ZEMSKÁ VYCHOVATELNA OPATOVICE n/L.1
Zemská vychovatelna byla založena zemským výborem království českého po vydání zákonů ze dne
24.května 1884 čís.89 a 90 ř.z. jako polepšovna pro mladistvé, práce se štítící individua a účelem jejím bylo
přidržovati tyto k práci, aby po propuštění z ústavu mohli se poctivě živiti.
Opatovická vychovatelna je pro chlapce od 14 do 20 let. Její velký trakt budov je pro 180 chovanců (dnešní
stav je 183), s obytnými budovami, dílnami, zahradou a hospodářstvím. Zřízena byla v letech 1889 – 1900 na
místě bývalého cukrovaru, jehož budov z části použito k stavbě a který byl založen v r. 1870, učinil v r. 1885
úpadek a byl r. 1887 prodán.
Výměr vychovatelny činí 8,2977 ha, z toho stavební plocha je 1,9825 ha, zahrady 3,4490 ha, louky 1,1030
ha a pole 1,7632 ha.
Vjezd do vychovatelny s budovou portýrky.
Vychovatelna má pět úředníků, 31 dozorce, kteří jsou i mistry, tři učitele a duchovního správce. Škola
ústavní je česká a německá, trojtřídní živnostenská pokračovací a dvoutřídní hospodářská lidová. Bohoslužby
jsou slouženy v domácí kapli, jazyk jejich jest česko-latinský a německo-latinský.
Ústav mohl pojmout 180 mladých káranců. Po převratě zreformována byla polepšovna na návrh a
působením referenta ústavu přísedícího Václava Ksandra, na vychovatelnu, čehož bylo docíleno značným
rozšířením a vybavením řemeslných dílen, postavením a organizací trojtřídní odborné živnostenské školy
pokračovací, zřízením pavilonu pro napravené chovance a mnohými dalšími adaptacemi.
Vychovatelna může nyní pojmout 220 mravně úchylných a vadných hochů ve věku od 14 – 18 let, má 11
moderně vybavených dílen řemeslných, v nichž se chovanci vyučují odborníky řemeslům. Výuka tato jest
účelně spojena s teoretickým odborným školením učňů v ústavní trojtřídní odborné živn. Škole pokračovací.
Vyučování v obou zemských jazycích obstarávají 1 správce školy (AOstatní vykonávají práce pomocné, nutné
pro řádný chod ústavu (kuchyně, prádelna, zednictví a úklid). Pracuje se 8l.Zikmund) a 2 interní učitelé (vinc.
Chocholouš aj.Ryšán), kromě těchto odborných učitelů z povolání, vyučují na škole odborným naukám všichni
dozorci – mistři. Pro chovance zanedbané a analfabety zřízeny jsou na škole přípravky, které mají doplniti
mezery ve vědomostech a znalostech hochů, vzniklé svého času nepořádnou návštěvou školy. Ústav je toho
druhu jediný v zemi české.
Každý nově přibylý chovanec podrobí se psychotechnické zkoušce, kterou se zjišťují schopnosti jeho pro
budoucí povolání. Současně je dán na praktické vyzkoušení a pozorování do té dílny, kterou si sám nebo po
domluvě ředitele ústavu vyvolil. Po uplynutí asi 1 měsíce rozhodne řízení ústavu o trvalém pracovním přidělení
chovance, při tom se béře v počet výsledek psychotechnické zkoušky, lékařovo dobrozdání a přání hochovo.
1
Jde o převzaté zápisy z obecní kroniky zapsané v roce 1927 kronikářkou PhDr Emanuelou Nohejlovou. Kronikářka byla jednou z dcer
Dr.Nohejla, který v ústavu vykonával funkci externího lékaře.
99
Ti chovanci, kteří nemají vůbec
bec schopnosti k vyučení se řemeslu, přidělují se k zemědělským
země
pracem ve
vzorném ústavním hospodářství, při ččemž je zřízena teoretická průprava
prava dvoutřídní lidovou školou
hospodářskou.
skou. Ostatní vykonávají práce pomocné, nutné pro řádný chod ústavu (kuchyně,
ě, prádelna, zednictví a
úklid). Pracuje se 8 hodin denně.. Vychovatelna opatřuje
opat
ve svých dílnách veškerou potřebu
ebu řemeslných prací a
výrobků pro ústav sám a v určitých
itých oborech obstarává také potřebu
pot
těchto
chto pro zemský správní výbor v Praze a
zemské humanitní a kárné ústavy. Dílny jsou vedeny po živnostensku a roční
ní obrat zpracovaného materiálu činí
okrouhle 800.000,-Kč.
Hlavní chovanecká budova.
Podle nařízení vlády republiky č.. 30 z r, 1924 prohlašuje se doba ztrávená učni v ústavních dílnách za
řádnou dobu učební
ební a chovanci skládají před
p
propuštěním tovaryšskou zkoušku u příslušného
íslušného společenstva
spole
v Hradci Králové, které je poděluje výučním
ním listem, jenž nenese test ústavu napravovacího.
Ve volném čase věnují
nují se chovanci pravidelné odborně
odborn vedené tělovýchově a sportu, procházkám, četbě a
hrám. Jsou však i zde pod stálým dozorem. Vyjímku činí skupina chovanců asi 20% celkového stavu
v pokročilém stadiu napravení, kteříí mají vlastní budovu (pavilon) a samosprávu, zde je dozor jen občasný.
ob
Pobyt v ústavě vyměřen je přibližně
ě na 3 roky. Při propuštění obstará řízení
ízení ústavu každému chovanci
slušné šatstvo,, prádlo a obuv a zajistí každému zaměstnání:
zam
tovaryšům řemeslné,
emeslné, hochům,
hochů
kteří se nemohli
vyučit řemeslu, místo u rolníka nebo pod.
Personál ústavu keomě již uvedených odbo
odborných učitelů jest: 1 ředitel
editel (nyní ing. Karel Fastr) a 4 účetní
ú
úředníci
edníci (Lud. Švehla, J.Tollar, J.Slavík, O Jandera), 1 externí domácí lékař
léka (Dr.E.Nohejl), 31 dozorců
dozorc včetně 11
dozorců – mistrů a 1 šafář s ponocným.
Ústav plní své poslání tak dobře,
e, že podle pečlivě
pe
vedené statistiky 71,40 % propuštěných
propušt
bývalých
chovanců poctivě se živí a řádně se chová.
Ke vzniku a vývoji uvádím:
Ústav založen r. 1888 v Kostomlatech pod Milešovkou. Roku 1891 převeden
p eveden do Opatovic. Budova proň
pro
zřízena jest na adaptaci starého cukrovaru. Prvním představeným
p
byl knězz páter Kousal (dnešní d
děkan
v Hořicích), po něm učitel Kudrnáč.. R. 1894 se stal ředitelem účetní úředník
edník Karel Záruba (do r. 1904). Od r.
1904 – 1909 byl Jan Tilšer, od r. 1909 – 1927 Josef Průša
Pr
a od 1.7.1927 ing. Karel Fastr.
Počet personálu při začátku
átku byl: 1 představený,
př
1 učitel (Kudrnáč) a 1 úředník
edník (Záruba). Když se stal
představeným Kudrnáč, přibyl druhý úředník
edník (Tilšer).
Od Záruby byli úředníci
edníci 3, od r. 1898 úředníci
ú
4, od r. 1923 úředníků 5. Stav chovanců
chovanc normovaný (tj.
předepsaný počet míst) je: Při počátku
átku byl stav 200 (jeden ústav pro všechny věky).
v ky). Po vzniku donucovací
100
pracovny v Pardubicích a polepšovny v Králikách klesl na 150. Od r. 1909 zvýšen stav na 180, od r. 1925 na
220 (dnešní stav).
Nyní roční náklad na ústav činí dva a půl milionu Kč a z toho uhradí ústav sám výtěžkem prací dílenských,
ústavního hospodářství a placeným ošetřovným 1 milion Kč. Neuhrazený schodek (1 a půl mil. Kč) doplácí
země. Náklad na stravování 1 chovance činí 4,80 Kč denně a celkový náklad na chovance s ošacením a
nákladem na personál 20 Kč denně (7,300 Kč ročně).
K umisťování mladistvých do polepšoven v souladu se zákony č. 89 a 90 ř. z. z roku 1885 byla zřízena
Královská česká zemská polepšovna a donucovací pracovna v Kostomlatech u Teplic v roce 1887 jako pobočka
pražské zemské trestnice, dále polepšovna v Opatovicích nad Labem v roce 1890 a později v Králíkách na
Moravě. Do Opatovic byli v roce 1892 umístěni i chovanci z Kostomlat, kam byly dále zařazovány jen chovanky,
o které pečovaly Milosrdné sestry Kongregace sv. Karla Boromejského. V roce 1901 byla založena v Brně
zemská polepšovna pro nedospělé tzv. Ochranovna císaře Františka Josefa I.
Mladistvé osoby do 18 let mohly být umisťovány i do zvláštních polepšoven (vychovatelen), a to na návrh
zákonného zástupce a se svolením opatrovnického (poručenského) soudu. Důvodem nebylo spáchání
trestného činu, ale potřeba nápravy mladistvého v ústavním zařízení. K takovému účelu byly zřízeny
vychovatelny v Králíkách, Opatovicích, Kostomlatech a na dalších místech.
Zemská vychovatelna v Opatovicích nad Labem byla určena pro chlapce ve věku od 14 do18 let a k 1. 5.
1930 se zde nacházelo celkem 212 chovanců. Ústav sloužil k výuce chovanců v řemeslu a za tímto účelem byl
vybaven dílnami (zámečnickou, knihařskou, truhlářskou, košíkářskou, kartáčnickou, natěračskou, krejčovskou,
obuvnickou a strojnickou) a měl své zahradnictví a hospodářství. Jednotlivá pracoviště byla pod vedením 15
kvalifikovaných mistrů a teoretickou výuku chovanců zajišťovali 3 učitelé v ústavní trojtřídní pokračovací škole.
Chovanci byli roztříděni podle stupně mravního narušení a inteligence a v každé skupině byla výchova
speciálně zaměřena. V ústavu působila psychotechnická poradna pro volbu povolání, kde byli přijatí chovanci
pozorováni se zřetelem na schopnosti a zájem o určité povolání.
Postavení mladistvého pachatele trestné činnosti
Vývoj ústavní péče
První ústavy budované pro děti a mládež s poruchami chování, delikventní a kriminální, nebyly
specializované. Zřizovala je od středověku na našem území církev, posléze i obce. K výraznějšímu rozvoji
specializovaných ústavů pro tuto klientelu dochází v Evropě až po revolucích v roce 1848, ve spojení
s rozvojem průmyslové výroby. V českých zemích jsou ústavní zařízení zakládány až ve 2. pol. 19. století.
Zřizovaly je obce, zemské orgány státní správy a také různé spolky a nadace. Ústavy se lišily v organizaci
režimu a ve velikosti skupin. Některé z nich byly represivnější než jiné, jinde kladly např. větší důraz na
vzdělávání. Délka pobytu byla delší než v současnosti a vazby na personál silnější.
Péče o obtížně vychovatelné v našich zemích
2
Výrazně vynikl Alois Zikmund, ředitel Zemské vychovatelny (původně polepšovny) v Opatovicích (ústav
zanikl v roce 1947 a byl přemístěn do Králík). Zavedl podmínečné propouštění chovanců (teprve po dvacátém
roce věku definitivně). Provedl třídění mravně narušené mládeže do tří skupin:
a) mládež mravně ohrožená (hlavně prostředím, kde vyrůstá),
b) mládež mravně narušená (chápal jako vybočení),
c) mládež mravně vadná (s pasívní reakcí: žebráci, povaleči, s aktivní reakcí: agresívní).
Rozlišoval dvě základní příčiny mravní poruchy: ENDOGENNÍ = vlohy, dědičnost, EXOGENNÍ = okolí,
dysf. rodiny.
Kladl velký důraz na vliv osobnosti vychovatele (autorita, erudice, …).Věnoval se řešení konfliktních situací
– doporučoval využívání modelových situací.Chtěl vytvořit ucelený výchovný systém.
Prosazoval využívání pedagogických, psychologických a sociologických zásad. Čerpal z kriminologie.
Přeceňoval možnosti psychoanalýzy a tělesných trestů. Navrhoval oddělení rozumově postižených v
převýchově. Zabýval se kombinovanými vadami z etopedického hlediska.
Úryvek z knihy „Kluk z polepšovny“ :3
Věžní hodiny, umístěné ve štítě hlavní budovy, odbily desátou, když jsem v rámu dveří spatřil onoho
dobráckého Švejka, který mne včera ve vrátnici tak srdečně uvítal.
" Tak co, holoubku, vyspali jsme se dobře?"
" Děkuju, pane dozorce. Jako v polepšovně."
2
PaedDr. Zdenek Slomek, 2006 : ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA JIHOČESKÉ UNIVERZITY v Č. BUDĚJOVICÍCH, katedra
speciální a sociální pedagogiky -SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA ETOPEDIE, studijní text.
3
VAŠEK KÁŇA: Válkou narušení, Kluk z polepšovny.
101
" Ale, ale, co to povídáš, hochu? tady jsme přece
p
v zemské vychovatelně,, tady se nám teprve bude líbit, tady se
z nás stanou pořádní lidé...No, pojď, půjdeme
ůjdeme k panu doktorovi, abysme věděli,
v
li, jak nám slouží zdravíčko.
zdraví
A ono
nám slouží, poněvadž jsme mladí, viď?"
Mluvil slaďounce,
ounce, jako by másla ukrajoval, vzal mne p
přátelsky
átelsky pod paží a vedl na konec chodby, do ústavní
lékárny, kde nás již očekával
ekával pan doktor Nohejl, dvojník pana doktora Kramáře.
Kramá e. Sed
Seděl za stolem, jeho
oduševnělou tvář zdobil tentýž přistřižený
ižený vous a na jeho přemýšlivé
p
hlavě se ježil tentýž ježek. Jako by s oka
vypadl vůdci své politické strany.
Podíval se na mne přes
es zlatý cvikr, klofl slepičím
slepi
nosem do vzduchu a poručil,
il, abych se svlékl. Když se tak
stalo, zapištěl, aniž mne prohlédl:
" Zdravej jako řípa, hoďte
te ho na váhu, pane dozorce!"
" Čtyřiašedesát
iašedesát kilo," hlásil mu Flancmajer, stoje v pozoru.
Pan doktor na mne opět mrkl přes cvikr:
" Dobrý. Zadek má jako hřebice, ten něco
ěco vydrží. Hned ho žeńte
že te do práce!" Poznamenal si cosi v lejstru a
vypískl:
" Mazat!"
A rozkaz opakoval, když viděl,l, že se chci nejprve obléknout. Lezl jsem tedy do podvlékaček
podvléka
na chodbě.
Flancmajer na mne spiklenecky mrkal a šeptal mi do ucha: " Pomalu, chlapče,
chlap e, pomalu, práce ti neuteče..."
neute
Mírnil tím můj hněv a současně utvrzoval mé mínění,
mín
že náleží k hodným dozorcům.
Raport u pana ředitele odbyl se rovněžž v několika
ně
minutách. Uvedl mne pan náměstek
stek s baňatým
ba
nosem, ten,
co si vzal za úkol vycepovat ze mne poslušného člověka. Ředitel mi udělal
lal kratší kázání
k
a uzavřel je
napomenutím:
"Dodržuj
Dodržuj za všech okolností domácí řád,
ř
buď pravdomluvný, plň veškeré příkazy
íkazy svých nadřízených
nad
a
budeš považován za vzorného chovance. V opačném
opa
případě budeš trestán. Přísně,, ale spravedlivě.
spravedliv Domácí
řád ti laskavě přečte pan náměstek."
ŘEMESLA VYUČOVANÁ
ČOVANÁ V
ZEMSKÉ VYCHOVATELNĚ4
Košikář – dozorce Jan Těchlovský.
Knihař – dozorce Bohuslav Blažek.
4
Odkaz na publikaci – J.Matěásko a J..Chudý:
.Chudý: Vychovatelna Opatovice, r. 2002.
102
Kovář – dozorce J.Tomeš.
Krejčí – dozorce Antonín Šmíd.
Kartáčník - dozorce Robert Adlt.
Natěrač – dozorce Alois Sýkora.
Kuchař – dozorce Jindřich Beneš.
Truhlář – dozorce Václav Chodora.
Obuvník – dozorce Václav Gotvald.
Zámečník – dozorce Josef Najman.
Stolař – dozorce Josef Mlynář.
Mlyná
Chovanecká jídelna – chovanci při společném jídle.
103
Plánek postupné výstavby objektů
objekt vychovatelny ve 30.letech 20.stol.
Satelitní snímek objektu bývalé vychovatelny-(kasáren)
vychovatelny
z roku 2008
104
Download

soubor - Opatovice nad Labem