•Zákon nestanovuje na
plynárenských zařízeních
bezpečnostní pásma
Ochranné pásmo
Ochranné pásmo
•Stanovuje pouze ochranná pásma
ve vzdálenosti 10 m na každou
stranu v kolmém směru od
půdorysu plynárenského zařízení.
0,8 m. min.
hloubka uložení
10 m
10 m
• > DN 500
• > 40 bar
102
3. Zařízení pro vnitřní inspekci plynovodů
103
3. Srovnání výstavby dopravní a energetické
infrastruktury v ČR
Výstavba dopravní infrastruktury
Výstavba energetické infrastruktury
Stavebník nemusí dokládat při podání žádosti o
stavební povolení oprávnění k cizím
nemovitostem. Stavební úřad zahájí stavební
řízení i bez těchto oprávnění a o vydání
stavebního povolení rozhodne až po předložení
oprávnění
Při výstavbě je nutné předložit oprávnění k cizím
nemovitostem již při podání žádosti o stavební
povolení, bez těchto oprávnění stavební úřad řízení
nezahájí
Proces vyvlastnění doznal výrazného
zjednodušení, např. byly zjednodušeny
předpoklady pro zahájení vyvlastňovacího
řízení
Proces vyvlastnění se řídí standardním postupem
Lhůty pro podání žalob soudům k přezkoumání
správních rozhodnutí vydaných v rámci
územního a stavebního řízení jsou zkráceny na
polovinu běžných lhůt. Zároveň soud o
takovýchto žalobách rozhodne ve lhůtě 90 dnů.
Podání žalob soudům k přezkoumání správních
rozhodnutí vydaných v rámci územního a
stavebního řízení se řídí standardními lhůtami
V případě žaloby proti rozhodnutí
V případě žaloby proti rozhodnutí vyvlastňovacího
vyvlastňovacího úřadu, nemá tato žaloba
úřadu, nemůže být odkladný účinek žaloby
automaticky odkladný účinek, což znamená, že
vyloučen, což znamená, že stavba může být
stavba může být realizována již v průběhu
soudního řízení.
realizována až po skončení soudního řízení
Obsah prezentace
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
105
NET4GAS, s.r.o.
Současné a plánované tranzitní cesty do EU
Projekt Gazela
Projekty EEPR
Projekt MORAVA
Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line)
Projekt GATRAC
4. Evropský energetický plán pro rozvoj
(EEPR – European Energy Plan for Recovery)
Seznam projektů
1.
Posílení reverzního toku ze
západu na východ
2.
Propojení české a polské
tranzitní soustavy
3.
Nárůst flexibility PZP- propojení
s přenosovou soustavou
Vyšší flexibilita dodávek ZP do Evropy
106
propoj do Rakouska,
CZ - Oberkappel (AT)
propoj Baumgarten(AT) - Břeclav (CZ)
Informace
Slovensko-Maďarské propojení
tranzitních soustav
2.
1.
Všechny projekty musí být dokončeny do
konce roku 2012
Očekáváme 50% financování z Evropského
energetického plánu pro rozvoj (EEPR)
4. EEPR – Posílení reverzního toku
ze západu na východ
Posílení kapacity HPS Hora Sv.
Kateřiny
Rekonstrukce RU Hospozín
Rekonstrukce KS Kralice nad Oslavou
Rekonstrukce RU Malešovice
a
1
b
40
Rekonstrukce potrubního systému 1.
haly KS Břeclav, za účelem tranzitu
plynu z České Republiky na Slovensko.
Rekonstrukce HPS Lanžhot, za účelem
tranzitu plynu ze západu na východ
Začátek provozu 10/2010 - 10/2011
Plánované náklady: 7,35 mil. €
70 mil m3/ den
c
d
e
30
45 mil m3/ den
10
107
f
25 mil m3/ den
4. EEPR- Propoj plynovodu z ČR-PL
( PZP Třanovice – Skorczów)
Společný projekt s Polskem
10 km nového plynovodu
DN 500, PN 63 v ČR
22 km plynovodu a HPS na
Polské straně
2
Plánované náklady: 7 mil € (CZ)
Cílem je vytvořit systém, který
bude umožňovat obousměrné
dodávky plynu.
Začátek provozu 10/2011
108
4. EEPR- Propoj Česká republika – Polsko
Dostupné kapacity:
Pevná kapacita 0,5 mil.m3/d v létě při
plnění PZP;
Pevná kapacita v zimě 2,5 mil.m3/d ;
Směr ČR <-> PL; 500 mil.m3/rok;
Pevná
Přerušitelná
DN700 PN61 to
Děhylov
Skoczóv
Hranice ČR/PL
RU Libhošť
DN700 PN61 z
VPS Hrušky
PZP Štramberk
109
Libhošť - Třanovice
55 km DN500 PN63
Třanovice – Hranice
10 km DN500 PN63
Nový plynovod
PZP Třanovice
Hranice – Skoczow
22 km DN500 PN63
Nový plynovod
4. EEPR - Růst flexibility přenosové soustavy
Růst flexibility PZP- připojení k přenosové soustavě
3,2 km dlouhý plynovod pro propojení
mezi PZP Tvrdonice a KS Břeclav
Dimenze: DN 1000, PN 73,5
Přímé napojení do přenosové soustavy a
nárůst denní vtláčecí a těžební kapacity
na 14 mil.m3/d
Přenosová kapacita: 20 mil.m3/d
Začátek provozu říjen 2012
3
Výhoda: přímé napojení na přenosovou soustavu
a nárůst denní vtláčecí a těžební kapacity
110
Obsah prezentace
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
111
NET4GAS, s.r.o.
Současné a plánované tranzitní cesty do EU
Projekt Gazela
Projekty EEPR
Projekt MORAVA
Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line)
Projekt GATRAC
5. Projekt MORAVA (základní informace)
• Celková délka:
• Dimenze:
• Tlak:
• Plánovaná cena:
• Výstavba
PZP
PZP
PZP
cca 210 km
DN 900 – DN 1200
73.5 bar
215 mil. EUR (DN900)
2016 – 2017
Projekt MORAVA
• Studie trasy: dokončena
• EIA: probíhá
• Open Season: 2015
• Přímé propojení přenosové soustavy s PZP a nárůst denní
vtláčecí a těžební kapacity;
• Nová elektrárna;
• Severomoravský region - v budoucnu je v plánu přechod od uhlí na ZP
• Severojižní propoj ( v případě úspěšného ukončení Open Season);
112
5. Plánované propojení přepravních
soustav od Jadranu k Baltu
1. Zvýšení diverzifikace dodávek ZP
do zemí Višegrádské čtyřky
2. Propojení dvou terminálů na
zkapalněný plyn
3. Nejedná se o nový plynovod
4. Projekt znamená propojení
přepravních soustav (sever – jih)
5. Na území ČR: projekt Morava
Świnoujście
v Polsku
Krk v Chorvatsku
113
Obsah prezentace
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
114
NET4GAS, s.r.o.
Současné a plánované tranzitní cesty do EU
Projekt Gazela
Projekty EEPR
Projekt MORAVA
Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line)
Projekt GATRAC
6. Plynovod hranice ČR/A – KS Břeclav
Cíle projektu
Propojení Baumgartenu s KS Břeclav
přímo do přenosové soustavy NET4GAS
Popis projektu
nový plynovod DN 800 –
DN1000, PN 7,35
délka plynovodu: 11 km v ČR a
53 km v Rakousku
nová hraniční předávací stanice
průzkum trhu: dokončen
další krok: Open Season
115
Propoj s
Baumgartenem
Obsah prezentace
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
116
NET4GAS, s.r.o.
Současné a plánované tranzitní cesty do EU
Projekt Gazela
Projekty EEPR
Projekt MORAVA
Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line)
Projekt GATRAC
7. GATRAC: Sdružené přeshraniční
produkty
Přímé propojení mezi jednotlivými virtuálními
obchodními body (VTP - Virtual Trading Point)
Sdružené produkty na zákl. jediné
smlouvy(„podobné lístkům na vlak“)
Možnost zarezervovat u každého
zúčastněného TSO na zákl. metodiky
„FCFS“(First Come First Serve - kdo projeví
zájem jako první)
První produkt:
Pevná denní kapacita
Rezervace možná jeden a více dní
předem*
Žádné renominace
Rezervace možné od
01.01.2010
VP
VTP
117
Krok směrem k další integraci
krátkodobých trhů s plynem
* Více dní předem s cílem umožnit rezervace
přes víkend a svátky a sladit období pro
rezervaci kapacity s obchodovacími časy na
spotovém trhu s plynem na EEX
GASPOOL - konsorcium DONG Energy
Pipelines, Gasunie Deutschland Transport
Services, ONTRAS-VNG Gastransport a
WINGAS Transport
7. Rozšíření GATRAC II v blízké
budoucnosti
GASPOOL - konsorcium DONG Energy
Pipelines, Gasunie Deutschland Transport
Services, ONTRAS-VNG Gastransport a
WINGAS Transport
VP
Gaspool
NCG - Net Connect Germany (konsorcium
Bayernets, Eni Gas Transport DE, Open Grid
Europe, GRT Gas DE a GVS Netz
VP
NCG
VTP
N4G
Lanžhot
Rozsah současné spolupráce
Možné budoucí trasy
118
7. Cíl: N4G křižovatka pro krátkodobý
trh s plynem ve střední Evropě
VP
Gaspool
VP
NCG
VP
PL
VP
SK
VTP
N4G
VP
CEGH
Od roku 2012 bude český trh
prostřednictvím sedmi sousedních TSO
přímo napojen na čtyři (dnes jsou tři) a
později možná pět sousedních trhů
Po zprovoznění polské přípojky bude mít
N4G možnost oboustranné spolupráce se
šesti ze sedmi TSO
Prostřednictvím eustream bude možná
také spolupráce s OMV Gas
GASPOOL - konsorcium DONG Energy
Pipelines, Gasunie Deutschland Transport
Services, ONTRAS-VNG Gastransport a
WINGAS Transport
NCG - Net Connect Germany (konsorcium
Bayernets, Eni Gas Transport DE, Open Grid
Europe, GRT Gas DE a GVS Netz
CEGH - Central European Gas Hub (OMV a
vídeňská burza)
GazSystem (PGNiG)
Rozsah současné spolupráce
Možné budoucí trasy
119
Kontakt:
Jan Nehoda, jednatel
NET4GAS, s.r.o.
[email protected]
Konkurenceschopnost ČR s důsledky pro oblast
energetiky – porovnání s jinými státy EU i mimo EU
Prof. Michal Mejstřík
PhDr. Petr Teplý, Ph.D., PhDr. Mgr. Jana Chvalkovská
EEIP, a.s.
Mezinárodní obchodní komora Česká republika (ICC CR)
Je Česká republika vhodným místem pro investice v oblasti energetiky?
Dorint Hotel Don Giovanni Prague, Praha
6. května 2011
Slide 121
www.eeip.cz
Obsah
1. Úvod
2. Trichotomie evropské energetické politiky
3. Konkurenceschopnost ekonomiky
4. Problém 3I a investice v energetice
5. Závěr
Slide 122
www.eeip.cz
1. Úvod
Dva faktory pro přežití ekonomiky
Dvourychlostní EU? Různé dopady na země PIGS
vs. „silné“ země vs. ČR
Krátko- vs. dlouhodobé reakce na vývoj ekonomiky
Jaké jsou klíčové faktory pro přežití ekonomiky?
1. První noha – makroúroveň/fiskálně strukturální
2. Druhá noha – konkurenceschopnost
Budoucí strategie ČR – “Finský/německý“ model
vs. “PIGS” země? Na sever nebo na jih?
Problém 3I na konkurenceschopnosti ekonomiky
existuje i v energetice a ovlivňuje investice do
tohoto sektoru (4I)
Zdroj: EEIP
Slide 123
www.eeip.cz
1. Úvod
Globální rámec a kreativní destrukce
•Prudent and
adequate fiscal and
monetary policy
•Sustainable
economic stimuli (no
„buy domestic“
campaigns)
•Active economic
diplomacy
•Support
structuresfor
exporting companies
•Removal of trade
barriers
•Support to R&D,
technology and
innovations
•Formation of
conditions for
development of ICTs
for trade and
bussines
In all of these areas, civic engagement may
lead to substantial improvements
Zdroj: EEIP podle různých zdrojů
Slide 124
www.eeip.cz
Obsah
1. Úvod
2. Trichotomie evropské energetické politiky
3. Konkurenceschopnost ekonomiky
4. Problém 3I a investice v energetice
5. Závěr
Slide 125
www.eeip.cz
3. Trichotomie evropské energetické politiky
Vztahy jednotlivých prvků trhu s plynem, legislativy a jejích
determinant (příklad východiska pro energetickou politiku)
Zdroj: EEIP
Slide 126
www.eeip.cz
3. Trichotomie evropské energetické politiky
Trichotomie evropské energetické politiky
Problém rozdílných determinant evropské energetické
politiky a jejich mnohdy nekompatibilních cílů
Zdroj: EEIP
Slide 127
www.eeip.cz
3. Trichotomie evropské energetické politiky
Možnosti zaměření energetické politiky EU
Nepřiměřený důraz na snížení
dovozní závislosti
V
případě
přílišné
orientace
energetické
politiky
EU
na
snižování dovozní závislosti by
mohlo dojít jednak k ohrožení
plnění environmentálních závazků
EU a dále k autarkizaci členských
států v oblasti energetiky a k
ohrožení fungování vnitřního trhu.
Nepřiměřený důraz na růst a
konkurenceschopnost
V případě nepřiměřeného důrazu
na konkurenceschopnost a růst by
rovněž mohlo dojít k ohrožení
závazků EU v rámci Kjótského
protokolu, jakož i k potenciálnímu
ohrožení liberalizovaného vnitřního
trhu s energiemi i energetickými
společnosti z neunijních států.
Nepřiměřený důraz na ochranu
klimatu
V případě přehnaného důrazu na
ochranu klimatu může EU snížit
svou konkurenceschopnost vůči
zemím, které se ochranou klimatu a
snižováním emisí skleníkových
plynů nezabývají. Důraz na
snižování emisí by vedl ochromit
evropský průmysl a tím i růst.
Vyvážený důraz na východiska
energetické politiky
Pouze vyvážený přístup ke všem
třem prioritním osám je způsobilý
stabilizovat evropskou energetickou
politiku tak, aby fungovala jako
efektivní regulatorní rámec rozvoje
energetických odvětví v EU.
Potřeba hledání optimálního vztahu mezi všemi faktory ve
vztahu k udržitelnému růstu
Strategie Evropa 2020 a dopad na investice (nejen) v ČR
Zdroj: EEIP
Slide 128
www.eeip.cz
Obsah
1. Úvod
2. Trichotomie evropské energetické politiky
3. Konkurenceschopnost ekonomiky
4. Problém 3I a investice v energetice
5. Závěr
Slide 129
www.eeip.cz
3. Konkurenceschopnost ekonomiky
Cenová (ne)konkurenceschopnost
Reálný efektivní měnový kurs (rok 1999=100)
200
Náklady na pracovní sílu (rok 2000=100, směr
nahoru = růst nákladů).
160
Maďarsko
180
Slovensko
160
ČR
150
140
Slovensko
ČR
130
Maďarsko
120
120
Polsko
110
Německo
Finsko
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
2002
1999
90
80
2001
Polsko
Německo
2000
100
100
2010
140
Reálný efektivní měnový kurs (rok
1999=100)
Kursový vývoj (leden 1999=100, směr dolů =
posilování měny
130
140
120
EUR/HUF
130
110
Irsko
120
100
Španělsko
EUR/PLN
Řecko
110
90
100
80
Německo
EUR/SKK
70
90
EUR/CZK
Zdroj: Mejstřík et al (2011)
http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/nerv-ramec-strategie-konkurenceschopnosti-82538/
Slide 130
www.eeip.cz
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
80
1999
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
60
3. Konkurenceschopnost ekonomiky
Necenová konkurenceschopnost - pyramida faktorů
Zdroj: Mejstřík et al (2011)
http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/nerv-ramec-strategie-konkurenceschopnosti-82538/
Slide 131
www.eeip.cz
Obsah
1. Úvod
2. Trichotomie evropské energetické politiky
3. Konkurenceschopnost ekonomiky
4. Problém 3I a investice v energetice
5. Závěr
Slide 132
www.eeip.cz
3. Problém 3I a investice v energetice
Global Competitiveness Index: problémy ČR
Zdroj: World Economic Forum (2010)
Slide 133
www.eeip.cz
133
3. Problém 3I a investice v energetice
Global Competitiveness Index: problém 3i
ČR se nachází
blízko průměrným
hodnotám jako
srovnatelné země,
ale je patrný rozdíl v
inovacích,
infrastruktuře, a
hlavně v institucích
(problém 3I).
Zdroj: WEF (2010)
Zdroj: EEIP
Slide 134
www.eeip.cz
134
4. Problém 3I a investice v energetice
Problém 3I v energetice a investice jako 4I
Podobně jako na úrovni celé ekonomiky lze nalézt problémy
3I v energetice ovlivňující investice (4I)
Inovace
Infrastruktura
Investice
(4I)
Instituce
Nízká přeshraniční operabilita, problematika institucí atd.
Snaha maximalizovat alespoň dočasně potenciál
polohové renty. A co inovace?
Zdroj: EEIP
Slide 135
www.eeip.cz
Obsah
1. Úvod
2. Trichotomie evropské energetické politiky
3. Konkurenceschopnost ekonomiky
4. Problém 3I a investice v energetice
5. Závěr
Slide 136
www.eeip.cz
5. Závěr
Co říci závěrem?
Nutnost vytvoření podmínek 3I
energetiky v ČR
pro
Investice jako 4I
Slide 137
www.eeip.cz
Kontakt – Prof. Michal Mejstřík
EEIP, a.s.
Národní 17
110 00 Praha 1
Česká Republika
Tel.: + 420 224 232 754
E-mail: [email protected]
www.eeip.cz
Mezinárodní obchodní komora v
České republice
Thunovská 12,
118 00 Praha 1
Česká Republika
Tel: 420 257 217 744
E-mail: [email protected]
www.icc-cr.cz
Slide 138
www.eeip.cz
Slide 139
www.eeip.cz
Download

Sborník prezentací