černá azurová purpurová žlutá
Finio a.s.
Správa a vymáhání pohledávek
Nabízíme výsledky místo služeb.
Vyzkoušejte nás.
www.finio.cz
Ročník
Roãník 12
17
č.
5/2008
ã. 1–2/
2013
Čtěte na str. 19.
Další miliardy
do černé díry
Stát se tváří, že šetří každou korunu daňových poplatníků, ale přesto mu chybějí peníze na dopravní stavby evropského významu,
jako je Pražský okruh. Nedostává se dokonce ani financí na údržbu silnic už postavených. Najednou se však z čista jasna našla
gigantická suma 35 mld. Kč určená na stavbu nových železničních tratí.
Údajně se tyto peníze musejí proinvestovat
v průběhu dvou let kvůli čerpání evropských
dotací. Budiž, když se ale stavby nedokončí
včas, nebo se peníze rozkradou u nás obvyklým způsobem, vše se zaplatí ze státního rozpočtu a žádné dotace nebudou. O příklady,
kdy to tak už dopadlo, věru není nouze.
O to překvapivější je náhlé zjištění, podle něhož potřebujeme 20 nových tratí, když už nyní
máme široko daleko nejvíc kilometrů železnic,
přejezdů, a samozřejmě také největší náklady
na jejich údržbu na obyvatele. Svědectvím, že
na sebe nové tratě nevydělají, když už se je
náhodou podaří postavit, jsou nejen několikanásobně vyšší dotace do osobní železniční
dopravy ve srovnání s autobusovou, ale
i současná situace nákladního železničního
dopravce ČD Cargo. Tomu vláda hodlá odpustit půl miliardy za placení dopravní cesty,
neboť je v takové ztrátě, že nad jeho existencí
visí hrozba bankrotu. Železniční odboráři
dokonce požadují nulové platby dopravní
cesty za tzv. vozové zásilky. Přitom bychom
neměli zapomínat také na to, že dopravní výkon železnice tvoří u nás z celkového dopravního trhu sotva 20 %.
A tak nelze než souhlasit s tvrzením Martina
Špryňara, generálního tajemníka Sdružení
ČESMAD Bohemia: „Jsme svědky neustálého nalévání obrovských částek do ztrátového
dopravního odvětví, nevěrohodně maskovaných řečmi o čerpání evropských dotací.
Přitom musíme vracet už proplacené miliardy
z nekonečné řady stavebních akcí, kde Brusel
přišel na to, že se víc kradlo, než stavělo. Za
daných okolností by proto bylo daleko férovější a pro společnost výhodnější peníze z evropských fondů vůbec nečerpat.“ Martin Felix
roti
p
jem
s bo víli.
í
z
á
ch
řich atnou
p
a
d
p
Vlá ci ve š
p
u
kor
.
rem
o
t
k
dete em
i
e
d
an
o bu s děk ČVUT
t
u
A vor lty
vem
ho
ku
Roz vní fa irosla
ra
.M
Dop e prof
raz
v P m.
ke
Svít
sko
e
Č
.
larů fórum
o
d
ké
rdy
ilia ikatels
m
o
n
h
Jde ké pod nostec
ec
ož
-tur ých m
lk
o ve práce.
lu
spo
m.
rmá
i
f
u“
mí r
„
a
An
MB
li.
odc koško
r
o
o
u
om ys
ní d eský v hopno
l
á
t
i
c
Dig vává č ádež s
l
o
h
Vyc stém m práce?
sy
u
ský na trh
t
ě
us p
2
3
management
/ náklad
výtisků
/ www.podnikatel-info.cz
Informace pro
Informace
protoptop
management
firem16 000
/ cílená
distribuce
/ www.epod.cz
průmysl //Letecký
průmysl
/ Leasing a fleet management
Témata měsíce: Automobilový
Doprava a logistika
Finance
/ Obaly
Jak dlouho ještě?
Moderní dějiny jsou nelítostným soubojem kultury s přírodou
jsem spojil s filozofickou ontologií,
s odhalováním informačního pozadí konfliktu kultury s přírodou.
Průnik mého filozofického přístupu
na veřejnost je ovšem silně omezován dnešním nezájmem a bulvarizací sdělovacích prostředků.
4
6
8
Marže není zisk
Mezinárodně respektovaný
filozof a spisovatel prof.
PhDr. Ing. Josef Šmajs,
CSc., se zabývá zejména
otázkami civilizační krize,
kterou chápe jako konflikt
kultury s přírodou. Je mj.
autorem originální filozofické koncepce evoluční
ontologie. Víc o tom v následujícím rozhovoru.
Obchodníci se stále častěji setkávají s nařčením, že na prodávaném zboží vydělávají díky vysokým maržím závratné sumy. Značná
část populace i médií totiž zcela mylně zaměňuje pojmy marže a zisk v přesvědčení,
že jde o jedno a totéž.
Průměrná marže obchodníků činí v České
republice podle ČSÚ 22,9 % ceny. Jednoduše
řečeno, obchodník nakoupí zboží od dodavatele za 77 korun a prodá ho za 100 korun.
Znamená to, že jeho zisk je 23 korun? To ani
omylem. Z takto vypočítané marže totiž musí pokrýt všechny náklady obchodu, jako
jsou elektřina, voda, ale také nájemné, náklady na logistiku, uskladnění, mzdy zaměstnanců, a v neposlední řadě zaplatit daně.
Je na místě zdůraznit, že uvedená marže zahrnuje i nepotravinářské zboží.
Lidé jsou mnohdy přesvědčeni, že o cenách
potravin rozhodují v plné míře obchodníci.
Konečnou cenu však zásadním způsobem
ovlivňuje zejména spotřebitelská poptávka
a konkurence. Maloobchodní prodejci jsou
pouze posledním článkem složitého dodavatelského řetězce. Platí pro ně tržní ceny
stanovené dodavateli a obchodníci jejich
výši ovlivňují už jen velmi omezeně.
Marže maloobchodníků je několikrát nižší
než marže dodavatelů. Veřejnost o tom neví, proto někdy útočí na maloobchodníky.
Maloobchod ale dosahuje ziskovosti pouze
do 1 %. Marže už nelze snižovat, takže se
každý nárůst nákupní ceny nebo zvýšení
DPH musí dříve nebo později promítnout
do koncové ceny.
Zdeněk Juračka,
prezident, SOCR ČR
Pane profesore, když jsme před
loňskými Vánoci domlouvali náš
rozhovor, neskrýval jste nespokojenost a rozladění. Čeho se týkalo?
Moje rozladění je trvalejší. Protože
už dlouho učím na vysoké škole,
vidím velmi názorně, jak se snižuje
úroveň morálky a vzdělanosti studentů. Zdá se mi, že celá jedna generace je poškozena internetem, reklamou a plytkou zábavou. To neblaze působí na vysokoškolské prostředí. Když máte na škole převahu
málo vnímavých studentů, nebo
těch, kteří při studiu pracují, snižuje to nároky i na vědeckou práci pedagogů, na úroveň jejich teoretické
produkce. Spolu s administrativním útiskem, který právě pracovitým a poctivým pedagogům brání
v jejich samostatném bádání, se
dnes na vysokých školách vytváří
situace, kterou rakouský sociolog
Kurt Liesmannn v knize „Teorie
nevzdělanosti“ vyjádřil slovy:
„Student počítá kredity, učitel publikace, škola peníze“. Jde o jasný
úpadek a kapitalizaci ducha.
Nezamaskují to ani počítače, ani
důraz na nové metody, jazykové
znalosti, grafy a názorné výukové
pomůcky. Řeknu to záměrně vyhroceně: na vysoké školy nepatří
v první řadě počítače, ale osobnosti, duch bádání, zvídavosti a zájmu
o budoucnost.
9
–
ity
n
i
f
In
o.
urn
t
k
o
vé n
o
t
f
na
.
zné
ů
r
u
ou
d js e o vin
o
h
jd
ne
iny ětšině dka je
č
í
ř
P vé v ezří av
n
st
rti
V d a, ale psán i
ěk
v.
de
člov imi po její vli
n
a
pod nikace
u
kom
í:
plat
e
l
á
u st uj!
g
n
i
urc ověř
utso ale pr
o
U uj,
ěř
D ův
.
žíny
d
o
ek
etí
l
e
ic
m er
A
V
12
19
22
Jste pokládán za autora originální filozofické koncepce evoluční
ontologie. Mohl byste říci, v čem
spočívá?
I když je to na malém prostoru
troufalé, pokusím se odpovědět.
Evoluční ontologie je první procesuální ontologií (obecnou vývojovou teorií skutečnosti), která považuje procesy za fundamentálnější
než struktury. Bere v úvahu nejen
fakt onticky (fyzicky) tvořivé přirozené aktivity, ale i fakt kvalitativně
odlišné lidské tvořivé aktivity.
Jinak řečeno, vychází z toho, že
existuje přirozeně vzniklá příroda,
tj. procesuální přírodní bytí, uvnitř
kterého dočasně vzniká kultura, tj.
procesuální kulturní bytí. Lze to říci také tak, že vedle přirozené evoluce poháněné zbytkovou aktivitou
velkého třesku na Zemi dočasně
existuje i evoluce kulturní, generovaná lidskou druhovou aktivitou.
Evoluční ontologie tedy rozlišuje
dva základní způsoby, jimiž jsou
utvářeny všechny viditelné formy
pozemské skutečnosti. Vedle spontánně vytvořené neživé a živé vrstvy pozemského bytí proto tematizuje strukturně i funkčně odlišnou
ontickou vrstvu kultury. Na rozdíl
od tradiční ontologie, jež považovala bytí pouze za bytí přírodní
a která v jeho pojetí preferovala
stálost, pasivitu a vratnost, evoluční
ontologie i v pojetí přírodního bytí
zdůrazňuje jeho procesualitu, aktivitu, tvořivost a nevratnost.
Co považujete za největší problém současné civilizace?
Tato otázka se již přímo týká toho,
čím se zabývám. Největším dnešním problém je to, že naše technická spotřební civilizace (budu dále
používat pojem kultura) zbytečně
dlouho pokračuje v destruktivní
strategii vůči přírodě. Vedeme válku, kterou nemůžeme vyhrát. Kdysi
dávno jsme jako lidstvo v souladu
s predispozicemi ve svém genomu
zvolili útočnou kulturní strategii,
a právě ta byla v posledních dvou
stech letech vysoce úspěšná.
Vznikla společnost abiotické hojnosti. Ale pozor, byla to expanzivní
strategie pro zdravou biosféru, nedotčené zdroje planety a lokální
technicky nerozvinuté kultury.
Jakmile jsme Zemi dobyli a obsadili, nemáme kam expandovat, kopeme si hrob. Přitom zdaleka nejde
jen o fyzický růst kultury, surovinové zdroje a fosilní paliva. Jde také
o odpady, oteplování a zamořování
zeměkoule cizorodými látkami. Jde
o úbytek úrodné půdy, o vymírání
biologických druhů a poškozování
lidského zdraví. Podnikatelé i politici správně tuší, že to ještě jistý čas
vydrží, ale čím později začneme reagovat, tím budou následky zhoubnější. Čas na důstojný ústup jsme
již promarnili.
Lze tedy zjednodušeně říci, že
současnou civilizační krizi chápete jako konflikt naší kultury
s přírodou?
Ano, jde o hluboký existenciální
konflikt. Z uznání dvou odlišných
typů evoluce totiž vyplývá, že
všechny předmětné struktury, které
dnes na Zemi existují, vytvořila
buď přirozená, nebo kulturní evoluce. Ale tím, že kultura vznikala až
na vysoce evolučně uspořádané
Zemi, musela být kulturní evoluce
od počátku vůči evoluci přirozené
nejen onticky tvořivá, ale také onticky bořivá. Byla k jejímu procesu
i výsledkům přímo i zprostředkovaně destruktivní.
A co soudíte o názoru (např. některých neoliberálních ekonomů), že ekologie není věda?
S tím nesouhlasím. Názor sice vyjadřuje skrytý předpoklad, že ekologické myšlení se zpravidla opírá
o emocionální složku osobnosti, že
mu často chybí teoretická hloubka,
ale právě tuto situaci se snažím
změnit. Zatím ovšem spíš neúspěšně, protože lidé by chtěli znát hotová řešení a návody k jednání, nikoli
podstupovat přemýšlení a hledání.
Vedle výuky píši články a knihy
o skryté podstatě ekologické krize.
Výklad kořenů ekologické krize
Můžete být konkrétnější?
Pokusím se to přiblížit příkladem.
Všichni víme, že na Zemi platí zákony zachování látky a energie.
Proto obě tyto evoluce, tj. oba tyto
tvořivé procesy, byť každý jiným
způsobem a tempem, pečou z téže
„mouky“, z prachu dávných hvězd.
Z toho totiž kdysi vznikala naše planeta. Podstata jejich konfliktu tkví
tedy v tom, že pro „kulturního pekaře“, který svoji práci započal pozdě,
byla už veškerá pomyslná mouka
přirozenou evolucí vpečená (vestavěná) do vysoce uspořádaných
Dokončení na str. 10
ãerná azurová purpurová Ïlutá
2 /leden–únor/ 2 0 1 3
Aktuality
SP ČR: Vláda přichází s bojem proti korupci ve špatnou chvíli
Podnikatelé jsou skeptičtí
Telegraficky
Práce v kavárně?
Novou zálibou některých podnikatelů je „práce z kavárny“.
Zní to lákavě, ale má i svá úskalí jako špatný přístup ke
kancelářskému vybavení, slabé zabezpečení dokumentů
a nespolehlivé připojení k internetu. Vyplynulo to z průzkumu firmy Regus u víc než
26 000 podnikatelů a manažerů z víc než 90 zemí světa. Od
práce z kavárny odrazují také
hluční hosté, kteří ruší jednání i telefonní hovory. Starší
ročníky považují toto prostředí pro setkávání s klienty za
nevhodné mnohem častěji
(60 %) než méně formální generace Y z poslední čtvrtiny
20. století (48 %). Naslouchání
zvědavců je ale problémem pro
všechny.
(m)
Dokument Strategické priority vlády v boji proti korupci pro období 2013–2014,
přijatý nedávno kabinetem
premiéra Petra Nečase přichází podle Svazu průmyslu
a dopravy ČR poměrně
pozdě a ještě k tomu
v nevhodnou chvíli.
Nejsilnější zaměstnavatelský svaz
v zemi totiž už při nástupu této vlády
požadoval přijetí strategie potírání
korupce a připravil řadu návrhů.
„Vláda dlouho otálela s důsledným
potíráním korupce na základě komplexní strategie. Nyní přišla s dalším balíkem opatření v nepříliš
vhodné chvíli po udělení prezidentské amnestie některým korupčníkům. Občané i mnozí podnikatelé
budou teď k navrhovaným krokům
skeptičtí,“ prohlásil Jaroslav Hanák,
prezident SP ČR.
I přesto se Svaz bude podle jeho šéfa na realizaci protikorupčních opatření podílet, a to i vzhledem k řadě
návrhů, které byly zapracovány do
Strategických priorit vlády. „Řada
návrhů je našich. Chceme a budeme
u toho,“ zdůraznil Jaroslav Hanák
a poukázal na to, že je korupce zaměstnavateli považována za jeden
z klíčových faktorů hodnocení kvality podnikatelského prostředí.
Váhu účinného potírání korupce
dokládá i loňské prosincové dotazníkové šetření Svazu průmyslu
a dopravy ČR, podle něhož je korupce ve stupnici důležitosti na
čtvrtém místě, a to hned za nekvalitní úrovní legislativy, nedostatečnou vymahatelností práva a přílišnou byrokracií.
Zmíněné šetření však naznačuje nedostatečnou účinnost potírání korupce v České republice. Alespoň
se to v uvedeném šetření domnívá
většina ze zúčastněných 167 majitelů a vysokých manažerů tuzemských průmyslových firem působících v ČR. Až čtvrtina z nich upozorňuje na zvýšení míry korupce za
poslední rok. Zhruba dvě třetiny zaměstnavatelů nevidí v meziročním
srovnání korupce žádnou změnu
k lepšímu. Pouze jedno procento
zaměstnavatelů se domnívá, že se
míra korupce v ČR snížila.
Členové SP ČR hodnotí dlouhodobě
korupční prostředí v ČR jako nevyhovující, a proto zástupci svazu navrhli v posledních letech řadu opatření, včetně regulace překotného
přijímání zákonů bez využití nástrojů jako je CIA (Corruption Impact
Assessment), přijetí služebního zákona či zavedení beztrestnosti pro
oznamovatele korupčního chování.
„Pocit všeobjímající korupce vytvá-
ří špatnou image pro naši zemi
a může odrazovat zahraniční investory. Reálná korupce zvyšuje náklady firem, státu prodražuje zakázky
a pokřivuje pravidla hospodářské
soutěže,“ upozornil Jaroslav Hanák
na ekonomické dopady korupce.
Podle různých odhadů se kvůli
korupci „utopí“ několik desítek
miliard korun ročně. Představitelé
Svazu se domnívají, že jde o částku asi 40 miliard. Odhad Národní
ekonomické rady vlády (NERV)
hovoří o 65 miliardách korun
a zástupci Protikorupčního nadačního fondu nevylučují až 100
mld. Kč ročně.
Podle zjištění SP ČR až dvě pětiny
tuzemských zaměstnavatelů uvádí,
že korupce negativně ovlivňuje rozvoj jejich firmy, že 16 % je průměrná výše úplatku a 10 % nejčastěji
poskytovaný úplatek v České republice.
Současně Svaz upozornil na riziko negativních dopadů boje proti
korupci na poctivé podnikatele.
„Jde o to, aby pod záminkou boje
proti korupci nebyli šikanováni
poctiví zaměstnavatelé a nevytvářely se zbytečné překážky podnikání. Z poslední doby mám na
mysli třeba neblahý příklad novelizace zákona o veřejných zakázkách, o níž chceme otevřít diskusi,“ dodal Jaroslav Hanák.
Zdroj: SP ČR
(vam)
Foto: archiv
Vydává: PROFIL Brno, s. r. o.
Redakce a administrace:
Rosická 1, 602 00 Brno
tel./fax: 543 210 224–225
e-mail: [email protected]
www.epod.cz
Redakce:
Petr Ihm (šéfredaktor)
Miloš Vávrů (zástupce šéfredaktora)
Obchodní oddělení:
Vlasta Piskačová
Tomáš Kovalčík
Markéta Machanová
Alena Migdalová
Redakční rada listu Podnikatel:
Ing. Petr Dolina, Svaz českých
a moravských výrobních družstev
• Ing. Petr Ihm • Ing. Jiří Kyncl
(předseda), Sdružení automobilového průmyslu • PhDr. Milan
Mostýn, Svaz průmyslu a dopravy ČR • Ing. Robert Toman,
Kompass Czech Republic s.r.o.
• Ing. Pavel Tunkl, Svaz dovozců
automobilů • Ing. Irena Vlčková,
Svaz obchodu a cestovního
ruchu ČR
Typografická koncepce:
Vítězslav Švalbach
Projekt POSPOLU Pro motýlí křídla
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo
ve spolupráci s partnery individuální národní projekt
POSPOLU, který je zaměřen na přímou podporu
spolupráce škol a firem při
vzdělávání žáků středních
škol v oblasti praktického
vyučování u zaměstnavatelů.
„Cílem projektu je propojit teoretickou a praktickou výuku ve středním
odborném školství ve všech skupinách oborů středního vzdělávání,
s hlavním zaměřením na technické
obory,“ řekl ministr školství, mládeže
a tělovýchovy ČR Petr Fiala.
Projekt byl schválen koncem loňského roku, teď se chystají jeho první
realizační kroky. V prvním pololetí t. r.
budou připraveny dva základní modely spolupráce škol a firem – jeden pro
obory vzdělání, které zahrnují odborný výcvik, druhý pro obory vzdělání,
kde je povinná odborná praxe.
Viceprezident Svazu průmyslu
a dopravy ČR a Sdružení automobilového průmyslu Pavel Juříček, k tomu upřesnil: „Projekt POSPOLU v zásadě vychází z principu duálního
vzdělávání, po kterém v průmyslu
voláme už delší dobu. Ve firmách
studentům umožníme, aby si prakticky vyzkoušeli to, čemu se ve škole teoreticky naučili. Očekáváme, že
projekt pomůže nastavit jasná pravidla pro spolupráci škol a firem.“
Oba modely budou pak rozpracovány do aplikací pro jednotlivé skupiny oborů vzdělání. Od září 2013
postupně začne pilotní ověřování
25 vybraných partnerství škol a firem podle modelů, které z připravených aplikací vybere komise sociálních partnerů.
Projekt řeší MŠMT s Národním
ústavem pro vzdělávání. Na realizaci se budou podílet Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace
krajů ČR, Odborový svaz KOVO
a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Zdroj: MŠMT ČR
(vm)
V polovině února t. r.
darovala brněnské nadaci
DebRA, která podporuje
lidi s nemocí motýlích křídel, 225 tis. Kč londýnská
společnost UWC Financial
Services, provozující finanční služby MoneyPolo.
„Peněžní dary v tak vysoké částce
od jednoho dárce běžně nedostáváme. Peníze nám umožní realizovat týdenní ozdravný pobyt asi pro
25 dětí s nemocí motýlích křídel.
Tyto akce jsou pro ně jedinou příležitostí jak poznat zážitky podobné táborům, výletům či stezkám
odvahy, které znají zdravé děti,“ říká Alice Salamonová, ředitelka občanského sdružení DebRA.
Nadnárodní společnost UWC
Financial Services provozuje služby
mezinárodních peněžních převodů
MoneyPolo v 130 zemích světa.
Právě z objemu plateb realizovaných
českou pobočkou od 20. prosince
2012 do 31. ledna tohoto roku šla
část finančního objemu z realizované transakce na podporu lidí trpících
nemocí motýlích křídel. Ta se angažuje v podpoře charitativních a neziskových projektů od začátku svého založení. MoneyPolo také podporuje řadu sportovních akcí a aktivit uvnitř nejenom národních komunit žijících v České republice.
Přes MoneyPolo lze realizovat bezhotovostní platební transakce ve
126 světových měnách. UWC
Financial Services patří k nejrychleji rostoucím firmám na trhu.
Během posledních šesti měsíců se
její obrat zvýšil víc než třikrát.
Měsíční nárůst klientů dosahuje
15 až 20 %. V roce 2012 dosáhl obrat společnosti na českém trhu téměř 1 mld. Kč, v letošním roce se
očekává jeho růst na 2,4 mld. Kč.
Služby MoneyPolo lze využívat ve
400 tis. partnerských pobočkách po
celém světě včetně ČR. Peněžní převody MoneyPolo lze u nás vyzvednout také na kterékoliv z 657 poboček České spořitelny.
(tz)
Grafická úprava:
Martin Kudláček
www.truckjobs.cz
Tisk:
CTP tisk, spol. s r. o.
Heršpická 6, 639 00 Brno
Distribuce:
5P agency, s. r. o.
U Sýpky 555, 664 61 Rajhradice
Placená prezentace
.
Podávání novinových zásilek
povoleno Českou poštou, s. p.,
OZJM Ředitelství v Brně
č.j. P/2 – 1241/98, ze dne 5. 3. 1998
ISSN 1211–815x • MK ČR E 7717
Uzávěrka tohoto čísla: 20. 2. 2013
Tištěný a distribuovaný náklad
ověřuje ABC ČR, člen IF ABC.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
Institut silniční dopravy
ČESMAD Bohemia spustil
nový pracovní portál
www.truckjobs.cz, určený
dopravním společnostem
hledajícím nové zaměstnance a pro uchazeče o zaměstnání na pracovní pozice
v oblasti dopravy.
Přínosem pro dopravní společnosti je
vytvoření pracovního portálu zaměřeného výhradně na uchazeče o zaměstnání v oblasti dopravy. Mohou tak
cíleně využívat služeb placené inzerce volných pracovních míst a vyhledávání vhodných uchazečů v pravidelně aktualizované databázi i možností prezentace své společnosti.
Uchazeči o zaměstnání mohou na
pracovním portálu zdarma vyhledávat aktuální pracovní nabídky
dopravních společností ve vybraných regionech, spravovat a pravidelně aktualizovat svůj profesní
profil a využívat zdarma on-line
aplikaci pracovně právního poradenství.
Součástí pracovního portálu je aplikace, která umožňuje středním odborným automobilním školám online výměnu informací s dopravními společnostmi o poptávkách
a nabídkách zajištění odborných
praxí a stáží pro jejich studenty.
Víc informací poskytne ředitel
ISD ČESMAD Bohemia Tomáš
Bicera, tel.: 731 131 343, e-mail:
[email protected]
(mf)
Kresba: Lubomír Vaněk
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
3
Doprava a logistika
Auto bude i detektorem
Systémy dopravní telematiky sehrají významnou roli také při rekonstrukci dálnice D1
Dnes už je samozřejmostí,
že se vám v autě při dlouhé
cestě samo přeladí rádio na
danou frekvenci, že vás navigace vede metr po metru,
že využíváte mobilní telefony nejen k volání a psaní
zpráv, ale i pro získání
informací o objížďkách.
Všechny tyto telekomunikační záležitosti ve spojení
s informatikou daly základ
vědnímu oboru telematika.
Její nejznámější aplikací je
dopravní telematika, která
se vyučuje jako samostatný
obor na Dopravní fakultě
ČVUT v Praze. Děkan
fakulty prof. Dr. Ing.
Miroslav Svítek poskytl
Podnikateli rozhovor.
gičtějšími motory v kategorii Euro V a vyšší a jejichž počet podle
statistik SFDI vzrostl o 30 %. Jde
tedy naopak o ukázku, jak dopravní telematika může svými nástroji
přispět k snížení zátěže životního
prostředí naší republiky.
Základním posláním dopravní telematiky je nabízet uživatelům inteligentní služby. Kam se „dopravní inteligence“ posune v tomto roce a v dalších letech?
Obor dopravní telematiky se historicky dělil na dvě části – inteligentní vozidlo a inteligentní infrastruktura. V současné době dochází k integraci těchto dvou oblastí, zejména díky novým telekomunikačním
technologiím, které umožňují přenos informací vozidlo-vozidlo a vozidlo-infrastruktura. Vzniká tak oblast tzv. kooperativních inteligentních systémů, které budou umožňovat řadu nových služeb a určitě napomohou managementu dopravních systémů, aby se maximálně
využila současná infrastruktura
a byla uspokojována stále rostoucí
poptávka po mobilitě obyvatel i po
přepravě zboží.
Jsem přesvědčen, že v budoucnu bude docházet k zvyšování poptávky
po telematických službách, které
souvisejí s bezpečností silničního
provozu (např. automatické tísňové
volání e-call). Díky těmto službám je
možno předcházet dopravním nehodám či zmírňovat jejich následky.
Co brání přechodu od papírových dálničních známek k elektronickým a proč v Česku ještě
nejsou zavedeny?
Pro každý takto komplikovaný systém je třeba zpracovat detailní ekonomickou a legislativní analýzu,
která musí potvrdit rozumnou návratnost navrženého řešení. Z hlediska technologického vývoje je
dnes možné skoro všechno. Zatím
ale ve většině zemí provedené analýzy nepotvrdily výhodnost elektronických dálničních známek.
Myslím si však, že s masivním rozvojem alternativních typů pohonů,
zejména elektromobilů, poroste
i požadavek výkonového zpoplatnění osobních vozidel. Na toto téma zpracovala v USA naše studentka diplomovou práci, za kterou získala cenu udělovanou Evropskou
platformou dopravních věd.
Jak se mě, běžného řidiče, dopravní telematika dotýká?
Už v současné době jsou rozšířeny
navigační systémy ve vozidlech,
které řidičům umožňují lepší orientaci v prostoru, zejména ve městech, což určitě šetří náklady. V budoucnu budou navigační systémy
využívat informací o aktuálním stavu dopravy a navrhovat trasy tak,
aby garantovaly řidiči požadovanou
cestovní dobu. Zároveň se může
každé vozidlo vybavené tímto navigačním systémem stát zdrojem informací o dopravě. Pokud bude těchto vozidel-detektorů rozumné
množství, výrazně se zlepší model
dopravního systému, a tím kvalitnější informace bude možno řidičům poskytovat. Informace o dopravě se mohou samozřejmě šířit
různými způsoby, např. pomocí informačních tabulí, rozhlasu atd.
Spolupracuje vaše fakulta např.
s výrobci modulů GPS, či s telefonními operátory na vývoji informačních systémů?
Fakulta dopravní ČVUT vedla před
několika lety pilotní projekt rozesílání dopravních informací pomocí
systému RDS-TMC, kdy bylo nutno koordinovat přes 20 různých
společností, např. dodavatele digitálních map, výrobce navigačních
přístrojů, vlastníky dopravních informací, provozovatele rozhlasových stanic atd. Díky těmto aktivitám je už dnes systém RDS-TMC
v praktickém provozu. V současné
době pracujeme na tvorbě matematických modelů, které umožňují co
nejlepší využití dostupných infor-
Vybírání mýtného na dálnicích je
zřejmě nejvíc viditelným výsledkem dopravní telematiky. Jak se
bude v tomto segmentu uplatňovat v nejbližších letech?
Systém elektronického mýta je nástrojem dopravní politiky státu, který umožňuje např. už zmiňovanou
preferenci ekologických vozidel,
omezování pátečních jízd a je nedílným zdrojem informací pro dopravní řídicí a informační systémy.
Proto by neměl být tento systém
uzavřený a jednoúčelový, ale měl
by naopak být vnímán jako páteřní
infrastruktura pro celou silniční dopravní telematiku.
Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek.
mací pro provádění např. automatické detekce nehod, odhadu délky
kolon nebo zajištění preference vozidel záchranné služby.
Jedním z klíčových bodů dopravní telematiky je Informační systém veřejné správy. Jak funguje
a jak je využíván?
Je nutno zásadně rozlišovat mezi řídicími a informačními dopravními
systémy. Řídicí systémy patří mezi
tzv. kritické aplikace s vysokým požadavkem na bezpečnost a spolehlivost provozu, které jsou odpovědné
za řízení dopravy v různých oblastech, např. liniové řízení dopravy, řízení provozu v tunelech atd. Oblastní řídicí centra jsou koordinována
na vyšší hierarchické úrovni, kdy
např. propojením řídicí strategie
města a dálniční sítě lze předcházet
tvorbě kongescí ve městech.
Dopravně informační systémy
jsou zodpovědné za sběr různých
typů dopravních dat a za jejich
jednotné zpracování a jejich rozesílání různým aktérům řidiči počínaje a státní správou a veřejnou samosprávou konče.
Jakým způsobem může dopravní
telematika zvýšit efektivitu záchranných systémů a jak se do ní
zapojujete?
Fakulta dopravní ČVUT se dlouhá
léta podílí na přípravě a pilotních
testech systému automatického tísňového volání (systém e-call), který
bude v budoucnu schopen v případě
závažné nehody automaticky navázat spojení s linkou 112 a poskytnout operátorovi vybraná dostupná
data např. o poloze nehody, zrychlení při nárazu atd. Tato data mohou
být ihned využita v navigačních
systémech záchranných vozidel,
kterým je vypočítána trasa na místo
nehody s ohledem na aktuální dopravní situaci. Systém e-call musí
být schopen poskytovat služby ne-
jen českým uživatelům, ale také zahraničním řidičům. Aby mohl fungovat v celé Evropě, je třeba zajistit jeho interoperabilitu mezi státy,
což je náplní mezinárodního projektu HeERO (Harmonised e-call
European Pilot).
Pojďme k jinému telematickému
„soudku“. Na mýtném se v roce
2012 u nás vybralo méně, než se
plánovalo. Nedošlo k nějaké systémové chybě nebo neselhaly v tomto případě telematické systémy?
Na jedné straně je pravda, že se
na mýtném v roce 2012 vybralo
méně, než se po 25% zvýšení
mýtného poplatku očekávalo. Na
druhé straně byl tento pokles způsoben zejména zavedením zvýhodněných sazeb pro dopravce,
kteří používají vozidla s nejekolo-
Jak mohou být v inteligentních
dopravních systémech využity tzv.
chytré telefony?
V současné době jsou už pro chytré
telefony k dispozici různé typy služeb, které souvisejí s dopravou, vyhledáváním spojení veřejnou dopravou počínaje a různými variantami navigačních a vyhledávacích
softwarů konče. Zajímavou úlohou
je určitě integrace služeb veřejné
dopravy do navigačních systémů
tak, aby uživatel byl navigován na
parkoviště, a poté na stanici veřejné
dopravy, kde je mu doporučena
konkrétní linka podle platného jízdního řádu. V budoucnosti by mělo
docházet k ještě hlubší integraci
těchto dílčích služeb do nadstavbových znalostních systémů tak, aby
poskytovaly uživatelům různé varianty řešení jejich mobility s co
možná nejvyššími garancemi. Právě koncept chytrých telefonů je pro
tuto integraci z technického i z obchodního hlediska velmi vhodný.
Blíží se rekonstrukce hlavní dálniční tepny D1. Jak se při této akci uplatní telematika a inteligentní systémy?
Systémy dopravní telematiky by
mohly na dálnici D1 sehrát výraznou roli, protože lze při rekonstrukci oprávněně očekávat vznik kongescí i zvýšení nehodovosti. Včasná informace o vzniklých událostech, případně jejich okamžité řešení mohou vést k zvýšení propustnosti této dálnice. Je nutno též působit pomocí různých informačních
kanálů na veřejnost, aby řidiči volili jiný druh dopravy nebo jiný čas
své cesty. Teprve kombinací všech
těchto nástrojů bude možno celou
náročnou rekonstrukci úspěšně
zvládnout.
Soudě podle stavu dálnic a silnic
v ČR naše dopravní infrastruktura za vyspělými zeměmi zaostává. Je tento dojem oprávněný?
Tím, že česká dálniční síť není dosud dostavěna, vzniká pro naše hospodářství velký hendikep. Jednou
z příčin tohoto neutěšeného stavu je
krácení rozpočtu na výstavbu dopravní infrastruktury. Mě však víc
mrzí, že byly zastaveny projektové
práce, protože příprava staveb může trvat i déle než deset let. Pokud
nebude celé odvětví dobře připraveno, sama dostupnost finančních
zdrojů bohužel dokončení dopravní
infrastruktury nezajistí.
Dokážete odhadnout, jak se bude
v tomto století vyvíjet veřejná
hromadná doprava, zejména ve
městech, a čím k tomu přispěje
telematika?
V Evropě se předpokládá, že ve městech budou žít až dvě třetiny populace. Taková koncentrace obyvatel
znamená velmi vysokou poptávku
po mobilitě, kterou už nelze zajistit
individuální automobilovou dopravou. Proto je jedním ze základních
pilířů konceptu „smart cities“ (chytrá
města) veřejná doprava. Telematika
může přispět k zvýšení kvality jejích
služeb jednak informováním veřejnosti, ale i lepším managementem
vozidel veřejné dopravy, např. sledováním dodržování grafikonů, kontrolou návazností jednotlivých spojů,
monitorováním obsazenosti spojů,
snížením spotřeby energie atd. Výraznou roli bude určitě hrát i nasazení
vozidel s hybridními nebo elektrickými pohony ve veřejné dopravě,
kde může telematika napomoci
k snížení provozních nákladů těchto
vozidel.
Jan Hrabálek
černá azurová purpurová žlutá
4 /leden – ú n or/2 013
Ekonomika v‰edního dne
Česko-turecké podnikatelské fórum o velkých možnostech spolupráce
Jde o miliardy dolarů
Objem vzájemné obchodní
výměny mezi Českou republikou a Tureckem stále
roste a letos by se mohl přiblížit třem miliardám USD.
Řekl to ve vystoupení na nedávném podnikatelském
fóru v hotelu Hilton Prague
Jaroslav Hanák, prezident
Svazu průmyslu a dopravy
ČR, který setkání organizoval. Před zaplněným sálem
zároveň ale také poukázal
na nevyužité příležitosti.
Akce se zúčastnily čtyři stovky tureckých a českých podnikatelů,
prezidenti tureckých asociací a ve
druhé části i premiéři a ministři
hospodářství obou zemí. Asi stovka
tureckých firem zastupovala poměrně široké spektrum oborů, zejména energetiku, petrochemii, potravinářství, automobilový průmysl
a nábytkářství. V průběhu fóra došlo k podpisu Memoranda o spolupráci mezi SP ČR a třemi tureckými partnerskými organizacemi –
Všeobecnou asociací průmyslu
V průběhu česko-tureckého podnikatelského fóra bylo podepsáno Memorandum
o spolupráci.
Foto: SP ČR
a obchodu (TÜMSİAD), Nezávislou asociací průmyslu a obchodu
(MÜSİAD) a Společenstvím tureckých exportérů (TIM).
Dokument by měl pomoci lepší výměně informací a součinnosti při
organizování podnikatelských akcí.
Jednou z nich bude už letošní říjno-
vý Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, kam by měla zamířit početná skupina vystavovatelů z Turecka, které bude partnerskou zemí
MSV. Dohodli se na tom předsedové vlád obou států. Turecký ministr
hospodářství Zafer Caglayan tuto
informaci potvrdil: „Byl jsem na-
ším premiérem pověřen zajistit tuto
akci. Práce už byly zahájeny.“
Hasan Sert, prezident TÜMSİAD,
se v té souvislosti na fóru zmínil
o potřebě odstraňovat některé překážky oboustranné ekonomické
spolupráce. V podobném duchu vyznělo i vystoupení Naíla Olpaka,
prezidenta MÜSİAD, který vyzval
české firmy k dalším investicím
v Turecku. Ty v současné době
představují asi dvě miliardy USD.
Mustafa Cikrikcioglu, viceprezident TIM, připomněl zase skutečnost, že turecká ekonomika rostla
i v době krize, a poukázal na její
konkurenceschopnost i na příležitosti pro české firmy.
Ve druhé části fóra vyzdvihl ministr
Caglayan možnosti realizace společných projektů na třetích trzích.
Tím nejvýznamnějším je podle
něho výstavba paroplynové elektrárny v severním Iráku, uskutečňovaná ve spolupráci společnosti
Renaissance a české PSG International a financovaná Českou exportní bankou. Ministr poukázal
také na příležitosti v oblasti energetiky a dopravní infrastruktury:
„Musíme dvojnásobně zvýšit naši
energetickou kapacitu a podpořit
budování dopravní infrastruktury.
Budou k tomu potřeba investice
za 250 miliard dolarů.“
Zájem o výrazné zvýšení obratu zahraničního obchodu mezi oběma zeměmi zdůraznil turecký premiér Recep Tayyip Erdogan: „Do roku 2015
chceme dosáhnout zvýšení vzájemné obchodní výměny na pět miliard
USD,“ prohlásil a pozval předsedu
vlády ČR Petra Nečase s podnikatelskou misí do Turecka. Navrhl i pravidelné schůzky ministrů hospodářství, které by se měly konat aspoň
jednou ročně. Poukázal však i na bariéry, jakými jsou například víza pro
turecké podnikatele ze strany EU.
Na fóru bylo také oznámeno, že se
Martin Pecina, generální ředitel Vítkovice Power Engineering, která
v Turecku staví elektrárnu, stane honorárním konzulem pro Tureckou
republiku v Ostravě. Další honorární
konzulát by měl být otevřen v Brně.
Podle Jaroslava Hanáka setkání potvrdilo oprávněnost toho, že bylo
Turecko zařazeno mezi prioritní země českého exportu. Za velkou výzvu pro české firmy označil vedle
energetiky a strojírenství i připravované ohromné projekty do turecké
dopravní infrastruktury.
(sp)
Propad stále pokračuje
Úspěch fy Red Hat
K alarmujícím výsledkům českého stavebnictví v roce 2012
Je druhým nejlepším zaměstnavatelem v ČR
Výsledky šetření Českého
statistického úřadu za prosinec roku 2012 uzavřely přehled o vývoji českého stavebnictví v celém kalendářním roce. Opět nepřinesly
žádné informace o zlepšení.
Naopak potvrdily, že situace
je stále horší.
V roce 2008, kdy do České republiky přišly první příznaky světové
ekonomické krize, jsme očekávali,
že se negativní vývoj dotkne i stavebnictví. Nikdo v té době ale netušil, že tento silný obor bude propadat už pět let za sebou. A prozatím není šance, že by se odrazil
ode dna a začal prosperovat. Poměry před rokem 2008, které byly
pro stavebnictví velmi příznivé, se
už pravděpodobně nevrátí. Sou-
časný stav ale není ukázkou zdravého vývoje české ekonomiky.
Stavební výroba meziročně poklesla o 6,5 %. To je dokonce víc, než
byl na konci 3. čtvrtletí odhad Svazu podnikatelů ve stavebnictví
v ČR ve výši 5 %. Proti roku 2008
je celkový propad už 17 %.
V bytové oblasti pokračuje útlum
nové výstavby; v roce 2012 se spíš
dokončovaly rozestavěné projekty.
Meziroční pokles počtu zahájených
bytů o 13,4 % znamená v absolutních číslech téměř 4 tis., avšak
prudce klesající nová bytová výstavba vyjádřená k roku 2008 znamená úbytek 19 700 bytů, tj. pouhých 54,8 % stavu v konjunkturálním roce. V roce 2012 bylo dokončeno o 3 % bytů víc, ale ve srovnání
s rokem 2008 je číslo o 30 % nižší.
Největší meziroční propad je u inženýrského stavitelství, o 13,6 %,
což je způsobeno zejména prudkým
poklesem investic v dopravní infra-
Kdo se zasloužil
Čeští exportéři to navzdory recesi nevzdávají
Exportérem roku se těsně
před loňskými Vánocemi
opět stala Škoda Auto. V kategorii firem se sídlem v České republice a objemem vývozu nad 100 mil. Kč je na
špici už řadu let.
Škoda Auto loni prodala 875 tis. vozů, což je meziroční nárůst o 15 %.
Její odbyt rostl skoro ve všech regionech. Například v Indii se společnosti podařilo zvýšit prodeje téměř
o polovinu. Firma získala první příčku nejen za loňský vývoz, ale i podle
objemu exportu od roku 1993.
Exportérem s největším nárůstem
vývozu za celé období soutěže je
výrobce pneumatik Mitas.
Kromě automobilového průmyslu
se loni dařilo i technickým oborům.
V první pětce oceněných je společnost Foxconn, která vyrábí počítače
pro velké IT firmy, nebo Panasonic,
ale i železárny Moravia Steel. Největší meziroční nárůst vývozu, na
dvojnásobek, se loni podařil výrobci mikroskopů – společnosti FEI.
Cenu ČEB pro střední exportéry
za největší nárůst mezi lety 2010
a 2011 získala Motor Lučina spol.
s r.o. Cenu za nejvyšší počet zemí,
do kterých vyváží, si odnesla výrobce telekomunikačních a elektronických zařízení Andrew Telecommunications s.r.o., která vyváží do 128 zemí.
Výsledky 18. ročníku soutěže:
Objem exportu 1993–2011
1. ŠKODA AUTO a.s.
2. FOXCONN CZ s.r.o.
3. Panasonic AVC Networks Czech,
s.r.o.
struktuře. Nejsou zahajovány žádné
nové velké projekty a neprobíhá investorská příprava na ně. Hrozí, že
Česká republika nevyužije ani
možností evropských fondů, protože nemá dostatek financí z národního rozpočtu pro realizaci staveb.
Velmi varující je stav nové stavební zakázky, které je proti roku
2011 méně o 18,4 %, avšak v inženýrském stavitelství o 31,4 %.
Celkový stav stavebních zakázek
na konci roku 2012 (zásoba práce)
klesl o 12,2 %.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví
v ČR očekává, že vláda konečně
přejde od silných slov o podpoře
stavebnictví k činům a zahájí prorůstová opatření. Bez nich není
možné obrátit trend propadu a nastartovat nový růst. Ten podle Svazu nezačne ani v letošním roce.
Ing. Václav Matyáš,
prezident, Svaz podnikatelů
ve stavebnictví v ČR
4. SIEMENS GROUP Česká republika
5. Barum Continental spol. s r.o.
Objem exportu 2011
1. ŠKODA AUTO a.s.
2. FOXCONN CZ s.r.o.
3. Barum Continental spol. s r.o.
4. MORAVIA STEEL a.s.
5. Panasonic AVC Networks Czech,
s.r.o.
Nárůst exportu 1993–2011
1. MITAS a.s.
2. SIEMENS GROUP Česká republika
3. Barum Continental spol. s r.o.
4. ŠKODA JS a.s.
5. Iveco Czech Republic, a.s.
Nárůst exportu 2010–2011
1. FEI Czech Republic s.r.o.
2. TOS VARNSDORF a.s.
3. BUZULUK a.s.
4. Arimex Trade s.r.o.
5. Ravensburger Karton s.r.o.
Pořadateli soutěže Exportér roku
jsou Střední podnikatelský stav
a Asociace na podporu podnikání
ČR, záštitu nad soutěží převzala
Hospodářská komora ČR. Kompletní výsledky najdete na www.exporterroku.com.
(vm)
Softwarová firma Red Hat,
která má v Brně vývojové
centrum, obsadila v žebříčku nejlepších zaměstnavatelů roku 2012 v kategorii
středně velkých společností
druhé místo v ČR.
V rámci regionu střední a východní
Evropy skončil Red Hat na desáté pozici. Žebříček Best Employers 2012
sestavila společnost Aon Hewitt.
„Anonymní hodnocení ze strany
vlastních zaměstnanců je vůbec to
nejcennější a vypovídá o skutečných
kvalitách jednotlivých společností,“
soudí Radovan Musil, ředitel vývojového centra firmy Red Hat v jihomoravské metropoli. Red Hat významně
investuje právě do rozvoje svého
brněnského centra, které je největším
vývojovým centrem této společnosti
na světě. V říjnu minulého roku otevřela novou kancelářskou budovu
pro dalších 200 lidí a nyní v brněnské
pobočce pracuje víc než 500 osob.
Studie Best Employers 2012 se zúčastnilo přes 400 společností z osmi států (Bulharsko, Česká republika, Litva, Maďarsko, Polsko, Rusko, Slovensko a Turecko). Dotazník
vyplnilo víc než 250 000 zaměstnanců, včetně 41 000 manažerů,
a na 2600 top manažerů.
Studii organizuje Aon Hewitt v regionu
SVE od roku 2001, a oceňuje tak společnosti vyznačující se vysokou kvalitou a efektivitou personálních praktik,
které mají pozitivní dopad na jejich obchodní výsledky. Pro získání skutečně
objektivního obrazu studie zohledňuje perspektivu zaměstnavatele, jeho
zaměstnanců a business indikátory.
V listopadu 2012 získal Red Hat titul Investor roku 2011. Ocenění vyhlašovala agentura CzechInvest
a Sdružení pro zahraniční investice
AFI ve spolupráci s Ministerstvem
průmyslu a obchodu.
(red)
Podnikatel roku
František Piškanin, majitel
logistické společnosti HOPI
s.r.o., se stal vítězem soutěže
Podnikatel roku 2012 České
republiky. Vyhlašuje ji
tradičně společnost Ernst
& Young pod záštitou
Hospodářské komory ČR.
F. Piškanin, Podnikatel roku 2012 ČR.
Vítěz František Piškanin začínal podnikat v roce 1992 prakticky od nuly, otevřením malých potravin v Karlových
Varech. Dnes patří ryze česká logistická a transportní skupina HOPI mezi
největší svého druhu ve střední a východní Evropě, zaměstnává v ČR, na
Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku přes 3300 lidí a plánuje vstup
do Rakouska. Své komplexní služby
poskytuje společnostem P&G, Makro,
Metro, Unilever, Billa, Tesco, Ahold,
Kraft Foods, Nestlé, Agrofert, Bohemia Sekt, Nutricia, Emco a dalším.
V letošním roce byl udělen také titul
Sociálně prospěšný podnikatel roku
2012 České republiky. Získal ho Robert Schönfeld z International School
of Music and Fine Arts. Cenu poroty
obdržela Zuzana Ceralová Petrofová
ze společnosti PETROF, spol. s r.o.
Finalisty soutěže Podnikatel roku
2012 se kromě vítěze stali Lubomír
Stoklásek, AGROSTROJ Pelhřimov, a.s., Remond Leonard Vos,
CTP Invest, spol. s r.o., Mieczyslaw Molenda, GASCONTROL,
společnost s r.o., Zdeněk Pelc, GZ
Digital Media, a.s., Josef Novák,
VEBA, textilní závody a.s.
Zdroj: HK ČR
(am)
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
5
Ekonomika v‰edního dne
K problematickému vývoji českého průmyslu v loňském a letošním roce
Skoro samá špatná čísla
Meziročně propad prosincové průmyslové výroby v posledním měsíci loňského roku
o 12,5 %, po očištění od vlivu
počtu pracovních dnů o 5,8 %.
Pokles ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 %. Snížení
objemu nových zakázek
meziročně o 11,5 %. A celkový propad průmyslové produkce za rok 2012 o 1,2 %.
To jsou dnes zveřejněná statistická data, která přináší
jen samé špatné zprávy.
„Čísla nás bohužel nepřekvapila.
Už naše prosincové šetření, které
jsme prezentovali v lednu, potvrzovalo špatný závěr roku z pohledu podmínek a výsledků průmyslové produkce. Nic nenasvědčovalo zlepšení dynamiky průmyslu a ta byla zhruba stejná jako v listopadu,“ uvedl k aktuálním číslům
Bohuslav Čížek, analytik Svazu
průmyslu a dopravy ČR.
Jak podotýká, celkový pokles produkce, tedy skutečný finální vyrobený objem, byl mnohem vyšší.
Přispěly k tomu faktory, jako bylo
počasí snižující poptávku po energii a teplu, a zejména menší počet
pracovních dní.
„Svátky sice byly příjemné pro lidi,
ale pro podniky se tím zmenšil počet dní k výrobě. Navíc jejich rozložení vedlo k většímu omezení
provozu než obvykle. Nelze se pak
divit, že bez očištění o počet pracovních dní klesla produkce tak významně,“ dodal Čížek.
Pro rozjezd průmyslu je klíčový
vývoj zakázky. Hodnota nových zakázek v prosinci 2012 meziročně
klesla o 11,5 %, když se nové zakázky ze zahraničí snížily o 10,5 %
a tuzemské o 13,4 %. Za slabými
ZKL testuje
nová ložiska
Český strojírenský koncern
ZKL vstoupil do roku 2013
s optimistickou vizí. Kromě
výrazného zvýšení výroby
a produktivity práce chystá
také rozšíření svého
sortimentu.
Ten prochází průběžnými inovacemi
a přizpůsobuje se nejnáročnějším
požadavkům odběratelů. Výrazným
trendem jsou speciální dělená ložiska, která se vyrábějí v nové výrobní
hale. Moderní pracoviště bylo uvedeno do provozu na podzim loňského roku při příležitosti 65. výročí
společnosti. Dělená ložiska jsou
technologicky jedna z nejsložitějších. Významně však urychlují
montáž a výměnu u těžkých zařízení, jako jsou válcovací stolice či důlní výtahy, kde každá prodleva znamená značné finanční ztráty. Nový
typ ložisek proto lze měnit za provozu nebo ve lhůtách, které nevyžadují
technologickou odstávku.
S rozšiřováním sortimentu úzce souvisejí také investice do materiálového inženýrství. V ZKL je rozvíjena
technologie dělení kroužků ložisek
metodou řízené exploze na základě
detailních propočtů. K tomuto procesu jsou využívány výbušniny na
bázi semtexu, které rozdělí kroužek
na dvě části. Metoda je ve fázi zkoušek, ale dosavadní výsledky jsou
velmi slibné. Cílem je dosáhnout
maximální přesnosti při rozdělení
a opětovném spojení kroužku. (tz)
výsledky je i nadále velmi chabá
domácí poptávka a slábnoucí ze zahraničí. Výrazně se bohužel propadla také poptávka v zahraničí,
která našemu průmyslu v posledních letech pomáhala.
Tuto negativní charakteristiku potvrdily i výsledky zahraničního obchodu, když prosinec byl jediným
měsícem loňského roku, kdy export
meziročně klesl, a to o 7,1 %. Kladné
saldo obchodní bilance zůstalo jen
díky poklesu importu o sedm procent. To je pro nás špatná zpráva.
Aktuální statistická data o prosincovém vývoji průmyslu potvrdila
očekávání Svazu průmyslu a dopravy ČR. O komentář k nim jsme požádali také Radka Špicara, viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR pro hospodářskou politiku
a konkurenceschopnost.
Jaký byl obecně rok 2012 pro
průmyslníky?
Už podle prosincového průzkumu
mezi našimi členskými firmami se
ukázalo, že závěr roku nebude lepší
než listopad. Málo povzbudivá byla
i prosincová čísla Indexu nákupních
manažerů, který meziměsíčně klesl
ze 48,2 na 46 bodů. Takže data ČSÚ
jen potvrdila, co se už vědělo.
Důvody jsou přitom zřejmé – slabá
domácí poptávka a klesající zakázky v Evropě, kam směřuje převážná
část našich vývozů. Stačí se podívat
na statistiku; eurozóna za loňský
rok zřejmě vykáže mínus 0,6 %.
Loňský rok nebyl pro český průmysl příliš příznivý. Ale situace se
v jednotlivých sektorech značně liší. Zatímco například odvětví jako
výroba strojů, elektrických zařízení
nebo chemických látek jsou na tom
relativně dobře, horší situace je
v hutnictví a ve slévárenství, výrobě počítačů nebo stavebnictví. Také
naše klíčové odvětví, tedy automobilový průmysl, mírně zpomaluje.
Můžete uvést konkrétní jevy, které loňský rok charakterizovaly?
V roce 2012 vzniklo nejméně firem
za poslední léta a výrazně se zvýšil
počet insolvenčních řízení u právnických osob. Mezi firmami přetrvávala opatrnost v nabírání nových
pracovníků, takže se zvýšila celková
nezaměstnanost. K jejímu růstu dojde s největší pravděpodobností i letos. Na celkové kondici českého
průmyslu se přitom výrazně podepsaly vysoké ceny energií, což je podle našich zjištění jedna z největších
zátěží pro tuzemské firmy. Domácí
poptávku navíc snížila úsporná vládní politika. Významným faktorem
negativně ovlivňujícím podnikatelské prostředí byla i nejistota ohledně
sazeb daně z přidané hodnoty. Podnikatelské prostředí se nelepší, panuje tu legislativní džungle a přetrvává byrokracie. To vše podráží
firmám nohy v jejich snaze vyrovnat
se s důsledky hospodářské krize.
Údaje o nových zakázkách nejsou příliš optimistické. Jaký tedy
bude podle vás rok 2013?
Jestliže v polovině loňského roku
hovořila o zhoršení zakázek zhruba čtvrtina našich členských firem,
v prosinci to byla už víc než třetina. Přesto se zdá, že letošní rok,
nebo spíš jeho konec, by mohl být
pomyslným světlem na konci tunelu. Mírně optimistické je zjištění,
že se firmy chystají víc investovat
než v minulém období. Bude ale
stačit jen mírné zakolísání poptávky na světových trzích, a můžeme
být opět v recesi. Tohle riziko si
uvědomují i zaměstnavatelé, proto
pokračují i letos v restrukturalizaci. Téměř čtyři pětiny firem plánují dál snižovat náklady a skoro dvě
třetiny sázejí na zvyšování produktivity práce. Exportéři samozřejmě hledají usilovně nové trhy,
zejména mimo území Evropy.
Co považujete pro vývoj českého
průmyslu za klíčové?
Bude záležet především na oživení
domácí a zahraniční poptávky. Jen
v omezené míře může firmám pomoci vláda. Přesto se Svaz průmyslu výrazně snaží prosadit aspoň některá z opatření pro povzbuzení
ekonomiky, na nichž jsme se s vládou dohodli, a zlepšení podnikatelského prostředí. Z dlouhodobějšího
hlediska je pro průmysl zásadní
právě vytvoření příznivého podnikatelského prostředí, které by pomáhalo zvýšit naši konkurenceschopnost. Zaměstnavatelé ovšem
situaci hodnotí dost negativně.
Dlouhodobě kritizují zmatky v legislativě, překotné přijímání zákonů a do očí bijící plýtvání ve státní
správě. Je to, jako byste měli rozjet
auto, a místo toho se musíte pořád
zastavovat a vyměňovat součástky.
A to nemluvím o byrokracii a administrativě. Nedávno jsme provedli mezi firmami šetření a ptali se
jich na zkušenosti s administrováním projektů z evropských fondů.
Absolutní většina uvedla své katastrofální zkušenosti s přílišnou
složitostí žádostí, často protichůdnými interpretacemi hodnotitelů
a nezřídka i nevstřícným přístupem úředníků.
Čím to, že řada našich firem přesto dokáže recesi vzdorovat?
Krizová léta 2008 a 2009 jasně ukázala, že se náš průmysl umí vyrovnávat se složitou situací. Mnoho firem v té době i dnes navzdory potížím expandovalo a nabíralo nové
pracovníky. Byly to zejména ty,
které dokázaly představit inovované produkty a pronikat na trhy mimo EU. To se vloni dařilo firmám
ve strojírenském průmyslu, a to dokonce lépe než před krizí. Slušně je
na tom stále ještě automobilový
průmysl, byť se pro něj situace
komplikuje. Problematická situace
panuje ve stavebnictví či v hutnickém průmyslu. Značné rozdíly jsou
tedy mezi jednotlivými odvětvími,
ale i mezi firmami. Milan Mostýn
Foto: archiv
Jubilant poslouží jako VIP limuzína
Od roku 1905 bylo vyrobeno 15 mil. vozů značky Škoda, třetina z toho v posledních šesti letech
Jubilejní 15miliontý vůz,
stříbrná Škoda Octavia třetí
generace, sjel začátkem února t. r. z pásu v hlavním výrobním závodě v Mladé Boleslavi. Bude využíván jako
VIP limuzína v technologickém centru značky v Česaně.
Už začátkem roku 2012 vyrobila
Škoda 14miliontý vůz. Třetina ze současných 15 milionů, tedy asi pět milionů, sjela z pásu v uplynulých šesti
letech. Do roku 2018 chce automobilka zvýšit své celosvětové prodeje na
minimálně 1,5 milionu vozů ročně.
V roce 2012 prodala 939 200 vozů,
což je rekord firemní historie.
„Celý tým značky Škoda je velmi
hrdý na toto milionové jubileum,“ řekl
předseda představenstva společnosti
Škoda Auto prof. Dr. h.c. Winfried
Vahland a dodal: „Je důkazem velkolepého rozvoje firmy. Dopravní prostředky vyrábíme už 118 let, automobily pak od roku 1905. Jsme tak jednou z nejstarších automobilek na světě.“ V příštích letech hodlá mladoboleslavská automobilka dál zvyšovat vývojové a výrobní tempo. Díky uvedení
modelů Citigo, Rapid a Octavia na trh
se úspěšně rozjela největší modelová
ofenzíva v historii společnosti. V roce
2013 uvede na trh dokonce osm nových nebo přepracovaných modelů.
Třída sama pro sebe
Nová Škoda Octavia startuje v těchto
dnech v České republice a v Německu, další trhy budou následovat v příštích týdnech. Je zdaleka nejprodávanějším modelem značky. V loňském
roce připadlo právě na tento model asi
44 % celosvětových prodejů firmy.
Octavia víc než jakýkoli jiný model
symbolizuje razantní úspěch automobilky v uplynulých dvou desetiletích.
Od roku 1996 bylo zákazníkům dodáno na 3,75 milionu Octavií.
Investice do budoucnosti
Modernizace výrobních zařízení
a rozšíření výroby nové generace
modelu Octavia představuje pro
značku jeden z nejrozsáhlejších projektů v historii hlavního výrobního
závodu v Mladé Boleslavi. Jeho stěžejní součástí bylo rozšíření kapacity
výrobní linky modelů Octavia a Ra-
pid z 800 na 1200 vozů denně. K tomu byla v mladoboleslavském závodě instalována nová svařovna karoserií a plně automatické zařízení pro jejich lakování. Letošní únor je také
termínem uvedení do provozu nové
ekologické lisovací linky. Kromě
Octavií a modelu Rapid se v Mladé
Boleslavi na další lince vyrábí i Fabia.
V závodě Kvasiny byla nedávno
zdvojnásobena kapacita pro výrobu
modelu Yeti, a to na 100 000 vozů ročně. Škoda navíc závod zmodernizovala, aby se v něm od ledna 2013 mohla
rozběhnout výroba modelu Roomster,
dosud kompletovaného v závodě
Vrchlabí. Ten byl přebudován na výrobu agregátů a od loňského podzimu se
tam pro koncern Volkswagen vyrábí
přímo řazená dvouspojková převodovka DQ200 známá pod zkratkou DSG.
Na mezinárodních trzích
Pro avizovaný růst rozšiřuje Škoda
Auto své kapacity také v Číně,
Rusku a Indii. V Číně se od konce
roku 2012 ve spolupráci s Shanghai Volkswagen vyrábí také model
Yeti. V letošním roce navíc na
tamní trh dorazí čínská verze Rapidu, a poté i nová Octavia.
V Rusku už několik týdnů sjíždí
z výrobní linky závodu GAZ v Nižním Novgorodu kompaktní SUV
Yeti. Od poloviny roku 2013 se
tam bude pro ruský trh vyrábět také nová Octavia. Od jara 2014 je
navíc tamtéž plánována výroba
modelu Rapid pro ruský trh.
V Indii od roku 2011 sjíždějí z linky v závodě Pune mj. i kompaktní
limuzíny Rapid pro lokální trh.
Zdroj: Škoda Auto
(vam)
černá azurová purpurová žlutá
6 /leden– ú nor/2013
Abeceda vzdûlávání
MBA na „míru“ firmám
Kdo dnes nemá vysokoškolský titul, jakoby ani nebyl.
V drtivé většině je titul před
jménem či za ním základní
„vstupenkou“ na dobrou
pozici ve firmě. Jenže jak si
vybrat tu správnou instituci, abychom nejenže získali
vzdělání na úrovni vysoké
školy, ale především potřebné znalosti k výkonu předních manažerských funkcí?
V České republice existuje řada vysokých škol a dalších institucí, které už řadu let nabízejí studium, jehož absolvování vede k získání titulu. Bakalář, magistr, inženýr, to
jsou naprosto běžné tituly, které
české vysoké školy udělují svým
absolventům po zakončení studia
státní zkouškou. Je to tedy typ studia, který se v Česku praktikuje už
dlouhá léta a jehož principy nezměnil ani Listopad 89.
MBA není relevantní titul
Existují ovšem i školy, které nabízejí
získání v zahraničí běžného titulu
MBA, tedy „Master of Business Administration“, což je zcela logicky
v posledních dvaceti letech novinkou. V českých podmínkách jde
o profesní formu celoživotního vzdělávání, při které vysoké školy realizují studijní programy zahraničních
vysokých škol včetně udělování titulu MBA. Tady je třeba zdůraznit
základní věc: je to titul zahraniční,
který neodpovídá akademickým titulům podle zákona č. 111/1998
Sb., o vysokých školách, a změně
o doplnění dalších zákonů.
Od roku 1998 existuje u nás Česká
asociace škol MBA (www.cambas.cz), která svým způsobem zastřešuje školy tohoto typu a spolupracuje s ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy. „Asociace
sehrává prestižní úlohu při zajišťování náročné úrovně akreditovaných MBA vzdělávacích kurzů a je
zdrojem informací o tomto typu
studia obecně v České republice,“
napsal na internetových stránkách
ministerstva doc. Ing. Václav Vinš,
CSc., vedoucí oddělení vysokoškolského vzdělávání.
Asociace se tak v mnoha případech
ohrazuje i proti i tzv. žebříčkům
úrovně škol, poskytujících tituly
MBA. „Různé žebříčky, uveřejňované čas od času na stránkách různých periodik nevyjadřují oficiální
pořadí, ale pouze mínění daného
časopisu či jeho expertů. Jiný časopis může mít jiné pořadí,“ uvedl na
stránkách asociace její předseda
prof. Milan Malý.
Změna pojetí studia
Jaká je tedy pozice titulu MBA
v hierarchii českého vysokého školství? MBA pochází ze zemí, kde má
vysokoškolské studium tradičně
dva stupně – bakalářský a magisterský (magister je anglicky master).
V zemích jako USA a Velká Británie jde tedy o klasické denní studium, což u nás odpovídá studiu inženýrskému na ekonomických vysokých školách a fakultách. To také
zohledňuje náš zákon o vysokých
školách, který, jak už bylo napsáno,
studium MBA nezahrnuje do systému vysokoškolského studia.
V posledních letech došlo i v anglosaských zemích ke změně pojetí tohoto studia. Americké školy si stále
častěji kladou jako podmínku ke
studiu MBA předchozí manažerskou praxi, obvykle nejméně tříletou. To znamená, že student dokončí
bakalářský stupeň, nebo pokračuje
na jiném oboru magisterského studia, třeba i na technickém, právnic-
Diskuse o tom, jak reformovat terciární vzdělávání u nás
Přednost musí mít kvalita
cování a snížením administrativní
zátěže. Větší důraz bude kladen na
hodnocení kvality a změny se dotknou i akreditačního procesu.
Novela zákona o vysokých
školách by měla reformovat
terciární vzdělávání v ČR,
které se v posledních letech
vyznačuje poklesem kvality
a disproporčním růstem počtu absolventů magisterských
oborů. Základním prvkem
zajišťování kvality vysokoškolského vzdělání v ČR je
akreditace a hodnocení, které podle současného zákona
o vysokých školách vykonává Akreditační komise.
Jak by měl budoucí systém hodnocení kvality a financování vysokých
škol vypadat, o tom hovořili na
sklonku loňského roku účastníci debaty v Evropském domě. Zástupci
Evropské komise, veřejných a soukromých škol i státní správy se shodli, že cestou k zlepšení stavu jsou
především informace o kvalitách studijních oborů, transparentnost hodnoticího procesu, lepší řízení vysokých škol a podpora restrukturalizace ze strany pedagogů. On-line dostupné centralizované informace
o kvalitě jednotlivých škol a oborů
by pomohly k lepší orientaci nejen
hodnotitelů, ale také studentů, akademických pracovníků a manažerů
vysokých škol. A tím i k efektivnější
alokaci veřejných prostředků v oblasti terciárního vzdělávání.
Klíčová oblast reforem
„Terciární vzdělávání je – v rámci
strategie Evropa 2020 – klíčovou
oblastí reforem, která má potenciál
podpořit znovuobnovení udržitelného hospodářského růstu v EU“,
míní Zdeněk Čech, ekonomický
poradce pro oblast reforem ze Zastoupení Evropské komise v ČR.
To se rovněž odráží v klíčovém
strategickém dokumentu Evropské
komise pro rok 2013, tzv. Roční
analýze růstu, kde je oblasti vzdělávání a jeho financování věnována
mimořádná pozornost. Připomněl
rovněž, že Rada EU vydala konkrétní doporučení k hospodářské
politice pro oblast terciárního vzdělávání a výzkumu. Navrhuje přijmout právní předpisy k vytvoření
transparentního systému hodnocení
kvality vysokoškolských ústavů
a zabezpečit, aby jejich financování
bylo udržitelné a vázané na výsledky hodnocení kvality.
Podle Christele Duvieusartové, expertky EK zodpovědné za analýzy
národních systémů vzdělávání v ČR
a na Slovensku, je potřeba výdaje
na vzdělávání považovat za prorůstové. O nových směrech v oblasti
hodnocení kvality v ČR informovala Karolína Gondková, ředitelka
Odboru vysokých škol na MŠMT
ČR. Chystaná novela zákona o vysokých školách počítá s vytvořením
podmínek pro profilaci jednotlivých
vysokých škol, posílením jejich autonomie a odpovědnosti, nastavením transparentních pravidel finan-
Systém podporuje průměrnost
Podle Karla Havlíčka, děkana Fakulty ekonomických studií Vysoké
školy finanční a správní, musí mít
důraz na kvalitu přednost před kvantitou. Stanovení cíle vyššího počtu
vysokoškolských absolventů může
být nebezpečné. Pokud pro ně není
práce, není důvod, proč vytvářet nové a nové obory. Už dnešní počet
6500 oborů je pro Akreditační komisi „nestravitelný“. Klíčem k zajištění kvalitního vysokého školství je
systémové řízení: management školy musí být v rukou manažerů, nikoliv akademiků. Pavel Hnát, proděkan Fakulty mezinárodních vztahů
VŠE v Praze, se domnívá, že nebude
snadné přilákat seniorní manažery
na akademickou půdu v ČR. České
školy jim nemohou zajistit podobné
podmínky jako tomu je na Západě.
V ČR neexistuje jednotný portál
s informacemi o kvalitě jednotlivých vysokých škol a nabízených
oborech. Zdůraznil Daniel Münich,
člen Národní ekonomické rady vlády a vyučující v akademickém programu CERGE-EI. Upozornil na
obrovský nárůst počtu nastupujících studentů na vysoké školy v posledních deseti letech. Zavedený
systém nedokáže motivovat ke skutečné mezinárodní excelenci a podporuje průměrnost.
V rámci debaty upozornil Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, že pro zaměstnavatele je klíčovým ukazatelem hodnocení kvality
orientace školy/oboru na praktickou
sféru, tj. do jaké míry zajistí daný
obor, že se absolvent umístí na pracovním trhu.
Alena Vlačihová
www.cebre.cz
kém či medicínském typu. Nastoupí
ale na manažerskou funkci a nejdřív
po třech letech se znovu vrátí ke studiu prezenčnímu, nebo distančnímu,
což je dnes běžnější forma.
V takovém případě se samozřejmě
mění metodika výuky. Je zcela pochopitelně jiná, než u studentů bez
praxe. Studium je problémově orientované, pracuje se v týmech, řeší
se reálné případové studie z praxe.
Studenti si navzájem vyměňují poznatky z vlastní firmy, jejich manažerské znalosti a dovednosti rychle
rostou. Titul MBA jim tak otevírá
dveře k úspěšné kariéře.
I tyto faktory ukazují na to, že je
velmi obtížné, ba téměř nereálné,
vytvářet žebříčky kvality vzdělávání na školách typu MBA. „Konečné
slovo má vždy firma, která studenty
zaměstnává. Je jen na ní, nakolik se
dostupnými informacemi řídí, nakolik je považuje za důvěryhodné,“
dodává prof. Malý.
A projeví se písmena MBA i v odměnách jejich majitelů? Podle průzkumu společnosti Insight docela
dost. Úspěšným absolventům byl
po zakončení studia zvýšen plat
o patnáct procent, po dalších pěti
letech pak vydělávali o čtyřicet procent víc než při začátku studia. Ještě výraznější nárůst v absolutních
částkách je patrný u těch, kteří se
po získání titulu MBA stali součástí nejvyššího managementu.
Kvalitu potvrdí akreditace
To jsou důvody, proč i v Česku
vzniká poptávka po tomto typu studia a nositelích titulu MBA. CAMBAS v souladu s Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy
chápe toto studium jako speciali-
zační po absolvování vysoké školy
různých oborů pro ty absolventy,
kteří pracují v manažerských pozicích. Je zařazeno do celoživotního
vzdělávání a obvykle se studuje bez
přerušení zaměstnání. Slouží jako
akcelerátor kariéry manažera.
Dveře k úspěšné kariéře jsou tak
teoreticky otevřeny, v praxi ale musí tento předpoklad potvrdit jeden
důležitý aspekt: studium musí mít
žádoucí a mezinárodně srovnatelnou kvalitu. Tím se dostáváme
k problémům s akreditací, uznáváním titulů doma i ve světě atd.
Zásadní otázkou zůstává, zda může
být titul MBA uznán jako ekvivalent vysokoškolského titulu, udělovaného příslušnou fakultou české
vysoké školy. To možné není! Výjimkou může být pouze denní studium na zahraniční vysoké škole,
kde se posoudí, zda obsah předmětů, délka studia a kvalita školy odpovídají studiu na naší fakultě, kde
se získává titul inženýra.
V Česku je totiž kvalita studia, na
rozdíl od studia MBA, garantována
akreditacemi, zapadajícími do českého vysokoškolského systému.
Akreditace je potvrzením žádoucí
kvality a právo udělit jí má pouze
MŠMT.
Pokud někdo vlastní titul Bc., Mgr.,
či PhD, a může být získán na vysoké škole jakkoliv bombastického
názvu, pak je platný pouze tehdy,
je-li daný program akreditovaný
Ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy. Pokud tomu tak není, musí studenti žádat o nostrifikaci, tedy uznání titulu některou
z akreditovaných vysokých škol
u nás. A tento proces není nijak
jednoduchý.
Jan Hrabálek
Přínos potravin
Mendelova univerzita
v Brně nově nabízí firmám
pomoc při ověřování příznivého vlivu výrobku na lidský organismus. Takovouto
vědeckou zkoušku totiž musejí mít od poloviny prosince 2012, kdy začalo platit
nařízení Evropské komise,
všechny nápoje, potraviny
a doplňky stravy, o nichž
výrobci tvrdí, že jsou prospěšné našemu zdraví.
Mendelova univerzita v Brně má
špičkové vědecké i přístrojové vybavení pro výzkum potravin a doplňků
stravy i zjištění jejich vlivu na lidský
organismus především v oblasti mikrobiologie a botaniky. Proto v těchto
oborech nabízí firmám špičkový výzkum. „Nejen to, naši vědci mají také
přístup k širokému spektru vědeckých materiálů, proto můžeme výrobcům zajistit víc argumentů, které
přispějí k větší pravděpodobnosti
úspěchu při schvalování zdravotního
tvrzení u EFSA,“ říká Robert Plaga,
ředitel Centra transferu technologií
Mendelovy univerzity v Brně.
Nařízení Evropské komise se dotklo
řady potravin, nápojů a doplňků stravy. Jde především o specializované
výrobce tzv. funkčních potravin, např.
energetických nápojů, i o větší výrobce potravin a nápojů, kteří mají ve
svém produktovém portfoliu výrobky
s přidanou hodnotou, jejichž součástí
jsou například probiotika, vláknina,
vitamíny či antioxidanty. Tržní objem
doplňků stravy byl jen v EU za rok
2010 odhadován na 8,2 mld. eur.
Univerzita už v minulosti prováděla
například výzkum vlivu probiotik obsažených v jogurtu na zdraví spotřebitele pro předního českého výrobce
potravin. Studie, kterou zaštiťoval
Ústavu technologie potravin a jíž se
účastnily desítky lidských dobrovolníků, prokázala, že se při několikatý-
denní konzumaci jogurtu obohaceného probiotickými kulturami průkazně
ve střevě snížily počty potenciálně
patogenních (nemoci vyvolávajících)
mikroorganismů.
Na výzkum potravin obsahujících
složky rostlinného původu se specializuje Ústav pěstování, šlechtění
rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Podle slov prof. Jaroslavy Ehrenbergerové mohou firmám kromě odhalení nežádoucích složek pomoci
také s identifikací míry výskytu hlavních účinných látek obsažených v rostlinné surovině či potravině, a to
pomocí vyspělé laboratorní techniky a nových molekulárních metod.
Zdroj: ibrno.cz
(am)
KNIHOVNA
PODNIKATELE
www.epod.cz/knihovna-podnikatele
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
7
Svût financí
Investice, která se vyplatí
Cena zlata kontinuálně
roste už dvanáctým rokem.
Předpokládám, že letos překoná hranici 2000 USD za
trojskou unci. Ačkoliv názory na její vývoj nejsou vždy
jednotné, s tímto pohledem
se ztotožňují i analýzy několika renomovaných světových finančních institucí –
např. švýcarské banky UBS
nebo jednoho z největších
kapitálových fondů
na světě PIMCO.
Můžeme také říci,
že zlato posiluje
nejen ve své nominální hodnotě
v amerických dolarech, ale také
v českých korunách, což je pro
český trh jistě důležitá informace. Důvody pro tato
očekávání jsou nestabilita hlavních
finančních trhů, pokračující uvolňování měnové politiky v USA
a Evropě a s tím související nízké
úrokové sazby a vysoká inflační
očekávání ve vyspělých ekonomikách. Stoupající ceně zlata rovněž
pomáhá pomalu se blížící nový fiskální útes v USA.
Trh s investičními kovy v České republice je v porovnání se sousedním
Německem a Rakouskem poměrně
Vývoj ceny zlata v posledních pěti letech
(v Kč za gram)
1200
1000
844
960
988
2. 1. 11
2. 1. 12
2. 1. 13
630
800
600
480
493
2. 1. 08
2. 1. 09
400
200
0
2. 1. 10
mladý. U nás je drženo 0,7 g investičního zlata na hlavu, zatímco v Německu 100 g na hlavu. Předpokládám, že se tento rozdíl bude do budoucna snižovat. K výraznému růstu
zájmu o investiční kovy došlo po roce 2004, kdy naše republika vstoupila do Evropské unie a zavedla tzv. institut investičního zlata. To znamená,
že investiční zlato bylo osvobozeno
od DPH. Zájem o drahé kovy stále
roste, a to jak mezi finančními odborníky, tak podnikateli a širokou veřejností. Drahé kovy se postupně stávají
běžnou součástí investičního portfolia. V blízké budoucnosti se z hlediska četnosti a obliby vyrovnají tradičním finančním nástrojům, jako je např. stavební spoření, penzijní pojištění nebo spořicí účet v bance.
Kromě investičního zlata očekávám
i vzestup ceny stříbra. Jeho hodnota
může v tomto roce dosáhnout
40 USD za trojskou unci. Ačkoliv se
vyznačuje vyšší mírou rizika investice, a není proto, na rozdíl od zlata,
úplně vhodné pro investory, kteří
zrovna nemilují riziko, má jiné výhody. Jde o kov, který je široce uplatňován v průmyslu, hlavně elektrotechnickém, sklářském, automobilovém a samozřejmě také ve šperkařství. Pro ilustraci, v českém průmyslu se ročně zpracuje asi 150 tun stříbra, patnáctkrát méně zlata, 8 tun platiny, 4 tuny palladia a kolem 0,5 tuny
rhodia. Tato čísla zahrnují využití
drahých kovů v ČR, a to jak v rámci
nejrůznějších průmyslových aplikací, výroby, vědy a výzkumu, tak také
investičních kovů.
Velmi specifickou roli má stříbro,
ale také jiné drahé kovy, v lékařství
a ve farmacii. Rozvoj tohoto použ-
Penze vers. státní dluhopisy
Chceš-li uchovat své bohatství, kupuj, co později prodáš – radili kdysi (bibličtí)
obchodníci. Věci ale občas
ztrácejí svou cenu a při každé směně tě mohou ošidit –
začali se svou bankéři. A pak
korunovali nabídku třešničkou na dortu: tvé peníze nebudou jen ležet, my je zhodnotíme a rozmnožíme!
Tak to všechno začalo. Dnes
už proto nemáme ani zlato,
ani zvonivé nebo šustivé
peníze, ale pouze a jenom
mámivá čísla na displejích
a monitorech. Z prostředku
stal se cíl …
Před staletími člověk vymyslel peníze pro usnadnění směny zboží.
Pro mnoho lidí se stalo jejich hromadění jediným smyslem života.
Jean Baptista Poquelin řečený Moliére dal jako první těmto lidem literární rozměr i jméno. Od sedmnáctého století jim říkáme Harpagoni.
Harpagonství je dnes reálnou civilizační nemocí, vysoce nakažlivou
chorobou z rodu návykových. Její
bacil totiž proměňuje pomocníka
v drába a někdy také ďábla.
Ministerstvo financí České republiky přišlo v minulém a předminulém
roce s prodejem státních dluhopisů.
Nabízí je prostým občanům i neziskovému sektoru, zájemce láká na
zajímavý úrok. První emise byla vyprodána po dvou dnech, dalším dvěma se vedlo podobně. Zahraniční
a domácí soukromí investoři za dva
roky ve třech etapách půjčili České
republice dohromady 65 mld. Kč.
Proč přichází ministr Kalousek se
státními dluhopisy? Nabízí výhodnou investici a interesuje občany na
stavu státní pokladny. Ve skutečnosti si ale kupuje (jak jinak – na
dluh) peníze u jiných věřitelů, než
u bank. Nadnárodně organizovaní
finančníci totiž mohou ministra
a stát za jeho rozpočtové prohřešky
(například za církevní restituce) po-
trestat výprodejem dluhopisů, tedy
vyšším, než původně požadovaným
úrokem. V případě drobných střadatelů sází státní pokladník na
omezenou akceschopnost. Nejvýhodnější je totiž pětiletý, respektive
sedmiletý cenný papír. To už bude
zcela jistě odpočívat v „zaslouženém“ politickém důchodu.
Skutečnost, že prostřednictvím „kalouskobondů“ dluží občan sám sobě,
je konstrukcí hodnou pravého finančního kouzelníka. Nic nového
pod sluncem, největšími světovými
„soběvěřiteli“ jsou údajně Japonci.
Zhůvěřilost transakce spočívá v tom,
že se tento vnitřní dluh nepromítá
a nezapočítává do mezinárodně pečlivě sledované vnější zadluženosti
státu. Jinými slovy, když si pokladní
půjčuje takzvaně v rodině, je to čistě
jeho věc. Jelikož jsou ale příjmy
z dluhopisů nedílnou součástí rozpočtu, také spláceni úroků a jistin
dluhopisů bude rozpočtovou položkou. A tu stát, jako odpovědný hospodář, bude muset pokrýt. Jak? Jednoduše. Vypíše další emisi dluhopisů. Tak se lata látuje další latou, plát
plátuje dalším plátem a klín vytlouká
klínem, řečeno jadrnou a všem srozumitelnou češtinou.
Pro daňového poplatníka je pikantní, že si stát zaceluje své díry dráž,
než by musel. Pro drobné investory
je nabídnutý úrok včetně státní záruky nad jistinou dobrou zprávou.
Navíc s bonusem nezanedbatelného faktu, že výnos nebude zdaněn!
Vyjma části dluhopisů s takzvaně
protiinflačním zhodnocením mají
státní dluhopisy vesměs pevné úročení, jež koresponduje s aktuálním
úročením spořicích účtů. Zda emitent kalkuluje dopředu s tím, že
stoupne inflace a on prodělá, není
relevantní. Stát, jak jsme si už
zvykli, coby prakticky neomezeně
dojitelná kráva, prodělat nemůže.
Vždy se najde někdo, kdo mu půjčí, protože v „oběhu“ je vždy nadbytek fiktivních i papírových peněz. Plátovat, zdá se, takto lze
prakticky donekonečna.
Shrnuto a podtrženo: Kdo má na
státní dluhopisy? No ti bohatší. Kdo
jim zaplatí výnosy? Všichni zdanění
poddaní. Movití a majetní půjčují
svému státu, což je (mimo jiné) také
výraz jejich spokojenosti s tím, jak
pan Kalousek a spol. hospodaří …
Nepovinné a jen pro vinné?
Vedle přece jen krátkodobých státních dluhopisů nabídla vláda v minulém roce svým občanům také
možnost zapojit se do privátního
fondového pilíře číslo II. Českého
státního důchodového systému. Aktivní roli na budoucím hmotném zabezpečení vymezuje čerstvá zákonná povinnost možností vyvádět si ze
svého důchodového účtu (I. pilíře) 3
% odvodů spolu s povinností přidat
k nim ještě další 2 % odvodu ze základu, a to závazně až do chvíle
vzniku nároku na jeho vyplácení.
Hlavním záporem takového kroku je,
že se člověk fakticky vzdává přibližně jedné desetiny důchodu, který by
mu vyplácel stát, zůstal-li by plátce
zapojen v systému pouze prostřednictvím takzvaného prvního pilíře.
Skepsi a nedůvěru ve II. pilíř živí
především praktická zkušenost přibližně dvou třetin dospělé tuzemské
populace, která má uzavřenu smlouvu o penzijním připojištění. Sice se
stále ještě výhodným státním příspěvkem, avšak s minimální mírou
zhodnocení ze strany fondů. Pokud
by se podařilo přesvědčit klienty, aby
zvýšili své vklady, včetně příspěvků
zaměstnavatelů, stále bude scházet
základní jistota, že desítky fondů doslova „neprožerou“ možné zhodnocení v „nutných“ nákladech (reklama, platy, kanceláře, auta, telefony,
počítačové sítě a jejich sofistikované
programové vybavení …).
Proč není na penze? Na důchodovém účtu v I. pilíři schází od roku
2009 asi deset procent příjmů. Důvodem byly změny pravidel, spojené s aplikací tzv. Topolánkova batohu. Ty podle odborových analýz přinesly až tři čtvrtiny hrozícího deficitu, pouze čtvrtinový dopad lze připsat na vrub ekonomické krize. Minimální růst mezd, zvyšující se nezaměstnanost, zhoršující se platební
morálka firem často vůbec neplatících zákonné odvody a dramatický
růst zaměstnávání osob „na černo“
ití drahých kovů je v poslední době
skutečně dynamický. Stříbro má
své místo v lékařství díky antibakteriálním účinkům, platina je využívána k výrobě cytostatik, která
úspěšně bojují s karcinomy. Je jen
otázkou času, kdy se na tomto poli
objeví nový převratný objev. Pak
bude zapojení drahých kovů do léčby a farmacie výrazně větší a zlato,
stříbro, platina, rhodium a palladium ještě víc přispějí k zdravějšímu
a delšímu životu.
Kromě medicíny a farmacie se drahé kovy úspěšně uplatňují také
v ekologii. Platinové kovy, mezi něž
kromě platiny patří také rhodium
a paladium, jsou kvůli snižování nežádoucích emisí CO2 používány
v katalyzátorech spalovacích motorů. Legislativa Evropské unie, kterou následně uplatňuje i Česká republika, už určila, že v nadcházejících třech letech dojde k dalšímu
zpřísnění maximálních přípustných
emisních limitů u zdrojů emisí (průmyslové výrobny, dopravní prostředky a další konečné výrobky
produkující emise). Toto nařízení
má z dlouhodobého hlediska výrazně pozitivní vliv na využití platinových kovů a zájem o ně. Očekávám,
že se letos bude hodnota platiny pohybovat od 1450 do 1700 USD za
trojskou unci a palladia od 600 do
750 USD za trojskou unci.
V letošním roce se předpokládá globální zvýšení těžby drahých kovů,
zejména zlata a stříbra, asi o 2 %. Jejich těžba je často spojena s jistými
geopolitickými riziky. Např. z minulého roku lze připomenout stávky
a konflikt v jihoafrickém platinovém
dole Marikana, který zastavil těžbu,
a v důsledku toho vyletěla cena platiny okamžitě nahoru. V České republice se v současné době i přes probíhající diskuze žádné drahé kovy netěží. Největší potenciál mají v této oblasti historicky etablované země jako
Jihoafrická republika, Čína, USA
a Rusko. Na významu ovšem získávají i další africké země – Tanzanie
a Ghana, kde se velmi rozvíjí těžba
zlata.
Libor Křapka, manažer
linie investičních kovů, SAFINA
Drahý kov
Cena v USD
Cena v Kč
Zlato (Au)
1 612,25
30 613,40
Stříbro (Ag)
30,18
573,00
Platina (Pt)
1 676,00
31 823,90
754,00
14 317,00
Palladium (Pd)
Aktuální burzovní ceny drahých kovů za 1 trojskou unci (fix PM z 15. 2. 2013 a kurz
USD/CZK z 18. 2. 2013 ráno, KB střed – 18,988).
bez jakýchkoli odvodů – to jsou
hlavní důvody aktuálních těžkostí.
Pokud by se ucpaly díry, tvrdí analýza ČMKOS, a související legislativa
se vrátila před rok 2008, byl by I. pilíř okamžitě blízko rovnováhy a mohl by bez problémů sloužit dalších
30 let bez korekcí. Okolo roku 2045
systém bude muset zareagovat na
„Husákovy děti“ a po překonání tohoto rozkolísání může fungovat dál
bez větších otřesů a problémů. To ovšem za předpokladu, že se podaří udržovat relativně stále ještě vysokou
hladinu zaměstnanosti, zlepšit platební/odvodovou morálku a snížit umělý
krátkozraký výpadek příjmů na penze
od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které si vesměs platí
minimum proti pochopitelně výhodnějšímu (zejména pro ně) zhodnocovanému maximu. Vyloženými lidovými moudry typu „proč bych přispí-
val na lenochy, raději si spořím sám“
dokonce argumentují i někteří nepoučitelní reprezentanti státní správy!
Kdo má dost prostředků, ten si cestu
k dobrým investicím najde. Ať už
prostřednictvím státních dluhopisů,
nebo nejrůznějších možností připojištění. Kdo však žije od výplaty
k výplatě (typický tuzemský zaměstnanec), nebo od zaplacené faktury
k další už došlé platbě (živnostník),
tomu musí, resp. bude muset stačit
státní penzijní systém. Nebude-li
funkční, nebo bude-li snadno zneužitelný, nelze ani uvažovat o příštím
sociálním smíru. Podstatou všech
penzijních systémů je důvěra, absolutní důvěra. Jakékoli riziko, že systém bude měněn a modifikován, vede
k jeho diskreditaci a znevěrohodnění.. Kdo má strach, jedná často neuváženě i unáhleně a dělá chyby. Někdy i chyby osudové. Libor Kalina
Ptali jsme se
Jaká je efektivita podpory start-upů?
Prožíváme stagnaci. Mysleli jsme
si, že odejde tak rychle, jak přišla
ekonomická krize v roce 2008, ale
nevypadá to tak. Tok peněz od
bank, na němž byl ekonomický
růst založen, byl zastaven, není
z čeho investovat.
Jak z této situace ven? V poslední
době se znovu stává módou podpora
start-upů. Na scéně se objevují komerční i nekomerční subjekty – od
inkubátorů, různých coworkingových center až po ryze komerční
subjekty poskytující pro malé firmy
prostory, přednášky a poradenství.
To je jistě záslužné – jak efektivní
ale tato podpora je? Primárně totiž
musejí takové subjekty uživit sami
sebe – najít zdroje pro svůj provoz,
pokrýt provozní a personální náklady. Teprve potom přichází vlastní
činnost, podpora. Do systému teče
v České republice spousta peněz ze
zdrojů státního rozpočtu, krajů,
měst, dotací EU a soukromých přispěvovatelů. Za posledních několik
let to budou stovky milionů korun.
Jaký je ale výsledek? Mnoho inves-
tované energie, peněz – ale kolik
vzniklo z těchto start-upů skutečně
úspěšných firem (tj. že vydělávají
peníze, rostou, tvoří pracovní místa)? Vzpomenete si na jméno nějaké? Vyvstává tedy otázka, jaká je
efektivita těchto podpůrných aktivit.
A je tu ještě další, horší … nebylo by
náhodou lepší tyto prostředky, místo
„pálení“ peněz na provoz uvedených
center podpory, rozdat přímo firmám?
Mgr. Jakub Nosek, MBA
Autor je investiční ředitel společnosti 7i Advisors, která sdružuje business anděly a investuje peníze, energii, know-how a kontakty do nadějných start-upů.
černá azurová purpurová žlutá
8 /leden –ú n or/2 013
Na vlnách ICT
Digitální domorodci
Vychovává český školský systém mládež schopnou uspět na trhu práce?
Od rukou pošpiněných bělostnou křídou až po elegantní
zmáčknutí klávesy enter,
i tak by se dal stručně
charakterizovat přechod
českého školství od praktik
(před)minulého století k zavedení nejnovějších aplikací
počítačových systémů do výuky v našich školách. V nich
nám nyní vyrůstá generace
tzv. digitálních domorodců.
Nikdo určitě nebude vyvracet tvrzení, že 21. století je tak jaksi automaticky spjato s rozmachem informačních technologií. Většina z nás je připravena obhájit tezi, že gramotnost
v oblasti ICT je základním předpokladem úspěchu, když už ne v celém
světě, tak v euroatlantické civilizaci
zcela jistě. Je nabíledni, že dospět do
této fáze lze i jinak než pokoutným
učením se ovládat PC, jak to zná
střední a starší generace, která si
v mládí spojovala počítač s obrovskou místností a strojem, do něhož
se vkládaly děrovací štítky …
Projektů je celá řada
Vzdělání v oblasti ICT patří nyní
jednoznačně do škol, nikoliv jen
středních a vysokých, ale především základních. Žádný jiný předmět nespolkl v posledním desetiletí
tolik peněz, jako informatika. Co to
jen bylo projektů, které s různou
mírou úspěšnosti atakovaly mozkové buňky našich ratolestí!
Zainteresovaní si jistě vzpomenou na
podporu v souvislosti s budováním
„počítačových učeben“, či ještě honosněji nazvaných „multimediálně
interaktivních pracovišť“, či „tabletonotebookých tříd“ a podobných. Přidejme k tomu další republikově zná-
mé pojmy jako „Peníze z EU školám“ či online testování žáků pátých
až devátých tříd a (ne)chvalně proslavené státní maturity.
Takže na jedné straně je patrná zcela jasná a evidentní snaha o zdigitalizování výuky a celého vzdělávacího procesu, ale na straně druhé se
hovoří o nedostatečné matematické
gramotnosti. Odborníci se domnívají, že místo toho, aby se problémy řešily, zavírají se před nimi oči.
Přesně podle televizního sitcomu
„Ajťáci“, jehož hlavním myšlenkou
je, že „zašijeme ty IT exoty do sklepa a nahoru je pustíme jen v případě, že nám to nejede.“
Tento přístup, s nadsázkou nazvaný
jako „ICT skepse“, je jeho vyznavači podpírán řadou argumentů. Ti
význam informatiky bagatelizují
např. výroky, že pro ověření gramotnosti v oblasti ICT na základní
škole postačí, když se budou provádět testy přes počítač, nebo že integrace informatiky do ostatních
Dnešní trendy ERP
Letošní rok se v oblasti
podnikových informačních
systémů ERP pro řízení
chodu organizace a podnikových zdrojů ponese
ve znamení větší mobility
a lepšího využití informací.
Další proudem bude výraznější preference komplexních řešení ERP
před specializovanými aplikacemi
a oddělování konceptů SaaS a cloud.
Víc se bude při nasazování ERP
prosazovat dvouvrstvá strategie a klíčovým požadavkem se stává rychlost
ve všech směrech.
Mezi klíčovými atributy, které by
měl splňovat moderní systém ERP,
uvádějí zákazníci rychlost. K tomu
je nutná podpora mobilních platforem a integrace jak v rámci ERP,
tak s dalšími zdroji důležitých dat
v rámci organizace. Odezva systému, přesnost informací, rychlost jejich prezentace a zacílení bude letos pro mnoho firem podstatným
faktorem spokojenosti s IS.
předmětů je nezřídka důsledkem
argumentů „proč to nejde“.
Postaveno na realitě
I přes negativistické pohledy skeptiků na ICT míří české vzdělání za
digitalizací. Zpravodajské pořady
v televizích a rádiích často přinášejí šoty o tom, že ta a ta škola v tom
a tom městě zprovoznila IT učebnu
či pořídila dětem netbooky místo
učebnic a sešitů.
Krok za krokem nahrazují přenosné
počítače konzervativní učebnice
a obyčejné psací potřeby. Ověřuje
se tak reálný přínos pro školy, učitele, a především pro žáky. Tento
přístup je charakteristický pro projekt s názvem Vzdělání 21.
Jeho cílem je nabídnout českým
školám ověřený, ucelený systém nasazení počítačů do každodenní výuky. Pracuje na jednotné koncepci
výuky, postavené na kvalitním vzdělávacím obsahu a propojení s moderními interaktivními technologieS tablety, smartphony a dalšími
přenosnými zařízeními mohou výrobci sledovat, co se děje v jejich
továrnách, a prodejci situaci v obchodech. Od průběžné kontroly
kvality přes schvalování obchodních procesů po okamžité informování managementu i zákazník či inventury skladu a zásob.
Bude víc využíván, protože skutečná hodnota ERP je v tom, mít k dispozici informace v reálném čase.
Podniky nemohou či nechtějí čekat
na konec měsíce, aby zjistily, zda
jsou v zisku či ve ztrátě.
Ty se postupně začnou víc integrovat
do aplikací ERP. Část firemní komunikace už dnes probíhá přes Facebook, Twitter a LinkedIN, ale bez na-
Příkladné propojení výuky a praxe
Společnost OR-CZ je jednou
z prvních českých IT firem,
které vznikly po roce 1989.
Po 23 letech podnikání v ČR
zaměstnává přes sto IT odborníků, v roce 2012 dosáhla
obratu 235,9 mil. Kč.
Řešení a technologie, které firma po
roce 1989 začala na český a slovenský
trh dodávat, byly zajímavé i pro vysoké školy. Proto jsme s nimi brzy navázali kontakt a spolupráci. První byla
VŠE Praha v roce 1992, dále VUT
v Brně a TU v Liberci od roku 1993,
o rok později také ČVUT v Praze.
Na VUT v Brně je v současné době
využíván náš produkt OR-SYSTEM
zejména v magisterských studijních
programech Fakulty podnikatelské.
Cílem je obeznámit studenty s podnikovými aplikacemi IS při řízení fi-
remních procesů. Posluchači jsou
seznámeni s průběhem podnikové
zakázky a na případových studiích
prakticky procházejí moduly Prodej,
TPV, Plánování a řízení výroby atd.
OR-SYSTEM je využíván jako představitel ERP systémů. TU v Liberci
zavedla na Hospodářské fakultě studijní obor „Manažerská informatika“
s dvousemestrovou odbornou řízenou
praxí. Tato praxe probíhá mj. od roku
2000 také ve společnosti OR-CZ. Do
dnešního dne ji absolvovalo přes dvě
desítky studentů, z nichž většina se
úspěšně zapojila do činnosti firmy.
Ze strany TU v Liberci je spolupráce
považována za velmi důležitou, neboť poskytuje škole cennou zpětnou
vazbu a zároveň usnadňuje uplatnění
absolventů na trhu práce. Dlouhodobé kontakty v rámci řízených praxí
spojených s řešením bakalářských
a diplomových prací dávají oběma
stranám využitelné výsledky.
Odborné konzultace a diskuse s pedagogy i studenty vysokých škol přinášejí naší firmě zejména významné
podněty a impulsy pro další rozvoj
produktů. Teoretické poznatky tak
můžeme transformovat do praktických potřeb výrobních podniků formou doplňování a zpřesňování funkcionalit IS.
Ing. Václav Mačát,
generální ředitel, OR-CZ spol. s r.o.
mi. Projekt běží už čtyři roky na pilotních školách, které pak nabízejí
praktické a funkční vzory vzdělávacího procesu dalším zájemcům.
Pilotní fáze byla koncipována jako
srovnávací studie klasické výuky
a výuky systémem Vzdělání 21.
V každé škole byly vybrány dvě šesté třídy. V jedné probíhala výuka
standardním způsobem s využitím
učebnic a interaktivní tabule. V systému Vzdělání 21 měl každý žák
netbook s učebnicemi pro práci doma i ve škole. V tomto stylu budou
žáci pokračovat až do ukončení devátých tříd.
Tato nová forma se postupně zavádí
do více škol. Metodika výuky
s profesionálně připraveným vzdělávacím obsahem, která je založena
na zapojení žáků do procesu výuky
interaktivní formou s využitím nástrojů ICT, pomáhá rozvoji informační společnosti.
Daleko víc než v „knižně papírovém“ pojetí platí, že digitální prostor je využíván, upravován a přizpůsobován individuálním potřebám žáka. Kromě toho je samozřejmostí skupinové zapojení žáků do
výuky, cílená domácí příprava
a v neposlední řadě i sdílení výsledků a informací s rodiči.
Děti učí „imigranti“
Do školství tak pronikají nově charakterizované pozice. „Digitální
domorodci“ jsou většinou žáci, kteří jsou ICT takříkajíc odkojeni
a „digitální imigranti“, tedy učitelé,
kteří se museli v dospělém věku
učit „co je to ten enter“.
Brzy tak nastane doba, kdy absolventy škol budou výhradně digitální
domorodci. Ovlivní to nějak trh práce, bude tato nová generace vzdělanější, kreativnější, či jen vyvinutější
jedním „ICT“ směrem? Antropolož-
ka Danah Boydová v rozhovoru pro
časopis Technology Review mj.
uvedla: „Podniky, které přijímají nové zaměstnance, velmi často předpokládají, že jsou digitální domorodci technologicky velmi zdatní,
ale ve skutečnosti jsou technologicky mnohem méně vyspělí než starší
zaměstnanci. Celkově asi více experimentují, ale nejsou nutně lepší.“
Společnost by se podle Boydové
měla zamyslet nad tím, jak podpořit mladé, kteří jsou připraveni víc
riskovat, ale nemají velký rozsah
dovedností. Zaměstnavatelé by měli zjistit, jaké konkrétní dovednosti
uchazeč nabízí a jaký je rozsah toho, co neumí.
Pojem „digitální domorodci“ však
antropoložka podle vlastních slov
nemá ráda, a proto tuto generaci
mladých charakterizuje jinak:
„Všichni vědí, jak komunikovat na
internetu a facebooku, ale jen málo
z nich rozumí zásadám ochrany
osobních údajů. Dnešní mládež není radikálně odlišná od předcházejících generací. Zajímají je kamarádi, sport i zábava. Jen jejich společenský život probíhá jinde.“
Pokud se z této roviny vrátíme zpět
ke vzdělání, je podle Boydové základní problém v tom, že mladí se
neumějí učit. „Ve škole jsou připravováni na zaměstnání, která neexistují, tak, aby uměli fungovat v industriální době. Současná úřednická
práce a činnost v sektoru služeb
však vůbec nevypadá jako to, co je
učí ve škole. Připomíná spíš způsoby učení typické pro rozvoj koníčka a vlastních zájmů. Po nástupu do práce jsou pak zmateni, což
se sice zdá být důsledkem využívání technologií, ale ve skutečnosti je to výsledek nefungujícího
školského systému,“ nebere si servítky Boydová.
Jan Hrabálek
pojení na ERP je obtížné to jakkoliv
kontrolovat a výrazněji využít. S jejich integrací lze zrychlit a zkvalitnit
například forecasting, produktový
vývoj, průzkum trhů či marketing.
Budou jedním z trendů v propojení
dodavatelů, zákazníků a partnerů.
Automatizované portály ERP bez
lidské interakce např. umožní dodavateli automaticky doplňovat stav
zásob, zákazníkům objednávat si
on-line produkty. SaaS nebude tak
horkým konceptem jako dřív.
Začne se měnit díky postupnému
prosazování cloudu. Cloud (nezaměňovat s SaaS) je kromě jiného vnímán také jako způsob, jak mohou
velcí dodavatelé obejít prostředníky
v podobě implementačních partnerů,
systémových integrátorů a distributorů s přidanou hodnotou a realizovat přímý vztah se zákazníkem.
Zatímco dřív bylo vhodné, pokud
byl dodavatel ERP v relativní blízkosti uživatele, dnes to už neplatí.
All-in-one systémy budou výrazněji preferovány před specializovanými systémy Best-of-breed. Hlavním směrem budoucnosti jsou
komplexní řešení ERP.
Menší samostatné divize a regionální zastoupení velkých zákazníků budou mít menší systém ERP, rozdílný
od centrály, kde jsou většinou systémy globálních dodavatelů. Tato
dvouvrstvá strategie je procesně,
provozně a nákladově efektivnější.
Zdroj: J.K.R.
(am)
CeBIT je za dveřmi
Hlavním tématem veletrhu bude Shareconomy
Největší evropský veletrh
informačních technologií
CeBIT 2013 se blíží. Uskuteční se 5. až 9. března
v Hannoveru. Jako hlavní
téma si stanovil Shareconomy (v materiálech též jako
sharing economy).
Po předloňském mottu Managing
Trust a loňském Cloud Technology
tak bude tentokrát podle organizátorů
kladen důraz na sdílení informací a sociální rozměr internetu i IT obecně.
Téma „sharing economy“ má obsáhnout společné využívání vědeckých
poznatků, zdrojů, zkušeností i kontaktů jako nové formy spolupráce.
CeBIT 2013 má poukázat i na to,
že se významným faktorem digitálního průmyslu stal Open Source
Software. Účast podle organizátorů
přislíbilo přes 90 % firem, které byly zastoupeny v rámci akce Open
Source Park v roce 2012.
Významným tématem veletrhu CeBIT
2013 bude pochopitelně i mobilita.
O ní se má mj. diskutovat v rámci nové výstavní oblasti veletrhu Mobile
Business Solutions.
Nová tematická oblast je podle organizátorů určena pro firmy, které vyvíjejí software, výrobce hardwaru
i provozovatele sítí. Vedle společného
stánku a výstavy v individuálních expozicích zahrnuje také vlastní odborné fórum. Na programu bude bezpečná a kontrolovatelná integrace mobilních koncových přístrojů do podnikové IT, stejně jako využívání soukromých přístrojů pro pracovní účely
(BYOD), trend Mobil Home Office
a Mobile Device Management. (va)
ãerná azurová purpurová Ïlutá
leden–únor/2013/
9
Auta pod lupou
Infiniti – naftové nokturno
Druhá generace modelu FX30 „prémiové“ odnože Nissanu v redakčním textu Vojtěcha Štajfa
Japonská značka Infiniti
vstoupila oficiálně na evropské trhy teprve před pěti
lety, model FX však spatřil
světlo světa už v roce 2003
jako luxusní SUV určené na
americký trh. Pro Evropany
je však kvůli velké žíznivosti
zážehových šesti- a osmiválců v nabídce i úspornější
turbodiesel.
Testovali jsme proto faceliftovanou
druhou generaci modelu FX 30d se
vznětovým šestiválcem. Tenhle motor
je úžasně tichý, takže neruší posádku
ani při poslechu klavírní klasiky na
prvotřídním audiosystému Bose.
U pětimístného luxusního SUV je
pohon všech kol samozřejmostí.
I když má FX některé podvozkové
díly shodné s modelem Murano
mateřské značky Nissan, je příkladem toho, kdy marketingoví výzkumníci donutí vývojové oddělení
automobilky vyvinout s použitím
shodných, ale skrytých prvků charakterem i vzhledem zcela odlišný
automobil. FX je největší v Evropě
prodávaný model od Infiniti a nabízí tři pohonné jednotky: dva zážehové motory 37i (V6, 320 k) a 50i
(V8, 390 k) a od roku 2010 námi
kém povrchu. Dvacetipalcová kola
v sériové výbavě však napovídají,
že naprostá většina jeho uživatelů
zajede do terénu jen omylem.
O tom, jakým směrem vůz ve snaze
oslovit zájemce míří, svědčí i mohutné brzdy. Podvozek je rovněž laděn tak, aby zvládal rychlosti nad
200 km/h bez nepříjemných pocitů
pro posádku. Po vlastní zkušenosti
bych dokonce Infiniti FX neváhal
jízdními vlastnostmi přirovnat
k rychlým sedanům. Řidič tuší rozměry vozu jen díky zvýšenému sezení, ovládání je precizní, vyšší těžiště není téměř cítit a odezva řízení
je vynikající.
Přední maska vozu prošla pro modelový rok 2012 faceliftem. Ještě víc tak zmohutněla
a zvýraznila muskulaturní dojem z vozu.
testovaný, v Evropě nejvyhledávanější 30d o výkonu 238 k.
Teréňák pro dálnice
Infiniti je zejména v USA plně respektovanou luxusní značkou, jejíž
pověst, a koneckonců i reálné testy,
staví na první místo design a kvalitu
zpracování, a také důraz na vysokou
bezpečnost cestujících. V Evropě je
sice relativním nováčkem, už od
svého příchodu se však snaží zauj-
mout i sportovností a vysokými výkony svých modelů. Infiniti si zakládá především na bezproblémové
jízdě za všech okolností, a to závisí
na trakci a jízdních vlastnostech.
I když tenhle vůz není určen především na nezpevněné cesty, díky inteligentnímu pohonu všech kol dokáže podle jízdní situace proměnlivě rozdělovat točivý moment mezi
přední a zadní nápravu a poradí si
i s ošidnou situací na hodně kluz-
Příznivá spotřeba
Třílitrový naftový motor V6 má
krouticí moment 550 Nm, který je
k dispozici už od 1750 otáček. Při sešlápnutí plynu je proto posádka doslova zatlačena do kožených opěradel a řidič si může vychutnávat jízdu
podobnou sportovním vozům. Snad
až na logicky relativně méně sugestivní zvukový projev v porovnání
s benzinovými verzemi. Tento vjem
jde ale stranou při zastávce u pumpy.
S FX 30d se dá i ve městě jezdit pod
deset litrů nafty na 100 km.
Typ vozu
Infiniti FX 30d Mercedes Benz E 250
Motor
Výkon (kW/k)
Max. toč. moment (Nm/ot. min. )
vznět. 6válec
2993 cm3
vznět. 6válec
2993 cm3
vznět. 6válec
2967 cm3
175/238
180/245
180/245
550/1750
540/1750
550/1750
212
210
219
Zrychlení 0–100 km/h (s)
8,3
7,5
7,9
Komb. spotřeba (l/100 km)
9,0
7,4
7,4
4865
4877
5089
410–1305
570–1450
775–2035
Emise CO (g/km)
238
195
192
Základní cena (Kč)
1 581 258
1 608 750
1 441 300
Délka (mm)
Objem zavazadl. prostoru (l)
2
Mohutná dvojice vyústění výfuků pod zadním nárazníkem nechybí
ani u verze FX 30d.
Infiniti FX 30d se řadí mezi prémiové značky nejen provedením a výkony, ale také
cenou.
Auto roku je Golf Masarykův okruh
Volkswagen Golf sedmé generace se ziskem 207 bodů
stal v polovině ledna t. r.
vítězem ankety Auto roku
2013 v České republice.
Prosadil se tak mezi
37 nominovanými vozy.
Rozhodla o tom v dvoukolovém
hlasování dvaatřicetičlenná porota,
složená z odborných motoristických novinářů. Na dalších místech
finálové šestice skončily Toyota
GT86T (190 b.), Mazda CX-5
(133 b.), BMW řady 3 (102 b.),
Ford B-MAX (90 b.) a MercedesBenz třídy A (70 b.). Titul Zelené
auto roku 2013 patří Toyotě Yaris
Hybrid a za Technickou inovací
roku 2013 je airbag pro chodce
společnosti Volvo.
Do ankety, jejímiž pořadateli
jsou Klub motoristických novinářů a Klub motoristických publicistů ve spolupráci se Svazem
dovozců automobilů (SDA)
a Sdružením automobilového průmyslu (AutoSAP), se zapojila
i veřejnost. Téměř sedmdesát tisíc
respondentů volilo prostřednictvím internetu nejlepší automobil
v kategoriích Městské vozy (zvítězil Renault Clio), Nižší střední
třída (Škoda Rapid), Střední a vyšší střední třída (BMW 6 Gran
Coupé), Sportovní vozy (Toyota
GT86) a Terénní a velkoprostorové vozy (Mercedes GL).
(am)
VW Golf VII – vítěz ankety Auto roku 3013 v ČR.
Foto: Volkswagen
Letos má na programu několik nových závodů
Hostitelem hned několika
nových automobilových závodů bude letos Masarykův
okruh u Brna. Mj. se vrátí
i formule AutoGP, která
je držitelem oficiálního
rekordu brněnské trati.
Fanoušky čekají čtyři
závodní víkendy a několik
dalších zábavních akcí.
Histo CUP (4.–5. května)
Na úvod sezóny 2013 dýchne na
automobilové
fanoušky
na
Masarykově okruhu historie. Jako
samostatný seriál se do Brna vrátí
závody historických vozů především z druhé poloviny 20. století.
Diváci se mohou těšit na takové legendy závodních tratí jako BMW
Alpina, Alfa Romeo GTA nebo
nadupané americké vozy Chevrolet
Camaro.
Superstars Series + GT (17.–19.
května)
Druhé nejrychlejší stroje na brněnském okruhu letos představí závodní víkend třídy Superstars
International Series (vozy s objemem min. 3,2 litru a 6 válci, které
řídí často známé osobnosti se zkušenostmi z Fl. Oblíbená „gétéčka"
BMW 528i
Max. rychlost (km/h)
-1
Že jde v případě Infiniti FX o nejvyšší třídu luxusu, to napovídá
i pohled do interiéru.
Výbava bez příplatků
Výbava modelu FX je i v základu
bez kompromisů, Jen namátkou
uveďme kamerový systém pro
snadnější parkování, intuitivní
a podrobnou navigaci, bixenonové
světlomety, šestici airbagů, inteligentní klíč, kožené čalounění,
dvouzónovou klimatizaci či vyhřívaná a klimatizovaná sedadla.
Testované auto bylo v nejvyšší výbavě S Premium, mělo tedy navíc
např. systém hlídání jízdního pruhu, inteligentní tempomat či audiosystém Bose s 11 reproduktory
a balíček multimediální výbavy, ale
také je proti základní verzi GT
o 240 tis. Kč dražší. V současné době lze za stejnou cenu objednat ještě „nabitější“ edici Black&White,
limitovanou počtem 500 ks pro celou Evropu. Zavazadlový prostor
FX je trochu mělký, přesto se do
něj několik kufrů pohodlně vejde.
Celkový design je poplatný snaze
o co nejvýraznější kombinaci luxusu a robustnosti, což bude vyhovovat těm, kteří nejen chtějí na sebe
upozornit, ale zároveň žádají veškeré pohodlí a nadprůměrné jízdní
vlastnosti.
Vojtěch Štajf
Foto: archiv
se předvedou ve třídě GTSprint,
kterou na dráze během víkendu
doplní vozy značkového šampionátu Ferrari.
Masaryk Racing Days (21.–22.
září)
Automotodrom Brno pokračuje
v projektu Masaryk Racing days –
víkendu Mezinárodního mistrovství ČR v závodech automobilů,
který doplňuje atraktivní program
pro rodiny. Přinese řadu atrakcí pro
děti, motokárový závod pro příchozí, prezentaci RC modelů, soutěž
ve výměně kola u formule atd.
Formule AutoGP (4.–6. října)
Formule AutoGP je kromě F1 jedna
z nejrychlejších. V šampionátu
startují vozy Lola B02/5. V roce
2010 padl při závodu AutoGP oficiální rekord Masarykova okruhu.
Vytvořil jej v čase 1:43,260 Ital
Luca Filippi. Pro srovnání – mistr
světa MotoGP Jorge Lorenzo drží
rekord královské kubatury s časem
o třináct vteřin pomalejším.
ME vozů ETCC + Epilog (4.–6.
října)
Evropský šampionát cestovních vozů přivede na Masarykův okruh dva
špičkové české jezdce – Michala
Matějovského a Petra Fulína.
Zdroj: Automotodrom Brno
(m)
Škodovky
se zatím drží
Značka Škoda pokračuje ve
své modelové ofenzivě: v roce 2013 představí osm nových
automobilů nebo modelových
variant. Letos v lednu dodala
zákazníkům přes 69 500 vozů,
o 7,8 % méně než v lednu
2012. Na největším trhu, kde
působí – čínském, však zvýšila
odbyt o 4,1 %. Lépe než celkový trh se její výsledky vyvíjely
např. v Německu (+0,2 %), ve
Velké Británii (+18,5 %) nebo
v Rakousku (+19,0 %) a Dánsku
(+ 37,4 %). Přesto došlo v západní Evropě k poklesu (meziročně
z 29 300 vozů na 26 500). Ve východní Evropě dodala Škoda zákazníkům víc než 6 200 vozů (leden 2012: 7700 ks). S víc než
900 dodávkami vzrostly prodeje
modelu Yeti o 19,6 % (leden
2012 – 800 ks). Na nyní klesajícím ruském trhu udala mladoboleslavská automobilka 4600
vozů (leden 2012 – 4800 ks).
www.skoda-auto.cz
černá azurová purpurová žlutá
1 0 /leden –ú nor/2 013
Nበrozhovor
Jak dlouho ještě?
Dokončení ze str. 1
neživých a živých struktur. Bez tvarové modifikace, bez částečné či
úplné destrukce (rozdrcení) přirozených struktur, nelze tedy vyrábět
umělé struktury. Bez vykácení stromů v lese nelze získat stavební dříví, bez vytěžení rud nelze vyrábět
kovy, bez těžby kamene, vápence
a písku nelze stavět města, dálnice
a letiště. Bez ropy nemohou létat
letadla a jezdit automobily. Jsou to
banální pravdy, ale kdo je uznává,
koho zajímá fakt, že mnohé přírodní zdroje jsou neobnovitelné, že
lidská práce je konstruktivní i destruktivní současně? Uvědomují si
dnes lidé, kteří volají po dalším fyzickém růstu kultury, že každý takový růst nutně předpokládá i zničení toho, co jsme nevytvořili a na
čem jako živé bytosti (sourodé
s přírodou svým zdravím i životem)
závisíme? Uvědomují si ekonomové, že vytěžené a zničené přírodní
struktury už nikdy neobnoví ani
kultura, ani příroda?
Jakou roli v tomto konfliktu hraje lidská práce a technika?
I když je technika i lidská práce
mým oblíbeným tématem, na takovou komplexní otázku se špatně
odpovídá. Techniku považuji za aktivní složku společenské materiální
kultury a chápu ji velmi široce. Je
to způsob, či přesněji postup, algoritmus (zpředmětněný převážně přírodou nebo kulturou), jímž člověk
(kultura) využívá a ovládá dílčí přírodní struktury, systémy a síly pro
své vlastní účely. Není přitom důležité, zda jde o systémy a síly převážně živé či neživé, přirozené či
umělé, nacházející se vně či uvnitř
člověka. Technikou je např. lidská
práce holýma rukama i práce s nástrojem, výrobní linka strojírenské
továrny, obdělávání půdy zvířecí silou nebo traktorem, pěstování obilí
i kvašení piva. Technikou však může být i „spotřební předmět“ –
osobní automobil, počítač, mobilní
telefon atp. A již z toho širokého
pojetí techniky vyplývá, co by
mohla promyšlená redukce a ekologizace techniky znamenat pro zmírnění nynějšího konfliktu kultury
s přírodou.
Pokud jde o lidskou práci, pak připomenu, že nejen pustošení přírody
protipřírodní kulturou, ale i dramatický úbytek hospodářské potřeby
živé lidské práce dnes spojeným
účinkem prohlubují krizi. Vidíme,
že kultura, která vsadila na ekonomicky výhodné nahrazování produktivní práce technikou, je neslučitelná s plnou zaměstnaností. Potřeba produktivní práce pro člověka
je přitom biologicky zakotvená, zdá
se, že je funkční náhradou fyzické
námahy našich předků při obstarávání potravy a udržování života ve
volné přírodě. Dnes však již práce
nezajišťuje jen fungování hospodářských procesů, tj. nejde primárně
o zemědělskou, řemeslnou a průmyslovou práci produktivní, ale
stále více o neproduktivní práci
kulturně podpůrnou a správní, kterou si vynucuje reprodukce umělého kulturního systému. A tento typ
převážně byrokratické práce vyžaduje stále více lidí, ochotných prodávat své síly modernímu leviatanu
– kapitalistické predátorské kultuře. Omezená nabídka produktivní
i kulturně obslužné práce pak jednu
část populace zbavuje pracovní seberealizace a hromadí v ní potenciál společenské křivdy a destruktivity, a druhou část vystavuje tlaku
enormní psychické zátěže. Obě tyto
části jsou obětí dnešní protipřírodní
ekonomické prosperity.
Je v silách lidstva opustit antropocentrické chápání sebe sama,
změnit svůj převážně kořistnický
vztah k přírodě?
Zatím stále věřím, že tento vztah
není jen součástí naší biologické
přirozenosti, a že jej proto změnit
můžeme. O co tuto důvěru opírám? Řadu let hájím názor, že nynější kultura je protipřírodní, že
vznikala útočnou adaptivní strategií našeho biologického druhu.
Teprve v poslední době jsem lépe
pochopil, že tato strategie nevyrostla přímo z lidského genomu
(z naší přirozenosti), že má také
svůj vlastní duchovní základ, který už není produktem přirozené
Vědecká kniha roku 2011
Ruské vydání Ohrožené
kultury (Kultura pod
ugrozoj) filozofa Josefa
Šmajse bylo v Soči oceněno jako nejlepší ruská
vědecká kniha roku 2011.
Cena byla autorovi předána na
sklonku loňského roku v Novosibirsku, na kongresu o filozofii
vzdělání v době globalizace, kde
vystoupil s úvodní přednáškou
o podstatě evoluční ontologie.
V jejím rámci přednesl také svou
Deklaraci závislosti na Zemi, kterou plénum konference přijalo jako jeden z bodů usnesení.
Šmajs vytváří abstraktní obraz
světa, jehož všeobecné přijetí považuje za nutné pro sebezáchovu
člověka a civilizace. Snad právě
proto jsou jeho ambiciózní myšlenky dnešní (post)moderní společností poněkud přehlíženy a vytěsňovány. Je smutné, že tak originální a odvážný myslitel v ob-
České vydání Ohrožené kultury z r. 2011.
lasti prohlubující se civilizační
krize uspěje v Rusku, zatímco doma nedostává patřičný prostor.
Zdroj: Literární noviny
evoluce. Produktem přirozené biotické evoluce je pouze lidský genom, v němž duchovní základ kultury koření. Nepřírodní kulturní
bytí, které na vysoce přirozeně
uspořádané Zemi vzniká destrukcí
a přeformováním bytí přírodního,
se totiž rodí podle informace, kterou lidský genom neobsahuje. Tato
nová konstitutivní informace se vytváří až spolu s evolucí kultury. Jde
o informaci, pro kterou se vžil název duchovní kultura. A duchovní
kultura je i se svým skrytým protipřírodním nastavením produktem
kulturní evoluce podobně, jako je
přirozená informace se svým biotickým nastavením produktem evoluce přirozené. Proto nám s kritikou a překonáváním skrytého duchovního paradigmatu kultury příroda nepomůže. Příroda může za
naši biologickou jedinečnost, za
naši konzervativní přirozenost, ale
ne za predátorské duchovní paradigma. To se formovalo až v kultuře, tvrdým bojem o přežití v historické selekci dílčích kultur. Příroda
proto zůstává jen onou fascinující
tvořivou aktivitou, která nás spolu
s jinými tvory zrodila a jíž vděčíme
za vše přírodní i lidské. Závisíme
na zdravé nezamořené Zemi každým nadechnutím, každým douškem vody, každým soustem. Zemi
proto musíme teoreticky i hodnotově rehabilitovat, znovu ji učinit posvátnou, vrátit se k jejímu téměř
pohanskému uctívání. Naši přirozenou víru v nadpřirozená jsoucna
bychom měli znovu obrátit
k jsoucnům přirozeným, k subjektivitě Země, jež omezenou lidskou
i podnikatelskou subjektivitu přesahuje, a kterou proto nemáme právo brát do vlastních rukou.
A jakou roli v tom sehrává globalizace?
Objektivní proces globalizace nynější protipřírodní kultury nám paradoxně může pomoci překonat dnešní krizi. Dokud jsme totiž globální
protipřírodní kulturu nevytvořili, nic
určitého jsme o jejím predátorském
duchovním základu nevěděli. Až nyní vidíme, že naše duchovní kultura
není tak ušlechtilá a vznešená, jak se
nám zdálo. Takže možná teprve
všeobecná chudoba a bída v zemích
dříve bohatých napomůže rozšíření
pravdivého obrazu o současné krizové situaci. Mohli bychom konečně
pochopit obludnost dnešní závislosti
kultury na fosilních palivech, na těžbě ze stále méně dostupných ložisek
surovin a paliv, rozpoznat krátkozrakost záboru půdy na komunikace
a stavby. A snad přitom konečně připustíme i to, že kultury by měly znovu žít regionálně, z recentní biomasy, ze slunečního záření, z tradiční
lidské práce.
Mezinárodní úsilí o to, aby bylo
zastaveno ničení životního prostředí, prakticky ztroskotalo.
Jaké to bude mít bezprostředně
důsledky?
Jako filozof mohu o bezprostředních důsledcích jen spekulovat. Nacházíme se za ropným a surovinovým zlomem. Můžeme očekávat
vojenské konflikty o zbylé zásoby snadno dostupných surovin,
paliv a pitné vody. O vzdálenějších dopadech mohu paradoxně
mluvit s větší jistotou. Tvrdím, že
nynější rozsah spotřební technické civilizace dlouhodobě neudržíme. I kdybychom zcela zastavili další fyzický růst kultury, nebudeme s to již dříve vytvořenou
materiální kulturu a technosféru
reprodukovat. Záměrně pominu
dálnice, velká města, přístavy
a letiště a omezím se jen na technosféru. Jak v etapě nedostatku
surovin a paliv zajistit např. obnovu miliard a stamilionů kusů
bílé bytové techniky (praček, myček nádobí, chladniček atp.), počítačů, televizorů a automobilů.
Jde také o statisíce lodí, vlaků
a letadel, o bezpočet gigantických průmyslových závodů,
o stovky atomových elektráren
atp. Toto nebezpečí z rostoucích
látkových a energetických nároků
údržby a obnovy planetární technosféry a materiální kultury mnozí nevnímáme proto, že naše kultura je relativně mladá. Technická spotřební kultura dorostla do
nynější podoby zejména v minulém století. I když od svého vzniku spojitě podléhá entropizaci
(přirozenému rozpadu), ztráta její
funkčnosti může být zlomovou
záležitostí. Má smysl budovat něco tak gigantického a rozsáhlého,
co se samovolně po jistém čase
bude nutně hroutit?
Reálný socialismus se choval
k přírodě a životnímu prostředí
dost bezohledně, současný kapitalismus na tom není o mnoho lépe. Je klíčem k řešení nějaká zásadní změna sociálně ekonomické formace?
To je velmi důležitá otázka. Oba
zmiňované systémy i přes různou
míru osobní svobody a životní
úrovně občanů v podstatě soutěžily
v tempu růstu, ve vědeckém a technickém pokroku, v produktivitě
práce. Soutěžily o prvenství v rabování přírody. Vyhrál systém
s vyšší účinností výrobních sil,
s vyšší úrovní osobní svobody,
podnikání i konzumu. Na první pohled se zdálo, že reálný socialismus se o životní prostředí nestaral.
To se spolu s nástupem liberálně
tržní společnosti změnilo. Po institucionální stránce je nyní vše ve
zdánlivém pořádku. Pustošení přírody však pokračuje s daleko větší
intenzitou. Je to dáno abiotickým
spotřebním charakterem nynější
kultury, platností skrytého predátorského paradigmatu. Řeknu to
raději jinak. Před přibližně jedním
stoletím, tj. ještě v době platnosti
„železného zákona mzdového“,
byla nízká osobní spotřeba lidí, jejich všeobecná chudoba podmín-
kou rychlého rozvoje kapitalistické
ekonomiky. O sto let později se
analogickou podmínkou rozvoje
ekonomiky stala vysoká konečná
osobní spotřeba. Co se vlastně stalo? Kapitalismus, který v devatenáctém století vykořisťoval hlavně
dělníky, tj. obnovitelné přírodní síly člověka, začal vykořisťovat hlavně neobnovitelné přírodní síly Země. S minimem živé práce tak dochází ke zneužívání přírodních sil
Země k privátním účelům, k vytváření zisku za cenu pustošení přírody. Vždyť předmětem konečné
osobní spotřeby se vedle potravin
a obyčejných věcí k životu stala
i energeticky a materiálově náročná
technika. A reklama na automobily
a ostatní zboží a spotřební techniku
je dnes po celém světě tak masivní,
že náklady na ni se podle některých
odhadů řadí hned za náklady na
zbrojení. Jak můžete za takových
podmínek chránit životní prostředí?
To, co naši a příští generace čeká,
nebude jen změna politického režimu. Musí to být hlubší, a proto
dobře teoreticky připravená změna
predátorského duchovního paradigmatu kultury na paradigma biofilní.
A právě v tom vidím nezastupitelnou roli filozofické ontologie a reformovaných společenských věd.
Děkuji za rozhovor.
Miloš Vávrů
Foto: JS a archiv
Prof. PhDr. Ing.
Josef Šmajs (74)
Vystudoval strojní inženýrství
na Vojenské akademii v Brně
(1969) a filozofii na Filozofické
fakultě MU (1972). V roce 1986
byl jmenován docentem filozofie, před dvaceti lety se habilitoval prací „Evoluční ontologie“
a v roce 1997 byl jmenován profesorem filozofie na Masarykově univerzitě v Brně.
Zabývá se zejména filozofickými otázkami civilizační krize,
kterou chápe jako konflikt kultury s přírodou. Vytvořil originální filozofickou koncepci evoluční ontologie, je autorem
mnoha knih s ontologickou
a ekologickou tematikou, které
jsou překládány i do jiných jazyků. Pro světovou americkou
encyklopedii Encyclopedia of
Anthropology (2006) zpracoval
hesla Culture, Nature, Technology a Environmental Philosophy. Spolu s Ivanem Klímou
a Václavem Cílkem vydal roku
2010 apelativní text k povaze
nynější civilizační a ekologické
krize s názvem Tři hlasy. V roce
2012 mu spolu s Bohuslavem
Binkou a Ivo Rolným vyšla kniha Etika, ekonomika, příroda.
V tisku má obsáhlou publikaci
Evoluční ontologie kultury
a problém podnikání.
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor 2013
Nechte se inspirovat ...
11
Nadešla správná chvíle
Zkuste se trochu „odvázat“, a dopřejte si netradiční dovolenou
Termín outdoor dominuje
řadu sezon prodejnám
se sportovním vybavením
a potřebami pro aktivní
trávení volného času. Má
to logiku. Abychom něco
zažili, musíme opravdu
vytáhnout paty ze dveří
našich domovů. Tedy
i v posteli se dá putovat
po horách, máme-li televizní obrazovku připevněnu poblíž a v dostatečně
pohodlné výšce nad polštářem. Ale to asi nebude
nejčastější forma trávení
netradiční dovolené.
I když jak se říká, proti
gustu žádný dyšputát.
Má opodstatnění současná
honba za nevšedními a neopakovatelnými prožitky? Má. Máme-li uspokojeny ostatní a obvyklé potřeby, přicházejí zákonitě nové. Kolik potřeb a snů si
naplníš, tolikrát jsi uspokojen!
Jde jen o to, zda další zážitek
ještě může překonat ten předešlý, nebo se aspoň zařadit po
jeho bok. Přiznejme si, tato věc
souvisí zejména s osobním
hodnotovým žebříčkem každého z nás.
Jeden jsme na vdolky, druhý dává přednost sportu, třetímu imponuje pouze umění, čtvrtý rád
loví cokoli se zbraní, pátý zásadně a vždy beze zbraně … Všichni bez rozdílu můžeme najít
smysl v poznávání vzdálených
a exotických krajů i mravů. To
ale vůbec neznamená nutnost
cestovat za nevšedním zážitkem na sousední nebo nejvzdálenější kontinent! I za humny
lze zažít a prožít naprosto nečekané. Skutečně ještě existují naprosto neobjevená a zajímavá
místa, ležící prakticky na dohled
od kterékoli nepřehlédnutelné
pamětihodnosti či monumentu.
Nejedna jedinečná destinace
dosud odolává masovým náporům turistického průmyslu. Jen
ji pro sebe objevit!
Cestovatelem se člověk rodí. Koho nevzrušuje jízda vlakem nebo neznámá cesta před předním
sklem, ať raději listuje katalogy
cestovních kanceláří. Pravý cestovatel shání mapy, půjčuje si
bedekry a sbírá každou zmínku
v časopisech a na internetu
o místě, které ho láká. A je docela lhostejné, zda je jeho pravým
cílem rybolov, fotografování nebo speleologie.
Na světě už ovšem není mnoho
míst, kam dosud takzvaně nepronikla civilizace. Z map zmizely nápisy „Zde jsou lvi“, své
GPS souřadnice má každý kopeček, záliv nebo údolí. Už se, žel,
nepřipojíme k objevným výpravám jako ty A. V. Friče, F. A. Elstnera, Emila Holuba či Vojtěcha
Náprstka. To ale neznamená, že
nemůžeme jít svou vlastní cestou. Vždyť co může být větším
impulzem, než snaha splnit si
vlastní sen. Stačí jej jen vyslovit!
Sny se mají uskutečnit!
Titicaca, Transsibiřská magistrála, Island, Sahara, Řím, Mrtvé
moře, Kilimandžáro, Mayové,
safari, polární kruh, Yukon, Normandie…
Stačí maličkost. Dát dohromady
potřebné prostředky a sehnat,
resp. nadchnout pro společný
podnik nějakého parťáka. Protože v cestování platí dvojnásob,
že ve dvou se to lépe táhne.
Pro úsporu času i prostředků
jsou připraveny pomoci a posloužit specializované cestovní
agentury. Prakticky všechny
myslitelné lovecké, horolezecké
i botanické trofeje jsou skutečně
na dosah, byť ne úplně každému. Snad vyjma několika drobností, požívajících zvláštní
ochrany. Ale to je už zkrátka
realita. Monu Lisu si z Paříže
zkrátka domů nepřivezeme, nehledě na to, že už pár let je
v Louvru zapovězeno i její fotografování, stejně jako pořizování snímků vojenské základny
kdesi v Africe nebo Řecku.
Co však ale s námi, kdo nemáme vyhraněného cestovatelského koníčka? Nedovedeme si dopředu představit, zda by nás
vzrušily dravé ryby v mongolské
či norské řece, jištění karabinou
k ocelovému lanu kdesi pod alpskou skalní stěnou, proplouvání
příbojovými vlnami na jachtě,
sedmá jamka poblíž Abú Dhabí
… „Zkusit se má všechno,“ říkala má babička Růženka. „Když
na to mám,“ dodával jaksi pro
jistotu o poznání přízemnější
a realističtější dědeček Alois.
Obě tyto rady je dobré si v souvislosti s takzvaně adrenalinovou dovolenou vzít k srdci. Nikoli zkusit, ale přímo prakticky
vyzkoušet. To mluvím například o obuvi, spacím pytli, outdoorovém oblečení do chladu
nebo horka, batohu, větrovce,
rukavicích … Zdaleka nejde
jen o to, jestli nám co dobře
padne a nedře či neškrtí, jde
především také o to, zda nebude třeba rychle cokoli dokoupit. Bezmála dokonalá obchodní síť myslí na mnohé, ale sehnat teplé rukavice v létě nebo
lehkou obuv okolo Vánoc je
stále ještě oříškem!
Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem
V kolika zemích jsi byl, takový
jsi cestovatel. V globalizovaném
světě si dnes už (naštěstí) vystačíme s angličtinou (byť třeba
i nedokonalou). Našince nesmírně potěší, že si ve světě (mimo
anglosaské země) obvykle poopraví mínění o svých řečových
a komunikačních dovednostech. Svět máme skutečně u nohou. Stačí pár očkovacích injekcí (pro jistotu, i jako podmínka
vstupu do některých zemí), a le-
tenka se rázem stává pozváním
do divočiny nebo do včera ještě
na hony vzdálené civilizace.
Co všechno si vzít s sebou?
Léky a zdravotní pomůcky (náhradní brýle), tekutou dezinfekci. Fotografujete? Touha po dokonalosti a jedinečnosti bude
lákat k pořízení nejdokonalejšího z přístrojů pro zaznamenání
a dokumentaci zážitků. Nenechte se ošálit. Kdo nikdy nenosil
po lese zrcadlovku, tomu bude
přítěží všude. I profíci při cestě
do neznáma dnes sáhnou raději
po nenápadném, který odolává
i vykoupání. Nekvalitní snímek
lze následně poopravit či okomentovat, s chybějícím záběrem
nenaděláte nic. Jen tak na okraj,
letíte-li přes Singapur, nechte
kufr raději doma. Kufry tam prodávají velké a rozhodně není
problém je vrchovatě a všestranně výhodně naplnit.
Fenomén nakupování
Nejen ženám je vlastní touha
mít něco odlišného, než mají
druzí. Týká se prakticky čehokoli a je srovnatelná s loveckou
vášní. Nemalou část adrenalinových cest za poznáním proto
dnes reprezentují také výpravy
do butiků, vzdálených obchodních domů a vyhlášených oděvních center. Za módou se jezdí
nejen do Paříže nebo Milána,
ale také do Berlína, případně do
už připomenutého Singapuru
i Moskvy či Pekingu. Příběhy
o levném zlatu dokážou zaujmout devadesát procent žen,
které pak mají o důvod víc
k cestě do Egypta, Řecka nebo
kamkoli do jihovýchodní Asie.
Na stánky, ověšené zlatem podobně jako bývají u nás na
trzích přeplněné perníkem, narazí každý cestovatel na všech
tranzitních letištích středního
východu …
Libor Kalina
I cesta může být cíl
Cesta tam a zase zpátky
bývá základem výletu
za hranice všedních dnů.
Samotná jízda nabízí řadu
půvabů, jak tvrdí i skupina Mňága a Žďorb:
„Zrychlený vlak náhle
stojí … není kam spěchat
… i cesta může být cíl!“
Když se řekne Transsibiřská magistrála, vybaví se někomu osudy legionářů v Rusku. Regulérní
a akceschopná armáda o síle
50 000 mužů předznamenala
vyhlášení Československé republiky. Dva roky tehdy trvalo, než
se vojáci dostali z Vladivostoku
zpět do nové vlasti. Což tak podniknout podobné putování?
Jízdenka Moskva–Vladivostok
otvírá dveře do expresu Rossia
na nejdelší železniční trať světa.
Dvě lokomotivy a nejméně dvacet vagonů vyjíždí obden už čtyřicet let z Jaroslavlského nádraží
v Moskvě ve 21.25 hod. místního
času a urazí 9288 kilometrů do
Vladivostoku za necelý týden.
Putovat transsibiřským expresem předpokládá, že máte čas.
To neznamená, že by se vlak loudal. Naopak. Překonat sedm časových pásem a denně posouvat
ručičky hodinek ale není jediný
půvab cesty na Dálný východ.
Byla by škoda nevystoupit v některém z 89 měst, z nichž nejedno vzniklo za stavby trati, řadu
dalších záhy opět pohltila tajga.
Pohoří Ural, Krasnojarské sloupy, město Irkutsk, jezero Bajkal,
ostrov Olchon, železnici Krugobajkalka, poloostrov Svatý Nos,
Ivolginský dacan (nejvýznamnější buddhistický klášter v Rusku), města Čita, Chabarovsk, Ussurijsk, Nižnyj Novgorod …
Trať také překračuje 16 velkých
řek: Volha, Vjatka, Kama, Tobol,
Irtyš, Ob, Tom, Čulym, Jenisej,
Oka, Selenga, Zeja, Bureja, Amur,
Chor a Ussuri. Teprve v roce
2002 zmizely parní lokomotivy.
Elektrifikace trvala plných 63 let.
Koleje se začaly zakusovat do divočiny v roce 1891 z obou konců,
v roce 1905 byl otevřen poslední
úsek okolo Bajkalského jezera se
40 tunely. Devětatřicet z nich
ubránili právě naši legionáři
před zničením v roce 1920. Mimochodem loďstvu legionářů se
podařilo na Bajkalu potopit bolševický ledoborec a osvobodit
Kazaň, kde se 7. srpna 1918
zmocnili carského pokladu …
Dnes pasažéři cestují hlavně
v hromadných vagonech, kam se
vejde až padesát lidí. Klasická
spací kupé jsou pro čtyři osoby,
luxusní pro dva. Základem každého putování je setkávání se
s lidmi, zde více než kde jinde
s otevřenou a pohostinnou ruskou duší. Vlastní zásoby jídla i pití se sluší nabídnout i spolucestujícím. Každý vagon mají na starosti dva průvodčí, kteří kontrolují jízdenky, přidělují ložní prádlo
a nabízejí čaj či zákusky. K dispozici jsou dvě toalety na vůz a samovar s horkou vodou. Na každé
zastávce se lze dozásobit, na nástupiště přicházejí místní prodavači domácích pirožků, nakládaných ryb, vodky a spousty dalších
lahůdek, pití i suvenýrů.
Dobrodružství začíná už hledáním správného vozu. Cestování
vlakem není v Rusku anonymní,
všichni cestující jsou pečlivě zapsáni do počítače. Při nákupu
jízdenky je vybráno místo, natisknuta jízdenka. Cena odpovídá zvolené třídě. Jízdné se neustále zdražuje; nejlevnější jednosměrnou jízdenku lze pořídit
v přepočtu přibližně za 4000 Kč.
Za lehátko v kupé se platí okolo
8000 rublů, což je zhruba 6000
korun za jednu cestu.
V klasickém elektrickém samovaru na chodbičce si lze kdykoliv
uvařit čaj, kávu nebo polévku.
Obě toalety jsou pravidelně uklí-
zeny, vždy teče voda a lze ji
použít i pro nouzové osprchování prostřednictvím hadice s kropáčem, odtokový kanálek je
v podlaze. Je dobré pamatovat
na nějakou zábavu, jako jsou
společenské hry, knihy nebo
hudba. Sledování krajiny, byť nevšední, po pár stovkách kilometrů přestane bavit každého. Hodí
se byť částečná znalost ruštiny,
díky čemu vás spolucestující i ve
vedlejších kupé okamžitě přijmou mezi sebe. Rusové jsou pohostinní, připravte se i na samozřejmou konzumaci vodky.
Jak zpět? Možností je řada. Do
Prahy létá pravidelná linka například ze Soulu.
(lík)
černá azurová purpurová žlutá
1 2 /leden– ú nor/2013
Doprava a logistika
Stav vozovek a nehodovost
Česko patří ve statistikách bezpečnosti silničního provozu k nejhorším v Evropě
Dopravní nehoda. Slovní
spojení, které bychom nejraději vymazali nejen z našich slovníků, ale především z našich cest. Nicméně
se s ní v životě setká každý
řidič, čím méně, tím lépe.
Příčiny nehod jsou různé,
v drtivé většině jde o vinu
člověka, ale nezřídka je pod
nimi podepsán i stav komunikace a její vliv.
Bezpečnost silničního provozu se
za víc než sto let rozvoje motorismu posunula až k hranicím samostatné vědecké disciplíny, v níž se
prolínají znalosti mnoha oborů.
V České republice se dopravní nehodovostí zabývá řada institucí, mj.
i Centrum dopravního výzkumu
v Brně. Ve spolupráci s ním vznikl
i tento článek, zaměřující se nikoliv
na člověka, ale na pozemní komunikace jako možného „viníka“ dopravních nehod.
Jsme na evropském dně
Jaké prostředí je pro vznik dopravní
nehody „nejlepší“? Nejrizikovější
kategorii pozemních kategorií v ČR
(stejně jako jinde v EU) představují
dvoupruhové, směrově nedělené silnice se zpevněným povrchem, nacházející se mimo zastavěné území. Zejména kvůli nepřiměřeným rychlostem, variabilitě účastníků silničního
provozu, rozmanitosti využití a funkcí silnic a nižší úrovní bezpečnosti,
dohledu a vymáhání práva. Na území
EU zahynulo v roce 2009 na těchto
pozemních komunikacích nedálnič-
ního typu přes 21 500 osob, což představuje 55 % všech úmrtí při dopravních nehodách v rámci EU (v některých zemích byl tento podíl až 70 %).
Jsou to varovná čísla, zahrnující
spoustu faktorů, a tedy i vlastnosti
silnic. Jak prokazují výzkumné
projekty z posledních let, jsou povrchové vlastnosti vozovek jedním
z rozhodujících faktorů vzniku nehodových úseků. Zatímco ve všech
vyspělých státech EU se využívají
systémy hospodaření s vozovkou,
měří se parametry povrchových
vlastností vozovek a nehodové úseky se systematicky opravují, v České republice se v současnosti tyto
činnosti nevykonávají a na opravu
komunikací je každým rokem méně finančních prostředků. Je to jedna z příčin, proč ČR nesplnila plán
snížení počtu usmrcených v silničním provozu stanovený v Národní
strategii bezpečnosti silničního
provozu do roku 2010.
Splnění cílů v nedohlednu
Národní strategie bezpečnosti silnič-
ního provozu na roky 2004–2010 si
dala za úkol snížit počet usmrcených
v silničním provozu na polovinu
úrovně roku 2002. Přestože i u nás
došlo k významnému snížení počtu
mrtvých na silnicích, cíl splněn nebyl, a proto Česko kleslo v této statistice až k evropskému dnu.
S tak černou statistikou se však nelze smířit. V roce 2011 byla vládou
schválena nová NSBSP na roky
2011–2020, jejímž základním strategickým cílem je snížit počet usmrcených v silničním provozu na úroveň průměru zemí EU-27, a současně snížit počet těžce zraněných
osob o 40 %. Takto pojatá strategie
ale má jedno úskalí. Průměr počtu
usmrcených se v zemích EU-27 díky aktivním státům poměrně rychle
snižuje. Česká republika se k nim
však rozhodně počítat nemůže. Už
po roce od vyhlášení NSBSP na roky 2011–2020 je zřejmé, že se stanovené cíle neplní, hlavně proto, že
vláda sice strategii schválila, ale neuvolnila finanční prostředky nutné
pro její realizaci.
Sběr dat je důležitý!
Z hlediska silničních komunikací je
v této Strategii klíčové zavedení metodiky programu identifikace, údržby a oprav nehodových úseků pro
zvýšení bezpečnosti silničního provozu, jako jednoho z hledisek systému hospodaření s vozovkou.
Podmínkou k tomu je znalost stavu
povrchu pozemních komunikací, tedy měření a vyhodnocení parametrů
povrchových vlastností vozovek. To
se v omezené míře, aspoň na dálnicích a rychlostních silnicích provádělo do roku 2009. Od té doby už
ne, zato se vypisují výběrová řízení
na systémy hospodaření s vozovkou
včetně sběru dat a v novinách, časopisech i na konferencích jsme se už
několikrát dověděli, že spuštění sběru dat na pozemních komunikacích
je jen otázkou dní. Za peníze, které
se vynaložily na výběrová řízení
a činnosti s tím spojené mohly být
změřeny povrchové vlastnosti na celé síti pozemních komunikací.
Odborníci z Centra dopravního výzkumu se často setkávají s názorem,
že měření a vyhodnocování vlastností je zbytečné, protože údržba
a opravy se dělají podle toho, kolik
je na silnici výtluků. Přitom je paradoxní, že na nejvíc rozbitých silnicích je nejméně dopravních nehod
s vážnými následky, protože se na
nich nedá jezdit vyšší rychlostí. Málokdo si ale uvědomuje, že silnice,
která je na první pohled bez závad
a třeba i zbrusu nová, může být pro
silniční provoz velmi nebezpečná.
Nicméně sběru dat o povrchových
vlastnostech vozovky je třeba věnovat náležitou pozornost. Té se jí
dostává ve všech vyspělých státech
EU. Samozřejmostí je, že po iden-
tifikaci nehodového úseku s nevyhovujícími protismykovými vlastnostmi okamžitě následuje plán
a realizace opatření. Do té doby
jsou nebezpečné úseky označeny
dopravními značkami. Proto jsou
dnes státy jako Litva, Lotyšsko,
Estonsko, Slovinsko a další, které
byly ještě nedávno v počtu usmrcených na počet obyvatel daleko za
námi, buď na naší úrovni, nebo také daleko před námi. Například
mělo Irsko v roce 1990 bilanci
13,6 úmrtí na 100 tis. obyvatel (ČR
12,5), zatímco v roce 2008 už jen
6,34 úmrtí na 100 tisíc obyvatel
(ČR 10,37). Společným znakem
všech zemí, kde došlo za poslední
období k výraznému poklesu úmrtí
při dopravních nehodách, je mj.
identifikace, údržba a opravy povrchů nehodových úseků pozemních komunikací.
A to je velmi pádný argument pro
to, aby se povrchovým vlastnostem vozovek a komunikací věnovala v budoucích letech patřičná
pozornost.
Jan Hrabálek
První obětí dopravní nehody
s automobilem se v srpnu 1896
stala jistá Briget Driscollová,
matka dvou dětí. Byla sražena
vozem, který se podle svědků pohyboval závratnou rychlostí (asi
7 km/h). Řidičem byl jistý Arthur
Edsell, který měl pouhé tři týdny
zkušeností s řízením a během jízdy se bavil se svou mladou spolujezdkyní. Soudce toto úmrtí
označil za „náhodné“ a prohlásil, že se něco takového už nikdy
nesmí opakovat …
černá azurová purpurová žlutá
černá azurová purpurová žlutá
1 4 /leden – ú n or/2013
Doprava a logistika
Spojení skladu s výrobou
Unikátní regálový systém pro sklad výrobního závodu Ravensburger
Rozhodnutí pro modernější řešení
„Rozhodovali jsme se, zda využijeme technologií retracku, kterou
je řešen i náš původní sklad, nebo
jestli zvolíme toto unikátní řešení,
které je však náročnější na počáteční investici,“ prozrazuje pan
Brokeš a pokračuje: „Projekt firmy Proman ve výběrovém řízení
zvítězil nejen kvůli příznivé ceně,
ale také díky velmi dobrým zkušenostem, které jsme měli s touto
společností z minulosti.“
„Jsme výrobní závod, nikoliv logistická společnost.
Zvažovali jsme proto, zda se
nám investice do vysoce moderního typu skladu vyplatí.
Dnes, byť prozatím s malým
časovým odstupem, toto rozhodnutí vnímám jako krok
správným směrem,“ říká
Ing. Jaromír Brokeš, ředitel
Supply Chain, společnosti
Ravensburger Karton.
Regálový systém pro nový sklad
projektovala, a také samozřejmě
zajistila, společnost Proman s.r.o.,
kterou v rámci tohoto projektu zastupuje pan Pavel Halouska.
Ravensburger Karton, s.r.o.
Výrobní závod v Poličce je součástí německé společnosti Ravensburger. Tento hračkářský gigant má za
sebou 130 let historie a jeho roční
obrat činí okolo 320 mil. EUR.
V Poličce se vyrábějí především
společenské hry a puzzle, výrobní
závod zaměstnává asi 500 lidí ze širokého okolí.
Nedostatek prostoru pro skladování
Roční produkce poličského závodu
je víc než 23 mil. krabic stolních her
a 7 mil. dalších produktů pro děti,
což představuje obrat okolo 1,5
mld. Kč. „S tímto objemem výroby
jsme už téměř čtyři roky čelili
problémům, plynoucím z nedostatku skladovacích, resp. paletových
míst,“ říká pan Brokeš. Původní
sklad s kapacitou 10 tis. paletových
Speciální regálové buňky nad průjezdovými prostory.
míst už byl malý, chybělo dalších
5 tis. míst. „Přechodně jsme tento
rozdíl řešili využíváním externích firem, avšak stavba nového skladu byla nevyhnutelná,“ dodává. Sklad firma využívá pouze pro uskladnění
surovin a polotovarů, hotové produkty jsou hned expedovány do mateřské firmy v Německu.
Projekt nového skladu a očekávání
Charakter výroby, kdy je nutno
skladovat nejen prvotní suroviny,
ale také polotovary v průběhu technologického procesu, vyžadoval
atypické řešení skladu. „Potřebovali jsme navrhnout sklad, který
bude nejen vysoce efektivní, ale také dokáže spolupracovat s naší výrobou a respektovat technologické
časy, během kterých musí být polotovary přechodně uskladněny,“
zdůrazňuje pan Brokeš.
„Pro firmu Ravensburger jsme navrhli projekt, který je poměrně unikátní nejen tím, že zde mají regály
výšku 13,2 m, ale také svým, v tomto případě nezbytným, propojením
s výrobou,“ doplňuje pan Halouska.
Vysoké regály umožňují velmi
efektivní využití skladovací plochy.
Je zde indukční navádění, díky kterému se zakladače mohou naprosto
přesně a bezpečně pohybovat ve
velmi úzkých uličkách (1,8 m).
Spojení s výrobou zajišťují tzv. nádraží, což jsou speciální regálové
buňky nad průjezdovými prostory,
tedy přesně v místech, kde se kříží
klasické uličky s příčnou uličkou,
vedoucí do výrobní haly.
Realizace
Vlastní stavba regálů trvala pouhé tři týdny. Společnost Proman
však poskytla základní schéma
regálů s velkým předstihem tak,
aby už samotný projekt haly mohl akceptovat všechna hlavní
specifika, například umístění
světlíků, výšku stropů apod. Důležitá byla také komunikace s firmou Toyota – dodavatelem manipulační techniky. „Bylo nutno
skloubit manipulační uličky, výšku zdvihu posledního patra
a mnoho detailů,“ doplňuje pan
Halouska.
Zhodnocení a přínosy
Kolaudace nového skladu se uskutečnila v polovině prosince
2012. „Nyní je sklad ještě v tzv.
zkušebním provozu, stále se ještě
učíme. Chceme, aby si zaměstnanci na novou technologii zvykli, aby pro ně byla naprosto bezpečná. Na hodnocení je zatím
brzy, ale pokud jde o spolupráci
s firmou Proman, ta byla nad naše
očekávání. O to víc si tohoto partnerství vážíme,“ uzavřel debatu
pan Brokeš. Vlasta Piskačová
.
Proman s.r.o.
Společnost PROMAN s.r.o. se
už od roku 1994 zabývá komplexními dodávkami regálových systémů. Regálové systémy dodávané firmou PROMAN
splňují náročné podmínky normy RAL - RG 614. Tato norma
stanovuje základní podmínky pro
projekci, výrobu, kontrolu a montáž regálových systémů včetně
nároků na vzdělání a kvalifikaci
pracovníků. Najdou uplatnění ve
velkoskladech, ve všech odvětvích průmyslu, v bankovním sektoru, správních organizacích
i u drobných podnikatelů.
Firma PROMAN postupně založila pobočky také na Slovensku, v Polsku, Chorvatsku,
Bulharsku, Rumunsku, a rovněž v Maďarsku. Spolupracuje
však také s partnerskými firmami v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Albánii, Německu
a Rakousku.
www.proman.cz
Zajímavé novinky od Toyoty
Nabízí úspornější motory a širší využití retraků
Toyota Material Handling
představuje novinky, které
uživatelům pomohou snížit
provozní náklady při manipulaci s čelními vysokozdvižnými vozíky nebo
nabídnou další možnosti
při nasazení vysoce výkonných retraků BT Reflex.
Toyota Tonero snižuje spotřebu
i emise CO2
Toyota Material Handling Europe
(TMHE) nabídne v roce 2013 zákazníkům vylepšenou řadu 1,5 až
3,5tunových dieselových čelních
vozíků Toyota Tonero. Nižší spotřeba o 8 % a méně emisí CO2 dále
snižuje už tak nízkou ekologickou
zátěž úspěšných modelů vyhlášených svojí odolností, bezpečností
a nízkými provozními náklady.
Úspěchů v oblasti snížení spotřeby
a nižších emisí CO2 bylo dosaženo
u osvědčených průmyslových dieselových motorů 1DZIII, speciálně
zkonstruovaných pro vysokozdvižné vozíky a vyráběných společností Toyota. Optimalizace spotřeby
36 kW motoru bylo docíleno integrací nového vstřikovacího čerpadla s vyšší účinností regulace množství paliva potřebného při procesu
spalování.
Nový motor vyhovuje nejnovějším
přísným evropským emisním předpisům 97/68/EC a budou jím vybaveny všechny dieselové modely řady Tonero s nosnostmi od 1,5 do
3,5 tuny. Jelikož je princip trvalé
udržitelnosti silným závazkem při
vývoji vozíků Toyota Tonero, nepřekvapí, že Toyota dosahuje díky
promyšlené konstrukci a důsledné-
mu výběru kvalitních materiálů
99% recyklovatelnosti na konci jejich životnosti. Výroba probíhá ve
francouzském závodě v Ancenis,
který je držitelem certifikátů ISO
14001 i OHSAS 18001.
Nový vozík z řady BT Reflex
Nový flexibilní retrak pro vnitřní
i venkovní nasazení BT Reflex
RRE160R je dalším rozšířením rozsáhlé řady retraků, která je tak nyní
vedle už dobře známých předností,
jako je vysoký výkon a produktivita,
unikátní bezrázový systém zdvihu
a spouštění TLC, naklápěcí kabina
nebo 360° řízení, obohacena o nové
funkce a nové aplikační oblasti.
Retraky jsou srdcem mnoha skladových a distribučních systémů.
Toyota Material Handling Europe
určuje se svou řadou BT Reflex
měřítka ve svém oboru díky unikátní kombinaci vysoké produktivity,
vynikající ovladatelnosti a proslulé
odolnosti a spolehlivosti, s měřitelnou úrovní dostupnosti překračující
99 %. To vše s cílem snižovat provozní náklady uživatelů.
Noví uživatelé, dosud využívající
pro manipulaci mimo haly klasické
čelní vysokozdvižné vozíky, mohou
nyní využít i všechny přednosti retraku: zejména výšku zdvihu, mnohem užší uličku, než jakou je nutné
zajistit pro čelní vozíky, i tišší
a ekologičtější provoz. BT Reflex
RRE160R nabízí nosnost 1600 kg
a výšku zdvihu až 7,5 m.
Nové možnosti nasazení retraku
BT Reflex
Například v provozech kombinujících manipulaci v halách i na venkovních plochách představuje retrak vysoce flexibilní stroj, který
šetří prostor (nebo nabízí jeho lepší
využití), obstará nakládku i vykládku vozidel, stohování i rychlý pojezd na delší vzdálenosti po nerov-
ném povrchu. Díky průjezdné výšce 145 mm a velkým superelastickým kolům zvládne jízdu po
vlhkém, kluzkém i rozpáleném asfaltu, po panelech a dalších typech
venkovních ploch.
Venkovní nasazení vyžaduje i důsledné zajištění proti povětrnostním vlivům. BT Reflex řady O je
proto vybaven plně uzavřenou kabinou s velkým oknem, topením
a systémem ventilace pro pohodlnou a bezpečnou práci uvnitř hal
i pod širým nebem. Samozřejmostí
je výkonná sada světel, díky které
může vozík efektivně pracovat i za
zhoršené viditelnosti.
Výhody modelu BT Reflex RRE160R:
• je vhodný pro halové i venkovní
použití,
• vysoká světlá výška nad podlahou
a superelastická kola pro bezpečný provoz na nerovných a méně
kvalitních površích,
• větší univerzálnost umožní nahradit dva různé vozíky jedním modelem,
• AC napájení přispívá k vyšší produktivitě a nízkým nárokům na
údržbu,
• je k dispozici v otevřené verzi
i s kabinami pro větší ochranu před
povětrnostními vlivy.
(mm)
.
www.toyota-forklifts.cz
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
15
Doprava a logistika
EU chce podpořit železnici
Popis nejkritičtějších aspektů, které přivedly evropskou
nákladní dopravu na poměrně neudržitelnou cestu, soustředila Evropská komise do
Bílé knihy o dopravě 2011.
Ta, vedle řady jiných opatření, definuje také způsob, jak
lze nedostatky v přepravách
zboží korigovat. Řešením je
přesun 30 % přepravních
výkonů na delší vzdálenosti
(300 km a víc) především na
elektrické železnice, a to do
roku 2030. Do roku 2050 by
pak mělo být na železnici
přesunuto až 50 %
přepravních výkonů.
Bílou knihu dopravy 2011 uvítal,
spolu s dalšími 17 zahraničními operátory sdruženými v UIRR (Mezinárodní unie společností pro kombinovanou dopravu silnice – železnice),
také český operátor vlaků kombino-
vané dopravy, společnost Bohemiakombi, která je i členem UIRR od
roku 1996 a je úspěšným průkopníkem kombinované dopravy u nás.
Jako hlavní kritické aspekty nákladní dopravy označila Evropská
komise především:
• plýtvání energetickými zdroji,
které se ještě zvyšuje kongescemi
(zácpami),
• nadměrnou závislost dopravy na
fosilních palivech,
• vysoké emise skleníkových plynů
s dopady na klimatické změny,
• nízký stupeň bezpečnosti silniční
dopravy s následky na životech lidí a s obrovskými materiálními
škodami,
• neakceptovatelné narušování životních podmínek (hluk, znečištění ovzduší, narušení krajiny).
Dlouhodobé cíle Evropské komise,
zaměřené na přesun přepravních
výkonů na železnici, podrobně projednalo sdružení UIRR na mimořádné prosincové valné hromadě
a následně 22. ledna 2013 Evropské komisi předložilo návrh čtyř
hlavních segmentů, v nichž musí
Evropská komise přijmout opatření, pokud má být jejích ambiciózních cílů reálně dosaženo.
Těmito oblastmi jsou:
I. Zvýšení kvality servisu v železniční nákladní dopravě.
II. Zvětšení infrastrukturních kapacit.
III. Přizpůsobit pravidla hry pro intermodální přepravy.
IV. Podněcovat a příznivě ovlivňovat nepřetržitý dynamický rozvoj
kombinované dopravy.
Aktuální situace v ČR
I. Kvalita provozního servisu železniční nákladní dopravy dosahuje
v ČR aktuálně lepších parametrů,
než je běžný standard obvyklý v jiných evropských zemích. To však
není důvodem k pocitu uspokojení
a nečinnosti.
II. Speciálně pro Českou republiku
bude v nejbližší době vůbec nejdůležitějším úkolem vytváření veřejně
přístupných infrastrukturních kapacit pro překládku silnice–železnice.
To je oblast, ve které ČR silně zaos-
tala a i nadále zaostává. V pravém
slova smyslu veřejně přístupné terminály kombinované dopravy v ČR
prakticky (až na výjimku) neexistují.
Po právní stránce jde o privátní železniční vlečky, kde o pravidlech jejich používání a o povolení přístupu
třetích subjektů rozhoduje jen majitel vlečky. To odporuje zásadě veřejného přístupu k dopravní infratruktuře. Tento specificky český problém
se přitom týká nejen oblasti II., ale
zároveň i oblasti III.
IV. Systém kontinetální kombinované dopravy na českém území v minulých letech nejvýrazněji rozvinula
právě společnost Bohemiakombi. Na
třech linkách, které provozuje společně se zahraničními operátory, jezdí týdně 16 pravidelných vlaků mezi
ČR a Německem a 6 pravidelných
vlaků mezi ČR a Itálií. Letos by měly přibýt další dvě nové linky.
Služeb společnosti Bohemiakombi
využívají silniční dopravci a speditéři, pro něž jsou linky vítanou alternativou k přímým přepravám
zboží v kamionech. Po železnici si
nechávají přepravovat celé návěsy,
výměnné nástavby nebo různé typy
kontejnerů.
Podpora ze strany státu
„Výrazně nám pomáhá legislativní
podpora pro kombinovanou dopravu v Německu a Rakousku, která
umožňuje (při použití kombinované
dopravy) přepravovat po silnici až
o 4 tuny těžší návěsy než v případě
přímé přepravy,“ říká Vladimír Fišer,
jednatel společnosti Bohemiakombi,
a dodává: „Výraznou pomoc poskytuje také Evropská unie, avšak na
skutečně účinnou podporu ze strany
našeho státu se zatím bohužel příliš
spoléhat nemůžeme.“
(vp)
.
www.bohemiakombi.cz
Obliba vozíků na LPG roste
Při rozhodování o koupi nových vysokozdvižných vozíků volí stále víc logistických
firem investici do typů provozovaných na LPG – zkapalněný ropný plyn. Ve srovnání s akumulátorovými se
ty plynové vyznačují nejen
vyšším výkonem, ale také
schopností pracovat na nerovném povrchu nebo šikmých plochách, navíc odpadá nutnost pravidelného dobíjení. Proti naftovému vozíku je pak provoz tišší a příznivější pro životní prostředí, protože se při spalování
plynu v motoru neuvolňují
škodlivé látky, ani saze.
Výhodou vysokozdvižných vozíků
na plyn je také jejich snadná a levná
údržba. Pro snížení provozních a servisních nákladů je však potřeba dbát
na výběr vhodných lahví a kvalitního
plynu. „Rozdíl mezi kvalitním a nekvalitním plynem poznáte především
při údržbě palivové soustavy vyso-
kozdvižného vozíku. V druhém případě je soustava mnohem víc zanesená
a její vyčištění dražší, nehledě na to,
že se snižuje celková životnost vozíku,“ vysvětluje Martin Kadlíček, vedoucí provozu společnosti Flaga, největšího dodavatele LPG v ČR. Nejčastějším problémem bývá zanesení
palivové soustavy vozíku jemnými
částečkami rzi. Aby se těmto komplikacím předešlo, používají se nové
materiály lahví, v kterých je plyn
uskladněn. Patří mezi ně odlehčené
hliníkové a kompozitní lahve a ocelové lahve s keramickou výstelkou.
„Náš sortiment zahrnuje lahve ze
všech těchto nových materiálů.
V současné době jsou nejvíc oblíbené lahve kompozitní, především
díky nízké hmotnosti a snadné manipulovatelnosti. Všechny typy lahví jsou vybaveny speciálním ventilem, který umožňuje jejich horizontální i vertikální použití podle
potřeb konkrétního vozíku,“ uvádí
Martin Kadlíček. Flaga plní lahve
určené pro vysokozdvižné vozíky
převážně čistým propanem, jehož
výhody Martin Kadlíček dál popisuje: „Čistý propan umožňuje provoz vozíku i ve velkých mrazech,
odpařovací schopnost si drží až do 40 stupňů celsia. To je velká výhoda proti naftovým vozíkům, u nichž
mohou při velké zimě vzniknout
problémy s nastartováním.“
Pokud provozujete velké množství
vozíků, může se zdát pravidelná
výměna lahví zdlouhavá a nepohodlná. „Pro tyto případy nabízíme
řešení v podobě vnitropodnikové
čerpací stanice, při které do areálu
umístíme zásobník s plynem a výdejní zařízení upevněné na ocelovém samonosném rámu,“ uzavírá
Martin Kadlíček.
(bm)
zajišťujeme dodání kontejnerů koncovým zákazníkům po silnici a železnici
nabízíme přepravy pravidelnými vlaky z Hamburku, Bremerhavenu,
Koperu i v rámci specializovaných intermodálních projektů např. do Kaliningradu
■ disponujeme rozsáhlou sítí terminálů v České republice a na Slovensku
■ specializujeme se na přepravy klasických, nadrozměrných
i speciálních kontejnerů
■ našimi zákazníky jsou přední světoví rejdaři a speditéři
■ nově umožňujeme sledování zásilek on-line
■
■
www.intrans.cz
černá azurová purpurová žlutá
1 6 /leden – ún or/2 01 3
Doprava a logistika
Kolik se loni vybralo
Rok 2012 skončil rekordně, z výběru ale ukrojil „ekologický efekt“ mýtných sazeb
Mýtné – kilometrové poplatky za použití dálnic, rychlostních silnic a vybraných úseků
silnic 1. třídy se v ČR vybírá
od roku 2007 a za uplynulých
šest let stát od kamionů získal
40,6 mld. Kč. V současné
době je v mýtném systému
registrováno téměř 638 tis.
uživatelů, z nichž 12 procent
připadá na menší nákladní
vozidla s hmotností do 12 tun.
Na výběrech mýtného se dominantně podílejí nejtěžší kamiony s hmotností nad 12 tun, které platí 88 % celkového mýta. Lehčí nákladní automobily s hmotností mezi 3,5 a 12
tunami přispívají 11 % a na autobusy zbývá necelé jedno procento vybraného mýta. Účinnost výběru mýta jako hlavní parametr úspěšnosti
fungování mýtného systému, měřená nezávislým auditorem Logica,
dosáhla podle ŘSD v roce 2012
průměrné hodnoty 99,6 %.
Takřka identicky se z pohledu vybraného mýta vyvíjela obě pololetí ro-
ku. V prvním bylo vybráno 4,382
mld. Kč, ve druhém 4,297 mld. Kč.
Nejsilnějším dnem historie českého
mýtného systému od roku 2007 byl
26. září 2012 s výběrem 34 404
351 Kč. Nejslabším měsícem naopak prosinec, kdy kamiony na mýtném zaplatily 568 mil. Kč. Očekávaný pokles způsobilo rozvržení svátečních dnů, které letos všechny vyšly na pracovní dny. Celý loňský rok
pak skončil s výsledkem 8 680 051
033 Kč, což je o 6,8 % víc, než v roce 2011, a zároveň nejvíc v historii
výběru mýta v České republice.
Nebyl však splněn asi desetimiliardový plán Státního fondu dopravní infrastruktury, který vycházel z meziročního zvýšení sazeb mýta. Zároveň
totiž zapůsobil „ekologický efekt“,
kdy se opakované zvyšování mýtných tarifů netýkalo dopravců používajících kamiony v kategorii Euro
5, tedy s motory nejvíc šetrnými k životnímu prostředí. A právě podíl
těchto nákladních vozidel na vybraném mýtném se rychle zvyšuje.
V roce 2013 se podle dohod s autodopravci mýtné tarify měnit nebudou. „Bude však nepochybně pokra-
čovat obměna staršího vozového
parku za vozy s ekologičtějšími motory, a dál tedy poroste podíl kamionů v kategorii Euro 5 na vybraném
mýtném. Lze proto důvodně předpokládat další pokles vybraného
mýta až k 8,5 mld. Kč,“ soudí Karel
Feix, generální ředitel firmy Kapsch,
která mýtné pro stát smluvně provozuje. Na výši vybraného mýta se
negativně projeví také zvýhodňování autobusové dopravy a množstevní slevy, které mohou dopravci čerpat zpětně už za část roku 2012.
Zdroj: ŘSD
(vam)
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
17
Firemní benefity
Omezuje vás oční vada?
Pocit štěstí, který vám může přinést návrat ostrého vidění, je k nezaplacení
Lidským smyslem, který
většina z nás považuje
za nejdůležitější, je pravděpodobně zrak. Důkazem
toho je, že od malička každého z nás provázejí rady
a upozornění, abychom si
dávali pozor na oči při
hrách, sportování, ale i běžných každodenních činnostech. Jestli se těmito radami
řídíme a jak o svůj zrak
pečujeme v dospělosti,
je druhá věc. Že je ale dnes
dobrý zrak nutností v převážné většině profesí,
o tom nelze pochybovat.
V současné době je některou ze zrakových vad postižena značná část lidské populace. Do jaké míry problémy
se zrakem člověka obtěžují nebo limitují, to demonstrují odpovědi na
otázky, které jsme položili obchodnímu řediteli společnosti Lapp Kabel
s.r.o., Ing. Josefu Kadlčíkovi.
Jak vás, příp. vaše kolegy nebo
podřízené, omezuje nošení brýlí
v práci, při řízení vozu, sportovních aktivitách apod.?
Brýle nosit, či nenosit? Toť otázka,
kterou si kladu už víc než tři desetiletí.
Můj zrak je postižen krátkozrakostí.
Nošení brýlí je tedy pro mě každodenní praxí, jinak jsem ztracen. Brýle mi
nikterak nevadí, tedy pokud je mám
čisté a nepoškrábané, správně usazené
na nose a jsem v suché místnosti. Horší už je to v zimě, nebo když venku
prší či ostře svítí sluníčko. Vždy když
brýle ráno hledám a nasazuji, pečlivě
je čistím a nakládám s nimi jako
s vlastním okem. Vždyť to vlastně pro
mě další oči jsou. Za dobu, co brýle
nosím, a vždy když si je kupuji, si uvědomím, kolik jsem jich už za život měl
a kolik jich také rozbil. Všichni víme,
že to není levná záležitost. Jelikož
jsem aktivní sportovec, svitla pro mě
v mladším věku naděje, že by se daly
brýle nahradit kontaktními čočkami.
Co však pomůže, když si čočky zapomenu vzít právě na důležitý badmintonový zápas, nebo mi cestou na hory
vyschnou. Popř. když se kvůli prachu
nebo písku nedají použít. Nebo naopak, když si je musím sundat před řízením auta, jelikož je v řidičském průkazu nemám zapsané. S možností
operace jsem se setkal už u dvou členů
rodiny. Jejich štěstí v podobě navrácení ostrého vidění bylo neopakovatelné. Ano, sám uvažuji o zákroku formou operace laserem, i když to není
levné. Věřím ale, že rozšířením benefitů i na možnosti takovéto péče o zdraví mohou přimět k uvažování o této
příjemné změně stále víc lidí, kteří se
s nedokonalým zrakem potýkají.
Specialista na lidské zdroje téže
společnosti, paní Lenka Kašíková,
na otázku, jakým způsobem pečuje
její zaměstnavatel o zdraví svých
zaměstnanců, především pak o jejich zrak, odpovídá takto:
Zdraví našich zaměstnanců a péči
o ně považujeme za mimořádně důležitou. V dnešní době jim poskytujeme řadu výhod, které podporují
jejich zdraví – týden dovolené na
zotavenou navíc, příspěvky na dovolenou, zdravotní pomůcky, mj.
i brýle, příspěvky na sport, wellness a podobně.
Myslíte si, že horší zrak zaměstnanců může mít špatný vliv na výkonnost a efektivitu jejich práce?
Rozhodně ano. Naši zaměstnanci
pracují na dvou typech pracovních
pozic – jednou je práce na počítači
a druhou práce manuální. Při své
činnosti potřebují mít svůj zrak ve
velmi dobrém stavu, protože je tato
práce pro jejich zrak namáhavá.
Část zaměstnanců také pravidelně
řídí firemní auta, kde je dobrý zrak
nepostradatelný.
Myslíte si, že by vaši zaměstnanci
ocenili firemní benefit v podobě
možnosti podstoupit za výhodných
podmínek oční operaci laserem?
Ano, podle našeho názoru by tento
benefit zaměstnanci ocenili a pravděpodobně taky mnozí využili.
Nic není nemožné
Jedním z nejrenomovanějších zařízení
zabývajících se odstraňováním očních
vad je soukromá oční klinika GEMINI, která rozvíjí dlouholetou tradici
zlínské oční chirurgie. V čele týmu
specialistů stojí primář MUDr. Pavel
Stodůlka, Ph.D., oční chirurg s dlouholetou praxí a vysokým renomé, a to
jak v Česku, tak i v zahraničí. Je znám
svým přínosem pro oční medicínu řadou unikátních očních operací, které
provedl v mnoha případech jako první
v České republice, nebo i ve světě.
Klinika provozuje v ČR pět pracovišť, a to ve Zlíně, Praze, Českých
Budějovicích, Ostravě a Brně. Jedno
své pracoviště otevřela také ve Vídni. Všechna jsou vybavena špičkovými lasery, včetně unikátního 6D
laseru SCHWIND AMARIS 750S.
Jako první v Evropě zavedla klinika
Gemini také laserovou operaci šedého zákalu femtosekundovým laserem VICTUS. Gemini tak provozuje
největší síť moderních laserů pro korekci očních vad v Česku.
Mnoho lidí dnes přichází na to, že
zmíněná operace sice představuje
značnou investici, která se však ve
srovnání se ztrátou zaměstnání
v důsledku špatného zraku jednoznačně vyplatí. Nehledě na ohromné zlepšení životního komfortu
člověka, který operaci podstoupí.
Dalším úhlem pohledu je důležitost dobrého zraku zaměstnanců
pro jejich zaměstnavatele. Pokud je
tomu naopak, přináší to spoustu
nepříjemností, které mohou končit
pracovními úrazy nebo přinejmenším snížením pracovní výkonnosti
a efektivity zaměstnance.
„Naše klinika připravuje pro zaměstnavatele systém benefitů v oblasti
péče o zrak. Aktivně oslovujeme
představitele firem s nabídkou zaměstnaneckých karet,“ říká Petra
Benešová, manažerka marketingu
kliniky Gemini, a dodává: „Tato
karta přináší u zákroků, které nehradí zdravotní pojišťovny, výrazné
cenové zvýhodnění. Nabídka je díky naší síti pracovišť dostupná na
celém území ČR. Dlouhodobě spo-
lupracujeme s různými typy firem,
od velkých kulturních institucí přes
průmyslové podniky až po banky.
Na tuto nabídku máme velmi dobrou odezvu a lidé opravdu na základě těchto karet přicházejí a slevu využívají.“
Novinkou, kterou v současné době
klinika nabízí, je akce pro lyžaře.
K těm dnes patří většina manažerů
a všech, kteří žijí aktivně. Jde o operaci očí metodou Diamant 6D LASIK, po které klient nemusí absolvovat žádnou rekonvalescenci a téměř
okamžitě může pracovat a věnovat
se důležitým aktivitám. Pro lidi, kteří si nemohou z hlediska svého pracovního nasazení dovolit zameškat
byť jen pár dní, je tato operace ideální alternativou. Klinika Gemini poskytuje po předložení jakéhokoliv
skipasu z letošní sezony slevu na
zákrok ve výši 6000 Kč, navíc jako
bonus získá klient dvouleté předplatné časopisu Snow a teleskopické trekové hole značky Birky v ceně
1200 Kč. Akce platí v případě objednání operace do 15. 3. 2013.
„Jedním z důvodů, proč jsme tuto
kampaň zaměřili na lyžaře, je skutečnost, že právě u tohoto dynamického sportu jsou zrakové vady velmi omezující a ve výsledku nebezpečné nejen pro daného sportovce,
ale také pro všechny okolní účastníky. Diskomfort při tomto sportu přizná určitě každý, kdo musí pod lyžařskými brýlemi nosit i brýle dioptrické,“ vysvětluje Petra Benešová.
Víc informací na www.gemini.cz.
Tomáš Kovalčík
Prim. MUDr.
Pavel Stodůlka, Ph.D.
Medicínu studoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. V letech 1995–2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Karlovy univerzity
v Hradci Králové. Tématem jeho
dizertace byla metoda LASIK.
Dnes má za sebou dlouholetou
praxi v nezvykle široké škále očních operací a je mezinárodně
známým inovátorem oční chirurgie. Několik očních operací,
například centraci vychýlené
lidské čočky, provedl jako první
oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první
v ČR. Přednáší na prestižních
mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře. Počátkem
roku 2011 obdržel Jeseniovu cenu a byl vyhlášen lékařem roku
2010. V září 2012 obdržel stříbrnou medaili Senátu za zásluhy
o rozvoj oční chirurgie. Je ženatý, má dvě děti a bydlí ve Zlíně.
.
Ničitel soukromí v práci? Sociální média!
Pětina Čechů přestala ze strachu před kyberšikanou zveřejňovat své soukromé informace
Manažer prochází sociální
sítě a hledá informace
o svých kolezích a podřízených. Co se stane, když najde něco nevhodného? Podle
výsledků studie Digitální život v práci, kterou připravila společnost AVG Technologies, ji proti kolegovi nebo
podřízenému použije 12 %
českých manažerů. To je
nejvíc ze sedmi zkoumaných
států. Studie, které se zúčastnilo celkem 4000 respondentů, se zabývá zneužíváním
soukromých informací na
sociálních sítích a kyberšikanou na pracovišti.
Studie zjistila, že se využívání sociálních médií dostalo i do pracovní
sféry, často s negativními dopady na
zaměstnancovo soukromí. Někteří
uživatelé proto aktivitu na sociálních
sítích raději úplně zrušili, nebo velmi omezili. Jednomu z deseti čes-
kých respondentů se už stalo, že objevil na sociálních sítích tajnou diskuzi o své osobě, kterou vyvolal někdo z jeho kolegů. Trapně se cítilo
12 % Čechů, když se na sociálních
sítích objevily jejich nevhodné fotografie z firemních akcí. Naproti tomu se pouze 5 % respondentů z České republiky stalo terčem nechtěné
romantické pozornosti ventilované
pomocí digitální komunikace. Pro
porovnání, tuto zkušenost má například 10 % dospělých Američanů.
Využívání sociálních sítí za soukromým i pracovním účelem sílí, ruku
v ruce s tím jde i rostoucí zájem zaměstnanců o jejich vlastní soukromí.
Při posílání informací je 59 % Čechů
ostražitějších, 21 % „postování“ soukromých informací omezilo, 20 %
tuto činnost dokonce úplně zrušilo.
Zodpovědnost je na zaměstnancích i firmách
Podle Tony Anscomba ze společnosti
AVG studie zdůrazňuje, že je potřeba
zlepšit vzdělávání v oblasti sociálních médií a zajistit, aby zvýšený zájem o ně jak ze strany zaměstnanců,
tak zaměstnavatelů vedl k vytvoření
etikety sociálních médií v pracovním
prostoru. A nemyslí tím jen to, že
jsou zaměstnanci zodpovědni za to,
co zveřejňují on-line, a měli by to dělat tak, aby nepoškozovali sebe, svoji
společnost nebo svoje kolegy. Zaměstnavatelé, kteří se sami starají o sociální sítě společnosti, mají podobný
úkol při správě firemních sociálních
sítí. Dokud si všichni nebudou vědomi toho, co je, a co není přijatelné online chování, nebude snaha o zavedení striktních pravidel příliš úspěšná.
Zůstávají tak otevřené dveře pro šikanu a nabourávání se do soukromí.
„Zaměstnanci ve firmách často
mluví o tom, že si svou práci nosí
domů. Vůbec si ale neuvědomují,
že dochází i k druhému paradoxu –
nosí si do práce svůj domov, své
soukromí,“ potvrzuje nový fenomén Jon Hill, generální ředitel společnosti Hays pro Českou republiku
a Slovensko, a dodává: „Je proto
třeba zacházet s osobními informacemi, k nimž má například díky sociálním sítím přístup i kolega nebo
nadřízený, opatrně. I v České re-
publice už máme zkušenosti s tím,
jaké problémy to může přinášet.“
Další zajímavá zjištění
• 54 % Čechů by si s kolegou, který
je po internetu šikanuje, promluvilo tváří v tvář na pracovišti. V Německu by osobní konfrontaci volilo 65 %, naopak ve Španělsku jen
38 %. Mimo prostory firmy by tuto
situaci řešilo přímo 22 % Čechů.
• 56 % Čechů považuje kritizování
kolegů za jejich zády pomocí digitální komunikace za kyberšikanu.
Toto číslo je nejnižší ze všech
zkoumaných států. Například na
Novém Zélandu si to myslí 80 %.
• Dělat si legraci z kolegy pomocí
digitální komunikace kvůli jeho
chování na soukromém večírku
nebo jiné akci, která se objeví na
sociálních sítích, považuje 60 %
Čechů za kyberšikanu.
• Podle 23 % Čechů má jejich společnost zavedena pravidla proti
kyberšikaně, ale 47 % netuší, zda
něco takového u nich ve firmě
existuje.
(com)
černá azurová purpurová žlutá
1 8 /leden – ún or/2 01 3
Finance
Skupina Citfin dosahuje i přes ekonomickou krizi každoročního růstu
Úspěch na devizovém trhu
Skupina Citfin zastřešující
společnosti Citfin – Finanční trhy a Citfin, spořitelní
družstvo, přichází na počátku roku 2013 s předběžnými výsledky svého hospodaření za uplynulý rok, konkrétně s hodnocením počtu
obchodů a obratu směnných
obchodů. Citfin v daném
období zaznamenal nárůst
meziročního obratu směnných obchodů i počtu
obchodů o 12 %.
Martina Arnold Rubín, CEO skupiny Citfin.
Přes období ekonomického útlumu
pokračuje skupina Citfin ve své
dlouhodobé obchodní strategii a už
teď může nazvat rok 2012 úspěšným. Důkazem je skutečnost, že se
opět podařilo zvýšit všechny důležité výkonnostní ukazatele. Meziročně došlo k nárůstu celkového
objemu klientských směnných obchodů o 5,6 mld. Kč, k zvýšení
počtu realizovaných zahraničních
platebních operací z 87 233 na
97 366, počtu klientů na víc než
9200 a rovněž k růstu generovaného zisku. Finanční výsledky skupiny Citfin svědčí o dlouhodobé
stabilitě, vysoké konkurenceschopnosti a nákladové střídmosti.
Společnost Citfin – Finanční trhy
nabízí podnikům obchodujícím se
zahraničím komplexní služby v oblastech směny deviz, zahraničního
platebního styku a řízení kurzových rizik. Výhodné směnné kurzy
jsou nabízeny v 15 měnách, například EUR, USD, GBP, PLN JPY,
CHF, SEK, DKK, HUF a dalších.
Druhá společnost pod vlajkou skupiny – Citfin, spořitelní družstvo, je
v podstatě výjimečným subjektem
v České republice, neboť se specializuje na poskytování finančních
služeb v oblasti směnných obchodů
a platebního styku pro své členy, firmy orientované na zahraniční obchod. V roce 2011 bylo portfolio
produktů společnosti doplněno
o unikátní Firemní multiměnový
účet EASY, mezi jehož hlavní výhody patří především první tři europlatby měsíčně zdarma, příchozí zahraniční a tuzemské platby zdarma
E-faktury ušetří miliardy
Zvýšení DPH o jeden procentní bod, ale také zrovnoprávnění elektronických
faktur s papírovými přinesla novela zákona o dani
z přidané hodnoty, s účinností od 1. ledna t. r. Harmonizuje tak tuto oblast se
směrnicemi Evropské unie.
Do zákona také patří. Její
zakomponování do české
legislativy by mělo za šest
let ušetřit asi 23 mld. Kč,
v rámci celé Unie je přínos
odhadován na 240 mld. eur!
Cesta k úplné elektronizaci nebude
ale jednoduchá a zdá se, že ani
rychlá. Téměř čtyři pětiny firem si
totiž elektronicky přijatou fakturu
vytisknou a dál ji uchovávají
pouze v tištěné podobě. Okolo
20 % firem fakturu doručenou ve
formátu PDF tiskne dokonce opakovaně. A necelá pětina firem, které elektronické faktury zpracovávají, požaduje po svých dodavatelích připojit k elektronické faktuře
také elektronický podpis. Údaje
vyplynuly z odpovědí 245 středně
velkých a velkých firem s ročním
obratem nad 100 mil. Kč v rámci
aktuálního průzkumu společnosti
CCV Informační systémy. Vzhledem k platnosti nového zákona,
který mj. požaduje po každém
plátci DPH zajištění věrohodnosti
původu všech faktur, neporušenosti jejich obsahu a zajištění čitelnosti po celou dobu uchování dokladu, se tyto firmy do budoucna
vystavují velkému riziku.
Věrohodnost původu
Právě elektronické faktury opatřené elektronickým podpisem jsou
totiž schopny ulehčit zajištění
oněch důležitých vlastností – neporušenosti obsahu a věrohodnosti
původu faktury. Pokud totiž podle
nového znění zákona nepoužijí
elektronický podpis nebo EDI
(Electronic Data Interchange), budou muset zajistit další kontrolní
mechanismy vytvářející spolehlivou tzv. auditní stopu. To znamená
např. pomocí vzájemného odkazování a párování dokladů prokázat
průběh uskutečnění příslušného
daňového plnění s dostatečnou mírou jistoty třeba ze tří nezávislých
stran (objednávky od zákazníka,
dodací listy od dodavatele, výpisy
z účtu od banky apod.).
Novela zavádí nové obecné formulace pro výklad pravidel fakturace,
vystavení a uchování dokladů, které se vztahují stejně na papírovou
i elektronickou formu dokumentu. Firmám, které dosud platná zákonná ustanovení při využívání
elektronické fakturace respektovaly, nepřináší zásadní změnu. Podle
dosud platné úpravy bylo možné
vystavovat doklady pouze tak, že
a bezplatné vedení účtu v 31 měnách. V Citfinu jsou všechny finanční vklady na Firemním multiměnovém účtu EASY pojištěny ve
výši 100 %, maximálně do částky
100 tisíc eur, a podléhají stejnému
režimu ochrany jako v bankovním
sektoru. Garantem ochrany vkladů
klientů Citfinu je Fond pojištění
vkladů, jehož činnost je upravena
zákonem o bankách. Citfin pečlivě
zvažuje každý krok v rozhodování
o budoucnosti společnosti tak, aby
byla schopna v co nejvyšší kvalitě
služeb a nabízených produktů plnit
své závazky vůči klientům. V porovnání s ostatními spořitelními
družstvy Citfin neposkytuje úvěry,
a zároveň do své nabídky nezařadil
ani vklady s nadměrným úročením.
Toto naprosto eliminuje existenci
úvěrového rizika v Citfinu a výrazným způsobem přispívá k jeho finanční stabilitě.
Skupina Citfin je předním hráčem
na devizovém trhu už od roku 1996
a specializuje se na poskytování finančních služeb firemní klientele.
Hlavními kvalitami, které klienti
nejvíc oceňují, jsou především cenová výhodnost služeb, rychlost
provádění operací, vysoká odbornost a individuální přístup. Dohled
nad činností skupiny Citfin, stejně
jako nad všemi ostatními finančními institucemi, vykonává Česká
národní banka.
(tk)
byly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem nebo značkou,
nebo pokud byla zaručena věrohodnost původu a integrita obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou dat EDI. Zásadní rozdíl nové úpravy je v tom, že stejné požadavky, které dosud byly kladeny na
elektronický dokument, budou platit také pro papírovou formu.
Novela zákona je mj. nositelem nových opatření a postupů proti daňovým únikům. „Dá se očekávat, že
tak jak požaduje, aby faktury přesně
navazovaly na průběh plnění v ostatní dokumentaci, vyvolá změny dosud bezstarostného přístupu řady
plátců DPH k dokladům v listinné
formě. Ostatně u elektronické formy
faktury je povinnost zajistit věrohodnost původu a neporušenost obsahu dokladu obdobně ukotvena už
v dosud platné úpravě,“ komentuje
současný problém Barbora Procházková z advokátní kanceláře Central
European Advisory Group.
I další výsledky průzkumu totiž
potvrzují, že většina firem dosud
přistupuje k problematice elektronické fakturace poměrně lehkovážně. Jak jinak vysvětlit skutečnost, že i když víc než 51 % oslovených firem vystavuje své faktury elektronicky, jen menšina z nich
(41 %) je opatřuje elektronickým
podpisem. A i když jím opatřeny
jsou, velmi často si je jejich pří-
jemci vytisknou a dál archivují
v tištěné podobě. Tento postup
však Barbora Procházková rozhodně nedoporučuje: „Pokud společnost nepoužije autorizovanou
konverzi dokumentu prostřednictvím notáře nebo Czech Pointu,
což se samozřejmě ve většině případů neděje, pak časem dojde
k oslabení autenticity původu a integrity obsahu, případně k jejich
ztrátě, a snižuje se tak důkazní síla
tohoto dokumentu. Společnost pak
v budoucnu ztrácí možnost pořídit
opis dokumentu.“
Outsourcing mezd – klady a zápory
Co je lepší? Dělat si mzdové
záležitosti ve firmě vlastními
silami, nebo svěřit tak citlivé
údaje a čísla do rukou a počítačů někomu úplně cizímu? Stále víc firem přichází
na chuť druhé variantě, kdy
zadá nevýdělečnou vedlejší
činnost externím dodavatelům, sníží tak náklady a může se maximálně soustředit
na vlastní podnikání.
Outsourcing mezd a účetnictví využívají v současné době především
velké podniky, zejména nadnárodní
společnosti, které mají s touto službou a typem podnikání dlouholeté
zkušenosti (především ze Skandinávie). Výhody však plynou nejen
těmto gigantům, ale dají se zobecnit i pro malé a střední firmy.
Jaké jsou tedy v tuzemských podmínkách nejběžnější modely fungování mzdové agendy a účetnictví?
Interní řešení:
Dlouholetá klasika z doby, kdy pojem
outsourcing nebyl v našich zeměpisných šířkách ani znám. Jde o model
zpracování mezd vlastním mzdovým
oddělením, tedy zaměstnanci vlastní
firmy. Ale to je také snad jediná výhoda. Šéf má mzdovou účtárnu pořád
k ruce, stačí přejít přes chodbu a zadat
úkol. Jenže tyhle lidi musíte platit,
vést je k odbornosti, vzdělávat, vytvořit jim pracovní místa s počítači,
telefony, kopírkami a tiskárnami.
A teď si vezměte, že jste střední firma,
a účetní dlouhodobě onemocní. Musíte najít okamžitou náhradu. Nemluvě o tom, že ta náhrada třeba nebude
umět držet jazyk za zuby a všude roztrousí, že zrovna ten a ten mistr bral
na prémiích víc než ostatní … Rizik
je prostě mnohem víc, než kladů.
Klasický outsourcing:
Mzdy a veškerou agendu s tím spojenou dělá jiná firma a dodává ji
formou služby tzv. „na klíč“.
Rizikem může být v tomto případě
nedokonale uzavřená smlouva a v ní
špatně definované pojmy služby. Jako šéfové také ztrácíte přímý dohled.
Výhod je ale podle outsourcingových odborníků mnohem víc. Především přenesení zodpovědnosti na
dodavatele. Nasmlouvaná firma zodpovídá za správnost údajů, vyřizuje
za vás kontakty na sociálce i zdravotních pojišťovnách. Nemusíte se starat o školení personálu, o stav PC
a jeho softwaru, a zůstává vám tak
mnohem víc času i prostředků pro
vlastní podnikatelskou činnost.
Vlastní outsourcing:
Je to v podstatě zpracování mzdové
agendy sesterskou či dceřinou společností, případně firmou, která je jakkoliv majetkově či personálně propojena
s hlavní společností. Jde o tzv. Share
Service Center (SSC) a týká se to
hlavně velkých korporací. Výsledkem
má být co největší očištění mateřských společností od podružných činností a maximální soustředění na
vlastní výdělečnou činnost. Výhodou
je, že finanční prostředky zůstávají
uvnitř skupiny, dá se okamžitě reago-
vat na změny a operativně se přizpůsobit novým podmínkám. Není to však
levné, a navíc je to náročné z hlediska optimálního nastavení procesu.
Kombinovaný outsourcing:
Jde o kombinaci všech předcházejících forem outsourcingu. Hodně rozšířená je varianta, kdy zaměstnanec
outsourcingové společnosti dochází
do sídla firmy a je v kontaktu s příslušnými pracovníky. Zná tak prostředí firmy, je flexibilnější, ale na druhé
straně „náročnější“ na vedení.
Tohle byly čtyři základní formy outsourcingové spolupráce, ale brány
vždy z pohledu klienta. Jenže ke spolupráci musejí být vždy dva, nejen
ten, kdo bere, ale i ten, kdo tzv. dává.
Pro dodavatele, stejně jako odběratele
této služby platí, že základem dlouhodobé a fungující spolupráce je vzájemná komunikace. Dodavatel musí
jasně vědět, co se od něj očekává, co
má být cílem spolupráce a jakou cestou k vytčenému cíli společně dojít.
Pokud se zadavatel chce pouze zbavit
.
Víc informací na:
www.citfin.cz
Startovní čára
Novela zákona o DPH, která harmonizuje českou právní úpravu se
směrnicí EU o elektronické fakturaci, může být, jak už bylo zmíněno,
startovní čarou pro mnohamiliardové úspory. Elektronická fakturace
totiž umožňuje nejen kratší platební
lhůty, nižší chybovost, náklady na
tisk či poštovné, ale přináší i zcela
zásadní časové úspory, pokud jsou
faktury zasílány ve strukturovaném
formátu tak, aby mohly být automatizovaně načteny do informačního
systému protistrany. V ČR jde o formáty jako XML, EDIFACT, XML
EDI nebo ISDOC, přičemž jejich
využití je zatím až na výjimky velmi malé, a ani v segmentu firem
s víc než deseti zaměstnanci nedosahuje podílu deseti procent. (hh)
vlastní zodpovědnosti, vše shazovat
na dodavatele a mít v hledáčku pouze
cenu a nic jiného, je to špatně.
Odborníci na mzdový outsourcing tak
definovali základní pojmy úspěšné
spolupráce zadavatele i dodavatele:
V první řadě je potřeba vyjasnit si
společný cíl, k jehož splnění udělají oba subjekty maximum ze svého
pohledu. Každá strana by měla pochopit míru rizika a specifiku klienta. Velmi důležité je hned na začátku vzájemné spolupráce dohodnout
zásady komunikační politiky, vymezit kompetence, nastavit procesy. Cítit k sobě vzájemnou důvěru,
otevřenost a hrát prostě fair-play.
Velmi podstatný je i ekonomický
rozměr projektu. Ne vždy totiž musí
platit, že outsourcing je levnější, než
vlastní mzdové oddělení. I když ve
většině případů tomu tak je. Pravdou
ale zůstává, že mnohdy bývá jediným motivem pořízení mzdových
outsourcingových služeb cena, resp.
snaha ušetřit peníze.
Opomíjet by se neměla ani společenská zodpovědnost dané firmy. Vezmu na mzdy outsourcingovou firmu,
ale co udělám s vlastními pracovníky? Jiné uplatnění pro ně ve firmě
nemám, tak je propustím. I tohle bývá častým scénářem.
(hh)
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
19
Finance
Důvěřuj, ale prověřuj!
Zájem o outsourcing v České
republice klesá. Potvrzují to
čísla z průzkumu společnosti
PricewaterhouseCoopers
ČR. „Vypovídají o tom čísla
zjištěná z odpovědí generálních ředitelů,“ říká Norbert
Török, manažer řízení rizik
PwC ČR, který se zabývá
zejména oblastmi hodnocení
kontrolního prostředí,
prověrkami systémů ERP,
souladu se zákonem
a audity podle standardů.
Na základě jeho podkladů
vznikl tento článek.
Hospodářská krize, zvyšující se
konkurence a tlak na efektivitu
nutí čím dál víc manažerů k úvahám, je-li ekonomicky výhodnější
některé procesy spravovat uvnitř
společnosti, nebo je spíše outsourcovat. I když bývá outsourcing
často spojován se snižováním nákladů, nemusí to vždy být primární důvod k tomu, zajišťovat určitý
proces externě. Stále víc firem
chce prostě koncentrovat svou pozornost a energii na činnosti, které
vytvářejí přidanou hodnotu a prodeje. Podpůrné činnosti pak nechávají na těch, kteří se na ně specializují a zvládnou je efektivněji.
Nejčastěji se outsourcují činnosti
jako IT, finance, HR, právní služby nebo výzkum a vývoj.
Finanční outsourcing
Obvykle zahrnuje uzavírání smluv
s externími poskytovateli finančních a účetních služeb. Ze všech
různých forem finančního outsourcingu je nejběžnější zpracování
mezd a finančního účetnictví. Výjimkou není ani zajištění funkce
hlavní účetní či finančního kontrolora nebo outsourcing kompletní
agendy finančního oddělení. Činnosti finančního účetnictví, které
se typicky outsourcují, pokrývají
zpracování přijatých a vydaných
faktur, majetkovou evidenci, pokladny, platby, cestovní náhrady
nebo i zpracování daňových přiznání.
Menší či středně velké společnosti
často využívají této formy outsourcingu jako prostředku k udržení
nízkých nákladů, zejména proto, že
jsou závislé na expertíze odborníků, jako jsou účetní, k zajištění
správnosti a úplnosti svých finančních záznamů. Zaměstnání těchto
specialistů a zajištění veškeré pod-
pory k jejich činnosti, včetně odpovídající softwarové podpory, by bylo nákladnější, než funkci jednoduše outsourcovat. Nicméně i velké
korporace někdy zjistí, že tato forma outsourcingu může být za určitých podmínek nákladově efektivnější. Nejčastěji se využívají služby
v oblastech zpracování pohledávek
a závazků.
Nevýhodou, zejména pak pro větší
korporace, je ztráta manažerské
kontroly. Je totiž mnohem obtížnější vykonávat kontrolu nad zaměstnanci jiné společnosti než řídit
vlastní. V případě finančního outsourcingu je nutno brát v úvahu také zvýšené riziko přístupu externího subjektu k citlivým datům společnosti a jejích zaměstnanců. Dále
mohou nastat problémy s kvalitou
poskytovaných služeb, pokud poskytovatel nemá správné postupy
nebo dostatečné zkušenosti.
své straně zavést a dodržovat. Není
možné se spolehnout jen na smlouvy
o úrovni poskytovaných služeb.
Syndrom profesionála
Pohled na outsourcing se po letech
změnil a období rychlého růstu bylo
vystřídáno obdobím rozčarování. To
potvrzují odpovědi generálních ředitelů, kteří se zúčastnili tradičního
průzkumu PwC ČR. Loni se k outsourcování některé z vedlejších činností chystalo přibližně 20 % dotázaných. Letos tyto plány mělo jen 11 %
z nich. Nově naopak roste mezi firmami zájem o „insourcování“, aneb
vykonávání činností, které byly
v minulosti outsourcovány, opět
vlastními silami. Tímto směrem se
chystá vydat víc než 10 % firem.
K tomu, aby outsourcing mohl
správně fungovat, je potřeba, aby
byl správně načasovaný, a aby byly
jasně formulovány jeho důvody
a očekávání do něj vložená. Je rovněž potřeba definovat kontrolní mechanizmy, které zajistí kontrolu
kvality u outsourcingového partnera. Právě kontrolou kvality se podle
zjištění zabývá jen každá třetí společnost a důsledně zabezpečenu ji
má jen každá pátá.
Outsourcingový partner bývá často ze
strany zadavatele vnímán jako expert,
který logicky rozumí tomu, co dělá.
Tento jev je též nazýván „syndromem
profesionála“ a může vést k domněnce, že outsourcovanou práci není nutné kontrolovat. Je potřeba si ale uvědomit, že outsourcováním služeb se
není možné zbavit odpovědnosti za
jejich výsledek pro koncového zákazníka. Je na managementu, aby dohlédl na pokrytí všech rizik u služeb,
které si firma nechává zpracovávat
externě. Tomu může napomoci definování kontrolních mechanismů, které musí outsourcingoví partneři na
Kdy, s kým, a jak
Jako vhodný nástroj k motivaci partnerů může sloužit také systém sankcí a odměn. Doporučujeme však zároveň, aby si objednavatel smluvně
zajistil, že on nebo jím pověřená třetí strana může provést kontrolu činností, které outsourcingový partner
vykonává. Servisní organizace by
měla být schopna objednateli odpovědět na otázku, jak zaručí kontrolu
nad aktivitami svých pracovníků.
Nemělo by přitom zůstat u obecných popisů vnitřních směrnic outsourcingové organizace nebo domluvy o sledování ukazatelů výkonnosti. Na řadu by měly přijít i hmatatelnější důkazy. Ideální je, pokud
outsourcingový partner může klientovi nabídnout report podle standardu ISAE 3402 (International Standard on Assurance Engagements)
nebo SSAE 16 (Statement on Standards for Attestation Engagement),
dříve též SAS 70. Reporty připravené podle těchto standardů obsahují
popisy kontrol prováděných servisní
organizací společně s výrokem nezávislého auditora dokládajícím jejich efektivitu. V takových případech se může klient plně spoléhat na
kontrolní prostředí servisní organizace. Měl by však zhodnotit, zda
kontroly, které jsou předmětem reportu, dostatečně pokrývají všechna
relevantní rizika, a případně požadovat zavedení jiných, pro něj více vyhovujících kontrol.
Otázkou tedy není jenom jestli outsourcovat, nebo ne, ale také kdy,
s kým, za jakých podmínek, a zejména pak jak servisní organizace zajistí
a prokáže kontrolu nad smluvními
aktivitami.
Jan Hrabálek
Vymáhání dluhů není jen pro otrlé
Dluhy lze vymáhat důrazně, a přitom eticky, s jistou dávkou elegance
názor, že stanovení jasné legislativní hranice práv a povinností inkasních agentur je v podstatě nutné.
Slibuji si od toho „oddělení zrna od
plev“ a celkovou kultivaci našeho
druhu podnikání. Věřím, že se stane důvěryhodnějším pro věřitele
i dlužníky. Jsem pro kontrolní mechanismy a aktivitu usilující o vznik
zákona o inkasních agenturách plně
podporuji.
Finio a.s. je inkasní agenturou podporující vznik zákona o inkasních agenturách,
který vychází z iniciativy členů Asociace inkasních agentur (AIA). Na naše otázky
týkající se efektivity vymáhání pohledávek formou outsourcingu, regulace trhu inkasních agentur a úspěšnosti
FINIO odpovídá předseda
jejího představenstva
Ing. Ivan Wolf.
Mimosoudní vymáhání se stále
častěji realizuje formou outsourcingu. Jaké jsou jeho výhody
a úspěšnost?
Výhody spatřuji jednoznačně v rychlosti vymáhání, nenáročnosti na administrativu a předávání pohledávek a v neposlední řadě ve finančních podmínkách. Náklady mimosoudního vymáhání jsou výrazně
nižší než náklady soudního řízení či
dalších způsobů získávání nezaplacených pohledávek, přičemž např.
úspěšnost v případě FINIO mnohdy
přesahuje 60 %. Jednoznačně jde
o efektivní, a přitom pro dlužníka
šetrný způsob vymáhání.
Jak nákladné tedy vymáhání formou outsourcingu je?
FINIO si nárokuje inkasní odměnu
po dlužníkovi. Znamená to, že pro
věřitele je tato služba zdarma. Tento základní rámec je v některých
případech modifikován na konkrétní situace. To je však už otázka
dvoustranných smluv mezi naší
agenturou a konkrétním věřitelem.
Ing. Ivan Wolf.
Jak se mám orientovat na českém
trhu inkasních agentur, když je
mi toto prostředí neznámé a chtěla bych využít služeb solidní agentury?
Orientace v našem přesyceném
segmentu podnikání není opravdu
jednoduchá. V České republice
však působí AIA, kde se profesně
sdružují společnosti, které chtějí
změnit pohled na vymahačské firmy. Všichni její členové ctí Etický
kodex a řídí se jasnými pravidly.
Právě toto kritérium může být pro
zvolení seriózní inkasní agentury
vodítkem.
Mám dojem, že v této oblasti může podnikat prakticky kdokoliv.
Necítíte potřebu to nějak změnit?
Otázkou se dotýkáte velmi aktuálního tématu. AIA prosazuje legislativní kroky, které by regulovaly
subjekty inkasního trhu, a také náklady, které lze za inkasní činnost
požadovat po dlužníkovi. Zastávám
Proč si pro outsourcing pohledávek zvolit právě FINIO?
V naší společnosti děláme věci profesionálně a zakládáme si na osobním přístupu ke klientovi. Zachování dobrého jména našeho klienta je
pro nás prioritou a tvrdíme, že lze
dokonce zachovat i dobrý vztah
mezi klientem a jeho dlužníkem,
pokud se vymáhání pohledávky děje eticky. Náš inkasní systém je
plně elektronický, neustále ho zdokonalujeme, a co je podstatné –
umožňuje klientovi do něj nahlížet.
Nejsme tedy pro věřitele tajemnou
černou skříňkou, ale transparentní
společností, která se nebojí kontroly své práce ze strany klienta. Náš
úspěch je jasně měřitelný vymožením konkrétní pohledávky, nikdy
od klienta nevybíráme žádné zálohy, ani paušální platby. Naše odměna se odvíjí pouze od vymožené
pohledávky. Nechováme se tedy jako dodavatel služby, ale jako partner věřitele se stejnou motivací.
I proto je naším mottem heslo: Výsledky místo služeb.
To jistě zní pro věřitele zajímavě,
nicméně můžete jmenovat něco,
v čem je FINIO jedinečné?
Přijít na trh s něčím jedinečným není v našem podnikání vůbec snad-
né. Náš úspěch na jedné straně spočívá v detailech a v jejich provedení
lidskou bytostí, na druhé straně se
opírá o vysokou míru automatizace
a nejvyspělejší techniku. Naše jedinečnost spočívá v tom, že jsme obě
tyto stránky spojili v oblasti, kde to
zatím na trhu v tak vysoké míře nikdo neudělal – ve vymáhání pohledávek formou osobních návštěv dlužníka. Vznikl zcela unikátní systém
řízení, sledování a kontroly výkonu
v terénu, tzv. Field Collection Applications. Systém jsme ve společnosti povýšili na samostatný brand
Finio ONE. Stal se pro nás výzvou
k dalšímu zdokonalování, stále hledáme náměty na jeho další zefektivnění a rozvoj. Tvrdíme totiž, že společnost, která nenachází nové myšlenky a neinvestuje do nich, nejenže
stagnuje, ale ve skutečnosti se
v tržním prostředí propadá.
Jak tento systém funguje?
Je založen na kompletním zpracování dat elektronickou cestou, počínaje
daty od našeho klienta. V případě,
že dlužník svůj závazek v první fázi
mimosoudního vymáhání nezaplatí,
můžeme po dohodě s klientem přistoupit na vymáhání formou osobní
návštěvy dlužníka. Naši inspektoři
jsou všichni zaměstnanci FINIO,
operují po území celé České republiky a jsou vybaveni zařízením se
schopností datového přenosu. Zařízení je napojeno do našeho interního
počítačového systému a umožňuje
velmi sofistikovaným způsobem
plánovat denní výjezdy, přijímat data pro výkon v terénu, shromažďovat
veškeré informace z návštěvy dlužníka včetně pořizování fotodokumentace a odesílat on-line data
z provedeného výkonu do našeho
interního systému. Náš inkasní specialista tedy získává data z výkonu
okamžitě a může následný proces
vymáhání přizpůsobit konkrétní situaci. Rychlost a efektivita vymáhání se tím výrazně zvyšují.
Zmínil jste se o tom, že Field Collection Applications umožňuje
také sledování a kontrolu vašich
inspektorů. Co všechno systém
monitoruje?
Systém je určen především k vymáhání pohledávek. Nicméně umožňuje využít další funkce, jako jsou
např. optimalizace trasy denního
výjezdu s navigací do nejbližšího
místa výkonu, plánování další
schůzky, tzv. GPS tracking (neboli
on-line mapování přístroje), výkaz
práce inspektora, informace o tankování vozidla a najetých kilometrech, různé formáty reportingu atd.
Zkrátka, našli jsme prostor, kde
můžeme dále růst, kde se můžeme
výrazně odlišit od konkurence
a kde náš klient získává zajímavou
přidanou hodnotu.
(mm)
.
[email protected]
www.finio.cz
černá azurová purpurová žlutá
2 0 /leden –ú n or/2013
ManaÏer roku
Na Žofíně se rozdá
manažerské zlato
Už 20 let testuje soutěž Manažer roku kvalitu manažerů
Většina manažerů, nominovaných do jubilejního
20. ročníku soutěže Manažer roku, komentuje svoji
účast „jako možnost otestovat své kvality, porovnat se
s kolegy z branže, inspirovat
se, setkat se s nejlepšími
manažery České republiky
a zlepšit prestiž své profese“. Vnímají ji jako exaktní
a sofistikovaný projekt s desítkami parametrů a kritérií, nesrovnatelný s ostatními soutěžemi a anketami.
Už to, že manažer s úspěchem projde náročným několikastupňovým
hodnocením a stane se finalistou
soutěže, mu přidá na důvěryhodnosti a prestiži a přiřadí ho k lize
těch nejlepších v zemi. Z dalších,
už kritičtějších postojů účastníků
soutěže, tentokrát na aktuální témata ve společnosti, např. na korupci, vyplývá, že nominovaní ve
svých firmách zavádějí etické kodexy, zapojují se také např. do hnutí PodnikameBezKorupce.cz nebo
do Koalice pro transparentní podnikání a neakceptují zakázky za
tzv. provize. U některých oborů
existuje řadu let standardní postup
výběrových řízení formou elektro-
covišti. „Každý finalista si musí
projít mnohastupňovým náročným
hodnocením a jednou jeho součástí
je právě audit,“ uvádí Jan Preclík,
předseda Hodnotitelské komise.
„Například když s hodnoceným manažerem procházíme fabriku a vidíme, že se s většinou kolegů a zaměstnanců zdraví jménem, tak to
vypovídá nejen o dobré atmosféře
v podniku, ale i o jeho manažerském přístupu, metodách a týmové
práci – a nebudou to asi jen fráze na
papíře,“ poznamenává Jan Preclík.
nických aukcí, kterých se účastní
dodavatelé z celého světa a jejichž
systém korupci eliminuje.
Na druhé straně se s korupcí mnozí
čeští manažeři setkávají téměř denně. „Jednou podáš prst, a už nejsi
svobodný“, říká jeden z manažerů,
hodnocených v soutěži. A jedním
dechem dodává, že korupci odmítá,
protože chce být svobodný, aby
mohl být konkurenceschopný.
Velké finále bude 25. dubna
Do 20. jubilejního ročníku soutěže Manažer roku bylo letos nominováno téměř 200 manažerů a manažerek z celé republiky. Soutěž
je otevřená a o účast projevují zá-
jem i manažeři-cizinci, kteří u nás
dlouhodobě pracují. V rámci Dne
úspěšných manažerů a firem
25. dubna budou slavnostně vyhlášeni vítězové a vítězky jednotlivých
kategoriích, např. Manažer roku,
Manažerka roku, TOP 10, Vynikající manažer střední firmy, Vynikající manažer malé firmy, Mladý
manažerský talent do 35 let či Manažeři odvětví.
Hlavním argumentem důvěryhodnosti projektu je, že manažeři nejsou hodnoceni jen podle nominací
či čísel, argumentů a výsledků na
přihlášce, ale že uvedená fakta jsou
prověřována v praxi – a to formou
manažerského auditu přímo na pra-
Den úspěšných manažerů a firem
Dlouhodobě je odbornou veřejností
vnímán jako svátek manažerů.
V paláci Žofín je pro ně tradičně
připraven atraktivní odborný i prestižní program.
Letošní manažerský den, 25. duben,
začíná mezinárodní konferencí České manažerské asociace: „Nenechme ujet vlak – úloha manažerů ve
21. století“ a bude nejen na téma
inovace ve vzdělání. Vystoupí na ní
domácí i zahraniční esa v tomto
oboru a bude ji moderovat jeden
z nejúspěšnějších českých manažerů, který nyní pracuje na světové
úrovni – Jan Mühlfeit z Microsoftu.
Program dál pokračuje panelovou
diskuzí s politiky – jejím cílem je
přenést závěry konference do povědomí české politické scény a naservírovat politikům to, co od nich ma-
nažeři při rozvoji ekonomiky a konkurenceschopnosti očekávají. Den
vyvrcholí odpoledním slavnostním
vyhlášením vítězů soutěže Manažer
roku a závěr bude patřit kulturnímu
zážitku v Národním divadle.
Podíl na konkurenceschopnosti
firem i země
Projekt Manažer roku vyhlašují Svaz
průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská
asociace. Jeho hlavním cílem je ocenit a vyzdvihnout vynikající manažerské osobnosti jako příklad pro ostatní. „Ukazuje se, jak významnou
roli manažeři plní a jak se jejich výkon podepisuje na konkurenceschopnosti firem i celé země,“ uzavírá jeden z vyhlašovatelů soutěže,
prezident ČMA, Pavel Kafka. (rp)
www.manazerroku.cz
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
21
Informaãní technologie
Zaměření na obor
Vzrůstající trend ve využívání informačních systémů
u výrobních firem se stále víc
přiklání k systémům oborově
zaměřeným než k softwarovým balíkům s univerzálním
použitím. Lze říci, že světoví
výrobci dávají přednost informačnímu systému s propracovanou funkcionalitou.
Zaměření na průmysl
QAD Enterprise Applications (QAD)
je řešení, které se zaměřuje na potřeby
společností v konkrétních výrobních
odvětvích se zakázkovou i hromadnou výrobou: automobilový průmysl
(včetně výroby plastů, skel, airbagů
apod.), spotřební zboží, strojírenství,
elektrotechnika, potravinářství, farmacie, zdravotnický materiál a přístroje. Zaměření na průmysl nám dovoluje dodávat řešení šitá na míru potřebám výrobců v uvedených oborech.
Výsledkem zaměření ERP QAD na
tyto specifické požadavky průmyslu
je sada řešení, která rychleji reaguje
na požadavky oboru a přesněji řeší
požadavky zákazníků, než rozsáhlejší, méně zaměřené či univerzální
aplikace. QAD je kompletní sada
softwaru, který podporuje všechny
klíčové procesy výrobců.
QAD je používáno na víc než 5500
místech po celém světě. QAD umožňuje měření a řízení všech klíčových
podnikových procesů a zahrnuje
osvědčené postupy pro podporu společností, ať už v jednom závodě, nebo
v rámci celé globální organizace.
Minerva pracuje s vizí, že každá společnost využívající QAD se stává
efektivním podnikem. Efektivní
podnik definujeme jako ten, v němž
každý podnikový proces funguje
s maximální efektivitou a každý proces perfektně sjednocuje strategické
cíle zákazníků. Minerva pomáhá
podnikům dosáhnout této vize poskytováním řešení, která zlepšují
efektivitu obchodních procesů a nasazení příslušných technologií.
Uživatelské prostředí
QAD.NET poskytuje společné uži-
vatelské rozhraní pro všechny aplikace QAD. Je vybaveno osvědčenými postupy pro ovládání a nasazení
funkcí a dalšími způsoby, jak si uživatelé mohou přizpůsobit uživatelské rozhraní pro své konkrétní úlohy
a preferovaný styl práce. QAD.NET
je postaveno na technologii Microsoft.NET.
Hlavní vlastnosti rozhraní
• Přístup ke všem modulům QAD.
• Vizualizace a procházení podnikovými procesy pomocí editovatelných procesních map.
• Integrace s aplikacemi Microsoft
Office.
• Uspořádání oken v rámci pracovního prostoru tak, aby odpovídala podnikovému procesu nebo preferenci.
• Snadný přechod mezi QAD aplikacemi.
• Snadné přiložení souboru jakéhokoli typu k záznamu pomocí standardního „drop & drag“.
• Konfigurace obrazovky přidáním
polí a definování „pop-up rámů“
administrátorem.
• Možnost použití integrované po-
šty v rámci QAD Enterprise Applications.
• Přizpůsobení nabídek, možnost
efektivně přidávat pole a uspořádat okna.
• Přístup k několika pracovním plochám a programům současně.
• Kompletní vyhledání s „drill-down“.
Rozsáhlá sada prohlížení umožňuje
uživatelům zobrazit informace ve
formátu, který potřebují, a vytvářet
nové reporty bez IT podpory.
Procesní mapy a proces standardizace
Většina globálních společností usiluje o soudržnost a standardizované
operace v rámci svého podnikání.
ERP systém QAD podporuje tuto
snahu podporou integrace procesních map. Jde o výkonnou sadu
„best practice“ podnikových procesů a nástroj pro on-line vizualizace
procesu a dokumentace.
Procesní mapy:
• Poskytují grafické znázornění pracovních postupů, které zahrnují odkazy na programy, prohlížení, doku-
M2M: Nová dimenze komunikace
Už nepatří do kategorie
sci-fi, ale zcela jednoznačně
mezi reálné způsoby komunikace na prahu 21. století.
Řeč je o technologiích M2M
(machine-to-machine), tedy
o spolupráci mezi stroji
a systémy bez zásahu člověka. Prostřednictvím libovolné bezdrátové sítě jsou
schopny propojit se v reálném čase i místě. Firmy tak
mohou ušetřit, zvýší se efektivita jejich práce. Nikdo se
ale nemusí obávat absolutní
„nadvlády“ strojů. Vždyť
i M2M musí vymyslet
a zrealizovat člověk.
Technologie M2M nabízí široké
uplatnění od průmyslu přes dopravu a zdravotnictví až po docela
obyčejný domácí servis. Díky této
technologii lze například měnit teplotu v peci na dálku pomocí mobilu či tabletu, doktor může přes po-
ném čase. Tedy rychle, operativně
a na míru. Tady dvakrát platí, že čas
jsou peníze.
dobná chytrá zařízení změřit tlak
pacientovi, aniž by ho musel fyzicky vidět. A pokud chcete ze zaměstnání třeba zapnout klimatizaci doma, stačí vzít do ruky mobil.
Zatímco v domácnostech je využití
M2M technologií zatím přece jen
dost drahé, přičemž jde pouze o pohodlí zainteresovaných, ve firmách
je to něco jiného. M2M dokazuje,
jak velkým pomocníkem pro ně je.
Boří tak ustálené mýty a představy
o tom, co mohou společnosti nabídnout zákazníkům. Záležitosti, které
byly kdysi neproveditelné nebo příliš drahé, lze nyní realizovat v reál-
Správa aplikací a dat
Podle průzkumu v americkém průmyslu se dospělo k číslu, že do roku
2020 překročí počet zařízení, používajících technologie M2M, hranici
dvou miliard kusů. Hlavním polem
působnosti se stane zdravotnictví,
doprava a spotřební průmysl.
To bude samozřejmě klást důraz na
změny v IT odděleních a v logistických centrech podniků. Hlavní výzvou pro koncová zařízení se stane
správa aplikací a dat. Odborníci varují, že v probíhajícím roce nastanou u mnoha firem komplikace se
správou zařízení. Ve svém průzkumu to zjistila společnost Citrix. Tato nadnárodní korporace sídlí na
Floridě a mezi její zákazníky patří
drtivá většina internetových společností. Vizí Citrixu je možnost pracovat odkudkoliv, kdekoliv a z jakéhokoliv přístroje.
Jak k této předpovědi dospěla?
V roce 2012 byla společnost v ob-
lasti IT svědky mohutného nárůstu
odbytu smartphonů a tabletů, následovaného využíváním těchto zařízení v byznysu. Existuje reálný
předpoklad, že i v roce 2013 bude
řada podniků čelit náporu těchto
různých platforem. Pokračovat bude rovněž boom používání osobních aplikací pro účely byznysu.
Vyvstane tedy otázka, jak by měl
být tento fenomén řízen. IT oddělení tak bude muset změnit svou filozofii: bude nuceno zaměřit se na
řízení aplikací dat a nikoliv na koncová zařízení.
Podle výzkumu Citrixu se podniky
budou stále intenzivněji vyrovnávat
s rostoucím počtem osobních aplikací, které budou zaměstnanci využívat na pracovištích v různých
zařízeních. A hlavně, budou se muset rozhodnout, jak by měly tyto
aplikace zapadnout do celkové
podnikové struktury IT.
Až donedávna se podniky téměř
výhradně zaměřovaly na Windows
jako na platformu pro desktopy,
nyní ale dynamicky roste konkurence v podobě iOS, Androidu
a třeba SaaS. Hlavní důraz se
mentace nebo jiné mapy. Jsou dostupné v celém ERP QAD.
• Usnadňují rychlý vývoj a zavádění
firemních best practices. Uživatelé
mohou mapy editovat v jakékoli
části organizace nebo modelovat dle
nastavených pravomocí.
• Umožňují každé společnosti konfigurovat podnikové procesy v aplikacích tak, aby odpovídaly konkrétním konkurenčním výhodám.
• Mohou fungovat jako nástroj navigace, podpora vzdělávání, a také jako
nástroj pro plánování procesů. Procesní mapy mohou zobrazit pobočku
nebo zřetězené procesy.
(vp)
.
[email protected]
www.minerva-is.eu
v rozvoji mobility bude klást na
bezpečný přístup ke svým aplikacím, nezávisle na tom, kde se v daném okamžiku nacházejí. V roce
2013 se to stane běžnou záležitostí
spolu s tím, jak se „klasičtí“ kancelářští zaměstnanci promění na
dočasné, vzdálené a flexibilní mobilní pracovníky.
Dvě výzvy
Velmi důležitým aspektem při rozvoji fenoménu M2M jsou bezpečnost a rizika spojená s touto technologií. Podle expertů je třeba zajistit dostatečnou úroveň bezpečnosti a soukromí. I tady samozřejmě platí přímá úměra, že čím větší
využívání M2M, tím větší riziko
a atraktivita pro útočníky. A vyjdeme-li z principu, že M2M technologie funguje prakticky bez dohledu člověka, pak je riziko napadení
ještě vyšší. Nikdo z lidí, zodpovědných za provoz, si toho totiž
nemusí ani všimnout.
Před masovým rozvojem komunikace na bázi M2M tedy stojí dvě
výzvy. Jednak problém implementace do jednotlivých segmentů možného využití, a jednak vytvoření
bezpečnosti daného prostředí, aby
M2M mohla růst a poskytovat očekávané výsledky bez zbytečných rizik a ztrát.
(hh)
Podnikové bezdrátové telefony s HD zvukem
Zvukově čistá telefonní konverzace i v mobilních zařízeních se stává díky řešení Aastra SIP-DECT 3.1 realitou
Společnost Aastra uvádí
jako první na trh podnikové
bezdrátové (DECT) telefony
se zvukovou kvalitou HD.
Nová verze technologie
Aastra SIP-DECT 3.1
využívá výhod standardu
CAT-iq (Cordless Advanced
Technology – internet and
quality) zavedeného organizací DECT Forum pro
IP a hlasové služby určeného pro novou generaci
bezdrátových sítí, včetně
hlasového přenosu v HD.
Aastra tímto krokem rozšiřuje trh
podnikových DECT telefonů a stává se prvním dodavatelem zařízení s HD zvukem pro mobilní pracovníky.
Vedle řešení SIP-DECT 3.1 uvádí
Aastra na trh nové bezdrátové telefony a sadu základových stanic
s certifikací CAT-iq 1.0, která zajiš-
ťuje mobilním pracovníkům čistý
zvuk v HD kvalitě. S technologií ve
verzi SIP-DECT 3.1 přichází Aastra s několika prvenstvími:
• první podnikové DECT telefony
s certifikací CAT-iq pro zajištění
audio kvality v HD,
• první nabídka páteřní DECT sítě
postavená na technologii fast Gigabit Ethernet pro integraci s nejnovější generací IP sítí,
• první nabídka uceleného řešení
typu CAT-iq určeného pro podnikové DECT telefony,
• Aastra jako jediná na trhu poskytuje kombinovanou základovou stanici standardu DECT/WLAN-n.
Nová verze staví na současných silných stránkách technologie SIPDECT: na efektivních nákladech,
jednoduchém nasazení a vysoce škálovatelném vnitropodnikovém řešení
mobility pro podniky všech velikostí, včetně společností s množstvím
poboček. Je ideální pro sektory typu
zdravotnictví, maloobchodu či hospitality, kde mobilita představuje
klíčový požadavek.
Kvalita zvuku a bezpečnost
„Stále víc lidí má v současné době
zkušenosti s používáním IP telefonů se zvukem v HD kvalitě.
Opravdu si cení prvotřídní kvality
zvuku, obzvláště při vedení zahraničních hovorů či při konferenčních hovorech,“ říká Henning
Gmerek, globální manažer pro infrastrukturu a bezdrátové terminály ve společnosti Aastra a dodává:
„Díky řešení Aastra SIP-DECT
verze 3.1 mohou nyní mobilní pracovníci využívat výhod vysoce
kvalitního zvuku, i když se různě
pohybují po firmě.“
Vzhledem k tomu, že kvalita zvuku a zajištění bezpečnosti jsou dvě
hlavní složky, které IT manažeři
při výběru řešení podnikové mobility poptávají, představuje technologie DECT jasného vítěze. „Díky
využívání vyhrazené frekvence zajišťují DECT telefony prvotřídní
zvukovou kvalitu a zabezpečení,
na rozdíl od zařízení VoWLAN.
K rozšíření DECT technologie pomáhají nízké celkové náklady
(včetně pořízení telefonů, implementace a údržby) ve srovnání s jinými bezdrátovými řešeními,“ vysvětluje Francisco Rizzo, analytik
z divize unified communication
a spolupráce v poradenské společnosti Frost & Sullivan.
Nejoblíbenější produkt
Nový bezdrátový telefon Aastra
650c DECT poskytuje možnosti
širokopásmového zvuku. Podporuje bezdrátovou technologii
bluetooth a má obrazovku odolnou proti poškrábání, obzvlášť
vhodnou do průmyslového prostředí. Aastra 650c je kompatibilní s technologií Aastra SIP-DECT
a jejími funkcemi, jako je lokalizace, posílání a přijímání zpráv
a poplach.
Za své řešení SIP-DECT obdržela
Aastra ocenění od německé specializované publikace Funkschau. Čtenáři časopisu zvolili Aastra SIPDECT jako nejoblíbenější produkt
DECT určený pro profesionální
uživatele.
(rep)
černá azurová purpurová žlutá
2 2 /leden– ú nor/2 013
Obaly
V Americe letí ekodžíny
Co všechno jsme schopni
vyrobit z druhotných surovin? Zdánlivě jednoduchá
otázka má velmi složité
spektrum odpovědí. Pozitivní na tom je, že se stále víc
odpadových surovin dá
zhodnotit v dalších výrobcích. Šetří se tím materiály,
energie a v neposlední
řadě i životní prostředí.
Míra recyklace v ČR rok od roku
stoupá, přesto na nejvyspělejší světové země stále ztrácíme. V čem je
Česko ale opravdu na špičce, to je
recyklace PET lahví. Každá druhá
je u nás znovu použita na výrobu
dalších věcí. V tomto žebříčku jasně vede Nizozemsko. EU počítá
s tím, že by členské země měly do
roku 2020 recyklovat polovinu veškerého komunálního odpadu a až
70 % stavební a demoliční suti.
Asi dvě třetiny obyvatel ČR aktivně
třídí odpad. Každý z nás ročně vyprodukuje v průměru 100 kg plastového odpadu. Přitom nás produkty z recyklovaného materiálu obklopují dennodenně – a to je důkaz,
že recyklace může být efektivní!
Potenciální hit roku 2013
Z recyklátu se dají vyrobit opravdu věci, v nichž byste vůbec nehledali „původní“ materiál. Hitem
roku 2013 by se mohly stát džíny,
které obsahují až 20 % plastů. Nejde o žádnou pochybnou asijskou
provenienci, nýbrž o produkt světoznámé firmy Levis. V kolekci,
která se začala vyrábět letos v led-
nu, bylo použito 3,5 mil. PET lahví, sebraných v národním recyklačním centru USA.
Prostě kde končí život jedné obyčejné plastové lahve, tam vstupují do surovinového oběhu džíny z kolekce
Levis s označením Waste-Less. Odhalit jejich tajemství není zase tak
složité. Hnědé, zelené i čiré lahve
a černé plastové vaničky na potraviny
jsou shromažďovány v rámci recyklačních programů po celých Spojených státech, rozděleny podle barev
a rozdrceny do vloček, z nichž je pak
vyrobeno polyesterové vlákno. To se
smíchá s vláknem bavlněným v přízi, z níž se pak tká tradičním způsobem látka. Barva lahví do ní přinese
zajímavý podtón a vytvoří jedinečný
povrch konečného výrobku.
Firma Levi Strauss se holedbá tím, že
nechce jen snížit dopad na životní prostředí, ale že ho chce dokonce zlepšit.
Už v minulosti rozvíjela vzdělávací
aktivity, např. v roce 2009 informovala spotřebitele o tom, jak čistit své oblečení s menším negativním vlivem na
životní prostředí. Vybízela je také, ať
svoje staré džíny spíš darují dál než
vyhazují. Společnost také vyvinula
vlastní technologii snížení množství
vody využívané při výrobě až o 96 %.
Loni díky této technologii ušetřila víc
než 360 mil. litrů vody při výrobě Levi’s Water Less kolekce. Ekonomicky
tato společnost podporuje stovky tisíc
pěstitelů bavlny a k dnešnímu dni je
díky tomu víc než 5 mil. džín vyrobeno z „lepší bavlny“.
Zdá se, že v Americe – a nejen tam
– by mohly letos letět „ekodžíny“.
Není to však jediný trend a směr,
kam se ubírá používání recyklátů
pro další využití.
Na trhu existují imitace pravého dřeva především v podobě terasových
prken a plotových planěk, přesněji
řečeno profilů, které mohou v řadě
případů nahradit skutečná dřevěná
prkna. Vyrábějí se z různých plastů.
Například společnost WPC – Woodplastic dodává terasy z kompozitového materiálu, označovaného jako
WPC. „Prvotní náklady na realizaci
jsou relativně stejné jako při pořízení
exotických prken a nutného nátěru,“
uvádí firma na svém webu.
Ekologická móda
V posledních letech si získává místo
na slunci ekologická móda. Co vše
lze pod tento pojem zařadit? Zastánci
ekologických trendů v odívání mluví
o kvalitě a etice, odpůrci poukazují
na finanční náročnost. Kolik stojí oblečení z ekologicky šetrných materiálů? Je jeho cena úměrná kvalitě?
Předně je dobré zmínit se o tom, že
ekologické oblečení vzniká nejen
z čistě přírodních surovin, jak by
mnozí očekávali, ale i kombinací přírodních a syntetických surovin, popř.
recyklací materiálů, které zatěžují životní prostředí (např. PET láhve).
Největší podíl dnes připadá na produkty ekologického zemědělství.
Vedle bavlny v biokvalitě se na našem
trhu prosazuje zejména konopí. (hh)
Top Tisk získal ocenění Obal roku 2012
jem elegantního a nadčasového balení, které na první pohled zaujme.
Že se nám to podařilo, dokazuje
i názor poroty, což nás velmi těší,“
vysvětluje Martin Chevalier, manažer ofsetové technologie společnosti Top Tisk obaly. Za úspěchem
stojí mimo jiné jedinečná technologie Prindor, jež umožňuje tisk
s různými metalickými efekty
a která sehrála při tvorbě pozadí
pro obal Tea2O nezaměnitelnou roli. „Technologie Prindor dodává
obalům jedinečný punc, proto ji
klienti využívají nejčastěji pro prémiové řady svých výrobků, jako
tomu bylo i v tomto případě,“ dodává Chevalier.
Společnost Top Tisk obaly,
specialista na výrobu atraktivních produktových obalů,
získal prestižní ocenění
Obal roku 2012. V kategorii
potravin uspěl rovnou se
dvěma produkty – s klasickým a skupinovým balením
pro luxusní edici porcovaných ovocných čajů Tea2O
společnosti Biogena CB spol
s.r.o. Tento obal vyhrál navíc designové ocenění Gold
Design Touch 2012 a byl
nominován na Cenu
předsedkyně komise.
Metalické efekty
Možnosti využití Prindor však spadají i mimo oblast obalů – např. pro
etikety, časopisy či katalogy. Jaké
jsou její výhody proti jiným techno-
„Pomocí jemných přechodů stínů,
metalického pozadí a strukturovaného laku jsme chtěli vytvořit do-
Čárové kódy prozradí o zboží téměř vše
Sdílení informací o potravinách se spotřebiteli je velké
téma, které zesiluje nejen se
změnou chování zákazníků
a rozvojem technologií, ale
také v důsledku nových povinností výrobců a prodejců
vyplývajících z evropské
směrnice č. 2011/1169/EU
o poskytování informací
o potravinách koncovým
spotřebitelům. Díky využití
lineárního čárového kódu,
který obsahuje standardní
GTIN, na obalu zboží a pomocí aplikace v chytrém telefonu lze zákazníkům sdělit
vše potřebné. Přitom téměř
dvě třetiny obchodníků a výrobců dnes vnímají čárový
kód na obalu jen jako nosič
informací pro logistiku.
Nejen informace o ceně produktu
Pro identifikaci zboží v rámci celého
dodavatelsko-odběratelského řetězce
se využívá tzv. GTIN (Global Trade
Item Number) dříve známý pod zkratkou EAN. Přestože pro výrobce, ob-
chodníky i logistické firmy představuje
práce s ním každodenní rutinu, běžným spotřebitelům, kteří se s ním setkávají v podobě čárového kódu na
většině rychloobrátkového zboží, dosud nepřinášel žádný praktický užitek.
„Zkušenost z trhu potvrzuje, že současný trend používání QR kódů na
obalech často zavádí spotřebitele do
zcela nevyžádaných informací. Výrobci přitom poukazují na nedostatek prostoru na etiketě k poskytování informací, které chtějí nebo musejí zákazníkům sdělovat. QR kód může přitom
posloužit spíš k stažení aplikace pro
telefon zákazníka, zatímco GTIN nese
jednoznačné ID produktu a další na ně
navázané informace,“ říká Petr Ondrášek, ředitel pro strategický rozvoj
ze společnosti CCV Informační systémy, která je technologickým dodavatelem aplikací pro chytré telefony.
Jak ukázal aktuální průzkum, realizovaný ze strany GS1 Czech Republic
a CCV Informační systémy na pražském Retail Summitu, manažeři firem působících v retailovém prostředí
chápou GTIN na obalu převážně jako
logistickou informaci. Pouze třetina si
uvědomuje, že čárový kód může být
klíčem k řadě pro spotřebitele zajímavých informací o produktu. To se
mělo s nástupem chytrých telefonů
a uživatelsky zaměřených aplikací
velmi rychle stát skutečností.
Nový rozměr využití čárových kódů
Za správnou a jedinečnou identifikaci každého produktu pomocí GTIN
(EAN) zodpovídá vždy subjekt, který
zboží dodává na trh. Příslušný číselný
rozsah pro vygenerování GTIN přiděluje sdružení GS1 Czech Republic, které je jako jediné v ČR oprávněno k registraci subjektů do Systému GS1.
Ředitelka GS1 Czech Republic Pavla
Cihlářová je si velkého potenciálu pro
využití čárových kódů konečnými
spotřebiteli vědoma: „Zákazník požaduje stále víc informací o nabízených
produktech a využití čárových kódů
k tomuto účelu se díky masivnímu
rozšíření chytrých mobilních telefonů
přímo nabízí. Staré dobré skenování
čárového kódu je tak díky moderním
technologiím postaveno do zcela nové, atraktívní role – zákazník naskenováním kódu prostřednictvím mobilu zjistí vše, co aplikace o zboží umožňuje dohledat. Průzkum globální organizace GS1 navíc ukázal, že zákazníci jsou vůči mobilním aplikacím
velmi kritičtí. Chtějí pouze důvěryhodné a kvalitní informace.“
Orientace na původ potravin nebo možnosti prodeje
Rostoucí nároky spotřebitelů na
maximum informací o zboží už nabízeném na pultech obchodů se rozhodly v plné míře uspokojit Templářské sklepy Čejkovice. S pomocí
chytrého telefonu a mobilní aplikace Templářská vína mohou nyní zákazníci načíst všechny dostupné informace o vínu přímo z láhve z čárového kódu, který je nedílnou součástí etikety každé prodávané láhve
řady Sanctus Victoria.
„Načtením čárového kódu s pomocí nové verze multiplatformní aplikace Templářská vína získá zákazník o daném výrobku řadu užitečných informací, které mu usnadní
správný výběr. Během okamžiku se
tak dozví vše o charakteru vína,
příslušné vinici či technologii výroby. Zjistit ale může podrobnosti
ohledně sklizně, počtu lahvovaných
kusů nebo dokonce on-line aktuální
stav skladových zásob. Velmi důležitá je možnost důvěryhodného
ověření certifikace vína dozorovými orgány s odkazem na provedení
laboratorních a senzorických hodnocení,“ popisuje Petr Ondrášek.
Po sdělení všech transparentních
logiím, taktéž umožňujícím metalické tiskové efekty, vysvětluje Jiří
Zajíc, výrobní ředitel Top Tisk obaly: „Pro tvorbu metalických efektů
byla dosud používána metoda tzv.
horké ražby, zatímco Prindor využívá ražbu studenou, s jejíž pomocí
lze dosáhnout mnohem větší přesnosti i propracovanějších efektů
v jednom průchodu přímo v tiskovém stroji bez dalších vysokých nákladů na výrobu štočků. Protože
Prindor je v podstatě nástavba ofsetového stroje, vyžaduje podstatně
kratší čas na přípravu – místo několika hodin jde o desítky minut.“
O kvalitě a jedinečnosti technologie Prindor svědčí také to, že s ní
společnost Top Tisk obaly sklízí
úspěchy pravidelně několik let. Od
roku 2008 boduje v každém ročníku této soutěže a celkem nasbírala
už 8 ocenění. Cenu Obal roku letos
nevyhrála poprvé.
(bm)
informací se může zákazník dostat
až k on-line nákupu nebo GPS navigaci na nejbližší místa prodeje.
Standardy GS1 základem kvality
dat
Přístup Templářských sklepů Čejkovice, které jsou ke svým zákazníkům zcela otevřené, je zcela v souladu s aktuálními zákaznickými požadavky, kdy jednoduchá dostupnost a kvalita informací o produktu
představují životně důležitou součást úspěšného obchodování. „Kvalitní data poskytnutá spotřebitelům
přitom úzce souvisejí s kvalitní
identifikací a standardy GS1, proto
je také tato problematika jednou
z klíčových pro GS1 Czech Republic,“ uzavírá Pavla Cihlářová.
Správné informace ve správný čas
Většímu využití kombinace čárového kódu na obalu a mobilního telefonu nahrává také přijetí Nařízení
Evropského parlamentu a Rady EU
č. 2011/1169 a připravovaná novela
zákona o potravinách. Nová legislativní úprava, která u nás začne platit
od prosince 2014, přináší vyšší nároky na poskytování informací o potravinářských výrobcích konečnému
spotřebiteli. „S ohledem na omezený
prostor na obalech lze očekávat, že
výrobci a obchodníci pro splnění
těchto náležitostí využijí právě mobilní aplikace,“ říká Ondrášek. (pod)
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
23
Ve l e t r h y
Zaostřeno na ocel
O veletrh Stainless 2013 je už nyní velký zájem, plochy pavilonu F se rychle zaplňují
Už potřetí se na brněnském
výstavišti chystá specializovaný veletrh korozivzdorných ocelí, kterého se účastní převážně zahraniční specialisté. Stainless 2013 se
uskuteční od 14. do 15. května 2013 jako nejvýznamnější oborová prezentace nejen
ve střední Evropě. Dějištěm
veletrhu se poprvé stane
moderní pavilon F, který
je už v půlročním předstihu
z větší části zaplněn.
Veletrh Stainless má v brněnském
veletržním kalendáři výjimečné
postavení. Jde o setkání specialistů
z oblasti korozivzdorných a ušlechtilých ocelí, které se koná vždy
jednou za dva roky. V Evropě jsou
pouze dva takto úzce specializované veletrhy a v regionu střední
a východní Evropy nemá Stainless
konkurenci. Proto mezi účastníky
převládá zahraniční klientela. Na
posledním ročníku v květnu 2011
vystavovalo 133 firem z 16 zemí
a podíl zahraničních vystavovatelů
dosáhl 78 %. Mezi 1032 registrovanými návštěvníky bylo 29 % zahraničních a přijeli z 28 zemí tří
kontinentů.
O účast na sedmém ročníku mezinárodního veletrhu Stainless je už
v předstihu velký zájem. Přihlásilo se 70 vystavovatelů, což je víc
než polovina z očekávaného počtu. Nechybějí mezi nimi lídři oboru jako APERAM Stainless Servi-
ces & Solutions Germany, ThyssenKrupp Nirosta, Marcegaglia,
Montanstahl a další. Přihlášky
k účasti dorazily z deseti zemí,
nejpočetnější zastoupení zatím
mají Německo, Itálie a Indie.
S přihláškou není radno otálet
Přestože se kvůli rostoucímu zájmu vystavovatelů veletrh Stainless stěhuje z pavilonu B do většího a modernějšího pavilonu F, kde
je pro expozice větší prostor, nejžádanější plochy se rychle zaplňují. Kdo si chce vybrat dobré místo,
neměl by proto s přihláškou dlouho otálet.
Jedinečnost v úzkém oborovém
zaměření
Nedílnou součástí veletrhu Stainless je mezinárodní kongres, který
se díky přesunu do většího pavilonu
poprvé uskuteční přímo v sousedství stánků vystavovatelů. Účast na
něm je bezplatná, a návštěvníci veletrhu tak mohou bez jakýchkoli
komplikací a časových ztrát vyslechnout jen vybrané přednášky.
Kongresu Stainless se pravidelně
účastní přední tuzemští i zahraniční experti, kteří přednášejí o aktuálních tématech oboru. Posluchači
zde získají nejnovější data z výroby a obchodu, informace o nových
možnostech aplikací korozivzdorných ocelí i o technologiích pro
zdokonalení jejich užitných vlastností. V roce 2011 měl kongres
135 účastníků, mezi nimi 30 % zahraničních.
Jedinečnost veletrhu Stainless spočívá v jeho úzkém oborovém zaměření.
Navštěvují jej výhradně registrovaní
odborníci, profesionálové z oboru
korozivzdorných a ušlechtilých ocelí. Díky tomu je účast pro vystavovatele vysoce efektivní a během dvou
dnů mohou absolvovat desítky jednání s potenciálními obchodními
partnery z celého regionu.
„Získali jsme tady nové kontakty
z České republiky, ze Slovenska,
z Maďarska, Polska, Německa a přijeli za námi také klienti z Itálie, Turecka a arabských zemí,“ pochvalovala si kvalitní návštěvnickou klientelu veletrhu Stainless 2011 generální ředitelka společnosti Acerinox
Polska Pilar Senise Garcia. Podobně se vyjádřil také Norbert Stralek,
jednatel německé společnosti Stralek Steel, která je evropským partnerem indického dodavatele oceli
JSL Stainless: „Získali jsme zde
spoustu nových zákazníků, některé
ze západní Evropy, ale většinu z východoevropských zemí, konkrétně
z České republiky, Polska, ze Slovenska, z Bulharska, Rumunska, ze
Slovinska a z Ukrajiny, některé dokonce i z Turecka. Tento veletrh je
pro nás jakousi branou do střední
Evropy, a zároveň dobrou příležitostí vydat se novými směry.“
Vystavovatelé veletrhu Stainless
jsou podle svého zaměření nově
členěni do deseti oborů. Nejpočetněji zastoupenými skupinami bu-
dou výrobky z korozivzdorných
ocelí, korozivzdorné oceli a díla
a výrobky z korozivzdorných ocelí
pro vybrané oblasti průmyslu
a koncové spotřeby. Následují hutní výrobky a hutní polotovary
z korozivzdorných ocelí. V nomenklatuře veletrhu nechybějí ani
stroje, zařízení a vybavení pro
úpravy a zpracování korozivzdorných ocelí, potřebné suroviny
a materiály nebo výrobky sléváren, kováren a lisoven z korozivzdorných ocelí. Hlásit se mohou také vystavovatelé s nabídkou výpočetní, zkušební a měřicí techniky
pro oblast korozivzdorných ocelí,
oborového výzkumu a služeb.
Brno veletrhu svědčí
Bienální mezinárodní veletrh
a kongres korozivzdorných ocelí
Stainless má v České republice už
relativně dlouhou tradici. Poprvé se
uskutečnil v roce 2001 na výstavišti
v Ostravě, odkud se po čtyřech ročnících přestěhoval na kapacitně
i zázemím lépe vyhovující výstaviště v Brně - Pisárkách. Zúčastněné firmy stěhování přivítaly a počínaje rokem 2009 Stainless dále
zvýšil svůj rozsah i prestiž. Vedle
kvalitnějších výstavních prostor je
výhodou Brna také lepší dopravní
spojení, a tím i lepší možnost oslovit víc zahraničních odborníků.
V průzkumu realizovaném při minulém ročníku vystavovatelé oceňovali zejména vysokou odbornou
úroveň veletrhu a jeho kvalitní organizaci, téměř 70 % dotázaných
nepostrádalo žádnou návštěvnickou
skupinu. Víc informací najdete na
www.bvv.cz/stainless.
(tz)
.
černá azurová purpurová žlutá
Download

leden–únor 2013