Slovo úvodem
Vážení přátelé, povrcháři!
Zdravíme vás všechny opět na společných stránkách Povrcháře. A protože se letošní první číslo trochu opozdilo, přejeme za všechny
z jeho kuchyně „udržitelné zdraví“ a „udržitelný rozvoj“ pro vás všechny, vaše rodiny a firmy, se kterými se snažíte přejít ten náš společný
Jordán v současných časech-nečasech……
Jaké asi budou ty příští časy? Takové jaké si je zasloužíme. Ne! Takové jaké si je uděláme!
Malý kousek z nového roku s docela velkými Kousky to jasně potvrzují. Nejdříve hradní odcházení, tentokráte s pozdravem obráceného
srdce, doplněné o hysterický volební pokus rozeštvat a „zblbnout“ aspoň na chvilku celý národ. Ten si jen znovu potvrdil pravdu o osmnácti
a dvaceti bez dvou, i když…. A na závěr k dalšímu růstu zadluženosti ještě malý přídavek v podobě téměř 100 miliardové prémie za
odpuštění všem co si nic nevzali a nezprivatizovali a už ani nezprivatizují. Amen. Teď se totiž ten účet za 23 let, kdy se trochu zhaslo, musí
zaplatit.
Tak tedy platit prosím: „To máme 2 biliony pro 10 miliónů, to by bylo rovných 200 tisíc korunek českých pro každého“. A pokud chcete
platit dohromady, tak za celou rodinku s pěti u stolu to máme rovný milionek. Chutnalo Vám? Že jste nepapali? To nevadí. Někteří papali,
zrovna ten pán, co odchází bez placení, měl husičku se šesti a 3 pivečka. Teď se panstvo bude kasírovat! A že nemáte a nevěděli jste?
Nevadí! Můžete na splátečky po tisícovce měsíčně a za 20 let to budete mít z krku. Ale to jen ti, co to mohou splácet. Ti malí, co se teprve
narodili a nemůžou zatím platit, na ty bude za 20 let ten jejich dloužek 200 tisíc korunek čekat. A tak dál dokolečka do kola, protože je ten
účet za moc a moc, tak budeme pořád splácet víc a víc. Už si nic neobjednávejte, po třiadvacáté hodině a třiadvaceti letech je kuchyně
stejně celá úplně vypapaná.
Budeme zavírat. No konečně!
A na závěr, veseleji a s nadějí. Každá sranda přeci jednou musí mít konec. Dávejte na sebe pozor a radujte se. Radujte se, že dohromady
nic nemáte. Ale máte vaše nejdražší a lidi kolem sebe, kteří si vás váží a to je přece docela fajn. Co by někteří bohatí za to dali.
Tak vidíte i úvodník má konec, a protože je třeba na závěr říci taky nějakou moudrost, tak třeba tu od pana Einsteina: „Svět
je nebezpečné místo, ne kvůli těm, kteří zlo páchají, ale kvůli těm, kteří to vidí a nic nedělají“.
Tak hlavy vzhůru a zkuste si sami nebo se svými kolegy představit kolik ten bilion je nul a hlavně korun.
Zdraví vás vaši
doc. Ing. Viktor Kreibich, CSc.
Ing. Jan Kudláček, Ph.D.
Kvalita ve výrobě 2013
Každoročně v dubnu se v malebných jihomoravských Čejkovicích setkávají odborníci z celé naší republiky na odborném semináři „Kvalita
ve výrobě“.
Cílem těchto setkání je seznamovat technickou veřejnost s povinnostmi a odpovědností organizací i jednotlivců při výrobě či poskytování
služeb vyplývajících z platných zákonů, harmonizovaných norem a legislativy ČR i EU.
Příprava a zajištění výroby i prodeje a vlastní realizace bezpečného systému kvalitní výroby je zásadní a velmi odpovědnou povinností
managementu na všech úrovních řízení. Jde o odpovědnost při dodržování všech platných technických norem pro systémy řízení kvality,
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pro zodpovědnou personální politiku a certifikaci, zajištění bezpečnosti
environmentálního charakteru a v neposlední řadě i zvládnutí problematiky managementu rizik plynoucích z vlastní výroby,
i z následného provozu zařízení či výrobku, jsou nezbytné patřičné vědomosti.
strana 1
Proto letos organizátoři tohoto semináře rozšířili téma „Kvality“ o stejně důležité a související téma „Rizika ve výrobě“. Na tuto relativně
nejmladší odbornou disciplínu managementu výroby je zaměřena pozornost ve všech oborech.
Většina rizik vzniká v důsledku konstrukčních, projekčních, výrobních a provozních činností. Je tedy v lidských silách se všech
ovlivnitelných rizik vyvarovat nebo snížit pravděpodobnost jejich vzniku.
Stoupající nároky na ochranu veřejného zájmu a bezpečnosti společnosti i jednotlivce a to nejen z hlediska bezpečnosti obsluhy
a pracovníků, ale především bezpečnosti firem, jejich udržitelného podnikání a výroby postihují bez výjimky všechny obory. To vyžaduje od
všech odpovědných institucí, firem až po jednotlivce opuštění letitých zvyklostí a zásadní uplatnění nových přístupů při řešení komplexu
bezpečnostní problematiky ve výrobě i u každého výrobku při jeho provozování.
Bez patřičných znalostí, zodpovědnosti ale i rizika není pokroku! Výzvou a povinností plynoucí z platných směrnic a norem pro každého je
ovlivnit svoji činnost tak, aby byl vždy zajištěn úspěšný výsledek našeho konání.
Určitý stupeň zodpovědnosti i rizika podle pracovního zařazení a postavení musíme podstoupit vždy, chceme-li cokoliv vyrábět, prodávat,
řídit, měnit, vyučovat či rozvíjet. Největším rizikem však je neriskovat vůbec!
Tento seminář není jen o kvalitě, ale především o podmínkách a řízení výroby, aby mohla i přes problémy současného světa pokračovat
nadále v našich zemích tradičně opět výroba s vysokou přidanou hodnotou (výrobní stroje, letadla, automobily, i tolik potřebná speciální
výroba).
Soutěž s technicky vyspělou konkurencí z hlediska kvality, ekologických kritérií i evropskou direktivní legislativou naše firmy a naši lidé
zvládli. Důkazem je nejen úspěšná certifikace a řízení kvality dle platných světových norem, ale především úspěšný export na nejvyspělejší
světové trhy.
Při pohledu do budoucnosti našeho strojírenství lze zodpovědně vycházet jak z kvalitních vědomostí a informací, tak z odborných
znalostí, technické vyspělosti a samostatnosti našich lidí, ale dnes již i ze zkušeností celé společnosti z cílené dvacetileté demontáže našich
průmyslově vyspělých zemí.
Mimo omezování výroby je potřeba především zamezit omezování skutečné vzdělanosti a odbornosti, a to především u nastupujících
generací. Oni mají totiž také právo najít a zákonitě najdou svůj prostor k podnikání i důstojnému životu ve své zemi.
Letošní setkání našich firem s předními odborníky na sledovanou problematiku managementu, která je zásadní pro další rozvoj výroby
našich firem, chce přispět k tolik potřebnému odstraňování bariér v podnikání i ke zvýšení konkurenceschopnosti našich firem i na základě
kvalitních vědomostí a informací z problematiky národohospodářské.
S tímto záměrem byl na základě požadavků technické veřejnosti sestaven celý program semináře. Jednotlivé referáty zároveň představí
přednášející – přední odborníky na tuto problematiku, na které je možno se obracet s odbornými dotazy při řešení pracovních úkolů
i po ukončení semináře v každodenní realitě.
Seminář Kvalita a rizika ve výrobě se letos koná 23. a 24. dubna pod záštitou Veletrhy Brno, a.s. a za podpory a ve spolupráci předních
ústředních správních orgánů a úřadů ČR a vysokých škol (ČVUT v Praze, VUT Brno, VŠB Ostrava).
Bližší informace a elektronickou přihlášku lze najít na
www.povrchari.cz
Čištění snadno a rychle
Dr. Vladimir Agartanov,
doc. Ing. Viktor Keibich, CSc., ČVUT v Praze, FS, Ústav strojírenské technologie
Nový prostředek obsahující glyoxal pro odstranění kotelního kamene, rzi a jiných minerálních nánosů byl vyvinut v Tomské Státní
univerzitě (Ruská federace) pro použití v průmyslu, energetice i dopravě k čištění silně znečištěných povrchů.
Je-li na stěnách výměníků tepla inkrustace (kotelní kamen) o tloušťce 1 mm je spotřeba paliva o 7 % - 8 % vyšší. Obvyklá tloušťka
inkrustací v tepelných agregátech je 4 – 6 mm. Je proto velmi důležité včasné vyčištění povrchů.
Nový čistící prostředek s názvem „Antiržavin“ zaručuje rychlé (od několika minut do několika hodin) a efektivní očištění. Nevyžaduje
demontáž čištěného zařízení a dodatečné úpravy povrchu.
Tento prostředek nepoškozuje na rozdíl od většiny podobných prostředků čištěný povrch, vložky, těsnění, detaily uzlů a sváry.
Nevyžaduje použití speciálního zařízení a speciální školení pracovníků.
Může se používat pro čistící sezónní práce a také v průběhu použití zařízení.
použití tohoto prostředku značně snižuje náklady na každoroční plánované čistění zařízení.
„Antiržavin“ vytváří na čištěném povrchu pasivní vrstvu, která brání dalšímu rezavění a vzniku minerálních usazenin.
Použitý prostředek lze likvidovat v komunální kanalizaci bez poškození okolního prostředí.
„Antiržavin“ je určen pro čištění:
-
vnitřních povrchů výměníků tepla;
-
zahřívacích částí kotlů a bojlerů;
-
topných soustav;
-
potrubí pro průmyslovou vodu;
-
různých součástek, mechanismů apod.
-
částí strojů a mechanismů
„Antiržavin“ se používá v průmyslu potravinářském, komunálním, energetice, železniční dopravě a v jiných odvětvích.
Kontakt: [email protected]
strana 2
Zpracování procesních kapalin odstředivou silou
Účinné oddělení pevných látek a kapalin
Ať se jedná o procesní vodu, chladicí a mazací kapalinu, lakový kal nebo jinou znečištěnou procesní kapalinu – účinnost
a hospodárnost zpracování závisí v rozhodující míře na použité technologii. Společnost Rösler nabízí řešení na bázi robustní
a vyzrálé odstředivé technologie, která vítězí technickými a ekonomickými výhodami.
Cirkulace procesních kapalin klade svými ekologickými a ekonomickými aspekty vysoké nároky na technologii zpracování. Výkonná
zařízení společnosti Rösler, která pracují na principu dvoufázového nebo třífázového oddělení vlivem odstředivé síly, určují normy u širokého
spektra aplikací a nechají se podle potřeby individuálně přizpůsobit. U poloautomatických systémů Z 800 se provádí vynášení kalu ručně,
zařízení řady Z 1000 jsou vybavena automatickým vynášením.
Robustní, na údržbu nenáročná konstrukce
Aby byla zaručena vysoká míra odloučení a spolehlivosti, jsou konstrukce odstředivých systémů a jejich jednotlivých komponent jako
motoru, čerpadel, ventilů, rotoru a stíracího nože vysloveně robustní. Zařízení se navíc vyznačují na údržbu nenáročnou konstrukcí s od
motoru odpojitelným rotorem s nepřímým řemenovým pohonem. Rotor, který pojme až 30 kg kalu, je zhotoven z hliníku nebo ušlechtilé oceli –
druhý z uvedených materiálů například zabraňuje chemickým reakcím a „rozežírání“ rotoru u kyselých nebo vysoce solných roztoků
a odpadních vod obsahujících SiC a skleněné částečky.
Vysoký výkon při nepřetržitém provozu
Podle požadavků na čistotu a fyzikálních mezí, daných velikostí a hmotností částeček, je u systémů dosahováno prosazení až 6000 l/h.
Částečky větší než 2,0 µm jsou vysokým zrychlením až 2000 g odlučovány z kapaliny a usazují se na stěně rotoru jako kal, odstranitelný
stíracím nožem. Použití speciálního ekologického prostředku k čištění procesní vody umožňuje odlučování i velmi jemných částeček pevné
fáze. Při zpracování chladicích a mazacích prostředků je tak zajištěna kromě jiného i dlouhá životnost media použitého ke zpracování. Riziko
napadení bakteriemi je značně sníženo vynášením nejjemnějších částeček. Takto vyčištěná procesní kapalina je odváděna výstupní trubkou
zpět do oběhu nebo k likvidaci.
Pro automatické vynášení kalu vyvinula společnost Rösler přesvědčivé technické řešení: Na rozdíl od obvyklých zařízení, u nichž je
stírací nůž poháněn převodovým motorem a stále běží společně s rotorem, je nůž u Z 1000 pevný. Nůž je zaváděn pneumatickým válcem do
pomalu se otáčejícího rotoru, kde odřezává kal bez zatížení ložiskového uložení. Po vyřezání kalu je rotor automaticky
opláchnut, aby byly odstraněny případné zbytky nečistot, které by mohly při následujícím cyklu čištění způsobit nevyváženost a tím
opotřebování ložisek. Zařízení jsou nadto sériově vybavována čidlem nevyváženosti.
Osvědčené použití – i při zpracování chladicích a mazacích kapalin
Zařízení společnosti Rösler pro zpracování procesních medií se používají při odvodňování lakových kalů, v dřevozpracujícím a sklářském
průmyslu, při výrobě oplatek, v oblasti ECM zařízení jakož i při zpracování chladicích a mazacích kapalin v CNC výrobě a emulzí pro pásové
pily. Továrna obráběcích strojů Waldrich Coburg GmbH tak například používá ke zpracování chladicích a mazacích kapalin více než 20
zařízení Rösler. Systémy jsou provedeny jako třífázová zařízení. To umožňuje oddělovat kromě pevné fáze též olej, používaný při řezání
závitů a odvádět jej druhou výstupní trubkou. U odstředivé technologie odpadají proti běžným pásovým filtrům, používaným při zpracování
chladicích a mazacích kapalin, náklady spojené s pravidelnou výměnou filtrační tkaniny a její likvidací.
Společnost Rösler nabízí poloautomatické zařízení k testování výkonnosti odstředivé technologie na místě.
Rösler Oberflächentechnik GmbH je jako dodavatel celého sortimentu předním celosvětovým výrobcem na trhu omílacích a tryskacích
zařízení, lakovacích a konzervačních systémů jakož i provozních prostředků a technologie racionální úpravy povrchu (odstraňování otřepů,
okují, odpískování, leštění, broušení…) kovů a jiných materiálů. Do skupiny Rösler patří kromě německých závodů
v Untermerzbachu/Memmelsdorfu a Bad Staffelsteinu/Hausenu pobočky ve Velké Británii, Francii, Itálii, Nizozemsku, Belgii, Rakousku,
Švýcarsku, Španělsku, Rumunsku, Rusku, Brazílii, Jižní Africe, Indii, Číně a USA.
Systémy s automatickým vynášením kalu se používají
kromě
jiného
k
odvodňování
lakových
kalů,
v dřevozpracujícím a sklářském průmyslu, při výrobě
oplatek, v oblasti ECM zařízení jakož i při zpracování
chladicích a mazacích kapalin a emulzí pro pásové pily.
Systémy jsou dostupné též jako třífázové odstředivky, u nichž
dochází vedle standardního oddělování pevná fáze/kapalina též
k oddělování kapalina/kapalina, například při oddělování chladicích
a mazacích olejů.
strana 3
Aktuální normy pro zkoušení nátěrových hmot a nátěrů
Ing. Jaroslava Benešová, Markéta Paráková SVÚOM s.r.o.
Začleňování norem ISO a EN do soustavy českých technických norem je významný krok, neboť při spo-lupráci se zahraničními
podniky je třeba vycházet z platných mezinárodních a evropských norem, kterými se sjednocují zkušební postupy a získávají
jednoznačné zkušební výsledky. Uváděné změny nebo nové normy je nutné sledovat a zavádět zejména v akreditovaných
laboratořích do systému kvality.
V následujícím přehledu jsou uvedeny důležité normy určené pro hodnocení vlastností nátěrových hmot a nátěrů, které v poslední době
byly nebo zanedlouho budou aktualizovány.
Hodnocení nátěrových hmot v kapalném stavu
Nátěrové hmoty – Stanovení výtokové doby výtokovými pohárky ČSN EN ISO 2431:2012 (67 3013)
nahrazuje ČSN EN ISO 2431:1997 (67 3013)
Výtoková doba charakterizuje reologické vlastnosti nátěrové hmoty a vyjadřuje se dobou přerušení toku vytékajícího objemu nátěrové
hmoty z kalibrované trysky pohárku za stanovených podmínek. Nejčastěji se používá pohárek o průměru trysky 4 mm. V novém vydání bylo
mj. upraveno vyjádření výsledků zkoušky a postup kontroly opotřebení či poškození pohárků.
Zasychání nátěrových hmot
Nátěrové hmoty – Zkoušky zasychání – Část 1: Stanovení stavu proschnutí a doby proschnutí
ČSN EN ISO 9117-1:2009 (67 3057)
nahrazuje ČSN EN 29117:1996 (ČSN 67 3057)
Změny oproti předchozím normám: upraven název a označení normy a upřesněna interpretace dosažení stavu proschnutí
Nátěrové hmoty – Zkoušky zasychání – Část 2: Tlaková zkouška stohovatelnosti ČSN EN ISO 9117-2 (ČSN 67 3058)
nahrazuje ČSN EN ISO 4622:1996 (ČSN 67 3058)
Nátěrové hmoty – Zkoušky zasychání – Část 3: Zkouška povrchového zasychání s balotinou
ČSN EN ISO 9117-3 (ČSN 67 3057)
nahrazuje ČSN EN ISO 1517:1997 (67 3055)
Změny oproti předchozím normám: norma byla začleněna do ISO 9117 jako část 3
Zkoušky zasychání nátěrových hmot budou v r. 2013 doplněny o zkušební postupy uvedené v normách:
EN ISO 9117-4:2012
Nátěrové hmoty – Zkoušky zasychání – Část 4: Metoda s použitím mechanického záznamu průběhu zasychání
EN ISO 9117-5:2012
Nátěrové hmoty – Zkoušky zasychání – Část 5: Modifikovaná Bandowova-Wolffova metoda
EN ISO 9117-6:2012
Nátěrové hmoty – Zkoušky zasychání – Část 6: Zkouška zasychání do stavu bez otisku
nahradí ČSN EN ISO 3678:1997 (67 3056)
Hodnocení nátěrů
A. Optické vlastnosti nátěrů
Hodnotí se subjektivně popisem vzhledu povrchu a případných vzhledových defektů (puchýřky, kráterky, vrásnění, struktura pomerančové
kůry, tahy po štětci, apod.)
Nově zaváděná norma
Nátěrové hmoty – Osvětlení a postup pro vizuální hodnocení nátěrů ČSN EN ISO 13076 (67 3011)
Při stanoveném osvětlení se na zkušebním vzorku vizuálně hodnotí výskyt znehodnocených ploch, míst nebo jiných defektů.
K hodnocení se používá zářivka o intenzitě osvětlení 750 lx, je předepsána teplota chromatičnosti 6 500 K a stupeň podání barev 9.
strana 4
B. Fyzikálně-mechanické vlastnosti nátěrů
Tvrdost nátěru
EN ISO 15184:2012
Nátěrové hmoty – Stanovení tvrdosti nátěru zkouškou tužkami
nahradí ČSN 67 3075:1990
Povrchová tvrdost je důležitou charakteristikou nátěru a souvisí s ní různé mechanické vlastnosti (pev-nost, odolnost při deformaci
ohybem, úderem apod.) a trvanlivost. Zkouškou tvrdosti lze kontrolovat správnost dodržení podmínek při zpracování nátěrových hmot. Stupeň
tvrdosti je vyjádřen číslem tužky, které odpovídá psací tvrdosti tužky.
Přilnavost nátěru
Nátěrové hmoty – Mřížková zkouška ČSN EN ISO 2409:2007 (67 3085)
V ISO probíhá závěrečné hlasování k novému vydání normy.
Změny oproti současné normě: mřížka se hodnotí po sejmutí nespecifikovanou samolepicí páskou, ofu-kem vzduchem nebo oprášením
štětcem.
Pórovitost nátěrů
Nátěrové hmoty – Ochrana proti korozi ochrannými nátěrovými systémy – Hodnocení pórovitosti suchého nátěru ČSN EN ISO
29601:2011 (67 3132)
Pórovitost se zjišťuje buď nízkonapěťovou zkoušku pomocí mokré houbičky (pracuje se s napětím 9 V a 90 V) nebo vysokonapěťovou
jiskrovou zkouškou (při napětí až 30 kV). Zkušební napětí je určeno tloušť-kou nevodivých vrstev nátěru. Pro praxi platí, že jakákoliv
pórovitost je nebezpečná pro životnost povlaku.
Ohybová zkouška
Nátěrové hmoty – Zkouška ohybem (na válcovém trnu) ČSN EN ISO 1519:2011 (67 3079)
Oproti předchozímu vydání byl mj. vypuštěn požadavek provádění zkoušky při předepsané relativní vlh-kosti vzduchu a byla stanovena
doba mezi kondicionováním vzorků a jejich zkoušením.
Zkouška odolnosti proti vrypu
Nátěrové hmoty – Zkouška odolnosti proti vrypu – Část 1: Zkouška při konstantním zatížení
ČSN EN ISO 1518-1:2011 (67 3086)
nahrazuje ČSN EN ISO 1518:2000 (67 3109)
Nátěrové hmoty – Zkouška odolnosti proti vrypu – Část 2: Zkouška při proměnném zatížení
ČSN EN ISO 1518-2:2012 (67 3086)
nahrazuje ČSN EN ISO 12137-2:2007 (67 3113)
Nátěrové hmoty – Stanovení odolnosti proti poškrábání ČSN EN ISO 12137:2012 (67 3087)
nahrazuje ČSN EN ISO 12137-1:2007 (67 3113)
C. Ochranné vlastnosti nátěrů
Korozní zkoušky v umělých atmosférách - Zkoušky solnou mlhou ČSN EN ISO 9227:2012 (ČSN 03 8132)
nahrazuje ČSN EN ISO 9227:2007 (03 8132)
Změny oproti předchozí normě:
byly upraveny podmínky pro vyhodnocení korozní agresivity ve zkušební komoře a upřesněna specifikace jednotlivých metod v předmětu
normy.
D. Vyhodnocovací zkoušky
Nátěrové hmoty – Hodnocení degradace nátěrů – Klasifikace množství a velikosti defektů a intenzity jed-notných změn vzhledu
– Část 6: Hodnocení stupně křídování metodou samolepicí pásky
strana 5
ČSN EN ISO 4628-6:2012 (67 3071)
V novém vydání jsou opět zařazeny fotografické standardy jednotlivých stupňů křídování.
Nátěrové hmoty – Hodnocení degradace nátěrů – Klasifikace množství a velikosti defektů a intenzity jed-notných změn vzhledu – Část 8:
Hodnocení stupně delaminace a koroze v okolí řezu
ČSN EN ISO 4628-8:2005 (67 3071)
Připravuje se nové vydání, ve kterém bude kromě rovného řezu zahrnuto i vyhodnocování delaminace a koroze v okolí kruhového
umělého defektu.
Závěr
Technické normy jsou dobrým nástrojem pro zajištění kvality povrchových úprav a při dodržení jejich doporučení lze dosáhnout plánované
životnosti při provádění protikorozní ochrany. Všechny normy, které jsou v příspěvku zmíněny, mají významný vliv na životnost protikorozní
ochrany. Snahou normalizačního procesu je maximálně se přiblížit reálným podmínkám a z výsledku laboratorních zkoušek získat údaje,
které lze použít k vyslovení předpokladu životnosti ochranných systémů.
Zdroj informací o platných ČSN:
seznamcsn.unmz.cz
KOROZE ZINKOVÝCH POVLAKŮ
Ing. Jaroslav Sigmund
Žárové zinkování v tavenině vytváří na ocelových površích povlaky, které jsou soběstačné a efektivní jako protikorozní ochrana
v řadě korozních prostředí, zejména atmosférických prostředích s nízkou korozní agresivitou, a v některých typech vod
povrchových a spodních. Lze je použít i do některých nevodných prostředí, např. do pohonných hmot a podobných kapalných
a plynných látek. Velmi rychle se jejich ochranný účinek vyčerpává v prostředích s těžkou korozní agresivitou atmosféry, při uložení
v agresivních vodách, v půdě. Zcela selhávají a jsou nepoužitelné v prostředích kyselin, alkálií, solných roztocích, se silnými
chelatačními účinky, a v řadě dalších. Příspěvek je zaměřen na korozi v čistých atmosférách.
Jako čisté atmosféry charakterizujeme prostředí, které obsahuje základní složky ovzduší včetně oxidu uhličitého a vodních par
v normálních, přirozených koncentracích, a korozní stimulátory, jako jsou např. oxid siřičitý, oxidy dusíku, amoniak, solné mlhy
a spraše v koncentracích nevýznamných. S využitím ČSN EN ISO 12944-2 korozní agresivity prostředí C1 až C3.
Reakce se vzdušnou vlhkostí a oxidem uhličitým
Pokud je zinkový povrch v kontaktu s čistou atmosférou, prakticky okamžitě po zhotovení se na něm vytvoří povrchová vrstva oxidu
zinečnatého. Tato se během vlhké periody denního cyklu ovlhčí a částečně rozpustí. Velmi slabý roztok oxidu zinečnatého ZnO (o koncentraci
3 mg/l při 20 °C) částečně hydrolyzuje za vzniku hydroxidu zinečnatého Zn(OH)2.
Současně se v ovlhčené povrchové vrstvě rozpouští oxid uhličitý CO2 a částečnou hydrolýzou vzniká slabá kyselina uhličitá H2CO3.
Popis reakcí:
Tím jsou vytvořeny podmínky pro klasickou acidobázickou reakci - hydroxid zinečnatý (iont OH) reaguje s kyselinou uhličitou (iont H ,
+
přesněji H3O ). Vzniká uhličitan zinečnatý ZnCO3 (přesněji zásaditý uhličitan zinečnatý o proměnlivém složení přibližně
2 ZnCO3  3 Zn(OH)2  H2O), v podmínkách čisté atmosféry prakticky nerozpustný, uvolněná voda se vrací do prostředí.
+
Popis reakce (zjednodušeně):
Povlak uhličitanu zinečnatého je kompaktní a přilnavý k podkladu, a v prostředích s neznečištěnou atmosférou chrání zinek před další
oxidací, tedy před korozí. Následující obrázek (obrázek č. 1) ukazuje dobře vyvinutý povrch pozinkované oceli, umístěné v prostředí s nízkou
korozní agresivitou atmosféry – C2 až C3 podle ČSN EN ISO 12944-2. Korozní rychlost nepřesáhne úbytek tloušťky povlaku 2 µm/rok.
Obrázek č. 1 Dobře vyvinutý povrch pozinkované oceli
strana 6
Musíme si ovšem uvědomit, že i v čistém atmosférickém prostředí povlak uhličitanu zinečnatého není plně stabilní. Během vlhké periody
denního cyklu je způsobilý částečně se rozpouštět v již zmíněné kyselině uhličité na zřetelně rozpustný hydrogenuhličitan zinečnatý.
Popis souhrnné reakce:
A zde mohou nastávat v podstatě dvě situace:
1. Souběžné nebo následné dešťové srážky, případně intenzivní kondenzace husté mlhy rozpuštěný hydrogenuhličitan zinečnatý
z povrchu chráněné oceli smývají, ochranná vrstvička se zeslabuje.
2. Nastane suchá perioda denního cyklu, ovlhčený povrch vysychá, roztok hydrogenuhličitanu zinečnatého se rozkládá zpět na uhličitan
zinečnatý, oxid uhličitý a vodu. Uvolněný uhličitan zinečnatý se bude na povrchu srážet jako tuhá hmota v bílém odstínu, ale již to nemusí být
formou rovnoměrného povlaku, nýbrž nejrůznějších tvarů. V podstatě obdoba fyzikálně chemických reakcí a dějů v jeskynních systémech
krasových oblastí.
Popis souhrnné reakce:
Na obrázku č. 2 je zobrazen makrosnímek povlaku uhličitanu zinečnatého, přetvořený do rozličných tvarů podle druhé popsané situace
Šířka zobrazené plochy 15 mm. Na obrázku č. 3 pro srovnání obrázek z krasové jeskyně. Na obrázku č. 4 je zachycen plot z pozinkovaného
vlnitého plechu, strana orientovaná k severu, zvýšená koroze odpovídá místům, která jsou z jižní strany stíněna korunami stromků.
Na vysvětlenou k dennímu cyklu – jde o denní průběh teploty a vlhkosti (zde relativní) vzduchu. Chladné ráno s vysokou vlhkostí vzduchu,
časté rosy nebo ranní mlhy, dopolední vzrůst teploty a pokles vlhkosti vzduchu, odpolední teplotní maximum s nejnižší vlhkostí vzduchu,
večerní a noční pokles teploty a vzrůst vlhkosti vzduchu včetně možnosti orosení povrchů, srážení rosy a tvorby mlhy. Samozřejmě, situaci
významně mění srážková činnost, a rovněž lze ukázat na nezanedbatelný vliv okolní vegetace (asimilace CO2 během slunečního osvitu,
dýchání a uvolňování CO2 v období soumraku a noci, stínění povrchů a ovlivňování tepelnou radiací).
Obrázek č. 2 Přetvarovaný povlak uhličitanu zinečnatého na povrchu zinku
Obrázek č. 3 Krasová jeskyně, přetvarovaný uhličitan vápenatý
strana 7
Obrázek č. 4 Vliv vegetace na korozi pozinkované oceli
Pokročilá koroze zinkového povlaku
Pro další výklad koroze zinkového povlaku je vhodné připomnět si strukturu zinkového povlaku, vytvořeného pozinkováním v tavenině
kovového zinku (ISO 1461). Na následujícím obrázku, číslo 5, je zobrazen schematický řez strukturou zinkového povlaku. Obrázek
je zpracován podle podkladů Asociace českých a slovenských zinkoven.
Význam pochopení struktury zinkového povlaku je užitečný pro pochopení koroze zinkového povlaku tak, jak ji ukazují obrázky, uvedené
v další části příspěvku. Je nutné si uvědomit, že reálný povlak zinku je ve skutečnosti čtyřvrstvý systém čtyř fází tuhého roztoku železa
v zinku, zakotvený do ocelového povrchu. Jednotlivé fáze i jejich složení jsou popsány v obrázku.
Obrázek č. 5 Schematický řez strukturou zinkového povlaku
Nejhornější fáze η (éta) tvoří samotný povrch zinkového povlaku. V zapracované zinkovací tavenině nikdy neobsahuje čistý zinek, ale
vždy zinek s malým obsahem železa, ale nanejvýš s uvedenými 0,03 %. Další fáze, jak se přibližují povrchu oceli, obsahují stále větší obsah
železa. Z hlediska funkce ochrany ocelového povrchu proti korozi to není významné. Má to ovšem vliv na vzhled povrchu korodujícího
zinkového povlaku.
Společně s korozí zinku přirozeně koroduje i železo, které je ve vrstvě zinku rozpuštěno. V jednotlivých fázích povlaku je železo méně
nebo více rozptýleno, jednotlivé atomy (přesněji ionty) železa v krystalové mříži jsou vzájemně izolovány atomy (ionty) zinku. Železo v tomto
případě během vlhké periody denního cyklu oxiduje vzdušným kyslíkem v několika stupních hladce až na hydratovaný oxid železitý
Fe2O3  H2O, příp. Fe2O3  3 H2O. Což je v podstatě čistá jemná prášková rez, červenohnědého odstínu, která způsobuje vybarvení korozí
zinku vytvořeného bílého uhličitanu zinečnatého od lehce béžového až po sytě červenohnědý odstín, podle poměrného obsahu zinku a železa
ve fázi.
Popis souhrnné reakce:
Jiná situace nastává, jestliže je zinkový povlak korozí (případně jinými vlivy, např. mechanickým zbroušením) zeslaben do té míry, že
koroze zasahuje až do samotného povrchu oceli. Koroze zbylého zinku zůstává beze změny. Avšak v korozi železa se projeví těsný dotyk
korozních produktů železa s železem kovovým, řadou následných a vratných reakcí vznikají typické krusty rzi, obsahující železo ve všech
běžných valencích, ale převážně oxid železnato-železitý Fe3O4 a hydratovaný oxid železitý Fe2O3  H2O. Barva této krusty zahrnuje širokou
škálu od špinavě modré přes černé a šedé až po červenohnědé odstíny.
strana 8
Popis souhrnné reakce, schematicky:
Tato skutečnost ovšem dovoluje jednoduchým způsobem sledovat průběh zeslabování zinkového povlaku a odhadovat, jak dlouho ještě
může sloužit, a kdy musí být opraven, např. obnovovacím ochranným nátěrem. Postačuje pozorně sledovat vzhled povlaku. V následujících
obrázcích číslo 6 až 13 předvedu postupující korozi zinkového povlaku, jak se vytváří na ploše, vystavené mírnému koroznímu prostředí. Jsou
zhotoveny jako makrosnímky v poměru přibližně 1:1, velikost zobrazeného pole je přibližně 3 x 4 cm.
Korozní produkty zinku jsou bílé, se zvyšujícím se obsahem železa ve vrstvě se stále sytěji barví do červena, ve styku s ocelovým
podkladem pak do modra.
Obrázek č. 6 Vyvinutý povrch zinku s prvními počátky hlubší koroze
Obrázek č. 7 Koroze ve vrstvě η (éta) s izolovanými shluky ZnCO3
Obrázek č. 8 Koroze ve vrstvě η (éta), souvislé pokrytí ZnCO3
strana 9
Obrázek č. 9 Koroze pronikající do vrstvy ζ (zeta)
Obrázek č. 10 Koroze pronikající do vrstvy δ (delta)
Obrázek č. 11 Koroze pronikající do vrstvy γ (gamma)
strana 10
Obrázek č. 12 Souvislá koroze ve vrstvě γ (gamma), pronikající až do povrchu oceli
Obrázek č. 13 Souvislá koroze v povrchu oceli
K obrázkům není třeba dalšího výkladu.
Je ovšem možné z takové prohlídky spolehlivě usoudit, že obnova protikorozní ochrany vhodným nátěrovým systémem by měla být
provedena nejpozději v okamžiku, kdy koroze počne pronikat do vrstvy γ (gamma), což odpovídá obrázku č. 11. Pokud se tento okamžik
propásne, a koroze pronikne vrstvu γ (gamma), případně až plošně zasáhne povrch oceli, obnovu už nelze provést. Musí být provedena
úplná obnova, s úplným odstraněním jak korozních produktů, tak zbytků zinkového povlaku.
Laboratorní korozní zkoušky v korozní smyčce
Jaroslav Červený, Karel Řezáč, Jan Kudláček, Viktor Kreibich,
ČVUT v Praze - FS, Ústav strojírenské technologie
Korozní zkoušky
Korozními zkouškami se zjišťuje odolnost materiálu a povrchových ochran proti korozi a stanoví se vlastnosti a trvanlivost vůči vlivům
určitého prostředí, daného příslušnými korozními faktory.
Zkouška musí probíhat s dostatečným počtem vzorků a za takových podmínek a po takovou dobu, aby byla zajištěna reprodukovatelnost
zkoušek a co největší napodobení provozních podmínek, při umožnění extrapolace získaných výsledků na delší časové období. Korozní
zkoušky se rozdělují podle způsobu provedení na:
Zkoušky laboratorní
Zkoušky laboratorní napodobují podmínky praktického použití kovu nebo podmínky, za nichž přirozeně probíhá korozní děj. Ve většině
případů bývají krátkodobé a dávají spolehlivé výsledky jen při pečlivém výběru vzorků a přesném stanovení zkušebních podmínek.
Zkoušky se dělí:
 Zkoušky napodobující, při nichž se pracuje za podmínek přibližně stejných, jako probíhá přirozený korozní děj.
 Zkoušky urychlené, při nichž se sledují uměle vytvořené korozní faktory za podmínek, umožňujících zvýšení korozní rychlosti.
 Nepřímé zkoušky, jež umožňují z proměření některých fyzikálních nebo chemických vlastností materiálu nebo
ochranného povlaku usuzovat na jeho pravděpodobnou korozní odolnost.
strana 11
 Cyklické zkoušky, při nichž se střídají různá korozní prostředí a faktory.
Zkoušky v přírodních nebo provozních podmínkách
Zkoušky v přírodních nebo provozních podmínkách jsou většinou dlouhodobé a provádějí se přímo v daném korozním prostředí.
Zkoušky se dělí:

zkoušky atmosférické

zkoušky v přírodních vodách

zkoušky v půdách

zkoušky v průmyslových plynech, kapalinách a pod.
Zkoušené materiály musí být spolehlivě definovány. U některých typů např. slitin nepostačuje pouze udat příslušnou ČSN. Normou
přípustná rozmezí např. v chemickém složení mohou být z korozního hlediska někdy velmi významná. Vedle ČSN je tedy nutno znát
podrobné chemické složení, způsob tepelného zpracování v dodaném stavu, event. i strukturu zkoušeného kovu. V některých případech
je významná technologie výroby kovu i zpracovatelské technologické operace např. válcování, tváření atd. Tvar a rozměry se volí podle druhu
zkoušky a podle způsobu vyhodnocování. Nejběžnější tvar jsou destičky o rozměrech 30 x 80 mm, avšak minimální přípustná plocha je
2
20 cm . Označení vzorků musí být provedeno takovým způsobem, který nemá vliv na korozi materiálu. Většinou se používá raznic s vhodnými
symboly. Rovněž povrch vzorků před zkouškou musí být přesně definován. Stav povrchu lze definovat fyzikálními hodnotami např. drsností,
ale též popisem čistící operace např. složením mořící lázně a podmínkami při moření. Drsnost povrchu při hodnocení podle hmotových
a rozměrových změn nesmí být větší než Ra = 3,2 µm. Podle účelu nebo záměru zkoušky může být povrch vzorku před zkouškou připraven
následujícími postupy:

Povrch vzorku v daném stavu např. u korozivzdorných ocelí. V tomto případě se pouze odmastí vhodným rozpouštědlem.

Povrch se opracuje mechanicky např. broušením. Odmaštění se provede až po broušení.

Povrch se upraví mořením ve vhodné lázni. Odmaštění musí předcházet moření.
Korozní zkouška
Korozní zkouška v otevřené nádobě s klidnou vodou
Tato korozní zkouška v otevřené nádobě je jedna z nejjednodušších korozních zkoušek. V nádobě je
natočena voda z vodovodního řádu a v ní jsou zavěšeny zkušební vzorky. Vzorky jsou zavěšeny pomocí
silonového závěsu tak, aby byly celé pod hladinou. Silonový závěs je použit jako neutrální materiál, aby
nedocházelo k dalším reakcím.
Korozní zkouška byla prováděna v cyklech po 250 hodinách, kdy jsou vzorky vyjmuty z nádoby,
osušeny a je zaznamenána vhmotnost a tloušťka korozní povrchové vrstvy. Dále jsou vzorky fotograficky
zdokumentovány. Laboratorní pozorování bylo v rozsahu 1000 hodin (4xcyklus po 250 hod).
Korozní zkouška v provzdušněné vodě pomocí injektoru v uzavřené
nádobě
Tato metoda je založena na proudění vody za vysoké rychlosti. Pomocí injektoru dochází k vytvoření
podtlaku v trysce a nasáváním vzduchu do proudící vody. Tento vzduch je pak tryskou v turbulentním
proudění rozprašován do vody pomocí mikrobublinek a nastává efekt tzv. "mléčná voda" (viz obr.2).
Platí, že čím menší je velikost bublinek, tím lepší je provzdušnění kapaliny a udržení vzduchu ve vodě.
Malé mikrobublinky ve vodě zůstávají delší dobu, protože na ně nepůsobí tak velká vztlaková síla, jako
na velké bublinky, která je táhne nahoru ke hladině.
Obr. 1: Zkouška v otevřené nádobě
Obr. 2: Efekt ,,mléčná voda"
Smyčka začíná v nádrži na vodu odkud je voda nasávána zahradním čerpadlem a přes trysku injektoru vháněna do provzdušňovací
nádrže. V trysce dochází k nasávání vzduchu, který je rozprašován do vody za vzniku mikrobublinek. Po naplnění provzdušňovací
nádrže je voda odvedena pomocí trubky do vzorkovací nádrže. Je potřeba, aby provzdušněná voda byla přiváděna do vzorkovací
nádoby ode dna, neboť mikrobublinky ve vodě stoupají příčinou vztlakové síly vzhůru. Po naplnění vzorkovací nádrže,
která je vzduchotěsně uzavřená,
strana 12
voda samovolně odtéká díky vysokému tlaku odvodní trubkou do odvětrávací nádrže a přepadem dále do nádrže na vodu. Tento cyklus
se opakuje vždy při chodu čerpadla. Čerpadlo je zapojeno v zásuvce přes časový spínač (SOLID, 18režimů) a spíná v intervalu po 55
minutách na dobu 25 minut.
Obr. 3: Zkouška v uzavřené nádobě
Materiály zkušebních vzorků
Vzorek č.1 EN 10143
DX51D+Z275-M-A-E
Legující prvky:
C
0,04
Si
0,007
Mn
0,2262
P
0,01
S
0,012
Al
0,035
N2
0,0046
Ti
0,001
Vzorek č.2 EN 10130
Legující prvky:
Max
Min
C
0,12
0,04
P
0,045
0,006
MN
0,6
0,32
S
0,045
0,013
Max
Min
C
0,12
0,04
P
0,045
0,007
MN
0,6
0,034
S
0,045
0,012
Vzorek č.3 EN 10130
Legující prvky:
Vyhodnocení korozních zkoušek
Před zahájením korozních zkoušek byly všechny vzorky změřeny a zváženy. Po dobu zkoušky byla teplota, pH a množství kyslíku
ve vodě konstantní. Měření probíhalo vždy po 250 hodinách, kdy byly vzorky vyjmuty z nádrže, osušeny, zváženy a byla naměřena tloušťka
korozní vrstvy. Vzorky byly zváženy pomocí digitální váhy Sartorius 1265 MP.
Tloušťka vrstvy koroze byla zjištěna přes mřížku s hustotou 1cm (viz obr. 4) pomocí tlouškoměru PosiTector 6000 na všech vzorcích.
Mřížka byla tvořena na vzorcích odhadem, jeden bod mřížky byl měřen 3 krát a výsledná hodnota vznikla zprůměrováním těchto tří měření.
Naměřené údaje jsou zapsány do tabulek a pro reálnou představu tloušťky vrstvy koroze byly vytvořeny 3D grafy.
Obr. 4: Mřížka pro měření povrchové vrstvy vzorku
strana 13
Výsledné tabulky a grafy naměřených hodnot a fotodokumentace
Vzorek č.1 EN 10143 - korozní zkouška v otevřené nádobě s klidnou vodou
0 HODIN
750 HODIN
250 HODIN
1000 HODIN
500 HODIN
Po očištění
Obr. 5: Fotodokumentace vzorku č.1 v klidné vodě
U vzorku č.1 (viz obr. 5) nedošlo k žádnému koroznímu napadení, neboť vzorek je žárově pokoven povlakem zinku. Na povrchu se
vytvořila pouze malá vrstva oxidů zinkové vrstvy. Po měření v rozsahu 1000 hodin byl vzorek očištěn. Vážením bylo zjištěno, že nedošlo
k žádnému hmotnostnímu úbytku.
Vzorek č.2 EN 10130, Coil No: 4760943 - korozní zkouška v otevřené nádobě s klidnou vodou
0 HODIN
250 HODIN
50 HODIN
1000 HODIN
500 HODIN
7
Po očištění
Obr. 6: Fotodokumentace vzorku č.2 v klidné vodě
Vzorek č.2 byl napaden rovnoměrnou korozí, jak je patrno z grafu 1, neboť korozní vrstva má souvislý charakter. Došlo
k rovnoměrnému úbytku materiálu po celé ploše vzorku. V některých místech byla naměřena silnější vrstva korozních zplodin, ale příliš
se nelišila od průměru naměřených hodnot. Některé výchylky mohli být způsobeny měřením, neboť bylo velmi náročné 3 krát umístit sondu,
měřící tloušťku koroze, do stejného místa pomyslné mřížky (viz obr.6).
strana 14
400
300-400
300
200-300
200
100
0
100-200
0-100
Graf1: 3D graf tloušťky korozní vrstvy vzorku č.2 po 1000 hodinách v klidné vodě
Na grafu 1 (viz graf 1) je vyobrazen 3D model korozní vrstvy napadeného vzorku po naměřených 1000 hodinách. Na ose X a Y jsou
vyneseny centimetry, které představují mřížku na zkušebním vzorku. Do osy Z jsou vyneseny naměřené hodnoty, tedy tloušťky korozních
vrstev v jednotlivých bodech mřížky. Barvy v grafu určují jednotlivé tloušťky korozních vrstev po 100 μm. Prohlubně v grafu znázorňují místa
s nejslabší tloušťkou korozní vrstvy a naopak špičky místa s nejsilnější vrstvou. Z grafu je patrné, že v tomto případě šlo o rovnoměrnou
korozi, pouze několik naměřených hodnot se odchýlilo od průměru, což znázorňuje pravá strana grafu.
Vzorek č.3 EN 10130, Coil No: 4773733 - korozní zkouška v otevřené nádobě s klidnou vodou
0 HODIN
750 HODIN
250 HODIN
500 HODIN
1000 HODIN
Po očištění
Obr. 7: Fotodokumentace vzorku č.3 v klidné vodě
Vzorek č.3 byl také napaden rovnoměrnou korozí (viz graf 2). Tloušťka korozní vrstvy byla ale menší než u vzorku č.2 i když vzorky byly
stejného materiálu (EN 10130). Lze předpokládat, že tuto nižší vrstvu koroze způsobila odlišná teplota při tváření plechů za studena.
Graf 2: 3D graf tloušťky korozní vrstvy vzorku č.3 po 1000 hodinách v klidné vodě
300
200-300
200
100-200
100
0-100
0
strana 15
Graf 2 (viz graf 2) je téměř celý vyplněn červenou barvou, což znamená, že korozní napadení bylo rovnoměrné po celé ploše vzorku. Jen
dva naměřené body (zelená barva) se lišili od průměru a byla zde naměřena nejsilnější korozní vrstva.
Vzorek č.1 EN 10143 - korozní zkouška v provzdušněné vodě pomocí injektoru v uzavřené nádobě
0 HODIN
250 HODIN
750 HODIN
500 HODIN
1000 HODIN
Po očištění
Obr. 8: Fotodokumentace vzorku č.1 v provzdušněné vodě
U vzorku č.1 (viz obr. 8) při použití druhé metody korozní zkoušky také nedošlo ke koroznímu napadení, ale pouze k vytvoření malé vrstvy
soli na povrchu vzorku.
Vzorek č.2 EN 10130, Coil No: 4760943 - korozní zkouška v provzdušněné vodě pomocí injektoru v uzavřené nádobě
0 HODIN
750 HODIN
250 HODIN
500 HODIN
Po očištění
1000 HODIN
Obr. 9: Fotodokumentace vzorku č.2 v provzdušněné vodě
U vzorku č.2 tloušťka korozní vrstvy nabývá větších hodnot a jsou mezi nimi velké výchylky. Z měření tedy vyplívá, že vzorek byl napaden
bodovou korozí. Světle modrá a fialová barva na grafu 3 znázorňují místa s větší korozní vakancí. Po měření v rozsahu 1000 hodin, byl
vzorek očištěn a je patrné, že koroze byla agresivnější a došlo k výraznému úbytku materiálu.
400-500
500
400
300
200
100
0
300-400
200-300
100-200
0-100
Graf3: 3D graf tloušťky korozní vrstvy vzorku č.2 po 1000 hodinách v provzdušněné vodě
strana 16
Na grafu 3 (viz graf 3) jsou patrné velké rozdíly mezi jednotlivými naměřenými hodnotami. U vzorku č.2 se tedy jedná o bodovou korozi.
Špičky znázorněné světle modrou barvou značili místa s nejsilnější vrstvou koroze a jejich hodnota přesahovala 450 μm. Jednalo se převážně
o místa na okrajích zkušebního vzorku. Jsou zde i prohlubně značené červenou barvou, kde tloušťka korozní vrstvy nepřesáhla 199 μm. Tyto
prohlubně byly způsobeny mikrobublinkami, které odtrhávaly korozní zplodiny ze vzorku.
Vzorek č.3 EN 10130, Coil No: 4773733 - korozní zkouška v provzdušněné vodě pomocí injektoru v uzavřené nádobě
0 HODIN
250 HODIN
750 HODIN
1000 HODIN
500 HODIN
Po očištění
Obr. 10: Fotodokumentace vzorku č.3 v provzdušněné vodě
Vzorek č.3 při druhé metodě korozní zkoušky vykazoval obdobné výsledky jako vzorek č.2. Vzorek byl napaden bodovou korozí, ale
výchylky mezi jednotlivými naměřenými hodnotami byli markantnější. Lze opět předpokládat, že se zde objevil vliv technologického
zpracování plechů.
400-500
500
400
300
200
100
0
300-400
200-300
100-200
0-100
Graf 4: 3D graf tloušťky korozní vrstvy vzorku č.3 po 1000 hodinách v provzdušněné vodě
Z grafu 4 (viz graf 4) je zřejmé, že u vzorku č.3 byla koroze nejagresivnější. Jednalo se zde také o bodovou korozi, neboť jsou zde velké
rozdíly mezi jednotlivými naměřenými hodnotami. Na grafu je velká řada světle modrých špiček, které znázorňují tloušťku korozní vrstvy
přesahující 400 μm.
Průběhy hmotností jednotlivých vzorků
Tabulka 3: Naměřené hmotnosti vzorku č.1
vzorek č.1 EN 10143
hmotnosti [g]
Provzdušněná voda
Klidná voda
0 HODIN
202,958
196,259
250 HODIN
203,335
196,532
500 HODIN
203,369
196,609
strana 17
750 HODIN
203,479
196,714
1000 HODIN
203,495
196,718
Po očištění
203,369
196,519
0 HODIN
250 HODIN 500 HODIN 750 HODIN 1000 HODIN Po očištění
Provzdušněná voda
Klidná voda
Graf5: Průběh hmotnosti vzorku č.1
Tabulka 3: Naměřené hmotnosti vzorku č.2
vzorek č.2 EN 10130, Coil No: 4760943
hmotnosti [g]
Provzdušněná voda
Klidná voda
0 HODIN
113,555
113,662
250 HODIN
114,65
114,877
500 HODIN
115,88
115,084
750 HODIN
117,192
116,361
1000 HODIN
118,763
116,673
Po očištění
108,927
110,365
Graf6: Průběhy hmotnosti vzorku č.2
Tabulka 4: Naměřené hmotnosti vzorku č.3
vzorek č.3 EN 10130, Coil No: 4773733
hmotnosti [g]
Provzdušněná voda
Klidná voda
0 HODIN
164,64
165,307
0 HODIN
250 HODIN
165,637
165,673
500 HODIN
167,085
166,441
750 HODIN
168,291
166,961
1000 HODIN
169,946
167,834
250 HODIN 500 HODIN 750 HODIN 1000 HODIN Po očištění
Provzdušněná voda
Klidná voda
Graf 7: Průběhy hmotnosti vzorku č.3
strana 18
Po očištění
160,174
162,948
U vzorku č.1 zabránila povrchová úprava povlakem zinku koroznímu napadení a proto jeho hmotnost zůstala nezměněná u obou
korozních zkoušek (viz graf 5). U vzorku č.2 a č.3 nejprve docházelo k nárůstu hmotnosti z důvodu přibývání tloušťky koroze. Po naměřených
1000 hodinách byla korozní vrstva odstraněna pomocí drátěného kartáče a houbičky. U obou vzorků došlo k úbytku na hmotnosti (viz graf
6,7). Z grafů 6 a 7 je patrné, že koroze byla agresivnější při korozní zkoušce v provzdušněné vodě pomocí injektoru v uzavřené nádobě.
Tento výsledek se dal předpokládat, neboť koroze v prostředí obohaceném kyslíkem probíhá mnohem rychleji.
Závěr
Experiment shrnuje základní informace o korozi. Popisuje jednotlivé potrubní materiály, které se používají nebo požívaly ve vodovodních
systémech. Dále způsoby ochrany trubních materiálů proti korozi a jejich údržba. Experimentální část porovnává dva typy korozních zkoušek.
A to korozní zkoušku v otevřené nádobě s klidnou vodou a korozní zkoušku v uzavřené nádobě s provzdušněnou vodou pomocí injektoru. Pro
druhou metodu bylo stávající zařízení zrekonstruováno a plně zautomatizováno. Jednotlivé zrekonstruované části jsou zde popsány
a fotograficky zdokumentovány. Pro laboratorní ověření bylo využito tří vzorků. Dva vzorky byly ze stejného materiálu (EN 10130), ale
technologický postup zpracování válcování za studena byl odlišný. Třetí vzorek (EN 10 143) byl žárově pokoven povlakem zinku.
Z naměřených výsledků je patrné, že v otevřené nádobě s klidnou vodou nedošlo u vzorku č.1 k žádnému koroznímu napadení a u vzorků
č.2 a č.3 k rovnoměrné korozi. V uzavřené nádobě s provzdušněnou vodou u vzorek č.1 opět nedošlo ke koroznímu napadení vlivem
povrchové úpravy. Vzorky č.2 a č.3 podléhaly bodové korozi. Tato tvrzení jsou podložena naměřenými výsledky v tabulkách 6, 7, 8 a 9 a 3D
graficky znázorněny v grafech 1, 2, 3 a 4. Druhá metoda je z části ovlivněna přítomností velkých bublin, které při nárazu na korodující vzorek
strhávají části korozní vrstvy a korozi nepřímo zpomalují.
Z fotodokumentace je patrné, že korozní zkouška v provzdušněné vodě je mnohem agresivnější a dochází k většímu hmotnostnímu
úbytku než u první metody. Větší agresivita byla způsobena přítomností velkého množství kyslíku v podobě mikrobublinek.
U vzorků č.2 a č.3 je možné zpozorovat, že technologický postup zpracování materiálu má také vliv na rychlost koroze.
Zrekonstruované zařízení umožňuje nasimulovat podmínky, které mohou nastat ve vodovodních systémech s rychle proudící
kapalinou vysoce obohacenou vzduchem, a může předejít velkým nákladům při opravách, kde koroze způsobuje nemalé škody.
Centrum pro povrchové úpravy CTIV – Celoživotní vzdělávání
Centrum pro povrchové úpravy v rámci vzdělávání v oboru
povrchových úprav dále připravuje.
Na základě požadavků firem a jednotlivců na zvýšení kvalifikace a rekvalifikace pracovníků a především zvýšení kvality povrchových
úprav je možné se přihlásit na:
Kurz pro pracovníky práškových lakoven
„Povlaky z práškových plastů“
Kurz pro pracovníky žárových zinkoven
„Žárové zinkování“
Kurz pro pracovníky galvanických procesů
„Galvanické pokovení“
Kurz pro pracovníky lakoven
„Povlaky z nátěrových hmot“
Kurz pro metalizéry
„Žárové nástřiky“
Kurz zaměřený na protikorozní ochranu a povrchové úpravy ocelových konstrukcí
„Povrchové úpravy ocelových konstrukcí“
Rozsah jednotlivých kurzů:
42 hodin (6 dnů)
Zahájení jednotlivých kurzů dle počtu přihlášených (na jeden kurz min. 10 účastníků)
Podrobnější informace rádi zašleme.
Email: [email protected]
strana 19
V případě potřeby jsme schopni připravit školení dle požadavků
firmy.
Kromě specializace na technologie povrchových úprav je možné připravit školení z dalších výrobních
technologií.
Kvalifikační a rekvalifikační kurz pro
pracovníky galvanoven
„Galvanické pokovení“
Kurz je určen pro pracovníky galvanických provozů, kteří si potřebují získat či si doplnit vzdělání v této kvalifikačně náročné
technologii povrchových úprav. Program studia umožňuje porozumět teoretickým základům a získat potřebné vědomosti o základních
technologiích galvanického pokovení.
Cílem kurzu je zabezpečit potřebnou kvalifikaci a certifikaci pracovníkům galvanoven, zvýšit efektivnost těchto provozů
a zlepšit kvalitu galvanických povrchových úprav.
Obsah kurzu:
Příprava povrchu před pokovením
Principy vylučování galvanických povlaků
Technologie galvanického pokovení
Následné a související procesy
Bezpečnost práce a provozů v galvanovnách
Zařízení galvanoven
Kontrola kvality povlaků
Ekologické aspekty galvanického pokovení
Příčiny a odstranění chyb v povlacích
Exkurze do předních provozů povrchových úprav
42 hodin (7 dnů)
Rozsah hodin:
Termín zahájení:
Garant:
5. 3. 2013
doc. Ing. Viktor Kreibich, CSc.
Ing. Petr Szelag
Kvalifikační a rekvalifikační kurz pro pracovníky
žárových zinkoven
„Žárové zinkování“
Kurz je určen pro pracovníky žárových zinkoven a pracovníkům, kteří si potřebují získat či si doplnit vzdělání v této
kvalifikačně náročné technologii povrchových úprav. Program studia umožňuje porozumět teoretickým základům a získat
potřebné vědomosti o technologii žárového zinkování.
Cílem studia je zabezpečit potřebnou kvalifikaci a certifikaci pracovníkům žárových zinkoven, zvýšit efektivnost
těchto provozů a zlepšit kvalitu povrchových úprav.
strana 20
Obsah kurzu:
Příprava povrchu před pokovením
Technologie žárového zinkování ponorem
Metalurgie tvorby povlaku
Vliv roztaveného kovu na zinkované součásti
Navrhování součástí pro žárové zinkování
Zařízení provozů pro žárové pokovení
Kontrola kvality povlaků
Ekologie provozu žárových zinkoven
Příčiny a odstranění chyb v povlacích
Exkurze do předních provozů povrchových úprav
Rozsah hodin:
42 hodin (7 dnů)
Termín zahájení:
Dle počtu uchazečů (min. 10)
Garant:
doc. Ing. Viktor Kreibich, CSc.
Asociace českých a slovenských zinkoven
Kvalifikační a rekvalifikační kurz pro pracovníky práškových lakoven
„Povlaky z práškových plastů“
Obsah kurzu:
Předúprava a čištění povrchů, odmašťování, konverzní vrstvy.
Práškové plasty, rozdělení, technologie nanášení, aplikace.
Zařízení pro nanášení práškových plastů.
Práškové lakovny, zařízení, příslušenství, provoz.
Bezpečnost provozu a práce v práškových lakovnách.
Kontrola kvality povlaků z práškových plastů.
Příčiny chyb v technologiích a povlacích z práškových plastů.
Rozsah hodin:
42 hodin (6 dnů)
Zahájení:
Dle počtu uchazečů (min. 10) – předpoklad květen 2013
Garant kurzu:
doc. Ing. Viktor Kreibich, CSc.
Odborné akce
strana 21
strana 22
Ceník inzerce na internetových stránkách www.povrchari.cz
a v on - line odborném časopisu POVRCHÁŘI
Umístění reklamního banneru
Umístění aktuality
Umístění loga Vaší firmy – Partnera Centra pro povrchové úpravy
Možnost oslovení respondentů Vaší firmou, přes naši databázi povrchářů (v současné době je v naší databázi, evidováni přes
1100 respondentů)
Inzerce v on-line Občasníku Povrcháři
Ceník inzerce
Reklamní banner umístěný vždy na aktuální stránce včetně odkazu na webové stránky inzerenta
Cena:
1 měsíc - 650 Kč bez DPH
6 měsíců - 3 500 Kč bez DPH
12 měsíců - 6 000 Kč bez DPH
Banner je možné vytvořit také animovaný, vše na základě dohody.
Partner centra pro povrchové úpravy - logo firmy včetně odkazu na webové
stránky inzerenta
Cena:
1 měsíc – 150 Kč bez DPH
6 měsíců - 650 Kč bez DPH
12 měsíců – 1000 Kč bez DPH
Textová inzerce v on-line odborném Občasníku POVRCHÁŘI
Cena:
1/4 strany - 500 Kč bez DPH
1/2 strany - 900 Kč bez DPH
1 strana – 1500 Kč bez DPH
Umístění reklamy v on-line odborném Občasníku POVRCHÁŘI
1/4 strany - 500 Kč bez DPH
1/2 strany - 900 Kč bez DPH
1 strana – 1500 Kč bez DPH
Rozeslání obchodního sdělení respondentům dle databáze
Centra pro povrchové úpravy elektronickou poštou.
Cena bude stanovena individuálně dle charakteru a rozsahu.
Slevy:
Otištění
2x
3-5x
6x a více
5%
10 %
cena dohodou
strana 23
Reklamy
strana 24
strana 25
strana 26
strana 27
Redakce online časopisu POVRCHÁŘI
Časopis Povrcháři je registrován jako pokračující zdroj u Českého národního střediska ISSN.
Tento on-line zdroj byl vybrán za kvalitní zdroj, který je uchováván do budoucna jako součást českého kulturního dědictví.
Povrcháři ISSN 1802-9833.
Šéfredaktor
doc. Ing. Viktor Kreibich, CSc., tel: 602 341 597
Kontaktní adresa
Ing. Jan Kudláček, Ph.D.
Na Studánkách 782
551 01 Jaroměř
e-mail: [email protected]
Redakce
Ing. Jan Kudláček, Ph.D. tel: 605 868 932
Ing. Jaroslav Červený, tel: 224 352 622
Ing. Michal Pakosta, tel: 224 352 622
Ing. Petr Drašnar, tel: 224 352 622
Ing. Karel Vojkovský, tel: 224 352 622
Ing. Dana Benešová, tel: 224 352 622
Redakční rada
Ing. Roman Dvořák, šéfredaktor, MM publishing, s.r.o.
Ing. Jiří Rousek, marketingový ředitel, Veletrhy Brno, a.s.
Ing. Jaroslav Skopal, ÚNMZ
Ing. Kvido Štěpánek, ředitel Isolit-Bravo, spol. s r.o.
Ing. Petr Strzyž, ředitel Asociace českých a slovenských zinkoven
Grafické zpracování
Ing. Jaroslav Červený, tel: 224 352 622
Přihlášení k zasílání online časopisu je možno provést na [email protected]
Všechna vyšlá čísla je možné stáhnout na www.povrchari.cz
strana 28
Download

1. číslo únor 2013 2 MB