2.4Novábytovávýstavba
Novábytovávýstavbaspoluspoptávkoupobydleníjsoudůležitýmifaktorypopulačního
vývojesuburbánnízónyPrahy.Jakohlavnídeterminantymigračníhochováníseodrážejí
vevývojicelkovéhopočtuobyvatelidemografickéstrukturyapřiuvažováníobudoucím
charakteruúzemíhrajíklíčovouroli.Rozsah/charakternovébytovévýstavbyamigrace
obyvatel na úrovni celého regionu jsou ovlivněny širšími socio‐ekonomickými
podmínkami.Prostorovádiferenciacenaprotitomuvycházíspíšezpolitikyobcísměrem
kjejichúzemnímurozvojiazlokálníchpodmínekdanéhoúzemí(dopravnídostupnost,
kvalitaživotníhoprostředí,občanskávybavenostatp.).
Cílem specializované mapy je zachytit hlavní trendy v nové bytové výstavbě v obcích
suburbánnízónyPrahyzhlediskajejíhorozsahu,charakteruačasovánínovéhobydlení.
Statistikadosavadníbytovévýstavbybylapodklademproodhadbudoucíhopočtunově
postavených bytů v regionu, ze kterého vychází prognóza demografického vývoje
suburbánnízónyPrahynaobdobí2012–2030(Burcinakol.2013).Rozsahvýstavbyse
projevuje v počtu nově příchozích obyvatel a charakter nového bydlení do jisté míry
ovlivňujejehostrukturuimigračnístabilitu(Kopečná,Špačková2012;mapovýlist3.1).
Zčasováníbytovévýstavbyjepatrnýpostupnýrozvojúzemíalzeznějrámcověusuzovat
ibudoucívývoj.Vedlenovébytovévýstavbyhrajídůležitourolivrozvojiregionuijeho
územnídiferenciacitakéchatovéoblastiajejichtransformacenarodinnébydlení(Fialová
2012;mapovýlist2.7)ivolnéplochyprovýstavbuvintravilánujednotlivýchobcí.
Hodnocení vývoje nové bytové výstavby je založeno na dvou typologiích obcí, které
využívajídataovývojibytovévýstavbyvletech1997až2011(konkrétněbylapoužita
data o roku výstavby bytu, charakteru bytové budovy, druhu budovy, jejího využití a
formyvýstavby)avycházejízevidenceČeskéhostatistickéhoúřadu„Hlášeníodokončení
budovy nebo dokončení bytu“ (ČSÚ 2012a). Obce byly podle charakteru výstavby
zařazenydokategorií1–7nazákladěnadprůměrnéhozastoupenídanéhotypuvýstavby.
Protožesenejednávždyojedinýzastoupenýanipřevažujícítyp,jevlegendězobrazen
minimální podíl nutný pro zařazení obce do kategorie a vnitřní struktura jednotlivých
kategorií.Všechnykategorieajejichpopiszobrazujetabulka2.6.Dokategorie7(ostatní)
bylyzařazenyobce,kterénesplňovalyžádnékritérium.Pokudobecsplňovaladvěkritéria,
jevmapěznázorněnašrafurou.
TypologieobcínazákladěčasovánívýstavbynavazujenadřívějšíprácePerlína(2002)a
OuředníčkaaPosové(2006),kteřísezabývajíprvotnímifázemiprocesusuburbanizace
v90.letechavkrátkémobdobíporoce2000.Typologievmapějepostavenanarozdělení
výstavbydotřechobdobí:1.období1997–2003odpovídápočátečnífázisuburbanizace,
2. období 2004–2008 je obdobím doposud největší stavební intenzity ("stavebního
boomu")ave3.období2009–2011došlokmírnémupoklesuvdoběekonomickékrize
(viz obrázek 2.6). Podíl bytů postavených v daném období z celkového počtu nově
postavenýchbytůbylzařazendoskupin0‐33,3;33,4‐66,6a66,7‐100%.Výškasloupce
vlegenděvyjadřujeprůměrnouhodnotukaždéhointervalu.Obceprvníhotypunapříklad
41
rostlynejvícevprvnímobdobí,kdysepostavilomezi33,4a66,6%novýchbytůzcelkové
výstavbyvletech1997–2011.Voboudalšíchobdobíchsepostavilojižjenmezi0a33,3%.
Typyvýstavby(bytů)
Rodinnýdům,individuální
výstavba,provlastnípotřebu
stavebníka
Rodinnýdům,výstavba
developerem,proprodejnebo
pronájem
Bytovýdům,družstevnínebo
obecnívýstavba,provlastní
potřebunebonaprodej
Bytovýdům,výstavba
developerem
Důmspečovatelskouslužbou
Přestavbarodinnéhonebo
bytovéhodomu
Kategorie
výstavby
Průměrný
podíltypu
nacelkové
výstavbě
(%)
Podílobcí
vkategorii
(%)
nad75%
1
51,7
48,3
nad20%
2
7,9
5,6
nad15%
3
5,5
3,2
nad30%
4
12,9
4,1
nad20%
5
1,7
0,8
nad35%
6
12,7
7,7
Kritérium
pro
kategorii
nelzezařadit
dožádnéhoz
7
‐‐‐
1–6typů
Tabulka2.6:Typologievýstavbypodlejejíhocharakteru.
Poznámka:Celkem7,6%bytůtvoříbytybezúdajů,kterénebylomožnéidentifikovat.
Ostatní
30,3
Vletech1997až2011sevsuburbánnízóněPrahypostavilonecelých54000novýchbytů,
ztoho67%vrodinnýcha19%vbytovýchdomech.Celkem12%připadánarůznédruhy
nástaveb, přístaveb a vestaveb již postavených domů a 1 % na byty v pečovatelských
domech. Obrázek 2.6 ukazuje vývoj výstavby bytů v rodinných a bytových domech
vjednotlivýchzónáchzázemíPrahy.
BytovouvýstavbuvsuburbánnízóněPrahycharakterizujegradientsnižovánípočtunově
postavenýchbytůspřibývajícívzdálenostíodhlavníhoměsta.Objembytovévýstavbybyl
takéjednouzkategorií,nazákladěkterébylyvymezenyzónysuburbanizacevmapovém
listu1.1.Nejvícenovýchbytůbylopostavenovzóně1, nejméněvzóně3.Vjádrových
městechjepodíldokončenýchbytůnavýstavběvcelésuburbánnízóněnejnižší,pokud
všakvezmemevúvahuabsolutníčíslazajednotlivéobce(vizhlavnímapa)dosahujíprávě
městanejvyššíchhodnot.Jádrováměstajsoutakénarozdílodjednotlivýchzóntypická
větším počtem dokončených bytů v bytových domech ve srovnání s byty v domech
rodinných (viz obrázek 2.6). V rámci zóny 1, tedy zóny největší koncentrace bytové
výstavby, korespondují obce s vyššími počty dokončených bytů s dobrou dopravní
dostupností automobilovou i veřejnou dopravou (viz mapový list 2.6). Podíl bytů
v bytových domech ve všech třech suburbánních zónách výrazně vzrůstá v období
42
největšího boomu, tedy zhruba mezi lety 2004‐2008(9). Časově je rovněž poměrně
koncentrována developerská výstavba rodinných domů a to do druhé poloviny
sledovanéhoobdobí(developerybylovtěchtotřechzónáchpostavenocelkem4026bytů,
ztohoovšem72%vletech2007‐2009).Zajímavostípakjedlouhodobýrelativněvysoký
podíl bytových jednotek vzniklých přestavbou plochy stávajících rodinných nebo
bytovýchdomůvtřetísuburbánnízóně–natomtopříkladujemožnéilustrovatodlišný
charakter probíhajícího procesu suburbanizace v různých částech suburbánní zóny
Prahy.
2 500
RD v jádru
BD v jádru
RD v zóně 1
BD v zóně 1
RD v zóně 2
BD v zóně 2
RD v zóně 3
BD v zóně 3
2 000
1 500
1 000
500
0
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Obrázek 2.6: Vývoj počtu dokončených bytů v rodinných a bytových domech v suburbánní zóně
Prahy.
Zdrojdat:ČSÚ(2012a).
Charaktervýstavbyvdanéobcijedojistémíryovlivněnpřístupemzastupitelstev,přesto
se však dají v rámci regionu najít typické vzorce odrážející širší prostorové a
socioekonomickésouvislosti.Celépražskésuburbánnízónědominujíobce,vekterýchje
více než 70 % nových bytů v rodinných domech postavených individuálně pro vlastní
potřebu stavebníka. Nejvíce jsou tyto obce koncentrovány do jižní a jihozápadní části
suburbánní zóny, kde dochází k intenzivní suburbanizaci. Nachází se ale rovněž
v některých méně rostoucích obcích na okraji metropolitního regionu, např. v okolí
Kladna, Benešova nebo Lysé nad Labem. Naproti tomu developerských projektů
rodinného bydlení není ve srovnání s individuální výstavbou v pražském zázemí
překvapivěmnoho.Obcísnadprůměrnýmpodílemjepouzenecelých6%ajsouzvětšiny
situoványvsevernípoloviněregionu.Obcesnejvyššímpodílembytůvbytovýchdomech
vykazujívýraznějšíprostorovévzorce.Domypostavenédeveloperemsevyskytujíspíše
43
vatraktivnějšíchobcíchvtěsnémsousedstvíPrahy(např.Jesenice,RoztokyuPrahy,Dolní
Břežany),případněněkterýchvětšíchpopulačněrostoucíchměstech(např.Čelákovice,
Králův Dvůr). Strategiemi developerů tak dochází k rozrůstání vícepatrové městské
zástavby a poměšťování některých dříve menších obcí. Naopak v méně atraktivních
městech(např.Benešov,Kladno,MníšekpodBrdy)vznikajídomypostavenéobcínebo
družstvem.Tatovýstavbaneodrážíresidenčnípreferenceobyvatel,alespíšesnahuobcí
řešitvlastníbytovousituacianedáseprotopovažovatzasuburbanizaci.
Typologie obcí z hlediska časování bytové výstavby ukazuje postupné zastavování
suburbánní zóny Prahy od roku 1997. V předchozím období probíhala suburbanizace
vmnohemmenšímrozsahuapouzevevybranýchlokalitách.Napočátku90.letmůžeme
pozorovat spíše dobíhající výstavbu panelových sídlišť uvnitř administrativních hranic
Prahy (Ouředníček, Posová 2006). Proces suburbanizace se začíná oživovat kolem
poloviny 90. let a to především menšími projekty individuální výstavby (Perlín 2002).
Výraznější nástup developerské činnosti a obecně zintenzivnění nové bytové výstavby
vzázemíPrahypakmůžemedatovatdoobdobíporoce1995(Ouředníček,Posová2006).
Vdoběodroku1997sledovanévmapovémlistulzevyčlenitšesttypůobcívýznamně
rostoucích v jednom ze třech období a tři přechodné typy. Největší nárůst v prvním
období(1997–2003)zaznamenalyobcedáleodPrahynebonaokrajiregionu.Zvětšiny
sejednáoobcespřevažujícíindividuálnívýstavbourodinnýchdomůamalouintenzitou
bytovévýstavby.Vdruhémobdobí(2004–2008),obdobístavebníhoboomu,senejvíce
stavělo v obcích přímo sousedících s Prahou či z Prahy dobře dopravně dostupných.
Vysoký nárůst počtu nově postavených bytů mezi lety 2008–2011 je typický pro obce
ležícívestřednívzdálenostiodmetropole,kterébylyméněatraktivníprovýstavbuvdobě
„boomu“, ale nabízejí levnější a dostupnější pozemky v období krize. Přechodné typy
charakterizujezvýšenávýstavbavedvouobdobích.Obce,vekterýchsenejvícestavělo
vletech1997–2008,doplňujízprostorovéhohlediskaprvníčtyřitypy(rostoucívprvním
čidruhémobdobí).Vletech2004–2011senejvícestavělovobcíchpodobněsituovaných
jakoobcesnejvětšívýstavbouvdoběstavebníhoboomu.Tytoobcesenacházejíipřímo
u hranice hlavního města a stavební atraktivitu si udržují patrně také díky volným
pozemkůmprovýstavbu.Přechodnýtyp,dokteréhopatříobce,kdesestavělovprvníma
třetímobdobí,představujíobcesnízkoucelkovouvýstavbouumístěnéspíšenaokrajích
suburbánnízónyPrahy.
Literatura:
BURCIN, B., KUČERA, T., POSPÍŠILOVÁ, L., ŠPAČKOVÁ, P., OUŘEDNÍČEK, M. (2013):
Prognóza demografického vývoje suburbánní zóny Prahy na období 2012–2030:
Východiska, předpoklady a základní výsledky prognózy. Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědeckáfakulta,Urbánníaregionálnílaboratoř,Praha.
FIALOVÁ,D.(2012):DruhébydlenívzázemíPrahy.In:Ouředníček,M.,Temelová,J.eds.:
Sociálníproměnypražskýchčtvrtí.Praha,Academia,s.229–246
44
KOPEČNÁ, M., ŠPAČKOVÁ, P. (2012): Rezidenční stabilita obyvatel pražského zázemí:
případovástudieŘíčanuPrahy.In:Ouředníček,M.,Temelová,J.eds.:Sociálníproměny
pražskýchčtvrtí.Praha,Academia,s.206–228
OUŘEDNÍČEK,M.,POSOVÁ,D.(2006):SuburbánníbydlenívPražskémměstskémregionu:
etapyvývojeaprostorovérozmístění.In:Ouředníček,M.ed.:SociálnígeografiePražského
městskéhoregionu.UniverzitaKarlovavPraze,Přírodovědeckáfakulta,katedrasociální
geografiearegionálníhorozvoje,Praha,str.96‐113.
PERLÍN,R.(2002):NízkopodlažnívýstavbavúzemníchplánechobcívzázemíPrahy.In:
Sýkora,L.ed.:Suburbanizaceajejísociální,ekonomickéaekologickédůsledky.Ústavpro
ekopolitiku,Praha,s.141‐155.
Zdrojedat:
ČSÚ(2012a):DatabázebytovévýstavbyvobcíchČR1997–2011(internídatabáze).Praha,
Českýstatistickýúřad.
ČSÚ (2012b): Databáze migračních pohybů v obcích ČR 1992–2011 (interní databáze
anonymizovanýchindividuálníchdat).Praha,Českýstatistickýúřad.
ČSÚ(2013):Sčítánílidu,domůabytů2011.Praha,Českýstatistickýúřad.
45
Download

41 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s