Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Fakulta strojní
Almanach k 50. výročí vzniku
Katedry hydromechaniky a hydraulických zařízení
Modelování
Pneumatika
Hydraulika
Ostrava 2014
FAKULTA STROJNÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
Almanach k 50. výročí vzniku Katedry hydromechaniky a hydraulických zařízení
Údaje uvedené v publikaci zaznamenávají stav ke dni 1. listopadu 2014
Katedra hydromechaniky a hydraulických zařízení
Editor:
Fotografie:
Vytiskl:
4
Ing. Kamil Fojtášek, Ph.D.
Archív zaměstnanců Katedry hydromechaniky a hydraulických zařízení, Josef Polák, Petra Poláková, DiS.
Polypress, s.r.o., Karlovy Vary - Stará Role
Úvodní slovo
Katedra hydromechaniky a hydraulických zařízení je
součástí pracovišť Fakulty strojní Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, podílejících se na technickém
vzdělávání studentů nejen pro oblast Moravskoslezského
kraje.
Na konci letošního roku oslaví Katedra hydromechaniky
a hydraulických zařízení 50. výročí svého vzniku. Tímto se
řadí mezi nejstarší katedry v rámci Fakulty strojní. U této
příležitosti byl vytvořen almanach, který popisuje historický
vývoj katedry od jejího vzniku až do současnosti.
Na historické části almanachu se významně podíleli
dlouholetí zaměstnanci katedry, kteří přispěli texty
doplněnými o dobové fotografie nejen z laboratoří katedry.
Za oblast hydromechaniky to byl prof. Ing. Jaroslav Janalík,
CSc., hydraulických a pneumatických pohonů prof. Ing.
Jaroslav Kopáček, CSc., hydraulických pohonů doc. Ing.
Bohuslav Pavlok, CSc. a oblast modelování proudění prof.
RNDr. Milada Kozubková, CSc. Pro popis současného stavu
pracoviště byly použity podklady zaměstnanců a doktorandů
katedry. Z předložených textů lze názorně sledovat vývoj na
katedře, ať už ve vybavení laboratoří, ale také ve výuce
a výzkumu.
Neformálně lze rozdělit aktivity katedry na základě
dlouholetého vývoje do tří směrů. Jedná se o oblast
mechaniky tekutin a numerického modelování proudění,
hydraulických pohonů a mechanismů a pneumatických
pohonů a mechanismů. Toto rozdělení ale není striktní
a pracovníci i doktorandi se podílejí na společných
projektech.
V oblasti výuky katedra zabezpečuje na Fakultě strojní
studijní obor bakalářského studia s názvem Hydraulické
a pneumatické stroje a zařízení. V magisterském studiu
zajišťuje výuku v nově akreditovaném navazujícím oboru
Hydraulika a pneumatika, který od školního roku 2013/14
nahradil dřívější specializaci Hydraulické a pneumatické
stroje a zařízení, zajišťovanou v rámci oboru Konstrukční
a procesní inženýrství. Dá se říci, že katedra v současnosti
jako jediná v České republice nabízí komplexní studijní obor
zaměřený na hydraulické a pneumatické mechanismy,
přičemž výuka této problematiky má na pracovišti
dlouholetou tradici. Pro zavedení nejnovějších poznatků ze
zmíněné problematiky jsou do výuky zapojováni odborníci z
praxe. Absolventi nacházejí uplatnění jako projektanti,
konstruktéři, výpočtáři, výzkumní a vývojoví pracovníci
v různých odvětvích strojírenského průmyslu.
Z hlediska vědecko-výzkumné činnosti a spolupráce
s praxí se katedra zabývá měřením, zkoušením
a matematickým modelováním v oblasti hydraulických
a pneumatických prvků a systémů, včetně popisu
dynamických jevů. Významnou oblastí výzkumu
s dlouholetou tradicí je matematické modelování proudění.
Ve spolupráci s dalšími pracovišti se řeší rovněž
problematika přestupu tepla a spalování a problematika
životního prostředí s využitím matematického modelování.
Katedra se dlouhodobě podílí na řešení mezinárodních
a národních grantů. Spolupracuje s vysokými školami
a výzkumnými pracovišti v České republice i v zahraničí.
Významná je rovněž spolupráce s průmyslem v oblasti
smluvního výzkumu.
Ve vysokém školství dochází v důsledku poklesu
demografické křivky k úbytku počtu studentů. Lze očekávat,
že uvedený trend bude i v následujících letech pokračovat,
přičemž pracoviště se s touto situací bude muset vyrovnat. Je
nezbytné nadále zavádět do výuky nejnovější poznatky
z průmyslové praxe a tím našim absolventům i do budoucna
zajišťovat jejich dobré uplatnění a konkurenceschopnost na
trhu práce. Současně je nutné rozvíjet činnost ve vědě
a výzkumu, čímž by katedra navazovala na svou dobrou
pozici vycházející z historických úspěchů v této oblasti.
doc. Dr. Ing. Lumír Hružík
vedoucí katedry
5
Historie
1950 – Vznik Fakulty strojní
Rychlý rozvoj mechanizace v báňském a hutním
průmyslu po skončení 2. světové války vyžadoval
intenzivnější pozornost věnovat se výchově odborníků pro
vývoj, konstrukci, výzkum a výrobu v oblasti těžkého
strojírenství. Absolventi strojírenských fakult na vysokých
školách v tehdejší ČSR (Praha, Brno, Bratislava) byli značně
odtrženi ve výuce i v praxi od problematiky „těžkého
strojírenství“.
Z tohoto důvodu byl zcela přirozený vznik Vysoké školy
strojní v roce 1950 s jejím provizorním sídlem v Brušperku,
i její pozdější přestěhování do Ostravy, kde pod názvem
Fakulta báňského strojnictví (FBS) byla přičleněna k již
existující Vysoké škole báňské jako její třetí fakulta. To dalo
podnět k hlubšímu soustředění na tvorbu učebních plánů
fakulty. Poměrně jasná byla skladba předmětů v prvních
dvou letech studia, které měly odpovídat náplni studia na
strojních fakultách jiných vysokých škol v ČSR.
Zásadní změny do náplně studia v dalších semestrech
a do formulace a náplně jednotlivých předmětů přineslo
jmenování a nástup nových profesorů a docentů na fakultu
v letech 1954 až 1956. Ve všech případech se jednalo
o význačné odborníky z praxe, s mnohaletou zkušeností
z vedení a provozu velkých strojírenských, hutnických
a důlních podniků a z jejich konstrukčních kanceláří
v regionu, jmenovitě prof. Stýblo, prof. Hájovský, prof.
Kaňkovský, prof. Hlisnikovský, prof. Patrman, doc. Parýzek
a další.
Z pohledu historie naší katedry to vedlo na Fakultě
báňského strojnictví vedle již zavedeného předmětu Hydro
a aeromechanika, od školního roku 1954-55 k zařazení
předmětu Vzduchové a hydraulické motory do učebního
plánu oboru Důlní strojnictví a elektrifikace (druhý studijní
obor – Strojní zařízení hutí tento předmět do učebního plánu
nezařadil).
Hlavní
náplní
předmětu
Vzduchové
6
a hydraulické motory byl výklad teorie, výpočtů
a konstrukce vzduchových motorů, které v té době
převažovaly v pohonech důlních strojů nad pohony
elektrickými. Menší část přednášek byla věnována
hydraulickým motorům a převodům, které se začaly
prosazovat v konstrukci nejen dovážených, ale i u nás
vyráběných dobývacích strojů.
V následujících letech byla provedena změna názvu
předmětu Hydro a aeromechanika na Hydrauliku, který byl
vyučován v rámci Katedry energetiky s pozměněným
obsahem. V roce 1964 byla pod stejným názvem vydána
skripta k výuce tohoto předmětu. Dále byly provedeny
změny v obsahu a zařazení předmětu Vzduchové
a hydraulické motory a to až do zániku tohoto předmětu ve
školním
roce
1961-62.
V
potřebném
rozsahu
a s pozměněným obsahem byl předmět pod názvem
Hydraulické pohony zařazen od roku 1962-63 do obou
studijních oborů fakulty, tj. Důlní strojnictví a elektrifikace
a Strojní zařízení hutí a organizačně začleněn pod Katedru
energetiky.
Hydraulické pohony
hornických a hutnických
strojů a zařízení – Kopáček,
1964
Do tříhodinového rozsahu přednášek a cvičení byly
zařazeny i kapitoly o pneumatických mechanismech, neboť
Hydraulika – Noskievič,
1964
„klasické“ pneumatické motory již byly v pohonářské praxi
důlních strojů na ústupu. V rámci předmětu byla také
věnována pozornost hydrodynamickým spojkám. Ve
cvičeních se kladl důraz na výpočty praktických aplikací
hydraulických pohonů (název hydraulické mechanismy se
zavedl až později). Významným příspěvkem ke studiu
tohoto předmětu bylo vydání obsáhlých skript Hydraulické
pohony hornických a hutnických strojů a zařízení v roce
1964, ve kterých byly uvedeny i kapitoly o pneumatických
mechanismech a hydrodynamických převodech.
CSc., který byl v té době odborným asistentem a později
docentem. Na katedře v prvním roce od jejího založení
pracovalo devět pracovníků, z toho jeden docent, čtyři
odborní asistenti, jeden asistent, jeden technik, jeden
řemeslník a sekretářka.
Mezníkem můžeme nazvat vznik samostatné katedry
proto, že od roku 1965 započal velmi intenzívní rozvoj obou
oborů katedry v celém rozsahu výuky, výzkumu, stavby
laboratoří, publikační činnosti a spolupráce s praxí.
1964
Vznik
Katedry
a hydraulických zařízení
Po roce 1972 došlo ke snížení počtu kateder, což
znamenalo
sloučení
Katedry
hydromechaniky
a hydraulických zařízení a Katedry mechaniky. Vznikla
katedra s názvem Katedra mechaniky a hydromechaniky,
která nyní měla tři ústavy: Ústav mechaniky vedený doc.
Ing. Adolfem Slavíkem, CSc., Ústav hydromechaniky
vedený prof. Ing. Jaromírem Noskievičem, DrSc. a Ústav
hydraulických mechanismů vedený doc. Ing. Václavem
Sivákem, CSc. Oficiálně ústavy neexistovaly, neoficiálně
však fungovaly (alespoň na této katedře) dále. Měly nadále
své laboratoře i pracovníky, vedly si samostatně svoji
evidenci základních prostředků, zajišťovaly si svoji výuku.
Předmět Hydromechanika se vyučoval pro všechny
obory fakulty. Doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc.
zabezpečoval výuku předmětu Hydraulické mechanismy
(přednášky i cvičení). Předmět se zprvu přednášel pro
všechny obory Fakulty strojní, avšak postupně se z učebních
plánů jiných oborů než konstrukčních vytratil, a zůstal
povinným předmětem jen pro konstrukční obory. Pro
katedru ASŘ byl tedy zaveden předmět Hydraulické pohony
a jejich regulace. Později tento předmět převzal prof. Ing.
Zdeněk Rýc, CSc. Podobně byl do osnov oboru Hornické
stroje zařazen předmět Hydraulika v hornictví, který
navazoval na předmět Hydraulické mechanismy. Když bylo
od školního roku 1984 zavedeno diferencované studium s
hydromechaniky
Nejvýznamnějším mezníkem pro rozvoj předmětů
Hydraulika a Hydraulické pohony, které byly už od školního
roku 1963-1964 začleněny do samostatného Ústavu
hydromechaniky a hydraulických strojů Katedry energetiky,
byl 1. prosinec 1964, kdy byla zřízena Katedra
hydromechaniky a hydraulických zařízení se dvěma
ústavy – Ústavem hydromechaniky a hydraulických zařízení
a Ústavem hydraulických a pneumatických pohonů.
prof. Ing. Jaromír Noskievič,
DrSc.
prof. Ing. Jaroslav Kopáček,
CSc.
Ústav hydromechaniky a hydraulických zařízení byl
vedený prof. Ing. Jaromírem Noskievičem, DrSc., který se
také stal vedoucím katedry. Vedoucím ústavu hydraulických
a pneumatických pohonů byl prof. Ing. Jaroslav Kopáček,
1972 – „Sloučení“ s Katedrou mechaniky
7
Počátky studijního oboru Hydraulika a pneumatika se
datují do začátku sedmdesátých let minulého století. Tehdy
nebylo vůbec jednoduché zavést nový obor. Bylo zapotřebí
dokázat potřebnost oboru a doložit ji potvrzeným zájmem
průmyslových podniků. Na počátku osmdesátých let se
zvýšil tlak průmyslových podniků Severomoravského kraje
na urychlení výchovy vysokoškolsky vzdělaných odborníků
v nových oborech, jako například v robotice. Fakulta na to
zareagovala zavedením tří nových zaměření v rámci oboru
Strojírenská technologie, a to mezioborového studia
Robototechnologie, diferencovaného studia (zaměření)
Mikrotechnologie a diferencovaného studia s názvem
Technologie výroby a projekce hydraulických mechanismů,
s tím záměrem že tato zaměření se postupně stanou
samostatnými obory.
Zaměření se podařilo zavést i proto, že bylo na katedře
již delší dobu diskutováno a připravováno. Poté co byl obor
na ministerstvu schválen, se do přípravy jednotlivých
předmětů zapojili téměř všichni pracovníci Ústavu
hydromechaniky a Ústavu hydraulických mechanismů.
První a druhý ročník studia byl společný s oborem
Strojírenská technologie, ve třetím ročníku se přešlo na
diferencované studium, kde měla katedra dva oborové
předměty v 6. semestru, a to předmět Hydraulické prvky
a obvody, rozsah 4+2, přednášky i cvičení vedl doc. Ing.
Bohuslav Pavlok, CSc. a předmět Aplikovaná mechanika
tekutin, rozsah 2+2, který přednášel prof. Ing. Jaromír
8
Předměty 4. ročníku školního roku 1984-1985
Předmět
Přenos energie v hydraulickém obvodu
Pohony a převody
Technologie výroby hydraulických prvků
Zkušebnictví hydraulických systémů
Projektování hydraulických systémů
Metrologie
Teorie obvodů a modelování
Simulace systémů
Manipulátory a roboty
Projekční a konstrukční cvičení
7. Semestr
1984 – Vznik oboru
Noskievič, DrSc. V pátém semestru tomu předcházel
předmět všeobecného základu Mechanika tekutin v rozsahu
3+2. Ve 4. a 5. ročníku byly převážně oborové předměty, jak
je znázorněno v uvedených tabulkách studijních plánu
z tohoto období.
Projekční a konstrukční cvičení stejně jako závěrečný
projekt probíhaly na klasických rýsovacích prknech.
Diplomový seminář a Závěrečný projekt vedli pracovníci
katedry, a to jak interní pracovníci, tak externí.
8. Semestr
názvem Technologie výroby a projekce hydraulických
mechanismů, počet oborových předmětů podstatně narostl.
Po listopadu 1989 došlo k výrazným změnám na fakultě,
a Katedra mechaniky a hydromechaniky se zpátky rozdělila
na Katedru mechaniky a Katedru hydromechaniky
a hydraulických
zařízení.
Současně
na
Katedře
hydromechaniky a hydraulických zařízení došlo ke sloučení
dosavadních ústavů.
Rozsah
3+2
3+2
3+2
3+3
4+2
3+2
3+2
2+2
3+2
0+8
Součástí studia byl týden odborných exkurzí ve třetím,
případně čtvrtém ročníku. Studenti navštěvovali například
provoz Kvarto ve Vítkovicích, Kovárnu a obručárnu tamtéž,
Středojemnou válcovnu na Nové huti v Ostravě - Kunčicích,
Báňské strojírny v Ostravě - Radvancích, OSTROJ k.p.
v Opavě, SIGMU výzkumný ústav v Olomouci aj.
Po prvním roce výuky na oboru bylo provedeno
vyhodnocení skladby učebních plánů a zahájena příprava
témat diplomových prací. Příklady témat závěrečných prací:
Hydraulický pohon stejnokroké žíhací pece, Hydraulický
pohon stavěcí jednotky válcovací stolice, Hydraulický
pohon hradidel pro blokovnu, Návrh zkušebního zařízení pro
identifikaci servoventilů a proporcionálních ventilů,
Hydraulický pohon důlního lopatového nakládače, Návrh
podavače pro hydraulickou dopravu, Rychloběžné pístové
čerpadlo aj. Je patrné zaměření na hydrauliku v hutích
a dolech.
10. Semestr
9. Semestr
Předměty 5. ročníku školního roku 1984-1985
Předmět
Provoz
a
údržba
hydraulických
mechanismů
Projektování hydraulických systémů II.
Elektrohydraulické regulační obvody
Automatizace a ASŘ
Automatizace konstrukčních a projekčních
prací
Semestrální práce
Mikroelektronika a robotika
Závěrečný projekt
Technicko-právní problematika
Životní prostředí
Diplomový seminář
Rozsah
3+1
4+2
3+2
3+1
3+2
0+6
4+2
0+8
3+0
2+0
0+10
První absolventi zahájili studium ve školním roce 198485 a ukončili ve školním roce 1986-87 v počtu 24
absolventů. V dalších letech počet absolventů klesal na 16
v roce 1987-88, 13 v roce 1988-89 a 11 v roce 1989-90, kdy
někteří studenti odjeli brzy po „sametové revoluci“ do
ciziny, zejména do USA, a dokončovali studium později.
Od školního roku 1986-87 bylo diferencované studium
změněno na obor s názvem Hydraulické a pneumatické
stroje a zařízení, avšak učební plány se změnily jen
nepodstatně.
Řada pracovníků katedry získala po roce 1989 vědeckopedagogické hodnosti docentů a profesorů: prof. Ing. Pavel
Šťáva, CSc., prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc., prof. Ing.
Zdeněk Rýc, CSc., doc. Ing. Václav Sivák, CSc., doc. Ing.
Bohuslav Pavlok, CSc., prof. RNDr. Milada Kozubková,
CSc. Tito pak mohli přednášet, aniž by museli každoročně
žádat o souhlas s přednášením, jako tomu bylo doposud. Na
katedře opět začal pracovat prof. Ing. Jaroslav Kopáček,
CSc., který se pak zasloužil zejména o rozvoj pneumatiky,
což se odrazilo i v učebních plánech.
Po roce 1990 lze zaznamenat intenzívní rozvoj aplikací
pneumatických mechanismů a systémů s čím dále větším
sortimentem pneumatických prvků a jejich komplikovaným,
zejména elektrickým řízením. Zpravidla tyto pneumatické
systémy byly součástí složitých výrobních a jiných zařízení s
vysokou produktivitou. Tato skutečnost byla velmi pohotově
akceptována naší katedrou formou inovace učebního plánu
studijního oboru Hydraulické a pneumatické stroje
a zařízení.
Od školního roku 1991–92 se začaly pod vedením prof.
Ing. Jaroslava Kopáčka, CSc. vyučovat předměty
Pneumatické prvky a systémy ve 4. roč. a Řízení
pneumatických systémů v 5. roč. studia. Pro oba předměty
byla vydána skripta Pneumatické mechanismy Pneumatické prvky a systémy (1996) a Pneumatické
mechanismy - Řízení pneumatických systémů (1997), která
jako jediná učební pomůcka v té době v ČR soustřeďovala
nejnovější poznatky tohoto oboru. Později byla tato skripta
rozšířena o další, pro potřeby bakalářského studia. Cvičení z
předmětu Pneumatické prvky a systémy byla z části
výpočtová, z části konstrukční, kde se řešily různé
konstrukční úlohy přímočarých a rotačních pneumomotorů.
Státní politika v oblasti vzdělanosti se po listopadu 1989
zaměřila na nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných
pracovníků na úroveň srovnatelnou s vyspělými státy.
MŠMT dotovalo školy úměrně počtu studentů. Počet
studentů na Fakultě strojní narostl z cca 1250 v roce 1992 na
cca 3500 v roce 2004, avšak ještě výrazněji narostl počet
oborů: z 6 oborů pětiletého inženýrského studia ve školním
roce 1988-89 na 9 oborů pětiletého inženýrského studia s 20
zaměřeními a dvěma meziobory ve školním roce 1994-95.
K nim od roku 1992 přibyly paralelní bakalářské obory. Na
Fakultě strojní tedy přibylo v akademickém (dříve školním)
roce 1994-95 celkem 10 bakalářských oborů a jeden
meziobor. Jedním z nově zavedených byl i paralelní
bakalářský obor Provoz a údržba hydraulických
a pneumatických zařízení, na který navazoval dvouletý
9
8.Semestr
7.Semestr
Předměty 4. ročníku magisterského oboru akademického
roku 1994-1995
Předmět
Rozsah
Hydraulické prvky a systémy
3+2
Pneumatické prvky a systémy
2+2
Aplikovaná mechanika tekutin
3+2
Dopravní a manipulační stroje a zařízení 3+2
PV
Aplikovaná matematika - PV
3+2
Aplikovaná elektronika - PV
2+2
Metodika konstruování - PV
2+3
Dynamika tekutinových systémů
3+2
Měření a zkoušení v oboru
2+3
Konstrukční cvičení I.
0+4
Čerpací technika - PV
2+2
Hydraulické mechanismy strojů - PV
2+2
Speciální technologie - PV
2+2
Garantem navazujícího magisterského oboru byl prof.
Ing. Jaroslav Kopáček, CSc. Následující tabulky uvádějí
učební
plán
magisterského
oboru
Hydraulické
10
a pneumatické stroje a zařízení z akademického roku 199495.
9.Semestr
Předměty 5. ročníku magisterského oboru v akademickém
roce 1994-1995
Předmět
Rozsah
Pohony a převody
3+2
Řízení hydraulických mechanismů
2+2
Projektování hydraulických mechanismů
2+2
Řízení pneumatických systémů
2+1
Diplomový seminář
0+3
Konstrukční cvičení II.
0+4
Energetické stroje - PV
3+2
Hydraulika v hornictví - PV
2+2
Hydraulická a pneumatická doprava - PV
2+2
Ochrana životního prostředí – PV
0+2
Mazací technika
2+2
Provozuschopnost hydraulických zařízení
4+2
Právní a psychologické otázky
2+1
10.Semestr
magisterský obor Hydraulické a pneumatické stroje
a zařízení. Současně se rozrostl počet předmětů o předměty
povinně volitelné a volitelné. S nárůstem počtu oborů
postupně klesal průměrný počet studentů na jednotlivých
oborech.
Garantem paralelního bakalářského oboru byl doc. Ing.
Bohuslav Pavlok, CSc. Obor obsahoval několik oborových
předmětů praktického zaměření, jako Provoz a údržba
tekutinových mechanismů, Speciální technologie a opravy,
Diagnostika a spolehlivost, Hydraulická a pneumatická
doprava a Mazací technika. Absolventi bakalářských oborů
většinou přecházeli na magisterské studium, jen výjimečně
odcházeli do praxe. Akademickým rokem 2002-03 tento
bakalářský obor skončil a přejmenoval se na bakalářský obor
Hydraulické a pneumatické stroje a zařízení. Třetí ročník byl
pro strojní obory společný, katedra zajišťovala v 5. semestru
předmět Mechanika tekutin, rozsah 3+2, v 6. semestru
předmět Tekutinové mechanismy, rozsah 3+2.
Závěrečný projekt
0+6
Diplomová práce
pozn. PV – povinně volitelný předmět
Předměty státní závěrečné zkoušky:
Povinné:
Hydraulické prvky a systémy,
Pneumatické prvky a systémy,
Volitelné:
Pohony a převody,
Řízení hydraulických mechanismů,
Dynamika tekutinových systémů,
Provozuschopnost hydraulických zařízení,
(student volil jeden předmět).
Od akademického roku 2004-05 došlo k první redukci
počtu oborů magisterského studia z 11 na 7. Postihlo to i
magisterský obor Hydraulické a pneumatické stroje
a zařízení, který se stal zaměřením v rámci oboru
Konstrukční a procesní inženýrství.
V roce 2012 připravili pracovníci katedry vedené prof.
RNDr. Miladou Kozubkovou, CSc. podklady ke
znovuakreditaci oboru, podložené významnými vědeckovýzkumnými
aktivitami,
publikacemi
pracovníků
a kvalitními osnovami studia katedry. Od akademického
roku 2013-14 se zaměření Hydraulické a pneumatické stroje
a zařízení stalo magisterským oborem, tentokrát s kratším
a obecnějším názvem Hydraulika a pneumatika. Bakalářský
obor Hydraulické a pneumatické stroje a zařízení si ponechal
svůj dosavadní název. Garantem magisterského oboru je
prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc., garantem
bakalářského oboru je doc. Ing. Sylva Drábková, Ph.D.
Na inovaci osnov studijních plánů v souladu s podněty
a požadavky vycházejícími z řad firem se podíleli doc. Dr.
Ing. Lumír Hružík a doc. Ing. Sylva Drábková, Ph.D.
V diplomových pracích se využívají kromě klasických
metod i moderní metody matematických postupů s využitím
výpočetní techniky.
Historie laboratoří a výzkumné aktivity katedry
Od zřízení katedry byl kladen velký důraz na vybudování
laboratoří. Účel laboratoří byl dvojí, pro výuku a praktická
cvičení studentů a pro vědecko-výzkumnou činnost v rámci
spolupráce s průmyslem a při řešení výzkumných úkolů.
První laboratoř ještě před zřízením katedry začal budovat
ve své kanceláři v budově na třídě Čs. legií 9 v Ostravě prof.
Ing. Jaromír Noskievič, DrSc. Jednalo se o vodní a olejovou
trať, ta byla vybavena pohonem s využitím WardLeonardova soustrojí o výkonu 10  s regulací otáček do
1500 −1 . Trať s nádržemi, upínacím stolem a pohonem
se nacházela v prvním poschodí, dynamo s pohonem
a budičem bylo instalováno ve sklepě budovy, ovládání
pohonu bylo instalováno v laboratoři v prvním patře budovy.
Vodní a olejová trať v Ostravě na třídě Čs. legií 9 – pohled
na pohon a rozváděč
Vodní a olejová trať byla uvedena do provozu v roce
1962, sloužila cca 6 let, pak byla přestěhována do laboratoře
vybudované ve dvoře. Byla použita pro měření na
třívřetenových čerpadlech a při proudění v mezerách.
Měření průtoku bylo řešeno pomocí odměrné nádoby,
krouticí moment byl měřen snímačem využívající
Wiedemannův efekt.
11
Následující foto uvádí pohled na zkušebnu v Opavě a její
zařízení.
Pohled na dynamo a budič Ward-Leonardova soustrojí ve
sklepě budovy
Zkušebna hydraulické dopravy v Opavě – pohled na
čerpadlo 250 NBB s pohonem
Měření na třívřetenovém čerpadle
Ve školním roce 1965-66 a 1966-67, kdy katedra ještě
neměla laboratoře pro výuku, byla měření ve cvičení
z předmětu Hydraulika pro studenty FS prováděna na
zkušebně hydraulické dopravy v Opavě. Tato zkušebna
patřila OKD Ostrava. Studenti měřili následující úlohy:
tlaková ztráta třením v potrubí průměru 200 , místní
ztráta v oblouku, charakteristika čerpadla typu 250 NBB,
měření přepadu.
12
Laboratoř ve sklepě – celkový pohled na vodní trať
(skleněné potrubí)
První laboratoř začala katedra svépomocí budovat ve
sklepních prostorech v bývalé budově fakulty na třídě Čs.
legií v Ostravě v roce 1966, laboratoř byla používána asi do
roku 1974, pak byla přestěhována do Poruby. Významným
iniciátorem při návrhu a realizaci zařízení byl prof. Ing.
Jaroslav Janalík, CSc.
vody, vzduchu i oleje a měřily se následující úlohy: tlaková
ztráta při proudění vody, vzduchu, oleje, místní ztráty při
proudění vody, rychlostní profil při proudění vody nebo
vzduchu s využitím Pitotovy trubice ve skleněném
kruhovém potrubí průměru 50 , charakteristika
odstředivého čerpadla typu NZ 3, tlaková ztráta při proudění
suspenzí, hydraulický ráz při uzavírání potrubí na jeho
konci.
V roce 1966 byl podán návrh na výstavbu laboratoří ve
dvoře budovy na třídě Čs. legií a na Reální ulici. Návrh byl
schválen a v roce 1967 se dokončila stavba laboratoře o
výměře 140 2 a menší laboratoře pro hydraulické pohony.
Laboratoř ve sklepě – odstředivé čerpadlo NZ 3 s nádrží
a odměrnou nádobou pro měření průtoku
Laboratoř ve dvoře na Reální ulici – stavba laboratoře
Ústavu hydromechaniky r. 1967, v zadní části pak laboratoř
hydraulických „těžkých“ pohonů
Laboratoř ve sklepě – Pitotovy trubice pro měření
rychlostního profilu ve skleněném potrubí průměru 50 mm
Laboratoř byla zaměřena především na laboratorní
cvičení z hydromechaniky. Bylo zde možné měřit proudění
Laboratoře sloužily k řešení výzkumných úkolů, ale také
pro výuku. Tato laboratoř byla používána prakticky až do
roku 1993, kdy byla předána Ostravské univerzitě a zařízení
bylo přestěhováno do Ostravy – Poruby. Laboratoř byla
vybavena litinovými deskami s možností snadného upnutí
měřeného zařízení, instalovaný el. příkon byl cca 100 ,
pohon např. čerpadel s regulací otáček byl realizován WardLeonardovým soustrojím o výkonu 10  nebo také 12 
stejnosměrným el. motorem s magnetickým regulátorem
otáček do velikosti 3000 /. V laboratoři byl stend pro
13
měření hydraulického rázu, okruh pro měření odstředivých
čerpadel s výkonem do 12 , uzavřená vodní trať
s možností čerpání i suspenzí, původní vodní a olejová trať
sem byla také přenesena z budovy na třídě Čs. legií, dále
aerodynamický tunel. Laboratoř byla vybavena měřicí
technikou pro měření tlaku, tlakové diference, teploty,
průtoku, krouticího momentu, dále byl v laboratoři používán
žárový anemometr, výkonný stroboskop, váha do 150 ,
měřící ústředna, zařízení pro tenzometrické měření, měřicí
magnetofon, souřadnicový zapisovač, analyzátor firmy
Bruel-Kjaer a další měřicí technika.
Výuka hydraulických pohonů na nově zřízené katedře se
také dále intenzívně rozvíjela. Zvětšil se hodinový rozsah
předmětu na čtyři hodiny pro oba studijní obory na FBS (od
r. 1968 změna na Fakultu strojní), výuka byla vedena i na
detašovaném pracovišti fakulty ve Žďáru n/S pro ŽĎAS. Od
školního roku 1968-69 přibyl i předmět Hydraulika
výrobních strojů v novém studijním oboru Strojírenská
technologie.
Součástí rozvoje oboru hydraulických pohonů byla snaha
o vybudování laboratoře, ve které by bylo možné realizovat
různé funkční modely hydraulických pohonů, měřit na nich
jejich základní parametry, a to jednak jako součást výuky,
jednak i pro možný vlastní výzkum. Tato snaha se začala
realizovat roku 1965 v primitivních podmínkách bývalé
prádelny v budově FBS na třídě Čs. legií. Místnost měla
rozměr 2x5 m a bylo nutné ji stavebně upravit a vybavit
přívodem elektrické energie potřebného výkonu. Zde je
třeba předeslat, že od počátku budování laboratoří
hydraulických pohonů získala katedra neocenitelnou pomoc
od
tehdejšího
Výzkumně
vývojového
střediska
hydraulických prvků při TOS Vrchlabí. Toto, v té době
špičkové pracoviště v oboru, ze svého vybavení poskytlo
řadu základních hydraulických prvků a hlavně kompletní
výrobní dokumentaci pro vybavení laboratoře, od upínacích
stolů, přes originální měřicí zařízení tlaku, průtoku,
krouticího momentu, otáček, práškovou brzdu a atd., z nichž
14
některé slouží dodnes. V této laboratoři byl postaven funkční
demonstrační
jedno
a
dvoumotorový
pohon
s pomaluběžnými hydromotory, na němž se později
realizoval rozsáhlý výzkum jeho statických a dynamických
vlastností.
Zařízení s pomaluběžnými hydromotory
Tlakový zdroj pro měření na pomaluběžných motorech
Další rozvoj laboratoří hydraulických pohonů byl
umožněn adaptací místnosti bývalého bufetu v této budově
a výstavbou laboratoří katedry ve dvoře, jak bylo řečeno
dříve. Prostory o rozměrech několika desítek metrů
čtverečních umožňovaly komplexní projekt laboratoří
hydraulických pohonů včetně dílenského zázemí.
měření charakteristik hydrogenerátorů, hydromotorů,
hydrodynamické spojky, různých typů ventilů, řízení
rychlosti, tlakových ztrát a další. Podklady a metodické
návody pro laboratorní cvičení byly zpracovány jako součást
rozsáhlejších skript pro výpočtová a laboratorní cvičení
v roce 1970.
Měření hydraulické spojky
Měření obvodu s regulací rychlosti škrcením
K výše uvedené realizaci laboratoře hydraulických
pohonů je třeba zdůraznit, že všechny experimenty i jejich
vyhodnocení byly realizovány tehdy počínajícími metodami
elektrického měření neelektrických veličin, ke kterým výše
uvedená skripta poskytovala potřebný výklad.
Měření statické charakteristiky přepouštěcího ventilu
Projekt byl realizován na pěti měřicích stendech, na
kterých byly postaveny laboratorní úlohy pro komplexní
Měření dynamických charakteristik hydraulického obvodu
15
Výše popisovaná výuková, výzkumná a laboratorní
činnost, zakončovaná rozsáhlou publikační činností byla na
pracovišti umožněna do roku 1971 soustředěnou, vysoce
kvalifikovanou a intenzívní činností jeho čtyř pracovníků.
Jistým nedostatkem činnosti ústavu byla jeho opomíjená
činnost v oboru pneumatických pohonů.
Po přestěhování laboratoří katedry do Ostravy – Poruby
bylo v nových prostorech zrekonstruováno vybavení
související také s teoretickým předmětem Mechanika
tekutin. V budově E byly instalovány úlohy pro měření
tlakové ztráty na potrubí různými typy tlakoměrů,
vyhodnocení rychlostního profilu užitím Pitotovy trubice,
stanovení charakteristiky čerpadla.
Měření rychlostního profilu pomocí Pitotovy trubice
Měření tlakových ztrát na potrubí užitím
mikromanometru se sklopným ramenem
a mikromanometrem Betz
Stanovení charakteristiky čerpadla
Pro měření okamžité rychlostí při obtékání těles sestavil
prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc. aerodynamický tunel
a k měření rychlosti se využila metoda žárového
anemometru firmy DISA a Bruel & Kjear. Na tomto zařízení
bylo také možno analogově měřit základní turbulentní
veličiny, jako je intenzita turbulence a Reynoldsovo napětí.
16
V rámci inovace byla laboratoř vybavena např.
výukovým
trenažérem,
který
umožňoval
měření
charakteristik hydraulických prvků (např. škrticího ventilu)
a znázornění funkce základních hydraulických obvodů.
Měření rychlosti a intenzity turbulence žárovým
anemometrem
Také původní Laboratoř hydraulických pohonů byla
přestěhována do Ostravy - Poruby a umístěna v budově G.
V této laboratoři bylo možné např. měřit charakteristiky
rotačních hydraulických převodníků, škrticích ventilů
a dalších
hydraulických
prvků.
Laboratoř
byla
v následujících letech postupně inovována, na jejím rozvoji
se podílel doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc.
Výukový trenažér pro měření charakteristik hydraulických
prvků
Po roce 1990 byla rovněž zřízena Laboratoř vědy
a výzkumu v budově N. Laboratoř byla vybavena rotačním
servopohonem s hmotnou zátěží umožňujícím měřit
přechodové charakteristiky. Dále byla vybavena vodní tratí
umožňující demonstraci hydraulické dopravy. Rovněž bylo
sestaveno zkušební zařízení pro měření statických
charakteristik rotačních hydromotorů.
Laboratoř hydraulických pohonů - G225
17
Pohled na Laboratoř vědy a výzkumu - N108
Vodní trať pro hydraulickou dopravu
Na vybavení laboratoře měřícími stendy se podíleli prof.
Ing. Jaroslav Janalík, CSc., doc. Ing. Václav Sivák, CSc.,
prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc., doc. Ing. Bohuslav Pavlok,
CSc., doc. Dr. Ing. Lumír Hružík aj. Tuto laboratoř má
katedra k dispozici i v současnosti a byla zde realizována
celá řada diplomových a disertačních prací.
Obvod pro měření charakteristik rotačních hydromotorů
(kapalina – emulze)
Pohled na obvod s dlouhým potrubím pro měření
hydraulického rázu (kapalina – olej)
18
Jak odpovídalo již zmiňovanému trendu na katedře, od
samého počátku výuky pneumatických mechanismů se
počítalo se zřízením laboratoře, která by sloužila modelování
pneumatických systémů, jejich funkčnímu ověření
a základnímu měření jejich parametrů.
Laboratoř pneumatiky o ploše 85 2 , která byla slavnostně
otevřena v roce 2009 za přítomnosti vedení školy a fakulty
a zástupců řady partnerských firem. O následný rozvoj
laboratoře pneumatických mechanismů především v oblasti
elektropneumatických systému se zasloužil Ing. Miloslav
Žáček a Ing. Lukáš Dvořák, Ph.D.
Původní laboratoř pneumatických mechanismů – E309
Přes značně omezené finanční a prostorové možnosti
katedry a s přispěním grantů GAČR a FR MŠMT, se při
budování laboratoří pneumatických mechanismů zvolil
princip modulových trenažérů firmy FESTO, na kterých
bylo možno z dodaných pneumatických prvků sestavit
desítky funkčních obvodů. Cvičení v této laboratoři
u studentů vzbudila jejich veliký zájem o obor. Vybavení
laboratoře se dále doplňovalo různými řídicími systémy
a v té době dostupnou měřicí technikou. Na rozvoji
laboratoře pneumatiky se podílel prof. Ing. Jaroslav
Kopáček, CSc. a Ing. Martin Blahetka.
Pod vedením prof. Ing. Jaroslava Kopáčka, CSc. byla
následně tato laboratoř modernizována, mezníkem
v postupném vybavování
laboratoře
pneumatických
mechanismů byl rok 2007, kdy katedra velkorysým darem
firmy SMC ve výši 2,5 mil Kč získala další moderní
výukové
trenažéry vybavené
velkým
množstvím
pneumatických a elektropneumatických prvků a také model
montážní linky pro čtyři operace montáže strojní součásti s
programovatelným robotem Mitsubishi. Dar byl podpořen
pětiletou smlouvou o spolupráci mezi SMC a Fakultou
strojní a byla tak ztvrzena již probíhající spolupráce.
Vzhledem k prostorové náročnosti veškerého vybavení byla
díky vstřícnému postoji vedení školy vybudována nová
Původní laboratoř pneumatických mechanismů – E309
Po roce 2000 byla pro inovaci výukových laboratoří
a budování nových zařízení, ale také pro výzkumné účely
využita řada projektů MŠMT a projektů dotovaných
Evropskou unií. Na rozvoj laboratoří s olejovými
hydraulickými obvody včetně realizace dynamických jevů se
zaměřil doc. Dr. Ing. Lumír Hružík, který rovněž zřídil
Laboratoř hydraulických zařízení s výukovými trenažéry
firmy Parker. Doc. Ing. Sylva Drábková, Ph.D. vybudovala
Laboratoř čerpací techniky s možností vizualizace proudění
v čerpadlech, a dále byla zcela nově vybudována prof.
RNDr. Miladou Kozubkovou, CSc. výuková Laboratoř
mechaniky tekutin, která je využívána i jinými obory.
Podrobně bude o těchto laboratořích pojednáno
v kapitole o současnosti katedry.
19
Ostatní pedagogické aktivity katedry
Do pedagogické činnosti patří i pořádání nejrůznějších
kurzů, včetně tzv. postgraduálního studia.
Významným počinem ve studiu hydraulických pohonů
na katedře bylo zřízení postgraduálního studia, nazvaného
„Postgraduální kurz pro projektanty a konstruktéry
hydraulických pohonů“, jehož dvousemestrální běh začal ve
školním roce 1965-66. Kurz jako první tohoto zaměření
v ČSR probíhal formou dálkového studia a soustředění s
přednáškami v rozsahu 90 hodin, které byly zaměřeny na
návrh a výpočet hydraulických prvků a obvodů, jejich
provoz a údržbu, s praktickými příklady projektování.
Stěžejními předměty s významným inovačním obsahem byly
Základy elektrohydraulických analogií a Základy
elektrohydraulických regulačních obvodů, které přednášel
významný odborník z praxe Ing. Dráždil. Postgraduální kurz
měl několik dalších běhů i ve Žďáru n/S pro ŽĎAS a také
v rámci VŠDS v Žilině pro TS Martin.
První postgraduál s názvem „Hydraulické mechanismy“
byl zorganizován na Katedře mechaniky a hydromechaniky
v letech 1978-79. Byl to třísemestrální kurz zakončený
závěrečnou prací a její obhajobou.
V osmdesátých letech (1983-84, 1985-87 a 1989-90) pak
šlo o výuku vybraných předmětů v postgraduálních kurzech,
pořádaných Katedrou hornických strojů. Podle vzoru těchto
kurzů pak katedra zorganizovala dva běhy tzv.
Specializačního studia:
specializační studium Hydraulické mechanismy (199092), které bylo třísemestrální, zúčastnilo se ho 20
účastníků, na závěr proběhly závěrečné zkoušky
a obhajoby závěrečných prací, absolventi obdrželi
osvědčení o absolvování,
specializační studium Hydraulické a pneumatické
mechanismy (1992-93), které bylo dvousemestrální,
zúčastnilo se ho 14 účastníků.
V roce 1992 tehdejší děkan Fakulty strojní prof. Ing.
Zdeněk Rýc, CSc. s doc. Ing. Bohuslavem Pavlokem, CSc.
20
nabídli firmě Mannesmann Rexroth v Lohru nad Mohanem
(významný světový výrobce hydrauliky) pořádání kurzů
hydrauliky pro jejich zákazníky z tuzemska dle podkladů
a instrukcí školicího pracoviště v Lohru. Nabídka byla
přijata a na katedře vzniklo školící pracoviště, které firma
vybavila literaturou, barevnými transparentními foliemi s
řezy hydraulických prvků, nástěnnými tabulemi s řezy
prvků, a zajistila bezplatné proškolení přednášejících ve
svém školicím středisku v Lohru. Podmínkou bylo dodržet
přesně program kurzu. Každý účastník byl vybaven skripty,
příručkou, poznámkovým blokem atd. tak, jako tomu bylo
v Lohru. Cena těchto pomůcek byla zahrnuta do ceny kurzu.
Podniky toto velmi vítaly a zájem o kurzy byl velký. Školicí
pracoviště katedry nabízelo školení ve dvou kurzech:
HTG – základy hydrauliky, čtyřdenní kurz, 28 hodin,
max. 15 účastníků,
HTSY1 – hydraulické systémy I, rovněž čtyřdenní
kurz, 28 hodin, max. 15 účastníků.
Kurzy byly zahájeny v roce 1993 dvěma kurzy HTG,
pokračovaly třemi kurzy HTG v roce 1994 atd. až do roku
2002, celkem proběhlo 12 běhů těchto kurzů. Kurzy HTSY1
byly zahájeny dvěma běhy v roce 1995, poté se do roku
2002 uskutečnilo celkem 8 běhů.
Později kurzy hydrauliky začala provozovat pobočka
firmy Bosch Rexroth v Brně ve vlastní režii.
V roce 2003 byl uskutečněn kurz s názvem Pneumatické
mechanismy.
V posledním období se realizovaly tři kurzy z oblasti
aerodynamiky pro firmu Process Engineer, Honeywell
Aerospace Olomouc s.r.o. a byly prakticky zaměřeny na
výrobní problémy při kalibraci zařízení.
Další oblasti výzkumu katedry
Cílený výzkum byl započat se zaměřením na dynamické
vlastnosti hydraulického pohonu při rozběhu, brzdění
a reverzaci, přičemž vedle teorie těchto provozních stavů
byla značná pozornost věnována experimentu ve dříve
popsané laboratoři na třídě Čs. legií 9. Výsledky výzkumů,
které vedl prof. Ing. Jaroslav Kopáček, CSc. byly natolik
zajímavé, že byly přijaty k publikaci v celkem pěti článcích
v renomovaných německých a francouzských odborných
časopisech. Stejně závažný byl i rozsáhlý výzkum statických
a dynamických vlastností dvoumotorového hydraulického
pohonu s pomaluběžnými pístovými
křivkovými
hydromotory, jehož výsledky byly rovněž úspěšně
publikovány na konferencích a v německých odborných
časopisech. Za zmínku ještě stojí cílený výzkum turbínového
průtokoměru pro vazké kapaliny, jehož výstupem byla
konstrukce a výroba příslušného měřicího přístroje.
Průtokoměr byl pak používán v laboratoři hydraulických
pohonů a po publikaci výsledků výzkumu byl o jeho
prototyp projeven zájem podniků pro aplikaci v olejových
mazacích systémech. Zde je třeba připomenout, že koncem
60-tých let minulého století bylo obtížné opatřit takový
průtokoměr i další potřebné snímače a měřicí zařízení (tlak,
moment, síla, otáčky a další) z „dovozu“, kde se běžně na
trhu vyskytovaly. Cílený výzkum, vázaný na požadavky
podniků (VŽKG, ZAM, TS Martin a další) byl pak, podle
jejich zadání na projekt a experiment zaměřen na tyto
problémy: hydraulický systém pro dopravu betonové směsi,
hydraulický systém vysouvání a otoče „šplhavého“ jeřábu,
synchronizovaný systém hydraulického pohonu pecní tlačky,
výzkum hydraulického tlumení řízenými škrticími ventily
a rozsáhlý výpočet tlakových ztrát hydraulického systému
kvarta 3,6.
K výzkumným účelům bylo instalováno také zařízení pro
měření kavitační odolnosti materiálů, na kterém prováděl
výzkum prof. Ing. Jaromír Noskievič, DrSc. Zařízení ke
vzniku kavitace využívalo magnetostrikční princip,
pracovalo na frekvenci cca 18 , pro elektroniku
i zesilovač byly využity elektronky. Bylo provedeno
testování velkého množství nejrůznějších ocelí i jiných
materiálů pro Sigmu Lutín, ČKD Blansko apod. Téma
kavitace bylo pak zpracováno ve dvou monografiích.
Laboratoř ve sklepě – celkový pohled na zařízení pro měření
kavitace s využitím magnetostrikčního principu. V popředí je
magnetostrikční přístroj, úplně vzadu je zesilovač výkonu
cca 100 W, uprostřed čítač pro měření frekvence, oscilátor,
zesilovač a digitální voltmetr
První zařízení na katedře pro měření proudění
v mezerách je uvedeno na následujícím obrázku. Výzkum
této problematiky pokračoval na katedře až do roku 2000
a intenzivně se na něm podílel prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc.
Stend pro proudění oleje v mezerách - tvar mezikruží 1965
V prvních letech po vzniku katedry byl prováděn
rozsáhlý výzkum turbulentního proudění suspenzí, sestavu
21
měřicích přístrojů uvádí následující obrázek. Práce na tomto
výzkumu byly vedeny prof. Ing. Jaroslavem Janalíkem, CSc.
Sestava měřících přístrojů pro měření turbulentních
fluktuaci u suspenzí v potrubí průměru 50 mm - 1970
Po roce 1975 byl vedoucím Ústavu hydraulických
mechanismů doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc., který
vzhledem k předchozímu zaměstnání měl dobré zázemí pro
vědu, výzkum a spolupráci s praxí v tzv. experimentálním
pracovišti a vykazoval vědecko-výzkumné aktivity i na
katedře v rámci podnikových výzkumných úkolů: 1975 jednoletý podnikový výzkumný úkol u oblasti válcoven trub,
1976-77 - zpracování úvodní studie k návrhu pro vypsání
státního výzkumného úkolu z oblasti válcoven tlustých
plechů, konkrétně etapy E01-2 s názvem Aplikace
elektrohydraulických systémů pro strojní zařízení válcoven.
Řešením mělo být vybavení válcovací stolice systémem
automatické regulace tloušťky válcovací mezery. Vítkovické
železárny se rozhodly vyvinout takovýto systém samy, a měl
jim k tomu dopomoci státní výzkumný úkol.
SVÚ byl vypsán až v roce 1985 a doc. Ing. Bohuslav
Pavlok, CSc. s prof. Ing. Zdeňkem Rýcem, CSc. řešili etapu
s názvem „Návrh koncepce rekonstrukce stavění válců na
kvartostolici 3,5 m VŽSKG“. Výzkumné práce vyústily
v roce 1988 ve zpracování technického zadání pro
organizace, které měly realizovat generální opravu
22
a modernizaci kvarta 3,5 m. Na realizaci se čekalo do roku
1997. Přesto vynaložená výzkumná práce nepřišla nazmar.
Hydraulické pohony včetně pohonů pro systém
automatického řízení tloušťky plechu projektovala firma
HYTOS Vítkovice, jejíž projektanti se ve svých zprávách
a návrzích odvolávají na výzkumné práce provedené na
VŠB. Mechanickou část si vyprojektovaly a zrealizovaly
Vítkovické železárny včetně hydraulického válce průměru
1,2 m a zdvihu 25 mm. Pouze řídicí systém dodala rakouská
firma VAI (Voest-Alpine Industrieanlagenbau), při jehož
návrhu mohla využít popisu dynamického chování stolice
včetně provedených měření, tedy výsledků řešení
výzkumných úkolů.
Přestože výše popsaná problematika byla hlavní náplní
VV práce Ústavu hydraulických mechanismů až do roku
1990, řešily se i další projekty, nejčastěji formou
hospodářských smluv.
Je třeba poznamenat, že katedra byla typická aplikací
moderních výpočetních metod a s tím související výpočetní
techniky jak do výuky, tak do výzkumných aktivit. V roce
1965-66 byl v laboratoři katedry instalován počítač LGP-21,
který byl prvním počítačem na půdě školy. Vzhledem
k technickým
parametrům
byl
počítač
využíván
k vyhodnocování matematických vztahů a statistických
veličin.
Na specifikaci výzkumných témat se podíleli prof. Ing.
Jaromír Noskievič, DrSc., prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc.
a prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc., která na katedru
nastoupila právě na modelování proudění numerickými
metodami v roce 1975 jako vědeckotechnický pracovník.
Pro statistické zpracování naměřených dat a modelování
proudění byly využívány sálové počítače školy, a to Odra
1204 a Tesla 200. Grafika na těchto počítačích byla velmi
omezená, a proto se pro vyhodnocení vírových struktur
využívaly zjednodušené varianty textového zobrazení
programované pracovníky výpočetního střediska.
výzkumné aktivity využívají dodnes, jen o kvalitnějších
technických parametrech.
Katedra se věnovala také výzkumným teoretickým
pracím. Patřily k tomu výzkumy proudění reologických
kapalin. Byl vybudován experiment pro vizualizaci
Taylorových vírů v mezeře mezi dvěma koncentrickými
válci, z nichž jeden rotoval, nebo rotovaly oba v protisměru.
Zkoumal se vznik vírových struktur za různých podmínek
a řešila se stabilita proudění.
První počítač na půdě školy – LGP-21
V roce 1988 byly sdruženým pracovištěm VŽKG n.p.
Ostrava darovány Katedře hydromechaniky a hydraulických
zařízení 4 kusy 8-bitových počítačů typu PMD, které byly
využívány především pro výuku v oblasti zpracování
naměřených dat a řešení dynamický modelů hydraulických
prvků. Počítač PMD byl pak také využíván pro snímání
časově závislých experimentálních dat s tím, že byl na
pracovišti vyroben převodník pro digitalizaci signálu.
Zařízení pro vizualizaci Taylorových a Stuartových vírů
v mezeře mezi souosými válci a disky
Snímání krouticího momentu na zařízení pro vizualizaci
Taylorových vírů pomocí PMD
Po roce 1990 se katedra vybavila již osobními počítači
a tato tradice pokračovala i v dalším období jak pro výpočty,
tak pro laboratorní účely. Tyto typy počítačů se pro
Vizualizace vírových struktur při proudění oleje pomocí
hliníkového prachu
Zařízení byla dále rozšiřována o další prvky
a problematika řešena numericky. Na metodách a kvalitě
23
vyhodnocení bylo také vidět vývoj v kvalitě a možnostech
výpočetní techniky.
Zobrazení Taylorových vírů – proudové funkce
Po roce 1990, došlo k rozdělení Katedry mechaniky
a hydromechaniky zpátky na Katedru mechaniky a Katedru
hydromechaniky a hydraulických zařízení a současně ke
sloučení dosavadních ústavů. Zůstalo však neformální
rozdělení výzkumných aktivit a výuky včetně budování
výzkumných a výukových laboratoří do tří směrů:
mechanika tekutin a numerické modelování proudění,
hydraulické pohony a mechanismy a pneumatické pohony
a mechanismy. Na druhé straně toto rozdělení není striktní
a pracovníci katedry se podílejí na společných projektech
bez ohledu na své zaměření.
Sdružené pracoviště VŽKG n.p. Ostrava a VŠB
Ostrava
V roce 1975 bylo založeno sdružené (též
„experimentální“) pracoviště VŽKG n.p. Ostrava (dále jen
Vítkovice) a VŠB Ostrava (dále jen VŠB) k řešení
a experimentálnímu ověření technických problémů z oboru
24
hydraulických pohonů a mechanismů. Spolupracujícími
pracovišti
byla
tehdejší
Katedra
mechaniky
a hydromechaniky VŠB Ostrava, zastoupená vedoucím
katedry prof. Ing. Jaromírem Noskievičem, CSc., a oddělení
941.4 - Projekce a konstrukce hydraulických pohonů VŽKG
n.p. Ostrava, zastoupené vedoucím oddělení p. Jaroslavem
Šimkem.
Na počátku své činnosti nemělo pracoviště ani sídlo,
využívaly se místnosti laboratoří hydromechaniky v budově
bývalé strojní fakulty na Reální ulici a k měření byly
využívány přístroje katedry. VŽKG v letech 1975-76
zrenovovaly objekt v Ostravě - Svinově a vytvořily v něm
zkušebnu hydrauliky včetně dílny, skladu a kanceláří. Poté
byla činnost experimentálního pracoviště přenesena do
prostor této zkušebny. V roce 1978 se stal vedoucím
oddělení 941.4 Ing. Antonín Čurda. Na zkušebně se řešilo
stále více výzkumných úkolů, z jejichž prostředků se
zkušebna postupně vybavovala měřicí a vyhodnocovací
technikou. V roce 1983 byl na zkušebnu zakoupen stolní
počítač OLIVETTI 6066, umožňující řešit i dynamicky
náročné elektrohydraulické regulační obvody. Z katedry zde
na částečný úvazek pracovali doc. Ing. Bohuslav Pavlok,
CSc., prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc. a později i prof. Ing.
Zdeněk Rýc, CSc. Dále zde pracovalo 6 pracovníků z
Vítkovic, vedoucím zkušebny byl Ing. Jiří Pivoda. Při
spolupráci se účelně využívala měřicí a experimentální
základna zkušebny hydrauliky Vítkovic a řešitelská kapacita
pracovníků katedry.
Sdružené pracoviště řešilo vedle vybraných výzkumnětechnických problémů z oboru hydraulických pohonů také
spíše teoreticky zaměřenou problematiku matematickofyzikálních modelů hydraulických prvků a systémů.
Výzkumná problematika vycházela z potřeb Vítkovic,
a naprostá většina řešených úkolů tam byla realizována.
Vznikly i společné patentové přihlášky. Sdružené pracoviště
se podílelo na řadě úspěšných aplikací: moderních
hydraulických pohonech zařízení pro vakuování oceli
v Třineckých železárnách, VSŽ Košice a SONP Kladno,
zařízení pro plynulé odlévání oceli v elektroocelárně SONP
Kladno na Kladně - Dříni, velkostrojích pro povrchové
dobývání uhlí v SHD Most, vodním díle Gabčíkovo,
odnímatelných kráčivých podvozcích pro SHD Most,
hranidlech a posunovacích pravítkách blokovny Vítkovice
atd.
Toto pracoviště za účasti pracovníků z VŠB také
provádělo velmi náročná a rozsáhlá měření na hydraulických
obvodech zařízení jako je válcovna tlustých plechů kvarto
3,5  VŽKG, stříhací linka na kvartu VŽKG, kontilití
v Kladně - Dříni, vakuovací zařízení tamtéž, rýpadlo RK
400 na povrchovém dole v Chabařovicích apod. Mnoho
prací bylo publikováno v časopisech a na konferencích. Z
řešených výzkumných projektů jmenujme: Vývoj čidel
polohy, Výzkum těžko zápalných kapalin, Vývoj
přírubových spojů do tlaku 50 , Měření statických
a dynamických
parametrů
hydraulických
obvodů,
Hydraulické obvody s logickými prvky, Užití matematickostatistických metod pro vyhodnocování měřených veličin aj.
Model vícemotorového hydraulického pohonu,
aplikovaného například na rýpadle RK400 v SHD Most
Pohled na funkční vzorek hydraulických posunovacích
pravítek na zkušebně. Tato pravítka mohla u válcoven
nahradit klasická mechanická pravítka s hřebenovou tyčí
Zkušebna hydrauliky v Ostravě - Svinově, pohled na měřicí
techniku
Po roce 1990 činnost tohoto experimentálního pracoviště
postupně zanikala jako důsledek nových ekonomických
podmínek.
25
Současný stav na Katedře hydromechaniky
a hydraulických zařízení
Charakteristika bakalářského studijního oboru
Studenti na Fakultě strojní studují v prvních čtyřech
semestrech společný studijní program Strojírenství.
Následně si volí pro poslední rok bakalářského studia obor
s konkrétním
zaměřením.
Katedra
hydromechaniky
a hydraulických zařízení zabezpečuje bakalářský studijní
obor Hydraulické a pneumatické stroje a zařízení. Studium
je realizováno jak v prezenční tak v kombinované formě
studia.
Základními oborovými předměty jsou Tekutinové
mechanismy, Doprava kapalin, Technická diagnostika
a spolehlivost hydraulických mechanizmů a Mazací
technika. Již ve společném studijním programu Strojírenství
je katedrou zajišťován předmět Mechanika tekutin.
Oborové předměty jsou doplněny dalšími předměty
teoretického základu, jako Termomechanika, Části
a mechanismy strojů, Pružnost a pevnost, Dynamika I,
Matematika I – III, Fyzika I, Numerická matematika,
Elektrotechnika I, Senzorová technika apod. a cizími jazyky,
případně volitelnými předměty z široké a různorodé nabídky
(Internet a sítě, Grafické systémy II, Management
a podnikání, Simulační programy aj.).
V předmětu Ročníkový projekt studenti samostatně
zpracovávají rešerši řešené problematiky, s využitím
knižních i internetových zdrojů, která tematicky souvisí
s bakalářskou prací. V předmětu Bakalářský projekt
následně mají prostor k tvorbě samotné bakalářské práce
a konzultacím s pracovníky katedry. Studium oboru je
zakončeno státní závěrečnou zkouškou ze dvou povinných
předmětů a obhajobou bakalářské práce.
Během studia tohoto oboru získávají studenti speciální
znalosti z oblasti skladby hydraulických a pneumatických
obvodů,
konstrukce
a
funkce
hydraulických
a pneumatických prvků a základy v řízení hydraulických
26
a pneumatických systémů. Dále získají znalosti v oblasti
měření a technické diagnostiky v hydraulice i pneumatice,
v oblasti mazací techniky, dopravy kapalin, potrubních
rozvodů atd.
Výuka v oboru je doplněna experimentálním měřením
v laboratořích katedry a simulací činnosti hydraulických
a pneumatických mechanismů na trenažérech, s praktickým
využitím výpočetní techniky.
Absolventi bakalářského studia jsou připravování jednak
na technické funkce v provozech a závodech, kde se
nacházejí hydraulická a pneumatická zařízení, jednak na
funkci univerzálního konstruktéra se zvláštním zaměřením
na hydraulická a pneumatická zařízení. Jako budoucí
konstruktéři jsou vybaveni potřebnými znalostmi
z mechaniky, pružnosti a pevnosti, částí a mechanismů
strojů, grafických a počítačových programů, aby byli
schopni konstruovat jakákoliv, nejen hydraulická
a pneumatická zařízení. Pro konstruování hydraulických
a pneumatických zařízení však mají speciální znalosti
a dovednosti: dovedou číst i kreslit funkční schémata
hydraulických a pneumatických obvodů, navrhovat
(tj. nakreslit a spočítat) hydraulické nebo pneumatické prvky
jako jsou hydraulické nebo pneumatické válce, řídicí bloky,
hydraulické agregáty i rozsáhlejší celky.
Po ukončení bakalářského studia mohou absolventi dále
pokračovat v navazujícím magisterském studiu oboru
Hydraulika a pneumatika, který rovněž zajišťuje naše
katedra.
4. Semestr
3. Semestr
Předměty 2. ročníku společného bakalářského oboru
Strojírenství v akademickém roce 2014-2015
Předmět
Roz. Zak.
Dynamika I
2+2
Zk
Mechanika tekutin
2+2
Zk
Pružnost a pevnost
2+3
Zk
Grafické systémy
1+3 KZ
Technická měření a metrologie
2+2 KZ
Matematika III
2+2
Zk
Konstrukční materiály
2+2 KZ
Části a mechanismy strojů
3+3
Zk
Základy automatizace
2+2
Zk
CAD I
2+2 KZ
Termomechanika
2+2
Zk
Elektrotechnika I
2+2 KZ
Fyzika II
2+2
Zk
5. Semestr
Předměty 3. ročníku bakalářského oboru Hydraulické
a pneumatické stroje a zařízení v akadem. roce 2014-2015
Předmět
Roz. Zak.
Technická dokumentace
3+2
Zk
Tekutinové mechanismy
3+2
Zk
Senzorová technika
2+3
Zk
Doprava kapalin
2+3
Zk
Technická diagnostika a spolehlivost
3+2
Zk
hydraulických mechanizmů
Ročníkový projekt
0+4 KZ
Cizí jazyk
0+2
Numerická matematika
2+2
Zk
Mazací technika
2+2 KZ
6. Semestr
2. Semestr
1. Semestr
Předměty 1. ročníku společného bakalářského oboru
Strojírenství v akademickém roce 2014-2015
Předmět
Roz. Zak.
Průmyslová doprava a logistika
2+1 KZ
Technologie tváření, slévání a svařování 4+2 KZ
Základy strojnictví
2+3
Zk
Technické výpočty
2+2 KZ
Základy energetických procesů
2+1 Zap
Fyzika I
0+2 KZ
Tělesná výchova A
0+2 Zap
Základy matematiky
0+2 Zap
Matematika I
2+2
Zk
Statika
2+2
Zk
Vlastnosti a zkoušení materiálu
2+2
Zk
Provoz, diagnostika a údržba strojů
2+2 KZ
Technologie obrábění
2+2
Zk
Tělesná výchova B
0+2 Zap
Matematika II
2+2
Zk
Konstruktivní geometrie
2+2
Zk
Zkouška z jazyka
0+0
Zk
Bakalářský projekt
0+8
KZ
Státnicové předměty jsou Mechanika tekutin a Tekutinové
mechanismy.
Charakteristika magisterského studijního oboru
Magisterský studijní obor Hydraulika a pneumatika je
dvouletý obor, navazující na tříletý bakalářský studijní obor
Hydraulické a pneumatické stroje a zařízení. Do
akademického roku 2012-13 byla tato návaznost zajištěna
specializací Hydraulické a pneumatické stroje a zařízení
v rámci studijního oboru Konstrukční a procesní inženýrství.
Základními oborovými předměty jsou Hydraulické prvky
a systémy, Pneumatické prvky a systémy, Řízení
hydraulických
mechanizmů,
Řízení
pneumatických
mechanizmů spolu s dalšími předměty jako jsou Pohony
a převody, Projektování hydraulických mechanizmů,
Čerpací technika, Hydraulika pracovních a výrobních strojů.
Rozšiřujícími
oborovými
předměty,
které
dávají
absolventovi širší možnosti uplatnění i ve výzkumných,
vývojových a projektových pracovištích, jsou Modelování
a simulace tekutinových systémů, Modelování proudění s
27
28
2. Semestr
1. Semestr
Předměty 1. ročníku magisterského oboru
a pneumatika v akademickém roce 2014-2015
Předmět
Matematika IV
Robotika
Části a mechanismy strojů III
CAD II
MKP I
Hydraulické prvky a systémy
Pneumatické prvky a systémy
Modelování proudění s přenosem tepla
Aplikovaná mechanika
Pohony a převody
Čerpací technika
Hydraulika pracovních a výrobních
strojů
Turbíny
3. Semestr
Předměty 2. ročníku magisterského oboru
a pneumatika v akademickém roce 2014-2015
Předmět
Modelování a simulace tekutin. systémů
Diplomový seminář
3D proudění
Řízení pneumatických mechanizmů
Řízení hydraulických mechanizmů
Hydraulická a pneumatická doprava PV
Projektování hydraul. mechanizmů - PV
Aplikovaná mechanika tekutin
Technická diagnostika a spolehlivost
Právní a psychologické otázky
4. Semestr
přenosem tepla, 3D proudění, Aplikovaná mechanika
tekutin, Hydraulická a pneumatická doprava, Turbíny.
Oborové předměty jsou doplněny dalšími předměty
teoretického a všeobecného základu, jako Matematika IV,
Robotika, Části a mechanismy strojů III, CAD II, MKP I,
Aplikovaná mechanika, případně volitelnými předměty z
široké nabídky. V předmětech Diplomový seminář
a Diplomový projekt studenti zpracovávají samostatné
projekty, které tematicky souvisejí s diplomovou prací.
Studium je zakončeno státní zkouškou ze dvou
povinných předmětů Hydraulické prvky a systémy,
Pneumatické prvky a systémy, a jednoho ze tří povinně
volitelných předmětů: Modelování a simulace tekutinových
prvků a systémů, Řízení hydraulických a pneumatických
mechanizmů, Pohony a převody. Takové komplexní
vzdělání v daném oboru nezajišťuje žádná vysoká škola
v ČR. Výuka je doplněna praktickým využitím výpočtové
techniky a experimentálními cvičeními v laboratořích
katedry a simulováním hydraulických a pneumatických
mechanismů na trenažérech.
Absolventi magisterského studia jsou profilováni jako
konstruktéři, projektanti, výpočtáři, výzkumní a vývojoví
pracovníci v oblasti hydraulických a pneumatických strojů
a zařízení. Stávají se postupně vedoucími pracovníky na
všech úrovních v konstrukčních a projekčních organizacích,
nebo v pobočkách českých i zahraničních firem. Mohou
však pracovat i v příbuzných oborech, jako je tribotechnika,
doprava kapalin a plynů, čerpací technika, vodní
hospodářství, potrubní hydraulická a pneumatická doprava,
potrubní rozvody v chemickém průmyslu, energetice apod.
Studenti navazujícího magisterského studia se mohou
podílet na řešení výzkumných projektů katedry a absolventi
studia mohou pokračovat v doktorském studiu, které katedra
zajišťuje.
Diplomový projekt
Hydraulika
Roz.
2+3
2+2
1+3
2+3
2+2
3+2
2+3
2+2
2+2
2+2
2+3
Zak.
Zk
KZ
KZ
KZ
KZ
Zk
Zk
Zk
Zk
Zk
Zk
2+2
KZ
3+2
Zk
Hydraulika
Roz.
+3
0+5
1+3
2+2
2+2
Zak.
Zk
KZ
Zk
Zk
Zk
2+2
KZ
2+2
2+2
2+2
2+1
KZ
Zk
Zk
KZ
0+8
KZ
Doktorské studium
Po absolvování magisterského studia katedra nabízí
studentům možnost dalšího vzděláváni v rámci doktorského
studijního programu. Témata doktorských prací samozřejmě
úzce souvisejí s vědecko-výzkumnou činností katedry, jsou
podpořena grantovými aktivitami katedry a směrována do
oblastí:
 hydraulické a pneumatické pohony a jejich řízení,
 matematické modelování a počítačová simulace
dynamiky hydraulických a pneumatických prvků
a systémů,
 dynamické vlastnosti dlouhého potrubí s minerálním
olejem,
 experimentální a matematické vyšetřování kavitace ve
vodě a oleji,
 matematické modelování proudění kapalin a plynů
s přenosem tepla případně chemickými reakcemi,
 experimentální a matematický výzkum nestabilit
proudění,
 proudění suspenzí a nenewtonských kapalin (zejména
plastických maziv),
 hydraulické a pneumatické mechanismy,
 měření turbulence,
 řešení
ekologických problémů
matematickými
metodami.
V současné době jsou studenti přijímáni pro
hydrauliky a pneumatiky v rámci oboru Řízení
a procesů a pro oblast modelování proudění v rámci
Aplikovaná mechanika. Školitelé jsou samozřejmě
pracovníků katedry.
oblast
strojů
oboru
z řad
Průběh obhajoby disertační práce
Pohled na část zkušební komise
29
Počet absolventů oboru za jednotlivé období
Počet absolventů magisterského studijního oboru
do roku 2003
24
25
Počet absolventů
20
20
16 17
15
9
8
10
14
13
11
8
7
9
11
7
4
5
5
Rok ukončení studia
Počet absolventů bakalářského a magisterského
studijního oboru
23
25
20
Počet absolventů
20
20
14
13
10
10
6
19
17
14
9
22
20
17
15
24
22
15
14
12
10
8
5
5
0
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Rok ukončení studia
30
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1987
1988
0
0
Seznam absolventů magisterského studijního programu od vzniku studijního oboru:
rok 1987:
Bauer Tomáš, Berka Jiří, Čech Kamil, Doležal Jaroslav, Koňas Jiří, Maca Petr, Mencl Pavel, Navrátilová Jana,
Neuwirth Petr, Pavliska Martin, Přikryl Michal, Říha Miroslav, Rubeš Jiří, Rudolf Jaroslav, Ruský Tomáš,
Santarius Petr, Sedlář Petr, Soustružník Jan, Tománek Petr, Váňa Jaroslav, Videnka Ivo, Vojtek Tomáš, Waleczko
Milan, Zbořil Petr.
rok1988:
Bernát Vladimír, Dymáček Michal, Fojtík Luděk, Hladký Martin, Chrudina Lubomír, Jamroz Ladislav, Jirásek
Roman, Kamas Petr, Koróny Ivan, Krčmářová Sylva, Kuthan Roman, Navrátil Roman, Navrátilová Lenka, Pecina
Radek, Pernecký Jan, Vatras Tomáš.
rok 1989:
Albrecht Otakar, Čurda Čestmír, Kaprál Tomáš, Konečný Pavel, Koska Antonín, Ocisk Radomil, Pavlík Josef,
Plaček Petr, Polách Ladislav, Přikryl Vladimír, Šilhavík Radek, Sklenář René, Stárek Bohuslav, Steuer Radovan,
Vičař Pavel, Wolfová Markéta, Zeman Miloš.
rok 1990:
Buzek Michal, Harasim Michal, Pretsch Radim, Robek Zdeněk, Sanak Rostislav, Sikora Miroslav, Tomáš Roman,
Vaněk Jiří.
rok 1991:
rok 1992:
Běčák Zdeněk, Boczek Zdeněk, Feranc Martin, Gabryš Petr, Grochol Martin, Janečka Michael, Jorda Karel,
Mutina Petr, Neshoda Radim, Olšovský Radim, Onderka Tomáš.
rok 1993:
Blahetka Martin, Hájek Jiří, Heralt Jiří, Mojžíšek Pavel, Rusek Rudolf, Salinger Tomáš, Szalbot Radan, Trávník
Pavel, Zatloukal Radek.
rok 1994:
Karásek Robert, Oswald Jiří, Pavlík Marek, Štoll Slavomír, Vaňková Eva, Vidingoyo Douh B., Zoufalý Lumír.
rok 1995:
Čadan Martin, Fajkus Radim, Strakoš Pavel, Zabystrzan Ivo.
rok 1996:
Červený Tomáš, Jurásek Luděk, Krutinová Kateřina, Lhotáková Lada, Lišková Radana, Majer Daniel, Ondrušek
Jakub, Sanak Zdeněk, Slowiková Halina, Smička Miroslav, Volný Stanislav, Zeman Jiří, Zielinski Radim.
rok 1997:
Běhálek Aleš, Čudek Radim, Gallo Marian, Hyklová Jana, Kirnig Milan, Moravec Petr, Šamša Jiří, Vdoleček
Tomáš.
31
rok 1998:
Barč Roman, Bilková Jana, Boháč Pavel, Čihák Jiří, Dvořák Milan, Hájek Jiří, Janeček Jiří, Špaček Jaroslav,
Vašek Martin
rok 1999:
Bažanovský Martin, Hahn Marcel, Jasiok Přemysl, Kerlin Pavel, Koběrský Patrik, Milota Jaroslav, Průša Michal.
rok 2000:
Badura Petr, David Tomáš, Jaroš Roman, Novotný Jiří, Vícha Václav.
rok 2001:
Ambrož Petr, Boháč Tomáš, Hanke Stanislav, Chlápek Tomáš, Janošec Radim, Křupala Jiří, Nevařil Ladislav,
Poláček Aleš, Rautová Jana, Staněk Kamil, Ševčík Petr, Varaja Tomáš, Videcký Jan, Vrbas Zdeněk.
rok 2002:
Bojko Marian, Bonczek Petr, Burget Michal, Farnik Jiří, Fuxa Daniel, Holý Ondřej, Hrabovská Martina,
Hrabovský Martin, Húska Branislav, Indrák Zdeněk, Kozel Tomáš, Musiolek Adam, Ožana Michal, Rucká
Blanka, Sedláček Pavel, Svoboda Miroslav, Ševčík Petr, Urban Pavel, Vyroubal Michal, Zlattner Adam.
rok 2003:
Bauer Josef, Blejchař Tomáš, Dostálová Jarmila, Důbrava Petr, Dvořák Lukáš, Horák Lubomír, Kopeček Petr,
Kroliczek Marian, Maňák Martin, Meduna Jaroslav, Müllerová Monika.
rok 2004:
Bělka Štěpán, Bogumský Martin, Fabian Petr, Friedel Radim, Golka Martin, Gorgol Martin, Hradil Zdeněk, Kaloč
Roman, Mišun Přemysl, Orság Pavel, Osmančík Jiří, Strakoš Martin, Šojdr Marek.
rok 2005:
Beláčková Vendula, Buršík Marek, Číž Tomáš, Dressler Jindřich, Falada Jiří, Fekar David, Grič Martin, Chovanec
Petr, Jaroščák Radoslav, Jelenová Pavla, Kopecký Tomáš, Kundys Jan, Liška Ondřej, Motlak René, Odehnal
Karel, Siwek Stanislav, Slavík Jan, Šůstek Petr, Urbančík Květoslav, Waschut Witold.
rok 2006:
Múčka Petr, Palubják Tomáš, Roman Marek, Richtárová Jana, Skotnica Petr.
rok 2007:
Fiala Ondřej, Horák Ivo, Latečka Roman, Morávek Martin, Raut Pavel, Saleta Radim, Šipula Lukáš, Tomášek
Radim, Vidlák Marek, Vlček Jiří.
rok 2008:
Hruška Marek, Konopka Jan, Kučera Borek, Kyselý Jaroslav, Langer Jan, Ledvina Jan, Marák Radoslav, Milata
Jiří, Pavliková Barbora, Puda Martin.
rok 2009:
Abrahámek Petr, Byrtus Daniel, Dočkal Luděk, Dojčan Jan, Fojtášek Kamil, Hlubinka Viktor, Košař Petr, Krutil
Jaroslav, Maňák Václav, Michejda Leon, Misiarz Libor, Nytra René, Panáček Pavel, Polák Michal, Ryška Jiří,
Řepka Radim, Šeděnka Ladislav, Šlapák Patrik, Šmerda Viktor, Zavadil Lukáš.
32
rok 2010:
Babejová Sabina, Bielak Martin, Bílý Daniel, Bureček Adam, Janík Michal, Kopecká Marie, Kovács Marek,
Kozdera Michal, Kusák Tomáš, Mazač Martin, Paluzga Aleš, Petrák Peter, Sglunda Martin, Tomanec Miroslav.
rok 2011:
Beněk Jan, Byrtus Jan, Daněk Václav, Dobeš Jan, Galuška Michal, Izák Jakub, Kovář Jaroslav, Krč Petr, Kubáň
Zdeněk, Martynek Jakub, Mohler Lukáš, Mrovec Jakub, Náplava Petr, Zlámal Milan.
rok 2012:
Adamec Radek, Bereza Martin, Bujnoch Petr, Czapla Tadeusz, Dobeš Josef, Fus Martin, Kocur Jan, Kostka Ervín,
Kuric Michal, Mamica Marek, Matějka Petr, Pešl Vladimír, Petráš Martin, Škrabal Jiří, Štěpánek Ondřej, Urbanec
Adam, Vaníček Tomáš, Vávrová Hana, Wantulok Jiří, Zapletal Oldřich.
rok 2013:
Bordovský Patrik, Bosák Jan, Čumpl Martin, Hanák Jan, Hanko Tomáš, Hubert Tomáš, Komárek Petr, Kopčák
Jaromír, Kubala Tomáš, Kukelka Jiří, Liberda Jan, Prorok Tomáš, Sebera Vítězslav, Schubert Jan, Slavík Václav.
rok 2014:
Bakay Ladislav, Glinz Jakub, Havránek Ondřej, Henek Václav, Janík Vojtěch, Kadlček Petr, Lesák Michal,
Martinek Jakub, Munduch Bohuslav, Nemrava Jiří, Pavelčák Jan, Polášek Viktor, Pospíšil Milan, Příhoda Michal,
Rak Jiří, Sedláček Tomáš, Slawik Marek, Soumar Miroslav, Švrčina David, Vacula Petr, Vydomus Tomáš, Zanina
Martin.
Seznam obhájených disertačních prací v rámci katedry
rok 1996:
Téma disertační práce:
Školitel:
Dr. Ing. Miroslav Bova
Meranie stratových prietokov tekutinových prvkov
prof. Ing. Jaroslav Kopáček, CSc.
Téma disertační práce:
Školitel:
Dr. Ing. Radim Olšovský
Příspěvek k teorii a výpočtu pneumatického lamelového motoru
prof. Ing. Jaroslav Kopáček, CSc.
Téma disertační práce:
Školitel:
Dr. Ing. Lumír Hružík
Dynamické vlastnosti řetězce sériově řazených hydraulických prvků
prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc.
rok 1997:
33
rok 1999:
Téma disertační práce:
Školitel:
Dr. Ing. David Mrkvica
Modelování a simulace pneumatických řídicích prvků
prof. Ing. Jaroslav Kopáček, CSc.
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Sylva Drábková, Ph.D.
Matematické modelování neizotermních turbulentních proudů
prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc.
rok 2000:
Školitel:
Ing. Lada Lhotáková, Ph.D.
Numerické modelování proudění v rozváděcích kanálech hydrodynamického
čerpadla
prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc.
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Jiří Valošek, Ph.D.
Příspěvek k řízení hydromotorů připojených ke zdroji konstantního tlaku
doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc.
Téma disertační práce:
rok 2001:
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing Martin Vašina, Ph.D.
Energeticky úsporné hydraulické systémy zvedacích a nakládacích zařízení
montovaných na nákladní automobily
doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc.
rok 2005:
Školitel:
Ing. Monika Müllerová, Ph.D.
Matematické a fyzikální modelování přechodového proudění mezi relativně se
pohybujícími disky se zaměřením na metody nelineární mechaniky
prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc.
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Martin Pavliska, Ph.D.
Hydromechanické odstraňování okují při válcovacím procesu
prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc.
Téma disertační práce:
34
rok 2006:
Téma disertační práce:
Školitel:
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Tomáš Blejchař, Ph.D.
Matematické modelování nestacionárního proudění, kavitace a akustických projevů
v hydraulickém ventilu
prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.
Ing. Marian Bojko, Ph.D.
Matematické modelování průtoku plynných médií dmyšnými systémy do
kyslíkového reaktoru
prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.
Školitel:
Ing. Jiří Farnik, Ph.D.
Nestability v mezeře mezi dvěma relativně rotujícími koaxiálními válci a jejich
vyšetřování
prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc.
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Martin Golka, Ph.D.
Výzkum a modelování proudění v hydrodynamické spojce
prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Erik Stonawski, Ph.D.
Energeticky úsporný hydrostatický systém pro zvedání a spouštění hmotné zátěže
doc. Ing. Bohuslav Pavlok,CSc.
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Lukáš Dvořák, Ph.D.
Metodika návrhu, simulace a experimentální ověření pneumatických systémů
prof. Ing. Jaroslav Kopáček, CSc.
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Petr Fabian, Ph.D.
Metody matematického a fyzikálního experimentu v proudění
doc. Ing. Sylva Drábková, Ph.D.
Téma disertační práce:
rok 2007:
rok 2008:
35
rok 2010:
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Pavel Platoš, Ph.D.
Aplikace modelu proudění v oblasti ekologie
prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Barbora Frodlová, Ph.D.
Modelování proudění s uvažováním vlivu smáčivosti povrchů
prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.
rok 2012:
Školitel:
Ing. Jaroslav Krutil, Ph.D.
Numerické modelování proudění tekutin
v průmyslových aplikacích
prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Tran Hong Long Phan, Ph.D.
Modelování proudění v hydrodynamickém čerpadle
doc. Ing. Sylva Drábková, Ph.D.
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Lukáš Zavadil, Ph.D.
Vyšetřování parametrů hydraulických strojů s využitím numerických metod
doc. Ing. Sylva Drábková, Ph.D.
Téma disertační práce:
Školitel:
Ing. Adam Bureček, Ph.D.
Interakce kapaliny a stěny potrubí při nestacionárním proudění
prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.
Téma disertační práce:
s
přestupem
tepla
a
hořením
rok 2013:
Téma disertační práce:
Školitel:
36
Ing. Kamil Fojtášek, Ph.D.
Modelování a experimentální ověření
pracovních prvků
prof. Ing. Jaroslav Kopáček, CSc.
chování
elastických
pneumatických
Přehled vybraných disertačních prací v rámci
katedry:
Název disertační práce:
Matematické modelování průtoku plynných
dmyšnými systémy do kyslíkového reaktoru
Řešitel: Ing. Marian Bojko (2006)
médií
 Teorie proudění plynných látek s přestupem tepla
v dmyšných systémech konvertoru Oxyvit, definice
matematického modelu proudění.
 Spalování plynných paliv uvnitř tepelného reaktoru,
definování kinetiky chemických reakcí.
 Promíchávání tekuté lázně, definování modelu
proudění.
Název disertační práce:
Matematické modelování nestacionárního proudění,
kavitace a akustických projevů v hydraulickém ventilu
Řešitel: Ing. Tomáš Blejchař (2006)
 Matematický model řeší nestacionární proudění
v hydraulickém ventilu, které je doprovázeno zvýšenou
hladinou hluku.
 Součástí tvorby matematického modelu byla také
verifikace modelu na jednoduchém modelu ventilu,
u kterého bylo možné vizualizovat proudové pole
uvnitř prvku. Součástí měření bylo měření hluku
v bezdozvukové komoře.
 Podklady z verifikace modelu byly využity při
modelování proudění v reálném ventilu.
 Modelování
umožnilo
analýzu
proudění
v hydraulickém ventilu, protože vizualizace vzhledem
k malým vnitřním rozměrům nepřicházela v úvahu.
 Periodické vírové struktury byly identifikovány na
základě analýzy proudění, které se projevují jako hluk.
 Modifikace škrtících hran byla navržena na základě
výsledků CFD výpočtů a eliminovala nestacionární
proudění a tím i hluk.
Teplotní pole přívodní dmyšnou
Analýza proudění v hydraulickém ventilu
Teplotní pole plynného hořáku
Promíchávání tekuté lázně (vektorové pole kapalné lázně)
Modifikovaný ventil
37
Název disertační práce:
Výzkum a modelování proudění v hydrodynamické
spojce
Řešitel: Ing. Martin Golka (2007)
Název disertační práce:
Energeticky úsporný hydrostatický systém pro zvedání
a spouštění hmotné zátěže
Řešitel: Ing. Erik Stonawski (2007)
 Numerické modelování proudění na zjednodušeném
modelu hydrodynamické spojky.
 Numerické modelování proudění na modelu
hydrodynamické spojky HS 30 při různých skluzech
a stupních plnění.
 Získání výstupních charakteristik hydrodynamické
spojky HS 30 na sestaveném experimentálním zařízení.
 Srovnání těchto experimentálních výsledků s výsledky
numerického modelování a výpočtem na základě teorie
jednorozměrného vlákna.
 Numerické modelování rozběhu stojícího turbínového
kola hydrodynamické spojky HS 30.
 Experimentální zařízení ke stanovení celkové
energetické úspornosti a rovněž k ověření
matematických modelů.
 Hydraulický systém simuluje zapojení obvodu se
systémem akumulátoru. Soustava je optimalizována
vzhledem k maximální transformaci kinetické energie
na deformační práci při spouštění hmotných zátěží.
 Matematický model vyhodnocuje oblasti vlastních
frekvencí hydraulicko-mechanického obvodu.
 Stanovení tlakových špiček během spouštění hmotných
zátěží, které simulují matematické modely v různých
provozních stavech.
 Porovnání a vyhodnocení energetických účinnosti
hydraulického systému v různých provozních stavech.
Izoplochy objemového zlomku oleje při skluzu s = 5,2 %
38
Fyzikální model pro manipulaci s hmotnou zátěží
Název disertační práce:
Metody matematického a fyzikálního experimentu
v proudění tekutin
Řešitel: Ing. Petr Fabian (2008)
Název disertační práce:
Metodika návrhu, simulace a experimentální ověření
pneumatických systémů
Řešitel: Ing. Lukáš Dvořák (2008)
 V rámci práce byl rekonstruován aerodynamický tunel
a měření bylo modernizováno využitím digitálního
zpracování analogového signálu pomocí žárového
anemometru Mini CTA výrobce Dantec.
 Bylo provedeno testovací měření obtékání válce
a vyhodnocení časových řad metodou FFT. Tato úloha
byla také řešena pomocí matematického přístupu a to
jak ve 2D tak ve 3D v programu Fluent. Výsledky
všech přístupů byly verifikovány jak vzájemně tak s
literaturou.
 Fyzikální a matematické modelování obtékání dvou
válců v různých vzdálenostech, s různými poloměry,
zhodnocení frekvencí odtrhávání vírů (2D, 3D).
 Aplikace poznatků na praktické úloze (2D, 3D) (komín
se spirálovým límcem).
 Zmapování problematiky návrhu průtočných prvků z
důvodu návaznosti na matematické modelování.
 Vytvoření matematických modelů vybraných prvků
a systémů pomocí RHD odporů (odporů proti pohybu,
zrychlení a deformaci) a ověření počítačovou simulací.
 Experimentální ověření výsledků simulace a na základě
porovnání
vytvoření
verifikované
podoby
matematických modelů.
 Sestavení výpočetního programu pro simulaci
dynamického chování vybraných pneumatických
systémů.
Aerodynamický tunel
Řešení obtékání válce v programu Fluent
Průběh rychlosti pístu
Průběh tlaků v pracovních
prostorech
39
Název disertační práce:
Aplikace modelu proudění v oblasti ekologie
Řešitel: Ing. Pavel Platoš (2010)
 Zpracování teorie matematického modelování proudění
a chemických reakcí v mezní vrstvě zemské atmosféry.
 Specifikace vazby CFD s prostředky GIS, otestování
na příkladech.
 Dynamické modelování pro oblasti lokálního
charakteru.
 Dynamické modelování pro oblasti velkých měřítek.
 Dynamické
modelování
s chemickou
reakcí
distribuované látky (fotochemickou generací ozónu).
Název disertační práce:
Vyšetřování parametrů hydraulických strojů s využitím
numerických metod
Řešitel: Ing. Lukáš Zavadil (2012)
 Využití numerických metod pro vyšetření stability
 −  charakteristiky odstředivého čerpadla.
 Vyšetření závislosti hydraulické účinnosti na
dopravovaném množství.
 Stanovení velikosti a směru působení radiální síly
působící na rotor čerpadla.
 Predikce parametrů čerpadla za různých provozních
podmínek.
 Predikce parametrů čerpadla při provozu v kavitačním
režimu.
Odstředivé čerpadlo
Rychlost [m·s-1] pro model bez aktivace produkce O3.
40
H – Q charakteristiky čerpadla
Kontury rychlosti
Název disertační práce:
Modelování proudění s uvažováním vlivu smáčivosti
povrchů
Řešitel: Ing. Barbora Frodlová (2012)
Název disertační práce:
Numerické modelování proudění tekutin s přestupem
tepla a hořením v průmyslových aplikacích
Řešitel: Ing. Jaroslav Krutil (2012)
 Vytvoření matematického modelu proudění při úplné
a částečné smáčivosti stěn a následné numerické
modelování vybraných úloh.
 Specifikace a realizace fyzikálních experimentů pro
určení adhezního součinitele .
 Určení adhezního součinitele na základě fyzikálních
experimentů metodou numerického modelování,
porovnání výsledků s teorií a přiřazení hodnot
adhezního součinitele jednotlivých materiálů.
 Specifikace možností aplikace částečné smáčivosti na
další úlohy – kavitace v Lavalově dýze.
 Teorie hoření plynných a pevných látek a tvorba
matematického modelu.
 Požár – experimentální a numerické metody
zpracování.
 Teorie výbuchu a tvorba matematického modelu.
 Výbuch – experimentální a numerické metody
zpracování.
Kontury teplotního pole v čase
Srovnání rychlostních profilů
Tlakové pole v čase
Lavalova dýza
41
Název disertační práce:
Interakce kapaliny a stěny potrubí při nestacionárním
proudění
Řešitel: Ing. Adam Bureček (2013)
 Experimentální a numerické stanovení statických
a dynamických vlastností hydraulického vedení –
hadic, potrubí a kapaliny.
 Experimentální a numerické vyhodnocení vlivu
statických a dynamických parametrů vedení na
komplexní hydraulický systém.
 Metodika vytvoření jednocestné a dvoucestné FSI
analýzy.
Název disertační práce:
Modelování a experimentální ověření
elastických pneumatických pracovních prvků
Řešitel: Ing. Kamil Fojtášek (2013)
chování
 Vytvoření
matematického
modelu
vybraného
pneumatického motoru s elastickým pracovním
členem.
 Návrh experimentálního zařízení pro měření statických
charakteristik pneumatických motorů s elastickým
pracovním členem.
 Porovnání výsledků simulace a experimentu a následná
verifikace vytvořených matematických modelů.
Pneumatický membránový motor
Deformace stěny hadice u dvoucestné FSI analýzy
42
Experimentální měřicí zařízení
Průběh napětí a deformace
měchového motoru
ESF projekty – Evropské sociální fondy
Název projektu:
E-learningové prvky pro podporu výuky odborných
a technických předmětů (2006-2008)
Číslo projektu: CZ.O4.01.3/3.2.15.2/0326
Žadatel: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava
– doc. RNDr. Jana Šarmanová, CSc.
Zapojené fakulty: Fakulta strojní
Fakulta elektrotechniky a informatiky
Fakulta stavební
Základním cílem projektu bylo zvýšení kvality
vysokoškolských studijních opor o tyto prvky: zpracování
textů do podoby distanční opory, doplnění cílů kapitol,
doplnění řešenými příklady teoretickými i z praxe, otázkami
a úlohami pro samostatné řešení studentem. Textová část
doplněna videosekvencemi (pohled na reálné provozy,
laboratorní měření apod., případně zaznamenané živé
přednášky – o ty mají studenti velký zájem). Statický popis
v textu doplněn o počítačové animace s dynamickým
a opakovatelným
zobrazením
popisovaných
dějů.
Interaktivní programy umožňují studentům modelovat
teoretické i reálné děje, změnou zadaných parametrů
samostatně studovat změnu výsledku.
Kapitoly byly doplněny množinami teoretických otázek
a praktických úloh s klíčem k řešení, nebo pomocí LMS
automaticky vyhodnocované – pro ověření znalostí před
zkouškou. Na VŠB-TU Ostrava je již používáno několik
LMS, zkušenosti byly využity i v projektu.
Takto upravené studijní materiály slouží k vyrovnání
příležitostí v přístupu ke vzdělání pro všechny skupiny
obyvatelstva, handicapované jak zdravotně, tak sociálně
nebo geograficky a zajistí komplexní přístup k řešení
vzdělanosti osob se speciálními potřebami. Moderní
e-learningovou formou studia jsou motivování účastníci
studia ke zvyšování vlastní gramotnosti v oblasti ICT.
Nezanedbatelným cílem je i zvýšení zájmu mládeže
o studium technických oborů.
Pedagogům se po počátečním náročném zpracování
výukových materiálů sníží náročnost na přípravu výuky
a hlavně na rutinní testování a zkoušení studentů. Vedlejším
cílem je zvýšení kvalifikace pedagogů v používání
e-learningu.
Definice zatěžovacího obrazce pro tlakovou sílu F
V rámci katedry byl projekt cílen na předmět Mechanika
tekutin, který je přednášen ve 2. ročníku bakalářského studia
v zimním semestru na Fakultě strojní. Garantem předmětu je
doc. Ing. Sylva Drábková, Ph.D. Předmět je povinný a je
zakončen zkouškou.
V e-learningových skriptech byla vypracována textová
část, která byla doplněna o názornější obrázky, animace,
videa, programy, vzorové příklady, nevypracované příklady
a testy.
Kármánova vírová stezka za obtékaným válcem
43
Název projektu:
Výuka předmětů Mechanika tekutin a Termomechanika
(2006-2008)
Číslo projektu: CZ.O4.1.03/3.2.15.2/0349
Žadatel: ZČU v Plzni, Fakulta strojní, Katedra energetických
strojů a zařízení – doc. Ing. Jiří Polanský, Ph.D.
Partneři: TU Liberec, Fakulta strojní, Katedra energetických
zařízení – doc. Ing. Jiří Unger, CSc.,
VŠB-TU Ostrava, Fakulta strojní, Katedra hydromechaniky
a hydraulických zařízení – doc. RNDr. Milada Kozubková,
CSc.,
ŠKODA POWER, a.s. – Ing. Jan Musil, CSc.,
GEA-LVZ, a.s. – Ing Petr Kučera.
Projekt byl zaměřen na zkvalitnění a zatraktivnění výuky
teoretických
předmětů
Mechanika
tekutin
a Termomechanika na vysokých školách technického
zaměření, protože tyto technické vysoké školy se potýkají s
problémem malého zájmu studentů o technické obory.
Důvodem je obtížnost studia a navíc v současné době
studuje velká část posluchačů formou distanční. Tudíž je
nutné se zabývat problémem kvalitnějšího a širšího
zpřístupnění technických předmětů, protože takto vyškolení
absolventi se lépe uplatní na trhu práce. Během řešení
projektu proběhla příprava a výroba výukových pomůcek
určených pro hlubší pochopení fyzikálních principů
Mechaniky tekutin a Termomechaniky.
Jednotlivá partnerská pracoviště se s ohledem na svá
specifická zaměření soustředila na výrobu speciálních
audiovizuálních
pomůcek,
demonstračních
modelů,
cvičebnic, využití internetu apod. Vybraní studenti byli
zapojeni do řešení úkolů vědy na katedrách, aby byl
podchycen jejich zájem o vědeckou práci. V neposlední řadě
šlo o zvýšení motivace studentů ke studiu oboru, ve kterém
je trvalý nedostatek vysokoškolských absolventů. Uvedený
projekt měl za úkol rozšířit technické vzdělávání potřebné
pro získání a udržení si zaměstnání absolventů vysokých
škol.
44
Na katedře byl projekt realizován na měření
hydraulických ztrát ve vodní trati, cejchování průřezových
měřidel, měření průtoku ocejchovanou clonou na olejové
trati,
měření
třecích
ztrát
mazacího
systému
nenewtonowských kapalin, měření hydraulického rázu
v závislosti na době uzavírání ventilu atd.
Měření hydraulických místních ztrát v potrubním systému
Měření hydraulického rázu v závislosti na době uzavírání
ventilu
Název projektu:
Inovace vzdělávání strojních inženýrů pro jadernou
energetiku (2009-2012)
Číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/07.0234
Žadatel: ZČU v Plzni – doc. Ing. Jiří Polanský, Ph.D.
Partneři: TU Liberec - doc. Ing. Karel Fraňa, Ph.D.,
VŠB-TU Ostrava – Ing. Miloslav Žáček.
Národní strojírenský klastr.
Vzhledem k úzké spolupráci s průmyslovými podniky
v regionu a rozvoji výroby některých komponent jaderné
energetiky byly aktivity zaměřeny převážně na inovaci
předmětů z oblasti technologické (výroba parogenerátorů,
kompenzátorů objemu a dalších těžkých komponentů pro
jaderné elektrárny nového typu VVER1200). Dále pak také
na oblast řízení a regulace výroby elektrické energie
v jaderných elektrárnách a nakládaní s jaderným odpadem.
Inovace výuky byla směřována samozřejmě také na
seznámení studentů s principem činnosti jaderného reaktoru,
s novými typy reaktorů a novými trendy v oblasti jaderné
energetiky. V oblasti související s jadernou energetikou se
inovace dotkla např. předmětů Potrubní systémy
a energetické rozvody, Jaderná energetika, Tekutinové
mechanismy apod.
Důvodem zapojení Národního strojírenského klastru do
projektu byla větší propojenost vzdělávacího systému na
VŠB-TU Ostrava i partnerských univerzitách s průmyslovou
sférou. Tento partner se aktivně podílel především na
zajištění odborníků z praxe. Jejich úloha spočívala ve využití
svých odborných zkušeností při přípravě a zpracování osnov
inovovaných kurzů. Tito odborníci zároveň zajištovali
exkurze do svých závodů, stáže vybraných studentů
a zadávání semestrálních, bakalářských, diplomových
a disertačních prací.
Na modernizaci studijních programů zaměřených na
energetiku se podíleli především pracovníci Katedry
energetiky 361. Inovace výuky přesahující rámec
energetického zaměření byly naplňovány činností
pracovníků Katedry hydromechaniky a hydraulických
zařízení 338.
Modelování přenosu tepla,
hmoty a hybnosti
Potrubní systémy a armatury
Název projektu:
Partnerství v oblasti energetiky a životního prostředí (20092012)
Číslo projektu: CZ.1.07/2.4.00/12.0001
Žadatel: TUv Liberci - doc. Ing. Karel Fraňa, Ph.D.
Partneři: VŠB–TU Ostrava – doc. Dr. Ing. Lumír Hružík,
ZČU v Plzni - doc. Ing. Jiří Polanský, Ph.D.
Předmětem projektu bylo prohloubení partnerství mezi
pracovišti technických univerzit v oblasti energetiky
a životního prostředí. Současně byla také cílem projektu
snaha o navázání kontaktů mezi partnery projektu
a aplikační a státní sférou. Výstupem projektu je užší
spolupráce mezi pracovišti partnerů, která byla upevněna
pořádáním společných seminářů a konferencí s cílem
výměny informací ohledně výuky a přístupů k managementu
v oblasti energetiky a životního prostředí. Výsledkem je
rovněž společná on-line webová aplikace, sdílené vzdělávací
materiály a pomůcky. Vzájemné personální kontakty byly
dále upevněny pracovními a studijními pobyty pracovníků
projektu na partnerských organizacích.
45
Tyto poznatky vedou k praktičtější výuce, a zároveň
umožňují úzce navázat a prohloubit spolupráci s průmyslem,
a to jednak společnou přípravou studentů a také zadáváním
společných témat včetně odborných konzultací, popř.
technické podpory. Kromě toho je rovněž umožní
akademickým pracovníkům přístup k informačním
a vzdělávacím materiálům.
Přednáška ze semináře – Odstraňování ekologických zátěží
v energetice a životním prostředí
Realizací projektu vznikly kontakty na aplikační
(výrobci, distributoři a prodejci energie atd.) a státní sféru.
Pracovníci univerzity využívají nové kontakty ke
konzultacím, posilování praktické výuky, získávání přehledu
o aktuálním stavu v energetice včetně očekávaných trendů.
V oblasti státní sféry umožňují nové kontakty lepší orientaci
v nových předpisech a normách, lepší přehled o současných
trendech vývoje ochrany životního prostředí (nové emisní
normy) apod.
Odstraňování ekologických zátěží v energetice a životním
prostředí – exkurze elektrárna Třebovice
46
Prezentace doktorandů k řešeným doktorským pracím
v rámci workshopu
Rozšířením kontaktů mezi partnery je rovněž dosažena
lepší koordinace ve výuce energetiky a životního prostředí
a je posílen transfer informací. Tímto se napomohlo
jednotlivým partnerům posílit svoji odbornost v konkrétní
části oboru energetiky a životního prostředí. Studenti můžou
získat po odborné stránce prakticky zaměřené téma
závěrečné práce, možnost odborných konzultací spojených s
návštěvou v aplikační sféře a také navázání konkrétních
osobních kontaktů. Studenti se mohou lépe se orientovat na
pracovním trhu, navázat kontakty již během studia, zaměřit
svoji přípravu praktických směrem, popřípadě si zajistit svůj
další profesní růst i po skončení studia. Na projektu se
podílela rovněž Katedra energetiky VŠB-TU Ostrava.
Název projektu:
Energetické fórum (2010-2012)
Číslo projektu: CZ.1.07/2.4.00/12.0028
Žadatel: VUT v Brně – doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D.,
Partneři: VŠB – TU Ostrava – Ing. Lukáš Dvořák, Ph.D.,
ZČU v Plzni – RNDr. Petr Martinec
Český svaz zaměstnavatelů v energetice
Projekt byl zaměřen na prohlubování spolupráce
vysokoškolských pracovišť věnujících se oblasti energetiky,
procesů a ochrany životního prostředí, a jejich
průmyslových partnerů. Cílovou skupinu zapojenou do
projektu tvořili akademičtí pracovníci a studenti doktorských
studijních
programů
jednotlivých
vysokoškolských
pracovišť zapojených do projektu a vybraní studenti
magisterského, případně i bakalářského studia. Účelem
projektu byla podpora výměny informací mezi
akademickými pracovišti vzájemně a také s průmyslovými
partnery formou workshopů, seminářů, konferencí
a informačních portálů, s cílem navázání kontaktů
a spolupráce jednotlivých pracovišť.
Západočeské
univerzity
v Plzni
a
Český
svaz
zaměstnavatelů v energetice.
Přínosem projektu je rozvoj spolupráce a výměna
zkušeností mezi akademickými pracovišti v oblasti
energetiky, rozvoj spolupráce akademických pracovišť
a průmyslu v oblasti vědy a výzkumu. Dále pak zlepšení
komunikace v oblasti vzdělávání tak, aby profil absolventů
VŠ lépe odpovídal potřebám průmyslových partnerů
a zvýšení
informovanosti
o
výzkumně-vývojových
kapacitách akademických pracovišť vedoucí k zintenzivnění
spolupráce s aplikační sférou.
Setkání kateder mechaniky tekutin a termomechaniky – 2010
Rožnov pod Radhoštěm
Setkání kateder mechaniky tekutin a termomechaniky – 2010
Rožnov pod Radhoštěm
Do projektu byla zapojena pracoviště Vysokého učení
technického v Brně, VŠB - Technické univerzity Ostrava,
Konference Energetika a životní prostředí - 2012
47
Laboratoře
Katedra hydromechaniky a hydraulických zařízení
využívá výukové laboratoře v oblasti hydraulických
a pneumatických mechanismů, hydraulických pohonů,
mechaniky tekutin a tyto laboratoře jsou využívány jak pro
výuku, tak pro vědecko-výzkumnou činnost. Dále studenti
oboru mohou využívat počítačovou učebnu katedry
a výpočetní centrum SPC (superpočítačové centrum VŠB TU Ostrava). Výpočetní prostředí SPC umožňuje přípravu,
zpracování a následnou vizualizaci náročných inženýrských
úloh v předmětech Modelování proudění s přenosem tepla
a 3D proudění aj.
Laboratoře katedry byly v uplynulých letech významným
způsobem inovovány. Z investičních prostředků byl pořízen
rotační viskozimetr - reometr od firmy Brookfield a žárový
anemometr včetně software a AD převodníku od firmy
Dantec Dynamics. Z prostředků MŠMT byly pořízeny
moderní pneumatické prvky včetně proporcionálních
rozváděčů a prostředky řízení pro sestavení manipulátorů,
řízených programovatelnými automaty, pneumatického
servopohonu a SoftStopu. Rovněž byla pořízena průmyslová
sběrnice AS-i s programovatelným masterem a několika
pneumatickými AirBoxy, pracujícími jako slaves a měřicí
systém
M5050
firmy
Hydrotechnik,
hydraulické
praktikátory firmy Parker pro základní prvky a pro
proporcionální techniku, zařízení pro vizualizaci proudění
v odstředivém čerpadle, plunžrovém čerpadle a řazení
čerpadel Armfield. Z investiční dotace byl pořízen
elektrohydraulický lineární servopohon, přístroj pro
kontinuální snímání nečistot v kapalině. Z finančního daru
od firmy SMC Industrial Automation CZ byla vybavena
špičková laboratoř pneumatických mechanismů čtyřmi
trenažéry, robotickým pracovištěm s robotem Mitsubishi
a nejmodernější řídicí a měřicí technikou. V rámci řešení
grantů ESF byla inovována nebo vytvořena zařízení pro
laboratorní měření úloh mechaniky tekutin, která jsou
48
využívána i v dalších předmětech zabezpečovaných
katedrou.
Katedra disponuje moderním softwarovým vybavením,
např. Ansys-Fluent, Pneusim Pro, Automation Studio,
Videoscan, Matlab-Simulink s toolboxy Real Time, Control
System, SimMechanics, SimHydraulics, Virtual Reality
a Signal Procesing a dalšími.
Pro prostorové modelování proudění je využíváno
hardwarové a softwarové vybavení školy:
• hardwarové vybavení pro neinteraktivní (dávkový) režim
výpočtů Cluster Termit, Cluster Alfa, zařízení pro
interaktivní režim výpočtů s uzly enigma, isac, opteron,
quad a později využívané zařízení národního centra
excelentního výzkumu IT4I,
• Ansys-Fluent 13, 14 a Design Modeler a ANSYS Meshing
pro výpočty a generace sítě s 20 licencemi a 15 licencemi
pro paralelní výpočty.
Laserový čítač nečistot v oleji - Parker
Laboratoř hydraulických pohonů
Laboratoř se nachází v místnosti G226. Je vybavena
stendy, na nichž se provádí řada měření do několika
předmětů:
Tekutinových
mechanismů,
Technické
diagnostiky a spolehlivosti hydraulických mechanizmů,
Mazací techniky, Hydraulických prvků a systémů a Řízení
hydraulických mechanizmů.
Měření statických a dynamických vlastností rotačního
pohonu s proporcionálním rozváděčem a hmotnou zátěží:
 Měření statické  −  charakteristiky rotačního
pohonu, kde  je průtok do hydromotoru,  je řídicí
napětí na vstupu regulátoru hydrogenerátoru.
 Měření statické –  charakteristiky pohonu, kde  je
moment na brzdě rotačního hydromotoru,  jsou
otáčky hydromotoru.
 Měření přechodové charakteristiky pohonu s hmotnou
zátěží, realizovanou hmotnými kotouči na hřídeli
rotačního hydromotoru. Stanovení vlastní frekvence
pohonu.
Měření dynamických vlastností lineárního servopohonu:
 Měření odezvy lineárního servopohonu na standardní
řídicí signály: skokový signál, rampovou funkci,
sinusový signál.
 Vyhodnocení frekvenční charakteristiky servopohonu
při různě velké hmotné zátěži.
 Demonstrace vlivu změny parametrů PID regulátoru na
přechodovou charakteristiku.
 Sestavení matematického modelu servopohonu,
simulace přechodové charakteristiky, porovnání s
měřením.
49
Měření reologických vlastností plastických maziv:
 Měření tokové křivky plastického maziva na
viskozimetru fy Brookfield.
 Měření tlakové ztráty v potrubí při proudění
plastického maziva a porovnání s výpočtem podle
navrženého reologického modelu.
hydrogenerátor o průtoku  = 2 3 ∙ −1 při
maximálním pracovním tlaku  = 280 . Zařízení je
vybaveno ohřívačem kapaliny. Pomocí soustavy ovládacích
ventilů je trubka (hadice) nejprve naplněna olejem při
požadovaném pracovním tlaku. Měří se množství kapaliny,
které vyteče z trubky nebo hadice do odměrné trubice při
otevření výstupního ventilu z trubky (hadice), kdy dojde
k poklesu tlaku v trubce (hadici) na tlak atmosférický.
Měření se opakuje pro různé hodnoty pracovního tlaku.
Laboratoř hydraulických zařízení
Další zařízení v rámci laboratoře umožňuje měřit
objemový modul pružnosti oleje a modul pružnosti
hydraulické hadice naplněné olejem v závislosti na tlaku
a rovněž na teplotě. Zdrojem průtoku je zubový
50
Laboratoř se nachází v místnosti E308 a je vybavena
dvěma trenažéry. Hydraulický trenažér k procvičování
základních hydraulických obvodů umožňuje na základě
tištěných materiálů sestavit jednotlivé hydraulické obvody
a demonstrovat jejich funkci. Na panelu jsou pevně
umístěny hydraulické prvky (přímočaré hydromotory,
rotační hydromotor, elektricky a mechanicky ovládané
rozváděče, škrticí ventily, jednosměrné ventily, tlakové
ventily aj.). Propojování jednotlivých hydraulických prvků
se realizuje pomocí hadic. Snadné zapojení obvodů
umožňují rychlospojky. Na praktikátoru jsou demonstrovány
např. úlohy řízení směru pohybu hydromotoru rozváděči,
řízení rychlosti hydromotorů škrticími ventily aj. Na
praktikátoru jsou rovněž měřeny statické charakteristiky
hydraulických prvků (např.  −  charakteristika škrticího
ventilu, nebo rozváděče).
hlučnost. K dispozici je základní proporcionální ventil
s externí elektronikou, ventil s integrovanou elektronikou
a proporcionální ventil DF plus s parametry blízkými
servoventilu. Jako spotřebiče slouží dva přímočaré
hydromotory. Jeden z nich je vybaven integrovaným
snímačem polohy. Trenažér umožňuje řídit polohu a rychlost
pístnice hydromotoru. Pro řízení tlaku je trenažér vybaven
proporcionálním
tlakovým
ventilem
s integrovanou
elektronikou. K dispozici jsou regulační karty PWD, PCD,
PZD a PID. Nastavení regulačních karet je realizováno
pomocí softwaru ProPxD.
Měření kavitace zubového čerpadla:
Další trenažér fy Parker je určen k praktické výuce
proporcionální techniky v hydraulice. Umožňuje sestavit
hydraulický obvod propojením hydraulických prvků
hadicemi. Je vybaven lamelovým čerpadlem pro minimální
 Demonstrace vzniku kavitace v sacím vedení čerpadla
při uzavírání ventilu na vstupu do potrubí, současné
měření podtlaku, průtoku a hlučnosti při rozvoji
a vzniku kavitace při měření s minerálním olejem.
 Totéž měření pro minerální oleje různých viskózních
tříd a různé teploty.
 Totéž měření pro polyglykoly.
 Demonstrace vzniku kavitace v sacím vedení při změně
otáček čerpadla (řízení průtoku čerpadla).
51
Laboratoř vědy a výzkumu
V budově N, místnosti N108 jsou umístěny zařízení za
účelem vědy a výzkumu. Experimentální zařízení jsou
zaměřeny do oblastí: stanovení dynamiky potrubí s
minerálním olejem (měření frekvenčních a přechodových
charakteristik), měření technických parametrů rotačních
hydromotorů (měření průtokové, momentové a otáčkové
charakteristiky), hydrodynamických převodů (měření
výstupní charakteristiky hydrodynamické spojky), proudění
mezi rotujícími válci aj.
Experimentální stanovení dynamických vlastností potrubí
s minerálním olejem:
 Měření pulzujícího tlaku a experimentální stanovení
frekvenčních charakteristik tlaku v dlouhém potrubí.
 Měření přechodových charakteristik tlaku v potrubí bez
a s akumulátorem.
 Experimentální stanovení rychlosti zvuku v potrubí s
minerálním olejem.
 Měření pulzujícího průtoku.
 Tlakové
pulzy
jsou
generovány
pomocí
proporcionálního rozváděče.
52
Měření technických a životnostních parametrů hydromotorů:
 Měření
otáčkové,
momentové
a
průtokové
charakteristiky rotačních hydromotorů.
 Vyhodnocení průtokové, mechanicko-hydraulické
a celkové účinnosti rotačních hydromotorů.
 Měření
životnostních
parametrů
rotačních
hydromotorů.
 Měření charakteristik hydromotorů je realizováno
pomocí měřicích přístrojů M 5050 a M 5000
Hydrotechnik a snímačů tlaku, průtoku, otáček,
momentu a teploty.
Experimentální stanovení charakteristik hydrodynamické
spojky:
Měření nestabilit proudění mezi rotujícími koncentrickými
válci:
 Měření
výstupní
charakteristiky
 = (  )
hydrodynamické spojky - závislosti momentu
turbínového kola  na otáčkách turbínového kola   .
Výstupní charakteristika spojky je měřena buď při
konstantním objemu kapalinové náplně  spojky
a různých otáčkách č čerpadlového kola, nebo při
konstantních otáčkách č čerpadlového kola
a proměnlivém objemu kapalinové náplně  .
 Stanovení účinnosti hydrodynamické spojky.
 Otáčky čerpadlového a turbínového kola jsou měřeny
pomocí dvou snímačů otáček a měřicího přístroje M
5050 Hydrotechnik. Moment na hřídeli turbínového
kola je měřen pomocí snímače momentu a
vyhodnocovací jednotky Burster Präzisionsmeßtechnik
GmbH & Co. KG.
 Otáčením vnitřního válce je vyvoláno proudění vazké
kapaliny v úzké mezeře
 Zvyšováním úhlové rychlosti rotace proudění přechází
z laminarity do turbulence. Přechod do turbulence je
charakterizován různými vírovými strukturami, to je
cílem numerického i experimentálního zkoumání.
Couett.
proudění
Taylorovy
víry
Vlnový
režim
Modul.
režim
Turbulence
Měření proudění v Lavalově dýze:
 Simulace proudění v rovinné a prostorové Lavalově
dýze.
 Vizualizace kavitace v Lavalových dýzách pro různé
průtoky.
 Možnost experimentálně získané hodnoty porovnat
s numerickým modelováním.
53
 Definování okrajových podmínek pro vodu při
modelování v softwaru ANSYS Fluent.
 Možnost pozorovat kavitační jev při proudění vody.
 Stanovení obsahu vzduchu v kapalině a vliv vzduchu
při modelování.
 Řešení diplomových a disertačních prací.
Měřené fyzikální veličiny (tlak, průtok) slouží jako vstupní
data k numerické simulací prováděné pomocí software
Matlab Simulink a ANSYS Fluent. Lze zkoumat oblast
poklesu tlaku při uzavření ventilu na začátku potrubí
a rovněž oblast nárůstu tlaku při uzavření ventilu na konci
potrubí. Z důvodu opakovatelnosti podmínek měření jsou
v obvodu dvě nádrže, jelikož je nutné znát obsah vzduchu
v oleji. Výsledky experimentálního měření poskytují
možnost verifikace definovaných matematických modelů
dynamických změn a vzájemné porovnání vyhodnocené
oblasti.
Vodní trať pro měření charakteristik ventilů a demonstraci
hydraulické dopravy:
Experimentální zařízení
proudění oleje v potrubí:
pro
měření
nestacionárního
Experimentální měřící zařízení může být využito ke
zkoumání vzniku vzduchového mraku (popř. kavitace) při
uzavírání ventilu na začátku potrubí (tzv. zpětný ráz).
54
Experimentální zařízení slouží pro měření charakteristik
ventilů a testování problematiky kavitace ve ventilu. Lze
určit základní koeficienty ventilů, např. průtokový
koeficient, kavitační koeficient, odporový koeficient. Tyto
koeficienty jsou určující pro charakteristiku ventilu, tedy
jeho tlakovou ztrátu závislou na průtoku. Definice těchto
koeficientů slouží jako podklad pro projektanty při návrhu
potrubních sítí.
Měřené fyzikální veličiny (tlak, průtok) slouží jako
vstupní data k numerické simulaci prováděné pomocí
software ANSYS Fluent. Výsledky experimentálního měření
poskytují možnost verifikace definovaných matematických
modelů dynamických změn a vzájemné porovnání
vyhodnocené oblasti.
Zařízení umožňuje po úpravě také demonstraci
hydraulické dopravy.
Zařízení pro experimentální stanovení
vlastností hydraulického vedení:
minerální olej. Experimentální zařízení slouží
k verifikaci a optimalizací numerických modelů.
dále
materiálových
Experimentální zařízení umožňuje realizovat dynamické
děje hydraulického obvodu a vyhodnotit materiálové
vlastnosti hydraulického vedení. Součástí obvodu je
přímočarý hydromotor s hmotnou zátěží vybavený
snímačem polohy pístu. Tento motor je připojen pomocí
hydraulického vedení k agregátu a je ovládán
proporcionálním rozváděčem. Ten umožňuje zvedanou zátěž
skokově zastavit a tím navodit dynamický děj (hydraulický
ráz). Hmotnou zátěž lze měnit podle požadavků měření
v rozmezí 0 ÷ 500 . Při měření jsou zaznamenány
hodnoty tlaků v jednotlivých větvích a také kmitání polohy
pístu hydromotoru. Dále je vyhodnocena odezva na tento
dynamický děj. Jako hydraulické vedení je použito ocelové
potrubí, různé typy hydraulických hadic nebo jejich
kombinace. Při porovnání odezvy u různých typů
hydraulického vedení lze vyhodnotit vliv materiálových
vlastností na dynamický děj. Pracovní kapalinou je
Experimentální
zařízení
pro
měření
statických
a dynamických parametrů hydraulických obvodů:
Zkušební zařízení pro měření statických a dynamických
parametrů hydraulického obvodu. Jedná se o zařízení s
55
přímočarým hydromotorem na proměření dynamických
vlastností při zvedání a spouštění hmotné zátěže a k ověření
energetické bilance hydraulického obvodu. Experimentální
měřicí zařízení slouží jako zdroj vstupních dat k numerické
simulaci prováděné pomocí software MATLAB Simulink.
Výsledky měření mají za cíl verifikaci matematických
modelů dynamiky hydraulického obvodu s hmotnou zátěží.
Zařízení se dá využít též pro ověření účinnosti hydromotoru,
hydrogenerátoru a možnosti rekuperace získané energie do
elektrické sítě.
56
Zařízení pro experimentální stanovení únosnosti axiálního
hydrostatického ložiska:
Jedná se o experimentální zařízení pro vyhodnocování
únosnosti axiálního hydrostatického ložiska. Lze na něm
měřit a vyhodnocovat statické i dynamické parametry.
Pomocí zařízení je možné simulovat konstantní zatížení,
náhlé změny zatížení, nebo také rozběh a doběh axiálního
hydrostatického ložiska. Z experimentálního zařízení lze
získat vstupní data, která slouží k verifikaci dat získaných
z numerického modelování.
Laboratoř pneumatiky
Laboratoř se nachází v budově Nové menzy, místnost
NM 325. Laboratoř je vybavena širokou prvkovou
základnou a trenažéry firem Festo a SMC. Veškeré vybavení
slouží k výuce studentů především v rámci předmětů
Pneumatické prvky a systémy, Řízení pneumatických
mechanismů. Studenti si na trenažérech mohou prakticky
ověřit funkci navrhovaných pneumatických mechanismů.
Laboratoř je rovněž vybavena měřicí technikou pro měření
parametrů
stlačeného
vzduchu
a
pneumatických
mechanismů.
V laboratoři jsou dále počítače, které slouží nejen
k výuce předmětů týkajících se pneumatiky, ale jsou zároveň
k dispozici studentům pro samostatnou práci, např. pro
kreslení a simulaci funkce hydraulických a pneumatických
obvodů v programu Automation Studio atd.
Řízení činnosti pneumatických motorů, např. sledu jejich
úkonů, lze realizovat několika způsoby. Je možné ruční
řízení, pneumatické (pomocí stlačeného vzduchu), elektrické
a často také vzájemná kombinace uvedených způsobů.
Jednodušší pracovní cykly dvou pneumomotorů lze
realizovat řízením pneumatickým, přičemž signály pro další
operaci jsou získávány z koncových spínačů zdvihu. Pro
řízení většího počtu pneumomotorů a tedy složitějších
operací lze použít tzv. taktovací řetězce.
Elektropneumatické obvody se vyznačují tím, že stlačený
vzduch je v nich použit pouze pro přenos energie, tedy
vykonání požadované práce. Řízení jednotlivých úkonů,
tedy přenos signálu, je zde realizován elektricky. Řízení
pomocí elektrických zařízení lze rozčlenit na řízení pomocí
různých kontaktů a relé a řízení pomocí programovacích
automatů, případně dálkové řízení po průmyslové sběrnici.
Pneumatické mechanismy jsou nedílnou součástí mnoha
výrobních, montážních a balících strojů a linek, což lze
demonstrovat na dalším výukovém trenažéru. Jedna se
57
o montážní linku, kde řada přímočarých a kyvných pohonů,
úchopných hlavic nebo vakuových mechanismů přisouvá
jednotlivé díly do dosahu robota, který následně sestavuje
montážní celek.
praktická měření na vybraných úlohách. Kromě toho jsou
zařízení využívaná v rámci bakalářských prací.
Měření místních ztrát na vodní trati:
 Měření tlakové diference na jednotlivých prvcích
(ventil, rozšíření, zúžení, koleno, atd.) vodní trati
pomocí obrácené U-trubice.
 Měření průtoku pomocí clony nebo indukčního
průtokoměru.
 Vyhodnocení závislosti tlakové ztráty na průtoku pro
dané prvky pomocí grafu.
 Vyhodnocení závislosti ztrátového součinitele na
Reynoldsově čísle pro dané prvky pomocí grafu.
Laboratoř je dále vybavena měřicí technikou potřebnou
pro základní měření pneumatických systémů. Jde o digitální
měřiče tlaku, tlakové snímače, moderní průtokoměry
pracující na principu termistorového anemometru, teplotní
čidla, magnetostrikční a ultrazvukový snímač dráhy. Při
výuce je rovněž k dispozici program pro kreslení
pneumatických schémat PneuSim Pro a dále program
Automation Studio, který kromě pneumatických schémat
umožňuje rovněž kreslení hydraulických a elektrických
schémat a sestavení programů pro programovatelné
automaty.
Laboratoř mechaniky tekutin
Tato laboratoř se nachází na učebně E306, je určena pro
studenty celé Fakulty strojní a jsou v ní instalovány zařízení
k měření základních úloh v oblasti mechaniky tekutin.
Většina úloh byla vytvořena, nebo modernizována v rámci
projektu ESF CZ.04.1.03/3.2.15.2/0349 „Výuka předmětu
Mechanika tekutin a Termomechanika“. Studenti provádějí
58
Měření třecích ztrát na vodní trati:
 Měření tlakové diference na jednotlivých potrubích
vodní trati (různé průměry, hladké a drsné potrubí)
pomocí obrácené U-trubice.
 Měření průtoku je realizováno pomocí clony nebo
indukčního průtokoměru a na stendu je možné
vyhodnocovat závislost tlakové ztráty na průtoku
a závislost součinitele tření na Reynoldsově čísle.
 Měření průtoku pomocí clony.
 Vyhodnocení doby běhu vlny z průběhu tlaku při
hydraulickém rázu po uzavření ventilu.
 Vyhodnocení rychlosti šíření tlakové vlny a zvýšení
tlaku v důsledku hydraulického rázu.
Měření třecích ztrát na vzduchové trati:
 Měření tlakové diference na dlouhém potrubí
vzduchové trati pomocí snímače diferenčního tlaku
ALMEMO.
 Měření průtoku pomocí clony.
 Vyhodnocení závislosti tlakové ztráty na průtoku po
délce potrubí pomocí grafu.
 Vyhodnocení závislosti třecího součinitele na
Reynoldsově čísle a porovnání s teoreticky
definovaným součinitelem tření.
Laboratoř čerpací techniky
V laboratoři na učebně E309 se nachází demonstrační
a měřicí zařízení odstředivého čerpadla, na kterém lze měřit
charakteristiky čerpadla  −  při konstantních otáčkách,
při změně otáček a dále lze stanovit výkon, otáčky čerpadla
a účinnosti. Také lze vyšetřit vliv tvaru a zakřivení lopatky
oběžného kola na parametry čerpadla a lze demonstrovat
vznik kavitace při škrcení na sání. V laboratoři se také
nachází zařízení pro sériovou a paralelní spolupráci
čerpadel, na kterém lze měřit charakteristiky při spolupráci
čerpadel a demonstrační stend plunžrového čerpadla.
Demonstrační a měřicí zařízení odstředivého čerpadla –
stend FM50:
Měření hydraulického rázu:
 Měření tlaku v důsledku hydraulického rázu pro
dlouhou hadici.
 Měření charakteristiky čerpadla  − 
při
konstantních otáčkách.
 Měření výkonu, otáček čerpadla, účinnosti.
 Vyšetření změny charakteristiky při změně otáček.
 Vyšetření vlivu tvaru a zakřivení lopatky oběžného
kola na parametry čerpadla.
 Demonstrace vzniku kavitace při škrcení na sání.
59
 Demonstrace vzniku kavitace při škrcení na sání.
Demonstrační a měřicí zařízení plunžrového čerpadla –
stend FM53:
 Demonstrace principu činnosti hydrostatického
čerpadla.
 Sledování pohybu plunžru a odpovídajících tlaků ve
vzdušníku a na výstupu z čerpadla.
 On-line zobrazování  −  diagramu.
 Měření objemové účinnosti.
Demonstrační a měřicí zařízení sériové a paralelní
spolupráce čerpadel – stend FM51:
 Demonstrace paralelní a sériové spolupráce čerpadel,
 Měření charakteristiky  −  jednoho čerpadla při
konstantních otáčkách.
 Měření charakteristiky  −  při paralelní spolupráci
dvou čerpadel.
 Měření charakteristiky  −  při sériové spolupráci
dvou čerpadel.
 Měření výkonu, otáček čerpadla, účinnosti.
 Vyšetření změny charakteristiky při změně otáček.
 Vyšetření vlivu tvaru a zakřivení lopatky oběžného
kola na parametry čerpadla.
60
Experimentální
laboratorní
zařízení
aerodynamických a aeroakustických polí:
pro
měření
 Aerodynamický tunel pro měření rychlostních,
tlakových polí při obtékání překážky, pro validaci
s numerickými simulacemi CFD kódem.
 Průhledná měřicí sekce pro možnost vizualizace
proudění generátorem mlhy.
 Traverzovací zařízení je konstrukčně řešeno: dvě
kolmé osy na směr proudění v měřicí sekci (pohybové
šrouby), koncové snímače pro kontrolu krajní polohy s
možností vysoké přesnosti polohování, zadávání
nulové polohy pro opakovatelnost měření.
 Plynulý pohyb v měřící sekci je zajištěn pomocí
ručního ovládání nebo počítače přes sériový port.
 Měření rychlosti je realizováno pomocí žárového
anemometru, Pitotovy trubice a měření tlaku
kapalinovým manometrem.
61
Přehled vědecko-výzkumných aktivit katedry
Činnost katedry ve vědě, výzkumu a spolupráci s praxí je
zaměřena na měření, zkoušení a experimenty v oblasti
hydraulických a pneumatických systémů, na matematické
modelování proudění, experimentální a matematický
výzkum nestabilit proudění, matematické modelování
a počítačovou
simulaci
dynamiky
hydraulických
a pneumatických prvků a systémů, dynamické vlastnosti
hydraulicky dlouhého potrubí s minerálním olejem, na
proudění suspenzí a nenewtonských kapalin (zejména
plastických maziv), na pneumatické mechanismy a na
měření turbulence. Ve spolupráci s jinými pracovišti se řeší
problematika modelování přestupu tepla a spalování
v odvětvích energetiky a hutního průmyslu. Dále je řešena
problematika životního prostředí s využitím matematického
modelování. Katedra se významně podílí na řešení
národních i mezinárodních grantů (COST, GAČR, TAČR,
MPO a dalších). Na grantové činnosti se podílí doktorandi
katedry a z ní také vznikly úspěšně obhájené doktorské
disertace i habilitační práce.
Nabízené služby:
 provozní měření a diagnostika hydraulických
a pneumatických mechanismů a systémů,
 měření statických a dynamických charakteristik
hydraulických a pneumatických prvků,
 řešení hydraulické a pneumatické dopravy v potrubí,
 modelování a simulace hydraulických a pneumatických
obvodů,
 modelování
proudění
nenewtonských
kapalin
(suspenzí, plastických maziv apod.),
 měření viskózních křivek olejů a tokových křivek
maziv,
 numerické řešení proudění pomocí software ANSYS
Fluent, Matlab Simulink, SimHydraulics,
 numerické modelování proudění v hydraulice,
pneumatice, energetice, hutnictví a v oblasti životního
prostředí,
 numerické modelování laminárního, přechodového
a turbulentního
proudění
a
přenosu
tepla
v jednoduchých i složitých geometriích (2D a 3D
geometrie),
 numerické modelování rozptylu emisí v atmosféře,
 numerické modelování spalování plynných paliv,
Při realizaci výzkumných aktivit jsou využívány laboratoře
katedry s přístrojovým vybavením.
Měřicí zařízení M5000 a M5050 - Hydrotechnik
Měřicí zařízení Hydac HMG3000
62
Přehled aktivit v oblasti
a spolupráce s praxí
vědy
a
výzkumu
Katedra hydromechaniky a hydraulických zařízení řešila
řadu vědeckovýzkumných úkolů v rámci projektů MŠMT,
GAČR, FRVŠ, MPO, COST, CEZ a EUREKA, ESF,
TAČR, pro potřeby průmyslové praxe a pro podporu
výukového procesu. Spolupracuje s řadou průmyslových
podniků při řešení konkrétních technických úkolů spojených
s návrhem a realizací.
Název projektu:
Inovace strojů a zařízení směrem ke zvyšování
výkonnosti, spolehlivosti, úspor energie a ochrany
životního prostředí
Dílčí řešení: Nestacionární proudění oleje v dlouhém
potrubí
Typ projektu: MSM 272300008 (2002-2004)
Řešitelé: doc. Dr. Ing. Lumír Hružík



Experimentální zařízení pro vyhodnocení dynamických
vlastností dlouhého potrubí s minerálním olejem při
skokovém uzavření armatury.
Vyhodnocení rychlosti šíření zvuku ve vedení.
Experimentální výzkum a numerická simulace
pulzujícího proudění v potrubí s minerálním olejem vyhodnocení frekvenčních charakteristik potrubí.
Název projektu:
Simulace systému AGC na válcovně tlustých plechů
Kvarto
Řešitel: doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc.



AGC (Automatic Gauge Control) je systém
automatické regulace mezery mezi pracovními válci
válcovací stolice, a tedy i tloušťky plechu, který
významně zvyšuje rozměrovou kvalitu válcovaného
materiálu po délce a umožňuje válcování v minusových
tolerancích.
Systém byl v letech 1998-1999 nainstalován na
válcovně Kvarto 3,5 m ve Vítkovicích a.s. rakouskou
firmou Voest Alpine Industrieanlagenbau. Ostatní
dodávky zajišťovaly Vítkovice a.s. a další tuzemské
firmy. Instalací systému se přesnost válcování po délce
zvýšila přibližně desetinásobně.
Autor vytvořil matematický model systému AGC
a provedl simulace vybraných provozních stavů, které
umožnily vyřešit některé problémy vzniklé při uvádění
zařízení do provozu.
Schéma systému AGC na válcovně Kvarto 3,5 m
Experimentální výzkum hydraulického rázu v potrubí
63
Název projektu:
Experimentální a teoretický výzkum reologických
vlastností a průtoku ekologických plastických maziv
u centrálních mazacích systémů
Typ projektu: GAČR 101/02/0605 (2002-2004)
Řešitelé: doc. RNDr. Ing. Josef Nevrlý, CSc., (VUT
Brno), doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc., doc. Dr. Ing.
Lumír Hružík




Vytvoření předpokladů pro optimální návrhy mazacích
systémů s ekologickými plastickými mazivy.
Experimentální stanovení hodnot reologických
a viskozně-teplotních
parametrů
vybraných
ekologických plastických maziv.
Experimentální ověření tlakových ztrát ve vedení při
laminárním průtoku plastického maziva a porovnání s
vypočtenými hodnotami.
Výzkum tixotropie ekologických plastických maziv.
Foto zkušebního zařízení
Schéma mazacího systému podvozku nákladního automobilu
Schéma zkušebního obvodu pro výzkum reologických vlastností plastických maziv
64
Název projektu:
Výzkum a vývoj hydraulického pohonu určeného do
prostředí s mimořádnými nároky na bezpečnost, hygienu
a ekologii
Typ projektu: MPO: FI-IM5/221 (2008-2010)
Řešitelé: Ing. Jaroslav Pařenica (Koexpro Ostrava, a.s.),
doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc., prof. Ing. Jaroslav
Kopáček, CSc., doc. Dr. Ing. Lumír Hružík, Ing. Jana
Rautová, Ph.D., prof. Dr. Ing. Miloš Němček (kat. 347)




Výzkum a vývoj ekologických hydraulických pohonů
a prvků pracujících s těžko zápalnými kapalinami,
například s vodou, vodními emulzemi a vodními
roztoky s vysokým procentem vody.
V rámci projektu byly vyvinuty a otestovány zubové
satelitové hydraulické motory, zajišťující při malých
rozměrech vysoký točivý moment a vysoký výkon.
Na katedře 347 byl zpracován matematický model
nového typu ozubení se zlepšenou účinností, na katedře
338 byl vytvořen matematický model průtokových
ztrát v hydromotoru, který byl ověřován měřením na
vyrobených prototypech motorů.
Nové pohony mohou být využívány všude tam, kde
doposud nebylo možno z technických, bezpečnostních,
ekologických nebo hygienických důvodů používat
standardní hydromotory.
Zkušební zařízení
Aplikace vyvíjeného hydromotoru pro pohon řetězové pily
Sestava měřicího a vyhodnocovacího zařízení
Schéma obvodu pro měření charakteristik zubových
satelitových hydromotorů
65
Název projektu:
Modelování hydraulického rázu
Typ projektu: MPO: FI-IM5/221 (2008-2010)
Řešitelé: prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc., Ing. Jana
Rautová, Ph.D.




Experimentální zařízení (gumová hadice) slouží
k měření tlaku při vodním hydraulickém rázu,
realizovaném náhlým uzavřením ventilu.
Měřením byl určený modul pružnosti vody.
Numerický výpočet průběhu tlaků byl porovnán s
experimentem.
SimHydraulics je software vhodný pro řešení
dynamiky hydraulických systémů v dalších aplikacích.
Experimentální zařízení pro měření hydraulického rázu
Schéma obvodu a výsledky porovnání experimentu a dvou variant numerického řešení při
řešení pomocí SimHydraulics
66
Název projektu:
Výzkum a vývoj pneumatického systému zařízení pro
nesmazatelné značení dlouhých kovových výrobků
Spolupráce: KMC Group spol. s r.o.
Řešitelé: prof. Ing. Jaroslav Kopáček, CSc., Ing. Miloslav
Žáček, Ing. Lukáš Dvořák, Ph.D.
 Provedení provozního měření pneumatického systému
u již realizovaného značkovacího zařízení, které bylo
vybaveno šroubovým kompresorem. Cílem měření
bylo zjistit tlakové poměry a spotřebu stlačeného
vzduchu v jednotlivých větvích systému.
 Na základě analýzy výsledků měření byly provedeny
potřebné výpočty, navrženo schéma pneumatického
obvodu a provedeny experimenty k ověření správnosti
předpokladů.
 Jako zdroj stlačeného vzduchu byla uvažována
závodní síť o tlaku 5 . Zajištění potřebného
množství čistého a suchého vzduchu pro pohon
razících jehel značkovacího zařízení s požadovaným
tlakem až 8  byl řešen pomocí zesilovače tlaku
(multiplikátoru).
 Experimentálně byly ověřeny parametry chladící
trubice Vortex v krajních mezích jejich použití
a navržen optimální provoz chladicího systému
značkovacího zařízení.
Pohled na multiplikátor
Měření charakteristik Vortex trubice
Měření multiplikátoru tlaku
67
Název projektu:
Měření technických a životnostních parametrů
hydromotorů Geolink a Eaton pro pracovní kapalinu na
bázi vodní emulze
Spolupráce: Koexpro Ostrava, a. s.
Řešitelé: doc Ing. Václav Sivák, CSc., doc. Dr. Ing. Lumír
Hružík




Experimentální zařízení pro měření statických
charakteristik rotačních hydromotorů s pracovní
kapalinou - vodní emulzí.
Měřicí zařízení umožňuje proměření průtokových,
otáčkových a momentových charakteristik rotačních
hydromotorů.
Měřicí zařízení umožňuje měření průtokové,
mechanicko - hydraulické a celkové účinnosti rotačních
hydromotorů.
Pro měření je využit měřící systém M5000
Hydrotechnik, snímače tlaku, otáček aj.
Název projektu:
Matematický model dynamiky systému s LS regulačním
hydrogenerátorem
Spolupráce: Bosch Rexroth spol. s r. o.
Řešitelé: doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc., doc. Dr. Ing.
Lumír Hružík





Hydraulický systém s regulačním hydrogenerátorem s
LS (Load sensing) řízením patří k energeticky
nejúspornějším řídicím systémům v hydraulice.
Pohon se vyznačuje nejen vysokou celkovou účinností,
ale i tvrdou otáčkovou charakteristikou, tj. velmi malou
závislostí otáček na zatěžovacím momentu.
V laboratoři katedry bylo sestaveno zkušební zařízení s
LS
regulačním
hydrogenerátorem,
rotačním
hydromotorem s hmotnou zátěží a brzdou.
Byl vytvořen matematický model pohonu a provedeny
simulace dynamického chování obvodu.
Výsledky simulace byly porovnány s provedeným
měřením, a následně byl matematický model upraven.
Měření na zkušebním zařízení
Pohled na hydraulický obvod pro měření charakteristik
rotačních hydromotorů
68
Název projektu:
Matematický model a simulace systému přítlaku mlecích
běhounů cementárenského mlýna KTM 400
Spolupráce: OCHI Inženýring spol. s r.o.
Řešitel: doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc.
 Pro zadané schéma regulačního obvodu přítlaku
mlecích běhounů cementárenského mlýna KTM 400
a zadané parametry byl sestaven matematický model
a následně
simulační
model
regulovaného
elektrohydraulického systému a byly provedeny
simulační výpočty pro zadané provozní stavy.
 Výsledky simulace byly porovnány s provedeným
měřením, a ukázaly dobrou shodu.
Název projektu:
Matematický
model
a
počítačová
simulace
elektrohydraulické regulace pohybu vakuovacího
zařízení v ocelárně
Spolupráce: OCHI Inženýring spol. s r.o.
Řešitel: doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc.
 Vakuovací zařízení slouží v ocelárně k výrobě
kvalitních ocelí na principu odplynění roztavené oceli
ve vakuovací nádobě.
 Pohyb vakuovací nádoby je vyvozován přímočarým
hydromotorem řízeným přesným a rychlým regulačním
ventilem.
 Pro navržený elektrohydraulický regulační obvod byl
sestaven v programu Matlab Simulink simulační model
a byly provedeny simulace pohybů vakuovacího
zařízení.
Silový rozbor zatížení hydromotoru
Vakuovací zařízení
Simulační model systému v programu Matlab-Simulink
Simulační model zařízení
69
Název projektu:
Systémy mazání ložisek olejovou mlhou
Spolupráce: KOMA – Industry s. r. o.
Řešitel: Bc. Ervín Kostka, doc. Ing. Bohuslav Pavlok,
CSc.
 Tato problematika byla zadána firmou KOMA-Servis
s.r.o., a byla řešena formou bakalářské práce.
 Byly porovnávány dva systémy mazání ložisek směsi
oleje se vzduchem: mazání olejovou mlhou
a kapénkové mazání.
 Mazání olejovou mlhou je neekologické, protože
olejová mlha uniká do ovzduší ve formě aerosolu,
a dlouho se tam udržuje. To je problém v uzavřených
prostorách.
 Při kapénkovém mazání je únik do ovzduší nižší
a kapénky mají snahu padat rychleji k zemi.
 V práci byly řešeny problémy správného stanovení
mazací dávky a stanovení správného průtoku vzduchu.
 Výsledky byly aplikovány na mazání vřeteníku brusky
sochorů BBS 09.
Princip kapénkového mazání
70
Název projektu:
Návrh a dimenzování pneumatického obvodu pro
pohon elektrody plazmatronu
Spolupráce: ORGREZ, a. s.
Řešitelé: Ing. Jaroslav Krutil, Ph.D., Ing. Lukáš
Dvořák, Ph.D., Ing. Tomáš Blejchař, Ph.D.
 Plazmový hořák (plazmatron) lze použít např. pro
nastartování tepelných elektráren a slouží tak jako
náhrada za běžně užívané metody.
 Firma Orgrez tento způsob testovala a ve spolupráci s
ní byl v rámci diplomové práce řešen pneumatický
posuv elektrody.
 Byl navržen a odzkoušen pneumatický ovládací obvod,
který musel splňovat řadu požadavků.
 Dále byly nadimenzovány pneumatické prvky tak, aby
byla splněna podmínka doby pohybu (kmitu) elektrody.
 Celý systém byl následně otestován.
Návrh pneumatického obvodu pro pohon elektrody
plazmatronu
Ověření pneumatického obvodu pohonu elektrody
plazmatronu
Měření rychlosti proudění
Název projektu:
Měření proudění v kotlových tělesech
Spolupráce: VIADRUS a.s.
Řešitelé: doc. Ing. Lumír Hružík, Ing. Adam Bureček,
Ph.D.
 Měření tlakových ztrát při proudění otopné vody
tělesem kotle.
 Měření proudění v kanálech článků kotlového tělesa.
 Měření proudění ve spalinových cestách tvarovky
kotle.
Pohled na výstupní část kotle
Měření hydraulických ztrát článků kotle
71
V oblasti modelování byly mnohé práce směřovány do
oblasti ochrany životního prostředí, byla připravena a řešena
řada projektů ve spolupráci s ostatními fakultami
a pracovišti školy. Šíření znečištění ať z důvodu havarijních
situací v průmyslových aglomeracích nebo stálých zdrojů,
problematika samovzněcování uhlí atd., to jsou velmi
aktuální problémy právě v Moravskoslezském kraji
a metoda modelování je jednou z možných řešení. Na
pracích se podílela doc. Ing. Sylva Drábková, Ph.D., prof.
RNDr. Milada Kozubková, CSc., Ing. Marian Bojko, Ph.D.,
Ing. Jana Jablonská, Ph.D. V současnosti se velká část
pracovníků katedry zaměřuje na řešení vícefázového
proudění kapalin a kavitaci, difúzi plynů v kapalinách, jsou
připravovány experimenty pro vícefázové proudění vody i
oleje a spolupracuje se s VUT Brno.
Vysokoteplotní reaktor
Název projektu:
Vliv složení plynného paliva a termodynamických
parametrů na průběh reakcí a přenosu tepla ve
vysokoteplotních reaktorech
Typ projektu: GAČR 101/00/0183 (2000-2002)
Řešitelé: doc. Ing. Jan Mikolajek, CSc., prof. RNDr.
Milada Kozubková, CSc., Ing. Marian Bojko, Ph.D.



72
Shromáždění údajů o chemických změnách, kinetice
a termodynamice plynů a jejich směsí.
Matematické modelování proudění ve třírozměrné
oblasti s uvažováním přestupu tepla vyzdívkou
a disociaci uhlovodíků.
Zpracování variant konstrukčně odlišného pojetí
reakčního prostoru tak, aby se docílilo optimálního
stavu, např. uspořádáním trysek ocelářského
kyslíkového konvertoru příp. volbou jiných okrajových
a počátečních podmínek.
Rozložení teploty na stěnách
trubek dmyšny
Rozložení hmotnostního
zlomku vzniklého uhlíku při
disociaci
Název projektu:
Vývoj algoritmu pro řešení složitých průmyslových
problémů - Proudové nestability v mezerách mezi
rotujícími koncentrickými válci (Taylorovy víry)
Typ projektu: CEZ J17/98 (1999-2004)
Řešitelé: prof. RNDr. Zdeněk Dostál, CSc., prof. RNDr.
Milada Kozubková, CSc., doc. Ing. Sylva Drábková,
Ph.D.



Vytvoření fyzikálního experimentu a měření nestabilit
vizualizací hliníkovým práškem.
Definování matematických modelů turbulence,
testování.
Numerické modelování vírových struktur a animace.
Název projektu:
Nové aplikované technologie hypervize pro životní
prostředí a bezpečnost
Typ projektu: EUREKA 1667/97 NATHES (1998-1999)
Řešitelé: doc. RNDr. Pavel Danihelka, CSc., prof. RNDr.
Milada Kozubková, CSc., doc. Ing. Sylva Drábková,
Ph.D




Modelování
proudění
a
rozptylu
znečištění
v Mariánském údolí, tj. ve výrazně zvlněném terénu,
a to v příčném i podélném směru vzhledem k údolí.
Rozšíření rozměru oblasti 5 x 3,5 km pro možnost
zadání vertikálních profilů rychlosti, teploty atd. na
konečný rozměr 10,25 x 7,35 km.
Použití nestrukturované sítě tvořené šestistěny
a PRESTO diskretizační metody pro tlak.
Exportování výpočtů do GIS a zobrazení v Arc-View.
Schéma vlnového režimu
Digitální zobrazení
terénu
Vlnový režim řešený
numericky
Digitální mapa terénu
Šíření plynného čpavku nad terénem
Vlnový režim na exp.
zařízení
73
Název projektu:
Numerická simulace proudění v aerodynamickém tunelu
Typ projektu: COST Action 615 (1996-1999)
Řešitelé: prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc., prof. RNDr.
Milada Kozubková, CSc., doc. Ing. Sylva Drábková,
Ph.D.



Numerické
modelování
šíření
znečištění
v aerodynamickém tunelu pomocí Fluentu ve 2D
geometrii dle fyzikálního experimentu provedeného na
Blasiově aerodynamickém tunelu na Meteorologickém
Institutu University Hamburg, Německo, autor
Rafailidis.
Studium proudových struktur proudění a rozptylu
plynné látky v ulici.
Porovnání vypočtených výsledků s fyzikálním
experimentem.
Název projektu:
Meteorologie aplikovaná na problémy znečištění v
městské zástavbě
Typ projektu: COST Action 715 (1999-2003)
Řešitelé: prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc., doc. Ing.
Sylva Drábková, Ph.D.





Testování několika turbulentních modelů  − 
statistický turbulentní model.
Dynamický model založený na numerickém řešení
parciálních diferenciálních rovnic je účinným
nástrojem při modelování ekologických úloh.
Vstupní data pro dynamický model vyžadují podrobné
informace o:
o terénu,
o meteorologických parametrech,
o turbulentních veličinách,
o parametrech modelovaných zdrojů.
Definice každého zdroje vyžaduje odlišné vstupní
údaje, kterým je nutno věnovat před samotným
výpočtem velkou pozornost.
Zahrnutí chemických reakcí do výpočtu.
Proudové pole
Vypočtená koncentrace
74
Měřená koncentrace
Šíření metanu v městské zástavbě - Hladnov
Název projektu:
Využití plazmové technologie v uhelné energetice
Typ projektu: GAČR 101/05/0643 (2005-2007)
Řešitelé: prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc, Ing. Tomáš
Blejchař, Ph.D.





Studium a výzkum plazmy při zapalování uhelného
prášku.
Vytipování vhodných energetických zařízení pro
aplikaci plazmové technologie najíždění a stabilizace
uhelných kotlů.
Optimalizace
konstrukce
plazmových
hořáků
a uhelných hořáků pro aplikaci plazmové technologie s
využitím CFD modelů.
Odzkoušení různých typů uhlí, případně alternativních
paliv.
Provozní zkoušky plazmatronu.
Modelování plazmatronového hořáku pomocí softwaru
ANSYS Fluent
Zkouška plazmatronového hořáku
75
Název projektu:
Výzkum, vývoj a modernizace výroby oceli na
tandemových pecích
Typ projektu: MPO FT-TA/082 (2005-2006)
Řešitelé: Ing. Pavel Šedivý, doc. Dr. Ing. Ladislav Kovář,
Ing. Marian Bojko, Ph.D.




Definování matematického modelu přenosu hmoty
a hybnosti dmýchaného kyslíku do lázně v 3D systému
(T-pece).
Matematické modelování proudění v třírozměrné
oblasti s uvažováním jedno-tryskového a dvoutryskového chodu.
Zpracování konstrukčně odlišných variant dmýchání
kyslíku na hladinu tekuté lázně (změna technologie
dmýchání kyslíku na hladinu – použití přídavného
hořáku).
Matematické modelování proudění v 3D systému (Tpece) s použitím přídavného hořáku v různých
polohách.
Zasažená oblast působení kyslíku
na hladinu taveniny z trysek
Název projektu:
Minimalizace emisní zátěže kogenerační jednotky
výzkumem nových technologických postupů pro využití v
komunální sféře
Typ projektu: MŽP SPII2f1/27/07
Řešitelé: doc. Ing. Zuzana Klečková, CSc., Ing. Marian
Bojko, Ph.D.





Spirálový výměník tepla k ochlazování proudících
spalin a ohřevu vody, která proudí spirálovou trubkou.
Definování matematického modelu proudění směsi
spalin a vody včetně přestupu tepla jednotlivými
stěnami výměníku tepla.
Definování okrajových podmínek na základě
fyzikálního experimentu.
Vyhodnocení teplotního a rychlostního pole proudících
spalin a vody.
Tepelná bilance výměníku tepla (množství odvedeného
tepla proudící vodou, a množství tepla odvedeného do
okolí).
Zasažená oblast
působení kyslíku
z přídavného hořáku
Geometrie spirálového výměníku tepla
Hmotnostní zlomek
foukaného kyslíku
z přídavného hořáku
Teplotní pole podél a v jednotlivých příčných řezech
výměníku
additional
oxy-fuel burner
Furnace hearth
oxygen
nozzles
melt
Model nístěje tandemové pece
76
Název projektu:
Matematické modelování rozvoje samovzněcování uhlí
v uhelných skládkách a odvalech
Typ projektu: GAČR 105/08/1414 (2008-2010)
Řešitelé: prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc., Ing.
Marian Bojko, Ph.D., Ing. Tomáš Blejchař, Ph.D.





Komplexní třídimenzionální (3D) nestacionární
matematický model pro řešení problematiky rozvoje
nízkoteplotní oxidace a samovzněcování uhelné hmoty
do teploty 200°C.
Aplikace modelu nízkoteplotní oxidace na skládku uhlí
umístěné na povrchu v reálném terénu.
Matematický model turbulentního proudění v mezní
vrstvě atmosféry (MVA), který respektuje reálný terén
s oblasti uhelné skládky a budovami ve formě
porézních oblasti s meteorologickými podmínkami.
Jednofázový matematický model, kdy produkce tepla,
spotřeba kyslíku a produkce CO, CO2, H2O je
definována pomocí zdrojových členů na základě
rychlosti reakce oxidace uhlí definované pomocí
Arrheniovy rovnice.
Meteorologické podmínky byly definovány větrnou
růžicí jako stacionární (profily rychlosti a turbulentních
veličin) a nestacionární (profil rychlosti a teploty byl
specifikován
souborem
dat
odpovídajících
meteorologickým podmínkám).
Obtékání budov vzduchem v blízkosti skládky
Střední teplota uvnitř skládky při různých meteorologických
podmínkách
Skládka uhlí na dole Orlová Lazy
77
Název projektu:
Kavitující vírové struktury vyvolané rotací kapaliny
Typ projektu: GAČR 101/09/1715 (2009 – 2011)
Řešitelé: doc. Ing. Pavel Rudolf, Ph.D., prof. RNDr.
Milada Kozubková, CSc., Ing. Jana Rautová, Ph.D., Ing.
Marian Bojko, Ph.D.




Experimentální zařízení (dýza) slouží k definování
matematických modelů kavitace.
Kavitační oblast lze zkoumat vizuálně, kdy výsledkem
je fotografické zobrazení oblasti a měřením statických
tlaků v oblasti kavitace. Z měření se určí střední
hodnota tlaku, která je v oblasti kavitace na hranici
tlaku nasycených par a metodou FFT vlastní frekvence
dynamického chování kavitační oblasti.
Tři matematické modely kavitace zohledňující
dynamiku bublin Rayleigho-Plessetovou rovnicí
definované v programu ANSYS Fluent byly využity
k modelování
kavitační
oblasti
a
následně
verifikovány.
Liší
se
vstupními
parametry,
zohledňujícími obsah vzduchu, počet kavitačních jader,
poloměr bublin atd.
Na základě kvalitního testování matematických modelů
je možné využít modelování parní kavitace v dalších
hydraulických aplikacích.
Kavitační oblast v dýze při vyhodnocení experimentu
a matematického modelu
78
Frekvence pulzujících kavitačních oblastí v dýze
Výpočetní síť k vyšetřování kavitace v difuzoru
Rozložení tlaků v difuzoru při rotaci kapaliny na vstupu
Název projektu:
Vliv změny uspořádání přívodních roštů v koksárenské
baterii s ohledem na rozložení rychlostního pole
Spolupráce: HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s.
Řešitelé: Ing. Marian Bojko, Ph.D, prof. RNDr. Milada
Kozubková, CSc.
 Definování matematického modelu šíření směsi
(koksárenský + vysokopecní plyn) v prostorách
půdního kanálu a rošty koksárenské baterie s
přestupem tepla.
 Zpracování variant změny rozměrů a uspořádání roštů
koksárenské baterie.
 CFD analýzy různých modelů uspořádání roštů.
 Vyhodnocení vektorového a teplotního pole v oblasti
nad rošty z hlediska rovnoměrnosti proudění směsi.
Schéma pro tvorbu matematického modelu
Proudnice spalin procházející jednotlivými půdními rošty
Teplotní pole v podélné rovině podél vstupního kanálu do
koksárenské baterie
Koksárenská baterie
79
Název projektu:
Projekční návrh radiálního hydrostatického ložiska
obráběcího stroje
Spolupráce: Interfluid, s.r.o
Řešitelé: Dr. Ing. Miroslav Bova, Ing. Václav Maňák,
Ing. Marian Bojko, Ph.D
 Numerická simulace proudění oleje v mazací mezeře
stávající konstrukce radiálního hydrostatického ložiska
v programu ANSYS Fluent.
 Definování matematického modelu proudění oleje
v mazací mezeře ložiska včetně vytvoření geometrie
a nastavení okrajových podmínek.
 Laminární proudění oleje v mazací mezeře,
vyhodnocení únosnosti ložiska v závislosti na tloušťce
mazací mezery.
 Úprava konstrukce radiálního ložiska a vyhodnocení
únosnosti ložiska.
 Analýza tlakových poměrů v mazací mezeře ložiska
v případě vyosení ložiska a vliv na únosnost.
Tlakové pole v úzké mezeře hydrostatického ložiska
Hydrostatické ložisko (radiální)
80
Funkce radiálního
hydrostatického ložiska
Vyhodnocení zatěžujících sil hydrostatického ložiska
Název projektu:
Projekční návrh axiálního hydrostatického ložiska
obráběcího stroje
Spolupráce: Interfluid, s.r.o
Řešitelé: Dr. Ing. Miroslav Bova, Ing. Michal Kozdera,
Ing. Marian Bojko, Ph.D
 Numerická simulace proudění oleje v mazací mezeře
stávající konstrukce axiálního hydrostatického ložiska
v programu ANSYS Fluent.
 Definování matematického modelu proudění oleje
v mazací mezeře ložiska včetně vytvoření geometrie
a nastavení okrajových podmínek.
 Laminární proudění oleje v mazací mezeře,
vyhodnocení únosnosti ložiska v závislosti na tloušťce
mazací mezery.
 Úprava konstrukce axiálního ložiska a vyhodnocení
únosnosti ložiska.
 Analýza tlakových poměrů v mazací mezeře ložiska
v případě změny rozměru mazací drážky a vyvíjecí
drážky.
Hydrostatické ložisko (axiální)
Tlakové pole v úzké mezeře hydrostatického ložiska
Výpočetní model pro proudění v úzké mezeře
hydrostatického ložiska
Rychlostní pole v úzké mezeře hydrostatického ložiska
Hlavní rozměry axiálního hydrostatického ložiska
81
Název projektu:
Matematické modelování problematiky šíření požáru a
plynných splodin v rodinném domku
Spolupráce: Technický ústav požární ochrany
Řešitelé: Ing. Jaroslav Krutil, Ph.D., Ing. Marian Bojko,
Ph.D., prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.
 Řešení hoření a šíření požáru v rodinném domě,
přestupu tepla přes stěny modelu a proudění vzduchu
v řešené oblasti.
 Definování matematického modelu s uvažováním
zdroje tepelného výkonu a zdrojem spalin.
 Definice podrobných informací pro vytvoření
věrohodného matematického modelu o parametrech
modelovaného zdroje, okrajových podmínkách,
meteorologických podmínkách a turbulentních
veličinách.
 Definování zdroje pomocí uživatelská funkce UDF,
která využívá jazyku C++.
 Cílem matematické simulace je porovnání vypočtených
dat s výsledky získanými prostřednictvím experimentu
a výsledky simulace provedenými v programu PyroSim
2010.1.
Průběh teplot v jídelně (experiment)
Průběh teplot v jídelně (numerické simulace)
Zachycení průběhu experimentu
Kontury teplotního pole v čase
82
Název projektu:
Porovnání výsledků šíření substituentu otravné látky (insitu) v prostoru přestupní stanice metra Muzeum C – A s
matematickým modelem šíření
Spolupráce: Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Řešitelé: Ing. Marian Bojko, Ph.D., prof. RNDr. Milada
Kozubková, CSc.
 Definování matematického modelu šíření příměsí ve
vzduchu v prostorách přestupní stanice metra Muzeum
C-A bez uvažování pohybu vlakových souprav na
nástupištích.
 Definování matematického modelu s uvažováním
pohybu vlakových souprav.
 CFD analýzy modelů šíření příměsí ve vzduchu
v prostorách stanice bez uvažování a s uvažováním
pohybu vlakových souprav.
 Porovnání
výsledků
fyzikálního
experimentu
a matematického modelování z hlediska vyhodnocení
průběhu koncentrace příměsí.
Trajektorie proudícího vzduchu uvnitř výpočetní oblasti
Pohled na výpočetní síť
Ventilátor
Model výpočetní oblasti stanice metra Muzeum C-A včetně
vestibulu
Průběh koncentrace nebezpečné látky ve vybraném místě
83
Další vybrané realizované spolupráce:
BKB Metal, a.s.
(doc. Dr. Ing. Lumír Hružík)
Zkoušky průtokových charakteristik hydrantové příruby
(1999).
Měření charakteristiky trysky chlazení (2001).
CIDEM Hranice a.s.:
(prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc., prof. Ing. Jaroslav Janalík,
CSc., doc. Dr. Ing. Lumír Hružík, Ing. Martin Blahetka, Ing.
Lada Lhotáková, Ph.D.)
Měření proudícího média v potrubí v souvislosti s garanční
zkouškou sušáren (1997).
(prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc., doc. Dr. Ing. Lumír
Hružík, Ing. David Mrkvica, Ph.D.).
Kontinuální měření teplého vzduchu odtahovaného z
chlazení pece sušárny v cihelně (2002).
Hasil a.s.:
(doc. Dr. Ing. Lumír Hružík)
Zkoušky průtokových charakteristik hydrantové příruby
(1999).
Stanovení hydromechanických vlastností hydrantového
systému (2001).
Hydrokompakt, t.o.s.:
(prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc., prof. Ing. Jaroslav Janalík,
CSc., prof. Ing. Jaroslav Zapoměl, DrSc., doc. Dr. Ing.
Lumír Hružík)
Měření tlakových pulsací při provozních stavech
plunžrových čerpadel v podniku Mittal Steel Ostrava (20052006).
Kontrolní měření pulzací při provozních stavech
plunžrových čerpadel v podniku Mittal Steel Ostrava (2006).
KOEXPRO Ostrava a.s.:
(Ing. Lukáš Dvořák, Ph.D.)
Měření parametrů pneumatické vrtačky (2014).
Ministerstvo obrany České republiky:
(prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc., Ing. Marian Bojko,
Ph.D.)
84
Matematické modelování vývoje změn koncentrací par
výbušnin, prekurzorů a zplodin výbuchu (2010).
Metody matematického modelování vývoje změn
koncentrací par výbušnin, prekurzorů a zplodin výbuchu
v uzavřených veřejných prostorách (2011).
Mittal Steel Ostrava, a.s.:
(doc. Dr. Ing. Lumír Hružík, Ing. Lukáš Dvořák, Ph.D.)
Proměření tlakových poměrů ochrany s přírubami mezi
krystalizátorem a pánví (2007).
OCHI Inženýring spol. s r.o.:
(doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc., doc. Dr. Ing. Lumír
Hružík)
Návrh, výpočet, měření mazacích obvodů převodovky
a ložiska cementového mlýna (1996).
(doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc., doc. Dr. Ing. Lumír
Hružík, doc. Ing. Martin Vašina, Ph.D.)
Metodika výpočtu tlakových ztrát jednookruhových
mazacích obvodů (1998).
(doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc.,)
Hydraulicky ovládané regulační ventily parních turbín.
OKD, a.s.:
(prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc., doc. Dr. Ing. Lumír
Hružík, Ing. Adam Bureček, Ph.D.)
Posouzení
hydromechanických
parametrů
centrální
klimatizace Staříč dle Studie centrální klimatizace Dolu
Paskov (2013).
PD profi, s.r.o.:
(prof. Ing. Jaroslav Kopáček, CSc., Ing. Lukáš Dvořák,
Ph.D., Ing. Kamil Fojtášek, Ph.D.)
Teorie a výpočet pístových pneumatických motorů, jejich
měření, zkoušení a vyhodnocení (2011-2012).
RAIV s.r.o.:
(doc. Dr. Ing. Lumír Hružík, Ing. Lukáš Dvořák, Ph.D.)
Porovnání snímačů tlaku (2009).
Roper Engineering s.r.o.:
(doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc., prof. Ing. Jaroslav Janalík,
CSc., Ing. Miloslav Žáček, doc. Ing. Sylva Drábková, Ph.D.,
doc. Dr. Ing. Lumír Hružík)
Vývoj řídicího systému pro pohon čerpadla na dopravu
průmyslových kapalin Roper 34AP03 (2007).
Sobriety s.r.o.:
(prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc., Ing. Marian Bojko,
Ph.D., Ing. Jana Jablonská, Ph.D., Ing Josef Dobeš, aj.)
Řešení projektu s názvem "Zvýšení účinnosti paralelizace
CFD solveru OpenFOAM" (2013).
SychrovNET s.r.o.:
(prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc., Ing. Marian Bojko,
Ph.D., Ing Josef Dobeš, aj.)
Řešení projektu s názvem Systém pro správu úloh
v mnohouzlových aplikacích - Podpora vědy a výzkumu
v Moravskoslezském kraji 2012 (2013).
Šmeral Brno a.s.
(doc. Dr. Ing. Lumír Hružík, Ing. Adam Bureček, Ph.D.)
Změření vlastností prototypu šroubového hydrogenerátoru
(2013).
VIADRUS a.s.:
(prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc., doc. Dr. Ing. Lumír
Hružík)
Modelování proudění vzduchu středního článku G27 (20042005).
Měření hydraulického odporu kotlových těles kotle Viadrus
G42 (2005).
Proměření hydraulického proudění středního a zadního
článku pyrolitického kotle (2005).
Měření hydraulické proudění na předním, středním a zadním
článku U24 (2005).
Měření hydraulického proudění na předním, středním
a zadním článku kotle G350 (2006).
Proměření hydraulického odporu kotlového tělesa
pyrolitického kotle v 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10 článkovém
provedení (2006).
Provedení proměření hydraulického odporu kotlových těles
kondenzačního kotle v 2, 3 5 čl. provedení (2006).
Měření hydraulického proudění středního článku kotle
VIADRUS HERCULES U26 (2007).
Provedení měření rychlosti proudění a průtoku středního
článku kotle VIADRUS HERCULES U26 (2011).
(doc. Dr. Ing. Lumír Hružík, Ing. Adam Bureček, Ph.D.)
Měření proudění v tvarovce kotle LIGNATOR (2012).
Měření obtékaní vzduchu ve spalinových cestách kotle
VIADRUS HERCULES U 28 - 5 čl. (2013).
Proměření hydraulického odporu kotle LIGNATOR v 5-10
článkovém provedení (2013).
Proměření hydraulického kotle VIADRUS G350 ve 4-11
článkovém provedení (2013).
Proměření hydraulického odporu v kotlových tělesech kotlů
(2014).
(doc. Dr. Ing. Lumír Hružík, Ing. Adam Bureček, Ph.D., Ing.
Marian Bojko, Ph.D.)
Modelování proudění ve třech článcích kotle HEFAISTOS
P2 (2014).
Modelování proudění spalin vzduchu s přestupem tepla
v tvarovce (2014).
Vítkovice, a.s.
(Ing. Tomáš Pepřica, Ph.D., doc. Dr. Ing. Lumír Hružík)
Lití tenkých pásů, Modelový výzkum proudění
v krystalizátoru (1998).
85
Přehled vydaných publikací
Přehled vybraných skript pracovníků katedry
Monografie pracovníků katedry
1964
KOPÁČEK,
J.:
Hydraulické
pohony
hornických
a hutnických strojů a zařízení. Skripta VŠB, 1964, 332 s.
NOSKIEVIČ, J.: Hydraulika. Skripta VŠB, 1964, 130 s.
NOSKIEVIČ, J.: Hydromechanika v příkladech: návody do
cvičení. VŠB-TU Ostrava, 1964, 130 s.
1970
KOPÁČEK, J, SIVÁK, V., GLOMB, V.: Hydraulické
mechanismy:
návody pro
výpočtová,
laboratorní
a konstrukční cvičení. VŠB-TU Ostrava, 1970, 455 s.
1972
JANALÍK, J.: Hydraulická a pneumatická doprava. Skripta.
VŠB-TU Ostrava, 1972, 169 s.
1975
JANALÍK, J., NOSKIEVIČ, J., RÝC, Z., ŠŤÁVA, P.:
Hydromechanika: (příručka pro cvičení). Skripta. VŠB-TU
Ostrava, 1975, 397 s.
1979
NOSKIEVIČ, J., ŠŤÁVA, P.: Zásobování hasivy. VŠB-TU
Ostrava, 1979, 181 s.
1980
NOSKIEVIČ, J.: Hydromechanika. Skripta. VŠB-TU
Ostrava, 1980, 159 s.
PAVLOK, B., SIVÁK, V.: Hydraulické mechanismy:
příklady do cvičení. Skripta. VŠB-TU Ostrava, 1980. 166 s.
1983
KOPÁČEK, J.: Měření a zkoušení hydraulických prvků
a systémů. Skripta SVŠT Bratislava, 1983, 128 s.
KOPÁČEK, J.: Syntéza hydraulických mechanismů. Skripta
SVŠT Bratislava, 1983, 107 s.
1984
NOSKIEVIČ, J.: Potenciální proudění. VŠB-TU Ostrava,
1984, 89 s.
NOSKIEVIČ, J.: Potrubí a čerpadla: PSG Hydrogeologie.
VŠB-TU Ostrava, 1984, 101 s.
KOPÁČEK, J.: Hydraulické pohony hornických strojů.
SNTL Praha, 1961.
NOSKIEVIČ, J.: Vřetenová čerpadla. SNTL Praha, 1961,
301 s.
KOPÁČEK, J.: Hydraulische Atriebe an Bergbaumaschinen.
VEB Verlag Leipzig, 1964.
NOSKIEVIČ,
J.:
Proudění
v mezerách rotačních
objemových čerpadel a motorů a jejich charakteristiky.
Rozpravy ČSAV 1964, seš.3, roč.74, řada technických věd,
73 s.
NOSKIEVIČ, J.: Kavitace. Academia Praha, 1969, 278 s.
PIVOŇKA J. a kol.: Tekutinové mechanismy. Příručka.
SNTL Praha 1969, (spoluautor prof. KOPÁČEK).
KUPKA, F., HRBEK, J., JANALÍK, J.: Hydraulická
doprava v potrubí. SNTL Praha, 1970, 307 s.
KOPÁČEK, J.: Hydrostatické převodové mechanismy.
SNTL Praha, 1986.
NOSKIEVIČ, J., a kol.: Mechanika tekutin. SNTL/ALFA
Praha, 1987, 354 s.
PIVOŇKA, J., a kol.: Tekutinové mechanismy. Příručka.
SNTL Praha, 1987, (spoluautor prof. KOPÁČEK).
NOSKIEVIČ, J., a kol.: Kavitace v hydraulických strojích
a zařízeních. SNTL Praha, 1990.
KOPÁČEK, J.: Technická diagnostika hydraulických
mechanismů. SNTL Praha, 1991.
ŠŤÁVA, P.: Turbulence a ekologické úlohy. VŠB-TU
Ostrava 1998, 235 s., ISBN 80-7078-555-1.
KOZUBKOVÁ, M.: Matematické modely kavitace
a hydraulického rázu. VŠB-TU Ostrava 2009, 130 s., ISBN
978-80-248-2043-9
86
RÝC, Z., PAVLOK, B.: Hydraulické pohony a jejich
regulace. VŠB-TU Ostrava, 1984, 165 s.
1985
KOPÁČEK, J.: Pohony. Skripta. ČVUT v Praze, 1985, 156
s.
ŠŤÁVA, P.: Zásobování hasivy II: (stabilní hasící zařízení).
VŠB-TU Ostrava, 1985, 67 s.
1986
NOSKIEVIČ, J., RÝC, Z., ŠŤÁVA, P., JANALÍK, J.:
Mechanika tekutin: sbírka příkladů. VŠB-TU Ostrava, 1986,
214 s.
1987
NOSKIEVIČ, J., JANALÍK, J., RÝC, Z., ŠŤÁVA, P.:
Mechanika tekutin: příručka pro laboratorní cvičení. VŠBTU Ostrava, 1987, 153 s.
1989
PAVLOK, B., SIVÁK, V.: Provoz a údržba hydraulických
mechanismů, VŠB-TU Ostrava, 1989, 93 s.
1990
KOPÁČEK, J.: Pneumatické mechanismy. Skripta VŠDS,
1990. 169 s.
KOPÁČEK, J.: Technická diagnostika hydraulických
mechanismů, VŠB-TU Ostrava, 1990, ISBN 80-03-00308-3.
SIVÁK, V.: Projektování hydraulických systémů. Skript.
VŠB-TU Ostrava, 1990. 331 s. ISBN 80-7078-037-1.
1992
JANALÍK, J.: Hydraulika v důlní těžbě. Skripta. VŠB-TU
Ostrava, 1992. 180 s. ISBN 80-7078-115-7.
KOPÁČEK, J.: Pohony a převody. Skripta. VŠB-TU
Ostrava, 1992. 168 s. ISBN 80-7078-137-8.
1994
KOPÁČEK, J. PAVLOK, B.: Tekutinové mechanismy,
VŠB-TU Ostrava, 1994. ISBN 80-7078-238-2.
1995
JANALÍK, J.: Měření tekutinových mechanismů. Skripta.
VŠB-TU Ostrava, 1995, 152 s.
NOSKIEVIČ, J.: Dynamika tekutinových mechanismů.
VŠB-TU Ostrava, 1995, 166 s., ISBN 80-7078-297-8.
ŠT'ÁVA, P., KOZUBKOVÁ, M.: Aplikovaná mechanika
tekutin. Skripta. VŠB-TU Ostrava, 1995. 102 s.
1996
JANALÍK, J.: Hydraulická a pneumatická doprava - sbírka
příkladů. Skripta. VŠB-TU Ostrava, 1996. 106 s.
KOPÁČEK, J.: Pneumatické mechanismy. Díl I,
Pneumatické prvky a systémy. Skripta. VŠB-TU Ostrava,
1996. 265 s. ISBN 80-7078-306-0.
KOPÁČEK, J.: Mechanické a hydraulické převody:
hydraulické převody. Skripta. VŠB-TU Ostrava, 1996. 179
s. ISBN 80-7078-413-X.
1997
KOPÁČEK, J.: Pneumatické mechanismy. Díl 2, Řízení
pneumatických systémů. Skripta. VŠB-TU Ostrava, 1997.
88 s. ISBN 80-7078-498-9.
1999
JANALÍK, J.: Potrubní hydraulická a pneumatická doprava.
Skripta. VŠB-TU Ostrava, 1999. 194 s. ISBN 80-7078-5950.
KOZUBKOVÁ, M., DRÁBKOVÁ, S., ŠŤÁVA, P.:
Matematické modely nestlačitelného a stlačitelného
proudění: metoda konečných objemů. VŠB-TU Ostrava,
1999, 106 s., ISBN 80-7078-709-0.
ŠŤÁVA, P.: Zásobování hasivy. SPBI Ostrava, 1999, 176 s.,
ISBN 80-86111-40-7.
2000
KOPÁČEK, J.: Pohony a převody. Skripta. VŠB-TU
Ostrava, 2000. 221 s. ISBN 80-7078-806-2.
2002
DRÁBKOVÁ, S., KOZUBKOVÁ, M.: Cvičení z mechaniky
tekutin, VŠB-TU Ostrava, 2002, 141 s., ISBN 80-248-0039X.
JANALÍK, J., ŠŤÁVA, P.: Mechanika tekutin, VŠB-TU
Ostrava, 2002, 125 s., ISBN 80-248-0038-1.
87
2003
KOPÁČEK, J., ŽÁČEK, M.: Pneumatické zařízení strojů.
Skripta. VŠB-TU Ostrava, 2003. 94 s. ISBN 80-248-0442-5.
KOZUBKOVÁ, M.: Sylabus - Aplikovaná mechanika,
VŠB-TU Ostrava, 2003.
2004
FARNÍK, J., BONCZEK, P., KOZUBKOVÁ, M.:
Laboratorní měření Taylorových vírů a jiných nestabilit
vizualizací, VŠB-TU Ostrava, 2004.
KOPÁČEK, J., ŽÁČEK, M.: Cvičení z řízení
pneumatických systémů. Skripta. VŠB-TU Ostrava, 2004.
93 s. ISBN 80-248-0692-4.
2005
GOLKA, M., KOZUBKOVÁ, M.: Návod pro laboratorní
cvičení - hydrodynamická spojka, VŠB-TU Ostrava, 2005.
KOPÁČEK, J. PAVLOK, B.: Tekutinové mechanismy,
VŠB-TU Ostrava, 2005. ISBN 80-248-0586-0.
KOZUBKOVÁ, M.: Dynamika hydraulických systémů,
VŠB-TU Ostrava, 2005.
KOZUBKOVÁ, M.: Žárový anemometr, VŠB-TU Ostrava,
2005.
PAVLOK, B.: Hydraulické prvky a systémy. Díl 1, Kapaliny
v hydraulických mechanismech, hydrostatické převodníky.
Skripta. VŠB-TU Ostrava, 2005. 154 s. ISBN 80-248-08579.
2006
HRUŽÍK, L., KOZUBKOVÁ, M.: Dynamika tekutinových
mechanizmů - návody do cvičení, VŠB-TU Ostrava, 2006.
HRUŽÍK, L.: Vzorové úlohy do cvičení, dynamika
tekutinových mechanizmů, VŠB-TU Ostrava, 2006.
JANALÍK, J.: Měření turbulentních fluktuací rychlosti,
VŠB-TU Ostrava, 2006.
ŠŤÁVA, P., PAVLOK, B.: Mazací technika. Skripta. VŠBTU Ostrava, 2006. 72 s. ISBN 80-248-1000-X.
2007
DRÁBKOVÁ, S. a kol.: Mechanika tekutin, VŠB-TU
Ostrava, 2007, ISBN 978-80-248-1508-4.
88
HRUŽÍK, L.: Návody do cvičení Experimentální stanovení
pulzujícího průtoku měřením tlakové diference na cloně,
VŠB –TU Ostrava, 2007.
KOZUBKOVÁ, M. a kol.: Mechanika tekutin – návody pro
laboratorní cvičení, VŠB-TU Ostrava, 2007.
PAVLOK, B., HRUŽÍK, L., BOVA, M.: Hydraulická
zařízení strojů, VŠB-TU Ostrava, 2007.
PAVLOK, B., HRUŽÍK, L., BOVA, M., KOPÁČEK, J.,
ŽÁČEK, M.: Hydraulika a pneumatika, VŠB-TU Ostrava,
2007.
2008
BOJKO, M.: Návody do cvičení „Modelování proudění“ –
Fluent, VŠB-TU Ostrava, 2008, ISBN 978-80-248-1909-9.
BOJKO, M., KOZUBKOVÁ, M., RAUTOVÁ, J.: Základy
hydromechaniky a zásobování hasivy. Skripta. VŠB-TU
Ostrava, 2008. 198 s. ISBN 978-80-7385-033-3.
DVOŘÁK, L., ŽÁČEK, M.: Automation studio - učební
opora předmětu Pneumatická zařízení a strojů, VŠB-TU
Ostrava, 2008.
HRUŽÍK, L.: Experimentální úlohy v tekutinových
mechanizmech, VŠB-TU Ostrava, 2008, ISBN 978-80-2481912-9.
KOZUBKOVÁ, M.: Modelování proudění tekutin Fluent,
CFX, VŠB-TU Ostrava, 2008, ISBN 978-80-248-1913-6.
JANALÍK, J.: Vybrané kapitoly z mechaniky tekutin, VŠBTU Ostrava, 2008, ISBN 978-80-248-1910-5.
JANALÍK, J.: Hydrodynamika a hydrodynamické stroje,
VŠB-TU Ostrava, 2008.
JANALÍK, J.: Obtékání a odpor těles, VŠB-TU Ostrava,
2008, ISBN 978-80-248-1911-2.
PAVLOK, B.: Hydraulické prvky a systémy. Díl 2, Řídicí
prvky
hydrostatických
systémů,
příslušenství
hydrostatických obvodů. Skripta. VŠB-TU Ostrava, 2008.
140 s. ISBN 978-80-248-1827-6.
PAVLOK, B.: Základní konstrukční celky, VŠB-TU
Ostrava, 2008.
2009
BLEJCHAŘ, T.: Návody do cvičení „Využití počítačů
v oboru“, VŠB-TU Ostrava, 2009.
BLEJCHAŘ, T.: Návody do cvičení „Modelování proudění“
– CFX, VŠB-TU Ostrava, 2009, ISBN 978-80-248-2050-7.
KOZUBKOVÁ, M.: Simulace a modelování hydraulických
systémů, VŠB-TU Ostrava, 2009.
RAUTOVÁ, J.: Zásobování hasivy: návody do cvičení.
VŠB-TU Ostrava, 2009, ISBN 978-80-248-2142-9.
2010
BLEJCHAŘ, T., DRÁBKOVÁ, S.: Návody do cvičení
"Čerpací technika a potrubí", VŠB-TU Ostrava, 2010, ISBN
978-80-248-2205-1.
DRÁBKOVÁ, S.: Doprava kapalin, VŠB-TU Ostrava, 2010.
DVOŘÁK, L.: Vlastnosti tekutin, VŠB-TU Ostrava, 2010.
KOZUBKOVÁ, M., RAUTOVÁ, J.: Inovace předmětu
modelování a simulace pro rozvoj ve vývoji a výzkumu.
VŠB-TU Ostrava, 2010, ISBN 978-80-248-2719-3.
JANALÍK, J.: Potrubní hydraulická a pneumatická doprava Rozšířené a upravené vydání, VŠB-TU Ostrava, 2010.
JANALÍK, J.: Viskozita tekutin a její měření, VŠB-TU
Ostrava, 2010.
RAUTOVÁ, J.: Měření charakteristik paralelně a sériově
řazených potrubí, VŠB-TU Ostrava, 2010.
RAUTOVÁ, J.: Měření silového účinku vodního paprsku,
VŠB-TU Ostrava, 2010.
2011
DRÁBKOVÁ, S.: Potrubní systémy a armatury - část 2,
VŠB-TU Ostrava, 2011, 249 s., ISBN 978-80-248-2518-2.
KOZUBKOVÁ, M., BLEJCHAŘ, T., BOJKO, M.:
Modelování přenosu tepla, hmoty a hybnosti, VŠB-TU
Ostrava, 2011, ISBN 978-80-248-2491-8.
KRUTIL, J., KOZUBKOVÁ, M.: Modelování přestupu
tepla ve výměnících - sbírka příkladů, VŠB-TU Ostrava,
2011, ISBN 978-80-248-2712-4.
JANALÍK, J.: Kalová čerpadla pro čerpání suspenzí, VŠBTU Ostrava, 2011, ISBN 978-80-248-2717-9.
PAVLOK, B.: Potrubní systémy a armatury - část 1, VŠBTU Ostrava, 2011, 249 s, ISBN 978-80-248-2518-2.
RAUTOVÁ, J.: Potrubní systémy a armatury - část 3, VŠBTU Ostrava, 2011.
2012
BLEJCHAŘ, T.: Turbulence Modelování proudění - CFX,
VŠB-TU Ostrava, 2012, ISBN 978-80-248-2606-6.
BOJKO, M.: 3D proudění - Ansys Fluent učební text, VŠBTU Ostrava, 2012, ISBN 978-80-248-2607-3.
HRUŽÍK, L.: Měření veličin v hydraulice s využitím
přístroje Hydrotechnik, VŠB-TU Ostrava, 54 s., 2012.
HRUŽÍK, L.: Měření viskozity pomocí viskozimetru
Brookfield, VŠB-TU Ostrava, 11 s. 2012.
2014
JANALÍK, J.: Čerpací systémy s dávkovačem, VŠB-TU
Ostrava, 2014.
89
Pracovníci katedry
Pedagogičtí a vědecko-výzkumní pracovníci katedry
Albrecht Otakar, Ing.
Blahetka Martin, Ing.
Blejchař Tomáš, Ing. Ph.D.
Bojko Marian, Ing. Ph.D.
Bova Miroslav, Dr. Ing.
Bureček Adam, Ing. Ph.D.
Drábková Sylva, doc. Ing. Ph.D.
Dvořák Lukáš, Ing. Ph.D.
Fojtášek Kamil, Ing. Ph.D.
Glomb Zdeněk, Ing.
Henzl Ctibor, RNDr.
Himr Daniel, Ing. Ph.D.
Hružík Lumír, doc. Dr. Ing.
Jablonská Jana, Ing. Ph.D.
1989 - 1993
1996 - 2000
2006 - dosud
2005 - dosud
1993 - dosud
2013 - dosud
1990 - dosud
2005 - dosud
2013 - dosud
1967 - 1975
1990 - 1992
2012 - dosud
1995 - dosud
2004 - dosud
1960 - 1961
1965 - dosud
1957 - 1959
1961 - 1971
1991 - dosud
Janalík Jaroslav, prof. Ing. CSc.
Kopáček Jaroslav, prof. Ing. CSc.
Kozubková Milada, prof. RNDr. CSc.
Musil Bruno, Ing.
Noskievič Jaromír, prof. Ing. CSc.
Pastor Jiří, Ing.
Pavlok Bohuslav, doc. Ing. CSc.
Pepřica Tomáš, Ing. CSc.
Pivoda Jiří, Ing.
Rýc Zdeněk, prof. Ing. CSc.
Skýba Vladimír, Dr. Ing.
Šťáva Pavel, prof. Ing. CSc.
Stonawski Erik, Ing. Ph.D.
Tomeček Slavoj, Ing.
Vala Miroslav, Ing. CSc.
Vašina Martin, doc. Ing. Ph.D.
Žáček Miloslav, Ing.
1975 - dosud
1965 - 1970
1954 - 1996
1978 - 1980
1975 - dosud
1993 - 2001
1969 - 1975
1969 - 1995
1968 - 1975
2001 - 2005
2002 - 2005
1964 - 2005
2004 - dosud
1964 - 1965
1969 - 1977
2013 - dosud
2000 - dosud
Orlický Ladislav
Otisk Stanislav
Sitek Arnošt
Siuda Miroslav
Škráčková Pavlína
Smělík Břetislav
Štěpánová Alena
Strack Osvald
Tajrychová Marie
Teslíková Hana
Uhrová Barbora, Bc.
Vodvářková Anna
1964 - 1968
1999 - 2007
1997 - dosud
1969 - 1971
1978 - 1993
1977 - 1993
1969 - 1982
1968 - 1984
1968 - 1969
1982 - 2010
2014 - dosud
1965 - 1967
Sivák Václav, doc. Ing. CSc.
Technicko-hospodářští pracovníci katedry
Adámková Renata
Berradová Jana
Blokšová Jiřina
Bezručová Zuzana
Chudová Hana
Dvořák Jiří
Fittlová Tereza
Gamonová Gabriela
Horáková Jana
Horňáková Hana
Hubrová Helena
Látal Jan, Ing.
Lička Ladislav
90
1985 - 1986
1971 - 1971
1967 - 1968
2010 - dosud
1990 - 1999
1963 - 1964
2000 - 2008
1993 – 2001
1964 - 1978
2006 - 2007
1969 - 1969
2009 - dosud
1984 - 1998
FOTO SOUČASNÝCH ZAMĚSTNANCŮ KATEDRY
Horní řada zleva: Arnošt Sitek, doc. Ing. Martin Vašina, Ph.D., Ing. Josef Dobeš, Ing. Kamil Fojtášek, Ph.D., Ing. Adam
Bureček, Ph.D., doc. Dr. Ing. Lumír Hružík, Ing. Lukáš Dvořák, Ph.D., Ing. Jan Látal, Ing. Jana Jablonská, Ph.D., Ing. Tomáš
Blejchař, Ph.D., Ing. Marian Bojko, Ph.D., Bc. Barbora Uhrová.
Dolní řada zleva: doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc., prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc., prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.,
prof. Ing. Jaroslav Kopáček, CSc., doc. Ing. Sylva Drábková, Ph.D., Zuzana Bezručová.
91
Galerie profesorů
92
prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc.
prof. Ing. Jaromír Noskievič, CSc.
prof. Ing. Jaroslav Kopáček, CSc.
prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.
prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc.
prof. Ing. Zdeněk Rýc, CSc.
Galerie vedoucích katedry
prof. Ing. Jaromír Noskievič, DrSc.
od 1. 12. 1964 do 31. 1. 1990
prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc.
od 1. 2. 1990 do 30. 4. 2002
prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.
od 1. 5. 2008 do 31. 12. 2012
doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc.
od 1. 5. 2002 do 30. 4. 2008
doc. Dr. Ing. Lumír Hružík
od 1. 1. 2013 doposud
93
Galerie
Historický pohled na sídlo Fakulty báňského strojnictví,
bývalou budovu německého zemského gymnázia v Ostravě na
Třídě Českých legií 9, Ostrava (1912)
Pohled na tutéž budovu, sídlo Fakulty strojní Vysoké školy
báňské – Technické univerzity Ostrava v letech 1951 až 1973
poté byla fakulta přestěhována do Ostravy – Poruby,
Ostrava (2000)
Hlavní budova Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, na ulici 17. listopadu v Ostravě - Porubě
94
Studentský Majáles - prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc.,
Ostrava (1957)
Ing. Jiří Pivoda v Laboratoři hydraulických mechanismů při
měření tlaků v hydraulickém obvodu, Třída Čs. legii,
Ostrava (1970)
Výuka hydraulických pohonů – místnost G225
doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc., Ostrava (1978)
Laboratorní cvičení - Měření sedimentační rychlosti kuličky
prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc., Ostrava (1980)
95
Počítačová učebna katedry s počítači PMD 85 – prof. Ing.
Pavel Šťáva, CSc., a prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.,
Ostrava (1988)
Návštěva na Technické Univerzitě ve Wroclawi – prof. Ing.
Jaroslav Janalík, CSc., prof. RNDr. Milada Kozubková, CSc.
a prof. Ing. Pavel Šťáva, CSc., Wroclaw (1995)
Setkání kateder mechaniky tekutin a termomechaniky, Ostrava (1994)
96
Setkání kateder mechaniky tekutin a termomechaniky, Kouty nad Desnou - Dlouhé Stráně (2001)
Setkání kateder mechaniky tekutin a termomechaniky, Rožnov pod Radhoštěm (2010)
97
Jmenování profesorem - prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc.,
Praha (1996)
Předání medaile Georgia Agricoly prof. Ing. Jaroslavu
Kopáčkovi, CSc., Ostrava (2001)
Předávání doktorského diplomu – doc. Ing. Sylva Drábková,
Ph.D., Ostrava (2000)
Jmenování profesorkou – prof. RNDr. Milada Kozubková,
CSc., Praha (2010)
98
Výroční schůze katedry, Ostrava (2000)
Schůze katedry, Ostrava (2003)
Mezinárodní konference k 55. výročí založení Fakulty strojní Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava,
Ostrava (2005)
99
100
Zaměstnanci Katedry hydromechaniky a hydraulických
zařízení, Ostrava (2000)
Zaměstnanci Katedry hydromechaniky a hydraulických
zařízení, Ostrava (2002)
Zaměstnanci Katedry hydromechaniky a hydraulických
zařízení, Ostrava (2004)
Výjezdní zasedání katedry, Horní Lomná (2008)
Výročí 40. let od vzniku Katedry hydromechaniky a hydraulických zařízení, Ostrava (2004)
101
Pohled do bývalé Laboratoře pneumatiky, Ostrava (2005)
Exkurze do Laboratoře hydraulických pohonů, Ostrava (2006)
Slavnostní otevření Laboratoře pneumatiky v budově Nové
menzy, Ostrava (2009)
Výuka v nové Laboratoři pneumatiky, Ostrava (2010)
102
Den otevřených dveří Fakulty strojní – expozice firmy Hydac, Ostrava (2014)
Den otevřených dveří Fakulty strojní – stánek katedry, Ostrava (2014)
103
Návštěva z Politechniky Śląska, Ostrava (2013)
Exkurze studentů do firmy Bosch Rexroth, spol. s r.o. Ostrava (2014)
104
Exkurze studentů do firmy Danfoss Power Solutions a.s.,
Považská Bystrica (2014)
Exkurze studentů do firmy Danfoss Power Solutions a.s.,
Dubnice nad Váhom (2014)
Exkurze studentů do firmy SMC Industrial Automation CZ s.r.o., Vyškov na Moravě (2014)
105
106
SIGMA 1868-2014:
146 let na trhu čerpací techniky
Výzkum a vývoj-projekce-výroba-montáž-servis čerpací techniky pro obory:
 ENERGETIKA – KLASICKÁ I JADERNÁ
 CHEMIE A PETROCHEMIE
 DOLY – POVRCHOVÉ I HLUBINNÉ
 METALURIE – OSTŘIK OKUJÍ
 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
 SPECIÁLNÍ APLIKACE
www.sigma.cz
Parker Hannifin Czech Republic, s.r.o. se zabývá prodejem, servisem, navrhováním a výrobou systémů,
agregátů a zákaznických řešení, logistikou, hadicovou montáží a lehkou výrobou. Naše obchodní a servisní
centrum v Klecanech obsluhuje klíčové prvovýrobce a podporuje velké zakázky v ČR a SR.
Společnost Parker Hannifin řídí
pohyb i v České republice
Parker Hannifin Corporation je mezinárodním lídrem v oblasti technologií
a systémů pro řízení pohybu. Společnost Parker Hannifin byla založena roku
1918. Roční obrat ve fiskálním roce 2014 činil 13,2 miliard USD.
Parker poskytuje specializovaná řešení pro širokou řadu mobilních,
průmyslových a leteckých oborů. Společnost zaměstnává zhruba
58 000 zaměstnanců ve 49 zemích po celém světě.
Česká historie firmy začíná v roce 1991, kdy bylo založeno Obchodní a
servisní centrum pro Českou republiku a Slovensko. O dva roky později
započala výrobní spolupráce s českými firmami. V průběhu následujících čtyř
let byly postaveny vlastní výrobní závody v Sadské a Chomutově.
V současné době máme v České republice a na Slovensku tři obchodní
pobočky, a to v Klecanech, Ostravě a Banské Bystrici. Zároveň vám je
pro řešení všech zákaznických potřeb k dispozici rozsáhlá síť distributorů
zastoupených ve všech krajích s více než 19 prodejnami ParkerStore.
Více než 100 významných zákazníků z řad prvovýrobců (OEM) obsluhujeme
přímo vlastními obchodními a servisními centry, další zákazníky pak
prostřednictvím našich certifikovaných distributorů a jejich prodejen ParkerStore.
Ve firmě Parker věříme ve vytváření partnerství s našimi zákazníky, abychom
jim mohli poskytovat řešení, která napomohou dosažení vyšší produktivity a
ziskovosti. Klíčem je výroba těch nejlepších systémů dle jejich požadavků. To
vyžaduje nejprve pochopení zákazníkových aplikací a nalezení nových a lepších
způsobů, jak vytvářet hodnotu.
Poskytujeme systémová řešení ve čtyřech klíčových segmentech: hydraulika,
pneumatika, filtrace a chlazení. Pro prvovýrobce a exportéry zajišťujeme
komplexní přístup v aplikaci systémů od návrhu přes výrobu, odzkoušení,
instalaci a zaškolení až po záruční i pozáruční servis. Systémy v našem pojetí
představují především myšlenku, jak společně se zákazníkem zvolit nejvhodnější
řešení vyhovující jeho požadavkům.
Kontakt:
Parker Hannifin Czech Republic s.r.o., Parkerova 623, 250 67 Klecany
Tel.: +420 284 083 111, E-mail: [email protected]
Abychom dokázali plnit potřeby našich zákazníků v oboru řízení pohybu, disponujeme
nejširší řadou výrobků, které jsou k dispozici od jediného dodavatele. Máme k tomu podporu
v podobě odborných znalostí v devíti hlavních typech technologií: hydraulika, pneumatika,
elektromechanika, filtrace, řízení procesů, manipulace s tekutinami a plyny, těsnění a stínění,
klimatizace, letectví a kosmonautika.
17. listopadu 15
708 33 Ostrava - Poruba
http://www.338.vsb.cz
Download

Almanach k 50. výročí vzniku Katedry hydromechaniky a