Architektura
a víno
ve střední Evropě
Galerie Jaroslava Fragnera & ARCHITECTURA, 2013
2
Architektura a víno ve střední Evropě
(Dan Merta)
4
Víno, baráky, pravda
(Petr Volf)
7
ARCHITEKTÚRA VÍNA
(Ján M. Bahna)
12
Rakousko
F. X. Pichler; hill – leo hillinger winery; LOISIUM Weinerlebniswelt & LOISIUM
Hotel Wine and Spa Resort; LOISIUM Wine & Spa Resort Südsteiermark;
Vinofaktur Vogau; Weingut Esterházy; Weingut Fred Loimer;
Weingut Heike und Gernot Heinrich; Weingut Lackner Tinnacher;
Weingut Preisinger; Weingut Scheiblhofer; Weingut Schützenhof;
Weinwerk – Haus im Puls; Weritas – Gebietsvinothek, Restaurant
und Regionsbüro
18
Česká republika
Sonberk; Vinařství Gotberg; Vinařství Krásná hora; Vinařství Zmeko
20
Německo
Sächsisches Staatsweingut Schloss Wackerbarth; Vincenz Richter
Sächsisches Weingut
21
Maďarsko
Bazaltbor-Badacsony Kft.; Disznókő; Füleky Estate Tokaj; Konyári Pincészet;
Kreinbacher Birtok; Pannonhalmi Apátsági Pincészet;
Weninger Pincészet
25
Itálie
Cantina Nals Margreid; Cantina Tramin; Colterenzio;
Winecenter Kellerei Kaltern
27
Slovensko
Elesko wine park; Karpatská perla; Sanvin; Vinárstvo Terra Parna
29
Slovinsko
Marof Winery; Winery Brič; Zlati Grič
31
Bibliografie
Bylo pro mě velké překvapení, když se před několika lety začala mezi vinaři prosazovat
myšlenka, že architektura vinařství má odpovídat moderním trendům výroby vína a tím
i přispívat k tvorbě krajiny. Znám několik výjimečných příkladů v Čechách a na Moravě,
stejně jako v Rakousku a v Německu. Blahopřeji majitelům těchto podniků k jejich odvaze
a doufám, že to nebude krátkodobá móda, nýbrž způsob, jak se mají jejich poklady nabízet
společnosti.
Karel Schwarzenberg
Architektura a víno ve střední Evropě
Dan Merta
Víno je odpověď země na slunce.
(Margaret Fuller)
Idea projektu, který by představil současnou architekturu ve středoevropském prostoru ve spojení s vínem,
u mne uzrála po několika cestách za rakouskou
architekturou, a to především do překrásné lokality
Neziderského jezera. Možná tuto výstavu inicioval
v rámci našich debat o víně bývalý předseda Nadace
české architektury Ivan Vavřík. Impulsem byla také
slavná výstava WineArchitektur konaná v roce 2003
v Architekturzentrum Wien, která prezentovala na
60 rakouských vinařství v rámci nového korporátního stylu zahrnujícího kontext špičkové architektury
a designu. Je to vlastně už deset let, takže je možné
se ohlédnout zpátky, porovnat, co v tomto období
vznikalo, jak silným impulsem byl tento boom vinařské
architektury v Rakousku nebo stále je pro další vinařské lokality ve střední Evropě.
Proč výstava o víně v kontextu současné architektury, když tomuto fenoménu, kromě zmiňované
výstavy v Architekturzentrum či například v sanfranciské MoMA (2011), bylo věnováno několik velmi
zajímavých publikací? Většinou se jednalo o světový či celoevropský pohled, samozřejmě i s důrazem
na region Rakouska a v posledních letech i Jižního
Tyrolska či Slovinska. Taktéž naši kolegové v budapešťském Centru pro architekturu FUGA připravili
v roce 2011 velmi zajímavou výstavu, která představila 16 předních maďarských vinařství, kde významnou
úlohu sehrává současná architektura.
Náš kurátorský tým si vytvořil svůj příběh a prezentuje svůj pohled na současnou vinařskou architekturu z pozice našeho vztahu k regionu střední Evropy
či bývalého Rakouska-Uherska. Subjektivně, sentimentálně řečeno, náš pohled na „krásné staré časy“. Měl by
také být v rámci kulturně-společenského dialogu jistým
upozorněním na vinařství v regionech bývalé habsburské monarchie, které se nemusí jevit na první pohled
tak zajímavé, jako je například Burgenland či Wachau.
Na druhou stranu je to prezentace osvícené turistické
politiky především v rakouských spolkových zemích
(Štýrsko, Burgenland, Dolní Rakousko) a v Jižním Tyrolsku, která iniciuje či podporuje vznik kvalitní architektury a zpětně přináší do regionů další významný impuls
pro ekonomickou a turistickou infrastrukturu. Vzor pro
země bývalého „východního bloku“.
Nyní krátký exkurz do lokality, prostoru či krajiny
střední Evropy.
Geograficky je lokalita střední Evropy větším územím, než jsme si stanovili pro náš projekt.
My vycházíme z historického názoru, že za území
střední Evropy bychom měli považovat země bývalého Rakouska-Uherska, ke kterým bývá přiřazováno i Polsko. Tento pohled samozřejmě nemusí
být totožný s pohledem obyvatel ostatních zemí ve
středoevropském prostoru, které chápou tento region
občas odlišně. Střední Evropu můžeme historicky vnímat také jako nárazníkové pásmo nebo jako most
mezi „Východem“ a „Západem“. Se vším negativním a pozitivním, co poloha v centru velmocenského
bojiště přináší. Je to i prostor pro hledání identit zemí
této části Evropy na pozadí historického vývoje.
V diskurzu o pojem „střední Evropa“ sehráli důležitou
úlohu přední středoevropští intelektuálové a disidenti
v čele s Václavem Havlem.
„V jejich chápání představovala střední Evropa unikátní prostor, v rámci kterého je žádoucí vytvářet
větší územní celky nebo alespoň rozvíjet regionální
spolupráci.“1 Určitým výsledkem těchto idejí či debat
je také visegrádská spolupráce, i když i na ni lze pohlížet z různých úhlů. I náš projekt by měl být určitým
příspěvkem pro tuto debatu, neb nikdo v současnosti
netušíme, kam v budoucnosti bude směřovat Evropská unie. Možná že se během deseti let stane střední
Evropa významnějším hráčem v rámci Evropy, tak jako
za dob Rakouska-Uherska.
A nyní zpět k vínu. Kultura zabývající se kultem
vína se v současnosti přesouvá do podoby zážitkové a relaxační sféry. Již to není pouze „dégustation“
v historickém sklípku, ale současná vinařství a především vinařská centra zábavy či vinařská spa útočí na
všechny smysly. V dobrém i ve zlém. Kde se nachází
pravda, zda v historické a puristické sklepní chodbě,
nebo v degustačním prostoru navrženém předním evropským či světovým architektem či designérem, závisí na naturelu návštěvníka. Myslím si, že obě
polohy patří k vývoji vinařské architektury a že obě
mají své kouzlo. Ta pravda se nachází na dně číše.
Je třeba si také položit několik otázek. Přináší současná architektura pouze pozitivní impulsy? Jak je
vlastně vnímána v rámci historického vývoje daných
1 DANIEL, Jan, Petra DURKOŠOVÁ, Geopolitické vize střední
Evropy – proměny chápání pojmu „střední Evropa“ a jejich
důsledky. Global politics: Časopis pro politiku a mezinárodní
vztahy [online]. 2012 [cit. 2013-11-01]. ISSN 1213-7685.
Dostupné z: http://www.globalpolitics.cz/archiv.
4
lokalit? Nepřeceňujeme její úlohu, když víno je tím
prvotním a hlavním hybatelem? Nebo se jím již stala
právě ona, když dokáže vytvořit novou specifickou atmosféru? Může mít architektura stejnou úlohu,
jakou má například vybraná gastronomie při degustaci
pro vnímání různých škál kvality či krásy vína?
V rámci širšího diskurzu se nabízí i otázka, zda
tato výstava může být jistým pohledem na současnou architektonickou produkci ve střední Evropě
a v uvedených regionech a zda typologie prezentovaných vinařství mapuje vývoj na scéně v daných lokalitách. Určitě z pozice udržitelné či „zelené“ architektury v symbióze s šetrným hospodářstvím. To je trend,
který převažuje u většiny prezentovaných vinařství.
Obsah výstavy je subjektivním výběrem, i když si
dovolím tvrdit, že představuje tu nejzajímavější a progresivní architekturu spojenou s vínem v námi vymezeném prostoru střední Evropy. V poslední kapitole je možno se krátce seznámit i s několika dalšími
vinařstvími, jež nebyla do výstavy zařazena, či s projekty, které jsou zatím ve fázi návrhu či příprav – například moravské Vinařství Hort z Dobšic. Z realizovaných
bych upozornil především na skvělé vinařství Kozlovič v chorvatské Istrii, které se nachází „přes kopec“
od slavného vinařství Brič. Od července již lze v rámci
EU tato vinařství navštívit bez celních komplikací, užívat krás tohoto přírodního celku a místních viničních
tratí a ochutnat vynikající Malvasii či Teran. Klenotem
v rámci krajinného kontextu je jihotyrolský Manincor
u jezera Kaltern, produkující úžasné Lagrein.
Většina vinařství jsou menší stavby či komplexy
– v porovnání s obrovskými vinařskými závody typu
španělských či portugalských bodeg nebo toskánských cantine navrhnutých světově proslulými architektonickými hvězdami. Některé vyrostly nad tradičními sklepy, nebo mají rodinný či historický kontext k danému místu, s nímž vedou dialog. Můžeme
hovořit o jisté sevřenosti v materii viničních tratí
střední Evropy.
Při přípravě výstavy a diskuzí s žurnalisty a architekty je mi kladena otázka, které vinařství považuji za
nejzajímavější. Odpovídám, že neprezentujeme jednotlivá vinařství, ale fenomén výjimečného úkazu v rámci
spolupráce osvícených investorů a skvělých architektů. Jejich snahou je vytvořit specifickou a samozřejmě i účelnou architekturu v historickém a krajinném kontextu. Všichni víme, že se jedná o potravinářský provoz, který v současnosti potřebuje vzhledem k novým technologiím zpracování vín „laboratorní“ podmínky, a že zde hraje stále větší roli marketing. A jsme ve třetím tisíciletí a globalizační dálnice hučí a hučí. Je zde však ještě jeden významný
moment, a to, že kvalitní architektura vinařství může
podněcovat vznik dalších zajímavých projektů na
5
daném místě. Tak se děje především v okolí Neziderského jezera, kde lze narazit na obrovské kvantum
architektonických realizací vysokého standardu.
Pokud bych mohl na někoho ryze osobně upozornit, pak by to byli vídeňští propeller z. Čtyři projekty,
čtyři vynikající architektonické opusy, každý specifický
pro daného vinaře a lokalitu. Dva na území Rakouska,
jeden v Maďarsku a jeden na Slovensku. Je lepší
důkaz o spolupráci v regionu střední Evropy?
Širší propojenost občas narušují specifické ekonomické podmínky či nařízení konkrétních zemí, ovšem
to je standardní byrokratismus. Pro ty, kdož milují kvalitní vína, vyrobená v ojedinělých vinařstvích navrhnutých předními evropskými architekty, již není cesty
zpátky. Musí se jako já či Jano M. Bahna rozjet do naší
krásné střední Evropy a vychutnávat si tyto dary.
Jsem velmi potěšen, že záštitu nad tímto projektem převzal pan Karel Schwarzenberg, pravý to Středoevropan, který donedávna v pozici ministra zahraničí České republiky „bránil“ tento zajímavý region
před vetřelci z „Východu“. Není tolik bardů v České
republice. Důležitou finanční podporu jsme získali od
Visegrádského fondu a od Vinařského fondu České
republiky. Projekt je výsledkem spolupráce Muzea
Architektury ve Vratislavi, Design Factory v Bratislavě a Centra pro architekturu FUGA v Budapešti.
V těchto institucích bude výstava taktéž představena a následně by měli mít možnost se s ní seznámit
i návštěvníci Weinwerku Burgenland v Neusiedl am
See a možná poputuje i do Saska, Lublaně či Merana.
Rád bych také za podporu a spolupráci poděkoval dalším významným kulturním institucím – Českým
centrům, Rakouskému kulturnímu fóru v Praze, Slovenskému institutu v Praze, Maďarskému kulturnímu
institutu v Praze, Velvyslanectví Slovinské republiky
v ČR – a samozřejmě architektům či architektonickým
ateliérům a vinařstvím za poskytnutí dokumentace
pro výstavu a publikaci.
Děkuji kolektivu autorů v čele s předním slovenským architektem, předsedou Spolku slovenských
architektů Jánem M. Bahnou, dále žurnalistovi Petru
Volfovi, fotografovi Ivanu Hruškovi, grafikovi Janu
Šerých a architektovi Jakubu Fišerovi, mým kolegyním Kláře Pučerové, Daně Tomášové, Zuzaně Prokopové a Ivě Dvořákové a autorům jednotlivých medailonů – Renatě Vrabelové, Zuzaně Morávkové a Janu
Obrtlíkovi.
Rád bych také poděkoval vybraným vinařstvím,
která podpořila realizaci katalogu. Rovněž děkujeme
všem fotografům a institucím za poskytnutí snímků.
P. S.: Může být něco zajímavějšího než dialog architektury a vína v lůně překrásné přírody středoevropského prostoru?
Architektura a víno ve střední Evropě
Víno, baráky, pravda
Petr Volf
Miles: „Vypijeme spousty dobrého vína, zahrajeme
si golf, dáme si taky prima jídlo, budeme si užívat
krajiny a pošleme tě na poslední cestu stylově,
kamaráde.“
Film Bokovka byl nečekanou událostí roku 2004. Ve
studiu 20th Century Fox jej natočil režisér Alexandr
Payne za pouhých šestnáct milionů a vydělal sto
deset milionů dolarů, což znamená, že se každý
vložený dolar sedmkrát zhodnotil. Něco takového
je bráno jako finanční úspěch. Ale byl to především
úspěch umělecký. Přecitlivělého Milese, řešícího krizi
středního věku, hrál přesvědčivý Paul Giamatti, pro
něhož to byla životní role. Právě Bokovka nejlépe ze
všech filmů, které kdy byly natočeny o víně, ukazuje,
co všechno může tento opojný nápoj pro citlivého
člověka znamenat a co všechno člověk může získat
i ztratit. Pro dvojici hlavních hrdinů byla pouť po
kalifornských vinicích existenciálním dobrodružstvím,
během něhož si – díky vínu – v hlavě srovnali
priority.
Bokovka se stala kultovním filmem, svého druhu
hodně návodným fenoménem, ke kterému bylo
snadné si najít vztah. U mnohých odstartoval novou
vášeň: kupříkladu grafik Aleš Najbrt, fotograf Tono
Stano a režisér Jan Hřebejk si spolu s dalšími umělci
otevřeli v Praze stejnojmennou vinárnu, kde osobně
obsluhují, doporučují vína a ochutnávají. Nedělají to
pochopitelně coby hlavní profesi, ale jen jako vedlejší
úvazek, vždyť v jejich případě to ani není práce… Je
to prostě nezávazná „bokovka“, jak se něčemu takovému u nás hezky říká. Lidé začali o vínu číst, v novinách byly zavedeny rubriky doporučující správné
druhy vín a v obchodech se rozšířily regály s jejich
nabídkou. Kdo prostě jenom rád pil, zjistil, že když
k tomu připojí určitou sumu znalostí, svoje částečně
rizikové sklony snadno zakryje ušlechtilým zájmem.
Po této zásadní transformaci bude konzumace vína
nejen tolerována, ale také sklidí obdiv: vždyť jde
vlastně o výzkum svého druhu.
Víno opravdu rozšiřuje nejenom vědomí, ale též
poznání různých kultur. Dají se za ním podnikat
výpravy – a to nejen za humna, ale také třeba do
Francie, Španělska, dokonce až do Chile, Austrálie nebo na Nový Zéland – a objevovat jeho tajemství. Kdo nerad cestuje letecky a protiví se mu i auto,
může vyrazit na kole na jižní Moravu, kde vznikly
speciální vinařské stezky. Komu nestačí jižní Morava,
může pokračovat do Rakouska, kde je takových ste-
zek mnohem více, třeba ve Wachau podél Dunaje.
Spousta lidí si ještě před takovou cestou s radostí
zaplatí drahé sommelierské kurzy a nakoupí tenkostěnné foukané sklenice z nejčistšího křišťálového skla, v nichž bude moci víno naplno rozvinout
své přednosti. V dobré společnosti už není možné
jen tak do sebe obrátit pohár – to dělají jenom barbaři a opilci –, nejprve se musí sehrát rituál, vzdát
vzácnému nápoji poctu, což znamená prozkoumat
jej očima, pak nasát aroma, lehce s ním zakroužit…
Když to někdo umí, vypadá to moc hezky; popravdě,
nevím, v jakém pořadí je to vlastně správné, protože
jakýkoliv alkohol mě přestal vzrušovat v polovině
devadesátých let minulého století, tedy dávno před
tím, než se víno stalo široce rozšířeným společenským fenoménem, o němž jsem se rozepsal.
I když víno neochutnávám, stejně kromobyčejně
rád vyhledávám místa, kde se pěstuje. Vedou mě
k tomu prosté důvody. Krajiny, kde roste víno, mají
v sobě zakódovanou zvláštní přívětivost, jakousi harmonii a utěšenost, která je dána nejenom modelací
terénu, jižnímu slunci vystaveným svahům, pableskujícím vápencovým podložím, ale čímsi mnohem hlubším, něčím, co vychází ze samotné podstaty každé
oblasti a co je ukryto pod jejím povrchem. Někdy
se tomu říká trochu tajuplně genius loci neboli duch
místa. Přispívají k tomu vinaři, kteří ačkoliv nesmírně
tvrdě pracují, jsou to vesměs vzácně vyrovnaní
a sebevědomí lidé, k čemuž jim bezpochyby napomáhá to, že si svoje dílo dokážou sami nejlépe ohodnotit a vychutnat. Je na nich znát, že něco pochopili, jako by s vínem a vším, co s ním souvisí, došli
k hlubšímu poznání. Nikam nepospíchají, jsou příjemně naladění, jsou nenapodobitelně… zemití. Až to
návštěvníkům z města, kteří se při plnění nesmyslných cílů dávno zapomněli usmívat, připadá poněkud
podezřelé. Ale není se čemu divit, když jim výhled
a perspektivy zkracují betonové krabice. Kdežto
víno harmonizuje prostředí. Lokality osazené révou
mohou vesměs sloužit jako příklad krásně kultivované krajiny, kde se všechny děje odehrávaly v rámci
přirozeného hospodaření, v němž hrál odjakživa klíčovou roli zdravý rozum a ne pouhý výdělek. Réva
vinoucí se v pravidelných řadách přes vzestupný
horizont působí na lidi zabývající se uměním jako
landartová instalace. Její síla se paradoxně násobí
v zimě, kdy je obnažená, na kost vymrzlá země
posypaná vrstvou sněhu a připomíná olejomalby či
grafiky výjimečného krajináře Jiřího Johna. Pokaždé,
6
když takovou scenérii vnímám, si uvědomím, že je to
estetický zážitek, který se do vizuální paměti vpisuje
výrazněji než většina uměleckých děl. Nikdo si totiž
nic konceptuálně nevymýšlel, protože nejlepší věci
prostě přirozeně vyplynou. Jenom se jim musí nechat
čas – a víno se bez něj neobejde.
Moderní vinařství se z logiky věci nacházejí na
venkově, často v relativně odlehlých oblastech,
mimo tradiční architektonická centra. Jako taková
bývají široko daleko jedinými kvalitními soudobými
stavbami a za to si zaslouží jak úctu, tak pozornost. Někdy je těžké se k nim dostat, kolikrát nepomůže navigace ani mapa, jedete po prašné cestě
a jen tušíte, kde by TO mohlo být. Najednou se před
vámi otevře pohled, jaký jste znali z fotografií, jenže
skutečnost je zpravidla mnohem silnější. Na fotografiích nikdy nevnímáte celistvě krajinné souvislosti, do nichž je stavba zasazena. Zadržíte dech.
Jste fascinováni. Jste překvapeni, nohy vrostly do
země. Najednou v dálce vidíte stavbu, která je oslavou vinařství, architektury, ale také kultury i euroatlantické civilizace jako takové. Učiněný Dionýsův
chrám. Takové pocity, které popisuji, jsem měl v Toskánsku, když jsem se jel podívat za vinařstvím Petra,
jež navrhl švýcarský architekt Mario Botta. A čím víc
času jsem během fotografování stavby strávil, tím
víc jsem oceňoval její velkorysé provedení a Bottovu
ojedinělou schopnost zhmotňovat patos, aniž by to
bylo křečovité. Nikdy se mi neomrzí. Kdykoliv jsem
v Toskánsku, vinařství Petra navštívím, protože mi
jeho přítomnost dodává zvláštní jistotu a klid. Možná
vnímám dotek dokonalosti, možná dokonce něčeho,
co nás dalece přesahuje.
Přitom motivace k podobným vinařským „chrámům“ je pragmatická. Kdo chce dnes produkovat kvalitní víno, ten ví, že by měl svoje ambice spojit s nadprůměrnou architekturou, protože díky ní
může oslovit širší pole možných zákazníků a získá
tím oproti konkurenci výhodu. Dobré víno je sice
neměnný základ, ale špičková architektura znamená
získání náskoku, jsou-li produkty několika vinařství
zhruba srovnatelné. Investice do architektonického
návrhu od renomovaného autora se vyplatí nejenom proto, že dokáže uspořádat potřebné provozy
tak, aby byly bezezbytku funkční, provázané a šetřily
pracovní síly (ostatně, to umí i lecjaký dobrý technolog), ale protože jeho dílo ještě zvýrazní identitu
místa, kde se víno rodí. Platí přímá úměra, že čím
vyšší má vinařství cíle, tím věhlasnějšího architekta si
k jejich dosažení zaplatí. Je to prozíravé, protože už
se nemusí dále vynakládat peníze na reklamu: střední
třída se zajímá o víno stejnou měrou jako o architekturu (když si lidé nechávají navrhnout rodinný dům či
vilu, neopomenou do stavebního programu zahrnout
7
Víno, baráky, pravda
také vinný sklípek, do něhož budou ukládat akvizice
ze svých poznávacích výprav) a toto propojení dvou
„kulturních cílů“ jenom zvýší její poptávku. Když se
producent vína spojí s významným tvůrcem, má jistotu, že se o budově, kterou mu navrhne, bude psát
po celém světě.
Poprvé se k tomuto revolučnímu kroku odhodlali
v osmdesátých letech minulého století ve vinařství
Clos Pegase v kalifornském Napa Valley, když na
základě soutěže, kterou organizovalo Muzeum
moderního umění v San Francisku, byl pro novou
budovu vybrán návrh Michaela Gravese. Majitel
vinařství chtěl zároveň vybudovat prostor pro svoje
umělecké sbírky a Graves mu dokonale vyhověl;
vinařství bylo dokončeno v roce 1987 a vedle toho,
že okamžitě ještě více zvýraznilo význam značky
Clos Pegase, navždy zůstane dokladem působivé postmoderní architektury. V tomto ohledu kalifornští vinaři předběhli Evropu, kde se podobně velkorysý architektonický rozvoj odehrál o něco později,
na konci dvacátého a v plné míře v prvním desetiletí jednadvacátého století. Nejmovitější majitelé
vinařství vsadili rovnou na nositele Pritzkerovy ceny,
která má natolik seriózní renomé, že její laureáti jsou
navždy považováni za špičky oboru. Jsou mezi nimi
Frank Gehry, Norman Foster, Richard Rogers, Álvaro
Siza, Christian de Portzamparc, Jacques Herzog
a Pierre de Meuron, Zaha Hadid nebo Renzo Piano.
Ve vinařství Rocca di Frasinello od posledně jmenovaného vám po prohlídce dají jednoduchý dotazník, kde máte zaškrtnout důvody, které vás k jeho
návštěvě motivovaly. Zaškrtl jsem jediný: architekturu. Nikde jinde na světě nejsou sudy ve sklepě uloženy tak, jak je poskládal Renzo Piano, který z nich
udělal „diváky“ v uzavřeném amfiteátru, do něhož se
vstupuje přes divadelní oponu. À propos, vinařství
jsou mezi architekty oblíbenou zakázkou; jednak jde
o jeden z typologicky nejzajímavějších architektonických objektů zasazených do kultivovaného prostředí,
jednak mají víno rádi. I když zřejmě ani samotná láska
k vínu nemusí být nutně podmínkou – alespoň soudě
podle toho, že Le Corbusier vymyslel v Ronchampu
jeden z nejhezčích kostelů, jaké kdy byly postaveny,
aniž by věřil v boha.
V České republice se také ledasco změnilo.
Samozřejmě s větším zpožděním než v tradičních
zemích spojovaných s vínem. K proměně stavebních
zvyklostí v rámci vinařské architektury došlo v roce
2008, v souvislosti s dostavěním vinařství Sonberk
podle návrhu Josefa Pleskota. Přední český architekt
nebyl osloven přímo – byl však vybrán na základě
menší soutěže, k níž majitel vinařství vyzval v roce
2004 vedle týmu Josefa Pleskota také architekty
Svatopluka Sládečka, Vlada Miluniče a Mira Her-
mana. Investor věděl, co chce. Požadoval nejenom
špičkového autora, vysloveně si stanovil, aby „objekt
byl organicky začleněn do krajinného reliéfu“. Josef
Pleskot jeho požadavek splnil. Jeho budova bezesporu snese srovnání se zahraničními vinařstvími.
Všechno je přesně doladěné, ať už se jedná o příjezdovou cestu, o proporce budovy, o to, jak splývá
s okolními vinicemi, nebo o směřování na masiv
Pálavy. Nic se zde nemuselo předstírat, samotné
místo určilo děj, který je natolik přitažlivý a dramatický, že stojí za to jenom kvůli němu se do Popic
vydat. Aniž bych ochutnal tamní víno, přišlo mi, že je
to pravdivá architektura. Protože nejenom ve víně je
pravda – ona je také v barácích, které se přece jen
nejlépe posuzují s čistou hlavou.
Víno, baráky, pravda
8
ARCHITEKTÚRA VÍNA
Ján M. Bahna
Filozofia ako matka vied sa snaží definovať podstatu
vecí či javov. Filozofi v histórii často siahali po víne
a hľadali odpoveď na otázku, aký je vzťah fenoménu
vína k euroatlantickej civilizácii? Víno vznikalo a paralelne sa kultivovalo s jej rozvojom. Hrozno je možné
pestovať a víno vyrábať iba v stabilizovanej, domestikovanej spoločnosti. Nomádi neboli vinohradníci. Tak
sa postupne cez mediteránske krajiny, Grécko a Rím,
šírilo víno spolu s inými civilizačnými prvkami do kultúrneho sveta.
V druhej polovici minulého storočia sa záujem
o hlbšie a sofistikovanejšie vnímanie vína zvýšil. Z Kalifornie sa v osemdesiatych rokoch rozšírila do sveta
téza: „Víno je kultúra a nie alkohol“, ktorá zmenila
zásadne vzťah spoločnosti k vínu a naštartovala nebývalý boom vinárskych stavieb a vínnej kultúry. Víno je
však viac ako len nápoj. Má v sebe viaceré záhady, je
opradené mýtami a hlavne prináša radosť a potešenie
zo života s optimistickým pohľadom na svet. Kde sa
vyrába dobré víno, vzniká aj dobrá architektúra a kultivované prostredie. Platí to aj opačne. V harmonickom prostredí sa produkuje a konzumuje dobré víno.
Víno má mnoho podôb a aj architektúra, v ktorej sa
vyrába, predáva a konzumuje, je rôznorodá. Vinohrady
oddávna kultivujú krajinu. Dávajú krajinám charakter
a poriadok. Ich geometrické hry a farebná pestrosť sú
čarovným prvkom expresívnych krajín. Vinárstva, citlivo integrované do krajiny, dotvárajú tento zážitkový
potenciál. Vo víne je integrovaná tradícia, ale aj novátorstvo. Vývoj nových technológií smeruje hlavne
k hľadaniu metód, akými do vínneho moku z hroznových bobúľ preniesť čo najviac prírodného, ovocného
či minerálneho odkazu z terroiru.
Víno a architektúra sú dva fenomény, ktoré sú existenčne previazané od svojho vzniku na začiatkoch
civilizácie. Tak ako sa menila spoločnosť, sa postupne
vyvíjali typy stavieb a ich architektúra. Najprv to boli
rôzne podzemné priestory a pivnice, ktoré zabezpečovali stabilnú teplotu pre výrobu a uskladnenie vína.
Ťažké červené vína z Mezopotámie i Grécka neboli
tak náročné na uskladnenie ako súčasné suché biele
vína. Tieto vína znášali aj riedenie vodou. Neskôr
sa nad pivnicami stavali hrady, domy, paláce či château, kde sa už víno aj konzumovalo. Château, hlavne
v Bordeaux, rozvinuli vrcholnú vinársku kultúru a stali
sa archetypmi, na ktoré nadviazali moderné súčasné
vinárstva.
Veda je už jednotná v názore, odkiaľ pochádza
vinič. Ako možné centrá sa spomínajú Zakaukazko,
9
Južná Anatólia alebo Severná Levanta. Odtiaľ sa rozšíril do Grécka a na Apeninský polostrov. Najstaršie
miesto, kde sa dokázateľne vyrábal hroznový mušt,
je jaskyňa v blízkosti arménskej dediny Areni. Zvyšky
množstva zrniek z kultúrnych hrozien, suché prúty
a vylisované hrozná dokazujú, že sa tu pred viac ako
6000 rokmi lisoval hroznový mušt. To, že sa v blízkosti tohto miesta nachádza 20 hrobov, v ktorých sa
našli poháre, svedčí o prepojení vína a hrozna s rituálnymi kultúrami.
V mnohých kresťanských a židovských náboženstvách hrá víno významnú úlohu. Je súčasťou rôznych kultov a v staroveku malo použitie aj v lekárstve.
Bývalo obetované bohom. Po 40-ročnom putovaní
priniesol Mojžiš do zeme zasľúbenej veľký strapec
hrozna ako symbol úrodnosti. V Biblii sa na vyše 300
miestach cituje víno a vinič. Zázrak v Káni galilejskej
je tiež spojený s týmto nápojom. Víno hralo ústrednú
rolu pri Poslednej večeri. Symbolizuje krv Krista aj pri
Večeri pánovej a spovedi.
V delte Nílu sa rozšíril vinič v 3. tisícročí pred n. l.
Víno bolo privilégiom vládnucej triedy. O využívaní
vína ako súčasti rituálov i o jeho výrobe sa dozvedáme z nástenných malieb zachovaných v hroboch.
Na rovinách medzi Eufratom a Tigrisom neboli ideálne
podmienky na pestovanie viniča, preto boli ich obyvatelia odkázaní na produkciu hrozna zo svahov pohoria
Taurus. V Mezopotámii sa stalo víno stabilnou súčasťou religiózneho a civilného života. Stalo sa dôležitým
trhovým tovarom.
Vďaka čulému obchodu medzi kultúrami Prednej
Ázie a minojskými štátmi na Kréte i Mykénami v kontinentálnom Grécku sa vínna kultúra v 2. tisícročí
pred n. l. dostala do Grécka. V gréckych mestských
štátoch sa víno stalo súčasťou každodenného života.
Olivy, obilie a víno boli základom vtedajšej potravy.
Víno konzumovali bohatí i chudobní. Víno sa spájalo s filozofiou v dielach Platóna i Aristotela. Spojenie vína, diskusie a filozofie nachádzame v Symposión (hostinách), ktoré sa konali v antickom Grécku.
Súčasníci popisujú Sokrata ako majstra v pití, ktorý
pil, koľko mu chutilo, ale neopil sa. Súčasne sa čoraz
výraznejšie zakotvil v gréckej spoločnosti Dionýzov kult. Organizovali sa veľkolepé slávnosti a rituály
hojnosti na jeho počesť. Dionýzovské chóry položili
základ dnešných divadiel. Všade sa pilo víno, ale riedené na 50 – 70 percent. Kto pil neriedené víno, bol
vykričaný a označený za alkoholika. Ťažké červené
grécke vína toto riedenie zniesli.
V Grécku sa rozvinulo pridávanie aromatických
látok ako byliniek, medu, cukru i voňavých živíc do
vína tak, ako je to doteraz populárne v gréckom víne
Retsina. Toto kultivovanie chutí prinieslo i vznik množstva pohárov, mís, amfor a podobných nádob, ktoré vo
svojich dekoroch dokumentujú vtedajšiu vínnu kultúru.
Etika spoločenských vzťahov tu prerastá do estetiky.
Harmonické prostredie a výtvarne pojednané nádoby
sú súčasťou zážitkového vnímania vína. Podľa výtvarných výjavov na gréckych amforách dokážeme identifikovať zber, výrobu i konzumáciu vína.
V ôsmom storočí pred našim letopočtom začala
grécka kolonizácia v Stredomorí. Na juhu Talianska a Sicílie vznikla Magna Greacia. Domáci Etruskovia prijali grécku vínnu kultúru. Aj ich vázy, poháre či
amfory prevzali grécke formy. V novovzniknutej Rímskej ríši neboli ešte podmienky pre rozvoj vinárstva.
Až po porážke Kartága sa v Ríme rozvinulo vinárstvo
do masovej produkcie. Víno sa stalo obchodným tovarom. Grécki, rímski, etruskí i fenickí obchodníci rozvážali amfory plné vína po celom vtedajšom kultúrnom
svete. Amfora ako nádoba na uskladnenie a transport
vína prežila až do 2. storočia nášho letopočtu, kedy ju
nahradili sudy.
V Ríme sa pestovalo víno rôznej kvality pre rôzne
spoločenské vrstvy. Dionýzovský kult nahradil rímsky boh vína Bakchus. Villa Boscoreale v Pompejách
nám zachovala celú sústavu výrobných priestorov
pri vinárstvach. V Pompejách sa zachovali i zvyšky
hrozna a na nástenných obrazoch výjavy zo života
i výroby vína či zberu hrozna. Širšie rozšírenie vinárstva v strednej Európe je spojené s príchodom rímskych légií do Panónie a Západnej Európy.
OD KLÁŠTOROV A ZÁMKOV K Château
Tento dôležitý krok vo vývoji architektúry vinárstiev
prebiehal hlavne od 19. storočia, keď sa víno stávalo
významným artiklom svetového obchodu. V hradoch
a kláštoroch sa v stredoveku budovali kamenné pivnice. Tu už musíme počítať aj s bielymi vínami, pretože tieto sa pestovali v severnejších regiónoch, ktoré
sú náročnejšie na stabilnú a nižšiu teplotu. V Nemecku
je dobre zachovaná pivnica v cisterciánskom kláštore v Eberbachu. Okrem tohto sa výrobou vína
v Nemecku aj v súčasnosti zaoberá asi 20 kláštorov.
Klosterneuburg so štvorpodlažnou podzemnou pivnicou je najstarším rakúskym kláštorom s vinárskou kultúrou a školou. Doteraz sú preslávené svojou produkciou vína kláštory Göttweig, Heiligenkreuz čo Gobelsburg. V Burgundsku sú zachované legendárne Hospices de Beaune a Clos de Vougeot.
Od 16. storočia nastáva postupne sekularizácia
vinárstiev aj na zámkoch a kláštoroch. Pojem châ-
teau sa vyvinul hlavne v oblasti Bordeaux. Tu je
jasný prechod ku komerčným občianskym objektom.
S vínom už obchodovali obchodníci, hlavne Angličania.
Súčasné château, ktorých je okolo štyroch tisíc, sú vo
vlastníctve súkromných osôb a spoločností.
Zo začiatku ovládol stavby château palladianizmus.
Andrea Palladio realizoval v 16. storočí viaceré vily
v štýle neskorej renesancie pre benátske šľachtické
rodiny. Tieto vily mali na prízemí rozvinuté obytné
a reprezentačné priestory. V spodnom podlaží a zadných traktoch boli situované vínne pivnice a hospodárske priestory. Okrem severného Talianska sa najvýraznejšie prejavila adaptácia poľnohospodárskych
sídiel na objekty zámockého charakteru v okolí francúzskeho mesta Bordeaux, ktoré bolo hlavne od 19.
storočia centrom obchodu s vínom. Palladiánsky klasicizmus sa stal štýlom týchto vinárskych zámkov.
K najstarším príkladom klasicistickej vlny château
patrí Haut-Brion v Pessac z roku 1525. Najčistejší
príklad tohto prúdu je Château Margaux v Medocu,
ktorý stojí na konci dlhej platanovej aleje s grandióznou fasádou v palladiánskom slohu. Ďalšími ikonami
tohto štýlu sú Château d´Yquem a Château Pichon
Longueville. Príklady z Bordeaux ovplyvnili výstavbu
vinárskych zámkov na celom svete. Ďalšiu kapitolu
stavieb pre vinárstva písali od 19. storočia pivnice
v Champagne i haly pre vyzrievanie cherry v Andalúzii a portského vína v údolí rieky Douro v Portugalsku. Pre veľké úspechy exportu do celého sveta
bolo potrebné budovať monumentálne sústavy pivníc, kde vyzrievali šumivé vína. Pivnice firmy
Moët&Chandon a v Codorniu vytvárajú podzemné
labyrinty dlhé desiatky kilometrov, kde premáva vláčik. Sherry bodegy tvoria väčšinou sústavy hál s drevenou sedlovou strechou. Výnimkou je „La Concha“
od Gustava Eiffela s odvážnou oceľovou konštrukciou, ktorú realizoval v roku 1862 v Jerez de la Frontera pre firmu Gonzáles Byass.
Nové technológie, zvlášť veľké antikorové tanky
a používanie malých barikových sudov, priniesli
potrebu inej štruktúry priestorov vo výrobnej časti. Aj
tu, ako nie po prvýkrát, prišli prvé impulzy z Bordeax.
V Château Lafite Rotschild realizoval Ricardo Boffil
podzemnú betónovú kruhovú halu pre barikové sudy.
Táto racionálna dispozícia priniesla úspory priestoru,
komunikácií a chladenia. Vinárstvo nemuselo zaberať nové plochy. Uprostred dispozície vznikla svetelná
šachta, ktorá dávala pivnici mystický charakter krypty.
Ďalšie úspešné projekty iniciovali v roku 1989 výstavu
„Château Bordeaux“.
Nové projekty vznikali najprv na juhozápade Francúzska, ale postupne sa rozšírili aj do najdôležitejších vinohradníckych krajín Španielska a Talianska.
Vo väčšine európskych krajín sa k inovovaniu vinárARCHITEKTÚRA VÍNA
10
stiev pristúpilo až po roku 1980. Zo začiatku to boli
hlavne funkčné adaptácie bez významnejšieho architektonického výrazu. Pretrvávali modernistické a klasicizujúce realizácie bez rešpektovania krajiny. Až
postupne začali vznikať vinárstva novej generácie.
Vinári na ich realizáciu angažovali významné architektonické osobnosti a architektúra vinárstva sa
stala významným prvkom corporate identity celej
vinárskej firmy.
OD PIVNICE KU KULTU VÍNA
Víno vzniká úplným alebo čiastočným kvasením rozomletých hroznových bobúľ. Od archaického drvenia hrozna bosými nohami až po súčasné high-tech
technológie sa vo výrobe vína v základnom princípe
veľa nezmenilo. V súčasnosti sa víno vyrába kvalitnejšie a dokonalejšie pomocou nových technológií, fyzikálnych i chemických prostriedkov. Aspekty trvalej
udržateľnosti a ochrany prírody sú pritom zohľadňované. Nové technológie pomáhajú vinárom zachovať
a vytiahnuť z bobúľ čo najviac prírody, buketu a farby
do tekutej formy. Prvým krokom ku kvalite vína ja starostlivý výber zrelých bobúľ a odstopkovanie strapcov. Táto selekcia je mimoriadne dôležitá pri červených sortách. Pri mletí a lisovaní je potrebné zabrániť oxidácii. Dnes sa používajú pneumatické, hydraulické i mechanické lisy s možnosťou korigovania
tlaku. Vďaka kvasinkám, ktoré menia cukor na alkohol, vzniká kvasenie. Kvasinky ovplyvňujú aj charakter vína. Ich výber a pestovanie je významnou časťou
vzniku vína. Kvasenie prebieha v antikorových tankoch alebo v dubových sudoch rozdielne u bielych
a červených vín.
Vinárstvo tvorí zložitý komplex budov, ktoré by mali
byť racionálne a logicky nadviazané na seba. Od prijímacej haly cez lisovňu sa hrozno dostáva do haly
s antikorovými alebo aj dubovými vinifikátormi. Drevené sú vzhľadom na optickú atraktivitu efektnejšie,
ale drahšie. Používajú sa pri červených vínach. Mladé
biele vína zrejú v antikorových tankeroch. Architektúru vinárstiev najviac ovplyvňuje sklad a archív vín
so sudmi buď malými barikovými, alebo veľkými dubovými. Vínne pivnice sa väčšinou budujú v podzemí so
zabezpečením stálej teploty 10–12°C. Pivnice s drevenými sudmi môžu mať vyššiu vzdušnú vlhkosť, aby
nenastávalo zvýšené odparovanie vína. Pri návrhu
pivníc sa využíva klesanie terénu s logickým napojením na transport. Najväčšie priestorové potreby majú
barikové sklady s 225-litrovými sudmi, kde vyzrievajú
dvojročné červené vína. Tieto bývajú často súčasťou prezentácie vinárstiev pre verejnosť. Sklad fľašovaného vína je rôzne koncipovaný. Môže súvisieť s vínotékou a voľným výberom. Tu bývajú situo11
ARCHITEKTÚRA VÍNA
vané aj degustačné priestory s konferenčnými salónmi
a predajňou vína i suvenírov. Tieto priestory pre verejnosť bývajú situované v atraktívnej polohe s terasou
a výhľadmi do vinohradov.
Súčasné vinárstva sú súčasťou firemnej imidž
a odbytovej stratégie. Preto sa dôraz kladie na
priestory pre verejnosť a firemnú prezentáciu s čo najširšou škálou informácií. Podobne je potrebné pestovať aj kultúru grafického dizajnu od etikiet cez
reklamné letáky, reklamné šoty. Tak aby corporate
design vinárstva pôsobil komplexne. Čím ďalej, tým
viac je vinárstvo multifunkčným centrom. Vinárstva
sa menia na svet vinárskych, gastronomických a kultúrnych zážitkov, ktorý niekedy dopĺňajú ubytovacie a wellness prevádzky. Integrované galérie a kultúra
dávajú vinárstvam ďalší rozmer. Dobrý architektonický
koncept dokáže s umením estetizovať prevádzkové
súbory a využiť špecifiká krajiny a topografie terénu.
Po výstavách v MoMA a v Centre Pompidou
i prvých realizáciách nových koncepcií sa prebudila aj
Kalifornia. Američania nadviazali na château z Bordeaux. V Napa Valley poctivo pracovali na nových technológiách a v osobe Roberta Mondaviho vychovali
postupne muža číslo jedna svetového vinárskeho biznisu. Ich heslo : „Víno nie je alkohol, víno je kultúra“,
postupne prerazilo do americkej spoločnosti. Rozvinuli sa ďalšie vinárske oblasti ako Sonoma, Paso Robles, Oregon.
V Kalifornii sa rozšíril pojem „vinársky turizmus“.
Prvým vinárstvom, ktoré vyzeralo ináč ako upravená
farma, bola Sterling Vineyards z roku 1972. Tu vytvoril Peter Newton adaptáciu kykladského kláštora.
Michael Graves sa pri vinárstve Clos Pegase inšpiroval Mezopotámiou. Najznámejšou atrakciou Napa
Valley je vinárstvo Opus One. Spoločné dielo Roberta
Mondaviho a Barona von Rotschild z roku 1991.
Opus One vyjadruje aj svojou architektúrou monument splynutia starého a nového sveta. Jeho inštalácia dokonale pôsobí na zmysly. Ste svedkami zrodenia nového vína. Opus One predstavuje novú paradigmu prezentácie vína vo forme scénografie a premyslenej show.
Architektonickým šperkom je však skôr Dominus
Estate Winery od architektov Herzog & de Meuron
z roku 1996. Bazaltové bloky obaľujú zasklené fasády
a udržiavajú stabilnú klímu v objekte. Budova pôsobí
decentne a nenápadne, čo bolo aj prianie investora.
Popri diaľnici č. 29 sa 30 míľ medzi Napa a Calistoga
tiahnu perly architektonických experimentov. V Argentíne v provincii Mendoza realizoval vinár Catena vinárstvo Zapata hlásiace sa k predkolumbovskej architektúre. Inšpiráciou pre architekta tu boli Mayské chrámy.
Laura Catena sa vyjadrila, že „ide o to, aby nepoškodili krajinu, ale aby ju v pyramidálnej forme zviditeľnili“.
V tom sú veľmi blízko architektúre Mayov, ktorá narábala s krajinou veľmi citlivo.
Situácia v Európe po druhej svetovej vojne sa
menila len pomaly. V každej krajine boli iné hospodárske pomery. Vznikali nové normy a zákony. Premene
z úžitkovej na zážitkovú architektúru veľmi pomohli
architektonické osobnosti ako Mario Botta, Renzo
Piano, Steven Holl, Frank O. Gehry, Christian Potzamparc, ktorí zrealizovali mimoriadne diela vinárskej
architektúry. Celému tomuto vývoju pomohol civilizačný a hospodársky rozvoj nielen Európy, ale aj
nového sveta.
K množstvu paradigiem, ktoré je dôležité plniť pri
návrhu nového či rekonštruovaného vinárstva, patrí
rešpektovanie topografie terénu a génia loci miesta,
kde sa objekt nachádza. Dôležitý je odhad primeranej veľkosti, flexibilita a funkčnosť prevádzky, finančné
a technologické zámery stavebníka ako aj kreativita
architektonickej koncepcie a výrazová reč architekta.
Sú vinárstva, ktoré integrujú svoje historické pivnice
do nového konceptu. Iná situácia je pri výstavbe úplne
nového komplexu. Zásadne rozdielne sú prístupy pri
stavbe na rovine alebo vo svahu medzi vinicami. Najvhodnejšie sú koncepcie vinárstiev, ktoré sú osadené
vo svahu tak, že proces výroby môže využívať gravitáciu a šťava steká samospádom po vylisovaní do
nasledujúcich procesov a nepotrebuje mechanické či
tlakové manipulovanie.
AKO TO ZAČALO V STREDNEJ EURÓPE?
Koncom deväťdesiatych rokov sa zmena koncepcie
v pestovaní, výrobe i marketingu vína dotkla aj krajín vínorodých a produkujúcich víno v strednej Európe.
Hranice nášho stredoeurópskeho vinárskeho regiónu
sa na juhu zhruba zhodujú s hranicami rakúsko-uhorskej monarchie. Jej patrilo po stáročia aj Južné Tirolsko s jedinečnou tradíciou a regionálnymi vínnymi sortami. Jadro vinárskej strednej Európy tvorí Rakúsko.
Na juhu sa ešte dotýka Slovinska. Na východe sem
patrí Maďarsko a na severe Slovensko a Čechy. Do
regiónu sme zahrnuli aj priliehajúce nemecké oblasti
ako Sasko a Franken.
Nová éra vinárstva sa v Rakúsku začala písať po
roku 1985, keď tu v Burgenlande prepukol škandál s pridávaním diäthylenglycolu do vína. Následne
v Rakúsku zaviedli tvrdé normy, tvrdšie ako v EÚ
a v priebehu desaťročia sa výsledky ukázali. Rakúske
vína sa vrátili na svetové trhy aj do EÚ. Tento vinársky boom sprevádzali inovácie vinárstiev, ich technológií a smerovalo to k akcentovaniu ideí zážitkových priestorov, kde sa víno vyrába, zrie, predvádza, degustuje a vychutnáva. V priebehu posledných
desaťročí vzniklo v Burgenlande, Dolnom Rakúsku,
Štajersku i vo Viedni okolo sto nových vinárstiev.
Viedeň sa stále hrdí svojím štatútom vinárskeho
hlavného mesta. Jej okrajové štvrte si stále zachovávajú svoju vinársku tradíciu a kultúru. Rakúske vinárske regióny ako Wachau, Burgenland či Štajersko
produkujú svetové vína a patria medzi krajinárske
šperky. Vinárske uličky – Kellergasse vo Weinviertl sa
rozvíjali od stredoveku a dnes sú turistickou atrakciou najvyššieho rádu.
Už po roku 1985 realizoval architekt Anton Mayerhofer v Burgenlande prvé vinárstva, kde sa prejavili nové trendy smerujúce k otvoreniu prevádzok
a v budovaní zážitkových priestorov. Najdokonalejšie však ideu otvoreného vinárstva s prezentovaním
celého procesu dotiahol Leo Hillinger v Joise, dedinke
na severných svahoch Neziderského jazera. Architekti Gernerovci spolu s maximalistom Hillingerom
tu vytvorili komplex integrovaný do svahu vo vinohradoch. Súčasne vznikol kompletný firemný marketing založený na využívaní skratky HILL v logu, etikete, doplnkoch i na fľašiach. V Burgenlande následne
vzniklo viac architektonických šperkov hlavne od
architektov propeller z. Úspešne tu pôsobia vinárske centrá – Weinwerk Burgenland v Neusiedl am See
a Weinkulturhaus v Golse, ktoré rozvíjajú vinárstvo aj
s gastronómiou, seminármi a kultúrou.
V Kirchbergu vzniklo vinárske regionálne centrum
Weritas pre región Wagram od architektov Gernerovcov. Langenlois a Krems sú centrá Dolnorakúskej
oblasti. Vrcholom novej éry prezentovania vína je Loisium I v Langenlois. Americký architekt Steven
Holl s tímom tu vytvoril komplex moderného centra
prepojený s pivnicami a wellness hotelom. Tento areál
poskytuje názorný obraz výroby vína scénograficky
v pivniciach. Loisium I má pokračovanie v Loisiu II
v Štajersku. Výrazne sa zmenila situácia v Štajersku.
Ich Sauvignon i Morrillon /Chardonnay/ sa presadili
vo svete. Pribudli nové vinárstva s dobrou architektúrou ako Sabathi, Shilhan, Pölz, Tinnacher, Tement.
Wachau si udržiava svetový štandard vo Veltlínoch
a Rizlingoch. V oblasti Neusiedl sa úspešne na najvyššej svetovej úrovni rozvíja tradícia sladkých a ľadových vín.
Južné Tirolsko je región s bohatou vinohradníckou a vinárskou tradíciou. Vinohrady sa tu šplhajú do výšky až tisíc metrov. Severná časť inklinuje k Rakúsku a južná k Taliansku. Pestujú sa tu aj
určité autochtónne sorty ako Vernatsch a Lagrein.
Najvýznamnejšou odrodou je tu Pinot Gris. V Kaltern
vzniklo zaujímavé aktívne vinárske centrum. Medzi
významné vinárstva patrí Manincor, Mezzacorona,
Colterenzio a Alois Lageder.
Slovinsko sa v sortimente vína líši od svojich juhoslovanských susedov. Je viac európske.
ARCHITEKTÚRA VÍNA
12
V severných oblastiach inklinuje k Rakúsku. Vinárstvo Tement zo Štajerska tu má vinohrady a vyrába
slovinský Sauvignon. Hrozno sa pestuje hlavne v údoliach rieky Drávy a Sávy. Južný región má prirodzený
presah do talianskeho Friaul – Venezien. Ich terroir je
rovnaký, vápenný kars. Na hraniciach postavil Boris
Podreka najznámejšie slovinské vinárstvo v Novom
Briči.
Maďarsko je krajina, ktorá má z historického hľadiska najrozvinutejšie vinárstvo v strednej Európe.
Celá krajina má vhodné podmienky na pestovanie hrozna a výrobu vína. Maďarsko je už od 17. storočia známe výrobou tokajského vína. Tokaj sa pestuje vo východnom Maďarsku. Špecifické pôdne a klimatické podmienky s tradičnou technológiou spracúvajú cibébové hrozná do tokajských výberov. Slávne
víno je Egri Bikavér z Egru. Najlepšie červené vína sa
rodia na juhu v oblasti Villányi a Szekszárdu. Známe sú
aj Badacsonské vína Kéknyelű a Szürkebarát. V krajine investuje do vinohradov veľa zahraničných firiem.
Globalizácia priniesla do ich vín viac ovocnosti a sviežosti. Sú však menej výrazné a korenisté ako tradičné
vína. Aj Maďarsko významne inovuje svoje vinárstva.
Pri ich výstavbe je zreteľný príklon k tradícii. Prejavuje
sa vplyv makovczovej školy. Jeho nasledovník Erkler
realizoval významné vinárstvo Disznókő a rozostavané má ďalšie.
Slovensko zažilo po zmene spoločenských systémov rozpad družstevných vinárstiev. Pár rokov trvalo
kým sa naštartovali súkromní investori a vytvorili nové
firmy či združenia. V posledných rokoch zažíva vďaka
globálnemu otepľovaniu výrazný posun v kvalite ružových a suchých bielych vín. Darí sa aj sladkým a ľadovým vínam. V najjužnejších oblastiach pri maďarských
hraniciach sa pestujú už výborné červené hrozná,
novošľachtence, špeciálne pestované pre slovenské
pomery. Začína sa rozvíjať aj kultúra červených cuvée.
Hranica pestovania hrozna sa posúva ne sever. Vynikajúce biele vína sa vyrábajú práve z hrozna týchto
oblastí. Najvýznamnejšie regióny sú Malokarpatský
a Južnoslovenský. Na východe existuje aj malá slovenská tokajská oblasť.
Čechy a Morava sú dve zeme s rozdielnymi podmienkami pre pestovanie hrozna a výrobu kvalitných vín. Najvýznamnejším regiónom je južná
Morava okolo hraníc s Rakúskom. Aj sortimentom a vinárskymi tradíciami sú si blízki s rakúskym
regiónom Weinviertl. Ich moravské „boudy“ sú príbuzné rakúskym Kellergasse. Po páde socializmu sa
moravskí vinári vzchopili, nakúpili nové technológie
a vytvorili súkromné firmy, ktoré produkujú už kvalitné odrodové a prívlastkové vína. Prvé architektonicky zaujímavé vinárstva vznikli na svahoch nad
Popicami. Ďalšie v znojemskej oblasti.
13
ARCHITEKTÚRA VÍNA
V Čechách sa vinič pestuje hlavne v Polabí od Mělníka, cez Roudnice, Žernoseky až po Most. Vína sú
ľahšie a suché. V Moste boli obnovené výsadby na
historických lokalitách. Je to však najsevernejšia lokalita, ktorá trpí jarnými mrazmi. Niektoré historické
vinohrady vrátili svojim šľachtickým majiteľom. Okrem
tejto oblasti existujú v krajine lokálne historické vinohrady napríklad aj v Prahe a na Karlštejne.
Vinohradníctvo a vinárstvo zažíva v krajinách
strednej Európy veľké zmeny. Vznikli súkromné vinárstva s novými technológiami. Vysadili sa nové vinice
s novými vhodnými sortami. Postavili sa vinárstva
a vinárske centrá nového typu. Skúmajú a objavujú sa
nové vhodné terroiry a oblasti. Do krajín prichádza aj
zahraničný kapitál, ktorý prináša špičkové technológie.
Tým sa región strednej Európy vo vinárstve a vinohradníctve vyrovnáva so svetom.
RAKOUSKO / BURGENLAND je nejteplejší vinařský
region Rakouska. Pěstuje se zde 75 % červených
vín. Střední a jižní oblast je proslavená nejlepší
Frankovkou a Zweigeltrebem. Smícháním s Cabernety a Merlotem zde vznikají špičková cuvée. Oblast
jezera Neusiedler See poskytuje ideální podmínky pro
vznik botrytických vín. V Ilmitz, Apeltonu, Rustu či
Podersdorfu se rodí skvělé sladké a ledové výběry.
Severní oblast se svahy nad jezerem produkuje krásná
bílá vína.
RAKOUSKO / KAMPTAL se spolu s vedlejším regionem
Kremstal kvalitou svých vín vyrovná v sousedství ležícímu světovému Wachau. Jeho půdu však tvoří spraše
ve formě teras. Region dostal jméno podle řeky Kamp,
která v údolí vytváří vzácné mikroklima. Zöbinger
Heiligenstein patří k nejlepším světovým ryzlinkovým
vinohradům. Charakteristickými odrůdami této oblasti
Dolního Rakouska jsou Veltlín zelený a Ryzlink rýnský.
Nachází se tu také Langenlois s proslulým vinařským
centrem LOISIUM.
RAKOUSKO / ŠTÝRSKO, jihovýchodní část spolkové
země, se dělí na tři vinařské regiony. V posledních
letech se tato oblast stává špičkovou vinařskou
destinací. „Rakouské Toskánsko“ produkuje světové
Sauvignony a Morillon (Chardonnay) . Projevuje se
tu už i středozemní vliv; vinohrady se táhnou do
vyšších poloh, takže na ně blahodárně působí chlad
z hor. Západní Štýrsko je charakteristické růžovým
Schilcherem. Vzniklo zde mnoho nových vinařství
a poslední roky je hlavní odrůdou Sauvignon blanc.
RAKOUSKO / WACHAU je výstavním regionem
Rakouska. Prolíná se tu kouzlo krajiny s mimořádnými klimatickými podmínkami pro vznik výrazných
a vynikajících bílých vín, zejména Veltlínského
zeleného a Ryzlinku rýnského. Vína jsou zde dělena
do tří kategorií: Steinfeder je víno lehké, Federspiel
zralé a jako Smaragd je označováno víno plné, vážné.
Réva se pěstuje na strmých svazích. Podél Dunaje sem
vane teplý vzduch z Panonie a v noci jsou vinohrady
ochlazovány proudy ze severních lesů.
RAKOUSKO / WAGRAM je vlastně součástí oblasti
Weinviertel, ale díky svému terroiru a produktům má
vlastní charakteristické označení. Jeho specifikem
je půda: sprašové terasy se rozprostírají na terénním
zlomu Wagram nad Podunajskou rovinou. Půda a klima
propůjčují hroznu výjimečné bukety, mineralitu i ovocnost. Centry tu jsou městečka Fels a Kirchberg. Jejich
triumfem je kromě zeleného Veltlínu vzácný Veltlín
červený, v ostatních místech Rakouska i Moravy dnes
již zapomenutý.
1  F. X. Pichler
Rakousko / Wachau / Dürnstein
Kontakt www.fx-pichler.at
Architekt Thomas Tauber / Architekt TAUBER /
www.arch-tauber.at
Projekt 2008
Realizace 2009–2010
Při průjezdu podél Dunaje, oblastí Wachau, si nelze
nevšimnout tmavě antracitové budovy s lapidárním
logem FX. Velká vinařství v tomto kraji sídlí většinou
v tradičních objektech a sklepích, zatímco Pichler se
jako jeden z nejvýznamnějších místních vinařů zviditelnil i po stránce architektury. Výrobní a skladová část
– dvoupodlažní hranol – je obložena tmavě šedými
betonovými deskami. Ručně broušený a pískovaný
beton je obohacen inkluzí zeleného kamene, s výsledkem drsného a nestejnorodého povrchu, který je reminiscencí historických kamenných zdí, typických pro
tuto oblast. Po stranách ze země vybíhá kontrastní
pruh hliníkových lamel – optické napojení na prosklenou zákaznickou část budovy, kterou po narovnání do
vodorovné polohy v 1. patře obtáčí a plní zde funkci
zábradlí balkonu. Z proskleného severozápadního rohu
šikmo vybíhá skleněná krychle zákaznické části, která
jako velín nabízí panoramatický výhled do okolních
vinic a údolí kraje, proslaveného silným, hustým a sladkým „smaragdovým“ vínem s obsahem alkoholu nad
14 %. Zákaznická část je v interiéru uzemněna kamennou zdí, do níž jsou kotveny masivní dřevěné desky
schodišťových stupňů, které zdánlivě levitují mezi
prodejnou v přízemí a degustační místností v 1. patře.
V přízemí nad kamennou (v patře dřevěnou) podlahou
se vznáší odhmotněná křivka lesklého bílého pultu,
jež v obrysech kopíruje venkovní hliníkové zábradlí.
Plochá střecha budovy je vyztužena a připravena pro
osazení fotovoltaickými panely.
RV
hill – leo hillinger winery
Rakousko / Burgenland / Jois
Kontakt www.leo-hillinger.com
Architekt gerner°gerner plus;
www.gernergernerplus.com
Projekt 2001
Realizace2003–2004
Architektonické ocenění AIT Best of Shop
Architecture Award 2008 (2. cena)
2 
Leo Hillinger patří mezi klíčové osobnosti přerodu
rakouského vinohradnictví: je dalším z mladých
rakouských vinařů, kteří navazují na rodinné tradice
a s novým, designově-marketingovým přístupem
rakousko
14
používají staletími prověřené pěstitelské a výrobní
vinařské postupy. Budova vinařství Hillinger formou
a dispozicí ve tvaru písmene L reflektuje firemní logo
a současně je příkladem ohleduplného přístupu ke
krajině. Výrobní a skladové prostory byly zahloubeny,
následně zasypány zeminou a osety travou nebo
osázeny vínem. Z takto vzniklého valu vybíhá v úrovni
1. patra jednopodlažní zákaznická část. Světle šedý
betonový kubus s prosklenými čely se vznáší na subtilních podporách ve tvaru písmene V. Jakoby z trupu
letadla je vysunuté a na terén spuštěné jednoramenné
nástupní schodiště. Světle šedá podlaha degustační
místnosti, bílé stěny a podnož barového pultu spolu se
žlutým podsvícením dávají vyniknout teplým tmavým
odstínům dřevěných desek stolů. Barpult doplňují
bílé lustry ve tvaru velkých šampusových lahví.
Západní stěna je prosklená do atria v zářezu uměle
navršeného valu s výrobními prostory. Zde je jediným
vybavením mohutný monolit kamenné desky stolu. Ze
zatravněné plochy střechy stříbřitě září osm nakoso
posazených, rozpůlených a ještě zkosených krychlí,
jejichž severní prosklení přivádí světlo do podzemní
výrobní části. Minimalistický firemní design zavedl
číslování vín značky Hillinger: Hill 1 (červené), 2 (bílé)
a 3 (desertní).
RV
rií, ramp a schodišť v pohledovém betonu. Denní světlo,
pronikající skrze zářezy okenních otvorů, modeluje
a dotváří tento prostor určený pro ochutnávky a prodej
regionálních vín, kulinářské speciality a upomínkové
předměty. V roce 2005 byl otevřen luxusní designový
hotel s vinnými lázněmi a wellness centrem s vyhřívaným bazénem ve vinohradu. Na rozdíl od kompaktní
a monochromatické vinotéky je hotel vyskládán
z barevných hranolů, vynesených na sloupech nad
proskleným přízemím, s fasádou z perforovaného plechu a v čelech s okny v rámech zářivých barev. Interiéry jsou laděny do zlatavých a zelenkavých odstínů,
s odkazem na zelený Veltlín. Designovou lahůdkou je
„Kieslerův koutek“ s nábytkem navrženým Friedrichem
Kieslerem v roce 1942 pro Peggy Guggenheim.
RV
LOISIUM Weinerlebniswelt & LOISIUM
Hotel Wine and Spa Resort
Rakousko / Kamptal / Langenlois
Kontakt www.loisium-weinwelt.at
Architekt Steven Holl / Steven Holl Architects;
www.stevenholl.com
Projekt 2001
Realizace 2002–2003; 2005
Architektonické ocenění
Bauherrenpreis 2006 [ZV der Architekten Österreichs]
European Hotel Design Awards 2006
New York AIA Design Award 2003
Mladší sestru komplexu v Langenlois – zde se v první
řadě prezentuje víno z Jižního Štýrska a gurmánské speciality regionu – navrhli tentokrát domácí
architekti na základě vyhrané soutěže. Zadání vyřešili
s maximálním odkazem na tradiční formy a materiály hornaté vinařské oblasti Jižního Štýrska. Na
podnoži se společenskými a lázeňskými prostorami je
posazena ubytovací část, jejíž horizontalitu podtrhují
průběžné římsy po obvodu každého ze tří podlaží.
Hmotnost budovy je úspěšně eliminována „krajkou“
předsazeného modřínového laťování. Řídký rastr svou
neukončenou roztřepeností a průhledností zamlžuje
kontury budovy, což spolu s postupující patinou
neošetřeného dřeva činí stavbu uprostřed vinic téměř
neviditelnou, avšak s nádhernými výhledy na sousední
zámek a historické mauzoleum. Hotel nabízí 85 pokojů
a 20 apartmá, v podnoži pak konferenční, společenské
a relaxační prostory. Interiéry s povrchy pohledového betonu a skla, na dřevěných podlahách, jsou
provedeny v bílých, béžových a šedavých odstínech,
s nábytkem ze světlého broušeného smrku. Nezaměnitelnou atmosféru lázeňské části vymezuje jadeitové
přítmí, tvořené odrazem na zakázku vyrobeného
zeleného obkladu s vysokým leskem. Relaxační místnosti s výhledem do zeleně okolních vinic dominuje
mohutný krb. Prostory vinotéky vyzařují teplé světlo
3 
Vinařské centrum Loisium je zhmotněním ideje prezentace vína jako kulturního fenoménu. Steven Holl jej pojal
jako trojici atrakcí – návštěvnické centrum s vinotékou,
muzeální podzemní svět vinných sklepů a hotel. V roce
2003 bylo dokončeno návštěvnické centrum – stříbrná,
z jihu zkosená krychle s prolamovanou fasádou z hliníkových plechů, s hlubokými zářezy ortogonálních oken.
V hloubce pěti metrů odtud vede devadesátimetrový
tunel do 900 let starých sklepů s interaktivní spektakulární expozicí přibližující výrobní proces vína. Hlavní
vnitřní prostor vinotéky je po obvodu obložený dřevotřískovými panely a uprostřed rozehraný soustavou
různých výškových úrovní – vizuálně propojených gale15
rakousko
LOISIUM Wine & Spa Resort
Südsteiermark
Rakousko / Jižní Štýrsko / Ehrenhausen
Kontakt www.loisium.com
Architekt Peter Zinganel / Architektur Consult;
www.archconsult.com
Interiér BEHF Ebner Hasenauer Ferenczy
Projekt 2010
Realizace 2010–2012
4 
zlatavých odstínů podlahy a tepaného bronzu, ze kterého jsou provedeny degustační stoly i pulty v recepci.
RV
Vinofaktur Vogau
Rakousko / Jižní Štýrsko / Vogau
Kontakt www.vinofaktur.at, www.genussregal.at
Architekt BWM Architekten; www.bwm.at
Projekt 2009
Realizace 2010–2011
5 
Přestavbou zavedeného vinařského logistického
centra obsahujícího obchod a vinotéku vznikl nový typ
obchodní stavby kombinující industriální monumentalitu reklamních poutačů s racionalitou skladovacích
a logistických center, situovaný při vjezdu do Štýrska
z dálnice. Cílem je propagovat různé regionální
výrobce celého Štýrska v dynamicky proměnlivém
obsazení formou výstavy přecházející do prodejního
skladu; návštěvník zde dostane informace i produkty.
Viditelným symbolem této expozice v diskontovém
stylu je 60 metrů dlouhý a 12 metrů vysoký poutač.
Ve své podstatě je to přepis zátěžového regálu, do
kterého jsou zasunuty lodní kontejnery obsahující
prezentace jednotlivých zúčastněných producentů.
Vše s výjimkou prodávaných výrobků je tvořeno standardizovanými elementy průmyslových a skladovacích
staveb. Tyto prvky mohou být snadno vyměněny nebo
modifikovány podle aktuální potřeby trhu. Vzniká
tak svébytný designový názor ve stylu komerčního
utilitarismu, založený na použití původně výhradně
funkčních prvků, jež jsou interpretovány novým
způsobem. Stavba realizovaná z modulárních prvků
částečně evokuje principy metabolismu, je však spíše
komplexním souhrnem marketingových a průmyslových řešení, který je estetizován pouze jejich novou
interpretací. Nabízí však novou zkušenost s výrobky
v jejich skutečném průmyslovém kontextu.
JO
6  Weingut Esterházy
Rakousko / Burgenland / Trausdorf an der Wulka
Kontakt www.esterhazywein.at
Architekt Anton Mayerhofer, www.mayerhofer.co.at;
Pichler & Traupmann Architekten (redesign fasády),
www.pxt.at
Interiér Hindemann Gessaga
Projekt 2002–2004
Realizace 2005–2006
Vinařství knížecího rodu Esterházy má dlouhou
a bohatou historii. Hraběnka Maria Lunati-Visconti zde
nechala v polovině 18. století vysázet burgundskou
odrůdu vína Pinot Noir. Uprostřed 65 ha rodinných
vinic, na dohled od knížecího zámku, vyrostla v roce
2006 nová budova vinařství, investice za 6 milionů €.
Současná architektura využívá kvality a vlastnosti
tradičních místních materiálů. Navrhli ji architekti
Pichler–Traumptman, kteří jsou v Burgenlandu známí
vícero stavbami vinařství. Pro výrobní proces vína
je vedle nejmodernějších technologií používán také
gravitační princip toku suroviny. Betonové konstrukce
skladových prostor, pokryté vrstvou přírodní omítky
z místního jílu, pomáhají zachovat stálou teplotu
a vzdušnou vlhkost. Jižní část objektu je půdorysně
mírně zakřivená a otevírá tak bránu do vnitřního
manipulačního prostoru. Jižní fasáda je provedena
v barvě místní jílovité půdy, pro kvalitu zdejších vín tak
důležité. Svým mírným konkávním zakřivením napomáhá k dojmu příznivějšího objemu a je zakončena
výrazným vyložením terasy s pergolou, která je součástí návštěvnických degustačních prostor v 1. patře.
Světle béžová barva zákaznické části kontrastuje
s tmavě šedou plechovou fasádou severní části, kde
na sklady navazují odbavovací plochy, zastřešené
třemi trojúhelníkovými, pilovitě zalomenými markýzami. Tmavě červené podlahy v interiéru doplňuje
vestavěný bílý a žlutozelený nábytek, stěny přiznávají
betonovou konstrukci nebo jsou pokryty jílem.
RV
7  Weingut Fred Loimer
Rakousko / Kamptal / Langenlois
Kontakt www.loimer.at
Architekt Andreas Burghardt; www.burghardt.co.at
Projekt 1999
Realizace1999–2008
Architektonické ocenění
Bauherrenpreis der ZV 2002 (1. cena)
Aluminium-Architektur-Preis 2002 (uznání)
Nejen v kontextu současné středoevropské, ale
i rakouské vinařské architektury je vinařství Freda Loimera výjimečné, a to jak přístupem, tak i způsobem,
jakým svůj názor na víno převádí s pomocí architekta
do hmoty. Tady někde započala revoluce v architektuře vinařství ve střední Evropě. Vinařství Loimer
představuje dialog historie se současností svou filozofií návratu k tradičním postupům výroby vína, tedy
kromě využití gravitačního principu také k přirozené
chuti vín s nižším podílem alkoholu. Současnost se
projevila černým minimalistickým hranolem, jehož
jedno viditelné podlaží, nikoliv bez pohoršení místních
vinařských patriotů, vyrostlo v roce 2000 na vinici nad
rozvětvenými chodbami historických vinných sklepů.
rakousko
16
Dispozice ve tvaru písmene L se delší stranou zařezává do navršeného svahu s porostem lučních květin,
travin a také vína a uzavírá vnitřní dvůr. Prosklené
posuvné stěny atria osvětlují degustační místnost,
kancelář a provozní zázemí. Zvenčí je černě omítnutá
fasáda perforována pouze jedním velkým nečleněným
oknem, které dovoluje nahlédnout do zákaznického
prostoru s dřevěnou podlahou, stěnami v bělavém
pohledovém betonu a bílou, osmimetrovou skleněnou
deskou stolu. Podzemní prostory jsou po rekonstrukci
a sanaci využity k přirozenému udržování stálé teploty
a vlhkosti. V roce 2008 byl přistavěn další černý
kubus výrobního a manipulačního provozu.
RV
8  Weingut Heike und Gernot Heinrich
Rakousko / Burgenland / Gols
Kontakt www.heinrich.at
Architekt propeller z; www.propellerz.at
Projekt 2006
Realizace 2007–2008
Architektonické ocenění
Architekturpreis des Landes Burgenland 2012
Holzbaupreis Burgenland 2012
Vinařství Heinrich patří od roku 1994 k zakládajícím
členům vinařského spolku Pannobile. Za poutačem
z rezavého kortenu, perforovaným jménem majitelů,
se postupně zhmotňuje úspěch rodinného vinařství
Gernota a Heike Heinrichových, které dnes obdělává
80 hektarů vinic. K původnímu vinnému sklípku přibyl
na západní straně sklad lahví s dvěma podzemními
podlažími pro barikové sudy. Železobetonová masivní
novostavba skladu je skryta pod příkrovem elegantní
dřevěné konstrukce, jejíž mohutné lepené vazníky
vynášejí společné zastřešení také pro odbavovací
rampu a plochu pro zemědělské stroje nebo podle
potřeby např. pro zaparkování pojízdné lahvovací
linky. Plechová krytina tohoto přístřešku přechází do
sešikmených ploch severozápadní fasády, dekorované bílými puntíky kotvicích prvků opláštění.
Při pohledu od vinice je to jen tento obří nýtovaný
stříbrný „bunkr“, který na horizontu vystupuje ze
zeleně vinohradu. Lehká dřevostavba se zázemím
pro zaměstnance ve východním rohu komplexu
uzavírá půdorys ve tvaru písmene U s hospodářským
dvorem. V přední části pozemku, mezi rodinným
domem Heinrichových a původním sklípkem, našel
své místo prosklený kiosek s administrativním
zázemím a nezbytnou degustační místností. Zde
jsou na dřevěné podlaze volně rozmístěny designové
barové stolky a židle, podél stěn lavice ve žluté
kůži s opěradlem polstrovaným až ke stropu a se
17
rakousko
zavěšeným plechovým krbem, dominujícím prostoru
pro zákazníky.
RV
9  Weingut Lackner Tinnacher
Rakousko / Jižní Štýrsko / Gamlitz
Kontakt www.tinnacher.at
Architekt Rolf Rauner, Ulrike Tinnacher;
www.architektur-rauner.at
Interiér Wilfried Breitenthaler
Projekt 2001
Realizace 2002–2003
Architektonické ocenění
Ehrenurkunde der Republik Österreich für vorbildliche
Baugestaltung 2001
Tradiční rodinný podnik se rozhodl pro rozšíření vinařství o další budovu v roce 2001. Mezi vinohrady rozesetými po kopcovitém hřebeni je zasazena do terénu
jednoduchá hranolová hmota budící v krajině méně
pozornosti než běžný rodinný dům. Železobetonová
skeletová konstrukce překrytá shora vrstvou zeminy ale
skrývá výrobní halu i sklepy. Fasáda z dřevěných lamel
patinovaných místním téměř středomořským podnebím
dává budově barvu zeminy blízkého vinohradu. Citlivý
dialog s geniem loci pokračuje architektonickými intervencemi i do nejbližšího okolí výrobní budovy. V tomto
kraji, typickém velkou geologickou pestrostí, je zemina
jedním z faktorů rozmanitosti a kvality vína. Majitelé
vinařství hovoří o půdě jako o svém největším kapitálu,
ze kterého jejich vína čerpají svou sílu. Elegantní pásová
okna a kovové prvky na fasádě oproti tomu reprezentují soudobý minimalistický výrazový styl a téměř
industriální jednoduchost, která ukazuje aktuální trend
ve vnímání procesu výroby vína. Harmonické spojení
tradičního a současného tak nepřímo vyjadřuje další
krédo majitelů, jímž je nadčasovost vinařského řemesla
spočívající v každoroční metamorfóze půdy, podnebí
a lidské práce do podoby zralých hroznů.
JO
Weingut Preisinger
Rakousko / Burgenland / Gols
Kontakt www.clauspreisinger.at
Architekt propeller z; www.propellerz.at
Projekt 2008
Realizace 2009
Architektonické ocenění
Bauherrenpreis 2010 [ZV der Architekten Österreichs]
10 
Na jižním svahu kopce Goldberg vyrůstá ze země,
obklopeno vinicemi, vinařství Clause Preisingera.
Preisinger po absolvování školy procestoval vinařský svět. Rozhodl se, že v rodném městečku Gols
vybuduje vinařství podle své představy, a oslovil
studio propeller z. Budova integruje veškeré funkce
výrobního procesu vína, včetně provozního zázemí
a prezentačních, obchodních prostor, a to s přísně
limitovaným rozpočtem. Dvě nadzemní podlaží
výrobní části na severu vymezuje fasáda ze systémových, zateplených dřevěných panelů. Betonový
základ, bez izolace zapuštěný do země, pomáhá
po většinu roku uchovat pro výrobu vína potřebnou vlhkost a stálou teplotu 15 °C. Vnitřní dvůr je
prostorem pro manipulaci, počáteční kroky výrobního
procesu, včetně třídění vína a dopravy na vyvýšenou
platformu, odkud víno s využitím gravitace postupuje
do fermentačních tanků. Šikmá skladba dřevěného
obkladu v místě změny vnitřního programu budovy
směrem k jihu přechází do šikmé šrafury betonu,
tvořené otiskem bednění, s důsledným zachováním
reliéfu prken. V jižní, vstupní části je nad prosklenou
recepcí velkoryse vyneseno patro, rovněž s prosklenou stěnou, otevíratelnou do hluboké lodžie,
s výhledem na jezero Neusiedler See. S preferencí
biodynamického principu výroby vína koresponduje
filozofie udržitelnosti, což se v tomto případě projevilo
také v požadavcích na design a výběr materiálů,
jejichž škála je redukována na beton, dřevo a sklo, a to
jak v konstrukcích a fasádě, tak i v interiérech.
RV
11  Weingut Scheiblhofer
Rakousko / Burgenland / Andau
Kontakt www.scheiblhofer.at
Architekt Architekten Halbritter u. Halbritter;
www.arch-halbritter.com
Projekt 2010
Realizace 2011
Jedno z největších vinařství v rakouském Burgenlandu patří rodině Scheiblhofer. Leží blízko maďarských hranic, v nejteplejším regionu, který je ideální
pro pěstování červených vín. Ke stávajícím výrobním
a skladovým objektům sousedícím s vinohrady
v Andau nechali majitelé zrealizovat samostatnou
reprezentační třípodlažní budovu. Novostavba má
železobetonovou konstrukci, která umožnila maximální
otevření fasády. Vstup do objektu lemují sloupy
z barikových sudů, v nichž jsou skryty železobetonové nosné pilíře. Motiv sudů, jenž odkazuje na
tradiční způsob zrání vína, se objevuje také v interiéru. V přízemí nepodsklepené budovy se nachází
ústřední prostor, otevírající se do prvního patra. Obě
tato podlaží propojuje stěna pojatá jako regál na
vinné lahve, kterých je zde vystaveno na tisíc kusů.
Vstupní hala, jež je vnímána jako srdce budovy, je
určena k ochutnávkám vín. V přízemí se nachází také
kancelář a technické zázemí. V 1. patře a střešních
prostorách jsou situovány další společenské místnosti
s vyhlídkovými terasami a možností soukromého
posezení a degustací. Barvy použité v interiéru ladí
s celkovým designem vinařství. Obklady stěn a podlah
včetně inventáře jsou provedeny v tmavých tónech,
především v šedé a antracitové barvě, s červenými
akcenty. Dominantním prvkem celé stavby je červeně
podsvícená vystupující konstrukce ve tvaru písmene S, jež symbolizuje jméno vlastníků vinařství.
V logu a na etiketách má vinařství dropa, největšího
evropského ptáka, který stále žije v okolních stepích
ve volné přírodě.
ZP
Weingut Schützenhof
Rakousko / Jižní Burgenland / Deutsch-Schützen
Kontakt www.schuetzenhof.cc
Architekt Sandy Panek, Barbara Aull, Sebastian Moll
/ Pichler & Traupmann Architekten; www.pxt.at
Projekt 2003
Realizace 2004
Architektonické ocenění Architekturpreis des
Landes Burgenland 2006
12 
Jedna z nejmenších vinařských oblastí v Rakousku
– jižní Burgenlandsko (Hradsko) – se rozkládá na
východě republiky, podél hranice s Maďarskem.
Vinařství Schützenhof se nachází v okrajové části
obce Deutsch-Schützen, na mírném úbočí pokrytém vinicemi. Jeho tradice sahá do roku 1816 a jeho
produkce se soustřeďuje téměř výhradně na červená
vína. Navržený objekt doplňuje stávající výrobní
areál při jeho západní hranici a svou moderní formou
a zemitou barevností kontrastuje s původními
stavbami v tradičním tvarovém i materiálovém pojetí.
Dvoupodlažní novostavba je částečně zapuštěna do
terénu, pultová střecha s mírným spádem, porostlá
extenzivní zelení, sleduje sklon pozemku a nad vstupem přechází v elegantní kšilt. Částečně prosklený
obvodový plášť a otevřený vnitřní prostor umožňují
okolní krajině pronikat do interiéru a zároveň poskytují
dokonalý přehled o procesech uvnitř budovy. Podstatnou část půdorysu zaujímá dvoupatrová výrobní
hala s nerezovými tanky, nárožní část slouží jako
prodejna vín, v horním podlaží je umístěna degustační
místnost s kapacitou 30 osob. Srdcem stavby je sklad
dřevěných sudů. Zatímco výrobní část je nepřímo
prosvětlena střešními světlíky, prostory pro veřejnost
jsou maximálně prosklené. V interiéru a exteriéru
rakousko
18
stavby se kromě skla uplatňuje obklad z OSB desek.
ZM
Architektonické ocenění
Vorbildliche Bauten in Niederösterreich 2010 (uznání)
Niederösterreichischer Baupreis 2009 (3. cena)
Weinwerk – Haus im Puls
Rakousko / Burgenland / Neusiedl am See
Kontakt www.weinwerk-burgenland.at
Architekt Architekten Halbritter u. Halbritter;
www.arch-halbritter.com
Projekt 2001
Realizace 2002
Když se v roce 2007 v dolnorakouském Kirchbergu
rozhodlo 54 místních vinařů pro stavbu společného
vinařského centra, vyzvali několik kanceláří k architektonické soutěži, jejímž vítězem se stalo vídeňské
studio gerner°gerner plus. Pro vinařství příznivé sprašové zeminy vytváří v mírně zvlněné krajině občasné
terénní zlomy. Na hraně jednoho z nich umístili architekti krystalický objem soudobého výrazu, evokující
vzpomínky na kry poslední doby ledové. Za šedozelenou cementovláknitou fasádou s mnoha prosklenými
plochami se nachází minimalistický interiér ochutnávkové místnosti. V ochlazovaných vitrínách jsou umístěny dva vzorky vína od každého vinaře, celkem tedy
108 lahví. V průběhu ochutnávky je možné vystřídat
zemité barvy vzdušného interiéru za výhled do vinic
z otevřené terasy nebo ochutnat místní gastronomické speciality. Pod terénem je skryto spodní podlaží
s chlazeným sklepem a víceúčelový společenský sál.
Vinařství je v obou podlažích bezbariérově přístupné
rampami a dosahuje nízkoenergetického standardu.
Kromě prezentace vín včetně vzácné, pozapomenuté
odrůdy Veltlín červený slouží také jako regionální turistické centrum. V době často opulentních komerčních
sebeprezentací jsme zde svědky velké citlivosti pro
krajinný charakter místa a pro rozumné měřítko
stavby. Možná je to právě cit pro správnou míru, který
hned několika desítkám vinařů pomáhá s představením jejich produktů pod jedinou střechou.
JO
13 
Nejstarší dům v Neusiedl am See, centru vinařské oblasti, slouží po rekonstrukci jako výstavní
a prodejní prostor pro místní vinaře a současně
pod názvem „Haus im Puls“ i jako kulturní stánek.
Gastronomie a zajímavý program zde představují
zážitkový ráj dnes již vzkvétající země. Dvě podlaží
sedlové střechy památkově chráněného barokního
domu z 16. století byly upraveny pro kanceláře, zkušebny městské kapely, vinařskou knihovnu a malou
předváděcí místnost. Průjezdem z ulice se prochází
do nádvoří – svažitého bývalého hospodářského
dvora. Z kamenné dlažby nádvoří vystupuje na
kortenovém soklu bílý hranol vinotéky s pásem
nízkých oken. Podzemní tři podlaží historických
klenutých sklepů slouží jako sklady vína a vinotéka
(v nabídce je kompletní paleta burgenlandských vín
ze všech oblastí) a dále nabízejí prodej regionálních
specialit nebo volně přístupnou prohlídku původního skladu ledu a vinného sklepa s lisem na víno.
Obytné nádvoří, vybavené také dětským hřištěm,
je v severní části zakončeno ostrými hranami nově
vloženého pavilonu, využívaného pro vinařské
slavnosti a společenské a kulturní akce. Z bílé
fasády jednoduchého pavilonu je po celé délce
vysazen prosklený arkýř, krytý markýzou z bílých, na
soustavě lanek napnutých plátěných čtvercových
plachet. Interiér je dřevěný. Na masivní dřevěnou podlahu navazují svislé povrchy a dále strop
z dřevěných latí, které vytvářejí neutrální pozadí pro
různorodé využití a významně pak v tomto halovém
prostoru plní akustickou funkci.
RV
Weritas – Gebietsvinothek, Restaurant und Regionsbüro
Rakousko / Wagram / Kirchberg am Wagram
Kontakt www.weritas.at
Architekt gerner°gerner plus;
www.gernergernerplus.com
Projekt 2007
Realizace 2008–2009
14 
19
rakousko
ČESKÁ REPUBLIKA / MORAVA a ČECHY Po změně
politického systému začali mladí moravští vinaři
produkovat zajímavá odrůdová a přívlastková vína.
Nejlepší lokality se táhnou podél rakouských hranic
a oblasti Weinviertel – Znojmo, Valtice, Mikulov.
Známé jsou Sauvignon blanc na Znojemsku, Ryzlink
v Bzenci a Rulandské šedé v Pavlově a Mikulově.
Červená vína mají též ambice se zlepšovat, vyšlechtili
zde André a Cabernet Moravia. Malý český vinařský
region se rozkládá rovněž na severu podél řeky Labe
a produkují se tu spíše lehká bílá vína.
15  SONBERK
Česká republika / Morava / Popice
Kontakt www.sonberk.cz
Architekt Josef Pleskot / AP Atelier;
www.apatelier.cz
Projekt 2005
Realizace 2006–2008
Sonberk byl prvním vinařstvím v České republice,
které vzbudilo velkou vlnu zájmu laiků i odborníků
nejen po stránce produkce, ale také architektury
představující sympatické propojení tradičních hodnot
se současnými inovacemi. Kvalitou z pohledu historie
je především zasazení stavby do staré kulturní krajiny, která svým charakterem vyžaduje monumentální
formu, rovněž dlouhé a široké přístupové schodiště
z kamene, jasná čitelnost materiálu i stavby. Obohacení představuje vlnitá střecha, jež je z estetického
hlediska nejvýraznějším rysem budovy, zároveň má
funkční využití pro vedení vody, umožňuje příznivé
proudění vzduchu a upozorňuje na volné prostory
pod ní, kde se suší hrozny určené pro pozdní zpracování. Vinařství je opticky rozděleno na solidní podzemní a subtilní nadzemní část, jíž dominuje dřevo
a sklo. Horní patro s kancelářemi a prostory pro
prodej a degustaci je orientována k přístupové cestě
a poskytuje výhledy přes vinohrad na pálavskou
krajinu, zatímco příchozím se jeví jako skleněný pruh
ohraničený slabou vlnící se linií. Atmosféru interiéru,
který na sebe nestrhává pozornost, doplňují obrazy
Petra Kvíčaly a „neviditelný“ kovový nábytek a dřevo.
V zadní části podlaží je hala, kde se počíná zpracování hroznů, podzemní části dominuje centrální
tanková hala (vizuálně propojena s reprezentačními
prostory), dále jsou zde sklepy a prostory pro technologie. Projekt vinařství Sonberk vyšel jako vítězný
návrh z architektonické soutěže.
KP
16  Vinařství Gotberg
Česká republika / Morava / Popice
Kontakt www.gotberg.cz
Architekt Martin Bukolský / Bukolský architekti;
www.bukolskyarchitekti.cz
Projekt 2006
Realizace 2009
Architektonické ocenění
Stavba Jihomoravského kraje v kategorii
průmyslových a technologických staveb 2010
(1. cena)
Nové vinařství Gotberg, ležící nedaleko jihomoravských
Popic s mnohasetletou vinařskou historií, založilo svou
filozofii na pokračování místní tradice, ale také výsadbě
nových vinohradů i odrůd a na ekologickém zemědělství (je rovněž zapojeno do česko-rakouského projektu
ECOWIN – ochrany přírody ekologizací vinohradnictví;
podporuje obnovu přirozeného biokoridoru). Kromě nejnovějších technologií výroby vína v nerezových tancích
i v dubových sudech vsadili majitelé také na kvalitní
současnou architekturu. Samotné vinařství tvoří dvě
budovy, dřevostavba vetknutá do masivní betonové
konstrukce a železobetonový skelet, které spojuje
vstupní prostranství. Mladší dřevostavba s přiznanými
konstrukčními prvky již z dálky přitahuje pozornost
svou rytmickou tektonikou a od příjezdu pohledově
zakrývá výrobní objekt. Poskytuje zázemí pro administrativu, reprezentační a degustační prostory a rovněž
pokoje pro hosty. Dlouhá terasa v přízemí a pás oken
v patře umožňují výhledy do krajiny Pavlovských vrchů
a Novomlýnské nádrže (jež má vliv na mikroklima
regionu). Řízené degustace se odehrávají v suterénní
místnosti nazvané Diamant, která zajímavým využitím
železobetonových prefabrikátů formálně odkazuje
na tradiční vyzdívaný sklep. Výrobní část je z větší
části zapuštěna do terénu a přikrývá ji zelená pochozí
střecha, která plynule navazuje na okolní krajinu. Stavba
splňuje nadstandardní tepelně-technické požadavky.
KP
17  Vinařství Krásná hora
Česká republika / Morava / Starý Poddvorov
Kontakt www.krasnahora.com
Architekt Tomáš Havlíček / Létající inženýři;
www.letajici-inzenyri.cz
Projekt 2007–2008
Realizace 2009–2010
Architektonické ocenění Nejlepší novostavba
v historickém prostředí 2013 (3. cena)
Založení nových vinic ve Starém Poddvorově, ještě
neobjevené vinařské vesnici s původními sklepy
Česká republika
20
přestavěnými v průběhu let na obytné domy, si
vyžádalo stavbu budov potřebných ke zpracování
hroznů. Jako nejvhodnější se ukázal prostor
v nejbližší možné blízkosti vinohradů na rozhraní
obce a viniční trati Krásná hora. Na pozemku byla
vystavěna dvoupodlažní budova nad původním
vinným sklepem a tanková hala stojící na místě
bývalého dvorku. K vinařství přiléhá i 200 let stará
„viniční búda“, která byla citlivě zrekonstruována.
Pojetí nových objektů jako tradičních venkovských
domů se sedlovou střechou odpovídá typu okolní
zástavby Moravského Slovácka. Jejich bílé fasády
jsou narušeny barevnými luxfery, které velikostí
i umístěním připomínají větrací okénka typická pro
místní hospodářská stavení. Energeticky úsporná
novostavba je vyzděná z porobetonových tvárnic
a má dřevěné krovy s keramickou krytinou. Výrobní
hala má střechu z AL / PUR panelů. Tanková hala
o požadovaných rozměrech 10 x 13 metrů je řešena
jako dvoulodí, v níž jsou umístěny moderní nerezové
tanky s regulací teploty i tradiční dubové sudy.
K tankové hale přiléhá budova s hlavním vstupem
do celého objektu, skladem a místností na lahvování
a etiketování v 1NP. V patře se nachází kancelář
a zázemí pro zaměstnance, ale také degustační
místnost s krbem a terasou, ze které se nabízí výhled
na jihozápadně orientované viniční tratě Krásná hora.
ZP
18  Vinařství Zmeko
Česká republika / Morava / Vrbovec
Architekt Barbora Zmeková; Jan Hora / ORA;
www.o-r-a.cz
Projekt 2011
Realizace 2011–2012
Architektonické ocenění Grand Prix architektů
2013 (čestné uznání)
Vinný sklep U Modráka ve Vinné uličce ve Vrbovci
vznikl jako soukromé degustační místo pro přátele,
neboť výrobní sklep již klient měl. Představuje více
než zdařilou rekonstrukci starého sklípku, jejíž autoři
hledali řešení nejen v samotném zchátralém objektu,
ale také v okolních sklípcích, aby nová podoba stavby
nepůsobila v okolí příliš cizorodě. Významný podíl na
úspěchu spočíval ve velké důvěře v architekty, jejich
pokoře k místu a tradici a v upřednostnění místních
zručných řemeslníků před standardizovanými produkty. Sklep se skládá ze vstupní místnosti, ze které
se sestupuje po ocelových schodech ze slzičkového
plechu do lisovny, a třetí část tvoří klesající, do jílu
vykopaná chodba archivu. Fasáda je postavena
z omítaných pórobetonových tvárnic a podle místní
21
Česká republika
tradice líčená vápnem, v interiérech byla odstraněna
plesnivá omítka a zpevněna klenba. Novou kvalitu
zde představuje přirozené světlo, které zajišťují
v obou klenutých místnostech dlouhé světlíky. Okna
a trojvrstvé dubové dveře byly vyrobeny na míru,
vnitřní dveře i přes svou nepohodlnou výšku 160 cm
byly ponechány původní, protože byly v dobrém
stavu. Hlavnímu prostoru dominuje dvojvrstvý krb
a lustr, odkazující svým tvarem na původní kolo od
vozu, jež zde dříve viselo a neslo svíce. Staré viniční
sloupky ležící ve sklepě architekti využili pro vyrobení
archivu lahví vetknutím ocelových betonářských
prutů.
KP
NĚMECKO / SASKO Po sjednocení Německa byly
přijaty do struktury německých vinařství dvě malé
oblasti z bývalého NDR – Sasko a Saale-Unstrut.
Novými výsadbami a zásadní změnou sortimentu
se rozšířila plocha vinařství zhruba na 1000 hektarů
a okolo Míšně bylo původním majitelům navráceno
několik zámků s vihohrady. V regionu převládá Müller-Thurgau, ale v dobrém ročníku se tu dá dopěstovat
také Burgundské, Ryzlink rýnský či Tramín. Tato vína
připomínají produkty z německé oblasti Franken.
Oblast však trpí častými jarními mrazíky.
Sächsisches Staatsweingut Schloss
Wackerbarth
Německo / Sasko / Radebeul
Kontakt www.schloss-wackerbarth.de
Architekt h.e.i.z. Haus Architektur, Haufe Lohse
Pätzig Landschaftsarchitekten; www.heizhaus.de,
www.hlp-dd.de
Projekt 1999
Realizace 1999–2002
Architektonické ocenění
Wein und Architektur 2007 (1. cena)
BDA-Preis Sachsen 2004 (speciální uznání)
Architekturpreis der Westhyp-Stiftung für vorbildliche
Gewerbebauten 2004 (speciální uznání)
Bauherrenpreis der Stadt Radebeul 2004
v jednoduchém stylu, vše je transparentní; restaurace
poskytuje výhled do vedlejší místnosti s technologií
i na park pod úpatím strmého masivu s viničními
tratěmi.
KP
Vincenz Richter Sächsisches
Weingut
Německo / Sasko / Míšeň
Kontakt www.vincenz-richter.de, www.kapitelberg.de
Architekt Architekten seidel + wirth
Projekt 2008
Realizace 2010
20 
19 
Rozlehlý vinařský areál v městečku Radebeul
nedaleko Drážďan patří k realizacím, které využily
mnohasetletou místní tradici a bonus zámeckého prostředí v topograficky zajímavé krajině. Rekonstrukci
historických budov a parku z 18. století (J. Ch. Knöffel,
architekt saského kurfiřta Augusta II. Silného, jehož
portrét naleznete na vinětách) doplnily novostavby
s moderními technologiemi i službami. Komplex je
založen na propojení kulturních a společenských akcí
spolu s produkcí a degustací vína: konají se zde po
celý rok výstavy, koncerty, setkání veřejná či soukromá. Účelově jsou využívány dekorativní rokokové
interiéry i industriálně pojatá současná architektura.
Trojpodlažní novostavba tvořící vstup do areálu je
zázemím pro výrobu vína a sektu (v Sasku se zde
vyrábí nejdéle), restauraci, obchod a administrativu.
Směrem do zahrad je prosklena, od přímého světla ji
v úrovni patra chrání průběžné dřevěné žaluzie. Pasáž
v přízemí rozděluje stavbu na menší trakt prodejny
a větší s výrobnou a restaurací. Hlavní část suterénu
je plně vyhrazena pro tanky a barikové sudy, v boční
části jsou uskladněny ve stojanech sklopené lahve se
sektem a v severovýchodní části se nacházejí prostory pro degustaci. Interiér veřejných prostor se nese
Weingut Vincenz Richter těží z překrásné lokality
míšeňského kapitulního kopce, který představuje
specifikum na Saské vinné stezce. Základním mottem
vzniku tohoto vinařství byla snaha o navázání na
tradici prastarého vinařského rodu a její oživení.
Kvalitu vín zde zajišťuje příznivé mikroklima, vznikající na vinařských svazích s až 30% sklonem masivu
lemujícího nivu řeky Labe. Vinohrady jsou částečně
koncipovány jako terasy s mohutnými zdmi, do
jejichž předpolí byla citlivě zasazena menší výrobní
a degustační budova v duchu modernistické tradice.
Gabionová podezdívka z místního kamene a využití
betonu a skla nebrání citlivému dialogu s historickou
hrázděnou budovou z roku 1674, která představovala nejstarší vinařský závod v dané oblasti. V té se
nyní nachází menší manufaktura, určená pro výrobu
několika vybraných odrůd. Vysoké nároky na kvalitu
přiměly majitele k výstavbě nového vinařství přímo
uprostřed vinic, kde se podařilo bez kompromisů
uspokojit všechny potřeby moderního vinařského
provozu. Kromě sklepních prostor, jež byly upraveny
pro optimální výrobu s využitím gravitačního systému
a archivaci vína, hraje důležitou roli degustační
a prodejní sekce v hlavním nadzemním prostoru. Ta
využívá optického propojení exteriéru s interiérem
a vyniká svojí světlostí a jasnými liniemi. Při degustaci
ve vinotéce či na terase se tak návštěvník může těšit
z pohledu na vinohrady či překrásné údolí Labe.
DM
Německo
22
MAĎARSKO / BADACSONY je exkluzivní oblastí okolí
Balatonského jezera. Chráněné vinohrady a strmé
svahy z bazaltové půdy, podporované klimatickou
regulací Balatonu, vytvářejí ideální podmínky pro
kultivaci špičkových vín. Již Římané objevili kvalitu
tohoto regionu. Jezero během léta zmírňuje extrémní
vedra a v zimě působí jako velká zásobárna tepla. Na
svazích vyhaslé sopky Badacsony se rodí plná, ohnivá
bílá vína. Typickou odrůdou je zde Vlašský ryzlink,
pravou specialitou jsou však plná a silná vína Furmint,
Szürkebarát či Kéknyelű.
MAĎARSKO / BALATON Balatonské jezero má kromě
turismu pro Maďarsko význam i jako vinařský region.
Jeho příjemné klima, vhodný terroir se zbytky
sopečné činnosti i čediče spoluvytvářejí vhodné
podmínky pro pěstování především bílého vína. Region
je rozdělený do čtyř apelací. Nejvýraznější jsou vína
z oblasti Csopaku a Badacsony. Tradiční je tu odrůda
Kéknyelű a Badacsony Szürkebarát (Burgundské
šedé). Na poloostrově Tihany se rodí rovněž Merlot či
Kékfrankos.
MAĎARSKO / Pannonhalma je kolébkou maďarské
kultury. Roku 996 tu byl založen benediktinský
klášter a od té doby se při něm vinařství kontinuálně
rozvíjelo. Oblast Pannonhalmy tvoří jeden
z dvaadvaceti maďarských vinařských subregionů. Po
společenských změnách se uvolnila možnost rozvoje
církevních vinohradů a podnikání s vínem. Byly zde
zrekonstruovány sklepy a citlivě dostavěno vinařství
v minimalistickém stylu.
MAĎARSKO / SOMLÓ leží ve východní části Maďarska.
Je to tradiční vinařský region; země je rozdělená do
22 vinařských oblastí s tisíciletou vinařskou tradicí
a jejím charakteristickým rysem je pěstování mnoha
autochtonních odrůd. Zdejší klimatické podmínky jsou
ideální pro pěstování vína na celém území, což láká také
významné světové vinaře. Somló je specifické svou
vulkanickou půdou. Vinaři zde vyrábějí především bílá
vína, ale díky vulkanickému podloží se zde produkují
rovněž sladká vína tokajského typu.
MAĎARSKO / ŠOPROŇ je region ležící na
nejzápadnějším konci Maďarska. V této oblasti je
evidentní historický vliv Rakouska. Bývalý Ödenburg
(něm. Sopron, stejnojmenné centrum oblasti)
byl dlouho součástí monarchie. Zde jako první
expandovaly i rakouské vinařské firmy Hillinger
či Weninger. Pěstují se zde stejné odrůdy jako
v Burgenlandu. Na svazích Šoproňských vrchů se rodí
bílá i červená vína – Šoproňská frankovka, Zweigelt,
Vlašský ryzlink, Chardonnay nebo Muškát Ottonel. Na
23
maďarsko
vínech z tohoto regionu je patrné mikroklima oblasti
Neusiedler See.
MAĎARSKO / TOKAJ je nejznámějším maďarským
vínem a nejslavnější je tokajský výběr – esence
Aszú. Tokaj se rodí na východě Maďarska v údolí
řeky Bodrog na pahorcích okolo městečka Tokaj.
Technologie jeho výroby je tradiční již po staletí.
Kromě Aszú je to Tokaji Szamorodni a tři vína ze
základních tokajských odrůd: Tokaji Furmint, Tokaji
Hárslevelű a Tokaji Muskotályos. Základem tokajského
vína je botrytické hrozno. Část Tokajského regionu se
nachází také na Slovensku.
Bazaltbor-Badacsony Kft
Maďarsko / Badacsony / Badacsonytomaj
Kontakt www.laposabadascony.hu
Architekt Péter Kis, Bea Molnár / PLANT – Atelier
Péter Kis; www.plant.co.hu
Projekt 2008
Realizace 2009–2010
Architektonické ocenění
ArchDaily Building of the Year 2010 – Industrial
category (1. cena)
Mies van der Rohe Award 2009 (nominace)
Piranesi Award 2011 (nominace)
21 
Balatonská vrchovina je na rozdíl od okolních
rovinatých sedimentů původního Panonského moře
tvořena čedičovými vyvřelinami. Ty dodávají místním
vínům vysoký podíl minerálů, které spolu s téměř
středomořským mikroklimatem v okolí jezera Balaton
utváří jejich jedinečný charakter. U paty jednoho
z čedičových vrchů leží nedaleko jezerních břehů
vinařství Bazaltbor-Badacsony. Objemy jeho budov
do jisté míry reagují na tvar původního terénu, současně ale několikrát zalomená podélná osa stavby
terén i spoluutváří. Zjevný archetypální tvar domu
se sedlovou střechou je přepisem drobných staveb
vinných sklepů s lisovnami, které byly v místních
vinicích stavěny po staletí. Vinařství svou velikostí
přesahuje zdejší běžné měřítko, přitom ale ukrývá
větší část svého objemu v nitru kopce. Budova má
celkem tři podlaží, z nichž pouze to nejvyšší je na
terénu viditelné. Půdorysně můžeme rozlišit křídlo
budovy určené pro výrobu od křídla pro skladování.
Dva nezávislé vstupy jsou určeny k dopravě hroznů
a k dopravě naplněných lahví vína. Podlaží jsou
vertikálně řazena podle technologie výroby vína
a výrobní proces je tak usnadněn gravitační silou.
Shora dolů za sebou následují příjem s oddělováním bobulí, lisovna a fermentační nádrže se sklepy.
Fasáda je tvořena prefabrikovanými deskami z jemného pohledového betonu, které jsou ozdobeny
reliéfním ornamentem s motivy vinných šlahounů
a listů. Svou konstitucí i svým vzhledem tak vinařství odkazuje k zemi i k jejímu vínu.
JO
Disznókő
Maďarsko / Tokaj / Mezőzombor
Kontakt www.disznoko.hu
Architekt Desző Ekler / Ekler Architect;
www.ekler-architect.hu
Projekt 1993
Realizace1993–1995, 1996
22 
Vinařství Disznókő navazuje na několik staletí trvající
tradici Tokajského regionu. Bylo dokonce označeno
jako vinice první třídy v maďarské klasifikaci z roku
1732, která byla prvním světovým klasifikačním
systémem vinic. Nový majitel AXA Millésimes se
v roce 1992 rozhodl tuto tradici obnovit a původní
vinařství postavené v klasicizujícím stylu okolo roku
1830 rozšířit o další budovy. Zvolená forma nového
vinařství připomíná tradiční tokajské sklepy zasazované do svahů vinic. Hlavní budova má formu čtyř
vějířovitě se rozbíhajících přízemních budov zdánlivě
zasazených do „svahu“ spojující haly. Obsahuje
kromě příjmu sklizených hroznů a fermentačních
tanků i kanceláře managementu. Na ni navazuje
podzemní systém sklepů, který je částečně zasazen
do rhyolitového lože v hloubce až 10 metrů. To
zajišťuje celoročně stabilní teplotu 12 °C, což v kombinaci s vlhkostí 95 % a černou plísní (Cladosporium
cellare) utváří charakter místních vín. Součástí areálu
vinařství je i garáž pro traktory a další techniku
inspirovaná regionálními vulkanickými útvary, která
je současně i jedním z nejoblíbenějších koncertních míst v Maďarsku. Architektura Dezső Eklera,
jednoho z žáků zakladatele organické školy maďarské
architektury Imre Makovcze, je velmi přiléhavým
vyjádřením symbiózy mezi člověkem a přírodou.
JO
Füleky Estate Tokaj
Maďarsko / Tokaj / Bodrogkeresztúr
Kontakt www.tokaj.org
Architekt Zsolt Felix, Tamás Fialovszky / ÉPÍTÉSZ
STÚDIÓ; www.epstudio.hu
Projekt 2009–2010
Realizace 2010–2011
Architektonické ocenění
ArchDaily Building of the Year 2011 – Industrial
23 
Architecture (1. cena)
Natural Stone in Architecture Award 2012
Tokaj je tradičním maďarským vinařským regionem,
ve kterém mimo jiné v období okolo roku 1730 vznikl
i nejstarší klasifikační systém vinohradů na světě.
Vinařství ležící v historickém centru malé vesnice
v Tokajském regionu bylo vytvořeno přestavbou starší
kamenné budovy. Cílem architekta bylo co možná
největší využití kamenných prvků původní stavby.
Několik set let staré kamenné zdivo se po odstranění původních omítek stalo samo o sobě výrazným
výtvarným motivem, který určil i ráz nových částí
budovy, a složitá textura původních kamenných zdí je
v kontrastu s dokonale hladkými betonovými povrchy
novostavby. Je tak obrazem rozdílnosti historických
epoch. Místní žlutošedý kámen z nedalekého Mádu
byl poté v kombinaci s pohledovým betonem použit
i pro střešní konstrukci. Způsob kladení střešní krytiny
je reminiscencí tradiční místní taškové střechy;
častá forma sedlové střechy z kamenných desek je
výhodná i pro dosažení dobré energetické stability
objektu vinařství. Hlavní budova svou podélnou
orientací využívá svažitosti terénu a plynule přechází
do podzemních prostorů, užívaných především jako
vinný sklep pro dozrávání v sudech. Ve sklepech jsou
původní historické kamenné klenby kombinovány
s moderními železobetonovými kazetovými stropy,
které umožňují horní osvětlení přirozeným světlem.
Vše je spojeno v jeden fungující celek; víno se zde
stalo důvodem pro spojení starého s novým.
JO
24  Konyári Pincészet
Maďarsko / Balaton / Balatonlelle
Kontakt www.konyari.hu
Architekt László Kalmár, Zsolt Zsuffa, Péter Várandi
Gábor Nagy / ZSK Architects; www.zsk.hu
Projekt 2001–2002
Realizace 2004
Vinařství Konyári leží v Balatonlelle, městě patřícím
do jihovýchodní části Balatonského regionu, který je
charakteristický prolínáním rovinaté krajiny s vulkanickými kopci vhodnými pro vinohrady. Základní
myšlenkou pro stavbu vinařství bylo jeho umístění do
přírody a využití přírodních principů. Bylo proto nutné
stavět ve svahu, který by umožnil gravitační výrobní
proces bez užití strojních pump. Architektura stavby
toto myšlenkové východisko vyjadřuje a rozvíjí dál.
Setkání přírody s lidským výrobkem můžeme sledovat i na fasádě kombinující místní kámen a recyklované cihly. To vinařství včleňuje do místní tradice
maďarsko
24
staveb pro zemědělství. Obdobný respekt k okolnímu
prostředí vidíme i v objemovém ztvárnění, jež kopíruje profil kopce a činí tak stavbu téměř přirozenou
součástí svahu. I to je odezva na tradiční vinné
sklepy, které se z podzemí na terénu projevovaly
jen průčelím se vstupní místností. Většina prostorů
vinařství je umístěna v podzemí, na několika úrovních
nad sebou podle potřeb výrobní technologie. Tradiční
formy zde navazují na moderní industriální jednoduchost a účelnost. Nápadné zkosení střechy je způsobeno redukcí nepotřebného prostoru nad výrobní
halou. Navenek tato nepravidelnost přibližuje stavbu
organickým tvarům okolních skalnatých svahů.
Smyslem zde není vinařství zcela skrýt, ale projevit
dostatek respektu k prostředí, které dává vyrůst
vínu, jež pak může být sklizeno člověkem.
JO
Kreinbacher Birtok
Maďarsko / Somló / Somlóvásárhely
Kontakt www.kreinbacher.hu
Architekt Dezső Ekler / Ekler Architect; www.eklerarchitect.hu
Interiér Dezső Ekler / Ekler Architect, BIVA
Projekt 2006–2010
Realizace 2010–2013
25 
Vinařství Kreinbacher Birtok představuje rozsáhlý
komplex tří budov, který bude po dokončení obsahovat kromě vlastní výrobny tradičního a šumivého
vína a administrativní části také hotel. Návrh vznikal
v etapách, což je viditelné na charakteru stavby –
dvojice budov tvoří jakousi bránu vedoucí k výrobně
šumivého vína, perforované nespočtem kulatých
oken. Podoba vinařství je odvozena z topografie
vulkanické hory Somló. Obrovské betonové monolity
odkazují na lávu a její pohyb evokují i rovnoběžná
šikmá okna. Výhledy z protilehlých staveb při vstupu
do areálu jsou orientovány na okolní kopce (jedno
z těchto dvojčat s pochozími střechami poskytuje
vyhlídku také velkým oknem, kterým je ukončena
vykonzolovaná hmota degustační místnosti; působí
jako dům se sedlovou střechou zaříznutý do kopce
a levitující nad úrovní terénu). V nadzemní části jsou
umístěny prostory pro zpracování hroznů, laboratoře
a administrativu, zatímco sklepní prostory jsou určené
pro zrání, plnění a skladování vína a přístup světla je
zde jen nepřímý. Interiéry jsou barevně odlišeny podle
funkce, administrativní místnosti působí velmi světle
díky důsledně bílým stěnám a mobiliáři, proskleným
příčkám a dlouhým šikmým pásům oken. Rozlehlým a členitým výrobním prostorům vévodí šedá ve
všech odstínech až po tu nejtmavší a charakterizují
25
maďarsko
ji všudypřítomné křivky, počínaje půdorysem a konče
kulatými okny.
KP
Pannonhalmi Apátsági Pincészet
Maďarsko / Pannonhalma / Pannonhalma
Kontakt www.apatsagipinceszet.hu
Architekt Tamás Czigány, Györgyi Tóth, Róbert Papp
/ CZITA Architects; www.czita.hu
Projekt 2002
Realizace 2002–2003
Architektonické ocenění Pro Architectura Award
2005
26 
Opatské vinařství je situováno nedaleko benediktinského kláštera na hoře svatého Martina. Místní
tisíciletá tradice pěstování vína byla přerušena druhou
světovou válkou a nepřející politikou komunistického režimu. V 90. letech byla oživena myšlenka na
obnovení zdejšího vinařského provozu, která byla
završena vybudováním nového vinařství v roce 2003.
Technologický proces výroby vína je nyní založen na
využití gravitace jako jediné síly pro pohyb hroznů.
Využití této moderní technologie se promítlo do
architektonického řešení stavby, která je vybudována
vertikálně a takřka celá uvnitř hory. Novostavba tak
respektuje okolní krajinu, jež byla prohlášena za světové dědictví, a nesnaží se jí dominovat – na povrch
vystupuje pouze čtyřpodlažní výrobní budovou na
vrcholu svahu a opěrnými zdmi se vstupem do sklepů
a návštěvnickým centrem v úpatí. Čtyřpodlažní objekt
je určen pro příjem hroznů a jejich zpracování. Poté
je víno skladováno v dubových sudech či nerezových
tancích ve sklepích v nitru hory. Výrobní budova je
propojena se systémem sklepů ocelovým schodištěm
umístěným v tubusu. Sklepy jsou rovněž napojeny
na objekty vystupující v úpatí, ve kterých se nachází
prostory k plnění lahví či degustaci. Exteriér budov
je pojat minimalisticky, ale zároveň velmi tradičně
díky vápencovému obkladu fasád. Interiéru klenutých
sklepů dominuje režné zdivo a probarvovaný beton.
ZP
Weninger Pincészet
Maďarsko / Šoproň / Balf
Kontakt www.weninger.com
Architekt propeller z; www.propellerz.at
Projekt 2005
Realizace 2007
27 
Vinařství v obci Balf bylo otevřeno před sklizní
v roce 2006. Nachází se poblíž jižních břehů jezera
Neusiedler See v mírně zvlněné krajině Šoproňského
regionu (západní Maďarsko), který byl kvůli druhové rozmanitosti flóry i fauny na přechodu dvou
klimatických pásem vyhlášen biosférickou rezervací
UNESCO. Vítězové malé kvalitně obsazené soutěže,
architekti z vídeňského studia propeller z, se při
tvorbě návrhu drželi dvou základních principů: těsné
návaznosti výrobní haly na sklep a využití gravitace
při výrobě vína. Obojí bylo splněno díky svažitému
stavebnímu pozemku. Provoz tak nevyžaduje užití
strojních pump pro vertikální dopravu sklizených
hroznů, které jsou z vinic přiváženy po zvýšené rampě
přímo nad fermentační tanky v hale. Nevyžaduje ani
klimatizační systém pro udržení teploty sklepa, jenž
je díky zasazení do svahu přirozeně geotermálně
ochlazován a zajišťuje tak stabilní podmínky pro zrání
vína v sudech. Toto přirozené řešení navíc zdánlivě
zmenšuje objem budovy a vinařství tak příliš nenarušuje drobnější měřítko okolní vesnické zástavby.
Horizontalita výrobní haly je akcentována přesahujícím proskleným hranolem kanceláře a ochutnávkové
místnosti s výhledem na nedaleké jezero. Strohý
industriální styl fasády kombinující kov a sklo rezonuje
s moderním průmyslovým způsobem výroby vína
a odkazuje tak venkov k městu.
JO
maďarsko
26
ITÁLIE / JIŽNÍ TYROLSKO je exkluzivní vinařský region,
který spojuje dvě kultury: italskou a rakouskou. Je
rodištěm několika tradičních odrůd, jako jsou Tramín
či Veltlín. Také v architektuře se mísí vlivy italských
a rakouských architektů – v Alto Adige. V oblasti Jižní
Tyrolsko se vinohrady táhnou až do nadmořské výšky
1000 metrů. Ve vyšších polohách se pěstují hlavně
německé sorty, jižněji pak Pinot Gris a Chardonnay.
Z červených odrůd je to Vernatsch a především pak
místní specialita, tmavě růžový Lagrein.
Cantina Nals Margreid
Itálie / Jižní Tyrolsko / Nals
Kontakt www.kellerei.at
Architekt Markus Scherer / Markus Scherer
Architekt; www.architektscherer.it
Projekt 2007
Realizace 2007–2011
28 
Vinařství Nals Margreid, které působí v tradiční
vinařské oblasti Alto Adige v Jižním Tyrolsku, vzniklo
v roce 1985 spojením dvou starobylých vinných
sklepů Nals a Margreid. Původní vinařství v Nals
tvořil nesourodý shluk budov v okrajové části staré
podhorské obce; zvýšení objemu výroby při současném dodržení náročných technologických postupů
si vyžádalo podstatné rozšíření komplexu. Výškové
a půdorysné uspořádání nově navržených částí reaguje na okolní svažitý terén a původní stavby v areálu. Částečně zapuštěná betonová podnož navazuje
na původní klenuté sklepy a je určena ke skladování
nerezových tanků, v nichž probíhá kvašení vína.
Zároveň tvoří platformu, na které jsou umístěny
dva samostatné objemy, jejichž vzájemná poloha
vymezuje společný vstupní předprostor. Nižší hmota
provedená jako dřevostavba, s dřevěným obkladem,
částečně prosklenou fasádou a střešní (degustační)
terasou, slouží k uskladnění dřevěných sudů. Vyšší
hmota s vloženou galerií je provedena z hnědě probarveného betonu (v barvě místního kamene, čímž
při pohledu na objekt z dálky splývá s materií okolní)
a slouží pro příjem, uskladnění a zpracování hroznů,
se samostatným vjezdem v horní úrovni. Celek
je sjednocen odvážně přesahující střechou, která
je ze spodní strany pojata jako betonové origami.
Dostavba vinařství ve formě jednoduchých hmot
z povrchově neupravených materiálů je navržena
tak, aby souzněla s firemní ideologií: nezávislá,
poctivá a autentická.
ZM
27
Itálie
Cantina Tramin
Itálie / Jižní Tyrolsko / Tramin
Kontakt www.cantinatramin.it
Architekt Werner Tscholl, Andreas Sagmeister;
www.werner-tscholl.com
Projekt 2007
Realizace 2008–2010
29 
Vesnice Tramin, jež dala vzniknout stejnojmenné
odrůdě vína, se nachází na horských svazích Jižního
Tyrolska, nejsevernější italské provincie, která se
vyznačuje rakouskou pečlivostí a středomořským
temperamentem. Kontrast a harmonie se také
staly hlavními znaky nového sídla vinařství Tramín.
Organická přístavba je v protikladu s tradičními
formami původní budovy a zároveň v dokonalé
harmonii s okolní zvlněnou krajinou pokrytou
vinicemi. Současně splňuje základní požadavek
na oddělení výrobního a návštěvnického provozu.
Původní stavba integruje veškeré výrobní funkce
a pohyb zaměstnanců v samostatně přístupné
spodní úrovni; v horní úrovni s odděleným vstupem
je umístěna recepce, ke které ze dvou stran přiléhají
dvě nová křídla – administrativní zázemí společnosti
a návštěvnické centrum se vzorkovnou a prodejnou
vín. Přístavba je navržena ve formě plně prosklených kubusů, které obepíná dynamická, skulpturálně
pojatá konstrukce ze svařovaných hliníkových
profilů, jejíž tvar a barevnost odkazuje k popínavé
révě. Odsazená konstrukce kromě výtvarné funkce
vymezuje průběžnou lodžii, slouží stínění a v kombinaci se zabarvením skleněné fasády zabraňuje
přehřívání vnitřního prostředí. V interiéru se uplatňuje zejména leštěný beton, doplněný mobiliářem
z masivního dubu.
ZM
Colterenzio
Itálie / Jižní Tyrolsko / Cornaiano
Kontakt www.colterenzio.it
Architekt bergmeisterwolf architekten;
www.bergmeisterwolf.it
Projekt 2007
Realizace 2009–2011
30 
Domovem vinařství Colterenzio, jež patří v jihotyrolské oblasti mezi nejmladší, je vesnice Cornaiano
na území Alto Adige, vzdálená necelých 10 km jižně
od Bolzana. Rekonstrukce výrobního areálu byla
vedena snahou o sjednocení architektonicky nevýrazných budov z 60. a 80. let 20. století a vytvoření
moderního obrazu vinařství, s důrazem na energetickou úspornost a trvale udržitelný rozvoj. Komplex
sestává ze dvou výrobních hal kolem společného
hospodářského dvora. Obě haly jsou směrem do
nádvoří doplněny předsazenou konstrukcí opláštěnou dřevem, respektive ocelí, tedy materiály úzce
spjatými s vinařstvím. Západní hala je opatřena
obkladem z dubových prken, za kterým jsou ponechány původní dveřní a okenní otvory; proměnlivá
šířka prken a hluboké zkosené ostění z lakovaného
plechu dodávají 45 m dlouhé a 9 m vysoké fasádě
rytmus a plasticitu. Konstrukce pokračuje směrem
na sever, kde vymezuje ozeleněné patio. Na opačné
straně nádvoří je původní budova sjednocena pláštěm z černého lakovaného tahokovu s různou velikostí ok, který vytváří zajímavou hru světla a stínu
a ukrývá nově vedené technické instalace. V místě
vykládky hroznů plášť přechází v pergolu nesoucí
fotovoltaické články a solární panely, jež zajišťují
30 % celkové spotřeby energií a 70 % teplé vody.
ZM
Atmosféra vinařství je dotvořena umístěním několika
obrazových sérií z dílny místního umělce Andrey
Varesca. Zachycují témata ročního cyklu i cyklu
lidského života, která kultuře vína dodávají patřičný
kontext.
JO
winecenter Kellerei Kaltern
Itálie / Jižní Tyrolsko / Kaltern
Kontakt www.winecenter.it, www.kellereikaltern.com
Architekt feld72; www.feld72.at
Interiér Peter Zoderer Umělec Andrea Varesco
Projekt 2005
Realizace 2005–2006
Architektonické ocenění
The Chicago Athenaeum International Architecture
Award 2007
31 
Vinařská jednota v Kaltern (it. Caldaro) otevřela
v roce 2006 ke stému výročí svého založení nové
vinařství. Nachází se přímo na známé jihotyrolské
vinařské stezce mezi Bolzanem a jezerem Lago di
Caldaro. Budova umístěná do ohybu hlavní silnice se
stává vizuálním ohniskem svého okolí, což je posilováno i jejími čitelnými geometrickými objemy a jednoduchým členěním fasád tvořených probarvovaným
vláknobetonem a plošným bezrámovým zasklením.
Průčelí orientované do ulice vytváří v přízemí prosklený výkladec prodejny a druhá fasáda současně
formuje dvůr před původní budovou starého vinařství z roku 1911. Spojuje tak místní tradici s minimalistickou estetikou 21. století. Na několika různých
úrovních rozlehlého spojitého interiéru jsou umístěny
prodejna vína, bar a degustační místnost, pod úrovní
vstupu pak prodej speciálních nabídek a vinný sklep.
Všechny tyto možnosti jsou propojeny ve vizuálně
značenou „vinnou tour“, odhalující návštěvníkům
rozličné druhy setkávání s vínem. Vnitřní prostory
jsou vybaveny akáciovým nábytkem navrženým
architektem celé stavby, vídeňským studiem feld72.
Itálie
28
SLOVENSKO / MALOKARPATSKÁ OBLAST je nejznámější a nejdůležitější vinařskou oblastí Slovenska.
Vinařské oblasti jsou po Slovensku roztroušené v jižní
části země téměř po celé délce. V Malokarpatské
oblasti okolo Bratislavy se pěstovala vinná réva už
v keltských a římských dobách. Vinařskými regiony
jsou Pezinok, Modra, Sv. Jur. Pěstují se tu hlavně bílé
odrůdy – Ryzlink rýnský, Chardonnay, Rulandské bílé
a šedé, Ryzlink vlašský, Devín. U červených vín se
zkouší několik domácích novošlechtěnců. Pro červené
víno je na Slovensku vhodnější Jihoslovenský region.
ELESKO Wine Park
Slovensko / Malokarpatská vinohradnická oblast /
Modra
Kontakt www.elesko.sk
Architekt Kalin Cakov, Emil Makara / ateliér
architektúry, interiéru a designu CAKOV-MAKARA
Interiér propregallery Umělec Bohuš Kubinský
(socha ELESKO)
Projekt 2006–2007
Realizace 2007–2009
Architektonické ocenění
Stavba roka 2010 na Slovensku
CE.ZA.AR. 2010 cena veřejnosti
32 
V realizaci malokarpatského vinařství ELESKO se
setkává víno s výtvarným uměním, kvalitním designem,
současnou architekturou a gastronomií: je to rozsáhlý
komplex spojující výrobnu vína s restaurací, ubytováním
a galerií moderního umění – ZOYA MUSEUM s vlastní
sbírkou děl Andyho Warhola, jehož rodiče pocházeli
ze Slovenska. Symbolem a strážcem vinařství je
travertinová socha pojmenovaná podle středověkého
strážného hradu. Architekti vinařství zrealizovali na
základě vyhrané architektonické soutěže. Koncept
dvoupodlažní stavby se vyznačuje mírnou členitostí,
snadnou přehledností pro hosty i logisticky výhodným
plánem. Samotná výrobna se nachází pod úrovní
terénu, což také napomáhá tepelné bilanci stavby.
Naopak společensky využívané prostory poskytují
výhledy do okolní krajiny a jsou vizuálně propojené
i s tankovou halou, barikovým sklepem a archivem.
Hlavní fasáda s prosklenou stěnou fasetově vtaženou,
měřítko, vodní plocha i okolní úprava terénu jsou prvními znaky velkorysosti ELESKO wine parku a předznamenávají i samotné řešení interiéru. Architekti vsadili
na jednoduchost, minimalistické tvary a odpovídající
barevnost a materiál. Bílé stěny střídá pohledový beton,
převážně dřevěný mobiliář, skleněné stěny a taktéž na
sever orientované světlíky na zelené střeše poskytují
dostatek světla. Díky svým kvalitám získala stavba rok
29
slovensko
po otevření ceny odborné i laické veřejnosti.
KP
Karpatská perla
Slovensko / Malokarpatská vinohradnická oblast /
Šenkvice
Kontakt www.karpatskaperla.sk
Architekt Ľubomír Sádecký / Iná architektúra
(1. etapa), Andrej Marcinka
/ ATELIÉR INTERIÉRU, www.a-i.sk (2. etapa)
Projekt 2005
Realizace 2008
Architektonické ocenění
Cena ARCH 2010 (nominace)
cena Spolku architektov Slovenska za nejlepší
„Corporate Identity“ 2012
33 
Malokarpatské vinařství Karpatská perla bylo založeno
v roce 1991. Majitelé Margita a Ladislav Šebovi v roce
1997 odkoupili budovu bývalého družstva Nupod,
postavenou v roce 1942 a ležící na okraji obce Šenkvice, kterou postupně rekonstruovali a dostavovali.
Zároveň vybudovali na nedalekém pozemku nové
vinice Suchý vrch. Objekt vinařství vznikal postupně
ve dvou etapách – v první byla realizována výrobní
část, ve druhé prezentační, skladové a administrativní
prostory s celkovým přehodnocením koncepce areálu.
Budova je složena z více objemů odlišujících se dle
funkcí, které dohromady vytváří kompaktní celek
s dominantou rekonstruovaného vodojemu, jenž je
pojat jako panoramatická rozhledna vysoká 21 metrů.
Objekt je řešen jako železobetonová skeletová konstrukce s velkorozponovými dřevěnými lepenými vazníky. Třípodlažní budova se sedlovou střechou v sobě
skrývá vstupní halu, vinotéku a společenské prostory
např. pro degustaci. V navazujícím nižším objektu jsou
umístěny výrobní a skladovací haly či místnost pro
lahvování vína. Interiér velkého sklepa s nerezovými
tanky i menšího s barikovými sudy je pojat jednoduše
s využitím industriálního vzhledu pohledového betonu
a střídajících se dřevěných vazníků. Ve společenské
části se uplatnila tradiční kombinace bíle omítnutých
stěn s prvky ze smrkového dřeva. V nejvyšším patře
se nachází rozlehlý prostor s otevřeným dřevěným
krovem, určený k posezení a ochutnávkám vína s přístupem na letní terasu.
ZP
34  SANVIN
Slovensko / Jihoslovenská vinohradnická oblast /
Okoč
Kontakt www.sanvin.sk
Architekt propeller z; www.propellerz.at
Projekt 2008
Realizace2012
Architektonické ocenění
Cena Spolku architektov Slovenska za architektúru
vinárstva & „Corporate Identity“ firmy 2013
Vinařství Sanvin leží v úrodné Podunajské nížině, která
se podnebními podmínkami může měřit se slavnou
vinařskou oblastí Burgenland v Rakousku. Majitelé
svůj velkorysý provoz vybudovali na místě původního družstevního vinařství u obce Okoč, z něhož
zachovali pouze sklepy. Nová budova má půdorys
písmene L, jehož jedno křídlo je určeno pro výrobu
a druhé pro reprezentaci a společenské využití.
Konstrukce výrobní haly je tvořena monolitickými
stěnami a stropy kombinovanými s prefabrikovanými
železobetonovými nosníky. Druhý trakt je řešen jako
ocelový skelet s vierendeelovými nosníky. V přízemí
čelního objektu se nachází vstup do sklepů a prodejna, která je napojena na výrobní halu. V prvním
patře je situováno kongresové centrum s potřebným
zázemím a ubytovací jednotky. Tyto dvě funkce jsou
odděleny terasou pojatou jako atrium, ze kterého vede
schodiště na střechu. Ve druhém křídle se nachází
výrobní prostory s barikovými sklepy. Křídla se odlišují
nejenom svou funkcí a konstrukcí, ale i provedením
fasády. Výrobní hala je obložena dřevěnými fošnami, které symbolizují ekologickou výrobu a přístup
vinařství k přírodě. Společensko-administrativní trakt
má velká pásová okna s předsazeným hliníkovým
rastrem, jenž slouží jako sluneční clona a zároveň se
stává poznávacím znakem pro budovu samotnou.
Prostory pro degustaci se nachází ve zrekonstruovaných klenutých sklepích s režným zdivem. Vinařství
leží v blízkosti jezírka, u něhož bude vybudován park
a dětské hřiště.
ZP
Suchá nad Parnou v Malých Karpatech. Novostavba
je zasazena přímo ve vinohradě na úpatí mírně
klesajícího jihovýchodního svahu, jemuž vévodí
stará kamenná rozhledna. Projekt vinařství je dílem
manželů Zvolenských, kteří se inspirovali současnými
vinařskými provozy v Rakousku. V půdorysu obdélná
kompaktní stavba s nosnou ocelovou konstrukcí je
částečně dvoupodlažní. Uvnitř budovy se nachází
jak výrobní a skladovací část (366 m2), tak i administrativně-společenské prostory (100 m2). Čelní fasáda
objektu je celoprosklená a nabízí tak návštěvníkům
nerušený výhled na vinohrady při degustaci vína.
Zbytek fasády je pokryt lehkým obvodovým pláštěm
ze sendvičových izolačních panelů nebo kamenným
obkladem. Budova je zastřešena mírně spádovou
pultovou střechou. Objekt není podsklepen, a proto
jsou veškeré výrobní a skladovací prostory s kapacitou
až 20 000 lahví ročně umístěny v přízemí. Místnost
s barikovými sudy přímo sousedí se společenskými
prostory určenými pro návštěvníky, které se nacházejí
v prvním podlaží. Kanceláře v prvním patře jsou situovány v čelní části objektu. Interiéru dominuje pohledový beton a sklo a v menší míře i jiné materiály
převážně zemitých barev.
ZP
35  Vinárstvo Terra Parna
Slovensko / Malokarpatská vinohradnická oblast /
Suchá nad Parnou
Kontakt www.terraparna.sk
Architekt Josef Zvolenský, Drahoslava Zvolenská,
Adamec&Adamec
Projekt 2007
Realizace 2007–2008
Architektonické ocenění
Cena Spolku architektov Slovenska za architektúru
vinárstva & „Corporate Identity“ firmy 2012
Mladé vinařství Terra Parna navazuje na staletou
tradici vinohradů vysázených v Růžové dolině u obce
slovensko
30
SLOVINSKO je nejsevernější zemí bývalé Jugoslávie.
Tamější vína jsou jiná než ta z Chorvatska či Dalmácie,
pěstuje se zde více bílých odrůd, a to ve třech
vinařských regionech. Severní region Podravje
má blízko ke štýrským vínům, zatímco Primorsko
se nachází na italských hranicích nedaleko moře
a produkují se zde vína italského typu: výborný
Sauvignon či Refosco (navazují na terroir Friuli a Carso
v Itálii).
Marof Winery
Slovinsko / Podravje / Mačkovci
Kontakt www.marof.eu
Architekt Andrej Kalamar / Studio Kalamar;
www.kalamar.si
Projekt 2006–2008
Realizace 2009
Architektonické ocenění
World Architecture Festival Award 2010 (nominace)
36 
Historické panství Marof, ležící v mírně zvlněné,
převážně zemědělsky využívané oblasti Prekmurje
(Zámuří) na severovýchodě Slovinska, tvoří venkovský zámeček a několik hospodářských objektů.
Celková obnova areálu probíhala za pečlivého dohledu
Úřadu pro ochranu kulturního dědictví. Zámecké
budově byla navrácena původní historická podoba
a hospodářské stavby byly postupně nahrazeny
novými objekty, integrujícími nové funkce a technologie. Jako první vznikla budova vinařství. Umístění
stavby reaguje na stávající okolní podmínky – topografii terénu, polohu zámku a sousedící vzrostlé
lípy. Její forma je tradiční; viditelná nadzemní část,
která slouží zčásti jako návštěvnické centrum, zčásti
pro příjem hroznů, je jednopodlažní, se sedlovou
střechou pokrytou červenými taškami – s ohledem
na požadavky památkové péče. Dlouhá fasáda je
rytmicky členěna vertikálním obkladem odkazujícím
na podpůrné konstrukce vinné révy a na severním
konci je prolomena proskleným blokem recepce
návštěvnické části s výhledem na vinice. Z recepce
je umožněn rovněž průhled do podzemní části, která
ukrývá veškeré technologické zázemí: laboratoř, lisy
hroznů, plnicí linku a prostory pro skladování a zrání
vína. Okolní zemina napomáhá udržovat konstantní
teplotu 14 °C, dodatečná energie je potřebná pouze
k chlazení v průběhu fermentace.
Winery Brič
Slovinsko / Slovenska Istra / Dekani
Kontakt www.vinabric.si
37 
31
slovinsko
Architekt Boris Podrecca, Marko Lavrenčič;
www.podrecca.at
Projekt 1998
Realizace 1999–2002
Vinařství Novi Brič leží na hornatém hřebeni poloostrova Istrie, který tvoří hranici Slovinska s Chorvatskem a přechází do Itálie (jde o vápencovou krasovou
oblast Kars). Rozšířením bývalého továrního areálu
vzniklo moderní vinařství reprezentující sebe samo
a zároveň soukromá rezidence jeho vlastníka. Soubor
staveb je umístěn souběžně s vrstevnicemi a sestává
z několika vzájemně propojených částí s rozdílnou
funkční náplní, přecházející od veřejné k soukromé.
Hlavní vstup je akcentován schodišťovou věží
s vyhlídkovou plošinou. Za ním následuje částečně
prosklený prostor pro prezentaci a degustaci vín
s kapacitou 50–60 osob, ukončený otevřenou lodžií
s výhledem na moře a okolní krajinu. Navazující část
je čistě provozní; prosklené čelo orientované do lodžie
umožňuje návštěvníkům sledovat sterilní provoz
moderní výroby vína. Pohyb návštěvníků a zaměstnanců probíhá odděleně po obou stranách budovy; při
severovýchodní fasádě probíhá obslužná komunikace,
jihovýchodní fasádu lemuje pěšina z oblázků, vymezená betonovou pergolou s popínavou zelení. Silnice
i pergola dále pokračují k oddělené soukromé části
vinařství, určené k ubytování hostů. Na samém konci
stojí obytná věž majitele, kterému poskytuje dokonalý
přehled o okolním dění. Architektonický výraz stavby
je velmi současný, byť pracuje s tradičními hmotami
a místně dostupnými materiály, zejména kamenem,
jenž je zde používán s dokonalou řemeslnou zručností.
ZM
Zlati Grič
Slovinsko / Podravje / Škalce
Kontakt www.zlati-gric.si
Architekt Andrej Kemr, Igor Skulj
Projekt 2003–2006
Realizace 2006–2009
38 
Vinařství Zlati Grič pokrývá mírné svahy Dravinjského údolí v okolí středověkého městečka Slovenske Konjice, vzdáleného necelých 40 km jihozápadně
od Mariboru. Nejnovější součástí vinařství s více
než osmisetletou tradicí je vinný sklep Škalce, který
je po stránce technologie zpracování vína a architektonického konceptu v současné době jednou
z nejmodernějších staveb v regionu. Jednopodlažní
stavba o celkové ploše více než 3 500 m2 je z velké
části umístěna pod zemí. Zelená střecha v mírném
spádu, jež se zvedá od východu k západu, kde ply-
nule přechází v zatravněný svah, je proříznuta třemi
prosklenými atrii, která přirozeně prosvětlují vnitřní
prostor. Ostré geometrické formy vystupujících částí
konstrukce jsou v harmonickém kontrastu s okolní
měkce zvlněnou krajinou pokrytou vinohrady. Soubor
sestává z šesti samostatných funkčních částí, jejichž
umístění, tvar, výška a vnitřní uspořádání odpovídají
provozním a technologickým požadavkům vinařské
výroby. Administrativní zázemí a návštěvnické centrum s prodejnou, degustační místností a moderně
vybavenou kuchyní jsou umístěny v návaznosti
na příjezdovou komunikaci při východní hranici
pozemku. Hlouběji ve svahu jsou ukryty technologické provozy a vinné sklepy s nerezovými tanky
o celkovém objemu až 13 000 litrů. Samostatně přístupná je garáž pro zemědělskou techniku. Jedinou
nadzemní část komplexu představuje drobný objekt
lisovny.
ZM
slovinsko
32
ARCHITEKTURZENTRUM WIEN. EUE, Ralph et al. Wein
Architektur. Vom Keller zum Kult. Wien: Hatje Cantz, 2005.
ISBN 3–7757–1687–4.
BELAN, Rudolf et al. Slovenské vína a slovenské jedlá.
Bratislava: Belimex, 2004. ISBN 8089083617.
CLARKE, Oz. Clarke’s grosser Weinführer. München:
Droemer Knaur, 2001. ISBN 9783426272527.
DOMINÉ, André. Wein. Königswinter: Könemann Tandem,
2003. ISBN 3–8331–1000–7.
ETZLSTORFER, Hannes et al. Brot & Wein. [Katalog zur
Niederösterrechisten Landausstelung]. Schallaburg:
Schallaburg Kulturbetriebsges, 2013.
ISBN 900–889–500–381–7.
JOHNSON, Hugh, Jancis ROBINSONOVÁ. Světový atlas
vína. Praha: Fortuna Print, 2002. ISBN 80–7321–003–7.
KUNST MERAN / MERANO ARTE. New Architecture in
South Tyrol 2006–2012. Wien: Springer, 2012.
ISBN 978–3–7091–1076–8.
LIUBISA. Loisium Südsteiermark: In Touch with Wine and
Architecture. Ostfildern: Hatje Cantz, 2013.
ISBN 978–3–7757–3671–8.
MALÍK Fedor et al. Víno Malých Karpát. Bratislava: Marenčin,
2005. ISBN 8089218075.
MATUSZKOVÁ, Jitka, Věra KOVÁŘŮ. Vinohradnické stavby
na Moravě. Brno: ERA, 2004. ISBN 9788073660017.
SAMS, Henry. Wein & Bau. Österreichs innovativste
Weingüter. Architektur & Weinkultur. Graz: UNIKUM
VERLAG, 2006. ISBN 978-3-901284-28-1.
STANĚK, Josef. Víno neni vinno: kapitoly z dějin vína. Praha:
Paseka, 1998. ISBN 80–7185–189–2.
STANWICK, Sean, Loraine FOWLOW. Wine by Design.
Chichester: Wiley Academy Press, 2005.
ISBN 9780470014479.
STEMPEL, Ján et al. Architecture V4 1990–2008. Praha:
Kant, 2009. ISBN 978–80–7437–000–7.
STEVENSON, Tom. Svetová encyklopédia vín. Bratislava:
Gemini, 1993. ISBN 80–7161–000–3.
WEBB, Michael. Adventurous Wine Architecture. Mulgrave:
Images Publishing, 2006. ISBN 978190744335.
WOSCHEK, Heinz-Gert et al. Wein und Architektur.
München: Detail, 2011. ISBN: 978–3–920034–73–7.
WOSCHEK, Heinz-Gert. Der Wein. München: Callwey, 1971.
ISBN 3–7667–0207–6.
AREA: rivista di architettura e arti del progetto. Wineries.
2011, XXII, vol. 117. ISSN 0394–0055.
33
bibliografie
ARCHITEKTURA A VÍNO VE STŘEDNÍ EVROPĚ
Katalog byl vydán u příležitosti stejnojmenné výstavy
v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze (2013–2014), Muzeu architektury
ve Vratislavi (2014), Design Factory v Bratislavě (2014)
a Centru architektury Fuga v Budapešti (2014).
Projekt se koná pod záštitou Karla Schwarzenberga.
Editor Dan Merta
Úvodní texty Ján M. Bahna, Dan Merta, Petr Volf
Texty Ján M. Bahna, Dan Merta, Zuzana Morávková, Jan Obrtlík,
Zuzana Prokopová, Klára Pučerová, Renata Vrabelová
Grafický design Jan Šerých
Produkce Zuzana Prokopová, Klára Pučerová
JAZYKOVÁ REDAKCE: INGRID HOHOŠOVÁ, JANA PALACKÁ
Tisk Kavka Print a.s.
Vydala Galerie Jaroslava Fragnera & Architectura, Praha 2013
www.gjf.cz www.wine-architecture.eu
ISBN 978–80–904484–8–3
Download

Stáhnout - Ex